EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 27.9.2023
COM(2023) 568 final
2023/0344(NLE)
Návrh
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY
o pozastavení některých ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009, pokud jde o Etiopii
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 27.9.2023
COM(2023) 568 final
2023/0344(NLE)
Návrh
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY
o pozastavení některých ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009, pokud jde o Etiopii
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
V souladu s čl. 25a odst. 2 vízového kodexu 1 by Komise měla pravidelně posuzovat spolupráci třetích zemí v oblasti zpětného přebírání osob a nejméně jednou ročně předkládat zprávu o svém posouzení Radě.
Na základě uvedených posouzení a s přihlédnutím ke krokům, které Komise uskutečnila za účelem zlepšení úrovně spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob, a k celkovým vztahům Unie s dotčenou třetí zemí může Komise dospět k závěru, že daná třetí země nespolupracuje dostatečně, a že je proto třeba přijmout opatření. V takovém případě Komise v souladu s čl. 25a odst. 5 písm. a) vízového kodexu předloží návrh prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se pozastaví uplatňování některých ustanovení vízového kodexu ve vztahu ke státním příslušníkům dané třetí země. Komise neustále pokračuje ve svém úsilí o zlepšení spolupráce s dotčenou třetí zemí.
• Případ Etiopie
V únoru 2018 uzavřela EU s Etiopií nezávazné ujednání o zpětném přebírání osob („Postup přebírání při návratu Etiopanů z členských států Evropské unie“). Od té doby se ve dnech 13. května 2019 a 28. listopadu 2019 uskutečnila dvě zasedání společné pracovní skupiny, jejichž cílem bylo sledovat, jak se ujednání provádí. Angažovanost týkající se zpětného přebírání osob, i s ohledem na výsledek každoročního posouzení podle článku 25a vízového kodexu, pokračovala na místní úrovni, a to i během celostátního výjimečného stavu, který byl vyhlášen v listopadu 2021 po konfliktu v severní Etiopii a který skončil v únoru 2022.
Navzdory stávajícímu ujednání o zpětném přebírání osob, úsilí o zvýšení angažovanosti v této oblasti a poskytování technické pomoci ze strany EU se spolupráce s Etiopií v dané oblasti nezlepšila. EU dala Etiopii jasně najevo, že Etiopie musí zlepšit spolupráci při zpětném přebírání svých státních příslušníků, kteří nemají právo pobývat v členských státech EU, a plně provádět ujednání o zpětném přebírání, mimo jiné prostřednictvím rychlé identifikace Etiopanů bez oprávnění k pobytu v EU a vydávání náhradních cestovních dokladů pro všechny návraty, včetně nucených. Tato sdělení, předložená na technických jednáních, během dvoustranných jednání s členskými státy a s etiopským velvyslancem při EU v dubnu 2023, ani angažovanost vůči etiopským orgánům nepřinesly očekávané výsledky a nevedly ke zlepšení spolupráce.
Spolupráce s Etiopií v oblasti zpětného přebírání jejích státních příslušníků, u nichž byl zjištěn neoprávněný pobyt na území členských států EU, je i nadále nedostatečná, jak dokládá nízká míra navracení (počet vykonaných rozhodnutí o navrácení ve srovnání s počtem vydaných rozhodnutí o navrácení), která v letech 2021 a 2022 činila 10 %, a celkově klesající míra vydávání (tj. počet cestovních dokladů vydaných třetími zeměmi ve srovnání s počtem žádostí o zpětné převzetí předložených členskými státy). Členské státy čelí přetrvávajícím problémům při navazování smysluplného dialogu a angažovanosti v oblasti zpětného přebírání osob s Etiopií, zejména pokud jde o nucené navracení.
V rámci průběžných posouzení prováděných Komisí na základě údajů a informací poskytnutých členskými státy, diskusí v příslušných pracovních skupinách Rady a zasedání expertních skupin, jakož i údajů a informací poskytnutých orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, informovaly členské státy o řadě obtíží, které brzdí všechny fáze procesu zpětného přebírání osob, včetně zjišťování totožnosti etiopských státních příslušníků, vydávání cestovních dokladů a organizace návratových operací. Nedostatek reakcí ze strany etiopských orgánů na žádosti členských států o zjišťování totožnosti vede v praxi k tomu, že není možné navracet osoby bez dokladů. Vydávání cestovních dokladů osobám, jejichž etiopská státní příslušnost byla potvrzena, například prostřednictvím identifikačních misí uskutečněných v posledních letech, je i nadále problematické. V roce 2022 se uskutečnil velmi omezený počet návratů, z toho žádný s využitím charterového letu.
