EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 12.9.2023

COM(2023) 529 final

2023/0322(CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY

o stanovování převodních cen

{SWD(2023) 308-309}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Stanovování převodních cen se týká stanovení cen pro transakce mezi sdruženými podniky (tj. členy téhož nadnárodního podniku), které zahrnují převod majetku nebo služeb. Významný objem světového obchodu tvoří mezinárodní převody zboží a služeb, kapitálu a nehmotného majetku (např. duševního vlastnictví) v rámci nadnárodní společnosti; tyto převody se nazývají „transakce uvnitř skupiny“.

„Transakce uvnitř skupiny“ se nemusí nutně řídit tržními silami, ale mohou být do značné míry řízeny společnými zájmy skupiny jako celku. Protože daňové výpočty jsou obecně založeny na účtech na úrovni subjektů, ceny nebo jiné podmínky, za kterých se tyto transakce uvnitř skupiny uskutečňují, ovlivní výnosy a/nebo náklady příslušných subjektů v souvislosti s těmito transakcemi, a v důsledku toho budou mít dopad na výši zisku, který každý subjekt skupiny eviduje pro daňové účely. Vyšší cena zvyšuje příjem prodávajícího a snižuje příjem kupujícího. Nižší cena snižuje příjem prodávajícího a zvyšuje příjem kupujícího. Převodní cena tedy ovlivňuje základ daně jak v zemi prodávajícího, tak v zemi kupujícího, který se účastní přeshraniční transakce.

Proto je důležité stanovit vhodnou cenu, tzv. „převodní cenu“, pro převody uvnitř skupiny. „Stanovování převodních cen“ je obecný termín pro stanovení ceny transakcí mezi spřízněnými stranami.

Podle současných mezinárodních standardů, které vypracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) 1 , musí být ceny u přeshraničních transakcí mezi spřízněnými subjekty nadnárodní skupiny stanovovány na stejném základě jako u transakcí mezi třetími stranami za srovnatelných okolností. Jedná se tzv. „princip tržního odstupu“, který je zohledněn v článku 9 (Sdružené podniky) vzorové úmluvy OECD o daních z příjmů a majetku 2 .

Důvody tohoto návrhu vycházejí ze skutečnosti, že téměř všechny členské státy jsou rovněž členy OECD 4 , a proto se zavázaly dodržovat její zásady a doporučení. Navzdory politickému závazku většiny členských států se však postavení a úloha pokynů OECD pro stanovování převodních cen v současné době v jednotlivých členských státech liší. Kromě toho na úrovni Unie nejsou v současné době pravidla pro stanovování převodních cen harmonizována prostřednictvím legislativních aktů, ačkoli všechny členské státy mají zavedeny vnitrostátní právní předpisy, které stanoví společný přístup k základním principům. Přesto však nejsou plně sladěny. Skutečnost, že každý členský stát má při výkladu a uplatňování pokynů OECD pro stanovování převodních cen velkou volnost, vede ke složitosti a nerovným podmínkám pro podniky.

Riziko dvojího zdanění a nadměrného zdanění pro podniky působící přeshraničně vede k nedostatku daňové jistoty v souvislosti s možnými daňovými spory 5 mezi daňovými správami různých členských států v případech, kdy tyto správy zastávají odlišné názory na zacházení s konkrétní transakcí v rámci jejich systému daně z příjmů právnických osob. Ve stále více globalizované a konkurenční světové ekonomice hraje daňová jistota na jednotném trhu stále větší roli. Některé podniky se proto v zájmu zvýšení daňové jistoty v oblasti svých daňových záležitostí snaží získat od daňového orgánu daňové rozhodnutí týkající se zacházení s určitými transakcemi. Pokud je však daňové rozhodnutí jednostranné, mohou ostatní dotčené členské státy dohodnuté zacházení s takovými transakcemi zpochybnit. Proto i v případě získání jednostranného daňového rozhodnutí existuje reálné riziko daňových sporů a možného dvojího nebo nadměrného zdanění.

Složitost pravidel pro stanovování převodních cen a jejich rozdílné uplatňování ve vnitrostátním právu členských států vyvolává řadu dalších problémů:

–Přesouvání zisku a vyhýbání se daňovým povinnostem 6 : převodní ceny lze snadno zmanipulovat za účelem přesunu zisku a využít je v rámci agresivního daňového plánování.

–Soudní spory 7 a dvojí zdanění 8 : stanovování převodních cen je subjektivnější než jiné oblasti přímého a nepřímého zdanění, a proto může často vést ke sporům, protože daňové správy nemají vždy společný zájem a výklad. Je tomu tak proto, že aby se zabránilo dvojímu zdanění, měla by po dobře odůvodněné primární úpravě (směrem nahoru) ze strany jedné daňové správy v ideálním případě následovat následná úprava (směrem dolů) ze strany druhé daňové správy. To znamená, že druhá daňová správa by musela odpovídajícím způsobem snížit svůj základ daně, což je pravděpodobně možnost, které by se daňová správa raději vyhnula.

–Vysoké náklady na dodržování předpisů: Dvojí zdanění představuje již nyní pro podniky působící v zahraničí značné náklady. Kromě toho jsou významné také náklady na dodržování daňových předpisů 9 související se stanovováním převodních cen. Tyto náklady vyplývají z povinnosti podniků určit, jaké ceny lze považovat za ceny v souladu s principem tržního odstupu, provádět studie a sestavovat a vést/aktualizovat související dokumentaci.

Tyto daňové překážky pro podniky brání řádnému fungování jednotného trhu a ztěžují možnost využití jeho potenciálu, pokud jde o zvýšení efektivity. V důsledku toho je konkurenceschopnost jednotného trhu oslabena.

Cílem tohoto návrhu je zjednodušit daňová pravidla zvýšením daňové jistoty pro podniky v EU, snížit tak riziko soudních sporů a dvojího zdanění a odpovídající náklady na dodržování předpisů, a tím zlepšit konkurenceschopnost a efektivitu jednotného trhu. Jasným závěrem cílených i veřejných konzultací bylo zjištění, že si podniky přejí získat daňovou a obecněji právní jistotu. Daňová jistota měla pro podniky vždy vysokou prioritu a často byla zdůrazňována jako důležitější než otázka daňové sazby. V důsledku velkého počtu ambiciózních reforem v oblasti mezinárodního zdanění právnických osob v posledních letech je otázka daňové jistoty stále důležitější.

Tohoto cíle je dosahováno: 1) začleněním principu tržního odstupu do práva Unie; 2) harmonizací klíčových pravidel pro stanovování převodních cen; 3) vyjasněním úlohy a postavení pokynů OECD pro stanovování převodních cen a 4) vytvořením možnosti stanovit v rámci Unie společná závazná pravidla pro konkrétní otázky týkající se převodních cen v rámci pokynů OECD pro stanovování převodních cen.

Návrh by zajistil postupný rozvoj společných a konzistentních přístupů daňových orgánů členských států k výkladu a uplatňování pravidel pro stanovování převodních cen prostřednictvím začlenění principu tržního odstupu do práva Unie a vyjasnění úlohy a postavení pokynů OECD pro stanovování převodních cen. Kromě toho by vyhlídka na stanovení společných závazných pravidel pro členské státy pro konkrétní transakce v rámci pokynů OECD pro stanovování převodních cen měla zlepšit odolnost podniků v Unii, snížit narušování hospodářské soutěže a přispět k rovným podmínkám na jednotném trhu.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

Možnost 1: Zahrnutí principu tržního odstupu OECD a pokynů pro stanovování převodních cen do práva EU

Tato možnost spočívá v harmonizaci norem pro stanovování převodních cen v rámci Unie formou právních předpisů vycházejících ze zásad. Princip tržního odstupu by byl začleněn do práva Unie. Kromě toho by právní předpis vyjasnil postavení a úlohu pokynů OECD pro stanovování převodních cen a v případě výkladu principu tržního odstupu by odkazoval na jejich nejnovější verzi. Pokyny by se tak staly závazným nástrojem, ale týkalo by se to výhradně (nejnovější) verze, která by byla začleněna do práva Unie, nikoli jejich případných revizí. Cílem by bylo zajistit, aby se členské státy řídily stejnou zásadou a měly společný přístup k uplatňování převodních cen.

