EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 12.9.2023

COM(2023) 532 final

2023/0321(CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY

o podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů (BEFIT)

{SWD(2023) 308 final} - {SWD(2023) 309 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Tento návrh spadá do oblasti působnosti článku 115 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Cílem pravidel návrhu je sblížit právní a správní předpisy členských států, které mají přímý vliv na vytvoření nebo fungování vnitřního trhu. Přijímá se proto zvláštním legislativním po stupem v souladu s tímto článkem a ve formě směrnice. Pravomoc Unie v této oblasti je sdílena s členskými státy.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Tyto problémy jsou společné všem členským státům a nelze je účinně řešit vnitrostátními opatřeními. Vzhledem k tomu, že jsou především výsledkem různých daňových systémů, měla by nekoordinovaná opatření na vnitrostátní úrovni nedostatečné účinky. Podobně platí, že i když lepší spolupráce může být také prospěšná, takový přístup je převážně dvoustranný a je omezený, zejména v případě skupin, které působí ve více než dvou členských státech.

V této souvislosti může být účinná pouze iniciativa na úrovni celé Unie, která stanoví společný soubor pravidel. Složitost a její důsledky by se výrazně snížily, kdyby byl pro skupiny společností zaveden jednotný soubor pravidel pro daň z příjmů právnických osob platný v celé Unii. Rovněž nesoulady lze odstranit, nikoli napravovat, pouze pokud bude problém řešen společnými pravidly.

Pokud bude přijato opatření na úrovni Unie, bude mít jasnou přidanou hodnotu. Například sloučení daňových základů členů skupiny do jednoho fondu spolu s jednoduchou metodou rozdělení zisků v rámci skupiny by vytyčilo metodu pro objektivnější a méně nákladné určení daňových povinností skupin společností. Členské státy však tuto metodu nemohou účinně využívat individuálně, protože by přetrvávalo riziko dvojího zdanění a sporů, pokud by metoda rozdělení zisku nebyla jednotná pro celou skupinu a pokud by se základ daně skupiny, který lze rozdělit, nevypočítával podle jednotného souboru pravidel.

Společná hmotněprávní pravidla mohou být rovněž spravována společným rámcem, což by mělo pro podniky a daňové správy v Unii jednoznačné výhody. Jedno správní místo by umožnilo skupinám společností, aby splnily požadavky prostřednictvím jediného subjektu, místo aby podávaly daňové přiznání v každém členském státě. Daňové správy, které v současné době posuzují daňové povinnosti stejných přeshraničních podniků odděleně, ale každá pouze s vlastními zdroji, by mohly tyto zdroje společně využívat efektivněji a cíleněji. Přeshraniční záležitosti navíc mohou vyžadovat dohodu mezi různými členskými státy a často vedou ke zdlouhavým sporům nebo řízením. Společný správní rámec by tak podnikům v Unii umožnil v některých otázkách získat určitou míru jistoty od samého počátku.

Tato iniciativa je proto v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v čl. 5 odst. 3 SFEU, neboť cílů nelze dostatečně dosáhnout na úrovni jednotlivých členských států a společný přístup všech členských států by měl nejvyšší šanci na dosažení zamýšlených cílů.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

Verze 1 – „Komplexní“ BEFIT:

Tato verze by navrhovala pravidla závazná pro všechny daňové poplatníky a zahrnovala by nejvyšší stupeň harmonizace a okamžité uplatňování. Tato kombinace možností by zajistila nejširší možnou oblast působnosti a v důsledku toho nejrozsáhlejší zjednodušení pro podniky v Unii a daňové orgány členských států, neboť by nahradila stávající vnitrostátní pravidla pro zdanění skupin v Unii.

Verze 2 – „Odlehčený“ BEFIT:

Tato verze by navrhovala pravidla, která jsou většinou volitelná, s nejmenší mírou harmonizace a plánovaná pro postupné uplatňování. Tato kombinace možností by přinesla určité změny stávajícího stavu, které by však byly užšího rozsahu, méně komplexní a předpokládalo by se postupné uplatňování.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

Práva na ochranu údajů, na něž se vztahuje Listina a obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) 21 , jsou zajištěna. Osobní údaje, např. informace o vlastnických podílech ve skupině BEFIT, mohou být zpracovávány daňovými správami, ale pouze pro účely uplatňování kapitoly IV a pro účely přezkoumání a dosažení shody ohledně obsahu informačního přehledu BEFIT a zpracování a posouzení jednotlivých daňových přiznání podle kapitoly V. Osobní údaje mohou být předávány pouze mezi daňovými správami, které se podílejí na správě konkrétní skupiny BEFIT. Množství předávaných osobních údajů bude v souladu s požadavky GDPR omezeno na rozsah nezbytný k zajištění souladu s předpisy a odhalení daňových podvodů, úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem. Osobní údaje budou uchovávány pouze po dobu nezbytnou pro tento účel, v žádném případě však ne déle než deset let.

•Další dopady

Návrh podporuje zásady „standardní digitalizace“ a přispívá k dosažení evropské cesty k digitální společnosti a ekonomice.

Příslušné cíle udržitelného rozvoje, jichž se návrh částečně týká, jsou cíle č. 8 (důstojná práce a hospodářský růst) a č. 9 (průmysl, inovace a infrastruktura), jak je uvedeno v příloze 3 posouzení dopadů.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

Kromě hodnocení bude účinnost a efektivita iniciativy pravidelně a průběžně sledována pomocí následujících předem stanovených ukazatelů: provádění a počáteční provozní náklady BEFIT; počet skupin společností v závazné oblasti působnosti návrhu, jakož i počet společností, které se dobrovolně rozhodly pro účast; vývoj nákladů na dodržování předpisů a počet sporů týkajících se dvojího zdanění. To je podrobněji popsáno ve zprávě o posouzení dopadů, která je přiložena k tomuto návrhu.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Návrh zavádí společný soubor pravidel pro určení základu daně společností, které jsou součástí skupiny sestavující konsolidovanou účetní závěrku a které podléhají zdanění příjmů právnických osob v členském státě.

Hlavní aspekty návrhů jsou následující:

Smíšená oblast působnosti pro závazné a volitelné použití

V obecných ustanoveních kapitoly I návrh vymezuje smíšenou oblast působnosti pravidel podle této směrnice. Závazná oblast působnosti zahrnuje stejné skupiny jako druhý pilíř (tj. skupiny s ročními souhrnnými příjmy ve výši alespoň 750 milionů EUR), ale je omezena na podmnožinu subjektů Unie, které splňují 75% práh vlastnictví (články 5–6). V případě skupin se sídlem ve třetích zemích bude muset jejich unijní podmnožina navíc získat alespoň 50 milionů EUR ročních souhrnných příjmů v nejméně dvou ze čtyř účetních let bezprostředně předcházejících účetnímu roku, v němž skupina začala uplatňovat tuto směrnici, a tyto příjmy budou muset tvořit alespoň 5 % celkových příjmů skupiny (čl. 2 odst. 4). Tato hranice významnosti dále zajišťuje, že požadavky návrhu jsou přiměřené jeho přínosům.

Rozhodnutí sladit závaznou oblast působnosti s druhým pilířem bylo učiněno s vědomím, že tito daňoví poplatníci již uplatňují několik relevantních prvků v rámci směrnice druhého pilíře, například pokud jde o výpočet zdanitelného výsledku. Je tak dosaženo rovnováhy mezi důsledným prováděním potřebných změn na jedné straně a zachováním jednoduchosti systému na straně druhé.

Ostatní menší skupiny se mohou rozhodnout pro účast, pokud si to přejí, za předpokladu, že sestavují konsolidovanou účetní závěrku. Tato volitelná oblast působnosti by mohla být zajímavá zejména pro menší skupiny, které působí přeshraničně, protože mají méně zdrojů, které mohou věnovat na dodržování více vnitrostátních systémů daně z příjmů právnických osob.

Pokud skupina uplatňuje nebo se rozhodne uplatňovat pravidla této směrnice, bude se rámec vztahovat na celou „skupinu BEFIT“, tj. na podmnožinu všech společností, které jsou daňovými rezidenty Unie, a stálých provozoven skupiny umístěných v Unii, které splňují práh vlastnictví 75 %, nazývanou „členové skupiny BEFIT“. Oblast působnosti je vymezena těmito subjekty.

Návrh nevylučuje z oblasti působnosti žádná odvětví. Odvětvové charakteristiky jsou zohledněny v příslušných částech návrhu. To platí zejména pro mezinárodní dopravu a těžební činnosti. Například příjmy z lodní dopravy často podléhají zvláštním daňovým režimům, které jsou přizpůsobeny realitě v tomto odvětví. Návrh tuto skutečnost uznává a vyčleňuje příjmy z lodní dopravy, na které se vztahuje režim daně z tonáže, ze základu daně BEFIT.

Výpočet předběžného daňového výsledku každého člena skupiny BEFIT pomocí zjednodušené metody

Kapitola II obsahuje pravidla pro určení předběžného daňového výsledku každého člena skupiny BEFIT. To se provádí použitím úprav podle oddílů 2 a 3 a pravidel oddílu 4 o otázkách časového rozlišení a vyčíslení na čistý příjem nebo ztrátu, jak jsou uvedeny ve finančních výkazech.

Stejně jako ve druhém pilíři je výchozím bodem účetní výsledek z finančních výkazů, který musí být stanoven podle jednoho účetního standardu pro skupinu BEFIT. Za tímto účelem musí být finanční výkazy každého člena skupiny BEFIT sladěny s účetním standardem nejvyššího mateřského subjektu, nebo pokud má skupina sídlo mimo Unii, s účetním standardem subjektu, který podává daňové přiznání. Účetní standard musí být schválen podle práva Evropské unie, což v podstatě znamená, že se musí jednat buď o vnitrostátní obecně uznávané účetní zásady (GAAP) jednoho z členských států, nebo o mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), jak je uvedeno v článku 7.

V zájmu zjednodušení se úpravy omezují na nezbytné minimum, místo aby se sestavoval podrobný rámec daně z příjmů právnických osob. Proto BEFIT zahrnuje méně daňových úprav než druhý pilíř, který má jiný účel, a to výpočet odpovídajícího kvalifikovaného příjmu pro výši splatné daně.

Úpravy BEFIT jsou uvedeny v oddíle 2. Následující položky jsou zahrnuty, tj. přičteny zpět v případě, že byly odečteny nebo již nebyly zaznamenány v účetních výkazech: finanční aktiva určená k obchodování (článek 11), výpůjční náklady, které jsou placeny stranám mimo skupinu BEFIT a které překračují pravidlo pro omezení odpočitatelnosti úroků podle směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem (článek 13), úpravy reálné hodnoty a kapitálové zisky přijaté životními pojišťovnami v souvislosti se smlouvami s plněním vázaným na hodnotu investičního fondu nebo s plněním vázaným na index (článek 14), pokuty, penále a nezákonné platby, jako jsou úplatky (článek 16), a již zaplacené daně z příjmů právnických osob nebo doplňkové daně při uplatňování druhého pilíře (článek 17).

Následující položky jsou vyloučeny, tj. odečteny od čistého účetního příjmu nebo ztráty, pokud by byly ve finančních výkazech: dividendy a kapitálové zisky nebo ztráty z akcií nebo majetkových podílů v případě významného vlastnictví a pokud nejsou drženy za účelem obchodování nebo životní pojišťovnou (články 8–11 a článek 14), zisk nebo ztráty ze stálých provozoven (článek 12), příjmy z lodní dopravy podléhající vnitrostátnímu režimu daně z tonáže (článek 15), odložení zdanění u zisků z nahrazovaných aktiv (článek 18), náklady na pořízení, výstavbu a zhodnocení odepisovatelných aktiv, protože tyto náklady již budou součástí odpisového základu, jakož i dotace, které s tím přímo souvisejí, protože dotace by neměly být ani v odpisovém, ani v daňovém základu (článek 19), nerealizované zisky nebo ztráty z kurzových výkyvů u dlouhodobých aktiv (článek 20). Pravidlo v článku 21 rovněž vylučuje jakoukoli částku týkající se úprav po přidělení uvedených v článku 48 (vysvětleno níže). Tyto položky proto nejsou součástí předběžného daňového výsledku, což zabraňuje riziku, že by byly zaúčtovány dvakrát.

Oddíl 3 navíc obsahuje společný soubor pravidel pro daňové odpisy. Jedná se o důležitou úpravu pro daňové účely, ale návrh má i nadále blíže k účetnímu výkaznictví než k vnitrostátním pravidlům pro daňové odpisy. Dlouhodobá hmotná aktiva v hodnotě nižší než 5 000 EUR budou odepsána okamžitě. Ostatní aktiva se vždy odepisují lineárně, tj. rovnoměrně po dobu trvání aktiva. Doba trvání bude v zásadě odpovídat době životnosti ve finančních výkazech. U nemovitostí, včetně průmyslových budov, je však doba trvání stanovena zpravidla na 28 let. U dlouhodobých nehmotných aktiv bude odpovídat době právní ochrany, např. práv k duševnímu vlastnictví, nebo – pokud tomu tak není – bude činit pět let. Goodwill se rovněž odepisuje, pokud je pořízen, a v souladu s tím se uvádí ve finančních výkazech.

V oddíle 4 se návrh zabývá otázkami časového rozlišení a vyčíslení, které jsou pro daňové účely nezbytné, aby se zabránilo zneužívání. Rozdíly mezi náklady na zásoby a nedokončenou výrobu by měly být například důsledně oceňovány metodou „first in, first out“ nebo metodou váženého aritmetického průměru (článek 29). Rezervy jsou vyloučeny, pokud nejsou zákonem vyžadovány nebo je nelze spolehlivě odhadnout (článek 30). Nedobytné pohledávky lze odečíst pouze tehdy, pokud byly vyčerpány všechny přiměřené kroky k získání platby od dlužníka nebo pokud lze spolehlivě odhadnout částku, která bude ztracena, a nikdy je nelze odečíst v případě, že dlužníkem je přidružený podnik (článek 31). Příjmy a náklady související s dlouhodobými smlouvami se započítávají pouze v roce, kdy vznikly nebo byly vynaloženy (článek 32). Způsob zacházení se zajišťovacími nástroji musí odpovídat daňovému zacházení se zajišťovanou položkou (článek 33).

A konečně, v oddíle 5 návrh obsahuje také pravidla, která jsou nezbytná pro subjekty vstupující do skupiny BEFIT nebo z ní vystupující. Například ztráty, které vznikly před vstupem nového člena do skupiny BEFIT, by neměly být zahrnuty na úkor základu daně ostatních členských států, v nichž má skupina BEFIT členy. Tyto ztráty by měly být započteny proti přidělenému podílu, tedy po sloučení a přidělení (článek 38 ve spojení s čl. 48 odst. 1 písm. a)). Pravidla se rovněž zabývají reorganizacemi podniků, aby bylo například jasné, že přednost má směrnice o fúzích (článek 40). Existuje také pravidlo proti zneužití, které zajišťuje, že kapitálové zisky z aktiv jsou zahrnuty do předběžného daňového výsledku, pokud jsou aktiva převedena v rámci skupiny bez daňových dopadů na člena skupiny, který je poté prodán mimo skupinu. Za normálních okolností by se na něj vztahovalo osvobození od daně ze zcizení akcií, ale to by nemělo být povoleno, pokud to nelze odůvodnit z obchodního hlediska (článek 41).

Sloučení předběžných daňových výsledků do jednoho základu daně a přidělení tohoto sloučeného základu daně způsobilým členům skupiny BEFIT 

Kapitola III obsahuje pravidla pro sloučení a přidělení základu daně. Nejprve se předběžné daňové výsledky všech členů skupiny BEFIT sloučí do jediného „fondu“ na úrovni skupiny Unie, který bude představovat „základ daně BEFIT“. Tento postup je popsán v článcích 42–44 a má několik důležitých výhod:

·úleva při přeshraničních ztrátách: umožní skupinám započítávat ztráty přes hranice. Dnes je to možné jen zřídka, což může vést k nadměrnému zdanění zisků skupiny a odrazovat podniky od přeshraničního působení na vnitřním trhu,

·usnadnění dodržování pravidel pro stanovování převodních cen: během přechodného období bude výsledek transakcí uvnitř skupiny BEFIT rozhodujícím faktorem pro to, jak bude (souhrnný) základ daně BEFIT rozdělen členům skupiny BEFIT. Vzhledem k významu stanovení cen transakcí uvnitř skupiny BEFIT pro daňové účely bude zachován požadavek na jejich soulad se zásadou obvyklých tržních podmínek, ale zároveň budou mít členové skupiny BEFIT prospěch ze zvýšené daňové jistoty (komfortní zóna), pokud v důsledku jejich transakcí uvnitř skupiny BEFIT zůstanou jejich výdaje nebo příjmy v mezích menšího než 10% nárůstu ve srovnání s průměrem předchozích tří účetních let. Tento systém umožňuje určitou míru jistoty a připravuje půdu pro možné odstranění nutnosti stanovovat ceny transakcí uvnitř skupiny BEFIT v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek, pokud bude jako trvalý způsob přidělení základu daně BEFIT dohodnut vzorec založený na faktorech,

·daně vybírané srážkou se nebudou vztahovat ani na transakce, jako jsou úroky a licenční poplatky v rámci skupiny BEFIT, pokud je skutečný vlastník platby členem skupiny BEFIT. V rámci skupiny BEFIT není v zásadě nutné tyto transakce zdaňovat jednotlivě, protože budou zahrnuty do souhrnného základu daně BEFIT, ale je také důležité zajistit, aby tyto platby nebyly použity k přesunu zisků ze skupiny s nízkým zdaněním. Proto si příslušné vnitrostátní orgány ponechají právo přezkoumat, zda je jejich příjemce skutečným vlastníkem.

Existují však dvě výjimky ze slučování. Příjmy a ztráty z těžebních činností jsou od základu daně BEFIT odděleny, protože jsou vždy přiřazeny jurisdikci jejich původu. V souladu s dvoupilířovým přístupem inkluzivního rámce OECD/G20 je důvodem to, že zdanění těchto činností by mělo být založeno na původu, tj. na místě těžby (článek 46). Příjmy a výdaje z lodní dopravy, na kterou se nevztahuje režim daně z tonáže, nebo z letecké dopravy se rovněž nepřidělují. V souladu s přístupem uvedeným v článku 8 vzorové úmluvy OECD o daních se tyto činnosti zdaňují pouze ve státě, kde se nachází společnost provozující lodě nebo letadla (článek 47).

Dále bude souhrnný základ daně rozdělen členům každé skupiny BEFIT na základě přechodného pravidla pro přidělování, které využívá procentní podíl každého člena skupiny BEFIT na souhrnném základu daně vypočtený jako průměr zdanitelných výsledků za předchozí tři účetní roky. To může připravit půdu pro trvalou metodu přidělování, která by mohla být založena na rozdělení podle vzorce. Návrh, který stanoví přechodné řešení, bude mít tu výhodu, že při navrhování trvalé metody přidělování bude možné využít novější údaje z podávání zpráv podle jednotlivých zemí a informace získané v prvních letech uplatňování rámce BEFIT. Umožní také důkladnější posouzení dopadu, který by mělo mít provádění dvoupilířového přístupu inkluzivního rámce OECD/G20 na vnitrostátní základy daně a základy daně BEFIT.

Návrh rovněž zohledňuje daňové systémy založené na distribuci a za tímto účelem stanoví nezbytnou úpravu, která umožní jejich společnostem účast ve skupině BEFIT. V tomto případě se zdanění příjmů právnických osob neprovádí na ročním základě, ale na základě distribuce zisků. Přidělená část souhrnného základu daně by se proto každý rok převáděla v poměru k příjmům, které nebyly v daném roce distribuovány (článek 49).

Po přidělení bude mít každý člen skupiny BEFIT svou část. Na tuto část bude člen skupiny muset uplatnit dodatečné úpravy daňového výměru (čl. 48 odst. 1). Většinou se jedná o technické opravy, které jsou nezbytné pro soudržnost systému. Například některé položky by neměly být zahrnuty do předběžného daňového výsledku, aby se zabránilo jejich sdílení mezi všemi členskými státy, nicméně by tyto položky přesto měly být zohledněny (např. ztráty před účastí ve skupině BEFIT). Ostatní částky, jako jsou dary, dotace a rezervy na důchody, jsou velmi závislé na požadavcích vnitrostátních právních předpisů, a proto je nejvhodnější se jimi zabývat v přidělené části.

Důležité je, že aby byla zajištěna plná pravomoc členských států v oblasti politiky daňových sazeb, budou moci členské státy bez omezení dále uplatňovat jakékoli odpočty, daňové pobídky nebo zvýšení základu daně na své přidělené části (čl. 48 odst. 2). Jediným požadavkem, který budou muset členské státy v tomto ohledu respektovat, jsou pravidla směrnice druhého pilíře pro globální minimální efektivní úroveň zdanění.

„Systém semaforu“ pro usnadnění dodržování pravidel pro stanovování převodních cen u přidružených podniků mimo skupinu BEFIT

Pokud jde o transakce s přidruženými podniky mimo skupinu BEFIT, tj. se subjekty skupiny, které se nenacházejí v Unii nebo které nesplňují 75% práh vlastnictví, kapitola IV má usnadnit dodržování předpisů tím, že poskytuje nástroj pro hodnocení rizik („systém semaforu“) s referenčními hodnotami.

Tento prvek BEFIT se zaměřuje na zjednodušení dodržování pravidel pro stanovování převodních cen a nezasahuje do hmotněprávních pravidel, která určují, zda byla určitá transakce oceněna za obvyklých tržních podmínek. Kromě toho je jeho věcná působnost omezena na činnosti s nízkým rizikem, které obvykle nevyžadují rozsáhlý prostor pro uvážení při stanovování cen, protože z nich nevyplývají vysoké zbytkové zisky. To je jasný rozdíl oproti směrnici o převodních cenách, která se týká hmotněprávních pravidel a má širší oblast působnosti, jež potenciálně pokrývá celou škálu témat převodních cen a má samostatnou funkci. Směrnice o převodních cenách tedy potvrzuje pokyny OECD pro stanovování převodních cen a představuje pro členské státy odrazový můstek k dohodě o společných přístupech ke konkrétním tématům v oblasti převodních cen, zejména k těm, v nichž se správní praxe v EU dosud liší.

Systém semaforu se bude vztahovat na činnosti s nízkým rizikem definované v článku 50: i) distribuční činnosti nízkorizikových distributorů a ii) výrobní činnosti smluvních výrobců. Aby distributor nebo výrobce splnil podmínky, musí použít spolehlivou jednostrannou metodu založenou na pokynech OECD pro stanovování převodních cen, a v žádném případě nemůže splnit podmínky, pokud je držitelem práv duševního vlastnictví nebo některých rizik souvisejících s produkty. Je tomu tak proto, že nehmotná aktiva a rizika často nemají srovnatelné transakce.

Pro tyto činnosti se v návrhu navrhuje používat „veřejné referenční hodnoty“, což budou ukazatele zisku stanovené na úrovni Unie s pomocí skupiny odborníků (článek 53). V praxi tomu bude tak, pokud je zisková výkonnost nízkorizikového distributora nebo smluvního výrobce ve srovnání s průměrnými rozsahy v tomto referenčním kritériu nízká, budou jeho transakce vyhodnoceny jako „vysoce rizikové“, a naopak. Tímto způsobem mohou transakce spadat do tří rizikových zón (nízké/střední/vysoké riziko). Očekává se, že daňové správy členských států zaměří své úsilí na oblasti s vysokým rizikem (článek 51). Tento systém se tedy označuje jako „systém semaforu“.

Nástroj jako takový umožní členským státům efektivněji využívat zdroje a podnikům nabídne vyšší úroveň předvídatelnosti, pokud jde o přijatelnost jejich převodních cen, za podmínky, že dodržují předem stanovená rozpětí.

Správa systému: „jedno správní místo“ a „tým BEFIT“

Správa systému je popsána v kapitole V. Společná hmotněprávní pravidla vyžadují také společný správní rámec. Umožní to další zjednodušení stávajících systémů a mělo by to postupně uvolnit zdroje pro správní orgány a podniky.

Jedno správní místo umožní podnikům, aby při plnění povinností podat daňové přiznání jednaly s jediným orgánem v Unii, pokud je to možné. „Podávající subjekt“, který je v zásadě nejvyšším mateřským subjektem, bude podávat jeden informační přehled za celou skupinu BEFIT („informační přehled BEFIT“) pouze u svého vlastního orgánu daňové správy („orgán daňového přiznání“), který jej bude sdílet s ostatními členskými státy, v nichž skupina působí (článek 57). Každý člen skupiny BEFIT rovněž podá individuální daňové přiznání u svého místního orgánu daňové správy, aby mohl uplatnit vnitrostátně stanovené úpravy na svou přidělenou část (článek 62). Spolu s informačním přehledem BEFIT to umožní všem orgánům daňové správy co nejefektivněji posoudit daňové povinnosti členů skupiny BEFIT (článek 64).

Pro každou skupinu BEFIT bude rovněž vytvořen tzv. „tým BEFIT“, který bude sdružovat zástupce všech příslušných orgánů daňové správy členských států, v nichž skupina působí (článek 60). Namísto toho, aby každý členský stát zvlášť vyčlenil lidské zdroje na posouzení daňových povinností téže přeshraniční skupiny, budou členové jednotlivých týmů BEFIT sdílet informace, koordinovat, poskytovat určitou míru včasné jistoty ohledně konkrétních témat a řešit problémy prostřednictvím nástroje pro spolupráci online (článek 61).

Audity zůstanou na úrovni členských států a členské státy budou moci požádat o společné audity a uložit druhé straně povinnost, aby s nimi souhlasila. Na základě výsledku auditu tým BEFIT rovněž usnadní nápravu (článek 65).

Návrh rovněž zajišťuje, že opravné prostředky proti obsahu informačního přehledu BEFIT lze podat u správního orgánu v členském státě „orgánu daňového přiznání“. Stejně tak lze podávat opravné prostředky proti jednotlivým daňovým výměrům u správního orgánu členského státu, v němž je člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem. Pokud má takový opravný prostředek vliv na základ daně BEFIT, mohou být nezbytné změny provedeny v celé skupině prostřednictvím koordinovaného postupu vytvořeného „týmy BEFIT“ (články 66–70).

2023/0321 (CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY

o podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů (BEFIT)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 115 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 22 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 23 ,

V souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V Unii v současné době neexistuje společný přístup k výpočtu základu daně pro podniky. Podniky v Unii jsou proto povinny dodržovat různé systémy daně z příjmů právnických osob v každém členském státě, ve kterém působí.

(2)Existence 27 různých systémů daně z příjmu právnických osob v Unii komplikuje dodržování daňových předpisů a vede k nekalé soutěži mezi podniky. Stává se to stále zřejmějším, protože globalizace a digitalizace ekonomiky výrazně změnily vnímání hranic země a obchodních modelů. Vlády se pokusily této nové realitě přizpůsobit a nejednotná reakce členských států vedla k dalšímu narušení vnitřního trhu. Různé právní rámce rovněž nevyhnutelně vedou k rozdílným postupům správy daní v jednotlivých členských státech. To s sebou často přináší dlouhé postupy, které se vyznačují nepředvídatelností a nedůsledností a vysokými náklady na dodržování předpisů.

(3)Ačkoli jsou systémy daně z příjmů právnických osob koncipovány odlišně, jejich základní rysy jsou podobné, neboť stanoví pravidla směřující ke stejnému cíli, tj. k dosažení základu daně pro podniky. V tomto smyslu by bylo pro podniky, které působí na vnitřním trhu, důležité, aby členské státy zavedly společný právní rámec pro harmonizaci základních rysů systémů daně z příjmů právnických osob s cílem zjednodušit daňová pravidla a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž.

(4)Dne 9. června 2023 se 139 jurisdikcí, které jsou členy inkluzivního rámce OECD/G20, připojilo k prohlášení z října 2021 o dvoupilířovém řešení výzev v oblasti zdanění vyplývajících z digitalizace ekonomiky 24 . Tímto prohlášením se členské státy dohodly i) na přezkumu, který vypočítá potenciální minimální daňovou povinnost velkých nadnárodních skupin, přičemž se vychází z účetního výkaznictví, jako součásti druhého pilíře a ii) na částečném přerozdělení zdanitelných zisků na základě rozdělení podle vzorce jako součásti prvního pilíře. Návrh společného rámce pro řešení daňových výzev vyplývajících z digitalizace a globalizace by měl čerpat inspiraci z výsledků tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že provádění druhého pilíře bylo členskými státy jednomyslně přijato prostřednictvím směrnice Rady (EU) 2022/2523 25 , měl by společný rámec daně z příjmů právnických osob v Unii vycházet z konceptů, např. oblasti působnosti a výpočtu základu daně, které jsou podnikům i členským státům již známy.

(5)Prostředí pro podnikání na vnitřním trhu by se mělo stát atraktivnější a stimulovat tak v Unii růst a investice. Za tímto účelem by mělo být prioritou uzákonění společného rámce pravidel pro daň z příjmů právnických osob, aby se podnikům usnadnilo dodržování těchto pravidel při přeshraniční činnosti a rovněž aby se podpořily podniky, které si přejí dále se rozšiřovat do zahraničí. Očekává se, že jednotný soubor pravidel daně z příjmů právnických osob pro mezinárodní činnost povede k větší daňové jistotě a menšímu počtu daňových sporů, neboť by měl odstranit narušení a snížit počet případů dvojího a nadměrného zdanění. Vzhledem k tomu, že pro rozpočty členských států je klíčová udržitelnost daňových příjmů, a to i z hlediska investic do infrastruktury, výzkumu a vývoje a poskytování veřejných služeb, bylo by do budoucna zásadní zajistit, aby se rozdělování příjmů provádělo podle nástroje založeného na spolehlivých parametrech, které nelze zneužít.

(6)Je skutečně důležité vytvořit systém, který by dosáhl v celé Unii určitého stupně jednotnosti, přinejmenším u daňových poplatníků, kterým je určen především. Vzhledem k úsilí, které daňové správy i podniky vynaložily na zavedení rámce globální minimální úrovně zdanění, je důležité využít tohoto výkonu a navrhnout pravidla, která se budou co nejvíce blížit modelovým pravidlům OECD/G20 a směrnici (EU) 2022/2523. Na tomto základě by měl být společný rámec pravidel závazný pro skupiny se zdanitelnou přítomností v Unii za předpokladu, že jejich roční souhrnné příjmy na základě konsolidované účetní závěrky přesahují 750 000 000 EUR. Tímto způsobem by se oblast působnosti zaměřila na podniky, které s největší pravděpodobností vykonávají přeshraniční činnost, a mohou tak těžit ze zjednodušení, které by společný právní rámec nabídl. Tato prahová hodnota by rovněž zajistila soulad se směrnicí (EU) 2022/2523, aby byl v Unii uplatňován jednotný přístup.

(7)Ačkoli by se prahová hodnota určovala na základě sloučených příjmů skupiny na celosvětovém základě, působnost ustanovení by měla být omezena na členy skupiny působící na vnitřním trhu, neboť právo Unie se uplatňuje pouze v rámci Unie a nezavazuje státy mimo Unii. Proto by měla být v oblasti působnosti pouze podmnožina takové skupiny nacházející se v Unii. To by zahrnovalo společnosti, které jsou daňovými rezidenty členského státu a jejich stálé provozovny působící v členském státě, jakož i stálé provozovny společností ze třetích zemí, jež patří k téže skupině, nacházející se v Unii. Vzhledem k tomu, že pojem stálé provozovny je upraven ve dvoustranných daňových smlouvách a vnitrostátních právních předpisech, a přestože definice obsahuje některé společné zásady, stále existuje celosvětově určitá míra rozdílů. Proto by bylo praktické opírat se spíše o stávající smlouvy o zamezení dvojího zdanění a vnitrostátní předpisy členských států a nepokoušet se o úplnou harmonizaci prostřednictvím sekundárního práva Unie.

(8)V zájmu zajištění proporcionality a řádného fungování společného rámce by členové skupiny, včetně společností se sídlem v členském státě, jejich stálých provozoven a stálých provozoven v Unii, které jsou členy skupiny se sídlem mimo Unii a s omezenou činností na vnitřním trhu, měli být z oblasti působnosti vyloučeni prostřednictvím prahu významnosti.

(9)Plánovaná iniciativa klade důraz na cíl zjednodušit stávající pravidla. Proto by pravidla pro výpočet základu daně měla být vytvořena použitím omezené řady daňových úprav na účetní závěrky jednotlivých členů skupiny. Tyto omezené úpravy by představovaly běžné úpravy, které jsou nezbytné pro převod účetních výkazů na základ daně. Vzhledem k potřebě sladění se směrnicí (EU) 2022/2523 by úpravy měly být v souladu s uvedeným rámcem, což by mělo usnadnit provádění i členským státům a podnikům, které již obecné zásady znají.

(10)Vzhledem k tomu, že v zájmu zjednodušení budou jako výchozí bod pro výpočet základu daně jednotlivých členů skupiny použity účetní výkazy, je nutné navrhnout daňová pravidla tak, aby se co nejvíce přiblížila finančnímu účetnictví. V případech, kdy je to možné, by se účetní zachycení aktiva nebo závazku pro účely zdanění nezměnilo, a tudíž by nebylo nutné provádět žádné úpravy. V souladu se smyslem zdanění je rovněž nutné, aby se s dalšími prvky základu daně zacházelo pro daňové účely jinak, než jak jsou kvalifikovány v rámci finančního účetnictví.

(11)Proto je nezbytné zabývat se specifickými odvětvími činnosti, zejména mezinárodní námořní dopravou, která vyžadují určité úpravy specifické pro dané odvětví. U členů skupiny v tomto odvětví by bylo nutné upravit finanční výkazy tak, aby se vyloučila částka (zisk nebo ztráta), na kterou se vztahuje režim daně z tonáže. Zvláštní daňové režimy pro mezinárodní námořní dopravu, často označované jako „režimy daně z tonáže“, by obvykle umožňovaly zdanění na základě tonáže (tj. prostornosti) lodí provozovaných členem skupiny, a nikoli na základě skutečných zisků nebo ztrát, které členovi skupiny vznikly prostřednictvím činností, na něž se vztahuje daň z tonáže. Vyloučení takové částky by proto navázalo na různé uznané přístupy k výpočtu základu daně a zajistilo by vhodný soulad s různými politickými cíli vnitřního trhu.

(12)Aby bylo dosaženo klíčového cíle, kterým je vytvoření zjednodušeného rámce daně z příjmů právnických osob, měly by být předběžné daňové výsledky za každého člena skupiny sloučeny do jednoho společného základu daně, aby bylo možné jej následně přidělit způsobilým členům skupiny. Daňové úpravy účetních závěrek by vedly k předběžným daňovým výsledkům jednotlivých členů skupiny. Tyto výsledky by pak byly sloučeny, což by umožnilo úlevu při přeshraničních ztrátách mezi členy skupiny BEFIT, a následně by byl sloučený základ daně přidělen členům skupiny na základě přechodného pravidla pro přidělování; to by otevřelo cestu ke stálému mechanismu. Tento stálý mechanismus by mohl být založen na rozdělení podle vzorce a díky němu by nebylo třeba, aby transakce uvnitř skupiny BEFIT byly v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek. Výhodou by bylo využití novějších údajů z podávání zpráv podle jednotlivých zemí a informací získaných během přechodného období. Rovněž to umožní důkladnější posouzení dopadu, který by mělo mít zavedení dvoupilířového přístupu na vnitrostátní základy daně a základy daně skupin BEFIT. Tímto způsobem by stále bylo možné uskutečnit klíčový cíl daňové neutrality na vnitřním trhu, což by omezilo případy dvojího a nadměrného zdanění a zvýšilo daňovou jistotu s cílem snížit počet daňových sporů.

(13)Sloučení daňových výsledků členů skupiny by nebylo vhodným opatřením pro některá odvětví, jako jsou těžební činnosti a mezinárodní námořní doprava, vnitrozemská vodní doprava a letecká doprava. Proto by bylo důležité tyto subjekty ze slučování vyloučit, protože jejich vlastnosti nejsou do těchto souvislostí vhodné. Jakákoli částka zisku nebo ztráty společností, které působí v oblasti mezinárodní dopravy, na kterou se nevztahuje režim daně z tonáže (a je tedy vyloučena z předběžných daňových výsledků), by musela být ze slučování vyňata a vypočítávala by se podle společných pravidel pro daň z příjmů právnických osob.

(14)Aby byl zajištěn prostor pro růst a investice, mohly by členské státy rovněž individuálně uplatňovat po přidělení dodatečné úpravy (např. zdanění příspěvků na důchodové pojištění) v oblastech, na které se nevztahuje společný rámec. Členské státy by rovněž mohly svůj přidělený podíl dále upravovat bez stanovení stropu, aby se zajistilo, že budou moci rozhodovat o svých vnitrostátních politikách v této oblasti. Nejdůležitější je, že směrnice (EU) 2022/2523 by fakticky stanovila strop, který by účinně zajistil, aby efektivní daňová sazba činila alespoň 15 %.

(15)V některých členských státech fungují systémy daně z příjmů právnických osob, které jsou postaveny na zásadách odlišných od nejběžnějšího přístupu, jako jsou systémy daně založené na distribuci. Je proto velmi důležité provést nezbytné úpravy, aby byla zajištěna funkční interakce s těmito systémy. Řešení lze hledat v určitých úpravách po přidělení. To by znamenalo, že část, která by byla přidělena členovi skupiny v rámci systému založeného na distribuci, by musela být upravena v poměru k distribucím provedeným během účetního roku. Podstata daňového systému založeného na distribuci by byla plně zachována, protože distribuce představuje časový bod pro zdanění přidělené části a podle toho by se určilo, kolik z ní bude třeba zdanit. V tomto ohledu by se mělo počítat s mechanismem převádění, aby se zajistilo, že přidělená část, která není zdaněna v běžném roce, bude zdaněna v následujících letech.

(16)Vzhledem k tomu, že vztahy uvnitř skupiny představují pouze část obchodní činnosti skupiny společností, představují transakce mezi členy skupiny a přidruženými podniky mimo skupinu další podstatný aspekt, na který je třeba se zaměřit. Pro řešení tohoto vnějšího aspektu a vzhledem k tomu, že v poslední době značně vzrostl počet sporů týkajících se převodních cen, zejména pokud jde o cenové úvahy u běžných činností, by bylo velmi užitečné stanovit zjednodušený přístup k dodržování pravidel pro stanovování převodních cen, který by snížil náklady podniků na dodržování předpisů a zvýšil efektivitu daňových správ při využívání lidského kapitálu. Za tímto účelem by bylo důležité zavést společný rámec pro posuzování rizik v oblasti stanovování převodních cen na základě obecně přijímané srovnávací analýzy. Toto posouzení by zkoumalo rozpětí zisku před započtením úroků a daní u subjektů, které působí nezávisle v rámci vnitřního trhu. Takto získané ukazatele zisku by pak měly být zveřejněny, aby mohly být použity jako nástroj pro vlastní posouzení rizik a umožnily skupinám působícím na vnitřním trhu předem se seznámit s obvyklými (tržními) podmínkami, kterých by měly dosáhnout při transakcích se sdruženými podniky. Každá transakce v oblasti působnosti systému by měla být vyhodnocena jako transakce s nízkým, středním nebo vysokým rizikem na základě srovnání s ukazateli zisku, které budou stanoveny prováděcím aktem a zveřejněny na internetových stránkách Komise.

