V Bruselu dne 4.7.2023

COM(2023) 426 final

2023/0252(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Evropská unie (EU) poskytuje od roku 1971 rozvojovým zemím 1 obchodní preference prostřednictvím systému všeobecných celních preferencí (GSP). Ten je součástí její společné obchodní politiky v souladu s obecnými ustanoveními, jimiž se řídí vnější činnost EU 2 .

Systém GSP je jedním z klíčových nástrojů EU, který pomáhá rozvojovým zemím začlenit se do světové ekonomiky prostřednictvím obchodu, snižovat chudobu a podporovat udržitelný rozvoj prostřednictvím prosazování základních lidských a pracovních práv, ochrany životního prostředí a řádné správy věcí veřejných. Systém GSP se skládá ze tří režimů:

·standardní systém GSP: v případě zemí s nízkými a nižšími středními příjmy stanoví snížení nebo úplné zrušení cel u dvou třetin celních položek EU,

·systém GSP+: zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, který snižuje cla na 0 % u obecně stejných celních položek jako standardní systém GSP. Je poskytován zranitelným zemím s nízkými a nižšími středními příjmy, které provádějí 27 mezinárodních úmluv týkajících se lidských práv, pracovních práv, ochrany životního prostředí a řádné správy věcí veřejných,

·režim „Vše kromě zbraní“: zvláštní režim pro nejméně rozvinuté země, který jim poskytuje bezcelní a bezkvótový přístup na trh EU pro všechny produkty kromě zbraní a střeliva.

Stávající systém vychází z nařízení (EU) č. 978/2012 3  a jeho používání skončí dne 31. prosince 2023. Nebude-li před uvedeným datem přijato nové nařízení nahrazující stávající nařízení, standardní systém GSP a systém GSP+ přestanou platit počínaje dnem 1. ledna 2024. Na dovoz z rozvojových zemí v rámci standardního systému GSP a systému GSP+ by se tak vztahovala cla podle doložky nejvyšších výhod. Na dovoz z nejméně rozvinutých zemí by se však nadále vztahoval režim „Vše kromě zbraní“, který nemá datum skončení platnosti.

Dne 22. září 2021 Evropská komise přijala návrh 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí. Nové nařízení by zrušilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 a dne 1. ledna 2024 vstoupilo v platnost. V současnosti probíhá řádný legislativní postup, avšak není dosud dokončen a existuje riziko, že nebude dokončen včas. Je nezbytné zajistit nepřetržité fungování systému i po dni 31. prosince 2023. Jakékoli případné přerušení fungování systému všeobecných celních preferencí by znamenalo, že veškerý dovoz v rámci GSP, s výjimkou dovozu z nejméně rozvinutých zemí, na které by se vztahoval režim „Vše kromě zbraní“, by se vrátil k běžnému zacházení podle doložky nejvyšších výhod, což by společnostem v EU a zvýhodněným zemím způsobilo značný hospodářský otřes.

Tento návrh se předkládá za účelem zajistit kontinuitu a dostatek času pro legislativní postup, který je nezbytný pro prodloužení platnosti stávajících pravidel zabránění nepříznivým důsledkům popsaným výše. Komise se domnívá, že nové nařízení o systému všeobecných celních preferencí by se mělo použít co nejdříve, čímž by se ukončilo dočasné prodloužení platnosti stávajícího systému. Navrhuje se proto zachovat beze změn stávající nařízení i po 31. prosinci 2023, dokud nové nařízení nebude schváleno a nevstoupí po přiměřeném přechodném období v platnost.

Vzhledem k přetrvávající nejistotě ohledně času potřebného pro dokončení legislativního postupu týkajícího se nového nařízení o systému GSP se navrhuje, aby platnost stávajícího nařízení o systému GSP byla prodloužena do dne 31. prosince 2027. To vytvoří prostor, aby se příprava, schválení a přijetí nového nařízení s dostatečným předstihem oznámily hospodářským subjektům a zvýhodněným zemím, které se tak připraví na veškeré přijaté změny, aniž by čelily riziku neomezeného prodlužování platnosti, které by ve skutečnosti udržovalo status quo a oddalovalo příhodné reformy systému GSP.

Tímto návrhem se mění pouze datum použitelnosti nařízení (EU) č. 978/2012.

Návrh prodloužení platnosti stávajícího nařízení o systému GSP nepředstavuje žádné náklady pro rozpočet EU. Jeho použití by rovněž nevedlo ke ztrátě příjmů z cel ve srovnání se současnou situací.

2023/0252 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Od roku 1971 poskytuje Společenství rozvojovým zemím obchodní preference v rámci svého systému všeobecných celních preferencí.

(2)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 5 stanoví uplatňování systému všeobecných celních preferencí (dále jen „systém“) do 31. prosince 2023 s výjimkou zvláštního režimu pro nejméně rozvinuté země, na které se toto datum ukončení platnosti nevztahuje.

(3)Dne 22. září 2021 Evropská komise přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 6 . Navržené nařízení má vstoupit v platnost dne 1. ledna 2024. V současnosti probíhá řádný legislativní postup a existuje riziko, že nebude dokončen do dne 31. prosince 2023. Aby se zajistilo nepřetržité fungování systému i po dni 31. prosince 2023 až do přijetí a použití nového nařízení, je nutné navrhnout prodloužení platnosti nařízení (EU) č. 978/2012.

(4)Doba prodloužení platnosti stávajícího nařízení by měla poskytnout potřebný čas pro legislativní proces za účelem přijetí nového nařízení. Použitelnost nařízení (EU) č. 978/2012 by se tedy měla prodlužit do dne 31. prosince 2027. V případě, že nařízení vycházející z návrhu Komise COM(2021)579 bude použitelné před tímto datem, prodloužení doby použitelnosti nařízení (EU) č. 978/2012 by se mělo odpovídajícím způsobem zkrátit a mělo by se stanovit vhodné přechodné období. Pokud by toto nařízení bylo vyhlášeno přede dnem 31. prosince 2023, mělo by se použít se zpětnou účinností ode dne 1. ledna 2024, aby se zajistila nepřetržitá použitelnost nařízení (EU) č. 978/2012,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V čl. 43 odst. 3 nařízení (EU) č. 978/2012 se rok „2023“ nahrazuje rokem „2027“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Pokud se toto nařízení vyhlásí přede dnem 31. prosince 2023, použije se se zpětnou účinností ode dne 1. ledna 2024. 

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně


LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „PŘÍJMY“ – PRO NÁVRHY S ROZPOČTOVÝM DOPADEM NA PŘÍJMOVOU STRANU ROZPOČTU

1.    NÁZEV NÁVRHU:

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008

2.    ROZPOČTOVÉ POLOŽKY:

Příjmová položka (kapitola/článek/bod): Článek 120

Částka zahrnutá do rozpočtu na příslušný rok: není relevantní

(pouze v případě účelově vázaných příjmů):

Příjmy budou účelově vázány na následující výdajovou položku (kapitola/článek/bod): není relevantní

3.FINANČNÍ DOPAD

   Návrh nemá žádné finanční důsledky

X    Návrh nemá finanční dopad na výdaje, má však finanční dopad na příjmy

   Návrh má finanční dopad na účelově vázané příjmy

Účinek je následující: 

(v milionech EUR, zaokrouhleno na jedno desetinné místo)

Příjmová položka

Dopad na příjmy 7 8

Období 12 měsíců od 1. ledna 2024 (je-li použitelné)

Rok 2024

/článek/ 120

Dopad na vlastní zdroje

-2,977,6

Kapitola/článek/bod…

Situace po opatření

Příjmová položka

[N+1]

[N+2]

[N+3]

[N+4]

[N+5]

Kapitola/článek/bod…

Kapitola/článek/bod…

(Pouze v případě účelově vázaných příjmů, pod podmínkou, že rozpočtová položka je již známa): není relevantní

Výdajová položka 9

Rok N

Rok N+1

Kapitola/článek/bod…

Kapitola/článek/bod…

Situace po opatření

Výdajová položka

[N+1]

[N+2]

[N+3]

[N+4]

[N+5]

Kapitola/článek/bod…

Kapitola/článek/bod…

1.OPATŘENÍ PROTI PODVODŮM

nepoužije se

DALŠÍ POZNÁMKY

Systém všeobecných preferencí (GSP) poskytuje za určitých podmínek celní preference na některé produkty dovážené do EU.

Na základě nejnovějších dostupných údajů (za rok 2019) 10 představují tyto preference podle navrhovaného nařízení o systému GSP pro EU ztrátu příjmů ve výši 2 977,6 milionů EUR (příloha 1).