Možnost 2: Zahrnutí principu tržního odstupu OECD a pokynů pro stanovování převodních cen do právních předpisů EU spolu s postupným rozvojem společných přístupů k praxi uplatňování převodních cen.

Tato možnost navazuje na možnost 1 a jejím cílem by bylo nejen zajistit, aby členské státy EU uplatňovaly stejný princip, ale šla by ještě dále a zavedla by mechanismus, který by zajistil koordinaci názorů na pokyny OECD pro stanovování převodních cen a jejich výkladů mezi členskými státy.

Stejně jako v případě možnosti 1 by byl princip tržního odstupu začleněn do práva Unie a právní předpisy by vyjasnily úlohu a postavení pokynů OECD pro stanovování převodních cen, které by však byly doplněny mechanismem pro koordinaci jejich výkladu a uplatňování na úrovni Unie. Kromě toho tato možnost obsahuje několik ustanovení, která upravují základní pravidla pro stanovování převodních cen. Tato varianta by dále stanovila zvláštní pravidla proti zneužívání v oblasti stanovování převodních cen. Vyzývala by rovněž ke zřízení skupiny odborníků, která by projednala a schválila výklad principu tržního odstupu a zajistila by koordinovaný výklad a přístup ve vztahu k praktickým problémům, které vznikají v souvislosti s postupy pro stanovování převodních cen v Unii.

Komise se domnívá, že se projeví pozitivní hospodářský dopad díky nižším nákladům na dodržování předpisů jak na úrovni daňových správ, tak na úrovni daňových poplatníků, a to díky větší daňové jistotě, a tedy menšímu počtu daňových sporů. Očekává se, že sociální dopad a dopad na životní prostředí budou spíše omezené.

Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

i) Princip tržního odstupu

ii) Společné základní prvky

V některých případech vede použití metody stanovení ceny k jedinému výsledku, který je nejspolehlivějším měřítkem výsledku v souladu s principem tržního odstupu. V jiných případech může použití metody vést k řadě výsledků, z nichž lze odvodit řadu spolehlivých výsledků. V souladu s osvědčenými mezinárodními postupy článek 12 stanoví, že v případech, kdy použití nejvhodnější metody vede k řadě číselných údajů, musí být rozpětí v souladu s principem tržního odstupu určeno pomocí mezikvartilového rozpětí. Mezikvartilové rozpětí je rozpětí od 25. do 75. percentilu výsledků získaných z nezávislých srovnatelných údajů.

V zájmu minimalizace sporů a zajištění společného přístupu v celé Unii ustanovení dále stanoví, že i) na daňového poplatníka by se neměla vztahovat úprava, pokud jeho výsledky spadají do mezikvartilového rozpětí, ledaže daňová správa nebo daňový poplatník prokáží, že konkrétní odlišné umístění v rozpětí je odůvodněno skutečnostmi a okolnostmi konkrétního případu; ii) pokud výsledky závislé transakce spadají mimo rozpětí v souladu s principem tržního odstupu, musí daňová správa provést úpravu na medián všech výsledků, pokud daňový poplatník nebo daňová správa neprokáže, že jakýkoli jiný bod intervalu určuje v konkrétním projednávaném případě spolehlivější cenu stanovenou v souladu s principem tržního odstupu.

Dokumentace pro stanovení převodních cen

Důležitým prvkem týkajícím se dodržování předpisů ve vztahu ke stanovování převodních cen je dokumentace, která prokazuje, že příslušné transakce jsou oceněny v souladu s principem tržního odstupu. V příloze 2 jsou uvedeny základní prvky pravidel pro dokumentaci a Komise je bude později v souladu s ustanoveními článku 13 dále upřesňovat, aby případně doplnila prvky, jako jsou standardní šablony stanovující typ a obsah informací o stanovování převodních cen, časové rámce, které je třeba zahrnout, jazykové požadavky a daňové poplatníky, na které se vztahuje povinnost dokumentace.

iii) Uplatňování principu tržního odstupu a budoucí společná pravidla týkající se specifických otázek

2023/0322 (CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY

o stanovování převodních cen

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 115 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 28 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 29 ,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Stanovování převodních cen se týká stanovení cen pro přeshraniční transakce mezi sdruženými podniky v rámci skupiny nadnárodních podniků. Protože daňové výpočty jsou obecně založeny na účtech na úrovni subjektů, ceny nebo jiné podmínky, za kterých se přeshraniční transakce mezi sdruženými podniky uskutečňují, ovlivní výnosy a/nebo náklady příslušných subjektů v souvislosti s těmito transakcemi, a v důsledku toho budou mít dopad na výši zisku, který každý subjekt skupiny vykazuje pro daňové účely v jurisdikcích, kde působí.

(2)Celosvětově uznávaným standardem pro stanovení cen mezi sdruženými podniky pro daňové účely je tzv. „princip tržního odstupu“. Princip tržního odstupu stanoví, že jednotliví členové skupiny nadnárodního podniku musí mezi sebou uzavírat transakce, jako by byli nezávislými třetími stranami. Jinými slovy, transakce mezi dvěma sdruženými podniky by měly odrážet výsledek, kterého by bylo dosaženo, kdyby strany nebyly spřízněny, tj. kdyby strany byly na sobě nezávislé a výsledek (cena nebo rozpětí) byl určen (otevřenými) tržními silami.

(3)Pokud členské státy uplatňují nebo vykládají princip tržního odstupu odlišně, vytvářejí situace, které by mohly poškodit vnitřní trh. Nejednotnost v platných pravidlech pro stanovování převodních cen by mohla vést nejen ke dvojímu zdanění, ale také umožnit přesouvání zisku a vyhýbání se daňovým povinnostem. Taková nejednotnost představuje vážnou daňovou překážku pro podniky působící přes hranice, pravděpodobně způsobuje ekonomická narušení a neefektivitu a má negativní dopad na přeshraniční investice a růst.

(4)Tato směrnice stanoví pravidla pro zajištění společného uplatňování principu tržního odstupu v celé Unii s cílem zvýšit daňovou jistotu a omezit výskyt dvojího zdanění i dvojího nezdanění.

(5)Aby se zajistilo jednotné uplatňování principu tržního odstupu v celé Unii, měly by členské státy používat společnou definici sdružených podniků. Aby bylo zajištěno rovné zacházení, měla by být stálá provozovna pro účely této směrnice považována za sdružený podnik, a vnitřní vztahy mezi ústředím a stálou provozovnou by tak měly být určeny v souladu s principem tržního odstupu.

(6)Aby bylo omezeno dvojí zdanění, měly by mít členské státy zavedeny odpovídající mechanismy, které jim umožní v případě, že je provedena primární úprava v jiném členském státě nebo jurisdikci třetí země, provést následnou úpravu. Členské státy by zejména měly mít možnost provést následné úpravy a neměly by omezovat poskytnutí takové úpravy na řízení vedoucích ke vzájemné dohodě, ale měly by takovou úpravu poskytnout také v důsledku: i) „zrychleného“ řízení, které má být ukončeno do 180 dnů bez nutnosti zahájit řízení vedoucí ke vzájemné dohodě, pokud není pochyb o tom, že primární úprava je opodstatněná; nebo ii) společných auditů nebo jiných forem mezinárodní spolupráce, jako jsou mnohostranné programy posuzování rizik, např. European Trust and Cooperation Approach (ETACA) a International Compliance Assurance Programme (ICAP).

