EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 4.7.2023

COM(2023) 348 final

2023/0202(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví další procesní pravidla týkající se prosazování nařízení (EU) 2016/679

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

·Stížnosti: Stížnosti představují základní zdroj informací pro odhalování porušování pravidel pro ochranu údajů. Úřady pro ochranu osobních údajů si požadavky na formu stížnosti, zapojení stěžovatelů do řízení a zamítnutí stížnosti vykládají různě. Například: stížnost, kterou některé úřady pro ochranu osobních údajů přijmou, mohou jiné zamítnout s odůvodněním, že neobsahuje dostatečné informace; některé úřady pro ochranu osobních údajů poskytují stěžovatelům stejná práva jako vyšetřovaným stranám, zatímco jiné stěžovatele nezapojují nebo je zapojují ve velmi omezené míře; některé úřady pro ochranu osobních údajů přijímají formální rozhodnutí o zamítnutí všech stížností, kterým nebylo vyhověno, zatímco jiné úřady pro ochranu osobních údajů tak nečiní. Tyto rozdíly znamenají, že způsob vyřizování stížností a zapojení stěžovatelů se liší podle toho, kde je stížnost podána nebo který úřad pro ochranu osobních údajů je v daném případě vedoucím úřadem. V důsledku toho se v přeshraničních případech oddaluje dokončení šetření a zjednání nápravy pro subjekt údajů. Evropský parlament ve svém usnesení o zprávě Komise o nařízení GDPR z roku 2020 zdůraznil potřebu objasnit postavení stěžovatelů v případě přeshraničních stížností.

·Procesní práva vyšetřovaných stran: Právo na obhajobu vyšetřovaných stran je základní zásadou unijního práva, kterou je třeba dodržovat za všech okolností, zejména v řízeních, která mohou vést k vysokým sankcím. Vzhledem k možné závažnosti sankcí, které mohou být uloženy, musí mít strany vyšetřované pro porušení nařízení GDPR podobné záruky, jaké jsou stanoveny v řízeních trestního charakteru. Procesní práva vyšetřovaných stran, jako je rozsah práva být vyslechnut a práva na přístup ke spisu, se v jednotlivých členských státech značně liší. Rozsah, v jakém jsou strany vyslechnuty, načasování slyšení a dokumenty, které jsou stranám poskytnuty, aby mohly uplatnit své právo být vyslechnuty, jsou prvky, ke kterým členské státy přistupují různě. Tyto různé přístupy nejsou vždy slučitelné s postupem stanoveným v článku 60 nařízení GDPR, který vychází z předpokladu, že vyšetřované strany uplatnily svá práva na spravedlivý proces před tím, než vedoucí úřad pro ochranu osobních údajů předložil návrh rozhodnutí. Pokud je věc předložena sboru k řešení sporu, může se rozsah, v jakém byly strany vyslechnuty v otázkách uvedených v návrhu rozhodnutí a námitkách dotčených úřadů pro ochranu osobních údajů, lišit. Kromě toho není jasné, v jakém rozsahu by při řešení sporů sborem podle článku 65 nařízení GDPR měly být vyšetřované strany vyslechnuty. Nezajištění práva být vyslechnut může vést k tomu, že rozhodnutí úřadů pro ochranu osobních údajů, které zjistí porušení nařízení GDPR, budou spíše vystavena možnosti právního napadení.

·Spolupráce a řešení sporů: Postup spolupráce uvedený v článku 60 nařízení GDPR je nastíněn v obecné rovině. V přeshraničních případech jsou úřady pro ochranu osobních údajů ve snaze dosáhnout konsensu povinny vzájemně si vyměňovat „relevantní informace“. Jakmile vedoucí úřad pro ochranu osobních údajů předloží návrh rozhodnutí v dané věci, ostatní úřady pro ochranu osobních údajů mají možnost vznést „relevantní a odůvodněné námitky“. Tyto námitky mohou vést k postupu pro řešení sporů (pokud se jimi vedoucí úřad pro ochranu osobních údajů neřídí). Ačkoli je postup pro řešení sporů podle článku 65 nařízení GDPR zásadním prvkem pro zajištění jednotného výkladu nařízení GDPR, měl by být vyhrazen pro výjimečné případy, kdy loajální spolupráce mezi úřady pro ochranu osobních údajů nevede ke konsensu. Zkušenosti s prosazováním nařízení GDPR v přeshraničních případech ukazují, že spolupráce mezi úřady pro ochranu osobních údajů před předložením návrhu rozhodnutí vedoucím úřadem pro ochranu osobních údajů není dostatečná. Nedostatečná spolupráce a nedostatečné dosahování konsenzu v klíčových otázkách šetření v této rané fázi vedly k předložení mnohých věcí k řešení sporů.

Existují rozdíly ve formě a struktuře relevantních a odůvodněných námitek, které předkládají dotčené úřady pro ochranu osobních údajů během postupu přeshraniční spolupráce. Tyto rozdíly brání účinnému ukončení postupu pro řešení sporů a zapojení všech dotčených úřadů pro ochranu osobních údajů do tohoto postupu, zejména úřadů z menších členských států, které mají méně zdrojů než úřady z větších členských států.

·Nařízení GDPR nestanoví lhůty pro jednotlivé fáze spolupráce a postupu pro řešení sporů. Vzhledem k různé složitosti šetření a diskreční pravomoci úřadů pro ochranu osobních údajů při šetření porušení nařízení GDPR není žádoucí stanovit lhůty pro každou jednotlivou fázi řízení. Stanovení lhůt v příslušných případech však pomůže zabránit zbytečným průtahům při vyřizování věcí.

·Forma stížností a postavení stěžovatelů: Návrh obsahuje formulář, který upřesňuje informace požadované pro všechny stížnosti podané podle článku 77 nařízení GDPR týkající se přeshraničního zpracování, a upřesňuje procesní pravidla pro zapojení stěžovatelů do řízení, včetně jejich práva vyjádřit své stanovisko. Upřesňuje procesní pravidla pro zamítání stížností v přeshraničních případech a objasňuje úlohu vedoucího úřadu pro ochranu osobních údajů a úřadu pro ochranu osobních údajů, kterému byla stížnost v těchto případech podána. Uznává význam a zákonnost smírného řešení případů zahájených na základě stížnosti.

·Cílená harmonizace procesních práv v přeshraničních případech: Návrh poskytuje vyšetřovaným stranám právo být vyslechnuty v klíčových fázích řízení, a to i během řešení sporů sborem, a objasňuje obsah správního spisu a práva stran na přístup k tomuto spisu. Návrh tak posiluje práva stran na obhajobu a zajišťuje důsledné dodržování těchto práv bez ohledu na to, který úřad pro ochranu osobních údajů šetření vede.

·Zjednodušení spolupráce a řešení sporů: Návrh poskytuje úřadům pro ochranu osobních údajů nástroje nezbytné k dosažení konsensu tím, že upřesňuje požadavek, aby úřady pro ochranu osobních údajů spolupracovaly a sdílely „relevantní informace“, který je stanoven v článku 60 nařízení GDPR. Toto nařízení vytváří rámec pro všechny úřady pro ochranu osobních údajů, aby mohly smysluplně zasáhnout do přeshraničního případu tím, že poskytnou svá stanoviska v rané fázi šetření a využijí všechny nástroje, které nařízení GDPR poskytuje. To usnadní dosažení konsensu a sníží pravděpodobnost neshod v pozdější fázi řízení, které by vyžadovaly použití mechanismu řešení sporů. Pokud se úřady pro ochranu osobních údajů neshodnou na klíčové otázce rozsahu šetření v případech zahájených na základě stížnosti, návrh stanoví úlohu sboru, který by měl neshodu vyřešit přijetím naléhavého závazného rozhodnutí. Zapojení sboru u takové samostatné otázky poskytne vedoucímu úřadu pro ochranu osobních údajů nezbytné vyjasnění s cílem pokračovat v šetření, a zajišťuje, že neshoda ohledně rozsahu šetření nebude vyžadovat použití mechanismu řešení sporů podle článku 65.

Návrh stanoví podrobné požadavky na formu a strukturu relevantních a odůvodněných námitek vznesených dotčenými úřady pro ochranu osobních údajů, čímž usnadňuje účinnou účast všech úřadů pro ochranu osobních údajů a cílené a rychlé řešení případu.

·Návrh stanoví procesní lhůty pro postup pro řešení sporů, upřesňuje informace, které má vedoucí úřad pro ochranu osobních údajů poskytnout při předložení věci k řešení sporu, a objasňuje úlohu všech účastníků zapojených do řešení sporů (vedoucího úřadu pro ochranu osobních údajů, dotčených úřadů pro ochranu osobních údajů a sboru). Tímto způsobem návrh usnadňuje rychlé dokončení postupu pro řešení sporů pro vyšetřované strany a subjekty údajů.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

·vnitrostátní správní postupy, které se týkají zejména: postupů vyřizování stížností, kritérií přípustnosti stížností, délky řízení z důvodu různých lhůt nebo neexistence jakýchkoli lhůt, okamžiku v řízení, kdy je přiznáno právo být vyslechnut, informování a zapojení stěžovatelů v průběhu řízení,

·výklady pojmů týkajících se mechanismu spolupráce a

·přístup k tomu, kdy zahájit postup spolupráce, zapojit dotčené úřady pro ochranu osobních údajů a sdělovat jim informace.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

·Sbor: Sbor se skládá z úřadů pro ochranu osobních údajů, donucovacích orgánů ve vztahu k nařízení GDPR. Jeho úkolem je mimo jiné řešení sporů v přeshraničních případech podle nařízení GDPR. Komise proto ve všech fázích přípravného procesu podněty sboru náležitě zohlednila. Návrh v první řadě reaguje na seznam otázek, které sbor předal Komisi v říjnu 2022 a v němž jsou uvedeny aspekty přeshraničního postupu prosazování, které by mohly být harmonizovány na úrovni EU. Návrh řeší většinu otázek, které sbor ve svém seznamu uvedl. V některých případech se Komise rozhodla nezabývat se otázkami, které sbor uvedl, zejména pokud se Komise domnívala, že daná otázka je již dostatečně řešena v nařízení GDPR, nebo že by daná záležitost měla zůstat v pravomoci vedoucího úřadu pro ochranu osobních údajů nebo by měla být stanovena vnitrostátními právními předpisy. Kromě toho se návrh zabývá některými otázkami nad rámec těch, které sbor uvedl ve svém seznamu, pokud to Komise považovala za nezbytné pro zajištění hladkého fungování přeshraničního prosazování a dodržování práv na spravedlivý proces. Komise rovněž vedla cílené konzultace o aspektech návrhu s podskupinami sboru, které se zabývají přeshraniční spoluprací a prosazováním práva, na zasedáních 21. března 2023 a 24. dubna 2023, aby využila odborných znalostí úřadů pro ochranu osobních údajů, které se těmito otázkami zabývají při své každodenní práci. Sbor opatření Komise v této oblasti na březnovém a dubnovém zasedání v roce 2023 plně podpořil a poskytl Komisi cenné podněty.

