EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 20.6.2023
COM(2023) 331 final
2021/0430(CNS)
Pozměněný návrh
ROZHODNUTÍ RADY,
kterým se mění rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 o systému vlastních zdrojů Evropské unie
{SWD(2023) 331 final}
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 20.6.2023
COM(2023) 331 final
2021/0430(CNS)
Pozměněný návrh
ROZHODNUTÍ RADY,
kterým se mění rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 o systému vlastních zdrojů Evropské unie
{SWD(2023) 331 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
Evropský parlament, Rada a Komise se v roce 2020 dohodly na plánu zavádění nových vlastních zdrojů s přihlédnutím k nástroji NextGenerationEU 1 . Podle této dohody „výdaje z rozpočtu Unie související se splácením Nástroje Evropské unie na podporu oživení by neměly vést k nepřiměřenému snížení programových výdajů nebo investičních nástrojů v rámci víceletého finančního rámce. Je rovněž žádoucí zmírnit zvýšení vlastního zdroje založeného na HND pro členské státy“. Z toho důvodu „budou orgány usilovat o zavedení dostatečných nových vlastních zdrojů s cílem pokrýt částku, která odpovídá očekávaným výdajům spojeným se splácením.“ V souladu se zásadou univerzálnosti by to nevedlo k vyčlenění nebo přidělení žádného konkrétního vlastního zdroje na pokrytí konkrétního druhu výdajů.“
V prosinci 2021 navrhla Komise tři nové zdroje příjmů pro rozpočet EU 2 s příspěvky ze systému obchodování s emisemi (ETS), z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích EU (CBAM) a z části zbytkových zisků největších nadnárodních podniků, které by byly přerozděleny EU na základě dohody inkluzivního rámce OECD/G20 o prvním pilíři. Tento soubor vlastních zdrojů byl v souladu s navrhovanými odvětvovými právními předpisy týkajícími se jak revidované směrnice o ETS, tak mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, které byly navrženy na začátku téhož roku.
Kromě toho se Komise zavázala předložit do konce roku 2023 další návrhy nových vlastních zdrojů, které zahrnují příspěvek spojený s podnikovým sektorem. Cílem balíčku je generovat dostatečné příjmy na podporu splácení výpůjček v rámci nástroje NextGenerationEU v souvislosti s nejistotou spojenou s vývojem nákladů na financování v souladu s interinstitucionální dohodou. Komise proto navrhuje nový vlastní zdroj založený na statistických údajích o ziscích společností.
2.OBSAH POZMĚŇOVACÍHO NÁVRHU
2.1.Vlastní zdroj ze systému pro obchodování s emisemi
Dohoda o odvětvových právních předpisech vyžaduje určitou úpravu návrhu týkajícího se vlastních zdrojů. Jelikož Sociální fond pro klimatická opatření bude od roku 2026 zpočátku financován z vnějších účelově vázaných příjmů, navrhuje Komise odložit zavedení vlastního zdroje z nového systému obchodování s emisemi vztahujícího se na budovy, silniční dopravu a další odvětví z roku 2027 na rok 2028 3 . Členské státy, které uplatňují vnitrostátní uhlíkovou daň, se navíc mohou rozhodnout, že příslušné emise z nového systému ETS vyjmou. Dotčené členské státy budou muset příslušné povolenky zrušit. Komise proto navrhuje zahrnout tuto možnost do mechanismu oceňování, který umožňuje oceňování povolenek, které nejsou draženy.
Narozdíl od očekávání převládajících v době návrhů „Fit-For-55“ se tržní hodnota povolenek ETS v měsících následujících po těchto návrzích výrazně zvýšila. V roce 2022 se cena vydražených povolenek pohybovala v průměru kolem 80 EUR, což výrazně překročilo cenovou úroveň 55 EUR, kterou Komise použila ve svém posouzení dopadů. Komise navrhuje, aby se na příjmy ze systému obchodování s emisemi uplatnila vyšší sazba. Ve všech případech připadne 30 % příjmů z obchodování s emisemi v EU do rozpočtu EU. Při této sazbě budou příjmy jak pro členské státy, tak pro rozpočet EU ve srovnání s očekáváními z roku 2021, kdy byl předložen návrh na změnu systému ETS, stále vyšší.
2.2.Vlastní zdroj z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích
Návrh z prosince 2021 zůstává z velké části nezměněn, s výjimkou omezených úprav, které odrážejí nedávný vstup nařízení o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích v platnost.
2.3.Statistický vlastní zdroj ze zisků společnosti
Provádění dohody inkluzivního rámce OECD/G20 o prvním pilíři zůstává pro EU a její členské státy zásadní prioritou v oblasti zdanění právnických osob. V návaznosti na dohodu z října 2021 bylo dosaženo podstatného pokroku a Komise bude i nadále podporovat úsilí o pomoc s dokončením jednání. Mnohostranná úmluva však dosud nebyla podepsána a ratifikována, což znamená, že ještě nemůže vstoupit v platnost.
Jak bylo oznámeno v pracovním programu Komise 4 , má Komise v úmyslu navrhnout ve třetím čtvrtletí roku 2023 svou strategii Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů (BEFIT), která zlepší fungování jednotného trhu. Do doby, než bude možné zavést vlastní zdroj založený na souvisejícím daňovém návrhu, Komise navrhuje vlastní statistický zdroj založený na statistikách národních účtů, vypracovaný v rámci evropského systému účtů (ESA). Tento vlastní zdroj bude definován vynásobením uplatňované sazby 0,5 % součtem hrubého provozního přebytku stanoveného pro odvětví nefinančních podniků a finančních institucí v národních účtech. ESA je již harmonizovaným statistickým rámcem a statistický vlastní zdroj ze zisků společností pomůže srovnatelnost údajů dále zlepšit.
3.PRÁVNÍ ZÁKLAD
3.1. Rozhodnutí o vlastních zdrojích
Podle čl. 311 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) Rada po konzultaci s Evropským parlamentem „může zřídit nové kategorie vlastních zdrojů nebo zrušit stávající kategorii“. Toto ustanovení výslovně umožňuje změnit rozhodnutí o vlastních zdrojích za účelem přidání nových vlastních zdrojů, jak je dohodnuto v interinstitucionální dohodě. V souladu se zvláštním legislativním postupem stanoveným v čl. 311 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie Rada přijímá revidované rozhodnutí jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem. Rozhodnutí vstoupí v platnost po jeho schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky.
3.2.Prováděcí předpisy
Současně je třeba, aby Rada změnila prováděcí opatření týkající se systému vlastních zdrojů a upravila pravidla tak, aby odrážela nedávnou dohodu o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, a aby doplnila ustanovení týkající se statistického vlastního zdroje. Kromě toho je třeba, aby Rada změnila ustanovení o poskytování. Komise za tímto účelem předkládá dva samostatné návrhy.
2021/0430 (CNS)
Pozměněný návrh
ROZHODNUTÍ RADY,
kterým se mění rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 o systému vlastních zdrojů Evropské unie
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 311 třetí pododstavec této smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,
v souladu se zvláštním legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
1)Prostřednictvím nástroje NextGenerationEU, který byl zřízen nařízením Rady (EU) 2020/2094 5 , bude uvolněno 750 miliard EUR v cenách roku 2018, které byly získány na finančních trzích, jako dočasný nástroj obnovy s cílem zajistit udržitelné a odolné oživení v rámci celé Unie a usnadnit provádění hospodářské podpory v mimořádné situaci způsobené pandemií COVID-19 a podpořit zelenou a digitální transformaci.
2)Splácení jistiny těchto prostředků, jež mají být použity na výdaje v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení, a souvisejících splatných úroků, bude muset být financováno ze souhrnného rozpočtu Unie, a to i dostatečnými prostředky z nových vlastních zdrojů zavedených po roce 2021. V rámci interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 6 Evropský parlament, Rada a Komise uznaly význam kontextu Nástroje Evropské unie na podporu oživení i to, že „výdaje z rozpočtu Unie související se splácením Nástroje Evropské unie na podporu oživení by neměly vést k nepřiměřenému snížení výdajů na programy nebo investičních nástrojů v rámci víceletého finančního rámce“. V interinstitucionální dohodě se dále uvádí, že „je rovněž žádoucí zmírnit zvýšení vlastního zdroje založeného na HND pro členské státy“.
3)Systém EU pro obchodování s emisemi, který byl zřízen směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES 7 , je ústřední součástí klimatické politiky Unie. S ohledem na úzkou vazbu mezi obchodováním s emisemi a cíli politiky Unie v oblasti klimatu je vhodné přidělit část příslušných výnosů do rozpočtu Unie. 30 % výnosů z dražeb by mělo být převedeno do rozpočtu Unie.
4)Vlastní zdroje z obchodování s emisemi zahrnují podíl na výnosech z dražeb povolenek ve všech odvětvích spadajících do působnosti směrnice 2003/87/ES. Na základě směrnice 2003/87/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 8 se členské státy mohou rozhodnout nedražit určitou část celkového množství povolenek uvedených ve směrnici 2003/87/ES nebo ji nechat převést a vydražit pro Modernizační fond zřízený touto směrnicí. Tyto povolenky by také měly být použity při výpočtu výše vlastních zdrojů na základě obchodování s emisemi. Je vhodné vyloučit povolenky na RePower EU, na počáteční dotaci Modernizačního fondu, jakož i povolenky na Inovační fond. 50 milionů povolenek, které budou vydraženy v roce 2025 pro účely Sociálního fondu pro klimatická opatření, nespadá do oblasti vlastního zdroje pro obchodování s emisemi.
5)Aby se předešlo nadměrně regresivnímu dopadu na příspěvky z obchodování s emisemi, měla by být pro způsobilé členské státy stanovena maximální výše příspěvku. Pro období 2023–2027 jsou členské státy způsobilé, jestliže je hrubý národní důchod na obyvatele, měřený standardem kupní síly a vypočtený na základě údajů Unie za rok 2020, nižší než 90 % průměru EU. Pro období 2028–2030 by měl být používán hrubý národní důchod na obyvatele v roce 2025. Maximální výše příspěvku by měla být stanovena porovnáním podílů členských států na celkovém vlastním zdroji z obchodování s emisemi s podíly těchto členských států na hrubém národním důchodu Unie. Minimální výše příspěvku by měla být stanovena pro všechny členské státy, pokud je jejich podíl na celkových vlastních zdrojích ze systému pro obchodování s emisemi nižší než 75 % jejich podílu na hrubém národním důchodu Unie.
6)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 9 zřizuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích s cílem doplnit systém EU pro obchodování s emisemi a zajistit účinnost politiky Unie v oblasti klimatu. Vzhledem k úzké souvislosti mezi mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích a politikou Unie v oblasti klimatu by část výnosů z prodeje certifikátů měla být převedena do rozpočtu Unie jako vlastní zdroj.
7)V souladu s interinstitucionální dohodou by měl být zaveden finanční příspěvek spojený s podnikovým sektorem. Až do případného zřízení vlastního zdroje spojeného s inicitivou Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů (BEFIT) by měl být prozatímně stanoven vlastní zdroj úměrný statistickému ukazateli, který lze použít jako odhad zisků společností. Tento vlastní zdroj by měl být vypočítán na základě statistik národních účtů vypracovaných v rámci evropského systému účtů 2010 (ESA 2010) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 10 . Tento statistický systém se používá harmonizovaným způsobem ve všech členských státech. Tento vlastní zdroj by proto měl být vypočítán vynásobením uplatňované sazby součtem hrubého provozního přebytku stanoveného pro odvětví nefinančních podniků a finančních institucí (odvětví ESA S12 a S11), jak jsou definovány v nařízení (EU) č. 549/2013 11 .
(87)V říjnu 2021 se inkluzivní rámec Organizace pro hospodářskou spolupráci a G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku dohodl na tom, že zúčastněným tržním jurisdikcím bude přiděleno 25 % zbytkových zisků velkých nadnárodních podniků nad hranicí ziskovosti 10 % („dohoda inkluzivního rámce OECD/G20 o prvním pilíři“). Vlastní zdroj by měl spočívat v použití jednotné sazby uplatňované na podíl na zbytkových ziscích nadnárodních podniků přerozdělených členským státům [na základě směrnice o provádění globální dohody o přerozdělení daňových práv].
(98)Ustanovení týkající se příspěvku z dražeb povolenek v rámci stávajícího systému obchodování s emisemi a ze statistických údajů o ziscích společností by se měla použít ode dne 1. ledna 2024ode dne 1. ledna 2023. Jakmile dojde ke změně směrnice 2003/87/ES, u.Ustanovení týkající se příspěvku z dražby povolenek na základě nového revidovaného systému pro obchodování s emisemi vztahujícího se na budovy, silniční dopravu a další odvětví by měla platit od 1. ledna 2028 prvního dne následujícího po posledním dni lhůty pro provedení této změny. Ustanovení týkající se příspěvku z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích by měla platit od 1. ledna 2026data použitelnosti nařízení. [Ustanovení o dohodě inkluzivního rámce OECD/G20 o prvním pilíři vstoupí v platnost, jakmile se začne uplatňovat směrnice o provádění globální dohody o přerozdělení daňových práv a vstoupí v platnost mnohostranná úmluva],
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Změny rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053
Rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 se mění takto:
1)článek 2 se mění takto:
a)v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno e), které zní:
„e) použití jednotné sazby ve výši 30 % na:
1)výnosy z dražby povolenek členskými státy podle článků 3d, 10 a 30d směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES 12 1;
2)částku vypočtenou vynásobením roční výše povolenek, u nichž příslušný členský stát uplatňuje některou z těchto možností:
a)možnost přechodného přidělování bezplatných povolenek uvedenou v článku 10c směrnice 2003/87/ES;
b)možnost omezeného počtu zrušených povolenek uvedenou v čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 13 2;
c)možnost použití povolenek uvedených v čl. 10d odst. 4 směrnice 2003/87/ES na dražbu pro Modernizační fond uvedený v čl. 10d odst. 3 uvedené směrnice;
s průměrnou váženou cenou povolenek dražených na společné dražební platformě členskými státy podle článků 3d a 10 směrnice 2003/87/ES v roce, ve kterém by tyto povolenky byly draženy.
3)částku vypočtenou vynásobením množství povolenek zrušených v souladu s čl. 30e odst. 3 směrnice 2003/87/ES průměrnou váženou cenou povolenek dražených na společné dražební platformě členskými státy podle článku 30d uvedené směrnice v roce, ve kterém by tyto povolenky byly draženy.“
b)v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno f), které zní:
„f) použití jednotné uplatňované sazby ve výši 75 % výnosů z prodeje certifikátů mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX] 143.“;
c)v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno g), které zní:
„g) použití jednotné uplatňované sazby ve výši 15 % na podíl na zbytkových ziscích nadnárodních podniků přerozdělených členským státům na základě [směrnice o provádění globální dohody o přerozdělení daňových práv 154.].“;
d)v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno h), které zní:
„h) použití jednotné sazby rovnající se 0,5 % na součet hrubého provozního přebytku (B.2g) odvětví nefinančních podniků (S.11) a finančních institucí (S.12) každého členského státu, jak je stanoveno Komisí v souladu s definicemi evropského systému účtů 2010 (ESA 2010) zřízeného nařízením (EU) č. 549/2013.“;
(ed)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:
„2a. Odchylně od odst. 1 písm. e) až do rozpočtového roku 2030 platí následující:
a)pokud je podíl členského státu na celkové výši výnosů plynoucích z použití odst. 1 písm. e) nižší než 75 % jeho podílu na hrubém národním důchodu Unie, pak takový členský stát poskytne částku, která se rovná 75 % tohoto podílu na hrubém národním důchodu, vynásobenou celkovou výší výnosů plynoucích z použití odst. 1 písm. e);
b)podíl členského státu na celkové výši výnosů plynoucích z použití odst. 1 písm. e) nesmí být vyšší než 150 % jeho podílu na hrubém národním důchodu Unie v případě členských států s hrubým národním důchodem na obyvatele nižším než 90 % průměru Unie, měřeno standardem kupní síly a vypočteno na základě údajů za rok 2020, pro období 2023–2027, a na základě údajů za rok 2025, pro období 2028–2030.
16 Hrubým národním důchodem podle písmen a) a b) se rozumí hrubý národní důchod v tržních cenách uvedený v čl. 1 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/5165.“
Článek 2
Vstup v platnost a použitelnost
Generální tajemník Rady oznámí toto rozhodnutí členským státům.
Členské státy generálnímu tajemníkovi Rady neprodleně oznámí dokončení postupů pro schválení tohoto rozhodnutí v souladu se svými ústavními předpisy.
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem prvního měsíce následujícího po obdržení posledního oznámení podle druhého pododstavce.
Ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. a) se použije od 1. ledna 20241. ledna 2023 pro výnosy podle článků 3d a 10 směrnice 2003/87/ES a od 1. ledna 2028následujícího po posledním dni lhůty pro provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX] 176, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, pro výnosy podle článku 30d směrnice 2003/87/ES.
Ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. b) se použije od 1. ledna 2026data použitelnosti nařízení (EU) [XXX], kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.
Ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. c) se však použije od prvního dne data použitelnosti [směrnice o provádění globální dohody o přerozdělení daňových práv], nebo ode dne, kdy vstoupí v platnost a nabyde účinnosti mnohostranná úmluva, podle toho, co nastane později.
Ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. d) se použije ode dne 1. ledna 2024.
Určení
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně