EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 11.7.2023
COM(2023) 433 final
2023/0279(NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Rozšířené komise Úmluvy na ochranu tuňáka jižního, a o zrušení rozhodnutí (EU) 2019/824
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.Předmět návrhu
Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat na zasedáních Rozšířené komise Úmluvy na ochranu tuňáka jižního v období 2024–2028 ohledně plánovaného přijetí opatření pro zachování a řízení.
2.Souvislosti návrhu
2.1.Úmluva na ochranu tuňáka jižního
Cílem Úmluvy na ochranu tuňáka jižního (dále jen „úmluva CSBT“) je zajistit zřízením Komise na ochranu tuňáka jižního (dále jen „komise CCSBT“) zachování a optimální využívání populací tuňáka jižního. Úmluva vstoupila v platnost dne 20. května 1994.
Schválením úmluvy v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2015/2437 se EU stala členem rozšířené komise úmluvy CSBT.
2.2.Komise na ochranu tuňáka jižního
Komise CCSBT byla zřízena úmluvou CSBT jako subjekt odpovědný za řízení a zachování rybolovných zdrojů v oblasti výskytu tuňáka jižního. Vzhledem k tomu, že stranami úmluvy mohou být pouze státy, zřídila komise CCSBT rozšířenou komisi CCSBT, jejímiž členy jsou kromě členů komise CCSBT i rybářské subjekty a EU. Rozšířená komise CCSBT připravuje rozhodnutí, která komise CCSBT následně formálně schvaluje. Opatření komise CCSBT pro zachování, řízení a optimální využívání populací tuňáka jižního budou pro EU závazná.
Jako člen rozšířené komise CCSBT je EU oprávněna podílet se na jejích rozhodnutích a účastnit se hlasování o nich. Komise CCSBT přijímá svá rozhodnutí na základě konsensu.
2.3.Rozhodnutí komise CCSBT
Komise CCSBT je oprávněna přijímat opatření pro zachování a donucovací opatření týkající se rybolovu v její působnosti a tato opatření jsou pro strany dohody závazná.
V souladu s čl. 8 odst. 7 úmluvy CCSBT vstoupí tato opatření v platnost neprodleně po tom, co je komise CCSBT přijme.
3.Postoj, který má být zaujat jménem EU
Postoj, který má být jménem EU zaujat na výročních zasedáních regionálních organizací pro řízení rybolovu, se v současné době stanovuje prostřednictvím dvouúrovňového přístupu. Rozhodnutí Rady stanoví hlavní zásady a směry postoje EU na víceletém základě, postoj je poté pro každé výroční zasedání upravován pracovními dokumenty útvarů Komise, které jsou schváleny Radou.
Pokud jde o komisi CCSBT, tento přístup je zakotven v rozhodnutí Rady (EU) 2019/824 ze dne 14. května 2019, které stanoví postoj Unie v rámci komise CCSBT v období 2019–2023. Uvedené rozhodnutí obsahuje obecné zásady, ale zároveň v co největší míře zohledňuje specifika komise CCSBT. Kromě toho určuje standardní postup pro každoroční stanovení postoje EU, jak požadují členské státy.
Rozhodnutí Rady (EU) 2019/824 zavedlo zásady nové společné rybářské politiky stanovené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, přičemž rovněž zohledňuje cíle sdělení Komise o vnější dimenzi společné rybářské politiky. Kromě toho upravilo postoj EU podle Lisabonské smlouvy.
Rozhodnutí Rady (EU) 2019/824 stanoví přezkum postoje EU před výročním zasedáním v roce 2024. Tento návrh proto stanoví postoj EU v rámci komise CCSBT na období 2024–2028, a rozhodnutí Rady (EU) 2019/824 tak nahradí.
Současná revize zohledňuje v souvislosti s rybolovem Zelenou dohodu pro Evropu, zejména Strategii v oblasti biologické rozmanitosti, Strategii pro přizpůsobení se změně klimatu a Strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“. Zohledňuje také Strategii pro plasty a Akční plán pro nulové znečištění. Kromě toho bere v úvahu také společné sdělení o mezinárodní správě oceánů.
4.Právní základ
4.1.Procesněprávní základ
4.1.1.Zásady
Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které má jménem EU zaujmout orgán zřízený dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.
Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty s právními účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterými se řídí dotyčný orgán, a nástroje, které podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale „mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie“.
4.1.2.Uplatňování v tomto konkrétním případě
Komise CCSBT je orgán zřízený dohodou, konkrétně úmluvou CSBT.
Akty, které má komise CCSBT přijmout, představují akty s právními účinky. Tyto akty mají být závazné podle mezinárodního práva v souladu s článkem 20 úmluvy CSBT a mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právních předpisů EU, včetně:
·nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu,
·nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky a
·nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva.
Zamýšlené akty nedoplňují ani nepozměňují institucionální rámec úmluvy CSBT.
Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.
4.2.Hmotněprávní základ
4.2.1.Zásady
Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, v souvislosti s nímž se postoj jménem EU zaujímá. Sleduje-li zamýšlený akt dvojí účel nebo má-li dvě složky a lze-li jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být rozhodnutí přijaté podle čl. 218 odst. 9 SFEU založeno na jediném hmotněprávním základu, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel nebo složka.
4.2.2.Uplatňování v tomto konkrétním případě
Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají rybolovu. Právním základem, který stanoví zásady, jež se mají v tomto postoji odrážet, je nařízení (EU) č. 1380/2013.
Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 43 odst. 2 SFEU. Rozhodnutí má nahradit rozhodnutí Rady (EU) 2019/824, které se vztahuje na období 2019–2023.
4.3.Závěr
Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být čl. 43 odst. 2 SFEU ve spojení s čl. 218 odst. 9 SFEU.
2023/0279 (NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Rozšířené komise Úmluvy na ochranu tuňáka jižního, a o zrušení rozhodnutí (EU) 2019/824
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Rozhodnutím Rady 2015/2437 uzavřela Evropská unie Úmluvu na ochranu tuňáka jižního (dále jen „úmluva CSBT“), na jejímž základě byla zřízena Komise na ochranu tuňáka jižního (dále jen „komise CCSBT“).
(2)Komise CCSBT odpovídá za řízení a zachování rybolovných zdrojů v oblasti výskytu tuňáka jižního. Vzhledem k tomu, že stranami úmluvy CSBT mohou být pouze státy, zřídila komise CCSBT rozšířenou komisi CCSBT, jejímiž členy jsou kromě členů komise CCSBT i rybářské subjekty a Unie. Rozšířená komise CCSBT připravuje v rámci komise CCSBT rozhodnutí a komise CCSBT následně tato rozhodnutí formálně schvaluje. Komise CCSBT přijímá opatření pro zachování a řízení s cílem zachovat, řídit a optimálně využívat populace tuňáka jižního. Tato opatření se mohou stát pro Unii závaznými.
(3)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 stanoví, že Unie zajistí, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cíli dosáhnout přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a přispět k dostupnosti dodávek potravin. Rovněž stanoví, že Unie uplatňuje přístup předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu a akvakultury a snaží se zajistit, aby byly při využívání živých biologických mořských zdrojů obnoveny a zachovány populace lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos. Dále stanoví, že Unie přijímá opatření pro řízení a zachování zdrojů založená na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, podporuje rozvoj vědeckých poznatků a poradenství, postupně odstraňuje výměty a podporuje postupy při rybolovu, které přispívají k selektivnějšímu rybolovu, k zamezení nežádoucím úlovkům a jejich snižování v co největší možné míře a k rybolovu s nízkým dopadem na mořský ekosystém a rybolovné zdroje. Nařízení (EU) č. 1380/2013 konkrétně stanoví, že tyto cíle a zásady má Unie uplatňovat při provádění svých vnějších vztahů v oblasti rybolovu.
(4)V souladu se Strategií v oblasti biologické rozmanitosti, Strategií pro přizpůsobení se změně klimatu a Strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ je nezbytné chránit přírodu a zvrátit degradaci ekosystémů. Rizika vyplývající ze změny klimatu a ztráty biologické rozmanitosti nesmí ohrozit dostupnost zboží a služeb, které zdravé mořské ekosystémy poskytují rybářům, pobřežním komunitám a lidstvu obecně.
(5)Strategie pro plasty odkazuje na konkrétní opatření ke snížení znečištění plasty a znečištění moří, jakož i na snížení ztrát rybolovných zařízení nebo jejich ponechání v moři. Akční plán nulového znečištění si navíc klade za cíl snížit množství plastového odpadu v moři o 50 % a mikroplastů uvolňovaných do životního prostředí o 30 %.
(6)Podle společného sdělení o mezinárodní správě oceánů jsou ochrana a zachování mořské biologické rozmanitosti klíčovými prioritami vnější činnosti EU. EU je nejvýznamnějším aktérem v regionálních organizacích pro řízení rybolovu a v orgánech pro rybolov na celém světě. Evropská unie v nich podporuje udržitelnost rybích populací, prosazuje transparentní rozhodování založené na spolehlivém vědeckém poradenství, zlepšuje vědecký výzkum a posiluje dodržování předpisů.
(7)Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie na zasedáních komise CCSBT v období 2024–2028, neboť ochranná a donucovací opatření komise CCSBT budou pro Unii závazná a budou schopna rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah práva Unie, konkrétně nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403.
(8)V současné době je postoj, který má být zaujat jménem Unie na zasedáních komise CCSBT, stanoven rozhodnutím Rady (EU) 2019/824. Je vhodné uvedené rozhodnutí zrušit a vypracovat nové rozhodnutí vztahující se na období 2024–2028.
(9)S ohledem na vyvíjející se povahu rybolovných zdrojů v oblasti rozšíření tuňáka jižního a skutečnost, že v postoji Unie musí být zohledněny nové okolnosti, včetně nových vědeckých a jiných relevantních údajů předložených před nebo během zasedání komise CCSBT, by měly být v souladu se zásadou loajální spolupráce mezi orgány Unie zakotvenou v čl. 13 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii stanoveny postupy pro každoroční stanovení postoje Unie v období 2024–2028,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Postoj, který má být zaujat jménem Unie v rámci Rozšířené komise Úmluvy na ochranu tuňáka jižního (dále jen „komise CCSBT“), je uveden v příloze I tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Každoroční stanovení postoje, který má Unie zaujmout na zasedáních rozšířené komise CCSBT, se provádí v souladu s přílohou II.
Článek 3
Postoj Unie stanovený v příloze I posoudí a případně přezkoumá Rada na návrh Komise nejpozději pro výroční zasedání rozšířené komise CCSBT v roce 2029.
Článek 4
Rozhodnutí (EU) 2019/824 se zrušuje.