Na základě výše uvedených skutečností, nedostatečného zlepšení navzdory soustavným krokům, které Komise dosud přijala ke zlepšení spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob, a s ohledem na celkové vztahy EU s Etiopií se má za to, že spolupráce Etiopie s EU v dané oblasti není dostatečná a že je třeba přijmout další opatření.
• Celkové vztahy Unie s Etiopií
Etiopie je klíčovou zemí pro stabilitu v oblasti Afrického rohu. Je to druhá nejlidnatější země v Africe (110 milionů obyvatel) a hostí téměř 900 000 uprchlíků z tohoto regionu. Od listopadu 2020 probíhal v Etiopii vnitrostátní konflikt, který vedl k podpisu dohody o trvalém ukončení nepřátelských akcí v Etiopii. Situace je i nadále křehká a vnitřní napětí pokračuje. Sleduje se přechodné soudnictví a rehabilitační procesy. Probíhá normalizace vztahů s Etiopií a opětovné zahájení smysluplného politického dialogu s orgány. V kritické fázi konfliktu v Súdánu poskytly etiopské orgány během evakuace státních příslušníků EU ze Súdánu značnou pomoc při vydávání víz a vybavení na hranicích.
Etiopie má bezcelní a bezkvótový přístup na evropský trh v rámci režimu „Vše kromě zbraní“.
Země je členem Mezivládního úřadu pro rozvoj a členem řídícího výboru chartúmského procesu. Je rovněž smluvní stranou dohody z Cotonou. Etiopie je důležitým partnerem Evropské unie v rámci dlouhodobého partnerství trvajícího již více než 40 let. V roce 2016 podepsaly EU a Etiopie „strategický závazek“, v němž se obě strany zavázaly k úzké spolupráci v oblastech zasahujících od míru a bezpečnosti v regionu až po obchod a investice, včetně migrace a nuceného vysídlování. EU navrhuje poskytnout Etiopii pomoc z nástroje NDICI – Globální Evropa prostřednictvím národního víceletého orientačního programu na období 2024–2027 (přijetí je plánováno na konec září). Ten bude zahrnovat tři prioritní oblasti: Zelenou dohodu, lidský rozvoj (včetně migrace a nuceného vysídlování) a správu věcí veřejných / upevňování míru.
• Vízová opatření
Rozsah opatření
Prováděcí rozhodnutí Rady by mělo dočasně pozastavit uplatňování některých ustanovení vízového kodexu ve vztahu ke státním příslušníkům Etiopie. Toto pozastavení by se však nemělo vztahovat na etiopské rodinné příslušníky (mobilních) občanů EU, na něž se vztahuje směrnice 2004/38/ES 2 , a etiopských rodinných příslušníků státních příslušníků třetích zemí požívajících právo na volný pohyb, které je rovnocenné právu občanů Unie na základě dohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a dotčenou třetí zemí na straně druhé.
Obsah vízových opatření
Nedostatečná spolupráce Etiopie při zpětném přebírání osob odůvodňuje dočasné pozastavení všech článků uvedených v čl. 25a odst. 5 písm. a) vízového kodexu: pozastavení možnosti upustit od požadavků, pokud jde o doklady, které mají předložit žadatelé o vízum podle čl. 14 odst. 6; pozastavení obecné lhůty patnácti kalendářních dnů pro zpracování, která je uvedena v čl. 23 odst. 1 (což ve svém důsledku rovněž vylučuje použití pravidla umožňujícího prodloužení této lhůty nejvýše na 45 dnů pouze v jednotlivých případech, a proto se 45 dnů stává standardní lhůtou pro zpracování); pozastavení udělování víz pro více vstupů v souladu s čl. 24 odst. 2 a 2c a pozastavení dobrovolného osvobození od vízového poplatku pro držitele diplomatických a služebních pasů v souladu s čl. 16 odst. 5 písm. b).
