EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 1.6.2023

COM(2023) 270 final

2023/0164(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2009/18/ES, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2023) 201 final} - {SWD(2023) 145 final} - {SWD(2023) 146 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Komise provedla v roce 2018 v rámci svého Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) a programu zlepšování právní úpravy hodnocení ex post 2 a kontrolu účelnosti právních předpisů v námořní dopravě 3 . Na jejich základě dospěla k závěru, že ačkoli směrnice z velké části dosáhla svých cílů a přinesla EU přidanou hodnotu, vyžaduje aktualizaci a určité zlepšení. Obecným cílem revize směrnice je zlepšit námořní bezpečnost a ochranu mořského prostředí. Současný regulační rámec EU by měl být aktualizován tak, aby i) byla v případech, kdy je to nezbytné a přiměřené, zachována pravidla EU; ii) aby bylo zaručeno jejich správné uplatňování a iii) aby se zamezilo veškerému překrývání povinností a vzniku nesrovnalostí mezi různými právními předpisy. Zastřešujícím cílem je vytvořit jasný, jednoduchý a aktuální právní rámec, který zvýší celkovou úroveň bezpečnosti.

Na lodě provozující mezinárodní plavby, které zahrnují i plavby mezi členskými státy, se použijí mezinárodní úmluvy a některá pravidla EU. Povinnost vyšetřovat námořní nehody nebo mimořádné události při plavbě vychází z Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu 4 (UNCLOS), která ukládá státu vlajky povinnost provádět vyšetřování.

Mezinárodní námořní organizace (IMO) následně vypracovala předpis pro vyšetřování nehod (Casualty Investigation Code) 5 . Tento předpis vyžaduje, aby bylo provedeno bezpečnostní vyšetřování nehod, při nichž došlo k úplné ztrátě lodi, úmrtí nebo vážnému poškození životního prostředí. Doporučuje rovněž, aby stát vlajky dotčené lodi provedl vyšetřování dalších námořních nehod a mimořádných událostí, pokud se považuje za pravděpodobné, že by z toho vyplynuly informace, které by bylo možno využít k předcházení nehodám v budoucnosti.

Opatření EU v oblasti námořní bezpečnosti tento mezinárodní rámec současně doplňují i provádějí. Provedení pravidel IMO do právního systému EU umožňuje napadnout tato ustanovení u Evropského soudního dvora a zajišťuje jejich jednotné prosazování v celé EU.

Směrnice překračuje rámec předpisu IMO o nehodách tím, že ukládá členským státům povinnost zřídit nezávislé orgány pro vyšetřování nehod a ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovit, že těmto orgánům pro vyšetřování nehod budou oznamovány námořní nehody a mimořádné události 6 . Orgány pro vyšetřování nehod by měly vyšetřovat nehody v závislosti na jejich závažnosti, přičemž v případě „velmi vážných námořních nehod“ 7 je vyšetřování povinné. Směrnice se vztahuje na více typů plavidel než předpis IMO, včetně rybářských plavidel o délce nejméně 15 metrů a za určitých okolností také rekreačních jachet a rekreačních plavidel. Směrnice rovněž stanoví, že při provádění vyšetřování je uplatňována společná metodika, a upřesňuje podmínky pro provádění souběžných/společných vyšetřování. Směrnice vyžaduje, aby orgány pro vyšetřování nehod zveřejňovaly zprávy o provedených vyšetřováních (zprávy o bezpečnostním vyšetřování). Měly by rovněž oznamovat Komisi námořní nehody a mimořádné události prostřednictvím databáze (Evropské informační platformy pro námořní nehody – EMCIP), kterou za tímto účelem zřídila a spravuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost 8 (EMSA).

Kontrola účelnosti v rámci programu REFIT a kontrola účelnosti právních předpisů v námořní dopravě z roku 2018 zdůraznily potřebu zajistit soudržnost regulačního rámce ve všech členských státech a účinné, jednotné a harmonizované prosazování mezinárodních závazků. Obecně byly jako problematické uváděny nedostatky ve stávající směrnici a v jejím provádění členskými státy kvůli problémům v oblasti zdrojů, personálu a odborných znalostí.

Kromě nezbytnosti aktualizovat tuto směrnici tak, aby zohledňovala právní, environmentální a technologické změny, k nimž došlo v době od jejího přijetí, je nezbytné zohlednit i zkušenosti získané při jejím provádění. Při hodnocení ex post byly zmíněny i nepoužitelnost acquis v oblasti námořní bezpečnosti na určitou kategorii plavidel (rybářská plavidla) působících ve vodách EU a závažné obavy o bezpečnost tohoto druhu plavidel.

–Ochrana rybářských plavidel, jejich posádek a životního prostředí. Stávající oblast působnosti směrnice nezahrnuje menší rybářská plavidla o délce menší než 15 metrů, což znamená, že nehody, při nichž došlo ke smrtelným zraněním a ztrátě plavidel, nejsou systematicky a harmonizovaně vyšetřovány v rámci celé Evropské unie.

–Vyjasnit definice a právní text tak, aby orgány členských států pro vyšetřování nehod vyšetřovaly všechny nehody, které je třeba vyšetřit, včas a harmonizovaným způsobem.

–Zvýšit schopnost orgánů pro vyšetřování nehod provádět včasná, odborná a nezávislá vyšetřování nehod (a podávat o nich zprávy), a to včetně vyšetřování týkajících se paliv a technologií z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových paliv a technologií.

–Aktualizovat řadu informací a odkazů na příslušné právní předpisy EU a nařízení IMO s cílem zajistit jasnost a konzistentnost.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami EU

Návrh je součástí programu Komise REFIT a naplňuje její program zlepšování právní úpravy tím, že zaručuje, že jsou stávající právní předpisy jednoduché a jasné, nevytváří zbytečnou zátěž a drží krok s měnícím se politickým, společenským a technologickým vývojem. Tento návrh změny, stejně jako návrhy změny ostatních směrnic o námořní bezpečnosti, je rovněž součástí širšího acquis v oblasti námořní bezpečnosti, které zahrnuje prvky, jako je kontrolní a informační systém EU pro provoz plavidel (SafeSeaNet) 11 , zřizovací nařízení agentury EMSA 12 , směrnice o bezpečnosti rybářských plavidel 13 , právní předpisy EU týkající se uznaných subjektů 14 , rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí 15 a další právní předpisy EU v oblasti životního prostředí 16 , a má s nimi významné interakce.

Tento návrh je v souladu s cílem klimatické neutrality EU do roku 2050 stanoveným v čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 17 , kterým se stanoví rámec EU pro dosažení klimatické neutrality, a přispívá k němu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Vzhledem k tomu, že nástroje pro mezinárodní vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy jsou podle čl. 3 odst. 2 SFEU ve výlučné pravomoci EU, zásada subsidiarity se nevztahuje ani na tyto nástroje, ani na předpisy EU, kterými se tyto dohody provádějí. I kdyby tomu tak nebylo, členské státy jednající samostatně by nebyly schopny řešit všechny zjištěné problémy, a pokud by tak učinily, vedlo by to k roztříštěnosti právních předpisů a možnému narušení vnitřního trhu. Aby se zabránilo takové roztříštěnosti právního rámce, je třeba přijmout opatření na úrovni EU.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Kontrola účelnosti ukázala, že klíčové cíle směrnice jsou celkově plněny a zůstávají vysoce relevantní. Kdyby neexistovala směrnice o vyšetřování nehod, pravděpodobně by nevzniklo šestnáct orgánů pro vyšetřování nehod, které byly zřízeny od roku 2009. Před rokem 2009 totiž většina států vedla vyšetřování především pro účely trestního stíhání, pokud je vůbec vedla. Vytvoření orgánů pro vyšetřování nehod podpořilo vyšetřování nehod z bezpečnostních důvodů s důrazem na nezávislost a vypracování bezpečnostních doporučení pro účely předcházení nehodám. Hodnocení dále dospělo k závěru, že směrnice poskytuje jednotný rámec pro vyšetřování námořních nehod, a tím zajišťuje, aby vyšetřování nehod probíhalo jednotným a harmonizovaným způsobem v celé EU.

Závazná povaha směrnice vedla k harmonizovanému podávání zpráv o nehodách a mimořádných událostech vzhledem k nutnosti splnit standardní soubor požadavků. Celkovým závěrem hodnocení založeným na posouzení relevance, účelnosti, efektivnosti, soudržnosti a přidané hodnoty EU bylo, že směrnice do značné míry splnila očekávání a dosáhla přínosů pro celou EU.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Provádění lze monitorovat prostřednictvím monitorování databáze EMCIP Komisí a/nebo agenturou EMSA s cílem ověřit, zda jsou vyšetřování prováděna včas a účinně a zda jsou do databáze nahrávány oznamované údaje o námořních nehodách nebo mimořádných událostech podle přílohy II směrnice a zprávy o bezpečnostních vyšetřováních. Agentura EMSA rovněž provádí cykly návštěv v členských státech za účelem ověření operací na místě v rámci své podpůrné role pro Komisi 19 . Členské státy budou povinny mít systém řízení kvality s cílem osvědčit, že jejich organizace, politiky, procesy, zdroje a dokumentace jsou vhodné k dosažení jejich cílů. Tento systém bude muset být certifikován a následně podrobován pravidelnému auditu. Aby si orgány pro vyšetřování mohly zachovat svou certifikaci systému řízení kvality, budou povinny sdílet s Komisí / agenturou EMSA výsledky každoročních auditů prováděných akreditovaným subjektem.

Vzhledem k tomu, že úplný cyklus plánovaných prováděcích návštěv agentury EMSA má podle plánu trvat 5 let 20 , navrhuje se, aby byl cyklus hodnocení směrnice stanoven v desetiletých intervalech.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2023/0164 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2009/18/ES, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 21 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 22 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES 23 stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a pro systém bezpečnostního vyšetřování. Námořní nehody, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, jsou vyšetřovány nezávislými orgány pro vyšetřování zřízenými v členských státech s cílem zlepšit námořní bezpečnost a chránit mořské prostředí na základě poučení z minulých nehod s cílem zabránit jejich opakování v budoucnosti.

2)Od vstupu směrnice 2009/18/ES v platnost došlo ke změnám mezinárodního regulačního prostředí i technologického vývoje. Je třeba zohlednit tyto změny a vývoj, jakož i zkušenosti získané při provádění směrnice 2009/18/ES.

3)Směrnice 2009/18/ES odkazuje na řadu právních textů přijatých Mezinárodní námořní organizací (IMO), které byly od jejího vstupu v platnost zrušeny, změněny nebo revidovány. „Předpis IMO pro vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí“ (rezoluce IMO A.849(20) ze dne 27. listopadu 1997), který byl zrušen předpisem o mezinárodních normách a doporučených postupech pro bezpečnostní vyšetřování námořních nehod nebo námořních mimořádných událostí (Code of the International Standards and Recommended practices for a Safety Investigation into a Marine Casualty or Marine Incident) (dále jen „předpis pro vyšetřování nehod“) (rezoluce MSC 255(84) ze dne 16. května 2008) s rezolucí A.1075(28) Pokyny na pomoc vyšetřovatelům při provádění předpisu pro vyšetřování nehod (Guidelines to Assist Investigators in the Implementation of the Casualty Investigation Code) MSC.255(84)).

4)Předpis IMO pro vyšetřování nehod zavádí nové definice, jako je například definice „orgánu pro námořní bezpečnostní vyšetřování“, zatímco jiné pojmy se zrušují, například „vážná nehoda“. Tyto změny by měly být začleněny do směrnice 2009/18/ES.

5)Směrnice 2009/18/ES rovněž odkazuje na oběžník IMO MSC/MEPC. 3/Circ.3 z roku 2008, který byl nahrazen oběžníkem MSC-MEPC. 3/circ.4/rev.1 Revidované harmonizované postupy pro podávání zpráv o námořních nehodách a mimořádných událostech (Reports on Marine Casualties and Incidents Revised Harmonized Reporting Procedures) ze dne 18. listopadu 2014.

6)Pokyny IMO na pomoc vyšetřovatelům při provádění předpisu pro vyšetřování nehod (A.1075(28)), přijaté dne 4. prosince 2013, poskytují praktické rady pro systematické vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí a umožňují vypracování účinné analýzy a preventivních opatření. Tyto pokyny by měly být začleněny do směrnice 2009/18/ES.

7)V současnosti jsou z oblasti působnosti směrnice 2009/18/ES vyňata rybářská plavidla o délce menší než 15 metrů, a proto jsou vyšetřování námořních nehod těchto rybářských plavidel vedena nesystematicky a nejsou harmonizována. Taková plavidla jsou náchylnější k převrácení a poměrně často dochází k pádům členů posádky přes palubu. Proto je třeba tato rybářská plavidla, jejich posádky i životní prostředí chránit zavedením předběžného zhodnocení velmi vážných námořních nehod týkajících se rybářských plavidel o délce menší než 15 metrů za účelem určení, zda by orgány měly zahájit bezpečnostní vyšetřování.

8)Některé definice uvedené ve směrnici 2009/18/ES nejsou jasné. Definice délky rybářského plavidla by měla být stanovena zejména v případech odlišného přístupu a povinností orgánů pro námořní bezpečnostní vyšetřování na základě délky rybářského plavidla.

9)Předpis IMO o nehodách odkazuje na události nebo sled událostí, k nimž došlo „přímo v souvislosti s provozem lodi“. Tento pojem je předmětem výrazných neshod a je třeba jej vyjasnit. Tyto neshody mají dopad na činnost orgánů pro vyšetřování nehod, zejména pokud jde o nehody v přístavech, možnosti společného vyšetřování a shromažďování údajů o nehodách a vyšetřování.

10)Předpis IMO o nehodách stanoví, že dojde-li k velmi vážné námořní nehodě, je námořní orgán povinen provést vyšetřování. Neexistují však žádné pokyny ohledně toho, jaká doba musí uplynout od nehody k úmrtí, aby se v důsledku tohoto úmrtí jednalo o velmi vážnou námořní nehodu, kterou je proto nutno vyšetřit. Směrnice 2009/18/ES by proto měla takové pokyny poskytnout.

11)Dostupní pracovníci i provozní zdroje orgánů členských států pro námořní bezpečnostní vyšetřování se značně liší, což vede k neúčinnému a nekonzistentnímu podávání zpráv o námořních nehodách a jejich vyšetřování. Komise by proto měla s pomocí Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) poskytovat vysoce specializovanou analytickou podporu během individuálního vyšetřování (interpersonální dovednosti), jakož i analytické nástroje a vybavení (hardware).

12)S ohledem na výše uvedené skutečnosti by agentura EMSA měla organizovat odbornou přípravu týkající se konkrétních technik a nového vývoje a technologií, které mohou být důležité pro vyšetřování nehod v budoucnosti. Tato odborná příprava by se měla zaměřit mimo jiné na obnovitelná a nízkouhlíková paliva, která jsou obzvláště důležitá s ohledem na balíček „Fit for 55“, a na automatizaci, jakož i na pravidla obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).

13)Členské státy by měly vyvinout systém řízení kvality pro orgány pro námořní bezpečnostní vyšetřování s cílem zlepšit kvalitu vyšetřování nehod.

14)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení této směrnice týkající se seznamu předpisů IMO v oblasti její působnosti by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( 24 ).

15)S ohledem na celý monitorovací cyklus návštěv členských států ze strany agentury EMSA za účelem monitorování provádění této směrnice by Komise měla vyhodnotit provádění této směrnice nejpozději do [deseti let po datu jejího vstupu v platnost uvedeném v článku 23] a měla by o něm podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Členské státy by měly s Komisí spolupracovat při shromažďování všech informací, které jsou pro toto hodnocení nezbytné.

16)V souladu se zásadou proporcionality je pro dosažení základního cíle, kterým je zlepšení námořní bezpečnosti a ochrany mořského prostředí, nezbytné a vhodné stanovit pravidla pro vyšetřování nehod v námořní dopravě. Tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení sledovaných cílů nezbytné, a to v souladu s čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii.

17)Směrnice 2009/18/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2009/18/ES

Směrnice 2009/18/ES se mění takto:

1)V článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.Cílem vyšetřování prováděných podle této směrnice není určení míry odpovědnosti nebo zavinění. Členské státy nicméně zajistí, aby se orgán pro námořní bezpečnostní vyšetřování (dále jen „orgán pro vyšetřování“) nezdráhal podat úplnou zprávu o příčinách námořní nehody nebo mimořádné události z toho důvodu, že by z nálezů mohlo být vyvozeno zavinění nebo odpovědnost.“

2)Čl. 2 odst. 2 se mění takto:

a)písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) lodí bez mechanického pohonu, dřevěných lodí jednoduché konstrukce, rekreačních jachet a plavidel, pokud nejsou využívány pro obchodní účely.“

b)Písmeno d) se zrušuje.

3)Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se:

„1.„předpisem IMO pro vyšetřování nehod“ rozumí předpis o mezinárodních normách a doporučených postupech pro bezpečnostní vyšetřování námořních nehod nebo námořních mimořádných událostí (Code of the International Standards and Recommended practices for a Safety Investigation into a Marine Casualty or Marine Incident) obsažený v příloze MSC.255(84) rezoluce Výboru IMO pro námořní bezpečnost v platném znění;

2. „pokyny IMO na pomoc vyšetřovatelům při provádění předpisu pro vyšetřování nehod“ rozumí pokyny přijaté Shromážděním IMO rezolucí A.1075(28) dne 4. prosince 2013;

3.níže uvedené výrazy používají v souladu s definicemi uvedenými v předpise IMO pro vyšetřování nehod:

a)„námořní nehoda“;

b)„velmi vážná námořní nehoda“;

c)„námořní mimořádná událost“;

d)„námořní bezpečnostní vyšetřování“;

e)„orgán pro námořní bezpečnostní vyšetřování“;

f)„stát provádějící námořní bezpečnostní vyšetřování“;

g)„stát s významným zájmem“;

h)„vážné zranění“;

4. „pokyny IMO o spravedlivém zacházení s námořníky v případě námořní nehody“ rozumí pokyny připojené k rezoluci LEG. 3(91) právního výboru IMO ze dne 27. dubna 2006 a schválené správní radou Mezinárodní organizace práce na jejím 296. zasedání ve dnech 12.–16. června 2006;

5.výrazy „loď typu ro-ro“ a „vysokorychlostní osobní plavidlo“ používají v souladu s definicemi uvedenými v článku 2 směrnice (EU) 2017/2110 25 ;

6.výraz „záznamník cestovních údajů“ (dále jen „VDR“) používá v souladu s definicí uvedenou v rezoluci MSC.333(90) výboru IMO pro námořní bezpečnost v platném znění;

7.„bezpečnostním doporučením“ rozumí jakýkoli návrh včetně návrhu pro účely registrace a kontroly:

a)buď orgánu pro vyšetřování státu, který provádí nebo vede bezpečnostní vyšetřování, založený na informacích vyplývajících z tohoto vyšetřování; nebo případně

b)Komise, jednající na základě obecných analýz údajů a výsledků provedených bezpečnostních vyšetřování;

8.výraz „délka rybářského plavidla“ používá v souladu s definicí uvedenou v článku 2 nařízení (EU) 2017/1130 26 ;

9. „smrtelným zraněním“ rozumí zranění, které osoba utrpí při nehodě a které má za následek smrt této osoby do 30 dní ode dne nehody.“

4)Článek 4 se mění takto:

a)v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) byla nezávislá na trestních nebo jiných souběžných vyšetřováních prováděných za účelem určení míry odpovědnosti nebo zavinění, a aby orgány pro vyšetřování byly schopny podat zprávu o výsledcích námořního bezpečnostního vyšetřování bez pokynů nebo zásahů osob, organizací nebo stran, které mohou být dotčeny jeho výsledkem.“

b)v odstavci 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) koordinaci činností jejich příslušných orgánů pro vyšetřování v rozsahu nezbytném ke splnění cílů této směrnice.“

5)Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Povinnost provést vyšetřování

1.Každý členský stát zajistí, že orgán pro vyšetřování uvedený v článku 8 provede bezpečnostní vyšetřování po velmi vážných námořních nehodách,

a)které se týkají lodí plujících pod jeho vlajkou, a to bez ohledu na místo, kde k nehodě došlo;

b)k nimž došlo v jeho teritoriálních mořích a vnitřních vodách podle definice v úmluvě UNCLOS bez ohledu na vlajku lodi nebo lodí zúčastněných na nehodě nebo

c)které se dotýkají významného zájmu členského státu bez ohledu na místo nehody nebo vlajku lodi nebo lodí zúčastněných na nehodě.

2.V případě rybářského plavidla o délce menší než 15 metrů provede orgán pro vyšetřování předběžné zhodnocení velmi vážné námořní nehody, aby rozhodl, zda se provede bezpečnostní vyšetřování.

Pokud se orgán pro vyšetřování rozhodne neprovést bezpečnostní vyšetřování velmi vážné námořní nehody týkající se rybářského plavidla o délce menší než 15 metrů, je třeba důvod tohoto rozhodnutí zaznamenat a oznámit v souladu s čl. 17 odst. 3.

3.V rozhodnutích uvedených ve druhém odstavci zohlední orgán pro vyšetřování dostupné důkazy, jakož i to, zda nálezy bezpečnostního vyšetřování mohou vést k předcházení budoucím nehodám nebo mimořádným událostem. V případě jakékoli jiné námořní nehody nebo mimořádné události orgán pro vyšetřování rozhodne, zda bude provedeno bezpečnostní vyšetřování.

4.Rozsah a praktické provedení bezpečnostního vyšetřování určí orgán pro vyšetřování členského státu vedoucího vyšetřování ve spolupráci s rovnocennými orgány členských států s významným zájmem, a to způsobem, který považuje pro dosažení cílů této směrnice za nejúčelnější, a s cílem předcházet budoucím nehodám a mimořádným událostem.

5.Při provádění bezpečnostních vyšetřování se orgány pro vyšetřování řídí pokyny IMO s cílem pomoci vyšetřovatelům při provádění předpisu IMO pro vyšetřování nehod. Vyšetřovatelé se mohou od těchto pokynů odklonit, lze-li podle jejich odborného úsudku prokázat, že je to nezbytné k dosažení cílů vyšetřování. Komise může tyto pokyny změnit pro účely této směrnice s přihlédnutím k významným skutečnostem vyvozeným z bezpečnostních vyšetřování v souladu s postupem uvedeným v článku 19.

6.Při rozhodování o tom, zda k námořní nehodě nebo mimořádné události, k níž došlo na boku lodi, na zakotvené lodi nebo v doku a na níž se podíleli pracovníci na pevnině nebo v přístavu, došlo „přímo v souvislosti s provozem lodi“, a zda tedy podléhá bezpečnostnímu vyšetřování, je třeba věnovat zvláštní pozornost podílu konstrukce lodi, jejího vybavení, postupů, posádky a řízení lodi na prováděné činnosti a jejich významu pro tuto činnost.

7.Bezpečnostní vyšetřování se zahájí neprodleně poté, co došlo k námořní nehodě nebo mimořádné události, nejpozději však do dvou měsíců po ní.

8.Pokud se v průběhu námořního bezpečnostního vyšetřování zjistí nebo vznikne podezření, že byl spáchán trestný čin podle článků 3, 3a, 3b nebo 3c Úmluvy o potlačování protiprávních činů proti bezpečnosti námořní plavby z roku 1988, informuje orgán pro vyšetřování neprodleně orgány pro námořní bezpečnost daného členského státu nebo členských států a kterékoli dotčené třetí země.“

6)Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Oznamovací povinnost

Členské státy v rámci svých právních systémů vyžadují, aby jejich orgány pro vyšetřování byly bezodkladně informovány odpovědnými orgány nebo dotčenými stranami, případně oběma, o všech námořních nehodách a mimořádných událostech, které spadají do oblasti působnosti této směrnice.“

7)Článek 7 se mění takto:

a)v odstavci 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Provádění souběžných bezpečnostních vyšetřování týchž námořních nehod nebo mimořádných událostí je omezeno na výjimečné případy. V takových případech členský stát sdělí Komisi důvody pro provedení takových souběžných bezpečnostních vyšetřování. Členské státy provádějící souběžná bezpečnostní vyšetřování spolupracují. Zapojené orgány pro vyšetřování si zejména vymění jakékoliv příslušné informace shromážděné během jejich vlastního vyšetřování zejména proto, aby pokud možno dosáhly společného závěru.“

b)vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a.Během provádění námořního bezpečnostního vyšetřování by státy s významným zájmem měly v prakticky proveditelné míře pomáhat členskému státu (členským státům) provádějícímu (provádějícím) námořní bezpečnostní vyšetřování s přístupem k příslušným informacím pro účely námořního bezpečnostního vyšetřování. Vyšetřovateli nebo vyšetřovatelům provádějícím námořní bezpečnostní vyšetřování by měl být rovněž umožněn přístup k vládním vyšetřovatelům, velitelům pobřežních hlídek, provozovatelům služeb lodního provozu, lodivodům a jiným námořním pracovníkům státu s významným zájmem.“

8)Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Orgány pro námořní bezpečnostní vyšetřování

1.Členské státy zajistí, aby za námořní bezpečnostní vyšetřování odpovídal nestranný stálý orgán pro námořní bezpečnostní vyšetřování, jenž má nezbytné pravomoci, dostatečné prostředky a finanční zdroje, aby námořní bezpečnostní vyšetřování byla prováděna náležitě kvalifikovanými vyšetřovateli, kteří jsou způsobilí v záležitostech týkajících se námořních nehod a mimořádných událostí.

Není vyloučeno ani náležité jmenování vyšetřovatelů s nezbytnými odbornými dovednostmi, kteří se budou námořního bezpečnostního vyšetřování účastnit dočasně, ani využívání konzultantů k poskytování odborného poradenství ohledně jakéhokoli aspektu námořního bezpečnostního vyšetřování.

Aby mohl orgán pro vyšetřování provádět bezpečnostní vyšetřování nepodjatým způsobem, musí být nezávislý, pokud jde o jeho organizaci, právní strukturu a rozhodování, na jakékoli straně, jejíž zájmy by mohly být ve střetu s tímto úkolem.

Vnitrozemské členské státy, které nemají lodě ani plavidla plující pod jejich vlajkou, určí nezávislé kontaktní místo pro spolupráci při vyšetřování podle čl. 5 odst. 1 písm. c).

2.Orgán pro vyšetřování zajistí, aby jednotliví vyšetřovatelé měli znalosti a praktické zkušenosti v oblastech patřících k jejich běžným vyšetřovacím povinnostem. Kromě toho orgán pro vyšetřování zajistí v případě nutnosti snadný přístup k příslušným odborným znalostem. 

3.Činnosti, jimiž je orgán pro vyšetřování pověřen, mohou být rozšířeny o sběr a analýzu údajů týkajících se námořní bezpečnosti, a to zejména k preventivním účelům, pokud se tyto činnosti nedotknou jeho nezávislosti ani nezakládají jeho odpovědnost v záležitostech regulačních, správních nebo normalizačních.

4.Členské státy v rámci svých vnitrostátních právních systémů zajistí, aby vyšetřovatelům jejich orgánu pro vyšetřování nebo jakéhokoli jiného orgánu pro vyšetřování, na který bylo přeneseno námořní bezpečnostní vyšetřování, případně ve spolupráci s orgány odpovědnými za soudní vyšetřování, byly poskytnuty příslušné informace pro vedení námořního bezpečnostního vyšetřování, a aby proto byli oprávněni:

a)mít přístup do jakékoli příslušné oblasti nebo místa námořní nehody a na jakoukoli loď, vrak nebo konstrukci včetně nákladu, zařízení nebo trosek;

b)zajistit okamžité pořízení soupisu důkazů a řízené vyhledání a přemístění vraku, trosek nebo jiných složek nebo látek za účelem jejich zkoumání nebo analýzy;

c)vyžádat si zkoumání nebo analýzu položek uvedených v písmenu b) a mít volný přístup k výsledkům těchto zkoumání nebo analýz;

d)mít volný přístup k jakýmkoli příslušným informacím a zaznamenaným údajům včetně údajů z VDR týkajícím se lodi, záznamů služeb lodní dopravy, plavby, nákladu, posádky nebo jakýchkoli jiných osob, objektů, podmínek nebo okolností, pořizovat kopie a využívat je;

e)mít volný přístup k výsledkům ohledání těl obětí nebo zkoušek provedených na vzorcích odebraných z těl obětí;

f)vyžádat si výsledky zkoumání osob zapojených do provozu lodi nebo jakýchkoli jiných příslušných osob nebo výsledky zkoušek provedených na vzorcích jim odebraných a mít volný přístup k těmto výsledkům;

g)vyslechnout svědky bez přítomnosti jakékoli osoby, která by mohla mít zájem narušit bezpečnostní vyšetřování;

h)získat záznamy o prohlídkách a příslušné informace, které jsou v držení státu vlajky, vlastníků, klasifikačních společností nebo jakýchkoli jiných příslušných stran, jestliže jsou tyto strany nebo jejich zástupci usazeni v dotyčném členském státě;

i)požádat o pomoc příslušných orgánů příslušných států, včetně vyšetřovatelů státu vlajky a státu přístavu, velitelů pobřežních hlídek, provozovatelů služeb lodního provozu, pátracích a záchranných týmů, lodivodů nebo jiných přístavních nebo námořních pracovníků.

5.Orgánům pro vyšetřování se umožní okamžitě a kdykoli reagovat na oznámení námořní nehody a získat dostatečné zdroje k nezávislému výkonu svých funkcí. Vyšetřovatelé těchto orgánů požívají postavení poskytující jim nezbytné záruky nezávislosti.

6.Orgán pro vyšetřování může spojit své úkoly vyplývající z této směrnice s prací na vyšetřování jiných událostí, než jsou námořní nehody, za podmínky, že tato další vyšetřování neohrozí jeho nezávislost.

7.Do [datum provedení] každý členský stát vypracuje, zavede a udržuje systém řízení kvality pro svůj orgán pro vyšetřování. Tento systém kvality by měl být certifikován v souladu s příslušnými mezinárodními normami kvality.“

9)V článku 9 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) veškeré svědecké výpovědi a další prohlášení, hlášení a poznámky zapsané nebo přijaté orgánem pro vyšetřování v průběhu bezpečnostního vyšetřování;“

10)Článek 10 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.Členské státy zavedou v úzké spolupráci s Komisí rámec stálé spolupráce, který umožní jejich vnitrostátním orgánům pro vyšetřování vzájemně spolupracovat v rozsahu nezbytném ke splnění cílů této směrnice.“

b)odstavec 3 se mění takto:

a)úvodní pododstavec a písmeno a) se nahrazují tímto:

„3.Orgány členských států pro vyšetřování se v rámci stálé spolupráce dohodnou zejména na nejlepších způsobech spolupráce s cílem:“

„a) umožnit orgánům pro vyšetřování sdílet přístroje, zařízení a vybavení pro technické vyšetřování vraků a lodního vybavení a dalších objektů důležitých pro bezpečnostní vyšetřování, včetně získávání a vyhodnocování údajů ze záznamníků cestovních údajů a z jiných elektronických přístrojů;“

b)písmena h) a i) se nahrazují tímto:

„h) podporovat spolupráci s orgány třetích zemí pro vyšetřování a s mezinárodními organizacemi pro vyšetřování námořních nehod v oblasti působnosti této směrnice;

i) poskytnout orgánům pro vyšetřování provádějícím bezpečnostní vyšetřování všechny příslušné informace.“

11)Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

Zprávy o nehodách

1.Na základě bezpečnostních vyšetřování prováděných podle této směrnice se vyhotoví a zveřejní zpráva ve formě vymezené příslušným orgánem pro vyšetřování a v souladu s odpovídajícími oddíly přílohy I.

2.Orgány pro vyšetřování vynaloží veškeré úsilí ke zveřejnění, zejména v námořním odvětví, zpráv uvedených v odstavci 1, včetně svých závěrů nebo případných doporučení do dvanácti měsíců ode dne nehody. Pokud v této lhůtě nelze závěrečnou zprávu vydat, zveřejní se do dvanácti měsíců od data nehody prozatímní zpráva.

3.Orgán pro vyšetřování členského státu vedoucího vyšetřování zašle kopii závěrečné nebo prozatímní zprávy Komisi. Orgán pro vyšetřování vezme v úvahu možná technická vyjádření Komise k závěrečným zprávám, aniž je tím dotčena podstata zjištění, s cílem zlepšit kvalitu zprávy, jak je to pro dosažení cílů této směrnice nejúčelnější.“

12)Článek 15 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.Členské státy zajistí, aby byla bezpečnostní doporučení předložená orgány pro vyšetřování náležitě zohledněna těmi, kterým jsou určena, a aby byla případně na jejich základě přijata příslušná opatření v souladu s právem Unie a mezinárodním právem.“

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.Orgán pro vyšetřování nebo Komise v případě potřeby formuluje bezpečnostní doporučení na základě obecné analýzy údajů a celkových výsledků provedených bezpečnostních vyšetřování.“

13)V článku 16 se první odstavec nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčeno právo orgánu členského státu pro vyšetřování vydat včasnou výstrahu, dospěje-li tento orgán v jakékoli fázi bezpečnostního vyšetřování k názoru, že je nutné učinit naléhavé opatření na úrovni Unie, aby se předešlo nebezpečí nových nehod, bezodkladně informuje Komisi o nutnosti vydat včasnou výstrahu.“

14)Článek 17 se mění takto:

a)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a.Členské státy oznámí Komisi všechny námořní nehody a mimořádné události ve formátu uvedeném v příloze II. V případě rybářských plavidel o délce menší než 15 metrů se vyžaduje pouze podávání zpráv o velmi vážných námořních nehod.“

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.Orgány členských států pro vyšetřování oznámí všechny velmi vážné námořní nehody databázi EMCIP. Členské státy mohou rozhodnout o tom, že bude jmenován příslušný vnitrostátní orgán nebo orgány, které budou oznamovat všechny ostatní námořní nehody a mimořádné události, a tento orgán nebo orgány jmenovat. Pokud se Komise dozví o námořní nehodě nebo mimořádné události, rovněž je oznámí databázi EMCIP.“

15)Vkládá se nový článek 17a, který zní:

„Článek 17a

Odborná příprava a operativní podpora

1.Komise usnadňuje rozvoj kapacit a sdílení znalostí v rámci orgánů pro vyšetřování a mezi nimi prostřednictvím poskytování odborné přípravy v oblasti nového právního a technologického vývoje, konkrétních technik a nástrojů a technologií týkajících se lodí a jejich vybavení a provozu.

2.Na žádost orgánů členských států pro vyšetřování a za předpokladu, že nedojde ke střetu zájmů, poskytuje Komise těmto členským státům operativní podporu při provádění jejich bezpečnostních vyšetřování. Tato podpora zahrnuje poskytování specializovaných analytických nástrojů nebo vybavení, jakož i odborných znalostí.“

16)Článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.“

17)v článku 20 se čtvrtý odstavec nahrazuje tímto:

„V souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 2099/2002 mohou být z působnosti této směrnice vyloučeny změny předpisu IMO pro vyšetřování nehod.“

18)Článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23

Přezkum provádění

Komise do [Úřad pro publikace – vložte datum: deset let ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost] předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice a o jejím dodržování.“

19)V článku 24 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3. Nařízení Komise (EU) č. 1286/2011 se zrušuje.“

Článek 2

Provedení

1.Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [OP: vložte datum: jeden rok ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „AGENTURY“

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik

1.3Návrh se týká: 

◻ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 27  

☑ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci 

1.4Cíle

1.4.1Obecné cíle 

1.4.2Specifické cíle 

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4Ukazatele výkonnosti 

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR

☑ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR [nevztahuje se na tento návrh],

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 28   

◻ Přímé řízení Komisí prostřednictvím

–◻    výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻EIB a Evropský investiční fond,

☑ subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2Systémy řízení a kontroly 

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

 
Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.

3.2.2Odhadovaný dopad na prostředky agentury EMSA 

–☑    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Částky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Částky případně odrážejí součet příspěvku Unie agentuře a dalších příjmů agentury (poplatků a plateb).

3.2.3Odhadovaný dopad na lidské zdroje agentury EMSA 

3.2.3.1Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) Částky případně odrážejí součet příspěvku Unie agentuře a dalších příjmů agentury (poplatků a plateb).

Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.

Požadavky na zaměstnance (FTE):

Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.

Agentura EMSA zahájí přípravu náboru, jakmile bude návrh přijat. Náklady jsou odhadovány na základě předpokladu, že dva pracovníci na plný pracovní úvazek budou přijati ke dni 1. července 2025. Pro první rok je tedy zapotřebí pouze 50 % nákladů na lidské zdroje.

3.2.3.2Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů pro mateřské GŘ

–☑    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Popis výpočtu nákladů na jednotky FTE by měl být zahrnut v příloze V oddíle 3.

3.2.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

–☑    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–☑    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 37 .

3.2.5Příspěvky třetích stran 

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–☑    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

na vlastní zdroje

na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)    Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 114.

(2)    SWD(2018) 232 final.

(3)    SWD(2018) 228 final.

(4)     https://www.un.org/depts/los/convention_agreements/convention_overview_convention.htm

(5)    Předpis o mezinárodní normách a doporučených postupech pro bezpečnostní vyšetřování námořních nehod nebo námořních mimořádných událostí (Code of International Standards and Recommended Practices for a Safety Investigation into a Marine Casualty or Marine Incident) (dále jen „předpis pro vyšetřování nehod“)

(6)    Tato povinnost se vztahuje na nehody a mimořádné události, které se týkají lodí plujících pod vlajkou jednoho z členských států, nebo k nimž došlo v teritoriálních mořích a vnitřních vodách členských států, nebo které se dotýkají jiných významných zájmů členských států. Teritoriální moře je pásmo pobřežních vod do vzdálenosti 12 námořních mil (22 km) od základní linie (obvykle střední čára odlivu) pobřežního státu. Vnitřní vody jsou vody prostírající se směrem k pevnině od základní linie teritoriálních vod daného státu. Vnitřní vody mohou zahrnovat řeky a kanály, jakož i přístavy a přístaviště (článek 6 směrnice pro vyšetřování nehod).

(7)    Podle definice v předpisu IMO pro vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí, na nějž odkazuje čl. 3 odst. 2 písm. b) směrnice pro vyšetřování nehod.

(8)     www.emsa.europa.eu

(9)    Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57.

(10)    Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 132.

(11)    Směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).

(12)    Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1.

(13)    Úř. věst. L 34, 9.2.1998, s. 1.

(14)    Nařízení (ES) č. 391/2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11), a směrnice 2009/15/ES, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 47).

(15)    Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

(16)    Například směrnice 92/43/EHS („směrnice o stanovištích“), směrnice 2009/147/ES („směrnice EU o ptácích“), směrnice (EU) 2019/904 (směrnice o plastech na jedno použití).

(17)    Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1.

(18)    SWD(2023) 145.

(19)    EMSA provádí tyto návštěvy podle článku 3 nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost, v rámci svých hlavních úkolů; proto se neočekává, že vzniknou jakékoli dodatečné náklady.

(20)    Jak je stanoveno v metodice EMSA pro návštěvy členských států, http://emsa.europa.eu/implementation-tasks/visits-and-inspections/items.html?cid=89&id=3065.

(21)    Úř. věst. C , , s. .

(22)    Úř. věst. C , , s. .

(23)    Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 114.

(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(25)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2110 ze dne 15. listopadu 2017 o systému inspekcí pro zajištění bezpečného provozu plavidel typu ro-ro pro přepravu cestujících a vysokorychlostních osobních plavidel v liniové dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES a zrušení směrnice Rady 1999/35/ES (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 61).

(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1130 ze dne 14. června 2017 o vymezení parametrů rybářských plavidel (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 1).

(27)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(28)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx

(29)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(30)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(31)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(32)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(33)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(34)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(35)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(36)    Zejména pro fondy politiky soudržnosti EU, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF).

(37)    Viz články 12 a 13 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2093/2020 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027.

(38)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.