Článek 5
Toto rozhodnutí je určeno Komisi.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 11.7.2023
COM(2023) 433 final
PŘÍLOHY
návrhu rozhodnutí Rady
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Rozšířené komise Úmluvy na ochranu tuňáka jižního, a o zrušení rozhodnutí (EU) 2019/824
PŘÍLOHA I
1.ZÁSADY
Unie v rámci komise CCSBT:
a)zajistí, aby opatření přijatá v rámci komise CCSBT byla v souladu s mezinárodním právem, a zejména s ustanoveními Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982, Dohody OSN týkající se zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací z roku 1995, Dohody k podpoře dodržování mezinárodních opatření na zachování a řízení rybářskými plavidly na volném moři z roku 1993, jakož i Dohody Organizace pro výživu a zemědělství o opatřeních přístavních států z roku 2009;
b)podporuje cíle dohody v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu o zachování a udržitelném využívání biologické rozmanitosti moří v oblastech nacházejících se mimo jurisdikci jednotlivých států a na 15. konferenci smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP 15), zejména pokud jde o posílení ochrany biologické rozmanitosti moří a ochranu 30 % světového oceánu prostřednictvím chráněných mořských oblastí;
c)přispívá k provádění Zelené dohody pro Evropu, včetně Strategie v oblasti biologické rozmanitosti a Strategie pro přizpůsobení se změně klimatu, zejména pokud jde o ochranu přírody, Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a silnější Evropy ve světě;
d)plní cíle Strategie pro plasty a Akčního plánu pro nulové znečištění, zejména pokud jde o snižování množství plastů a znečištění moří;
e)jedná v souladu s cíli a zásadami, které Unie sleduje v rámci společné rybářské politiky, a to zejména uplatňováním principu předběžné opatrnosti a cílů souvisejících s maximálním udržitelným výnosem stanovených v čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, s cílem podpořit zavádění ekosystémového přístupu k řízení rybolovu, předcházet nežádoucím úlovkům a co možná nejvýrazněji je snížit, postupně odstranit výměty a v co možná nejvyšší míře snížit dopad rybolovných činností na mořské ekosystémy a jejich stanoviště, a dále pak podporou hospodářsky životaschopného a konkurenceschopného odvětví rybolovu v Unii s cílem zajistit přiměřenou životní úroveň osobám, které jsou na rybolovných činnostech závislé, a zároveň zohlednit zájmy spotřebitelů;
f)řídí se závěry Rady ze dne 19. března 2012 týkajícími se sdělení Komise o vnější dimenzi společné rybářské politiky;
g)plní cíle společného sdělení o agendě EU v oblasti mezinárodní správy oceánů, pokud jde o zachování biologické rozmanitosti moří, jakož i závěry Rady k tomuto společnému sdělení;
h)usiluje o odpovídající zapojení zúčastněných stran do přípravné fáze opatření komise CCSBT a zajistí, aby opatření přijatá v rámci komise CCSBT byla v souladu s cíli úmluvy CSBT;
i)podporuje postoje, které jsou v souladu s osvědčenými postupy regionálních organizací pro řízení rybolovu;
j)usiluje o soudržnost a soulad s politikami, které Unie provádí jako součást dvoustranných vztahů v oblasti rybolovu s třetími zeměmi, a zajišťuje soudržnost s ostatními politikami, zejména v oblasti vnějších vztahů, životního prostředí, obchodu, rozvoje, výzkumu a inovací;
k)usiluje o vytvoření rovných podmínek pro loďstvo Unie v rámci oblasti působnosti úmluvy CSBT, na základě stejných zásad a standardů, jako jsou ty, jež jsou platné podle práva Unie, a o podporu jednotného uplatňování těchto zásad a standardů;
l)podporuje koordinaci mezi komisí CCSBT, stávajícími regionálními organizacemi pro řízení rybolovu a regionálními úmluvami pro mořské prostředí, případně i spolupráci se světovými organizacemi v rámci jejich oblasti působnosti;
m)podporuje mechanismy spolupráce v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu tuňáka prostřednictvím procesu zahájenému v Kóbe pro regionální organizace pro řízení rybolovu tuňáka.
2.SMĚRY
Tam, kde je to vhodné, usiluje Unie o to, aby byla v rámci komise CCSBT přijata tato opatření:
a)opatření na podporu zachování a úplné obnovy mořských ekosystémů a biologické rozmanitosti moří, udržitelnosti populací, a to s ohledem na změnu klimatu;
b)opatření pro zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti úmluvy CSBT založená na nejlepších dostupných vědeckých doporučeních, jako jsou roční celkové přípustné odlovy a kvóty nebo regulace intenzity rybolovu lovícího živé biologické mořské zdroje, na něž se vztahují předpisy komise CCSBT, s cílem obnovit nebo zachovat tyto zdroje alespoň na úrovních, které umožní maximální udržitelný výnos. Tam, kde je to nutné, tato opatření pro zachování a řízení zahrnují zvláštní opatření pro populace, které jsou nadměrně loveny, aby byla zachována intenzita rybolovu na úrovních úměrných obnově těchto populací;
c)opatření na podporu shromažďování údajů o rybolovu, aby bylo možné provést spolehlivé posouzení populací, podpořit vědeckou práci vědeckého výboru komise CCSBT a vědecky podložená rozhodnutí o řízení, opatření zaměřená na posílení výboru pro dodržování předpisů, podporu kultury dodržování předpisů a provádění pravidelných nezávislých přezkumů výkonnosti;
d)opatření pro předcházení, potírání a odstranění nezákonných, nehlášených a neregulovaných (NNN) rybolovných činností v oblasti úmluvy, včetně vytvoření seznamu plavidel provádějících rybolov NNN a porovnávání seznamů s dalšími regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, a opatření na podporu sledovatelnosti ryb a produktů rybolovu na základě dobrovolných pokynů pro systémy dokumentace úlovků;
e)opatření pro sledování, kontrolu a dozor v oblasti upravené úmluvou, aby byla zajištěna účinnost kontroly a dodržování opatření přijatých v rámci komise CCSBT, včetně posilování kontroly překládky na základě dobrovolných pokynů FAO pro překládku;
f)opatření k minimalizaci negativního dopadu rybolovných činností na biologickou rozmanitost moří, mořské ekosystémy a jejich stanoviště, včetně opatření na ochranu citlivých mořských ekosystémů v oblasti úmluvy CSBT v souladu s úmluvou CSBT a mezinárodními pokyny FAO pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři, opatření k předcházení nežádoucím úlovkům a co největšímu snížení nežádoucích úlovků, zejména zranitelných mořských druhů, a opatření k postupnému odstranění výmětů;
g)opatření ke snížení znečištění moří a k předcházení vypouštění plastů do moře a ke snížení dopadu plastů přítomných v moři na biologickou rozmanitost a ekosystémy moří, včetně opatření ke snížení dopadu opuštěných, ztracených či jinak odhozených lovných zařízení v oceánu a k usnadnění identifikace a obnovy těchto zařízení na základě dobrovolných pokynů FAO pro označování lovných zařízení;
h)opatření mající za cíl zákaz rybolovu prováděného výhradně za účelem odběru žraločích ploutví a opatření požadující, aby všichni žraloci byli vykládáni se všemi ploutvemi přirozeně připojenými k tělu;
i)doporučení, která podporují provedení úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu (tam, kde je to vhodné, a v rozsahu povoleném příslušnými ustavujícími dokumenty);
j)tam, kde je to vhodné, přístupy společné s ostatními regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, zejména s těmi, které jsou zapojeny do řízení rybolovu ve stejné oblasti;
k)dodatečná technická opatření založená na doporučeních podpůrných orgánů a pracovních skupin komise CCSBT.
PŘÍLOHA II
Každoroční stanovení postoje Unie, který má být zaujat
na zasedáních Rozšířené komise Úmluvy na ochranu tuňáka jižního
Před každým zasedáním rozšířené komise CCSBT, na kterém má tento orgán přijmout rozhodnutí, která mají pro Unii právní účinky, je třeba podniknout nezbytné kroky, aby postoj, který má být jménem Unie vyjádřen, zohledňoval nejnovější vědecké a jiné relevantní údaje předložené Komisi v souladu se zásadami a směry stanovenými v příloze I.
Komise za tímto účelem na základě uvedených údajů předá Radě nebo jejím přípravným orgánům s dostatečným předstihem před každým zasedáním komise CCSBT písemný dokument obsahující podrobnosti o navrhovaném stanovení postoje Unie, aby se podrobnosti o postoji, jenž má být jménem Unie vyjádřen, projednaly a schválily.
Nelze-li v průběhu zasedání rozšířené komise CCSBT, a to ani přímo na místě, dosáhnout dohody, postoupí se záležitost Radě nebo jejím přípravným orgánům, aby bylo možno v postoji Unie zohlednit nové prvky.