Nové nařízení by zachovalo stávající preference. Ke snížení ztrát příjmů by navíc přispěla možnost, že země ztratí příslušnost k systému v důsledku dosažení statusu vyšších středních příjmů nebo podepsání dohody o volném obchodu s EU.

Výsledná ztráta příjmů by činila 3 970 milionu EUR (hrubá výše). Po odečtení 25 %, která zůstávají v členských státech jako náhrada nákladů na výběr, by odhadovaná ztráta příjmů rozpočtu EU činila 2 978 milionů EUR rozdělených mezi různé režimy takto:

Mil. EUR

Preferenční dovoz

Ztráta příjmů

Po snížení o 25 % k náhradě „nákladů členských států na výběr“

„Vše kromě zbraní“

25,171

2,764

2,073

GSP +

8,406

776

582

GSP

13,005

430

323

Celkem

46,583

3,970

2,978

Příloha 1: Dopad na příjmy EU podle zemí zvýhodněných v rámci systému GSP

Země režimu „Vše kromě zbraní“

Celkový dovoz x 1 000 EURO

Způsobilý dovoz x 1 000 EURO

Preferenční dovoz x 1 000 EURO

Průměr DNV

Průměrná sazba režimu „Vše kromě zbraní“

Ztráta příjmů EU x 1 000 EURO

Afghánistán

49,655

19,501

14,802

2,9 %

434

Angola

3,520,990

37,270

31,004

7,7 %

2,378

Bangladéš

15,927,629

15,874,498

15,366,176

11,7 %

1,805,019

Benin

19,183

2,854

2,059

7,0 %

145

Bhútán

10,022

9,817

9,435

5,7 %

542

Burkina Faso

242,090

20,944

20,000

6,1 %

1,225

Burundi

31,505

262

142

5,3 %

7

Kambodža

4,574,251

4,428,234

4,173,909

11,9 %

497,288

Středoafrická republika

12,149

66

Čad

135,515

1,950

Komory

23,416

9,408

8,691

6,6 %

573

Kongo (Demokratická rep.)

822,182

8,453

1,794

11,1 %

200

Džibutsko

3,184

874

81

11,5 %

9

Rovníková Guinea

886,116

16,843

7,407

0,7 %

52

Eritrea

1,962

1,737

1,681

11,9 %

200

Etiopie

520,210

255,691

246,854

8,8 %

21,684

Gambie

13,247

10,897

10,145

8,0 %

808

Guinea

732,435

4,534

1,738

5,9 %

103

Guinea-Bissau

64,299

515

411

8,4 %

35

Haiti

33,890

10,672

8,747

11,0 %

962

Kiribati

66

65

12

11,0 %

1

Laos

285,962

240,844

212,040

10,0 %

21,274

Lesotho

299,445

4,710

597

9,1 %

54

Libérie

327,056

3,113

2,001

4,5 %

90

Madagaskar

906,173

698,620

8,151

6,9 %

566

Malawi

259,579

246,715

238,199

0,1 %

199

Mali

30,942

5,873

3,700

5,1 %

189

Mauritánie

675,106

336,957

332,825

8,8 %

29,243

Mosambik

1,619,461

1,144,760

1,099,775

3,0 %

33,386

Barma/Myanmar

2,731,998

2,593,015

2,470,859

11,0 %

273,017

Nepál

67,719

59,535

55,329

7,9 %

4,377

Niger

6,185

3,927

2,583

1,0 %

26

Rwanda

52,002

10,968

10,046

5,9 %

593

Svatý Tomáš a Princův ostrov

7,659

877

740

3,4 %

25

Senegal

471,995

337,004

330,186

10,0 %

32,859

Sierra Leone

265,673

2,927

1,455

3,3 %

48

Šalomounovy ostrovy

61,559

61,419

61,272

22,2 %

13,612

Somálsko

23,119

301

Jižní Súdán

1,862

1,447

Súdán

272,348

7,975

6,998

1,6 %

113

Tanzanie

419,033

232,563

225,134

4,0 %

9,052

Východní Timor

4,187

1,256

0

12,3 %

0

Togo

211,711

17,563

16,359

6,4 %

1,045

Tuvalu

224

88

Uganda

416,610

131,769

129,242

7,6 %

9,798

Vanuatu

742

77

22

4,0 %

1

Jemen

95,481

9,726

8,723

13,2 %

1,148

Zambie

352,622

54,298

49,852

2,8 %

1,371

Režim „Vše kromě zbraní“ celkem

37,490,449

26,923,416

25,171,176

11,0 %

2,763,751

Země GSP+

Celkový dovoz x 1 000 EURO

Způsobilý dovoz x 1 000 EURO

Preferenční dovoz x 1 000 EURO

Průměr DNV

Průměrná sazba GSP+

Ztráta příjmů EU x 1 000 EURO

Arménie

334,119

200,580

196,657

4,6 %

9,028

Bolívie

547,509

83,017

78,203

1,7 %

1,319

Kapverdy

84,537

68,040

61,240

20,1 %

12,288

Kyrgyzská republika

104,734

7,444

4,541

5,5 %

249

Mongolsko

74,705

17,351

14,060

11,0 %

1,542

Pákistán

5,917,043

5,268,942

5,116,967

10,1 %

514,803

Filipíny

7,075,078

2,437,012

1,766,682

7,6 %

133,553

Šrí Lanka

2,266,802

1,922,801

1,167,843

8,9 %

103,391

GSP+ celkem

16,404,528

10,005,187

8,406,193

9,2 %

776,174

Země obecného systému GSP

Celkový dovoz x 1 000 EURO

Způsobilý dovoz x 1 000 EURO

Preferenční dovoz x 1 000 EURO

Průměr DNV

Průměrná sazba GSP

Ztráta příjmů EU x 1 000 EURO

Kongo

737,147

2,623

236

7,4 %

4,1 %

8

Cookovy ostrovy

6,385

1,083

Indie

38,052,127

8,626,452

7,929,033

9,6 %

6,5 %

247,014

Indonésie

13,531,056

6,140,299

4,835,094

8,2 %

4,6 %

174,707

Keňa

971,904

334,198

1,640

4,9 %

1,9 %

50

Mikronésie

39

24

4

11,5 %

7,0 %

0

Nauru

202

10

Nigérie

17,072,490

161,796

129,049

7,3 %

2,8 %

5,726

Niue

269

35

Samoa

879

457

Sýrie

44,378

23,635

4,143

8,3 %

4,4 %

162

Tádžikistán

42,091

14,082

12,517

11,5 %

9,1 %

299

Tonga

237

177

127

9,7 %

3,2 %

8

Uzbekistán

172,288

106,678

93,595

6,7 %

4,3 %

2,220

Země systému GSP celkem

70,631,494

15,411,550

13,005,438

9,1 %

5,8 %

430,195

(1)    Výraz „rozvojové země“ se používá v souladu s terminologií WTO, viz např. úvodní ustanovení Marrákešské dohody o založení WTO („uznávajíce dále, že je nutné vyvíjet rozhodné úsilí k tomu, aby si rozvojové země, a zvláště ty nejméně rozvinuté mezi nimi, zajistily podíl z růstu mezinárodního obchodu, který odpovídá potřebě jejich ekonomického rozvoje“) a zmocňovací doložka GATT („Rozhodnutí o rozdílném a příznivějším zacházení, vzájemnosti a plnější účasti rozvojových zemí“).
(2)    Smlouva o Evropské unii – HLAVA V: OBECNÁ USTANOVENÍ O VNĚJŠÍ ČINNOSTI UNIE A ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O SPOLEČNÉ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITICE Kapitola 1: Obecná ustanovení o vnější činnosti Unie – článek 21 http://data.europa.eu/eli/treaty/teu_2008/art_21/oj .  
(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1).
(4)    COM(2021) 579: Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012.    
(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1).
(6)    COM(2021) 579 final.
(7)    Částky pro každý rok musí být odhadnuty s použitím vzorce nebo způsobu stanovených v oddíle 5. U prvního roku se roční částka vyplatí obvyklým způsobem bez snížení či poměrného snížení.
(8)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), uvedené částky musí být v čisté výši, tj. hrubé částky po odečtení 20 % jako nákladů na výběr.
(9)    Použije se jen v nutných případech.
(10)    Údaje za rok 2020 a 2021 jsou k dispozici, ale nebyly zvoleny jako základ pro výpočty, neboť jde o neobvyklý a nereprezentativní rok.