·Mnohostranná expertní skupina pro nařízení GDPR: Tato skupina odborníků byla zřízena s cílem pomoci Komisi při uplatňování nařízení GDPR. Skládá se ze zástupců občanské společnosti, podniků, akademických pracovníků a právníků. Tato skupina vyjádřila širokou podporu tomu, aby Komise v této oblasti podnikla kroky prostřednictvím legislativního návrhu. Na zasedání konaném dne 19. října 2022 proběhla první diskuse o seznamu sboru z října 2022 a na druhém zasedání dne 21. dubna 2023 Komise konzultovala konkrétní aspekty návrhu. Vzhledem k širokému spektru zúčastněných stran zastoupených v této skupině se názory zúčastněných stran na jednotlivé aspekty návrhu lišily. Všechny zúčastněné strany podpořily, aby byl v návrhu stanoven právní rámec pro smírné řešení sporů. Nevládní organizace uvítaly záměr Komise harmonizovat formu stížností a podpořily zapojení stěžovatele do řízení, přičemž upozornily na velké rozdíly ve vyřizování stížností v členských státech. Odvětvové skupiny zastupující správce a zpracovatele zdůraznily potřebu poskytnout vyšetřovaným stranám právo být vyslechnuty a podpořit řešení neshod mezi úřady pro ochranu osobních údajů v rané fázi šetření.

·Expertní skupina členských států pro nařízení GDPR: Tato expertní skupina slouží jako fórum pro výměnu názorů a informací týkajících se uplatňování nařízení GDPR mezi Komisí a členskými státy. Komise si před zahájením procesu přípravy návrhu vyžádala názory členských států na seznam sboru z října 2022. Členské státy myšlenku návrhu legislativní iniciativy na posílení přeshraničního prosazování nařízení GDPR obecně podpořily a uvítaly. Některé členské státy s horizontálními procesními pravidly použitelnými na všechna správní řízení však zjistily možné rozpory s těmito pravidly, zejména pokud jde o harmonizaci práv stran být vyslechnuty a zapojení stěžovatelů do řízení. Komise proto v návrhu pečlivě omezila harmonizaci těchto aspektů na přeshraniční případy a na rozsah nezbytný k zajištění hladkého fungování mechanismů spolupráce a řešení sporů. Komise dne 19. dubna 2023 uspořádala s expertní skupinou členských států pro GDPR zvláštní zasedání.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

·Úřady pro ochranu osobních údajů – iniciativa podpoří postup spolupráce a objasní podmínky spolupráce v přeshraničních případech a její načasování. Úřady pro ochranu osobních údajů tak budou moci efektivněji využívat své zdroje. Kromě toho iniciativa poskytne úřadům pro ochranu osobních údajů nástroje k posílení jejich spolupráce v přeshraničních případech, usnadní dosažení konsensu mezi úřady pro ochranu osobních údajů, sníží počet neshod a podpoří ducha spolupráce.

·Stěžovatelé a subjekty údajů – zjednodušení spolupráce mezi úřady pro ochranu osobních údajů při prosazování nařízení GDPR podpoří včasné dokončení šetření. To pomůže účinněji řešit případy porušení nařízení GDPR a zajistit rychlou nápravu pro subjekt údajů. Stěžovatelé budou mít kromě toho stejnou možnost zapojit se do řízení v přeshraničních případech bez ohledu na to, kde je stížnost podána nebo který úřad pro ochranu osobních údajů je vedoucím úřadem.

·Vyšetřované strany – zlepšení spolupráce v přeshraničních případech pomůže zkrátit šetření a zajistit poskytnutí nezbytných záruk, jako je právo být vyslechnut a právo na přístup ke spisu, čímž se zajistí ochrana práva na řádnou správu (článek 41 Listiny) a práva na obhajobu (článek 48 Listiny) vyšetřovaných stran. Harmonizace těchto práv rovněž přispěje k tomu, že konečné rozhodnutí bude spolehlivější.

·Důvěra veřejnosti v nařízení GDPR – iniciativa posílí důvěru veřejnosti v nařízení GDPR tím, že usnadní rychlejší dokončení šetření a sníží počet neshod mezi úřady pro ochranu osobních údajů v přeshraničních případech.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2023/0202 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví další procesní pravidla týkající se prosazování nařízení (EU) 2016/679

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 16 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 14 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 15 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 16 zavádí decentralizovaný systém prosazování, jehož cílem je zajistit jednotný výklad a uplatňování nařízení (EU) 2016/679 v přeshraničních případech. V případech týkajících se přeshraničního zpracování osobních údajů tento systém vyžaduje spolupráci mezi dozorovými úřady ve snaze dosáhnout konsensu, a pokud dozorové úřady nemohou konsensu dosáhnout, stanoví řešení sporu Evropským sborem pro ochranu osobních údajů (dále jen „sbor“).

(2)Aby bylo zajištěno hladké a účinné fungování mechanismů spolupráce a řešení sporů stanovených v článcích 60 a 65 nařízení (EU) 2016/679, je nezbytné zavést pravidla týkající se vedení řízení dozorovými úřady v přeshraničních případech a sborem při řešení sporů, včetně vyřizování přeshraničních stížností. Z tohoto důvodu je rovněž nezbytné zavést pravidla týkající se výkonu práva vyšetřovaných stran být vyslechnuty před přijetím rozhodnutí dozorových úřadů, a případně sboru.

(3)Stížnosti představují základní zdroj informací pro odhalování porušování pravidel pro ochranu údajů. Je nezbytné definovat jasné a účinné postupy pro vyřizování stížností v přeshraničních případech, protože stížnost může vyřizovat jiný dozorový úřad než ten, u kterého byla stížnost podána.

(4)Aby byla stížnost přípustná, měla by obsahovat určité specifické informace. Proto by měl být stěžovatelům k dispozici formulář stížnosti, který jim pomůže při předkládání potřebných skutečností dozorovým úřadům. Informace uvedené v tomto formuláři by měly být vyžadovány pouze v případech přeshraničního zpracování ve smyslu nařízení (EU) 2016/679, ačkoli jej dozorové úřady mohou používat i v případech, které se přeshraničního zpracování netýkají. Formulář lze zaslat elektronicky nebo poštou. Předložení informací uvedených v tomto formuláři by mělo být podmínkou pro to, aby stížnost týkající se přeshraničního zpracování byla považována za stížnost podle článku 77 nařízení (EU) 2016/679. Pro to, aby stížnost byla považována za přípustnou, by neměly být vyžadovány žádné další informace. Dozorové úřady by měly mít možnost usnadnit podávání stížností v uživatelsky přívětivém elektronickém formátu a s ohledem na potřeby osob se zdravotním postižením, pokud informace požadované od stěžovatele odpovídají informacím požadovaným ve formuláři a pro uznání stížnosti za přípustnou nejsou vyžadovány žádné další informace.

(5)Dozorové úřady jsou povinny rozhodnout o stížnostech v přiměřené lhůtě. Přiměřená lhůta závisí na okolnostech každého případu, zejména na jeho souvislostech, na různých procesních krocích, které vedoucí dozorový úřad provedl, na jednání stran v průběhu řízení a na složitosti případu.

(6)Každá stížnost, kterou se dozorový úřad podle čl. 57 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679 zabývá, musí být ve vhodné míře prošetřena s veškerou náležitou péčí, přičemž je třeba mít na paměti, že každé použití pravomocí dozorovým úřadem musí být s ohledem na zajištění souladu s nařízením (EU) 2016/679 vhodné, nezbytné a přiměřené. Rozhodnutí o míře prošetření stížnosti je v pravomoci každého příslušného úřadu. Při posuzování vhodné míry prošetření by se dozorové úřady měly snažit o uspokojivé řešení pro stěžovatele, které nemusí nutně vyžadovat vyčerpávající prošetření všech možných právních a skutkových okolností vyplývajících ze stížnosti, ale které stěžovateli zajistí účinnou a rychlou nápravu. Při posuzování rozsahu požadovaných vyšetřovacích opatření by se mohlo vycházet ze závažnosti údajného porušení, ze skutečnosti, zda k porušení dochází systematicky či opakovaně, nebo případně ze skutečnosti, že stěžovatel rovněž využil svých práv podle článku 79 nařízení (EU) 2016/679. 

(7)Vedoucí dozorový úřad by měl dozorovému úřadu, kterému byla stížnost podána, poskytnout nezbytné informace o průběhu šetření za účelem poskytnutí aktuálních informací stěžovateli.

(8)Příslušný dozorový úřad by měl stěžovateli poskytnout přístup k dokumentům, na jejichž základě dozorový úřad dospěl k předběžnému závěru, že stížnost zcela nebo částečně zamítne.