(7)Mohou existovat oprávněné důvody, proč následná úprava není poskytnuta nebo je nižší než primární úprava. Členské státy by zejména neměly poskytnout následné úpravy, pokud: i) primární úprava není považována za slučitelnou s principem tržního odstupu; ii) primární úprava nevede ke zdanění částky zisku v jiné jurisdikci, pro kterou již byl sdružený podnik v příslušném členském státě zdaněn, nebo iii) neexistuje smlouva o zdanění a jedná o jurisdikci třetí země. Pokud neexistuje primární úprava, mohou členské státy provést úpravu směrem dolů pouze tehdy, pokud: i) úprava směrem dolů je v souladu s principem tržního odstupu; ii) částka rovnající se úpravě směrem dolů je zahrnuta do zisku sdruženého podniku v jiné jurisdikci a podléhá v ní dani a iii) příslušným jurisdikcím bylo zasláno sdělení o záměru provést úpravu směrem dolů. Cílem předchozích ustanovení je zajistit, aby: i) si členské státy mohly zachovat právo posoudit, zda primární úprava probíhá za obvyklých tržních podmínek a ii) nedocházelo ke dvojímu zdanění ani ke dvojímu nezdanění. Členské státy by neměly vytvářet situace dvojího nezdanění.

(8)Aby se zavedl společný přístup ke kompenzačním úpravám v rámci Unie a předešlo se soudním sporům, stanoví tato směrnice podmínky, za kterých by členské státy měly kompenzační úpravu uznat. Toto ustanovení by mělo být vykládáno ve spojení se zprávou Společného fóra EU pro převodní ceny o kompenzačních úpravách z roku 2013 30 (EU Joint Transfer Pricing Forum Report on compensating adjustments).

(9)Aby bylo zajištěno, že výsledky stanovování převodních cen budou stanoveny v souladu se skutečným chováním spřízněných stran, vyžaduje tato směrnice pečlivé vymezení skutečné transakce mezi sdruženými podniky analýzou smluvních vztahů mezi stranami v kombinaci s jejich chováním. V tomto ohledu musí být rozhodujícím prvním krokem analýzy stanovování převodních cen přesné vymezení vnitropodnikových transakcí pomocí analýzy jejich ekonomicky relevantních charakteristik, které se odrážejí nejen ve smlouvách mezi stranami, ale také v jejich činnostech a dalších relevantních skutečnostech. Výchozím bodem analýzy by měly být smluvní podmínky a v rozsahu, v jakém je jednání nebo jiné skutečnosti v rozporu s písemnou smlouvou, by mělo být jednání stran (spíše než podmínky písemné smlouvy) považováno za nejlepší důkaz skutečně provedené transakce či transakcí.

(10)Metody pro stanovování převodních cen se používají ke stanovení ceny stanovené v souladu s principem tržního odstupu pro transakce mezi sdruženými podniky. Metody uvedené v této směrnici jsou v souladu s kapitolou III pokynů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro stanovování převodních cen pro nadnárodní podniky a daňové správy z roku 2022 (dále jen „pokyny OECD pro stanovování převodních cen“). Tato směrnice neupřednostňuje žádnou z těchto uznávaných metod pro stanovování převodních cen. Namísto toho by se mělo použít pravidlo o nejvhodnější metodě stanovené v této směrnici, a měla by tedy být zvolena nejvhodnější metoda s ohledem na skutečnosti a okolnosti konkrétního případu. Tato směrnice dále stanoví, že jinou metodu pro stanovování převodních cen než uznávané metody OECD lze použít pouze v případě, že lze prokázat, že: i) pro určení podmínek tržního odstupu pro závislou transakci (tj. transakci mezi sdruženými podniky) nelze přiměřeně použít žádnou z uznávaných metod OECD a ii) tato jiná metoda vede k výsledku, který je v souladu s výsledkem, jehož by dosáhly nezávislé podniky provádějící srovnatelné nezávislé transakce za srovnatelných okolností. Daňový poplatník nebo daňová správa, kteří použijí jinou metodu než jednu z metod uznávaných OECD, by měli nést důkazní břemeno a prokázat, že tyto požadavky byly splněny. Pokud jsou podmínky splněny a k určení ceny stanovené v souladu s principem tržního odstupu je použita technika ekonomického oceňování, měl by být náležitě zohledněn obsah a doporučení zprávy Společného fóra EU pro převodní ceny Komise z roku 2017 31 o používání technik ekonomického oceňování pro stanovování převodních cen.

(11)Výběr metody pro stanovování převodních cen by měl vždy směřovat k nalezení nejvhodnější metody pro konkrétní případ. Proces výběru nejvhodnější metody pro stanovování převodních cen by měl zohlednit i) příslušné silné a slabé stránky metod pro stanovování převodních cen; ii) vhodnost zvažované metody s ohledem na povahu závislé transakce, stanovenou zejména prostřednictvím funkční analýzy; iii) dostupnost spolehlivých informací (zejména o nezávislých srovnatelných transakcích) potřebných pro použití vybrané metody nebo jiných metod a iv) stupeň srovnatelnosti závislých a nezávislých transakcí, včetně spolehlivosti úprav srovnatelnosti, které mohou být potřebné k odstranění podstatných rozdílů mezi nimi. Žádná metoda není vhodná ve všech možných situacích, ani není nutné prokazovat, že určitá metoda není za daných okolností vhodná. Je třeba poznamenat, že jednostranné metody (metoda ceny při opětovném prodeji, metoda nákladů a přirážky, transakční metoda čistého rozpětí) nejsou považovány za spolehlivé, pokud každá strana transakce poskytuje ve vztahu k závislé transakci jedinečné a hodnotné příspěvky nebo pokud strany vykonávají vysoce integrované činnosti. V takovém případě je nejvhodnější metodou metoda rozdělení zisku, protože nezávislé strany mohou efektivně stanovit cenu transakce v poměru ke svým příspěvkům, a v takovém případě by byla vhodnější dvoustranná metoda. Jednostranné metody jsou vhodné v případech, kdy jedna ze stran poskytuje všechny jedinečné a hodnotné příspěvky související se závislou transakcí, zatímco druhá strana neposkytuje žádný jedinečný a hodnotný příspěvek. V takovém případě by testovaná strana, tj. strana závislé transakce, pro kterou se testuje finanční ukazatel, měla být tou stranou, na kterou lze nejspolehlivěji použít metodu pro stanovování převodních cen a pro kterou lze nalézt nejspolehlivější srovnatelné údaje. Strana, která nemá žádný jedinečný a hodnotný příspěvek ve vztahu k transakci, bude nejčastěji tou, na kterou lze nejspolehlivěji použít metodu jednostranného stanovování převodních cen.

(12)Pro uplatnění principu tržního odstupu je nutné provést analýzu srovnatelnosti, která obecně spočívá ve dvou klíčových aspektech: i) určení obchodních nebo finančních vztahů mezi sdruženými podniky a podmínek a ekonomicky relevantních okolností, které se k těmto vztahům váží, a ii) porovnání podmínek a ekonomicky relevantních okolností transakcí mezi sdruženými podniky (závislé transakce) s podmínkami a ekonomicky relevantními okolnostmi srovnatelných transakcí mezi nezávislými podniky (srovnatelné nezávislé transakce). Faktory srovnatelnosti, které je třeba vzít v úvahu, jsou i) smluvní podmínky transakce, ii) funkční analýza (funkce, které každý podnik vykonává, s přihlédnutím k používaným aktivům a převzatým rizikům), iii) charakteristiky výrobku nebo služby, které jsou předmětem transakce, iv) ekonomické okolnosti a v) obchodní strategie. Jakmile jsou okolnosti závislé transakce zjištěny, mělo by dojít k vlastnímu porovnání a posouzení, zda se jedná o transakci za obvyklých tržních podmínek. Za tímto účelem by měly být podmínky zkoumané závislé transakce porovnány s podmínkami srovnatelné nezávislé transakce. Závislá a nezávislá transakce se považují za srovnatelné, pokud jsou ekonomicky relevantní charakteristiky obou transakcí a okolnosti, které je provázejí, dostatečně podobné na to, aby poskytly spolehlivé měřítko výsledku v souladu s principem tržního odstupu. Obě transakce nemusí být totožné, aby byly srovnatelné. Místo toho platí, že žádný z rozdílů mezi nimi by neměl podstatně ovlivnit cenu nebo zisk stanovené v souladu s principem tržního odstupu; pokud takové podstatné rozdíly existují, měly by být provedeny přiměřeně přesné úpravy, aby se jejich vliv eliminoval. Při hledání srovnatelných nezávislých transakcí by měla být náležitě zohledněna doporučení obsažená ve zprávě Společného fóra EU pro převodní ceny z roku 2016 o používání srovnatelných transakcí v rámci EU 32 .

(13)V zájmu minimalizace sporů a zajištění společného přístupu v celé Unii tato směrnice dále stanoví, že na daňového poplatníka by se neměla vztahovat úprava, pokud jeho výsledky spadají do mezikvartilového rozpětí, ledaže daňová správa nebo daňový poplatník prokáží, že konkrétní odlišné umístění v rozpětí je odůvodněno skutečnostmi a okolnostmi konkrétního případu. Pokud výsledky závislé transakce spadají mimo rozpětí v souladu s principem tržního odstupu, měly by být daňové správy povinny provést úpravu na medián všech výsledků, ledaže daňový poplatník nebo daňová správa prokáže, že jakýkoli jiný bod rozpětí určuje v daném případě spolehlivější cenu stanovenou v souladu s principem tržního odstupu.

(14)Aby se snížila zátěž spojená s dodržováním předpisů pro daňové poplatníky, kteří působí přeshraničně v rámci Unie, měl by být dále zaveden společný přístup k dokumentaci převodních cen. Existence jedné standardní šablony, pravidel pro obsah a jazykové režimy, časových rámců a toho, na které daňové poplatníky by se měl vztahovat, by přinesla zjednodušení a potenciální úsporu nákladů s přihlédnutím ke kapitole V „Dokumentace“ pokynů OECD pro stanovování převodních cen a ke Kodexu chování pro dokumentaci převodních cen mezi sdruženými podniky v Evropské unii 33 .

(15)Pravidla stanovená touto směrnicí by měla být uplatňována způsobem, který je v souladu s pokyny OECD pro stanovování převodních cen.

(16)Aby se zvýšila jistota pro daňové poplatníky a zmírnilo se riziko dvojího zdanění, je v této směrnici stanovena možnost stanovit další společná závazná pravidla pro stanovování převodních cen prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty by měly daňovým poplatníkům poskytnout jasnou představu o tom, co by daňové orgány v Unii považovaly za přijatelné použít pro určité transakce, a poskytnout takzvané „bezpečné přístavy“, které sníží zátěž spojenou s dodržováním předpisů a počet sporů. S ohledem na možný dopad těchto opatření na vnitrostátní výkonnou a donucovací pravomoc v oblasti přímého zdanění a na výkon práv na zdanění přidělených na základě dvoustranných nebo mnohostranných daňových úmluv, které zabraňují dvojímu zdanění nebo dvojímu nezdanění, a s ohledem na možný dopad na daňové základy členských států by prováděcí pravomoci k přijímání rozhodnutí podle této směrnice měly být na návrh Komise svěřeny Radě.

(17)Za účelem vyhodnocení účinnosti nových pravidel stanovených v této směrnici by Komise měla vypracovat hodnocení na základě informací poskytnutých členskými státy a dalších dostupných údajů.

(18)Aby podniky mohly přímo využívat výhod vnitřního trhu bez zbytečné dodatečné administrativní zátěže, měly by být informace o daňových ustanoveních stanovených v této směrnici zpřístupněny prostřednictvím jednotné digitální brány v souladu s nařízením (EU) 2018/1724 34 . Jednotná digitální brána poskytuje přeshraničním uživatelům jednotné kontaktní místo pro online poskytování informací, postupů a asistenčních služeb důležitých pro fungování vnitřního trhu.

(19)Zpracování osobních údajů prováděné na základě této směrnice by mělo být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 35 . Členské státy mohou zpracovávat osobní údaje podle této směrnice za účelem zřízení sdružených podniků, jak je uvedeno v článku 5.

(20)Doba uchovávání 10 let je odůvodněná, aby členské státy mohly dodržet většinu promlčecích lhůt. 21) V zájmu snížení administrativní zátěže daňových poplatníků by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o dokumentaci převodních cen, a to stanovením společných šablon a jazykových požadavků, vymezením typu daňových poplatníků, kteří se mají těmito šablonami řídit, a časových rámců, na které se mají vztahovat. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(21)Jelikož cíle této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej může být z důvodu přeshraniční povahy pravidel pro stanovování převodních cen a potřeby snížit náklady na dodržování předpisů na vnitřním trhu jako celku lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(22)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne [bude vloženo],

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět

Tato směrnice stanoví pravidla pro harmonizaci pravidel pro stanovování převodních cen členských států a pro zajištění společného uplatňování principu tržního odstupu v Unii.

Článek 2
Oblast působnosti

Tato směrnice se vztahuje na daňové poplatníky registrované nebo podléhající dani v jednom nebo více členských státech, včetně stálých provozoven v jednom nebo více členských státech.

Článek 3
Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)„principem tržního odstupu“ mezinárodní standard, který stanoví, že sdružené podniky musí mezi sebou obchodovat, jako by byly nezávislými třetími stranami. Jinými slovy, transakce mezi dvěma sdruženými podniky by měly odrážet výsledek, kterého by bylo dosaženo, kdyby strany nebyly spřízněny, tj. kdyby strany byly na sobě nezávislé a výsledek (cena nebo rozpětí) byl určen (otevřenými) tržními silami;

2)„výsledkem v souladu s principem tržního odstupu“ výsledek závislé transakce, pokud by podmínky, které byly učiněny nebo uloženy mezi sdruženými podniky v jejich obchodních nebo finančních vztazích, byly takové, jaké by byly učiněny mezi nezávislými podniky;

3) „rozpětím v souladu s principem tržního odstupu“ rozmezí číselných údajů, které je přijatelné pro určení, zda jsou podmínky závislé transakce v souladu s tržními podmínkami, a které jsou odvozeny z použití stejné metody pro stanovování převodních cen na více srovnatelných údajů;

4)„stálou provozovnou“ stálé místo podnikání, jak je definováno v příslušné dvoustranné smlouvě o zamezení dvojího zdanění, nebo pokud taková smlouva neexistuje, ve vnitrostátním právu;

5)„nezávislými podniky“ podniky, které nejsou sdruženými podniky ve smyslu článku 5;

6)„primární úpravou“ úprava zdanitelných zisků společnosti provedená daňovou správou v první jurisdikci směrem nahoru v důsledku použití principu tržního odstupu na transakce zahrnující sdružený podnik v druhé daňové jurisdikci;

7) „následnou úpravou“ úprava zdanitelných zisků společnosti směrem dolů provedená daňovou správou v druhé jurisdikci v důsledku primární úpravy provedené daňovou správou v první jurisdikci tak, aby rozdělení zisků v obou jurisdikcích bylo konzistentní;

8) „kompenzační úpravou“ úprava, při níž daňový poplatník oznámí pro daňové účely převodní cenu, která je podle jeho názoru cenou v souladu s principem tržního odstupu pro závislou transakci, i když se tato cena liší od částky ve skutečnosti účtované mezi sdruženými podniky;

9) „metodou srovnatelné nezávislé ceny“ metoda pro stanovování převodních cen, která porovnává cenu za majetek nebo služby převedené v rámci závislé transakce s cenou účtovanou za majetek nebo služby převedené ve srovnatelné nezávislé transakci za srovnatelných okolností;

10) „metodou ceny při opětovném prodeji“ metoda pro stanovování převodních cen založená na ceně, za kterou je výrobek, který byl zakoupen od sdruženého podniku, dále prodán nezávislému podniku; cena při opětovném prodeji je snížena o rozpětí při opětovném prodeji a výsledek po odečtení rozpětí při opětovném prodeji lze po úpravě o další náklady spojené s nákupem výrobku, např. clo, považovat za cenu stanovenou v souladu s principem tržního odstupu původního převodu majetku mezi sdruženými podniky;

11)„metodou nákladů a přirážky“ metoda pro stanovování převodních cen, při níž se používají náklady vynaložené dodavatelem majetku (nebo služeb) v rámci závislé transakce; k těmto nákladům se připočte přiměřená přirážka, aby se dosáhlo přiměřeného zisku s ohledem na vykonávané funkce (s přihlédnutím k použitým aktivům a převzatým rizikům) a tržní podmínky; cenu po připočtení přirážky ke správnému základu nákladů lze považovat za cenu stanovenou v souladu s principem tržního odstupu původní závislé transakce;

12)„transakční metodou čistého rozpětí“ metoda transakčního zisku, která zkoumá čisté ziskové rozpětí ve vztahu k vhodné základně, např. nákladům, tržbám, aktivům, které daňový poplatník realizuje ze závislé transakce, kterou je vhodné agregovat;

13)„metodou rozdělení zisku“ metoda rozdělení zisku z transakce, která ukazuje příslušné zisky, které mají být rozděleny mezi sdružené podniky ze závislé transakce (nebo závislých transakcí, které je vhodné sloučit), a poté rozdělí tyto zisky mezi sdružené podniky na ekonomicky platném základě, který se blíží rozdělení zisku, které by bylo dohodnuto za obvyklých tržních podmínek;

14)„analýzou srovnatelnosti“ srovnání závislé transakce s nezávislou transakcí;

15)„závislou transakcí“ transakce mezi dvěma sdruženými podniky;

16)„srovnatelnou nezávislou transakcí“ transakce mezi nezávislými podniky, která je srovnatelná se zkoumanou závislou transakcí;

17) „skupinou nadnárodních podniků“ skupina sdružených podniků s provozovnami ve dvou nebo více jurisdikcích;

18)„pokyny OECD pro stanovování převodních cen“ pokyny OECD pro stanovování převodních cen pro nadnárodní společnosti a daňové správy z roku 2022, které schválila Rada OECD na základě doporučení Rady OECD o stanovování převodních cen mezi sdruženými podniky [C(95)126/Final] a které byly změněny 20. ledna 2022 a zahrnuty do přílohy I, a veškeré další změny těchto pokynů OECD pro stanovování převodních cen, které Unie schválila v rámci Výboru OECD pro fiskální záležitosti prostřednictvím přijetí postoje Unie podle 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU;

19)„ujednáním o rozprostření nákladů“ smluvní ujednání mezi podnikatelskými subjekty o sdílení příspěvků a rizik spojených se společným vývojem, výrobou nebo získáním nehmotného majetku, hmotného majetku nebo služeb s tím, že se očekává, že tento nehmotný majetek, hmotný majetek nebo služby vytvoří přínosy pro jednotlivé podniky každého z účastníků.

KAPITOLA II

PRAVIDLA PRO STANOVENÍ PŘEVODNÍCH CEN

Článek 4
Obecné pravidlo pro uplatňování principu tržního odstupu

1.Členské státy zajistí, aby v případě, že se podnik účastní jedné nebo více obchodních nebo finančních přeshraničních transakcí se sdruženým podnikem, určil tento podnik výši svých zdanitelných zisků způsobem, který je v souladu s principem tržního odstupu.

2.Členské státy zajistí, aby v případě, že podmínky stanovené nebo uložené v rámci obchodních nebo finančních přeshraničních transakcí mezi sdruženými podniky nejsou v souladu s principem tržního odstupu, byla jakákoli částka zisku, která by připadla jednomu z podniků a byla zdanitelná pro tento podnik v členském státě, pokud by podmínky transakcí byly v souladu s principem tržního odstupu, ale nepřipadla tomuto podniku z důvodu podmínek, které nejsou v souladu se zásadou tržního odstupu, zahrnuta do zdanitelných zisků tohoto podniku a odpovídajícím způsobem zdaněna.

Článek 5
Sdružené podniky

1.„Sdruženým podnikem“ se pro účely této směrnice myslí osoba, která je propojena s jinou osobou některým z těchto způsobů:

a)osoba se podílí na řízení jiné osoby tím, že je schopna na ni uplatňovat významný vliv;

b) osoba se podílí na kontrole jiné osoby tím, že drží více než 25 % hlasovacích práv;

c)osoba se podílí na kapitálu jiné osoby prostřednictvím vlastnického práva, které přímo nebo nepřímo překračuje 25 % kapitálu;

d)osoba má nárok na 25 % zisku jiné osoby nebo více.

2.Pokud se na řízení, kontrole, kapitálu nebo zisku téže osoby podílí ve smyslu uvedeném v odstavci 1 více než jedna osoba, považují se za sdružené podniky všechny dotčené osoby.

3.Pokud se stejné osoby podílí ve smyslu uvedeném v odstavci 1 na řízení, kontrole, kapitálu nebo zisku více než jedné osoby, považují se za sdružené podniky všechny dotčené osoby.

4.Pro účely odstavce 1 a 2 se osobou rozumí jak právnická, tak fyzická osoba. S osobou, která z hlediska hlasovacích práv nebo kapitálu v určitém subjektu jedná společně s jinou osobou, se zachází, jako kdyby držela v daném subjektu účast v rozsahu veškerých hlasovacích práv nebo kapitálu, jež drží uvedená jiná osoba.

5.V případě nepřímých účastí se splnění požadavků podle odst. 1) písm. b) a c) určí vynásobením držených podílů na jednotlivých úrovních hierarchie. U osoby, která drží více než 50 % hlasovacích práv, se má za to, že drží 100 % hlasovacích práv.

6.Fyzická osoba, její manžel nebo uznaný partner v souladu s platným vnitrostátním právem a její potomci v přímé linii a její sourozenci se považují za jednu osobu.

7.Stálá provozovna se považuje za sdružený podnik v rámci podniku, jehož je součástí.

Článek 6
Následné úpravy

1.Pokud je provedena primární úprava, členské státy zajistí, aby provedly následnou úpravu, která zabrání dvojímu zdanění, pokud jsou splněny následující podmínky:

a)členský stát, který byl požádán o provedení následné úpravy, souhlasí s tím, že primární úprava je v souladu s principem tržního odstupu jak v zásadě, tak co do výše;

b)primární úprava vede ke zdanění částky zisku v jiné jurisdikci, pro kterou sdružený podnik v členském státě, který byl požádán o provedení následné úpravy, již v tomto členském státě podléhá dani;

c)v případě, že se jedná o jurisdikci třetí země, je v platnosti daňová úmluva, která zabraňuje ekonomickému dvojímu zdanění.

2.Členské státy mohou poskytnout následnou úpravu v důsledku řízení vedoucího ke vzájemné dohodě podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění podle mezivládní Úmluvy o zamezení dvojího zdanění z roku 1990 (dále jen „arbitrážní úmluva“) 36 nebo podle směrnice (EU) 2017/1852 37 .

3.Bez ohledu na odstavec 2 členské státy zajistí, aby bylo možné provést následnou úpravu v důsledku žádosti daňového poplatníka s ohledem na primární úpravu provedenou v jiné jurisdikci. Na následné úpravy provedené podle tohoto odstavce se použije následující postup:

a)žádost daňového poplatníka musí:

i)uvést všechny skutkové a právní okolnosti nezbytné pro posouzení primární úpravy provedené v jiné jurisdikci podle principu tržního odstupu;

ii)předložit osvědčení (nebo rovnocenný dokument) potvrzující konečnou povahu primární úpravy v zahraničí; pokud primární úprava není ke dni podání žádosti ještě konečná, uvede se tato skutečnost spolu s podmínkami, za nichž se úprava stane konečnou; osvědčení o konečné povaze primární úpravy se nicméně předloží příslušnému členskému státu před poskytnutím následné úpravy.

b)Členské státy do 30 dnů oznámí daňovému poplatníkovi, že žádost prohlašují za přípustnou, pokud byly předloženy všechny informace uvedené v odst. 3 písm. a). Ve stejné lhůtě členské státy daňového poplatníka upozorní na nedostatek potřebných informací a poskytnou mu nejméně 30 dnů na jejich poskytnutí. Pokud daňový poplatník požadované informace ve stanovené lhůtě neposkytne, může být žádost zamítnuta jako nepřípustná.

c)Členské státy zajistí, aby v případě, že dvojí zdanění vyplývá z primární úpravy provedené v jiném členském státě, bylo řízení ukončeno do 180 dnů od obdržení žádosti daňového poplatníka s odůvodněným rozhodnutím o přijetí nebo zamítnutí.

d)V případě uznání sdělí členské státy daňovému orgánu druhé příslušné jurisdikce uznání následné úpravy.

e)Členské státy zajistí, aby v případě, že následná úprava není poskytnuta, měl daňový poplatník stále možnost požadovat řízení vedoucí ke vzájemné dohodě podle úmluvy o zamezení dvojího zdanění, arbitrážní úmluvy nebo směrnice (EU) 2017/1852.

4.Bez ohledu na odstavce 2 a 3 členské státy zajistí, aby bylo možné provést následnou úpravu v důsledku společných daňových kontrol nebo jiných forem mezinárodní správní spolupráce, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)příslušné daňové správy se dohodnou na určení ceny v souladu s principem tržního odstupu;

b)primární a následné úpravy se poskytují symetricky ve stejné výši ve všech příslušných jurisdikcích.

5.Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy provést úpravu směrem dolů, pokud není provedena primární úprava, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)úprava směrem dolů je v souladu s principem tržního odstupu jak v zásadě, tak co do výše;

b)částka rovnající se úpravě směrem dolů je zahrnuta do zisku sdruženého podniku v jiné jurisdikci a je zdaněna jak v členském státě, tak v jiné jurisdikci, a podléhá tak dvojímu zdanění;

c)členský stát, který má provést úpravu směrem dolů, oznámil daňové správě příslušné jurisdikce záměr provést úpravu směrem dolů a uvedl všechny skutkové a právní okolnosti nezbytné pro posouzení úpravy směrem dolů podle principu tržního odstupu.  

Článek 7
Kompenzační úprava

Členské státy zajistí, aby kompenzační úprava v podobě úpravy na konci roku z podnětu daňového poplatníka byla přijata, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)před zaúčtováním příslušné transakce nebo série transakcí vynaložil daňový poplatník přiměřené úsilí, aby dosáhl výsledku v souladu s principem tržního odstupu;

b)daňový poplatník provede úpravu symetricky na účtech ve všech dotčených členských státech;

c)daňový poplatník uplatňuje stejný přístup konzistentně v průběhu času;

d)daňový poplatník provede úpravu před podáním daňového přiznání;

e)daňový poplatník je schopen vysvětlit, proč jeho prognóza neodpovídala dosaženému výsledku.

Článek 8
Určení obchodních nebo finančních vztahů

1.Členské státy zajistí, aby uplatňování principu tržního odstupu začínalo určením a přesným vymezením obchodních a finančních vztahů sdružených podniků na jedné straně a skutečné transakce nebo transakcí mezi sdruženými podniky na straně druhé.

2.Určení a přesné vymezení obchodních a finančních vztahů sdružených podniků a skutečné transakce či transakcí vychází z následujících aspektů:

a)předběžné široké znalosti průmyslového odvětví, v němž sdružené podniky působí, a faktorů ovlivňujících výkonnost podniků působících v tomto odvětví;

b)analýzy způsobu fungování každého sdruženého podniku s cílem určit jeho obchodní nebo finanční vztahy se sdruženými podniky;

c)analýzy ekonomicky relevantních charakteristik závislých transakcí s ohledem na jejich formu i podstatu.

Článek 9
Metody pro stanovení převodních cen

1.Členské státy zajistí, aby se cena v souladu s principem tržního odstupu účtovaná v závislé transakci mezi sdruženými podniky určila pomocí jedné z následujících metod pro stanovování převodních cen:

a)metodou srovnatelné nezávislé ceny;

b)metodou ceny při opětovném prodeji;

c)metodou nákladů a přirážky;

d)transakční metodou čistého rozpětí;

e)metodou rozdělení zisku.

2.Kromě metod uvedených v odstavci 1 členské státy povolí použití jakýchkoli jiných metod a technik oceňování k odhadu ceny stanovené v souladu s principem tržního odstupu, pouze pokud lze uspokojivě prokázat, že:

a)žádná z metod uvedených v odstavci 1 není za daných okolností vhodná nebo proveditelná;

b)zvolená metoda nebo technika oceňování je v souladu s principem tržního odstupu a poskytuje spolehlivější odhad výsledku v souladu s principem tržního odstupu než metody uvedené v odstavci 1.

Článek 10
Pravidlo nejvhodnější metody

1.Členské státy zajistí, aby se cena v souladu s principem tržního odstupu určovala za použití metody pro stanovování převodních cen, která je vzhledem k okolnostem případu nejvhodnější.

2.Nejvhodnější metoda převodních cen se vybere z metod pro stanovování převodních cen uvedených v článku 9, přičemž se zohlední následující kritéria:

a)příslušné silné a slabé stránky metod pro stanovování převodních cen;

b)vhodnost metody pro stanovování převodních cen s ohledem na povahu závislé transakce, která se určuje zejména na základě analýzy funkcí, které každý podnik v závislé transakci vykonává, s přihlédnutím k použitým aktivům a převzatým rizikům;

c)stupeň srovnatelnosti závislých a nezávislých transakcí, včetně spolehlivosti úprav srovnatelnosti, které mohou být potřebné k odstranění rozdílů mezi nimi;

d)dostupnost spolehlivých informací potřebných k použití zvolené metody pro stanovování převodních cen.

Článek 11
Analýza srovnatelnosti

1.Členské státy vyhodnotí, zda závislá transakce vede k výsledku v souladu s principem tržního odstupu, porovnáním podmínek závislé transakce s podmínkami, které by byly stanoveny, kdyby byly sdružené podniky nezávislé a kdyby uskutečnily srovnatelnou transakci za srovnatelných okolností.

2.Členské státy zajistí, aby analyzované transakce byly srovnatelné. Pro určení toho, zda jsou dvě nebo více transakcí srovnatelné, se zohlední následující faktory, pokud jsou ekonomicky relevantní pro skutečnosti a okolnosti transakce:

a)smluvní podmínky transakce;

b)funkce vykonávané každou ze stran transakce s přihlédnutím k použitým aktivům a převzatým rizikům, včetně toho, jak tyto funkce souvisejí s širším vytvářením hodnoty nadnárodní skupinou, k níž strany patří, okolnostmi transakce a odvětvovými zvyklostmi;

c)vlastnosti převáděného majetku nebo poskytovaných služeb;

d)hospodářské situace stran a trhu, na kterém strany působí;

e)obchodní strategie, které strany sledují.

3.Nezávislá transakce je srovnatelná se závislou transakcí, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

a)žádný z rozdílů (pokud existují) mezi porovnávanými transakcemi nebo mezi podniky, které tyto transakce provádějí, by nemohl podstatně ovlivnit cenu na volném trhu;

b)lze provést přiměřeně přesné úpravy, aby se eliminovaly podstatné dopady těchto rozdílů.

4.Členské státy zajistí, aby vyhledávání srovnatelných nezávislých transakcí bylo transparentní a reprodukovatelné.

Článek 12
Stanovení rozpětí v souladu s principem tržního odstupu

1.Členské státy zajistí, aby v případech, kdy použití metod pro stanovování převodních cen vede k rozpětí hodnot, bylo rozpětí v souladu s principem tržního odstupu určeno pomocí mezikvartilového rozpětí výsledků nezávislých srovnatelných údajů.

2.Mezikvartilové rozpětí je rozpětí od 25. do 75. percentilu výsledků získaných z nezávislých srovnatelných údajů.

3.Členské státy zajistí, aby daňový poplatník nepodléhal úpravě, pokud jeho výsledky spadají do rozpětí v souladu s principem tržního odstupu, pokud není prokázáno, že konkrétní odlišné umístění v rozpětí je odůvodněno skutečnostmi a okolnostmi konkrétního případu.

4.Členské státy zajistí, aby v případě, že výsledky závislé transakce spadají mimo rozpětí v souladu s principem tržního odstupu, byla provedena úprava mediánu všech výsledků, pokud se neprokáže, že jakýkoli jiný bod rozmezí určuje cenu v souladu s principem tržního odstupu s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu. Medián je 50. percentilem rozpětí výsledků srovnatelných nezávislých transakcí.

Článek 13
Dokumentace pro stanovení převodních cen

1.Členské státy zajistí, aby měl daňový poplatník k dispozici dostatečné informace a analýzy k ověření, zda jsou podmínky jeho transakcí se sdruženými podniky v souladu s čl. 4 odst. 1, a měly by zahrnovat alespoň prvky uvedené v článcích 8, 9, 10, 11 a 12.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 za účelem dalšího doplnění pravidla uvedeného v odstavci 1, pokud jde o dokumentaci, a to stanovením společných šablon, stanovením jazykových požadavků, vymezením typu daňových poplatníků, kteří se těmito šablon mají řídit, a časových rámců, na které se mají vztahovat.

KAPITOLA III

ORGANIZACE

Článek 14
Uplatňování principu tržního odstupu

1.Členské státy zahrnou do vnitrostátních předpisů provádějících pravidla pro stanovování převodních cen stanovená v kapitole II této směrnice ustanovení, která zajistí, aby tato pravidla pro stanovování převodních cen byla uplatňována způsobem, který je v souladu s pokyny OECD pro stanovování převodních cen.

2.Rada může v souladu s pokyny OECD pro stanovování převodních cen stanovit další pravidla pro uplatňování principu tržního odstupu a dalších ustanovení uvedených v kapitole II této směrnice u konkrétních transakcí, aby byla zajištěna větší daňová jistota a zmírněno riziko dvojího zdanění. Jedná se o následující specifické transakce nebo obchody:

a)převod nehmotného majetku nebo práv k nehmotnému majetku mezi sdruženými podniky, včetně obtížně ocenitelného nehmotného majetku;

b)poskytování služeb mezi sdruženými podniky, včetně poskytování marketingových a distribučních služeb;

c)ujednání o rozprostření nákladů mezi sdruženými podniky;

d)transakce mezi sdruženými podniky v rámci restrukturalizace podniků;

e)finanční transakce;

f)jednání mezi sídlem a jeho stálými provozovnami.

3.Pravidla uvedená v odstavci 2 se přijímají prostřednictvím prováděcích aktů Rady na základě návrhu Komise.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15
Hodnocení

1.Komise každých pět let přezkoumá a vyhodnotí uplatňování této směrnice a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o svém hodnocení. První zpráva bude předložena do 31. prosince 2031.

2.Členské státy sdělí Komisi příslušné informace pro hodnocení této směrnice s cílem zlepšit uplatňování principu tržního odstupu, snížit dvojí zdanění a bojovat proti zneužívání daňových předpisů v souladu s odstavcem 3.

3.Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví informace, které mají členské státy pro účely hodnocení poskytovat v souladu s odstavcem 2, a stanoví formát a podmínky sdělování těchto informací. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 17.

4.Komise zachovává důvěrnost informací, které jí byly sděleny podle odstavce 2, v souladu s ustanoveními platnými pro orgány Unie a článkem 16 této směrnice.

5.Informace, které Komisi poskytl některý členský stát podle odstavce 2, a veškeré zprávy či dokumenty vypracované Komisí na jejich základě mohou být předány jiným členským státům. Tyto informace podléhají úřednímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle vnitrostátního práva členského státu, který je obdržel.

Článek 16
Ochrana údajů

1.Členské státy mohou zpracovávat osobní údaje podle této směrnice za účelem uplatňování článku 5. Při zpracování osobních údajů pro účely této směrnice se příslušné orgány členských států považují za správce ve smyslu čl. 4 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679 v rozsahu svých příslušných činností podle této směrnice.

2.Informace, včetně osobních údajů, zpracovávané v souladu s touto směrnicí se uchovávají pouze po dobu nezbytnou k dosažení účelů této směrnice, a to v souladu s vnitrostátními předpisy každého správce údajů, které upravují promlčení, v žádném případě však ne déle než 10 let.

Článek 17
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2014 38 .

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 18
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 13 je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Rada může přenesení pravomoci uvedené v článku 13 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platného aktu v přenesené pravomoci.

3.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

4.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí Radě.

5.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 13 vstoupí neprodleně v platnost a použije se, pokud proti němu Rada nevysloví námitky. Rada může proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky do dvou měsíců od jeho oznámení. Toto období se z podnětu Rady prodlouží o dva měsíce. V takovém případě Komise tento akt zruší okamžitě poté, co jí Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.

Článek 19
Informování Evropského parlamentu

Evropský parlament je informován Komisí o přijetí aktů v přenesené pravomoci, o námitkách k nim vyslovených a o zrušení přenesení pravomoci Radou.

Článek 20
Provedení ve vnitrostátním právu

1.Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozdějido [31. prosince 2025]. Jejich znění sdělí neprodleně Komisi.

Použijí tyto předpisy ode dne [1. ledna 2026].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 21
Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 22
Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik 

1.3Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 39  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4Cíle

1.4.1Obecné cíle

1.4.2Specifické cíle

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od RRRR do RRRR

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 41   

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– EIB a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2Systémy řízení a kontroly 

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ: TAXUD				Rok  2025 45	Rok  2026	Rok  2027	Rok	Rok	Rok	CELKEM
□ Operační prostředky
Rozpočtová položka 46	Závazky	(1a)		0 065	0 065	0 065				0 195
	Platby	(2 a)		0 065	0 065	0 065				0 195
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)
	Platby	(2b)
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 47
Rozpočtová položka		3)
Prostředky na GŘ TAXUD  CELKEM	Závazky	=1a+1b +3		0 065	0 065	0 065				0 195
	Platby	=2a+2b +3		0 065	0 065	0 065				0 195

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl:

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha 5 rozhodnutí Komise o interních pravidlech pro plnění oddílu Komise v souhrnném rozpočtu Evropské unie), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Prostředky  z OKRUHU 7  víceletého finančního rámce CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

1,078

1,078

1,078

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 7  víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	1,026	1,026	1,026					3,078
Ostatní správní výdaje	0,052	0,052	0,052					0,156
Mezisoučet za OKRUH 7  víceletého finančního rámce	1,078	1,078	1,078					3,234

Mimo OKRUH 7 52   víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdaje správní povahy
Mezisoučet mimo OKRUH 7  víceletého finančního rámce

CELKEM

1,078

1,078

1,078

3,234

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.1Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.5Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky     

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Viz internetové stránky OECD: https://www.oecd.org/ .

(2)    Vzorová úmluva OECD o daních z příjmu a majetku ( https://www.oecd.org/ctp/treaties/model-tax-convention-on-income-and-on-capital-condensed-version-20745419.htm ).

(3)    Pokyny OECD pro stanovování převodních cen pro nadnárodní společnosti a daňové správy ( https://www.oecd.org/tax/transfer-pricing/oecd-transfer-pricing-guidelines-for-multinational-enterprises-and-tax-administrations-20769717.htm ).

(4)    Malta, Kypr, Bulharsko a Rumunsko nejsou členy OECD.

(5)    Jedna z velkých firem rovněž poukázala na to, že se zvýšil počet daňových sporů týkajících se stanovování převodních cen v rámci EU a odstranění srážkové daně.

(6)    Na začátku projektu zaměřeného na boj proti erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS) v roce 2013 OECD odhadovala, i když uznávala omezení v souvislosti s metodikou a daty, že rozsah celosvětových ztrát výnosů z daně z příjmů právnických osob v důsledku praktik BEPS by mohl činit 100 až 240 miliard USD ročně (viz https://www.oecd.org/tax/beps-project-explanatory-statement-9789264263437-en.htm ); Manipulace se stanovováním převodních cen byla označena za jednu z praktik BEPS. Zejména opatření 8–10 projektu boje proti BEPS byla věnována zlepšení pokynů k uplatňování principu tržního odstupu, aby bylo zajištěno, že výsledky budou dány spíše ekonomickou realitou než čísly na papíře. V tomto ohledu se závěrečná zpráva opatření 8–10 snaží sladit výsledky převodních cen s tvorbou hodnoty nadnárodní skupiny podniků.

(7)    Z oficiálních statistik OECD vyplývá, že na konci roku 2021 se počet neuzavřených řízení vedoucích ke vzájemné dohodě aktivovaných za účelem řešení dvojího zdanění vyplývajícího z případů týkajících se převodních cen zvýšil o 33 % ve srovnání s rokem 2016 (soupis řízení vedoucích ke vzájemné dohodě na konci roku 2021 činil 6 000 oproti 4 500 neuzavřeným případům řízení vedoucí ke vzájemné dohodě na konci roku 2016). Statistické údaje OECD o řízeních vedoucích ke vzájemné dohodě jsou k dispozici zde: https://www.oecd.org/tax/dispute/mutual-agreement-procedure-statistics-2021-inventory-trends.htm#tpcases . Oficiální statistiky EU o řízeních vedoucích ke vzájemné dohodě podle arbitrážní úmluvy ukazují nárůst sporů o stanovování převodních cen mezi členskými státy o 17 % oproti předchozímu roku (celkový soupis řízení vedoucích ke vzájemné dohodě členských států na konci roku 2020 činil 2 213, zatímco celkový soupis řízení vedoucích ke vzájemné dohodě členských států na konci roku 2019 činil 1 889). Statistiky EU ohledně řízení vedoucích ke vzájemné dohodě jsou k dispozici zde: https://taxation-customs.ec.europa.eu/taxation-1/statistics-apas-and-maps-eu_en .

(8)    Podle průzkumu o stanovování převodních cen, který zveřejnila společnost Ernst & Young (a který je k dispozici na adrese http://www.ey.com/global/content.nsf/International/2007-2008_Transfer_Pricing_Global_Survey), je jedním z důvodů, proč podniky považují stanovování převodních cen za prioritní daňovou otázku, jeho souvislost s dvojím zdaněním. Podle tohoto průzkumu (byly provedeny rozhovory s 850 nadnárodními společnostmi ve 24 zemích, z toho v jedenácti členských státech EU) podniky uvedly, že 42 % případů úpravy vedlo k trvalému dvojímu zdanění. Důvodem je především to, že firmy obvykle nepředkládají případy k řízením vedoucím ke vzájemné dohodě, protože je považují za příliš zdlouhavá a nákladná.

(9)    Podle studie o zdanění podniků, kterou provedla Evropská komise v roce 2001 (Taxation in the Single Market. SEC (2001) 582 final), vynakládají středně velké nadnárodní podniky na dodržování pravidel pro stanovování převodních cen přibližně 1 až 2 miliony EUR ročně. Velkým nadnárodním podnikům vznikají náklady na dodržování pravidel pro stanovování převodních cen ve výši přibližně 4 až 5,5 milionu EUR ročně.

(10)    Viz sdělení „Zdanění podniků pro 21. století“: https://taxation-customs.ec.europa.eu/communication-business-taxation-21st-century_en .

(11)    Směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu ( https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32016L1164 ).

(12)    Směrnice Rady (EU) 2017/952 ze dne 29. května 2017, kterou se mění směrnice (EU) 2016/1164, pokud jde o hybridní nesoulady s třetími zeměmi (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32017L0952).

(13)    Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/ALL/?uri=CELEX%3A32011L0016).

(14)    Směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ( https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/ALL/?uri=CELEX%3A32015L2376 ).

(15)    Směrnice Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat ( https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32018L0822 ).

(16)    Předběžné posouzení převodních cen se vztahuje na jakoukoli dohodu, sdělení nebo jakýkoli jiný nástroj či opatření s podobnými účinky, které předem určují vhodný soubor kritérií pro stanovení převodní ceny přeshraničních transakcí mezi sdruženými podniky nebo pro přiřazení zisku stálé provozovně.

(17)    Viz Společné fórum EU pro převodní ceny (JTPF) zde: https://taxation-customs.ec.europa.eu/joint-transfer-pricing-forum_en .

(18)    Usnesení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, ze dne 27. června 2006 o kodexu chování ohledně dokumentace v oblasti převodních cen mezi sdruženými podniky v Evropské unii, 2006/C 176/01, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.C_.2006.176.01.0001.01.ENG&toc=OJ%3AC%3A2006%3A176%3AFULL  

(19)    Úmluva o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků (90/463/EHS).

(20)    Směrnice Rady (EU) 2017/1852 ze dne 10. října 2017 o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii ( https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/ALL/?uri=CELEX%3A32017L1852 ).

(21)    Viz webové stránky věnované přístupu ETACA zde: https://taxation-customs.ec.europa.eu/eu-cooperative-compliance-programme/european-trust-and-cooperation-approach-etaca-pilot-project-mnes_en .

(22)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zavádí Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).

(23)    Viz webové stránky o daních a malých a středních podnicích: https://single-market-economy.ec.europa.eu/smes/sme-strategy/taxation-and-smes_en .

(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

(25)    Zpráva Společného fóra EU pro převodní ceny o kompenzačních úpravách (EU Joint Transfer Pricing Forum Report on compensating adjustments) (JTPF/009/FINAL/2013/EN): https://taxation-customs.ec.europa.eu/system/files/2016-09/jtpf_009_final_2013_en.pdf .

(26)    Zpráva Společného fóra EU pro převodní ceny o používání technik ekonomického oceňování při stanovování převodních cen (EU Joint Transfer Pricing Forum Report on the use of economic valuation techniques in transfer pricing) (JTPF/003/2017/FINAL/EN): https://taxation-customs.ec.europa.eu/system/files/2017-10/2017_10_16_jtpf_003_2017_en_final_en.pdf .

(27)    Zpráva Společného fóra EU pro převodní ceny o používání srovnatelných údajů v EU (EU Joint Transfer Pricing Forum Report on the use of comparables in the EU) (JTPF/007/2016/FINAL/EN): https://taxation-customs.ec.europa.eu/system/files/2017-04/jtpf0072017encomps.pdf .

(28)    Úř. věst. C , , s. .

(29)    Úř. věst. C , , s. .

(30)    JTPF/009/FINAL/2013/EN, zasedání ze dne 5. listopadu 2013: https://taxation-customs.ec.europa.eu/system/files/2016-09/jtpf_009_final_2013_en.pdf

(31)    JTPF/003/2017/FINAL/EN, zasedání ze dne 22. června 2017:  https://taxation-customs.ec.europa.eu/system/files/2017-10/2017_10_16_jtpf_003_2017_en_final_en.pdf   

(32)    Zpráva Společného fóra EU pro převodní ceny z roku 2016 o používání srovnatelných transakcí v EU (Joint Transfer Pricing Forum Report on the use of comparables in the EU) (JTPF/007/2016/FINAL/EN): https://taxation-customs.ec.europa.eu/system/files/2017-04/jtpf0072017encomps.pdf  

(33)    Usnesení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, ze dne 27. června 2006 o kodexu chování ohledně dokumentace v oblasti převodních cen mezi sdruženými podniky v Evropské unii, 2006/C 176/01, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.C_.2006.176.01.0001.01.ENG&toc=OJ%3AC%3A2006%3A176%3AFULL  

(34)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).

(35)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(36)    Úmluva 90/463/EHP ze dne 23. července 1990 o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků (Úř. věst. L 225, 20.8.1990, s. 10).

(37)    Směrnice Rady (EU) 2017/1852 ze dne 10. října 2017 o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii (Úř. věst. L 265, 14.10.2017, s. 1).

(38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(39)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(40)    Viz Společné fórum EU pro převodní ceny (JTPF) zde: https://taxation-customs.ec.europa.eu/joint-transfer-pricing-forum_en .

(41)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx

(42)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(43)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(44)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(45)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(46)    Podle oficiální rozpočtové nomenklatury.

(47)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(48)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(49)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(50)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(51)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(52)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(53)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(54)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(55)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(56)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 12.9.2023

COM(2023) 529 final

PŘÍLOHA

návrhu směrnice Rady

o stanovování převodních cen

EMPTY

PŘÍLOHA

Pokyny OECD pro stanovování převodních cen