Doba použitelnosti vízových opatření
Vízový kodex stanoví, že opatření týkající se víz se uplatní dočasně, avšak nestanoví povinnost uvést v prováděcím rozhodnutí konkrétní dobu uplatňování těchto opatření. V souladu s čl. 25a odst. 6 vízového kodexu by však Komise měla průběžně posuzovat pokrok v oblasti spolupráce při zpětném přebírání osob na základě ukazatelů uvedených v čl. 25a odst. 2 vízového kodexu, včetně asistence poskytované při určování totožnosti osob neoprávněně pobývajících na území členských států, včasném vydávání cestovních dokladů a organizaci návratových operací. Komise podá zprávu o tom, zda lze konstatovat zásadní a trvalé zlepšení spolupráce s dotčenou třetí zemí v oblasti zpětného přebírání osob, a při zohlednění též celkových vztahů Unie s touto třetí zemí může Radě předložit návrh na zrušení nebo změnu prováděcího rozhodnutí. Pokud se naopak vízová opatření v souladu s prováděcím rozhodnutím ukáží jako neúčinná, mělo by se zvážit zahájení druhé fáze mechanismu, jak je stanoveno v čl. 25a odst. 5 písm. b) vízového kodexu.
Podle čl. 25a odst. 7 vízového kodexu předloží Komise – nejpozději šest měsíců po vstupu prováděcího rozhodnutí v platnost – zprávu Evropskému parlamentu a Radě o pokroku dosaženém touto třetí zemí v oblasti spolupráce při zpětném přebírání osob.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Navrhované rozhodnutí je v souladu s vízovým kodexem, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla společné vízové politiky upravující postupy a podmínky udělování víz pro předpokládané pobyty na území členských států nepřesahující 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů.
•Soulad s ostatními politikami Unie
EU prosazuje komplexní přístup k migraci a nucenému vysídlování založený na sdílených hodnotách a sdílené odpovědnosti. Nový pakt o migraci a azylu předpokládá rozvoj a prohloubení individuálně uzpůsobených komplexních a vyvážených partnerství na podporu spolupráce ve všech relevantních aspektech, jimiž jsou:
– poskytování ochrany osobám, které ji potřebují, a podpory hostitelským zemím a komunitám,
– vytváření hospodářských příležitostí a řešení základních příčin nelegální migrace a nuceného vysídlování,
– podpora partnerů v zájmu posílení správy a řízení migrace,
– podpora spolupráce v oblasti navracení a zpětného přebírání osob,
– rozvoj legálních způsobů migrace do Evropy.
Důležitým prvkem této politiky je spolupráce mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti zpětného přebírání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Evropská rada vyzvala EU, aby v zájmu posílení těchto komplexních partnerství a zajištění plné spolupráce ze strany třetích zemí mobilizovala všechny dostupné nástroje, včetně opatření v oblasti rozvojové spolupráce, obchodu nebo víz 3 .
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex), čl. 25a odst. 5 písm. a).
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Nevztahuje se na tento návrh.
•Proporcionalita
Navrhovaná opatření, jejichž účelem je zlepšit spolupráci Etiopie v oblasti zpětného přebírání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, jsou přiměřená sledovanému cíli. Tato opatření nemají vliv na možnost žadatelů požádat o vízum ani na to, zda jim bude vízum uděleno, ale týkají se některých aspektů postupu pro udělování víz. Kromě toho jsou z oblasti působnosti tohoto rozhodnutí vyloučeny některé kategorie osob.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Nevztahuje se na tento návrh.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Nevztahuje se na tento návrh.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Nevztahuje se na tento návrh.
•Posouzení dopadů
Nevztahuje se na tento návrh.
•Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Nevztahuje se na tento návrh.
•Základní práva
Navrhovaná opatření nemají vliv na možnost žadatelů požádat o vízum ani na to, zda jim bude vízum uděleno, a dodržují základní práva žadatelů, zejména pokud jde o respektování rodinného života.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Nevztahuje se na tento návrh.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Nevztahuje se na tento návrh.
•Informativní dokumenty (u směrnic)
Nevztahuje se na tento návrh.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Článek 1 určuje oblast působnosti navrhovaného prováděcího rozhodnutí.
