DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Směrnice Rady 1999/105/ES stanoví pravidla pro produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin a jeho uvádění na trh (dále jen „směrnice o reprodukčním materiálu lesních dřevin“). Tato směrnice upravuje reprodukční materiál lesních dřevin, který je důležitý pro lesnické účely.

Během let, která uplynula od jejího přijetí, došlo k několika důležitým změnám, a to především:

–přijetí Zelené dohody pro Evropu 1 , jejíž součástí je evropský právní rámec pro klima 2 , nové strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu 3 , nové Lesní strategie EU do roku 2030 4 a Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 5 a

–aktualizaci pravidel a předpisů systému Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro certifikaci reprodukčního materiálu lesních dřevin v mezinárodním obchodě 6 (dále jen „systém OECD pro lesní osivo a sadbu“).

S ohledem na tento vývoj, nové politické priority EU v oblasti udržitelnosti, přizpůsobování se změně klimatu a biologické rozmanitosti, jakož i na zkušenosti získané při provádění směrnice 1999/105/ES je vhodné tuto část právních předpisů EU o produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin a jeho uvádění na trh revidovat.

Reprodukční materiál lesních dřevin se týká semen, částí rostlin a rostlin a používá se pro vytváření nových lesů („zalesňování“), opětovné osazování ploch stromy („opětovné zalesňování“) a další typy výsadby stromů pro různé účely: i) produkce dřeva a biomateriálů, ii) zachování biologické rozmanitosti, iii) obnova lesních ekosystémů, iv) přizpůsobování se změně klimatu, v) zmírňování změny klimatu a vi) zachování a udržitelné využívání lesních genetických zdrojů.

Osivo zemědělských plodin se produkuje, certifikuje a sklízí v cyklech jednoho roku, zatímco v případě reprodukčního materiálu lesních dřevin může trvat 50–100 let, než lze přistoupit ke sklizni semen a lesních rostlin ze zdroje reprodukčního materiálu. Vzhledem k těmto dlouhým produkčním cyklům je nezbytné produkovat vysoce kvalitní reprodukční materiál lesních dřevin a zajistit sledovatelnost až k i) původním rodičovským stromům, z nichž byl reprodukční materiál lesních dřevin sklizen, a ii) klimatickým a ekologickým podmínkám, za nichž byly tyto rodičovské stromy pěstovány. Postup, který vede k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin a jeho uvádění na trh, je popsán níže.

Reprodukční materiál lesních dřevin se sklízí z rodičovských stromů (tj. zdroje reprodukčního materiálu). Tento zdroj reprodukčního materiálu byl vybrán na základě řady vynikajících vlastností (např. morfologických vlastností, kvality dřeva, zdravotního stavu a odolnosti) s ohledem na zamýšlený účel použití reprodukčního materiálu lesních dřevin. Příslušné orgány členských států provádějí úřední kontrolu za účelem uznání tohoto zdroje reprodukčního materiálu. Zdroj reprodukčního materiálu je zapsán do národního rejstříku s jedinečným registračním označením a s tzv. uznanou jednotkou, které vymezuje oblast, z níž lze reprodukční materiál lesních dřevin následně sklízet. Po sklizni reprodukčního materiálu lesních dřevin je vydáno potvrzení o původu. Potvrzení o původu slouží k zajištění sledovatelnosti reprodukčního materiálu lesních dřevin až k poloze zdroje reprodukčního materiálu, z něhož byl sklizen. Aby mohl být reprodukční materiál lesních dřevin certifikován, musí splňovat řadu požadavků na kvalitu. V případě semen se tyto požadavky na kvalitu týkají čistoty semen a počtu životaschopných semen, která mohou vyklíčit (tj. procento klíčivosti). Úřední návěska se vydává na základě úřední kontroly provedené příslušnými orgány, která potvrzuje, že reprodukční materiál lesních dřevin splňuje požadavky na kvalitu stanovené pro danou kategorii reprodukčního materiálu lesních dřevin.

Produkce reprodukčního materiálu lesních dřevin v jednotlivých členských státech je orientována v závislosti na konkrétních potřebách. V některých členských státech je dřevozpracující a celulózový průmysl nejdůležitější hospodářskou činností, a proto je produkce dřeva hlavním odvětvím politiky v oblasti reprodukčního materiálu lesních dřevin. Při výběru „rodičovských stromů“ (tj. zdroje reprodukčního materiálu), z nichž se bude reprodukční materiál lesních dřevin sklízet, bude v těchto členských státech nejdůležitějším kritériem výběru kvalita dřeva.

V ostatních členských státech se reprodukční materiál lesních dřevin produkuje k více účelům a k vytváření multifunkčních ekosystémů. Některé části lesů jsou přístupné lidem a zvířatům a plní sociální a kulturní funkce, zatímco jiné části lesů jsou chráněny oplocením s cílem zachovat biologickou rozmanitost a lesní genetické zdroje. V tomto případě bude vybrána široká škála „rodičovských stromů“ s různými vlastnostmi (malé a velké stromy, různé velikosti větví) s cílem dosáhnout vysoké míry variability mezi těmito rodičovskými stromy a zajistit vysokou úroveň genetické rozmanitosti. Vysoká úroveň genetické rozmanitosti reprodukčního materiálu lesních dřevin, který bude sklizen z těchto rodičovských stromů, je rovněž velmi důležitá pro přizpůsobování se změně klimatu, protože tento reprodukční materiál lesních dřevin by mohl být vysazen v oblastech, které jsou pro něj klimaticky vhodné nebo které se pro něj v budoucnu mohou klimaticky vhodnými stát. Jedná se o vhodnost reprodukčního materiálu lesních dřevin pro současné a předpokládané budoucí klimatické podmínky.

Současné právní předpisy definují reprodukční materiál lesních dřevin v souvislosti s jeho významem pro lesnické účely v celé Unii nebo její části, ale zůstávají nejasné, pokud jde o lesnické účely, které do oblasti působnosti těchto právních předpisů spadají. Tato nejasnost vedla v některých případech k tomu, že byl vysazen nekvalitní reprodukční materiál lesních dřevin. Vysazené stromy mohou zpočátku dobře růst, ale 10–20 let po výsadbě již nevytvářejí semena. Tato skutečnost může v dlouhodobém horizontu vést k hospodářským ztrátám dřevozpracujícího a celulózového průmyslu. V nejhorším případě by to mohlo vést k selhání lesních ekosystémů, protože lesy jsou zranitelnější vůči suchu, útokům škodlivých organismů a dalším narušením. Je proto nezbytné vyjasnit oblast působnosti právních předpisů EU tím, že se v navrhovaném nařízení uvedou účely, pro které je důležité používat vysoce kvalitní reprodukční materiál lesních dřevin.

Lesy poskytují suroviny (dřevo a jiné produkty než dřevo, např. potraviny a léčivé rostliny) pro rostoucí hodnotové řetězce biohospodářství, které nahrazují fosilní nebo jinak škodlivé produkty. Prostřednictvím účelu produkce dřeva a biomateriálů podporuje navrhované nařízení rozšířené hodnotové řetězce založené na lesnictví, které v současné době v EU představují 4,5 milionu pracovních míst 7 .

Jak již bylo uvedeno výše, mělo by být dále zajištěno, aby členské státy mohly produkovat reprodukční materiál lesních dřevin pro účely, které jsou na jejich území relevantní. Členské státy tak musí mít možnost rozhodnout o kritériích výběru, která se použijí na zdroj reprodukčního materiálu s ohledem na zamýšlený účel tohoto reprodukčního materiálu lesních dřevin. Výsadba vysoce kvalitního reprodukčního materiálu lesních dřevin v oblasti s příznivými klimatickými a ekologickými podmínkami navíc přispívá k dosažení zamýšleného účelu tohoto reprodukčního materiálu lesních dřevin.

Reprodukční materiál lesních dřevin lze například sklízet ze zdroje reprodukčního materiálu, který byl posouzen a uznán pro účely produkce dřeva. Pokud je tento reprodukční materiál lesních dřevin vysazen v příznivých podmínkách, vyprodukuje větší objem dřeva ve srovnání s průměrnou produkcí dřeva u reprodukčního materiálu lesních dřevin, který v příznivých podmínkách vysazen není. Stejně tak lze reprodukční materiál lesních dřevin sklízet ze zdroje reprodukčního materiálu, který byl vybrán a posouzen z hlediska jeho přizpůsobení místním a regionálním klimatickým a ekologickým podmínkám s ohledem na biotické a abiotické činitele v dané oblasti. Takový reprodukční materiál lesních dřevin vysazený za příznivých podmínek za účelem přizpůsobování se změně klimatu přispěje k odolnosti lesů vůči extrémním povětrnostním podmínkám a jejich přizpůsobení se měnícím se klimatickým podmínkám. Lesní půda má zdaleka nejvýznamnější podíl na pohlcování uhlíku v EU a bude hrát zásadní roli při plnění ambiciózního cíle EU, kterým je klimatická neutralita do roku 2050.

Navrhované nařízení nahrazuje směrnici 1999/105/ES, vyjasňuje její oblast působnosti a aktualizuje její ustanovení.

Má tyto obecné cíle:

a)zajistit rovné podmínky pro provozovatele v celé EU;

b)podporovat inovace a konkurenceschopnost odvětví reprodukčního materiálu lesních dřevin v EU;

c)přispět k řešení problémů souvisejících s udržitelností, biologickou rozmanitostí a klimatem.

Má tyto konkrétní cíle:

a)zvýšit srozumitelnost a soudržnost právního rámce prostřednictvím zjednodušených, vyjasněných a harmonizovaných základních pravidel týkajících se hlavních zásad, která budou předložena v moderní právní formě;

b)umožnit zavádění nového vědeckého a technického vývoje (zejména inovativních výrobních postupů, biomolekulárních technik a digitálních řešení);

c)zajistit dostupnost reprodukčního materiálu lesních dřevin vhodného pro budoucí výzvy;

d)podporovat zachování a udržitelné využívání lesních genetických zdrojů;

e)harmonizovat rámec pro úřední kontroly reprodukčního materiálu lesních dřevin;

f)zlepšit soudržnost právních předpisů v oblasti reprodukčního materiálu lesních dřevin s právními předpisy v oblasti zdraví rostlin.

Navrhované nařízení je součástí Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT).

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Navrhované nařízení má vazbu na politiky EU v oblasti zdraví rostlin (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 8 ) a úředních kontrol (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 9 ).

Pravidla nařízení (EU) 2016/2031 týkající se škodlivých organismů se budou vztahovat i na produkci a uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh. Úřední návěska pro reprodukční materiál lesních dřevin bude spojena s rostlinolékařským pasem stanoveným uvedeným nařízením.

Pravidla pro reprodukční materiál lesních dřevin budou zahrnuta do oblasti působnosti nařízení (EU) 2017/625 o úředních kontrolách. Tím bude zajištěn soulad s dalšími akty EU týkajícími se produkce rostlin a jejich uvádění na trh (nařízení (EU) 2016/2031 a navrhované nařízení o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh), které jsou rovněž součástí právního režimu úředních kontrol EU.

•Soulad s ostatními politikami EU

Lesnická politika v EU oceňuje ústřední a multifunkční úlohu lesů a lesních ekosystémů a uznává, že lesy jsou pod rostoucím tlakem způsobeným extrémními povětrnostními jevy, škodlivými organismy a chorobami v důsledku změny klimatu. Zvyšující se četnost a intenzita narušení, například v důsledku výskytu kůrovce, vedou k emisím skleníkových plynů, ztrátě biologické rozmanitosti a hospodářským ztrátám. Mohou také způsobit náhlé navýšení nahodilé těžby dřeva s přímým dopadem na trh v různých zemích.

Navrhované nařízení přispívá k celkové politice Zelené dohody pro Evropu a souvisejícím právním předpisům a strategiím: evropskému právnímu rámci pro klima, nové strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, nové Lesní strategii EU do roku 2030 a Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030.

Navrhované nařízení pomůže dosáhnout cílů evropského právního rámce pro klima a strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu tím, že usnadní výsadbu správných stromů na správném místě. To přinese významné výhody lesníkům, lesnímu biohospodářství i celé společnosti.

Požadavek, aby členské státy připravily vnitrostátní pohotovostní plány, zajistí dostatečné zásoby reprodukčního materiálu lesních dřevin pro opětovné zalesňování oblastí postižených extrémními povětrnostními jevy, přírodními požáry, výskytem chorob a škodlivých organismů, katastrofami nebo jinými událostmi. Politika pohotovostních plánů odráží obecná opatření v oblasti připravenosti, která by členské státy měly přijmout v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, včetně provádění vnitrostátních posouzení rizik 10 .

Cílem navrhovaného nařízení je přispět k cílům nové Lesní strategie EU pro přizpůsobení lesů změně klimatu a obnovu lesů postižených škodami souvisejícími s klimatem, a to zavedením opatření na podporu produkce reprodukčního materiálu lesních dřevin vhodného pro budoucí klimatické podmínky. Prostřednictvím vytvoření vnitrostátních pohotovostních plánů a výsadby správných stromů na správném místě toto nařízení pomáhá zajistit, aby sociální a kulturní funkce lesů mohly využívat i budoucí generace.

Navrhované nařízení pomůže zachovat lesní genetické zdroje a zvýšit biologickou rozmanitost tím, že usnadní uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin určeného k zachování a udržitelnému využívání lesních genetických zdrojů na trh.

A konečně, navrhované nařízení vytváří rámec pro zavedení digitálních technologií, aby bylo možné zaznamenávat všechny činnosti v oblasti certifikace na on-line platformě v souladu s cíli Evropské digitální strategie 11 .

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh zavádí pravidla nezbytná pro dosažení cílů společné zemědělské politiky v odvětví produkce a uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh v EU.

V tomto ohledu byly vybrány tyto dva právní základy:

–ustanovení čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který je právním základem pro přijímání ustanovení nezbytných pro plnění cílů společné zemědělské politiky.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Podle čl. 4 odst. 2 písm. d) SFEU se sdílená pravomoc mezi EU a členskými státy uplatňuje v oblasti zemědělství a rybolovu, vyjma zachování biologických mořských zdrojů.

Od přijetí směrnice 1999/105/ES jsou všechny oblasti uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh ve velké míře regulovány na úrovni EU. Významně to přispělo k vytvoření vnitřního trhu s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Posouzení dopadů provedená v letech 2013 a 2023 potvrdila, že platná pravidla EU pro uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh měla obecně pozitivní dopad na volný pohyb, dostupnost a kvalitu reprodukčního materiálu lesních dřevin na trhu EU, a usnadnila tak obchod v rámci EU. Harmonizovanějšího přístupu k produkci a uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh nelze dostatečně dosáhnout na úrovni členských států, a to z důvodu složitosti a mezinárodního charakteru. Reakce na přeshraniční výzvy v souvislosti se změnou klimatu, biologickou rozmanitostí a udržitelností by bylo lépe dosaženo na úrovni EU. EU proto může přijmout opatření týkající se produkce a uvádění na trh vysoce kvalitního reprodukčního materiálu lesních dřevin, který je vhodný pro klimatické a ekologické podmínky, v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.

•Proporcionalita

Jak je uvedeno v kapitole 7.4 posouzení dopadů připojeného k tomuto návrhu, navrhovaná opatření se omezují na opatření, která je třeba přijmout na úrovni EU, aby byla účinná a efektivní. Za účelem naplnění těchto potřeb bude směrnice 1999/105/ES nahrazena nařízením o reprodukčním materiálu lesních dřevin. Tento typ nástroje je považován za nejvhodnější vzhledem k tomu, že klíčovým prvkem návrhu je zavedení harmonizovanějších opatření pro členské státy.

Jednotné požadavky na produkci a uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh jsou jediným způsobem, jak i) zajistit vysokou úroveň kvality reprodukčního materiálu lesních dřevin pro uživatele, dobré fungování vnitřního trhu a rovné podmínky pro provozovatele, iii) zajistit udržitelné zalesňování a opětovné zalesňování, zachování biologické rozmanitosti a obnovu lesních ekosystémů a iv) podpořit produkci dřeva a biomateriálů, přizpůsobování se změně klimatu, zmírňování změny klimatu a zachování a udržitelné využívání lesních genetických zdrojů. Za účelem přizpůsobení technických požadavků klimatickým a ekologickým podmínkám mohou členské státy za určitých podmínek stanovit přísnější vnitrostátní požadavky. V případě registrace zdroje reprodukčního materiálu a certifikace reprodukčního materiálu lesních dřevin je navíc flexibilita a harmonizace vyvážena možností členských států provádět tato pravidla způsobem, který je přizpůsoben jejich místním klimatickým a ekologickým podmínkám. Právní předpisy rovněž obsahují opatření na posílení udržitelnosti a reagují na výzvu přizpůsobit se změně klimatu.

•Volba nástroje

Návrh má podobu nařízení Evropského parlamentu a Rady. Jiné prostředky by nebyly vhodné, neboť cílů lze nejúčinněji dosáhnout plně harmonizovanými požadavky v rámci celé EU, které zajistí volný pohyb reprodukčního materiálu lesních dřevin.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

V roce 2019 požádala Rada 12 Komisi o předložení studie zaměřené na možnosti, jak by Unie mohla aktualizovat stávající právní předpisy o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh (dále jen „studie o rozmnožovacím materiálu rostlin“) 13 . Tato studie byla podpořena externí studií sběru dat 14 . Studie o rozmnožovacím materiálu rostlin určila pět klíčových problémů stávajících právních předpisů.

Jednalo se o:

1)neharmonizované provádění právních předpisů, které způsobuje nerovné podmínky pro provozovatele;

2)složité a nepružné postupy, které vytvářejí těžkopádný rozhodovací proces;

3)nepružnost právního rámce, která ztěžuje řešení politických otázek uvedených v Zelené dohodě pro Evropu a souvisejících strategiích;

4)absenci harmonizovaného rámce úředních kontrol založeného na riziku, což způsobuje nerovnost podmínek pro úřední kontroly;

5)absenci ustanovení v právním rámci, která by zohledňovala vědecký a technický pokrok.

Žádost Rady z roku 2019 obsahovala revizní doložku, která Komisi poskytla mandát k předložení legislativního návrhu, bude-li to s ohledem na výsledek výše uvedené studie vhodné.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Posouzení dopadů doprovázející nařízení o reprodukčním materiálu lesních dřevin zahrnovalo širokou škálu konzultací se všemi typy zúčastněných stran, včetně počátečního posouzení dopadů, veřejné konzultace, pracovních skupin s příslušnými orgány a zúčastněnými stranami a dvoustranných setkání s organizacemi zúčastněných stran.

●Na konzultaci o počátečním posouzení dopadů bylo zasláno 66 odpovědí ze 16 zemí a na veřejnou konzultaci 2 449 odpovědí z 29 zemí.