(17)Společný rámec pro zdanění právnických osob by nutně zahrnoval správní systém, který by měl v ideálním případě zajistit určitou míru daňové jistoty a zjednodušení. Aby byla podpořena jednotnost, musel by správní systém vycházet z významu fungování centralizovaného styčného místa pro řešení řady společných otázek, jako je informační přehled za celou skupinu, a zajistit odpovídající míru koordinace a spolupráce mezi vnitrostátními daňovými správami. Současně by měl systém správy plně respektovat národní daňovou suverenitu, neboť místní daňová přiznání, audity a řešení sporů by musely zůstat především na úrovni členských států.

(18)Aby bylo zajištěno správné provádění a vymáhání pravidel společného rámce, měly by členské státy stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(19)Aby se optimalizovaly výhody společného právního rámce pro výpočet základu daně z příjmů právnických osob na vnitřním trhu, mělo by být uplatňování pravidel volitelné pro skupiny, včetně skupin malých a středních podniků, jejichž roční souhrnné příjmy jsou nižší než 750 000 000 EUR, pokud sestavují konsolidovanou účetní závěrku a mají v Unii zdanitelnou přítomnost. Tím, že se pravidla budou moci uplatňovat i na skupiny menší velikosti, může mít ze zjednodušení, které společný rámec nabízí, prospěch více skupin s přeshraničními strukturami a činnostmi.

(20)Za účelem případného doplnění nebo změny některých jiných než podstatných prvků této směrnice by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o i) případnou změnu příloh I a II a ii) doplnění stanovením dalších pravidel pro pojišťovny, zejména s ohledem na nový mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 17 Pojistné smlouvy. Je obzvláště důležité, aby Komise během svých přípravných prací vedla náležité konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 26 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(21)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro zavedení a fungování takzvaných „týmů BEFIT“ zřízených touto směrnicí, které mají sdružovat zástupce všech příslušných daňových správ z členských států, v nichž skupina působí, jakož i stanovovat zisková rozpětí pro některé běžné transakce mezi členy skupiny BEFIT a jejich přidruženými podniky mimo skupinu BEFIT, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 27 .

(22)Veškeré zpracování osobních údajů prováděné v rámci této směrnice by mělo být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 28 . Členské státy mohou zpracovávat osobní údaje podle této směrnice výhradně za účelem uplatňování kapitoly IV a za účelem přezkoumání a dosažení shody ohledně obsahu informačního přehledu BEFIT a zpracování a posouzení jednotlivých daňových přiznání podle kapitoly V.

(23)Doba uchovávání v délce deseti let je odůvodněná, aby členské státy mohly dodržet většinu promlčecích lhůt.

(24)Aby podniky mohly přímo využívat výhod vnitřního trhu bez zbytečné další administrativní zátěže, měly by být informace o daňových ustanoveních stanovených v této směrnici zpřístupněny prostřednictvím jednotné digitální brány v souladu s nařízením (EU) 2018/1724 29 . Jednotná digitální brána poskytuje přeshraničním uživatelům jednotné kontaktní místo pro online poskytování informací, postupů a asistenčních služeb důležitých pro fungování vnitřního trhu.

(25)Jelikož cíle této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej může být z důvodu stávajících problémů, které jsou způsobeny vzájemným působením 27 různých systémů daně z příjmů právnických osob, lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(26)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal neformální stanovisko dne 18. srpna 2023,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět

1.Tato směrnice stanoví společný rámec pro zdanění příjmů právnických osob v Unii pro určité skupiny.

2.Pro účely odstavce 1 stanoví tato směrnice pravidla:

a)o vymezení skupiny pro účely této směrnice („skupina BEFIT“);

b)pro výpočet souhrnného základu daně pro společnosti a stálé provozovny skupiny BEFIT („člen skupiny BEFIT“ a „základ daně BEFIT“);

c)pro přidělení základu daně BEFIT způsobilým členům skupiny BEFIT;

d)zjednodušení posuzování rizika převodních cen u transakcí s přidruženými podniky mimo skupinu;

e)pro správu společného právního rámce.

3.Společnost nebo stálá provozovna, na kterou se vztahuje tato směrnice, přestává podléhat vnitrostátním právním předpisům o dani z příjmů právnických osob ve všech členských státech, v nichž je usazena, pokud jde o všechny záležitosti upravené touto směrnicí, není-li v této směrnici stanoveno jinak.

Článek 2
Oblast působnosti

1.Tato směrnice se vztahuje na společnosti, které jsou daňovými rezidenty členského státu, včetně jejich stálých provozoven umístěných v jiných členských státech, a na stálé provozovny subjektů, které jsou daňovými rezidenty třetí země („subjekty ze třetích zemí“), umístěné v členských státech, které splňují následující kritéria:

a)patří do vnitrostátní skupiny nebo do nadnárodní skupiny podniků, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku a jejíž roční souhrnné příjmy činily nejméně ve dvou z posledních čtyř účetních let 750 000 000 EUR nebo více;

b)pokud jsou to společnosti, tak dále:

i)mají jednu z forem uvedených v příloze I;

ii)podléhají jedné z daní z příjmů právnických osob uvedených v příloze II nebo následně zavedené podobné dani;

iii)jsou nejvyšším mateřským subjektem nebo jsou jejich aktiva, závazky, příjmy, náklady a peněžní toky po jednotlivých položkách konsolidovány nejvyšším mateřským podnikem;

c)pokud jsou to stálé provozovny, tak dále:

i)podléhají jedné z daní z příjmů právnických osob uvedených v příloze II nebo následně zavedené podobné dani;

ii)jsou stálou provozovnou nejvyššího mateřského subjektu nebo subjektu, jehož aktiva, závazky, příjmy, náklady a peněžní toky jsou po jednotlivých položkách konsolidovány nejvyšším mateřským subjektem.

2.Odchylně od odstavce 1 se tato směrnice nevztahuje na společnosti nebo stálé provozovny s nejvyšším mateřským subjektem mimo Unii, pokud souhrnné příjmy skupiny v Unii nepřesahují buď 5 % celkových příjmů skupiny na základě její konsolidované účetní závěrky, nebo částku 50 milionů EUR alespoň ve dvou z posledních čtyř účetních let. Tím není dotčeno právo volby podle odstavce 7.

3.Pokud se dvě nebo více skupin sloučí do jedné skupiny, považuje se hranice 750 000 000 EUR uvedená v odstavci 1 za dosaženou pro kterýkoli účetní rok před fúzí, pokud součet souhrnných příjmů skupin provádějících fúzi za daný účetní rok, zahrnutých ve všech jejich konsolidovaných účetních závěrkách, činí 750 000 000 EUR nebo více. Tato směrnice se vztahuje na společnosti a stálé provozovny, které jsou členy této nově vytvořené skupiny, pokud byla tato prahová hodnota splněna alespoň ve dvou z posledních čtyř účetních let.

4.Pokud je společnost, která není členem skupiny („cílový subjekt“), nabývána jinou společností nebo skupinou („nabývající subjekt“) a cílový nebo nabývající subjekt nesestavily v žádném ze čtyř účetních let bezprostředně předcházejících účetnímu roku, v němž došlo k nabytí, konsolidovanou účetní závěrku, považuje se prahová hodnota ročních souhrnných příjmů ve výši 750 000 000 EUR uvedená v odstavci 1 pro daný rok za dosaženou, pokud součet příjmů zahrnutých v účetních závěrkách nebo konsolidovaných účetních závěrkách cílového a nabývajícího subjektu za daný účetní rok činí 750 000 000 EUR nebo více. Tato směrnice se na nabývající subjekt vztahuje, pokud byla tato prahová hodnota dosažena alespoň ve dvou ze čtyř účetních let bezprostředně předcházejících účetním rokům, v nichž se na nabývající subjekt začala tato směrnice vztahovat.

5.Pokud dojde k rozdělení skupiny na dvě nebo více skupin („rozdělené skupiny“), považuje se prahová hodnota 750 000 000 EUR uvedená v odstavci 1 za splněnou každou z rozdělených skupin, pokud:

a)v prvním účetním roce končícím po rozdělení má každá z rozdělených skupin v daném účetním roce roční souhrnné příjmy ve výši 750 000 000 EUR nebo více;

b)ve druhém až čtvrtém účetním roce končícím po rozdělení má každá z rozdělených skupin alespoň ve dvou z těchto účetních let roční souhrnné příjmy ve výši 750 000 000 EUR nebo více.

6.Pokud je jeden nebo více ze čtyř účetních roků uvedených v tomto článku delší nebo kratší než 12 měsíců, uvedené prahové hodnoty příjmů se pro každý z těchto účetních roků poměrně upraví.

7.Členské státy zajistí, aby se společnosti, které jsou daňovými rezidenty členského státu a splňují podmínky stanovené v odst. 1 písm. b), včetně jejich stálých provozoven umístěných v jiných členských státech, jakož i stálé provozovny subjektů ze třetích zemí umístěné v členských státech, které splňují podmínky odst. 1 písm. c), mohly rozhodnout, že se na ně bude vztahovat tato směrnice, pokud patří do nadnárodní skupiny podniků nebo vnitrostátní skupiny, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, ale nesplňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. a), pokud jde o prahovou hodnotu 750 000 000 EUR.

8.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 74 za účelem změny příloh I a II s ohledem na změny právních předpisů členských států týkajících se forem společností a daní z příjmů právnických osob.

Článek 3
Definice

Pro účely této směrnice se použijí následující definice:

1)„skupinou“ se rozumí:

a)soubor subjektů, které jsou spojeny prostřednictvím vlastnictví nebo kontroly dle vymezení v přijatelném účetním standardu pro sestavení konsolidované účetní závěrky nejvyšším mateřským subjektem, včetně veškerých subjektů, které byly případně vyloučeny z konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu pouze z důvodu malé velikosti, významnosti nebo na základě toho, že jsou určeny k prodeji, nebo

b)subjekt, který do své účetní závěrky zahrnuje čistý příjem nebo ztrátu jedné nebo více stálých provozoven („sídlo“), pokud není součástí jiné skupiny definované v písmenu a);

2)„vnitrostátní skupinou“ se rozumí jakákoli skupina, jejíž veškeré subjekty se nacházejí ve stejném členském státě;

3)„nadnárodní skupinou podniků“ se rozumí jakákoli nadnárodní skupina, která zahrnuje alespoň jeden subjekt nebo stálou provozovnu, které se nenacházejí v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu;

4)„účetním rokem“ se rozumí účetní období, za které nejvyšší mateřský subjekt sestavuje svou konsolidovanou účetní závěrku;

5)„konsolidovanou účetní závěrkou“ se rozumí účetní závěrka, v níž jsou aktiva, závazky, příjmy, náklady a peněžní toky subjektu a jeho dceřiných společností, které subjekt ovládá, prezentovány jako aktiva, závazky, příjmy, náklady a peněžní toky jedné ekonomické jednotky;

6)„subjektem“ se rozumí jakékoli právní uspořádání, které sestavuje samostatné finanční výkazy, nebo jakákoli právnická osoba;

7)„nejvyšším mateřským subjektem“ se rozumí:

a)subjekt, který přímo či nepřímo vlastní kontrolní podíl v jakémkoli jiném subjektu a který není přímo ani nepřímo vlastněn jiným subjektem s kontrolním podílem v tomto subjektu, nebo

b)sídlo skupiny definované v bodě 1 písm. b);

8)„vlastnickým podílem“ se rozumí jakýkoli kapitálový podíl, který přináší práva na zisk, kapitál nebo rezervní fondy subjektu nebo stálé provozovny;

9)„kontrolním podílem“ se rozumí vlastnický podíl v subjektu, při kterém je držitel podílu povinen konsolidovat aktiva, závazky, příjmy, náklady a peněžní toky subjektu po jednotlivých položkách;

10)„podávajícím subjektem“ se rozumí jeden z následujících subjektů:

a)nejvyšší mateřský subjekt, pokud se nachází v členském státě, nebo

b)pokud se nejvyšší mateřský subjekt nenachází v členském státě, subjekt nacházející se v členském státě, který byl skupinou BEFIT pověřen, aby jménem skupiny BEFIT plnil povinnosti týkající se informačního přehledu skupiny BEFIT stanovené v článku 57;

11)„přijatelným účetním standardem v Unii“ se rozumí mezinárodní standardy účetního výkaznictví přijaté Unií podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 30 a obecně uznávané účetní zásady členských států;

12)„čistým účetním příjmem nebo ztrátou“ se rozumí čistý zisk nebo ztráta stanovená pro člena skupiny BEFIT podle jediného společného přijatelného účetního standardu v Unii před jakoukoli konsolidační úpravou za účelem vyloučení transakcí uvnitř skupiny BEFIT v souladu s článkem 7;

13)„pojišťovnou“ se rozumí pojišťovna ve smyslu definice v čl. 13 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES 31 ;

14)„životním pojištěním spojeným s investičním fondem / vázaným na index“ se rozumí životní pojištění, u nichž jsou investiční zisky a ztráty nebo úroky/dividendy z podkladových investic pojišťovny v průběhu času plně přiděleny pojistníkům;

15)„ekonomickým vlastníkem“ se rozumí osoba, která v podstatě získává všechny výhody a nese všechna rizika spojená s dlouhodobým aktivem, bez ohledu na to, zda je tato osoba právním vlastníkem. Daňový poplatník, který má právo vlastnit a užívat dlouhodobé aktivum a zcizit jej a nese riziko jeho ztráty nebo zničení, je v každém případě považován za ekonomického vlastníka;

16)„základním přidělením“ se rozumí metoda přidělení základu daně BEFIT členům skupiny BEFIT v každém účetním roce přechodného období v souladu s článkem 45;

17)„orgánem daňového přiznání“ se rozumí příslušný orgán členského státu, v němž je podávající subjekt daňovým rezidentem, nebo pokud se jedná o stálou provozovnu daňového poplatníka – nerezidenta, členského státu, v němž se tato stálá provozovna nachází.

KAPITOLA II
STANOVENÍ PŘEDBĚŽNÉHO DAŇOVÉHO VÝSLEDKU

Oddíl 1
Obecná ustanovení

Článek 4
Obecné zásady

1.Předběžný daňový výsledek jednotlivých členů skupiny BEFIT se pro každý účetní rok stanoví na základě jeho čistého účetního příjmu nebo ztráty upravených v souladu s články 8 až 41 této směrnice.

2.Náklady, které jsou zahrnuty do čistého účetního příjmu nebo ztráty člena skupiny BEFIT, jsou odečitatelné od jeho předběžného daňového výsledku pouze v rozsahu, v jakém byly vynaloženy v jeho přímém obchodním zájmu.

Článek 5
Struktura skupiny BEFIT

1.Skupina BEFIT se vytvoří, pokud dvě nebo více společností nebo stálých provozoven, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, splňují následující podmínky:

a)společnost je buď nejvyšším mateřským subjektem skupiny, nebo jakoukoli jinou společností skupiny, v níž nejvyšší mateřský subjekt přímo nebo nepřímo drží alespoň 75 % vlastnických práv nebo práv spojených s nárokem na zisk;

b)sídlo stálé provozovny je buď nejvyšším mateřským subjektem skupiny, nebo jakýmkoli jiným členem (společností nebo subjektem) skupiny, v níž nejvyšší mateřský subjekt přímo nebo nepřímo drží alespoň 75 % vlastnických práv nebo práv spojených s nárokem na zisk.

2.Pro účely výpočtu prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. a) a b) se vlastnická práva a práva spojená s nárokem na zisk ve společnosti, která patří do skupiny, vypočítají vynásobením přímo a nepřímo držených podílů na jednotlivých úrovních.

Článek 6
Požadavky na dobu držení

1.Člen skupiny BEFIT splňuje prahové hodnoty uvedené v čl. 5 odst. 1 bez přerušení po celý účetní rok.

2.Společnost nebo stálá provozovna se stává členem skupiny BEFIT ke dni dosažení prahových hodnot uvedených v čl. 5 odst. 1. Prahové hodnoty jsou splněny po dobu nejméně devíti po sobě jdoucích měsíců. Pokud společnost nebo případně stálá provozovna nedosahuje prahových hodnot za toto požadované období, bude se na ni pohlížet, jako by nikdy nebyla členem skupiny BEFIT.

3.Společnost nebo stálá provozovna přestává být členem skupiny BEFIT v den, který následuje po dni, kdy již nesplňuje prahové hodnoty uvedené v čl. 5 odst. 1.

Článek 7
Finanční výkazy jako základ pro výpočet předběžného daňového výsledku

1.Předběžný daňový výsledek člena skupiny BEFIT se vypočítá tak, že se provedou úpravy jeho čistého účetního příjmu nebo ztráty za účetní rok uvedené v článcích 8 až 41, jak je stanoveno podle jednotného společného přijatelného účetního standardu v Unii, před jakýmikoliv konsolidačními úpravami pro vyloučení transakcí uvnitř skupiny BEFIT. 

2.Přijatelný účetní standard v Unii, který mají členové skupiny BEFIT používat pro účely odstavce 1, je přijatelný účetní standard v Unii, který se používá při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu, pokud je tento nejvyšší mateřský subjekt daňovým rezidentem členského státu.

Pokud nejvyšší mateřský subjekt není daňovým rezidentem členského státu, je přijatelným účetním standardem v Unii standard platný v členském státě, kde je podávající subjekt daňovým rezidentem.

3.Pokud je člen skupiny BEFIT stálou provozovnou, jeho čistý účetní příjem nebo ztráta jsou buď:

a)čistým příjmem nebo ztrátou vykázanými ve vlastních samostatných finančních výkazech, jak je stanoveno v souladu s odstavci 1 a 2, nebo

b)v případě neexistence samostatných finančních výkazů čistým příjmem nebo ztrátou, které by se promítly do jeho samostatných účetních výkazů, pokud by byly sestaveny na samostatném základě a v souladu s přijatelným standardem v Unii stanoveným v souladu s odstavci 1 a 2.

4.Odchylně od odstavce 1, pokud členský stát uplatňuje vnitrostátní právní předpisy, které skupinám umožňují sestavovat, kontrolovat a zveřejňovat účetní závěrky na základě jurisdikce, lze předběžný daňový výsledek a přidělení základu daně BEFIT členům skupiny BEFIT, kteří jsou daňovými rezidenty tohoto členského státu, rovněž vypočítat na základě jurisdikce, pokud skupina může pro každého člena skupiny BEFIT zvlášť určit údaje nezbytné pro výpočet tohoto předběžného daňového výsledku a úprav po přidělení v souladu s touto směrnicí.

Oddíl 2

Úpravy čistého účetního příjmu nebo ztráty

Článek 8
Dividendy a jiné výplaty

S výjimkou finančních aktiv určených k obchodování, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 1, a investic ve prospěch pojistníků životního pojištění, kteří nesou investiční riziko v souvislosti s životním pojištěním spojeným s investičním fondem nebo vázaným na index, jak je uvedeno v článku 14, se čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT upraví tak, aby se vyloučilo 95 % částky dividend nebo jiných výplat, jež byly přijaty nebo vznikly během účetního roku, za předpokladu, že k datu výplaty je vlastnický podíl v držení člena skupiny BEFIT déle než jeden rok a tento podíl je spojen s právem na více než 10 % zisku, kapitálu, rezerv nebo hlasovacích práv.

