EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 18.4.2023

COM(2023) 228 final

2023/0115(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2014/49/EU, pokud jde o rozsah ochrany vkladů, použití finančních prostředků systémů pojištění vkladů, přeshraniční spolupráci a transparentnost

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2023) 230 final} - {SWD(2023) 225 final} - {SWD(2023) 226 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Souvislosti návrhu

Reforma krizového řízení a pojištění vkladů a obecnější dopady na bankovní unii

Společně s reformou krizového řízení a pojištění vkladů by dokončená bankovní unie zahrnující třetí pilíř, tj. evropský systém pojištění vkladů, přinesla domácnostem a podnikům v EU vyšší úroveň finanční ochrany a jistoty, zvýšila by důvěru a posílila finanční stabilitu, což jsou nezbytné podmínky růstu, prosperity a odolnosti v hospodářské a měnové unii a v EU obecně. Bankovní unii doplňuje unie kapitálových trhů, neboť obě iniciativy jsou nezbytné pro financování souběžné transformace (digitální a ekologické), podporu mezinárodní úlohy eura a posílení otevřené strategické autonomie EU a její konkurenceschopnosti v měnícím se světě, zejména s ohledem na dnešní složité hospodářské a geopolitické prostředí 10 , 11 .

V červnu 2022 se Euroskupina nedohodla na komplexnějším pracovním plánu na dokončení bankovní unie tím, že by do ní byl zahrnut evropský systém pojištění vkladů. Místo toho Euroskupina vyzvala Komisi, aby předložila cílenější legislativní návrhy reformy rámce EU pro krizové řízení bank a vnitrostátní pojištění vkladů 12 .

Odůvodnění návrhu

V souladu s pověřením podle čl. 19 odst. 6 směrnice o systémech pojištění vkladů provedla Komise komplexní hodnocení fungování směrnice o systémech pojištění vkladů. Dospěla v něm k závěru, že hlavní prvky směrnice o systémech pojištění vkladů, zejména standardní limit pojištění ve výši 100 000 EUR na vkladatele a banku, minimální cílová výše financování systémů pojištění vkladů a krátké lhůty pro výplatu náhrad vkladatelům, jsou pro vkladatele obecně přínosné.

Z praktických zkušeností s uplatňováním tohoto rámce však vyplynulo, že některé oblasti je třeba zlepšit. Tyto oblasti se týkají rozsahu ochrany vkladatelů, rozdílného výkladu podmínek pro použití finančních prostředků systémů pojištění vkladů na zásahy mimo výplatu pojištěných vkladů, provozní účinnosti a účelnosti systémů pojištění vkladů, rozsáhlých vnitrostátních pravomocí a možností a potřeby zlepšit koordinaci mezi záchrannými sítěmi pro řešení krize a pojištění vkladů.

Návrh týkající se směrnice o systémech pojištění vkladů, který je nedílnou součástí legislativního přezkumu Komise v oblasti krizového řízení a pojištění vkladů, vychází do značné míry z přípravných prací a z doporučení, která vypracoval Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) ve svých pěti stanoviscích 15 k uplatňování směrnice o systémech pojištění vkladů, a zohledňuje případy, ve kterých se při jejím praktickém uplatňování nepodařilo dosáhnout některých důležitých cílů nebo jich bylo dosaženo pouze částečně.

Shrnutí změn směrnice o systémech pojištění vkladů v rámci reformy rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů

1)vyjasnění rozsahu ochrany vkladatelů tím, že se odstraní zjištěné nesrovnalosti, aby byla vkladatelům v EU zajištěna harmonizovaná a spolehlivá úroveň ochrany;

2)harmonizaci testu nejnižších nákladů u všech typů zásahů s použitím systémů pojištění vkladů mimo výplatu pojištěných vkladů v případě platební neschopnosti, aby se zajistily rovné podmínky a soudržnost výsledků při řešení selhání bank;

3)zlepšení fungování systémů pojištění vkladů tím, že se zjednoduší administrativní postupy a zároveň zvýší transparentnost jejich finanční stability a použití finančních prostředků;

4)prohloubení sbližování postupů v rámci systémů pojištění vkladů a mezi orgány a

5)zlepšení přeshraniční spolupráce mezi systémy pojištění vkladů při vyplácení vkladatelů nacházejících se v jiných členských státech EU nebo v případě změny přidružení k systémům pojištění vkladů ze strany bank.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Rámec pro krizové řízení a pojištění vkladů byl navržen k předcházení a řízení selhání institucí jakékoli velikosti nebo modelu podnikání. Byl vypracován za účelem zachování finanční stability, ochrany vkladatelů, minimalizace využívání veřejné podpory, omezení morálního hazardu a zlepšení vnitřního trhu s finančními službami. Hodnocení dospělo k závěru, že rámec pro krizové řízení a pojištění vkladů by měl být v některých ohledech celkově vylepšen.

Z hodnocení zejména vyplývá nedostatečná právní jistota a předvídatelnost při řízení selhání bank. Rozhodnutí veřejných orgánů o tom, zda přistoupit k řešení krize nebo k platební neschopnosti, se může v jednotlivých členských státech do velké míry lišit. Záchranné sítě financované odvětvím navíc nejsou vždy účinné a nadále jsou uplatňovány rozdílné podmínky přístupu k financování v rámci řešení krize a mimo ně. Tím jsou narušeny pobídky a při rozhodování o tom, jaký nástroj krizového řízení použít, vznikají příležitosti k arbitráži. Ochrana vkladatelů je v řadě oblastí v členských státech i nadále nerovnoměrná a nejednotná.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise vedla rozsáhlé konzultace prostřednictvím různých konzultačních nástrojů, kterými se snažila oslovit všechny zúčastněné strany a lépe porozumět tomu, jak se rámec osvědčil a jaký je případně prostor pro jeho zlepšení.