●Písemné stanovisko předložilo třicet devět respondentů konzultace o počátečním posouzení dopadů a 181 respondentů veřejné konzultace.

●Proběhly cílené konzultace s cílem získat specializovanější zpětnou vazbu od příslušných orgánů (obdrženo bylo 25 odpovědí) a malých a středních podniků (obdrženo bylo 251 odpovědí).

●Cílený průzkum, který provedl externí konzultant na podporu posouzení dopadů Komise, přinesl 99 odpovědí.

●Konzultant dále provedl třináct hloubkových rozhovorů a zorganizoval pracovní skupinu se čtyřmi účastníky.

Obecně byla vyjádřena podpora tomu, aby právní předpisy týkající se reprodukčního materiálu lesních dřevin byly odděleny od právních předpisů týkajících se ostatního rozmnožovacího materiálu rostlin. Všichni respondenti požadovali, aby byly zachovány stávající pilíře registrace zdroje reprodukčního materiálu a certifikace reprodukčního materiálu lesních dřevin. Většina respondentů zdůraznila, že je třeba zachovat flexibilitu, aby se členské státy mohly rozhodnout, který reprodukční materiál lesních dřevin je přizpůsoben jejich místním a regionálním klimatickým a ekologickým podmínkám.

Vzhledem k tomu, že oblast působnosti směrnice 1999/105/ES je nejasná, pokud jde o účely, na které se vztahuje, členské státy si různě vykládaly a chápaly, co do oblasti působnosti směrnice 1999/105/ES spadá. V některých členských státech se má například za to, že agrolesnictví do oblasti působnosti směrnice spadá, ale v jiných nikoliv. V těch členských státech, kde se agrolesnictví považuje za oblast mimo působnost směrnice 1999/105/ES, lze proto reprodukční materiál lesních dřevin z regulovaných druhů prodávat pro agrolesnické účely bez uznání zdroje reprodukčního materiálu. Respondenti v rámci konzultací se zúčastněnými stranami vyjádřili rozdílné názory na účely, které by měly do oblasti působnosti právních předpisů o reprodukčním materiálu lesních dřevin spadat.

Většina provozovatelů se shodla na tom, že je žádoucí sjednotit požadavky na úřední kontroly. Většina zúčastněných stran byla proti zahrnutí právních předpisů týkajících se reprodukčního materiálu lesních dřevin do oblasti působnosti nařízení o úředních kontrolách z důvodu specifičnosti úředních kontrol v tomto odvětví a požadovala, aby úřední kontroly zůstaly pod kontrolou příslušného lesního orgánu. Očekává se však, že výhody začlenění právních předpisů o reprodukčním materiálu lesních dřevin do oblasti působnosti nařízení o úředních kontrolách převáží nad nevýhodami. Zúčastněné strany se rovněž obávaly možného zvýšení administrativní zátěže. Většina zúčastněných stran požadovala, aby byla zachována určitá flexibilita při organizaci úředních kontrol a aby náklady byly co nejnižší.

Většina zúčastněných stran se shodla na tom, že výhody by mohlo přinést využití biomolekulárních technik a digitálních řešení, a vyzvala k tomu, aby právní rámec umožňoval použití nejnovějších technologií v souladu s vývojem mezinárodních norem.

Podrobné informace o konzultacích se zúčastněnými stranami naleznete v kapitole 5.2.5 a v příloze 2 posouzení dopadů.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Externí poradenská společnost, kterou si Komise najala, provedla studii na podporu posouzení dopadů 15 . Společnost a její tým odborníků během jednotlivých fází studie úzce spolupracovaly s příslušnými útvary Komise.

Konzultant shromáždil další údaje a připomínky prostřednictvím sekundárního výzkumu, cíleného průzkumu, pracovní skupiny a hloubkových rozhovorů se zúčastněnými stranami. Podpůrná studie se zabývala vymezením problému, důvody pro opatření EU, cíli politického zásahu a základním scénářem. Posoudila potenciální dopady tří možností, z nichž každá zahrnovala varianty až devatenácti konkrétních opatření, navrhovaných Komisí.

Podpůrná studie sloužila k upřesnění možností politiky a výběru upřednostňované možnosti politiky.

•Posouzení dopadů

Tento návrh je založen na posouzení dopadů, k němuž Výbor pro kontrolu regulace dne 17. února 2023 vydal kladné stanovisko s výhradami.

V současném právním rámci pro reprodukční materiál lesních dřevin byly zjištěny dva hlavní problémy:

1.Existuje neharmonizovaný vnitřní trh, který se vyznačuje rozdílnými podmínkami pro provozovatele a reprodukční materiál lesních dřevin uváděný na trh v jednotlivých členských státech. Provádění různých aspektů právních předpisů se v jednotlivých členských státech liší, protože i) právní předpisy ponechávají prostor pro výklad, ii) členské státy se snažily najít praktická řešení k překonání nepružných ustanovení a iii) právní předpisy včas nenásledovaly nový vývoj v oblasti vědy a techniky.

2.Právní předpisy nejsou v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu a souvisejícími strategiemi. Existují omezení v souvislosti s genetickou rozmanitostí reprodukčního materiálu lesních dřevin, nedostatkem znaků udržitelnosti a neúplnou oblastí působnosti právních předpisů týkajících se reprodukčního materiálu lesních dřevin. Nabídka vysoce kvalitního certifikovaného reprodukčního materiálu lesních dřevin je nedostatečná vzhledem k rostoucí poptávce po reprodukčním materiálu lesních dřevin za účelem dosažení cíle EU vysadit do roku 2030 další tři miliardy stromů s cílem zdvojnásobit počet ročně vysazovaných stromů a s ohledem na účely produkce dřeva a biomateriálů, zachování biologické rozmanitosti a obnovy lesních ekosystémů. Rostoucí výskyt extrémních povětrnostních jevů a katastrof v kombinaci s nedostatečným hodnocením znaků udržitelnosti pro nižší kategorie reprodukčního materiálu lesních dřevin vytváří tlak na nabídku vhodného reprodukčního materiálu lesních dřevin, a tím i na odolnost lesních ekosystémů.

Obecným cílem této iniciativy je zajistit všem typům uživatelů dostupnost a široký výběr reprodukčního materiálu lesních dřevin vysoké kvality, přizpůsobeného současným i předpokládaným budoucím klimatickým podmínkám. Na další úrovni to následně pomůže chránit biologickou rozmanitost a obnovit lesní ekosystémy.

Posouzení dopadů shromáždilo veškerá možná opatření pro analýzu na základě i) externí studie shromažďující údaje, která podpořila studii Komise o možnostech EU aktualizovat právní předpisy týkající se rozmnožovacího materiálu rostlin, ii) studie na podporu posouzení dopadů, kterou provedl externí konzultant, a iii) výše uvedených konzultací se zúčastněnými stranami.

Tato rozmanitá, komplexní a často vzájemně propojená opatření byla seskupena do tří možností politiky, z nichž všechny jsou porovnávány se scénářem „beze změny politiky“. Byly posouzeny tři možnosti. Možnost 1 nabízela největší flexibilitu, zatímco možnost 3 nabízela největší harmonizaci s cílem minimalizovat rozdíly v provádění právních předpisů. Možnost 2 vyvažovala potřebu flexibility vyšším stupněm harmonizace s cílem překonat problémy vyplývající z rozdílů ve výkladu.

Všechny možnosti obsahovaly řadu společných prvků: i) zjednodušení správních postupů a flexibilnější rozhodovací proces a ii) harmonizaci s právními předpisy v oblasti zdraví rostlin.

1.Možnost 1 – nejvyšší úroveň flexibility: Možnost 1 by stanovila minimální požadavky na úřední kontroly reprodukčního materiálu lesních dřevin, ale bez vazby na nařízení o úředních kontrolách. Přijala by pokyny pro používání inovativních produkčních postupů, biomolekulárních technik a digitálních řešení. Právní předpisy týkající se reprodukčního materiálu lesních dřevin by se vztahovaly pouze na produkci pro „lesnické účely“ s cílem zajistit dostupnost vysoce kvalitního reprodukčního materiálu lesních dřevin pro zalesňování / opětovné zalesňování. Požadavky na udržitelnost by byly rozšířeny na nižší kategorie reprodukčního materiálu lesních dřevin. Byly by zavedeny pokyny pro pohotovostní plánování v případě velkého nedostatku reprodukčního materiálu lesních dřevin při extrémním počasí a katastrofách.

2.Možnost 2 – vyvážení flexibility a harmonizace (upřednostňovaná možnost): Možnost 2 by zahrnula úřední kontroly reprodukčního materiálu lesních dřevin do oblasti působnosti nařízení o úředních kontrolách, ale se zjednodušenými dovozními kontrolami na příslušných místech v EU, aby se zajistilo cílenější a účinnější prosazování stávajících pravidel. Do právních předpisů by byly zahrnuty základní zásady pro využívání inovativních výrobních postupů, biomolekulárních technik a digitálních řešení. Právní předpisy týkající se reprodukčního materiálu lesních dřevin by se vztahovaly na produkci pro „lesnické“ a „nelesnické“ účely s cílem zvýšit dostupnost a kvalitu reprodukčního materiálu lesních dřevin nad rámec zalesňování / opětovného zalesňování. Požadavky na udržitelnost by byly rozšířeny na nižší kategorie reprodukčního materiálu lesních dřevin. Byly by zavedeny obecné právní požadavky na pohotovostní plánování v případě velkého nedostatku reprodukčního materiálu lesních dřevin při extrémním počasí a katastrofách.

3.Možnost 3 – nejvyšší úroveň harmonizace: Možnost 3 by zahrnula úřední kontroly reprodukčního materiálu lesních dřevin do oblasti působnosti nařízení o úředních kontrolách, s přísnějšími dovozními kontrolami na stanovištích hraniční kontroly vyžadujícími zvláštní dovozní dokumentaci s cílem posílit a plně harmonizovat prosazování. Do právních předpisů by byla zahrnuta podrobná a závazná pravidla pro používání inovativních produkčních postupů, biomolekulárních technik a digitálních řešení. Právní předpisy týkající se reprodukčního materiálu lesních dřevin by zahrnovaly produkci pro „lesnické“ a „nelesnické“ účely s cílem zvýšit dostupnost a kvalitu reprodukčního materiálu lesních dřevin nad rámec zalesňování / opětovného zalesňování. Požadavky na udržitelnost by byly rozšířeny na nižší kategorie reprodukčního materiálu lesních dřevin a řídily by se harmonizovanými pravidly. Byla by zavedena společná pravidla pro pohotovostní plánování, aby bylo možné připravit se na velký nedostatek reprodukčního materiálu lesních dřevin v případě extrémního počasí a katastrof.

Na základě výsledku posouzení dopadů dospěla Komise k závěru, že možnost politiky 2 je nejlepší možností, jak účinně a důsledně řešit všechny cíle revize právních předpisů o reprodukčním materiálu lesních dřevin.

Upřednostňovaná možnost přinese provozovatelům a příslušným orgánům úspory z důvodu vyšší efektivity prostřednictvím i) možnosti provozovatelů tisknout úřední návěsku pod úředním dozorem, ii) harmonizace s právními předpisy v oblasti zdraví rostlin, iii) zavedení úředních kontrol založených na riziku a možnosti používat biomolekulární techniky a iv) digitálních řešení v systémech registrace a certifikace. Reprodukční materiál lesních dřevin s lepšími znaky udržitelnosti přispěje k přizpůsobení se a zmírnění již viditelného dopadu změny klimatu na lesy, a bude tak významným přínosem pro životní prostředí. Vnitrostátní pohotovostní plány zajistí dostatečné zásoby reprodukčního materiálu lesních dřevin pro opětovné zalesňování oblastí postižených extrémními povětrnostními jevy, přírodními požáry, výskytem chorob a škodlivých organismů nebo jinými katastrofami. Sníží se tak riziko výsadby nekvalitního reprodukčního materiálu lesních dřevin. V neposlední řadě se očekává přínos pro zachování a udržitelné využívání lesních genetických zdrojů prostřednictvím zvláštní odchylky.

Navrhované nařízení objasňuje, že reprodukční materiál lesních dřevin se používá k zalesňování, opětovnému zalesňování a jiným druhům výsadby stromů pro různé účely. Pokud jde o oblast působnosti nařízení, bylo považováno za nejvhodnější, aby se výslovně vztahovalo na účely, pro které se považuje za důležité používat vysoce kvalitní reprodukční materiál lesních dřevin. Je to nezbytné proto, aby se zajistilo, že se bude používat pouze reprodukční materiál lesních dřevin nejvhodnější pro tyto účely, a aby se zabránilo hospodářským ztrátám a škodám na životním prostředí způsobeným používáním nekvalitního reprodukčního materiálu lesních dřevin.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Návrh zavádí jednodušší a méně zatěžující regulační režim pro reprodukční materiál lesních dřevin sloužící k zachování genetických zdrojů a jejich udržitelnému využívání tím, že nahrazuje postup uznání zdroje reprodukčního materiálu určeného k produkci tohoto reprodukčního materiálu lesních dřevin oznamovacím postupem.

Umožní profesionálním provozovatelům tisknout úřední návěsku pod úředním dozorem příslušných orgánů, pokud si to přejí, jakmile příslušné orgány dospějí k závěru, že reprodukční materiál lesních dřevin je certifikován. Zjednoduší se několik postupů. Z těchto zjednodušujících opatření budou mít prospěch jak malé a střední podniky, tak mikropodniky. A konečně návrh zavádí nové prvky týkající se digitalizace odvětví reprodukčního materiálu lesních dřevin.

•Základní práva

Navrhované nařízení respektuje všechna ustanovení Listiny základních práv Evropské unie, a to zejména stanovením pravidel zaměřených na svobodu podnikání, zamezení diskriminaci a ochranu spotřebitele a životního prostředí.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné dopady na rozpočet.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Do pátého roku od data použitelnosti tohoto nařízení a poté každých pět let jsou členské státy povinny předložit Komisi zprávu o několika aspektech využívání odchylek a politik zaměřených na zachování genetických zdrojů, agrobiodiverzity a zjednodušených postupů pro malé producenty. Je to nezbytné pro přezkoumání účinnosti těchto nových politik a prozkoumání, zda by bylo třeba provést zlepšení. Konkrétně se jedná o vykazování následujících prvků:

●roční množství certifikovaného reprodukčního materiálu lesních dřevin,

●přijaté vnitrostátní pohotovostní plány,

●informace dostupné uživatelům o tom, kde nejlépe vysadit reprodukční materiál lesních dřevin, a to na webových stránkách a/nebo v návodech pro pěstitele,

●počet položek reprodukčního materiálu lesních dřevin obsahujících informace o vhodnosti reprodukčního materiálu lesních dřevin pro klimatické a ekologické podmínky,

●počet oznámení týkajících reprodukčního materiálu lesních dřevin za účelem zachování lesních genetických zdrojů,

●množství dováženého reprodukčního materiálu lesních dřevin,

●uložené sankce.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

i)Oblast působnosti

Navrhované nařízení se vztahuje na reprodukční materiál lesních dřevin druhů a umělých kříženců, který se používá při zalesňování, opětovném zalesňování a dalších typech výsadby stromů pro účely produkce dřeva a biomateriálů, zachování biologické rozmanitosti, obnovy lesních ekosystémů, přizpůsobování se změně klimatu, zmírňování změny klimatu a zachování a udržitelného využívání lesních genetických zdrojů.

ii)Zdroj reprodukčního materiálu a kategorie

K produkci a prodeji reprodukčního materiálu lesních dřevin lze použít pouze zdroj reprodukčního materiálu uznaný příslušnými orgány. Ze stejného důvodu lze na trh uvádět pouze reprodukční materiál lesních dřevin získaný z tohoto zdroje reprodukčního materiálu.

Shodně se směrnicí 1999/105/ES je ponecháno těchto šest typů zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin, z nichž lze reprodukční materiál sklízet: zdroj semen, porost, semenný sad, rodiče rodin(y), klony a směsi klonů.

Příslušné orgány posoudí znaky udržitelnosti zdroje reprodukčního materiálu během postupu uznávání tohoto zdroje reprodukčního materiálu. Tyto znaky se týkají přizpůsobení zdroje reprodukčního materiálu místním klimatickým a ekologickým podmínkám a absence výskytu škodlivých organismů a jejich příznaků u stromů.

Postup uznání zdroje reprodukčního materiálu bude zahrnovat použití biomolekulárních technik jako doplňkové metody a inovativní techniky produkce klonového reprodukčního materiálu lesních dřevin.

Po sběru reprodukčního materiálu lesních dřevin vydají příslušné orgány pro všechny reprodukční materiály získané z uznaného zdroje reprodukčního materiálu potvrzení o původu. Toto potvrzení zajišťuje, že reprodukční materiál lesních dřevin je identifikovatelný, že nese informace o původu zdroje reprodukčního materiálu, z něhož byl získán, a poskytuje nejvhodnější údaje pro jeho uživatele a příslušné orgány odpovědné za jeho úřední kontroly. Potvrzení o původu může být vydáno také v elektronické podobě.

Reprodukční materiál lesních dřevin má být příslušnými orgány certifikován jako „identifikovaný zdroj“, „selektovaný“, „kvalifikovaný“ a „testovaný“ a má být uváděn na trh s odkazem na tyto kategorie s cílem přizpůsobit se příslušným normám systému OECD pro lesní osivo a sadbu. Pro každou kategorii jsou stanovena zvláštní pravidla pro uznání zdroje reprodukčního materiálu, která jsou do značné míry shodná s pravidly stanovenými směrnicí 1999/105/ES.

V případě zdroje reprodukčního materiálu určeného k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin v kategoriích „identifikovaný zdroj“ a „selektovaný“ vymezí členské státy u příslušných druhů oblasti provenience s cílem určit oblast nebo skupiny oblastí s dostatečně jednotnými ekologickými podmínkami, které obsahují zdroj reprodukčního materiálu s podobnými fenotypovými nebo genetickými vlastnostmi.

Je to nezbytné, protože reprodukční materiál lesních dřevin vyprodukovaný z tohoto zdroje reprodukčního materiálu bude uváděn na trh s odkazem na tyto oblasti provenience.

iii)Profesionální provozovatel

Příslušný orgán může profesionálním provozovatelům povolit, aby pod úředním dozorem vytiskli úřední návěsku pro určité druhy a kategorie reprodukčního materiálu lesních dřevin. Jsou stanovena pravidla pro odebrání nebo změnu tohoto povolení s cílem zajistit účinné fungování systému.

Profesionální provozovatelé budou registrováni v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031. Je to nezbytné pro účinnost a zamezení dvojí registraci, protože profesionální provozovatelé, na které se vztahuje toto nařízení, se do značné míry shodují s provozovateli, na které se vztahuje nařízení (EU) 2016/2031.