Článek 9
Zisky nebo ztráty ze zcizení akcií

S výjimkou finančních aktiv určených k obchodování, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 1, a investic ve prospěch pojistníků životního pojištění, kteří nesou investiční riziko v souvislosti s životním pojištěním spojeným s investičním fondem nebo vázaným na index, jak je uvedeno v článku 14, se čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT upraví tak, aby se vyloučilo 95 % částky zisku nebo ztráty plynoucích ze zcizení vlastnického podílu, pokud je k datu zcizení vlastnický podíl v držení člena skupiny BEFIT déle než jeden rok a tento podíl je spojen s právem na více než 10 % zisku, kapitálu, rezerv nebo hlasovacích práv.

Článek 10
Změny reálné hodnoty

S výjimkou finančních aktiv určených k obchodování, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 1, a investic ve prospěch pojistníků životního pojištění, kteří nesou investiční riziko v souvislosti s životním pojištěním spojeným s investičním fondem nebo vázaným na index, jak je uvedeno v článku 14, se čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT upraví tak, aby se vyloučila částka zisku nebo ztráty vyplývajících ze změn reálné hodnoty vlastnického podílu, pokud je k datu zcizení vlastnický podíl v držení člena skupiny BEFIT déle než jeden rok a tento podíl je spojen s právem na více než 10 % zisku, kapitálu, rezerv nebo hlasovacích práv.

Článek 11
Finanční aktiva určená k obchodování

1.Finanční aktivum nebo závazek se považují za určené k obchodování členem skupiny BEFIT, pokud splňují některou z následujících podmínek:

a)byly pořízeny nebo vznikly převážně za účelem prodeje nebo zpětné koupě v krátkodobém horizontu;

b)jsou součástí portfolia určených finančních nástrojů, včetně derivátů, které jsou společně řízeny a u kterých je v poslední době doloženo obchodování realizované pro krátkodobý zisk.

2.Pokud finanční aktivum nebo závazek v držení člena skupiny BEFIT přechází na aktivum nebo závazek určené k obchodování nebo naopak, upraví se čistý účetní příjem nebo ztráta tak, aby zahrnovaly jakýkoli rozdíl mezi reálnou hodnotou vypočtenou na začátku účetního roku nebo k datu nákupu, pokud k němu došlo později, a jeho reálnou hodnotou vypočtenou na konci téhož účetního roku.

Reálná hodnota finančního aktiva nebo závazku na konci účetního roku, během kterého se z něj stalo aktivum nebo závazek určené k obchodování nebo naopak, je zároveň jeho reálnou hodnotou na začátku účetního roku následujícího po přechodu.

3.Období držení uvedené v článku 9 začíná nebo je přerušeno, když finanční aktivum nebo závazek již nejsou určeny k obchodování nebo jsou převedeny na aktivum nebo závazek určené k obchodování.

Článek 12
Příjem nebo ztráta stálé provozovny

Čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT se upraví tak, aby se vyloučila částka příjmu nebo ztráty, kterou lze přičíst jeho stálým provozovnám.

Článek 13
Pravidlo pro omezení odpočitatelnosti úroků

1.Člen skupiny BEFIT upraví svůj čistý účetní příjem nebo ztrátu tak, aby byla zahrnuta částka převyšující výpůjční náklady, jak je uvedeno v článku 2 směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu 32 , jež není odpočitatelná pro daňové účely v souladu s pravidly pro omezení odpočitatelnosti úroků stanovenými ve vnitrostátním právu v oblasti daně z příjmů právnických osob členského státu, v němž je daňovým rezidentem.

2.Odstavec 1 se nevztahuje na nadměrné výpůjční náklady vyplývající z transakce mezi členy skupiny BEFIT.

Článek 14
Pojišťovny

1.Pokud je členem skupiny BEFIT pojišťovna, která má povolení k činnosti v členském státě v souladu se směrnicí 2009/138/ES, použijí se pravidla stanovená v odstavcích 2 až 4.

2.Výše technických rezerv pojišťoven vytvořených v souladu se směrnicí Rady 91/674/EHS 33 , které byly odečteny od čistého účetního příjmu nebo ztráty člena skupiny BEFIT, se přezkoumá a upraví na konci každého účetního roku. Při výpočtu předběžného daňového výsledku v budoucích letech se zohlední již odečtené částky.

3.Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 74, kterými doplní tuto směrnici a stanoví podrobnější pravidla pro úpravu předběžného daňového výsledku pojišťoven v souvislosti s dopadem nového mezinárodního standardu účetního výkaznictví (IFRS) 17 na pojistné smlouvy.

4.Pojistníci životního pojištění v souvislosti s životním pojištěním spojeným s investičním fondem nebo vázaným na index oceňují aktiva tržní hodnotou a vytvářejí rezervu v souladu s oceněním podkladových aktiv.

Článek 15
Lodní doprava, na kterou se vztahuje režim daně z tonáže

Čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT, který vykonává činnosti lodní dopravy, se upraví tak, aby byla vyloučena částka zisků, výdajů a jiných odpočitatelných položek vyplývajících z těchto činností, na které se vztahuje režim daně z tonáže.

Článek 16
Pokuty, penále a nezákonné platby

Čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT se upraví tak, aby byla zahrnuta částka výdajů vzniklých v souvislosti s platbami, které byly na základě auditu nebo šetření příslušného orgánu shledány nezákonnými, a také pokuty a penále, včetně poplatků za pozdní platby, které jsou splatné orgánu veřejné moci za porušení jakýchkoli právních předpisů.

Článek 17
Daň z příjmů právnických osob

Čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT se upraví tak, aby byla zahrnuta částka daně z příjmů právnických osob, obdobných daní ze zisku a odložených daní naběhlých za daný účetní rok, jakož i jakákoli částka zaúčtovaná jako běžné daně ve finančních výkazech v souvislosti s platbou dorovnávací daně splatné v souladu se směrnicí (EU) 2022/2523 nebo při uplatnění kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně podle článku 11 uvedené směrnice.

Článek 18
Odložení zdanění u náhradních aktiv

1.Pokud mají být výnosy ze zcizení dlouhodobého odepisovatelného aktiva nebo pozemku, včetně náhrady škody, znovu investovány do podobného aktiva používaného pro stejný nebo podobný podnikatelský účel před koncem druhého účetního roku následujícího po účetním roce, v němž došlo ke zcizení, lze částku, o kterou tyto výnosy převyšují hodnotu aktiva pro daňové účely, odečíst v roce zcizení. Aktivum, které je zcizeno dobrovolně, musí být vlastněno minimálně po dobu tří let před zcizením.

2.Náhradní aktivum uvedené v odstavci 1 může být zakoupeno v účetním roce předcházejícím zcizení. Pokud není náhradní aktivum zakoupeno před koncem druhého účetního roku následujícího po roce, v němž došlo ke zcizení aktiva, a s výjimkou případů vyšší moci, připočte se částka odečtená v roce zcizení navýšená o 10 % k předběžnému daňovému výsledku ve druhém účetním roce po zcizení.

Článek 19
Příjmy a náklady v souvislosti s dlouhodobým aktivem, které je předmětem odpisů

1.Čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT se upraví tak, aby byly vyloučeny následující částky:

a)pořizovací nebo stavební náklady a náklady spojené se zhodnocením dlouhodobých aktiv, které lze odpisovat v souladu s pravidly stanovenými v oddíle 3, a

b)dotace přímo spojené s pořízením, výstavbou nebo zhodnocením těchto aktiv.

2.Čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT se upraví tak, aby byla zahrnuta pouze částka odpočtu ve vztahu k odepisování dlouhodobých aktiv, jak je stanoveno v článcích 22 až 28.

Článek 20
Kurzové zisky nebo ztráty

Čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT se upraví tak, aby byla vyloučena:

a)částka jakýchkoli nerealizovaných kurzových zisků nebo ztrát v souvislosti s dlouhodobými aktivy a závazky;

b)částka rezervy vytvořené na nerealizovanou kurzovou ztrátu.

Článek 21
Úpravy některých položek (položky ponechané členským státům po přidělení)

Čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT se upraví tak, aby byla z předběžného daňového výsledku vyloučena jakákoli částka týkající se položek uvedených v čl. 48 odst. 1 písm. a) až j).

Oddíl 3
Odpisy

Článek 22
Metoda a doba odpisování

1.Čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT se upraví tak, aby se v účetním roce pořízení vyloučilo jakékoli dlouhodobé hmotné aktivum, jehož účetní hodnota před odpisem je nižší než 5 000 EUR.

2.Pokud se nepoužije odstavec 1, jednotlivá dlouhodobá aktiva se odepisují rovnoměrně po dobu životnosti. Doba životnosti dlouhodobého aktiva se určí takto:

a)všechny budovy a jakýkoli jiný typ nemovitého majetku a staveb, které jsou používány pro podnikání: 28 let;

b)veškerá ostatní dlouhodobá hmotná aktiva: jejich životnost, jak je posouzená v souladu s přijatelným účetním standardem v Unii uvedeným v článku 7;

c)dlouhodobá nehmotná aktiva, včetně nabytého goodwillu: doba, po kterou aktivum požívá právní ochrany nebo na kterou bylo uděleno právo, a pokud tuto dobu nelze určit, pět let.

3.Dlouhodobá aktiva z druhé ruky se odepisují v souladu s odstavcem 2, pokud člen skupiny BEFIT neprokáže, že odhadovaná zbývající doba životnosti aktiva je kratší; v takovém případě se odepisuje po tuto kratší dobu.

Odchylně od prvního pododstavce se dlouhodobá nehmotná aktiva z druhé ruky odepisují po dobu pěti let, pokud nelze určit zbývající dobu, po kterou aktivum požívá právní ochrany nebo na kterou bylo poskytnuto právo. Pokud tuto dobu určit lze, odepisuje se po tuto jinou dobu.

4.Odpisy se provádějí měsíčně počínaje měsícem, kdy bylo toto dlouhodobé aktivum uvedeno v užívání. V měsíci zcizení aktiva se odpisy neprovádějí.

5.Daňová hodnota dlouhodobého aktiva, které je zcizeno nebo poškozeno do té míry, že již nemůže být používáno pro podnikání, a daňová hodnota případných nákladů na jeho zhodnocení se odečte od předběžného daňového výsledku v měsíci zcizení nebo poškození.

Článek 23
Oprávnění k odepisování

1.S výhradou odstavce 3 provádí odpisy ekonomický vlastník.

2.V případě smluv, u nichž se ekonomické a právní vlastnictví neshoduje, je ekonomický vlastník oprávněn odečíst úrokovou složku plateb od svého předběžného daňového výsledku, pokud tato složka není zahrnuta do předběžného daňového výsledku nebo základu daně právního vlastníka, podle toho, zda je právním vlastníkem jiný člen skupiny BEFIT, či nikoli.

3.Pokud nelze určit ekonomického vlastníka aktiva, je k provádění odpisů oprávněn jeho právní vlastník. V případě leasingových smluv se úroková i kapitálová složka leasingových splátek zahrne do předběžného daňového výsledku právního vlastníka, a pokud je nájemce členem skupiny BEFIT, tyto platby se z jeho předběžného daňového výsledku vyloučí.

4.Dlouhodobé aktivum nesmí být v rámci účetního roku odepisováno více než jedním daňovým poplatníkem, pokud není právní nebo ekonomické vlastnictví sdíleno více daňovými poplatníky nebo pokud se nezměnil ekonomický nebo právní vlastník aktiva.

5.Člen skupiny BEFIT se nemůže rozhodnout, že odpisy provádět nebude.

Článek 24
Odpisová základna

1.Odpisová základna zahrnuje náklady přímo související s pořízením, výstavbou nebo zhodnocením dlouhodobého aktiva. Tyto náklady nezahrnují odpočitatelnou daň z přidané hodnoty, úroky ani výsledek jakéhokoli přecenění nebo snížení hodnoty.

2.Odpisovou základnou aktiva přijatého jako dar je jeho tržní hodnota uvedená ve finančních výkazech člena skupiny BEFIT.

3.Odpisová základna dlouhodobého aktiva, které je předmětem odpisů, se sníží o částku veřejné dotace přímo související s pořízením, výstavbou nebo zhodnocením aktiva, jak je uvedeno v čl. 19 odst. 1 písm. b).

4.Odpisy dlouhodobých aktiv, která nejsou k dispozici pro použití nebo nebyla používána déle než dvanácti měsíců z důvodů, jež nejsou mimo kontrolu člena skupiny BEFIT, se nezohledňují.

Odepisování se přeruší od měsíce následujícího po měsíci, v němž skončilo období uvedené v prvním pododstavci, a obnoví se od měsíce následujícího po měsíci, v němž se aktivum začalo znovu používat.

5.Pokud bylo odpisovatelné dlouhodobé aktivum zcizeno a nahrazeno v souladu s pravidly uvedenými v článku 18, sníží se odpisová základna náhradního aktiva o stejnou částku, jaká byla odečtena v roce zcizení.

Článek 25
Evidence dlouhodobých aktiv

1.Pořizovací náklady, náklady na výstavbu nebo zhodnocení spolu s datem uvedení do užívání po pořízení, výstavbě nebo zhodnocení se zaznamenávají v evidenci dlouhodobých aktiv pro každé dlouhodobé aktivum zvlášť.

2.Při zcizení dlouhodobého aktiva se do evidence dlouhodobých aktiv zaznamenají podrobnosti o zcizení, včetně data zcizení, a veškeré výnosy nebo náhrady získané v důsledku zcizení.

3.Evidence dlouhodobých aktiv je vedena tak, aby poskytovala dostatečné informace, včetně údajů o zcizení, pro výpočet předběžného daňového výsledku, a obsahuje alespoň tyto údaje:

a)identifikace aktiva;

b)měsíc uvedení v užívání;

c)odpisová základna;

d)životnost v souladu s článkem 22;

e)odpisy akumulované v běžném zdaňovacím období;

f)celkové akumulované odpisy;

g)odpisová základna po odečtení celkových akumulovaných odpisů a mimořádných snížení hodnoty;

h)měsíc ukončení nebo obnovení účtování daňových odpisů;

i)měsíc zcizení.

Článek 26
Odpisy nákladů na zhodnocení

1.Náklady na zhodnocení se odpisují v souladu s pravidly platnými pro dlouhodobá aktiva, která byla zhodnocena, jako by se týkaly nově pořízeného dlouhodobého aktiva, včetně doby jeho životnosti v souladu s čl. 22 odst. 2.

Bez ohledu na první pododstavec se náklady na zhodnocení dlouhodobého aktiva, které je pronajímáno, odepisují v souladu s čl. 22 odst. 3 a článkem 23.

2.Pokud daňový poplatník prokáže, že odhadovaná zbývající doba životnosti odpisovatelného dlouhodobého aktiva je kratší než doba životnosti aktiva uvedená v čl. 22 odst. 2, odepisují se náklady na zhodnocení tohoto aktiva po tuto kratší dobu.

Článek 27
Neodpisovaná aktiva

Odpisy se nevztahují na tato aktiva:

a)dlouhodobá hmotná aktiva, která nepodléhají opotřebení a zastarávání, jako jsou pozemky, výtvarné umění, starožitnosti nebo šperky;

b)finanční aktiva.

Článek 28
Mimořádné snížení hodnoty

1.Člen skupiny BEFIT, který prokáže, že hodnota dlouhodobého hmotného aktiva, na které se nevztahují odpisy, jak je uvedeno v čl. 27 písm. a), se na konci účetního roku snížila v důsledku vyšší moci nebo trestné činnosti třetích stran, může od předběžného daňového výsledku odečíst částku rovnající se tomuto snížení hodnoty.

2.Pokud se hodnota aktiva, které bylo v předchozím účetním roce odepisováno podle odstavce 1, následně zvýší, připočte se k předběžnému daňovému výsledku v roce, kdy k tomuto zvýšení došlo, částka odpovídající tomuto zvýšení.

Všechny tyto připočtené částky však dohromady nepřesáhnou částku původně přiznaného odpočtu.

Oddíl 4
Pravidla pro časové rozlišení a kvantifikaci

Článek 29
Zásoby a nedokončená výroba

1.Čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT se upraví o rozdíl mezi hodnotou zásob a nedokončené výroby na začátku a na konci účetního roku, s výjimkou zásob a nedokončené výroby v souvislosti s dlouhodobými smlouvami podle článku 32.

2.Náklady na zásoby a nedokončenou výrobu se důsledně oceňují metodou „first in, first out“ nebo metodou váženého aritmetického průměru.

3.Náklady na zásoby a nedokončenou výrobu zahrnující položky, které obvykle nejsou vzájemně zaměnitelné, a zboží nebo služby, které jsou vyrobeny nebo dodány a odděleny pro konkrétní projekty, se oceňují individuálně.

4.Člen skupiny BEFIT používá stejnou metodu pro oceňování zásob a nedokončené výroby, které mají podobnou povahu a využití.

5.Náklady na zásoby a nedokončenou výrobu zahrnují veškeré náklady na pořízení, přímé náklady na přeměnu a ostatní přímé náklady vynaložené na jejich umístění a uvedení do stavu, v němž se nacházejí v příslušném účetním roce. Náklady jsou uvedeny bez odpočitatelné daně z přidané hodnoty.

6.Zásoby a nedokončená výroba se k poslednímu dni účetního roku oceňují částkou pořizovacích nákladů nebo čisté realizovatelné hodnoty podle toho, která z hodnot je nižší. Čistá realizovatelná hodnota je odhadovaná prodejní cena v běžném obchodním styku snížená o odhadované náklady na dokončení a odhadované náklady nezbytné k uskutečnění prodeje.

Článek 30
Rezervy

1.Čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT se upraví tak, aby byla vyloučena částka jakékoli rezervy.

2.Odchylně od odstavce 1 se částka rezervy povolí, pokud jsou na konci účetního roku splněny tyto podmínky:

a)člen skupiny BEFIT má zákonnou nebo důvodně očekávanou právní povinnost;

b)tato povinnost vyplývá z činností nebo transakcí provedených v daném účetním roce nebo v předchozích účetních letech;

c)částku rezervy vyplývající z takovéto povinnosti lze spolehlivě odhadnout;

d)částka bude mít při vypořádání za následek výdaj, který je odečitatelný podle této směrnice.

Bez ohledu na první pododstavec se čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT vždy upraví tak, aby se vyloučila částka jakékoli rezervy, která byla zaúčtována v souvislosti s hrozícími ztrátami nebo budoucím zvýšením nákladů.

3.Pokud se povinnost uvedená v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) týká činnosti nebo transakce, která bude pokračovat v budoucích účetních letech, částka rezervy se poměrně rozloží na předpokládanou dobu trvání činnosti nebo transakce.

Ustanovení tohoto článku se přezkoumají a upraví na konci každého účetního roku. Při výpočtu předběžného daňového výsledku v budoucích účetních letech se zohlední částky, které již byly odečteny podle tohoto článku.

Článek 31
Nedobytné pohledávky

1.Čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT se upraví tak, aby se vyloučila částka jakéhokoli odpočtu zaznamenaného v souvislosti s nedobytnou pohledávkou, pokud na konci roku člen skupiny BEFIT neuplatní nárok na odpočet v souladu s článkem 28 a není splněna jedna z následujících podmínek:

a)člen skupiny podnikl všechny přiměřené kroky uvedené v odstavci 2, aby dosáhl zaplacení, a je pravděpodobné, že pohledávka zůstane zcela nebo zčásti nevyrovnána, nebo

b)člen skupiny má velký počet stejnorodých pohledávek, které všechny pocházejí ze stejného odvětví podnikatelské činnosti, a je schopen spolehlivě odhadnout výši nedobytných pohledávek na procentním základě za předpokladu, že hodnota každé stejnorodé pohledávky je nižší než 0,1 % hodnoty všech stejnorodých pohledávek. Aby člen skupiny BEFIT dospěl ke spolehlivému odhadu, zohlední všechny relevantní faktory, včetně zkušeností z minulosti.

2.Při určování, zda byly učiněny všechny přiměřené kroky, aby bylo dosaženo zaplacení, vezme člen skupiny BEFIT v úvahu kterýkoli z následujících prvků za podmínky, že jsou založeny na objektivních důkazech:

a)zda jsou náklady na vymáhání vzhledem k výši dluhu nepřiměřené;

b)zda existuje nějaká vyhlídka na úspěšné vymáhání, včetně případů, kdy byl na dlužníka prohlášen konkurz, bylo zahájeno soudní řízení nebo byl najat vymahač pohledávek;

c)zda je za daných okolností přiměřené očekávat, že daňový poplatník bude usilovat o vymáhání.

3.Pokud se nedobytná pohledávka vztahuje k pohledávce z obchodního styku, zahrne se kromě podmínek uvedených v odstavci 1 částka odpovídající pohledávce do předběžného daňového výsledku jako příjem.

4.Bez ohledu na odstavec 1 se čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT upraví tak, aby byla vyloučena částka jakéhokoli nedobytného dluhu, pokud je dlužníkem jiný člen skupiny BEFIT, jakýkoli jiný přidružený podnik nebo, pokud je dlužníkem fyzická osoba, pokud se dlužník, jeho manžel nebo manželka nebo příbuzný v řadě přímé či potomek podílí na řízení nebo kontrole člena skupiny BEFIT nebo přímo či nepřímo vlastní kapitál člena skupiny BEFIT.

5.Pokud člen skupiny BEFIT dříve odečetl nedobytnou pohledávku, která je vypořádána v následujícím účetním roce, jeho čistý účetní příjem nebo ztráta za účetní rok vypořádání se zvýší o uhrazenou částku.

Článek 32
Dlouhodobé smlouvy

1.Pro účely tohoto článku se dlouhodobou smlouvou rozumí smlouva, která splňuje tyto podmínky:

a)je uzavřena za účelem výroby, instalace nebo výstavby nebo za účelem poskytování služeb;

b)její doba trvání přesahuje nebo se očekává, že přesáhne dvanáct měsíců.

2.Čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT se upraví tak, aby byly zahrnuty pouze příjmy související s dlouhodobou smlouvou, které byly časově rozlišeny na částku odpovídající části dlouhodobé smlouvy, která byla dokončena v příslušném účetním roce.

Pro tento účel se procento dokončení dlouhodobé smlouvy určí podle poměru nákladů daného účetního roku a celkových odhadovaných nákladů dlouhodobé zakázky.

3.Čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT se upraví tak, aby se zohlednily všechny náklady související s dlouhodobými smlouvami, které vznikly během účetního roku.

Článek 33
Zajištění

1.Se zisky a ztrátami ze zajišťovacího nástroje, které vyplývají z ocenění nebo z úkonů zcizení, nakládá člen skupiny BEFIT stejným způsobem jako s odpovídajícími zisky a ztrátami ze zajištěné položky.

Zajišťovací vztah existuje, pokud jsou splněny následující podmínky:

a)zajišťovací vztah je předem formálně navržen a zdokumentován;

b)očekává se, že zajištění bude vysoce efektivní a že jeho efektivnost lze spolehlivě měřit.

2.Pokud je zajišťovací vztah přerušen nebo je s již drženým finančním nástrojem následně zacházeno jako se zajišťovacím nástrojem, což vede k jeho přechodu do jiného daňového režimu, je jakýkoli rozdíl mezi novou tržní hodnotou zajišťovacího nástroje na konci účetního roku a tržní hodnotou na začátku téhož zdaňovacího období zahrnut do předběžného daňového výsledku člena skupiny BEFIT.

Tržní hodnota zajišťovacího nástroje na konci účetního roku, během kterého tento nástroj přešel do jiného daňového režimu, se shoduje s jeho tržní hodnotou na začátku roku následujícího po tomto přechodu.

Oddíl 5
Vstup do skupiny BEFIT, vystoupení ze skupiny BEFIT a restrukturalizace společnosti

Článek 34
Vykazování, oceňování a časové rozvržení odpisů aktiv a závazků při vstupu do skupiny BEFIT nebo při vystoupení ze skupiny BEFIT

1.Všechna aktiva a závazky se vykazují v hodnotě vypočtené v souladu s přijatelným účetním standardem v Unii uvedeným v článku 7 bezprostředně před datem, kdy se tato směrnice stane pro člena skupiny BEFIT použitelnou.

2.Aktiva a závazky společnosti nebo stálé provozovny, na které se tato směrnice již nevztahuje, se vykazují v hodnotě vypočtené podle této směrnice.

3.Odpisy aktiv společnosti nebo stálé provozovny, která vstupuje do skupiny BEFIT nebo z ní vystupuje v průběhu účetního roku, se vypočítají v poměru k počtu kalendářních měsíců, během nichž společnost nebo stálá provozovna patřila do skupiny BEFIT v daném účetním roce.

Článek 35
Kvalifikace dlouhodobých aktiv při vstupu do skupiny BEFIT

Bez ohledu na pravidla stanovená v kapitole II oddílu 3 se v případě, že společnost nebo stálá provozovna přechází ze systému daně z příjmů právnických osob členského státu do skupiny BEFIT, použijí tato pravidla:

a)pokud dlouhodobé aktivum s účetní hodnotou nižší než 5 000 EUR nebylo ke dni vstupu do skupiny BEFIT částečně nebo zcela odepsáno, člen skupiny BEFIT upraví svůj čistý účetní příjem nebo ztrátu tak, aby byla vyloučena částka odpovídající zbývající čisté hodnotě dlouhodobého aktiva, která se vyskytuje v individuálních finančních výkazech ke dni vstupu;

b)pokud má ke dni vstupu do skupiny BEFIT jedno nebo více dlouhodobých aktiv na individuálních finančních výkazech čistou hodnotu, která se liší od čisté daňové hodnoty, celková částka odpovídající tomuto rozdílu pro všechna dotčená dlouhodobá aktiva se u každého člena skupiny BEFIT v účetním roce vstupu do skupiny BEFIT sdruží a v předběžném daňovém výsledku se rozloží na období pěti let. Čistý účetní příjem nebo ztráta každého člena skupiny BEFIT se odpovídajícím způsobem upraví.

Článek 36
Dlouhodobé smlouvy při vstupu do skupiny BEFIT

1.Společnost nebo stálá provozovna, která vstoupí do skupiny BEFIT, provede v souladu s pravidly vnitrostátního práva pro časové rozlišení takovou úpravu, aby do svého podílu na základu daně BEFIT stanoveného v souladu s pravidly kapitoly III zahrnula částku zisků a nákladů, o nichž se podle článku 32 má za to, že vznikly nebo byly vynaloženy před použitelností této směrnice, ale dosud nebyly zahrnuty do jejího základu daně podle dříve platných vnitrostátních právních předpisů o dani z příjmů právnických osob.

2.Společnost nebo stálá provozovna, která vstupuje do skupiny BEFIT, odečte v prvním účetním roce od svého podílu na základu daně BEFIT, stanoveného v souladu s pravidly kapitoly III, příjmy z dlouhodobé smlouvy, které předtím podléhaly zdanění podle vnitrostátních právních předpisů o dani z příjmů právnických osob, ve vyšší částce, než je částka, která by byla zahrnuta do jejího předběžného daňového výsledku podle článku 32.

3.Pokud je podíl člena skupiny BEFIT na základu daně BEFIT v daném účetním roce nižší než odečitatelné částky stanovené podle odstavců 1 a 2, převede člen skupiny BEFIT jakoukoli neuplatněnou částku do dalších let a započte ji proti svému podílu na základu daně BEFIT v následujících účetních letech.

Článek 37
Rezervy, příjmy a odpočty při vstupu do skupiny BEFIT

1.Rezervy a odpočty nedobytných pohledávek uvedené v článcích 30 a 31 jsou odečitatelné pouze v rozsahu, v jakém vyplývají z činností nebo transakcí, které byly provedeny poté, co se na člena skupiny BEFIT začala vztahovat tato směrnice.

2.Příjmy, které se podle platného přijatelného účetního standardu v Unii použitého v souladu s článkem 7 považují za příjmy vzniklé předtím, než se na člena skupiny BEFIT začala vztahovat tato směrnice, ale nebyly zahrnuty do jeho základu daně podle dříve platného vnitrostátního práva v oblasti daně z příjmů právnických osob, se připočtou k jemu přidělené části v souladu s pravidly pro časové rozlišení podle příslušného vnitrostátního práva v oblasti daně z příjmů právnických osob.

3.Výdaje vzniklé poté, co se na člena skupiny BEFIT začala vztahovat tato směrnice, ale v souvislosti s činnostmi nebo transakcemi, které byly provedeny dříve a u nichž nebyl proveden odpočet podle platných vnitrostátních právních předpisů v oblasti daně z příjmů právnických osob, se odečtou od jemu přidělené části.

Pokud výdaje uvedené v prvním pododstavci vzniknou více než pět let po vstupu společnosti nebo stálé provozovny do skupiny BEFIT, odečtou se tyto výdaje od jejího předběžného daňového výsledku před sloučením a rozdělením zisku.

Výdaje vzniklé podle vnitrostátních právních předpisů v oblasti daně z příjmů právnických osob, které ještě nebyly odečteny v době, kdy se na člena skupiny BEFIT začala vztahovat tato směrnice, jsou odečitatelné pouze od jemu přidělené části základu daně BEFIT vypočteného v souladu s kapitolou III, a to ve stejných částkách rozložených do pěti účetních let. Výdaje, které zahrnují výpůjční náklady, jsou odečitatelné v souladu s článkem 13.

Pokud podíl na základu daně BEFIT, který byl přidělen členu skupiny BEFIT v daném účetním roce, nepostačuje k plnému odpočtu částek uvedených v prvním a třetím pododstavci, převede člen skupiny BEFIT neuplatněné částky do dalších let a započte je proti svému podílu na základu daně BEFIT v následujících účetních letech.

4.Žádná částka odečtená předtím, než se na člena skupiny BEFIT začala vztahovat tato směrnice, se neodečítá znovu.

Článek 38
Ztráty před vstupem do skupiny BEFIT

Pokud společnost nebo stálá provozovna vstoupí do skupiny BEFIT, odečtou se od jejího podílu na základu daně BEFIT stanoveného v souladu s kapitolou III veškeré neuplatněné ztráty vzniklé před datem vstupu v souladu s právními předpisy o dani z příjmů právnických osob členského státu, v němž je společnost nebo stálá provozovna daňovým rezidentem nebo v němž je umístěna.

Článek 39
Ukončení činnosti skupiny

1.V případě ukončení činnosti skupiny BEFIT se ukončí účetní rok a základ daně BEFIT za tento účetní rok se přidělí jednotlivým členům skupiny BEFIT v souladu s pravidly stanovenými v kapitole III.

2.Odpisy aktiv členů skupiny BEFIT v účetním roce, v němž došlo k ukončení činnosti skupiny BEFIT, se vypočítají v poměru k počtu kalendářních měsíců, po které skupina BEFIT v tomto účetním roce fungovala.

Článek 40
Reorganizace podniků

1.Aniž je dotčen článek 9, zahrne člen skupiny BEFIT, který v průběhu účetního roku zcizí aktiva a závazky, zisk nebo ztrátu z tohoto zcizení do výpočtu svého předběžného daňového výsledku.

Člen skupiny BEFIT, který nabývá aktiva a závazky, stanoví svůj příjem nebo ztrátu v okamžiku zcizení na základě tržní hodnoty nabytých aktiv a závazků v okamžiku nabytí.

2.Bez ohledu na odstavec 1, pokud k převodu aktiv a závazků dochází v rámci reorganizace ve smyslu článku 2 směrnice Rady 2009/133/ES 34 :

a)člen skupiny BEFIT, který zcizuje aktiva a závazky, vyloučí z výpočtu svého předběžného daňového výsledku jakýkoli výsledný zisk nebo ztrátu;

b)člen skupiny BEFIT, který nabývá aktiva a závazky, stanoví svůj předběžný daňový výsledek v daném účetním roce a v následujících účetních letech pomocí hodnoty pro daňové účely, jaká je v okamžiku převodu a jak je definována podle článku 4 směrnice 2009/133/ES.

Článek 41
Znemožnění vynětí zcizení akcií

1.Bez ohledu na článek 9, pokud člen skupiny BEFIT v důsledku zcizení akcií opustí skupinu BEFIT a během tohoto nebo předchozího účetního roku tento člen skupiny BEFIT nabyl v rámci transakce uvnitř skupiny BEFIT jedno nebo více dlouhodobých aktiv, částka odpovídající zisku nebo ztrátě vyplývajících ze zcizení těchto dlouhodobých aktiv uvnitř skupiny BEFIT se zahrne do čistého účetního příjmu nebo ztráty člena skupiny BEFIT, který vlastnil tato aktiva před zcizením uvnitř skupiny BEFIT.

První pododstavec se nepoužije, pokud člen skupiny BEFIT prokáže, že transakce uvnitř skupiny BEFIT byla provedena z platných obchodních důvodů.

2.Částka odpovídající zisku nebo ztrátě vyplývajících ze zcizení uvnitř skupiny BEFIT podle odstavce 1 se rovná tržní hodnotě dlouhodobých aktiv v okamžiku, kdy člen skupiny BEFIT opouští skupinu, snížené o hodnotu dlouhodobých aktiv pro daňové účely nebo o náklady uvedené v článku 29.

3.Má se za to, že zisk nebo ztrátu vyplývající ze zcizení uvnitř skupiny BEFIT obdržel člen skupiny BEFIT, který držel aktivum (aktiva) před transakcí uvnitř skupiny BEFIT uvedenou v odstavci 1.

KAPITOLA III
SLOUČENÍ PŘEDBĚŽNÝCH DAŇOVÝCH VÝSLEDKŮ A PŘIDĚLENÍ ZÁKLADU DANĚ Z PŘÍJMŮ

Oddíl 1
Základ daně BEFIT

Článek 42
Výpočet základu daně BEFIT

1.Předběžné daňové výsledky všech členů skupiny BEFIT stanovené v souladu s pravidly uvedenými v kapitole II se sloučí, aby se získal základ daně BEFIT.

2.Jestliže je základ daně BEFIT v daném roce:

a)kladnou částkou, zisk se rozdělí v souladu s článkem 45;

b)zápornou částkou, ztráta se převede do dalšího období a započte se proti nejbližšímu kladnému základu daně BEFIT.

3.Pro účely odstavce 1 se předběžný daňový výsledek každého člena skupiny BEFIT přepočte na eura (EUR) podle směnného kurzu vyhlášeného Evropskou centrální bankou platného k poslednímu dni kalendářního roku, nebo pokud se účetní rok neshoduje s kalendářním rokem, k poslednímu dni účetního roku.

Odchylně od prvního pododstavce, pokud je podávající subjekt daňovým rezidentem v členském státě, který nepřijal euro, přepočte se předběžný daňový výsledek každého člena skupiny BEFIT na měnu, která je zákonným platidlem v tomto členském státě.

Článek 43
Srážkové daně a další zdanění u zdroje

1.Členské státy neuloží srážkovou daň ani jiné zdanění u zdroje na transakce uvnitř skupiny BEFIT, pokud skutečný vlastník platby není členem skupiny BEFIT.

2.Pokud členský stát uplatňuje srážkovou daň v souvislosti s platbou licenčních poplatků nebo úroků členem skupiny BEFIT příjemci, který není členem téže skupiny BEFIT, nebo při použití odstavce 1, v souladu s platnými pravidly vnitrostátního práva a smlouvami o zamezení dvojího zdanění se srážková daň za účetní rok, v němž je vybírána, rozdělí mezi členské státy pomocí metody přidělení uvedené v článku 45.

Článek 44
Zápočty daně z příjmů zdaněných u zdroje

1.Pokud člen skupiny BEFIT dosáhne příjmu, který byl zdaněn v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, poskytne se daňový zápočet v souladu s platnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění nebo vnitrostátními právními předpisy a rozdělí se mezi členy skupiny BEFIT za použití metody základního přidělení uvedené v článku 45.

2.Odchylně od prvního pododstavce se daňový zápočet neposkytne, pokud příjem člena skupiny BEFIT není zahrnut do jeho čistého účetního příjmu nebo ztráty v souladu s články 8, 9 nebo 12.

3.Daňový zápočet uvedený v odstavci 1 se vypočítá zvlášť pro každý členský stát nebo třetí zemi a pro každý druh příjmu. Nepřekročí částku, která vyplývá z toho, že se na příjem přiřazený členu skupiny BEFIT vztahuje sazba daně z příjmů právnických osob členského státu, v němž je tento člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem nebo v němž se nachází jeho stálá provozovna.

Při výpočtu daňového zápočtu uvedeného v odstavci 1 se částka příjmů sníží o částku souvisejících odečitatelných výdajů.

Oddíl 2
Přidělení základu daně BEFIT

Článek 45
Přechodné pravidlo pro přidělování

1.Pro každý účetní rok v období mezi 1. červencem 2028 a nejpozději 30. červnem 2035 („přechodné období“) se základ daně BEFIT přidělí členům skupiny BEFIT v souladu se základním procentním podílem.

Pro skupiny, které začnou podléhat této směrnici po skončení prvního účetního roku, kdy se tato směrnice začne uplatňovat, skončí přechodné období uvedené v prvním pododstavci nejpozději 30. června 2035.

2.Základní procentní podíl každého člena skupiny BEFIT je výsledkem následujícího výpočtu:

základní podíl = *100

kde:

a)zdanitelný výsledek člena skupiny BEFIT se rovná průměru zdanitelných výsledků za tři předchozí účetní roky.

V prvním účetním roce, ve kterém se na skupinu BEFIT vztahuje tato směrnice, se tyto zdanitelné výsledky stanoví v souladu s vnitrostátními pravidly daně z příjmů právnických osob členského státu, ve kterém je člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem nebo ve kterém se nachází jeho stálá provozovna.

Ve druhém účetním roce, ve kterém se na skupinu BEFIT vztahuje tato směrnice, se tyto zdanitelné výsledky stanoví za první účetní rok, ve kterém se na skupinu BEFIT vztahuje tato směrnice, v souladu s kapitolou II této směrnice a za dva předchozí účetní roky v souladu s vnitrostátními předpisy příslušného členského státu.

Ve třetím účetním roce, v němž se na skupinu BEFIT vztahuje tato směrnice, se tyto zdanitelné výsledky stanoví za první dva účetní roky, v nichž se na skupinu BEFIT vztahuje tato směrnice, v souladu s kapitolou II této směrnice a za účetní rok, který bezprostředně předchází, v souladu s vnitrostátními předpisy příslušného členského státu.

Od čtvrtého účetního období, ve kterém se na skupinu BEFIT vztahuje tato směrnice, se tyto zdanitelné výsledky stanoví v souladu s kapitolou II této směrnice;

b)celkový zdanitelný výsledek skupiny BEFIT je součtem průměrných zdanitelných výsledků uvedených v písmenu a), všech členů skupiny BEFIT za tři předchozí účetní roky.

Pro účely tohoto odstavce se u člena skupiny BEFIT se záporným zdanitelným výsledkem základní procentní podíl stanoví na nulu.

3.Pro účely odstavce 2 členské státy strukturují svůj rámec posuzování rizik pro stanovení cen transakcí uvnitř skupiny BEFIT takto:

a)zóna s nízkým rizikem: pokud se výdaje nebo příjmy člena skupiny BEFIT plynoucí z transakcí uvnitř skupiny BEFIT zvýší v daném účetním roce o méně než 10 % v porovnání s průměrnými výdaji nebo příjmy plynoucími z transakcí uvnitř skupiny BEFIT za předchozí tři účetní roky;

b)zóna s vysokým rizikem: pokud se výdaje nebo příjmy člena skupiny BEFIT plynoucí z transakcí uvnitř skupiny BEFIT zvýší v daném účetním roce o 10 % nebo více v porovnání s průměrnými výdaji nebo příjmy plynoucími z transakcí uvnitř skupiny BEFIT za předchozí tři účetní roky.

4.Členské státy přijmou vhodná opatření, aby svůj přístup k dodržování rizik strukturovaly v souladu s následujícími zásadami:

a)zóna s nízkým rizikem: příslušné orgány dotčených členských států předpokládají, že stanovení cen transakcí uvnitř skupiny BEFIT u konkrétního člena skupiny BEFIT je v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek;

b)zóna s vysokým rizikem: příslušné orgány dotčených členských států předpokládají, že stanovení cen transakcí uvnitř skupiny BEFIT u konkrétního člena skupiny BEFIT není v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek, a část navýšení, která přesahuje 10 %, není uznána pro účely výpočtu základního procentního podílu tohoto člena skupiny BEFIT.

Bez ohledu na pravidlo uvedené v prvním pododstavci písmene b) je člen skupiny BEFIT oprávněn předložit příslušnému orgánu členského státu, v němž je daňovým rezidentem nebo v němž se nachází jeho stálá provozovna, důkaz, že ceny příslušných transakcí uvnitř skupiny BEFIT jsou stanoveny v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek. V takovém případě se pro účely výpočtu základního procentního podílu tohoto člena skupiny BEFIT uzná celá částka výdajů plynoucích z daných transakcí uvnitř skupiny BEFIT, jak je doložena.

5.Bez ohledu na čl. 13 odst. 2 se překročení výpůjčních nákladů uvedených v článku 2 směrnice Rady (EU) 2016/1164, které vyplývají z transakce mezi členy skupiny BEFIT, neuznává pro účely výpočtu základního procentního podílu člena skupiny BEFIT, kterému tyto náklady vznikly.

6.Pokud se během přechodného období uvedeného v odstavci 1 změní struktura skupiny BEFIT v důsledku vstupu nových členů do skupiny nebo odchodu členů ze skupiny, základní procentní podíl se vypočítá znovu v souladu s odstavcem 2. Pro každého člena skupiny BEFIT se základ daně BEFIT přidělí v souladu s novým základním procentním podílem na dobu, která zbývá do konce tohoto období, pokud následné změny ve struktuře skupiny BEFIT nevyžadují nový výpočet základního procentního podílu.

7.Pokud se během přechodného období uvedeného v odstavci 1 změní struktura skupiny BEFIT v důsledku vzniku jedné nebo více nových společností, které se kvalifikují jako členové skupiny BEFIT, pravidla pro přidělení základu daně BEFIT stanovená v odstavci 2 se na nové členy skupiny BEFIT v prvním účetním roce nepoužijí. Pro následující účetní roky až do konce tohoto přechodného období se základní procentní podíl nových členů skupiny BEFIT vypočítá v souladu s odstavcem 2.

8.Pokud se na skupinu začnou vztahovat pravidla této směrnice později než 1. července 2028, vypočítá se základní podíl v souladu s odstavcem 2. Odchylně od odstavců 1 a 2 se základ daně BEFIT přidělí členům skupiny BEFIT na zbývající část přechodného období uvedeného v odstavci 1.

9.Komise provede komplexní přezkum přechodného pravidla, v jehož rámci vypracuje studii o možném složení a váze vybraných faktorů vzorce a do konce třetího účetního roku během přechodného období uvedeného v odstavci 1 předloží Radě zprávu. Pokud to Komise považuje za vhodné s ohledem závěry této zprávy, může během přechodného období přijmout legislativní návrh na změnu této směrnice zavedením metody pro přidělení základu daně BEFIT na základě vzorce a na základě faktorů.

10.Pravidla stanovená v odstavcích 1 až 8 se nadále používají až do doby, kdy vstoupí v platnost jejich případná změna.

Článek 46
Předcházející činnosti v hodnotovém řetězci

1.Odchylně od článků 42 až 45 se v případě, že člen skupiny BEFIT vykonává svou hlavní činnost v oblasti těžebních činností, jeho příjmy, výdaje a další odečitatelné položky, které z těchto činností vyplývají, se přisuzují členu skupiny BEFIT se sídlem v členském státě, v němž probíhá těžba.

Pokud existuje více než jeden člen skupiny BEFIT, který je daňovým rezidentem členského státu, v němž probíhá těžba, příjmy, výdaje a jiné odečitatelné položky, které pocházejí z těchto činností, se přisuzují každému takovému členu skupiny BEFIT v poměru k jeho základnímu procentnímu podílu.

2.Odchylně od článků 42 až 45 se v případě, že v členském státě těžby se nenachází žádný člen skupiny BEFIT nebo těžba probíhá v jurisdikci třetí země, příjmy, výdaje a jiné odečitatelné položky, které z těchto činností vyplývají, přisuzují tomu členu skupiny BEFIT, kterému vznikly.

Článek 47
   Výjimka pro lodní dopravu, na kterou se nevztahuje režim daně z tonáže, vnitrozemskou vodní dopravu a leteckou dopravu

1.Odchylně od článků 42 až 45, a aniž je dotčen článek 15, jsou ze základu daně BEFIT vyloučeny příjmy, výdaje a jiné odečitatelné položky, které pocházejí z následujících činností, v kterémkoli z následujících případů:

a)provozování lodí v mezinárodní dopravě, pokud se na zdanitelný výsledek nevztahuje režim daně z tonáže;

b)provozování letadel v mezinárodní dopravě;

c)provozování lodí ve vnitrozemské vodní dopravě.

Příjmy, výdaje a další odečitatelné položky uvedené v prvním pododstavci se přisoudí uvedenému členu skupiny BEFIT na základě jednotlivých transakcí a podléhají úpravám cen v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek.

2.Pro účely článku 5 se zohlední jakákoli účast člena skupiny BEFIT uvedená v odstavci 1.

Článek 48
Položky odečitatelné od přidělené části

1.Člen skupiny BEFIT zvýší nebo sníží svou přidělenou část o tyto položky:

a)neuplatněné ztráty vzniklé předtím, než se na člena skupiny BEFIT začala vztahovat pravidla této směrnice, v souladu s článkem 38;

b)zisky a náklady, které vznikly nebo byly vynaloženy předtím, než se na člena skupiny BEFIT začala vztahovat tato směrnice, ale které dosud nebyly zahrnuty do jeho základu daně podle dříve platných vnitrostátních právních předpisů o dani z příjmů právnických osob v souladu s čl. 36 odst. 1;

c)příjmy z dlouhodobé smlouvy, které byly dříve zdaněny podle vnitrostátních právních předpisů o dani z příjmů právnických osob ve vyšší částce, než je částka, která by byla zahrnuta do jeho předběžného daňového výsledku podle článku 32, v souladu s čl. 36 odst. 2;

d)příjmy, které vznikly předtím, než se na člena skupiny BEFIT začala vztahovat tato směrnice, ale které nebyly zahrnuty do jeho základu daně podle dříve platných vnitrostátních právních předpisů o dani z příjmů právnických osob v souladu s čl. 37 odst. 2;

e)výdaje vzniklé poté, co se na člena skupiny BEFIT začala vztahovat pravidla této směrnice, ale v souvislosti s činnostmi nebo transakcemi, které byly provedeny dříve a u nichž nebyl proveden odpočet podle platných vnitrostátních právních předpisů o dani z příjmů právnických osob, v souladu s čl. 37 odst. 3 prvním pododstavcem;

f)výdaje vzniklé podle vnitrostátních právních předpisů o dani z příjmů právnických osob, které ještě nebyly odečteny v okamžiku, kdy se na člena skupiny BEFIT začala vztahovat tato směrnice, v souladu s čl. 37 odst. 3 třetím pododstavcem;

g)jakákoli neuplatněná částka převedená do dalšího období v souladu s čl. 36 odst. 3 a čl. 37 odst. 3 pododstavcem 4;

h)dary a příspěvky charitativním organizacím v rozsahu, v jakém jsou odečitatelné podle právních předpisů o dani z příjmů právnických osob členského státu, v němž je člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem nebo v němž se nachází jeho stálá provozovna;

i)důchodové rezervy v rozsahu, v jakém jsou odečitatelné podle právních předpisů o dani z příjmů právnických osob členského státu, v němž je člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem nebo v němž se nachází jeho stálá provozovna;

j)místní daně v rozsahu, v jakém jsou odečitatelné podle právních předpisů o dani z příjmů právnických osob členského státu, v němž je člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem nebo v němž se nachází jeho stálá provozovna.

2.Kromě úprav uvedených v odstavci 1 může členský stát povolit zvýšení nebo snížení přidělené části členů skupiny BEFIT, kteří jsou daňovými rezidenty v daném členském státě nebo v něm mají stálou provozovnu, prostřednictvím dalších položek.

Článek 49
Daňové systémy založené na distribuci

1.Pokud je člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem nebo má stálou provozovnu v členském státě, který uplatňuje systém daně z příjmů právnických osob ukládající daň z příjmů ze zisků pouze tehdy, když jsou tyto zisky rozděleny nebo se považují za rozdělené mezi akcionáře, nebo když společnosti vznikají určité výdaje, které podléhají zdanění podle vnitrostátních právních předpisů („systém daně založený na distribuci“), část přidělená tomuto členu skupiny BEFIT v souladu s článkem 45 se upraví o distribuce uskutečněné během účetního roku.

2.Úprava přidělené části se vypočítá takto:

kde:

a)finanční příjem se vztahuje k příjmům, které jsou k dispozici pro rozdělení v rámci daňového systému založeného na distribuci, včetně rezerv, za daný účetní rok;

b)přidělená část se vztahuje na podíl přidělený členovi skupiny BEFIT za účetní rok v souladu s článkem 45, včetně jakéhokoli zbytkového podílu z předchozích účetních let, který se pro člena skupiny BEFIT vypočítá v souladu s odstavcem 4;

c)distribuce se vztahují na rozdělení a jiné výdaje, které člen skupiny BEFIT uskutečnil během účetního roku a které podléhají zdanění podle daňového systému založeného na distribuci.

3.Pokud je upravená přidělená část člena skupiny BEFIT vypočtená v souladu s odstavcem 2 nižší než jeho přidělená část, převede se zůstatek mezi oběma částkami do následujícího účetního roku a přičte se k části přidělené členu skupiny BEFIT v tomto následujícím účetním roce v souladu s tímto článkem.

4.Upravená přidělená část vypočtená v souladu s odstavcem 2 se zvýší o neodečitatelné výdaje, které jsou v daném fiskálním roce bezprostředně předmětem daně podle systému daně založeného na distribuci v členském státě, v němž je člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem nebo v němž se nachází jeho stálá provozovna.

KAPITOLA IV
Zjednodušený přístup k dodržování pravidel stanovování převodních cen

Článek 50
Kritéria pro stanovení oblasti působnosti

1.Pokud jsou následující činnosti prováděny prostřednictvím transakcí mezi členem skupiny BEFIT a přidruženým podnikem mimo skupinu BEFIT, členské státy na ně uplatní zjednodušený přístup k dodržování pravidel stanovování převodních cen:

a)distribuční činnost, pokud je prováděna prostřednictvím distributora s nízkým rizikem, jak je popsáno v odstavci 2, který je daňovým rezidentem nebo má stálou provozovnu v členském státě;

b)výrobní činnost, pokud je vykonávána prostřednictvím smluvního výrobce, jak je popsáno v odstavci 3, který je daňovým rezidentem nebo má stálou provozovnu v členském státě.

2.Pro účely použití odst. 1 písm. a) se distributorem s nízkým rizikem rozumí subjekt, který provádí distribuci zboží nakoupeného od přidružených podniků. Distribuční činnost musí vykazovat tyto znaky:

a)musí vyplývat z přesného vymezení transakce a vykazovat ekonomicky relevantní charakteristiky, které lze spolehlivě ocenit pomocí jednostranné metody pro stanovení převodních cen, přičemž testovanou stranou je distributor;

b)distributor není právním ani ekonomickým spoluvlastníkem duševního vlastnictví obsaženého v distribuovaných produktech a/nebo službách;

c)distribuční činnost je převažující funkcí, kterou distributor vykonává;

d)distributor nenese žádná nebo nese jen omezená rizika týkající se trhu, zásob a špatných úvěrů.

3.Pro účely použití odst. 1 písm. b) se smluvním výrobcem rozumí přidružený podnik, který vykonává výrobní činnost pod kontrolou hlavního podniku a vykazuje tyto znaky:

a)výrobní činnost, jak vyplývá z přesného vymezení transakce, vykazuje ekonomicky relevantní charakteristiky, které lze spolehlivě ocenit pomocí jednostranné metody stanovení převodních cen, přičemž testovanou stranou je výrobní subjekt;

b)výrobce není právním ani ekonomickým spoluvlastníkem duševního vlastnictví obsaženého ve vyrobených výrobcích;

c)výrobní činnost je převažující funkcí, kterou výrobce vykonává;

d)výroba nenese žádná nebo nese jen omezená rizika týkající se ceny, trhu, zásob, využití kapacity a špatných úvěrů.

4.Pokud se přidružený podnik zabývá více než jednou hospodářskou činností, zůstává v oblasti působnosti zjednodušeného přístupu, pokud je splněna některá z následujících podmínek:

a)hospodářské činnosti jiné než distribuce nebo výroba mohou být přiměřeně odděleny a oceněny samostatně;

b)hospodářské činnosti jiné než distribuce nebo výroba mohou být považovány za vedlejší a jsou buď nepodstatné, nebo nepřidávají distribuci nebo výrobě významnou hodnotu.

Článek 51
Rámec pro dodržování předpisů

1.Členské státy strukturují svůj rámec pro posuzování rizik pro činnosti uvedené v článku 50 tak, aby se skládal ze tří rizikových zón převodních cen.

2.Rizikové zóny se stanoví pomocí mezikvartilového rozpětí ziskovosti, jež vyplývá z veřejných referenčních hodnot Unie uvedených v článku 53.

3.Činnosti uvedené v článku 50 se hodnotí jako nízkorizikové, středně rizikové nebo vysoce rizikové v závislosti na srovnání jejich ziskovosti v daném roce, stanovené podle článku 52, s mezikvartilovým rozpětím posledního souboru veřejných referenčních hodnot připravených před koncem daného roku.

4.Členské státy uplatňují tento rámec rizik:

5.Členské státy přijmou vhodná opatření, aby svůj přístup k riziku nedodržení pravidel strukturovaly v souladu s následujícími zásadami:

a)Zóna s nízkým rizikem: příslušné orgány členských států nemohou vyčlenit další prostředky na dodržování předpisů, aby dále přezkoumaly výsledky stanovení převodních cen. Bez ohledu na to si příslušné orgány členských států ponechávají právo provádět úpravy stanovení převodních cen ziskových rozpětí daňového poplatníka, který spadá do zóny s nízkým rizikem.

b)Zóna se středním rizikem: příslušné orgány členských států mohou na základě dostupných údajů sledovat výsledky a kontaktovat daňového poplatníka, aby lépe porozuměly jeho situaci, než se rozhodnou, zda vyčlení prostředky na dodržování předpisů, aby provedly posouzení rizik a audity.

c)Zóna s vysokým rizikem: příslušné orgány členských států mohou doporučit, aby daňový poplatník přezkoumal svou politiku stanovování převodních cen, a mohou rozhodnout o zahájení přezkumu nebo auditu.

Článek 52
Měření ziskovosti

1.Členské státy stanoví vhodný právní rámec, aby jejich příslušné orgány měřily ziskovost distribuční činnosti uvedené v čl. 50 odst. 2 pomocí ukazatele zisku před úroky a zdaněním v poměru k tržbám.

2.Členské státy stanoví vhodný právní rámec, aby jejich příslušné orgány měřily ziskovost výrobní činnosti uvedené v čl. 50 odst. 3 pomocí ukazatele zisku před úroky a zdaněním v poměru k celkovým nákladům.

Článek 53
Veřejné referenční hodnoty

1.Riziková zóna pro činnosti uvedené v článku 50 se stanoví prostřednictvím veřejných referenčních hodnot pro distribuční a výrobní činnosti.

2.Veřejné referenční hodnoty pro distribuční činnost jsou reprezentativní pro ziskovost nezávislých subjektů působících na vnitřním trhu a vykonávajících převážně distribuční činnost, jež má podobné charakteristiky jako činnost popsaná v čl. 50 odst. 2.

3.Veřejné referenční hodnoty pro výrobní činnost jsou reprezentativní pro ziskovost nezávislých subjektů působících na vnitřním trhu a vykonávajících převážně výrobní činnost, jež má podobné charakteristiky jako činnost popsaná v čl. 50 odst. 3.

4.Riziková zóna se stanoví pomocí mezikvartilového rozpětí pětiletého průměru ziskovosti nezávislých subjektů vyplývajícího z veřejných referenčních hodnot.

5.Komise prostřednictvím prováděcího aktu, kterým stanoví nezbytná praktická opatření, určí kritéria pro vyhledávání srovnatelných údajů za účelem stanovení vhodných referenčních hodnot pro nízkorizikové distribuční a smluvní výrobní činnosti. Výsledky srovnávacích kritérií se zveřejňují na internetových stránkách Komise, aby daňoví poplatníci mohli určit rizikovou zónu svých činností. Referenční hodnoty se aktualizují každé tři roky. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 73.

KAPITOLA V
SPRÁVA A POSTUPY

Oddíl 1
Obecná ustanovení

Článek 54
Vytvoření a ukončení skupiny BEFIT

1.Na skupinu BEFIT se tato směrnice vztahuje po dobu pěti let a její účinnost se automaticky obnoví na konci pátého roku, pokud nedojde k oznámení o ukončení z důvodu, že skupina již nesplňuje podmínky čl. 2 odst. 1.

2.Skupiny, které se rozhodly, že se na ně bude vztahovat tato směrnice v souladu s čl. 2 odst. 7, jsou směrnicí vázány po dobu pěti let. Na konci pětiletého období přestanou tato pravidla platit, pokud podávající subjekt neoznámí orgánu daňového přiznání, že se rozhodl pro obnovení možnosti, aby se na něj vztahovala tato směrnice. Za tímto účelem předloží podávající subjekt orgánu daňového přiznání důkaz, že jsou splněny požadavky na způsobilost stanovené v čl. 2 odst. 7 a že neexistuje důvod pro vyloučení z možnosti obnovy.

Článek 55
Účetní rok

1.Všichni členové skupiny BEFIT mají stejný účetní rok, který trvá dvanáct měsíců. V roce, kdy člen skupiny BEFIT vstoupí do skupiny BEFIT, uvede svůj účetní rok do souladu s účetním rokem skupiny BEFIT.

2.Přidělená část člena skupiny BEFIT za rok, ve kterém vstoupí do skupiny BEFIT, se vypočítá v poměru k počtu kalendářních měsíců, během nichž člen skupiny BEFIT patřil do skupiny BEFIT.

3.Přidělená část člena skupiny BEFIT za rok, v němž opustí skupinu BEFIT, se vypočítá v poměru k počtu kalendářních měsíců, během nichž člen skupiny BEFIT patřil do skupiny BEFIT.

Článek 56
Změna podávajícího subjektu

Podávající subjekt nelze změnit, ledaže by přestal splňovat podmínky uvedené v čl. 3 bodě 10. Skupina pak určí nový podávající subjekt v souladu s podmínkami čl. 3 bodu 10. Pokud skupina neurčí podávající subjekt do dvou měsíců poté, co předchozí podávající subjekt přestal splňovat podmínky, určí podávající subjekt pro skupinu BEFIT tým BEFIT uvedený v článku 60.

Oddíl 2
Informační přehled BEFIT

Článek 57
Podání informačního přehledu BEFIT

1.Podávající subjekt podává informační přehled BEFIT skupiny BEFIT orgánu daňového přiznání, s výjimkou případů, kdy je skupina BEFIT vnitrostátní skupinou.

2.Informační přehled BEFIT se podává orgánu daňového přiznání nejpozději čtyři měsíce po skončení účetního roku.

3.Informační přehled BEFIT obsahuje tyto informace:

a)určení podávajícího subjektu a ostatních členů skupiny BEFIT, včetně jejich případných daňových identifikačních čísel a členského státu, v němž jsou členové skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v němž se nacházejí jejich stálé provozovny;

b)informace o celkové podnikové struktuře skupiny BEFIT, včetně vlastnických podílů členů skupiny BEFIT, které drží ostatní členové skupiny BEFIT;

c)účetní rok, ke kterému se informační přehled BEFIT vztahuje;

d)informace o následujících skutečnostech a jejich výpočet:

i)předběžný daňový výsledek každého člena skupiny BEFIT;

ii)základ daně BEFIT;

iii)přidělená část každého člena skupiny BEFIT;

iv)informace o „základním procentním podílu“ vypočteném v souladu s článkem 45.

4.Podávající orgán neprodleně předá informační přehled BEFIT příslušným orgánům všech členských států, v nichž jsou členové skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v nichž mají stálou provozovnu.

Článek 58
Oznámení o chybách v informačním přehledu BEFIT

1.Podávající subjekt oznámí orgánu daňového přiznání chyby v informačním přehledu BEFIT do dvou měsíců od včasného podání přehledu.

2.Orgán daňového přiznání neprodleně předá revidovaný informační přehled BEFIT příslušným orgánům všech členských států, v nichž jsou členové skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v nichž mají stálou provozovnu.

Článek 59
Nepodání informačního přehledu BEFIT

Pokud podávající subjekt nepodá informační přehled BEFIT, orgán daňového přiznání vydá po konzultaci s příslušnými orgány všech členských států, v nichž jsou členové skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v nichž mají stálou provozovnu, informační přehled BEFIT na základě odhadu, přičemž přihlíží k dostupným informacím. Kromě toho orgán daňového přiznání použije právní rámec pro sankce v souladu s článkem 72. Podávající subjekt se může proti tomuto informačnímu přehledu BEFIT odvolat.

Oddíl 3
Tým BEFIT

Článek 60
Vytvoření týmu BEFIT

1.Do jednoho měsíce po podání informačního přehledu BEFIT podle článku 57 se svolá tým BEFIT, aby provedl úkoly stanovené v článku 61. Kromě toho tým BEFIT poskytuje rámec pro komunikaci a konzultace mezi příslušnými orgány členských států, v nichž jsou členové téže skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v nichž mají stálou provozovnu. Pokud člen týmu BEFIT vede konzultace s ostatními členy, obdrží odpověď v přiměřené lhůtě.

2.Tým BEFIT se skládá z jednoho nebo více zástupců každé příslušné daňové správy, kteří budou působit jako pověření zástupci, za každý členský stát, kde jsou členové skupiny BEFIT. Týmu BEFIT předsedá pověřený zástupce orgánu daňového přiznání.

3.Informace sdělované mezi členy týmu BEFIT se v co největší míře poskytují elektronicky, a to prostřednictvím nástroje pro spolupráci BEFIT.

4.Pro usnadnění fungování a komunikace týmu BEFIT Komise prostřednictvím prováděcích aktů standardizuje předávání informací mezi členy týmu BEFIT, a to prostřednictvím nástroje pro spolupráci BEFIT. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 73.

Článek 61
Úloha týmu BEFIT při podávání informačního přehledu BEFIT

1.Tým BEFIT přezkoumá úplnost a správnost informací vyplněných v informačním přehledu BEFIT podle článku 57, s výjimkou výsledku výpočtu předběžného daňového výsledku každého člena skupiny BEFIT podle čl. 57 odst. 3 písm. d) bodu i).

2.Tým BEFIT usiluje o dosažení shody na obsahu informačního přehledu BEFIT do čtyř měsíců ode dne, kdy byly nahlášeny všechny informace požadované podle článku 57. Aniž je dotčen článek 65, v souvislosti s čl. 57 odst. 3 písm. a), b), c) a písm. d) bodem iv) znamená shoda týmu BEFIT, že tyto body nemohou být v budoucnu napadeny. Konečné rozhodnutí o informacích uvedených v čl. 57 odst. 3 písm. d) bodech i), ii) a iii) zůstává ve výlučné pravomoci členského státu, v němž je člen skupiny daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu.

3.Pokud tým BEFIT dosáhne shody na informačním přehledu BEFIT, orgán daňového přiznání, kterému byl předložen původní informační přehled BEFIT, oznámí informační přehled BEFIT podávajícímu subjektu.

4.Pokud tým BEFIT není schopen dosáhnout shody podle odstavce 2 do čtyř měsíců ode dne, kdy byly oznámeny všechny informace požadované podle článku 57, má se za to, že shody bylo dosaženo, pokud členové týmu BEFIT prostou většinou přítomných členů v souladu s odstavcem 5 odsouhlasí informační přehled BEFIT na konci pátého měsíce ode dne, kdy byly informace oznámeny. Orgán daňového přiznání, kterému byl podán informační přehled BEFIT, oznámí informační přehled BEFIT podávajícímu subjektu.

5.Pro účely dosažení prosté většiny podle odstavce 4 se hlasovací práva přidělí každému příslušnému orgánu v týmu BEFIT v poměru k příjmům dosaženým v příslušném účetním roce členy skupiny BEFIT, kteří jsou daňovými rezidenty nebo mají stálou provozovnu na jejich území. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas orgánu daňového přiznání. Tým BEFIT je usnášeníschopný, pokud jsou přítomny alespoň dvě třetiny jeho členů. Pokud není dosaženo usnášeníschopnosti, tvoří původně podaný informační přehled BEFIT základ pro jednotlivá daňová přiznání podle článku 62 a pro jednotlivé daňové výměry podle článku 64. Pokud není dosaženo usnášeníschopnosti, oznámí to orgán daňového přiznání, kterému byl podán informační přehled BEFIT, podávajícímu subjektu.

Oddíl 4
Individuální daňová přiznání a výměry

Článek 62
Podání individuálního daňového přiznání

1.Každý člen skupiny BEFIT podá své individuální daňové přiznání příslušnému orgánu členského státu, v němž je tento člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu, a to nejpozději do tří měsíců od obdržení oznámení orgánu daňového přiznání podle čl. 61 odst. 3, 4 nebo 5, nebo v případě vnitrostátní skupiny nejpozději do osmi měsíců od konce účetního roku.

2.Individuální daňové přiznání obsahuje informace o následujících prvcích:

a)výpočtu předběžného daňového výsledku člena skupiny BEFIT;

b)části přidělené členu skupiny BEFIT v souladu s článkem 45;

c)položkách, které upraví přidělenou část v souladu s článkem 48 v členském státě, v němž je člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu;

d)úvěrech, které se uplatňují za účelem osvobození od zahraniční daně v členském státě, v němž je člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu.

3.Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 se členové téže skupiny BEFIT, kteří jsou daňovými rezidenty nebo mají stálou provozovnu ve stejném členském státě, mohou rozhodnout podat v tomto členském státě jedno spojené individuální daňové přiznání.

Článek 63
Oznámení o chybách v individuálním daňovém přiznání

1.Člen skupiny BEFIT oznámí příslušnému orgánu členského státu, v němž je daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu, chyby v individuálním daňovém přiznání do dvou měsíců od včasného podání tohoto přiznání.

2.Pokud chyby vyžadují úpravy, které mají vliv na základ daně BEFIT skupiny BEFIT, příslušný orgán členského státu, v němž člen skupiny BEFIT podal své individuální daňové přiznání, neprodleně informuje prostřednictvím týmu BEFIT orgán daňového přiznání a příslušné orgány ostatních členských států, v nichž jsou členové téže skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v nichž mají stálou provozovnu.

3.Orgán daňového přiznání vydá do jednoho měsíce revidovaný informační přehled BEFIT a prostřednictvím týmu BEFIT tento přehled neprodleně předá příslušným orgánům všech členských států, v nichž jsou členové skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v nichž mají stálou provozovnu. Orgán daňového přiznání a příslušné orgány všech členských států, v nichž jsou členové téže skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v nichž mají stálou provozovnu, vydají v případě potřeby opravné daňové výměry v souladu s článkem 64.

4.Aniž je dotčen odstavec 3, opravný daňový výměr za účelem úpravy základu daně BEFIT se nevydá, pokud rozdíl mezi původně přiznaným základem daně BEFIT a revidovaným základem daně BEFIT nepřesáhne 10 000 EUR nebo 1 % základu daně BEFIT, podle toho, která z částek je nižší.

Článek 64
Individuální daňové výměry

1.Příslušný orgán členského státu, ve kterém člen skupiny BEFIT podal své individuální daňové přiznání, vydá individuální daňový výměr v souladu s individuálním daňovým přiznáním. Vymáhání daňové povinnosti se řídí právem tohoto členského státu.

2.V případě potřeby vydá příslušný orgán členského státu, ve kterém člen skupiny BEFIT podal své individuální daňové přiznání, opravný daňový výměr. Pokud úpravy ovlivňují základ daně BEFIT, příslušný orgán členského státu, ve kterém člen skupiny BEFIT podal své individuální daňové přiznání, neprodleně informuje prostřednictvím týmu BEFIT orgán daňového přiznání a příslušné orgány všech ostatních členských států, ve kterých jsou ostatní členové téže skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo ve kterých mají stálou provozovnu.

3.Po obdržení opravného daňového výměru podle odstavce 2 vydá orgán daňového přiznání do jednoho měsíce revidovaný informační přehled BEFIT a prostřednictvím týmu BEFIT tento přehled neprodleně předá příslušným orgánům všech členských států, v nichž jsou členové skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo ve kterých mají stálou provozovnu. Orgán daňového přiznání a příslušné orgány ostatních členských států, v nichž jsou členové téže skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo ve kterých mají stálou provozovnu, vydají v případě potřeby opravné daňové výměry v souladu s odstavcem 2.

4.Aniž je dotčen odstavec 3, opravný daňový výměr za účelem úpravy základu daně BEFIT se nevydá, pokud rozdíl mezi původně přiznaným základem daně BEFIT a revidovaným základem daně BEFIT nepřesáhne 10 000 EUR nebo 1 % základu daně BEFIT, podle toho, která z částek je nižší.

Oddíl 5
Audity

Článek 65
Audity

1.Příslušný orgán členského státu může zahájit a koordinovat audity členů skupiny BEFIT, kteří jsou v daném členském státě daňovými rezidenty nebo v něm mají stálou provozovnu.

2.Příslušný orgán členského státu, v němž je člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu, může být požádán příslušným orgánem jiného členského státu, v němž je alespoň jeden člen téže skupiny BEFIT, aby provedl společný audit s tímto orgánem. Společné audity se provádějí v souladu s článkem 12 směrnice Rady 2011/16/EU 35 o správní spolupráci v oblasti daní. Bez ohledu na toto pravidlo dožádaný příslušný orgán takovou žádost přijme a informuje tým BEFIT.

3.Audit (včetně společného auditu) probíhá v souladu s vnitrostátními právními předpisy členského státu, ve kterém se provádí, s výhradou úprav nezbytných k zajištění řádného provádění této směrnice. Tyto audity mohou zahrnovat dotazy, kontroly nebo šetření jakéhokoli druhu za účelem ověření, zda daňový poplatník dodržuje tuto směrnici.

4.Příslušný orgán členského státu, v němž se audit nebo společný audit provádí, informuje tým BEFIT o výsledcích auditu nebo společného auditu, které mají vliv na výsledek přidělení základu daně BEFIT za účetní rok, jehož se týkají. Ostatní členové týmu BEFIT vyjádří své názory do tří měsíců.

5.Po auditu nebo společném auditu, který ovlivní výsledek přidělení základu daně BEFIT podle odstavce 4, vydá orgán daňového přiznání do jednoho měsíce revidovaný informační přehled BEFIT a prostřednictvím týmu BEFIT tento přehled neprodleně předá příslušným orgánům všech členských států, v nichž jsou členové skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v nichž mají stálou provozovnu. Orgán daňového přiznání a příslušné orgány ostatních členských států, v nichž jsou členové téže skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v nichž mají stálou provozovnu, vydají v případě potřeby opravné daňové výměry v souladu s článkem 64.

6.Aniž je dotčen odstavec 5, opravný daňový výměr se za účelem úpravy základu daně BEFIT nevydá, pokud rozdíl mezi původně přiznaným základem daně BEFIT a revidovaným základem daně BEFIT nepřesáhne 10 000 EUR nebo 1 % základu daně BEFIT, podle toho, která z částek je nižší.

Oddíl 6
Opravné prostředky

Článek 66
Správní opravné prostředky v souvislosti s informačním přehledem BEFIT

1.Podávající subjekt může proti obsahu informačního přehledu BEFIT podat opravný prostředek v souladu s článkem 59 do dvou měsíců od vydání nebo oznámení tohoto přehledu. Opravný prostředek projednává správní orgán, který je v souladu s právem členského státu orgánu členského státu příslušný k projednávání opravných prostředků v prvním stupni. Správní opravné prostředky se řídí právem členského státu orgánu daňového přiznání. Pokud takový správní orgán v členském státě orgánu daňového přiznání neexistuje, může člen skupiny BEFIT podat opravný prostředek přímo u soudu.

2.Při podávání u správního orgánu orgán daňového přiznání případně konzultuje prostřednictvím týmu BEFIT ostatní příslušné orgány členských států, v nichž jsou členové téže skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v nichž mají stálou provozovnu.

3.Správní orgán uvedený v odstavci 1 rozhodne o opravném prostředku do dvou měsíců. Pokud se rozhodnutí liší od původního informačního přehledu BEFIT, nahradí změněné rozhodnutí původní informační přehled BEFIT. Pokud podávající subjekt v této lhůtě neobdrží žádné rozhodnutí, považuje se informační přehled BEFIT za potvrzený.

4.Aniž je dotčen čl. 62 odst. 1, začíná lhůta pro podání individuálního daňového přiznání běžet v okamžiku, kdy je přijato rozhodnutí o opravném prostředku nebo kdy se informační přehled BEFIT považuje za potvrzený podle odstavce 3.

Článek 67
Správní opravné prostředky v souvislosti s individuálními daňovými výměry

1.Člen skupiny BEFIT může podat opravný prostředek proti obsahu individuálního daňového výměru provedeného podle článku 64 u příslušného orgánu členského státu, v němž je tento člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu, a to do dvou měsíců poté, co mu byl výměr oznámen. Správní opravné prostředky projednává správní orgán, který je v souladu s právem členského státu člena skupiny BEFIT příslušný k projednávání opraných prostředků v prvním stupni. Správní opravné prostředky se řídí právem členského státu, v němž je člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu. Pokud v členském státě, v němž je člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu, takový správní orgán neexistuje, může člen skupiny BEFIT podat opravný prostředek přímo u soudu.

2.Při podávání žádostí u správního orgánu příslušný orgán člena skupiny BEFIT případně prostřednictvím týmu BEFIT konzultuje ostatní příslušné orgány členských států, v nichž jsou členové téže skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v nichž mají stálou provozovnu.

3.Pokud má rozhodnutí přijaté podle odstavce 1 vliv na základ daně BEFIT, příslušný orgán členského státu, v němž člen skupiny BEFIT podal opravný prostředek, informuje prostřednictvím týmu BEFIT orgán daňového přiznání a příslušné orgány ostatních členských států, v nichž jsou členové téže skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v nichž mají stálou provozovnu. Orgán daňového přiznání a ostatní příslušné orgány v členských státech, v nichž jsou členové téže skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v nichž mají stálou provozovnu, vydají v případě potřeby opravné daňové výměry v souladu s článkem 64.

4.Aniž je dotčen odstavec 3, opravný daňový výměr za účelem úpravy základu daně BEFIT se nevydá, pokud rozdíl mezi původně přiznaným základem daně BEFIT a revidovaným základem daně BEFIT nepřesáhne 10 000 EUR nebo 1 % základu daně BEFIT, podle toho, která z částek je nižší.

Článek 68
Soudní opravné prostředky v souvislosti s informačním přehledem BEFIT

1.Pokud bylo rozhodnutí podle článku 66 potvrzeno nebo změněno, má podávající subjekt právo podat opravný prostředek přímo u soudu členského státu, v němž je daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu, a to do dvou měsíců od obdržení rozhodnutí odvolacího správního orgánu. Soudní opravné prostředky se řídí právem členského státu, v němž je podávající subjekt daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu.

2.Při podávání u soudu orgán daňového přiznání případně konzultuje prostřednictvím týmu BEFIT ostatní příslušné orgány členských států, v nichž jsou členové téže skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v nichž mají stálou provozovnu.

3.Pokud je přijato rozhodnutí podle odstavce 1, předá orgán daňového přiznání prostřednictvím týmu BEFIT neprodleně revidovaný informační přehled BEFIT příslušným orgánům všech členských států, v nichž jsou členové téže skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v nichž mají stálou provozovnu. Orgán daňového přiznání a ostatní příslušné orgány v členských státech, v nichž jsou členové téže skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v nichž mají stálou provozovnu, vydají v případě potřeby opravné daňové výměry v souladu s článkem 64.

4.Aniž je dotčen odstavec 3, opravný daňový výměr za účelem úpravy základu daně BEFIT se nevydá, pokud rozdíl mezi původně přiznaným základem daně BEFIT a revidovaným základem daně BEFIT nepřesáhne 10 000 EUR nebo 1 % základu daně BEFIT, podle toho, která z částek je nižší.

Článek 69
Soudní opravné prostředky ve vztahu k individuálním daňovým výměrům

1.Pokud bylo rozhodnutí podle článku 67 potvrzeno nebo změněno, má člen skupiny BEFIT právo podat opravný prostředek u soudu členského státu, v němž je daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu, a to do dvou měsíců poté, co mu bylo rozhodnutí odvolacího správního orgánu podle článku 67 oznámeno. Soudní opravné prostředky se řídí právem členského státu, v němž je člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu.

2.Při podávání u soudu příslušný orgán člena skupiny BEFIT případně prostřednictvím týmu BEFIT konzultuje ostatní příslušné orgány členských států, v nichž jsou členové téže skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v nichž mají stálou provozovnu.

3.Pokud má rozhodnutí přijaté podle odstavce 1 vliv na základ daně BEFIT, příslušný orgán členského státu, v němž člen skupiny BEFIT podal opravný prostředek, informuje prostřednictvím týmu BEFIT orgán daňového přiznání a příslušné orgány ostatních členských států, v nichž jsou členové téže skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v nichž mají stálou provozovnu. Orgán daňového přiznání a ostatní příslušné orgány v členských státech, v nichž jsou členové téže skupiny BEFIT daňovými rezidenty nebo v nichž mají stálou provozovnu, vydají v případě potřeby opravné daňové výměry v souladu s článkem 64.

4.Aniž je dotčen odstavec 3, opravný daňový výměr za účelem úpravy základu daně BEFIT se nevydá, pokud rozdíl mezi původně přiznaným základem daně BEFIT a revidovaným základem daně BEFIT nepřesáhne 10 000 EUR nebo 1 % základu daně BEFIT, podle toho, která z částek je nižší.

Článek 70
Promlčení

Pokud výsledek správního nebo soudního opravného prostředku vyžaduje změny individuálního daňového výměru jednoho nebo více členů skupiny BEFIT, přijmou členské státy vhodná opatření, aby zajistily, že tyto změny budou možné bez ohledu na lhůty stanovené ve vnitrostátních právních předpisech členských států.

Oddíl 7
Závěrečná ustanovení

Článek 71
Poskytování informací a dokumentů

1.Informace, které byly předány mezi členskými státy v jakékoli formě na základě této směrnice, podléhají služebnímu tajemství, jak je stanoveno ve vnitrostátním právu členského státu (členských států), který (které) tyto informace obdržel (obdržely). Tyto informace mohou být použity pro správu a vymáhání právních předpisů členských států týkajících se daní podle této směrnice.

2.Tyto informace mohou být rovněž použity v souvislosti se soudními a správními řízeními, která mohou vést k uložení sankcí za porušení daňových právních předpisů, aniž jsou dotčena obecná pravidla a předpisy upravující práva obžalovaných a svědků v takových řízeních.

Článek 72
Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich provádění a vymáhání. Stanovené sankce a opatření pro dodržování předpisů musí být účinné, přiměřené a odrazující.

KAPITOLA VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 73
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011 36 .

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 74
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 8 a čl. 14 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od data [datum vstupu této směrnice v platnost].

3.Rada může přenesení pravomoci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, oznámí jej Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jí byl tento akt oznámen, nebo pokud Rada před uplynutím této lhůty informuje Komisi o tom, že námitky nevysloví. Toto období se z podnětu Rady prodlouží o dva měsíce.

Článek 75
Informování Evropského parlamentu

Evropský parlament je informován Komisí o přijetí aktů v přenesené pravomoci, o námitkách k nim vyslovených a o zrušení přenesení pravomoci Radou.

Článek 76
Ochrana údajů

1.Členské státy mohou zpracovávat osobní údaje podle této směrnice výhradně za účelem uplatňování kapitoly IV a za účelem přezkoumání a dosažení shody ohledně obsahu informačního přehledu BEFIT a zpracování a posouzení jednotlivých daňových přiznání podle kapitoly V. Při zpracování osobních údajů pro účely této směrnice se příslušné orgány členských států považují za správce ve smyslu čl. 4 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679 v oblasti působnosti svých příslušných činností podle této směrnice.

2.Informace, včetně osobních údajů, zpracovávané v souladu s touto směrnicí se uchovávají pouze po dobu nezbytnou k dosažení účelů této směrnice, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy každého správce údajů, které upravují promlčení, v žádném případě však ne déle než deset let.

Článek 7
Přezkum fungování BEFIT ze strany Komise

1.Pět let po zahájení uplatňování této směrnice Komise přezkoumá a vyhodnotí její fungování a podá o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Ke zprávě se případně připojí návrh na změnu této směrnice.

2.Členské státy sdělí Komisi informace s významem pro hodnocení směrnice v souladu s odstavcem 3, včetně souhrnných údajů o členech skupiny BEFIT, kteří jsou daňovými rezidenty v jejich jurisdikci, a o jejich stálých provozovnách působících v jejich jurisdikci, aby bylo možné řádně posoudit dopad přechodného pravidla pro přidělování a směrnice (EU) 2022/2523 a rovněž vyhodnotit situaci týkající se prvního pilíře podle prohlášení o dvoupilířovém řešení pro řešení výzev v oblasti zdanění vyplývajících z digitalizace ekonomiky, které bylo dohodnuto inkluzivním rámcem OECD/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku dne 8. října 2021.

3.Komise prostřednictvím prováděcích aktů upřesní informace, které mají členské státy poskytovat pro účely hodnocení fungování této směrnice, jak je uvedeno v odstavci 2, jakož i formát a podmínky pro předávání těchto informací.

4.Komise nakládá s informacemi, které jí jsou poskytnuty podle odstavce 2, jako s důvěrnými v souladu s předpisy platnými pro orgány Unie a s článkem 76 této směrnice.

5.Informace, které Komisi poskytl některý členský stát podle odstavce 2, a veškeré zprávy či dokumenty vypracované Komisí na jejich základě mohou být předány jiným členským státům. Tyto předané informace podléhají úřednímu tajemství, jak je pro podobné informace stanoveno ve vnitrostátních právních předpisech členského státu (členských států), který je obdržel.

Článek 78
Provedení ve vnitrostátním právu

1.Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. ledna 2028. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto ustanovení.

2.Tato ustanovení použijí od 1. července 2028.

3.Tyto předpisy přijaté členskými státy obsahují odkaz na tuto směrnici nebo je takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

4.Po vstupu této směrnice v platnost uvědomí členské státy Komisi včas o všech návrzích právních nebo správních předpisů, které hodlají přijmout v oblasti působnosti této směrnice, aby se k nim Komise mohla vyjádřit.

Článek 79
Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 80
Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

Daňová politika 1.3.Návrh/podnět se týká:

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 37  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

1.    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

1.poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 38

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

2.    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

3. mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– EIB a Evropský investiční fond,

4. subjekty uvedené v článcích 64 a 65 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

5. soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

6. subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

(1)Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

2.    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ: TAXUD						2025 42		2026			2027																				CELKEM
□ Operační prostředky
03 04 01 Spolupráce v oblasti daní (Fiscalis)	Závazky				(1a)				0,6			0,6												.			.			.
	Platby		(2a)			0,3
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 43
Prostředky na GŘ  TAXUD CELKEM	Závazky				=1a+1b +3				0,6			0,6
	Platby		=2a+2b +3			0,3
□ Operační prostředky CELKEM		Závazky		4)						0,6			0,6			0,6
		Platby		5)			0,3
□ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM				6)
Prostředky z OKRUHU <….>  víceletého finančního rámce  CELKEM		Závazky		=4+6						0,6			0,6			0,6
		Platby		=5+6			0,3

Okruh víceletého finančního rámce

7

Správní výdaje

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha 5 rozhodnutí Komise o interních pravidlech pro plnění oddílu Komise v souhrnném rozpočtu Evropské unie), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Prostředky CELKEM  z OKRUHU 7  víceletého finančního rámce

(Závazky celkem = platby celkem)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 7  víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní správní výdaje
Mezisoučet za OKRUH 7  víceletého finančního rámce

Mimo OKRUH 7 48   víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdaje správní povahy
Mezisoučet mimo OKRUH 7  víceletého finančního rámce

CELKEM

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.1Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

3.    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

4.    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

5.    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

(a)    na vlastní zdroje

a.    na jiné příjmy

(b)uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky     

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    COM(2021) 251 final.

(2)    COM(2022) 548 final.

(3)    COM(2021) 566 final.

(4)    COM(2011) 121/4 final.

(5)    COM(2016) 685 final; COM(2016) 683 final.

(6)

   Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů.

(7)    Prohlášení o dvoupilířovém řešení výzev v oblasti zdanění vyplývajících z digitalizace ekonomiky – 8. října 2021, projekt OECD/G20 Eroze základu daně a přesouvání zisků.

(8)    Směrnice Rady (EU) 2022/2523 ze dne 14. prosince 2022 o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii (Úř. věst. L 328, 22.12.2022, s. 1).

(9)    Návrh SMĚRNICE RADY o stanovení pravidel týkajících se úlevy ke snížení zvýhodnění dluhu oproti vlastnímu kapitálu a o omezení odpočitatelnosti úroků pro účely daně z příjmu právnických osob, COM(2022) 216 final.

(10)    Návrh SMĚRNICE RADY, kterou se stanoví pravidla pro předcházení zneužívání krycích subjektů pro daňové účely a kterou se mění směrnice 2011/16/EU, COM(2021) 565 final.

(11)    Směrnice Rady 2011/96/EU ze dne 30. listopadu 2011 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (přepracované znění) (Úř. věst. L 345, 29.12.2011, s. 8).

(12)    Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států (Úř. věst. L 157, 26.6.2003, s. 49).

(13)    Směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, částečných rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států a při přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti mezi členskými státy.

(14)    Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(15)    Směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 146, 3.6.2016, s. 8).

(16)    Směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (Úř. věst. L 193, 19.7.2016, s. 1).

(17)     Zpráva o výsledcích projektu OECD/G20 „Eroze základu daně a přesouvání zisků“: dvoupilířové řešení výzev v oblasti zdanění vyplývajících z digitalizace ekonomiky ze dne 11. července 2023 .

(18)    Výzva k předložení faktických podkladů – Ares(2022)7086603.

(19)    Ares(2023)3669156, 26. května 2023.

(20)

   Listina základních práv Evropské unie (Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391).

(21)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(22)    Úř. věst. C , , s. .

(23)    Úř. věst. C , , s. .

(24)    Prohlášení o dvoupilířovém řešení výzev v oblasti zdanění vyplývajících z digitalizace ekonomiky – 8. října 2021, projekt OECD/G20 Eroze základu daně a přesouvání zisků.

(25)    Směrnice Rady (EU) 2022/2523 ze dne 14. prosince 2022 o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii (Úř. věst. L 328, 22.12.2022, s. 1).

(26)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(28)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(29)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).

(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).

(31)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(32)    Směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (Úř. věst. L 193, 19.7.2016, s. 1).

(33)    Směrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7).

(34)    Směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, částečných rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států a při přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti mezi členskými státy (Úř. věst. L 310, 25.11.2009, s. 34).

(35)    Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(36)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(37)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(38)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx

(39)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(40)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(41)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(42)    Rok zahájení provádění návrhu/podnětu není znám. Předpokládá se proto rok 2025.

(43)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(44)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(45)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(46)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(47)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(48)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(49)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(50)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(51)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(52)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 12.9.2023

COM(2023) 532 final

PŘÍLOHY

směrnice Rady

o podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů (BEFIT)

{SWD(2023) 308 final} - {SWD(2023) 309 final}

PŘÍLOHA I: Seznam společností uvedených v článku 2

a) společnosti založené podle nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE) (  6  ) a směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců (  7  ), a dále družstevní společnosti založené podle nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE) (  8  ) a směrnice Rady 2003/72/ES ze dne 22. července 2003, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců (  9  );

b) společnosti podle belgického práva nazvané „société anonyme“/„naamloze vennootschap“, „société en commandite par actions“/„commanditaire vennootschap op aandelen“, „société privée a responsabilité limitée“/„besloten vennootschap met beperkte aansprakelijkheid“, „société coopérative a responsabilité limitée“/„coöperatieve vennootschap met beperkte aansprakelijkheid“, „société coopérative a responsabilité illimitée“/„coöperatieve vennootschap met onbeperkte aansprakelijkheid“, „société en nom collectif“/„vennootschap onder firma“, „société en commandite simple“/„gewone commanditaire vennootschap“, veřejné podniky, které přijaly některou z výše uvedených právních forem, a jiné společnosti založené podle belgického práva, které podléhají belgické korporační dani;

c) společnosti podle bulharského práva nazvané: „събирателно дружество“, „командитно дружество“, „дружество с ограничена отговорност“, „акционерно дружество“, „командитно дружество с акции“, „неперсонифицирано дружество“, „кооперации“, „кооперативни съюзи“, „държавни предприятия“, založené podle bulharského práva a vykonávající obchodní činnost;

d) společnosti podle českého práva nazvané: „akciová společnost“, „společnost s ručením omezeným“;

e) společnosti podle dánského práva nazvané „aktieselskab“ a „anpartsselskab“. Ostatní společnosti, které podléhají dani podle zákona o korporační dani, pokud je jejich zdanitelný příjem vypočítáván a zdaňován v souladu s obecnými daňovými právními předpisy vztahujícími se na „aktieselskaber“;

f) společnosti podle německého práva nazvané „Aktiengesellschaft“, „Kommanditgesellschaft auf Aktien“, „Gesellschaft mit beschränkter Haftung“, „Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit“, „Erwerbs- und Wirtschafts-genossenschaft“, „Betriebe gewerblicher Art von juristischen Personen des öffentlichen Rechts“ a jiné společnosti založené podle německého práva, které podléhají německé korporační dani;

g) společnosti podle estonského práva nazvané: „täisühing“, „usaldusühing“, „osaühing“, „aktsiaselts“, „tulundusühistu“;

h) společnosti založené nebo existující podle irského práva, subjekty registrované podle „Industrial and Provident Societies Act“, subjekty typu „building societies“ registrované podle „Building Societies Acts“ a spořitelní banky ve smyslu „Trustee Savings Banks Act“ z roku 1989;

i) společnosti podle řeckého práva nazvané „ανώνυμη εταιρεία“, „εταιρεία περιορισμένης ευθύνης (Ε.Π.Ε.)“ a jiné společnosti založené podle řeckého práva, které podléhají řecké korporační dani;

j) společnosti podle španělského práva nazvané: „sociedad anónima“, „sociedad comanditaria por acciones“, „sociedad de responsabilidad limitada“, veřejnoprávní subjekty řídící se soukromým právem. Jiné subjekty založené podle španělského práva, které podléhají španělské korporační dani („Impuesto sobre Sociedades“);

k) společnosti podle francouzského práva nazvané „société anonyme“, „société en commandite par actions“, „société a responsabilité limitée“, „sociétés par actions simplifiées“, „sociétés d’assurances mutuelles“, „caisses d’épargne et de prévoyance“, „sociétés civiles“, automaticky podléhající korporační dani, „coopératives“, „unions de coopératives“, veřejnoprávní podniky průmyslové a obchodní povahy a jiné společnosti založené podle francouzského práva, které podléhají francouzské korporační dani;

l) společnosti podle italského práva nazvané „società per azioni“, „società in accomandita per azioni“, „società a responsabilità limitata“, „società cooperative“, „società di mutua assicurazione“ a soukromé a veřejné subjekty vykonávající činnost zcela nebo převážně obchodní povahy;

m) podle kyperského práva: „εταιρείες“; jak jsou vymezeny v zákonech o dani z příjmů;

n) společnosti podle lotyšského práva nazvané: „akciju sabiedrība“, „sabiedrība ar ierobežotu atbildību“;

o) společnosti založené podle litevského práva;

p) společnosti podle lucemburského práva nazvané „société anonyme“, „société en commandite par actions“, „société a responsabilité limitée“, „société coopérative“, „société coopérative organisée comme une société anonyme“, „association d’assurances mutuelles“, „association d’épargne-pension“, „entreprise de nature commerciale, industrielle ou miniere de l’Etat, des communes, des syndicats de communes, des établissements publics et des autres personnes morales de droit public“ a jiné společnosti založené podle lucemburského práva, které podléhají lucemburské korporační dani;

q) společnosti podle maďarského práva nazvané: „közkereseti társaság“, „betéti társaság“, „közös vállalat“, „korlátolt felelősségű társaság“, „részvénytársaság“, „egyesülés“, „szövetkezet“;

r) společnosti podle maltského práva nazvané: „Kumpaniji ta’ Responsabilita’ Limitata“, „Soċjetajiet en commandite li l-kapital tagħhom maqsum fazzjonijiet“;

s) společnosti podle nizozemského práva nazvané „naamloze vennootschap“, „besloten vennootschap met beperkte aansprakelijkheid“, „open commanditaire vennootschap“, „coöperatie“, „onderlinge waarborgmaatschappij“, „fonds voor gemene rekening“, „vereniging op coöperatieve grondslag“, „vereniging welke op onderlinge grondslag als verzekeraar of kredietinstelling optreedt“ a jiné společnosti založené podle nizozemského práva, které podléhají nizozemské korporační dani;

t) společnosti podle rakouského práva nazvané „Aktiengesellschaft“, „Gesellschaft mit beschränkter Haftun“, „Versicherungsvereine auf Gegenseitigkeit“, „Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften“, „Betriebe gewerblicher Art von Körperschaften des öffentlichen Rechts“, „Sparkassen“ a jiné společnosti založené podle rakouského práva, které podléhají rakouské korporační dani;

u) společnosti podle polského práva nazvané: „spółka akcyjna“, „spółka z ograniczoną odpowiedzialnością“, „spółka komandytowo-akcyjna“;

v) obchodní společnosti nebo společnosti občanského práva obchodní povahy a družstva nebo veřejné podniky, které jsou založeny v souladu s portugalským právem;

w) společnosti podle rumunského práva nazvané: „societăți pe acțiuni“, „societăți în comandită pe acțiuni“, „societăți cu răspundere limitată“, „societăți în nume colectiv“, „societăți în comandită simplă“;

x) společnosti podle slovinského práva nazvané: „delniška družba“, „komanditna družba“, „družba z omejeno odgovornostjo“;

y) společnosti podle slovenského práva nazvané: „akciová spoločnosť“, „spoločnosť s ručením obmedzeným“, „komanditná spoločnosť“;

z) společnosti podle finského práva nazvané „osakeyhtiö“/„aktiebolag“, „osuuskunta“/„andelslag“,„säästöpankki“/„sparbank“ a „vakuutusyhtiö“/„försäkringsbolag“;

aa) společnosti podle švédského práva nazvané „aktiebolag“, „försäkringsaktiebolag“, „ekonomiska föreningar“, „sparbanker“, „ömsesidiga försäkringsbolag“, „försäkringsföreningar“;

ab) společnosti podle chorvatského práva nazvané: „dioničko društvo“, „društvo s ograničenom odgovornošću“ a jiné společnosti založené podle chorvatského práva, které podléhají chorvatské dani ze zisku.

PŘÍLOHA II Seznam daní uvedených v článku 2:

a)impôt des sociétés/vennootschapsbelasting v Belgii;

b)корпоративен данък v Bulharsku;

c)daň z příjmů právnických osob v České republice;

d)selskabsskat v Dánsku;

e)Körperschaftssteuer v Německu;

f)tulumaks v Estonsku;

g)corporation tax v Irsku;

h)φόρος εισοδήματος νομικών προσώπων κερδοσκοπικού χαρακτήρα v Řecku;

i)impuesto sobre sociedades ve Španělsku;

j)impôt sur les sociétés ve Francii;

k)porez na dobit v Chorvatsku;

l)imposta sul reddito delle società v Itálii;

m)φόρος εισοδήματος na Kypru;

n)uzņēmumu ienākuma nodoklis v Lotyšsku;

o)pelno mokestis v Litvě;

p)impôt sur le revenu des collectivités v Lucembursku;

q)társasági adó, osztalékadó v Maďarsku;

r)taxxa fuq l-income na Maltě;

s)vennootschapsbelasting v Nizozemsku;

t)Körperschaftssteuer v Rakousku;

u)podatek dochodowy od osób prawnych v Polsku;

v)imposto sobre o rendimento das pessoas colectivas v Portugalsku;

w)impozit pe profit v Rumunsku;

x)davek od dobička pravnih oseb ve Slovinsku;

y)daň z príjmov právnických osôb na Slovensku;

z)yhteisöjen tulovero/inkomstskatten för samfund ve Finsku;

aa)statlig inkomstskatt ve Švédsku.