EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 1.6.2023

COM(2023) 272 final

2023/0172(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2009/21/ES o souladu s požadavky na stát vlajky

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2023) 210 final} - {SWD(2023) 165 final} - {SWD(2023) 166 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.    SOUVISLOSTI NÁVRHU

•    Odůvodnění a cíle návrhu

Vzhledem ke své historii a mezinárodnímu charakteru si námořní doprava vytvořila specifickou regulační strukturu. Námořní bezpečnost a ochranu mořského prostředí upravuje Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu (dále jen „úmluva UNCLOS“), jejíž smluvní stranou je i Unie 2 . Úmluva UNCLOS, která stanoví rovněž povinnosti státu jako státu vlajky, je základem pro formulaci podrobných mezinárodních pravidel a norem pro konstrukci, vybavení, provoz, řízení, údržbu, kvalifikaci a obsazení posádkou a likvidaci lodí. Tím se na mezinárodní úrovni zabývá Mezinárodní námořní organizace (IMO) 3 . 

Směrnice 2009/21/ES (dále jen „směrnice“) upravuje prosazování pravidel platných pro stát vlajky na úrovni Unie. Odpovědnost za sledování souladu lodí s konkrétními úmluvami IMO 4 nese stát, v němž je loď registrována a jehož státní příslušnost má – stát vlajky. Směrnice má dva hlavní cíle: prosazovat bezpečnostní pravidla a bránit znečišťování a zajistit, aby členské státy plnily své povinnosti jako státy vlajky. Cílem směrnice je proto zajistit, aby lodě plující pod vlajkami členských států EU splňovaly všechny požadavky na bezpečnost 5 a prevenci znečištění a byly způsobilé k provozu 6 . Směrnice rovněž usiluje o zajištění toho, aby členské státy EU měly dostatečné zdroje pro správné, účinné a důsledné plnění svých povinností, jež mají jako státy vlajky 7 . Jedná se o první linii obrany námořní bezpečnosti.

Jelikož se však pravidla státu vlajky vztahují pouze na plavidla plující pod jeho vlajkou a jelikož některé vlajky nejsou ochotny nebo schopny prosazovat na svých loďstvech platná pravidla, zajišťuje státní přístavní inspekce zahraničních lodí, když se nacházejí v přístavech. Jedná se o systém inspekcí zahraničních lodí v přístavech jiných států, než je stát vlajky, prováděných inspektory státní přístavní inspekce, jejichž cílem je ověřit, zda způsobilost velitele, důstojníků a posádky na palubě, stav lodě a její vybavení odpovídají požadavkům mezinárodních úmluv – a v Evropské unii platným právním předpisům EU. Jedná se o druhou linii obrany.

Bez ohledu na tyto dvě úrovně prevence může přesto docházet k nehodám a jejich příčiny by měly být vyšetřovány, aby se zajistilo neustálé zlepšování a zabránilo se tomu, aby se podobné nehody opakovaly. Třetí linií obrany je proto směrnice 2009/18/ES 8 o vyšetřování námořních nehod.

Směrnice obsahuje pravidla, jejichž cílem je zajištění určité harmonizace pro případy, kdy loď změní vlajku a kdy byla loď (pod vlajkou některého členského státu) zadržena po inspekci státní přístavní inspekce. Stanoví také povinnost všech členských států EU podstoupit audit IMO. Směrnice jde rovněž nad rámec požadavků na mezinárodní úrovni, neboť vyžaduje, aby členské státy měly zaveden a udržovaly mezinárodně certifikovaný systém řízení kvality svých činností souvisejících se státem vlajky. Dále obsahuje odkazy na měření výkonnosti vlajkového loďstva podle Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci.

Každý členský stát EU jako stát vlajky musí přijmout veškerá nezbytná opatření, včetně inspekce a/nebo prohlídky na palubě, ke stanovení toho, že loď splňuje všechna mezinárodní pravidla a předpisy, případně regionální a/nebo vnitrostátní pravidla a předpisy, a teprve poté vydat, nebo nechat vydat svým jménem, příslušná lodní osvědčení jako důkaz bezpečnosti lodě a její způsobilosti k plavbě. Tyto průzkumy a osvědčení se proto označují jako zákonné 9 . Majitel lodě zpřístupní loď k provedení všech prohlídek a inspekcí a vykoná všechny nezbytné modernizace a opravy pro zachování a aktualizaci všech zákonných osvědčení, která jsou předpokladem pro to, aby loď mohla vyplout 10 .

Mezinárodní režim, provedený také v acquis EU v oblasti námořní bezpečnosti, umožňuje státu vlajky pověřit technickou činností klasifikační společnosti (nevládní organizace, které stanovují a udržují technické normy pro stavbu a provoz lodí), aby tyto zákonné prohlídky nezbytné pro ověření, zda je loď způsobilá pro daný účel, prováděly jejich jménem. Pokud klasifikační společnost jedná tímto způsobem, stává se pro daný stát vlajky uznaným subjektem. Stát vlajky může rovněž povolit, aby uznaný subjekt vydával osvědčení jeho jménem.    
Odpovědnost, kterou nese stát vlajky, však přenést nelze. Používání uznaných subjektů není povinné; je to volba, kterou každý stát vlajky činí v závislosti na velikosti a typu svého loďstva a na vlastních zdrojích. V současné době dávají téměř všechny členské státy EU jako státy vlajky přednost využívání uznaných subjektů pro různé technické činnosti. Tento postup povolují a upravují právní předpisy EU 11 a Komise sestavila seznam 12 klasifikačních společností, z nichž si členské státy mohou vybrat.

Vzhledem k tomu, že povinnosti státu vlajky delegovat nelze, je de iure i de facto nutné, aby státy vlajky i nadále prováděly inspekce plavidel plujících pod jejich vlajkou a monitorovaly statutární činnost, kterou jejich jménem vykonávají uznané subjekty. Členské státy tak činí, ale v různé míře, a mají také možnost rozhodovat o rozsahu inspekcí státu vlajky. V podstatě existují dva hlavní typy kontroly státu vlajky na palubě lodí plujících pod vlajkou: 1) zákonné prohlídky vedoucí k vydání zákonného osvědčení lodě a 2) inspekce státu vlajky, tzv. doplňkové inspekce, které nevedou k vydání osvědčení lodě. Inspekce státu vlajky má provádět pouze stát vlajky. Inspekce státu vlajky jsou tedy nezbytnou součástí zajišťování souladu s předpisy a monitorování bezpečnostních aspektů. Vyžadují technické zdroje s odpovídajícími odbornými znalostmi a tvoří základní součást každé námořní správy. Základním mezinárodním předpokladem je, že všechny státy vlajky mají zdroje a splňují požadavky, které jsou na ně kladeny. To má zajistit, aby státy vlajky na celém světě správně plnily své mezinárodní závazky, a tím zajistit rovné podmínky. Ne vždy tomu tak ale je.

Ve snaze tomuto problému zabránit učinila IMO po přijetí směrnice „předpis pro provádění nástrojů IMO“ (dále jen „předpis III“) a audit IMO povinnými 13 od roku 2016 pro všechny státy vlajky na světě, včetně členských států EU. Cílem předpisu III a auditu IMO je zajistit, aby státy podnikly všechny nezbytné kroky ke správnému provádění a uplatňování úmluv a měly zdroje a pravomoci potřebné k tomu, aby jako státy vlajky mohly převzít své mezinárodní závazky a zajistit soulad lodí plujících pod jejich vlajkou s těmito pravidly. Systém auditu IMO vyžaduje, aby členové IMO každých sedm let podstoupili audit. Během těchto auditů se ověřuje, zda všechny státy IMO se zaregistrovanou vlajkou uplatňují předpis III a příslušné úmluvy. IMO však nemá žádné donucovací pravomoci. Pravidla a předpisy schválené státy vlajky IMO, včetně všech členských států EU s vlajkovým loďstvem, provádějí právní předpisy EU v oblasti námořní bezpečnosti, které jsou od roku 1992 součástí politiky námořní bezpečnosti, aby byla zajištěna vymahatelnost a umožněny kontroly dodržování předpisů. Pokud některý stát porušuje pravidla jako stát vlajky, na úrovni EU, na rozdíl od IMO, se zahájí řízení o nesplnění povinnosti.

Proto je třeba směrnici revidovat a začlenit do právních předpisů EU příslušné části předpisu III týkající se států vlajky, aby byly vymahatelné v rámci právního řádu EU.

Vzhledem k významu Úmluvy o práci na moři, která nespadá do oblasti působnosti auditů prováděných IMO, neboť spadá do oblasti působnosti a kontroly Mezinárodní organizace práce, byla směrnice v roce 2013 doplněna samostatnou směrnicí, která má zajistit prosazování Úmluvy o práci na moři z roku 2006 státy vlajky 14 .

Od přijetí směrnice v roce 2009 navíc došlo k technologickému pokroku, zejména v oblasti digitalizace, jako je elektronické podávání zpráv o lodních osvědčeních a elektronické podávání zpráv po inspekcích lodí. Byly podniknuty některé iniciativy pro výměnu těchto informací mezi členskými státy EU a příslušnými systémy, včetně systému Unie pro výměnu informací na moři 15 , který provozuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA), a to jak pokud jde o sdílení elektronických zpráv po inspekcích plavidel typu ro-ro v liniové dopravě 16 , tak pokud jde o některé podrobnosti zákonných osvědčení vydaných uznaným subjektem. Ty by měly být zachyceny ve směrnici o souladu s požadavky na stát vlajky a dále rozvinuty tak, aby zahrnovaly všechny prohlídky, inspekce a audity vlajkových lodí. V této oblasti lze také dosáhnout zvýšení efektivity a snížení administrativní zátěže, protože sdílení těchto informací v rámci jednoho systému, který provozuje agentura EMSA, umožňuje lepší přípravu a výběr lodí pro inspekci a lepší zaměření inspekcí, které se tak stávají efektivnějšími. V tom také spočívá synergie se směrnicí o státní přístavní inspekci.

Směrnice se (společně s dalšími právními předpisy EU) stala předmětem hodnocení ex post a kontroly účelnosti právních předpisů v oblasti námořní dopravy, které byly ukončeny v roce 2018. Směrnici rovněž průběžně monitorovala Komise a během této doby byly zjištěny některé problematické otázky. Týkají se (1) právní nejistoty při provádění nových mezinárodních pravidel na úrovni EU a (2) chybějícího harmonizovaného přístupu k inspekcím, kontrole, monitorování a sdílení informací o vlajkovém loďstvu. Hodnocení a kontrola účelnosti rovněž upozornily na to, že vnitrostátní orgány by měly mít nezbytné zdroje a pravomoci k tomu, aby mohly jako státy vlajky převzít své mezinárodní závazky a zajistit soulad lodí plujících pod jejich vlajkou.

–aktualizace a sladění směrnice s mezinárodními pravidly s cílem zajistit lepší jednotnost a právní jasnost, zejména pokud jde o předpis III,

–zajištění odpovídajících inspekcí vlajkových lodí a monitorování dohledu nad uznanými subjekty působícími jménem státu vlajky. To zahrnuje zajištění harmonizovanějších úrovní inspekcí a jednotného dohledu nad uznanými subjekty zapojením všech členských států do celoevropského systému dohledu,

–zajištění širšího využívání digitálních řešení. Zejména zajištění podávání zpráv, používání a sdílení elektronických osvědčení interoperabilních s databázemi provozovanými agenturou EMSA, odklon od těžkopádných papírových systémů vydávání osvědčení směrem k vyšší efektivitě pro správy i lodě,

–zajištění harmonizovaného přístupu k chápání, vykazování a měření výkonnosti loďstev a povinností států vlajky. To vyžaduje posílení spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány v rámci zvláštního fóra, jakož i budování kapacit a školení států vlajky. Kromě toho je pro účinnější průběžné zlepšování nezbytná aktualizace a modernizace systému měření výkonnosti.

•    Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Návrh je součástí programu Komise REFIT a naplňuje její program zlepšování právní úpravy tím, že zaručuje, že jsou stávající právní předpisy jednoduché a jasné, nevytváří zbytečnou zátěž a drží krok s měnícím se politickým, společenským a technologickým vývojem, zejména s digitalizací. Zjednodušení lze provést prostřednictvím používání elektronických osvědčení a podávání zpráv států vlajky v elektronickém formátu, které sníží administrativní zátěž. Sdílení těchto informací v rámci jednoho systému provozovaného agenturou EMSA umožňuje lepší přípravu a výběr lodí pro inspekci a lepší zaměření inspekcí, které se tak stávají efektivnějšími. Tím se může zkrátit doba strávená na palubě a následně i doba, kdy loď nepluje (zlepšení doby obratu), což je přínosem pro kvalitní provozovatele. Tento návrh změny směrnice i návrhy změny ostatních směrnic týkajících se námořní bezpečnosti jsou rovněž součástí širšího acquis v oblasti námořní bezpečnosti zahrnujícího prvky, jako jsou právní předpisy EU týkající se uznaných subjektů 19 , kontrolní a informační systém EU pro provoz plavidel (SafeSeaNet) 20 , nařízení, kterým se zřizuje agentura EMSA 21 , a směrnice o plavidlech typu ro-ro pro přepravu cestujících 22 , a významně s nimi souvisejí.

2.    PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•    Právní základ

•    Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Vzhledem k tomu, že mezinárodní nástroje v oblasti shody států vlajky v odvětví námořní dopravy spadají podle čl. 3 odst. 2 SFEU do výlučné pravomoci Unie, zásada subsidiarity se nevztahuje ani na tyto nástroje, ani na pravidla Unie, kterými se tyto dohody provádějí.

•    Proporcionalita

Vzhledem k tomu, že je třeba provést pouze několik změn směrnice 2009/21/ES, je nejvhodnějším právním nástrojem pozměňující směrnice.

3.    VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•    Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Hodnocení ex post z roku 2018 24 a kontrola účelnosti právních předpisů v oblasti námořní dopravy 25 dospěly k závěru, že přidaná hodnota opatření EU spočívá v harmonizovaném provádění a prosazování mezinárodních pravidel do právních předpisů EU a v rámci nich a v požadavku a podpoře spolupráce mezi členskými státy. Hodnocení zdůraznilo přínos směrnice o souladu s požadavky na stát vlajky při zajišťování vysoké a jednotné úrovně bezpečnosti a rovných podmínek pro členské státy, což zase přispělo k dosažení bezpečné, zabezpečené a udržitelné námořní dopravy.

Kromě toho Komise aktivně sledovala případy, kdy členské státy jako státy vlajky nesplnily požadavky stanovené mezinárodním právem a právem EU. V takových případech Komise požádala dotčené členské státy, aby provedly podrobnou analýzu základních příčin problémů a přijaly akční plán k jejich nápravě. To řadu států vlajky podnítilo k tomu, aby věnovaly větší pozornost kvalitě svého loďstva.

Kontrola účelnosti však zdůraznila potřebu širšího vyvážení politiky EU v oblasti námořní bezpečnosti. To znamená především posílení úrovně EU pro „první linii obrany“, dodržování předpisů a preventivních opatření, která dopadají na státy vlajky. Z hodnocení vyplynulo, že současné politiky se zaměřují na členské státy jako na státy přístavu a pobřežní státy a méně jako na státy vlajky. Kontrola účelnosti dospěla k závěru, že ve směrnici o souladu s požadavky na stát vlajky chybí příslušné části závazného předpisu III týkající se státu vlajky. Přitom byl zdůrazněn význam zachování auditu IMO. Kontrola účelnosti zároveň odhalila několik oblastí, v nichž by bylo možné zlepšit dodržování předpisů ze strany států vlajky.

•    Konzultace se zúčastněnými stranami

–V březnu až dubnu 2021 se uskutečnily čtyři rozhovory zaměřené na vymezení rozsahu se zástupci klíčových zúčastněných stran na úrovni EU, zejména za účelem podpory a upřesnění celkové definice problému a možností politiky.

–V období od dubna do září 2021 provedl konzultant odpovědný za externí podpůrnou studii k posouzení dopadů dvacet tři cílených rozhovorů s následujícími kategoriemi zúčastněných stran: vnitrostátní orgány (19), zástupci odvětví (3), odborníci (1).

–Konzultant odpovědný za externí podpůrnou studii k posouzení dopadů uspořádal cílený průzkum, který probíhal od prosince 2021 do února 2022 a v němž byly osloveny jak kategorie vnitrostátních správních orgánů, tak kategorie zúčastněných stran z odvětví. V září 2022 byla předložena další cílená žádost o údaje a statistiky, zejména pokud jde o inspektory státu vlajky a počet inspekcí.

–Dne 21. října 2021 se konal specializovaný seminář se správami států vlajky (17) a zástupci odvětví (8) – majiteli lodí, klasifikačními společnostmi, přístavními organizacemi, zástupci pracovníků, který se zabýval možnými změnami měření výkonnosti států vlajky (změna paradigmatu klíčových ukazatelů výkonnosti z loďstva na správu).

–Závěrečný workshop se konal 20. ledna 2022. Tato akce byla rozdělena na dvě zasedání s různými skupinami zúčastněných stran – jedno s orgány států vlajky v členských státech EU (zastoupeno 23 členských států) a jedno se zúčastněnými stranami z odvětví námořní dopravy. Workshop byl zaměřen zejména na shromáždění názorů na konečnou verzi politických opatření, jakož i na posouzení různých dopadů. Další konzultační činnosti organizované GŘ MOVE a konzultantem odpovědným za externí podpůrnou studii k posouzení dopadů zaměřené na konzultace s členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami, které poskytly své názory na různá politická opatření, ale také na potvrzení průběžných a konečných výsledků podpůrné studie k posouzení dopadů, pokud jde o kvantifikaci dopadů. Tyto činnosti se uskutečnily v rámci neformálního zasedání ředitelů námořní dopravy EU/EHP (30. listopadu 2021) a zasedání Výboru EU pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (17. května 2021, 11. listopadu 2021 a 31. května 2022). Všechny potvrdily nutnost dosažení souladu s pravidly IMO (předpisem III).

–Dvoustranná jednání s členskými státy a zástupci odvětví na podzim 2022 (srpen–říjen), a to na jejich žádost. Vyjádřili celkovou podporu, přičemž se většinou zaměřovali na aspekty digitalizace a potřebu zahrnout je do upřednostňované možnosti politiky; někteří vyjádřili obavy ohledně přístupu k přenesení zákonných prohlídek zpět na státy vlajky (z hlediska dopadu na bezpečnost).

–Informace shromážděné od zúčastněných stran byly klíčové pro to, aby Komise mohla upřesnit návrh možností politiky a posoudit jejich hospodářské, sociální a environmentální dopady, porovnat je a určit, u které možnosti politiky je pravděpodobné, že maximalizuje poměr přínosů a nákladů pro společnost a plně přispěje k dosažení přiměřené, ale účinnější a efektivnější kontroly států vlajky zajišťující soulad s předpisy. Konzultace rovněž podpořily Komisi při hledání způsobu, jak zvolit přiměřený přístup, který by maximalizoval bezpečnost, ale minimalizoval riziko znevýhodnění vlajek členských států EU v hospodářské soutěži, které by znamenalo riziko rušení registrace plavidel pod vlajkou členských států EU a jejich registrace pod vlajkou třetích zemí. Zjištění z těchto procesů doplnila analýza podkladů provedená v rámci externí podpůrné studie.

– Všechny správní orgány států vlajky a zúčastněné strany z odvětví podporují jasný, soudržný a sladěný právní rámec, který začleňuje mezinárodní pravidla předpisu III a auditu IMO. Upřednostňovanou možnost politiky podporují vnitrostátní správní orgány, protože zajišťuje vysokou míru vnitřní a vnější soudržnosti. Tato možnost se považuje za přiměřenou a úměrnou vzhledem k velké rozmanitosti velikostí a typů loďstva v členských státech EU. Správní orgány států vlajky podporují využívání digitalizace, například elektronických zpráv z inspekcí států vlajky a elektronických osvědčení, a jejich sdílení s ostatními členskými státy EU a se státní přístavní inspekcí. Zúčastněné strany v odvětví považují takovou digitalizaci za výhodu. Členské státy EU plně podporují další harmonizaci inspekcí a dohledu nad uznanými subjekty, jakož i budování kapacit a školení. Členské státy s největšími loďstvy (z hlediska počtu lodí) rovněž podporují opatrný přístup v upřednostňované možnosti politiky před druhou možností, protože je považován za méně rušivý a zajišťuje konkurenceschopnost vlajkového loďstva členských států EU, a tedy i jeho soběstačnost a odolnost.

•    Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Tento přezkum vychází především z údajů shromážděných během již zmíněného hodnocení ex post a kontroly účelnosti právních předpisů v oblasti námořní dopravy z roku 2018.

Kromě shromážděných údajů a konzultací, které se v tomto rámci uskutečnily, si příprava tohoto návrhu vyžádala vstup ze strany technických a právních odborníků v souvislosti s konkrétní formulací technických definic a návrhem jasného právního znění. Tyto odborné znalosti byly získány v rámci Komise a Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA). Jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise, který je přiložen k tomuto návrhu.

•    Posouzení dopadů

Návrh vychází z výsledků posouzení dopadů, které bylo založeno na podpůrné studii vypracované externím konzultantem se specifickými znalostmi v této oblasti.

Posouzení dopadů zkoumalo čtyři možnosti politiky pro revizi směrnice na základě těchto hlavních zásad:

1)Potřeba začlenění mezinárodních pravidel a postupů, které byly vypracovány po přijetí směrnice v roce 2009 a na kterých se dohodly členské státy EU, a souladu s nimi.

2)Zajištění spolupráce, neustálého zlepšování a výkonnosti zohledněním zkušeností získaných při provádění směrnice.

3)Posílení digitalizace, která umožní zdokonalené a cílené kontroly států vlajky a monitorování uznaných subjektů. Směrnice by měla rovněž usnadnit používání elektronických osvědčení;

4)Zajištění účinného a harmonizovaného přístupu k budování kapacit, inspekcím a monitorování vlajkového loďstva s cílem zajistit technickou a provozní způsobilost správních orgánů států vlajky EU k plnění povinností, které mají.

Všechny možnosti navrhují řešení zjištěných problémů, ale liší se úrovní a ambicemi harmonizace a kontroly pro zajištění souladu, přičemž členským státům je ponechána určitá volnost, pokud jde o inspekce a monitorování vlajkového loďstva. Všechny možnosti politiky předpokládají změny směrnice začleněním nyní závazných příslušných částí předpisu III týkajících se států vlajky a zachováním povinného auditu IMO.

Možnost 1 by navíc navrhovala opatření, která by zabránila využívání nevýlučného technického personálu k výkonu jakéhokoli druhu činnosti pro správní orgány států vlajky. Správní orgány by musely získat prostředky na nábor, zaměstnání a udržení příslušných technických pracovníků, kteří by prováděli inspekce státu vlajky a monitorování uznaných subjektů.

Možnost 2 by nezakazovala využívání nevýlučných technických pracovníků, ale „vymezila“ by, kdy a pro jaký typ průzkumů a za jakých výjimečných okolností by bylo možné využití těchto nevýlučných pracovníků povolit. Tato možnost zavádí zvláštní požadavky na inspekce, které odpovídají velikosti a typu loďstva, aby bylo zajištěno, že všechny správní orgány vlajky EU si zachovají základní technický personál v rámci správy. Byla by zřízena skupina odborníků států vlajky. Byly by zavedeny požadavky týkající se digitalizace výměny informací o lodích, jako jsou elektronické zprávy o inspekci státu vlajky a elektronická osvědčení. V neposlední řadě by se tato možnost také zabývala otázkou společného budování kapacit a harmonizovaného školení (po získání kvalifikace) pro inspektory státu vlajky.

Možnost 3 by rovněž zabránila využívání nevýlučného technického personálu a navíc by vyžadovala, aby správa státu vlajky členských států měla možnost provádět statutární činnost a vydávat zákonná osvědčení související s Mezinárodním předpisem pro řízení bezpečnosti lodí a pro zabránění znečištění. Případné následné audity by pak mohly provádět uznané subjekty. Možnost 4 by rovněž vyžadovala, aby členské státy vlajky měly možnost provádět zákonné prohlídky a vydávat související zákonná osvědčení týkající se „vysoce rizikových“ lodí před tím, než jim bude povoleno plavit se pod vlajkou členského státu. Proto by také zakázala využívání nevýlučných technických pracovníků.

Jakákoli opatření na úrovni EU musí být vyvážena možným dopadem na vlajkové loďstvo členských států EU, a tedy na strategickou odolnost, a dopady na obchod do/z EU jako celku (zamezení rušení registrace plavidel pod vlajkou členských států EU a jejich registrace pod vlajkou třetích zemí). Upřednostňovanou možností podle posouzení dopadů je možnost 2.

Posouzení dopadů bylo v lednu 2023 předloženo Výboru pro kontrolu regulace ke schválení. Výbor vydal kladné stanovisko s výhradami. Tyto připomínky byly zohledněny v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k tomuto legislativnímu návrhu.

•    Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•    Základní práva

4.    ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.    OSTATNÍ PRVKY

•    Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Provádění bude monitorovat Komise s pomocí agentury EMSA. V rámci poskytování podpory Komisi provádí agentura EMSA rovněž cykly návštěv členských států za účelem ověření činností na místě 26 . Členské státy budou muset mít i nadále systém řízení kvality pro potvrzení toho, že jejich organizace, politiky, procesy, zdroje a dokumentace jsou vhodné k plnění jejich povinností. Ten bude muset být certifikován a následně bude podléhat pravidelnému auditu. Aby si vnitrostátní orgány státu vlajky zachovaly certifikaci svého systému řízení kvality, budou členské státy povinny sdělovat výsledky auditů provedených IMO a akreditovaným subjektem Komisi a/nebo agentuře EMSA. Revidovaný systém sledování výkonnosti společně se zprávami o inspekci a elektronickými osvědčeními nahranými do databáze umožní účelné monitorování.

•    Informativní dokumenty (u směrnic)

•    Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2023/0172 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2009/21/ES o souladu s požadavky na stát vlajky

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 27 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 28 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1)Bezpečnost námořní dopravy Unie a občanů, kteří ji využívají, a ochrana životního prostředí by měly být vždy zajištěny.

2)Podle ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982 (UNCLOS) a úmluv, jejichž depozitářem je IMO, odpovídají smluvní státy uvedených nástrojů za vyhlašování zákonů a nařízení a veškeré případné nezbytné kroky k tomu, aby se uvedené nástroje prováděly v plném rozsahu a tak z hlediska bezpečnosti života na moři a ochrany mořského prostředí byla loď způsobilá k zamýšlenému provozu.

3)Pro zajištění účinnosti úmluv IMO v Unii, vzhledem k tomu, že všechny členské státy musí být signatáři úmluv IMO a plnit závazky vyplývající z těchto úmluv ve vztahu k lodím plujícím pod jejich vlajkou, je zapotřebí závazná ustanovení těchto úmluv včlenit do právních předpisů Unie. Za tímto účelem musí členské státy účinně a důsledně plnit své povinnosti států vlajky v souladu s rezolucí IMO A.1070(28) (přijatou dne 4. prosince 2013) o předpisu pro provádění nástrojů IMO (PŘEDPIS III), který obsahuje závazná ustanovení, jež mají státy vlajky provádět.

4)Vzhledem k tomu, že rezoluce IMO A. 948 (23) byla zrušena rezolucí IMO A. 1156(32), měly by členské státy uplatňovat pro lodě plující pod jejich vlajkou harmonizované požadavky na osvědčování a prohlídky ze strany státu vlajky stanovené v příslušných postupech a pokynech přiložených k usnesení shromáždění IMO A. 1156(32) o pokynech pro prohlídky podle harmonizovaného systému prohlídek a vydávání osvědčení.

5)Na mezinárodní úrovni je funkce vyšetřování námořních nehod součástí povinností státu vlajky, zatímco na úrovni Unie je nezávislá a upravuje ji směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES 29 . Touto směrnicí by neměla být dotčena směrnice 2009/18/ES.

6)Měly by být zohledněny některé prováděcí akty, které byly přijaty po vstupu směrnice 2009/21/ES v platnost a které již částečně provádějí aspekty týkající se přenesení pravomoci na uznané subjekty.

7)Je třeba, aby námořní správy členských států měly možnost využívat k provádění svých závazků státu vlajky přiměřené zdroje, včetně kapacity pro technické rozhodování, odpovídající velikosti a typu jejich loďstva a na základě příslušných požadavků IMO. V zájmu zlepšení celkového kvalitativního výkonu lodí plujících pod vlajkou některého členského státu je rovněž nezbytné harmonizovat přísné a důkladné monitorování, včetně vypracování pravidel a přezkoumání koncepce, uznaných subjektů, které plní povinnosti státu vlajky jménem členských států.

8)Minimální kritéria a cíle inspekcí týkající se těchto zdrojů by měly být vymezeny na základě praktických zkušeností členských států, včetně využití nevýlučných inspektorů, prostřednictvím prováděcích opatření.

9)Plnění harmonizovaného systému budování kapacit po získání kvalifikace ze strany kontrolorů a inspektorů státu vlajky by mělo zajistit stejné podmínky pro námořní správu a přispět ke kvalitativnímu výkonu lodí plujících pod vlajkou některého členského státu.

10)Členské státy by měly využívat systém Unie pro výměnu informací na moři (SafeSeaNet) a služby zřízené směrnicí 2002/59/ES 30 pro účely monitorování vlajkových lodí, námořního dohledu a situační orientace na moři.

11)Zřízení a rozvoj databáze poskytující v elektronickém formátu podstatné informace o lodích plujících pod vlajkou členského státu by měly přispět k lepší výměně informací, dále zlepšit transparentnost výkonu vysoce kvalitního loďstva a umožnit lepší monitorování povinností státu vlajky za účelem zajištění rovných podmínek pro námořní správy.

12)Po inspekcích státu vlajky by měly být všem dotčeným orgánům a Komisi k dispozici podstatné informace, včetně elektronických zpráv a osvědčení lodí, pro účely monitorování a pro zvýšení účinnosti při provádění inspekce jakéhokoli typu.

13)Závazný systém auditu členského státu IMO se řídí standardním přístupem k řízení kvality s cílem určit, do jaké míry členské státy provádějí a prosazují závazky a povinnosti státu vlajky obsažené v závazných úmluvách IMO, jejichž jsou smluvními stranami, a zajistit tak důsledné a účinné provádění platných nástrojů IMO a pomoci členským státům zlepšit jejich způsobilost. Členské státy by proto měly i nadále prokazovat svůj soulad se závaznými nástroji IMO, jak se požaduje v rezoluci A 1067(28) o rámci a postupech pro systém auditu členského státu IMO, schválené na shromáždění IMO dne 4. prosince 2013.

14)Komise, které je nápomocna Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 31 , by měla být auditovaným členským státem jako státem vlajky přizvána a zapojena jako pozorovatel za účelem zajištění souladu mezi auditem IMO a posouzeními Komise, která provádí agentura EMSA za účelem kontroly provádění právních předpisů Unie v oblasti námořní bezpečnosti prostřednictvím svého systému návštěv a inspekcí jménem Komise.

15)V zájmu dalšího zvýšení kvality vlajkových lodí a zajištění rovných podmínek mezi námořními správami by mělo být objasněno, že certifikace kvality správních postupů, která je součástí systému řízení kvality v souladu s normami ISO nebo rovnocennými normami, se vztahuje na všechny rejstříky, ať už vnitrostátní (první rejstříky) nebo mezinárodní (druhé nebo zámořské), spadající do pravomoci členského státu jako státu vlajky. Kromě toho by se měly vyjasnit všechny související činnosti, včetně povinností, pravomoci, vzájemných vztahů a způsobů podávání zpráv a komunikace všech pracovníků státu vlajky, kteří provádějí prohlídky nebo inspekce nebo se jich účastní, nejsou výlučně zaměstnáni příslušným orgánem členského státu a kteří mohou provádět určité inspekce, jiné než zákonné prohlídky. V zájmu zajištění nezávislosti by měla být doložena neexistence jakéhokoli střetu zájmů zúčastněných pracovníků.

16)Hodnocení a přezkum systému sledování výkonnosti pro státy vlajky založené na společných transparentních, spolehlivých a objektivních klíčových kritériích výkonnosti a vycházející ze stávajících podobných systémů by měly všechny členské státy podporovat v jejich neustálém dodržování a zlepšování.

17)Pro účely projednávání záležitostí států vlajky, včetně technických otázek, a usnadnění výměny odborných znalostí a informací by měla být zřízena skupina na vysoké úrovni pro záležitosti států vlajky složená z vnitrostátních orgánů členských států, odborníků a inspektorů států vlajky a případně z odborníků ze soukromého sektoru.

18)Pro účely dalšího zlepšení konzistentního shromažďování příslušných statistických a námořních údajů a informací od členských států by měl být zřízen elektronický nástroj pro podávání zpráv.

19)V zájmu zajištění aktuálního uplatňování ustanovení této směrnice tak, aby členské státy mohly plnit své závazky podle mezinárodního práva v souladu s touto směrnicí, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o aktualizaci přílohy. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 32 . Pro zajištění rovné účasti na vypracování aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

20)Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 33 . Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění směrnice 2009/21/ES, pokud jde o jednotná opatření ke stanovení minimálních požadavků na přiměřené zdroje odpovídající velikosti a typu loďstva a na společný harmonizovaný systém měření výkonnosti státu vlajky, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

21)Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) by měla poskytnout nezbytnou podporu, aby se zajistilo provádění směrnice 2009/21/ES.

22)V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

23)Směrnice 2009/21/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2009/21/ES

Směrnice 2009/21/ES se mění takto:

1)Článek 3 se mění takto:

a)písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e) „auditem IMO“ audit provedený v souladu s ustanoveními rezoluce A 1067(28) („rámec a postupy pro audit členského státu IMO“), v aktualizovaném znění, přijaté Mezinárodní námořní organizací (IMO);“

b)doplňují se nové body, které znějí:

„f)„úmluvami“ úmluvy spolu s protokoly a změnami těchto úmluv a související předpisy závazné povahy, v aktualizovaném znění, jak stanoví čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES 34 , s výjimkou Úmluvy o práci na moři z roku 2006;

g)„předpisem III“ části 1 a 2 rezoluce A.1070(28) („předpis pro provádění nástrojů IMO“) přijaté Mezinárodní námořní organizací (IMO), s výjimkou bodů 16.1, 18.1, 19, 29, 30, 31 a 32 části 2;

h)„kontrolorem státu vlajky“ zaměstnanec veřejného sektoru, který je příslušným orgánem členského státu řádně zmocněný k provádění prohlídek a auditů souvisejících se zákonnými osvědčeními, pracuje výlučně pro uvedený orgán a splňuje požadavek nezávislosti stanovený v čl. 8 odst. 1;

i)„inspektorem státu vlajky“ zaměstnanec veřejného sektoru, který pracuje výlučně pro příslušný orgán členského státu, je uvedeným orgánem řádně zmocněný k provádění doplňkových inspekcí státu vlajky a splňuje požadavek nezávislosti stanovený v čl. 8 odst. 1 a minimální kritéria stanovená v příloze XI směrnice 2009/16/ES;

j)„dalšími pracovníky, kteří pomáhají při provádění inspekcí“ osoby, které nejsou zaměstnány výlučně příslušným orgánem členského státu, ale jsou s ním ve smluvním vztahu a jím řádně zmocněny, které mohou provádět určité inspekce, jiné než zákonné prohlídky stanovené příslušným orgánem, a které splňují kritéria komunikace, kvalifikace a nezávislosti stanovená v čl. 8 odst. 1;

k)„doplňkovou inspekcí státu vlajky“ inspekce na palubě, která nevede k vydání osvědčení;

j) „HSSC“ rezoluce A. 1156(32) („pokyny pro prohlídky podle harmonizovaného systému prohlídek a vydávání osvědčení“ (HSSC) z roku 2021, v aktualizovaném znění, přijaté Mezinárodní námořní organizací (IMO);“.

2)V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Než dotyčný členský stát umožní provoz lodi, které bylo uděleno právo plout pod jeho vlajkou, zajistí, aby příslušná loď splňovala platná mezinárodní pravidla a předpisy. Zejména ověří záznamy o lodi týkající se bezpečnosti s použitím zpráv o inspekcích a osvědčení obsažených v databázi uvedené v článku 6a. V případě potřeby konzultuje s bývalým státem vlajky s cílem stanovit, zda byly odstraněny všechny závažné nedostatky nebo problémy týkající se bezpečnosti zjištěné bývalým státem vlajky.“

3)Doplňují se nové články 4a až 4c, které znějí:

„Článek 4a

Bezpečnost lodí plujících pod vlajkou členského státu

1.    Pokud jde o mezinárodní námořní dopravu, členské státy v plném rozsahu použijí závazná ustanovení týkající se států vlajky, která jsou stanovena v úmluvách IMO, v souladu s podmínkami a v souvislosti s loděmi uvedenými v těchto úmluvách a uplatňují předpis III uvedený v příloze této směrnice, s výjimkou bodů 16.1, 18.1, 19, 29, 30, 31 a 32 části 2.

2.    Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření pro zajištění souladu lodí oprávněných plavit se pod jejich vlajkou s mezinárodními pravidly a normami. Uvedená opatření zahrnují:

a)zákaz vyplutí pro lodě, dokud tyto lodě nemohou vyplout na moře v souladu s mezinárodními pravidly a normami;

b)zajištění toho, aby u lodí oprávněných plout pod jejich vlajkou byla provedena prohlídka v souladu s pokyny pro prohlídky podle harmonizovaného systému prohlídek a vydávání osvědčení (HSSC), a

c)provádění doplňkových inspekcí lodí státem vlajky s cílem ověřit, zda je současný stav lodě v souladu s udělenými osvědčeními.

3.Členské státy zaručí nápravu veškeré nedostatky, které byly potvrzeny nebo zjištěny při inspekci provedené v souladu s odst. 2 písm. c).

4.Po dokončení každé inspekce vypracuje inspektor státu vlajky zprávu na základě přílohy IX směrnice 2009/16/ES.

Článek 4b

Požadavky na bezpečnost a zabránění znečištění

1. Každý členský stát zajistí, aby jeho správa měla k dispozici přiměřené zdroje odpovídající velikosti a typu jeho loďstva, zejména za účelem splnění povinností stanovených v článku 4a a v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2. Každý členský stát zajistí dohled nad činností kontrolorů státu vlajky, inspektorů státu vlajky a uznaných subjektů a podílí se na systému EU pro dohled nad uznanými subjekty stanoveném skupinou na vysoké úrovni pro záležitosti států vlajky uvedenou v čl. 9a odst. 1.

3. Každý členský stát vytvoří nebo udržuje způsobilost pro přezkoumání koncepce a pro technické rozhodování odpovídající velikosti a typu jeho loďstva.

4. Za účelem zajištění harmonizace doplňkových inspekcí státu vlajky uvedených v čl. 4a odst. 2 písm. c) přijme Komise po konzultaci se skupinou na vysoké úrovni pro záležitosti států vlajky uvedenou v čl. 9a odst. 1 prováděcí akty s cílem určit jednotná opatření pro stanovení minimálních požadavků na splnění povinností uvedených v odstavci 1. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 10 odst. 2.

Článek 4c

Společné budování kapacit pracovníků státu vlajky

1. Členské státy zajistí, aby pracovníci odpovědní za provádění prohlídek, inspekcí a auditů na lodích a ve společnostech podléhali harmonizovanému systému uvedenému v odstavci 2.

2. Komise, která požádá skupinu na vysoké úrovni pro záležitosti států vlajky uvedenou v čl. 9a odst. 1 o doporučení, vypracuje pro kontrolory a inspektory státu vlajky členských států společný systém budování kapacit (po získání kvalifikace na vnitrostátní úrovni) a průběžně jej aktualizuje s ohledem na nové technologie a v souvislosti s novými nebo dodatečnými povinnostmi vyplývajícími z příslušných mezinárodních nástrojů.“

4)Článek 5 se mění takto:

a)jediný odstavec se označí jako odstavec 1;

b)doplňuje se nový odstavec 2, který zní:

35 „2. Za účelem včasné odezvy na situace uvedené v odstavci 1 tohoto článku a rovněž na mimořádné události na moři spojené s bezpečností a případy údajného znečištění členské státy vypracují a zavedou vhodný program kontroly a monitorování, v příslušných případech s využitím systému Unie pro výměnu informací na moři (SafeSeaNet) uvedeného v čl. 22a odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES a v příloze III uvedené směrnice.“

5)Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Elektronické informace a jejich výměna

1.Členské státy zajistí, aby byly uchovávány a byly dostupné alespoň tyto informace týkající se lodí plujících pod jejich vlajkou, a to v elektronickém formátu kompatibilním a interoperabilním s databázemi Unie pro námořní bezpečnost:

a)údaje o lodi (jméno, číslo IMO atd.);

b)zákonná osvědčení (konečná, prozatímní nebo dočasná), včetně dat prohlídek a případných dodatečných a doplňkových prohlídek a auditů;

c)označení uznaných subjektů zapojených do vydávání osvědčení pro loď a do její klasifikace;

d)označení příslušného orgánu, který provedl inspekce lodi podle ustanovení o státní přístavní inspekci, a data těchto inspekcí;

e)výsledek státních přístavních inspekcí (nedostatky: ano nebo ne; zadržení: ano nebo ne);

f)označení lodí, které během posledních dvanácti měsíců ukončily plavbu pod vlajkou dotčeného členského státu

g)zpráva (zprávy) po prohlídce nebo inspekci státu vlajky provedené v souladu s čl. 4a odst. 2 písm. b) nebo c).

2. Informace se zanesou do inspekční databáze stanovené v článku 6a. Kopie zprávy se poskytne rovněž veliteli lodi.“

6)Doplňuje se nový článek 6a, který zní:

„Článek 6a

Inspekční databáze

1. Komise zřídí, udržuje a aktualizuje inspekční databázi obsahující informace uvedené v článku 6. K této databázi se připojí všechny členské státy. Uvedená databáze vychází z inspekční databáze uvedené v článku 24 směrnice 2009/16/ES a její funkce musí odpovídat funkcím uvedené databáze.

2. Členské státy zajistí, aby informace o inspekcích provedených v souladu s touto směrnicí, včetně informací týkajících se nedostatků, byly neprodleně po vypracování zprávy (zpráv) podle čl. 4a odst. 4 zaneseny do inspekční databáze.

3. Komise zajistí, aby na základě údajů o inspekcích poskytnutých členskými státy bylo možné z inspekční databáze získat veškeré relevantní údaje týkající se provádění této směrnice.

36 4. Členské státy mají přístup ke všem informacím zaneseným do inspekční databáze uvedené v odstavci 1 tohoto článku a v systému inspekcí stanoveném ve směrnici 2009/16/ES. Žádné ustanovení této směrnice nebrání sdílení uvedených informací mezi relevantními příslušnými orgány v rámci členských států a mezi členskými státy, s Komisí nebo s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA) zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002.

5. Členské státy zajistí, aby zákonná osvědčení uvedená v čl. 6 odst. 1 písm. b) byla elektronicky předávána do inspekční databáze uvedené v odstavci 1 tohoto článku s využitím funkčních a technických specifikací pro harmonizované rozhraní pro elektronické podávání zpráv podle článku 24a směrnice 2009/16/ES.“

7)Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Sledování souladu a výkonnosti členských států

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby jejich správa alespoň jednou za sedm let podstoupila audit IMO, a výsledek auditu i případná nápravná opatření zveřejní v databázi globálního integrovaného systému informací o lodích (GISIS) zřízené IMO. Členské státy tytéž informace zpřístupní v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o zachování důvěrnosti také veřejnosti.

2. Členské státy zajistí, aby se Komise s pomocí agentury EMSA mohla účastnit procesu auditu IMO jako pozorovatel a aby Komisi byla neprodleně poskytnuta každá zpráva o auditu a informace o přijatých následných opatřeních.

37 3. Aby se zajistilo účinné provádění této směrnice a monitorování celkového fungování souladu s požadavky na stát vlajky a systému EU pro dohled nad uznanými subjekty EU, Komise shromažďuje veškeré nezbytné informace a provádí návštěvy členských států v souladu s článkem xx nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) xx/xx [nařízení o agentuře EMSA, které má být přijato].“

8)Článek 8 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„Každý členský stát zavede a udržuje systém řízení kvality, který se týká všech rejstříků spadajících do jeho pravomoci pro všechny činnosti jeho správy související se státem vlajky. Tento systém řízení kvality se certifikuje v souladu s platnými mezinárodními normami kvality.

Systém řízení kvality musí zahrnovat vymezené povinnosti, pravomoci a vzájemné vztahy všech pracovníků státu vlajky, včetně dalších pracovníků, kteří pomáhají při provádění inspekcí a kteří řídí, vykonávají a ověřují činnosti související s bezpečností a prevencí znečištění a ovlivňující bezpečnost a prevenci znečištění. Uvedené povinnosti se zdokumentují, přičemž se stanoví, jaký typ a rozsah inspekční činnosti mohou vykonávat další pracovníci, kteří pomáhají při provádění inspekcí, a musí být rovněž stanoveno, jak tito pracovníci mají komunikovat a podávat zprávy.

Každý členský stát zajistí, aby se dalším pracovníkům, kteří pomáhají při provádění inspekcí, dostalo vzdělání, odborné přípravy a dohledu odpovídajícím úkolům, k jejichž plnění jsou oprávněni.

Všichni pracovníci provádějící prohlídku nebo inspekci podepíší prohlášení o neexistenci střetu zájmů, kterým potvrdí svou nezávislost ve vztahu k činnosti, která se má vykonat, a jež odpovědný orgán členského státu uchová.“;

b)doplňují se nové odstavce, které znějí:

„2a. Členské státy každoročně vyhodnotí svou výkonnost a stanoví oblasti pro možné zlepšení na základě výsledků činností vykonaných v rámci systému řízení kvality uvedeného v odstavci 1 tohoto článku a činnosti jakožto státu vlajky uvedené v odstavci 2b tohoto článku a v článku 7.

2b. S cílem zajistit společný harmonizovaný systém sledování výkonnosti pro účely odstavce 2a přijme Komise po konzultaci se skupinou na vysoké úrovni pro záležitosti států vlajky uvedenou v čl. 9a odst. 1 prováděcí akty, kterými vymezí podrobnosti revidovaného systému sledování výkonnosti podle odstavce 2 tohoto článku. Uvedené prováděcí akty se přijmou v souladu s čl. 10 odst. 2.

Opatření pro hodnocení výkonnosti jakožto státu vlajky zohlední mimo jiné výsledky inspekcí států vlajky, počet zadržení v rámci státní přístavní inspekce, statistiku nehod, komunikační a informační procesy, roční statistiky ztrát (s výjimkou konstrukčních celkových ztrát (constructive total losses)) a případně další ukazatele výkonnosti za účelem určit, zda personál, zdroje a správní postupy jsou dostačující, aby stát vlajky splnil své závazky.

2c. Komise na veřejných internetových stránkách zpřístupní a uchová informace o činnosti státu vlajky.“

9)Článek 9 se zrušuje.

10)Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 9a

Skupina na vysoké úrovni pro záležitosti států vlajky

1. Komise zřídí skupinu na vysoké úrovni pro záležitosti států vlajky, která bude projednávat otázky států vlajky a usnadňovat výměnu zkušeností mezi vnitrostátními orgány členských států, odborníky a inspektory států vlajky, případně ze soukromého sektoru.

Skupina na vysoké úrovni pro záležitosti států vlajky se skládá ze zástupců členských států a Komise, kterým je nápomocna agentura EMSA.

Skupina přijme svůj jednací řád.

2. Skupina na vysoké úrovni pro záležitosti států vlajky má mimo jiné tyto úkoly:

a)vydávat doporučení pro společný přístup k inspekcím státu vlajky, postupy a pokyny pro kontrolu lodí;

b)být nápomocna Komisi při vývoji jednotného formátu pro podávání zpráv, včetně časového rozvrhu inspekcí státu vlajky / monitorování uznaných subjektů;

c)být nápomocna Komisi při vypracování technické metody pro stanovení přiměřených zdrojů, které odpovídají velikosti a typu loďstva, jak je uvedeno v článku 4b;

d)být nápomocna Komisi při určování opatření, která mohou být vypracována za účelem zlepšení budování kapacit uvedeného v článku 4c, zejména pokud jde o udržování aktuálních znalostí o změnách úmluv a o změnách vyvolaných novými technologiemi;

e)vypracovat a zavést systém EU pro dohled nad uznanými subjekty a pro jejich monitorování uvedený v článku 7;

f)poskytovat pokyny týkající se způsobu využívání informací v příslušných námořních databázích Unie pro přípravu inspekcí státu vlajky / monitorování uznaných subjektů s cílem zvýšit účinnost využívání/sdružování zdrojů pro monitorování uznaných subjektů, například podle oblastí zaměření;

g)být nápomocna Komisi při technickém vývoji kritérií výkonnosti uvedených v čl. 8 odst. 2b;

h)být nápomocna Komisi při vypracovávání pokynů, šablon a podobných dokumentů pro plnění povinnosti předkládat zprávy uvedené v článku 9b;

i)být nápomocna při analýze výkonnosti státu vlajky, auditů systému řízení kvality a auditů IMO a porovnávat zjištění a následná opatření s cílem stanovit osvědčené postupy;

j)být nápomocna Komisi při určování opatření, která by mohla být vypracována s cílem:

i)zavést harmonizované postupy pro používání výjimek a ekvivalentů uplatňovaných v souladu s úmluvami IMO;

ii)vypracovat harmonizované výklady otázek, které jsou v úmluvách ponechány na uvážení správy;

iii)uplatňovat jednotné výklady ustanovení uvedených úmluv.

Článek 9b

Informace a údaje

Komise zřídí elektronický nástroj pro podávání zpráv za účelem shromažďování informací a údajů od členských států v souvislosti s touto směrnicí. Členské státy pravidelně, nejméně však jednou ročně, informují Komisi o:

a)správě požadavků na bezpečnost a prevenci znečištění

i) velikosti a stáří vlajkového loďstva z hlediska počtu a hrubé prostornosti konvenčních lodí; 

ii)počtu inspektorů/kontrolorů/auditorů státu vlajky a dalších pracovníků, kteří pomáhají při provádění inspekcí; 

iii)počtu prohlídek, inspekcí a auditů státu vlajky provedených dotčeným státem jako státem vlajky;

iv)počtu registrací a zrušení registrace podle typu lodě a podle země původu nebo cílové země;

b)řízení kvality a auditech

i)plánovaných nebo potvrzených termínech auditu IMO; 

ii)plánovaných nebo potvrzených termínech auditu systému řízení kvality a rozsahu certifikace systému řízení kvality;

c)přenesení pravomoci

i)oprávněných uznaných subjektech, delegovaných funkcích a osvědčeních vydaných jménem členského státu.“

11)Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS), zřízený nařízením (ES) č. 2099/2002. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.“

12)Vkládá se nový článek 10a, který zní:

„Článek 10a

Akty v přenesené pravomoci

Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10b, pokud jde o změny přílohy 1, s cílem zohlednit nová ustanovení a závazky týkající se státu vlajky vypracované na mezinárodní úrovni, zejména v IMO.

Změny úmluv IMO a předpisu pro provádění nástrojů IMO (PŘEDPIS III) mohou být vyloučeny z působnosti směrnice podle čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 2099/2002.“

13)Vkládá se nový článek 10b, který zní:

Článek 10b

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 10a je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne [xx] 202X. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 10a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 10a vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

14)Text uvedený v příloze této směrnice se připojuje ke směrnici 2009/21/ES jako příloha.

Článek 2

Provedení

1.Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [OP: vložte datum: jeden rok ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „AGENTURY“

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik

1.3Návrh se týká: 

◻ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 38  

☑ prodloužení stávající akce ◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci 

1.4Cíle

1.4.1Obecný cíl 

1.4.2Specifický cíl 

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4Ukazatele výkonnosti 

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů plynoucích z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR

☑ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR [není k dispozici]

–poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 39   

◻ Přímé řízení Komisí prostřednictvím

–◻    výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻ EIB a Evropský investiční fond,

☑ subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2Systémy řízení a kontroly 

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA)			Rok  2025	Rok  2026	Rok  2027	Rok  2028–2034	CELKEM
Hlava 1:	Závazky	(1)	0,171	0,342	0,342	2,394	3,249
	Platby	(2)	0,171	0,342	0,342	2,394	3,249
Hlava 2:	Závazky	(1a)
	Platby	(2a)
Hlava 3:	Závazky	(3a)	0,368	1,041	1,266	4,412	7,087
	Platby	(3b)	0,368	1,041	1,266	4,412	7,087
Prostředky  pro agenturu EMSA CELKEM	Závazky	=1+1a +3a	0,539	1,383	1,608	6,806	10,336
	Platby	=2+2a +3b	0,539	1,383	1,608	6,806	10,336

 
Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.  

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Prostředky z OKRUHU 7  víceletého finančního rámce   CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.

3.2.2Odhadovaný dopad na prostředky EMSA 

–☑    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Částky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Částky případně odrážejí součet příspěvku Unie agentuře a dalších příjmů agentury (poplatků a plateb).

3.2.3Odhadovaný dopad na lidské zdroje orgánu EMSA 

3.2.3.1Souhrn

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) Částky případně odrážejí součet příspěvku Unie agentuře a dalších příjmů agentury (poplatků a plateb).

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)	0,171	0,342	0,342	2,394	3,249
Dočasní zaměstnanci (třídy AST)
Smluvní zaměstnanci
Vyslaní národní odborníci

CELKEM

0,171

0,342

0,342

2,394

3,249

Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.

Požadavky na zaměstnance (FTE):

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)	2	2	2	2	2
Dočasní zaměstnanci (třídy AST)
Smluvní zaměstnanci
Vyslaní národní odborníci

CELKEM

2

2

2

2

2

Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.

Agentura EMSA zahájí přípravu náboru, jakmile bude návrh přijat. Náklady jsou odhadovány na základě předpokladu, že 2 pracovníci na plný pracovní úvazek budou přijati k 1. červenci 2025. V prvním roce je tedy zapotřebí pouze 50 % nákladů na lidské zdroje.

3.2.3.2Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů pro mateřské GŘ

–☑    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Popis výpočtu nákladů na jednotky FTE by měl být zahrnut v příloze V oddíle 3.

3.2.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

–☑    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–☑    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 48 .

3.2.5Příspěvky třetích stran 

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3Odhadovaný dopad na příjmy 

–☑    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

na vlastní zdroje

na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)    Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 132.

(2)    Úmluva UNCLOS byla podepsána v roce 1982. Evropská unie ji ratifikovala v roce 1984. https://www.un.org/Depts/los/convention_agreements/texts/unclos/UNCLOS-TOC.htm

(3)    Zatímco jurisdikce a prosazování na palubě je v kompetenci národní vlajky, tvorbu pravidel a předpisů zajišťuje na mezinárodní úrovni Mezinárodní námořní organizace (www.imo.org). IMO je specializovaná agentura OSN; členy IMO jsou všechny členské státy EU. Evropská unie členem není, ale Komise má jako mezivládní organizace (vedle mnoha dalších takových organizací) status pozorovatele.

(4)    K mezinárodním pravidlům patří například Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS 74), Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL 73/78), Normy výcviku, kvalifikace a strážní služby (STCW), Mezinárodní úmluva o nákladové značce z roku 1966 a Úmluva o mezinárodních pravidlech pro zabránění srážkám na moři z roku 1972 (COLREG 72) atd. Pravidla týkající se pracovních a životních podmínek na palubách lodí vyhlašuje další agentura OSN, Mezinárodní organizace práce (MOP).

(5)    Odkazuje-li se na „bezpečnost“, jedná se všeobecně o bezpečnost, ochranu a prevenci znečištění.

(6)    Měly všechna příslušná osvědčení vydaná státem vlajky pro daný typ lodě před zahájením provozu.

(7)    „Stát vlajky“ plavidla je jurisdikce, podle jejíhož práva je plavidlo registrováno, je to země registrace plavidla. Úmluva UNCLOS stanoví, že loď může plout pouze pod vlajkou jednoho státu a podléhá výlučné jurisdikci tohoto státu vlajky, který je odpovědný za její provoz a soulad s požadavky na bezpečnost a ochranu životního prostředí.

(8)    Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 114.

(9)    Podle požadavků harmonizovaného systému prohlídek a vydávání osvědčení (Pokyny pro prohlídky podle harmonizovaného systému prohlídek a vydávání osvědčení, rezoluce IMO A.1140(31), 2019).

(10)    Pouze s těmito zákonnými bezpečnostními osvědčeními může loď získat pojištění; bez pojištění loď obvykle nemůže vyplout.

(11)    Nařízení (ES) č. 391/2009 a směrnice 2009/15/ES.

(12)    Úř. věst. C 466, 7.12.2022, s. 24.

(13)    IMO však nemá žádné donucovací pravomoci.

(14)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/54/EU ze dne 20. listopadu 2013 o některých povinnostech státu vlajky ohledně souladu s Úmluvou o práci na moři z roku 2006 a jejího prosazování (Úř. věst. L 329, 10.12.2013, s. 1).

(15)    Zřízený směrnicí 2002/59/ES,

(16)    Směrnice (EU) 2017/2110 ze dne 15. listopadu 2017 o systému inspekcí pro zajištění bezpečného provozu plavidel typu ro-ro pro přepravu cestujících a vysokorychlostních osobních plavidel v liniové dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES a zrušení směrnice Rady 1999/35/ES (Úř. věst. L 315, 30.11.2017).

(17)    Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57.

(18)    Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 114.

(19)    Nařízení (ES) č. 391/2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11) a směrnice 2009/15/ES, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 47).

(20)    Směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).

(21)    Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1.

(22)    Směrnice (EU) 2017/2110 o systému inspekcí pro zajištění bezpečného provozu plavidel typu ro-ro pro přepravu cestujících a vysokorychlostních osobních plavidel v liniové dopravě (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 61).

(23)    Tato záležitost je formálně i právně výlučnou pravomocí Unie, jak je uvedeno v rozhodnutí Rady 2013/268/EU, které stanoví postoj Unie, jímž se členské státy v IMO musely řídit v době (v roce 2013), kdy se dohodly na předpisu III a auditu IMO.

(24)    Pracovní dokument útvarů Komise SWD (2018) 232 final.

(25)    Pracovní dokument útvarů Komise SWD (2018) 228 final.

(26)    Agentura EMSA tyto návštěvy provádí podle článku 3 nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost, v rámci svých základních úkolů, proto se neočekávají žádné dodatečné náklady.

(27)    Úř. věst. C , , s. .

(28)    Úř. věst. C , , s. .

(29)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 114).

(30)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).

(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002 o zřízení Evropské agentury pro námořní bezpečnost (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1).

(32)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(33)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(34)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57).

(35)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).

(36)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002 o zřízení Evropské agentury pro námořní bezpečnost (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1).

(37)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) xx/xx (dále jen „nařízení o EMSA“).

(38)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(39)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx

(40)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(41)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(42)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(43)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(44)    Popsaný v bodě 1.4.2 „Specifické cíle…“

(45)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(46)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(47)    Zejména pro fondy politiky soudržnosti EU, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF).

(48)    Viz články 12 a 13 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027.

(49)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 1.6.2023

COM(2023) 272 final

PŘÍLOHA

návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady,

kterou se mění směrnice 2009/21/ES o souladu s požadavky na stát vlajky

{SEC(2023) 210 final} - {SWD(2023) 165 final} - {SWD(2023) 166 final}

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

rezoluce A.1070(28)

(přijatá dne 4. prosince 2013)

PŘEDPIS PRO PROVÁDĚNÍ NÁSTROJŮ IMO (PŘEDPIS III)

ČÁST 1 – SPOLEČNÉ OBLASTI

Cíl

1.Cílem tohoto předpisu je posílit globální námořní bezpečnost a ochranu
mořského prostředí a pomáhat státům při provádění nástrojů organizace.

2.Jednotlivé státy budou tento předpis posuzovat z hlediska vlastní situace
a měly by být vázány k provádění pouze těch nástrojů, jejichž jsou smluvní
vládou nebo smluvní stranou. Vzhledem ke geografii a okolnostem mohou mít některé státy
významnější úlohu jako státy vlajky než jako státy přístavu nebo pobřežní státy, zatímco jiné státy
mohou mít významnější úlohu jako pobřežní státy nebo státy přístavu než jako státy vlajky.

Strategie

3.    Pro splnění cíle tohoto předpisu se státu doporučuje:

.1 vypracovat celkovou strategii, která zajistí, že budou splněny jeho mezinárodní závazky a povinnosti jako státu vlajky, státu přístavu a pobřežního státu;

.2 stanovit metodiku pro monitorování a posouzení, zda uvedená strategie zajišťuje účinné provádění a prosazování příslušných mezinárodních závazných nástrojů, a

.3 průběžně uvedenou strategii přezkoumávat za účelem dosažení, udržení a zlepšování celkové organizační činnosti a způsobilosti jako státu vlajky, státu přístavu a pobřežního státu.

Obecně

4.Podle obecných ustanovení smluvního práva a úmluv IMO by státy měly
odpovídat za vyhlašování právních předpisů a za provádění všech dalších kroků,
které mohou být nutné, aby uvedené nástroje nabyly plného a kompletního účinku s cílem zajistit bezpečnost lidského života
na moři a ochranu mořského prostředí.

5.Při přijímání opatření pro zabránění, snižování a kontrolu znečišťování mořského
prostředí by státy měly jednat tak, aby ani přímo ani nepřímo nepřesunovaly škody nebo rizika
z jedné oblasti do jiné nebo neproměňovaly jeden typ znečištění v jiný.

Oblast působnosti

6.Cílem tohoto předpisu je řešit aspekty, které jsou nezbytné, aby smluvní vlády
nebo strany v plném rozsahu a kompletně prováděly ustanovení příslušných mezinárodních
nástrojů, jejichž smluvní vládou či stranou jsou, a které se týkají:

.1 bezpečnosti lidského života na moři;

.2 zabránění znečištění z lodí;

.3 norem výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků;

.4 nákladových značek;

.5 vyměřování lodí a

.6 pravidel pro zabránění srážkám na moři.

7.Při vytváření politik, právních předpisů, souvisejících pravidel a nařízení
a správních postupů pro provádění a prosazování těchto závazků a povinností
státem by se měly zohlednit a řešit tyto oblasti:

.1 jurisdikce;

.2 organizace a pravomoc;

.3 právní předpisy, pravidla a nařízení;

.4 vyhlašování platných mezinárodních závazných nástrojů, pravidel a nařízení;

.5 mechanismy prosazování;

.6 funkce kontroly, prohlídky, inspekce, auditu, ověřování, schvalování a osvědčování;

.7 výběr, uznání, povolení, zmocnění a monitorování uznaných subjektů a případně jmenovaných kontrolorů;

.8 vyšetřování, která je třeba oznámit organizaci, a

.9 podávání zpráv organizaci a jiným správním orgánům.

Počáteční opatření

8.Když nový nebo novelizovaný nástroj organizace vstoupí
pro stát v platnost, vláda tohoto státu by měla být schopna provést a prosazovat
jeho ustanovení prostřednictvím vhodných vnitrostátních právních předpisů a pro jeho provádění a prosazování poskytnout
potřebnou infrastrukturu. To znamená, že vláda
státu by měla mít:

.1 schopnost vyhlašovat zákony, které umožní účinnou jurisdikci a kontrolu ve správních, technických a sociálních záležitostech nad loděmi plavícími se pod jeho vlajkou, a zejména poskytnout právní základ pro všeobecné požadavky na rejstříky, inspekci lodí, zákony o bezpečnosti a zabránění znečištění vztahující se na tyto lodě a tvorbu souvisejících právních předpisů;

.2 právní základ pro prosazování vnitrostátních právních předpisů,
včetně souvisejících postupů vyšetřování a trestních řízení, a

.3 k dispozici dostatečný počet pracovníků s odbornými znalostmi v námořní oblasti na pomoc
při vyhlašování nezbytných vnitrostátních právních předpisů a pro plnění
veškerých povinností státu, včetně povinnosti podávat zprávy vyžadované
jednotlivými úmluvami.

Předávání informací

9.Stát by měl všem subjektům, jichž se to týká, předávat informace o své strategii uvedené v bodě 3, včetně
informací o svých vnitrostátních právních předpisech.

Záznamy

10.Případně by se měly vytvářet a uchovávat záznamy jako doklad
souladu s požadavky a efektivního působení státu. Záznamy by měly
být neustále čitelné, snadno identifikovatelné a přístupné. Měl by být zaveden zdokumentovaný postup
za účelem stanovení mechanismů kontrol nezbytných pro identifikaci, uložení, ochranu, vyhledávání,
délku uchovávání a ničení záznamů.

Zlepšování

11.Státy by měly neustále zlepšovat přiměřenost opatření, která přijímají
za účelem uplatňování úmluv a protokolů, které přijaly. Zlepšování
by se mělo realizovat popřípadě prostřednictvím důkladného a účinného používání a prosazování
vnitrostátních právních předpisů a sledování souladu.

12.Stát by měl vytvářet podmínky, které poskytují možnosti zlepšování
výsledků činností souvisejících s námořní bezpečností a ochranou mořského prostředí, mezi které mohou mimo jiné patřit:

.1 programy další odborné přípravy týkající se bezpečnosti a zabránění znečištění;

.2 regionální a vnitrostátní cvičení v oblasti bezpečnosti a zabránění znečištění, do kterých se zapojuje široké spektrum národních, regionálních a mezinárodních organizací a společností z námořní oblasti a námořníků, a

.3 využívání mechanismů odměn a pobídek v oblasti zvyšování bezpečnosti a zabránění znečištění pro společnosti provozující námořní dopravu a námořníky.

13.Dále by měl stát přijmout opatření pro identifikaci a odstranění příčiny
veškerého nesouladu, aby se zabránilo jeho opakování, a to včetně:

.1 přezkumu a analýzy nesouladu;

.2 zavedení nezbytných nápravných opatření a

.3 přezkumu přijatých nápravných opatření.

14.Stát by měl stanovit opatření pro odstranění příčin potenciálního
nesouladu, aby se zabránilo jeho opakování.

ČÁST 2 – STÁTY VLAJKY

15.Aby státy vlajky mohly účinně plnit své povinnosti a závazky, měly by:

.1 realizovat politiky prostřednictvím vydávání vnitrostátních právních předpisů a pokynů, které pomohou při provádění a prosazování požadavků všech úmluv o bezpečnosti a zabránění znečištění a protokolů, jejichž jsou smluvními stranami, a

.2 v rámci své správy zadat povinnost podle potřeby aktualizovat a revidovat veškeré relevantní přijaté politiky.

16.Stát vlajky by měl vytvořit zdroje a postupy umožňující spravovat program bezpečnosti a ochrany mořského prostředí; k nim by měly patřit:

.1 správní pokyny pro provádění platných mezinárodních pravidel a předpisů a pro vypracování a šíření veškerých nezbytných výkladových vnitrostátních předpisů, a to i pokud jde o osvědčení vydaná klasifikační společností, která je uznána státem vlajky podle ustanovení pravidla XI-1/1 úmluvy SOLAS, a o to, jaké osvědčení požaduje stát vlajky k prokázání souladu s požadavky na konstrukci a mechanické a elektrické vybavení stanovenými v mezinárodní úmluvě, jejíž smluvní stranou je stát vlajky, nebo souladu s požadavkem vnitrostátních předpisů státu vlajky;

.2 soulad s požadavky platných mezinárodních nástrojů za použití programu auditu a inspekce nezávislého na správních orgánech vydávajících požadovaná osvědčení a příslušnou dokumentaci, a/nebo na subjektu, na který stát přenesl pravomoc vydávat požadovaná osvědčení a příslušnou dokumentaci;

.3 soulad s požadavky týkajícími se mezinárodních norem výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků. Sem mimo jiné patří:

.1 výcvik, posouzení způsobilosti a vydávání průkazů způsobilosti námořníků;

.2 průkazy způsobilosti a potvrzení, které přesně popisují způsobilost námořníků za použití platné terminologie a termínů, které jsou shodné s termíny používanými v dokladech o bezpečném obsazení vydaných pro loď;

.3 nestranné vyšetřování veškerého oznámeného nesouladu s požadavky ze strany držitelů průkazů způsobilosti či potvrzení vydaných státem, ať svým jednáním nebo opomenutím, které může přímo ohrozit bezpečnost lidského života nebo majetku na moři nebo mořské prostředí;

.4 mechanismy pro odnětí, pozastavení nebo zrušení průkazů způsobilosti nebo potvrzení vydaných státem, je-li to v odůvodněné a nezbytné pro předcházení podvodu, a

.5 správní ujednání, včetně ujednání týkajících se činností spojených s výcvikem, posouzením a vydáváním průkazů způsobilosti v rámci působnosti jiného státu, která jsou taková, že stát vlajky přijímá odpovědnost za zajištění způsobilosti velitelů, důstojníků a dalších námořníků sloužících na lodích oprávněných plout pod jeho vlajkou;

.4 vyšetření nehod a odpovídající a včasné řešení případů týkajících se lodí se zjištěnými nedostatky a

.5 vypracování, dokumentaci a poskytování pokynů týkajících se požadavků, které jsou obsahem relevantních mezinárodních nástrojů, podle požadavků správy.

17.    Stát vlajky by měl zajistit, aby lodě oprávněné plavit se pod jeho vlajkou byly obsazeny dostatečnou a efektivní posádku s ohledem na relevantní a stávající opatření, jako jsou zásady bezpečného obsazení přijaté Organizací.

Přenesení pravomocí

18.Pokud se jedná výhradně o lodě oprávněné plavit se pod vlajkou státu vlajky, měl by tento stát vlajky, který zmocňuje uznaný subjekt, aby jednal jeho jménem při provádění prohlídek, inspekcí a auditů, vydávání osvědčení a dokladů, označování lodí a dalších statutárních činností požadovaných podle úmluv organizace nebo podle jeho vnitrostátních právních předpisů, regulovat tuto pravomoc (tyto pravomoci) v souladu s platnými požadavky mezinárodních závazných nástrojů s cílem:

.1 stanovit, že uznaný subjekt má k dispozici přiměřené zdroje z hlediska technických, řídicích a výzkumných kapacit na splnění svěřených úkolů v souladu s požadovanými normami pro uznané subjekty jednající jménem správy, které jsou stanovené v příslušných nástrojích organizace;

.2 mít jako základ formální písemnou dohodu mezi správou a uznaným subjektem, která bude minimálně zahrnovat prvky definované v příslušných nástrojích organizace nebo rovnocenných právních ujednáních a která může vycházet ze vzorové dohody pro zplnomocnění uznaných subjektů jednajících jménem správy;

.3 vydat konkrétní pokyny podrobně uvádějící opatření, která je třeba provést v případě, že loď je shledána nezpůsobilou pro vyplutí na moře bez ohrožení lodi nebo osob na palubě, nebo se zjistí, že představuje nepřiměřené riziko poškození mořského prostředí;

.4 poskytnout uznanému subjektu veškeré vhodné nástroje vnitrostátního práva a jeho výkladu, které uvedou v platnost ustanovení úmluv a stanoví, a to pouze pro použití u lodí oprávněných plout pod jeho vlajkou, zda jakékoli další normy jeho správy překračují v jakémkoli ohledu rámec požadavků stanovených v úmluvách, a

.5 vyžadovat, aby uznaný subjekt vedl záznamy, které poskytnou správě údaje napomáhající při výkladu požadavků uvedených v platných mezinárodních nástrojích.

19.Žádný stát vlajky by neměl své uznané subjekty pověřit, aby uplatňovaly jakékoli požadavky týkající se jejich klasifikačních pravidel, požadavků, postupů nebo výkonu jiných procesů v souvislosti se zákonným osvědčováním nad rámec požadavků úmluvy a závazných nástrojů organizace na lodě, které nejsou oprávněny plout pod jeho vlajkou.

20.Stát vlajky by měl zřídit program dohledu s přiměřenými zdroji pro monitorování uznaného subjektu (uznaných subjektů) a pro komunikaci s ním (nimi), nebo se takového programu účastnit, aby zajistil splnění svých mezinárodních závazků v plném rozsahu:

.1 uplatněním své pravomoci provádět doplňkové prohlídky k zajištění toho, aby lodě oprávněné plavit se pod jeho vlajkou byly skutečně v souladu s požadavky platných mezinárodních nástrojů;

.2 prováděním doplňkových prohlídek, které považuje za nutné k zajištění toho, aby lodě oprávněné plavit se pod jeho vlajkou byly v souladu se všemi vnitrostátními požadavky, které doplňují mezinárodní závazné požadavky, a

.3 zajištěním pracovníků, kteří jsou dobře obeznámeni s pravidly a nařízeními státu vlajky a s pravidly a nařízeními uznaných subjektů a kteří jsou k dispozici pro provádění účinného dohledu nad uznanými subjekty.

21.Stát vlajky, který jmenuje kontrolora (kontrolory) za účelem provádění prohlídek, auditů a inspekcí jeho jménem, by měl v příslušném případě taková jmenování regulovat v souladu s pokyny v bodě 18, a zejména v podbodech .3 a .4.

Prosazování

22.Stát vlajky by měl za účelem zaručení souladu s jeho mezinárodními závazky přijmout všechna opatření, která jsou nezbytná pro zajištění dodržování mezinárodních pravidel a norem loděmi oprávněnými plavit se pod jeho vlajkou a subjekty a osobami v jeho jurisdikci. Taková opatření by měla mimo jiné zahrnovat:

.1 zákaz vyplutí pro lodě oprávněné plavit se pod jeho vlajkou, dokud tyto lodě nebudou v souladu s mezinárodními pravidly a normami;

.2 pravidelnou inspekci lodí oprávněných plavit se pod jeho vlajkou s cílem ověřit, že současný stav lodi a její posádky je v souladu s osvědčeními, která jí byla udělena;

.3 skutečnost, že během pravidelných inspekcí uvedených v podbodě 2 kontrolor zajistí, aby námořníci přidělení na lodě byli obeznámeni:

.1 se svými konkrétními povinnostmi a

.2 s uspořádáním lodi, zařízením, vybavením a postupy;

.4 zajištění toho, aby posádka lodi jako celek mohla účinně spolupracovat za nouzových situací a při vykonávání funkcí životně důležitých pro bezpečnost nebo zabránění nebo zmírnění znečištění;

.5 stanovení přiměřeně přísných sankcí ve vnitrostátních právních předpisech s cílem odradit od porušování mezinárodních pravidel a norem loděmi, které jsou oprávněné plavit se pod jeho vlajkou;

.6 zahájení řízení – po ukončení vyšetřování – proti lodím oprávněným plavit se pod jeho vlajkou, které porušily mezinárodní pravidla a normy, bez ohledu na to, kde k porušení došlo;

.7 stanovení přiměřeně přísných sankcí ve vnitrostátních právních předpisech s cílem odradit od porušování mezinárodních pravidel a norem osobami, které jsou držiteli průkazu způsobilosti nebo potvrzení spadajícími do jeho pravomoci, a

.8 zahájení řízení – po ukončení vyšetřování – proti osobám, které jsou držiteli průkazu způsobilosti nebo potvrzení a které porušily mezinárodní pravidla a normy, bez ohledu na to, kde k porušení došlo.

23.V příslušném případě by měl stát vlajky vypracovat a provést program kontroly a monitorování s cílem:

.1 zajistit včasné a důkladné vyšetření nehod a případně podání zprávy organizaci;

.2 zajistit sběr statistických údajů, aby mohla být provedena analýza trendů pro vymezení problémových oblastí, a

.3 zajistit včasnou reakci na nedostatky a údajné případy znečištění oznámené státy přístavu nebo pobřežními státy.

24.Nadto by měl stát vlajky:

.1 zajistit soulad s platnými mezinárodními nástroji prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů;

.2 zajistit přiměřený počet kvalifikovaných pracovníků pro provádění a prosazování vnitrostátních právních předpisů uvedených v podbodě 15.1, včetně pracovníků pro provádění vyšetřování a prohlídek;

.3 zajistit dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků státu vlajky pro vyšetřování mimořádných událostí v případě, že lodě oprávněné plavit se pod jeho vlajkou byly zadrženy státy přístavu;

.4 zajistit dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků státu vlajky pro vyšetřování mimořádných událostí v případě, že je státy přístavu zpochybněna platnost průkazu způsobilosti nebo potvrzení či způsobilosti osob, které jsou držiteli průkazu způsobilosti nebo potvrzení vydaných v rámci pravomoci státu vlajky, a

.5 zajistit odbornou přípravu kontrolorů a vyšetřovatelů státu vlajky a dohled nad jejich činnostmi.

25.V případě, že stát vlajky obdrží informace o tom, že loď oprávněná plavit se pod jeho vlajkou byla zadržena státem přístavu, měl by dohlédnout na to, aby byla přijata vhodná nápravná opatření pro okamžité uvedení dotčené lodi do souladu s platnými mezinárodními nástroji.

26.Stát vlajky nebo uznaný subjekt jednající jeho jménem by měl vydat nebo potvrdit mezinárodní osvědčení lodi až poté, co určí, že loď splňuje všechny platné požadavky.

27.Stát vlajky vydá mezinárodní průkazy způsobilosti nebo potvrzení pro určitou osobu až poté, co určí, že tato osoba splňuje všechny platné požadavky.

Kontroloři státu vlajky

28.Stát vlajky by měl definovat a zdokumentovat povinnosti, pravomoci a vzájemné vztahy mezi všemi pracovníky, kteří řídí, provádějí a ověřují práci, jež souvisí s bezpečností a zabráněním znečištění a má na ně vliv.

29.Pracovníci odpovědní za prohlídky, inspekce a audity na lodích a ve společnostech, na něž se vztahují relevantní mezinárodní závazné nástroje, nebo kteří je vykonávají, by měli mít alespoň:

.1 vhodnou kvalifikaci od námořního úřadu či plavebního orgánu a náležité námořní zkušenosti jako osvědčený lodní důstojník, který je nebo byl držitelem platného průkazu odborné způsobilosti na řídící úrovni a udržel si technické znalosti o lodích a jejich provozování od získání svého průkazu odborné způsobilosti, nebo

.2 diplom či jeho ekvivalent z vysokoškolské instituce v příslušné strojírenské nebo vědecké oblasti, který stát vlajky uznává, nebo

.3 akreditaci jako kontrolor prostřednictvím formalizovaného programu odborné přípravy, který poskytuje stejnou úroveň zkušeností a způsobilosti, jakou vyžadují body 29.1, 29.2 a 32.

30.Pracovníci kvalifikovaní podle bodu 29.1 by měli mít splněnu alespoň tříletou služby na moři ve funkci palubního nebo strojního důstojníka.

31.Pracovníci kvalifikovaní podle bodu 29.2 by měli mít splněnu alespoň tříletou praxi v příslušné funkci.

32.Kromě toho by takoví pracovníci měli mít odpovídající praktické a teoretické znalosti o lodích a jejich provozu a o ustanoveních příslušných vnitrostátních a mezinárodních nástrojů nezbytných pro vykonávání jejich povinností jako kontrolorů státu vlajky, které získali prostřednictvím doložených programů odborné přípravy.

33.Další pracovníci, kteří jsou při vykonávání takové práce nápomocni, by měli mít vzdělání, odbornou přípravu a dohled, které odpovídají úkolům, k jejichž plnění jsou oprávněni.

34.Doporučuje se, aby předchozí příslušné zkušenosti v oboru byly považovány za výhodu; v případě osob bez předchozí praxe by správy měly poskytnout příslušnou odbornou přípravu v terénu.

35.Stát vlajky by měl zavést dokumentovaný systém pro kvalifikaci pracovníků a průběžné doplňování jejich znalostí odpovídající úkolům, které jsou oprávněni plnit.

36.V závislosti na funkci (funkcích), kterou (které) mají plnit, by kvalifikace měly zahrnovat:

.1 znalost příslušných mezinárodních a vnitrostátních pravidel a přepisů pro lodě, jejich společnosti, posádky, náklad a provoz;

.2 znalost postupů, které se mají uplatňovat při prohlídkách, vydávání osvědčení, inspekcích, vyšetřování a dohledu;

.3 pochopení cílů a záměrů mezinárodních a vnitrostátních nástrojů zabývajících se námořní bezpečností a ochranou mořského prostředí a souvisejících programů;

.4 pochopení externích i interních procesů na palubě a na pevnině;

.5 profesionální způsobilost nezbytnou pro plnění zadaných úkolů účinně a efektivně;

.6 kompletní informovanost o bezpečnosti v každé situaci, a to i pro vlastní bezpečnost, a

.7 odbornou přípravu nebo zkušenosti získané při různých úkolech, které se mají plnit, a pokud možno i ve funkcích, které mají být posouzeny.

37.Stát vlajky by měl kontrolorovi vydat identifikační doklad, aby mohl plnit své úkoly.

Vyšetřování státu vlajky

38.Vyšetřování v oblasti námořní bezpečnosti by měli provádět nestranní a objektivní vyšetřovatelé, kteří mají odpovídající kvalifikaci a jsou dobře informováni o příslušné nehodě. S výhradou všech dohod o tom, který stát nebo státy budou provádět námořní bezpečnostní vyšetřování, by měl stát vlajky pro tento účel poskytnout kvalifikované vyšetřovatele bez ohledu na místo nehody nebo mimořádné události.

39.Doporučuje se, aby stát vlajky zajistil, aby jednotliví vyšetřovatelé měli znalosti a praktické zkušenosti v oblastech patřících k jejich běžným povinnostem. Kromě toho se doporučuje, aby stát vlajky na pomoc jednotlivým vyšetřovatelům při plnění povinností překračujících jejich běžné povinnosti podle potřeby zajistil snadný přístup k odborným znalostem v těchto oblastech:

.1 pravidla pro navigaci a srážky;

.2 pravidla státu vlajky pro osvědčení způsobilosti;

.3 příčiny znečištění moří;

.4 techniky pohovorů;

.5 shromažďování důkazů a

.6 vyhodnocování vlivu lidského faktoru.

40.Doporučuje se, aby byly vyšetřeny veškeré nehody, při nichž dojde k úrazu osoby vyžadujícímu tři nebo více dnů pracovní neschopnosti a k úmrtí v důsledku pracovního úrazu a nehody lodi státu vlajky, a výsledky vyšetřování zveřejněny.

41.Nehody lodí by se měly vyšetřit a nahlásit v souladu s příslušnými mezinárodními nástroji, s přihlédnutím k předpisu pro vyšetřování nehod ve znění pozdějších předpisů, a pokynům zpracovanými organizací. Zpráva o vyšetřování by se měla zaslat organizaci společně s připomínkami státu vlajky v souladu s pokyny uvedenými výše.

Hodnocení a přezkum

42.Stát vlajky by měl pravidelně vyhodnocovat svou výkonnost, pokud jde o zavádění správních procesů, postupů a zdrojů nezbytných pro splnění jeho závazků vyžadovaných mezinárodními nástroji, kterých je smluvní stranou.

43.Opatření pro hodnocení výkonnosti států vlajky by měla mimo jiné zahrnovat počet zadržení v rámci státní přístavní inspekce, výsledky inspekcí státu vlajky, statistiku nehod, komunikační a informační procesy, roční statistiky ztrát (s výjimkou konstrukčních úplných ztrát (constructive total losses)) a případně další ukazatele výkonnosti za účelem určit, zda personál, zdroje a správní postupy jsou dostačující, aby stát vlajky splnil své závazky.

44.Oblasti doporučené k pravidelnému přezkumu mohou mimo jiné zahrnovat:

.1 poměr ztrát lodí a nehod pro identifikaci trendů ve vybraných časových úsecích;

.2 počet ověřených případů zadržených lodí ve vztahu k velikosti flotily;

.3 počet ověřených případů nezpůsobilosti nebo provinění osob, které jsou držiteli průkazů způsobilosti nebo potvrzení vydaných v jeho pravomoci;

.4 odezvy na zprávy státu přístavu o nedostatcích nebo zásazích;

.5 vyšetřování velmi vážných a vážných nehod a poučení z nich;

.6 vyčleněné technické a další zdroje;

.7 výsledky inspekcí, prohlídek a kontrol lodí loďstva;

.8 vyšetřování pracovních úrazů;

.9 počet mimořádných událostí a porušení předpisů, ke kterým došlo podle platných mezinárodních předpisů o zabránění znečištění moří, a

.10 počet pozastavení nebo odejmutí průkazů způsobilosti, potvrzení, schválení či podobných dokladů.“

·