Před nákupem reprodukčního materiálu lesních dřevin poskytnou profesionální provozovatelé potenciálním kupcům svého reprodukčního materiálu lesních dřevin všechny potřebné informace o jeho vhodnosti pro klimatické a ekologické podmínky.

iv)Rejstříky reprodukčního materiálu lesních dřevin a pohotovostní plány

Každý členský stát v elektronické podobě vytvoří, zveřejní a bude aktualizovat i) národní rejstřík zdrojů reprodukčního materiálu pro různé druhy a umělé křížence uznaných na jeho území a ii) národní seznam, který by měl být prezentován jako souhrn národního rejstříku. Národní seznam by se měl zřídit v jednotné formě pro každou uznanou jednotku. Bude obsahovat informace o botanickém názvu, kategorii reprodukčního materiálu lesních dřevin, účelu, zdroji reprodukčního materiálu, registračním označení, poloze, nadmořské výšce nebo výškovém pásmu, oblasti, původu a v případě reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „testovaný“, zda je geneticky modifikovaný nebo byl vyprodukován některými novými genomickými technikami 16 .

Ze stejného důvodu by Komise měla v elektronické podobě zveřejnit unijní seznam uznaných zdrojů reprodukčního materiálu pro produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin na základě národních seznamů poskytnutých jednotlivými členskými státy. Tento unijní seznam se označuje jako informační systém Komise pro reprodukční materiál lesních dřevin (dále jen „FOREMATIS“).

Každý členský stát musí vypracovat a aktualizovat pohotovostní plán s cílem zajistit dostatečné zásoby reprodukčního materiálu lesních dřevin pro opětovné zalesňování oblastí postižených extrémními povětrnostními jevy, přírodními požáry, výskytem chorob a škodlivých organismů nebo jinými katastrofami.

v)Požadavky na manipulaci a digitalizaci

Reprodukční materiál lesních dřevin bude veden odděleně podle jednotlivých uznaných jednotek a bude produkován a uváděn na trh v oddílech.

Osivo bude uváděno na trh pouze v případě, že splňuje určité normy jakosti. Bude označeno a uváděno na trh pouze v zapečetěných obalech.

Navrhované nařízení splní cíl Digitální strategie EU, kterým je zajistit, aby byl přechod na digitální technologie ve prospěch lidí a podniků. Mělo by proto obsahovat zmocnění, které stanoví pravidla týkající se i) digitálního zaznamenávání všech úkonů provedených za účelem vydání potvrzení o původu, respektive úřední návěsky, a ii) zřízení centralizované platformy usnadňující zpracování těchto záznamů, přístup k nim a jejich používání. V tomto ohledu by mělo být povoleno i používání elektronických návěsek.

vi)Odchylky a účely zachování

V obdobích, kdy se vyskytnou přechodné potíže se získáváním určitých druhů reprodukčního materiálu lesních dřevin, bude pro produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin, který patří k dotčeným druhům, dočasně uznán zdroj reprodukčního materiálu splňující méně přísné požadavky.

Na úrovni EU budou organizovány dočasné experimenty s cílem hledat lepší alternativy, pokud jde o ustanovení tohoto nařízení.

Požadavky na zdroj reprodukčního materiálu určený pro účely zachování a udržitelného využívání lesních genetických zdrojů se budou lišit od požadavků na zdroj reprodukčního materiálu určený pro produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin v kategoriích „identifikovaný zdroj“, „selektovaný“, „kvalifikovaný“ a „testovaný“. Cílem je přispět ke zvýšení rozmanitosti v rámci jednoho druhu dřeviny a reagovat na pokles biologické rozmanitosti.

vii)Dovoz

Reprodukční materiál lesních dřevin bude ze třetích zemí dovážen pouze tehdy, prokáže-li se, že splňuje požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům uplatňovaným na reprodukční materiál lesních dřevin produkovaný v EU a uváděný na její trh. To je nezbytné, aby se zajistilo, že dovážený reprodukční materiál lesních dřevin bude mít stejnou úroveň kvality jako reprodukční materiál lesních dřevin produkovaný v EU.

Profesionální provozovatelé budou předem informovat příslušný orgán o dovozu osiva, sadebního materiálu a jiných částí rostlin prostřednictvím systému pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC) zřízeného podle nařízení (EU) 2017/625. Dovezený reprodukční materiál lesních dřevin bude opatřen potvrzením o původu nebo jiným úředním certifikátem vystaveným ve třetí zemi původu a záznamy obsahujícími podrobné údaje o tomto materiálu, které předloží profesionální provozovatel z uvedené třetí země. K tomuto reprodukčnímu materiálu lesních dřevin bude připojena úřední návěska.

Pravidla nařízení (EU) 2016/2031 týkající se škodlivých organismů se budou vztahovat i na produkci a uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh podle navrhovaného nařízení. Navrhované nařízení obsahuje změnu nařízení (EU) 2016/2031, která zavádí možnost, aby se úřední návěska pro reprodukční materiál lesních dřevin spojila s rostlinolékařským pasem do jednoho formátu.

Dále zavádí změnu nařízení (EU) 2017/625 za účelem zahrnutí pravidel pro reprodukční materiál lesních dřevin do oblasti působnosti právních předpisů EU o úředních kontrolách. Základní pravidla a zásady úředních kontrol se budou vztahovat i na produkci a uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh, včetně pravidel a zásad týkajících se pravomocí orgánů, přenášení úkolů a certifikace. Komise bude oprávněna přijmout podle potřeby zvláštní pravidla pro úřední kontroly uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh a profesionálních provozovatelů. V případě dovozu se použijí obecná pravidla na základě rizika.

Navrhované nařízení se začne používat tři roky po vstupu v platnost, aby měly příslušné orgány a profesionální provozovatelé dostatek času přizpůsobit se novým pravidlům. Komise tak rovněž bude mít čas na přijetí nezbytných aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů.

2023/0228 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin a jeho uvádění na trh, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 a 2017/625 a zrušuje směrnice Rady 1999/105/ES (nařízení o reprodukčním materiálu lesních dřevin)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise 17 ,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 18 ,

[s ohledem na stanovisko Výboru regionů,]

v souladu s řádným legislativním postupem 19 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Směrnice Rady 1999/105/ES 20 stanoví pravidla pro produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin a jeho uvádění na trh.

(2)Lesy pokrývají přibližně 45 % rozlohy Unie a plní multifunkční úlohu, která zahrnuje sociální, hospodářské, environmentální, ekologické a kulturní funkce. Lesy mají v politice zmírňování změny klimatu prvořadou funkci jako propad uhlíku. Pro pokrytí těchto potřeb je nezbytný kvalitní, klimaticky přizpůsobený a rozmanitý reprodukční materiál lesních dřevin.

(3)S ohledem na nový technický a vědecký vývoj, aktualizaci pravidel a předpisů systému Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro certifikaci reprodukčního materiálu lesních dřevin v mezinárodním obchodě 21 (dále jen „systém OECD pro lesní osivo a sadbu“), nové politické priority Unie v souvislosti s udržitelností, přizpůsobováním se změně klimatu a biologickou rozmanitostí, a zejména se Zelenou dohodou pro Evropu 22 , jakož i na zkušenosti získané při provádění směrnice 1999/105/ES by uvedená směrnice měla být nahrazena novým právním aktem. Za účelem zajištění jednotného uplatňování nových pravidel v celé Unii by měl mít akt formu nařízení.

(4)Cílem systému OECD pro lesní osivo a sadbu je podpořit produkci a používání semen, částí rostlin a rostlin, které byly sebrány, zpracovány a uvedeny na trh způsobem, který zajišťuje vysokou kvalitu a dostupnost reprodukčního materiálu lesních dřevin. Vzhledem k délce lesních cyklů a nákladům na výsadbu a dlouhodobé investice do lesů je nezbytné, aby lesníci získali zcela spolehlivé informace o původu a genetických znacích reprodukčního materiálu lesních dřevin, který při výsadbě používají. Systém OECD pro lesní osivo a sadbu tuto potřebu naplňuje prostřednictvím certifikace a sledovatelnosti. Hraje významnou roli při přizpůsobování světových lesů měnícím se klimatickým podmínkám. Důraz je kladen na zachování druhové rozmanitosti a zajištění vysoké genetické rozmanitosti v rámci druhů a oddílů osiva, čímž se zvyšuje adaptační potenciál reprodukčního materiálu lesních dřevin pro budoucí opětovnou výsadbu dřevin na daném území (dále jen „opětovné zalesňování“) a vytváření nových lesů (dále jen „zalesňování“). Opětovné zalesňování může být nutné, pokud byly části stávajícího lesa postiženy extrémními povětrnostními jevy, přírodními požáry, výskytem chorob a škodlivých organismů nebo jinými katastrofami.

(5)Zelená dohoda pro Evropu vytyčuje závazek Komise řešit změnu klimatu a problémy související s životním prostředím. Jejím cílem je transformovat hospodářství Unie pro udržitelnou budoucnost. Pravidla Unie pro produkci a uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh musí být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality 23 , a se třemi prováděcími strategiemi Zelené dohody pro Evropu: novou strategií EU pro přizpůsobení se změně klimatu 24 , novou Lesní strategií EU do roku 2030 25 a Strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 26 .

(6)Nařízení (EU) 2021/1119 vyžaduje, aby příslušné orgány Unie a členské státy zajistily trvalý pokrok při zvyšování adaptační kapacity a posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu. Jedním z cílů nové strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu je proto urychlit kapacitu Unie pro přizpůsobování se změně klimatu, a to mimo jiné změnou pravidel pro reprodukční materiál lesních dřevin. Právní předpisy Unie by měly podporovat celounijní produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin a jeho uvádění na trh. Za tímto účelem by měla být zrušena možnost členských států omezit uznání některých zdrojů reprodukčního materiálu a zakázat prodej některého reprodukčního materiálu lesních dřevin konečným uživatelům, jak je stanoveno ve směrnici 1999/105/ES.

(7)Hlavními cíli nové Lesní strategie EU do roku 2030 je účinné zalesňování a ochrana a obnova lesů v Unii, které pomohou zvyšovat absorpci CO2, snižovat výskyt a rozsah lesních požárů a podpořit biohospodářství při plném zohlednění ekologických zásad příznivých pro biologickou rozmanitost. Zajištění obnovy lesů a posíleného udržitelného obhospodařování lesů má zásadní význam pro přizpůsobování se změně klimatu a odolnost lesů. V této souvislosti nová Lesní strategie EU uvádí, že přizpůsobování lesů změně klimatu a obnova lesů po škodách způsobených klimatem budou vyžadovat velké množství vhodného reprodukčního materiálu lesních dřevin. Znamená to snahu o zajištění a udržitelné využívání lesních genetických zdrojů, na nichž závisí lesní hospodářství odolnější vůči změně klimatu. Je rovněž třeba usilovat o zvýšení produkce a dostupnosti tohoto reprodukčního materiálu lesních dřevin, o poskytování lepších informací o jeho vhodnosti pro klimatické a ekologické podmínky a o posílení jeho společné produkce a přenosu přes hranice států v rámci Unie. Profesionální provozovatelé by proto měli být povinni předem informovat uživatele o vhodnosti reprodukčního materiálu lesních dřevin pro klimatické a ekologické podmínky.

(8)Cílem Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 je, aby se biologická rozmanitost v Unii dostala do roku 2030 na cestu oživení. V rámci této strategie mají právní předpisy Unie klást důraz na zachování druhové rozmanitosti a zajištění vysoké genetické rozmanitosti v rámci druhů a oddílů osiva. Cílem je usnadnit dodávky vysoce kvalitního a geneticky různorodého reprodukčního materiálu lesních dřevin, který je přizpůsoben současným i předpokládaným budoucím klimatickým podmínkám. Zachování a zlepšování biologické rozmanitosti lesů, včetně genetické rozmanitosti stromů, jsou důležitými předpoklady pro udržitelné obhospodařování lesů a pro podporu adaptace lesů na změnu klimatu. Druhy dřevin a umělé křížence podle tohoto nařízení by měly být geneticky vhodné pro místní podmínky a měly by být vysoce kvalitní.

(9)Dlouhodobý přeshraniční rozměr je dán skutečností, že migrace vegetačních zón směrem na sever, kterou lze pozorovat již dnes, se má v příštích desetiletích výrazně zrychlit. Proto by byl požadavek tohoto nařízení na poskytování informací o oblastech, kde lze osivo vysazovat nebo kde je reprodukční materiál lesních dřevin přizpůsoben místním podmínkám, pro lesníky velmi užitečný. Příslušné orgány by proto měly vymezit oblasti s uvedením, že v těchto oblastech je osivo vhodné pro místní podmínky a lze je vysévat (dále jen „oblasti pro přenos osiva“). Stejně tak by měly vymezit oblasti s uvedením, že v těchto oblastech je reprodukční materiál lesních dřevin přizpůsoben místním podmínkám (dále jen „oblasti nasazení“).

(10)Směrnice 1999/105/ES definuje reprodukční materiál lesních dřevin v souvislosti s jeho významem pro lesnické účely v celé Unii nebo její části, ale zůstává nejasná, pokud jde o tyto lesnické účely. V zájmu jasnosti jsou v oblasti působnosti tohoto nařízení uvedeny účely, pro které je důležité používat vysoce kvalitní reprodukční materiál lesních dřevin.

(11)Reprodukční materiál lesních dřevin lze produkovat pro použití při zalesňování / opětovném zalesňování a jiných typech výsadby stromů a pro několik různých účelů, jako je produkce dřeva a biomateriálů, zachování biologické rozmanitosti, obnova lesních ekosystémů, přizpůsobování se změně klimatu, zmírňování změny klimatu a zachování a udržitelné využívání lesních genetických zdrojů.

(12)Výzkum ukázal, že posouzení a uznání zdroje reprodukčního materiálu ve vztahu ke konkrétnímu účelu, k němuž bude reprodukční materiál lesních dřevin používán, má zásadní význam. Kromě toho má výsadba kvalitního reprodukčního materiálu lesních dřevin na správném místě pozitivní dopad na účel, k němuž je tento reprodukční materiál lesních dřevin využíván. Na správném místě znamená, že reprodukční materiál lesních dřevin je geneticky a fenotypově vhodný pro stanoviště, kde se pěstuje, včetně příslušných klimatických prognóz pro něj.

(13)V zájmu zajištění dostatečné nabídky reprodukčního materiálu lesních dřevin v reakci na zvýšenou poptávku po reprodukčním materiálu lesních dřevin je nezbytné odstranit veškeré skutečné nebo potenciální překážky obchodu, které by mohly bránit volnému pohybu reprodukčního materiálu lesních dřevin v rámci Unie. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze v případě, že příslušná pravidla Unie pro reprodukční materiál lesních dřevin stanoví nejvyšší možné standardy.

(14)Pravidla Unie pro produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin a jeho uvádění na trh by měla zohledňovat praktické potřeby a měla by se vztahovat pouze na některé druhy a umělé křížence, které jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení. Tyto druhy a umělé křížence jsou důležité pro produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin pro zalesňování, opětovné zalesňování a další typy výsadby dřevin za účelem produkce dřeva a biomateriálů, zachování biologické rozmanitosti, obnovy lesních ekosystémů, přizpůsobování se změně klimatu, zmírňování změny klimatu a zachování a udržitelné využívání lesních genetických zdrojů.

(15)Cílem tohoto nařízení je zajistit produkci a uvádění na trh vysoce kvalitního reprodukčního materiálu lesních dřevin. Aby se napomohlo vytváření odolných lesů a obnově lesních ekosystémů, měli by být uživatelé před nákupem reprodukčního materiálu lesních dřevin informováni o vhodnosti tohoto reprodukčního materiálu lesních dřevin pro klimatické a ekologické podmínky oblasti, kde bude použit.

(16)Aby bylo zajištěno, že certifikovaný reprodukční materiál lesních dřevin bude přizpůsoben klimatickým a ekologickým podmínkám oblasti, kde je vysazen, měly by příslušné orgány během postupu uznání zdroje reprodukčního materiálu posoudit jeho znaky udržitelnosti. Tyto znaky udržitelnosti by se měly týkat přizpůsobení tohoto zdroje reprodukčního materiálu klimatickým a ekologickým podmínkám a absence výskytu škodlivých organismů a jejich příznaků u stromů.

(17)Reprodukční materiál lesních dřevin by měl být sklízen pouze ze zdroje reprodukčního materiálu, který byl posouzen a uznán příslušnými orgány, aby byla zajištěna co nejvyšší kvalita tohoto reprodukčního materiálu lesních dřevin. Uznaný zdroj reprodukčního materiálu by měl být zapsán v národním rejstříku s jedinečným registračním označením a s odkazem na uznanou jednotku.

(18)V zájmu přizpůsobení se vědeckému a technickému vývoji mezinárodních norem by mělo být použití biomolekulárních technik zahrnuto jako doplňková metoda do postupu uznání zdroje reprodukčního materiálu. Tyto biomolekulární techniky by měly být povoleny k posouzení původu zdroje reprodukčního materiálu nebo k testování zdroje reprodukčního materiálu pomocí molekulárních markerů na přítomnost znaků odolnosti vůči chorobám.

(19)Příslušné orgány dotčených členských států by měly vydat potvrzení o původu pro veškerý reprodukční materiál lesních dřevin, který je získán (tj. sklizen) z uznaného zdroje reprodukčního materiálu. Toto potvrzení o původu zajišťuje identifikaci reprodukčního materiálu lesních dřevin, obsahuje informace o jeho původu a poskytuje nejvhodnější údaje pro jeho uživatele a příslušné orgány pověřené jeho úřední kontrolou. Mělo by být umožněno vydávat potvrzení o původu v elektronické podobě.

(20)Pouze v případě reprodukčního materiálu lesních dřevin, který byl sklizen z uznaného zdroje reprodukčního materiálu, by mělo být umožněno, aby byl následně certifikován a uveden na trh. Reprodukční materiál lesních dřevin by měl být příslušnými orgány certifikován jako „identifikovaný zdroj“, „selektovaný“, „kvalifikovaný“ a „testovaný“ a měl by být uváděn na trh s odkazem na tyto kategorie. Tyto typy kategorií ukazují, které vlastnosti zdroje reprodukčního materiálu byly posouzeny, a vypovídají o kvalitě reprodukčního materiálu lesních dřevin. U reprodukčního materiálu lesních dřevin nižší kvality (kategorie „identifikovaný zdroj“ a „selektovaný“) se zdroj reprodukčního materiálu kontroluje z hlediska základních vlastností. Pro reprodukční materiál lesních dřevin vyšší kvality (kategorie „kvalifikovaný“ a „testovaný“) budou vybrány rodičovské stromy s výjimečnými vlastnostmi a navrženy systémy křížení. V případě reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „kvalifikovaný“ se nadřazenost reprodukčního materiálu lesních dřevin odhaduje na základě vlastností rodičovských stromů. V případě kategorie „testovaný“ musí být nadřazenost tohoto reprodukčního materiálu lesních dřevin prokázána ve srovnání buď se zdrojem reprodukčního materiálu, z něhož byl reprodukční materiál lesních dřevin získán, nebo s referenční populací. Kategorie reprodukčního materiálu lesních dřevin „identifikovaný zdroj“, „selektovaný“, „kvalifikovaný“ a „testovaný“ by se měly řídit jednotnými požadavky na produkci a uvádění na trh, aby byla zajištěna transparentnost, rovné podmínky hospodářské soutěže a integrita vnitřního trhu.