Odstavce 1 a 2 upřesňují, že se vztahuje pouze na státní příslušníky Etiopie, kteří podléhají vízové povinnosti, a nikoli na ty, kteří jsou od ní osvobozeni na základě článků 4 nebo 6 nařízení (EU) 2018/1806.
Odstavec 3 vyjímá z oblasti působnosti navrhovaného rozhodnutí žadatele o vízum, kteří jsou rodinnými příslušníky občana Unie, na něhož se vztahuje směrnice 2004/38/ES, nebo státního příslušníka třetí země požívajícího práva na volný pohyb, které je rovnocenné právu občanů Unie na základě dohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetí zemí na straně druhé.
Odstavec 4 upřesňuje, že navrhovaným rozhodnutím nejsou dotčeny mezinárodní závazky členských států.
Článek 2 stanoví, že se u státních příslušníků Etiopie, kteří spadají do oblasti působnosti navrhovaného rozhodnutí, dočasně pozastavuje uplatňování následujících ustanovení vízového kodexu:
–Možnost členských států upustit od požadavku předložit úplný soubor podpůrných dokladů. To znamená, že všichni žadatelé budou muset při každé žádosti předložit úplný soubor podpůrných dokladů prokazujících splnění podmínek vstupu stanovených v Schengenském hraničním kodexu.
–Možnost členských států osvobodit držitele diplomatických a služebních pasů od vízového poplatku. Na tuto kategorii žadatelů se uplatní standardní vízový poplatek ve výši 80 EUR.
–Standardní lhůta patnácti dnů pro zpracování žádosti a rozhodnutí o ní. To znamená, že členské státy budou mít na rozhodnutí o žádostech 45 dní.
–Pravidla pro vydávání víz pro více vstupů. To znamená, že v zásadě budou vydávána pouze víza pro jeden vstup.
Článek 3 obsahuje seznam adresátů navrhovaného rozhodnutí, tj. příslušných členských států.
2023/0344 (NLE)
Návrh
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY
o pozastavení některých ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009, pokud jde o Etiopii
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) 4 , a zejména na čl. 25a odst. 5 písm. a) uvedeného nařízení,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Spolupráce s Etiopií v oblasti zpětného přebírání osob byla podle čl. 25a odst. 2 nařízení (ES) č. 810/2009 posouzena jako nedostatečná. Je třeba výrazně zlepšit spolupráci ve všech fázích procesu zpětného přebírání osob, včetně zajištění toho, aby Etiopie včas a předvídatelně účinně spolupracovala se všemi členskými státy při zjišťování totožnosti a vydávání cestovních dokladů, jakož i při návratových operacích.
(2)Přetrvávají problémy se zjišťováním totožnosti etiopských státních příslušníků neoprávněně pobývajících na území členských států, a to z důvodu nedostatečných reakcí etiopských orgánů na žádosti o zpětné převzetí a obtíží s vydáváním náhradních cestovních dokladů, které nejsou vydávány ani v případě, že již byla potvrzena státní příslušnost, a s organizací návratových operací za účelem dobrovolných a nucených návratů pravidelnými a charterovými lety.
(3)S ohledem na různé kroky, které Komise dosud přijala ke zlepšení úrovně spolupráce, a celkové vztahy Unie s Etiopií není spolupráce této země s Unií v oblasti zpětného přebírání osob dostatečná, a proto je třeba přijmout opatření.
(4)Mělo by se proto dočasně pozastavit uplatňování některých ustanovení nařízení (ES) č. 810/2009 ve vztahu ke státním příslušníkům Etiopie, kteří podléhají vízové povinnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 5 . Cílem je přimět etiopské orgány k přijetí nezbytných kroků ke zlepšení spolupráce v záležitostech zpětného přebírání osob.
(5)Dočasně pozastavena by měla být ustanovení uvedená v čl. 25a odst. 5 písm. a) nařízení (ES) č. 810/2009: pozastavení možnosti upustit od požadavků na doklady, které mají žadatelé o vízum předložit podle čl. 14 odst. 6; pozastavení obecné lhůty pro zpracování žádosti v délce patnácti kalendářních dnů podle čl. 23 odst. 1, v důsledku čehož je rovněž vyloučeno použití pravidla umožňujícího prodloužení této lhůty pouze v jednotlivých případech na dobu nejvýše 45 dnů, což znamená, že 45 dnů se stává standardní lhůtou pro zpracování žádosti; pozastavení vydávání víz pro více vstupů podle čl. 24 odst. 2 a 2c a pozastavení dobrovolného osvobození držitelů diplomatických a služebních pasů od vízového poplatku podle čl. 16 odst. 5 písm. b).
(6)Tímto rozhodnutím by nemělo být dotčeno uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES 6 , která rozšiřuje právo volného pohybu na rodinné příslušníky doprovázející nebo následující občana Unie, nezávisle na jejich státní příslušnosti. Toto rozhodnutí by se tedy nemělo uplatnit na rodinné příslušníky občana Unie, na něhož se vztahuje směrnice 2004/38/ES, ani na rodinné příslušníky státního příslušníka třetí země požívajícího práva na volný pohyb, které je rovnocenné právu občanů Unie na základě dohody mezi Unií a třetí zemí.
(7)Opatřeními stanovenými v tomto rozhodnutí by neměly být dotčeny povinnosti členských států podle mezinárodního práva, včetně závazků, které mají jako hostitelské země mezinárodních mezivládních organizací nebo mezinárodních konferencí svolaných Organizací spojených národů nebo jinými mezinárodními mezivládními organizacemi se sídlem v členských státech. Dočasné pozastavení by se tudíž nemělo vztahovat na státní příslušníky Etiopie žádající o víza, jestliže je to nezbytné k tomu, aby členské státy splnily své povinnosti jakožto hostitelské země těchto organizací nebo konferencí.
(8)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.
(9)Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES 7 ; Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.
(10)Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 8 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES 9 .
(11)Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 10 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES 11 .
(12)Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 12 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU 13 .
(13)Toto rozhodnutí představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003 a čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Působnost
1.Toto rozhodnutí se požije na státní příslušníky Etiopie, kteří podléhají vízové povinnosti podle nařízení (EU) 2018/1806.
2.Toto rozhodnutí se nepoužije na státní příslušníky Etiopie, kteří jsou od vízové povinnosti osvobozeni podle článku 4 nebo článku 6 nařízení (EU) 2018/1806.
3.Toto rozhodnutí se nepoužije na státní příslušníky Etiopie žádající o vízum, kteří jsou rodinnými příslušníky občana Unie, na něhož se vztahuje směrnice 2004/38/ES, nebo státního příslušníka třetí země požívajícího práva na volný pohyb, které je rovnocenné právu občanů Unie na základě dohody mezi Unií a třetí zemí.
4.Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny případy, kdy je členský stát vázán povinností podle mezinárodního práva, zejména:
a)jako hostitelská země mezinárodní mezivládní organizace;
b)jako hostitelská země mezinárodní konference svolané Organizací spojených národů nebo jinou mezinárodní mezivládní organizací, která má sídlo v členském státě, nebo pod záštitou uvedených organizací;
c)podle mnohostranné dohody o výsadách a imunitách;
d)na základě Smlouvy o smíru z roku 1929 (Lateránský pakt) uzavřené mezi Svatým stolcem (Vatikánským městským státem) a Itálií, v platném znění.
Článek 2
Dočasné pozastavení uplatňování některých ustanovení nařízení (ES) č. 810/2009
Dočasně se pozastavuje uplatňování těchto ustanovení nařízení (ES) č. 810/2009:
a) čl. 14 odst. 6;
b) čl. 16 odst. 5 písm. b);
c) čl. 23 odst. 1;
d) čl. 24 odst. 2 a 2c.
Článek 3
Určení
Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království, Bulharské republice, České republice, Spolkové republice Německo, Estonské republice, Řecké republice, Španělskému království, Francouzské republice, Chorvatské republice, Italské republice, Kyperské republice, Lotyšské republice, Litevské republice, Lucemburskému velkovévodství, Maďarsku, Republice Malta, Nizozemskému království, Rakouské republice, Polské republice, Portugalské republice, Rumunsku, Republice Slovinsko, Slovenské republice, Finské republice a Švédskému království.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně