DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

V souladu s cílem Evropské komise „hospodářství ve prospěch lidí“, a jak bylo oznámeno v pracovním programu na rok 2023, Komise se snaží zajistit, aby právní rámec pro retailové investice dostatečně posiloval postavení spotřebitelů, podporoval lepší a spravedlivější výsledky na trhu a v konečném důsledku vytvářel nezbytné podmínky pro zvýšení účasti retailových investorů na kapitálových trzích.

Ve svém novém akčním plánu pro unii kapitálových trhů 1 ze září 2020 Komise oznámila svůj záměr předložit strategii pro retailové investice v Evropě, jejímž cílem je zajistit, aby retailoví investoři mohli plně využívat kapitálové trhy a aby byli podporováni pravidly, která budou soudržná napříč všemi příslušnými právními nástroji.

Hlavním cílem unie kapitálových trhů (UKT) je zajistit, aby spotřebitelé mohli plně využívat investiční příležitosti, které kapitálové trhy nabízejí. I když se účast retailových investorů na kapitálových trzích v jednotlivých členských státech značně liší, což je odrazem různých historických a socioekonomických podmínek, měli by být tito retailoví investoři schopni dosahovat na kapitálových trzích EU lepších investičních výsledků, než je tomu dnes.

Tento cíl sdílejí i spolunormotvůrci:

–Dne 3. prosince 2020 Rada v svých závěrech k akčnímu plánu Komise pro UKT 2 vyzvala Komisi, aby během tohoto funkčního období iniciovala provádění částí akčního plánu, jejichž cílem je podpořit investiční činnost, zejména retailových investorů v rámci EU, při současném zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a investorů.

–Dne 8. října 2020 přijal Evropský parlament usnesení o dalším rozvoji unie kapitálových trhů 3 , v němž výrazně podpořil opatření ke zvýšení účasti retailových investorů na kapitálových trzích. Usnesení zdůraznilo, že větší účast retailových investorů je podmíněna změnou investiční kultury a že tato změna může nastat pouze tehdy, jestliže se retailoví investoři přesvědčí, že investování na kapitálových trzích je žádoucí a zároveň pro ně platí přijatelná a jasně definovaná rizika.

Komise má obavy, že kapitálové trhy dostatečně neuspokojují dlouhodobé finanční potřeby občanů EU, kteří se příliš často spoléhají na úspory s nízkým výnosem. Komise zjistila řadu významných problémů, které snižují schopnost retailových investorů plně využívat kapitálové trhy: 1) retailoví investoři mají obtížný přístup k důležitým, vzájemně srovnatelným a snadno srozumitelným informacím o investičních produktech, které by jim pomohli při informovaném investičním rozhodování, 2) retailoví investoři jsou vystaveni rostoucímu riziku nevhodného ovlivnění nereálnými marketingovými informacemi prostřednictvím digitálních kanálů a klamavých propagačních postupů, 3) existují nedostatky ve způsobu tvorby a distribuce produktů v souvislosti se střetem zájmů, který může vzniknout v důsledku vyplácení pobídek tvůrci produktů jejich distributorům, a 4) některé investiční produkty s sebou nesou neodůvodněně vysoké náklady, a proto ne vždy nabízejí retailovým investorům zhodnocení vynaložených finančních prostředků. K matení investorů a k rozdílné úrovni jejich ochrany mohou rovněž vést rozdíly ve způsobu, jakým jsou koncipována pravidla v jednotlivých právních nástrojích.

Tyto problémy podkopávají důvěru retailových investorů v kapitálové trhy. Podle nedávného průzkumu Eurobarometru 4 je pouze 38 % spotřebitelů přesvědčeno, že investiční poradenství, které dostávají od finančních zprostředkovatelů, je primárně v jejich nejlepším zájmu. Nedostatek důvěry je jedním z důvodů, který přispívá k nižší míře účasti na retailovém investování a brzdí potenciál jeho růstu 5 .

Zároveň je finanční gramotnost v EU příliš nízká. Finanční systém se může zdát příliš mnoha lidem složitý a neproniknutelný. Lidé často nemají dostatek sebedůvěry, znalostí a dovedností, aby mohli spravovat své každodenní finance a přijímat důležitá finanční rozhodnutí, například o spoření na koupi domu nebo přípravě na odchod do důchodu. Nízká úroveň finanční gramotnosti může mít dopad na osobní a finanční blahobyt jednotlivce, zejména u zranitelných skupin společnosti. Zvyšování finanční gramotnosti se proto stalo jednou z klíčových priorit Komise 6 a je o to důležitější vzhledem k probíhající digitalizaci financí. Finanční vzdělávání 7 by mělo být lépe přizpůsobeno odlišným potřebám různých skupin občanů. Klíčem k tomu je umožnit jednotlivcům pochopit výhody a rizika spojená s investováním a poradenstvím, které dostávají, aby mohli činit finanční rozhodnutí ve svém nejlepším zájmu. Neočekává se, že se lidé stanou odborníky na finanční služby, ale spíše to, že budou mít potřebné znalosti, informace a důvěru, aby mohli činit rozhodnutí, která uspokojí jejich finanční potřeby.

Vzhledem k obecným hospodářským souvislostem, v němž jsou opatření této strategie posuzována, se trh EU s retailovými investicemi ve srovnání s odpovídajícími mezinárodními trhy nadále vyznačuje nízkou mírou účasti. V roce 2021 bylo přibližně 17 % aktiv domácností v EU-27 uloženo ve finančních cenných papírech (kótované akcie, dluhopisy, podílové fondy a finanční deriváty). Pro srovnání, domácnosti v USA měly přibližně 43 % svých aktiv v cenných papírech 8 .

Cílem strategie EU pro retailové investice je posílit legislativní rámec s cílem zajistit, že retailoví investoři 1) budou mít možnost přijímat informovanější investiční rozhodnutí, která budou lépe odpovídat jejich potřebám a cílům, a 2) budou na jednotném trhu dostatečně chráněni soudržným regulačním rámcem. Posílí to důvěru, přiblíží občany kapitálovým trhům a zvýší účast retailových investorů.

Strategie EU pro retailové investice se zabývá celou řadou otázek týkajících se působení retailových investorů, včetně finanční gramotnosti, kategorizace zákazníků, pravidel pro zveřejňování informací a uvádění na trh, pravidel vhodnosti a přiměřenosti, pravidel pro poradenství, včetně pobídek, a pravidel pro správu produktů. Navrhuje rozšířený rámec pro další zlepšení transparentnosti, zejména pokud jde o náklady; zpřísnění pravidel proti klamavým propagačním sdělením; pravidla pro zajištění nestranného a kvalitního poradenství a pravidla, která mají zajistit, aby produkty distribuované retailovým investorům nabízely perspektivu zhodnocení vynaložených finančních prostředků. Cílem je zajistit modernizovaný a pokud možno zjednodušený rámec pro retailové investice, který bude sladěný a soudržný napříč různými odvětvími. Ačkoli hlavním cílem strategie EU pro retailové investice je zajistit, aby byly zohledněny zájmy retailových investorů, strategie EU pro retailové investice se rovněž zabývá konkrétními problémy odvětví, zejména odstraněním nesrovnalostí a překrývání požadavků na informace a úpravou ustanovení o zveřejňování informací podle právních předpisů tak, aby byly vhodné pro digitální použití.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh vychází z opatření č. 8 akčního plánu nové unie kapitálových trhů ze září 2020, které se týká budování důvěry retailových investorů v kapitálové trhy.

Návrh sdílí cíle stávajících právních předpisů, které upravují ochranu retailových investorů na úrovni EU a sestávají ze směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) 9 a směrnice o distribuci pojištění 10 , neboť se snaží zajistit dostatečnou míru ochrany investorů, jakož i poctivost, integritu a účinnost při poskytování investičních služeb a služeb pojistných produktů s investiční složkou pro retailové investory. Kromě toho je v souladu se souborem pravidel vztahujících se na investiční služby a služby pojistných produktů s investiční složkou, jakož i na investiční fondy a jejich správce (kam kromě směrnice MiFID a směrnice o distribuci pojištění patří také směrnice Solventnost II 11 , směrnice o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) 12 a směrnice o správcích alternativních investičních fondů 13 ).

Tento návrh se přijímá jako část balíčku spolu s druhým legislativním návrhem (COM(2023) 278), kterým se mění nařízení o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou 14 . Pozměňující nařízení tuto souhrnnou směrnici plně doplňuje, neboť jeho cílem je zlepšit právní rámec pro produkty s investiční složkou, a to přizpůsobením zveřejňovaných informací digitálnímu prostředí a vyvíjejícím se potřebám retailových investorů, zejména v oblasti udržitelnosti, a dalším vyjasněním okruhu strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, pokud jde o podnikové dluhopisy s doložkou o právu na předčasné splacení a okamžitou anuitou. Některé změny, zejména pokud jde o používání elektronické podoby, jsou navrženy tak, aby lépe odpovídaly přístupu podle směrnice MiFID a směrnice o distribuci pojištění a vycházely ze zkušeností získaných při zavádění dokumentu se zveřejňovanými informacemi o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP) 15 .

K zajištění konzistentnosti a zjednodušení požadavků na předsmluvní informace v oblasti finančních služeb byl učiněn významný krok, když Komise přijala návrh na změnu směrnice 2011/83/EU o smlouvách o finančních službách uzavíraných na dálku a o zrušení směrnice 2002/65/ES. V důsledku toho byly z velké části vyřešeny obavy z překrývajících se a nekonzistentních požadavků na zveřejňování informací v oblasti retailových investic, což vedlo k racionalizaci a zjednodušení rámce.

Očekává se, že níže navrhovaná opatření učiní z EU ještě bezpečnější místo pro retailové investory, pomohou vybudovat jejich důvěru a usnadní jejich účast na kapitálových trzích za spravedlivějších podmínek. Současné demografické trendy vyžadují od domácností lepší plánování k zajištění plynulého životního cyklu. V tomto ohledu by bezpečnější rámec pro investice na kapitálových trzích měl pomoci nabídnout retailovým investorům širší škálu příležitostí. Zvýšená účast retailových investorů na kapitálových trzích má rovněž potenciál pomoci zvýšit objem kapitálu, který je k dispozici pro tržní financování hospodářských činností, a umožnit společnostem lépe diverzifikovat své zdroje financování. V tomto ohledu je návrh v souladu s řadou legislativních i nelegislativních opatření, která Komise přijala v rámci svého akčního plánu UKT z roku 2015, 16 přezkumu akčního plánu UKT v polovině období z roku 2017 17 a akčního plánu UKT z roku 2020 18 , jejichž účelem je usnadnit přístup podniků, zejména malých a středních, k financování s cílem podpořit v EU růst a zaměstnanost.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Vzhledem ke svému zaměření na rostoucí digitalizaci investičních služeb a marketingu je návrh v souladu s prací Komise v oblasti ochrany spotřebitele v souvislosti s digitálním financováním 19 , jejímž cílem je zajistit, aby spotřebitelé mohli využívat výhod digitalizace a zároveň byli dostatečně chráněni před riziky, která z ní vyplývají. Klíčovým právním předpisem na ochranu spotřebitele v této oblasti je akt o digitálních službách 20 , jehož cílem je zajistit pro spotřebitele spravedlivější, transparentnější a odpovědnější online prostředí.

Tento návrh je rovněž v souladu s cíli připravovaných iniciativ Komise, které budou usilovat o usnadnění sdílení údajů v rámci odvětví finančních služeb 21 . Očekává se, že díky standardizované zprávě o informacích, které firma shromáždí o svém zákazníkovi pro účely posouzení vhodnosti nebo přiměřenosti, usnadní tato iniciativa v případě, že zákazník tuto zprávu požaduje, bezproblémové a nákladově efektivní sdílení údajů a opakované použití těchto informací jinými firmami vybranými zákazníkem. Mělo by to znamenat přínos pro spotřebitele, neboť se zlepší účinnost a inovace produktů a služeb, a mělo by to usnadnit hospodářskou soutěž zvýšením transparentnosti a snížením nákladů na změnu dodavatele.

Pro navrhovaná opatření v oblasti finanční gramotnosti je k dispozici podpora Komise prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu 22 .

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

V EU existuje legislativní rámec upravující ochranu retailových investorů, který se vyvíjel několik desetiletí. Úroveň ochrany retailových investorů byla v průběhu let výrazně posílena, zejména po finanční krizi v roce 2008. Současný komplexní legislativní rámec se skládá z pěti právních nástrojů, jejichž cílem je harmonizovat požadavky na ochranu retailových investorů v oblasti investičních služeb, pojistných produktů s investiční složkou a správy aktiv, a to podle jednotlivých odvětví. Směrnice, které jsou předmětem změn v tomto návrhu (dále jen „směrnice“), stanoví regulační rámce týkající se:

–poskytování investičních služeb (směrnice MiFID),

–poskytování služeb distribuce pojištění nebo zajištění třetím stranám (směrnice o distribuci pojištění),

–přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejímu výkonu v EU (Solventnost II),

–koordinace právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP).

–správců alternativních investičních fondů (směrnice o alternativních investičních fondech).

Právním základem směrnic je čl. 53 odst. 1 a zejména v případě směrnic 2009/138/ES a (EU) 2016/97 i článek 62 Smlouvy o fungování Evropské unie. K dalšímu sladění stávajících pravidel nebo k zavedení nových standardizovaných pravidel je zapotřebí opatření na úrovni EU v souladu s těmito články.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

V souladu se zásadou subsidiarity mohou být opatření EU přijata pouze v případě, že plánovaných cílů nelze dosáhnout na úrovni samotných členských států. Regulace investičních služeb, poskytování pojistných produktů s investiční složkou, pravidla pro SKIPCP a alternativní investiční fondy a jejich správce jsou na úrovni EU již dlouhou dobu zavedeny. Je tomu tak proto, že pouze opatření EU může stanovit společný regulační rámec, který zajistí stejnou úroveň ochrany retailových investorů ve všech členských státech, nezávisle na typu nabízených investičních produktů nebo služeb a při plném respektování svobody usazování a volného pohybu služeb. V tomto ohledu je tento návrh stejně jako směrnice, které má změnit, plně v souladu se zásadou subsidiarity.

•Proporcionalita

Cílem tohoto návrhu je změnit některá ustanovení směrnic, zejména ta, která se týkají informací poskytovaných retailovým zákazníkům před a po přijetí investičního rozhodnutí; požadavků na nabízení investičních produktů retailovým zákazníkům; dohledu nad produktem a na jeho řízení; požadavků na poskytování poradenství a dalších služeb distribuce investičních produktů retailovým zákazníkům; odborné kvalifikace a přeshraničního dohledu. Změny jsou nezbytné a přiměřené za účelem posílení ochrany retailových investorů a zároveň zohledňují zájmy účastníků trhu a nákladovou efektivitu.

•Volba nástroje

Vzhledem k tomu, že cílem tohoto návrhu je změnit stávající směrnice 2014/65/EU, 2016/97, 2009/138/ES, 2011/61/EU a (EU) 2014/91, je zvoleným nástrojem pozměňující směrnice. Volba jediné pozměňující směrnice vychází z cíle strategie EU pro retailové investice, kterým je dosažení stejné úrovně ochrany retailových investorů v celé EU a u všech investičních produktů a distribučních kanálů. Toho lze nejúčinněji dosáhnout uzákoněním konzistentních a v případě potřeby jednotných požadavků pro všechna příslušná odvětví.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Příloha doprovodného posouzení dopadů obsahuje hodnocení legislativního rámce, které se konkrétně týká ochrany retailových investorů. Hlavní závěry zní, že rámce vztahující se na retailové investory jsou obecně účinné a soudržné, nadále řeší potřeby a problémy a přinášejí zamýšlenou přidanou hodnotu. Hodnocení však také dospělo k závěru, že zamýšlených cílů nebylo v dostatečné míře dosaženo v oblastech, kterými jsou zpřístupňování informací, pobídky a poradenství, požadavky na správu produktů a posouzení vhodnosti.

Navzdory stávajícím pravidlům pro zpřístupňování informací mohou být informace stále složité (zejména ve vztahu k nákladům) nebo pro retailové investory nemusí být dostatečně užitečné či relevantní k tomu, aby mohli činit informovaná rozhodnutí. Pravidla pro ochranu investorů, která upravují zpřístupňování informací a propagačních sdělení, rovněž nejsou dostatečně přizpůsobena nově vznikajícím a neustále se vyvíjejícím rizikům spojeným s rychlým růstem digitálních kanálů nabízejících služby.

Pokud jde o vyplácení pobídek a poskytování poradenství, stávající ochranná opatření, včetně požadavků na transparentnost, nejsou dostatečná k tomu, aby byla schopna řešit možné střety zájmů poskytovatelů finančních služeb, a to vzhledem k existující informační asymetrii mezi retailovými investory a těmito poskytovateli. Možný střet zájmů v důsledku vyplácení pobídek může vést k předpojatosti finančních poradců vůči některým produktům, což může vést k tomu, že retailovým investorům prodávají dražší produkty nebo produkty, které nemusí být v jejich nejlepším zájmu.

Současná pravidla pro dohled nad produkty a jejich správu stanovila rámec, který upravuje způsob tvorby a distribuce produktů. Je však nutné další zlepšení s cílem zajistit, aby byly retailovým investorům nabízeny pouze produkty, které přinášejí zhodnocení vynaložených finančních prostředků. Některé retailové investiční produkty na trhu s sebou stále nesou neodůvodněně vysoké náklady a/nebo nenabízejí retailovým investorům hodnotu.

Bylo také zjištěno, že testy posouzení vhodnosti a přiměřenosti jsou v zásadě účinné a efektivní, ale lze je dále vylepšit s cílem zajistit včasné provádění posouzení (tj. před doporučením produktů), odstranit nejednotné postupy, zajistit vhodnost z hlediska digitálního prostředí a zohlednit potřebu investora diverzifikovat portfolio.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Evropská komise provedla v rámci přípravy tohoto návrhu řadu konzultací.

V období od května do srpna 2021 proběhla veřejná konzultace na téma „Strategie pro retailové investice pro Evropu“, v jejímž rámci byly shromážděny názory široké skupiny zúčastněných stran na různé aspekty týkající se retailových investic, konkrétně: informace zveřejňované před uzavřením smlouvy (včetně produktů s investiční složkou), pobídky a kvalita poradenství, posouzení vhodnosti a přiměřenosti, finanční gramotnost, složitost produktů, dopad zvýšené digitalizace finančních služeb, kategorizace investorů, odškodnění, pravomoci evropských orgánů dohledu v oblasti produktů a udržitelné investování.

Přišlo 186 odpovědí od různých zúčastněných stran zastupujících podnikatelská sdružení a organizace (59 %), spotřebitelské organizace (2 %), nevládní organizace (5 %), veřejné orgány (9 %), odbory (2 %) a občany (19 %). Kromě toho Komise projednala různé aspekty přezkumu na několika schůzkách skupiny odborníků z členských států.

Výsledky veřejné konzultace byly v návrhu zohledněny, přičemž se Komise snažila vzít v úvahu různé zájmy vyjádřené zúčastněnými stranami. Nejvýznamnější oblasti, v nichž respondenti nacházeli prostor pro zlepšení rámce, byly prozkoumány a jsou součástí návrhu. Patří mezi ně finanční gramotnost, na kterou upozornily všechny skupiny zúčastněných stran, zveřejňování informací, posouzení vhodnosti a přiměřenosti a pobídky a poradenství.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

V návaznosti na formální žádosti o radu 23 vydané Komisí dne 27. července 2021 poskytly dne 29. dubna 2022 orgány ESMA a EIOPA své stanovisko 24 , 25 . Stanoviska orgánů ESMA a EIOPA byla podkladem pro posouzení dopadů provedené Komisí a pro vypracování tohoto návrhu.

V příloze 2 připojeného posouzení dopadů jsou uvedeny další zdroje, které byly při přípravě tohoto návrhu zvažovány, včetně cílených konzultací se zúčastněnými stranami a práce v terénu. Komise rovněž vycházela z rozsáhlé odborné literatury, na kterou se v posouzení dopadů odkazuje, zejména ze speciálně zadané studie vypracované konsorciem konzultantů pod vedením společnosti Kantar „Disclosure, inducements, and suitability rules for retail investors study“ (Studie o zveřejňování informací, pobídkách a pravidlech vhodnosti pro retailové investory), zveřejněné v roce 2022 26 .

Při přípravě tohoto návrhu byly rovněž využito poradenství fóra na vysoké úrovni pro UKT a příspěvky od Skupiny uživatelů finančních služeb (FSUG) 27 . Diskuse probíhaly také na zasedáních Vládní expertní skupiny pro retailové finanční služby (GEGRFS), kde odborníci z členských států vyjádřili podporu cílům strategie pro retailové investice, ale zároveň velká většina členských států vyjádřila obavy z možných rušivých dopadů zákazu pobídek na distribuční systémy retailových investic.

•Posouzení dopadů

K tomuto návrhu je připojeno posouzení dopadů (SWD(2023) 278). Dne 14. prosince 2022 bylo posouzení dopadů předloženo Výboru pro kontrolu regulace (RSB), který k němu dne 20. ledna 2023 vydal kladné stanovisko s výhradami (SEC (2023) 330). Následně bylo změněno tak, aby zohlednilo konzultace s výborem RSB.

Celkově se posouzení dopadů zaměřuje na zjišťování a řešení konkrétních nedostatků v klíčových fázích retailového distribučního a investičního procesu. Zabývá se problémy, které brání retailovým zákazníkům co nejlépe využívat informace o investičních produktech (u produktů s investiční složkou, ve směrnici MiFID a směrnici o distribuci pojištění); zabývá se pravidly upravujícími střety zájmů vyplývající z pobídek v místě prodeje a ve fázi tvorby investičních produktů a služeb (jak ve směrnici MiFID, tak ve směrnici o distribuci pojištění) a zkoumá pravidla pro dohled nad produkty a jejich správu (jak pro distributory, tedy ve směrnici MiFID a směrnici o distribuci pojištění, tak pro tvůrce produktů, tedy ve směrnici o SKIPCP, směrnici MiFID a směrnici o distribuci pojištění), aby se zajistilo, že retailoví zákazníci získají ze svých investic hodnotu („zhodnocení vynaložených finančních prostředků“).

Pro každou ze tří určených hlavních oblastí, a to 1) zveřejňování informací a propagační sdělení, 2) pobídky a 3) zhodnocení vynaložených finančních prostředků, se v posouzení dopadů kromě základního scénáře hodnotí dvě alternativní nebo, v případě zveřejňování informací, dvě doplňkové možnosti politiky.

V případě zveřejňování informací zohledňuje posouzení dopadů cílené změny pravidel pro zveřejňování informací, jejichž cílem je zvýšit jejich relevantnost pro retailové investory, spolu s cílenými změnami, které mají řešit nedostatky v informovanosti týkající se propagačních sdělení. Jelikož se obě možnosti vzájemně doplňují a při přiměřených nákladech představují ve srovnání se základním scénářem zlepšení, jsou obě, společně jedna i druhá, upřednostňovanou možností.

V případě pobídek byla posuzována volba mezi zachováním stávajícího systému, který za určitých podmínek umožňuje vyplácení pobídek, a zlepšením a harmonizací zveřejňování informací o pobídkách v jednotlivých odvětvích, a zákazem všech forem pobídek, včetně dílčí varianty obsahující částečný zákaz uplatňovaný v případě služeb bez poradenství (pouze provádění pokynů). Posouzení dopadů dospělo k závěru, že nejúčinnějším opatřením k odstranění nebo výraznému omezení možných střetů zájmů by byl úplný zákaz v celé EU, neboť by omezil významný zdroj újmy spotřebitelům.

Okamžitý a úplný zákaz pobídek by však měl významné a náhlé dopady na stávající distribuční systémy, jejichž důsledky lze jen těžko předvídat. Částečný zákaz by na druhou stranu měl menší dopad na stávající distribuční systémy a zároveň by přesto přinesl pro retailové investory výhody. Z tohoto důvodu se Komise rozhodla nepředkládat v rámci tohoto návrhu úplný zákaz pobídek.

V rámci odstupňovaného přístupu, který má subjektům umožnit přizpůsobit své distribuční systémy a minimalizovat náklady na tuto změnu, se v tomto legislativním balíčku navrhuje řešit střety zájmů, které mohou vzniknout v důsledku vyplácení pobídek, a to prostřednictvím řady různých opatření, včetně:

–opatření, jehož cílem je zakázat vyplácení pobídek v prostředí, kde se pouze provádějí pokyny a kde se neposkytuje poradenství,

–posílené zásady „nejlepšího zájmu zákazníka“ uplatňované ve směrnici MiFID i ve směrnici o distribuci pojištění,

–lepšího poskytování informací zákazníkovi o vyplácení pobídek, včetně jejich jednoduchého vysvětlení.

Komise bude pečlivě sledovat dopad těchto opatření na trh, a to na základě podrobných informací (poskytovaných v rámci povinností přístupu spočívajícím ve zhodnocení vynaložených finančních prostředků). Tři roky po přijetí balíčku posoudí Komise účinky tohoto režimu pobídek na retailové investory s ohledem na přijatá dodatečná ochranná opatření a vypracuje zprávu pro Evropský parlament a Radu. Pokud z posouzení vyplyne, že i přes dodatečná ochranná opatření újma spotřebitelům přetrvává, Komise zváží návrh alternativních opatření v souladu s pravidly zlepšování právní úpravy, včetně dalšího rozšíření zákazu pobídek.

V případě zhodnocení vynaložených finančních prostředků se v posouzení dopadů zvažovala možnost volby mezi posílením pravidel správy produktů pro tvůrce 28 tím, že by se požadovalo porovnání jejich produktů s příslušnými „referenčními hodnotami pro tvůrce“ 29 , a alternativní možností uložit podobné povinnosti také na úrovni distributorů 30 , včetně porovnání některých produktů s příslušnými „referenčními hodnotami pro distributory“ 31 . Druhá možnost, tedy uplatnění povinností pro tvůrce i distributory, byla považována za účinnější a komplexnější způsob, jak zajistit, aby byly investorům nabízeny nákladově efektivní produkty.

V posouzení dopadů byla zvážena řada dalších opatření, která měla legislativní balíček dále doplnit a rozvinout. Cílem těchto opatření je zajistit lepší prosazování dohledu, zlepšit kvalifikaci poradců, zmírnit kritéria, na jejichž základě je určitý investor považován za profesionálního investora, zvýšit účinnost postupu prověřování investorů, zvýšit úroveň finanční gramotnosti a poskytnout větší flexibilitu investorům, kteří jsou s touto oblastí obeznámeni, aby měli přístup k širšímu souboru produktů a služeb bez zbytečné byrokracie.

Očekává se, že balíček opatření celkově zvýší ochranu retailových investorů a povede ke zkvalitnění investičních produktů pro retailové zákazníky, které jim přinesou zhodnocení vynaložených finančních prostředků (tj. kvalitnější a nákladově efektivnější produkty). Mělo by to přínos i pro stávající investory a zároveň by to povzbudilo k investicím další občany. Z posouzení dopadů vyplývá, že tyto reformy přinesou finančnímu odvětví určité dodatečné náklady. Tyto náklady byly vyčísleny v posouzení dopadů.

Posouzení dopadů bylo revidováno s ohledem na připomínky výboru RSB. Hlavní zlepšení lze shrnout takto:

–V konečném znění jsou lépe vysvětleny a odůvodněny základní ekonomické souvislosti, které se týkají rozsahu problému a jeho dopadů na ekosystém retailových finančních služeb. Je lépe vysvětleno, co spotřebitelům škodí, a jsou lépe popsána témata, která odůvodňují potřebu přijmout naléhavá opatření. V konečném znění popisu politických možností a doprovodných opatření jsou podrobněji rozebrány některé prvky politických možností.

–Do konečného znění jsou zahrnuta další vyčíslení a analýzy. U balíčku upřednostňovaných možností je zlepšena celková prezentace nákladů a přínosů. Jsou doplněny další odhady dopadu zákazu pobídek a opatření týkajících se zhodnocení vynaložených finančních prostředků. Jsou podrobněji vysvětlena omezení při kvantifikaci opatření týkajících se zveřejnění informací. Konečné znění navíc obsahuje podrobnější text o kvalitativních ekonomických dopadech, včetně a mimo jiné textu o tom, jak jsou některá opatření vzájemně propojena. Do příloh je doplněn test dopadů na malé a střední podniky.

–Pokud jde o „podpůrná opatření“, která vedle hlavních opatření přispívají k řešení zjištěných problémů, konečné znění obsahuje dodatečnou tabulku, v níž jsou uvedena podpůrná opatření, která jsou hodnocena v příloze, problém, který se snaží vyřešit, a cíl, jehož chtějí dosáhnout. Text rovněž obsahuje vysvětlení, jak podpůrná opatření působí na upřednostňované možnosti a vytvářejí účinky synergie. Je doplněn bod popisující alternativní kombinaci zvažovaných možností, k nimž nepatří zákaz pobídek. V tomto bodu je rovněž vysvětleno, proč nebyl zákaz pobídek přijat.

•Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Navrhovaná směrnice zlepšuje účelnost právních předpisů a zjednodušuje rámec takto:

–Odstraňuje vzájemné nesrovnalosti a překrývání požadavků týkajících se poskytování informací zákazníkům, které existují mezi směrnicí Solventnost II, směrnicí o distribuci pojištění a produktů s investiční složkou, pokud jde o investiční produkty založené na pojištění, což může být přínosem pro pojišťovny a zprostředkovatele pojištění, a zároveň zachovává vysokou ochranu retailových investorů.

–Ve směrnici MiFID zavádí regulační úlevy pro investory s odpovídajícími znalostmi, zkušenostmi a schopností nést ztráty. To znamená snížení informačního přetížení těchto investorů a efektivnější využití zdrojů tvůrců a distributorů produktů.

–Pokud jde o připravenost na digitální prostředí, ustanovení o poskytování regulačních informací a o marketingu pro retailové zákazníky jsou upravena tak, aby byla vhodná pro digitální použití, a to zajištěním standardní elektronické podoby, vyjasněním, jak by měly být informace o produktech v digitálním prostředí předkládány, a zavedením dalších ochranných opatření pro propagační sdělení, včetně sdělení prostřednictvím sociálních médií a dalších digitálních kanálů.

Na druhou stranu vzniknou dodatečné administrativní náklady v souvislosti s podáváním zpráv v oblasti dohledu na základě referenčních hodnot zhodnocení vynaložených finančních prostředků, které vypracují orgány ESMA a EIOPA. Tato povinnost bude pro tvůrce i distributory znamenat jednorázové i průběžné náklady 32 .

•Základní práva

Návrh respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie, zejména svobodu podnikání (článek 16) a ochranu spotřebitele (článek 38). Návrh může zasahovat do práva na respektování soukromého a rodinného života (článek 7) a do práva na ochranu osobních údajů (článek 8) tím, že rozšiřuje kategorie osobních údajů, které jsou potřeba pro posouzení vhodnosti retailových investorů, a požaduje uchovávání osobních údajů osob ovlivňujících investiční marketing, pokud jsou tyto fyzickými osobami. Je to však nezbytné a patřičné za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů v souladu s článkem 52.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Očekává se, že v důsledku řady nových úkolů svěřených orgánům ESMA a EIOPA bude mít návrh dopad na rozpočet.

Orgánu ESMA je zapotřebí přidělit dalších šest zaměstnanců na plný úvazek, kteří se budou zabývat vývojem a správou referenčních hodnot zhodnocení vynaložených finančních prostředků a shromažďováním a zpracováním údajů získaných od příslušných vnitrostátních orgánů. Orgánu ESMA na první tři roky provádění rovněž vzniknou dodatečné náklady ve výši 1,5 milionu EUR na IT a náklady spojené s externě zadaným testováním nových nástrojů pro zveřejňování informací určených spotřebitelům, jakož i se zřízením a správou platforem pro spolupráci příslušných vnitrostátních orgánů.

Pro orgán EIOPA budou tyto nové úkoly časem vyžadovat celkem tři zaměstnance na plný úvazek, kteří se budou zabývat vývojem a správou referenčních hodnot zhodnocení vynaložených finančních prostředků a shromažďováním a zpracováním údajů získaných od příslušných vnitrostátních orgánů. Orgánu EIOPA na první tři roky provádění rovněž vzniknou dodatečné náklady ve výši 1,26 milionu EUR spojené s přístupem k požadovaným údajům a externě zadaným testováním nových nástrojů pro zveřejňování informací určených spotřebitelům, jakož i se zřízením a správou platforem pro spolupráci příslušných vnitrostátních orgánů.

Finanční a rozpočtové důsledky tohoto návrhu jsou podrobně vysvětleny v legislativním finančním výkazu připojeném k tomuto návrhu.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

Komise bude sledovat pokrok při dosahování specifických cílů na základě neúplného seznamu ukazatelů v oddíle 8 připojeného posouzení dopadů.

Po pěti letech po zavedení provede Komise další hodnocení směrnice změn tohoto návrhu, v souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy.

Tento návrh nevyžaduje plán provádění.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Informativní dokumenty se nepovažují za nezbytné.

•Podrobné vysvětlení specifických ustanovení návrhu

Obecná struktura návrhu

Tato souhrnná pozměňující směrnice se skládá z pěti hlavních oddílů, které odkazují na jednotlivé směrnice, jež mají být změněny. Článek 1 návrhu obsahuje změny směrnice MiFID, zatímco článek 2 navrhuje změny směrnice o distribuci pojištění. Článek 3 obsahuje změny směrnice Solventnost II, zatímco články 4 a 5 navrhují změny směrnice o SKIPCP a směrnice o alternativních investičních fondech. Důvodová zpráva podává tematický přehled změn navrhovaných pro jednotlivé směrnice.

Zveřejnění informací: s cílem zjednodušit informace předkládané retailovým investorům a snížit jejich objem

Návrh obsahuje řadu zlepšení regulačního rámce pro zveřejňování informací, jejichž cílem je zajistit transparentnost pro retailové investory a umožnit jim přijímat informovaná rozhodnutí.

V čl. 1 odst. 12 písm. f) a čl. 2 odst. 20 se zavádí nový odstavec 5c, a to v článku 24 směrnice MiFID, respektive nový odstavec 5 v článku 29 směrnice o distribuci pojištění, které vyžadují, aby investiční podniky, jakož i zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny, které distribuují pojistné produkty s investiční složkou, uváděli ve všech informačních materiálech týkajících se zvláště rizikových produktů patřičná upozornění na rizika a upozorňovali tak retailové investory na konkrétní rizika možných finančních ztrát. V čl. 1 odst. 17 písm. c) a čl. 2 odst. 6 se zavádí nové písmeno w) v čl. 69 odst. 2 směrnice MiFID, resp. písmeno q) v čl. 12 odst. 3 směrnice o distribuci pojištění, které stanoví, že členské státy budou muset zajistit, aby příslušné orgány měly pravomoc nařídit používání upozornění na rizika u zvláště rizikových produktů. Orgánům ESMA a EIOPA je svěřen mandát k vypracování pokynů, které upřesní pojem zvláště rizikových finančních produktů, a prováděcích technických norem, které upřesní obsah a formát těchto upozornění na rizika (čl. 1 odst. 12, nový odstavec 5c v článku 24 směrnice MiFID a čl. 2 odst. 20, nový odstavec 5 v článku 29 směrnice o distribuci pojištění).

V čl. 1 odst. 12 a čl. 2 odst. 20 se zavádí nový odstavec (nový čl. 24 odst. 5 písm. c) směrnice MiFID a nový čl. 29 odst. 5 směrnice o distribuci pojištění), který zmocňuje orgány ESMA a EIOPA, aby po konzultaci s příslušným orgánem / příslušnými orgány uložily investičním podnikům, pojišťovnám a zprostředkovatelům pojištění povinnost používat upozornění na rizika. Jsou oprávněny tak učinit v případě obav, že použití (nebo nepoužití) upozornění na rizika může mít podstatný dopad na ochranu investorů.

V čl. 2 odst. 15 se zavádí nové ustanovení v článku 23 směrnice o distribuci pojištění (nový čl. 23 odst. 1), které umožňuje zveřejňování informací v digitální podobě v souladu s povinností, která již existuje podle směrnice MiFID. Toto pravidlo se bude vztahovat na všechny pojistné produkty, a není tedy omezeno pouze na pojistné produkty s investiční složkou. V čl. 1 odst. 12 písm. g) se zavádí nový odstavec 5b v článku 24 směrnice MiFID a v čl. 2 odst. 15 se zavádí nový odstavec 4 v článku 23 směrnice o distribuci pojištění, který pověřuje orgány ESMA a EIOPA vypracováním pokynů týkajících se zveřejňování informací v elektronické podobě.

Ustanovení čl. l. odst. 13 zavádějí do směrnice MiFID nový článek 24b, který se zabývá výhradně regulačními informacemi investičních podniků o nákladech, souvisejících poplatcích a platbách prováděných třetími stranami. Části již existujících ustanovení o nákladech a poplatcích podle čl. 24 odst. 4 směrnice MiFID se přesouvají do čl. 24b odst. 1 směrnice MiFID. Článek 24b směrnice MiFID navíc předepisuje normalizaci předkládání těchto informací o nákladech, souvisejících poplatcích a platbách třetích stran. Konkrétně u plateb třetích stran rovněž vyžaduje vysvětlení jejich účelu a vyčíslení jejich dopadu na očekávané výnosy, a to standardizovaným a srozumitelným způsobem. Čl. 2 odst. 20 mění článek 29 směrnice o distribuci pojištění s cílem zlepšit a doplnit již existující ustanovení o informacích zveřejňovaných před uzavřením smlouvy při distribuci pojistných produktů s investiční složkou. Přitom do čl. 29 odst. 1 směrnice o distribuci pojištění přidává také požadavek na zveřejnění informací o všech nákladech, souvisejících poplatcích a platbách třetích stran, jakož i o jejich dopadu na očekávané výnosy.

Podle čl. 24b odst. 2 směrnice MiFID a čl. 29 odst. 4 směrnice o distribuci pojištění budou muset orgány ESMA a EIOPA na základě předchozího spotřebitelského testování vypracovat návrhy regulačních technických norem, které stanoví formát a terminologii, jež by měly podniky používat pro zveřejňování informací o nákladech a poplatcích podle směrnice MiFID a pro informace zveřejňované před uzavřením smlouvy podle směrnice o distribuci pojištění.

Nový čl. 24b odst. 4 a 5 směrnice MiFID a doplňky v čl. 29 odst. 2 a 3 směrnice o distribuci pojištění obsahují požadavek, aby investiční podniky, pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění, kteří distribuují pojistné produkty s investiční složkou, poskytovali všem retailovým zákazníkům a klientům roční výkaz, který mimo jiné obsahuje informace o nákladech a poplatcích, včetně plateb třetích stran, a o výkonnosti. V závislosti na nabízených investičních produktech rovněž stanoví minimální požadavky na informace, které musí být do tohoto ročního výkazu zahrnuty. Vzhledem k dlouhodobým charakteristikám pojistných produktů s investiční složkou, které jsou často využívány při odchodu do důchodu, vyžaduje čl. 29 odst. 3 směrnice o distribuci pojištění pro tyto produkty další prvky informací v ročním výkazu, například upravené individuální prognózy očekávaného výsledku na konci smluvního nebo doporučeného období držby (písmeno f)).

Kromě toho čl. 3 odst. 3 a 5 pozměňující směrnice stanoví zrušení článků 183, 184 a 185 směrnice Solventnost II. V čl. 2 odst. 11 až 13 jsou tyto požadavky na povinné informace zveřejněné před nebo po uzavření smlouvy a některé požadavky na obchodní jednání modernizovány a přesunuty do směrnice o distribuci pojištění (ze směrnice Solventnost II) prostřednictvím změn článků 18, 20 a čl. 29 odst. 3 směrnice o distribuci pojištění. Navrhovaný nový čl. 20 odst. 8a směrnice o distribuci pojištění stanoví standardizovaný informační dokument o pojistném produktu pro produkty životního pojištění, které jsou jiné než pojistné produkty s investiční složkou. Tento nový a uživatelsky přívětivý dokument doplní již existující dokument s informacemi o pojistných produktech pro produkty neživotního pojištění a sdělení klíčových informací o produktech s investiční složkou u pojistných produktů s investiční složkou. Ustanovení čl. 2 odst. 11 až 13 mění požadavky směrnice o distribuci pojištění týkající se všech pojistných produktů, a nevztahují se tedy pouze na pojistné produkty s investiční složkou (konkrétně v rámci strategie EU pro retailové investice). Má se tak zabránit roztříštěnosti pravidel pro zveřejňování informací, která se vztahují na všechny pojistné produkty i pojistné produkty s investiční složkou.

Ochrana retailových investorů před klamavými propagačními sděleními a postupy, které zdůrazňují výhody, ale bagatelizují rizika

Návrh zavádí řadu nových ustanovení, která mají řešit riziko nevyvážených nebo klamavých propagačních sdělení zdůrazňujících pouze výhody, a objasnit povinnosti investičních podniků a distributorů pojištění v souvislosti s propagačními sděleními, a to i při používání digitálních kanálů a spoléhání se na třetí strany.

V čl. 1 odst. 3 a čl. 2 odst. 1 písm. c) se zavádějí nové body 66 a 67 v čl. 4 odst. 1 směrnice MiFID a nové body 20 a 21 v čl. 2 odst. 1 směrnice o distribuci pojištění, které stanoví definice propagačních sdělení a propagačních postupů.

Ustanovení čl. 1 odst. 7 mění čl. 9 odst. 3 směrnice MiFID tak, že zahrnuje požadavek, aby investiční podniky měly zásady propagačních sdělení a postupů, které by měl definovat a schvalovat řídící orgán investičního podniku a dohlížet na ně.

V čl. 1 odst. 8 písm. c) se zavádí nový odstavec 3a v článku 16 směrnice MiFID, který obsahuje požadavek, aby investiční podniky měly zavedena účinná organizační a správní opatření k zajištění plnění všech povinností týkajících se propagačních sdělení a postupů podle článku 24c a souvisejících aktů v přenesené pravomoci.

Vzhledem k tomu, že směrnice o distribuci pojištění nestanoví podrobné organizační požadavky na zprostředkovatele pojištění, v rámci směrnice o distribuci pojištění nemohl být zaveden žádný takto konkrétní organizační požadavek.

Ustanovení čl. 1 odst. 12 písm. b) mění čl. 24 odst. 2 směrnice MIFID tím, že vyžaduje, aby investiční podniky, které vytvářejí finanční nástroje, zajistily, že strategie distribuce těchto finančních nástrojů je slučitelná s určeným cílovým trhem, a to i ve vztahu k propagačním sdělením a propagačním postupům.

V čl. 1 odst. 13 se zavádí nový článek 24c směrnice MiFID a v čl. 2 odst. 18 se vkládá nový článek 26a směrnice o distribuci pojištění, který zavádí povinnosti investičních podniků a pojišťoven a zprostředkovatelů pojištění distribuujících pojistné produkty s investiční složkou, pokud jde o propagační sdělení a propagační postupy. Nové články obsahují povinnosti jasně určit propagační sdělení a zajistit, aby byla patřičně připsána investičnímu podniku, pojišťovně nebo zprostředkovateli pojištění, kteří je provádí nebo jejichž jménem jsou prováděna. Ve veškerých propagačních sděleních by měly být také jasně předloženy základní charakteristiky investičního produktu nebo služby. Propagační sdělení a postupy by měly být rovněž vytvářeny, navrhovány a poskytovány způsobem, který je pravdivý, jasný a nezavádějící, a měly by být vyvážené v prezentaci rizik a přínosů a vhodné pro cílovou skupinu investorů, na které jsou zaměřeny. Tento návrh zmocňuje Komisi k přijetí aktu v přenesené pravomoci, který tyto základní charakteristiky a podmínky vhodného návrhu upřesní.

Čl. 24c odst. 4 směrnice MiFID a čl. 26a odst. 4 směrnice o distribuci pojištění stanoví rozdělení odpovědnosti za obsah a použití propagačních sdělení mezi tvůrce a distributory investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou.

Podle čl. 24c odst. 5 směrnice MiFID a čl. 26a odst. 5 směrnice o distribuci pojištění musí členské státy zajistit, aby řídicí orgány podniků dostávaly výroční zprávy o používání propagačních sdělení a strategií zaměřených na propagační postupy, o dodržování povinností v oblasti propagačních sdělení a propagačních postupů a o nahlášených nesrovnalostech a navrhovaných řešeních v souvislosti s povinnostmi v oblasti propagačních sdělení a propagačních postupů podle směrnice MiFID, resp. směrnice o distribuci pojištění.

Čl. 24c odst. 7 směrnice MIFID a čl. 26a odst. 7 směrnice o distribuci pojištění rozšiřují stávající povinnost vedení záznamů na veškerá propagační sdělení, která jsou přímo nebo nepřímo realizována investičními podniky, pojišťovnami a zprostředkovateli pojištění. Tato povinnost platí po dobu pěti let, přičemž na žádost příslušných orgánů je možné tuto dobu změnit až na sedm let.

Čl. 24c odst. 6 směrnice MiFID a čl. 26a odst. 6 směrnice o distribuci pojištění ukládají členským státům povinnost zajistit, aby příslušné vnitrostátní orgány měly potřebná oprávnění přijímat včasná a účinná opatření v případě nedodržení výše uvedených povinností.

Řešení předpojatosti v poradenském procesu: střety zájmů, pobídky a zavedení zpřísněného testu „nejlepšího zájmu“ u směrnice MiFID a směrnice o distribuci pojištění

Současná pravidla upravující střet zájmů v poradenském procesu v důsledku placení pobídek se mezi směrnicí MiFID a směrnicí o distribuci pojištění liší. Ustanovení čl. 1 odst. 12 a 13 mění článek 24 směrnice MiFID a zavádí nový článek 24a směrnice MiFID, zatímco čl. 2 odst. 20 a 21 mění článek 29 směrnice o distribuci pojištění a zavádí nový článek 29a směrnice o distribuci pojištění. Týkají se povinností investičních podniků a pojišťoven a zprostředkovatelů pojištění, kteří distribuují pojistné produkty s investiční složkou, souvisejících s vyplácením pobídek.

Kromě stávajících zákazů pobídek týkajících se nezávislého poradenství a správy portfolia, které ve směrnici MiFID zůstávají, zavádí čl. 24a odst. 2 směrnice MiFID zákaz pobídek vyplácených ze strany tvůrců distributorům v souvislosti s přijímáním a předáváním pokynů nebo prováděním pokynů pro retailové zákazníky nebo jejich jménem. Tyto dvě investiční služby se vztahují pouze na prodej na základě pokynu, kdy mezi investičním podnikem a zákazníkem neexistuje žádný poradenský vztah. Podobně čl. 29a odst. 1 směrnice o distribuci pojištění zavádí zákaz pobídek vyplácených ze strany tvůrců distributorům v souvislosti s prodejem pojistných produktů s investiční složkou bez poradenství, a má tedy stejnou působnost. Tento částečný zákaz by odstranil motivaci pro podniky, aby ve své nabídce produktů více zdůrazňovaly určité produkty, a byl by přínosem pro retailové investory, kteří investují pouze prostřednictvím služeb spočívajících v provádění pokynů, protože by se vyhnuli jakýmkoli poplatkům vyplývajícím z placení pobídek.

Konkrétně v souvislosti se směrnicí MiFID by se stávající výjimky ze zákazů pobídek nadále vztahovaly na zákaz pobídek pro služby spočívající pouze v provádění pokynů (např. platby nebo výhody, které umožňují nebo jsou nezbytné pro poskytování investičních služeb, platby v souvislosti s výzkumem atd.). Drobné nepeněžní přínosy, které nepřesahují 100 EUR nebo jsou takového rozsahu a povahy, že nelze mít za to, že narušují dodržování povinnosti jednat v nejlepším zájmu retailového investora, jsou rovněž povoleny, pokud jsou jasně zveřejněny. Vzhledem k tomu, že investiční poradenství lze kombinovat se službami spočívajícími v provádění pokynů a přijímání a předávání pokynů, přičemž hlavní službou je investiční poradenství, článek 24a směrnice MiFID objasňuje, že zákaz pobídek v souvislosti se službami spočívajícími v provádění pokynů a přijímání a předávání pokynů se nevztahuje na situace, kdy investiční podniky poskytují stejnému zákazníkovi poradenství týkající se jedné či více transakcí. Zákaz pobídek se rovněž nevztahuje na poplatky nebo odměny přijaté nebo vyplacené od emitenta za služby investování a upisování. Aby se zajistilo, že se tato výjimka zaměří na nástroje, které jsou rozhodující pro schopnost emitentů získávat finanční prostředky, neměla by se výjimka vztahovat na nástroje, které se považují za strukturované retailové investiční produkty.

Zavádějí se revidovaná ochranná opatření pro prodej s poradenstvím, která zavazují distributora k tomu, aby zajistil, že platba nebo přijetí pobídek nenaruší dodržování jeho povinnosti jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepším zájmem jeho zákazníků a informovat zákazníky o existenci, povaze a výši pobídek.

Konkrétně ve vztahu ke směrnici o distribuci pojištění posiluje čl. 2 odst. 22 písm. d) v souladu se směrnicí MiFID záruky pro poradenství na nezávislém základě v čl. 30 odst. 5b a zavádí rozlišení mezi poradenstvím poskytovaným nezávisle a nikoli nezávisle, pokud zprostředkovatelé pojištění chtějí prezentovat své poradenství jako „nezávislé“. Dosáhne se toho tak, že nezávislá kategorie bude povinná namísto volitelné pro členské státy a že v souvislosti s poradenstvím poskytovaným jako nezávislé se zakazuje přijímání nebo poskytování pobídek. Takový zákaz by však zprostředkovatelům pojištění neměl bránit v nabízení poradenství, pro něž mohou dostávat pobídky, pokud takové poradenství není prezentováno jako „nezávislé“ a retailoví zákazníci jsou o pobídce informování v souladu s platnými požadavky na transparentnost. S ohledem na různorodost struktur distribuce pojištění v členských státech by také neměl zprostředkovatelům pojištění, kteří nejsou zaměstnáni pojišťovnou nebo s ní nejsou vázáni smlouvou, ale dostávají od ní pobídky, bránit v tom, aby se prezentovali jako zprostředkovatelé pojištění, kteří nejsou smluvně vázáni na konkrétní pojišťovnu.

Kromě toho se v čl. 1 odst. 12 písm. a) navrhují změny čl. 24 odst. 1a směrnice MiFID a čl. 2 odst. 21 a 22, zavádí se nový článek 29b a mění se článek 30 směrnice o distribuci pojištění s cílem zlepšit kvalitu poradenství. Tyto změny dále opodstatňují povinnost investičních podniků, pojišťoven a zprostředkovatelů pojištění jednat v souladu s nejlepším zájmem svých zákazníků a klientů tím, že zavedou nový test s jasnými kritérii, který se bude uplatňovat jak ve směrnici MiFID, tak ve směrnici o distribuci pojištění (test, který nahradí stávající test „zvyšování kvality“ ve směrnici MiFID a test „neexistence újmy“ ve směrnici o distribuci pojištění). Aby finanční poradci jednali v nejlepším zájmu svých zákazníků a klientů, musí minimálně i) vycházet při svém poradenství z posouzení vhodné nabídky finančních produktů, ii) doporučit z nabídky vhodných finančních produktů ten, který je nákladově nejefektivnější, a iii) nabídnout alespoň jeden finanční produkt bez dodatečných prvků, které nejsou nezbytné pro dosažení investičních cílů zákazníka a které způsobují dodatečné náklady, a to proto, aby byly retailovým investorům předloženy ke zvážení i alternativní a případně levnější možnosti. Pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění, kteří distribuují pojistné produkty s investiční složkou, musí navíc zajistit, aby pojistná ochrana obsažená v tomto produktu odpovídala požadavkům a potřebám zákazníka v oblasti pojištění.

Výše uvedené záruky pro řízení střetu zájmů nahrazují stávající záruky, které umožňují platbu nebo přijetí pobídek v rozsahu, v jakém zvyšují kvalitu služby podle směrnice MiFID nebo nemají škodlivý účinek podle směrnice o distribuci pojištění.

V čl. 1 odst. 13 a čl. 2 odst. 21 se v čl. 24a odst. 8 směrnice MiFID a čl. 29a odst. 6 směrnice o distribuci pojištění navrhuje ustanovení o přezkumu, podle něhož má Evropská komise po třech letech od provedení této směrnice posoudit účinky plateb třetích stran na segment retailových investorů, aby bylo možné určit, zda se snížil možný střet zájmů způsobený platbami od třetích stran.

Změna pravidel pro dohled nad produkty a jejich správu s cílem zajistit, aby nebyly účtovány nepřiměřené náklady a aby produkty přinášely retailovým investorům zhodnocení vynaložených finančních prostředků

S cílem posílit pravidla pro správu produktů a regulovat postupy stanovení cen a s cílem omezit nabídku produktů, které mají pro retailové investory nízké nebo žádné zhodnocení vynaložených finančních prostředků, zavádí čl. 1 odst. 9 nový článek 16-a směrnice MiFID a čl. 2 odst. 16 mění článek 25 o distribuci pojištění. Navrhované změny se vztahují na produkty s investiční složkou a na pojistné produkty s investiční složkou, a to jak na úrovni tvůrce, tak na úrovni distributora tohoto produktu. Čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 rovněž posilují postup stanovení cen, jehož cílem je definovat a přezkoumat strukturu nákladů podle směrnice o SKIPCP a alternativních investičních fondech, a to změnou článků 14 a 12 směrnice o SKIPCP, resp. směrnice o alternativních investičních fondech.

Stávající rámce správy produktů v čl. 16 odst. 3 směrnice MiFID jsou přeneseny a dále doplněny novými požadavky na tvůrce, aby stanovili postup stanovení cen, který umožní zjistit a vyčíslit všechny náklady a poplatky a posoudit, zda tyto náklady a poplatky nesnižují hodnotu, kterou má produkt přinést (čl. 16-a odst. 1 směrnice MiFID a čl. 25 odst. 1 směrnice o distribuci pojištění).

V souvislosti s produkty s investiční složkou je postup stanovení cen posílen tak, aby lépe zohledňoval náklady a poplatky, včetně požadavku neschvalovat produkty, které se odchylují od příslušné referenční hodnoty, pokud tvůrce není schopen prokázat, že náklady a poplatky jsou oprávněné a přiměřené (čl. 16-a odst. 1 směrnice MiFID a čl. 25 odst. 2 směrnice o distribuci pojištění). V případě směrnice o SKIPCP je stejného účinku dosaženo prostřednictvím nových odstavců 1a až 1e článku 14, a v případě směrnice o alternativních investičních fondech prostřednictvím nových odstavců 1a až 1e článku 12. Orgány ESMA a EIOPA jsou pověřeny vypracováním, zveřejněním a pravidelnou aktualizací referenčních hodnot nákladů a výkonnosti, s nimiž musí tvůrci porovnávat své produkty před jejich uvedením na trh (čl. 16a odst. 9 směrnice MiFID a čl. 25 odst. 8 směrnice o distribuci pojištění, čl. 14 odst. 1f směrnice o SKIPCP a čl. 12 odst. 1f směrnice o alternativních investičních fondech).

S cílem usnadnit vývoj referenčních hodnot se zavádí povinnost tvůrců a příslušných vnitrostátních orgánů podávat orgánům ESMA a EIOPA zprávy týkající se údajů o nákladech, poplatcích a výkonnosti produktů s investiční složkou (čl. 16a odst. 2 směrnice MiFID a čl. 25 odst. 4 směrnice o distribuci pojištění, článek 20a směrnice o SKIPCP a čl. 24 odst. 2 směrnice o alternativních investičních fondech). Obdržení těchto údajů orgány ESMA a EIOPA je klíčovým aspektem přístupu spočívajícím ve zhodnocení vynaložených finančních prostředků. Bez těchto údajů by nebyly schopny vyvinout a zdokonalit spolehlivé referenční hodnoty, na jejichž základě by bylo možné poměřovat perspektivu investičních produktů z hlediska zhodnocení vynaložených finančních prostředků. S cílem co nejvíce omezit náklady spojené s novými povinnostmi podávání zpráv a zabránit zbytečnému zdvojování činností by měly soubory údajů pokud možno vycházet ze stávajících povinností zveřejnění.

Stejně jako v případě tvůrců produktů se zavádí nový požadavek, aby distributoři vyčíslili náklady na distribuci a provedli celkové posouzení ceny na základě příslušných referenčních hodnot nákladů a výkonnosti, přičemž zohlední vlastní posouzení tvůrců (čl. 16a odst. 4 směrnice MiFID, čl. 25 odst. 5 směrnice o distribuci pojištění).

Ustanovení čl. 16-a odst. 5 směrnice MiFID rovněž stanoví povinnost distributorů podávat zprávy příslušným vnitrostátním orgánům a oránu ESMA, pokud jde o náklady na distribuci produktů s investiční složkou, včetně podrobností o nákladech na poradenství a pobídky. Ustanovení čl. 16-a odst. 6 ukládá distributorům produktů s investiční složkou, které vytvářejí jiné podniky než investiční podniky nebo tvůrci směrnice o SKIPCP nebo alternativních investičních fondech, povinnost oznamovat příslušným vnitrostátním orgánům a orgánu ESMA údaje o nákladech, poplatcích a výkonnosti produktů s investiční složkou.

V případě pojistných produktů s investiční složkou jsou povinnosti podávání zpráv vůči příslušným vnitrostátním orgánům a orgánu EIOPA centralizovány na úrovni tvůrce, protože pojišťovny obvykle mají nad náklady účtovanými zákazníkovi plnou kontrolu, včetně nákladů na distribuci. Distributoři pojistných produktů s investiční složkou jsou rovněž povinni v rámci postupu stanovení cen zkontrolovat, zda na úrovni distribuce nevznikají náklady, které tvůrce při postupu stanovení cen nezohledňuje. V tomto případě musí neprodleně informovat tvůrce, aby mohly být tyto náklady zahrnuty do centralizovaného postupu stanovení cen a podávání zpráv na úrovni tvůrce.

K zajištění účinného dohledu zavádí čl. 16a odst. 7 směrnice MiFID a čl. 25 odst. 7 směrnice o distribuci pojištění požadavek, aby investiční podniky, pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění vedli záznamy o svých posouzeních, a to jak na úrovni tvůrce, tak na úrovni distributora.

V případě směrnice MiFID umožňuje čl. 16-a odst. 8 podnikům, které investiční produkty vytvářejí i distribuují, zajistit integrovaný postup stanovení cen.

Postup stanovení cen, na který se vztahuje směrnice MiFID, by se měl vztahovat i na strukturované vklady. Avšak vzhledem k tomu, že se v zásadě jedná o produkty na míru, tvorba referenčních hodnot by byla příliš složitá. V důsledku toho by se na tuto skupinu produktů s investiční složkou neměla vztahovat povinnost podávání zpráv.

Článek 16a odst. 9 směrnice MiFID, článek 24 směrnice o alternativních investičních fondech, článek 20a směrnice o SKIPCP a čl. 25 odst. 8 směrnice o distribuci pojištění zmocňují orgány ESMA a EIOPA, aby vypracovaly a zveřejnily referenční hodnoty na základě údajů o nákladech a výkonnosti produktů, které nahlásily příslušné vnitrostátní orgány. Referenční hodnoty jako nástroj srovnání by měly objektivizovat postup stanovení cen – jak na úrovni tvorby, tak na úrovni distribuce. Odchylka od příslušné referenční hodnoty by měla vést k předpokladu, že náklady a poplatky jsou příliš vysoké a že produkt nepřináší zhodnocení vynaložených finančních prostředků, pokud nelze prokázat opak. Srovnání s referenčními hodnotami by mělo být vnímáno jako doplňkové, mělo by být provedeno během postupu stanovení cen a mělo by vycházet z příslušné referenční hodnoty, která je k dispozici. Skutečnost, že referenční hodnota, která by byla pro produkt považována za relevantní, není k dispozici, nezbavuje tvůrce ani distributora povinnosti prokázat, že náklady a poplatky jsou oprávněné a přiměřené.

Ustanovení čl. 16a odst. 11 a 12 směrnice MiFID a čl. 25 odst. 9 a 10 směrnice o distribuci pojištění zmocňují Komisi, jakož i orgány ESMA a EIOPA k zahájení technických příprav na vytvoření příslušných referenčních hodnot. Do této přípravy patří akt v přenesené pravomoci, který má Komise vypracovat za účelem stanovení metodik pro vypracování referenčních hodnot, jakož i kritérií, která by měla být zohledněna při zdůvodňování a prokazování přiměřenosti nákladů a poplatků. Základem je také mandát pro orgány ESMA (čl. 16a odst. 12 směrnice MiFID) a EIOPA (čl. 25 odst. 10 směrnice IDD) k vypracování regulačních technických norem, které definují soubory údajů, standardy údajů a úpravu různých povinností podávání zpráv.

Nově vložený článek 16-a směrnice MiFID obsahuje ustanovení o správě produktů, přičemž článek 16a obsahuje aktualizované křížové odkazy.

Ustanovení čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 mění článek 14 směrnice o SKIPCP a článek 12 směrnice o alternativních investičních fondech tak, aby zahrnovaly i nová ustanovení, která zajistí, že náklady nebudou nepřiměřené. Ustanovení o nepřiměřených nákladech jsou v současné době obsažena na úrovni 2 směrnice o SKIPCP a směrnice o alternativních investičních fondech, jakož i v ustanoveních úrovně 3 orgánu ESMA. Orgán ESMA upozornil na nedostatečné sbližování v oblasti nepřiměřených nákladů v důsledku chybějící jasné definice a jasného zmocnění na úrovni 1 pro práci na úrovni 2. Proto nový čl. 14 odst. 1a až 1f směrnice o SKIPCP a čl. 12 odst. 1a až 1f směrnice o alternativních investičních fondech definují podmínky pro posouzení, zda jsou náklady splatné, a stanoví pravidla postupu stanovení cen, která mají zajistit, aby tyto podmínky byly splněny.

Zajištění, aby bylo posouzení vhodnosti a přiměřenosti lépe přizpůsobeno potřebám retailových investorů

Za účelem vyjasnění a případného zpřísnění požadavků, které musí distributoři dodržovat při posuzování vhodnosti doporučení nebo vhodnosti finančního produktu pro retailového investora, mění čl. 1 odst. 14 a čl. 2 odst. 22 článek 25 směrnice MiFID a článek 30 směrnice o distribuci pojištění.

Návrhy zavádějí povinnost investičních podniků, jakož i pojišťoven a zprostředkovatelů pojištění, kteří distribuují pojistné produkty s investiční složkou, aby jasně a jednoduše vysvětlily zákazníkům a klientům účel posouzení a získaly od zákazníků a klientů všechny relevantní informace, které mohou být pro toto posouzení nezbytné a přiměřené. Návrh objasňuje, že retailoví investoři musí být prostřednictvím standardizovaných upozornění informováni o důsledcích pro kvalitu posouzení, jestliže neposkytnou přesné a úplné informace.

Posouzení vhodnosti a přiměřenosti musí být provedeno v dostatečném předstihu před poskytnutím příslušné investiční služby nebo před tím, než bude zákazník vázán pojistnou smlouvou nebo nabídkou. Zpráva o posouzení vhodnosti musí být zákazníkům/klientům poskytnuta v dostatečném předstihu před uzavřením transakce, aby si zákazníci mohli v případě potřeby vyžádat dodatečná vysvětlení a obdržet je.

Jako jeden z prvků, které musí distributoři posoudit při zvažování vhodnosti konkrétního produktu nebo služby na základě informací získaných od zákazníka nebo klienta, bude rovněž doplněna potřeba diverzifikace portfolia včetně informací o všech stávajících portfoliích.

S cílem podpořit poskytování nezávislého a levnějšího poradenství zavádí návrh možnost, aby nezávislí poradci poskytovali poradenství, které se omezí na určitý okruh diverzifikovaných, nekomplexních a nákladově efektivních finančních nástrojů. U těchto produktů budou distributoři schopni provést posouzení vhodnosti i na základě omezenějších informací o zákazníkovi a zákaznících. Vzhledem k tomu, že poradenství bude omezeno na dobře diverzifikované a nekomplexních produkty, nebude spolu s diverzifikací portfolia zákazníků vyžadováno posouzení jejich znalostí a zkušeností.

S cílem zvýšit důležitost posouzení vhodnosti a posílit záruky chránící retailové investory před nevhodnými investicemi se rozšiřuje rozsah informací o zákazníkovi a klientovi, které musí zprostředkovatelé získat a posoudit, aby zahrnovaly i schopnost nést úplné nebo částečné ztráty a toleranci k riziku. V případě záporného posouzení vhodnosti může zprostředkovatel pokračovat v transakci pouze na výslovnou žádost zákazníka.

Zajištění vysokých profesních standardů pro investiční poradce

Cílem revidovaných pravidel je posílit a sladit požadavky na znalosti a schopnosti investičních poradců stanovené ve směrnici MiFID II a směrnici o distribuci pojištění. V čl. 1 odst. 13 a čl. 2 odst. 5 se navrhují změny článku 24d směrnice MiFID, jakož i článku 10 a přílohy 1 směrnice o distribuci pojištění.

Článek 24d směrnice MiFID se mění a konkrétní požadavky, které jsou v současné době stanoveny v pokynech orgánů ESMA, jsou spolu s dalším prvkem týkajícím se udržitelných investic zahrnuty do nové přílohy V směrnice MiFID. Splnění požadavků je třeba prokázat získáním osvědčení. Kromě toho se ve směrnici MiFID zavádí minimální požadavek na průběžné odborné vzdělávání v souladu se stávajícími požadavky podle směrnice o distribuci pojištění. Stejným způsobem jsou ve směrnici o distribuci pojištění posíleny a sladěny požadavky týkající se znalostí a schopností stanovené v příloze I. Splnění požadavků musí být prokázáno certifikátem. Nadto se požadavky na znalosti v případě směrnice o distribuci pojištění vztahují na všechny zprostředkovatele pojištění, a zahrnují tedy znalosti týkající se všech distribuovaných pojistných produktů, nejenom pojistných produktů s investiční složkou.

Kategorizace zákazníků: zmírnění podmínek, za nichž lze investory klasifikovat jako profesionální

S cílem zajistit vhodnější klasifikaci zákazníků a snížit administrativní zátěž se prostřednictvím přílohy I této směrnice mění příloha II směrnice MiFID, která obsahuje kritéria pro určování zákazníků, s nimiž může být na požádání zacházeno jako s profesionálními zákazníky. K těmto změnám patří snížení kritéria majetku z 500 000 EUR na 250 000 EUR a přidání případného čtvrtého kritéria, které se týká příslušného vzdělání nebo odborné přípravy. Změny rovněž vytvářejí možnost, aby se právnické osoby na požádání považovaly za profesionální, pokud splní určitá kritéria na základě rozvahy, čistého obratu a vlastního kapitálu. Podle směrnice o distribuci pojištění není toto rozlišování nutné, protože všechny pojistné produkty s investiční složkou jsou považovány za retailové produkty, proto se tato změna nezavádí.

Posílení prosazování dohledu

Balíček rovněž počítá s opatřeními na posílení prosazování dohledu, zejména v souvislosti s nárůstem digitálních kanálů a s přeshraničním poskytováním služeb.

Ustanovení čl. 1 odst. 17 a čl. 2 odst. 6 zavádějí změny v článku 69 směrnice MiFID, resp. v čl. 12 odst. 3 směrnice o distribuci pojištění, aby orgány dohledu mohly využívat nástroje dohledu a rychle přijímat opatření proti klamavým propagačním postupům (čl. 69 odst. 2 písm. ka)), omezit přístup na internetové stránky, které ohrožují ochranu investorů (čl. 69 odst. 2 písm. v)), a provádět činnosti fiktivního nákupu (čl. 69 odst. 2 písm. ca)). Ustanovení čl. 12 odst. 3 směrnice o distribuci pojištění zavádějí podrobný seznam pravomocí, které musí mít příslušné vnitrostátní orgány k plnění svých povinností podle této pozměňující směrnice. Toto opatření zvyšuje soulad směrnice o distribuci pojištění se směrnicí MiFID a zlepší účinnost a koordinaci dohledu, čímž se posílí ochrana zákazníků pojistných produktů a retailových investorů. Kromě toho čl. 1 odst. 4 a čl. 2 odst. 24 zavádějí nový článek 5a směrnice MiFID, resp. článek 35a směrnice o distribuci pojištění, tyto články stanoví požadavky na příslušné orgány, aby měly zavedeny odpovídající postupy s cílem zabránit nabízení nepovolených investičních služeb nebo činností, včetně souvisejícího marketingu, a aby zřídily informační kanály k informování a upozornění investorů na tyto služby nebo činnosti, např. prostřednictvím varovných seznamů, které budou k dispozici na internetových stránkách evropských orgánů dohledu.

V zájmu posílení prosazování dohledu v přeshraničních případech obsahuje návrh následující doplnění a změny:

–V čl. 1 odst. 16 a čl. 2 odst. 4 se vkládá nový článek 35a směrnice MiFID a článek 9a směrnice o distribuci pojištění s cílem zavést podávání zpráv o přeshraničních činnostech investičních podniků a distributorů pojištění. To příslušným vnitrostátním orgánům, jakož i orgánům ESMA a EIOPA, umožní získat lepší přehled o rozsahu přeshraničního poskytování služeb na vnitřním trhu, určit oblasti, na které by se měl dohled zaměřit a kde může být zapotřebí posílit spolupráci, a kodifikovat podávání zpráv, což se již z velké části provádí z iniciativy evropského orgánu dohledu.

–Ustanovení čl. 1 odst. 21 a čl. 2 odst. 7 zavádějí nový článek 87a směrnice MiFID, resp. článek 12b směrnice o distribuci pojištění s cílem stanovit zřízení platforem pro spolupráci, které usnadní užší spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány a evropskými orgány dohledu při řešení přeshraničních otázek. Zaměřují se rovněž na posílení úlohy orgánů ESMA a EIOPA v komplexních přeshraničních případech, kdy se zúčastněným orgánům dohledu nedaří dosáhnout společného stanoviska v rámci platformy pro spolupráci.

–Článek 86 směrnice MiFID a články 5, 8 a 9 směrnice o distribuci pojištění již stanoví mechanismus, který umožňuje hostitelským členským státům přijmout preventivní opatření v případě škodlivého chování, kterému se příslušný orgán domovského členského státu dostatečně nevěnuje. V čl. 1 odst. 20 této pozměňující směrnice se navrhuje změnit stávající ustanovení s cílem urychlit a usnadnit spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány tím, že se usnadní výměna informací a zmírní podmínky, za nichž může hostitelský orgán přijmout opatření (v případě, že příslušný orgán domovského členského státu nekoná nebo koná nedostatečně). Příslušné orgány se budou moci rovněž přímo odvolávat na zjištění učiněná příslušným orgánem hostitelského státu, který začal konat, pokud na jejich území dochází k podobným škodlivým činnostem a orgán domovského státu se jimi dostatečně nezabývá. Ustanovení čl. 2 odst. 3 stanoví podobné změny v článku 5 směrnice o distribuci pojištění.

Cílem čl. 1 odst. 5, čl. 1 odst. 6 a čl. 2 odst. 2 je posílit sbližování dohledu, pokud jde o povolování podniků, a to prostřednictvím změny čl. 7 odst. 3, čl. 7 odst. 3a a článku 8 směrnice MiFID a čl. 3 odst. 5 a čl. 3 odst. 5a směrnice IDD, podle níž by příslušné orgány měly sdílet informace centralizované orgány ESMA a EIOPA o důvodech, které je vedly k zamítnutí nebo odnětí povolení investičního podniku nebo registrace zprostředkovatele pojištění. Podobně se v čl. 1 odst. 11 této směrnice vkládají dva nové odstavce, čl. 21 odst. 3 a čl. 21 odst. 4 směrnice MiFID, aby se vyjasnilo, že orgán ESMA nebo kterýkoli hostitelský členský stát může požádat příslušný orgán domovského členského státu, aby přezkoumal, zda daná společnost nadále splňuje podmínky pro udělení povolení.

Podpora finanční gramotnosti

S cílem zajistit, aby členské státy podporovaly opatření v oblasti finančního vzdělávání na vnitrostátní úrovni tak, že stávající i potenciální retailoví investoři budou schopni odpovědně investovat, se do článku 1 vkládá nový odstavec 22 a do článku 2 odstavec 9 nový článek 88a směrnice MiFID a článek 16a směrnice o distribuci pojištění.

2023/0167 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice (EU) 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU, 2014/65/EU a (EU) 2016/97, pokud jde o pravidla Unie na ochranu retailových investorů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 a článek 62 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 33 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Hlavním cílem unie kapitálových trhů je zajistit, aby spotřebitelé mohli plně využívat investiční příležitosti, které nabízejí kapitálové trhy. Aby tak mohli činit, musí mít k dispozici regulační rámec, který jim umožní přijímat investiční rozhodnutí odpovídající jejich potřebám a cílům a který je na jednotném trhu přiměřeným způsobem ochrání. Balíček opatření v rámci strategie EU pro retailové investice se snaží odstranit zjištěné nedostatky.

(2)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2009/65/ES 34 , 2009/138/ES 35 , 2011/61/EU 36 , 2014/65/EU 37 a (EU) 2016/97 38 jsou určeny k ochraně retailových investorů a usilují o zvýšení důvěry a zlepšení schopností retailových investorů při přijímání důležitých finančních rozhodnutí. Práce Komise na hodnocení a posouzení tohoto rámce odhalila řadu důležitých problémů, včetně potíží retailových investorů s pochopením a porovnáním investičních nabídek na základě zveřejněné dokumentace, která není dostatečně relevantní a obsažná, aby jim pomohla při rozhodování. Kromě toho práce Komise poukázala na rostoucí rizika spojená s klamavými marketingovými informacemi a postupy poskytovanými prostřednictvím digitálních kanálů a nedostatky ve způsobu tvorby a distribuce produktů, které mohou vést k účtování bezdůvodně vysokých nákladů retailových investorů. Práce Komise rovněž poukázala na rizika podjatosti v procesu investičního poradenství.

(3)Při distribuci retailových investičních produktů v Unii hrají významnou roli platby třetích stran, například poplatky, provize nebo jakékoli peněžní či nepeněžní výhody, které investiční podniky a pojišťovny a zprostředkovatelé platí nebo dostávají od jiných osob než od zákazníka nebo klienta, označované také jako „pobídky“. Stávající pravidla určená k řešení střetu zájmů ve směrnicích (EU) 2014/65 a (EU) 2016/97, včetně omezení a transparentnosti plateb pobídek, se při zmírňování újmy spotřebitelům ukázala jako nedostatečně účinná a vedla k rozdílné úrovni ochrany retailových investorů v různých segmentech produktů a distribučních kanálů. Je proto nezbytné dále posílit rámec ochrany investorů s cílem zajistit jednotnou ochranu nejlepších zájmů retailových zákazníků v celé Unii. S ohledem na možný rušivý dopad úplného zákazu pobídek je vhodné zvolit postupný přístup a nejprve zpřísnit požadavky týkající se plateb a přijímání pobídek s cílem vyřešit možné střety zájmů a zajistit lepší ochranu retailových investorů, a ve druhé fázi přezkoumat účinnost tohoto rámce a případně navrhnout alternativní opatření v souladu s pravidly zlepšování právní úpravy, včetně případného zákazu pobídek.

(4)Aby se odstranila jakákoli újma způsobená spotřebiteli v důsledku plateb a přijímání pobídek za prodej bez poradenství, je vhodné placení a přijímání těchto pobídek zakázat. V případě směrnice (EU) 2014/65 by se tento zákaz vztahoval na provádění nebo přijímání a předávání pokynů a v případě směrnice (EU) 2016/97 na prodej bez poradenství. Aby nedošlo k omezení možnosti emitentů získávat finanční prostředky, neměl by se tento zákaz vztahovat na platby v souvislosti se službami upisování a investování, které se poskytují emitentovi, pokud investiční podnik poskytuje rovněž službu provedení pokynu nebo přijetí a předání pokynu koncovému investorovi. Investiční poradenství je navíc často spojeno s poskytováním služby provádění nebo přijímání a předávání pokynů. V těchto případech, kdy je hlavní službou investiční poradenství, by se zákaz neměl vztahovat na provádění nebo přijímání a předávání pokynů týkajících se jednoho či více obchodů daného zákazníka, na něž se toto poradenství vztahuje. Drobné nepeněžní přínosy, které nepřesahují 100 EUR nebo jsou takového rozsahu a povahy, že nelze mít za to, že narušují dodržování povinnosti jednat v nejlepším zájmu retailového investora, by měly být povoleny, pokud jsou jasně zveřejněny.

(5)Aby se zajistilo, že nedochází ke klamání zákazníků, je důležité ve směrnici (EU) 2016/97 stanovit, že v souladu se stávajícími pravidly směrnice (EU) 2014/65 by zprostředkovatelé, kteří zákazníkům sdělí, že poskytují poradenství nezávisle, neměli za takové poradenství přijímat pobídky. Toto pravidlo by zprostředkovatelům pojištění, kteří nabízejí zákazníkům poradenství, nemělo bránit v přijímání pobídek, pokud takové poradenství není prezentováno jako nezávislé, zákazníci jsou o pobídce informováni v souladu s platnými požadavky na transparentnost a jsou dodrženy ostatní právní požadavky, včetně požadavku jednat v nejlepším zájmu zákazníka.

(6)Stávající záruky podmiňující vyplácení nebo přijímání pobídek, které podle směrnice (EU) 2014/65 vyžadují, aby pobídka byla určena ke zvýšení kvality služby pro zákazníka nebo aby podle směrnice (EU) 2016/97 neměla nepříznivý vliv na kvalitu služby pro zákazníka, nebyly při zmírňování střetu zájmů dostatečně účinné. Je proto vhodné tato kritéria odstranit a zavést nový společný test, a to jak ve směrnici (EU) 2014/65, tak ve směrnici (EU) 2016/97, který dále objasní, jak by měli finanční poradci uplatňovat zásadu jednat v nejlepším zájmu zákazníka. Finanční poradci by měli své poradenství opírat o vhodnou nabídku finančních produktů. Po zjištění vhodných nástrojů pro své zákazníky by jim měli doporučit produkt, který je z podobných produktů nákladově nejefektivnější. Kromě toho by finanční poradci měli systematicky doporučovat alespoň jeden produkt bez prvků, které nemusí být nezbytné pro dosažení investičního cíle zákazníka tak, aby retailoví investoři měli k dispozici i alternativní a případně levnější možnosti. Mezi tyto prvky mohou patřit například fondy s investiční strategií, která znamená vyšší náklady, kapitálová záruka a strukturované produkty s prvky zajištění. Pokud se poradce rozhodne doporučit i produkt s dalšími funkcemi, které jsou pro zákazníka nebo klienta spojeny s dodatečnými náklady, měl by výslovně uvést důvod tohoto doporučení a sdělit, jaké dodatečné náklady zákazníkovi vzniknou. V případě pojistných produktů s investiční složkou by poradci měli rovněž zajistit, aby pojistná ochrana obsažená v tomto produktu odpovídala požadavkům a potřebám zákazníka v oblasti pojištění.

(7)Stávající požadavky na zveřejňování pobídek by měly být dále zpřísněny s cílem zajistit, aby retailoví investoři porozuměli obecnému pojetí pobídek, možnosti střetu zájmů, jakož i dopadu pobídek na celkové náklady a očekávané výnosy.

(8)Aby byl možný rozvoj nezávislého poradenství za přiměřenou cenu, mělo by být nezávislým poradcům umožněno poskytovat retailovým investorům poradenství ohledně dobře diverzifikovaných, nekomplexních a nákladově efektivních produktů na základě omezenějšího souboru údajů, které budou shromážděny za účelem posouzení vhodnosti. Rozsah tohoto poradenství by měl být retailovým investorům jasně sdělen, a to v dostatečném předstihu před poskytnutím poradenství. Vzhledem k diverzifikované povaze doporučovaných produktů by nezávislí finanční poradci neměli být povinni od zákazníků získávat a vyhodnocovat informace, které se týkají jejich znalostí a zkušeností nebo stávajících portfolií.

(9)Za účelem posouzení účinnosti těchto opatření by Komise měla tři roky po vstupu této směrnice v platnost a po konzultaci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (dále jen „ESMA“) a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „EIOPA“) vypracovat zprávu o účincích plateb třetích stran na retailové investice, která by měla být v případě potřeby doplněna návrhy na další posílení tohoto rámce.

(10)Výše nákladů a poplatků spojených s investičními produkty a pojistnými produkty s investiční složkou může mít významný dopad na výnosy z investic, což nemusí být pro retailové investory vždy zřejmé. Aby bylo zajištěno, že produkty nabízejí retailovým investorům zhodnocení vynaložených finančních prostředků, měly by členské státy zajistit, aby podniky, kterým bylo uděleno povolení podle směrnice (EU) 2014/65 nebo směrnice (EU) 2016/97 k tvorbě nebo distribuci investičních produktů, měly jasné postupy stanovení cen, které umožňují jasné zjištění a vyčíslení všech nákladů účtovaných retailovým investorům, přičemž budou navrženy tak, aby zajistily, že náklady a poplatky, které jsou součástí investičních produktů nebo které jsou spojeny s jejich distribucí, jsou oprávněné a přiměřené s ohledem na vlastnosti, cíle, strategii a očekávanou výkonnost produktu.

(11)Vzhledem k tomu, že strukturu poplatků za strukturované retailové investiční produkty navrhuje tvůrce, je na něm, aby posoudil, zda jsou náklady a poplatky, které jsou součástí investičních produktů, oprávněné a přiměřené. Na základě těchto posouzení by měli distributoři provést podobná posouzení, aby byly dodatečně zohledněny náklady na distribuci a další náklady, které ještě nebyly zahrnuty do posouzení ze strany tvůrce.

(12)postup stanovení cen prováděný na úrovni tvůrce i distributora by měl v rámci řízení produktů posílit stávající koncepci, podle níž by investiční produkty určené pro určitý cílový trh měly být navrženy tak, aby tomuto cílovému trhu přinášely hodnotu.

(13)Aby byl postup stanovení cen objektivnější a aby tvůrci, distributoři a příslušné orgány měli k dispozici nástroj umožňující efektivní porovnávání nákladů mezi investičními produkty stejného typu, měly by orgány ESMA i EIOPA vypracovat referenční hodnoty založené na údajích týkajících se nákladů a výkonnosti investičních produktů, které by tvůrci a distributoři měli zohlednit ve svých postupech stanovení cen. Pokud výsledek porovnání s příslušnou referenční hodnotou ukazuje, že náklady a výkonnost nejsou pro investory v souladu s referenční hodnotou, neměl by být produkt nabízen retailovým investorům, ledaže by dodatečné testování a další posouzení prokázaly, že produkt přesto nabízí cílovému trhu zhodnocení vynaložených finančních prostředků, například v případě produktu obsahujícího další zvláštní prvky, které by se považovaly pro určitou skupinu investorů se zjištěnými konkrétními potřebami a cíli za důležité, ale které nejsou zohledněny v popisu skupiny investičních produktů, pro které byla referenční hodnota vytvořena.

(14)S cílem pomoci tvůrcům a distributorům při jejich posuzování by Komise měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které by upřesnily kritéria, jež se mají použít při určování, zda jsou náklady a výkonnost oprávněné a přiměřené.

(15)Aby mohly orgány ESMA a EIOPA vypracovat spolehlivé referenční hodnoty založené na spolehlivých údajích, měli by být tvůrci a distributoři investičních produktů povinni oznamovat potřebné údaje příslušným orgánům, které je dále předají orgánům ESMA a EIOPA. S cílem co nejvíce omezit náklady spojené s novými povinnostmi podávání zpráv a zabránit zbytečnému zdvojování činností by měly soubory údajů pokud možno vycházet z povinností zveřejňování a podávání zpráv vyplývajících z práva EU. Orgány ESMA a EIOPA by měly vypracovat regulační technické normy pro stanovení souborů údajů, standardů a metod údajů a formátů pro vykazované informace.

(16)Na některé tvůrce finančních nástrojů, které spadají do definice strukturovaných retailových produktů podle čl. 4 bodě 1 nařízení (EU) č. 1286/2014, se nemusí vztahovat povinnost podávání zpráv stanovená v čl. 16-a odst. 2, ani žádné jiné rovnocenné oznamovací povinnosti. V takových případech by měl investiční podnik, který tyto finanční nástroje nabízí nebo doporučuje, oznámit svým domovským příslušným orgánům podrobnosti o nákladech a poplatcích a charakteristikách těchto produktů. Povinnosti podávání zpráv týkající se výše uvedených údajů, které jsou stanoveny ve směrnici SKIPCP a v regulačním balíčku směrnice o správcích alternativních investičních fondů, by měly být považovány za rovnocenné.

(17)Vzhledem k rozmanitosti nabídky retailových investičních produktů by měl být vývoj referenčních hodnot ze strany orgánů ESMA a EIOPA evolučním procesem, který by měl začít u investičních produktů, které retailoví investoři nakupují nejčastěji, a na základě postupně získávaných zkušeností rozšiřovat rozsah a zlepšovat kvalitu.

(18)Směrnice 2009/65/ES a 2011/61/EU vyžadují, aby alternativní investiční fondy a správcovské společnosti subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) jednaly s náležitou odborností, péčí a opatrností v nejlepším zájmu investičního fondu, který spravují, a svých investorů. Správcovské společnosti alternativních investičních fondů a subjekty SKIPCP by proto měly zabránit tomu, aby byly investičním fondům a jejich investorům účtovány nepřiměřené náklady. Alternativní investiční fondy a správcovské společnosti subjektů SKIPCP by měly být povinny zavést řádný postup stanovení cen, který by měl obsahovat zjišťování, analýzu a přezkum nákladů, které jsou přímo či nepřímo účtovány investičním fondům nebo jejich podílníkům, a které proto nesou investoři. Náklady by měly být považovány za splatné, pokud jsou v souladu s předsmluvními dokumenty subjektu SKIPCP a alternativních investičních fondů, jsou nezbytné pro jejich fungování a investoři je nesou spravedlivým způsobem.

(19)Správcovské společnosti subjektu SKIPCP a alternativních investičních fondů by měly zaplatit investorům náhradu v případech, kdy byly účtovány neoprávněné náklady, včetně případů, kdy byly náklady nesprávně vypočteny v neprospěch investorů, a informovat o tom příslušné orgány, finanční auditory investičních fondů a jejich správce a depozitáře těchto fondů. Za účelem podpory lepšího prosazování a dosažení konkrétních výsledků pro retailové investory je nezbytná harmonizace správních a sankčních pravomocí členských států. Povinnost zaplatit investorům náhradu by měla být doplněna jako možné správní opatření a sankce tak, aby tato možnost existovala ve všech členských státech.

(20)Postup stanovení cen podle směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU by měl zajistit, aby náklady, které ponesou retailoví investoři, byly oprávněné a přiměřené charakteristikám produktu, a zejména investičnímu cíli a strategii, úrovni rizika a očekávaným výnosům fondů tak, aby subjekt SKIPCP a alternativní investiční fondy poskytovaly investorům zhodnocení vynaložených finančních prostředků. Správcovské společnosti subjektu SKIPCP a alternativních investičních fondů by měly i nadále odpovídat za kvalitu svého postupu stanovení cen. Zejména by měly zajistit, aby náklady byly srovnatelné s tržními standardy, a to i porovnáním nákladů fondů s podobnými investičními strategiemi a charakteristikami, které jsou k dispozici ve veřejně dostupných databázích. Aby však byl postup stanovení cen objektivnější a aby správcovské společnosti subjektu SKIPCP a alternativních investičních fondů a příslušné orgány měly k dispozici nástroj umožňující účinné porovnávání nákladů mezi investičními produkty stejného typu, měl by orgán ESMA vypracovat referenční hodnoty založené na údajích, které se týkají nákladů a výkonnosti investičních produktů, jež orgán ESMA obdrží v rámci podávání zpráv v oblasti dohledu, na jejichž základě lze kromě ostatních kritérií zahrnutých do postupu stanovení cen správcovských společností subjektu SKIPCP a alternativních investičních fondů provést posouzení zhodnocení vynaložených finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že prioritou Komise je vyhnout se zbytečné administrativní zátěži a zjednodušit požadavky na podávání zpráv, měly by tyto referenční hodnoty vycházet ze stávajících zveřejněných údajů a zpráv podávaných orgány dohledu, pokud nejsou výjimečně nutné další údaje. Investiční fondy, které nabízejí nízké zhodnocení vynaložených finančních prostředků nebo se odchylují od referenčních hodnot stanovených orgánem ESMA, by retailovým investorům neměly být nabízeny, pokud se dalším posouzením nezjistí, že tento produkt i přesto nabízí zhodnocení vynaložených finančních prostředků. Posouzení a přijatá opatření by měla být zdokumentována a poskytnuta příslušným orgánům na jejich žádost.

(21)Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které stanoví minimální požadavky na postup stanovení cen s cílem zabránit účtování nepřiměřených nákladů subjektu SKIPCP, alternativním investičním fondům a jejich podílníkům, na provádění posouzení zhodnocení vynaložených finančních prostředků a v případě potřeby na přijímání nápravných opatření, pokud náklady nejsou oprávněné nebo přiměřené případným očekávaným výnosům subjektu SKIPCP a alternativních investičních fondů, jejich úrovni rizika, investičnímu cíli a strategii, a na dokumentaci tohoto posouzení a opatření.

(22)Klíčem k zajištění kvalitního poradenství jsou znalosti a schopnosti pracovníků. Standardy toho, co je považováno za nezbytné, se u poradců působících podle směrnice 2014/65/EU, směrnice (EU) 2016/97 a podle neharmonizovaného vnitrostátního práva značně liší. Pro zlepšení kvality poradenství a zajištění rovných podmínek v celé EU by měly být stanoveny přísnější minimální společné normy týkající se nezbytných požadavků na znalosti a schopnosti. Je to zejména důležité vzhledem k rostoucí složitosti a neustálým inovacím v oblasti navrhování finančních nástrojů a pojistných produktů s investiční složkou a rostoucímu významu hledisek udržitelnosti. Členské státy by měly vyžadovat, aby investiční podniky a distributoři pojištění a zajištění zajistili, že fyzické osoby poskytující investiční poradenství jménem investičního podniku nebo jako zprostředkovatelé pojištění a příslušní zaměstnanci pojišťoven a zprostředkovatelů pojištění mají znalosti a schopnosti, které jsou nezbytné pro plnění jejich povinností. Aby se zákazníci, klienti a příslušné orgány ujistili, že úroveň znalostí a způsobilosti těchto fyzických osob a zprostředkovatelů pojištění a zaměstnanců pojišťoven a zprostředkovatelů pojištění splňuje požadované normy, měly by být tyto znalosti a způsobilost prokázány osvědčením. Pro zajištění udržování a aktualizaci znalostí a schopností zaměstnanců, kteří poskytují poradenství nebo prodávají zákazníkům investiční produkty nebo pojistné produkty s investiční složkou je důležitý pravidelný profesní rozvoj a odborná příprava. Za tímto účelem je třeba požadovat, aby fyzické osoby poskytující investiční poradenství absolvovaly odbornou přípravu a rozvoj v minimálním počtu hodin ročně a aby úspěšné absolvování této přípravy a rozvoje prokázaly osvědčením.

(23)Rostoucí poskytování investičních služeb prostřednictvím digitálních prostředků vytváří pro retailové investory nové příležitosti. Zároveň tyto služby umožňují investičním podnikům a distributorům pojištění distribuovat investiční produkty a služby rychleji a pro širší skupinu retailových investorů, což může znamenat další rizika. Příslušné orgány by proto měly být vybaveny pravomocemi a postupy, které jsou vhodné k rychlému řešení každého nedodržení stávajících pravidel, a to i v případě, že jde o poskytování digitálními prostředky a neoprávněnými subjekty. Je proto vhodné, aby příslušné orgány mohly přijmout nezbytná opatření, pokud mají oprávněné důvody domnívat se, že fyzická nebo právnická osoba poskytuje investiční služby, aniž má řádné povolení, nebo že zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna distribuuje pojistné produkty s investiční složkou, aniž je registrována nebo má povolení. Pokud se tato opatření týkají fyzické osoby, mělo by zveřejnění rozhodnutí příslušného orgánu být i nadále předmětem individuálního posouzení přiměřenosti zveřejnění osobních údajů podle čl. 71 odst. 1. Příslušné orgány by měly o tomto chování informovat orgány ESMA a EIOPA a orgány ESMA a EIOPA by měly konsolidovat a zveřejnit všechna související rozhodnutí vydaná příslušnými orgány, aby tyto informace byly k dispozici retailovým investorům pro účely odhalení případných podvodů. Pokud jde o fyzické osoby, aby se zabránilo zveřejnění osobních údajů, které příslušný orgán považuje za nepřiměřené, měly by se orgány ESMA a EIOPA při zveřejňování konsolidovaného seznamu všech rozhodnutí vydaných příslušnými orgány zdržet zveřejňování jakýchkoli dalších informací oproti těm, které zveřejnil sám příslušný orgán.

(24)Pro rozvoj unie kapitálových trhů má zásadní význam poskytování přeshraničních investičních služeb, přičemž řádné prosazování pravidel je klíčovým prvkem jednotného trhu. Zatímco v případě přeshraničního poskytování služeb je za dohled nad investičním podnikem odpovědný domovský členský stát, jednotný trh se opírá o důvěru, která vyplývá z odpovídajícího dohledu nad investičními podniky ze strany příslušných domovských orgánů. Zásada vzájemného uznávání vyžaduje účinnou spolupráci mezi domovským a hostitelským členským státem s cílem zajistit dostatečnou úroveň ochrany investorů. Směrnice (EU) 2014/65 již stanoví mechanismus, který za přísných podmínek a v případě, že domovský členský stát nepřijme vhodná opatření, umožňuje příslušným orgánům hostitelských členských států přijmout preventivní opatření na ochranu investorů. V zájmu usnadnění spolupráce mezi příslušnými orgány a dalšího posílení úsilí v oblasti dohledu by měl být tento mechanismus zjednodušen, přičemž příslušné orgány, které na svém území zaznamenají velmi podobné nebo totožné chování jako je chování, které již nahlásil jiný orgán, by měly mít možnost odvolat se na zjištění tohoto iniciujícího orgánu, pro účely zahájení řízení podle článku 86 směrnice (EU) 2014/65.

(25)U pasových oznámení podle směrnic (EU) 2014/65 a (EU) 2016/97 není třeba, aby byly informace o rozsahu přeshraničních služeb poskytnuty. Aby orgány ESMA, EIOPA a příslušné orgány řádně pochopily rozsah přeshraničních služeb a mohly těmto přeshraničním službám přizpůsobit své činnosti v oblasti dohledu, měly by příslušné orgány shromažďovat informace o poskytování těchto služeb. Pokud investiční podnik nebo zprostředkovatel pojištění poskytuje služby zákazníkům v jiném členském státě, měl by svému příslušnému orgánu poskytnout o těchto službách základní informace. Z důvodu proporcionality by se tento požadavek na podávání zpráv neměl vztahovat na podniky, které přeshraničně poskytují služby méně než padesáti zákazníkům. Příslušné orgány by měly tyto informace dát k dispozici orgánům ESMA a EIOPA, které by je měly následně zpřístupnit všem příslušným orgánům a zveřejnit výroční statistickou zprávu o přeshraničních službách. S cílem co nejvíce omezit náklady spojené s povinnostmi podávání zpráv, které se týkají přeshraničních činností, a zabránit zbytečnému zdvojování činností, měly by informace pokud možno vycházet ze stávajících povinností zveřejnění a podávání zpráv.

(26)S cílem podpořit sbližování dohledu a usnadnit spolupráci mezi příslušnými orgány by měl mít orgán ESMA možnost zřídit platformy pro spolupráci, a to z vlastního podnětu nebo z podnětu jednoho či více příslušných orgánů, pokud existují oprávněné obavy z újmy investorům v souvislosti s poskytováním přeshraničních investičních služeb a pokud jsou tyto činnosti významné s ohledem na trh hostitelského členského státu. Orgán EIOPA, který již má pravomoc zřizovat platformy pro spolupráci podle článku 152b směrnice 2009/138/ES, by měl mít stejnou pravomoc, i pokud jde o činnosti v oblasti distribuce pojištění podle směrnice (EU) 2016/97, neboť u distribuce pojištění se mohou v oblasti přeshraničního dohledu vyskytnout podobné problémy. Pokud existují vážné obavy z možného poškozování investorů a pokud orgány dohledu zapojené do platforem spolupráce nemohou dosáhnout dohody o otázkách týkajících se investičního podniku nebo distributora pojištění, jež působí přeshraničně, mohou orgány ESMA a EIOPA v souladu s článkem 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 39 , respektive nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 40 , vydat doporučení příslušnému orgánu domovského členského státu, aby zvážil obavy ostatních relevantních příslušných orgánů a zahájil společnou kontrolu na místě spolu s ostatními dotčenými příslušnými orgány.

(27)Náklady, související poplatky a platby třetích stran spojené s investičními produkty mohou mít na očekávané výnosy velký vliv. Zveřejnění těchto nákladů spojených s poplatky a platbami třetích stran je klíčovým aspektem ochrany investorů. Retailoví investoři by měli dostat včas před přijetím investičního rozhodnutí jasné informace o nákladech, souvisejících poplatcích a platbách třetích stran. V zájmu lepší srovnatelnosti těchto nákladů, souvisejících poplatků a plateb třetích stran by tyto informace měly být poskytovány standardizovaným způsobem. Regulační technické normy by měly upřesnit a harmonizovat obsah a formát informací týkajících se těchto nákladů, souvisejících poplatků a plateb třetích stran, včetně vysvětlení, které by investiční podniky měly retailovým zákazníkům poskytovat, zejména pokud jde o platby třetích stran.

(28)V zájmu dalšího zvýšení transparentnosti by retailoví zákazníci a klienti měli dostávat pravidelný přehled o svých investicích. Z tohoto důvodu by podniky, které poskytují investiční služby spolu se službou úschovy a správy finančních nástrojů, nebo zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny, které distribuují pojistné produkty s investiční složkou, měli svým retailovým zákazníkům a klientům poskytovat roční výkaz s přehledem produktů, které mají tito zákazníci a klienti v držení, všech nákladů, souvisejících poplatků a plateb třetích stran a všech plateb, včetně dividend a úroků, které zákazník a klient zaplatil a obdržel během období jednoho roku, spolu s přehledem výkonnosti těchto finančních produktů. Tento roční výkaz by měl retailovým investorům umožnit lépe chápat dopad těchto skutečností na výkonnost jejich portfolia. U investičních služeb, které spočívají pouze v přijímání, předávání a provádění pokynů, by měl roční výkaz obsahovat veškeré náklady, související poplatky a platby třetích stran zaplacené v souvislosti s těmito službami a finančními nástroji. U služeb, které spočívají pouze v úschově a správě finančních nástrojů, by měl roční výkaz obsahovat veškeré náklady, související poplatky a platby, které zákazník obdržel v souvislosti se službami a finančními nástroji. U všech těchto služeb by měl poskytovatel služeb retailovému zákazníkovi na požádání poskytnout podrobný rozpis těchto informací podle jednotlivých finančních nástrojů. Vzhledem k dlouhodobým charakteristikám pojistných produktů s investiční složkou, které jsou často využívány pro účely odchodu do důchodu, by měl roční výkaz pro tyto produkty obsahovat další prvky, včetně upravených individuálních prognóz očekávaného výsledku na konci smlouvy nebo doporučené doby držení a shrnutí pojistného krytí.

(29)Rozdílné nebo překrývající se požadavky na zveřejňování informací o distribuci pojistných produktů v různých právních předpisech jsou příčinou právní nejistoty a zbytečných nákladů pro pojišťovny a zprostředkovatele pojištění. Je proto vhodné stanovit všechny požadavky na zveřejňování v jednom právním aktu, a to vypuštěním těchto požadavků ze směrnice 2009/138/ES a změnou směrnice (EU) 2016/97. Zároveň je vhodné na základě zkušeností získaných při dohledu nad těmito požadavky upravit tyto požadavky tak, aby byly účinné a komplexní. Jako doplněk k již zavedenému informačnímu dokumentu o pojistném produktu pro produkty neživotního pojištění by měl být zaveden informační dokument o pojistném produktu také pro produkty životního pojištění, které nejsou pojistnými produkty s investiční složkou, aby poskytoval standardizované informace. V případě pojistných produktů s investiční složkou by měly být standardní informace poskytovány prostřednictvím dokumentu s klíčovými informacemi o produktech s investiční složkou podle nařízení (EU) č. 1286/2014.

(30)Změny ve způsobu, jakým investiční podniky, pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění propagují finanční produkty a služby, včetně využívání influencerů, sociálních médií a využívání behaviorálních tendencí, stále více ovlivňují chování retailových investorů. Je proto vhodné zavést požadavky na propagační sdělení a postupy, mezi něž mohou také patřit obsah, provedení, propagace, budování značky, organizování kampaní, umístění produktu a systémy odměn třetích stran. Tyto požadavky by měly zejména upřesnit, co v souvislosti s propagačními sděleními a postupy znamená požadavek na pravdivost, jasnost a nezavádějící přístup. Ke zlepšení uplatňování zásad ochrany investorů by rovněž měly přispět požadavky na vyváženou prezentaci rizik a přínosů a vhodnost pro cílovou skupinu. Tyto požadavky by se měly vztahovat i na propagační postupy, pokud jsou tyto postupy používány ke zvýšení dosahu a účinnosti propagačních sdělení nebo vnímání jejich relativity, spolehlivosti nebo srovnatelnosti. Aby se však zajistilo, že poskytovatelé investičních produktů nebudou odrazováni od poskytování finančních vzdělávacích materiálů a od podpory a zvyšování finanční gramotnosti investorů nebo že jim v tom nebude bráněno, mělo by být upřesněno, že tyto materiály a činnosti nespadají pod definici propagačních sdělení a propagačních postupů.

(31)V zájmu řešení vývoje propagačních postupů, včetně využívání třetích stran k nepřímé propagaci produktů nebo služeb, a zajištění odpovídající úrovně ochrany investorů je nezbytné zpřísnit požadavky týkající se propagačních sdělení. Je proto nezbytné požadovat, aby propagační sdělení umožňovala snadné určení investičního podniku, pojišťovny nebo zprostředkovatele pojištění, jejichž jménem k propagačnímu sdělení dochází. Pro retailové zákazníky by tato propagační sdělení měla rovněž obsahovat základní informace o nabízených produktech a službách, které by měly být předkládány jasným a vyváženým způsobem. Aby bylo zajištěno řádné uplatňování povinností v oblasti ochrany investorů v praxi, měly by investiční podniky mít politiku propagačních sdělení a postupů a odpovídající vnitřní kontrolní mechanismy a postupy podávání zpráv řídícímu orgánu investičního podniku s cílem zajistit dodržování této politiky. Při tvorbě propagačních sdělení a postupů by investiční podniky, zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny měli brát v úvahu cílovou skupinu dotčeného cílového trhu.

(32)Rychlé tempo, jakým lze poskytovat a měnit propagační sdělení a postupy, zejména prostřednictvím digitálních nástrojů a kanálů, by nemělo bránit přiměřenému prosazování platných regulačních požadavků. Je proto nezbytné, aby členské státy zajistily, že příslušné vnitrostátní orgány budou mít potřebné pravomoci k dohledu a v případě potřeby včas zasáhnou. Kromě toho by příslušné orgány měly mít přístup k nezbytným informacím týkajícím se propagačních sdělení a postupů, aby mohly plnit své povinnosti v oblasti dohledu a prosazování práva a zajistit ochranu spotřebitele. Za tímto účelem by investiční podniky a pojišťovny měly vést záznamy o propagačních sděleních poskytnutých nebo zveřejněných retailovým zákazníkům nebo potenciálním retailovým zákazníkům i o všech souvisejících skutečnostech, které jsou pro příslušné orgány významné. Aby bylo možné zachytit propagačních sdělení šířená třetími stranami, například influencery a reklamními agenturami, je nutné, aby byly evidovány i údaje o totožnosti těchto třetích stran. Vzhledem k tomu, že problémy s finančními produkty a službami se mohou objevit až několik let po investici, měly by investiční podniky, pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění uchovávat záznamy o výše uvedených informacích po dobu pěti let, a pokud o to příslušný orgán požádá, až po dobu sedmi let.

(33)Posouzení vhodnosti a přiměřenosti je základním prvkem ochrany investorů. Investiční podniky, pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění by měli posoudit vhodnost nebo přiměřenost investičních produktů a služeb doporučených zákazníkovi nebo jím požadovaných na základě informací získaných od zákazníka. V případě potřeby může investiční podnik, pojišťovna nebo zprostředkovatel pojištění použít také informace, které mohl získat na základě jiných oprávněných důvodů, včetně stávajících vztahů s klientem nebo zákazníkem. Investiční podniky, pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění by měli svým klientům a zákazníkům vysvětlit účel těchto posouzení a důležitost poskytování přesných a úplných informací. Měli by své klienty a zákazníky informovat prostřednictvím standardizovaných upozornění, že poskytování nepřesných a neúplných informací může mít negativní důsledky pro kvalitu posouzení. Aby byla zajištěna harmonizace a účinnost různých upozornění, měly by orgány ESMA a EIOPA vypracovat regulační technické normy pro upřesnění obsahu a formátu těchto upozornění.

(34)S cílem zajistit, že v rámci poradenských služeb bude náležitě zohledněna diverzifikace portfolia, mělo by se od finančních poradců systematicky vyžadovat, aby v rámci posuzování vhodnosti zvážili potřeby této diverzifikace u svých zákazníků nebo klientů, a to i na základě informací poskytnutých těmito zákazníky nebo klienty o jejich stávajícím portfoliu finančních a nefinančních aktiv.

(35)Aby testy vhodnosti umožnily investičním podnikům, pojišťovnám a zprostředkovatelům pojištění účinně posoudit, zda je finanční produkt nebo služba vhodná pro jejich zákazníky a klienty, měly by od nich tyto podniky, pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění získat informace nejen o jejich znalostech a zkušenostech s těmito finančními nástroji nebo službami, ale v případě retailových zákazníků nebo klientů také o jejich schopnosti nést úplné nebo částečné ztráty a o jejich toleranci k riziku. V případě negativního posouzení vhodnosti by investiční podnik, pojišťovna nebo distributor zprostředkovatele pojištění, měli mít – kromě povinnosti poskytnout zákazníkovi nebo klientovi upozornění – oprávnění provést transakci pouze na základě výslovné žádosti daného klienta nebo zákazníka.

(36)Retailovým investorům lze nabízet široký okruh finančních nástrojů, přičemž každý finanční nástroj s sebou nese různou míru rizika možných ztrát. Retailoví investoři by proto měli být schopni snadno určit investiční produkty, které jsou obzvláště rizikové. Proto je vhodné požadovat, aby investiční podniky, pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění určili ty investiční produkty, které jsou obzvláště rizikové, a aby do informací předávaných retailovým zákazníkům a klientům, včetně propagačních sdělení, zahrnuli upozornění na tato rizika. S cílem pomoci investičním podnikům, pojišťovnám a zprostředkovatelům pojištění při určování těchto obzvláště rizikových produktů by měly orgány ESMA a EIOPA vydat pokyny, jak tyto produkty určit, přičemž by měly náležitě zohlednit různé typy stávajících investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou. V zájmu harmonizace těchto upozornění na rizika v celé EU by orgány ESMA a EIOPA měly předložit technické normy týkající se obsahu a formátu těchto upozornění na rizika. Členské státy by měly zmocnit příslušné orgány, aby nařídily používání upozornění na rizika u konkrétních investičních produktů, a pokud by používání nebo nepoužívání těchto upozornění na rizika v celé EU bylo nekonzistentní nebo by mělo podstatný dopad z hlediska ochrany investorů, měly by mít orgány ESMA a EIOPA pravomoc nařídit používání těchto upozornění investičním podnikům v celé EU.

(37)Zvyšování úrovně finanční gramotnosti retailových zákazníků a klientů a potenciálních retailových zákazníků a možných klientů je klíčem k tomu, aby tito retailoví zákazníci a klienti lépe porozuměli tomu, jak odpovědně investovat a jak přiměřeně vyvážit rizika a výhody spojené s investováním. Členské státy by proto měly podporovat formální i neformální vzdělávací opatření, která podporují finanční gramotnost retailových zákazníků a klientů a potenciálních retailových zákazníků a potenciálních klientů v souvislosti s odpovědným investováním. Odpovědné investování souvisí se schopností retailových investorů činit informovaná investiční rozhodnutí v souladu s jejich osobními a finančními cíli za předpokladu, že jsou obeznámeni s nabídkou dostupných investičních produktů a služeb, jejich hlavními vlastnostmi a riziky a výhodami spojenými s investováním, a za předpokladu, že rozumí investičnímu poradenství, kterého se jim dostává, a jsou schopni na něj vhodně reagovat. Možní retailoví investoři by měli mít kdykoli přístup ke vzdělávacím materiálům, které podporují jejich finanční gramotnost, přičemž by tyto materiály měly zejména zohledňovat rozdíly ve věku, úrovni vzdělání a technologických možnostech retailových investorů. To se týká zejména retailových zákazníků a klientů, kteří mají přístup k finančním nástrojům, investičním službám a pojistným produktům s investiční složkou poprvé, a těch, kteří používají digitální nástroje.

(38)Je nezbytné zajistit, aby kritéria pro určení, zda má zákazník potřebné zkušenosti, znalosti a odbornost pro to, aby s ním bylo možno zacházet jako s profesionálním zákazníkem, pokud o to požádá, byla vhodná a odpovídala svému účelu. Kritéria pro toto určení by proto měla zohledňovat také zkušenosti získané mimo sektor finančních služeb i certifikovanou odbornou přípravu a vzdělání, které zákazník absolvoval. Kritéria pro toto určení by měla být rovněž přiměřená a nediskriminační s ohledem na členský stát bydliště zákazníka. Kritéria založená na majetku a velikosti právnické osoby by proto měla být změněna tak, aby zohledňovala zákazníky s bydlištěm v členských státech s nižším průměrným HDP na obyvatele.

(39)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 proběhla konzultace s evropským inspektorem ochrany údajů, který vydal stanovisko dne [XX XX 2023].

(40)Na zpracování osobních údajů pro účely této směrnice se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Na zpracování osobních údajů pro účely této směrnice orgány, institucemi a jinými subjekty Unie se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725. Členské státy by měly zajistit, aby zpracování údajů prováděné podle této směrnice plně respektovalo směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES, pokud je tato směrnice použitelná.

(41)Směrnice (EU) 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU, 2014/65/EU a nařízení (EU) 2016/97 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změna směrnice 2014/65/EU

Směrnice 2014/65/EU se mění takto:

(1)v čl. 1 odst. 4 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) Ustanovení čl. 9 odst. 3, článek 14 a čl. 16 odst. 2, 3 a 6, čl. 16a odst. 1 první, druhý a pátý pododstavec, čl. 16a odst. 3, čl. 16a odst. 4 první a druhý pododstavec, čl. 16a odst. 7, 8 a 10 a čl. 16a odst. 11 písm. b);“;

(2)v čl. 3 odst. 2 se písmena b) a c) nahrazují tímto:

„b) pravidlům pro výkon podnikatelské činnosti podle čl. 24 odst. 1, 1a, 3, 4, 5, 7 a 10 a čl. 25 odst. 2, 4 a 5, a dále podle článku 29 v případě, kdy vnitrostátní režim těmto osobám umožňuje jmenovat vázané zástupce, a podle příslušných prováděcích opatření;

„c) organizačním požadavkům stanoveným v čl. 16 odst. 3, 6 a 7, čl. 16a odst. 1 bodech 1, 2 a 5, čl. 16a odst. 3, čl. 16a odst. 4 bodech 1 a 2, čl. 16a odst. 7 písm. c), odst. 8 a 10 a čl. 16 odst. 11 písm. b) a v odpovídajících aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle článku 89.“;

(3)v článku 4 odst. 1 se doplňují body (66), (67) a (68), které znějí:

„66) „propagačním sdělením“ se rozumí jakékoli sdělení informací, které není sdělením vyžadovaným právem Unie nebo vnitrostátním právem nebo které není finančním vzdělávacím materiálem uvedeným v článku 88b nebo které není investičním průzkumem, jenž splňuje podmínky pro to, aby byl za tento průzkum považován, a které přímo nebo nepřímo podporuje investování nebo láká k investování do jednoho či více finančních nástrojů nebo kategorií finančních nástrojů nebo k využívání investičních či doplňkových služeb poskytovaných investičním podnikem, které je uskutečněno:

a) investičním podnikem nebo třetí stranou, která je odměňována nebo motivována prostřednictvím nepeněžní náhrady ze strany tohoto investičního podniku;

b) fyzickými nebo právnickými osobami;

c) v jakékoli formě a jakýmikoli prostředky.

67) „propagačním postupem“ se rozumí jakákoli strategie, použití nástroje nebo techniky uplatňované investičním podnikem nebo jakoukoli třetí stranou, která je tímto investičním podnikem odměňována nebo motivována prostřednictvím nepeněžní odměny, aby:

a) přímo nebo nepřímo šířila propagační sdělení;

b) urychlila nebo zlepšila dosah a účinnost propagačních sdělení;

c) jakýmkoli způsobem propagovala investiční podniky, finanční nástroje nebo investiční služby.

68) „online rozhraním“ se rozumí jakýkoli software, včetně internetových stránek, části internetových stránek nebo aplikace;“

(4)vkládá se nový článek 5a, který zní:

„Článek 5a

Postup pro řešení nepovolených činností nabízených prostřednictvím digitálních prostředků

1.Členské státy zajistí, aby v případě, že fyzická nebo právnická osoba poskytuje investiční služby nebo online činnosti zaměřené na zákazníky na jejich území, aniž by měla povolení podle čl. 5 odst. 1 nebo vnitrostátního práva, nebo v případě, že má příslušný orgán důvodné podezření, že tento subjekt tyto služby poskytuje, aniž by měl povolení podle čl. 5 odst. 1 nebo vnitrostátního práva, přijal příslušný orgán veškerá vhodná a přiměřená opatření s cílem zabránit nabízení nepovolených investičních služeb nebo činností, včetně těch, které souvisejí s propagačními sděleními, a to využitím pravomocí dohledu uvedených v čl. 69 odst. 2. Veškeré tyto kroky musí respektovat zásady spolupráce mezi členskými státy stanovené v kapitole II.

2.Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zveřejnily každé rozhodnutí o uložení opatření přijatého podle odstavce 1 v souladu s článkem 71.

Příslušné orgány informují orgán ESMA o každém tomto rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Orgán ESMA zřídí elektronickou databázi obsahující rozhodnutí předložená příslušnými orgány, která bude přístupná všem příslušným orgánům. Orgán ESMA zveřejní seznam všech stávajících rozhodnutí s popisem dotčených fyzických nebo právnických osob a druhů poskytovaných služeb nebo produktů. Seznam je přístupný veřejnosti prostřednictvím odkazu na internetových stránkách orgánu ESMA. Pokud jde o fyzické osoby, nepovede tento seznam ke zveřejnění více osobních údajů těchto fyzických osob, než kolik jich zveřejnil příslušný orgán podle prvního pododstavce a v souladu s čl. 71 odst. 1.“;

(5)článek 7 se mění takto:

a)v odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud povolení nebylo uděleno, příslušný orgán informuje orgán ESMA o důvodech neudělení povolení.“;

b)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a Orgán ESMA vypracuje a zpřístupní příslušným orgánům seznam všech subjektů, kterým bylo odmítnuto povolení.

Seznam obsahuje informace o službách nebo činnostech, pro něž každý investiční podnik požádal o povolení, jakož i o důvodech neudělení povolení, přičemž je pravidelně aktualizován.“;

(6)článek 8 se mění takto:

a)druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Každé odnětí povolení se oznamuje orgánu ESMA. Příslušný orgán informuje orgán ESMA o důvodech odnětí povolení.“;

b)doplňuje se nový odstavec, který zní:

„Seznam uvedený v čl. 7 odst. 3a obsahuje rovněž všechny subjekty, kterým bylo odňato povolení, jakož i informace o službách nebo činnostech, pro které bylo každému investičnímu podniku odňato povolení, a důvody odnětí povolení.“;

(7)ustanovení čl. 9 odst. 3 se mění takto:

a)první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Členské státy zajistí, aby vedoucí orgán investičního podniku způsobem, který podporuje integritu trhu a zájmy jeho zákazníků, stanovil systémy správy a řízení zajišťující účinné a obezřetné vedení investičního podniku, včetně oddělení povinností v investičním podniku, předcházení střetům zájmů a ochrany investorů, dozoroval je a nesl odpovědnost za jejich uplatňování.“;

b)v druhém pododstavci se doplňuje nové písmeno d), které zní:

„d) politiku v oblasti propagačních sdělení a postupů, jejímž cílem je zajistit dodržování povinností stanovených v článku 24c.“;

(8)článek 16 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Domovský členský stát vyžaduje, aby investiční podniky splňovaly organizační požadavky stanovené v odstavcích 2 až 10 tohoto článku, článku 16a a v článku 17.“;

b)v odstavci 3 se zrušují pododstavce 2 až 7;

c)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a Investiční podnik udržuje a uplatňuje účinná organizační a administrativní opatření k tomu, aby činil veškerá přiměřená opatření k zajištění toho, aby propagační sdělení a postupy splňovaly povinnosti stanovené v článku 24c.“;

d)vkládá se nový odstavec 7a, který zní:

„7a. Členské státy zajistí, aby investiční podniky zavedly vhodné postupy a opatření, včetně elektronických komunikačních kanálů, k zajištění toho, aby práva zákazníků podle této směrnice mohla být vykonávána bez omezení a aby stížnosti zákazníků uvedené v článku 75 byly řádně vyřizovány. Tyto postupy umožňují investorům evidovat stížnosti v jakémkoli jazyce, v němž byly poskytnuty komunikační materiály nebo služby, nebo v jazyce, na němž se podnik dohodl se svými zákazníky před uzavřením každé transakce.

Ve všech případech se stížnosti zaevidují a stěžovatelé obdrží odpověď do 40 pracovních dnů.“;

(9)za článek 16 se vkládá článek 16-a, který zní:

„Článek 16-a

Požadavky na řízení produktů

1.Členské státy zajistí, že investiční podniky, které vytvářejí finanční nástroje určené k prodeji zákazníkům, zavedou, uplatňují a přezkoumávají postup schvalování každého finančního nástroje a významných změn existujících finančních nástrojů před jejich nabízením nebo distribucí zákazníkům (postup schvalování produktů).

Postup schvalování produktů obsahuje všechny následující prvky:

a)stanovení určeného cílového trhu koncových zákazníků v rámci příslušné kategorie zákazníků pro každý finanční nástroj;

b)jasná identifikace cílů a potřeb cílového trhu;

c)posouzení, zda je finanční nástroj vhodně navržen tak, aby splňoval cíle a potřeby cílového trhu;

d)posouzení všech významných rizik pro určený cílový trh a zda je zamýšlená distribuční strategie v souladu s určeným cílovým trhem;

e)v souvislosti s finančními nástroji spadajícími pod definici strukturovaných retailových investičních produktů podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014*, jasné určení a vyčíslení všech nákladů a poplatků souvisejících s finančním nástrojem a posouzení, zda jsou tyto náklady a poplatky oprávněné a přiměřené s ohledem na vlastnosti, cíle a případně strategii finančního nástroje a jeho výkonnost (dále jen „postup stanovení cen“).

Postup stanovení cen uvedený v písmenu e) zahrnuje srovnání s případnou příslušnou referenční hodnotou nákladů a výkonnosti zveřejněnou orgánem ESMA v souladu s odstavcem 9.

Pokud se finanční nástroj odchyluje od příslušné referenční hodnoty uvedené v odstavci 9, provede investiční podnik dodatečné testování a další posouzení a stanoví, zda jsou náklady a poplatky přesto oprávněné a přiměřené. Pokud nelze oprávněnost a přiměřenost nákladů a poplatků prokázat, investiční podnik finanční nástroj neschválí.

Investiční podnik, který vytváří finanční nástroje, zpřístupní distributorům veškeré informace o finančním nástroji a postupu schvalování produktu, které jsou potřebné k úplnému pochopení tohoto nástroje a prvků, které se berou v úvahu při postupu schvalování produktu, včetně úplných a přesných údajů o všech nákladech a poplatcích spojených s finančním nástrojem.

2.Investiční podnik, který vytváří finanční nástroje spadající do definice strukturovaných retailových produktů podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 1286/2014, podává svým příslušným domovským orgánům následující zprávy:

a)podrobnosti o nákladech a poplatcích finančního nástroje, včetně všech distribučních nákladů, které jsou zahrnuty do nákladů finančního nástroje, včetně plateb třetích stran;

b)údaje o charakteristikách finančního nástroje, zejména o jeho výkonnosti a míře rizika.

Příslušné orgány předají bez zbytečného odkladu údaje uvedené v písmenech a) a b) orgánu ESMA.

3.Investiční podnik, který nabízí nebo doporučuje finanční nástroje, jež nevytváří, má zavedeny vhodné postupy, jimiž získává informace uvedené v odstavci 1 a seznamuje se s vlastnostmi a určeným cílovým trhem každého finančního nástroje.

4.Investiční podnik pravidelně přezkoumává finanční nástroje, které nabízí nebo doporučuje, přičemž zohledňuje veškeré události nebo rizika, které by mohly významně ovlivnit určený cílový trh, aby bylo možné posoudit, zda finanční nástroj nadále naplňuje cíle a potřeby určeného cílového trhu a zda je zamýšlená distribuční strategie nadále vhodná.

Investiční podnik, který nabízí nebo doporučuje finanční nástroje spadající do definice strukturovaných retailových investičních produktů podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 1286/2014, zajistí následující:

a)určí a vyčíslí náklady na distribuci a veškeré další náklady a poplatky, které tvůrce ještě nezohlednil;

b)posoudí, zda jsou celkové náklady a poplatky oprávněné a přiměřené s ohledem na cíle a potřeby cílového trhu (postup stanovení cen).

Postup stanovení cen dle písmen a) a b) zahrnuje srovnání s případnou příslušnou referenční hodnotou nákladů a výkonnosti zveřejněnou orgánem ESMA v souladu s odstavcem 9.

Pokud se finanční nástroj spolu s náklady na služby vynaloženými zákazníkem za účelem nákupu tohoto nástroje odchyluje od příslušné referenční hodnoty uvedené v odstavci 9, provede investiční podnik, který finanční nástroj nabízí nebo doporučuje, dodatečné testování a další posouzení a stanoví, zda jsou náklady a poplatky přesto oprávněné a přiměřené. Pokud nelze oprávněnost a přiměřenost nákladů a poplatků prokázat, investiční podnik finanční nástroj nenabízí ani nedoporučuje.

5.Investiční podnik, který nabízí nebo doporučuje finanční nástroje spadající pod definici strukturovaných retailových produktů podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 1286/2014, oznámí svým příslušným domovským orgánům podrobnosti o nákladech na distribuci, včetně všech nákladů souvisejících s poskytováním poradenství nebo jakýchkoli souvisejících plateb třetích stran.

Příslušné orgány předají tyto údaje o nákladech na distribuci bez zbytečného odkladu orgánu ESMA.

6.Investiční podnik, který nabízí nebo doporučuje finanční nástroje spadající pod definici strukturovaných retailových produktů podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 1286/2014, vytvořené tvůrcem, na kterého se nevztahuje povinnost podávání zpráv stanovená v odstavci 2 nebo jiná rovnocenná oznamovací povinnost, oznámí svým příslušným domovským orgánům následující skutečnosti:

a)podrobnosti o nákladech a poplatcích každého finančního nástroje určeného pro retailové investory, včetně všech distribučních nákladů, které jsou zahrnuty do nákladů finančního nástroje, včetně plateb třetích stran;

b)údaje o charakteristikách finančních nástrojů, zejména o jejich výkonnosti a míře rizika.

Příslušné orgány předají tyto údaje bez zbytečného odkladu orgánu ESMA.

7.Investiční podnik zdokumentuje veškerá provedená posouzení a na požádání je poskytne příslušnému orgánu, včetně:

a)případných výsledků srovnání finančního nástroje s příslušnou referenční hodnotou;

b)případně důvodů, které opravňují odchylku od referenční hodnoty;

c)oprávněnost a prokázání přiměřenosti nákladů a poplatků finančního nástroje.

8.Investiční podnik, který finanční nástroj tvoří a nabízí nebo doporučuje, může stanovit jeden postup stanovení cen týkající se jak fáze tvorby, tak fáze distribuce.

9.Po konzultaci s orgánem EIOPA a příslušnými orgány orgán ESMA případně vypracuje a zveřejní společné referenční hodnoty pro finanční nástroje, které vykazují podobnou úroveň výkonnosti, rizika, strategie, cílů nebo jiných charakteristik, aby pomohl investičním podnikům provádět srovnávací posouzení nákladů a výkonnosti finančních nástrojů, které spadají do definice strukturovaných retailových investičních produktů, a to jak ve fázi tvorby, tak ve fázi distribuce.

Referenční hodnoty ukazují rozmezí nákladů a výkonnosti s cílem usnadnit určení finančních nástrojů, jejichž náklady a výkonnost se výrazně odchylují od průměru.

Náklady použité pro vytvoření referenčních hodnot pro investiční podniky vytvářející finanční nástroje musí kromě celkových nákladů na produkt umožňovat srovnání s jednotlivými složkami nákladů. Náklady použité pro vytvoření referenčních hodnot pro distributory se kromě celkových nákladů na produkt vztahují i na náklady na distribuci.

Orgán ESMA referenční hodnoty pravidelně aktualizuje.

10.Politikami, postupy a opatřeními uvedenými v odstavcích 1 až 9 nejsou dotčeny žádné další požadavky stanovené v této směrnici a v nařízení (EU) č. 600/2014, včetně požadavků týkajících se zveřejňování informací, vhodnosti nebo způsobilosti, rozpoznávání a řízení střetů zájmů a plateb třetích stran.

11.Komise je v souladu s článkem 89 zmocněna doplnit tuto směrnici přijetím aktů v přenesené pravomoci s cílem upřesnit:

a)metodiku použitou orgánem ESMA k vypracování referenčních hodnot uvedených v odstavci 9;

b)kritéria pro určení, zda jsou náklady a poplatky oprávněné a přiměřené.

12.Orgán ESMA po konzultaci s orgánem EIOPA a příslušnými orgány a s přihlédnutím k metodice uvedené v odst. 11 písm. a) vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví:

a)obsah a typ údajů a podrobnosti o nákladech a poplatcích, které mají být hlášeny příslušným orgánům v souladu s odstavci 2, 5 a 6 na základě povinností zveřejnění a podávání zpráv, pokud nejsou výjimečně nutné další údaje;

b)datové standardy a formáty, metody a opatření, četnost a počáteční datum pro informace, které mají být vykazovány v souladu s odstavci 2, 5 a 6.

Orgán ESMA předloží návrh regulačních technických norem Komisi do [18 měsíců] po přijetí aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 11.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy postupem podle článku 10 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

_____

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1).“;

(10)článek 16a se nahrazuje tímto:

„Článek 16a

Výjimka z požadavků na řízení produktů

Na investiční podniky se vztahuje výjimka z požadavků stanovených v čl. 16-a odst. 1 a čl. 24 odst. 2, pokud se investiční služba, kterou poskytují, týká dluhopisů, které neobsahují jiný vložený derivátový prvek než doložku o právu na předčasné splacení, nebo pokud jsou finanční nástroje nabízeny nebo distribuovány výhradně způsobilým protistranám.“;

(11)v článku 21 se doplňují nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„3. Orgán ESMA nebo příslušný orgán hostitelského členského státu, na jehož území podnik působí, může požádat příslušný orgán domovského členského státu, aby přezkoumal, zda tento podnik stále splňuje podmínky pro udělení povolení stanovené v kapitole I.

Orgán ESMA je o takové žádosti informován. Příslušný orgán domovského členského státu sdělí svá zjištění příslušnému orgánu hostitelského členského státu a orgánu ESMA do dvou měsíců od podání žádosti.

4. V případě odůvodněných obav z možného ohrožení ochrany investorů může orgán ESMA z vlastního podnětu nebo na žádost jednoho či více příslušných orgánů zřídit a koordinovat platformu pro spolupráci za podmínek stanovených v článku 87a.“;

(12)článek 24 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy vyžadují, aby investiční podnik při poskytování investičních služeb nebo případných doplňkových služeb zákazníkům jednal čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy svých zákazníků, a zejména dodržoval zásady stanovené v tomto článku a v článcích 24a až 25.“;

b)vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a Členské státy zajistí, aby investiční podniky při poskytování investičního poradenství retailovým zákazníkům jednaly v nejlepším zájmu zákazníka, a to s ohledem na následující povinnosti:

a)poskytovat poradenství na základě posouzení vhodného okruhu finančních nástrojů;

b)doporučit nákladově nejefektivnější finanční nástroje z finančních nástrojů, které jsou podle čl. 25 odst. 2 pro zákazníka určeny jako vhodné a mají podobné vlastnosti;

c)doporučit z okruhu finančních nástrojů, které jsou pro zákazníka určeny jako vhodné podle čl. 25 odst. 2, produkt nebo produkty bez dodatečných prvků, které nejsou nezbytné pro dosažení investičních cílů zákazníka a které s sebou nesou dodatečné náklady.“;

c)v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy zajistí, aby investiční podniky, které vytvářejí finanční nástroje určené k prodeji zákazníkům:

a)navrhly tyto finanční nástroje tak, aby splňovaly potřeby určeného cílového trhu koncových zákazníků v rámci příslušné kategorie zákazníků;

b)navrhly svou strategii distribuce finančních nástrojů, včetně propagačních sdělení a propagačních postupů, tak, aby byla v souladu s určeným cílovým trhem;

c)podnikly přiměřené kroky s cílem zajistit, že finanční nástroje budou distribuovány na určeném cílovém trhu.“;

d)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„Veškeré informace, včetně propagačních sdělení, určené investičním podnikem pro zákazníky nebo potenciální zákazníky musí být korektní, jasné a neklamavé.“;

e)odstavec 4 se mění takto:

i) první pododstavec se mění takto:

– návětí se nahrazuje tímto:

„zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům se v dostatečném předstihu před poskytnutím jakékoli služby nebo uzavřením jakékoli transakce poskytují relevantní informace o investičním podniku a jeho službách, o finančních nástrojích a navrhovaných investičních strategiích, o místech provádění a o veškerých nákladech a souvisejících poplatcích. Tyto informace zahrnují:“;

– v písmenu a) se doplňují nové body iv) a v), které znějí:

„iv) pokud investiční podnik poskytuje retailovému zákazníkovi nezávislé poradenství, zda je okruh doporučovaných finančních nástrojů omezen pouze na dobře diverzifikované, nekomplexní, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 4 písm. a), a nákladově efektivní finanční nástroje;

v) způsob, jakým doporučené finanční nástroje zohledňují diverzifikaci portfolia zákazníka;“

– písmena b) a c) se nahrazují tímto:

„b) informace o finančních nástrojích a navrhovaných investičních strategiích (a to i pro účely diverzifikace) musí zahrnovat vhodné pokyny a upozornění týkající se rizik spojených s investicemi do těchto nástrojů nebo určitých investičních strategií a údaj, zda je daný finanční nástroj určen neprofesionálním nebo profesionálním zákazníkům, s ohledem na určený cílový trh v souladu s odstavcem 2;“

„c) informace o nákladech a poplatcích podle článku 24b;“;

– doplňuje se nové písmeno d), které zní:

„d) pokud jsou služby poskytovány na základě práva usazování nebo volného pohybu služeb:

i) členský stát, ve kterém se nachází sídlo investičního podniku a případně pobočka nabízející službu;

ii) relevantní vnitrostátní příslušný orgán tohoto investičního podniku nebo případně této pobočky.“;

ii) druhý, třetí a čtvrtý pododstavec se zrušují;

f)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Informace uvedené v odstavci 4 se poskytují srozumitelně tak, aby zákazníci nebo potenciální zákazníci byli přiměřeně schopni pochopit povahu a rizika investiční služby i nabízeného určitého typu finančního nástroje a následně učinit informované investiční rozhodnutí. Pokud tato směrnice nevyžaduje použití standardizovaného formátu pro poskytování těchto informací, mohou členské státy požadovat, aby tyto informace byly poskytovány ve standardizovaném formátu.“;

g)vkládají se nové odstavce 5b a 5c, které znějí:

„5b. Orgán ESMA do [2 roky po vstupu pozměňující směrnice v platnost], v případě potřeby na základě předchozího testování spotřebitelů a odvětví a po konzultaci s orgánem EIOPA, vypracuje a pravidelně aktualizuje pokyny, které pomohou investičním podnikům, jež poskytují informace retailovým zákazníkům v elektronické podobě, aby tyto informace byly koncipovány tak, aby byly vhodné pro průměrného člena skupiny, kterému jsou určeny.

Pokyny uvedené v prvním pododstavci upřesní:

a)předkládání a podobu zveřejňovaných informací v elektronické podobě s ohledem na různé formy a kanály, které investiční podniky mohou používat k informování svých zákazníků nebo potenciálních zákazníků;

b)nezbytná ochranná opatření k zajištění snadné navigace a přístupnosti informací bez ohledu na zařízení, které zákazník používá;

c)nezbytná ochranná opatření, která zajistí snadnou vyhledatelnost informací a usnadní zákazníkům ukládání informací na trvalý nosič.“

„5c. Členské státy zajistí, aby investiční podniky v informačních materiálech, včetně propagačních sdělení, poskytovaných retailovým zákazníkům nebo potenciálním retailovým zákazníkům uváděly vhodná upozornění, která upozorňují na konkrétní rizika možných ztrát, jež s sebou nesou obzvláště rizikové finanční nástroje.

Orgán ESMA do [18 měsíců od vstupu pozměňující směrnice v platnost] vypracuje a pravidelně aktualizuje pokyny ke koncepci zvláště rizikových finančních nástrojů, přičemž náležitě zohlední specifika různých typů nástrojů.

Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž dále upřesní formát a obsah těchto upozornění na rizika, přičemž náležitě zohlední specifika různých typů finančních nástrojů a druhů sdělení.

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do [Úř. věst.: vložte datum 18 měsíců od vstupu v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené ve třetím pododstavci podle článku 10 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Orgán ESMA sleduje důsledné uplatňování upozornění na rizika v celé Unii. V případě obav týkajících se používání nebo nepoužívání těchto upozornění na rizika nebo dohledu nad jejich používáním v členských státech, které mohou mít podstatný dopad na ochranu investorů, může orgán ESMA po konzultaci s dotčenými příslušnými orgány nařídit, aby investičními podniky používaly upozornění na rizika.“;

h)vkládá se nový odstavec 7a, který zní:

„7a. Při poskytování investičního poradenství retailovým zákazníkům nezávislým způsobem může investiční podnik omezit posouzení ve vztahu k typu finančních nástrojů uvedených v odst. 7 písm. a) na dobře diverzifikované, nákladově efektivní a nekomplexní finanční nástroje uvedené v čl. 25 odst. 4 písm. a). Před přijetím této služby je retailový zákazník řádně informován o možnosti a podmínkách přístupu ke standardnímu nezávislému investičnímu poradenství a o souvisejících výhodách a omezeních.“;

i)odstavce 8, 9 a 9a se zrušují;

j)v odstavci 13 se první pododstavec mění takto:

i) návětí se nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89 zajišťující, aby investiční podniky při poskytování investičních nebo doplňkových služeb svým zákazníkům jednaly v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku, článku 24 a článku 24b včetně:“;

ii) písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d) kritéria pro posouzení dodržování předpisů podniky poskytujícími investiční poradenství retailovým zákazníkům, zejména těmi, které přijímají pobídky, s povinností jednat v nejlepším zájmu svých zákazníků, jak je stanoveno v odstavcích 1 a 1a.“;

(13)vkládají se nové články 24a, 24b, 24c a 24d, které znějí:

„Článek 24a

Pobídky

1.Členské státy zajistí, aby investiční podniky při správě portfolia neplatily ani nepřijímaly žádné poplatky ani provize, ani neposkytovaly či jim nebyly poskytovány žádné nepeněžní výhody v souvislosti s poskytováním této služby některé straně, kromě zákazníka nebo osoby jednající jménem zákazníka.

2.Členské státy zajistí, aby investiční podniky při poskytování služeb přijímání a předávání pokynů nebo provádění pokynů pro retailové zákazníky nebo jejich jménem neplatily ani nepřijímaly žádné poplatky či provize ani neposkytovaly nepeněžní výhody v souvislosti s poskytováním těchto služeb žádné třetí straně, která je odpovědná za tvorbu, vývoj, vydání nebo návrh finančního nástroje, u něhož podnik poskytuje tyto služby provádění nebo přijímání a předávání pokynů, ani žádné osobě jednající jménem této třetí strany.

3.Odstavec 2 se nevztahuje na investiční podniky, které poskytují investiční poradenství jiným než nezávislým způsobem v souvislosti s jednou nebo více transakcemi daného zákazníka, na které se toto poradenství vztahuje.

4.Odstavec 2 se nevztahuje na poplatky nebo jinou odměnu, kterou investiční podnik obdrží od emitenta nebo kterou mu vyplatí, pokud pro něj vykonává jednu ze služeb uvedených v příloze I oddílu A bodech 6 a 7, jestliže investiční podnik zároveň poskytuje retailovým zákazníkům některou z investičních služeb uvedených v odstavci 2 a vztahujících se k finančním nástrojům, které jsou předmětem služeb investice nebo upisování.

Tento odstavec se nevztahuje na finanční nástroje, které jsou strukturovanými retailovými investičními produkty podle čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1286/2014.

5.Odstavce 1 a 2 se nevztahují na drobné nepeněžní výhody v celkové hodnotě nižší než 100 EUR ročně nebo takového rozsahu a povahy, že nemohou být chápány jako překážka pro dodržování povinnosti investičního podniku jednat v nejlepším zájmu zákazníka, pokud o nich byl zákazník jasně informován.

6.Členské státy zajistí, aby provádění výzkumu třetími stranami investičním podnikům poskytujícím správu portfolia či jiné investiční nebo doplňkové služby zákazníkům bylo považováno za splňující podmínky stanovené v čl. 24 odst. 1, pokud:

a)před poskytnutím služeb provádění transakcí nebo výzkumu byla mezi investičním podnikem a poskytovatelem výzkumu uzavřena dohoda, v níž je stanoveno, která část kombinovaných poplatků nebo společných plateb za poskytování služeb provádění transakcí a výzkumu se vztahuje na výzkum;

b)investiční podnik informuje své zákazníky o společných platbách za služby provádění transakcí a výzkumu třetím stranám provádějícím výzkum; a

c)výzkum, za který jsou poskytovány kombinované poplatky nebo společná platba, se provádí výlučně ve vztahu k emitentům, kteří po dobu 36 měsíců před prováděním výzkumu nepřekročili hodnotu tržní kapitalizace ve výši 10 miliard EUR, vyjádřenou v kotacích na konci roku za účetní období, kdy jsou nebo byli kótováni, nebo vlastním kapitálem za účetní období, kdy nejsou nebo nebyli kótováni.

Pro účely tohoto článku je výzkum třeba chápat tak, že zahrnuje materiál nebo služby výzkumu, které se týkají jednoho nebo více finančních nástrojů nebo jiného aktiva nebo emitentů či potenciálních emitentů finančních nástrojů nebo které natolik úzce souvisí s určitým odvětvím či trhem, že pomáhají utvářet náhledy na finanční nástroje, aktiva nebo emitenty v rámci daného odvětví nebo trhu.

Výzkum zahrnuje také materiál nebo služby, které explicitně či implicitně doporučují nebo navrhují investiční strategii a poskytují odůvodněné stanovisko týkající se současné nebo budoucí hodnoty či ceny finančních nástrojů či aktiv nebo jinak zahrnují analýzy a originální náhledy a dochází k závěrům na základě nových či existujících informací, které by mohly být použity k doplnění informací při tvorbě investiční strategie, byly relevantní a mohly mít přidanou hodnotu pro rozhodnutí investičního podniku činěná jménem zákazníka, kterému je tento výzkum účtován.

7.Pokud není investičnímu podniku zakázáno přijímat poplatky nebo výhody od třetí strany nebo je třetí straně vyplácet v souvislosti se službami poskytovanými jeho zákazníkům, zajistí, aby přijímání nebo vyplácení těchto poplatků nebo výhod nenarušovalo dodržování povinnosti investičního podniku jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepším zájmem svých zákazníků. Existence, povaha a výše této platby (plateb) třetích stran se zveřejní v souladu s čl. 24b odst. 1.

Investiční podnik rovněž zákazníka informuje, je-li to relevantní, o mechanismech převádění poplatků, provizí a peněžních či nepeněžních výhod, které jsou získány v souvislosti s poskytováním investiční nebo doplňkové služby, na zákazníka.

Požadavky uvedené v prvním pododstavci se nevztahují na platby nebo výhody, které umožňují poskytování investičních služeb nebo jsou pro tento účel nezbytné, například poplatky za úschovu, za vypořádání a směnárenské poplatky, odvody regulačním orgánům nebo právní poplatky, a které svou povahou nemohou vést k rozporu s povinností investičního podniku jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v nejlepším zájmu svých zákazníků.

8.Tři roky po vstupu směrnice (EU) v platnost [Úřad pro publikace: uveďte číslo pozměňující směrnice] a po konzultaci s orgány ESMA a EIOPA Komise posoudí dopady plateb třetích stran na retailové investory, zejména s ohledem na možný střet zájmů a dostupnost nezávislého poradenství, a vyhodnotí dopad příslušných ustanovení směrnice (EU) [Úřad pro publikace: uveďte číslo pozměňující směrnice] na tuto problematiku. Je-li to nezbytné k zabránění újmě spotřebiteli, navrhne Komise Evropskému parlamentu a Radě legislativní změny.

Článek 24b

Informace o nákladech, souvisejících poplatcích a platbách třetích stran

1.Členské státy zajistí, aby investiční podniky poskytly zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům v dostatečném předstihu před poskytnutím investičních služeb a doplňkových služeb a v dostatečném předstihu před uzavřením každého obchodu s finančními nástroji informace v požadovaném formátu o všech nákladech, souvisejících poplatcích a platbách třetích stran, které se těchto služeb, finančních nástrojů nebo obchodů týkají.

Informace o těchto nákladech, souvisejících poplatcích a platbách třetích stran musí obsahovat všechny tyto údaje:

a)veškeré explicitní a implicitní i související poplatky účtované investičními podniky nebo jinými stranami, pokud byl zákazník těmto jiným stranám předán, za investiční služby a/nebo doplňkové služby poskytnuté zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi;

b)veškeré náklady a související poplatky spojené s tvorbou a správou každého finančního nástroje doporučeného nebo nabízeného zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi;

c)veškeré platby třetích stran, které podnik zaplatil nebo obdržel v souvislosti s investičními službami poskytovanými zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi;

d)jak za ně zákazník může zaplatit.

Členské státy zajistí, aby investiční podniky shromažďovaly informace o všech nákladech a souvisejících poplatcích, aby byl zákazník schopen pochopit celkové náklady na finanční nástroje a kumulativní dopad na výnosnost investice. Členské státy zajistí, aby investiční podniky vyjadřovaly celkové náklady v penězích a procentech, vypočtené do data splatnosti finančního nástroje nebo u finančních nástrojů bez data splatnosti po dobu držení doporučenou investičním podnikem, nebo pokud tato doba neexistuje, po dobu držení v délce 1, 3 a 5 let. Pokud o to zákazník požádá, investiční podniky poskytnou podrobný rozpis.

Platby třetích stran, které podnik zaplatil nebo obdržel v souvislosti s investiční službou poskytovanou zákazníkovi, se rozepisují zvlášť. Investiční podnik zveřejní kumulativní dopad těchto plateb třetích stran, včetně všech opakujících se plateb třetích stran, na čistý výnos za dobu držby, jak je uvedeno v předchozím pododstavci. Účel plateb třetích stran a jejich dopad na čistý výnos musí být vysvětlen standardizovaným způsobem a tak, aby tomu průměrný retailový zákazník rozuměl.

Pokud nelze výši některých nákladů, souvisejících poplatků nebo plateb třetích stran zjistit před poskytnutím příslušné investiční nebo doplňkové služby, musí být způsob výpočtu částky zákazníkovi jasně sdělen způsobem, který je pro průměrného retailového zákazníka srozumitelný, přesný a pochopitelný.

Investiční podniky poskytující investiční služby profesionálním zákazníkům mají právo dohodnout si s těmito zákazníky omezené uplatňování podrobných požadavků stanovených v tomto odstavci. Investiční podniky nemohou sjednat taková omezení, když jsou poskytovány služby investičního poradenství nebo správy portfolií nebo když bez ohledu na poskytované investiční služby dané finanční nástroje zahrnují derivátový nástroj.

Investiční podniky poskytující investiční služby způsobilým protistranám mají právo dohodnout si s těmito zákazníky omezené uplatňování podrobných požadavků stanovených v tomto odstavci, s výjimkou případů, kdy bez ohledu na poskytované investiční služby dané finanční nástroje zahrnují derivátový nástroj a způsobilá protistrana má v úmyslu je nabízet svým zákazníkům.

2.Po provedení testování spotřebiteli a odvětvím a po konzultaci s orgánem EIOPA vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní všechny následující prvky:

a)příslušný formát pro poskytování veškerých nákladů, souvisejících poplatků a plateb třetích stran investičním podnikem jeho retailovému zákazníkovi nebo potenciálnímu retailovému zákazníkovi, a to před uzavřením každé transakce s finančními nástroji;

b)standardní terminologii a související vysvětlivky, které mají investiční podniky používat pro zveřejňování a výpočet jakýchkoli nákladů, souvisejících poplatků a plateb třetích stran, které podniky přímo nebo nepřímo účtují zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi v souvislosti s poskytováním investiční služby (služeb) nebo doplňkové služby (služeb) a tvorbou a správou finančních nástrojů, které mají být zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi doporučeny nebo nabízeny. Vysvětlení týkající se těchto nákladů, souvisejících poplatků a plateb třetích stran a jejich dopadu na očekávané výnosy musí zajistit, aby jim pravděpodobně rozuměl každý průměrný retailový zákazník bez zvláštních znalostí o investicích do finančních nástrojů.

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do [Úřad pro publikace: 18 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat tyto regulační technické normy postupem podle článku 10 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.Je-li smlouva o nákupu nebo prodeji finančního nástroje uzavřena za použití prostředků pro komunikaci na dálku, což znemožňuje předchozí poskytnutí informací o nákladech a poplatcích, může investiční podnik poskytnout informace o nákladech a poplatcích buď v elektronické podobě, nebo v papírové podobě, pokud to neprofesionální zákazník požaduje, a to bez zbytečného odkladu po uzavření obchodu, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a) zákazník souhlasil, že informace obdrží bez zbytečného odkladu po uzavření obchodu;

b)investiční podnik dal zákazníkovi možnost odložit uzavření obchodu, dokud zákazník informace neobdrží.

Investiční podnik je povinen poskytnout zákazníkovi možnost získat informace o nákladech a poplatcích telefonicky ještě před uzavřením obchodu.

4.Aniž jsou dotčeny ostatní požadavky související se službami správy portfolia, poskytuje-li investiční podnik retailovému zákazníkovi některou investiční službu spolu se službou úschovy a správy finančních nástrojů na účet retailového zákazníka, poskytne v souvislosti s těmito nástroji retailovému zákazníkovi roční výkaz s následujícími informacemi vyjádřenými v penězích a procentech:

a)všechny implicitní a explicitní náklady a související poplatky, které retailový zákazník ročně zaplatí nebo ponese za celé portfolio, s rozdělením na:

i) náklady spojené s poskytováním každé investiční nebo případně doplňkové služby investičním podnikem retailovému zákazníkovi;

ii) náklady spojené s tvorbou a správou finančních nástrojů držených retailovým zákazníkem;

iii) případné platby, které podnik obdržel od třetích stran nebo jim je zaplatil v souvislosti s investičními službami poskytovanými retailovému zákazníkovi;

b)celkovou částku dividend, úroků a jiných úhrad přijatých ročně retailovým zákazníkem za celé portfolio;

c)celkové daně, včetně kolkovného, daně z transakcí, srážkové daně a dalších daní, pokud je investiční podnik vybírá, které nese retailový zákazník za celé portfolio;

d)roční tržní hodnotu nebo odhadovanou hodnotu, není-li tržní hodnota k dispozici, u každého finančního nástroje zahrnutého do portfolia retailového zákazníka;

e)čistou roční výkonnost portfolia retailového zákazníka a roční výkonnost jednotlivých finančních nástrojů zahrnutých do tohoto portfolia.

Pokud investiční podnik poskytuje investiční službu bez služby úschovy a správy finančních nástrojů na účet retailového zákazníka, předloží roční výkaz obsahující příslušné informace podle písmene a).

Pokud investiční podnik poskytuje výhradně službu úschovy a správy finančních nástrojů na účet retailového zákazníka, předloží roční výkaz obsahující příslušné informace o písmenech a), b), c) a d).

Retailový zákazník je oprávněn obdržet na svou žádost každý rok podrobný rozpis informací uvedených výše v písmenech a) až c) podle jednotlivých finančních nástrojů, které vlastnil v příslušném období, jakož i podle každé daně, kterou retailový zákazník zaplatil.

Roční výkaz o nákladech a výkonnosti pro retailové zákazníky musí být předložen způsobem, který je pro průměrného retailového zákazníka srozumitelný. Informace o nákladech, souvisejících poplatcích a případných platbách třetích stran se uvádějí za použití terminologie a vysvětlení popsaných v odstavci 2 tohoto článku.

5.Roční výpis podle odstavce 4 se nepředkládá, pokud investiční podnik poskytuje svým retailovým zákazníkům přístup do online systému, který lze považovat za trvalý nosič dat, kde si může retailový zákazník snadno najít aktuální výpisy s příslušnými informacemi pro jednotlivé nástroje požadované podle odstavce 4, a pokud má podnik důkaz, že si zákazník vyhledal tento výpis alespoň jednou za rok.

Článek 24c

Propagační sdělení a postupy

1.Členské státy zajistí, aby propagační sdělení byla jako taková jasně určitelná a aby byly jasně označeny investiční podniky odpovědné za jejich obsah a distribuci, a to bez ohledu na to, zda je sdělení učiněno investičním podnikem přímo nebo nepřímo.

2.Členské státy zajistí, aby propagační sdělení byla vytvářena, navrhována a poskytována způsobem, který je pravdivý, jasný, nezavádějící, vyvážený z hlediska prezentace výhod a rizik a vhodný pro cílovou skupinu z hlediska obsahu a distribučních kanálů, a pokud se týká konkrétního finančního nástroje, pro cílový trh určený podle čl. 24 odst. 2.

Veškerá propagační sdělení musí zřetelně a stručně uvádět základní charakteristiky finančních nástrojů nebo investičních služeb a souvisejících doplňkových služeb, na které odkazují.

Předložení základních charakteristik finančních nástrojů a služeb obsažených v propagačních sděleních poskytovaných nebo zveřejňovaných retailovým nebo potenciálním retailovým zákazníkům zajistí, aby tito zákazníci snadno porozuměli klíčovým vlastnostem finančních nástrojů nebo služeb a hlavním rizikům s nimi spojeným.

3.Členské státy zajistí, aby propagační postupy byly vyvíjeny a používány způsobem, který je pravdivý a není klamavý a který je vhodný pro cílovou skupinu.

4.Pokud tvůrce finančního nástroje připravuje a poskytuje propagační sdělení, které má být použito distributorem, pak za obsah tohoto propagačního sdělení a jeho aktualizaci odpovídá tvůrce. Za použití tohoto propagačního sdělení odpovídá distributor, který zajistí, aby bylo použito pouze pro určený cílový trh a v souladu s distribuční strategií určenou pro tento cílový trh.

Pokud investiční podnik, který nabízí nebo doporučuje finanční nástroje, jež nevytváří, organizuje své vlastní propagační sdělení, je plně odpovědný za jeho vhodný obsah, aktualizaci a použití v souladu s určeným cílovým trhem a zejména v souladu s určenou kategorizací zákazníků.

5.Členské státy zajistí, aby investiční podniky podávaly řídícímu orgánu podniku výroční zprávy o používání propagačních sdělení a strategií zaměřených na propagační postupy, o dodržování příslušných povinností týkajících se propagačních sdělení a postupů podle této směrnice a o všech nahlášených nesrovnalostech a navrhovaných řešeních.

6.Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány mohly v souvislosti s každým propagačním sdělením nebo propagačním postupem, které nejsou v souladu s požadavky podle odstavců 1 až 3, přijmout včasná a účinná opatření.

7.Záznamy, které má investiční podnik vést podle čl. 16 odst. 6, zahrnují veškerá propagační sdělení, která investiční podnik nebo některá třetí strana odměňovaná nebo motivovaná nepeněžní odměnou investičního podniku poskytla nebo zpřístupnila retailovým zákazníkům nebo potenciálním retailovým zákazníkům.

Tyto záznamy se uchovávají po dobu pěti let a na žádost příslušného orgánu až po dobu sedmi let. Investiční podnik musí mít možnost tyto záznamy na žádost příslušného orgánu vyhledat.

Záznamy uvedené v prvním pododstavci zahrnují toto:

a)obsah propagačního sdělení;

b)podrobnosti o médiu použitém pro propagační sdělení;

c)datum a dobu trvání propagačního sdělení včetně příslušného času zahájení a ukončení;

d)cílové segmenty retailových zákazníků nebo profilující determinanty;

e)členské státy, v nichž je propagační sdělení k dispozici;

f)totožnost každé třetí strany, která se podílí na šíření propagačního sdělení.

Záznamy o této totožnosti uvedené v písmenu f) obsahují zákonné názvy/jména, registrované adresy, kontaktní údaje a případně uživatelská jména dotčených fyzických nebo právnických osob na sociálních sítích.

8.Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89 za účelem doplnění této směrnice stanovením následujícího:

a)základní charakteristiky finančního nástroje (finančních nástrojů) nebo investiční a doplňkové služby (doplňkových služeb), které mají být zveřejněny ve všech propagačních sděleních určených retailovým zákazníkům nebo potenciálním retailovým zákazníkům, a veškerá další relevantní kritéria s cílem zajistit, že tyto základní charakteristiky budou uvedeny viditelně a budou snadno dostupné průměrnému retailovému zákazníkovi bez ohledu na způsob sdělení;

b)podmínky, které by měla propagační sdělení a propagační postupy splňovat, aby byly pravdivé, jasné, nezavádějící, vyvážené z hlediska předkládání výhod a rizik a vhodné z hlediska obsahu a distribučních kanálů pro cílovou skupinu, případně cílový trh.

Článek 24d

Požadavky na odbornou způsobilost

1. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky zajistily a na požádání příslušným orgánům prokázaly, že fyzické osoby, které jménem investičního podniku poskytují zákazníkům investiční poradenství nebo informace o finančních nástrojích, investičních službách nebo doplňkových službách, mají potřebné znalosti a odborné schopnosti k plnění povinností podle článků 24, 24a, 24b, 24c a článku 25 a že si tyto znalosti a odborné schopnosti udržují a aktualizují pravidelným odborným rozvojem a přípravou, včetně zvláštní odborné přípravy v případě, že podnik nabízí nové finanční nástroje a investiční služby. Členské státy mají zavedena a zveřejní kritéria, která se pro účinné hodnocení těchto znalostí a schopností použijí.

2. Pro účely odstavce 1 členské státy vyžadují, aby investiční podniky zajistily a na požádání příslušným orgánům prokázaly, že fyzické osoby poskytující investiční poradenství zákazníkům jménem investičního podniku mají a udržují si alespoň znalosti a odborné schopnosti stanovené v příloze V a absolvují alespoň 15 hodin odborné přípravy a rozvoje ročně. Splnění kritérií stanovených v příloze V a každoroční úspěšné absolvování průběžné odborné přípravy a rozvoje se prokazuje osvědčením.

Komisi je svěřena pravomoc k doplnění této směrnice přijetím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89 s cílem případného přezkumu požadavků stanovených v příloze V.“;

(14)článek 25 se mění takto:

a)odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1. Investiční podnik posoudí vhodnost nebo přiměřenost příslušných finančních nástrojů nebo investičních služeb nebo transakcí, které má svému zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi doporučit nebo které má od něj požadovat, a to v dostatečném předstihu před i) poskytnutím investičního poradenství nebo správou portfolia nebo ii) provedením nebo přijetím a předáním pokynu. Každé z těchto posouzení se určí na základě informací o zákazníkovi nebo potenciálním zákazníkovi, které investiční podnik získá v souladu s níže uvedenými požadavky.

Investiční podnik zajistí, aby byl zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi vysvětlen účel posouzení vhodnosti nebo přiměřenosti předtím, než jsou od něj vyžádány informace. Zákazníci a potenciální zákazníci musí být upozorněni na následující důsledky:

a)poskytnutí nepřesných nebo neúplných informací má negativní dopad na kvalitu posouzení, které má provést investiční podnik;

b)absence informací zabrání podniku určit, zda je pro něj zamýšlená služba nebo finanční nástroj vhodný nebo přiměřený, a pokračovat v doporučení nebo provedení pokynu klienta. Toto vysvětlení a upozornění lze poskytnout ve standardizované formě.

Investiční podnik poskytne retailovému zákazníkovi na jeho žádost zprávu o informacích shromážděných pro účely posouzení vhodnosti nebo přiměřenosti. Tato zpráva se předkládá ve standardizované formě.

Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní vysvětlení a upozornění podle odst. 1 druhého pododstavce a k formát a obsah zprávy podle odst. 1 třetího pododstavce.

Orgán ESMA předloží návrhy regulačních technických norem Komisi do [Úřad pro publikace: vložte datum 18 měsíců od vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené výše ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

2. S výhradou druhého pododstavce získá investiční podnik při poskytování služeb investičního poradenství nebo správy portfolia nezbytné informace o znalostech a zkušenostech zákazníka nebo potenciálního zákazníka, pokud jde o specifický typ produktu nebo služby, o jeho finanční situaci, včetně složení stávajících portfolií, jeho schopnosti nést úplné nebo částečné ztráty, investičních potřebách a cílech, včetně případných preferencí týkajících se udržitelnosti, a rizikové toleranci, aby tak mohl zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi doporučit investiční službu nebo finanční nástroje, které jsou pro tuto osobu vhodné, a zejména jsou v souladu s jeho rizikovou tolerancí, schopností nést ztráty a potřebou diverzifikace portfolia.

Při poskytování nezávislého investičního poradenství retailovým zákazníkům, které se omezuje na dobře diverzifikované, nekomplexní a nákladově efektivní finanční nástroje, není nezávislý podnik povinen získávat informace o znalostech a zkušenostech retailového zákazníka nebo potenciálního retailového zákazníka o zvažovaných finančních nástrojích nebo investičních službách nebo o stávajícím složení portfolia retailového zákazníka.

Členské státy zajistí, aby v případě, že investiční podnik poskytuje investiční poradenství, při němž je doporučován určitý balíček služeb nebo produktů v souladu s čl. 24 odst. 11, byl celkový balíček vhodný.

Při poskytování buď investičního poradenství, nebo správy portfolia, které zahrnují výměnu finančního nástroje, získají investiční podniky nezbytné informace o zákazníkových investicích a provedou analýzu nákladů a přínosů výměny finančních nástrojů. Při poskytování investičního poradenství informují investiční podniky zákazníka o tom, zda jsou přínosy výměny finančních nástrojů větší než náklady spojené s touto výměnou.

3. Členské státy zajistí, aby investiční podniky při poskytování investičních služeb jiných než služeb uvedených v odstavci 2 požádaly zákazníka nebo potenciálního zákazníka o poskytnutí informací o jeho znalostech a zkušenostech v oblasti investic v souvislosti s určitým nabízeným nebo požadovaným produktem nebo službou a v případě retailového zákazníka nebo potenciálního retailového zákazníka o schopnosti nést úplné nebo částečné ztráty a rizikovou toleranci, aby tak mohly posoudit, zda jsou navrhovaná investiční služba (služby) nebo finanční nástroj (nástroje) pro zákazníka přiměřené.

V případě, že se v souladu s čl. 24 odst. 11 předpokládá balíček služeb nebo produktů prodávaný jako jeden celek, zaměří se toto posouzení na to, zda je přiměřený celkový balíček.

Pokud investiční podnik na základě informací získaných podle prvního pododstavce posoudí, že produkt nebo služba nejsou pro zákazníka nebo potenciálního zákazníka přiměřené, upozorní jej na to. Toto upozornění se poskytuje ve standardizované formě a zaznamená se.

Investiční podnik neprovede transakci, které se týká upozornění, že produkt nebo služba nejsou přiměřené, ledaže zákazník požádá o její provedení i přes toto upozornění. Zaznamená se jak požadavek zákazníka, tak přijetí ze strany firmy

Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní formát a obsah upozornění uvedeného v pododstavci 3.

Orgán ESMA předloží návrhy regulačních technických norem Komisi do [Úřad pro publikace: vložte datum 18 měsíců od vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat tyto regulační technické normy postupem podle článku 10 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

b)v odstavci 4 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní formát a obsah upozornění uvedeného v prvním pododstavci písm. c).

Orgán ESMA předloží návrhy regulačních technických norem Komisi do [Úřad pro publikace: vložte datum 18 měsíců od vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené výše podle článku 10 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

c)v odstavci 6 se za druhý pododstavec vkládá nová věta, která zní:

„Poskytnutí tohoto prohlášení se provede v dostatečném předstihu před uzavřením obchodu, aby bylo zajištěno, že zákazník získá dostatek času na jeho prostudování a v případě potřeby na získání dodatečných informací nebo vysvětlení od investičního podniku, není-li stanoveno jinak.“;

d)odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. Komise je oprávněna doplnit tuto směrnici přijetím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89 zaručující, že investiční podniky při poskytování investičních nebo doplňkových služeb svým zákazníkům jednají v souladu se zásadami stanovenými v odstavcích 1 až 6 tohoto článku, včetně informací, které je třeba získat při posuzování vhodnosti nebo přiměřenosti služeb a finančních nástrojů pro zákazníky, kritérií k posouzení nekomplexních finančních nástrojů pro účely odst. 4 písm. a) bodu vi) tohoto článku, obsahu a formátu záznamů a dohod za účelem poskytování služeb zákazníkům a obsahu a formátu pravidelných zpráv zákazníkům o poskytovaných službách. Tyto akty v přenesené pravomoci přihlédnou k:

a)povaze služeb, které jsou zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi nabízeny nebo poskytovány přihlédnutím k druhu, předmětu, velikosti, nákladům, rizikům, složitosti, ceně a četnosti obchodů;

b)povaze nabízených nebo zvažovaných produktů, včetně různých typů finančních nástrojů a strukturovaných vkladů;

c)retailové nebo profesionální povaze zákazníka nebo potenciálních zákazníků, nebo v případě odstavce 6 jejich klasifikaci jako způsobilé protistrany.“;

(15) článek 30 se mění takto:

a)v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy zajistí, aby investiční podniky s povolením provádět pokyny na účet zákazníka nebo obchodovat na vlastní účet nebo přijímat a předávat pokyny měly možnost provádět nebo uzavírat obchody se způsobilými protistranami, aniž by musely pro tyto obchody nebo jakékoli doplňující služby s těmito obchody přímo související splňovat čl. 16 odst. 3a, článek 24 s výjimkou odstavců 5, 5a a 5c a články 24a, 24b, s výjimkou odstavce 1, 24c, 25, 27 a čl. 28 odst. 1.“;

b)v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Zařazením subjektu mezi způsobilé protistrany podle prvního pododstavce nejsou dotčena práva těchto subjektů žádat obecně nebo pro jednotlivé obchody o stejné zacházení jako se zákazníky, jejichž obchodní vztahy s investičním podnikem se řídí články 24, 24a, 24b, 24c, 25, 27 a 28.“;

(16)vkládá se nový článek 35a, který zní:

„Článek 35a

Podávání zpráv o přeshraničních činnostech

1.Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a úvěrové instituce poskytující investiční služby nebo činnosti každoročně oznamovaly příslušnému orgánu svého domovského členského státu následující informace, pokud poskytují investiční služby více než 50 zákazníkům na přeshraničním základě:

a)seznam hostitelských členských států, v nichž investiční podnik působí na základě volného pohybu služeb a činností po oznámení podle čl. 34 odst. 2;

b)druh, rozsah a okruh poskytovaných služeb a činností prováděných v každém hostitelském členském státě prostřednictvím volného pohybu investičních služeb a činností a doplňkových služeb;

c)pro každý hostitelský členský stát celkový počet a kategorie zákazníků odpovídající službám a činnostem uvedeným v písmenu b) a poskytnutým během příslušného období končícího 31. prosince a rozdělení na profesionální a retailové zákazníky;

d)počet stížností podle článku 75 přijatých od zákazníků a zúčastněných stran v každém hostitelském členském státě;

e)typ propagačních sdělení používaných v hostitelských členských státech.

Příslušné orgány sdělí orgánu ESMA veškeré informace získané od investičních podniků.

2.Orgán ESMA zřídí elektronickou databázi obsahující informace shromážděné podle odstavce 1, která bude přístupná všem příslušným orgánům.

3.Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem týkajících se podrobností informací uvedených v odstavci 1, které mají investiční podniky oznamovat příslušným orgánům.

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do [Úřad pro publikace: vložte datum 18 měsíců od vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat tyto regulační technické normy postupem podle článku 10 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které stanoví standardy a formáty údajů, metody a způsoby předávání, četnost a počáteční datum pro vykazování informací.

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy prováděcích technických norem Komisi do [Úřad pro publikace: vložte datum 18 měsíců od vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat uvedené prováděcí technické normy v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

5.Na základě informací sdělených podle odstavce 2 zveřejní orgán ESMA každý rok zprávu obsahující anonymizované a souhrnné statistiky o poskytovaných investičních službách a činnostech prováděných v Unii v rámci volného pohybu investičních služeb a činností, jakož i analýzu trendů.“;

(17)čl. 69 odst. 2 se mění takto:

a)vkládá se nové písmeno ca), které zní:

„ca) provádět činnosti fiktivního nákupu;“

b)vkládá se nové písmeno ka), které zní:

„ka) pozastavit nebo zakázat na dobu nejvýše jednoho roku propagační sdělení nebo postupy používané investičním podnikem v jeho členském státě, pokud existují oprávněné důvody se domnívat, že došlo k porušení této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014.“;

c)vkládají se nová písmena v) a w), která znějí:

„v) přijmout veškerá nezbytná opatření, včetně požádání třetí strany nebo jiného orgánu veřejné moci o provedení takových opatření, ať už na dočasném nebo trvalém základě s cílem:

i) odstranit obsah nebo omezit přístup k online rozhraní nebo nařídit zřetelné zobrazení upozornění pro zákazníky při přístupu k online rozhraní;

ii) nařídit poskytovateli hostingových služeb, aby online rozhraní odstranil, nebo aby k němu znemožnil či omezil přístup;

iii) nařídit registrům domén nebo registrátorům vymazat plně kvalifikované doménové jméno a umožnit toto jméno zaregistrovat dotčenému příslušnému orgánu.

w) uložit investičním podnikům povinnost používat upozornění na rizika v informačních materiálech, včetně propagačních sdělení, týkajících se zvláště rizikových finančních nástrojů, pokud by tyto nástroje mohly vážně ohrozit ochranu investorů.“;

d)doplňují se nové pododstavce, které znějí:

„Při využití pravomocí uvedených v písmenu ka) příslušný orgán informuje orgán ESMA. Pokud se tyto postupy nebo sdělení používají ve více než jednom členském státě, koordinuje orgán ESMA na žádost alespoň jednoho příslušného orgánu opatření přijatá příslušnými orgány podle písmene ka).

Provádění a výkon pravomocí stanovených v tomto odstavci musí být přiměřené a v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, včetně platných procesních záruk a zásad podle Listiny základních práv Evropské unie. Vyšetřovací a donucovací opatření přijatá podle této směrnice musí být přiměřená povaze a celkové skutečné nebo potenciální újmě způsobené porušením.“;

(18)v čl. 70 odst. 3 písm. a) se doplňují nové body xxxvii) až xxxxii), které znějí:

„xxxvii) čl. 16-a odst. 1 až 8,

xxxviii) čl. 24 odst. 5a až 5c a odst. 11a,

xxxix) čl. 24a odst. 1 až 2 a 6 až 7,

„(xxxx) čl. 24b odst. 1, 3 a 4;

„(xxxxi) čl. 24c odst. 1 až 5 a 7;

xxxxii) ustanovení čl. 35a odst. 1;“

(19)čl. 73 odst. 1 se mění takto:

a)první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zřídily účinné mechanismy, které umožní hlášení potenciálních nebo skutečných případů porušení nařízení (EU) č. 600/2014 a vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice příslušným orgánům, a to i ze strany podniků, které nejsou řádně oprávněny podle této směrnice.“;

b)v druhém pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) zvláštní postupy pro přijímání hlášení o potenciálních či skutečných případech porušení předpisů a jejich následné vyřízení, včetně zřízení bezpečných komunikačních kanálů pro tato hlášení. Součástí těchto postupů je rovněž vytvoření odkazu na jednoduchý formulář pro podávání zpráv, který umožní každé osobě oznámit potenciální nebo skutečné porušení práva Unie nebo vnitrostátního práva, a to na titulní stránce internetových stránek každého příslušného orgánu. Členské státy od příslušných orgánů vyžadují, aby bez zbytečného odkladu analyzovaly všechna hlášení předložená prostřednictvím tohoto formuláře;“;

(20)článek 86 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Pokud má příslušný orgán hostitelského členského státu (pro účely tohoto článku „iniciující orgán“) přiměřené důvody se domnívat, že investiční podnik, který na jeho území působí v rámci volného pohybu služeb, porušuje povinnosti vyplývající z předpisů přijatých na základě této směrnice nebo že investiční podnik, který má na jeho území pobočku, porušuje povinnosti vyplývající z předpisů přijatých na základě této směrnice, které nesvěřují pravomoc příslušnému orgánu hostitelského členského státu, postoupí tato zjištění příslušnému orgánu domovského členského státu.

Informace o tomto postoupení se předá orgánu ESMA. Orgán ESMA předá tyto informace příslušným orgánům všech ostatních hostitelských členských států, v nichž investiční podnik poskytuje investiční služby nebo vykonává činnost.

Příslušný orgán domovského členského státu přijme bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 pracovních dnů poté, co mu iniciující orgán předal svá zjištění, nezbytná opatření nebo zahájí nezbytný správní postup směřující k přijetí těchto opatření. Příslušný orgán domovského členského státu sdělí všechny nezbytné informace o každém přijatém opatření iniciujícímu orgánu, jakož i orgánu ESMA a příslušným orgánům všech ostatních členských států, na jejichž území investiční podnik působí.

Pokud i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu nebo proto, že se tato opatření ukáží jako nepřiměřená nebo že nebylo přijato žádné opatření, jedná investiční podnik i nadále způsobem, který jasně poškozuje zájmy investorů hostitelského členského státu nebo řádné fungování trhů, použije se toto:

a)příslušný orgán hostitelského členského státu poté, co uvědomí příslušný orgán domovského členského státu, přijme veškerá vhodná opatření nezbytná k ochraně investorů a k řádnému fungování trhů. To zahrnuje možnost zabránit investičním podnikům, které jednají protiprávně, v zahájení jakéhokoli dalšího obchodu na jeho území. O těchto opatřeních jsou bez zbytečného odkladu informovány Komise a orgán ESMA, jakož i všechny příslušné orgány hostitelských členských států, v nichž investiční podnik, který se dopustil protiprávního jednání, působí; a

b)příslušný orgán hostitelského členského státu může tuto záležitost předložit orgánu ESMA, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež jsou mu svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

b)vkládají se nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a. Pokud iniciující orgán přijal preventivní opatření proti porušujícímu investičnímu podniku podle odstavce 1, může příslušný orgán kteréhokoli jiného hostitelského členského státu, pokud tentýž investiční podnik vyvolává obavy nebo porušuje předpisy velmi podobným nebo totožným způsobem, jako ten, který je uveden ve zjištěních iniciujícího orgánu, přijmout vůči tomuto podniku velmi podobná nebo totožná opatření za předpokladu, že tento příslušný orgán má rovněž oprávněné důvody se domnívat, že k podobnému porušení došlo na jeho území.

Příslušný orgán tohoto jiného hostitelského členského státu tak může učinit, aniž by se předtím obrátil na příslušný orgán hostitelského členského státu, informuje však o tom příslušný orgán domovského členského státu nejméně pět pracovních dnů před přijetím těchto preventivních opatření.

Komise, orgán ESMA a všechny příslušné orgány hostitelských členských států, v nichž působí investiční podnik, který se dopustil protiprávního jednání, jsou o těchto opatřeních bez zbytečného odkladu informovány.

1b. Pokud do 12 měsíců jeden nebo více příslušných orgánů hostitelských členských států přijme opatření podle odst. 1 čtvrtého pododstavce písm. a) vůči jednomu nebo více investičním podnikům, které mají stejný domovský členský stát, nebo pokud domovský členský stát nesouhlasí se zjištěními hostitelského členského státu, může orgán ESMA zřídit platformu pro spolupráci v souladu s článkem 87a.“;

(21)vkládá se nový článek 87a, který zní:

„Článek 87a

Platformy pro spolupráci

1.Orgán ESMA může v případě odůvodněných obav ohledně nepříznivých účinků na investory zřídit a koordinovat platformu pro spolupráci, a to z vlastního podnětu nebo na žádost jednoho či více příslušných orgánů, s cílem posílit výměnu informací a prohloubit spolupráci mezi dotyčnými orgány dohledu, pokud investiční podnik vykonává nebo má v úmyslu vykonávat činnosti na základě volného pohybu služeb nebo svobody usazování a pokud jsou tyto činnosti relevantní pro trh hostitelského členského státu: Pokud je platforma pro spolupráci zřízena na žádost příslušného orgánu, oznámí tento příslušný orgán příslušnému orgánu domovského členského státu své odůvodněné obavy z negativních dopadů na investory.

2.Odstavcem 1 není dotčeno právo dotyčných orgánů dohledu zřídit platformu pro spolupráci v případě, že s jejím zřízením všechny orgány souhlasí.

3.Zřízením platformy pro spolupráci podle odstavců 1 a 2 není dotčen mandát k provádění dohledu orgánů dohledu domovského a hostitelského členského státu stanovený touto směrnicí.

4.Aniž je dotčen článek 35 nařízení (EU) č. 1095/2010, dotyčné příslušné orgány včas poskytnou na žádost orgánu ESMA veškeré nezbytné informace.

5.Pokud se dva nebo více příslušných orgánů platformy pro spolupráci neshodnou na postupu nebo obsahu opatření, která mají být přijata, nebo na nečinnosti, může orgán ESMA na žádost kteréhokoli dotyčného příslušného orgánu nebo z vlastního podnětu pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody v souladu s čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6.V případě neshody v rámci platformy a v případě vážných obav z negativních dopadů na investory nebo z nečinnosti či obsahu opatření, která mají být přijata ve vztahu k investičnímu podniku, může orgán ESMA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 vydat doporučení, aby vyzval příslušný orgán domovského členského státu, aby zvážil obavy ostatních dotčených příslušných orgánů a aby společně s ostatními dotčenými příslušnými orgány zahájil společnou kontrolu na místě.“;

(22)vkládá se nová hlava VIa, která zní:

„HLAVA VIa

FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Článek 88a

Finanční vzdělávání retailových zákazníků a potenciálních retailových zákazníků

Při přístupu k investičním službám nebo doplňkovým službám podpoří členské státy opatření, která podporují vzdělávání retailových zákazníků a potenciálních retailových zákazníků v oblasti odpovědného investování.

Článek 88b

Finanční vzdělávání a propagační sdělení

Finanční vzdělávací materiál, jehož cílem je podpořit finanční gramotnost jednotlivců tím, že jim umožní získat finanční způsobilost, a který přímo nepropaguje ani nenabádá k investování do jednoho či více finančních nástrojů nebo jejich kategorií ani do konkrétních investičních služeb, se pro účely této směrnice nepovažuje za propagační sdělení.“;

(23)článek 89 se nahrazuje tímto:

„1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2. Přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3, čl. 2 odst. 4, čl. 4 odst. 1 bodě 2 druhém pododstavci, čl. 4 odst. 2, čl. 13 odst. 1, čl. 16 odst. 12, čl. 16-a odst. 11, čl. 16-a odst. 12, čl. 23 odst. 4 a čl. 24 odst. 5c, čl. 24 odst. 13, čl. 24b odst. 2, čl. 24c odst. 8, čl. 24d odst. 2, čl. 25 odst. 8, čl. 27 odst. 9, čl. 28 odst. 3, čl. 30 odst. 5, čl. 31 odst. 4, čl. 32 odst. 4, čl. 33 odst. 8, čl. 35a odst. 3, čl. 35a odst. 4, čl. 52 odst. 4, čl. 54 odst. 4, čl. 58 odst. 6, čl. 64 odst. 7, čl. 65 odst. 7 a čl. 79 odst. 8 je svěřeno Komisi na dobu neurčitou od 2. července 2014.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3, čl. 2 odst. 4, čl. 4 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 4 odst. 2, čl. 13 odst. 1, čl. 16 odst. 12, čl. 16-a odst. 11, čl. 16-a odst. 12, čl. 23 odst. 4, čl. 24 odst. 5c, čl. 24 odst. 13, čl. 24b odst. 2, čl. 24c odst. 8, čl. 24d odst. 2, čl. 25 odst. 8, čl. 27 odst. 9, čl. 28 odst. 3, čl. 30 odst. 5, čl. 31 odst. 4, čl. 32 odst. 4, čl. 33 odst. 8, čl. 35a odst. 3, čl. 35a odst. 4, čl. 52 odst. 4, čl. 54 odst. 4, čl. 58 odst. 6, čl. 64 odst. 7, čl. 65 odst. 7 a čl. 79 odst. 8 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 3, čl. 2 odst. 4, čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce, čl. 4 odst. 2, čl. 13 odst. 1, čl. 16 odst. 12, čl. 16-a odst. 11, čl. 16-a odst. 12, čl. 23 odst. 4, čl. 24 odst. 5c, čl. 24 odst. 13, čl. 24b odst. 2, čl. 24c odst. 8, čl. 24d odst. 2, čl. 25 odst. 8, čl. 27 odst. 9, čl. 28 odst. 3, čl. 30 odst. 5, čl. 31 odst. 4, čl. 32 odst. 4, čl. 33 odst. 8, čl. 35a odst. 3, čl. 35a odst. 4, čl. 52 odst. 4, čl. 54 odst. 4, čl. 58 odst. 6, čl. 64 odst. 7, čl. 65 odst. 7 a čl. 79 odst. 8 vstoupí v platnost pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“;

(24)příloha II se mění v souladu s přílohou I této směrnice;

(25)Doplňuje se příloha V ve znění přílohy II této směrnice.

Článek 2

Změny směrnice (EU) 2016/97

Směrnice (EU) 2016/97 se mění takto:

1)čl. 2 odst. 1 se mění takto:

a)v bodě 4 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) dotčené pojistné produkty nepokrývají životní pojištění ani mimosmluvní odpovědnost za škodu, ledaže je toto krytí rizik spojených s odpovědností doplňkovou službou ke zboží či službě nabízeným zprostředkovatelem pojištění v rámci jeho hlavní profesní činnosti;“

b)bod 8 se nahrazuje tímto:

„8) „distributorem pojištění“ každý zprostředkovatel pojištění, zprostředkovatel doplňkového pojištění nebo jakákoli pojišťovna, která se zabývá distribucí pojištění;“

c)doplňují se nové body 19 až 22, které znějí:

„19) „elektronickou podobou“ jakýkoliv trvalý nosič dat jiný než papír;

20) „propagačním sdělením“ jakékoli sdělení informací, které není sdělením vyžadovaným právem Unie nebo vnitrostátním právem nebo které není finančním vzdělávacím materiálem uvedeným v článku 16b, které přímo nebo nepřímo propaguje pojistné produkty nebo přímo nebo nepřímo láká k investování do pojistných produktů s investiční složkou a které je uskutečněno:

a) pojišťovnou nebo zprostředkovatelem pojištění nebo třetí stranou, která je odměňována nebo motivována prostřednictvím nepeněžní náhrady ze strany této pojišťovny nebo zprostředkovatele pojištění;

b) fyzickými nebo právnickými osobami;

c) v jakékoli formě a jakýmikoli prostředky.

21) „propagačním postupem“ jakákoli strategie, použití nástroje nebo techniky uplatňované pojišťovnou nebo zprostředkovatelem pojištění nebo jakoukoli třetí stranou, která je touto pojišťovnou nebo zprostředkovatelem pojištění odměňována nebo motivována prostřednictvím nepeněžní odměny, aby:

a) přímo nebo nepřímo šířila propagační sdělení;

b) urychlila nebo zlepšila dosah a účinnost propagačních sdělení;

c) jakýmkoli způsobem propagovala pojišťovny, zprostředkovatele pojištění nebo pojistné produkty;

22) „online rozhraním“ jakýkoli software, včetně internetových stránek, části internetových stránek nebo aplikace.“;

(26)článek 3 se mění takto:

a)v odst. 4 šestém pododstavci se druhá věta nahrazuje tímto:

„Kde je to relevantní, informuje domovský členský stát o výmazu z rejstříku okamžitě hostitelský členský stát.“;

b)v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud je registrace zamítnuta nebo pokud je zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění vymazán z rejstříku, příslušný orgán sdělí své rozhodnutí žadateli nebo dotčenému zprostředkovateli pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění v řádně odůvodněném dokumentu a informuje orgán EIOPA o důvodech zamítnutí registrace nebo vymazání z rejstříku.“;

c)vkládá se nový odstavec 5a, který zní:

„5a. Orgán EIOPA sestaví a příslušným orgánům zpřístupní seznam všech zprostředkovatelů pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění, jejichž registrace byla zamítnuta nebo kteří byli příslušným orgánem z rejstříku vymazáni.

Seznam uvedený v prvním pododstavci obsahuje případně informace o službách nebo činnostech, pro než každý zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění požádal o registraci, jakož i důvody odmítnutí registrace nebo vyškrtnutí z rejstříku, přičemž je pravidelně aktualizován.“;

(27) článek 5 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Příslušný orgán hostitelského členského státu, který má přiměřené důvody se domnívat, že zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění, který vykonává činnost na jeho území v rámci volného pohybu služeb, porušuje povinnosti vyplývající z ustanovení přijatých na základě této směrnice, o tom informuje příslušný orgán domovského členského státu.

Příslušný orgán hostitelského členského státu informuje orgán EIOPA o tom, že o své domněnce informoval domovský členský stát. Orgán EIOPA předá tyto informace příslušným orgánům všech ostatních hostitelských členských států, v nichž zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění působí v rámci volného pohybu služeb.

Po posouzení informací obdržených podle prvního pododstavce příslušný orgán domovského členského státu přijme v příslušných případech vhodná opatření k nápravě situace, a to při nejbližší příležitosti, nejpozději však do 30 pracovních dnů od obdržení sdělení od příslušného orgánu hostitelského členského státu. Příslušný orgán domovského členského státu o těchto přijatých opatřeních uvědomí příslušný orgán hostitelského členského státu. Příslušný orgán domovského členského státu sdělí příslušnému orgánu hostitelského členského státu a příslušným orgánům všech ostatních členských států, na jejichž území zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění působí v rámci volného pohybu služeb, veškeré příslušné informace o přijatém opatření.

Pokud přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu nebo proto, že se ukáže, že uvedená opatření nejsou dostatečná nebo nebyla přijata, zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění i nadále jedná tak, že zjevně a ve velkém rozsahu poškozuje zájmy spotřebitelů v hostitelském členském státě nebo řádné fungování pojistných a zajistných trhů, může příslušný orgán hostitelského členského státu po informování příslušného orgánu domovského členského státu přijmout vhodná opatření k zabránění dalšímu protiprávnímu jednání, včetně, v nezbytně nutném rozsahu, zabránění tomu, aby zprostředkovatel pokračoval ve výkonu nové činnosti na území hostitelského členského státu.“;

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„Příslušné orgány hostitelského členského státu sdělí dotčenému zprostředkovateli pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění v odůvodněném dokumentu všechna opatření přijatá podle odstavců 1 a 2 a oznámí tato opatření bez zbytečného odkladu příslušnému orgánu domovského členského státu. Příslušný orgán hostitelského členského státu rovněž oznámí tato opatření Komisi, orgánu EIOPA a příslušným orgánům hostitelských členských států, v nichž zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění působí v rámci volného pohybu služeb.“;

c)doplňuje se nový odstavec 4, který zní:

„4. Pokud během dvanácti měsíců dva nebo více příslušných orgánů hostitelských členských států přijmou opatření podle odstavce 1 v souvislosti s jedním nebo více zprostředkovateli pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění, kteří mají stejný domovský členský stát, nebo pokud domovský členský stát nesouhlasí se zjištěními hostitelského členského státu, může orgán EIOPA zřídit platformu pro spolupráci v souladu s článkem 12b.“;

(28)vkládá se nový článek 9a, který zní:

„Článek 9a

Podávání zpráv o přeshraničních činnostech

1.Členské státy vyžadují, aby distributoři pojištění, kteří vykonávají činnosti distribuce pojištění s více než 50 zákazníky na přeshraničním základě, každoročně hlásili příslušnému orgánu svého domovského členského státu následující informace:

a)seznam hostitelských členských států, ve kterých distributor pojištění působí v rámci volného pohybu služeb nebo svobody usazování;

b)okruh a rozsah činností distribuce pojištění prováděných v každém hostitelském členském státě;

c)druh pojistných produktů distribuovaných v každém hostitelském členském státě;

d)pro každý hostitelský členský stát celkový počet zákazníků za příslušné období končící 31. prosince;

e)počet stížností přijatých od zákazníků zúčastněných stran v každém hostitelském členském státě.

Příslušné orgány sdělí orgánu EIOPA všechny informace, které distributoři pojištění nahlásili podle prvního pododstavce.

2.Orgán EIOPA zřídí elektronickou databázi obsahující informace nahlášené podle odst. 1 druhého pododstavce. Tato databáze musí být přístupná všem příslušným orgánům.

3.Orgán EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem týkajících se podrobností informací uvedených v odstavci 1.

Orgán EIOPA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do [Úřad pro publikace: vložte datum 18 měsíců od vstupu této směrnice v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článku 10 nařízení (EU) č. 1094/2010.

4.Orgán EIOPA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které stanoví standardy a formáty údajů, metody a způsoby předávání, četnost a počáteční datum pro vykazování a hlášení informací podle odstavce 1.

Orgán EIOPA předloží uvedené návrhy prováděcích technických norem Komisi do [Úřad pro publikace: vložte datum 18 měsíců od vstupu této směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

5.Na základě informací sdělených podle odstavce 2 zveřejní orgán EIOPA každý rok zprávu obsahující anonymizované a souhrnné statistiky o činnostech distribuce pojištění prováděných v Unii v rámci volného pohybu služeb, jakož i analýzu trendů.“;

(29)článek 10 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Domovské členské státy zajistí, aby distributoři pojištění a zajištění a zaměstnanci pojišťoven a zajišťoven vykonávající distribuci pojištění nebo zajištění měli potřebné znalosti a odbornost k tomu, aby řádně plnili své úkoly a povinnosti.

b) odstavec 2 se mění takto:

i) první, druhý a třetí pododstavec se nahrazují tímto:

„Domovské členské státy zajistí, aby si zprostředkovatelé pojištění a zajištění, zaměstnanci pojišťoven a zajišťoven a zaměstnanci zprostředkovatelů pojištění a zajištění udržovali a aktualizovali znalosti a odbornost pravidelným odborným rozvojem a odbornou přípravou, včetně zvláštní odborné přípravy v případech, kdy pojišťovny nebo zajišťovny a zprostředkovatelé nabízejí nové pojistné produkty nebo služby.

Pro účely prvního pododstavce domovské členské státy zavedou a zveřejní mechanismy, které umožní účinně ověřovat a hodnotit znalosti a odbornou způsobilost zprostředkovatelů pojištění a zajištění, zaměstnanců pojišťoven, zajišťoven a zprostředkovatelů pojištění a zajištění, jak je stanoveno v příloze I, které budou obnášet odbornou přípravu či rozvoj v trvání alespoň 15 hodin ročně, přičemž se zohlední povaha prodávaných produktů, typ distributora, úloha, kterou tyto osoby vykonávají, a činnost prováděná v rámci distributora pojištění nebo zajištění.

Domovské členské státy vyžadují, aby splnění kritérií stanovených v příloze I a každoroční úspěšné absolvování průběžné odborné přípravy a rozvoje bylo prokázáno osvědčením.“

ii) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Komisi je svěřena pravomoc k doplnění této směrnice přijetím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem podrobně rozvést obecný požadavek uvedený v příloze I.“;

c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Zprostředkovatelé pojištění a zajištění si musí udržovat pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání, které pokrývá celé území Unie, nebo jinou podobnou záruku proti odpovědnosti z porušení povinné péče při výkonu povolání v hodnotě nejméně 1 250 000 EUR na jednu pojistnou událost a 1 850 000 EUR na všechny pojistné události dohromady za jeden rok, pokud jim takové pojištění nebo srovnatelnou záruku již neposkytuje pojišťovna, zajišťovna nebo jiný podnik, na jehož účet zprostředkovatelé pojištění nebo zajištění působí nebo za nějž jsou zprostředkovatelé pojištění nebo zajištění oprávněni jednat, nebo pokud tento podnik nepřebírá neomezenou odpovědnost za jednání zprostředkovatele.“;

d)v odstavci 6 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) požadavek na zprostředkovatele, aby trvale disponoval finančními prostředky ve výši 4 % úhrnu přijatého ročního pojistného, nejméně však 18 750 EUR;“

(30)v čl. 12 odst. 3 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Pravomoci uvedené v prvním pododstavci první větě zahrnují pravomoc:

a)mít přístup k jakémukoli dokumentu nebo jiným údajům v jakékoli formě, kterou příslušný orgán považuje za vhodnou a nutnou pro výkon svých úkolů, a obdržet nebo pořídit kopii tohoto dokumentu nebo těchto údajů;

b)vyžadovat nebo požadovat poskytnutí informací od kterékoli osoby a v případě nutnosti osobu předvolat a vyslechnout ji s cílem získat informace;

c)provádět kontroly na místě nebo vyšetřování;

d)provádět činnosti fiktivního nákupu;

e)požadovat zajištění nebo obstavení aktiv nebo obojí;

f)požadovat dočasný zákaz profesní činnosti;

g)požadovat od auditorů pojišťoven nebo zprostředkovatelů pojištění, aby poskytovali informace;

h)postoupit věc k trestnímu stíhání;

i)umožnit auditorům nebo odborníkům provádět ověřování či vyšetřování;

j)pozastavit nebo zakázat na dobu nejvýše jednoho roku propagační sdělení nebo postupy používané v členském státě, pokud existují oprávněné důvody se domnívat, že došlo k porušení této směrnice;

k)požadovat dočasné nebo trvalé ukončení veškeré praxe nebo všech jednání, jež příslušné orgány považují za odporující ustanovením přijatým k provedení této směrnice, a zabránění opakování této praxe nebo tohoto jednání;

l)přijmout jakýkoli jiný druh opatření, aby se zajistilo, že pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění budou i nadále dodržovat zákonné požadavky;

m)pozastavit nebo zakázat distribuci pojistného produktu s investiční složkou;

n)pozastavit distribuci pojistného produktu s investiční složkou, pokud pojišťovna nebo distributor pojištění nedodržel článek 25;

o)požadovat odchod určité fyzické osoby ze správní rady pojišťovny nebo distributora pojištění;

p)přijmout veškerá nezbytná opatření, včetně podání žádosti třetí straně nebo jinému orgánu veřejné moci o provedení těchto opatření, ať už dočasných nebo trvalých s cílem:

i) odstranit obsah nebo omezit přístup k online rozhraní nebo nařídit zřetelné zobrazení upozornění pro zákazníky při přístupu k online rozhraní;

ii) nařídit poskytovateli hostingových služeb, aby online rozhraní odstranil, nebo aby k němu znemožnil či omezil přístup;

iii) nařídit registrům domén nebo registrátorům vymazat plně kvalifikované doménové jméno a umožnit toto jméno zaregistrovat dotčenému příslušnému orgány;

q)uložit používání upozornění na rizika u pojistných produktů s investiční složkou v informačních materiálech, včetně propagačních sdělení, týkajících se obzvláště rizikových pojistných produktů s investiční složkou a případně podkladových investičních aktiv, pokud by tyto produkty a aktiva mohly vážně ohrozit ochranu investorů.“;

„Při využití pravomocí uvedených v písmenu j) příslušný orgán informuje orgán EIOPA. Pokud se tyto postupy nebo sdělení používají ve více než jednom členském státě, koordinuje orgán EIOPA na žádost alespoň jednoho příslušného orgánu opatření přijatá příslušnými orgány podle písmene j).

(31)vkládají se nové články 12a a 12b, které znějí:

„Článek 12a

Spolupráce a výměna informací s orgánem EIOPA

1.Pro účely této směrnice příslušné orgány vzájemně spolupracují s orgánem EIOPA.

2.Příslušné orgány neprodleně poskytnou orgánu EIOPA veškeré informace, které potřebuje k tomu, aby mohl plnit své povinnosti podle této směrnice.

Článek 12b

Platformy pro spolupráci

1.Orgán EIOPA může v případě odůvodněných obav ohledně nepříznivých účinků na pojistníky z vlastního podnětu nebo na žádost jednoho či více příslušných orgánů zřídit a koordinovat platformu pro spolupráci s cílem posílit výměnu informací a prohloubit spolupráci mezi dotyčnými orgány dohledu, pokud pojišťovna nebo distributor zajištění vykonává nebo má v úmyslu vykonávat činnosti distribuce pojištění na základě volného pohybu služeb nebo svobody usazování. Pokud je platforma pro spolupráci zřízena na žádost příslušného orgánu, oznámí tento příslušný orgán příslušnému orgánu domovského členského státu své odůvodněné obavy z negativních dopadů na investory.

2.Odstavcem 1 není dotčeno právo dotyčných orgánů dohledu zřídit platformu pro spolupráci v případě, že s jejím zřízením všechny orgány souhlasí.

4.Aniž je dotčen článek 35 nařízení (EU) č. 1094/2010, příslušné orgány včas poskytnou na žádost orgánu EIOPA veškeré nezbytné informace.

5.Pokud se dva nebo více příslušných orgánů platformy pro spolupráci neshodnou na postupu nebo obsahu opatření, která mají být přijata, nebo na nečinnosti, může orgán EIOPA na žádost kteréhokoli dotyčného příslušného orgánu nebo z vlastního podnětu pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody v souladu s čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) č. 1094/2010.

6.V případě neshody v rámci platformy a v případě vážných obav z negativních dopadů na pojistníky nebo z nečinnosti či obsahu opatření, která mají být přijata ve vztahu k investičnímu podniku, může orgán EIOPA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1094/2010 vydat doporučení, aby vyzval příslušný orgán domovského členského státu, aby zvážil obavy ostatních dotčených příslušných orgánů a aby společně s ostatními dotčenými příslušnými orgány zahájil společnou kontrolu na místě.“;

(32)článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

Stížnosti

Členské státy zajistí, aby distributoři pojištění a zajištění zavedli vhodné postupy a opatření, včetně elektronických komunikačních kanálů, k zajištění řádného vyřizování stížností zákazníků a jiných zúčastněných stran, zejména sdružení spotřebitelů, a aby zákazníkům a jiným zúčastněným stranám nebylo bráněno ve výkonu jejich práv podle této směrnice. Tyto postupy a opatření musí zákazníkům a dalším zúčastněným stranám umožňovat registrovat stížnosti a obdržet odpovědí ve stejném jazyce, v jakém byly poskytnuty komunikační materiály nebo smluvní dokumenty. Stěžovatelé obdrží v každém případě odpověď do 40 pracovních dnů.“;

(33)vkládají se nové články 16a a 16b, které znějí:

„Článek 16a

Finanční vzdělávání spotřebitelů

Při přístupu k investičním službám nebo doplňkovým službám podpoří členské státy opatření, která podporují vzdělávání zákazníků v oblasti odpovědného nákupu pojistných produktů.

Článek 16b

Finanční vzdělávání zákazníků a propagační sdělení

Materiál finančního vzdělávání, jehož cílem je podpořit finanční gramotnost jednotlivců tím, že jim umožní získat finanční způsobilost, a který přímo nepropaguje ani nenabádá k investování do jednoho či více pojistných produktů nebo jejich kategorií ani do konkrétních pojišťovacích služeb, se pro účely této směrnice nepovažuje za propagační sdělení.“;

(34)v článku 17 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Členské státy zajistí, aby veškeré informace týkající se předmětu této směrnice, včetně propagačních sdělení, byly pravdivé, jasné a nezavádějící.

Propagační sdělení jsou jako taková jasně určitelná a musí jasně označovat pojišťovnu nebo distributora pojištění odpovědného za jejich obsah a šíření, a to bez ohledu na to, zda je sdělení provedeno přímo nebo nepřímo touto pojišťovnou nebo distributorem pojištění.“;

(35)článek 18 se nahrazuje tímto:

„Článek 18

Obecné informace, které mají být poskytovány zákazníkovi

1.Členské státy zajistí, aby zákazníkovi byly v dostatečném předstihu před tím, než je pro něj pojistná smlouva nebo nabídka závazná, sděleny následující informace o pojišťovně, která je stranou navrhované smlouvy:

a)jméno pojišťovny a její právní forma;

b)pokud je pojistná smlouva navrhována v rámci práva usazování nebo volného pohybu služeb, členský stát, ve kterém se nachází sídlo pojišťovny a případně pobočka, která smlouvu navrhuje;

c)adresa sídla a případně pobočky, která smlouvu navrhuje;

d)informace o tom, že pojišťovna má povolení podle článku 14 směrnice 2009/138/ES, příslušný vnitrostátní orgán, který povolení udělil, a způsob ověření povolení;

e)odkaz na zprávu o solventnosti a finanční situaci podle článku 51 směrnice 2009/138/ES, který umožní zákazníkovi snadný přístup k těmto informacím.

2.Pokud pojistnou smlouvu navrhuje zprostředkovatel pojištění, sdělí tento zprostředkovatel pojištění zákazníkovi v dostatečném předstihu před tím, než je pro něj smlouva nebo nabídka závazná, tyto dodatečné informace:

a)jméno/název zprostředkovatele pojištění, jeho právní formu a adresu a skutečnost, že se jedná o zprostředkovatele pojištění;

b)pokud zprostředkovatel pojištění jedná na základě práva usazování nebo volného pohybu služeb, členský stát, ve kterém se nachází sídlo zprostředkovatele pojištění a případně pobočka, která smlouvu navrhuje;

c)zda zprostředkovatel pojištění poskytuje poradenství ohledně navrhované pojistné smlouvy;

d)postupy uvedené v článku 14, které umožňují zákazníkům a jiným zúčastněným osobám podávat stížnosti na zprostředkovatele pojištění, a postupy pro mimosoudní řešení sporů uvedené v článku 15;

e)rejstřík, v němž je zprostředkovatel pojištění zapsán, a prostředky pro ověření, že je registrován;

f)zda zprostředkovatel pojištění zastupuje zákazníka nebo jedná na účet či jménem pojišťovny.

3.Pokud pojistnou smlouvu navrhuje pojišťovna, sdělí tato pojišťovna zákazníkovi v dostatečném předstihu před tím, než je pro něj smlouva nebo nabídka závazná, tyto dodatečné informace:

a)název pojišťovny, její právní formu a adresu a skutečnost, že se jedná o pojišťovnu, pokud již nebylo uvedené sděleno v souladu s odst. 1 písm. a);

b)zda poskytuje poradenství ohledně navrhované pojistné smlouvy;

c)postupy uvedené v článku 14, které umožňují zákazníkům a jiným zúčastněným osobám podávat stížnosti na pojišťovny, a postupy pro mimosoudní řešení sporů uvedené v článku 15;

d)informace o tom, že pojišťovna má povolení podle článku 14 směrnice 2009/138/ES, příslušný vnitrostátní orgán, který povolení udělil, a způsob ověření povolení, pokud již nebylo uvedené sděleno podle odst. 1 písm. d);

e)zda je pojišťovna tvůrcem navrhované smlouvy, nebo zda distribuuje navrhovanou smlouvu jménem jiné pojišťovny.“;

(36)článek 19 se mění takto:

a)nadpis se nahrazuje tímto:

„Zveřejňování“;

b)odstavec 1 se mění takto:

i) návětí se nahrazuje tímto:

„Členské státy zajistí, aby zprostředkovatel pojištění sdělil zákazníkovi v dostatečném předstihu před tím, než je zákazník vázán pojistnou smlouvou, alespoň tyto informace:“;

ii) v písmenu c) se návětí nahrazuje tímto:

„ve vztahu k pojistným produktům jiným než investičním produktům založeným na pojištění, zda:“;

iii) písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d) povahu odměny obdržené za pojistnou smlouvu, zejména to, zda funguje:

i) na základě poplatku, který je odměnou přímo placenou zákazníkem;

ii) na základě jakékoli provize, která je odměnou zahrnutou v pojistném;

iii) na základě jiného druhu odměny, včetně hospodářské výhody jakéhokoli druhu, jež je nabídnuta nebo poskytnuta v souvislosti s pojistnou smlouvou; nebo

iv) na základě kombinace jakýchkoli z druhů odměn uvedených v bodech i), ii) a iii).“;

iv) písmeno e) se zrušuje;

c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Členské státy zajistí, aby pojišťovna zákazníkovi sdělila v dostatečném předstihu předtím, než je zákazník vázán pojistnou smlouvou nebo nabídkou, povahu odměny, kterou její zaměstnanci obdrželi v souvislosti s uvedenou pojistnou smlouvou.“;

(37)článek 20 se mění takto:

a)v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1. S dostatečným předstihem před tím, než je zákazník vázán pojistnou smlouvou nebo nabídkou, upřesní distributor pojištění požadavky a potřeby zákazníka na základě informací, které od něj získá, a poskytne mu srozumitelnou formou objektivní informace o pojistném produktu, aby mu umožnil učinit informované rozhodnutí.“

b)odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:

„3. Jestliže zprostředkovatel pojištění distribuující jiné pojistné produkty než pojistné produkty s investiční složkou informuje zákazníka, že poskytuje poradenství na základě nestranné a osobní analýzy, musí mu toto poradenství poskytnout na základě analýzy dostatečně velkého počtu pojistných smluv nabízených na trhu, aby měl možnost učinit osobní doporučení v souladu s odbornými kritérii ohledně toho, jaká pojistná smlouva odpovídá potřebám zákazníka.

4. S dostatečným předstihem před tím, než je zákazník vázán pojistnou smlouvou nebo nabídkou, bez ohledu na to, zda je či není poskytováno poradenství, a bez ohledu na to, zda je pojistný produkt součástí balíčku podle článku 24 této směrnice, poskytne distributor pojištění zákazníkovi srozumitelnou formou odpovídající informace o pojistném produktu, aby mu umožnil učinit informované rozhodnutí, s přihlédnutím ke složitosti pojistného produktu a typu zákazníka.

5. V souvislosti s distribucí produktů neživotního pojištění uvedených v příloze I směrnice 2009/138/ES a produktů životního pojištění uvedených v příloze II směrnice 2009/138/ES jiných než pojistných produktů s investiční složkou se informace uvedené v odstavci 4 tohoto článku poskytují retailovým zákazníkům v podobě standardizovaného informačního dokumentu o pojistném produktu na papíře nebo na jiném trvalém nosiči.“;

c)odstavec 8 se mění takto:

i) návětí se nahrazuje tímto:

„U produktů neživotního pojištění obsahuje informační dokument o pojistném produktu tyto informace:“;

ii) doplňuje se nové písmeno j), které zní:

„j) rozhodného práva pro smlouvu, pokud strany nemají možnost svobodné volby použitelného práva, nebo v případě, že si strany použitelné právo zvolit mohou, právo, které pojišťovna navrhuje, a příslušnou jurisdikci.“;

d)vkládá se nový odstavec 8a, který zní:

„8a. U produktů životního pojištění jiných než pojistných produktů s investiční složkou obsahuje informační dokument o pojistném produktu následující údaje:

a)informace o druhu pojištění;

b)přehled pojistného krytí, včetně podrobností o pojistných plněních a možnostech a okolnostech, které by je mohly vyvolat, a případně přehled vyloučených rizik;

c)způsoby a doba placení pojistného;

d)přiměřené informace o pojistném za každé pojištění, za hlavní pojištění a případně doplňkové pojištění;

e)případné způsoby výpočtu a rozdělování bonusů;

f)hlavní výluky z pojištění;

g)povinnosti spojené se sjednáním smlouvy;

h)povinnosti během trvání smlouvy;

i)povinnosti v případě uplatnění nároků z pojistné události;

j)údaje o hodnotě odbytného a výplat a výši, ve které jsou garantovány;

k)informace o právu na odstoupení od smlouvy podle článku 186 směrnice 2009/138/ES, zejména podrobnosti o lhůtách a podmínkách pro uplatnění tohoto práva;

l)obecné informace o daňových pravidlech použitelných na typ pojistky;

m)dobu trvání pojistné smlouvy, včetně data začátku a konce pojištění;

n)způsoby ukončení smlouvy;

o)rozhodné právo pro smlouvu, pokud strany nemají možnost svobodné volby použitelného práva, nebo v případě, že si strany použitelné právo zvolit mohou, právo, které pojišťovna navrhuje, a příslušnou jurisdikci.“;

e)odstavec 9 se mění takto:

i) v prvním pododstavci se slova „odstavce 8“ nahrazují slovy „odstavce 8a“;

ii) ve druhém pododstavci se slova „23. února 2017“ nahrazují slovy [DATUM BUDE DOPLNENO PODLE DATA PŘIJETÍ].;

(38)v čl. 22 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Informace uvedené v článcích 18, 19 a 20 se nemusí poskytovat, pokud distributor pojištění vykonává distribuční činnosti v souvislosti s pojištěním velkých rizik nebo se zákazníky, kteří splňují kritéria profesionálních zákazníků podle čl. 4 odst. 1 bodu 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU*.“

_______________________________________________________________________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).“

(39)článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23

Elektronická distribuce a jiné trvalé nosiče

1.Distributoři pojištění poskytují zákazníkům veškeré informace požadované touto směrnicí v elektronické podobě.

Odchylně od prvního pododstavce poskytují distributoři pojištění na žádost retailového zákazníka informace uvedené v prvním pododstavci bezplatně v papírové podobě.

2.Distributoři pojištění informují retailové zákazníky o tom, že mají možnost získat informace zdarma v papírové podobě.

3. Distributoři pojištění informují stávající retailové zákazníky, že si mohou zvolit, zda chtějí, aby jim byly informace nadále zasílány v papírové podobě zdarma, nebo zda přejdou na zasílání informací pouze v elektronické podobě. Distributoři pojištění rovněž informují stávající retailové zákazníky, že po uplynutí osmi týdnů dojde k automatickému přechodu na elektronickou podobu, pokud v uvedené lhůtě osmi týdnů nepožádají, aby jim byly informace nadále poskytovány v papírové podobě. Stávající retailoví zákazníci, kteří již dostávají informace uvedené v odstavci 1 v elektronické podobě, nemusí být informováni.

4.Orgán EIOPA po konzultaci s orgánem ESMA a po provedení spotřebitelského testování a odvětvového testování do [2 roky od vstupu pozměňující směrnice v platnost] vypracuje a pravidelně aktualizuje pokyny, v nichž stanoví, jak mají být informace poskytované v elektronické podobě předkládány způsobem vhodným pro průměrného zákazníka, kterému jsou informace určeny.

Pokyny uvedené v prvním pododstavci upřesňují:

a)předkládání a podobu digitálních informací s ohledem na různé formy a kanály, které mohou distributoři pojištění používat k informování svých zákazníků;

b)nezbytná ochranná opatření k zajištění snadné navigace a přístupnosti informací bez ohledu na zařízení, které zákazník používá;

c)nezbytná ochranná opatření, která zajistí snadnou vyhledatelnost informací a usnadní zákazníkům ukládání informací na trvalý nosič.“;

(40)článek 25 se nahrazuje tímto:

„Článek 25

Požadavky na dohled nad produktem a na jeho řízení

1.Domovský členský stát tvůrce vyžaduje, aby pojišťovny a zprostředkovatelé, kteří vytvářejí jakýkoli pojistný produkt určený k prodeji zákazníkům, zavedli, udržovali, provozovali a přezkoumávali postup schvalování každého pojistného produktu a významných změn existujících pojistných produktů před nabízením nebo distribucí zákazníkům („proces schvalování produktů“).

Postup schvalování produktů musí být přiměřený a vhodný s ohledem na povahu pojistného produktu. Postup schvalování produktů obsahuje všechny následující prvky:

a)specifikace určeného cílového trhu pro každý pojistný produkt;

b)jasná identifikace cílů a potřeb cílového trhu;

c)posouzení, zda je pojistný produkt vhodně navržen tak, aby splňoval cíle a potřeby cílového trhu;

d)posouzení všech významných rizik pro určený cílový trh a zda je zamýšlená distribuční strategie v souladu s určeným cílovým trhem;

e)přiměřené kroky s cílem zajistit, že pojistný produkt bude distribuován na určeném cílovém trhu;

f)v souvislosti s pojistnými produkty s investiční složkou jasné určení a vyčíslení všech nákladů a poplatků souvisejících s produktem a posouzení, zda jsou tyto náklady a poplatky oprávněné a přiměřené s ohledem na vlastnosti, cíle, strategii a výkonnost produktu, jakož i na záruky a pojistné krytí biometrických a jiných rizik (postup stanovení cen);

g)v souvislosti s pojistnými produkty s investiční složkou posouzení rizika nepochopení hlavních vlastností, nákladů a rizik pojistného produktu s investiční složkou ze strany zákazníků patřících k cílovému trhu.

Postup stanovení cen uvedený v písmenu f) obsahuje srovnání s případnou příslušnou referenční hodnotou nákladů a výkonnosti zveřejněnou orgánem EIOPA v souladu s odstavcem 8.

2.Pokud se pojistný produkt s investiční složkou odchyluje od příslušné referenční hodnoty uvedené v odstavci 8, provede tvůrce dodatečné testování a další posouzení a stanoví, zda jsou náklady a poplatky přesto oprávněné a přiměřené. Pokud nelze oprávněnost a přiměřenost nákladů a poplatků prokázat, tvůrce pojistný produkt s investiční složkou neschválí. Pokud pro pojistný produkt s investiční složkou neexistuje žádná příslušná referenční hodnota, tvůrce schválí produkt pouze tehdy, pokud na základě testování a posouzení produktu zjistí, že náklady a poplatky jsou oprávněné a přiměřené a že produkt splňuje cíle a potřeby cílového trhu.

3.Pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění, kteří vytvářejí pojistné produkty, rozumí pojistným produktům, které nabízejí, a pravidelně je přezkoumávají, přičemž zohledňují veškeré události nebo rizika, které by mohly významně ovlivnit určený cílový trh, a vyhodnocují, zda daný produkt nadále naplňuje cíle a potřeby určeného cílového trhu a zda je zamýšlená distribuční strategie nadále vhodná.

Pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění, kteří vytvářejí pojistné produkty, zpřístupní distributorům veškeré informace o pojistném produktu a postupu schvalování produktu, které jsou potřebné k úplnému pochopení tohoto produktu a prvků, které se berou v úvahu při postupu schvalování produktu, včetně úplných a přesných údajů o všech nákladech a poplatcích spojených s pojistným produktem.

V případě pojistných produktů s investiční složkou obsahují informace zpřístupněné distributorům všechny prvky uvedené v odst. 1 třetím pododstavci písm. f) a g), veškeré další příslušné údaje a vysvětlení prokazující, že náklady a poplatky jsou oprávněné a přiměřené a že produkt splňuje cíle a potřeby zákazníků patřících k cílovému trhu.

4.Pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění, kteří vytvářejí pojistné produkty s investiční složkou, hlásí svým domovským orgánům všechny následující údaje:

a)úplné a přesné údaje o nákladech a poplatcích pojistného produktu s investiční složkou, včetně nákladů na distribuci zahrnutých do nákladů produktu, včetně plateb třetích stran;

b)údaje o charakteristikách pojistného produktu s investiční složkou, zejména o jeho výkonnosti a míře rizika.

Příslušné orgány předají bez zbytečného odkladu údaje uvedené v prvním pododstavci orgánu EIOPA.

5.Distributor pojištění, který nabízí nebo doporučuje pojistné produkty, které nevytváří, musí mít zavedeny vhodné postupy, jimiž získává informace uvedené v odst. 3 druhém pododstavci a seznámí se s vlastnostmi a určeným cílovým trhem každého pojistného produktu.

Zprostředkovatelé pojištění nebo pojišťovny distribuující pojistné produkty s investiční složkou:

a)zajistí, aby získali informace uvedené v odst. 3 třetím pododstavci a plně jim porozuměli;

b)určí a vyčíslí veškeré další náklady a poplatky, zejména náklady na distribuci, které tvůrce dosud nezohlednil ve výpočtu celkových nákladů a poplatků;

c)posoudí, zda jsou celkové náklady a poplatky oprávněné a přiměřené s ohledem na cíle a potřeby cílového trhu (postup stanovení cen).

Postup stanovení cen uvedený v písmenu c) zahrnuje srovnání s případnou příslušnou referenční hodnotou nákladů a výkonnosti zveřejněnou orgánem EIOPA v souladu s odstavcem 8.

Distributor pravidelně poskytuje pojišťovně nebo zprostředkovateli pojištění, který vytváří pojistný produkt s investiční složkou, veškeré příslušné informace o výsledcích svého postupu stanovení cen. Pokud distributor zjistí, že existují náklady a poplatky, zejména distribuční náklady, které nebyly plně zohledněny v postupu stanovení cen tvůrce, neprodleně o tom tvůrce informuje.

6.Pokud se pojistný produkt s investiční složkou odchyluje od příslušné referenční hodnoty uvedené v odstavci 8, provede zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna distribuující pojistné produkty s investiční složkou dodatečné testování a další posouzení a stanoví, zda jsou náklady a poplatky přesto oprávněné a přiměřené. Pokud nelze prokázat oprávněnost a přiměřenost nákladů a poplatků, zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna retailovým zákazníkům neposkytují poradenství ohledně pojistného produktu s investiční složkou ani jej nenavrhují. Pokud pro pojistný produkt s investiční složkou neexistuje žádná příslušná referenční hodnota, distributoři poskytují ohledně produktu poradenství nebo jej navrhují pouze tehdy, pokud na základě testování a posouzení produktu zjistí, že náklady a poplatky jsou oprávněné a přiměřené a že produkt splňuje cíle a potřeby cílového trhu.

7.Zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna, která vytváří nebo distribuuje pojistné produkty s investiční složkou, zdokumentuje všechna provedená posouzení, včetně:

a)případných výsledků srovnání pojistného produktu s investiční složkou s příslušnými referenčními hodnotami;

b)případných důvodů, které opravňují odchylku od referenční hodnoty;

c)oprávněnosti a prokázání přiměřenosti nákladů a poplatků pojistného produktu s investiční složkou.

8.Orgán EIOPA po konzultaci s orgánem ESMA a příslušnými orgány případně vypracuje a zveřejní společné referenční hodnoty pro pojistné produkty s investiční složkou, které vykazují podobnou úroveň výkonnosti, rizika, strategie, cílů nebo jiných charakteristik, aby pomohl pojišťovnám a zprostředkovatelům pojištění, kteří vytvářejí nebo distribuují pojistné produkty s investiční složkou, provádět srovnávací hodnocení nákladů a výkonnosti pojistných produktů s investiční složkou.

Referenční hodnoty ukazují rozmezí nákladů a výkonnosti s cílem usnadnit určení pojistných produktů s investiční složkou, jejichž náklady a výkonnost se výrazně odchylují od průměru.

Náklady použité pro vytvoření referenčních hodnot zahrnují kromě celkových nákladů na produkt také veškeré náklady na distribuci, včetně pobídek. Umožňují srovnání s jednotlivými složkami nákladů.

Orgán EIOPA tyto referenční hodnoty pravidelně aktualizuje.

9.Komisi je svěřena pravomoc doplňovat tuto směrnici přijímáním aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 za účelem dalšího upřesnění zásad stanovených v tomto článku, a to i s ohledem na pojistné produkty s investiční složkou:

a)metodika, kterou má orgán EIOPA použít k vypracování referenčních hodnot uvedených v odstavci 8;

b)kritéria pro určení, zda jsou náklady a poplatky oprávněné a přiměřené.

Tyto akty v přenesené pravomoci přiměřeným způsobem zohledňují vykonávané činnosti, povahu prodávaných pojistných produktů a povahu distributora.

10.Orgán EIOPA po konzultaci s orgánem ESMA a příslušnými orgány a po testování v odvětví a s přihlédnutím k metodice uvedené v odst. 9 písm. a) vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem určit:

a)obsah a typ údajů, které mají být hlášeny domovským orgánům v souladu s odstavcem 4, na základě povinnosti zveřejnění a podávání zpráv, pokud nejsou výjimečně nutné další údaje;

b)datové standardy a formáty, metody a opatření, četnost a počáteční datum pro informace, které mají být vykazovány v souladu s odstavcem 4.

Orgán EIOPA předloží návrh regulačních technických norem Komisi do [9 měsíců přijetí aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 2].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

11.Politikami, postupy a opatřeními uvedenými v tomto článku nejsou dotčeny žádné další požadavky stanovené v této směrnici, včetně požadavků týkajících se sdělování informací, vhodnosti nebo přiměřenosti, odhalování a řešení střetů zájmů a plateb třetích stran.

12.Tento článek se nepoužije na pojistné produkty spočívající v pojištění velkých rizik.“;

(41)článek 26 se nahrazuje tímto:

„Článek 26

Oblast působnosti dodatečných požadavků

„Tato kapitola stanoví požadavky pro distribuci pojištění, které jsou dodatečné k požadavkům použitelným na distribuci pojištění v případě, že je distribuce pojištění vykonávána v souvislosti s prodejem pojistných produktů s investiční složkou.

Pojistné produkty s investiční složkou mohou distribuovat pouze:

a)zprostředkovatel pojištění;

b)pojišťovna.“;

(42)vkládá se nový článek 26a, který zní:

„Článek 26a

Propagační sdělení a postupy

1.Odchylně od čl. 17 odst. 2 členské státy zajistí, aby propagační sdělení týkající se pojistných produktů s investiční složkou byla jako taková jasně určitelná a aby byl jasně určen zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna odpovědná za jejich obsah a distribuci, a to bez ohledu na to, zda je sdělení učiněno zprostředkovatelem pojištění nebo pojišťovnou přímo nebo nepřímo.

2.Členské státy zajistí, aby propagační sdělení týkající se pojistných produktů s investiční složkou byla vytvářena, navrhována a poskytována způsobem, který je pravdivý, jasný, nezavádějící, vyvážený z hlediska prezentace výhod a rizik a vhodný pro cílovou skupinu z hlediska obsahu a distribučních kanálů, a pokud se týká konkrétního pojistného produktu s investiční složkou, pro cílový trh určený podle čl. 25 odst. 1.

Veškerá propagační sdělení týkající se pojistných produktů s investiční složkou musí zřetelně a stručně uvádět základní charakteristiky pojistných produktů s investiční složkou, na které odkazují.

Předkládání základních charakteristik propagačních sdělení týkajících se pojistných produktů s investiční složkou zajistí, aby retailoví investoři snadno pochopili klíčové vlastnosti pojistného produktu s investiční složkou a hlavní rizika s ním spojená.

3.Členské státy zajistí, aby propagační postupy byly vyvíjeny a používány způsobem, který je pravdivý a není klamavý a který je vhodný pro cílovou skupinu.

4.Pokud tvůrce pojistného produktu s investiční složkou připravuje a poskytuje propagační sdělení, které má být použito distributorem, pak za obsah tohoto propagačního sdělení a jeho aktualizaci odpovídá tvůrce. Distributor odpovídá za použití tohoto propagačního sdělení a zajistí, aby bylo použito pouze pro určený cílový trh a v souladu s distribuční strategií určenou pro tento cílový trh.

Pokud pojišťovna nebo zprostředkovatel pojištění, který nabízí nebo doporučuje pojistné produkty s investiční složkou, které nevytváří, činí vlastní propagační sdělení, je plně odpovědný za jeho vhodný obsah, aktualizaci a použití v souladu s určeným cílovým trhem.

5.Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění předkládali svému řídícímu orgánu výroční zprávy o používání propagačních sdělení a strategií zaměřených na propagační postupy, o dodržování příslušných povinností týkajících se propagačních sdělení a postupů podle této směrnice a o všech nahlášených nesrovnalostech a navrhovaných řešeních.

6.Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány mohly v souvislosti s každým propagačním sdělením nebo propagačním postupem, které nejsou v souladu s požadavky uvedené v odstavcích 1 až 3, přijmout včasná a účinná opatření.

7.Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění vedli záznamy o všech svých propagačních sděleních týkajících se pojistných produktů s investiční složkou nebo o svých propagačních sděleních prováděných jakoukoli třetí stranou, která je odměňována nebo motivována nepeněžní náhradou.

Tyto záznamy se uchovávají po dobu pěti let a na žádost příslušného orgánu až po dobu sedmi let. Tyto záznamy má pojišťovna nebo distributor pojištění na žádost příslušného orgánu k dispozici.

Záznamy uvedené v prvním pododstavci zahrnují toto:

a) obsah propagačního sdělení;

b) podrobnosti o médiu použitém pro propagační sdělení;

c) datum a dobu trvání propagačního sdělení včetně příslušného času zahájení a ukončení;

d) cílové segmenty zákazníků nebo profilující determinanty;

e) členské státy, v nichž bylo propagační sdělení k dispozici;

f) totožnost každé třetí strany, která se podílí na šíření propagačního sdělení.

8. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 za účelem doplnění této směrnice stanovením:

a)základní charakteristiky pojistných produktů s investiční složkou, které mají být zveřejněny ve všech propagačních sděleních určených retailovým zákazníkům nebo potenciálním retailovým zákazníkům, a veškerá další relevantní kritéria s cílem zajistit, že tyto základní charakteristiky budou uvedeny viditelně a budou snadno dostupné průměrnému retailovému zákazníkovi bez ohledu na způsob sdělení;

b)podmínky, které by měla propagační sdělení a propagační postupy týkající se pojistných produktů s investiční složkou splňovat, aby byly pravdivé, jasné, nezavádějící, vyvážené z hlediska předkládání výhod a rizik a vhodné z hlediska obsahu a distribučních kanálů pro cílovou skupinu, případně cílový trh.“;

(43)v článku 28 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„Pokud organizační nebo správní opatření přijatá zprostředkovatelem pojištění nebo pojišťovnou v souladu s článkem 27 k řešení střetů zájmů nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že se předejde rizikům poškození zájmů zákazníka, zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna zákazníkovi jasně sdělí obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů v dostatečném předstihu před tím, než je zákazník vázán pojistnou smlouvou nebo nabídkou.“;

(44)článek 29 se nahrazuje tímto:

„Článek 29

Informace pro zákazníky a pojistníky

1.Aniž je dotčen článek 18 a čl. 19 odst. 1 a 2, členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny distribuující pojistné produkty s investiční složkou poskytovali zákazníkům v dostatečném předstihu před tím, než jsou zákazníci vázáni pojistnou smlouvou nebo nabídkou, vhodné informace o pojistných produktech s investiční složkou, které jsou těmto zákazníkům navrhovány, a to v personalizované podobě. Tyto informace obsahují všechny následující údaje:

a)kde je poskytováno poradenství;

i) zda je poradenství poskytováno nezávisle;

ii) zda je poradenství založeno na rozsáhlé, nebo omezenější analýze různých druhů pojistných produktů s investiční složkou a případně podkladových investičních aktiv, a zejména, zda rozsah je či není omezen na produkty a aktiva vytvářená nebo poskytovaná subjekty, které mají se zprostředkovatelem pojištění nebo pojišťovnou úzké propojení, nebo jiné právní nebo hospodářské vztahy, například smluvní, jež jsou tak těsné, že představují riziko narušení nezávislosti poskytovaného poradenství;

iii) zda zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna budou zákazníkovi poskytovat pravidelné posuzování vhodnosti pojistného produktu s investiční složkou, který takovému zákazníkovi doporučuje;

iv) zda zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna poskytuje nezávislé poradenství retailovému zákazníkovi, zda je rozsah doporučovaných pojistných produktů s investiční složkou omezen pouze na dobře diverzifikované, nekomplexní (jak je uvedeno v čl. 30 odst. 3) a nákladově efektivní pojistné produkty s investiční složkou;

v) způsob, jakým doporučené pojistné produkty s investiční složkou zohledňují diverzifikaci portfolia zákazníka;

b)popis hlavních rysů navrhovaného pojistného produktu s investiční složkou a případně všech doporučených podkladových investičních aktiv a investičních strategií, včetně příslušných pokynů a upozornění týkajících se rizik spojených s pojistným produkty s investiční složkou a případně s doporučenými podkladovými investičními aktivy nebo s ohledem na konkrétní investiční strategie, kterými se tento produkt řídí;

c)informace o navrhovaném pojistném krytí, včetně podrobností o pojistných plněních a možnostech a okolnostech, které by je mohly vyvolat, a případně přehled vyloučených rizik a vyloučení, kdy nároky nelze uplatnit;

d)informace o všech explicitních a implicitních nákladech, souvisejících poplatcích a platbách třetích stran, včetně všech nákladů a poplatků souvisejících s distribucí pojistného produktu s investiční složkou a nákladů na poradenství, případně způsobu, jakým za ně zákazník může platit, a o době trvání plateb;

e)právo rozhodné pro smlouvu a příslušnou jurisdikci;

f)obecné informace o daňových pravidlech použitelných na daný typ pojistného produktu s investiční složkou.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. d) musí být doplněny vhodným vysvětlením dopadu nákladů, poplatků a případných plateb třetích stran na očekávaný výnos, a to ve standardizovaném jazyce srozumitelném pro průměrného retailového zákazníka.

Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny předkládali informace o všech nákladech, poplatcích a platbách třetích stran uvedených v prvním pododstavci písm. d) v souhrnné podobě, aby zákazník mohl pochopit celkové náklady a kumulativní dopad na návratnost investice. Celkové náklady se vyjadřují v penězích a procentech vypočtených za dobu trvání pojistného produktu s investiční složkou. Pokud o to zákazník požádá, zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny poskytnou podrobný rozpis těchto informací.

Platby třetích stran zaplacené nebo přijaté zprostředkovatelem pojištění nebo pojišťovnou v souvislosti s poskytováním nebo distribucí pojistného produktu s investiční složkou se uvádějí zvlášť. Zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna zveřejní kumulativní dopad těchto plateb třetích stran na čistý výnos, včetně všech opakujících se plateb třetích stran, a to po dobu trvání pojistného produktu s investiční složkou. Účel plateb třetích stran a jejich dopad na čistý výnos musí být vysvětlen standardizovaným způsobem a tak, aby tomu průměrný retailový zákazník rozuměl.

2.Členské státy zajistí, aby tvůrci pojistných produktů s investiční složkou vypracovali stručný personalizovaný dokument obsahující klíčové informace, který bude každoročně poskytnut každému retailovému zákazníkovi, který je držitelem produktu („roční výpis“).

Přesné datum, k němuž se informace uvedené v ročním výpisu vztahují, je uvedeno výrazně.

Informace obsažené v ročním výpisu musí být přesné a aktuální.

Tvůrci zpřístupní roční výpis každému retailovému pojistníkovi bezplatně v elektronické podobě. Vedle informací dostupných v elektronické podobě se na požádání doručí tištěná verze.

Roční výpis se nemusí předkládat, pokud tvůrce poskytuje svým retailovým pojistníkům přístup k online systému, který lze považovat za trvalý nosič, kde jsou snadno dostupné aktuální výpisy s příslušnými informacemi uvedenými v odstavci 3, přičemž tvůrce má důkaz, že retailový pojistník si tyto výpisy zobrazil alespoň jednou během předchozích dvanácti měsíců.

3.Roční výpis obsahuje alespoň tyto klíčové informace:

a)celkové náklady spojené s poplatky a platbami třetích stran, vyjádřené v penězích a procentech, které retailový pojistník přímo nebo nepřímo zaplatil nebo nesl za předchozích dvanáct měsíců a na složeném základě v souvislosti s pojistným produktem s investiční složkou od počátku trvání smlouvy;

b)roční výkonnost každého z podkladových investičních aktiv pojistného produktu s investiční složkou a roční celkovou výkonnost portfolia, vždy ve srovnání s výkonností v předchozích letech:

c)celkové daně včetně kolkovného, daně z transakcí, srážkové daně a všech dalších daní, pokud je pojišťovna vybírá, s rozdělením na daně, které nese retailový zákazník v souvislosti s pojistným produktem s investiční složkou;

d)případně tržní nebo odhadovanou hodnotu, pokud tržní hodnota podkladových investičních aktiv pojistného produktu s investiční složkou není k dispozici;

e)platby provedené retailovým pojistníkem v souvislosti s pojistným produktem s investiční složkou, včetně investic, vkladů, příspěvků, pojistného a poplatků, za předchozích dvanáct měsíců, po odečtení všech provedených výběrů;

f)upravené individuální prognózy očekávaného výsledku na konci smluvního nebo doporučeného období držby, založené na aktuální hodnotě investice a dosavadním vývoji její výkonnosti a spojené s předsmluvními scénáři výkonnosti v dokumentu s klíčovými informacemi podle nařízení (EU) č. 1286/2014, a upozornění, že se tyto prognózy mohou lišit od skutečné konečné hodnoty investice;

g)informace o podmínkách a finančních důsledcích předčasného ukončení investice nebo změny poskytovatele, včetně odkupného a podmínek odkupu pojistné smlouvy;

h)stručný přehled o pojistné ochraně, zejména o pojistném plnění a případných možnostech a informace o tom, co se stane, když pojištěná osoba zemře nebo nastane jiná pojistná událost;

i)v případě pojistných produktů s investiční složkou, u nichž pojistné podmínky stanoví pravidelné revize pojistného, předpokládané pojistné potřebné k zachování stávajících ochranných plnění do věku 55, 65, 75 a 85 let.

4.Informace popsané v odstavci 1 a roční výkaz uvedený v odstavcích 2 a 3 se poskytují retailovým zákazníkům a pojistníkům za použití standardizované terminologie a formátu Unie.

Po konzultaci s orgánem ESMA a po provedení spotřebitelského testování a testování v odvětví vypracuje orgán EIOPA návrhy regulačních technických norem, které upřesní:

a)příslušnou podobu poskytování informací uvedených v odstavcích 1 a 3, včetně formy a délky dokumentu a obsahu jednotlivých prvků informací;

b)standardizovanou terminologii Unie a související vysvětlivky, které se mají používat pro poskytování informací uvedených v odstavcích 1 a 3. Vysvětlení musí zajistit, aby jim pravděpodobně porozuměl každý retailový zákazník bez specifických znalostí o pojistných produktech s investiční složkou;

Orgán EIOPA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do [Úřad pro publikace: vložte datum 18 měsíců od vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených ve třetím pododstavci v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1094/2010.

5.Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny distribuující pojistné produkty s investiční složkou uváděli v informačních materiálech, včetně propagačních sdělení poskytovaných retailovým zákazníkům, vhodná upozornění, která je upozorní na konkrétní rizika možných ztrát, jež s sebou nesou obzvláště rizikové pojistné produkty s investiční složkou a případně podkladová investiční aktiva.

Orgán EIOPA do [18 měsíců po vstupu pozměňující směrnice v platnost] vypracuje a pravidelně aktualizuje pokyny ke koncepci zvláště rizikových pojistných produktů s investiční složkou, přičemž náležitě zohlední specifika různých druhů pojistných produktů s investiční složkou.

Orgán EIOPA vypracuje regulační technické normy, které dále upřesní podobu a obsah těchto upozornění na rizika, přičemž náležitě zohlední specifika různých typů pojistných produktů s investiční složkou a typů sdělení.

Orgán EIOPA předloží uvedené regulační technické normy Komisi do [Úřad pro publikace: vložte datum 18 měsíců od vstupu v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené ve třetím pododstavci podle článku 10 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Orgán EIOPA sleduje důsledné uplatňování upozornění na rizika v celé Unii. V případě obav týkajících se používání nebo nepoužívání těchto upozornění na rizika nebo dohledu nad jejich používáním v členských státech, které mohou mít podstatný dopad na ochranu investorů, může orgán EIOPA po konzultaci s dotčenými příslušnými orgány uložit používání upozornění na rizika zprostředkovatelům pojištění a pojišťovnám, které distribuují investiční produkty založené na pojištění.“;

(45)vkládají se nové články 29a a 29b, které znějí:

„Článek 29a

Pobídky

1.Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé pojištění nebo pojišťovny, kteří vytvářejí pojistné produkty s investiční složkou nebo tyto produkty distribuují v souladu s čl. 30 odst. 2 a 3, neplatili ani nepřijímali žádné poplatky či provize, ani neposkytovali žádnou nepeněžní výhodu (ani jim nebyla poskytována) v souvislosti s poskytováním nebo distribucí pojistného produktu s investiční složkou, a to žádné jiné straně než zákazníkovi nebo osobě jednající jménem zákazníka.

Zákaz obsažený v prvním pododstavci se nevztahuje na drobné nepeněžní výhody v celkové hodnotě nižší než 100 EUR ročně nebo takového rozsahu a povahy, že tyto výhody nenarušují dodržování povinnosti zprostředkovatele pojištění nebo pojišťovny jednat v nejlepším zájmu svého zákazníka, pokud o nich byl zákazník jasně informován.

Požadavky uvedené v prvním pododstavci se nevztahují na platby nebo výhody, které umožňují poskytování investičních služeb nebo jsou pro tento účel nezbytné, včetně regulačních poplatků nebo právních poplatků, a které svou povahou nemohou vést k rozporu s povinností zprostředkovatele pojištění nebo pojišťovny jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v nejlepším zájmu svých zákazníků.

2.Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé pojištění nebo pojišťovny při distribuci pojistných produktů s investiční složkou v souladu s čl. 30 odst. 1 přijímali poplatky nebo výhody od třetí strany nebo je třetí straně vypláceli pouze za podmínky, že tito zprostředkovatelé pojištění nebo pojišťovny zajistí, aby přijímání nebo vyplácení těchto poplatků nebo výhod nenarušilo dodržování jejich povinnosti jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy svých zákazníků. Zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny zveřejní existenci, povahu a výši těchto plateb třetích stran v souladu s článkem 29.

3.Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny případně informovali zákazníka o mechanismech převodu poplatků, provizí, peněžních nebo nepeněžních výhod získaných v souvislosti s distribucí pojistného produktu s investiční složkou.

4.Členské státy mohou uložit zprostředkovatelům pojištění a pojišťovnám přísnější požadavky týkající se záležitostí uvedených v tomto článku. Členské státy mohou zejména dodatečně zakázat nebo dále omezit nabízení nebo přijímání poplatků, provizí či nepeněžních výhod od třetích stran v souvislosti s poskytováním poradenství o pojištění.

Mezi přísnější požadavky může patřit stanovení požadavku, aby veškeré tyto poplatky, provize nebo nepeněžité výhody byly vráceny zákazníkům nebo kompenzovány poplatky, které uhradí zákazník.

Pokud je uzavírána pojistná smlouva se zákazníkem, který má v určitém členském státě obvyklé bydliště nebo provozovnu, splňují přísnější požadavky členského státu uvedené v tomto odstavci všichni zprostředkovatelé pojištění nebo veškeré pojišťovny, včetně těch, kteří svou činnost provozují na základě volného pohybu služeb či svobody usazování.

5.Komisi je svěřena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38, kterými dále stanoví:

a)jak mají zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny dodržovat zásady stanovené v tomto článku;

b)kritéria pro posouzení toho, zda zprostředkovatelé pojištění nebo pojišťovny poskytující či získávající pobídky dodržují povinnost jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v nejlepším zájmu zákazníka.

6.Tři roky po vstupu směrnice (EU) v platnost [Úřad pro publikace: uveďte číslo pozměňující směrnice] a po konzultaci s orgány ESMA a EIOPA Komise posoudí dopady plateb třetích stran na retailové investory, zejména s ohledem na možný střet zájmů a dostupnost nezávislého poradenství, a vyhodnotí dopad příslušných ustanovení směrnice (EU) [Úřad pro publikace: uveďte číslo pozměňující směrnice] na retailové investory. Je-li to nezbytné k zabránění újmě spotřebiteli, navrhne Komise Evropskému parlamentu a Radě legislativní změny.

Článek 29b

Nejlepší zájem zákazníků

1.Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění měli povinnost jednat při poskytování poradenství zákazníkům ohledně pojistných produktů s investiční složkou v nejlepším zájmu zákazníka v souladu s čl. 17 odst. 1:

a)poskytovat toto poradenství na základě posouzení vhodného okruhu pojistných produktů s investiční složkou a případně podkladových investičních aktiv;

b)doporučit nákladově nejefektivnější pojistný produkt s investiční složkou a případně aktiva z podkladových investic z pojistných produktů s investiční složkou, které byly určeny jako vhodné pro zákazníka podle čl. 30 odst. 1 a nabízejí podobné vlastnosti;

c)doporučit z okruhu pojistných produktů s investiční složkou, které jsou pro zákazníka vhodné podle čl. 30 odst. 1, jeden nebo více pojistných produktů s investiční složkou a případně podkladových investičních aktiv, produkt nebo produkty bez dodatečných prvků, které nejsou nezbytné pro dosažení cílů zákazníka a které vedou k dodatečným nákladům;

d)doporučit pojistné produkty s investiční složkou, jejichž pojistná ochrana odpovídá požadavkům a potřebám zákazníka.

2.Komisi je svěřena pravomoc doplňovat tuto směrnici přijímáním aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 za účelem dalšího upřesnění, jak mají zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny dodržovat zásady stanovené v tomto článku.

Tyto akty v přenesené pravomoci zohledňují povahu služeb nabízených nebo poskytovaných zákazníkovi, povahu nabízených nebo zvažovaných produktů, včetně různých druhů pojistných produktů s investiční složkou.“;

(46)článek 30 se mění takto:

a)vkládá se nový odstavec -1, který zní:

„-1. Členské státy vyžadují, aby zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny distribuující pojistné produkty s investiční složkou posoudili vhodnost nebo přiměřenost pojistných produktů s investiční složkou a případně podkladových investičních aktiv, které mají být zákazníkům doporučeny nebo jimi požadovány, a to v dostatečném předstihu před tím, než jsou zákazníci vázáni pojistnou smlouvou nebo nabídkou. Každé z těchto posouzení se provádí na základě přiměřených a nezbytných informací o zákazníkovi, které zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna získá v souladu s požadavky stanovenými v tomto článku.

Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny distribuující pojistné produkty s investiční složkou vysvětlili zákazníkům účel posouzení vhodnosti nebo přiměřenosti předtím, než od nich budou požadovat jakékoli informace. Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny distribuující pojistné produkty s investiční složkou varovali zákazníky ve standardizované podobě přede všemi následujícími skutečnostmi:

a)že poskytnutí nepřesných nebo neúplných informací může mít negativní dopad na kvalitu posouzení, které má provést zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna;

b)že neexistence informací brání zprostředkovatelům pojištění a pojišťovnám distribuujícím pojistné produkty s investiční složkou určit, zda je zamýšlená služba nebo finanční nástroj pro zákazníka vhodný nebo přiměřený, a poskytnout poradenství.

Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny distribuující pojistné produkty s investiční složkou poskytli zákazníkům na jejich žádost zprávu o informacích shromážděných pro posouzení vhodnosti nebo přiměřenosti. Toto zpráva se předkládá ve standardizované podobě vypracované orgánem EIOPA.

Orgán EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní vysvětlení a upozornění podle druhého pododstavce a podobu a obsah zprávy podle třetího pododstavce.

Orgán EIOPA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do [Úřad pro publikace: vložte datum 18 měsíců od vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat tyto regulační technické normy postupem podle článku 10 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

b)odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

1. „Aniž je dotčen čl. 20 odst. 1, zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna v případě poskytování poradenství o pojistných produktech s investiční složkou rovněž získá informace o znalostech a zkušenostech zákazníka v oblasti investic, pokud jde o specifický druh nabízeného nebo požadovaného pojistného produktu s investiční složkou nebo služby nebo případně podkladových investičních aktiv, o finanční situaci daného zákazníka, včetně složení stávajících portfolií, jeho schopnosti nést úplné nebo částečné ztráty, investičních potřeb a cílů, včetně veškerých preferencí týkajících se udržitelnosti a rizikové tolerance, aby zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna mohli tomuto zákazníkovi doporučit pojistné produkty s investiční složkou, které jsou pro něj vhodné, a zejména jsou v souladu s jeho rizikovou tolerancí, schopností nést ztráty a potřebou diverzifikace portfolia.

Při poskytování nezávislého poradenství retailovým zákazníkům, které se omezuje na dobře diverzifikované, nekomplexní a nákladově efektivní pojistné produkty s investiční složkou, nejsou zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna povinni získávat informace o znalostech a zkušenostech zákazníka ohledně zvažovaných pojistných produktů s investiční složkou nebo o složení portfolia zákazníka.

Při poskytování poradenství v souvislosti s výměnou podkladových investičních aktiv zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny rovněž obdrží potřebné informace o stávajících podkladových investičních aktivech zákazníka a doporučených nových investičních aktivech a analyzuje očekávané náklady a přínosy této výměny, aby mohly podloženým způsobem prokázat, že podle očekávání budou přínosy výměny větší než náklady.

2. Aniž je dotčen čl. 20 odst. 1, členské státy zajistí, aby v případech, kdy není poskytováno poradenství v souvislosti s pojistnými produkty s investiční složkou, zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna požádali zákazníka o poskytnutí informací týkajících se jeho znalostí a zkušeností v oblasti investování, které jsou relevantní pro konkrétní druh pojistného produktu s investiční složkou nebo případně podkladových investičních aktiv, které jsou nabízeny nebo požadovány, a o jeho schopnosti nést úplné nebo částečné ztráty a o jeho rizikové toleranci, aby zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna mohli posoudit, zda zamýšlený pojistný produkt nebo produkty s investiční složkou jsou pro zákazníka vhodné.

Pokud se zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna na základě informací získaných podle prvního pododstavce domnívají, že produkt není pro zákazníka vhodný, upozorní jej na to. Toto upozornění se poskytuje ve standardizované formě a zaznamená se.

Zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna nepokračují v distribuci pojistného produktu s investiční složkou, na který se vztahuje upozornění, že produkt nebo služba nejsou vhodné, ledaže zákazník požádá o pokračování i přes toto upozornění a pojišťovna na žádost zákazníka souhlasí s uzavřením smlouvy. Zaznamená se jak požadavek zákazníka, tak přijetí ze strany pojišťovny.

Orgán EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění formátu a obsahu upozornění uvedeného ve druhém pododstavci.

Orgán EIOPA předloží návrhy regulačních technických norem Komisi do [Úřad pro publikace: vložte datum 18 měsíců od vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat tyto regulační technické normy v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1094/2010.

3. Aniž je dotčen čl. 20 odst. 1, pokud ve vztahu k pojistným produktům s investiční složkou nebylo poskytnuto žádné poradenství, mohou se členské státy odchýlit od povinností uvedených v odstavci 2 tohoto článku a umožnit zprostředkovatelům pojištění nebo pojišťovnám distribuci pojištění v souvislosti s pojistnými produkty s investiční složkou na svém území, aniž by museli získávat informace nebo vymezovat určení podle odstavce 2 tohoto článku, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)činnosti související s distribucí pojištění se týkají jedné z následujících oblastí:

i) pojistné produkty s investiční složkou, které vedou pouze k expozici investic vůči finančním nástrojům, jež jsou podle směrnice 2014/65/EU považovány za nekomplexní, a jejichž součástí není struktura, jež by zákazníkům znesnadňovala porozumění vyskytujícím se rizikům;

ii) jiné nekomplexní pojistné produkty s investiční složkou pro účely tohoto odstavce;

b)distribuce pojištění je vykonávána z podnětu zákazníka;

c)zákazník byl jasně informován o tom, že zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna nemusí při této distribuci pojištění posuzovat přiměřenost poskytovaného nebo nabízeného pojistného produktu s investiční složkou nebo distribuce pojištění a že zákazník nepožívá odpovídající ochrany podle příslušných profesních pravidel. Toto upozornění lze poskytnout ve standardizované formě;

d)zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna plní své povinnosti stanovené v článcích 27 a 28.

Při distribuci pojistných produktů s investiční složkou zákazníkům, kteří mají obvyklé bydliště nebo provozovnu v členském státě, který nevyužívá odchylky stanovené v tomto odstavci, musí platné předpisy tohoto členského státu dodržovat všichni zprostředkovatelé pojištění nebo všechny pojišťovny, včetně těch provozujících svou činnost na základě volného pohybu služeb či svobody usazování.

Orgán EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění formátu a obsahu upozornění uvedeného v prvním pododstavci písm. c).

Orgán EIOPA předloží návrhy regulačních technických norem Komisi do [Úřad pro publikace: vložte datum 18 měsíců od vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat tyto regulační technické normy v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1094/201039.“;

c) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé pojištění nebo pojišťovny poskytovali zákazníkovi na trvalém nosiči přiměřené zprávy o distribuci pojištění. Tyto zprávy obsahují pravidelná sdělení zákazníkům zohledňující druh a složitost dotčených pojistných produktů s investiční složkou a povahu služby poskytované zákazníkovi a obsahují případné náklady spojené s obchody a službami prováděnými jménem zákazníka.

Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé pojištění nebo pojišťovny při poskytování poradenství ohledně pojistných produktů s investiční složkou poskytli zákazníkovi dostatečně dlouho před uzavřením smlouvy a na trvalém nosiči prohlášení o vhodnosti, v němž uvedou poskytnuté poradenství a způsob, jakým toto poradenství odpovídá preferencím, cílům a dalším charakteristikám zákazníka. Poskytnutí tohoto prohlášení se provede v dostatečném předstihu před tím, než je zákazník vázán pojistnou smlouvou nebo nabídkou, aby měl dostatek času na seznámení se s ním a v případě potřeby na získání dodatečných informací nebo vysvětlení od zprostředkovatele pojištění nebo pojišťovny.

Členské státy zajistí, že pokud je pojistná smlouva uzavřena s použitím prostředků pro komunikaci na dálku, což znemožňuje dodání sdělení o vhodnosti předem, zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna poskytnou písemné sdělení o vhodnosti na trvalém nosiči okamžitě poté, co zákazník bude případnou pojistnou smlouvou zavázán, jsou-li splněny obě následující podmínky:

a)zákazník souhlasil s tím, že obdrží sdělení o vhodnosti bez zbytečného prodlení po uzavření smlouvy;

b)zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna poskytli zákazníkovi možnost odložit uzavření smlouvy tak, aby mohl sdělení o vhodnosti obdržet předem.

Členské státy zajistí, že pokud zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna informovali zákazníka, že provedou pravidelné posouzení vhodnosti, musí pravidelná zpráva obsahovat aktualizované sdělení o tom, jak pojistný produkt s investiční složkou odpovídá preferencím, cílům a dalším charakteristikám retailového zákazníka.“;

d)vkládají se nové odstavce 5a, 5b a 5c, které znějí:

„5a. Členské státy mohou ve výjimečných případech ohledně záležitostí uvedených v tomto článku stanovit pro distributory přísnější požadavky. Členské státy mohou zejména stanovit povinnost poskytovat poradenství podle článku 30 při prodeji jakýchkoli pojistných produktů s investiční složkou či pro určité druhy takových produktů.

Členské státy zajistí, že všichni zprostředkovatelé pojištění nebo pojišťovny, včetně těch, jež působí v rámci volného pohybu služeb nebo svobody usazování, splňují přísnější požadavky členského státu uvedené v prvním pododstavci, včetně těch, kteří svou činnost provozují na základě volného pohybu služeb či svobody usazování.

5b. Členské státy vyžadují, že v případě, kdy zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna distribuující pojistné produkty s investiční složkou informuje zákazníka, že poradenství je poskytováno na nezávislém základě, zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna:

a)posoudí dostatečně velké množství pojistných produktů dostupných na trhu, které jsou dostatečně různorodé, pokud jde o druh produktů nebo poskytovatele produktů, s cílem zajistit, že jsou zákazníkovy cíle vhodně splněny, aniž se omezí na pojistné produkty vydávané nebo poskytované subjekty, které mají úzké vazby se zprostředkovatelem pojištění nebo pojišťovnou;

b)nepřijme a neponechá si poplatky, provize ani jiné peněžní či nepeněžní výhody hrazené či poskytnuté třetí stranou nebo osobou jednající jménem třetí strany, pokud jde o poskytování této služby zákazníkům.

5c Při poskytování investičního poradenství retailovým zákazníkům na nezávislém základě může zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna omezit posouzení ve vztahu k druhu pojistných produktů s investiční složkou uvedených v odst. 5b písm. a) na dobře diverzifikované, nákladově efektivní a nekomplexní pojistné produkty s investiční složkou. Před přijetím této služby je retailový zákazník řádně informován o možnosti a podmínkách přístupu ke standardnímu nezávislému poradenství a o souvisejících výhodách a omezeních.“;

e)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Komisi je svěřena pravomoc doplňovat tuto směrnici přijímáním aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 za účelem dalšího upřesnění, jak mají zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny dodržovat zásady stanovené v tomto článku při provádění činností distribuce pojištění ve vztahu k pojistným produktům s investiční složkou, a to i s ohledem na:

a)informace, které je třeba získat při posuzování vhodnosti a přiměřenosti pojistných produktů s investiční složkou pro jejich zákazníky;

b)kritéria pro posuzování nekomplexních pojistných produktů s investiční složkou pro účely odst. 3 písm. a) bodu ii) tohoto článku;

c)obsah a formát záznamů a smluv o poskytování služeb zákazníkům a pravidelných zpráv zákazníkům o poskytovaných službách.

(47)čl. 35 odst. 2 se mění takto:

a)písmeno a) se nahrazuje tímto:

b)doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Součástí zvláštních postupů uvedených v písmenu a) je rovněž vytvoření odkazu na jednoduchý formulář pro podávání zpráv, který umožní každé osobě oznámit potenciální nebo skutečné porušení práva Unie, a to na titulní stránce internetových stránek každého příslušného orgánu. Členské státy vyžadují, aby příslušné orgány bez zbytečného odkladu analyzovaly všechna hlášení předložená prostřednictvím tohoto formuláře;“;

(48)vkládá se nový článek 35a, který zní:

„Článek 35a

Postup při řešení činností nabízených prostřednictvím digitálních prostředků bez povolení nebo registrace

1.Členské státy zajistí, aby v případě, že fyzická nebo právnická osoba vykonává činnosti distribuce pojištění online zaměřené na zákazníky na jejich území, aniž by byla registrována v souladu s článkem 3 této směrnice nebo aniž jí je uděleno povolení v souladu s článkem 14 směrnice 2009/138/ES, nebo v případě, že má příslušný orgán podezření, že tento subjekt tyto činnosti vykonává, aniž by byl registrován v souladu s článkem 3 této směrnice nebo aniž mu je uděleno povolení v souladu s článkem 14 směrnice 2009/138/ES, přijal příslušný orgán veškerá vhodná a přiměřená opatření s cílem zabránit výkonu těchto distribučních činností, včetně souvisejících propagačních sdělení, a to využitím pravomocí dohledu uvedených v čl. 12 odst. 3. Veškerá tato opatření musí respektovat zásady spolupráce mezi členskými státy stanovené v této směrnici.

2.Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zveřejnily každé rozhodnutí o uložení opatření podle odstavce 1 v souladu s článkem 32.

Příslušné orgány informují orgán EIOPA o každém rozhodnutí uvedeném v odstavci 2 bez zbytečného odkladu. Orgán EIOPA zřídí elektronickou databázi obsahující rozhodnutí předložená příslušnými orgány, která bude přístupná všem příslušným orgánům. Orgán EIOPA zveřejní seznam všech stávajících rozhodnutí s popisem dotčených fyzických nebo právnických osob a druhů poskytovaných služeb nebo produktů. Seznam je přístupný veřejnosti prostřednictvím odkazu na internetových stránkách orgánu EIOPA. Pokud jde o fyzické osoby, nepovede tento seznam ke zveřejnění více osobních údajů těchto fyzických osob, než kolik jich zveřejnil příslušný orgán podle prvního pododstavce a v souladu s čl. 32.“;

(49)článek 38 se nahrazuje tímto:

„Článek 38

Akty v přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 39, pokud jde o články 10, 25, 26a, 28, 29a, 29b a 30.“;

(50)článek 39 se mění takto:

a)odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 10, 25, 26a, 28, 29a, 29b a 30 je Komisi svěřena na dobu neurčitou od 22. února 2016.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v článcích 10, 25, 26a, 28, 29a, 29b a 30 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.“;

b)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.“;

c)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 10, 25, 26a, 28, 29a, 29b a 30 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“;

(51)Příloha I se mění v souladu s přílohou III této směrnice.

Článek 3

Změny směrnice 2009/138/ES

Hlava II kapitola 1 oddíl 5 směrnice (EU) 2009/138 se mění takto:

1)nadpis se nahrazuje tímto:

„Oddíl 5

Právo na zrušení“;

(52)zrušuje se tento text:

„Pododdíl 1

neživotního pojištění“;

(53)články 183 a 184 se zrušují;

(54)zrušuje se tento text:

„Pododdíl 1

Životní pojištění“;

(55)Článek 185 se zrušuje.

Článek 4

Změny směrnice 2009/65/ES

Směrnice 2009/65/ES se mění takto:

1) článek 14 se mění takto:

a)vkládají se nové odstavce 1a až 1f, které znějí:

„1a. Pro účely odstavce 1 členské státy vyžadují, aby správcovské společnosti jednaly tak, aby zabránily účtování neoprávněných nákladů subjektu SKIPCP a jeho podílníkům.

Náklady, které splňují následující podmínky, se považují za splatné:

a) náklady jsou v souladu s informacemi zveřejněnými v prospektu podle článku 69 a s klíčovými informacemi pro investory podle článku 78;

b) náklady jsou nezbytné pro fungování subjektu SKIPCP v souladu s jeho investiční strategií a cílem nebo pro splnění regulačních požadavků;

c) náklady nesou investoři způsobem, který zajišťuje spravedlivé zacházení s investory.

1b. Členské státy vyžadují, aby správcovské společnosti udržovaly, provozovaly a kontrolovaly účinný postup stanovení cen, který umožňuje určit a vyčíslit všechny náklady, které nese subjekt SKIPCP nebo jeho podílníci. Před udělením povolení subjektu SKIPCP a po celou dobu jeho existence musí tento postup stanovení cen zajistit, aby byly splněny následující podmínky:

a) náklady nejsou nepřiměřené;

b) náklady, které nesou retailoví investoři, jsou oprávněné a přiměřené s ohledem na charakteristiky subjektu SKIPCP, včetně jeho investičního cíle, strategie, očekávaných výnosů, úrovně rizik a dalších příslušných charakteristik.

1c. Členské státy zajistí, aby správcovské společnosti byly odpovědné za účinnost a kvalitu svého postupu stanovení cen. Postup stanovení cen je jasně zdokumentován, jasně stanoví odpovědnost řídících orgánů správcovské společnosti při určování a přezkoumávání nákladů hrazených investory a musí být předmětem pravidelného přezkumu. Posouzení nákladů musí být založeno na objektivních kritériích a metodice, včetně srovnání s tržními standardy.

1d. Členské státy vyžadují, aby správcovské společnosti alespoň jednou ročně posoudily, zda nebyly subjektu SKIPCP nebo jeho podílníkům účtovány nepřiměřené náklady.

Členské státy vyžadují, aby správcovské společnosti odškodnily investory v případech, kdy byly subjektu SKIPCP nebo jeho podílníkům účtovány nepřiměřené náklady.

Členské státy vyžadují, aby správcovské společnosti hlásily příslušným orgánům svého domovského členského státu a příslušným orgánům domovského členského státu subjektu SKIPCP, depozitáři a finančním auditorům subjektu SKIPCP situace, kdy byly subjektu SKIPCP nebo podílníkům účtovány neoprávněné náklady.

1e. Členské státy vyžadují, aby správcovské společnosti alespoň jednou ročně posoudily podmínky uvedené v odst. 1b písm. b). Toto posouzení zohlední kritéria stanovená v postupu stanovení cen a zahrnuje srovnání s příslušnou referenční hodnotou nákladů a výkonnosti zveřejněnou orgánem ESMA v souladu s odstavcem 1f.

Pokud se SKIPCP nebo jeho třídy akcií, které mají odlišnou strukturu nákladů, odchyluje od příslušné referenční hodnoty uvedené v odstavci 1f, provede správcovská společnost dodatečné testování a další posouzení a stanoví, zda jsou náklady a poplatky přesto oprávněné a přiměřené. Pokud nelze prokázat oprávněnost a přiměřenost nákladů a poplatků nebo pokud SKIPCP nebo jeho třídy akcií nesplňují další kritéria stanovená správcovskou společností v procesu tvorby cen, nesmí správcovská společnost tento SKIPCP nebo jeho třídy akcií nabízet retailovým investorům.

1f. Po konzultaci s orgánem EIOPA a příslušnými orgány, orgán ESMA případně vypracuje a zveřejní referenční hodnoty, které umožní srovnávací posouzení nákladů a výkonnosti subjektu SKIPCP nebo jeho tříd akcií, pokud mají odlišnou strukturu nákladů, a které se použijí pro posouzení uvedené v bodě 1e.

Pokud je to proveditelné, vytvoří se společné referenční hodnoty pro subjekt SKIPCP nebo jeho třídy akcií, pokud mají odlišnou strukturu nákladů, nabízené retailovým investorům, které vykazují podobnou úroveň výkonnosti, rizika, strategie, cílů nebo jiných charakteristik.

Tyto referenční hodnoty ukazují rozmezí nákladů a výkonnosti, zejména případy, kdy se náklady a výkonnost výrazně odchylují od průměru. Tyto referenční hodnoty se pravidelně aktualizují.“;

b)odstavec 2 se mění takto:

i) návětí se nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčen článek 116, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 112a opatření s cílem zajistit, aby správcovská společnost dodržovala povinnosti stanovené v odstavcích 1 až 1e, přičemž zejména:“;

ii) písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) stanoví zásady nezbytné k zajištění toho, že správcovské společnosti skutečně využijí prostředky a postupy, které jsou pro řádný výkon jejich obchodních činností nezbytné;“

iii) doplňují se nová písmena d) a e), která znějí:

„d) stanoví minimální požadavky na postup stanovení cen s cílem zabránit účtování nepřiměřených nákladů subjektu SKIPCP a jeho podílníkům, zejména:

i) zajištěním správného určení a vyčíslení nákladů a jejich souladu s požadavky uvedenými v odst. 1a písm. a);

ii) určením, které náklady mohou být účtovány subjektu SKIPCP a podílníkům s přihlédnutím k výši nákladů a povaze nákladů, a to odkazem na seznam způsobilých nákladů, které splňují podmínky stanovené v odst. 1a písm. b) a c), a podmínky, za nichž mohou příslušné orgány v jednotlivých případech povolit náklady, které nejsou uvedeny v seznamu způsobilých nákladů, ale splňují podmínky stanovené v odst. 1a písm. b) a c);

iii) zjištěním možného střetu zájmů a opatřeními ke zmírnění výskytu střetu zájmů;

iv) stanovením postupu pro určení výše náhrady v případech, kdy byly investorům účtovány neoprávněné náklady.

e) stanoví kritéria pro určení, zda jsou náklady oprávněné a přiměřené v souladu s odst. 1b písm. b), a pro přijetí nápravných opatření uvedených v odstavci 1e a upřesní metodiku, kterou orgán ESMA používá pro vypracování svých referenčních hodnot.“;

c)doplňuje se nový odstavec 4, který zní:

„4. Do dne … [Úřad pro publikace: vložte datum = pět let od data uvedeného v čl. 7 odst. 2 této směrnice], po konzultaci s orgánem ESMA předloží Komise Radě a Parlamentu zprávu o provádění tohoto článku. Zpráva zhodnotí nejméně tyto body:

a)zda měl tento článek pozitivní dopad na náklady a výkonnost subjektu SKIPCP, jež se nabízejí retailovým investorům a v jaké míře;

b)zda je posouzení uvedené v odstavci 1e přiměřené z hlediska složitosti a nákladů vzniklých správcovským společnostem.“;

(56)vkládá se nový článek 20a, který zní:

„Článek 20a

Správcovská společnost poskytne příslušnému orgánu svého domovského členského státu informace o nákladech, které nesou investoři, a o výkonnosti subjektu SKIPCP, a to na úrovni každého fondu nebo na úrovni tříd akcií subjektu SKIPCP, pokud mají tyto třídy akcií odlišnou strukturu nákladů.“;

(57)v článku 30 se druhý odstavec nahrazuje tímto:

„Pro účely článků uvedených v prvním pododstavci se výrazem „správcovská společnost“ rozumí „investiční společnost“, s výjimkou čl. 14 odst. 1d druhého pododstavce.“

(58)v článku 90 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„Tento článek platí, aniž je dotčeno použití článku 14.“;

(59)v čl. 98 odst. 2 se doplňuje nové písmeno n), které zní:

„n) požadovat náhradu pro investory, pokud byly subjektu SKIPCP nebo podílníkům účtovány nepřiměřené náklady.“;

(60)v čl. 99 odst. 6 se doplňuje písmeno, které zní:

„h) požadavek na odškodnění investorů v případě, že byly subjektu SKIPCP nebo podílníkům účtovány nepřiměřené náklady.“;

(61)v čl. 112a odst. 2 se za čtvrtý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 14 je svěřena Komisi na dobu čtyř let od [Úřad pro publikace: vložte datum vstupu této pozměňující směrnice v platnost]“.

Článek 5

Změna směrnice 2011/61/EU

Směrnice 2011/61/EU se mění takto:

1)článek 12 se mění takto:

a)vkládají se nové odstavce 1a až 1f, které znějí:

„1a. Pro účely odstavce 1 členské státy vyžadují, aby správci alternativních investičních fondů jednali tak, aby zabránili účtování neoprávněných nákladů subjektu SKIPCP a jeho podílníkům.

Náklady, které splňují následující podmínky, se považují za splatné:

a) náklady jsou v souladu s informacemi uvedenými v prospektu podle čl. 23 odst. 3, ve statutu fondu nebo v zakládacích dokumentech podle čl. 23 odst. 1 a ve sdělení klíčových informací podle čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 1286/2014;

b) náklady jsou nezbytné pro fungování alternativního investičního fondu v souladu s jeho investiční strategií a cílem nebo pro splnění regulačních požadavků;

c) náklady nesou investoři způsobem, který zajišťuje spravedlivé zacházení s investory, s výjimkou případů uvedených v čl. 12 odst. 1, kdy pravidla nebo zakládací dokumenty alternativního investičního fondu stanoví preferenční zacházení.

1b. Členské státy vyžadují, aby správci alternativních investičních fondů udržovali, provozovali a kontrolovali účinný postup stanovení cen, který umožňuje určit a vyčíslit všechny náklady, které nesou alternativní investiční fondy nebo jejich podílníci. Tento postup stanovení cen zajistí, aby byly splněny následující podmínky:

a) náklady nejsou nepřiměřené;

b) náklady, které nesou retailoví investoři, jsou oprávněné a přiměřené s ohledem na charakteristiky alternativního investičního fondu, včetně jeho investičního cíle, strategie, očekávaných výnosů, úrovně rizik a dalších příslušných charakteristik.

1c. Členské státy zajistí, aby správci alternativních investičních fondů byli odpovědní za účinnost a kvalitu svého postupu stanovení cen. Postup stanovení cen je jasně zdokumentován, jasně stanoví odpovědnost řídících orgánů správce alternativních investičních fondů při určování a přezkoumávání nákladů hrazených investory a musí být předmětem pravidelného přezkumu. Posouzení nákladů musí být založeno na objektivních kritériích a metodice, včetně srovnání s tržními standardy.

1d. Členské státy vyžadují, aby správci alternativních investičních fondů alespoň jednou ročně posoudili, zda nebyly alternativnímu investičnímu fondu nebo jeho podílníkům účtovány nepřiměřené náklady.

Členské státy vyžadují, aby správci alternativních investičních fondů uhradili investorům náklady, které byly alternativnímu investičnímu fondu nebo podílníkům účtovány neoprávněně.

Členské státy vyžadují, aby správci alternativních investičních fondů hlásili příslušným orgánům svého domovského členského státu a případně příslušnému orgánu domovského členského státu alternativního investičního fondu, depozitáři a finančním auditorům správců alternativních investičních fondů a případně alternativním investičním fondům situace, kdy byly alternativnímu investičnímu fondu nebo podílníkům účtovány neoprávněné náklady.

1e. Členské státy vyžadují, aby správci alternativních investičních fondů alespoň jednou ročně posoudili podmínky uvedené v odst. 1b písm. b). Toto posouzení zohlední kritéria stanovená v postupu stanovení cen a v případě alternativních investičních fondů nabízených retailovým investorům zahrnuje srovnání s příslušnou referenční hodnotou nákladů a výkonnosti zveřejněnou orgánem ESMA v souladu s odstavcem 1f.

Pokud se alternativní investiční fond nebo jeho druhy akcií s různou strukturou nákladů odchylují od příslušné referenční hodnoty uvedené v odstavci 1f, provede tvůrce dodatečné testování a další posouzení a stanoví, zda jsou náklady a poplatky přesto oprávněné a přiměřené. Pokud nelze prokázat oprávněnost a přiměřenost nákladů a poplatků nebo pokud alternativní investiční fond nebo jeho druhy akcií nesplňují další kritéria stanovená tvůrcem v procesu tvorby cen, nesmí tvůrce tento alternativní investiční fond nebo jeho druh akcií nabízet retailovým investorům.

1f. Po konzultaci s orgánem EIOPA a příslušnými orgány, orgán ESMA případně vypracuje a zveřejní referenční hodnoty, které umožní srovnávací posouzení nákladů a výkonnosti alternativních investičních fondů nebo jejich tříd akcií, pokud mají odlišnou strukturu nákladů, a které se použijí pro posouzení uvedené v odstavci 1e.

Pokud je to proveditelné, vytvoří se společné referenční hodnoty pro alternativní investiční fondy nebo jeho tříd akcií, pokud mají odlišnou strukturu nákladů, nabízené retailovým investorům, které vykazují podobnou úroveň výkonnosti, rizika, strategie, cílů nebo jiných charakteristik.

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. „Komise přijme prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56 a za podmínek stanovených v článcích 57 a 58 opatření, jimiž se blíže stanoví kritéria, která příslušné orgány použijí při posuzování toho, zda správci alternativních investičních fondů plní své povinnosti podle odstavce 1 tohoto článku opatření k zajištění toho, aby správce alternativního investičního fondu plnil povinnosti stanovené v odstavcích 1 až 1e tohoto článku, zejména:

a) stanoví minimální požadavky na prostup stanovení cen s cílem zabránit účtování nepřiměřených nákladů alternativního investičního fondu a jeho podílníkům, zejména:

i) zajištěním správného určení a vyčíslení nákladů a jejich souladu s podmínkou uvedenou v odst. 1a písm. a);

ii) určením, které náklady mohou být účtovány alternativnímu investičnímu fondu a podílníkům s přihlédnutím k výši nákladů a povaze nákladů, a to odkazem na seznam způsobilých nákladů, které splňují podmínky stanovené v odst. 1a písm. b) a c), a podmínky, za nichž mohou příslušné orgány v jednotlivých případech povolit náklady, které nejsou uvedeny v seznamu způsobilých nákladů, ale splňují podmínky stanovené v odst. 1a písm. b) a c);

iii) zjištěním možného střetu zájmů a opatřeními ke zmírnění výskytu střetu zájmů;

iv) stanovením postupu pro určení výše náhrady v případech, kdy byly investorům účtovány neoprávněné náklady.

b) stanoví kritéria pro určení, zda jsou náklady oprávněné a přiměřené v souladu s odst. 1b písm. b), a pro přijetí nápravných opatření uvedených v odstavci 1e a upřesní metodiku, kterou orgán ESMA používá pro vypracování svých referenčních hodnot.“;

c)doplňuje se nový odstavec 4, který zní:

„4. Do dne … [Úřad pro publikace: vložte datum = pět let od data uvedeného v čl. 7 odst. 2 této směrnice] konzultaci s orgánem ESMA předloží Komise Radě a Parlamentu zprávu o provádění tohoto článku. Zpráva hodnotí nejméně tyto body:

a)zda měl tento článek pozitivní dopad na náklady a výkonnost alternativního investičního fondu, jež se nabízejí retailovým investorům a v jaké míře;

b)zda je posouzení uvedené v odstavci 1e přiměřené z hlediska složitosti a nákladů vzniklých správcům alternativního investičního fondu.“;

(62)v čl. 24 odst. 2 se doplňuje nové písmeno f), které zní:

„f) informace o nákladech, které nesou investoři, a o výkonnosti alternativního investičního fondu na úrovni každého alternativního investičního fondu nebo na úrovni tříd akcií alternativního investičního fondu, pokud mají tyto třídy akcií odlišnou strukturu nákladů.“;

(63)v čl. 46 odst. 2 se doplňuje nové písmeno n), které zní:

„n) požadovat náhradu pro investory, pokud byly alternativnímu investičnímu fondu nebo jeho podílníkům účtovány nepřiměřené náklady.“;

(64)v čl. 56 odst. 1 se za první větu vkládá nová věta, která zní:

„Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 12 je svěřena Komisi na období čtyř let od [Úřad pro publikace vložte datum vstupu tohoto pozměňující směrnice v platnost]“;

Článek 6

Provedení

1.Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do ... [Úřad pro publikace vloží datum = 12 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

2.Tyto předpisy použijí ode dne ... [Úřad pro publikace vloží datum = 18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost].

3.Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

4.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 7

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 8

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

Legislativní finanční výkaz – strategie pro retailové investice

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Návrh se týká:

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4. Ukazatele výkonnosti

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky orgánů EIOPA a ESMA

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje orgánů EIOPA a ESMA

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Balíček opatření zaměřených na provádění strategie pro retailové investice

1.2.Příslušné oblasti politik

Oblast politiky: Vnitřní trh

Činnost: Finanční trhy

1.3.Návrh se týká:

◻ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 41

☑ prodloužení stávající akce

◻ sloučení jedné či více akcí do jiné/nové akce

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

Obecným cílem této iniciativy je posílit rámec ochrany retailových investorů, aby jim bylo umožněno přijímat investiční rozhodnutí, a zajistit jim spravedlivé zacházení při využívání investičních služeb s cílem dosáhnout lepší investiční výkonnosti. Cílem strategie pro retailové investice je rovněž zlepšit efektivitu a integraci vnitřního trhu napříč všemi retailovými finančními službami.

1.4.2.Specifické cíle

Specifické cíle této iniciativy jsou:

Zlepšení informací poskytovaných investorům a jejich schopnosti přijímat informovaná investiční rozhodnutí. Cílem této iniciativy je zlepšit právní rámec přizpůsobením zveřejňovaných informací digitálnímu prostředí, zvýšením relevance zveřejňovaných informací pro retailové investory a zajištěním toho, aby retailoví investoři dostávali propagační sdělení, a to i prostřednictvím online kanálů, která jsou relevantní a nejsou klamavá.

Lepší sladění zájmů zprostředkovatelů a investorů. Zlepšení rámce by zajistilo, aby poradenství poskytované retailovým investorům nebylo ovlivněno peněžními nebo nepeněžními pobídkami poskytovanými tvůrci produktů zprostředkovatelům, bylo kvalitní a uzpůsobené jejich potřebám, preferencím a cílům.

Zajištění toho, aby byly retailovým investorům nabízeny nákladově efektivní produkty. Posílený přístup v legislativním rámci založený na nabízené hodnotě má pomoci retailovým investorům dosáhnout lepších výnosů a snadnějšího přístupu k nákladově efektivnějším retailovým investičním produktům.

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Očekává se, že návrhy přinesou větší soudržnost legislativního rámce a zároveň posílí pravidla na ochranu investorů. Měly by toho dosáhnout komplexním přístupem napříč různými legislativními nástroji, který usiluje o řešení zjištěných problémů prostřednictvím různých opatření. Návrhy se zabývají zejména způsobem zveřejňování informací pro retailové investory a pravidly propagačních sdělení ve stále více digitálním prostředí, řízením možných střetů zájmů, které vznikají v důsledku vyplácení pobídek, a zajištěním toho, aby se ve stávajících postupech schvalování produktů náležitě zohlednilo zhodnocení vynaložených finančních prostředků. Legislativní balíček obsahuje řadu dalších opatření zaměřených na zvýšení finanční gramotnosti, usnadnění klasifikování zkušenějších investorů jako profesionálních investorů, zpřísnění pravidel pro posuzování vhodnosti a přiměřenosti, zvýšení standardů odborné kvalifikace poradců a také řadu opatření určených ke zlepšení prosazování dohledu.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Nevyčerpávající seznam možných ukazatelů:

● Orgány ESMA a EIOPA budou pověřeny sledováním účinnosti digitálního zveřejnění informací.

● Změna počtu stížností na kvalitu/nedostatek informací

● Zhodnocení úlohy zveřejňování informací pro přijímání informovaných investičních rozhodnutí

● Počet upozornění na rizika v souvislosti s (agresivním) marketingem

● Vyhodnocení schopnosti investorů rozpoznat podstatné informace o produktu z nového formátu zveřejněných marketingových informací

● Nové trendy a rizika týkající se marketingu

● Rozdělení retailových investičních produktů podle typu investice

● Změna celkového počtu stížností týkajících se investičního poradenství, správy portfolia a provádění pokynů

● Změna počtu stížností podle typu firmy

● Rozdělení nákladů a výkonnosti podle typu investice

● V nákladech na referenční hodnoty související se zhodnocení vynaložených finančních prostředků

● Změna počtu stížností týkajících se poplatků a plateb

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Tyto návrhy by měly řešit následující výzvy:

1. Retailoví investoři nemají k dispozici relevantní, srovnatelné a snadno srozumitelné informace o investičních produktech, přičemž jsou nevhodně ovlivňováni propagačními sděleními.

Relevantní, srovnatelné a snadno srozumitelné informace o investičních produktech jsou důležité pro to, aby retailoví investoři mohli činit informovaná rozhodnutí. Tomu však brání několik faktorů, které omezují schopnost investorů využívat a chápat informace, které potřebují – některé z těchto faktorů souvisejí s nedostatky v rámci pro zveřejňování retailových informací, jiné s nedostatečnou úrovní finanční gramotnosti. Informační dokumenty poskytované retailovým investorům jsou zřídkakdy poutavé, uspořádání textu je často velmi hutné a pro čtenáře nepříliš přívětivé. Nedostatečná úroveň finanční gramotnosti ztěžuje investorům vyhledávání a vyhodnocování dostupných informací a jejich zohledňování při investičních rozhodnutích.

Současná pravidla pro zveřejňování informací spotřebitelům dostatečně nepomáhají překonávat základní složitost retailových investičních produktů. Proto ještě existuje potenciál pro zveřejňování informací, které by retailovým investorům lépe pomohly při rozhodování.

Retailoví investoři jsou stále více vystaveni vlivu sociálních médií a online marketingu. Současný rámec nebyl dostatečně přizpůsoben rostoucímu využívání digitálních kanálů pro retailové investování. Současný rámec navíc neodráží rostoucí potřebu zahrnout preference retailových investorů v oblasti udržitelnosti.

2. Nedostatky v postupu tvorby a distribuce investičních produktů související s vyplácením pobídek a s tím, do jaké míry návrh produktu odráží nákladovou efektivitu a hodnotu pro retailového investora.

Některé produkty nabízené a doporučované retailovým investorům nepřinášejí uspokojivé investiční výsledky, neslouží nejlépe jejich zájmům a neodpovídají jejich investičním cílům, potřebám a preferencím. Orgány EIOPA i ESMA zjistily, že některé produkty nabízené retailovým investorům (např. některé strukturované investiční produkty nebo pojistné produkty s investiční složkou) v posledních letech nabízely velmi nízké, ne-li záporné výnosy, zejména po odečtení poplatků.

Obzvláště nákladné jsou produkty, které zahrnují vyplácení pobídek finančním zprostředkovatelům v procesu distribuce. Navzdory existujícím ochranným opatřením, která mají zmírnit vznikající střety zájmů, jsou investorům stále doporučovány produkty, které jim nenabízejí nejlepší hodnotu ani jim nepomáhají dosáhnout jejich dlouhodobých investičních cílů.

Tyto problémy mají společně následující důsledky:

1. Investoři nemusí být řádně chráněni nebo s nimi nemusí být zacházeno spravedlivě.

2. Někteří investoři nedosahují dobrých výsledků u svých investic kvůli nekvalitním produktům, což jim ztěžuje akumulaci kapitálu pro financování jejich důchodových potřeb nebo jiných životních cílů.

3. Vzhledem k tomu, že retailoví investoři nedosahují optimálních výsledků a nechápou, proč jejich finanční produkty nedosáhly uspokojivé výkonnosti, může být jejich důvěra v kapitálové trhy podkopána a jejich ochota vůbec investovat může být snížena.

4. Z toho plynoucí nižší zapojení retailových investorů může omezit úsilí o dosažení efektivnějšího, rozvinutějšího a integrovanějšího kapitálového trhu v EU.

Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante)

Právní rámec upravující ochranu retailových investorů je rozsáhlý a na úrovni EU do značné míry harmonizovaný. Bez ohledu na tento rozsáhlý soubor právních předpisů na úrovni EU bylo při shromažďování faktických poznatků zjištěno několik významných nedostatků, zejména pokud jde o způsob distribuce retailových investičních produktů a způsob poskytování informací retailovým investorům. Je třeba přijmout opatření na úrovni EU, protože možnosti zvažované v tomto posouzení dopadů vyžadují změnu stávajícího právního rámce, který sestává ze směrnic a nařízení EU. Proto nejsou vhodné individuální iniciativy na úrovni členských států, neboť navrhované změny budou provedeny ve směrnicích a nařízeních EU, a tudíž mimo oblast legislativní pravomoci členských států.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni Unie (ex post)

Zajištění soudržného rámce ochrany investorů, který spotřebitelům umožní činit finanční rozhodnutí a využívat výhod vnitřního trhu, lze dosáhnout pouze na úrovni EU v úzké spolupráci s členskými státy.

Vzhledem k tomu, že současný rámec ochrany retailových investorů se z velké části skládá z různých právních nástrojů EU, lze tento rámec za účelem řešení problémů zjištěných v tomto posouzení dopadů a usnadnění přeshraniční účasti retailových investorů v EU změnit pouze na úrovni EU s cílem aktualizovat pravidla ochrany investorů. Jednání na úrovni EU a harmonizace provozních požadavků na poskytovatele služeb i požadavků na zveřejňování informací snižuje složitost a administrativní zátěž pro zúčastněné strany a podporuje finanční stabilitu.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

V hodnocení a posouzení dopadů, které doprovází legislativní návrh, bylo posouzeno, jak stávající rámec funguje, přičemž byla zjištěna řada nedostatků, zejména pokud jde o způsob, jak některé produkty zahrnují vysoké náklady již ze své podstaty, a nedostatečnou srozumitelnost dokumentů o zveřejňování informací, které jsou poskytovány retailovým investorům. Testování chování ze strany orgánu EIOPA před dokončením návrhu dokumentu s klíčovými informacemi o panevropském osobním penzijním produktu se ukázalo jako přínosné, přičemž podobný přístup by byl vhodný i při provádění změn pravidel pro zveřejňování informací, které jsou součástí tohoto legislativního balíčku.

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Cíle iniciativy jsou v souladu s řadou dalších politik a probíhajících iniciativ EU, zejména s politikami Unie zaměřenými na vytvoření unie kapitálových trhů (UKT). Ve svém novém akčním plánu pro unii kapitálových trhů ze září 2020 Evropská komise oznámila svůj záměr předložit strategii pro retailové investice v Evropě, jejímž cílem je zajistit, aby retailoví investoři mohli plně využívat kapitálové trhy a aby pravidla byla soudržná napříč právními nástroji.

Legislativní návrh by měl velmi omezený vliv na víceletý finanční rámec, jelikož předpokládá dodatečný příspěvek Unie orgánům ESMA a EIOPA spojený s dodatečnými 16 zaměstnanci na plný pracovní úvazek (7 dočasných zaměstnanců a 9 smluvních zaměstnanců), které by tyto orgány získaly, aby mohly plnit dodatečné úkoly svěřené jim normotvůrci.

To se promítne do návrhu, který má zvýšit počet oprávněných pracovníků agentury během budoucího ročního rozpočtového procesu. Agentury budou pokračovat v práci směrem k maximalizaci součinnosti a efektivity (mimo jiné prostřednictvím informačních systémů) a úzce sledovat dodatečnou pracovní zátěž související s tímto návrhem, což se promítne do úrovně počtu oprávněných pracovníků požadovaných agenturou v rámci ročního rozpočtového procesu.

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Orgány ESMA a EIOPA byly dotázány, zda by poplatky vybírané od podniků mohly být alternativním způsobem pokrytí nákladů na různé iniciativy. Dospěly k závěru, že tento přístup by bylo obtížné ospravedlnit, protože uvažovaná opatření nejsou přímo spojena s pravomocemi v oblasti dohledu, ale jsou součástí rozvoje regulačního rámce.

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻ Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻ Finanční dopad od RRRR do RRRR

☑ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2025 do roku 2027,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 42

◻ Přímé řízení Komisí prostřednictvím

–◻ výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻EIB a Evropský investiční fond,

☑ subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

V souladu s již existujícími opatřeními zpracovávají evropské orgány dohledu pravidelné zprávy o své činnosti (včetně podávání interních zpráv vrcholnému vedení, podávání zpráv správním radám a zpracování výročních zpráv) a podrobují se auditům využívání zdrojů a výkonnosti, které vykonává Účetní dvůr a Útvar interního auditu Komise. Sledování a podávání zpráv o opatřeních uvedených v návrhu bude v souladu s již existujícími požadavky i s novými požadavky vyplývajícími z návrhu.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Úkoly budou prováděny nepřímým řízením orgánů EIOPA a ESMA, přičemž financování bude zajištěno prostřednictvím dotace Unie pro tyto orgány a z příspěvků příslušných vnitrostátních orgánů v souladu s běžným vzorcem financování (40 % Unie a 60 % příslušné vnitrostátní orgány členských států plus příspěvek příslušných vnitrostátních orgánů zemí ESVO a podíl příslušných vnitrostátních orgánů na příspěvcích zaměstnavatelů na důchodové pojištění).

V souladu s článkem 30 svých finančních nařízení plní orgány EIOPA a ESMA své rozpočty v souladu s účinnou a efektivní vnitřní kontrolou, která by měla vycházet z osvědčených mezinárodních postupů a z rámce vnitřní kontroly stanoveného Komisí pro své útvary.

V souladu s čl. 70 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (finanční nařízení) je interní auditor Komise zároveň interním auditorem orgánů EIOPA a ESMA. V souladu s čl. 78 odst. 3 finančních nařízení orgánů EIOPA a ESMA je interní auditor Komise (tj. útvar interního auditu) odpovědný zejména za:

a) posuzování vhodnosti a účinnosti vnitřních systémů řízení a výkonu útvarů při provádění programů a akcí s ohledem na rizika s nimi spojená;

b) posuzování účinnosti a účelnosti systémů vnitřní kontroly a auditu použitelných na každou operaci plnění rozpočtu subjektu Unie.

Tyto povinnosti útvaru interního auditu se budou vztahovat i na úkoly prováděné orgány EIOPA a ESMA v souladu s navrhovanými právními předpisy.

Vedle práce útvaru interního auditu podléhají orgány EIOPA a ESMA také externímu auditu, včetně auditu Evropského účetního dvora, který v souladu s článkem 104 finančních nařízení orgánů EIOPA a ESMA každoročně vypracovává zvláštní výroční zprávy o orgánech EIOPA a ESMA v souladu s požadavky čl. 287 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. 2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Systémy řízení a kontroly jsou stanoveny v nařízeních, kterými se v současné době řídí fungování evropských orgánů dohledu. Tyto orgány úzce spolupracují s Útvarem interního auditu Komise, aby se zajistilo, že ve všech oblastech rámce vnitřní kontroly budou dodržovány vhodné standardy. Evropský parlament na doporučení Rady každý rok uděluje každému evropskému orgánu dohledu absolutorium za plnění jeho rozpočtu.

Systémy řízení a kontroly stanovené v nařízení o evropských orgánech dohledu jsou již zavedeny a jsou považovány za nákladově efektivní. Nařízení je pravidelně přezkoumáváno a očekává se, že riziko chyb bude nízké.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Pro účely boje proti podvodům, korupci a jiné protiprávní činnosti se na evropské orgány dohledu bez jakéhokoli omezení uplatňují ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). Evropské orgány dohledu mají specializovanou strategii boje proti podvodům a z ní vycházející akční plán. Činnost evropských orgánů dohledu v oblasti boje proti podvodům bude slučitelná s finančním nařízením, s politikou boje proti podvodům úřadu OLAF, s ustanoveními strategie Komise proti podvodům (COM(2019) 196), jakož i s ustanoveními společného přístupu k decentralizovaným subjektům EU (červenec 2012) a souvisejícího plánu. Kromě toho nařízení, kterými jsou evropské orgány dohledu zřízeny, jakož i finanční nařízení týkající se evropských orgánů dohledu obsahují ustanovení o plnění a kontrole rozpočtů evropských orgánů dohledu a použitelná finanční pravidla včetně pravidel týkajících se zamezení podvodům a nesrovnalostem.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP 43	zemí ESVO 44	kandidátských zemí 45	třetích zemí	ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
1	EIOPA: <03.10.03>	RP	NE	NE	NE	NE
1	ESMA; <03.10.04>	RP	NE	NE	NE	NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP	zemí ESVO	kandidátských zemí	třetích zemí	ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
	Není relevantní

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

Číslo

Okruh 1: Jednotný trh, inovace a digitální ekonomika

EIOPA: <03.10.03>

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Hlava 1:

Závazky

(1)

0,042

0,085

0,117

0,244

Platby

(2)

0,042

0,085

0,117

0,244

Hlava 2:

Závazky

(1a)

0,013

0,026

0,033

0,072

Platby

(2a)

0,013

0,026

0,033

0,072

Hlava 3:

Závazky

(3a)

0,324

0,120

0,060

0,504

Platby

(3b)

0,324

0,120

0,060

0,504

Prostředky pro orgán
EIOPA <30.10.03> CELKEM

Závazky

=1+1a +3a

0,379

0,231

0,210

0,820

Platby

=2+2a

+3b

0,379

0,231

0,210

0,820

ESMA; <03.10.04>			2023	2024	2025	2026	2027	CELKEM
Hlava 1:	Závazky	(1)			0,098	0,198	0,202	0,498
	Platby	(2)			0,098	0,198	0,202	0,498
Hlava 2:	Závazky	(1a)			0,026	0,052	0,053	0,131
	Platby	(2a)			0,026	0,052	0,053	0,131
Hlava 3:	Závazky	(3a)			0,360	0,160	0,080	0,600
	Platby	(3b)			0,360	0,160	0,080	0,600
Prostředky pro orgán ESMA <30.10.04> CELKEM	Závazky	=1+1a +3a			0,484	0,410	0,335	1,229
	Platby	=2+2a +3b			0,484	0,410	0,335	1,229

Okruh víceletého finančního
rámce

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		2023	2024	2025	2026	2027	CELKEM
GŘ: <…….>
• Lidské zdroje
• Ostatní správní výdaje
GŘ <…….> CELKEM	Prostředky

Prostředky
z OKRUHU 7
víceletého finančního rámce CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		2023	2024	2025	2026	2027	CELKEM
Prostředky z OKRUHŮ 1 až 7 víceletého finančního rámce CELKEM	Závazky			0,863	0,641	0,545	2,049
	Platby			0,863	0,641	0,545	2,049

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky orgánů EIOPA a ESMA

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ⇩			2023		2024		2025		2026		2027		CELKEM
	VÝSTUPY
	Druh 46	Průměrné náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Celkový počet	Náklady celkem
SPECIFICKÝ CÍL č. 1: EIOPA
– Výstup	Spotřebitelské testy						1	0,510					1	0,510
– Výstup	Posouzení nákladů a výkonnosti retailových investičních produktů						1	0,300	1	0,300	1	0,150	1	0,750
Mezisoučet za specifický cíl č. 1								0,810		0,300		0,150		1,260
SPECIFICKÝ CÍL č. 2: ESMA
– Výstup	Spotřebitelské testy						1	0,500						0,500
– Výstup	IT systém						1	0,400	1	0,400	1	0,200		1,000
Mezisoučet za specifický cíl č. 2								0,900	1	0,400	1	0,200		1,500
NÁKLADY CELKEM								1,710		0,700		0,350		2,760

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje orgánů EIOPA a ESMA

3.2.3.1.Shrnutí

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

EIOPA 47

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)	0,079	0,160	0,164	0,403
Dočasní zaměstnanci (třídy AST)			0,082	0,082
Smluvní zaměstnanci	0,035	0,072	0,073	0,180
Vyslaní národní odborníci

CELKEM

0,114

0,232

0,319

0,665

Požadavky na zaměstnance (plný pracovní úvazek):

EIOPA

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)

1

1

1

1

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

1

1

Smluvní zaměstnanci

1

1

1

1

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

2

2

3

3

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

ESMA

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)

0,181

0,369

0,377

0,927

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

Smluvní zaměstnanci

0,081

0,164

0,167

0,412

Vyslaní národní odborníci

CELKEM 48

0,262

0,533

0,544

1,339

Požadavky na zaměstnance (plný pracovní úvazek):

ESMA

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)

2

2

2

2

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

Smluvní zaměstnanci

4

4

4

4

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

6

6

6

6

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů pro mateřské GŘ.

–☑ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–◻ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
·Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 a 20 01 02 02 (v ústředí a v zastoupeních Komise)
20 01 02 03 (při delegacích)
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)
10 01 05 01 (v přímém výzkumu)

• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 49
20 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)
20 02 03 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
Rozpočtová(é) položka(y) (upřesněte) 50	– v ústředí 51
	– při delegacích
01 01 01 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP – v přímém výzkumu)
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
CELKEM

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci
Externí zaměstnanci

Popis výpočtu nákladů na jednotky FTE by měl být zahrnut v příloze V oddíle 3.

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

–☑ Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–☑ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

Rozpočtové položky orgánů EIOPA <03 10 03> a ESMA <03 10 04> bude třeba přeprogramovat tak, aby byly zajištěny dodatečné prostředky uvedené v oddíle 3.2.1

–◻ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo revizi víceletého finančního rámce 52 .

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

Není relevantní

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–◻ Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–☑ Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	2023	2024	2025	2026	2027	Celkem
Odhad nákladů hrazených z příspěvků příslušných vnitrostátních orgánů			1,320	1,020	0,884	3,224
Spolufinancované prostředky CELKEM (včetně příspěvků zaměstnavatele na důchodové pojištění)			1,320	1,020	0,884	3,224

–

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–☑ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻ na vlastní zdroje

–◻ na jiné příjmy

– uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 53
		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
Článek ………….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

Dodatek k legislativnímu finančnímu výkazu

Obecné předpoklady:

·Právní předpisy vstoupí v platnost v roce 2025.

·Náklady na dodatečné výdaje na zaměstnance (hlava 1) byly vypočteny na základě průměrných nákladů na zaměstnance platných od ledna 2023 ve výši 142 000 EUR na dočasného zaměstnance a 62 000 EUR na smluvního zaměstnance (tj. celkové standardní průměrné náklady na dočasného zaměstnance a smluvního zaměstnance po odečtení standardních nákladů ve výši 29 000 EUR na budovy a náklady na IT spojené s dodatečnými plnými pracovními úvazky, tzv. úprava).

Na tyto standardní náklady byly použity aktuální opravné koeficienty platné pro orgán EIOPA ve Frankfurtu (100,6) a orgán ESMA v Paříži (116,8), které byly následně od roku 2024 indexovány o 2 % (což je běžná praxe při plánování rozpočtu Unie, která vychází z toho, že v některých letech může být inflace nižší a v jiných vyšší).

·Náklady na dodatečné infrastrukturní a provozní výdaje (hlava 2) byly vypočteny na základě standardních nákladů na „úpravy“ budov a IT ve výši 29 000 EUR na plný pracovní úvazek, které se vztahují na legislativní finanční výkaz vypočtený v roce 2023, a standardního příspěvku na náklady ve výši 2 500 EUR na plný pracovní úvazek na ostatní správní náklady, které nejsou pokryty přídělem na „úpravu“ (tj. 31 500 EUR na plný pracovní úvazek). Pokud jde o náklady na zaměstnance v hlavě 1, částka 31 500 EUR na plný pracovní úvazek byla od roku 2024 indexována o 2 %.

Odůvodnění výše požadovaných zdrojů (personální a provozní náklady)

Požadované zdroje jsou nezbytné pro plnění následujících úkolů orgánů EIOPA a ESMA:

1.Technické poradenství orgánů ESMA a EIOPA k vypracování šablony EU pro zveřejňování nákladů podle směrnice MiFID II a směrnice o distribuci pojištění.

2.Orgány ESMA a EIOPA vypracují pokyny k používání „nejdůležitějších informací“ v propagačních sděleních podle směrnice MiFID a směrnice o distribuci pojištění.

3.Technické poradenství orgánů ESMA a EIOPA týkající se kritérií pro posouzení zhodnocení vynaložených finančních prostředků, včetně metodiky pro srovnávání (referenční hodnoty) a tvorby informací pro tyto referenční hodnoty (pro distributory i tvůrce).

4.Shromažďování údajů o nákladech a výkonnosti retailových investičních produktů (pro účely vytváření referenčních hodnot).

5.Vývoj a případná aktualizace šablon pro podávání zpráv.

6.Pověřit orgány ESMA a EIOPA, aby daly podnikům za úkol systematicky používat upozornění na rizika.

7.Zřízení a provozování platforem pro spolupráci ze strany oránu ESMA (a orgánu EIOPA)

8.Příslušné vnitrostátní orgány by byly povinny vykazovat orgánu EIOPA konsolidované údaje o přeshraniční činnosti. Orgán EIOPA by byl pověřen vypracováním omezeného, ale přehledného a harmonizovaného hlášení o přeshraničních činnostech.

Pro orgány EIOPA a ESMA to budou nové úkoly. Orgán ESMA i orgán EIOPA plánují přesunout stávající plný pracovní úvazek na některé z těchto úkolů (čtyři, respektive 1,3 plného pracovního úvazku). Potřeby zdrojů odpovídající plánovaným úkolům však nelze plně pokrýt přerozdělením stávajících zaměstnanců nebo již naplánovanými provozními výdaji. Odhaduje se, že od roku 2025 budou muset oba evropské orgány dohledu tyto úkoly převzít.

Vzhledem k dočasné povaze úkolů 1, 2, 3, 5, 6 a 8 se pro jejich plnění počítalo především s pracovními místy smluvních zaměstnanců.

V důsledku sdružení následujících úkolů došlo k určitému zvýšení efektivity:

–úkoly 1, 2, 6

–úkoly 3, 5, 8

–úkoly 4, 7,

které mohou být prováděny stejnými pracovníky současně nebo postupně.

Personální rozpočty a rozpočty IT pro úkol 4 (shromažďování údajů o nákladech a výkonnosti retailových investičních produktů) jsou pro orgán ESMA výrazně vyšší, protože se očekává, že bude tento úkol plnit ve větším rozsahu (shromažďovat informace o větším počtu produktů).

Náklady na zadávání zakázek na spotřebitelské testování byly odhadnuty na 500 000 EUR pro každý z orgánů EIOPA a ESMA, přičemž v případě společného zadávacího řízení by bylo možné dosáhnout synergií.

Odhadované náklady příslušného vnitrostátního orgánu na činnosti, které má provádět orgán EIOPA

v milionech EUR

EIOPA			2023	2024	2025	2026	2027	CELKEM
Hlava 1: Výdaje na zaměstnance	Závazky	(1)			0,072	0,147	0,202	0,421
	Platby	(2)			0,072	0,147	0,202	0,421
Hlava 2: Výdaje na infrastrukturu a provoz	Závazky	(1a)			0,019	0,039	0,050	0,108
	Platby	(2a)			0,019	0,039	0,050	0,108
Hlava 3: operační výdaje	Závazky	(3a)			0,486	0,180	0,090	0,756
	Platby	(3b)			0,486	0,180	0,090	0,756
Prostředky CELKEM	Závazky	=1+1a +3a			0,577	0,366	0,342	1,285
	Platby	=2+2a +3b			0,577	0,366	0,342	1,285

Odhadované náklady příslušného vnitrostátního orgánu na činnosti, které má provádět orgán ESMA

v milionech EUR

ESMA			2023	2024	2025	2026	2027	CELKEM
Hlava 1: Výdaje na zaměstnance	Závazky	(1)			0,164	0,335	0,342	0,841
	Platby	(2)			0,164	0,335	0,342	0,841
Hlava 2: Výdaje na infrastrukturu a provoz	Závazky	(1a)			0,039	0,079	0,080	0,198
	Platby	(2a)			0,039	0,079	0,080	0,198
Hlava 3: operační výdaje	Závazky	(3a)			0,540	0,240	0,120	0,900
	Platby	(3b)			0,540	0,240	0,120	0,900
Prostředky CELKEM	Závazky	=1+1a +3a			0,743	0,654	0,542	1,939
	Platby	=2+2a +3b			0,743	0,654	0,542	1,939

Odhadované náklady příslušného vnitrostátního orgánu na činnosti, které mají provádět orgány EIOPA a ESMA

v milionech EUR

EIOPA a ESMA			2023	2024	2025	2026	2027	CELKEM
Hlava 1: Výdaje na zaměstnance	Závazky	(1)			0,236	0,482	0,544	1,262
	Platby	(2)			0,236	0,482	0,544	1,262
Hlava 2: Výdaje na infrastrukturu a provoz	Závazky	(1a)			0,058	0,118	0,130	0,306
	Platby	(2a)			0,058	0,118	0,130	0,306
Hlava 3: operační výdaje	Závazky	(3a)			1,026	0,420	0,210	1,656
	Platby	(3b)			1,026	0,420	0,210	1,656
Prostředky CELKEM	Závazky	=1+1a +3a			1,320	1,020	0,884	3,224
	Platby	=2+2a +3b			1,320	1,020	0,884	3,224

Odhadované celkové náklady (EU a příslušného vnitrostátního orgánu) na činnosti, které má provádět orgán EIOPA

v milionech EUR

EIOPA			2023	2024	2025	2026	2027	CELKEM
Hlava 1: Výdaje na zaměstnance	Závazky	(1)			0,114	0,232	0,319	0,665
	Platby	(2)			0,114	0,232	0,319	0,665
Hlava 2: Výdaje na infrastrukturu a provoz	Závazky	(1a)			0,032	0,065	0,083	0,180
	Platby	(2a)			0,032	0,065	0,083	0,180
Hlava 3: operační výdaje	Závazky	(3a)			0,810	0,300	0,150	1,260
	Platby	(3b)			0,810	0,300	0,150	1,260
Prostředky CELKEM	Závazky	=1+1a +3a			0,956	0,597	0,552	2,105
	Platby	=2+2a +3b			0,956	0,597	0,552	2,105

Odhadované celkové náklady (EU a příslušného vnitrostátního orgánu) na činnosti, které má provádět orgán ESMA

v milionech EUR

ESMA			2023	2024	2025	2026	2027	CELKEM
Hlava 1: Výdaje na zaměstnance	Závazky	(1)			0,262	0,533	0,544	1,339
	Platby	(2)			0,262	0,533	0,544	1,339
Hlava 2: Výdaje na infrastrukturu a provoz	Závazky	(1a)			0,065	0,131	0,133	0,329
	Platby	(2a)			0,065	0,131	0,133	0,329
Hlava 3: operační výdaje	Závazky	(3a)			0,900	0,400	0,200	1,500
	Platby	(3b)			0,900	0,400	0,200	1,500
Prostředky CELKEM	Závazky	=1+1a +3a			1,227	1,064	0,877	3,168
	Platby	=2+2a +3b			1,227	1,064	0,877	3,168

Odhadované celkové náklady (EU a příslušného vnitrostátního orgánu) na činnosti, které mají provádět orgány EIOPA a ESMA

v milionech EUR

EIOPA a ESMA			2023	2024	2025	2026	2027	CELKEM
Hlava 1: Výdaje na zaměstnance	Závazky	(1)			0,376	0,765	0,863	2,004
	Platby	(2)			0,376	0,765	0,863	2,004
Hlava 2: Výdaje na infrastrukturu a provoz	Závazky	(1a)			0,097	0,196	0,216	0,509
	Platby	(2a)			0,097	0,196	0,216	0,509
Hlava 3: operační výdaje	Závazky	(3a)			1,710	0,700	0,350	2,760
	Platby	(3b)			1,710	0,700	0,350	2,760
Prostředky CELKEM	Závazky	=2+2a +3b			2,183	1,661	1,429	5,273
	Platby	=2+2a +3b			2,183	1,661	1,429	5,273

(1) https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/growth-and-investment/capital-markets-union/capital-markets-union-2020-action-plan_en

(2) https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-12898-2020-REV-1/en/pdf

(3) https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2020-0266_CS.html

(4) Průzkum Eurobarometru sledující úroveň finanční gramotnosti v EU, 2023. Důležitou otázka je otázka č. 12: „Nakolik jste si jisti, že investiční poradenství, které dostáváte od své banky / pojišťovny / finančního poradce, je primárně ve vašem nejlepším zájmu?“

(5) Průzkum Eurobarometru o retailových finančních službách a produktech , říjen 2022. Dalšími vlivnými faktory jsou nedostatek finančních prostředků, obavy z rizik, nejistota ohledně možných výnosů, nedostatečné porozumění / složitost a upřednostnění jiného uložení peněz.

(6) Za zmínku stojí, že také zakládající nařízení evropských orgánů dohledu obsahují mandát k přezkumu a koordinaci iniciativ příslušných orgánů v oblasti finanční gramotnosti a vzdělávání (čl. 9 odst. 1 písm. b) tří zakládajících nařízení).

(7) V této souvislosti označuje „finanční vzdělávání“ formální nebo neformální postup, jehož prostřednictvím získávají jednotlivci finanční gramotnost (důsledek).

(8) Na základě odvětvových národních účtů Eurostatu (mezinárodní spolupráce v oblasti dat, NAID_10). Pokud by se k tomu připočetly pohledávky vůči pojišťovnám a nároky na důchod, změnila by se tato čísla na 46 % v EU a 72 % v USA (viz kapitola 1.1 o posouzení dopadů).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU.

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (přepracované znění).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (přepracované znění).

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (přepracované znění).

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010.

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou.

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 ze dne 20. června 2019 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP).

(16) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhůCOM(2015) 468 final.

(17) Sdělení Komise o přezkumu akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období({SWD(2017) 224 final} a {SWD(2017) 225 final} – 8. června 2017).

(18) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému asociálnímu výboru a Výboru regionů, Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán COM(2020) 590 final.

(19) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52020DC0591

(20) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2022/2065ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách)

(21) https://commission.europa.eu/system/files/2022-10/com_2022_548_3_en.pdf

(22) Viz: https://reform-support.ec.europa.eu/what-we-do/financial-sector-and-access-finance_cs

(23) Ref Ares(2021)4803687-27/07/2021 a Ref Ares(2021)4805409-27/07/2021

(24) Ref. ESMA35-42-1227

(25) Ref. EIOPA-BoS-22/244

(26) https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/d83364e5-ab55-11ed-b508-01aa75ed71a1/language-en/

(27) Skupina FSUG sdružuje odborníky zastupující zájmy spotřebitelů, retailových investorů nebo mikropodniků, zejména za účelem poskytování poradenství Komisi při přípravě a provádění právních předpisů nebo politických iniciativ, které mají vliv na uživatele finančních služeb. Další informace naleznete zde: https://finance.ec.europa.eu/regulation-and-supervision/expert-groups-comitology-and-other-committees/financial-services-user-group-fsug_en .

(28) Subjekty regulované směrnicí MiFID, směrnicí Solventnost II, směrnicí o distribuci pojištění, směrnicí o SKIPCP nebo směrnicí o správcích alternativních investičních fondů, které vytvářejí vlastní investiční produkty.

(29) V rámci opatření v oblasti dohledu nad produkty a jejich řízení by tvůrci museli zjistit a vyčíslit náklady spojené s každým investičním produktem (u stávajících i nových produktů) a zdůvodnit, že cílovému trhu nabízí zhodnocení vynaložených finančních prostředků, a to i ve srovnání s jinými produkty na trhu, na základě referenčních hodnot nákladů a výkonnosti, které jsou pro daný typ produktu specifické („referenční hodnoty tvůrce“).

(30) Subjekty regulované směrnicí MiFID, směrnicí Solventnost II, směrnicí o distribuci pojištění, směrnicí o SKIPCP nebo směrnicí o správcích alternativních investičních fondů, které distribuují zákazníkům produkty, jež samy tvoří, nebo které působí jako zprostředkovatelé a distribuují produkty vytvořené jinými subjekty.

(31) Podobně jako v případě referenčních hodnot tvůrců by distributoři investičních produktů museli posoudit, do jaké míry jsou jimi distribuované produkty srovnatelné s příslušnými referenčními hodnotami („referenčními hodnotami distributora“) pro podobné produkty na trhu.

(32) Viz kapitoly 6.3 a 7 posouzení dopadu.

(33) Úř. věst. C , , s. .

(34) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(36) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(37) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19).

(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(41) Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(42) Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx

(43) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(44) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(45) Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(46) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(47) Celkové náklady EU a příslušných vnitrostátních orgánů (včetně podílu příslušných vnitrostátních orgánů na příspěvcích zaměstnavatele na důchodové pojištění)

(48) Celkové náklady EU a příslušných vnitrostátních orgánů (včetně podílu příslušných vnitrostátních orgánů na příspěvcích zaměstnavatele na důchodové pojištění)

(49) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(50) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(51) Zejména pro fondy politiky soudržnosti EU, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (EMFAF).

(52) Viz články 12 a 13 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2093/2020 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období let 2021–2027.

(53) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)	0,181	0,369	0,377	0,927
Dočasní zaměstnanci (třídy AST)
Smluvní zaměstnanci	0,081	0,164	0,167	0,412
Vyslaní národní odborníci