(21)Pravidla certifikace by měla být vyjasněna v případě reprodukčního materiálu lesních dřevin, který byl vyprodukován pomocí inovativních produkčních postupů, a zejména produkčních technik pro produkci specifického typu reprodukčního materiálu lesních dřevin, konkrétně klonů. Vzhledem k tomu, že místo produkce těchto klonů se může lišit od místa, kde se nachází původní strom (tj. zdroj reprodukčního materiálu), z něhož byl(y) klon(y) získán(y), měla by být pravidla změněna tak, aby byla zaručena sledovatelnost.

(22)Požadavky na zdroj reprodukčního materiálu určený pro účely zachování a udržitelného využívání lesních genetických zdrojů se liší od požadavků na zdroj reprodukčního materiálu určený k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin pro komerční účely, a to z důvodu odlišných kritérií výběru uplatňovaných u těchto dvou typů zdrojů reprodukčního materiálu. Pro účely zachování a udržitelného využívání lesních genetických zdrojů by měly být zachovány všechny stromy z lesního porostu. Je to nezbytné za účelem zvýšení genetické rozmanitosti v rámci jednoho druhu dřeviny. Na druhou stranu v případě zdroje reprodukčního materiálu určeného k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin pro komerční účely by měly být vybírány pouze stromy s vynikajícími vlastnostmi. Členské státy by proto měly mít možnost odchýlit se od platných pravidel, pokud jde o uznání zdroje reprodukčního materiálu, a oznámit tento zdroj reprodukčního materiálu určený k zachování lesních genetických zdrojů příslušnému orgánu.

(23)Kategorie „identifikovaný zdroj“ je minimálním standardem požadovaným pro uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh, protože fenotypová selekce zdroje reprodukčního materiálu určeného k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „identifikovaný zdroj“ je malá nebo žádná. Aby byla zajištěna sledovatelnost, měl by profesionální provozovatel zaznamenat polohu zdroje reprodukčního materiálu (tj. provenienci), z něhož je reprodukční materiál lesních dřevin odebírán. Pokud je původ tohoto zdroje reprodukčního materiálu znám, měl by být uveden. Je to v souladu s programem OECD pro lesní osivo a sadbu a se zkušenostmi získanými v souvislosti se směrnicí 1999/105/ES.

(24)Podle systému OECD pro lesní osivo a sadbu a v návaznosti na uplatňování směrnice 1999/105/ES by měl příslušný orgán posoudit zdroj reprodukčního materiálu určený k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „selektovaný“ na základě pozorování vlastností tohoto zdroje reprodukčního materiálu s přihlédnutím ke konkrétnímu účelu, pro který má být reprodukční materiál lesních dřevin sklizený z tohoto zdroje reprodukčního materiálu použit. Měla by být zajištěna celková kvalita této kategorie. Protože populace by měla vykazovat vysoký stupeň uniformity, měly by být odstraněny stromy, které mají horší vlastnosti (např. menší velikost) ve srovnání s průměrnou velikostí stromů v celé populaci.

(25)Pro produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „kvalifikovaný“ by měl profesionální provozovatel vybrat komponenty zdroje reprodukčního materiálu, které budou použity při plánu křížení na individuální úrovni, a to vzhledem k jejich výjimečným vlastnostem, například pokud jde o přizpůsobení se místním klimatickým a ekologickým podmínkám. Příslušný orgán by měl schválit složení a navrhovaný plán křížení těchto komponentů, polohové schéma, podmínky izolace a polohu tohoto zdroje reprodukčního materiálu. Je to důležité pro sladění s platnými mezinárodními normami podle systému OECD pro lesní osivo a sadbu a pro zohlednění zkušeností získaných na základě směrnice 1999/105/ES.

(26)Zdroj reprodukčního materiálu, který je určen k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „testovaný“, by měl podléhat co nejpřísnějším požadavkům. Určení nadřazenosti reprodukčního materiálu lesních dřevin by mělo být provedeno porovnáním s jedním nebo pokud možno s více schválenými nebo předem vybranými standardy. Profesionální provozovatel vybírá tyto standardy na základě účelu, pro který bude reprodukční materiál lesních dřevin kategorie „testovaný“ použit. V tomto ohledu, pokud bude účelem tohoto reprodukčního materiálu lesních dřevin přizpůsobení se klimatu, bude reprodukční materiál lesních dřevin porovnáván se standardy, které mají dobré výsledky, pokud jde o přizpůsobení se místním klimatickým a ekologickým podmínkám (např. praktická absence výskytu škodlivých organismů a jejich příznaků). Po výběru komponentů zdroje reprodukčního materiálu by měl profesionální provozovatel prokázat nadřazenost reprodukčního materiálu lesních dřevin srovnávacím testováním nebo odhadnout jeho nadřazenost vyhodnocením genetických komponentů tohoto zdroje reprodukčního materiálu. Příslušný orgán by měl být zapojen do každého kroku tohoto postupu. Měl by schválit navrhování experimentů a testy pro uznání zdroje reprodukčního materiálu, ověřit záznamy poskytnuté profesionálním provozovatelem a schválit výsledky testů týkajících se nadřazenosti reprodukčního materiálu lesních dřevin nebo případně genetické hodnocení. Je to nezbytné pro sladění s platnými mezinárodními normami podle systému OECD pro lesní osivo a sadbu a dalšími platnými mezinárodními normami a pro zohlednění zkušeností získaných na základě směrnice 1999/105/ES.

(27)Posouzení zdroje reprodukčního materiálu určeného k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „testovaný“ trvá v průměru deset let. Aby se zajistil rychlejší přístup reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „testovaný“ na trh, zatímco posouzení zdroj reprodukčního materiálu stále probíhá, měly by mít členské státy možnost tento zdroj reprodukčního materiálu dočasně uznat na celém svém území nebo na jeho části, a to na dobu nejvýše deseti let. Toto uznání by mělo být provedeno pouze tehdy, pokud předběžné výsledky genetického hodnocení nebo srovnávacích testů naznačují, že zdroj reprodukčního materiálu bude po dokončení testů splňovat požadavky tohoto nařízení. Toto včasné posouzení by mělo být přezkoumáno v maximální lhůtě deseti let.

(28)Soulad reprodukčního materiálu lesních dřevin s požadavky pro kategorie „identifikovaný zdroj“, „selektovaný“, „kvalifikovaný“ a „testovaný“ by měl být potvrzen kontrolami prováděnými příslušnými orgány podle toho, jak je vhodné pro každou kategorii (dále jen „úřední certifikace“), a měl by být potvrzen úřední návěskou.

(29)Geneticky modifikovaný reprodukční materiál lesních dřevin může být uveden na trh pouze tehdy, pokud je bezpečný pro lidské zdraví a životní prostředí a byl povolen k pěstování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES 27 nebo nařízení (ES) 1829/2003 28 a pokud tento reprodukční materiál lesních dřevin patří do kategorie „testovaný“. Reprodukční materiál lesních dřevin získaný některými novými genomickými technikami může být uveden na trh pouze tehdy, pokud splňuje požadavky nařízení (EU) [Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o rostlinách získaných některými novými genomickými technikami a potravinách a krmivech z nich 29 a pokud tento reprodukční materiál lesních dřevin patří do kategorie „testovaný“.

(30)Úřední návěska by měla obsahovat informace o zdroji reprodukčního materiálu, který obsahuje geneticky modifikovaný organismus nebo z něj sestává nebo který byl vyprodukován některými novými genomickými technikami.

(31)Příslušný orgán by měl profesionálním provozovatelům povolit, aby pod úředním dozorem vytiskli úřední návěsku pro určité druhy a kategorie reprodukčního materiálu lesních dřevin. Profesionálním provozovatelům to přinese větší flexibilitu v souvislosti s následným uváděním tohoto reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh. Profesionální provozovatelé však návěsku mohou začít tisknout až poté, co příslušný orgán dotčený reprodukční materiál lesních dřevin certifikoval. Toto povolení je nezbytné kvůli úřední povaze této úřední návěsky a pro zajištění nejvyšších možných standardů kvality pro uživatele reprodukčního materiálu lesních dřevin. Měla by být stanovena pravidla pro odnětí nebo změnu tohoto povolení.

(32)Členské státy by měly mít možnost stanovit na svém území dodatečné nebo přísnější požadavky pro uznání zdrojů reprodukčního materiálu vyprodukovaného na jejich území, s výhradou oprávnění uděleného Komisí. To by umožnilo realizovat vnitrostátní nebo regionální přístupy týkající se produkce a uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh a zaměřené na zlepšení kvality dotčeného reprodukčního materiálu lesních dřevin, ochranu životního prostředí nebo přispění k ochraně biologické rozmanitosti a obnově lesních ekosystémů.

(33)V zájmu zajištění transparentnosti a účinnější kontroly produkce reprodukčního materiálu lesních dřevin a jeho uvádění na trh by profesionální provozovatelé měli být zapsáni v registrech zřízených členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 30 . Tato registrace snižuje administrativní zátěž těchto profesionálních provozovatelů. Je to nezbytné pro účinnost úředního registru profesionálních provozovatelů a pro zamezení dvojí registraci. Na profesionální provozovatele spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení se do velké míry vztahuje oblast působnosti úředního registru profesionálních provozovatelů podle nařízení (EU) 2016/2031.

(34)Před nákupem reprodukčního materiálu lesních dřevin by profesionální provozovatelé měli potenciálním kupcům reprodukčního materiálu lesních dřevin poskytnout všechny potřebné informace o jeho vhodnosti pro příslušné klimatické a ekologické podmínky, aby si mohli vybrat reprodukční materiál lesních dřevin, který je nejvhodnější pro jejich region.

(35)V případě zdroje reprodukčního materiálu určeného k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorií „identifikovaný zdroj“ a „selektovaný“ by členské státy měly u příslušných druhů vymezit oblasti provenience s cílem určit oblast nebo skupiny oblastí s dostatečně jednotnými ekologickými podmínkami, které obsahují zdroj reprodukčního materiálu s podobnými fenotypovými nebo genetickými znaky. Je to nezbytné, protože reprodukční materiál lesních dřevin vyprodukovaný z tohoto zdroje reprodukčního materiálu má být uváděn na trh s uvedením těchto oblastí provenience.

(36)V zájmu zajištění účinného přehledu a transparentnosti v oblasti reprodukčního materiálu lesních dřevin, který je produkován a uváděn na trh v celé Unii, by měl každý členský stát vytvořit, zveřejnit a aktualizovat v elektronické podobě národní rejstřík zdrojů reprodukčního materiálu pro různé druhy a umělé křížence uznaných na jeho území a národní seznam, který by měl být prezentován jako souhrn národního rejstříku.

(37)Ze stejného důvodu by Komise měla v elektronické podobě zveřejnit unijní seznam uznaných zdrojů reprodukčního materiálu pro produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin na základě národních seznamů poskytnutých jednotlivými členskými státy. Tento unijní seznam by měl obsahovat informace o zdroji reprodukčního materiálu, který obsahuje geneticky modifikovaný organismus nebo z něj sestává nebo který byl vyprodukován některými novými genomickými technikami.

(38)Každý členský stát by měl vypracovat a aktualizovat pohotovostní plán s cílem zajistit dostatečné zásoby reprodukčního materiálu lesních dřevin pro opětovné zalesňování oblastí postižených extrémními povětrnostními jevy, přírodními požáry, výskytem chorob a škodlivých organismů, katastrofami nebo jinými událostmi. Měla by být stanovena pravidla týkající se obsahu tohoto plánu, aby byla zajištěna proaktivní a účinná opatření proti těmto rizikům, pokud se objeví. Členské státy by měly mít možnost přizpůsobit obsah tohoto plánu specifickým klimatickým a ekologickým podmínkám na svém území. Tento požadavek rovněž odráží obecná opatření v oblasti připravenosti, která by členské státy měly dobrovolně přijmout v rámci mechanismu civilní ochrany Unie 31 .

(39)Reprodukční materiál lesních dřevin by měl být ve všech fázích produkce oddělen pomocí záznamů o jednotlivých uznaných jednotkách. Tyto uznané jednotky by měly být produkovány a uváděny na trh v oddílech, které musí být dostatečně homogenní a označené jako odlišné od ostatních oddílů reprodukčního materiálu lesních dřevin. Mělo by se rozlišovat mezi oddíly osiva a oddíly sadby, aby bylo možné určit typ reprodukčního materiálu lesních dřevin a zajistit sledovatelnost uznaného zdroje reprodukčního materiálu, z něhož byl reprodukční materiál lesních dřevin sklizen. Tím je zaručeno zachování identity a kvality tohoto reprodukčního materiálu lesních dřevin.

(40)Semena by měla být uváděna na trh pouze v případě, že splňuje určité normy jakosti. Měla by být označována a uváděna na trh pouze v zapečetěných obalech, aby byla umožněna jejich náležitá identifikace, jakost a sledovatelnost a aby se zabránilo podvodům.

(41)V zájmu splnění cíle Digitální strategie EU 32 , kterým je zajistit, aby byl přechod na digitální technologie ve prospěch lidí a podniků, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o pravidla týkající se digitálního zaznamenávání všech provedených úkonů za účelem vydávání potvrzení o původu a úřední návěsky a zřízení centralizované platformy usnadňující zpracování těchto záznamů, přístup k nim a jejich používání.

(42)V obdobích, kdy dochází k přechodným obtížím při sběru dostatečného množství reprodukčního materiálu lesních dřevin určitých druhů, by měl být za určitých podmínek dočasně uznán zdroj reprodukčního materiálu vyhovující méně přísným požadavkům. Tyto méně přísné požadavky by se měly týkat uznání zdroje reprodukčního materiálu určeného k produkci různých kategorií reprodukčního materiálu lesních dřevin. To je nezbytné k zajištění pružného přístupu za nepříznivých okolností a k zamezení narušení vnitřního trhu reprodukčního materiálu lesních dřevin.

(43)Reprodukční materiál lesních dřevin by měl být dovážen ze třetích zemí pouze tehdy, pokud je prokázáno, že splňuje požadavky rovnocenné požadavkům platným pro reprodukční materiál lesních dřevin produkovaný a uváděný na trh v Unii. Je to nezbytné, aby se zajistilo, že dovážený reprodukční materiál lesních dřevin poskytuje stejnou úroveň kvality jako reprodukční materiál lesních dřevin produkovaný v Unii.

(44)Pokud je reprodukční materiál lesních dřevin dovážen do Unie ze třetí země, měl by dotčený profesionální provozovatel předem informovat o dovozu reprodukčního materiálu lesních dřevin příslušný orgán prostřednictvím systému pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC) zřízeného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 33 . Dovezený reprodukční materiál lesních dřevin by měl nadto být opatřen potvrzením o původu nebo jiným úředním certifikátem vystaveným ve třetí zemi původu a záznamy obsahujícími podrobné údaje o tomto reprodukčním materiálu lesních dřevin, které předloží profesionální provozovatel z uvedené třetí země. K tomuto reprodukčnímu materiálu lesních dřevin by měla být připojena úřední návěska, neboť je to nezbytné pro zajištění informovaného výběru pro uživatele tohoto reprodukčního materiálu lesních dřevin a pro usnadnění práce příslušných orgánů při provádění příslušných úředních kontrol.

(45)Aby bylo možné sledovat dopad tohoto nařízení a umožnit Komisi vyhodnotit zavedená opatření, měly by členské státy každých pět let podávat zprávy o ročních množstvích certifikovaného reprodukčního materiálu lesních dřevin, přijatých vnitrostátních pohotovostních plánech, informacích dostupných uživatelům prostřednictvím internetových stránek a/nebo návodů pro pěstitele o tom, kde nejlépe vysadit reprodukční materiál lesních dřevin, množstvích dovezeného reprodukčního materiálu lesních dřevin a uložených sankcích.

(46)Za účelem přizpůsobení se posunu vegetačních zón a areálů rozšíření druhů dřevin v důsledku změny klimatu a jakémukoli dalšímu vývoji technických nebo vědeckých poznatků, včetně poznatků o změně klimatu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu seznamu druhů dřevin a jejich umělých kříženců, na které se vztahuje toto nařízení.

(47)S cílem přizpůsobit se vývoji vědeckých a technických poznatků a systému OECD pro lesní osivo a sadbu a dalším platným mezinárodním normám a zohlednit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 34 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu i) požadavků týkajících se zdroje reprodukčního materiálu určeného k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin, který má být certifikován jako „identifikovaný zdroj“, „selektovaný“, „kvalifikovaný“ a „testovaný“, a ii) kategorií, pod nimiž lze uvádět na trh reprodukční materiál lesních dřevin z různých typů zdrojů reprodukčního materiálu.

(48)S cílem umožnit členským státům pružnější přístup by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o stanovení podmínek pro dočasné povolení uvádění na trh reprodukčního materiálu lesních dřevin, který nesplňuje všechny požadavky příslušné kategorie.

(49)Za účelem přizpůsobení se technickému a vědeckému vývoji by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o stanovení požadavků na oddíly plodů a osiva druhů, na něž se vztahuje toto nařízení, na části rostlin druhů a umělých kříženců, na něž se vztahuje toto nařízení, na vnější jakost reprodukčního materiálu Populus spp., který je rozmnožován prýtovými nebo dřevitými řízky, na sadební materiál druhů a umělých kříženců, na něž se vztahuje toto nařízení, a na sadební materiál, který má být dodán konečným uživatelům v oblastech se středomořským podnebím.

(50)V zájmu přizpůsobení se Digitální strategii EU a technickému vývoji v oblasti digitalizace služeb by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o stanovení pravidel týkajících se digitálního zaznamenávání všech činností profesionálního provozovatele a příslušných orgánů za účelem vydání potvrzení o původu a pokud jde o zřízení centralizované platformy, která propojuje všechny členské státy a Komisi.

(51)Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti pro uvedené akty v přenesené pravomoci vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 35 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(52)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení zvláštních podmínek v oblasti požadavků a obsahu oznamování zdroje reprodukčního materiálu.

(53)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení a usnadnění uznatelnosti a používání potvrzení o původu by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí obsahu a vzoru potvrzení o původu týkajícího se identity reprodukčního materiálu lesních dřevin pocházejícího ze zdrojů semen a porostů, reprodukčního materiálu lesních dřevin pocházejícího ze semenných sadů nebo rodičů rodin(y) a reprodukčního materiálu lesních dřevin pocházejícího z klonů a směsí klonů.

(54)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení a zajištění harmonizovaného rámce pro označování a poskytování informací týkajících se reprodukčního materiálu lesních dřevin by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení obsahu úřední návěsky, doplňujících informací v případě osiva a malých množství osiva, barvy návěsky pro zvláštní kategorie nebo jiné typy reprodukčního materiálu lesních dřevin a doplňujících informací v případě zvláštních rodů nebo druhů.

(55)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení a přizpůsobení se vývoji v oblasti digitalizace odvětví reprodukčního materiálu lesních dřevin by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení technických opatření pro vydávání elektronických potvrzení o původu.

(56)Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení a řešení naléhavých problémů s dodávkami reprodukčního materiálu lesních dřevin by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o dočasné uznání reprodukčního materiálu lesních dřevin jednoho nebo více druhů, který splňuje méně přísné požadavky, než jsou požadavky stanovené v tomto nařízení týkající se uznání zdroje reprodukčního materiálu, pro účely jeho uvádění na trh.

(57)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o rozhodování o organizaci časově omezených pokusů s cílem hledat lepší alternativy k požadavkům tohoto nařízení, co se týče posuzování a uznání zdroje reprodukčního materiálu a produkce reprodukčního materiálu lesních dřevin a jeho uvádění na trh.

(58)V zájmu lepšího souladu pravidel pro reprodukční materiál lesních dřevin s právními předpisy Unie v oblasti zdraví rostlin by se na produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin a jeho uvádění na trh podle tohoto nařízení měly vztahovat články 36, 37, 40, 41, 49, 53 a 54 nařízení (EU) 2016/2031. V zájmu zajištění souladu s pravidly nařízení (EU) 2016/2031 o rostlinolékařských pasech by mělo být možné kombinovat úřední návěsku pro reprodukční materiál lesních dřevin s rostlinolékařským pasem.

(59)Nařízení (EU) 2017/625 by mělo být změněno tak, aby do své oblasti působnosti zahrnulo pravidla úředních kontrol, pokud jde o reprodukční materiál lesních dřevin. Cílem je zajistit jednotnější úřední kontroly a prosazování pravidel týkajících se reprodukčního materiálu lesních dřevin ve všech členských státech a soulad s dalšími akty Unie týkajícími se úředních kontrol rostlin, zejména s nařízením (EU) 2016/2031 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) .../....

(60)Nařízení (EU) 2016/2031 a 2017/625 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(61)Z důvodu právní jasnosti a transparentnosti by měla být směrnice 1999/105/ES zrušena.

(62)Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajištění harmonizovaného přístupu, pokud jde o produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin a jeho uvádění na trh, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho účinku, složitosti a mezinárodní povahy, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. Z tohoto pohledu a podle potřeby zavádí odchylky nebo zvláštní požadavky pro určité typy reprodukčního materiálu lesních dřevin a profesionálních provozovatelů.

(63)S ohledem na čas a zdroje, které příslušné orgány a dotčení profesionální provozovatelé potřebují k přizpůsobení se novým požadavkům stanoveným v tomto nařízení, by se toto nařízení mělo použít od … [3 roky od data vstupu tohoto nařízení v platnost],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla týkající se produkce reprodukčního materiálu lesních dřevin a jeho uvádění na trh, a zejména požadavky na uznání zdroje reprodukčního materiálu určeného k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin, původ a sledovatelnost tohoto zdroje reprodukčního materiálu, kategorie reprodukčního materiálu lesních dřevin, požadavky na identitu a kvalitu reprodukčního materiálu lesních dřevin, certifikaci, označování, balení, dovoz, profesionální provozovatele, registraci zdroje reprodukčního materiálu a vnitrostátní pohotovostní plány.

Článek 2

Oblast působnosti

1.Toto nařízení se vztahuje na reprodukční materiál lesních dřevin druhů dřevin a jejich umělých kříženců uvedených v příloze I.

2.Cíle tohoto nařízení jsou tyto:

a)zajistit produkci a uvádění na trh vysoce kvalitního reprodukčního materiálu lesních dřevin v Unii a fungování vnitřního trhu s reprodukčním materiálem lesních dřevin;

b)pomáhat vytvářet odolné lesy, chránit biologickou rozmanitost a obnovovat lesní ekosystémy;

c)podporovat produkci dřeva a biomateriálů, přizpůsobování se změně klimatu, zmírňování změny klimatu a zachování a udržitelné využívání lesních genetických zdrojů.

3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se mění seznam uvedený v příloze I, jak je uvedeno v odstavci 3, s přihlédnutím k:

a)posunu vegetačních zón a areálů rozšíření druhů dřevin v důsledku změny klimatu;

b)jakémukoli vývoji technických nebo vědeckých poznatků.

Těmito akty v přenesené pravomoci se na seznam v příloze I doplní druhy a umělé křížence, pokud tyto druhy a umělé křížence splňují alespoň jeden z těchto prvků:

a)představují významnou oblast a ekonomickou hodnotu produkce reprodukčního materiálu lesních dřevin v Unii;

b)jsou uváděny na trh nejméně ve dvou členských státech;

c)jsou považovány za důležité pro svůj přínos k přizpůsobování se změně klimatu a

d)jsou považovány za důležité pro svůj přínos k zachování biologické rozmanitosti.

Akty v přenesené pravomoci uvedenými v prvním pododstavci se druhy a umělé křížence vyřadí ze seznamu v příloze I v případě, že již nesplňují žádný z prvků uvedených v prvním pododstavci.

4.Toto nařízení se nevztahuje na:

a)rozmnožovací materiál rostlin uvedený v článku 2 nařízení (EU) .../... [Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh];

b)rozmnožovací materiál okrasných rostlin podle definice v článku 2 směrnice 98/56/ES;

c)reprodukční materiál lesních dřevin vyprodukovaný pro vývoz do třetích zemí;

d)reprodukční materiál lesních dřevin používaný pro úřední testování, vědecké účely nebo šlechtění.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„reprodukčním materiálem lesních dřevin“ šišky, plodenství, plody a semena určená k produkci sadebního materiálu, které patří k druhům dřevin a jejich umělým křížencům uvedeným v příloze I tohoto nařízení a používaným k zalesňování, opětovnému zalesňování a jiné výsadbě dřevin pro některý z těchto účelů:

a)produkce dřeva a biomateriálů;

b)ochrana biologické rozmanitosti;

c)obnova lesních ekosystémů;

d)přizpůsobování se změně klimatu;

e)zmírňování změny klimatu;

f)zachování a udržitelné využívání lesních genetických zdrojů;

2)„zalesňováním“ založení lesa výsadbou a/nebo záměrnou síjí na pozemku, který byl do té doby využíván jiným způsobem, což znamená přeměnu způsobu využití pozemku z nelesního na lesní 36 ;

3)„opětovným zalesňováním“ opětovné založení lesa výsadbou a/nebo záměrnou síjí na půdě klasifikované jako les 37 ;

4)„semenným materiálem“ šišky, plodenství, plody a semena určená k produkci sadebního materiálu;

5)„sadebním materiálem“ jakákoli rostlina nebo část rostliny používaná k množení rostlin, přičemž sadební materiál zahrnuje rostliny získané ze semenného materiálu, z částí rostlin nebo z rostlin z přirozeného zmlazení;

6)„částmi rostlin“ prýtové, listové a kořenové řízky, explantáty nebo embrya používané k mikrovegetativnímu rozmnožování, očka, hříženci, kořeny, rouby, dřevité řízky a jiné části rostliny používané k produkci sadebního materiálu;

7)„produkcí“ všechny stupně získávání osiva a rostlin, úprava semenného materiálu do podoby osiva a pěstování rostlin ze sadebního materiálu za účelem uvedení příslušného reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh;

8)„zdrojem semen“ stromy nacházející se v oblasti, z níž se sbírají semena;

9)„porostem“ ohraničená populace stromů s dostatečně stejnorodým složením;

10)„semenným sadem“ výsadba selektovaných stromů, při níž je každý strom identifikován klonem, rodinou nebo proveniencí a která je izolována nebo obhospodařována tak, že opylení z vnějších zdrojů je vyloučeno nebo omezeno, a dále obhospodařována tak, aby se dosáhlo častých a bohatých sklizní semen, jejichž sběr bude snadný;

11)„rodiči rodin(y)“ stromy používané jako rodiče k produkci potomstva kontrolovaným nebo volným opylováním určeného jednoho samičího rodiče („mateřský strom“) pylem jednoho „otcovského stromu“ (plnorodí sourozenci) nebo více určených nebo neurčených „otcovských stromů“ (polorodí sourozenci);

12)„klony“ skupina vegetativních potomků (ramety) získaná z jediného výchozího jedince (ortet) vegetativním množením, například řízkováním, mikrovegetativním množením, roubováním, hřížením nebo dělením;

13)„směsí klonů“ směs určených klonů se stanovenými podíly;

14)„zdrojem reprodukčního materiálu“ podle okolností: zdroj semen, porost, semenný sad, rodiče rodin(y), klon nebo směsi klonů;

15)„uznanou jednotkou“ celá plocha zdroje reprodukčního materiálu pro produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin, která byla schválena příslušnými orgány;

16)„oznámenou jednotkou“ celá plocha zdroje reprodukčního materiálu pro produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin určená pro účely zachování a udržitelného využívání lesních genetických zdrojů, která byla oznámena příslušným orgánům;

17)„oddílem osiva“ soubor semen sebraných z uznaného zdroje reprodukčního materiálu a jednotně zpracovaných;

18)„oddílem sadby“ soubor sadebního materiálu, který byl vypěstován z jednoho oddílu osiva, nebo vegetativně množený sadební materiál, který byl vypěstován na vymezené ploše a jednotně zpracován;

19)„číslem oddílu“ identifikační číslo oddílu osiva nebo případně oddílu sadby;

20)„proveniencí“ místo, na kterém roste porost stromů;

21)„poddruhem“ skupina v rámci druhu, která se do jisté míry fenotypově a geneticky odlišila od zbytku skupiny;

22)„oblastí provenience“ u druhu nebo poddruhu oblast nebo skupina oblastí s dostatečně shodnými ekologickými podmínkami, v nichž se nachází porosty nebo zdroje semen, které, s případným zohledněním nadmořské výšky, vykazují podobné fenotypové nebo genetické znaky;

23)„autochtonním porostem“ porost původních druhů dřevin, který byl nepřetržitě obnovován buď přirozeným zmlazením, nebo uměle z reprodukčního materiálu lesních dřevin, který byl sklizen v témže porostu nebo v porostech původních druhů dřevin v těsné blízkosti;

24)„indigenním porostem“ autochtonní porost nebo porost uměle vypěstovaný ze semen, pokud se původ tohoto porostu a samotný porost nacházejí ve stejné oblasti provenience;

25)„původem“:

a)u autochtonního zdroje semen nebo porostu – místo, kde stromy rostou;

b)u neautochtonního zdroje semen nebo porostu – místo, odkud semena nebo rostliny původně pocházejí;

c)u semenného sadu – místa, kde se původně nacházely jeho komponenty, například jejich provenience nebo jiné relevantní zeměpisné informace;

d)u rodičů rodin – místa, kde se původně nacházely jejich komponenty, například jejich provenience nebo jiné relevantní zeměpisné informace;

e)u klonu je původem místo, kde se ortet nachází či je selektován, nebo kde se původně nacházel či byl selektován;

f)u směsi klonů jsou původem místa, kde se ortety nacházejí či jsou selektovány, nebo kde se původně nacházely či byly selektovány;

26)„polohou zdroje reprodukčního materiálu“ zeměpisná oblast nebo zeměpisná poloha (zeměpisné polohy) zdroje reprodukčního materiálu, jak je relevantní pro každou kategorii reprodukčního materiálu lesních dřevin;

27)„místem produkce klonů nebo směsí klonů nebo rodičů rodin“ místo nebo přesná zeměpisná poloha, kde byl reprodukční materiál lesních dřevin vyprodukován;

28)„výchozími klony“ rostlina, skupina rostlin, reprodukční materiál lesních dřevin, materiál DNA nebo genetická informace klonu, nebo klonů v případě směsi klonů, které slouží jako referenční materiál pro kontrolu identity klonu (klonů);

29)„dřevitým řízkem“ prýtový řízek bez kořenů;

30)„uváděním na trh“ následující činnosti prováděné profesionálním provozovatelem: prodej reprodukčního materiálu lesních dřevin, jeho držení nebo nabízení za účelem prodeje nebo jakýkoli jiný způsob jeho převodu, distribuce v rámci Unie nebo dovozu do Unie, ať už bezúplatně, či nikoli;

31)„profesionálním provozovatelem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která se profesionálně zabývá jednou nebo několika z níže uvedených činností:

a)produkcí, včetně pěstování, množení a udržování reprodukčního materiálu lesních dřevin;

b)uváděním reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh;

c)skladováním, sběrem, odesíláním a zpracováváním reprodukčního materiálu lesních dřevin;

32)„příslušným orgánem“ ústřední nebo regionální orgán členského státu nebo případně odpovídající orgán třetí země, které jsou odpovědné za organizování úředních kontrol, registraci zdroje reprodukčního materiálu, certifikaci reprodukčního materiálu lesních dřevin a jiné úřední činnosti týkající se produkce reprodukčního materiálu lesních dřevin a jeho uvádění na trh, nebo jakýkoli jiný orgán, jemuž byly tyto úkoly svěřeny, a to v souladu s právem Unie;

33)„identifikovaným zdrojem“ kategorie reprodukčního materiálu lesních dřevin získaného ze zdroje reprodukčního materiálu sestávajícího ze zdroje semen nebo porostu nacházejícího se uvnitř jediné oblasti provenience a splňujícího požadavky uvedené v příloze II;

34)„selektovaným“ kategorie reprodukčního materiálu lesních dřevin získaného ze zdroje reprodukčního materiálu sestávajícího z porostu nacházejícího se uvnitř jediné oblasti provenience, vybraného na úrovni populace podle fenotypových znaků a splňujícího požadavky uvedené v příloze III;

35)„kvalifikovaným“ kategorie reprodukčního materiálu lesních dřevin získaného ze zdroje reprodukčního materiálu sestávajícího ze semenných sadů, rodičů rodin(y), klonů nebo směsí klonů, jehož komponenty byly jednotlivě vybrány podle fenotypových znaků, a splňujícího požadavky uvedené v příloze IV;

36)„testovaným“ kategorie reprodukčního materiálu lesních dřevin získaného ze zdroje reprodukčního materiálu sestávajícího z porostů, semenných sadů, rodičů rodin(y), klonů nebo směsí klonů a splňujícího požadavky stanovené v příloze V;

37)„úřední certifikací“ certifikace reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „identifikovaný zdroj“, „selektovaný“, „kvalifikovaný“ a „testovaný“, pokud byly příslušným orgánem provedeny všechny příslušné kontroly a případně odběr vzorků a testování reprodukčního materiálu lesních dřevin a pokud byl vyvozen závěr, že reprodukční materiál lesních dřevin splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení;

38)„kategorií“ reprodukční materiál lesních dřevin, který se kvalifikuje jako „identifikovaný zdroj“, „selektovaný“, „kvalifikovaný“ nebo „testovaný“;

39)„geneticky modifikovaným organismem“ geneticky modifikovaný organismus, jak je definován v čl. 2 bodě 2 směrnice 2001/18/ES, s výjimkou organismů získaných technikami genetické modifikace uvedenými v příloze I B směrnice 2001/18/ES;

40)„NGT rostlinou“ rostliny získané některými novými genomickými technikami, jak jsou definovány v čl. 3 bodě 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o rostlinách získaných některými novými genomickými technikami a potravinách a krmivech z nich] 38 ;

41)„oblastmi pro přenos osiva“ oblasti a/nebo výškové zóny určené příslušnými orgány pro přenos reprodukčního materiálu lesních dřevin, který patří do kategorie „identifikovaný zdroj“ a „selektovaný“, přičemž se případně zohlední původ a provenience reprodukčního materiálu lesních dřevin, zkoušky provenience, environmentální podmínky a prognózy budoucích změn klimatu;

42)„oblastí nasazení pro semenné sady“ oblast určená příslušnými orgány, v níž je reprodukční materiál lesních dřevin patřící do kategorie „kvalifikovaný“ a „testovaný“ přizpůsoben klimatickým a ekologickým podmínkám této oblasti, přičemž se případně zohlední poloha semenných sadů a jejich komponentů, výsledky zkoušek potomstva a provenience, environmentální podmínky a prognózy budoucích změn klimatu;

43)„oblastí nasazení klonů a směsí klonů“ oblast určená příslušnými orgány, v níž je reprodukční materiál lesních dřevin patřící do kategorie „kvalifikovaný“ a „testovaný“ přizpůsoben klimatickým a ekologickým podmínkám této oblasti, přičemž se případně zohlední původ nebo provenience klonu (klonů), výsledky zkoušek potomstva a provenience, environmentální podmínky a prognózy budoucích klimatických změn;

44)systémem „FOREMATIS“ informační systém Komise pro reprodukční materiál lesních dřevin;

45)„přirozeným zmlazením“ obnova lesa prostřednictvím stromů, které se vyvíjejí ze semen, jež spadla a vyklíčila na místě;

46)„škodlivými organismy snižujícími kvalitu“ škodlivé organismy, které splňují všechny následující podmínky:

a)nejsou karanténními škodlivými organismy pro Unii, karanténními škodlivými organismy pro chráněné zóny ani regulovanými nekaranténními škodlivými organismy ve smyslu nařízení (EU) 2016/2031, ani škodlivými organismy, na které se vztahují opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení;

b)vyskytují se při produkci nebo skladování reprodukčního materiálu lesních dřevin a

c)jejich přítomnost má nepřijatelný nepříznivý dopad na kvalitu reprodukčního materiálu lesních dřevin a nepřijatelný hospodářský dopad, pokud jde o používání tohoto reprodukčního materiálu lesních dřevin v Unii;

47)„prakticky prostým škodlivých organismů“ zcela prostý škodlivých organismů nebo situace, kdy je výskyt škodlivých organismů snižujících kvalitu na příslušném reprodukčním materiálu lesních dřevin tak nízký, že tyto škodlivé organismy nemají nepříznivý vliv na kvalitu tohoto reprodukčního materiálu lesních dřevin.

KAPITOLA II
ZDROJ REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU A REPRODUKČNÍ MATERIÁL LESNÍCH DŘEVIN Z NĚJ ZÍSKANÝ

Článek 4

Uznání zdroje reprodukčního materiálu pro produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin

1.K produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin lze použít pouze zdroj reprodukčního materiálu uznaný příslušnými orgány.