(9)Aby dozorové úřady mohly rychle ukončit porušování nařízení (EU) 2016/679 a rychle vyřešit stížnosti stěžovatelů, měly by dozorové úřady pokud možno usilovat o smírné řešení stížností. Skutečnost, že konkrétní stížnost byla vyřešena smírným řešením, nebrání příslušnému dozorovému úřadu, aby vedl řízení z vlastního podnětu, například v případě systematického nebo opakovaného porušování nařízení (EU) 2016/679.  

(10)Pro zajištění účinného fungování mechanismů spolupráce a jednotnosti podle kapitoly VII nařízení (EU) 2016/679 je důležité, aby přeshraniční případy byly řešeny včas a v souladu s duchem loajální a účinné spolupráce, která je základem článku 60 nařízení (EU) 2016/679. Vedoucí dozorový úřad by měl vykonávat svou pravomoc v rámci úzké spolupráce s ostatními dotčenými dozorovými úřady. Stejně tak by se dotčené dozorové úřady měly aktivně zapojit do šetření v rané fázi ve snaze dosáhnout konsensu a plně využít nástrojů stanovených v nařízení (EU) 2016/679.

(11)Je obzvláště důležité, aby dozorové úřady dosáhly konsensu o klíčových aspektech šetření co nejdříve a před sdělením výtek vyšetřovaným stranám a přijetím návrhu rozhodnutí uvedeného v článku 60 nařízení (EU) 2016/679, čímž se sníží počet případů předložených v rámci mechanismu řešení sporů podle článku 65 nařízení (EU) 2016/679 a v konečném důsledku se zajistí rychlé řešení přeshraničních případů.

(12)Spolupráce mezi dozorovými úřady by měla být založena na otevřeném dialogu, který dotčeným dozorovým úřadům umožní smysluplně ovlivnit průběh šetření tím, že se s vedoucím dozorovým úřadem podělí o své zkušenosti a názory, přičemž je třeba náležitě zohlednit prostor pro uvážení, který má každý dozorový úřad, včetně při posouzení rozsahu vhodného k vyšetřování případu, a různé tradice členských států. Za tímto účelem by měl vedoucí dozorový úřad poskytnout dotčeným dozorovým úřadům shrnutí klíčových otázek, v němž uvede své předběžné stanovisko k hlavním otázkám šetření. Mělo by být poskytnuto v dostatečně rané fázi s cílem umožnit účinné zapojení dotčených dozorových úřadů, ale zároveň ve fázi, kdy je stanovisko vedoucího dozorového úřadu k danému případu dostatečně propracované. Dotčené dozorové úřady by měly mít možnost vyjádřit se k široké škále otázek, jako je rozsah šetření a určení složitých skutkových a právních posouzení. Vzhledem k tomu, že rozsah šetření určuje záležitosti, které musí vedoucí dozorový úřad prošetřit, měly by dozorové úřady usilovat o dosažení konsensu o rozsahu šetření co nejdříve.

(13)V zájmu účinné inkluzivní spolupráce mezi všemi dotčenými dozorovými úřady a vedoucím dozorovým úřadem by připomínky dotčených dozorových úřadů měly být stručné a formulované dostatečně jasně a přesně, aby byly snadno srozumitelné všem dozorovým úřadům. Právní argumenty by měly být sloučeny pomocí odkazu na část shrnutí klíčových otázek, ke které se vztahují. Připomínky dotčených dozorových úřadů mohou být doplněny dalšími dokumenty. Pouhý odkaz na doplňující dokumenty v připomínkách dotčeného dozorového úřadu však nemůže nahradit chybějící zásadní právní nebo skutkové argumenty, které by měly být v připomínkách uvedeny. Základní právní a skutkové podrobnosti, na které se tyto dokumenty odvolávají, by měly být alespoň ve zkrácené podobě přehledně a srozumitelně uvedeny v samotných připomínkách.

(14)Případy, které nevyvolávají sporné otázky, nevyžadují rozsáhlé jednání mezi dozorovými úřady za účelem dosažení konsensu, a proto by mohly být řešeny rychleji. Pokud žádný z dotčených dozorových úřadů nevznese připomínky ke shrnutí klíčových otázek, měl by vedoucí dozorový úřad do devíti měsíců sdělit předběžná zjištění uvedená v článku 14.

(15)Dozorové úřady by měly využít všech prostředků nezbytných k dosažení konsensu v duchu loajální a účinné spolupráce. Pokud se tedy názory dotčených dozorových úřadů a vedoucího dozorového úřadu rozcházejí, co se týče rozsahu šetření zahájeného na základě stížnosti, včetně ustanovení nařízení (EU) 2016/679, jejichž porušení bude šetřeno, nebo pokud se připomínky dotčených dozorových úřadů týkají významné změny v komplexním právním nebo technologickém posouzení, měl by dotčený úřad vyžít nástroje stanovené v článcích 61 a 62 nařízení (EU) 2016/679.

(16)Pokud využití těchto nástrojů neumožní dozorovým úřadům dosáhnout konsensu ohledně rozsahu šetření zahájeného na základě stížnosti, měl by vedoucí dozorový úřad požádat o naléhavé závazné rozhodnutí sboru podle čl. 66 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679. V takovém případě by se mělo předpokládat, že případ je naléhavý. Vedoucí dozorový úřad by měl pro účely předběžných zjištění vyvodit z naléhavého závazného rozhodnutí sboru příslušné závěry. Naléhavé závazné rozhodnutí sboru nemůže předjímat výsledek šetření vedoucího dozorového úřadu ani účinnost práva vyšetřovaných stran být vyslechnuty. Sbor by zejména neměl z vlastního podnětu rozšiřovat rozsah šetření.

(17)Aby mohl stěžovatel uplatnit své právo na účinnou soudní ochranu podle článku 78 nařízení (EU) 2016/679, měl by dozorový úřad, který stížnost zcela nebo částečně zamítne, tak učinit rozhodnutím, které lze napadnout u vnitrostátního soudu.

(18)Stěžovatelé by měli mít možnost vyjádřit své stanovisko před přijetím rozhodnutí, které se jich nepříznivě dotýká. V případě úplného nebo částečného zamítnutí stížnosti v přeshraničním případě by proto stěžovatel měl mít možnost vyjádřit své stanovisko před předložením návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, revidovaného návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 4 nařízení (EU) 2016/679 nebo závazného rozhodnutí sboru podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679. Stěžovatel může požádat o přístup k nedůvěrné verzi dokumentů, na nichž je rozhodnutí o úplném nebo částečném zamítnutí stížnosti založeno.

(19)V případě zamítnutí stížnosti v přeshraničním případě je nezbytné vyjasnit rozdělení povinností mezi vedoucím dozorovým úřadem a dozorovým úřadem, kterému byla stížnost podána. Dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, by měl jako kontaktní místo pro stěžovatele během šetření získat jeho stanovisko k navrhovanému zamítnutí stížnosti a měl by být odpovědný za veškerou komunikaci se stěžovatelem. Veškerá taková komunikace by měla být sdílena s vedoucím dozorovým úřadem. Vzhledem k tomu, že podle čl. 60 odst. 8 a 9 nařízení (EU) 2016/679 je za přijetí konečného rozhodnutí o zamítnutí stížnosti odpovědný dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, měl by být tento dozorový úřad rovněž odpovědný za přípravu návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679.

(20)Účinné prosazování pravidel Unie v oblasti ochrany údajů by mělo být slučitelné s úplným dodržováním práv na obhajobu stran představujících základní zásadu práva Unie, kterou je nutné dodržovat za všech okolností, a zejména v řízeních, jež mohou vést k uložení sankcí.

(21)Pro účinnou ochranu práva na řádnou správu a práva na obhajobu zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), včetně práva každého být vyslechnut před přijetím jemu určeného individuálního opatření, které by se jej mohlo nepříznivě dotknout, je důležité stanovit jasná pravidla pro výkon tohoto práva.

(22)Pravidla týkající se správního řízení uplatňovaného dozorovými úřady při prosazování nařízení (EU) 2016/679 by měla zajistit, aby vyšetřované strany měly v průběhu celého řízení účinnou možnost vyjádřit se k pravdivosti a relevanci skutečností, námitek a okolností uváděných dozorovým úřadem, a tím jim umožnit výkon jejich práva na obhajobu. V předběžných zjištěních je uveden předběžný postoj k údajnému porušení nařízení (EU) 2016/679 po provedeném šetření. Představují tak základní procesní záruku, která zajišťuje dodržování práva být vyslechnut. Vyšetřovaným stranám by měly být poskytnuty dokumenty potřebné k účinné obhajobě a k vyjádření se k výtkám vzneseným proti nim, a to prostřednictvím přístupu ke správnímu spisu.

(23)Předběžná zjištění vymezují rozsah šetření, a tedy i rozsah případného budoucího konečného rozhodnutí (případně přijatého na základě závazného rozhodnutí vydaného sborem podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679), které může být určeno správcům nebo zpracovatelům. Předběžná zjištění by měla být formulována tak, aby byla i při své stručnosti dostatečně jasná a umožnila vyšetřovaným stranám řádně zjistit povahu údajného porušení nařízení (EU) 2016/679. Povinnost poskytnout vyšetřovaným stranám veškeré informace nezbytné k tomu, aby se mohly řádně hájit, je splněna, pokud se v konečném rozhodnutí netvrdí, že se vyšetřované strany dopustily jiných porušení, než která jsou uvedena v předběžných zjištěních, a berou se v úvahu pouze skutečnosti, ke kterým se vyšetřované strany mohly vyjádřit. Konečné rozhodnutí vedoucího dozorového úřadu však nemusí nutně kopírovat předběžná zjištění. Vedoucí dozorový úřad by měl mít možnost v konečném rozhodnutí zohlednit odpovědi vyšetřovaných stran na předběžná zjištění a případně na revidovaný návrh rozhodnutí podle čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 a rozhodnutí podle čl. 65 odst. 1 písm. a), kterým se řeší spor mezi dozorovými úřady. Vedoucí dozorový úřad by měl mít možnost provést vlastní posouzení skutečností a právních kvalifikací předložených vyšetřovanými stranami, aby mohl buď upustit od námitek, pokud je shledá neopodstatněnými, nebo doplnit a přepracovat své skutkové i právní argumenty na podporu námitek, na kterých trvá. Například zohlednění argumentu předloženého vyšetřovanou stranou v průběhu správního řízení, aniž by mu byla dána možnost vyjádřit se v tomto ohledu před přijetím konečného rozhodnutí, nemůže samo o sobě představovat porušení práva na obhajobu.

(24)Před předložením revidovaného návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 nebo před přijetím závazného rozhodnutí sborem podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679 by mělo být vyšetřovaným stranám poskytnuto právo být vyslechnuty.  

(25)Stěžovatelé by měli mít možnost zapojit se do řízení zahájeného dozorovým úřadem za účelem zjištění nebo objasnění otázek týkajících se možného porušení nařízení (EU) 2016/679. Skutečnost, že dozorový úřad již zahájil šetření týkající se předmětu stížnosti nebo se stížností bude zabývat v rámci šetření z vlastního podnětu po obdržení stížnosti, nebrání tomu, aby byl subjekt údajů kvalifikován jako stěžovatel. Šetření dozorového úřadu týkající se možného porušení nařízení (EU) 2016/679 ze strany správce nebo zpracovatele však nepředstavuje sporné řízení mezi stěžovatelem a vyšetřovanými stranami. Jedná se o řízení zahájené dozorovým úřadem z vlastního podnětu nebo na základě stížnosti v rámci plnění svých úkolů podle čl. 57 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679. Vyšetřované strany a stěžovatel se tedy nenacházejí ve stejné procesní situaci a stěžovatel se nemůže dovolávat práva na spravedlivý proces, pokud rozhodnutí nemá nepříznivý dopad na jeho právní postavení. Účast stěžovatele v řízení proti vyšetřovaným stranám nemůže ohrozit právo těchto stran být vyslechnuty.

(26)Stěžovatelé by měli mít možnost předložit písemné stanovisko k předběžným zjištěním. Neměli by však mít přístup k obchodním tajemstvím a jiným důvěrným informacím ostatních stran řízení. Stěžovatelé by neměli mít právo na všeobecný přístup ke správnímu spisu.

(27)Při stanovování lhůt, v rámci nichž mají vyšetřované strany a stěžovatelé předložit svá stanoviska k předběžným zjištěním, by měly dozorové úřady přihlížet ke složitosti otázek vznesených v předběžných zjištěních, aby zajistily, že vyšetřované strany a stěžovatelé budou mít dostatečnou příležitost smysluplně vyjádřit svá stanoviska ke vzneseným otázkám.

(28)Výměna názorů před přijetím návrhu rozhodnutí probíhá formou otevřeného dialogu a rozsáhlé výměnu názorů, při níž by dozorové orgány měly vynaložit veškeré úsilí, aby dosáhly konsensu ohledně dalšího postupu při šetření. Naopak k neshodě vyjádřené v relevantních a odůvodněných námitkách podle čl. 60 odst. 4 nařízení (EU) 2016/679, která zvyšuje možnost řešení sporů mezi dozorovými úřady podle článku 65 nařízení (EU) 2016/679 a oddaluje přijetí konečného rozhodnutí příslušným dozorovým úřadem, by mělo dojít ve výjimečném případě, kdy se dozorovým úřadům nepodaří dosáhnout konsensu, a v případě, kdy je to nezbytné pro zajištění jednotného výkladu nařízení (EU) 2016/679. Tyto námitky by měly být využívány střídmě, pokud jde o záležitosti důsledného prosazování nařízení (EU) 2016/679, neboť každé využití relevantních a odůvodněných námitek odkládá nápravu pro subjekt údajů. Vzhledem k tomu, že o rozsahu šetření a příslušných skutečnostech by mělo být rozhodnuto před sdělením předběžných zjištění, neměly by dotčené dozorové úřady tyto záležitosti uvádět v relevantních a odůvodněných námitkách. Mohou však být vzneseny dotčenými dozorovými úřady v jejich připomínkách ke shrnutí klíčových otázek podle čl. 9 odst. 3 předtím, než jsou vyšetřovaným stranám sdělena předběžná zjištění.

(29)V zájmu účinného a inkluzivního dokončení postupu pro řešení sporů, kdy by všechny dozorové úřady měly mít možnost přispět svými stanovisky, a s ohledem na časová omezení při řešení sporů by forma a struktura relevantních a odůvodněných námitek měla splňovat určité požadavky. Relevantní a odůvodněné námitky by proto měly být omezeny na předepsanou délku, měly by jasně uvádět vyjádření nesouhlasu s návrhem rozhodnutí a být formulovány dostatečně jasně, souvisle a přesně.

(30)Přístup ke správnímu spisu tvoří součást práva na obhajobu a práva na řádnou správu zakotvených v Listině. Ke správnímu spisu by měl být vyšetřovaným stranám umožněn přístup při oznámení předběžných zjištění a měla by být stanovena lhůta pro předložení písemné odpovědi na tato předběžná zjištění.

(31)Při poskytování přístupu ke správnímu spisu by měly dozorové úřady zajistit ochranu obchodního tajemství a dalších důvěrných informací. Kategorie jiných důvěrných informací zahrnuje informace, které nejsou obchodním tajemstvím, ale které mohou být považovány za důvěrné do té míry, že by mohly svým zveřejněním značně poškodit správce, zpracovatele nebo fyzickou osobu. Dozorové úřady by měly mít možnost požadovat, aby vyšetřované strany, které předkládají nebo předložily dokumenty nebo svá prohlášení, důvěrné informace označily.

(32)Jestliže je zveřejnění obchodního tajemství nebo důvěrné informace nutné jako důkaz porušení, musí dozorové úřady u každého jednotlivého dokumentu prověřit, zda potřeba jejich zveřejnění je větší než škoda, která by tímto zveřejněním mohla vzniknout.

(33)Při postoupení věci k řešení sporu podle článku 65 nařízení (EU) 2016/679 by měl vedoucí dozorový úřad poskytnout sboru všechny potřebné informace, aby mohl posoudit přípustnost relevantních a odůvodněných námitek a přijmout rozhodnutí podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679. Jakmile sbor obdrží všechny nezbytné dokumenty uvedené v článku 23, měl by předseda sboru zaregistrovat postoupení věci ve smyslu čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679.

(34)Závazné rozhodnutí sboru podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679 by se mělo týkat výhradně záležitostí, které vedly k zahájení postupu řešení sporu, a mělo by být formulováno tak, aby vedoucí dozorový úřad mohl přijmout konečné rozhodnutí na základě rozhodnutí sboru a zároveň se rozhodovat podle svého uvážení.

(35)V zájmu zjednodušení postupu řešení sporů mezi dozorovými úřady předložených sboru podle čl. 65 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2016/679 je nezbytné upřesnit procesní pravidla týkající se dokumentů, které mají být sboru předloženy a z nichž by mělo vycházet rozhodnutí přijaté sborem. Je rovněž nutné upřesnit, kdy by měl sbor zaregistrovat předložení věci k řešení sporu.

(36)V zájmu zjednodušení postupu přijímání naléhavých stanovisek a naléhavých závazných rozhodnutí sboru podle čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679 je nezbytné upřesnit procesní pravidla týkající se načasování žádosti o naléhavé stanovisko nebo naléhavé závazné rozhodnutí, dokumentů, které mají být sboru předloženy a z nichž by mělo vycházet rozhodnutí přijaté sborem, toho, komu by mělo být stanovisko nebo rozhodnutí sboru určeno, a důsledků stanoviska nebo rozhodnutí sboru.

(37)Kapitoly III a IV se týkají spolupráce mezi dozorovými úřady, procesních práv vyšetřovaných stran a zapojení stěžovatelů. V zájmu zajištění právní jistoty by se tato ustanovení neměla vztahovat na šetření, která v době vstupu tohoto nařízení v platnost již probíhají. Měla by se vztahovat na šetření zahájená z vlastního podnětu po vstupu tohoto nařízení v platnost a na šetření zahájená na základě stížnosti, pokud byla stížnost podána po vstupu tohoto nařízení v platnost. Kapitola V zavádí procesní pravidla pro případy předložené k řešení sporů podle článku 65 nařízení (EU) 2016/679. Rovněž z důvodu právní jistoty by se tato kapitola neměla vztahovat na případy, které byly předloženy k řešení sporu před vstupem tohoto nařízení v platnost. Měla by se vztahovat na všechny případy předložené k řešení sporů po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(38)V souladu s čl. 42 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů a dne [ ] bylo vydáno jejich společné stanovisko,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví procesní pravidla pro vyřizování stížností a provádění šetření v případech zahájených na základě stížností a z vlastního podnětu dozorovými úřady při přeshraničním prosazování nařízení (EU) 2016/679.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) 2016/679.

Použijí se rovněž tyto definice:

1)„vyšetřovanými stranami“ se rozumí správce (správci) a/nebo zpracovatel (zpracovatelé) vyšetřovaní pro údajné porušení nařízení (EU) 2016/679 v souvislosti s přeshraničním zpracováním;

2)„shrnutím klíčových otázek“ se rozumí shrnutí, které má být poskytnuto vedoucím dozorovým úřadem dotčeným dozorovým úřadům a které uvádí hlavní relevantní skutečnosti a stanovisko vedoucího dozorového úřadu k případu;

3)„předběžnými zjištěními“ se rozumí dokument, který vedoucí dozorový úřad poskytuje vyšetřovaným stranám a v němž jsou uvedeny výtky, příslušné skutečnosti, související důkazy, právní analýza a případně navrhovaná nápravná opatření;

4)„uznanými relevantními a odůvodněnými námitkami“ se rozumí námitky, které sbor označil za relevantní a odůvodněné ve smyslu čl. 4 bodu 24 nařízení (EU) 2016/679.

Kapitola II

Podávání a vyřizování stížností

Článek 3

Přeshraniční stížnosti

1.Stížnost na základě nařízení (EU) 2016/679, která se týká přeshraničního zpracování, musí obsahovat informace požadované ve formuláři uvedeném v příloze. Pro přípustnost stížnosti se nevyžadují žádné další informace.

2.Dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, určí, zda se stížnost týká přeshraničního zpracování.

3.Dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, do jednoho měsíce určí, zda formulář obsahuje veškeré požadované informace.

4.Po posouzení, zda formulář obsahuje veškeré požadované informace, předá dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, stížnost vedoucímu dozorovému úřadu.

5.Pokud stěžovatel při podání stížnosti požaduje zachování důvěrnosti, předloží také verzi stížnosti, která nemá důvěrný charakter.

6.Dozorový úřad, u kterého byla stížnost podána, potvrdí její přijetí do jednoho týdne. Tímto potvrzením není dotčeno posouzení přípustnosti stížnosti podle odstavce 3.

Článek 4

Šetření stížností

Při posuzování rozsahu, v jakém by měla být stížnost v každém jednotlivém případě prošetřena, dozorový úřad zohlední všechny relevantní okolnosti, včetně všech následujících:

a)účelnost poskytnutí účinné a včasné nápravy stěžovateli;

b)závažnost údajného porušení;

c)zda k údajnému porušení dochází systematicky nebo opakovaně.

Článek 5

Smírné řešení

Stížnost může být urovnána smírným řešením mezi stěžovatelem a vyšetřovanými stranami. Pokud se dozorový úřad domnívá, že stížnost lze vyřešit smírně, sdělí stěžovateli navrhované řešení. Pokud stěžovatel do jednoho měsíce nevznese námitky proti smírnému řešení navrženému dozorovým úřadem, považuje se stížnost za staženou.

Článek 6

Překlady

1.Dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, je odpovědný za:

a)překlad stížností a stanovisek stěžovatelů do jazyka používaného vedoucím dozorovým úřadem pro účely šetření;

b)překlad dokumentů poskytnutých vedoucím dozorovým úřadem do jazyka, kterým se komunikuje se stěžovatelem, pokud je nutné takové dokumenty stěžovateli poskytnout podle tohoto nařízení nebo nařízení (EU) 2016/679.

2.Sbor ve svém jednacím řádu stanoví postup pro překlad připomínek nebo relevantních a odůvodněných námitek vyjádřených dotčenými dozorovými úřady v jiném jazyce, než je jazyk používaný vedoucím dozorovým úřadem pro účely šetření.

Kapitola III

Spolupráce podle článku 60 nařízení (EU) 2016/679

Oddíl 1

Dosažení konsensu ve smyslu čl. 60 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679

Článek 7

Spolupráce mezi dozorovými úřady

Při spolupráci ve snaze dosáhnout konsensu podle čl. 60 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 využívají dozorové úřady všechny prostředky stanovené v nařízení (EU) 2016/679, včetně vzájemné pomoci podle článku 61 a společných postupů podle článku 62 nařízení (EU) 2016/679.

Ustanovení tohoto oddílu se týkají vztahů mezi dozorovými úřady a jejich účelem není přiznat práva jednotlivcům nebo vyšetřovaným stranám.

Článek 8

Relevantní informace ve smyslu čl. 60 odst. 1 a 3 nařízení (EU) 2016/679

1.Vedoucí dozorový úřad pravidelně o šetření informuje ostatní dotčené dozorové úřady a poskytne ostatním dotčeným dozorovým úřadům co nejdříve všechny relevantní informace, jakmile jsou k dispozici.

2.Relevantní informace ve smyslu čl. 60 odst. 1 a 3 nařízení (EU) 2016/679 zahrnují v příslušných případech:

a)informace o zahájení šetření údajného porušení nařízení (EU) 2016/679;

b)žádosti o informace podle čl. 58 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2016/679;

c)informace o použití jiných vyšetřovacích pravomocí uvedených v čl. 58 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679;

d)v případě předpokládaného zamítnutí stížnosti důvody vedoucího dozorového úřadu pro zamítnutí stížnosti;

e)shrnutí klíčových otázek šetření v souladu s článkem 9;

f)informace o krocích, jejichž cílem je zjistit porušení nařízení (EU) 2016/679 před vypracováním předběžných zjištění;

g)předběžná zjištění;

h)odpověď vyšetřovaných stran na předběžná zjištění;

i)stanovisko stěžovatele k předběžným zjištěním;

j)v případě zamítnutí stížnosti písemná podání stěžovatele;

k)veškeré relevantní kroky, které vedoucí dozorový úřad podnikne po obdržení odpovědi vyšetřovaných stran na předběžná zjištění a před předložením návrhu rozhodnutí ve smyslu čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679.

Článek 9

Shrnutí klíčových otázek

1.Jakmile si vedoucí dozorový úřad vytvoří předběžný názor na hlavní otázky šetření, vypracuje shrnutí klíčových otázek pro účely spolupráce podle čl. 60 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.

2.Shrnutí klíčových otázek musí obsahovat všechny tyto prvky:

a)hlavní relevantní skutečnosti;

b)předběžné určení rozsahu šetření, zejména ustanovení nařízení (EU) 2016/679, kterých se týká údajné porušení, jež bude předmětem šetření;

c)určení komplexních právních a technologických posouzení, která jsou relevantní pro předběžné zaměření jejich posouzení;

d)předběžné určení možných nápravných opatření.

3.Dotčené dozorové úřady mohou ke shrnutí klíčových otázek předložit připomínky. Tyto připomínky musí být předloženy do čtyř týdnů od obdržení shrnutí klíčových otázek.

4.Připomínky poskytnuté podle odstavce 3 musí splňovat tyto požadavky:

a)použitý jazyk musí být dostatečně jasný a obsahovat přesné pojmy, aby umožnil vedoucímu dozorovému úřadu, případně dotčeným dozorovým úřadům, připravit svá stanoviska;

b)právní argumenty musí být uvedeny stručně a sloučeny pomocí odkazu na část shrnutí klíčových otázek, ke které se vztahují;

c)připomínky dotčeného dozorového úřadu mohou být podloženy dokumenty, které mohou doplnit připomínky ke konkrétním bodům.

5.Sbor může ve svém jednacím řádu stanovit omezení týkající se maximální délky připomínek předložených dotčenými dozorovými úřady ke shrnutí klíčových otázek.

6.Případy, kdy žádný z dotčených dozorových úřadů neposkytl připomínky podle odstavce 3 tohoto článku, se považují za nesporné případy. V takových případech se předběžná zjištění uvedená v článku 14 sdělí vyšetřovaným stranám do devíti měsíců od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3 tohoto článku.

Článek 10

Použití prostředků k dosažení konsensu

1.Dotčený dozorový úřad podá žádost vedoucímu dozorovému úřadu podle článku 61 nařízení (EU) 2016/679, článku 62 nařízení (EU) 2016/679 nebo obou těchto článků, pokud po připomínkách dotčených dozorových úřadů podle čl. 9 odst. 3 dotčený dozorový úřad nesouhlasí s posouzením vedoucího dozorového úřadu ohledně:

a)rozsahu šetření v případech zahájených na základě stížnosti, včetně ustanovení nařízení (EU) 2016/679, kterých se týká údajné porušení, jež bude předmětem šetření;

b)předběžného zaměření v souvislosti s komplexními právními posouzeními, která určí vedoucí dozorový úřad podle čl. 9 odst. 2 písm. c);

c)předběžného zaměření v souvislosti s komplexními technologickými posouzeními, která určí vedoucí dozorový úřad podle čl. 9 odst. 2 písm. c).

2.Žádost podle odstavce 1 se podává do dvou měsíců od uplynutí lhůty uvedené v čl. 9 odst. 3.

3.Vedoucí dozorový úřad spolupracuje s dotčenými dozorovými úřady na základě jejich připomínek ke shrnutí klíčových otázek a případně v odpovědi na žádosti podle článků 61 a 62 nařízení (EU) 2016/679 ve snaze dosáhnout konsensu. Dosažení konsensu slouží pro vedoucí dozorový úřad jako základ pro pokračování v šetření a vypracování předběžných zjištění nebo případně poskytnutí dozorovému úřadu, kterému byla stížnost podána, svého odůvodnění pro účely čl. 11 odst. 2.

4.Pokud při šetření zahájeném na základě stížnosti nedojde k dosažení konsensu mezi vedoucím dozorovým úřadem a jedním nebo více dotčenými dozorovými úřady v záležitosti uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení, požádá vedoucí dozorový úřad o naléhavé závazné rozhodnutí sboru podle čl. 66 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679. V takovém případě se předpokládá, že jsou splněny podmínky pro podání žádosti o naléhavé závazné rozhodnutí podle čl. 66 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679.

5.Při žádosti o naléhavé závazné rozhodnutí sboru podle odstavce 4 tohoto článku poskytne vedoucí dozorový úřad veškeré tyto dokumenty:

a)dokumenty uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. a) a b);

b)připomínky dotčeného dozorového úřadu, který nesouhlasí s předběžným vymezením rozsahu šetření vedoucím dozorovým úřadem.

6.Sbor přijme naléhavé závazné rozhodnutí týkající se rozsahu šetření na základě připomínek dotčených dozorových úřadů a stanoviska vedoucího dozorového úřadu k těmto připomínkám.

Oddíl 2

Úplné nebo částečné zamítnutí stížností

Článek 11

Slyšení stěžovatele před úplným nebo částečným zamítnutím stížnosti

1.Postupem podle článků 9 a 10 vedoucí dozorový úřad sdělí dozorovému úřadu, kterému byla stížnost podána, důvody svého předběžného stanoviska, že by stížnost měla být zcela nebo částečně zamítnuta.

2.Dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, informuje stěžovatele o důvodech zamýšleného úplného nebo částečného zamítnutí stížnosti a stanoví lhůtu, ve které může stěžovatel písemně vyjádřit své stanovisko. Lhůta nesmí být kratší než tři týdny. Dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, informuje stěžovatele o důsledcích nevyjádření svého stanoviska.

3.Pokud stěžovatel nevyjádří své stanovisko ve lhůtě stanovené dozorovým úřadem, u kterého byla stížnost podána, považuje se stížnost za staženou.

4.Stěžovatel může požádat o přístup k nedůvěrné verzi dokumentů, na nichž je založeno navrhované zamítnutí stížnosti.

5.Pokud stěžovatel vyjádří své stanovisko ve lhůtě stanovené dozorovým úřadem, kterému byla stížnost podána, a toto stanovisko nevede ke změně předběžného stanoviska, že by stížnost měla být zcela nebo částečně zamítnuta, dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, vypracuje návrh rozhodnutí podle čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, který vedoucí dozorový úřad předloží ostatním dotčeným dozorovým úřadům podle čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679. 

Článek 12

Revidovaný návrh rozhodnutí o úplném nebo částečném zamítnutí stížnosti

1.Pokud se vedoucí dozorový úřad domnívá, že revidovaný návrh rozhodnutí ve smyslu čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 obsahuje prvky, k nimž by stěžovatel měl mít příležitost vyjádřit své stanovisko, poskytne dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, stěžovateli před předložením revidovaného návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 možnost vyjádřit se k těmto novým prvkům.

2.Dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, stanoví lhůtu, ve které může stěžovatel vyjádřit své stanovisko.

Článek 13

Rozhodnutí o úplném nebo částečném zamítnutí stížnosti

Při přijímání rozhodnutí o úplném nebo částečném zamítnutí stížnosti podle čl. 60 odst. 8 nařízení (EU) 2016/679 informuje dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, stěžovatele o soudní ochraně, kterou má k dispozici v souladu s článkem 78 nařízení (EU) 2016/679.

Oddíl 3

Rozhodnutí určená správcům a zpracovatelům

Článek 14

Předběžná zjištění a odpověď

1.Pokud má vedoucí dozorový úřad v úmyslu předložit ostatním dotčeným dozorovým úřadům návrh rozhodnutí ve smyslu čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, kterým se konstatuje porušení nařízení (EU) 2016/679, vypracuje předběžná zjištění.

2.Předběžná zjištění uvádějí vznesené výtky vyčerpávajícím a dostatečně jasným způsobem, aby se vyšetřované strany mohly seznámit s jednáním prošetřovaným vedoucím dozorovým úřadem. Zejména musí jasně uvést všechny skutečnosti a celé právní posouzení vznesené vůči vyšetřovaným stranám, aby se mohly vyjádřit ke skutečnostem a právním závěrům, které vedoucí dozorový úřad zamýšlí zapracovat do návrhu rozhodnutí ve smyslu čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, a uvést všechny důkazy, o které se opírá.

V předběžných zjištěních se označí nápravná opatření, která vedoucí dozorový úřad zamýšlí použít.

Pokud vedoucí dozorový úřad zamýšlí uložit pokutu, uvede v předběžných zjištěních příslušné prvky, z nichž při výpočtu pokuty vychází. Vedoucí dozorový úřad uvede zejména základní skutečnosti a právní otázky, které mohou vést k uložení pokuty, a prvky uvedené v čl. 83 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679, včetně všech přitěžujících a polehčujících okolností, které zohlední.

3.Vedoucí dozorový úřad oznámí předběžná zjištění každé z vyšetřovaných stran.

4.Vedoucí dozorový úřad při oznamování předběžných zjištění vyšetřovaným stranám stanoví lhůtu, ve které mohou tyto strany písemně předložit svá stanoviska. Vedoucí dozorový úřad není povinen přihlížet k písemným stanoviskům obdrženým po uplynutí této lhůty.

5.Při oznamování předběžných zjištění vyšetřovaným stranám poskytne vedoucí dozorový úřad těmto stranám přístup ke správnímu spisu v souladu s článkem 20.

6.Vyšetřované strany mohou ve své písemné odpovědi na předběžná zjištění uvést všechny jim známé skutečnosti a právní argumenty, které jsou relevantní pro jejich obhajobu proti výtkám vedoucího dozorového úřadu. Jako důkaz skutečností přednesených ve svém vyjádření přiloží všechny příslušné dokumenty. Vedoucí dozorový úřad se ve svém návrhu rozhodnutí zabývá pouze výtkami, včetně skutečností a právního posouzení založeného na těchto skutečnostech, k nimž měly vyšetřované strany možnost se vyjádřit.

Článek 15

Předání předběžných zjištění stěžovatelům

1.Pokud vedoucí dozorový úřad vydá předběžná zjištění týkající se záležitosti, v níž obdržel stížnost, poskytne dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, stěžovateli nedůvěrnou verzi předběžných zjištění a stanoví lhůtu, v níž může stěžovatel písemně vyjádřit své stanovisko.

2.Odstavec 1 se použije rovněž v případě, že dozorový úřad případně řeší několik stížností společně, rozdělí stížnosti na několik částí nebo jakýmkoli jiným způsobem uplatní svou posuzovací pravomoc ohledně rozsahu šetření uvedeného v předběžných zjištěních.

3.Pokud se vedoucí dozorový úřad domnívá, že je nezbytné, aby byly stěžovateli poskytnuty dokumenty, které jsou součástí správního spisu, aby mohl stěžovatel účinně vyjádřit své stanovisko k předběžným zjištěním, poskytne dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, stěžovateli při poskytování předběžných zjištění podle odstavce 1 nedůvěrnou verzi těchto dokumentů.

4.Stěžovateli se poskytne nedůvěrná verze předběžných zjištění pouze pro účely konkrétního šetření, v jehož rámci byla předběžná zjištění vydána.

5.Před obdržením nedůvěrné verze předběžných zjištění a případně dokumentů poskytnutých podle odstavce 3 zašle stěžovatel vedoucímu dozorovému úřadu prohlášení o zachování důvěrnosti, v němž se zaváže, že nezveřejní žádné informace nebo posouzení uvedené v nedůvěrné verzi předběžných zjištění ani že tato zjištění nepoužije pro jiné účely než pro konkrétní šetření, v jehož rámci byla tato zjištění vydána.

Článek 16

Přijetí konečného rozhodnutí

Po předložení návrhu rozhodnutí dotčeným dozorovým úřadům podle čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 a v případě, že žádný z dotčených dozorových úřadů nevznesl proti návrhu rozhodnutí námitky ve lhůtách uvedených v čl. 60 odst. 4 a 5 nařízení (EU) 2016/679, vedoucí dozorový úřad přijme a oznámí své rozhodnutí podle čl. 60 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679 příslušně hlavní provozovně nebo jediné provozovně správce či zpracovatele a informuje dotčené dozorové úřady a sbor o daném rozhodnutí, včetně shrnutí příslušných skutečností a důvodů.

Článek 17

Právo být vyslechnut v souvislosti s revidovaným návrhem rozhodnutí

1.Pokud se vedoucí dozorový úřad domnívá, že revidovaný návrh rozhodnutí ve smyslu čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 obsahuje prvky, k nimž by vyšetřované strany měly mít příležitost vyjádřit své stanovisko, poskytne vedoucí dozorový úřad před předložením revidovaného návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 vyšetřovaným stranám možnost vyjádřit své stanovisko k těmto novým prvkům.

2.Vedoucí dozorový úřad stanoví lhůtu, ve které mohou vyšetřované strany vyjádřit svá stanoviska.

Oddíl 4

Relevantní a odůvodněné námitky

Článek 18

Relevantní a odůvodněné námitky

1.Relevantní a odůvodněné námitky ve smyslu čl. 4 odst. 24 nařízení (EU) 2016/679:

a)vychází výhradně ze skutečností obsažených v návrhu rozhodnutí a

b)nesmí změnit rozsah výtek tím, že by uváděly body, které by vedly k dalším výtkám týkajícím se porušení nařízení (EU) 2016/679, nebo by měnily podstatu vznesených výtek.

2.Forma a struktura relevantních a odůvodněných námitek musí splňovat všechny tyto požadavky:

a)rozsah každé relevantní a odůvodněné námitky a stanovisko vedoucího dozorového úřadu ke každé takové námitce nesmí přesáhnout tři strany a nesmí zahrnovat přílohy. V případech, které se týkají obzvláště složitých právních otázek, může být maximální rozsah zvýšen na šest stran, s výjimkou případů, kdy sbor uzná zvláštní okolnosti odůvodňující delší rozsah;

b)nesouhlas dotčeného dozorového úřadu s návrhem rozhodnutí musí být uveden na začátku relevantní a odůvodněné námitky a musí být formulován dostatečně jasně, souvisle a přesně, aby umožnil vedoucímu dozorovému úřadu, případně dotčeným dozorovým úřadům, připravit svá stanoviska a umožnil sboru účinně spor řešit;

c)právní argumenty se uvedou a sloučí pomocí odkazu výrokovou část návrhu rozhodnutí, k němuž se vztahují. Každému argumentu nebo skupině argumentů zpravidla předchází shrnutí.

Kapitola IV

Přístup ke správnímu spisu a nakládání s důvěrnými informacemi

Článek 19

Obsah správního spisu

1.Správní spis týkající se prošetřování údajného porušení nařízení (EU) 2016/679 se skládá ze všech dokumentů, které vedoucí dozorový úřad během šetření získal, vytvořil nebo shromáždil.

2.V průběhu prošetřování údajného porušení nařízení (EU) 2016/679 může vedoucí dozorový úřad vrátit dokumenty, u nichž se po podrobnějším přezkoumání ukázalo, že nesouvisejí s předmětem šetření, a to straně, od níž byly získány. Po vrácení již tyto dokumenty nejsou součástí správního spisu.

3.Právo na přístup ke správnímu spisu se nevztahuje na korespondenci a výměnu názorů mezi vedoucím dozorovým úřadem a dotčenými dozorovými úřady. Informace vyměňované mezi dozorovými úřady za účelem prošetřování jednotlivých případů jsou interními dokumenty a nejsou přístupné vyšetřovaným stranám ani stěžovateli.