2.Zdroj reprodukčního materiálu určený k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin, který má být certifikován jako „identifikovaný zdroj“, se uzná, pokud splňuje požadavky stanovené v příloze II.

Zdroj reprodukčního materiálu určený k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin, který má být certifikován jako „selektovaný“, se uzná, pokud splňuje požadavky stanovené v příloze III.

Zdroj reprodukčního materiálu určený k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin, který má být certifikován jako „kvalifikovaný“, se uzná, pokud splňuje požadavky stanovené v příloze IV.

Zdroj reprodukčního materiálu určený k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin, který má být certifikován jako „testovaný“, se uzná, pokud splňuje požadavky stanovené v příloze V.

Posouzení požadavků stanovených v přílohách II až V pro uznání zdroje reprodukčního materiálu může zahrnovat kromě vizuální kontroly, kontroly dokumentace, zkoušek a analýz nebo jiných doplňkových metod také použití biomolekulárních technik, pokud jsou pro účely tohoto uznání považovány za vhodnější.

Zdroj reprodukčního materiálu pro všechny kategorie se posuzuje z hlediska jeho znaků udržitelnosti, jak je uvedeno v přílohách II až V, s cílem zohlednit klimatické a ekologické podmínky.

Uznání zdroje reprodukčního materiálu se provádí s odkazem na uznanou jednotku.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se mění přílohy II, III, IV a V, pokud jde o požadavky na uznání zdroje reprodukčního materiálu určeného k produkci:

a)reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „identifikovaný zdroj“, zejména pak požadavky týkající se typů zdroje reprodukčního materiálu, minimální velikosti populace, původu a oblasti provenience a znaků udržitelnosti;

b)reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „selektovaný“, zejména pak požadavky týkající se původu, izolace, minimální velikosti populace, věku a vývoje, uniformity, znaků udržitelnosti, objemu produkce, jakosti dřeva a tvaru nebo habitu;

c)reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „kvalifikovaný“, zejména pak požadavky týkající se sadů, rodičů rodin(y), klonů a směsí klonů;

d)reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „testovaný“, zejména pak požadavky týkající se testovaných vlastností, dokumentace, způsobu provádění testů, vyhodnocení a platnosti testů, genetického hodnocení komponentů zdroje reprodukčního materiálu, srovnávacího testování reprodukčního materiálu lesních dřevin, prozatímního uznání a časných testů;

e)reprodukčního materiálu lesních dřevin v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

Tyto změny přizpůsobí pravidla pro uznání zdroje reprodukčního materiálu vývoji vědeckých a technických poznatků a vývoji systému OECD pro lesní osivo a sadbu a dalších platných mezinárodních norem.

3.Do národního rejstříku podle článku 12 se v podobě uznané jednotky zapíše pouze uznaný zdroj reprodukčního materiálu. Každá uznaná jednotka se v národním rejstříku identifikuje jedinečným registračním označením.

4.Uznání zdroje reprodukčního materiálu se odejme, pokud již nejsou splněny požadavky stanovené v tomto nařízení.

5.Po uznání zdroje reprodukčního materiálu určeného k získávání reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorií „selektovaný“, „kvalifikovaný“ a „testovaný“ se zdroj reprodukčního materiálu v pravidelných intervalech znovu přezkouší.

6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se mění přílohy II, III, IV a V, za účelem jejich přizpůsobení vývoji vědeckých a technických poznatků, zejména pokud jde o používání biomolekulárních technik, a příslušným mezinárodním normám.

Článek 5

Požadavky na uvádění na trh reprodukčního materiálu lesních dřevin získaného z uznaného zdroje reprodukčního materiálu

1.Reprodukční materiál lesních dřevin získaný z uznaného zdroje reprodukčního materiálu se uvádí na trh v souladu s těmito pravidly:

a)reprodukční materiál lesních dřevin druhů uvedených v příloze I lze uvádět na trh, pouze pokud patří do kategorií „identifikovaný zdroj“, „selektovaný“, „kvalifikovaný“ nebo „testovaný“ a byl získán ze zdroje reprodukčního materiálu, který byl uznán podle článku 4, a pokud tento zdroj reprodukčního materiálu splňuje požadavky příloh II, III, IV a V podle příslušné kategorie;

b)reprodukční materiál lesních dřevin umělých kříženců uvedených v příloze I lze uvádět na trh, pouze pokud patří do kategorie „selektovaný“, „kvalifikovaný“ nebo „testovaný“ a byl získán ze zdroje reprodukčního materiálu, který byl uznán podle článku 4, a pokud tento zdroj reprodukčního materiálu splňuje požadavky příloh III, IV a V podle příslušné kategorie;

c)reprodukční materiál lesních dřevin druhů dřevin a umělých kříženců uvedených v příloze I, které byly rozmnoženy vegetativně, lze uvádět na trh, pouze pokud:

i)patří do kategorií „selektovaný“, „kvalifikovaný“ nebo „testovaný“ a

ii)byl získán ze zdroje reprodukčního materiálu, který byl uznán podle článku 4 a který splňuje požadavky příloh III, IV a V podle příslušné kategorie;

iii)reprodukční materiál lesních dřevin kategorie „selektovaný“ lze uvádět na trh, pouze pokud byl získán hromadným rozmnožováním ze semenného materiálu;

d)reprodukční materiál lesních dřevin druhů dřevin a umělých kříženců uvedených v příloze I, který obsahuje geneticky modifikované organismy nebo z nich sestává, lze uvádět na trh, pouze pokud:

i)patří do kategorie „testovaný“ a

ii)byl získán ze zdroje reprodukčního materiálu, který byl uznán podle článku 4 a který splňuje požadavky přílohy V, a

iii)je povolen k pěstování v Unii podle článku 19 směrnice 2001/18/ES nebo článků 7 a 19 nařízení (ES) č. 1829/2003, nebo případně v příslušném členském státě podle článku 26b směrnice 2001/18/ES;

e)reprodukční materiál lesních dřevin druhů dřevin a umělých kříženců uvedených v příloze I, který obsahuje NGT rostlinu kategorie 1, jak je definována v čl. 3 bodě 7 nařízení (EU) .../... (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o nových genomických technikách ...), nebo z ní sestává, lze uvádět na trh, pouze pokud:

i)patří do kategorie „testovaný“ a

ii)byl získán ze zdroje reprodukčního materiálu, který byl uznán podle článku 4 a který splňuje požadavky přílohy V, a

iii)rostlina získala prohlášení o statusu NGT rostliny kategorie 1 podle článku 6 nebo 7 nařízení (EU) .../... (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o nových genomických technikách...) nebo je potomkem této rostliny (těchto rostlin);

f)reprodukční materiál lesních dřevin druhů dřevin a umělých kříženců uvedených v příloze I lze uvádět na trh, pouze pokud je k němu připojen odkaz na číslo (čísla) potvrzení o původu;

g)je v souladu s články 36, 37, 40, 41, 42, 49, 53 a 54 nařízení (EU) 2016/2031 o karanténních škodlivých organismech pro Unii, karanténních škodlivých organismech pro chráněné zóny, regulovaných nekaranténních škodlivých organismech a škodlivých organismech, na které se vztahují opatření podle článku 30 uvedeného nařízení;

h)v případě osiva lze reprodukční materiál lesních dřevin druhů dřevin a umělých kříženců uvedených v příloze I uvádět na trh, pouze pokud jsou kromě souladu s písmeny a) až g) k dispozici informace týkající se:

i)čistoty,

ii)procenta klíčivosti čistých semen;

iii)hmotnosti tisíce čistých semen;

iv)počtu klíčivých semen na kilogram produktu uváděného na trh jako semenný materiál nebo v případě, že počet klíčivých semen není možné nebo účelné zjistit, počet životaschopných semen na kilogram.

2.Kategorie, v nichž lze uvádět na trh reprodukční materiál lesních dřevin z různých typů zdrojů reprodukčního materiálu, jsou stanoveny v příloze VI.

3.Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s čl. 26 odst. 2, kterými se mění tabulka v příloze VI týkající se kategorií, v nichž lze uvádět na trh reprodukční materiál lesních dřevin z různých typů zdrojů reprodukčního materiálu.

Tato změna přizpůsobuje tyto kategorie vývoji vědeckých a technických poznatků a příslušných mezinárodních norem.

Článek 6

Požadavky na reprodukční materiál lesních dřevin získaný ze zdroje reprodukčního materiálu určeného k zachování lesních genetických zdrojů

Aby mohl být reprodukční materiál lesních dřevin získaný ze zdroje reprodukčního materiálu, na který se vztahuje odchylka podle článku 18, uveden na trh, musí být splněny všechny následující podmínky:

a)reprodukční materiál lesních dřevin druhů uvedených v příloze I lze uvádět na trh, pouze pokud patří do kategorie „identifikovaný zdroj“;

b)reprodukční materiál lesních dřevin má původ, který je přirozeně přizpůsoben místním a regionálním podmínkám, a

c)reprodukční materiál lesních dřevin se sbírá od všech jedinců oznámeného zdroje reprodukčního materiálu.

Článek 7

Dočasné povolení k uvádění na trh reprodukčního materiálu lesních dřevin získaného ze zdroje reprodukčního materiálu, který nesplňuje požadavky na kategorii

1.Příslušné orgány mohou po přijetí aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 2 dočasně povolit uvádění na trh reprodukčního materiálu lesních dřevin získaného z uznaného zdroje reprodukčního materiálu, který nesplňuje všechny požadavky příslušné kategorie uvedené v čl. 5 odst. 1.

Příslušné orgány dotčeného členského státu oznámí Komisi a ostatním členským státům tato dočasná povolení a jednotlivé důvody, které odůvodňují jejich schválení.

2.Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými doplní tento článek stanovením podmínek pro udělení dočasného povolení dotčenému členskému státu.

Mezi tyto podmínky patří:

a)odůvodnění pro udělení tohoto povolení, aby bylo zajištěno dosažení cílů tohoto nařízení;

b)maximální doba platnosti povolení;

c)povinnosti, pokud jde o úřední kontroly profesionálních provozovatelů, kteří toto povolení uplatňují;

d)obsah a forma oznámení podle odstavce 1.

Článek 8

Zvláštní požadavky na některé druhy, kategorie a typy reprodukčního materiálu lesních dřevin

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými podle potřeby doplní toto nařízení, pokud jde o požadavky vhodné pro každý typ, druh nebo kategorii reprodukčního materiálu lesních dřevin:

a)týkající se oddílů plodů a osiva druhů uvedených v příloze I, pokud jde o druhovou čistotu;

b)týkající se částí rostlin druhů a umělých kříženců uvedených v příloze I, pokud jde o jakost ve vztahu k obecným vlastnostem, zdraví a velikosti;

c)pro normy vnější jakosti pro reprodukční materiál Populus spp., který je rozmnožován prýtovými nebo dřevitými řízky, pokud jde o vady a minimální rozměry prýtových a dřevitých řízků;

d)týkající se sadebního materiálu druhů a umělých kříženců uvedených v příloze I, pokud jde o jakost z hlediska obecných vlastností, zdravotního stavu, životaschopnosti a fyziologické jakosti;

e)týkající se sadebního materiálu, který má být dodán uživatelům v oblastech se středomořským podnebím, pokud jde o vady, velikost a stáří rostlin a případně velikost obalu.

Tento akt v přenesené pravomoci vychází ze zkušeností získaných při uplatňování požadavků vhodných pro každý typ, druh nebo kategorii reprodukčního materiálu lesních dřevin, pokud jde o ustanovení o kontrolách, odběru vzorků a testování a izolačních vzdálenostech. Upravuje tyto požadavky na základě vývoje příslušných mezinárodních norem, technického a vědeckého vývoje nebo vývoje klimatu a ekologie.

Článek 9

Pohotovostní plán a národní rejstřík

1.Každý členský stát vypracuje jeden nebo více pohotovostních plánů s cílem zajistit dostatečné zásobování reprodukčním materiálem lesních dřevin pro opětovné zalesňování oblastí postižených extrémními povětrnostními jevy, přírodními požáry, výskytem chorob a škodlivých organismů, katastrofami nebo jakoukoli jinou událostí, která je relevantní a byla identifikována ve vnitrostátních posouzeních rizik vypracovaných v souladu s čl. 6 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU 39 .

Tento pohotovostní plán se vypracuje pro ty druhy dřevin a jejich umělé křížence uvedené v příloze I, které jsou považovány za vhodné pro současné a předpokládané budoucí klimatické a ekologické podmínky daného členského státu.

Pohotovostní plán zohlední předpokládané budoucí rozšíření příslušných druhů dřevin a jejich umělých kříženců na základě simulací vnitrostátních a/nebo regionálních klimatických modelů pro daný členský stát.

2.Členské státy konzultují ve vhodné fázi vypracovávání a aktualizace těchto pohotovostních plánů všechny příslušné zúčastněné strany.

3.Každý pohotovostní plán obsahuje tyto prvky:

a)úkoly a povinnosti subjektů zapojených do provádění pohotovostního plánu v případě jakékoli události vedoucí k závažnému nedostatku reprodukčního materiálu lesních dřevin, strukturu řízení a postupy pro koordinaci kroků, které mají být přijaty příslušnými orgány, dalšími orgány veřejné správy, pověřenými subjekty nebo zúčastněnými fyzickými osobami, laboratořemi a profesionálními provozovateli, včetně případné koordinace se sousedními členskými státy a sousedními třetími zeměmi;

b)přístup příslušných orgánů k zásobám reprodukčního materiálu lesních dřevin, které byly uchovávány pro účely pohotovostního plánování, do prostor profesionálních provozovatelů, zejména lesních školek a laboratoří produkujících reprodukční materiál lesních dřevin, dalších příslušných provozovatelů a fyzických osob;

c)v nezbytných případech přístup příslušných orgánů k vybavení, personálu, externím expertizám a zdrojům nezbytným k rychlé a účinné aktivaci pohotovostního plánu;

d)opatření týkající se předkládání informací Komisi, ostatním členským státům, dotčeným profesionálním provozovatelům a veřejnosti, pokud jde o závažný nedostatek reprodukčního materiálu lesních dřevin, a opatření přijatá proti němu, v případě úředně potvrzeného nebo předpokládaného závažného nedostatku reprodukčního materiálu lesních dřevin;

e)opatření pro záznam zjištění o výskytu závažného nedostatku reprodukčního materiálu lesních dřevin;

f)dostupná posouzení členského státu, pokud jde o riziko závažného nedostatku reprodukčního materiálu lesních dřevin na jeho území a jeho možný dopad na zdraví lidí, zvířat a rostlin a na životní prostředí;

g)zásady pro zeměpisné vymezení oblasti (oblastí), kde se závažný nedostatek reprodukčního materiálu lesních dřevin vyskytl;

h)zásady týkající se odborné přípravy pracovníků příslušných orgánů a ve vhodných případech subjektů, orgánů veřejné správy, laboratoří, profesionálních provozovatelů a dalších osob podle písmene a).

Členské státy své pohotovostní plány pravidelně přezkoumávají a případně aktualizují, aby zohlednily technický a vědecký vývoj v souvislosti se simulacemi klimatických modelů, které se týkají předpokládaného budoucího rozšíření příslušných druhů dřevin a jejich umělých kříženců.

4.Členské státy zřídí národní rejstřík, který:

a)obsahuje druhy dřevin a umělé křížence uvedené v příloze I, které jsou relevantní pro současné klimatické a ekologické podmínky daného členského státu;

b)zohledňuje předpokládané budoucí rozšíření těchto druhů dřevin a jejich umělých kříženců.

Do čtyř let ode dne zřízení svých národních rejstříků vypracují členské státy pohotovostní plány pro druhy a umělé křížence zařazené do jejich rejstříků.

5.Členské státy spolupracují mezi sebou a se všemi příslušnými zúčastněnými stranami při vytváření svých pohotovostních plánů na základě výměny osvědčených postupů a zkušeností získaných při vytváření těchto plánů.

6.Členské státy zpřístupní své pohotovostní plány Komisi, ostatním členským státům a všem příslušným profesionálním provozovatelům prostřednictvím zveřejnění v systému FOREMATIS.

KAPITOLA III
REGISTRACE PROFESIONÁLNÍCH PROVOZOVATELŮ A ZDROJŮ REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU A VYMEZENÍ OBLASTÍ PROVENIENCE

Článek 10

Povinnosti profesionálních provozovatelů

1.Profesionální provozovatelé musí být zapsáni v registru stanoveném v článku 65 nařízení (EU) 2016/2031 v souladu s článkem 66 uvedeného nařízení.

Musí být usazeni v Unii.

2.Profesionální provozovatelé zpřístupní uživatelům svého reprodukčního materiálu lesních dřevin všechny nezbytné informace týkající se jeho vhodnosti pro současné a předpokládané budoucí klimatické a ekologické podmínky. Tyto informace se před převodem dotčeného reprodukčního materiálu lesních dřevin poskytnou potenciálnímu kupujícímu prostřednictvím internetových stránek, návodů pro pěstitele a jiných vhodných prostředků.

Článek 11

Vymezení oblastí provenience pro určité kategorie

U příslušných druhů zdrojů reprodukčního materiálu určených k získávání reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorií „identifikovaný zdroj“ a „selektovaný“ vymezí členské státy oblasti provenience.

Příslušné orgány zhotoví a zveřejní na svých internetových stránkách mapy s vymezením oblastí provenience. Tyto mapy zpřístupní Komisi a ostatním členským státům prostřednictvím systému FOREMATIS.

Článek 12

Národní rejstřík a národní seznamy zdrojů reprodukčního materiálu

1.Každý členský stát vytvoří, zveřejní a aktualizuje v elektronické podobě národní rejstřík zdrojů reprodukčního materiálu různých druhů uznaných na jeho území podle článků 4 a 19 a oznámených podle článku 18.

Tento rejstřík zahrnuje úplné údaje o každé jednotce uznaného zdroje reprodukčního materiálu společně s jejím jedinečným registračním označením.

Odchylně od článku 4 příslušné orgány neprodleně zapíší do svých národních rejstříků zdroj reprodukčního materiálu, který byl před … [Úř. věst., vložte datum tohoto nařízení] zařazen do jejich příslušných národních rejstříků uvedených v čl. 10 odst. 1 směrnice 1999/105/ES, aniž by použily postup registrace stanovený v uvedeném článku.

2.Každý členský stát vytvoří, zveřejní a aktualizuje národní seznam zdrojů reprodukčního materiálu, který se předkládá jako souhrn národního rejstříku. Tento seznam zpřístupní v elektronické podobě Komisi a ostatním členským státům prostřednictvím systému FOREMATIS.

3.Členské státy zřídí národní seznam v jednotné formě pro každou uznanou jednotku zdroje reprodukčního materiálu. U kategorií „identifikovaný zdroj“ a „selektovaný“ může obsahovat pouze souhrnný popis zdrojů reprodukčního materiálu na základě oblastí provenience.

Národní seznam uvádí zejména tyto údaje:

a)botanický název;

b)kategorii;

c)zdroj reprodukčního materiálu;

d)registrační označení nebo podle okolností jeho zkratku či identifikační kód oblasti provenience;

e)poloha zdroje reprodukčního materiálu: případně krátké označení a některou z následujících skupin údajů:

i)pro kategorii „identifikovaný zdroj“ oblast provenience a rozsah zeměpisné šířky a délky a nadmořské výšky;

ii)pro kategorii „selektovaný“ oblast provenience a zeměpisnou polohu určenou zeměpisnou šířkou a délkou a nadmořskou výškou nebo rozsahem zeměpisné šířky a délky a nadmořské výšky;

iii)pro kategorii „kvalifikovaný“ přesnou zeměpisnou polohu (přesné zeměpisné polohy) určenou (určené) zeměpisnou šířkou a délkou a nadmořskou výškou, ve které (kterých) je zdroj reprodukčního materiálu uchováván;

iv)pro kategorii „testovaný“ přesnou zeměpisnou polohu (přesné zeměpisné polohy) určenou (určené) zeměpisnou šířkou a délkou a nadmořskou výškou, ve které (kterých) je zdroj reprodukčního materiálu uchováván;

f)plochu: velikost zdroje (zdrojů) semen, porostu (porostů) nebo semenného sadu (semenných sadů);

g)původ:

i)údaj o tom, zda je zdroj reprodukčního materiálu autochtonní/indigenní, neautochtonní/neindigenní nebo zda je neznámého původu;

ii)u neautochtonního/neindigenního zdroje reprodukčního materiálu údaj o původu, pokud je znám;

h)účel použití reprodukčního materiálu lesních dřevin;

i)v případě reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „testovaný“ údaj, zda je:

i)geneticky modifikovaný nebo

ii)NGT rostlinou;

j)v případě kategorií „kvalifikovaný“ a „testovaný“ případně informace o místě produkce klonu (klonů) nebo směsi (směsí) klonů.

Článek 13

Unijní seznam uznaných zdrojů reprodukčního materiálu

1.Na základě národního seznamu každého z členských států v souladu s článkem 12 zveřejní Komise seznam nazvaný „Unijní seznam zdrojů uznaných k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin“.

Tento seznam se zpřístupní v elektronické podobě prostřednictvím systému FOREMATIS.

2.Tento seznam obsahuje údaje uvedené v národních seznamech podle čl. 12 odst. 1 a uvádí oblast použití.

KAPITOLA IV
POTVRZENÍ O PŮVODU, OZNAČOVÁNÍ A BALENÍ

Článek 14

Potvrzení o původu potvrzující identitu

1.Příslušné orgány vydají na žádost profesionálního provozovatele po sklizni reprodukčního materiálu lesních dřevin z uznaného zdroje reprodukčního materiálu potvrzení o původu potvrzující identitu (dále jen „potvrzení o původu“), v němž je uvedeno jedinečné registrační označení zdroje reprodukčního materiálu pro veškerý sklizený reprodukční materiál lesních dřevin.

Potvrzení o původu potvrzuje splnění požadavků čl. 4 odst. 2.

Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme obsah a vzor potvrzení o původu potvrzujícího identitu pro reprodukční materiál lesních dřevin:

a)vzor potvrzení o původu pro reprodukční materiál lesních dřevin, který je získán ze zdrojů semen a porostů;

b)vzor potvrzení o původu pro reprodukční materiál lesních dřevin, který je získán ze semenných sadů nebo rodičů rodiny (rodin), a

c)vzor potvrzení o původu pro reprodukční materiál lesních dřevin, který je získán z klonů a směsí klonů.

Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2.

2.Pokud členský stát přijme v souladu s čl. 15 odst. 2 opatření týkající se následného vegetativního množení, vydá se nové potvrzení o původu.

3.Pokud se jedná o směs podle čl. 15 odst. 3, zajistí členské státy, aby registrační označení jednotlivých komponentů směsi bylo identifikovatelné, a vydá se nové potvrzení o původu nebo jiný dokument pro identifikaci příslušné směsi.

4.Pokud je oddíl uvedený v čl. 15 odst. 1 rozdělen na menší oddíly, které nejsou zpracovány jednotně a jsou podrobeny následnému vegetativnímu množení, vydá se nové potvrzení o původu a uvede se odkaz na číslo předchozího potvrzení o původu.

5.Potvrzení o původu může být vydáno také v elektronické podobě (dále jen „elektronické potvrzení o původu“).

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit technická opatření pro vydávání elektronických potvrzení o původu s cílem zajistit jejich soulad s tímto článkem a náležitý, důvěryhodný a účinný způsob vydávání elektronických potvrzení o původu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2.

6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se doplňuje tento článek stanovením pravidel pro:

a)digitální záznam všech úkonů provedených profesionálním provozovatelem a příslušnými orgány za účelem vydání potvrzení o původu a

b)zřízení centralizované platformy, která propojí všechny členské státy a Komisi a usnadní zpracování těchto záznamů, přístup k nim a jejich používání.

Článek 15

Oddíly

1.Reprodukční materiál lesních dřevin se ve všech fázích produkce uchovává odděleně podle jednotlivých uznaných jednotek zdrojů reprodukčního materiálu, aby byla zajištěna vysledovatelnost reprodukčního materiálu lesních dřevin k uznanému zdroji reprodukčního materiálu, z něhož byl získán. Reprodukční materiál lesních dřevin se sklízí z těchto jednotlivých uznaných jednotek a uvádí se na trh v oddílech, které jsou dostatečně homogenní a označené jako odlišné od ostatních oddílů reprodukčního materiálu lesních dřevin.

Každý oddíl reprodukčního materiálu lesních dřevin je určen těmito údaji:

a)číslem oddílu;

b)kódem a číslem potvrzení o původu;

c)botanickým názvem;

d)kategorií reprodukčního materiálu lesních dřevin;

e)zdrojem reprodukčního materiálu;

f)registračním označením nebo identifikačním kódem oblasti provenience;

g)oblastí provenience pro reprodukční materiál lesních dřevin kategorií „identifikovaný zdroj“ a „selektovaný“ nebo případně jiný reprodukční materiál lesních dřevin;

h)popřípadě údajem o tom, zda je původ zdroje reprodukčního materiálu autochtonní nebo indigenní, neautochtonní nebo neindigenní nebo neznámý;

i)u semenného materiálu rokem zrání;

j)stářím a druhem semenáčků nebo řízků použitých jako sadební materiál a údajem o tom, zda byly podřezány, školkovány nebo obaleny;

k)pro kategorii „testovaný“, zda je:

i)geneticky modifikovaný;

ii)NGT rostlinou.

2.Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku a čl. 5 odst. 1 písm. c), členské státy uchovávají reprodukční materiál lesních dřevin, který je předmětem následného vegetativního množení, odděleně a jako takový jej identifikují. Tento reprodukční materiál lesních dřevin musí být sklizen z jedné uznané jednotky v kategoriích „selektovaný“, „kvalifikovaný“ a „testovaný“. V těchto případech se vyprodukovaný reprodukční materiál lesních dřevin zařadí do stejné kategorie jako původní reprodukční materiál lesních dřevin.

3.Aniž je dotčen odstavec 1, míchání reprodukčního materiálu lesních dřevin se v příslušných případech řídí těmito podmínkami:

a)v rámci kategorií „identifikovaný zdroj“ nebo „selektovaný“ se míchání týká reprodukčního materiálu lesních dřevin získaného ze dvou nebo více uznaných jednotek v rámci jedné oblasti provenience;

b)v případě míchání reprodukčního materiálu lesních dřevin v rámci jediné oblasti provenience ze zdrojů semen a porostů kategorie „identifikovaný zdroj“ se nově zkombinovaný oddíl certifikuje jako „reprodukční materiál lesních dřevin získaný ze zdroje semen“;

c)v případě míchání reprodukčního materiálu lesních dřevin získaného z neautochtonního nebo neindigenního zdroje s reprodukčním materiálem ze zdroje neznámého původu, se nově zkombinovaný oddíl certifikuje jako „neznámého původu“;

d)v případě míchání reprodukčního materiálu lesních dřevin získaného z jedné uznané jednotky z různých let zrání se zaznamenají skutečné roky zrání a podíl reprodukčního materiálu lesních dřevin z každého roku.

V případě míchání podle prvního pododstavce písmen a), b) nebo c) může být registrační označení uvedené v odst. 1 písm. f) nahrazeno identifikačním kódem oblasti provenience.

Článek 16

Úřední návěska

1.Příslušný orgán vydá pro každý oddíl reprodukčního materiálu lesních dřevin úřední návěsku, která potvrzuje, že reprodukční materiál lesních dřevin splňuje požadavky uvedené v článku 5.

2.Příslušné orgány povolí profesionálnímu provozovateli tisk úřední návěsky, poté co příslušný orgán potvrdí soulad tohoto reprodukčního materiálu lesních dřevin s požadavky uvedenými v článku 5. Profesionální provozovatel je oprávněn tisknout tuto návěsku, pokud příslušný orgán na základě auditu dospěl k závěru, že provozovatel má pro tisk úřední návěsky infrastrukturu a zdroje.

3.Příslušný orgán provádí pravidelné kontroly, aby ověřil, zda profesionální provozovatel splňuje požadavky uvedené v odstavci 2.

Pokud příslušný orgán po udělení povolení uvedeného v odstavci 2 zjistí, že profesionální provozovatel požadavky uvedené ve zmíněném odstavci nesplňuje, neprodleně povolení odejme nebo případně změní.

4.Kromě informací požadovaných podle čl. 15 odst. 1 obsahuje úřední návěska všechny tyto informace:

a)číslo (čísla) potvrzení o původu vystaveného (vystavených) v souladu s článkem 14 nebo odkaz na jiný dokument identifikující směs, který je k dispozici v souladu s čl. 14 odst. 3;

b)název/jméno profesionálního provozovatele;

c)dodané množství

d)v případě reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „testovaný“, jehož zdroj byl uznán podle článku 4, slova „předběžně uznáno“;

e)zda byl reprodukční materiál lesních dřevin množen vegetativně.

5.Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví tyto prvky týkající se úřední návěsky:

a)obsah úřední návěsky;

b)doplňující informace v případě osiva a malých množství osiva;

c)barvu návěsky pro konkrétní kategorie nebo jiné typy reprodukčního materiálu lesních dřevin;

d)doplňující informace v případě konkrétních rodů nebo druhů.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2.

6.Úřední návěska může být vydána také v elektronické podobě (dále jen „elektronická úřední návěska“).

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit technická opatření pro vydávání elektronických úředních návěsek s cílem zajistit jejich soulad s tímto článkem a náležitý, důvěryhodný a účinný způsob jejich vydávání. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2.

7.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se doplňuje tento článek stanovením pravidel pro:

a)digitální záznam všech úkonů provedených profesionálními provozovateli a příslušnými orgány za účelem vydání úředních návěsek;

b)zřízení centralizované platformy, která propojí členské státy a Komisi a usnadní zpracování těchto záznamů, přístup k nim a jejich používání.

Článek 17

Obaly semenného materiálu

Semenný materiál lze uvádět na trh pouze v uzavřených obalech, které se po otevření stanou nepoužitelnými.

KAPITOLA V
ODCHYLKY OD ČLÁNKU 4

Článek 18

Odchylka od povinnosti uznání v případě zdroje reprodukčního materiálu určeného k zachování lesních genetických zdrojů

1.Odchylně od čl. 4 odst. 1 a 2 nepodléhá zápis zdroje reprodukčního materiálu určeného k zachování lesních genetických zdrojů do národního rejstříku uznání příslušnými orgány.

2.Každý profesionální provozovatel, který registruje zdroj reprodukčního materiálu pro účely zachování lesních genetických zdrojů používaných v lesnictví, oznámí tento zdroj reprodukčního materiálu příslušnému orgánu dotyčného členského státu.

3.Zdroj reprodukčního materiálu uvedený v odstavci 1 se oznamuje příslušným orgánům v souladu s formátem systému FOREMATIS.

Oznámení zdroje reprodukčního materiálu se provádí s odkazem na oznámenou jednotku.

Každá oznámená jednotka se v národním rejstříku identifikuje jedinečným registračním označením.

Oznámení obsahuje tyto údaje:

a)botanický název;

b)kategorii;

c)zdroj reprodukčního materiálu;

d)registrační označení nebo podle okolností jeho zkratku či identifikační kód oblasti provenience;

e)polohu: krátké označení, je-li to relevantní, a oblast provenience a rozsah zeměpisné šířky a délky a nadmořské výšky;

f)plochu: velikost zdroje (zdrojů) semen nebo porostu (porostů);

g)původ: údaj o tom, zda je zdroj reprodukčního materiálu autochtonní/indigenní, neautochtonní/neindigenní nebo zda je neznámého původu. U neautochtonního/neindigenního zdroje reprodukčního materiálu údaj o původu, pokud je znám;

h)účel: zachování a udržitelné využívání genetických zdrojů.

4.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit zvláštní podmínky, pokud jde o požadavky a obsah tohoto oznámení. Tyto prováděcí akty zohlední vývoj příslušných mezinárodních norem a přijímají se přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2.

Článek 19

Uznání zdroje reprodukčního materiálu určeného k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „identifikovaný zdroj“ profesionálními provozovateli

Odchylně od čl. 4 odst. 1 a 2 mohou členské státy povolit profesionálním provozovatelům, aby u některých druhů uznávali zdroje reprodukčního materiálu určené k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „identifikovaný zdroj“, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)oblast provenience, kde se zdroj reprodukčního materiálu nachází, je vystavena extrémním povětrnostním podmínkám a

b)tyto povětrnostní podmínky mají vliv na reprodukční cyklus zdroje reprodukčního materiálu a snižují četnost sklizně reprodukčního materiálu lesních dřevin z tohoto zdroje.

Toto povolení podléhá schválení Komisí.

Článek 20

Prozatímní uznání zdroje reprodukčního materiálu určeného k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „testovaný“

Odchylně od čl. 4 odst. 2 mohou členské státy na celém svém území nebo na jeho části povolit na dobu nejdéle deseti let uznání zdroje reprodukčního materiálu, který je určen k produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie „testovaný“, pokud lze na základě předběžných výsledků genetického hodnocení nebo srovnávacích testů uvedených v příloze V předpokládat, že daný zdroj reprodukčního materiálu bude po ukončení testů splňovat podmínky pro uznání stanovené tímto nařízením.

Článek 21

Přechodné zásobovací obtíže

1.Za účelem překonání přechodných obtíží s obecným zásobováním reprodukčním materiálem lesních dřevin, které se vyskytnou v jednom nebo více členských státech, může Komise na žádost alespoň jednoho dotčeného členského státu prostřednictvím prováděcího aktu dočasně povolit členským státům, aby schválily pro uvádění na trh reprodukční materiál lesních dřevin jednoho nebo více druhů, který byl získán ze zdroje reprodukčního materiálu, jenž splňuje méně přísné požadavky, než jsou požadavky stanovené v čl. 4 odst. 1 a 2.

2.Pokud Komise postupuje podle odstavce 1, musí být na úřední návěsce vydané podle čl. 16 odst. 1 uvedeno, že dotčený reprodukční materiál lesních dřevin byl získán ze zdroje reprodukčního materiálu, který splňuje méně přísné požadavky, než jsou požadavky stanovené v čl. 4 odst. 1 a 2.

3.Prováděcí akt uvedený v odstavci 1 se přijme přezkumným postupem uvedeným v čl. 27 odst. 2.

Článek 22

Časově omezené pokusy za účelem nalezení lepších alternativ k ustanovením tohoto nařízení

1.Odchylně od článků 1, 4 a 5 může Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout o zorganizování časově omezených pokusů za účelem nalezení lepších alternativ k ustanovením tohoto nařízení týkajícím se druhů nebo umělých kříženců, na které se vztahuje, požadavků na uznání zdroje reprodukčního materiálu a produkce reprodukčního materiálu lesních dřevin a jeho uvádění na trh.

Tyto pokusy mohou mít podobu technických nebo vědeckých zkoušek, které zkoumají proveditelnost a vhodnost nových požadavků ve srovnání s požadavky stanovenými v článcích 1, 4 a 5 tohoto nařízení.

2.Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2 a stanoví jeden nebo více z těchto prvků:

a)dotčené druhy nebo umělé křížence;

b)podmínky pokusů pro jednotlivé druhy nebo umělé křížence;

c)dobu trvání pokusu;

d)povinnosti zúčastněných členských států v oblasti monitorování a podávání zpráv.

Tyto akty zohledňují vývoj:

a)metod pro určení původu zdrojů reprodukčního materiálu včetně použití biomolekulárních technik;

b)metod pro zachování a udržitelné využívání lesních genetických zdrojů s přihlédnutím k platným mezinárodním normám;

c)metod reprodukce, produkce včetně využití inovativních produkčních postupů;

d)metod pro navrhování schémat křížení komponentů zdrojů reprodukčního materiálu;

e)metod hodnocení vlastností zdrojů reprodukčního materiálu a reprodukčního materiálu lesních dřevin;

f)metod kontroly dotčeného reprodukčního materiálu lesních dřevin.

Tyto akty se přizpůsobí vývoji technik produkce dotčeného reprodukčního materiálu lesních dřevin a vycházejí ze srovnávacích zkoušek a testů provedených členskými státy.

3.Komise přezkoumá výsledky těchto pokusů a shrne je ve zprávě, v níž v případě potřeby uvede nutnost změnit články 1, 4 nebo 5.

Článek 23

Oprávnění přijmout přísnější požadavky

1.Odchylně od článku 4 může Komise prostřednictvím prováděcích aktů oprávnit členské státy, aby na celém území dotčeného členského státu nebo na jeho části přijaly, pokud jde o požadavky na uznání zdrojů reprodukčního materiálu a produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin, přísnější požadavky na produkci, než jsou požadavky uvedené ve zmíněném článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2.

2.Pro účely oprávnění uvedeného v odstavci 1 předloží členské státy Komisi žádost, v níž uvedou:

a)návrh ustanovení obsahujících zamýšlené požadavky;

b)odůvodnění potřeby a přiměřenosti těchto požadavků.

3.Oprávnění uvedené v odstavci 1 se udělí pouze v případě, že jsou splněny tyto podmínky:

a)požadovaná opatření zajišťují alespoň jednu z následujících skutečností:

i)zlepšení kvality dotčeného reprodukčního materiálu lesních dřevin;

ii)ochranu životního prostředí: přizpůsobení se změně klimatu nebo přispění k ochraně biologické rozmanitosti, obnově lesních ekosystémů;

b)požadovaná opatření jsou nezbytná a přiměřená svému cíli podle písmene a) a

c)opatření jsou odůvodněna na základě specifických klimatických a ekologických podmínek v daném členském státě.

4.Pokud členské státy přijaly dodatečné nebo přísnější požadavky podle článku 7 směrnice 1999/105/ES, dotčené členské státy do ... [jeden rok ode dne použitelnosti tohoto nařízení] tato opatření přezkoumají a zruší nebo změní tak, aby byla v souladu s tímto nařízením.

O těchto krocích uvědomí Komisi a ostatní členské státy.

KAPITOLA VI
DOVOZ REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU LESNÍCH DŘEVIN

Článek 24

Dovoz na základě rovnocennosti s požadavky Unie

1.Reprodukční materiál lesních dřevin lze dovážet ze třetích zemí do Unie pouze tehdy, pokud je podle odstavce 2 prokázáno, že splňuje požadavky rovnocenné požadavkům, které se vztahují na reprodukční materiál lesních dřevin produkovaný a uváděný na trh v Unii.

2.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, zda reprodukční materiál lesních dřevin určitých rodů, druhů nebo kategorií vyprodukovaný ve třetí zemi splňuje požadavky rovnocenné požadavkům platným pro reprodukční materiál lesních dřevin vyprodukovaný a uváděný na trh v Unii, a to na základě všech následujících skutečností:

a)důkladného přezkoumání informací a údajů, které dotčená třetí země poskytla; a

b)uspokojivého výsledku auditu provedeného Komisí v dotčené třetí zemi, pokud Komise považuje tento audit za nezbytný;

c)skutečnosti, že se tato třetí země účastní systému OECD pro certifikaci reprodukčního materiálu lesních dřevin v mezinárodním obchodě.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2.

3.Při přijímání rozhodnutí uvedených v odstavci 1 Komise zváží, zda systémy uznávání a registrace zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin a následné produkce reprodukčního materiálu lesních dřevin z uvedených zdrojů reprodukčního materiálu používané v dotčené třetí zemi poskytují stejné záruky jako systémy stanovené v článcích 4, 5 a v příslušných případech v článku 11 pro kategorie „identifikovaný zdroj“, „selektovaný“, „kvalifikovaný“ a „testovaný“.

Článek 25

Oznámení a certifikáty dovezeného reprodukčního materiálu lesních dřevin

1.Profesionální provozovatelé dovážející reprodukční materiál lesních dřevin do Unie o dovozu předem informují příslušný orgán prostřednictvím systému pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC) uvedeného v článku 131 nařízení (EU) 2017/625.

2.K dovezenému reprodukčnímu materiálu lesních dřevin musí být přiloženy všechny tyto údaje:

a)potvrzení o původu nebo jiný úřední certifikát vydané třetí zemí původu;

b)úřední návěska a

c)záznamy obsahující podrobné údaje o tomto reprodukčním materiálu lesních dřevin poskytnuté profesionálním provozovatelem v dané třetí zemi.

3.Po dovozu uvedeném v odstavci 1 příslušný orgán dotčeného členského státu nahradí:

a)potvrzení o původu nebo úřední certifikát uvedené v odst. 2 písm. a) novým potvrzením o původu vydaným v dotčeném členském státě a

b)úřední návěsku uvedenou v odst. 2 písm. b) novou úřední návěskou vydanou v dotčeném členském státě.

KAPITOLA VII
PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 26

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 2 a 6, čl. 5 odst. 3, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 1, čl. 14 odst. 6 a čl. 16 odst. 7 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 2 a 6, čl. 5 odst. 3, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 1, čl. 14 odst. 6 a čl. 16 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 2 a 6, čl. 5 odst. 3, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 1, čl. 14 odst. 6 a čl. 16 odst. 7 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 27

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 40 . Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 41 .

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud tak o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

KAPITOLA VIII
Podávání zpráv, sankce a změny nařízení (EU) 2016/2031 a 2017/625

Článek 28

Podávání zpráv

Do … [Úřad pro publikace, vložte datum pět let po datu použitelnosti tohoto nařízení] a poté každých pět let předají členské státy Komisi zprávu o:

a)množstvích certifikovaného reprodukčního materiálu lesních dřevin za rok;

b)počtu přijatých vnitrostátních pohotovostních plánů pro přípravu na obtíže se zásobováním reprodukčním materiálem lesních dřevin a době potřebné k aktivaci těchto pohotovostních plánů;

c)počtu internetových stránek a/nebo vnitrostátních návodů pro pěstitele, které obsahují informace o tom, kde nejlépe vysadit reprodukční materiál lesních dřevin;

d)množstvích reprodukčního materiálu lesních dřevin podle rodů a druhů dovezených ze třetích zemí na základě rovnocennosti s požadavky Unie;

e)sankcích uplatněných podle článku 29.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví technické formáty pro zprávu stanovenou v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2.

Článek 29

Sankce

1.Členské státy stanoví pravidla pro účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Členské státy neprodleně oznámí Komisi uvedená pravidla a opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.

2.Členské státy zajistí, aby finanční sankce za porušení tohoto nařízení spáchaná pomocí klamavých nebo podvodných praktik odpovídaly v souladu s vnitrostátním právem přinejmenším buď ekonomickému prospěchu, který profesionální provozovatel získal, nebo případně procentu obratu profesionálního provozovatele.

Článek 30

Změny nařízení (EU) 2016/2031

Nařízení (EU) 2016/2031 se mění takto:

1)v článku 37 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.Komise prostřednictvím prováděcího aktu případně stanoví opatření s cílem zabránit výskytu regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Unii na dotčených rostlinách k pěstování, jak jsou uvedena v čl. 36 písm. f) tohoto nařízení. Tato opatření se případně použijí i na dovoz těchto rostlin na území Unie a jejich přemísťování na tomto území.“;

2)v článku 83 se vkládá nový odstavec, který zní:

„5aJestliže jsou rostliny k pěstování vyprodukovány nebo uváděny na trh jakožto kategorie „identifikovaný zdroj“, „selektovaný“, „kvalifikovaný“ nebo „testovaný“, jak je uvedeno v nařízení (EU) .../...*+, je rostlinolékařský pas v jasně rozlišitelné podobě umístěn na úřední návěsce zhotovené v souladu s příslušnými ustanoveními uvedeného nařízení.

Použije-li se tento odstavec,

a)obsahuje rostlinolékařský pas určený pro přemísťování na území Unie prvky stanovené v příloze VII částech E a F tohoto nařízení;

b)obsahuje rostlinolékařský pas určený pro dovoz do chráněné zóny a přemísťování v rámci této zóny prvky stanovené v příloze VII části H tohoto nařízení.“;

______________________

*Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... ze dne ... ... (Úř. věst. ...).“;

+Úř. věst.: Do textu vložte číslo tohoto nařízení a orgány a v poznámce pod čarou uveďte číslo, datum, název a odkaz na toto nařízení v Úředním věstníku.

3)příloha VII se mění v souladu s přílohou VII tohoto nařízení.

Článek 31

Změny nařízení (EU) 2017/625

Nařízení (EU) 2017/625 se mění takto:

1)v čl. 1 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„l)produkce reprodukčního materiálu lesních dřevin a jeho uvádění na trh.“;

2)v článku 3 se doplňuje nový bod, který zní:

„(52)„reprodukčním materiálem lesních dřevin“ materiál ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení ... (EU) …/… *+

______________________

*Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... ze dne ... ... (Úř. věst. ...).“;

+Úř. věst.: Do textu vložte číslo tohoto nařízení a orgány a v poznámce pod čarou uveďte číslo, datum, název a odkaz na toto nařízení v Úředním věstníku.

3)za článek 22a se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 22b

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a pro opatření přijímaná příslušnými orgány v souvislosti s reprodukčním materiálem lesních dřevin

1.Úřední kontroly za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. l) zahrnují úřední kontroly produkce reprodukčního materiálu lesních dřevin a jeho uvádění na trh a kontroly provozovatelů, na něž se tato pravidla vztahují.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o pravidla pro provádění úředních kontrol reprodukčního materiálu lesních dřevin s cílem ověřit soulad s pravidly Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. l) vztahujícími se na toto zboží a pro opatření přijímaná příslušnými orgány po provedení těchto úředních kontrol.

Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví pravidla pro:

a)zvláštní požadavky pro provádění těchto úředních kontrol produkce konkrétního reprodukčního materiálu lesních dřevin, na nějž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. l), a jeho uvádění na trh v rámci Unie v reakci na nesoulad s pravidly Unie pro reprodukční materiál lesních dřevin konkrétního původu nebo provenience;

b)zvláštní požadavky pro provádění těchto úředních kontrol činností profesionálních provozovatelů souvisejících s produkcí konkrétního reprodukčního materiálu lesních dřevin, na nějž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. l), v reakci na nesoulad s pravidly Unie pro reprodukční materiál lesních dřevin určitého původu nebo provenience a

c)případy, kdy mají příslušné orgány přijmout v souvislosti se zvláštními případy nesouladu jedno nebo více opatření uvedených v čl. 137 odst. 2 a čl. 138 odst. 2.

3.Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla pro jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol rozmnožovacího materiálu rostlin s cílem ověřit soulad s pravidly Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. l), jež se na toto zboží vztahují, a pro kroky přijímané příslušnými orgány v návaznosti na tyto úřední kontroly, pokud jde o:

a)jednotnou minimální četnost takových úředních kontrol v případech, kdy je určitá minimální úroveň úředních kontrol nezbytná k reakci na zjištěná jednotná rizika nesouladu s pravidly pro reprodukční materiál lesních dřevin určitého původu nebo provenience;

b)četnost úředních kontrol prováděných příslušnými orgány u provozovatelů oprávněných vydávat úřední návěsky pod úředním dozorem v souladu s čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) .../...*+

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

______________________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... ze dne ... ... (Úř. věst. ...).“

+ Úř. věst.: Do textu vložte číslo tohoto nařízení a orgány a v poznámce pod čarou uveďte číslo, datum, název a odkaz na toto nařízení v Úředním věstníku.

KAPITOLA IX
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 32

Zrušení směrnice 1999/105/ES

Směrnice 1999/105/ES se zrušuje.

Odkazy na uvedený zrušený akt se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VIII.

Článek 33

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne … [3 roky po datu vstupu tohoto nařízení v platnost].

Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

(1) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(3) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (COM(2021) 82 final).

(4) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, nová Lesní strategie EU do roku 2030 (COM(2021) 572 final).

(5) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života (COM(2020) 380 final).

(6) Rozhodnutí Rady o zřízení systému OECD pro certifikaci reprodukčního materiálu lesních dřevin v mezinárodním obchodě [OECD/LEGAL/0355].

(7) Robert N., Jonsson R., Chudy R., Camia A. (2020) The EU Bioeconomy: Supporting an Employment Shift Downstream in the Wood-Based Value Chains? (Bioekonomika EU: podpora přesunu zaměstnanosti v rámci hodnotových řetězců založených na dřevě do navazujících článků?) Sustainability 12, 758.

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

(10) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).

(11) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády (COM(2021) 118 final).

(12) Rozhodnutí Rady (EU) 2019/1905 ze dne 8. listopadu 2019, jímž se Komise žádá o předložení studie zaměřené na možnosti, jak by Unie mohla aktualizovat stávající právní předpisy o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh, a s ohledem na výsledky studie případně o předložení návrhu (Úř. věst. L 293, 14.11.2019, s. 105).

(13) Pracovní dokument útvarů Komise Studie o možnostech Unie aktualizovat stávající právní předpisy o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh (SWD(2021) 90 final).

(14) ICF (2021) Shromažďování a analýza údajů na podporu studie Komise o možnostech Unie aktualizovat stávající právní předpisy o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh; https://doi.org/10.2875/406165

(15) ICF (2022) Studie na podporu posouzení dopadů revize právních předpisů o rozmnožovacím materiálu rostlin a reprodukčním materiálu lesních dřevin, https://data.europa.eu/doi/10.2875/4381

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [Úřad pro publikace, vložte prosím odkaz] o rostlinách získaných některými novými genomickými technikami a potravinách a krmivech z nich a o změně směrnic 68/193/EHS, 1999/105/ES, 2002/53/ES, 2002/55/ES a nařízení (EU) 2017/625 (Úř. věst. L ..., ...).

(17) Úř. věst. C 199, 14.7.1999, s. 1.

(18) Úř. věst. C 329, 17.11.1999, s. 15.

(19) Postoj Evropského parlamentu ze dne … a postoj Rady v prvním čtení ze dne ... Postoj Evropského parlamentu ze dne … a rozhodnutí Rady ze dne ...

(20) Směrnice Rady 1999/105/ES ze dne 22. prosince 1999 o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh (Úř. věst. L 11, 15.1.2000, s. 17).

(21) Rozhodnutí Rady o zřízení systému OECD pro certifikaci reprodukčního materiálu lesních dřevin v mezinárodním obchodě [ OECD/LEGAL/0355] .

(22) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu (COM/2019/640 final).

(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(24) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (COM(2021) 82 final).

(25) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, nová Lesní strategie EU do roku 2030 (COM(2021) 572 final).

(26) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života (COM(2020) 380 final).

(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1).

(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1).

(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (Úř. věst. ..., s.).

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).

(31) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).

(32) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády (COM(2021) 118 final).

(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1).

(35) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(36) FAO (2020) Global Forest Resources Assessment Terms and definitions (Globální podmínky a definice pro posuzování lesních zdrojů). https://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf

(37) FAO (2020) Global Forest Resources Assessment Terms and definitions (Globální podmínky a definice pro posuzování lesních zdrojů). https://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf

(38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... o rostlinách získaných některými novými genomickými technikami a potravinách a krmivech z nich a o změně směrnic 68/193/EHS, 1999/105/ES, 2002/53/ES, 2002/55/ES a nařízení (EU) 2017/625 (Úř. věst. ...).

(39) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924.

(40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

Abies alba Mill.	Pinus canariensis C. Smith
Abies cephalonica Loud.	Pinus cembra L.
Abies grandis Lindl.	Pinus contorta Loud
Abies pinsapo Boiss.	Pinus halepensis Mill.
Acer platanoides L.	Pinus leucodermis Antoine
Acer pseudoplatanus L.	Pinus nigra Arnold
Alnus glutinosa Gaertn.	Pinus pinaster Ait.
Alnus incana Moench.	Pinus pinea L.
Betula pendula Roth.	Pinus radiata D. Don
Betula pubescens Ehrh.	Pinus sylvestris L.
Carpinus betulus L.	Populus spp. a umělé křížence mezi těmito druhy
Castanea sativa Mill.	Prunus avium L.
Cedrus atlantica Carr.	Pseudotsuga menziesii Franco
Cedrus libani A. Richard	Quercus cerris L.
Fagus sylvatica L.	Quercus ilex L.
Fraxinus angustifolia Vahl.	Quercus petraea Liebl.
Fraxinus excelsior L.	Quercus pubescens Willd.
Larix decidua Mill.	Quercus robur L.
Larix x eurolepis Henry	Quercus rubra L.
Larix kaempferi Carr.	Quercus suber L.
Larix sibirica Ledeb.	Robinia pseudoacacia L.
Picea abies Karst.	Tilia cordata Mill.
Picea sitchensis Carr.	Tilia platyphyllos Scop.
Pinus brutia Ten.

Zdroj reprodukčního materiálu	Kategorie reprodukčního materiálu lesních dřevin (barva návěsky, pokud se používá barevná úřední návěska)
	Identifikovaný zdroj (žlutá)	Selektovaný (zelená)	Kvalifikovaný (růžová)	Testovaný (modrá)
Zdroj semen	x
Porost	x	x		x
Semenný sad			x	x
Rodiče rodin(y)			x	x
Klon			x	x
Směs klonů			x	x

Směrnice Rady 1999/105/ES	Toto nařízení
Článek 1	Čl. 1 první pododstavec
Článek 2	Článek 3
Čl. 3 odst. 1	Čl. 2 odst. 1
Čl. 3 odst. 2	Čl. 2 odst. 5
Čl. 3 odst. 3	−
Čl. 3 odst. 4	Čl. 2 odst. 4 písm. c)
Čl. 4 odst. 1	Čl. 4 odst. 1
Čl. 4 odst. 2 písm. a)	Čl. 4 odst. 2 první až čtvrtý pododstavec
Čl. 4 odst. 2 písm. b)	Čl. 4 odst. 2 sedmý pododstavec a čl. 4 odst. 3
Čl. 4 odst. 3 písm. a)	Čl. 4 odst. 4
Čl. 4 odst. 3 písm. b)	Čl. 4 odst. 5
Čl. 4 odst. 4	Články 6 a 18
Čl. 4 odst. 5	Článek 21
Článek 5	−
Čl. 6 odst. 1	Čl. 5 odst. 1
Čl. 6 odst. 2	Čl. 5 odst. 2
Čl. 6 odst. 3 první pododstavec	Čl. 8 první pododstavec
Čl. 6 odst. 3 druhý pododstavec	Čl. 8 druhý pododstavec
Čl. 6 odst. 4	Čl. 10 odst. 1
Čl. 6 odst. 5 písm. a)	Čl. 2 odst. 4 písm. d)
Čl. 6 odst. 5 písm. b)	−
Čl. 6 odst. 6	−
Čl. 6 odst. 7	Článek 7
Čl. 6 odst. 8	Čl. 4 odst. 6
Článek 7	Článek 23
Článek 8	−
Článek 9	Článek 11
Článek 10	Článek 12
Článek 11	Článek 13
Článek 12	Článek 14
Článek 13	Článek 15
Čl. 14 odst. 1 první pododstavec	Čl. 16 odst. 1
Čl. 14 odst. 1 písm. a) až e)	Čl. 16 odst. 4
Čl. 14 odst. 2 až 6	−
Čl. 14 odst. 7	Čl. 15 odst. 1 písm. j)
Článek 15	Článek 17
Článek 16	Článek 31
Článek 17	−
Článek 18	Článek 21
Článek 19	Článek 24
Článek 20	−
Článek 21	Článek 22
Článek 22	Čl. 5 odst. 1 písm. g)
Článek 23	Čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 2 a 6, čl. 5 odst. 3
Článek 24	Čl. 14 odst. 1 a 5, čl. 16 odst. 5 a 6, čl. 18 odst. 4, čl. 21 odst. 3, čl. 22 odst. 1 a čl. 23 odst. 1
Článek 25	Článek 26
Článek 26	Článek 27
Článek 27	−
Článek 28	−
Článek 29	Článek 32
Článek 30	Článek 33
Příloha I	Příloha I
Příloha II	Příloha II
Příloha III	Příloha III
Příloha IV	Příloha IV
Příloha V	Příloha V
Příloha VI	Příloha VI
Příloha VII	Článek 8
Příloha VIII	Článek 14