4.Přístup k relevantním a odůvodněným námitkám podle čl. 60 odst. 4 nařízení (EU) 2016/679 se poskytuje v souladu s článkem 24. 

Článek 20

Přístup ke správnímu spisu a používání dokumentů

1.Vedoucí dozorový úřad umožní vyšetřovaným stranám přístup ke správnímu spisu, aby mohly uplatnit své právo být vyslechnuty. Přístup ke správnímu spisu se poskytne poté, co vedoucí dozorový úřad oznámí vyšetřovaným stranám předběžná zjištění.

2.Správní spis obsahuje všechny dokumenty svědčící jak v neprospěch, tak ve prospěch, včetně skutečností a dokumentů, které jsou vyšetřovaným stranám známy.

3.Závěry vedoucího dozorového úřadu v návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 a v konečném rozhodnutí podle čl. 60 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679 se mohou opírat pouze o dokumenty uvedené v předběžných zjištěních nebo o dokumenty, k nimž měly vyšetřované strany možnost vyjádřit své stanovisko.

4.Dokumenty získané prostřednictvím přístupu ke správnímu spisu podle tohoto článku se použijí pouze pro účely soudního nebo správního řízení týkajícího se uplatňování nařízení (EU) 2016/679 v konkrétním případě, pro který byly tyto dokumenty poskytnuty.

Článek 21

Označování a ochrana důvěrných informací

1.Nestanoví-li toto nařízení jinak, informace shromážděné nebo získané dozorovým úřadem v přeshraničních případech podle nařízení (EU) 2016/679, včetně jakýchkoli dokumentů obsahujících takové informace, dozorový úřad nesdělí ani nezpřístupní, pokud obsahují obchodní tajemství nebo jiné důvěrné informace jakékoli osoby.

2.Veškeré informace shromážděné nebo získané dozorovým úřadem v přeshraničních případech podle nařízení (EU) 2016/679, včetně jakéhokoli dokumentu obsahujícího takové informace, jsou vyloučeny z žádostí o přístup podle právních předpisů o přístupu veřejnosti k úředním dokumentům, dokud řízení probíhá.

3.Při sdělování předběžných zjištění vyšetřovaným stranám a při poskytování přístupu ke správnímu spisu na základě článku 20 vedoucí dozorový úřad zajistí, aby vyšetřované strany, kterým je umožněn přístup k informacím obsahujícím obchodní tajemství nebo jiné důvěrné informace, zacházely s těmito informacemi způsobem, který bere co největší ohled na jejich důvěrnost, a aby tyto informace nebyly použity způsobem, který by poškodil poskytovatele informací. V závislosti na stupni důvěrnosti informací přijme vedoucí dozorový úřad vhodná opatření, aby se plně uplatnilo právo na obhajobu vyšetřovaných stran s náležitým ohledem na důvěrnost informací.

4.Subjekt, který předkládá informace, jež považuje za důvěrné, jasně označí informace, které považuje za důvěrné, a uvede důvody, proč požaduje jejich důvěrnost. Subjekt poskytne samostatnou verzi podání, která není důvěrná.

5.Aniž je dotčen odstavec 4, může vedoucí dozorový úřad požadovat, aby vyšetřované strany nebo jakákoli jiná strana, která předkládá dokumenty podle nařízení (EU) 2016/679, určily dokumenty nebo části dokumentů, o nichž se domnívají, že obsahují obchodní tajemství nebo jiné důvěrné informace, které jim náleží, a aby určily strany, pro které jsou tyto dokumenty považovány za důvěrné.

6.Vedoucí dozorový úřad může stanovit lhůtu pro vyšetřované strany a jakoukoli jinou stranu, která vznese požadavek na zachování důvěrnosti, aby:

a)doložily svá tvrzení o obchodním tajemství a jiných důvěrných informacích pro každý jednotlivý dokument nebo část dokumentu, prohlášení nebo část prohlášení;

b)poskytly nedůvěrnou verzi dokumentů a prohlášení, z níž jsou obchodní tajemství a další důvěrné informace odstraněny;

c)poskytly stručný popis každé upravené informace bez důvěrných údajů.

7.Pokud vyšetřované strany nebo jakákoli jiná strana nedodrží odstavce 4 a 5, může vedoucí dozorový úřad předpokládat, že dotčené dokumenty nebo prohlášení neobsahují obchodní tajemství nebo jiné důvěrné informace.

Kapitola V

Řešení sporů

Článek 22

Postoupení k řešení sporů podle článku 65 nařízení (EU) 2016/679

1.Pokud se vedoucí dozorový úřad relevantními a odůvodněnými námitkami neřídí nebo se domnívá, že námitky nejsou relevantní nebo odůvodněné, předloží věc mechanismu řešení sporů stanovenému v článku 65 nařízení (EU) 2016/679.

2.Při postoupení věci k řešení sporu předloží vedoucí dozorový úřad sboru všechny tyto dokumenty:

a)návrh rozhodnutí nebo revidovaný návrh rozhodnutí s výhradou relevantních a odůvodněných námitek;

b)souhrn relevantních skutečností;

c)předběžná zjištění;

d)případně písemné stanovisko vyšetřovaných stran podle článků 14 a 17;

e)případně písemné stanovisko stěžovatelů podle článků 11, 12 a 15;

f)relevantní a odůvodněné námitky, kterými se vedoucí dozorový úřad neřídil;

g)důvody, na jejichž základě se vedoucí dozorový úřad neřídil relevantními a odůvodněnými námitkami nebo námitky nepovažoval za relevantní nebo odůvodněné.

3.Sbor do čtyř týdnů od obdržení dokumentů uvedených v odstavci 2 určí uznané relevantní a odůvodněné námitky.

Článek 23

Registrace v souvislosti s rozhodnutím podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679

Předseda sboru zaregistruje postoupení věci k řešení sporu podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679 nejpozději do jednoho týdne poté, co obdržel všechny tyto dokumenty:

a)návrh rozhodnutí nebo revidovaný návrh rozhodnutí s výhradou relevantních a odůvodněných námitek;

b)souhrn relevantních skutečností;

c)případně písemné stanovisko vyšetřovaných stran podle článků 14 a 17;

d)případně písemné stanovisko stěžovatelů podle článků 11, 12 a 15;

e)uznané relevantní a odůvodněné námitky;

f)důvody, na jejichž základě se vedoucí dozorový úřad neřídil uznanými relevantními a odůvodněnými námitkami.

Článek 24

Odůvodnění před přijetím rozhodnutí podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679

1.Před přijetím závazného rozhodnutí podle čl. 65 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679 poskytne předseda sboru prostřednictvím vedoucího dozorového úřadu vyšetřovaným stranám a/nebo v případě úplného nebo částečného zamítnutí stížnosti stěžovateli odůvodnění, v němž vysvětlí důvody, které sbor ve svém rozhodnutí zamýšlí přijmout. Pokud sbor zamýšlí přijmout závazné rozhodnutí, kterým se vedoucímu dozorovému úřadu ukládá, aby změnil svůj návrh rozhodnutí nebo revidovaný návrh rozhodnutí, rozhodne sbor, zda by k tomuto odůvodnění měly být připojeny uznané relevantní a odůvodněné námitky, na jejichž základě sbor zamýšlí své rozhodnutí přijmout.

2.Vyšetřované strany a/nebo v případě úplného nebo částečného zamítnutí stížnosti stěžovatel mají od obdržení odůvodnění uvedeného v odstavci 1 jeden týden na vyjádření svého stanoviska.

3.Lhůta uvedená v odstavci 2 se prodlouží o jeden týden, pokud sbor prodlouží lhůtu pro přijetí závazného rozhodnutí v souladu s čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679.

4.Lhůta pro přijetí závazného rozhodnutí sboru stanovená v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679 neběží po dobu stanovenou v odstavcích 2 a 3.

Článek 25

Postup v souvislosti s rozhodnutím podle čl. 65 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/679

1.Při postoupení věci sboru podle čl. 65 odst. 1 písm. b) nařízení 2016/679 poskytne dozorový úřad, který věc postoupil, pokud jde o příslušnost pro hlavní provozovnu, sboru všechny tyto dokumenty:

a)souhrn relevantních skutečností;

b)posouzení těchto skutečností, pokud jde o podmínky čl. 56 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679;

c)stanovisko správce nebo zpracovatele, jejichž hlavní provozovny se týká postoupení;

d)stanovisko ostatních dozorových úřadů, kterých se postoupení týká;

e)jakýkoli jiný dokument nebo informace, jež dozorový úřad, který věc postoupil, považuje za důležité a nezbytné pro nalezení řešení v dané věci.

2.Předseda sboru zaregistruje postoupení nejpozději do jednoho týdne od obdržení dokumentů uvedených v odstavci 1.

Článek 26

Postup v souvislosti s rozhodnutím podle čl. 65 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679

1.Při postoupení věci sboru podle čl. 65 odst. 1 písm. c) nařízení 2016/679 poskytne dozorový úřad, který věc postoupil, nebo Komise sboru všechny tyto dokumenty:

a)souhrn relevantních skutečností;

b)případně stanovisko vydané sborem podle článku 64 nařízení (EU) 2016/679;

c)stanovisko dozorového úřadu, který věc postoupil, nebo Komise k tomu, zda byl dozorový úřad případně povinen sdělit návrh rozhodnutí sboru podle čl. 64 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679, nebo zda se dozorový úřad neřídil stanoviskem sboru vydaným podle článku 64 nařízení (EU) 2016/679.

2.Předseda sboru si vyžádá tyto dokumenty:

a)stanovisko dozorového úřadu, který údajně porušil požadavek na sdělení návrhu rozhodnutí sboru, nebo se neřídil stanoviskem sboru;

b)jakýkoli jiný dokument nebo informace, které dozorový úřad považuje za důležité a nezbytné pro nalezení řešení v dané věci.

Pokud některý dozorový úřad prohlásí, že potřebuje předložit své stanovisko k postoupené věci, předloží toto stanovisko do dvou týdnů od postoupení věci podle odstavce 1.

3.Předseda sboru zaregistruje postoupení nejpozději do jednoho týdne od obdržení dokumentů uvedených v odstavcích 1 a 2.

Kapitola VI

Postup pro naléhavé případy

Článek 27

Naléhavá stanoviska podle čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679

1.Žádost o naléhavé stanovisko sboru podle čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679 se podává nejpozději tři týdny před uplynutím doby platnosti předběžných opatření přijatých podle čl. 66 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a musí obsahovat všechny tyto položky:

a)souhrn relevantních skutečností;

b)popis předběžného opatření přijatého na svém území, dobu jeho trvání a důvody pro jeho přijetí, včetně odůvodnění naléhavé potřeby jednat za účelem ochrany práv a svobod subjektů údajů;

c)odůvodnění naléhavé potřeby přijetí konečných opatření na území členského státu dožadujícího dozorového úřadu, včetně vysvětlení výjimečné povahy okolností, které vyžadují přijetí dotyčných opatření.

2.Naléhavé stanovisko sboru se zašle dozorovému úřadu, který žádost podal. Musí být podobné stanovisku ve smyslu čl. 64 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a umožnit dožadujícímu úřadu zachovat nebo změnit své předběžné opatření v souladu s povinnostmi podle čl. 64 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679.

Článek 28

Naléhavá rozhodnutí podle čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679

1.Žádost o naléhavé rozhodnutí sboru podle čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679 se podává nejpozději tři týdny před uplynutím doby platnosti předběžných opatření přijatých podle čl. 61 odst. 8, 62 odst. 7 nebo čl. 66 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679. Tato žádost musí obsahovat všechny tyto položky:

a)souhrn relevantních skutečností;

b)předběžné opatření přijaté na území členského státu dozorového úřadu, který o rozhodnutí žádá, dobu jeho trvání a důvody přijetí předběžných opatření, zejména odůvodnění naléhavé potřeby jednat za účelem ochrany práv a svobod subjektů údajů;

c)informace o veškerých vyšetřovacích opatřeních přijatých na svém území a odpovědi obdržené od místní provozovny vyšetřovaných stran nebo jakékoli jiné informace, které má dožadující dozorový úřad k dispozici;

d)odůvodnění naléhavé potřeby přijetí konečných opatření na území dožadujícího dozorového úřadu s ohledem na výjimečnou povahu okolností, které vyžadují přijetí konečného opatření, nebo důkaz, že dozorový úřad nereagoval na žádost podle čl. 61 odst. 3 nebo čl. 62 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679;

e)pokud dožadující úřad není vedoucím dozorovým úřadem, stanovisko vedoucího dozorového úřadu;

f)případně stanovisko místní provozovny vyšetřovaných stran, vůči nimž byla přijata předběžná opatření podle čl. 66 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.

2.Naléhavé rozhodnutí uvedené v odstavci 1 je určeno dozorovému úřadu, který podal žádost, a umožňuje dožadujícímu úřadu zachovat nebo změnit jeho předběžné opatření.

3.Pokud sbor přijme naléhavé závazné rozhodnutí, v němž uvede, že by měla být přijata konečná opatření, přijme dozorový úřad, jemuž je rozhodnutí určeno, tato opatření před uplynutím platnosti předběžných opatření přijatých podle čl. 66 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.

4.Dozorový úřad, který podal žádost uvedenou v odstavci 1, oznámí své rozhodnutí o konečných opatřeních provozovně správce nebo zpracovatele na území svého členského státu a informuje sbor. Pokud vedoucí dozorový úřad není dožadujícím úřadem, informuje dožadující úřad o konečném opatření vedoucí dozorový úřad.

5.Pokud z naléhavého závazného rozhodnutí vyplývá, že není nutné naléhavě přijmout konečná opatření, postupují příslušné vedoucí a dotčené dozorové úřady podle článku 60 nařízení (EU) 2016/679.

Kapitola VII

Obecná a závěrečná ustanovení

Článek 29

Začátek lhůt a definice pracovního dne

1.Lhůty stanovené v nařízení (EU) 2016/679 nebo stanovené dozorovými úřady podle tohoto nařízení se vypočítávají v souladu s nařízením Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 17 .

2.Lhůty začínají běžet v pracovní den následující po události, na niž odkazuje příslušné ustanovení nařízení (EU) 2016/679 nebo tohoto nařízení.

Článek 30

Přechodná ustanovení

Kapitoly III a IV se použijí na šetření zahájená z vlastního podnětu po vstupu tohoto nařízení v platnost a na šetření zahájená na základě stížnosti, pokud byla stížnost podána po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Kapitola V se použije na všechny případy předložené k řešení sporů podle článku 65 nařízení (EU) 2016/679 po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 31

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(2)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě, Ochrana osobních údajů jakožto pilíř posílení postavení občanů a přístup EU k digitální transformaci – dva roky uplatňování obecného nařízení o ochraně údajů (COM/2020/264 final).

(3)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o hodnoticí zprávě Komise o provádění obecného nařízení o ochraně osobních údajů dva roky od začátku jeho uplatňování (2020/2717(RSP)).

(4)     https://edpb.europa.eu/our-work-tools/our-documents/statements/statement-enforcement-cooperation_en  

(5)     https://edpb.europa.eu/system/files/2022-10/edpb_letter_out2022-0069_to_the_eu_commission_on_procedural_aspects_en_0.pdf  

(6)     https://ec.europa.eu/transparency/expert-groups-register/screen/expert-groups/consult?lang=cs&do=groupDetail.groupDetail&groupID=3537  

(7)     https://ec.europa.eu/transparency/expert-groups-register/screen/expert-groups/consult?lang=cs&do=groupDetail.groupDetail&groupID=3461  

(8)     https://commission.europa.eu/strategy-documents/commission-work-programme/commission-work-programme-2023_en  

(9)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě, Ochrana osobních údajů jakožto pilíř posílení postavení občanů a přístup EU k digitální transformaci – dva roky uplatňování obecného nařízení o ochraně údajů (COM/2020/264 final).

(10)    Pracovní dokument útvarů Komise přiložený ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě, Ochrana osobních údajů jakožto pilíř posílení postavení občanů a přístup EU k digitální transformaci – dva roky uplatňování obecného nařízení o ochraně údajů (SWD(2020) 115 final).

(11)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o hodnotící zprávě Komise o provádění obecného nařízení o ochraně osobních údajů dva roky od začátku jeho uplatňování (2020/2717(RSP)).

(12)     https://edpb.europa.eu/our-work-tools/our-documents/statements/statement-enforcement-cooperation_en  

(13)     https://edpb.europa.eu/system/files/2022-10/edpb_letter_out2022-0069_to_the_eu_commission_on_procedural_aspects_en_0.pdf  

(14)    Úř. věst. C , , s. .

(15)    Úř. věst. C , , s. .

(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(17)    Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 4.7.2023

COM(2023) 348 final

PŘÍLOHA

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví další procesní pravidla týkající se prosazování nařízení (EU) 2016/679

PŘÍLOHA

Stížnost podaná na základě článku 3 1

Část A: Povinné informace

1.Identifikace osoby nebo subjektu podávajícího stížnost Pokud je stěžovatelem fyzická osoba, předložte doklad totožnosti 2 . Pokud stížnost podává subjekt uvedený v článku 80 nařízení (EU) 2016/679, předložte doklad, že byl tento subjekt řádně zřízen v souladu s právem některého členského státu. Pokud je stížnost podána na základě čl. 80 odst. 1 nařízení 2016/679, doklad o tom, že subjekt, který stížnost podává, jedná na základě pověření subjektu údajů.

2.Kontaktní údaje 3 Pokud je stížnost podána elektronicky, e-mailová adresa. Pokud je stížnost podána poštou, poštovní adresa. Telefonní číslo.

3.Subjekt, který zpracováním vašich osobních údajů porušuje nařízení (EU) 2016/679 Poskytněte veškeré informace, které máte k dispozici, abyste usnadnili identifikaci subjektu, jehož se týká vaše stížnost.

4.Předmět stížnosti Uveďte skutečnosti, na jejichž základě máte za to, že dochází nebo docházelo ke zpracování vašich osobních údajů, které porušuje nařízení (EU) 2016/679 (nařízení GDPR). Uveďte zejména souvislosti, za kterých byly vaše osobní údaje zpracovány.

Část B: Doplňkové informace

Pokud je to možné, uveďte ustanovení nařízení (EU) 2016/679 (nařízení GDPR), která podle vás subjekt zpracovávající vaše osobní údaje porušil. Uveďte, zda jste se před podáním stížnosti obrátili na subjekt uvedený v bodě 3 části A, a popište výsledek těchto kroků. Pokud je to možné, přiložte veškerou příslušnou korespondenci mezi vámi a tímto subjektem. Uveďte, zda jste zahájili jiné správní a/nebo soudní řízení týkající se předmětu vaší stížnosti. Pokud ano, vysvětlete, v jakém se nachází stadiu, a případně sdělte výsledek těchto řízení. Předložte veškeré podklady, které máte k dispozici a které se vztahují ke skutečnostem uvedeným ve stížnosti (například kopie dokumentů dokládajících vztah se správcem údajů (např. faktury, smlouvy); kopie marketingových zpráv nebo e-mailů; obrázky, fotografie nebo snímky obrazovky; znalecké posudky; svědecké výpovědi; kontrolní zprávy).

Část C: Prohlášení a podpis

Potvrďte, že veškeré informace uvedené v tomto formuláři jsou poskytovány v dobré víře. Datum a podpis.

(1)    Stížnost by měla být vyplněna a podána elektronicky nebo vyplněna a podána dozorovému úřadu poštou.

(2)    Například cestovní pas, řidičský průkaz, průkaz totožnosti.

(3)    V případě, že stížnost podává subjekt uvedený v článku 80 nařízení (EU) 2016/679, měly by být poskytnuty všechny informace uvedené v bodě 2.