V roce 2020 zahájila Komise konzultaci o počátečním posouzení dopadů v kombinaci s plánem kroků, jejímž cílem bylo získat podrobnou analýzu opatření, která mají být přijata na úrovni EU, a potenciálního dopadu různých možností politiky na hospodářství, společnost a životní prostředí.

V roce 2021 Komise zahájila dvě konzultace: cílenou a veřejnou konzultaci s cílem získat zpětnou vazbu od zúčastněných stran k uplatňování rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů a stanoviska k případným úpravám. Cílená konzultace, která zahrnovala 39 obecných a specifických technických otázek, byla k dispozici pouze v angličtině a byla otevřena od 26. ledna do 20. dubna 2021. Veřejná konzultace zahrnovala deset obecných otázek, byla k dispozici ve všech jazycích EU a probíhala v období od 25. února do 20. května 2021. Zpráva shrnující zpětnou vazbu k této konzultaci byla zveřejněna dne 7. července 2021 20 . Z konzultací vyplynulo, že většina respondentů se domnívá, že rovněž vklady veřejných orgánů a místních orgánů by měly být chráněny systémem pojištění vkladů. Většina bank a systémů pojištění vkladů dále uvedla, že stávající pravidelné poskytování informací je dostatečné a že nejsou nutné žádné změny. Za účelem úspory nákladů byla mnohdy za nejvhodnější prostředek považována digitální komunikace.

Útvary Komise rovněž opakovaně konzultovaly s členskými státy provádění rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů v EU a možné revize směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank / nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí a směrnice o systémech pojištění vkladů v rámci odborné skupiny Komise pro bankovnictví, platební styk a pojišťovnictví. Souběžně s diskusemi v této odborné skupině řešily otázky, jimiž se tento návrh zabývá, také přípravné orgány Rady, konkrétně Pracovní skupina pro finanční služby a bankovní unii a Pracovní skupina na vysoké úrovni pro evropský systém pojištění vkladů.

Během přípravné fáze legislativního návrhu dále útvary Komise uspořádaly řadu setkání (fyzických i virtuálních) se zástupci bankovního sektoru a s dalšími zúčastněnými stranami.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Na podporu své činnosti v oblasti přezkumu směrnice o systémech pojištění vkladů zaslala Komise orgánu EBA rozsáhlou výzvu k poskytnutí poradenství 21 . Orgán EBA v reakci na tuto výzvu předložil pět stanovisek. První stanovisko ke způsobilosti vkladů, limitu pojištění a spolupráci mezi systémy pojištění vkladů bylo předloženo v srpnu 2019 22 . Druhé stanovisko k výplatám náhrad ze systému pojištění vkladů bylo předloženo v říjnu 2019 23 . Třetí stanovisko k financování systémů pojištění vkladů a použití jejich finančních prostředků bylo předloženo v lednu 2020 24 . Čtvrté stanovisko k nakládání s finančními prostředky klientů bylo předloženo v říjnu 2021 25 . Komise dále vzala do úvahy stanovisko orgánu EBA z roku 2020 k vzájemnému působení směrnice EU o boji proti praní peněz a směrnice EU o systémech pojištění vkladů 26 a pravidelné stanovisko orgánu EBA z roku 2021 k rizikům praní peněz a financování terorismu, která ovlivňují finanční sektor EU 27 .

Na žádost Komise vypracovalo Centrum pro evropská politická studia (CEPS) dvě zprávy o pojištění vkladů s názvem „Harmonizace insolvenčního práva v eurozóně“ 28 , která byla zveřejněna v prosinci 2016, a „Možnosti a vnitrostátní diskreční pravomoci podle směrnice o systémech pojištění vkladů“ 29 , která byla zveřejněna v listopadu 2019.

Komise se vedle konzultací se zúčastněnými stranami zúčastnila také diskusí a výměny stanovisek, jejichž výsledky byly podkladem pro práci pracovní skupiny orgánu EBA v oblasti systémů pojištění vkladů a odborné skupiny pro bankovnictví, platební styk a pojišťovnictví.

•Posouzení dopadů 30

Posouzení dopadů je společné pro tento návrh a návrhy na přezkum směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí a zohledňuje zpětnou vazbu získanou od zúčastněných stran a potřebu řešit různé vzájemně propojené otázky, které se týkají těchto tří různých právních aktů. Příloha 6 posouzení dopadů popisuje problémy spojené s fungováním systému pojištění vkladů v současnosti, uvádí možné scénáře pro zlepšení jeho fungování a odůvodňuje možnosti politiky ponechané v navrhovaných změnách. Dochází k závěru, že směrnice o systémech pojištění vkladů pomohla do velké míry zvýšit úroveň ochrany vkladatelů v celé EU. Ochranná opatření zakotvená ve směrnici o systémech pojištění vkladů jsou však i nadále vnitrostátními systémy pojištění vkladů využívána nejednotně, a jsou tedy zapotřebí harmonizovaná pravidla, která by odstranila rozdíly, jež mají nepříznivý dopad na vkladatele. Dále se zdůrazňuje, že je potřeba vyjasnit pojištění některých typů vkladatelů.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Navrhované změny vycházejí z úkolu systémů pojištění vkladů lépe chránit vklady v souvislosti s výplatou náhrad vkladatelům, a upřesňují jej. Posilují také úlohu systému pojištění vkladů mimo situace, kdy jsou vkladatelé po selhání banky vyplaceni systémem pojištění vkladů, a to za účelem krizového řízení banky s cílem zachovat důvěru vkladatelů a zajistit finanční stabilitu. V neposlední řadě stanovují konkrétní požadavky, které mají zjednodušit každodenní činnosti systémů pojištění vkladů a řešit administrativně složité situace.

Vkládá se nový článek 16a, jehož cílem je vyjasnit pravidla pro podávání zpráv a zlepšit výměnu informací mezi úvěrovou institucí a systémy pojištění vkladů a mezi systémy pojištění vkladů a určenými orgány a orgánem EBA. Je důležité, aby systém pojištění vkladů kdykoli a na požádání obdržel od svých přidružených institucí informace o vkladech, které pojišťuje. Je to nezbytné k tomu, aby mohl systém pojištění vkladů účinně fungovat podle požadavků této směrnice. Tyto požadavky na podávání zpráv jsou vyvozeny ze stávajících povinností bank zajistit okamžitou identifikaci vkladů nebo vyplývají z rozšířené ochrany vkladatelů, a nejsou tedy v rozporu s obecným cílem snížit administrativní zátěž úvěrových institucí. Dále je důležité, aby byl orgán EBA náležitě informován o situacích, které nastanou a u nichž může systém pojištění vkladů zasáhnout v souladu s touto směrnicí, což podporuje orgán EBA při plnění jeho úkolů dohledu nad finanční integritou, stabilitou a bezpečností evropského bankovního systému. Orgánu EBA bude svěřena pravomoc vypracovat návrhy prováděcích technických norem týkajících se vzoru, postupů a obsahu těchto informací.

Členské státy mají povinnost provést tyto změny ve vnitrostátním právu do dvou let od vstupu této pozměňující směrnice v platnost. Nová pravidla týkající se uplatňování ochranných opatření při používání preventivních opatření systémy pojištění vkladů podle článku 11a vyžadují organizační změny a postupné budování provozních kapacit systémů pojištění vkladů a určených orgánů, což odůvodňuje delší prováděcí období. Vzhledem ke zvláštnostem institucionálních systémů ochrany, které jsou uznány za systémy pojištění vkladů, může být toto prováděcí období prodlouženo.

2023/0115 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2014/49/EU, pokud jde o rozsah ochrany vkladů, použití finančních prostředků systémů pojištění vkladů, přeshraniční spolupráci a transparentnost

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 33 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 34 ,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 35 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V souladu s čl. 19 odst. 5 a 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU 36 Komise přezkoumala uplatňování a oblast působnosti uvedené směrnice a dospěla k závěru, že cíl spočívající v ochraně vkladatelů v Unii prostřednictvím zřízení systémů pojištění vkladů byl do velké míry splněn. Komise však také dospěla k závěru, že je třeba odstranit zbývající nedostatky v ochraně vkladatelů a zlepšit fungování systémů pojištění vkladů a zároveň harmonizovat pravidla pro zásahy systémů pojištění vkladů, které se netýkají výplaty náhrad.

(2)Nesplnění povinnosti hradit příspěvky do systémů pojištění vkladů nebo poskytovat informace vkladatelům a systémům pojištění vkladů by mohlo ohrozit cíl ochrany vkladatelů. Systémy pojištění vkladů nebo případně určené orgány mohou za pozdní úhradu příspěvků uložit peněžité sankce. Je důležité, aby se zlepšila koordinace mezi systémy pojištění vkladů, určenými a příslušnými orgány při přijímání donucovacích opatření vůči úvěrové instituci, která neplní své povinnosti. Ačkoli uplatňování opatření dohledu a donucovacích opatření příslušnými orgány vůči úvěrovým institucím upravují vnitrostátní právní předpisy a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU 37 , je nutné zajistit, aby určené orgány včas informovaly příslušné orgány o každém případu, kdy úvěrové instituce poruší své povinnosti podle pravidel ochrany vkladů.

(3)Aby se ještě více sjednotily postupy systémů pojištění vkladů a aby se systémům pojištění vkladů poskytla podpora při testování jejich odolnosti, měl by Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) vydat pokyny k provádění zátěžových testů systémů pojištění vkladů.

(4)Podle čl. 5 odst. 1 písm. d) směrnice 2014/49/EU jsou vklady některých finančních institucí, včetně investičních podniků, vyloučeny ze systémů pojištění vkladů. Finanční prostředky, které tyto finanční instituce obdrží od svých klientů a které uloží v úvěrové instituci jménem svých klientů v rámci provádění služeb, jež nabízejí, by však měly být za určitých podmínek chráněny.

(5)Okruh vkladatelů, kteří jsou v současné době chráněni prostřednictvím výplaty ze systému pojištění vkladů, byl stanoven tak, aby byli chráněni retailoví investoři, zatímco u profesionálních investorů se má za to, že tuto ochranu nepotřebují. Veřejné orgány byly proto z oblasti působnosti pojištění vyloučeny. Většinu veřejných orgánů (mezi něž v některých členských státech patří školy a nemocnice) však nelze považovat za profesionální investory. Je proto nutné zajistit, aby ochrany, kterou nabízí systém pojištění vkladů, mohly využívat vklady všech retailových investorů, včetně veřejných orgánů.

(6)Vklady plynoucí z určitých událostí, včetně operací s nemovitostmi týkajících se soukromých obytných nemovitostí nebo vyplacení některých pojistných plnění, mohou dočasně vytvářet vysoké vklady. Z tohoto důvodu čl. 6 odst. 2 směrnice 2014/49/EU v současné době ukládá členským státům povinnost zajistit, aby vklady plynoucí z těchto událostí byly chráněny i nad hranici 100 000 EUR po dobu nejméně tří měsíců, nejdéle však po dobu dvanácti měsíců od okamžiku připsání částky nebo od okamžiku, kdy se tyto vklady stanou z právního hlediska převoditelnými. V zájmu harmonizace ochrany vkladatelů v Unii a snížení administrativní zátěže a zvýšení právní jistoty v souvislosti s rozsahem ochrany těchto vkladů je nezbytné vedle limitu pojištění ve výši 100 000 EUR sjednotit jejich ochranu na nejméně 500 000 EUR po harmonizovanou dobu šesti měsíců.

(7)Během operace s nemovitostmi mohou finanční prostředky před samotným vypořádáním operace projít různými účty. Proto by se za účelem jednotné ochrany vkladatelů, kteří provádějí operace s nemovitostmi, měla ochrana dočasných vysokých zůstatků vztahovat jak na výnosy z prodeje, tak na finanční prostředky uložené na nákup soukromé obytné nemovitosti v krátkodobém horizontu.

(8)Aby se zajistilo včasné vyplacení částky ze systému pojištění vkladů a aby se zjednodušila administrativní pravidla a pravidla pro výpočet, měla by být zrušena možnost zohlednit při výpočtu splatné částky splatné závazky.

(9)Je nutné optimalizovat provozní kapacity systémů pojištění vkladů a snížit jejich administrativní zátěž. Z tohoto důvodu je třeba stanovit, že pokud jde o identifikaci vkladatelů, kteří mají nárok na vklady na účtech příjemců, nebo o posouzení, zda mají vkladatelé nárok na ochranná opatření pro dočasné vysoké zůstatky, zůstává i nadále povinností vkladatelů a majitelů účtů prokázat svými vlastními prostředky svůj nárok.

(10)Na některé vklady se může vztahovat delší lhůta pro výplatu, protože systémy pojištění vkladů musejí nárok na výplatu ověřit. Za účelem harmonizace pravidel v celé Unii by měla být lhůta pro výplatu stanovena na dvacet pracovních dnů od obdržení příslušné dokumentace.

(11)Administrativní náklady spojené s výplatou malých částek na účtech nevykazujících žádnou aktivitu mohou převýšit přínosy pro vkladatele. Je proto nezbytné stanovit, že systémy pojištění vkladů by neměly mít povinnost podnikat aktivní kroky směřující k výplatě vkladů na těchto účtech pod určitými prahovými hodnotami, které by měly být stanoveny na vnitrostátní úrovni. Mělo by však být zachováno právo vkladatelů nárokovat tuto částku. Pokud má tentýž vkladatel kromě toho i jiné aktivní účty, měly by systémy pojištění vkladů zahrnout tuto částku do výpočtu částky, která má být vyplacena.

(12)Systémy pojištění vkladů mohou vkladatele vyplatit různými způsoby, od výplaty hotovosti až po elektronické převody. Aby však byla zajištěna sledovatelnost procesu vyplácení ze systémů pojištění vkladů a aby byly dodrženy cíle rámce Unie o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, měli by být vkladatelé v případě, že výplata přesáhne částku 10 000 EUR, standardně vypláceni bezhotovostními převody.

(13)Finanční instituce jsou z ochrany vkladů vyloučeny. Některé finanční instituce, včetně institucí elektronických peněz, platebních institucí a investičních podniků, však také ukládají finanční prostředky přijaté od svých klientů na bankovní účty, často dočasně, aby splnily povinnost ochrany těchto finančních prostředků v souladu s odvětvovými právními předpisy, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES 38 , směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 39 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU 40 . Vzhledem k rostoucí úloze těchto finančních institucí by měly systémy pojištění vkladů chránit tyto vklady za předpokladu, že tito klienti jsou zjištěni nebo zjistitelní.

(14)Klienti finančních institucí ne vždy vědí, kterou úvěrovou instituci si finanční instituce pro uložení jejich finančních prostředků vybrala. Systémy pojištění vkladů by proto neměly tyto vklady slučovat s vkladem, který by titíž klienti mohli mít ve stejné úvěrové instituci, ve které finanční instituce jejich vklady uložila. Úvěrové instituce nemusí vždy znát totožnost klientů, kteří mají nárok na částku na klientských účtech, ani nemusí být schopny kontrolovat a zaznamenávat individuální údaje těchto klientů. V závislosti na typu a modelu podnikání finanční instituce mohou nastat případy, kdy by přímé vyplacení klientů mohlo ohrozit majitele účtu. Systémy pojištění vkladů by proto měly mít možnost uhradit částky na klientský účet, který majitel účtu otevřel v jiné úvěrové instituci ve prospěch každého klienta, pokud jsou splněna určitá kritéria. Aby se v těchto situacích předešlo riziku dvojí platby, měly by být veškeré nároky klientů v souvislosti s částkami, které jejich jménem drží majitel účtu, sníženy o částku, kterou systém pojištění vkladů těmto klientům vyplatil přímo. Orgán EBA by proto měl vypracovat návrhy regulačních technických norem, které by upřesnily technické podrobnosti týkající se identifikace klientů pro účely výplaty, kritéria pro výplatu poskytnutou majiteli účtu ve prospěch každého klienta nebo přímo klientovi a pravidla pro zamezení vícenásobných nároků na výplatu témuž příjemci.

(15)Při vyplácení vkladatelů mohou systémy pojištění vkladů narazit na případy, kdy existuje podezření z praní peněz. Systém pojištění vkladů by proto měl pozdržet výplatu vkladatele, pokud mu bylo oznámeno, že finanční zpravodajská jednotka pozastavila bankovní nebo platební účet v souladu s platnými pravidly pro boj proti praní peněz.

(16)Článek 9 směrnice 2014/49/EU stanoví, že provádí-li systém pojištění vkladů platby v rámci postupů k řešení krize, má za příslušnou úvěrovou institucí pohledávku ve výši rovnající se částce, kterou vyplatil, a tato pohledávka má stejný stupeň priority jako pojištěné vklady. Toto ustanovení nerozlišuje mezi příspěvkem ze systému pojištění vkladů v případě použití nástroje otevřené bankovní rekapitalizace z vnitřních zdrojů a příspěvkem ze systému pojištění vkladů na financování strategie převodu (převod činnosti nebo nástroj překlenovací instituce) s následnou likvidací zbytkové části subjektu. V zájmu zajištění jasnosti a právní jistoty ohledně existence a výše pohledávky systému pojištění vkladů v různých scénářích je nezbytné upřesnit, že pokud systém pojištění vkladů přispívá na podporu použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce nebo alternativních opatření, jimiž se soubor aktiv, práv a závazků, včetně vkladů, úvěrové instituce převádí na příjemce, měl by mít tento systém pojištění vkladů pohledávku za zbytkovou částí subjektu v následném likvidačním řízení podle vnitrostátního práva. Aby se zajistilo, že akcionáři a věřitelé úvěrové instituce, kteří zůstali ve zbytkové části subjektu, fakticky absorbují ztráty uvedené úvěrové instituce, a zlepší se tím možnost vymožení finančních prostředků pro systém pojištění vkladů v případě platební neschopnosti, měla by mít pohledávka systému pojištění vkladů stejný stupeň priority jako pohledávka vkladatelů. V případě, že je použit nástroj otevřené bankovní rekapitalizace z vnitřních zdrojů (tj. úvěrová instituce pokračuje ve své činnosti), přispívá systém pojištění vkladů částkou, o kterou by byly odepsány nebo konvertovány pojištěné vklady za účelem absorpce ztráty v této úvěrové instituci, pokud by pojištěné vklady byly zahrnuty do působnosti rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Příspěvek ze systému pojištění vkladů by proto neměl mít za následek vznik pohledávky za institucí v režimu řešení krize, neboť by tím byl negován účel tohoto příspěvku ze systému pojištění vkladů.

(17)Aby se zajistilo sbližování postupů systémů pojištění vkladů a zvýšila právní jistota vkladatelů při nárokování výplaty jejich vkladů a aby se odstranily provozní překážky pro systémy pojištění vkladů, je důležité stanovit přiměřeně dlouhou lhůtu, v níž mohou vkladatelé nárokovat výplatu svých vkladů v případech, kdy systém pojištění vkladů v případě výplaty nevyplatil vkladatele ve lhůtách stanovených v článku 8 směrnice 2014/49/EU.

(18)Podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2014/49/EU členské státy zajistí, aby nejpozději do 3. července 2024 dosáhly disponibilní finanční prostředky systému pojištění vkladů cílové výše 0,8 % objemu pojištěných vkladů jeho členů. Aby bylo možné objektivně posoudit, zda systémy pojištění vkladů tento požadavek splňují, mělo by být stanoveno jasné referenční období pro určení objemu pojištěných vkladů a disponibilních finančních prostředků systémů pojištění vkladů.

(19)Pro zajištění odolnosti systémů pojištění vkladů by měly jejich finanční prostředky pocházet ze stabilních a neodvolatelných příspěvků. Některé zdroje financování systému pojištění vkladů, včetně půjček a očekávaných zpětně získaných prostředků, jsou příliš podmíněné na to, aby mohly být považovány za příspěvky k dosažení cílové výše systému pojištění vkladů. S cílem harmonizovat podmínky pro splnění cílové výše systémů pojištění vkladů a zajistit, že disponibilní finanční prostředky systémů pojištění vkladů budou financovány z příspěvků odvětví, by se měly odlišit finanční prostředky, které jsou způsobilé pro účely dosažení cílové výše, od finančních prostředků, které jsou považovány za doplňkové zdroje financování. Odliv finančních prostředků systému pojištění vkladů, včetně v důsledku předvídatelných splátek půjček, lze plánovat a zohlednit v pravidelných příspěvcích členů systému pojištění vkladů, a neměl by proto vést ke snížení disponibilních finančních prostředků pod cílovou výši. Je proto nezbytné upřesnit, že po prvním dosažení cílové výše by měl běh šestiletého období doplňování finančních prostředků vyvolat pouze nedostatek disponibilních finančních prostředků systému pojištění vkladů způsobený zásahem systému pojištění vkladů (formou výplaty nebo preventivních opatření, opatření k řešení krize či alternativních opatření). K zajištění jednotného uplatňování by měl orgán EBA vypracovat návrhy regulačních technických norem, které upřesní metodiku, pomocí které systémy pojištění vkladů vypočítají cílovou výši.

(20)Disponibilní finanční prostředky systému pojištění vkladů by měly být okamžitě použitelné pro případ náhlých výplat nebo jiných zásahů. Jelikož se v Unii používají různé postupy, je vhodné stanovit požadavky na strategii investování finančních prostředků systémů pojištění vkladů, aby se zmírnily případné negativní dopady na schopnost systému pojištění vkladů plnit svůj úkol. Pokud ke stanovení investiční strategie není systém pojištění vkladů příslušný, měl by orgán nebo subjekt v členském státě, který je za stanovení investiční strategie odpovědný, při stanovení této investiční strategie rovněž dodržovat zásady týkající se diverzifikace a investic do nízkorizikových aktiv. Aby byla zachována plná provozní nezávislost a flexibilita systému pojištění vkladů z hlediska přístupu k jeho finančním prostředkům, měly by být tyto finanční prostředky, pokud jsou uloženy u státní finanční správy, vyčleněny a uloženy na odděleném účtu.

(21)Možnost zvýšit disponibilní finanční prostředky systému pojištění vkladů prostřednictvím povinných příspěvků členských institucí do stávajících systémů povinných příspěvků, které členský stát vytvořil za účelem pokrytí nákladů spojených se systémovým rizikem, nebyla nikdy využita, a měla by být proto zrušena.

(22)Je nezbytné posílit ochranu vkladatelů a zároveň zabránit nucenému prodeji aktiv systému pojištění vkladů a omezit případné negativní procyklické dopady na bankovní sektor v důsledku výběru mimořádných příspěvků. Systémy pojištění vkladů by proto měly mít možnost využívat mechanismů alternativního financování, které jim umožní kdykoli získat krátkodobé financování z jiných zdrojů než z příspěvků, a to i před tím, než využijí své disponibilní finanční prostředky a prostředky získané z mimořádných příspěvků. Vzhledem k tomu, že náklady a odpovědnost za financování systémů pojištění vkladů by měly nést především úvěrové instituce, měly by být mechanismy alternativního financování z veřejných prostředků využívány pouze v krajním případě.

(23)Orgán EBA by měl k zajištění toho, aby byly finanční prostředky systémů pojištění vkladů vhodným způsobem diverzifikovaně investovány a aby se sjednotily postupy, vydat pokyny, které systémům pojištění vkladů poskytnou v tomto ohledu vodítko.

(24)Ačkoli je primární úlohou systémů pojištění vkladů vyplácet pojištěné vkladatele, mohou být zásahy mimo oblast výplat pro systémy pojištění vkladů nákladově efektivnější a mohou zajistit nepřetržitý přístup ke vkladům tím, že usnadní strategie převodu. Systémy pojištění vkladů mohou být povinně nápomocny při řešení krize úvěrových institucí. V některých členských státech mohou navíc systémy pojištění vkladů financovat preventivní opatření k obnovení dlouhodobé životaschopnosti úvěrových institucí nebo alternativní opatření v případě platební neschopnosti. Přestože mohou preventivní a alternativní opatření výrazně zlepšit ochranu vkladů, je nezbytné, aby se na ně vztahovala odpovídající ochranná opatření, včetně harmonizovaného testu nejnižších nákladů, čímž budou zajištěny rovné podmínky a účinnost a nákladová efektivita těchto opatření. Tato ochranná opatření by se měla vztahovat pouze na zásahy financované z disponibilních finančních prostředků systému pojištění vkladů, na něž se vztahuje tato směrnice.

(25)Opatření, jejichž cílem je předejít selhání úvěrové instituce prostřednictvím dostatečně včasných zásahů, mohou hrát účinnou roli pro zajištění kontinuity nástrojů krizového řízení k zachování důvěry vkladatelů a zajištění finanční stability. Tato opatření mohou mít různou podobu – opatření na podporu kapitálu prostřednictvím nástrojů kapitálu (včetně nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1) nebo jiných kapitálových nástrojů, záruk nebo půjček. Systémy pojištění vkladů tato opatření používají různým způsobem. Aby byla zajištěna kontinuita nástrojů krizového řízení a aby byla preventivní opatření používána způsobem, který je v souladu s rámcem pro řešení krize a pravidly státní podpory, je nezbytné stanovit časový rámec a podmínky jejich použití. Preventivní opatření nejsou vhodná pro absorpci vzniklých ztrát, pokud je úvěrová instituce již v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, a měla by být používána včas, aby se zabránilo zhoršení finanční situace banky. Určené orgány by proto měly ověřit, zda jsou pro provedení takového zásahu systémem pojištění vkladů splněny podmínky. Podmínkami pro použití disponibilních finančních prostředků systému pojištění vkladů by nemělo být dotčeno posouzení příslušného orgánu, zda institucionální systém ochrany splňuje kritéria stanovená v čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 41 .

(26)Aby se zajistilo, že preventivní opatření dosáhnou svého cíle, měly by být úvěrové instituce povinny vypracovat oznámení, v němž uvedou opatření, která se zavazují přijmout. Vypracování tohoto oznámení by nemělo být pro úvěrovou instituci příliš zatěžující a časově náročné, aby systém pojištění vkladů mohl zasáhnout dostatečně včas. Oznámení doprovázející preventivní opatření by proto mělo mít podobu dostatečně krátkého informativního dokumentu. Mělo by uvádět všechny prvky, jejichž cílem je zabránit odlivu finančních prostředků a posílit kapitálovou a likviditní pozici úvěrové instituce a umožnit jí výhledově splnit všechny příslušné obezřetnostní a jiné regulatorní požadavky. Oznámení by proto mělo obsahovat opatření k získání kapitálu, včetně pravidel pro vydávání práv, dobrovolnou konverzi podřízených dluhových nástrojů, řízení závazků, prodej aktiv vytvářejících kapitál, sekuritizaci portfolií a zadržování zisků, včetně zákazu vyplácení dividend a zákazu nabývání podílů v podnicích. Ze stejného důvodu by úvěrové instituce měly během provádění opatření uvedených v oznámení rovněž posílit svou likviditní pozici a zdržet se agresivních obchodních praktik a odkupu vlastních akcií nebo nákupu hybridních kapitálových nástrojů. Oznámení by mělo rovněž obsahovat strategii ukončení jednotlivých přijatých podpůrných opatření. Nejlepší znalosti pro účely konzultací ohledně relevance a důvěryhodnosti opatření uvedených v oznámení mají příslušné orgány. Aby mohly určené orgány systému pojištění vkladů, který úvěrová instituce požádá o financování preventivního opatření, posoudit, zda jsou splněny všechny podmínky pro přijetí preventivního opatření, měly by příslušné orgány s určenými orgány spolupracovat. Pro zajištění jednotného přístupu k uplatňování preventivních opatření v celé Unii by měl orgán EBA vydat pokyny, které úvěrovým institucím pomohou při vypracovávání oznámení.

(27)Aby bylo zajištěno, že úvěrové instituce, které obdrží podporu ze systémů pojištění vkladů ve formě preventivních opatření, splní své závazky, měly by si příslušné orgány od úvěrových institucí, které své závazky nesplnily, vyžádat plán nápravy. Pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že opatření uvedená v plánu nápravy nejsou schopna zajistit dlouhodobou životaschopnost úvěrové instituce, neměl by systém pojištění vkladů poskytnout úvěrové instituci žádnou další preventivní podporu. Pro zajištění jednotného přístupu k uplatňování preventivních opatření v celé Unii by měl orgán EBA vydat pokyny, které úvěrovým institucím pomohou při vypracovávání plánu nápravy.

(28)Aby se zabránilo škodlivým účinkům na hospodářskou soutěž a vnitřní trh, je nezbytné stanovit, že by v případě přijetí alternativních opatření při platební neschopnosti měly příslušné subjekty zastupující úvěrovou instituci v rámci vnitrostátního úpadkového řízení (likvidátor, nucený správce, správce nebo jiný zástupce) přijmout opatření k uvedení činnosti úvěrové instituce nebo její části na trh otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem, přičemž by měly usilovat o co nejvyšší prodejní cenu. Úvěrová instituce nebo jakýkoli zprostředkovatel jednající jménem úvěrové instituce by měli uplatňovat pravidla, jež jsou přiměřená pro uvádění aktiv, práv a závazků, které mají být převedeny na potenciální kupující, na trh. Použití veřejných prostředků by mělo každopádně i nadále podléhat v příslušných případech odpovídajícím pravidlům státní podpory v souladu se Smlouvou.

(29)Vzhledem k tomu, že hlavním cílem systémů pojištění vkladů je chránit pojištěné vklady, měly by mít systémy pojištění vkladů možnost financovat jiné zásahy než výplaty pouze v případě, že jsou tyto zásahy levnější než výplaty. Uplatňování tohoto pravidla („test nejnižších nákladů“) v praxi odhalilo několik nedostatků, neboť současný rámec nestanoví žádný přesný způsob, jakým lze vypočítat náklady na tyto zásahy a náklady na výplatu. Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování testu nejnižších nákladů v celé Unii, je nutné výpočet těchto nákladů upřesnit. Zároveň je třeba se vyvarovat stanovení příliš přísných podmínek, které by fakticky znemožnily použití finančních prostředků systému pojištění vkladů na jiné zásahy než na výplaty. Při posuzování nejnižších nákladů by měly systémy pojištění vkladů nejprve ověřit, že náklady na financování vybraného opatření jsou nižší než náklady na vyplacení pojištěných vkladů. Metodika posuzování nejnižších nákladů by měla zohledňovat časovou hodnotu peněz.

(30)Likvidace může být zdlouhavý proces, jehož efektivita závisí na efektivitě vnitrostátního soudnictví, insolvenčních režimech, charakteristikách jednotlivých bank a okolnostech jejich selhání. V případě zásahů systémů pojištění vkladů v rámci alternativních opatření by se test nejnižších nákladů měl opírat o ocenění aktiv a závazků úvěrové instituce stanovené v čl. 36 odst. 1 směrnice 2014/59/EU a o odhad stanovený v čl. 36 odst. 8 uvedené směrnice. Likvidační výtěžky však může být složité přesně vyhodnotit v souvislosti s testem nejnižších nákladů u preventivních opatření, k nimž hypoteticky dochází dlouho před tím, než proběhne jakákoli předvídatelná likvidace. Měl by být proto odpovídajícím způsobem upraven srovnávací scénář pro test nejnižších nákladů u preventivních opatření a očekávané výtěžky by každopádně měly být omezeny na přiměřenou částku na základě zpětně získaných částek v dřívějších případech výplat.

(31)Určené orgány by měly odhadnout náklady na opatření, které vzniknou systému pojištění vkladů, a to i po splacení půjčky, kapitálové injekci nebo využití záruky, po odečtení očekávaných výnosů, provozních nákladů a případných ztrát, oproti srovnávacímu scénáři založenému na hypotetické konečné ztrátě na konci úpadkového řízení, který by měl zohlednit získané finanční prostředky ze systému pojištění vkladů v rámci likvidačního řízení banky. Aby byl odhad skutečných nákladů na výplatu vkladatelů věrohodnější a úplnější, měl by odhad ztráty vzniklé v důsledku výplaty náhrad pojištěných vkladů zahrnovat i náklady nepřímo související s výplatou vkladatelů. Tyto náklady by měly zahrnovat náklady na doplnění finančních prostředků systému pojištění vkladů a náklady, které by systému pojištění vkladů mohly vzniknout v důsledku alternativního financování. Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování testu nejnižších nákladů, měl by orgán EBA vypracovat návrhy regulačních technických norem týkajících se metodiky výpočtu nákladů pojících se s různými zásahy systémů pojištění vkladů. Aby byl zajištěn soulad metodiky posuzování nejnižších nákladů se zákonným nebo smluvním mandátem systému pojištění vkladů s ohledem na preventivní opatření, měl by orgán EBA při vypracovávání těchto návrhů regulačních technických norem v metodice výpočtu hypotetického scénáře výplat zohlednit význam preventivních opatření.

(32)V zájmu posílení harmonizované ochrany vkladatelů a upřesnění příslušných povinností v celé Unii by měl systém pojištění vkladů domovského členského státu zajistit výplatu vkladatelů nacházejících se v členských státech, ve kterých úvěrové instituce, které jsou členem tohoto systému pojištění vkladů, přijímají vklady a jiné splatné finanční prostředky tím, že nabízejí přeshraniční vkladové služby, aniž by byly v hostitelském členském státě usazeny. Pro usnadnění vyplácení a poskytování informací vkladatelům by mělo být systémům pojištění vkladů hostitelského členského státu umožněno, aby byly pro vkladatele u úvěrových institucí, které využívají volného pohybu služeb, kontaktním místem.

(33)Spolupráce mezi systémy pojištění vkladů v celé Unii má zásadní význam pro zajištění rychlého a nákladově efektivního vyplacení vkladatelů v případech, kdy úvěrové instituce poskytují bankovní služby prostřednictvím poboček v jiných členských státech. S ohledem na technologický pokrok, který podporuje využívání přeshraničních převodů a identifikace na dálku, by mělo být systémům pojištění vkladů domovského členského státu umožněno provádět přímé výplaty vkladatelů v pobočkách nacházejících se v jiném členském státě za podmínky, že administrativní zátěž a náklady budou nižší, než kdyby výplatu provedl systém pojištění vkladů hostitelského členského státu. Tato flexibilita by měla doplnit stávající mechanismus spolupráce, podle kterého je systém pojištění vkladů hostitelského členského státu povinen vyplácet vkladatele v pobočkách jménem systému pojištění vkladů domovského členského státu. V zájmu zachování důvěry vkladatelů v hostitelském i domovském členském státě by měl orgán EBA vydat pokyny, které systémům pojištění vkladů tuto spolupráci usnadní, mimo jiné tím, že navrhne podmínky, za nichž by se systém pojištění vkladů domovského členského státu mohl rozhodnout vyplatit vkladatele v pobočkách nacházejících se v hostitelském členském státě.

(34)Úvěrové instituce mohou změnit svou přidruženost k systému pojištění vkladů tím, že přemístí své ústředí do jiného členského státu nebo přemění svou dceřinou společnost na pobočku či naopak. Podle čl. 14 odst. 3 směrnice 2014/49/EU se příspěvky uhrazené touto úvěrovou institucí během dvanácti měsíců předcházejících tomuto přesunu převedou tomuto druhému systému pojištění vkladů v poměru k výši přesunutých pojištěných vkladů. Aby se zajistilo, že se na přesun příspěvků do přijímajícího systému pojištění vkladů nebudou vztahovat odlišná vnitrostátní pravidla týkající se fakturace nebo skutečného data uhrazení příspěvků, měl by původní systém pojištění vkladů vypočítat částku, která má být převedena, na základě splatných příspěvků, nikoliv příspěvků uhrazených.

(35)Je nezbytné, aby byla vkladatelům v celé Unii zajištěna stejná úroveň ochrany, kterou jim nelze plně zaručit režimem posuzování rovnocennosti ochrany vkladatelů ve třetích zemích. Z tohoto důvodu by se pobočky, které se nacházejí v Unii a jsou pobočkami úvěrové instituce mající sídlo ve třetí zemi, měly připojit k systému pojištění vkladů v členském státě, ve kterém přijímají vklady. Tento požadavek by rovněž zajistil soulad se směrnicemi 2013/36/EU a 2014/59/EU, jejichž cílem je zavést spolehlivější obezřetnostní rámec a rámec pro řešení krize skupin ze třetích zemí poskytujících bankovní služby v Unii. Je však třeba zabránit tomu, aby byly systémy pojištění vkladů vystaveny hospodářským a finančním rizikům pocházejícím ze třetích zemí. Vklady v pobočkách zřízených úvěrovými institucemi Unie ve třetích zemích by proto neměly být pojištěny.

(36)Standardizované a pravidelné poskytování informací zvyšuje informovanost vkladatelů o ochraně vkladů. V zájmu uvedení požadavků na poskytování informací do souladu s technologickým vývojem by tyto požadavky měly zohlednit nové digitální komunikační kanály, jejichž prostřednictvím úvěrové instituce komunikují s vkladateli. Vkladatelům by měly být poskytovány srozumitelné a jednotné informace objasňující ochranu jejich vkladů a zároveň by měla být omezena související administrativní zátěž pro úvěrové instituce nebo systémy pojištění vkladů. Orgán EBA by proto měl vypracovat návrhy prováděcích technických norem, které by na jedné straně stanovily obsah a formát informačního přehledu pro vkladatele, který je třeba každoročně poskytovat vkladatelům, a na druhé straně vzorové informace, které jsou buď systémy pojištění vkladů, nebo úvěrové instituce povinny sdělovat vkladatelům v určitých situacích, mimo jiné v případě fúzí úvěrových institucí, při určení, že vklady jsou nedisponibilní, nebo při výplatě vkladů finančních prostředků klientů.

(37)Fúze úvěrové instituce nebo přeměna dceřiné společnosti na pobočku či naopak může mít dopady na klíčové prvky ochrany vkladatelů. Aby se zamezilo nepříznivým dopadům na vkladatele, kteří by měli vklady v obou fúzujících bankách a jejichž nárok na pojištění vkladů by byl v důsledku změn přidruženosti k systému pojištění vkladů snížen, měli by být všichni vkladatelé o těchto změnách informováni a měli by mít právo vybrat své finanční prostředky bez sankce až do výše rovnající se pozbytému pojištění vkladů.

(38)Pro zajištění finanční stability, zamezení šíření krize a umožnění vkladatelům uplatnit v příslušných případech svá práva na výplatu vkladů by měly určené orgány, systémy pojištění vkladů a dotčené úvěrové instituce informovat vkladatele o tom, že se vklady staly nedisponibilními.

(39)V zájmu zvýšení transparentnosti ku prospěchu vkladatelů a na podporu finanční stability a důvěry mezi systémy pojištění vkladů při plnění jejich mandátu by se měly zlepšit stávající požadavky na podávání zpráv. V návaznosti na stávající požadavky, které systémům pojištění vkladů umožňují vyžádat si od svých členských institucí veškeré potřebné informace nezbytné k přípravě výplat, by měly mít systémy pojištění vkladů rovněž možnost vyžádat si informace nezbytné k přípravě výplat také v rámci přeshraniční spolupráce. Členské instituce by měly mít povinnost poskytnout na žádost systému pojištění vkladů obecné informace o všech významných přeshraničních činnostech v jiných členských státech. Obdobně by členské státy měly v zájmu poskytování přiměřeného rozsahu informací orgánu EBA o vývoji disponibilních finančních prostředků systémů pojištění vkladů a o použití těchto prostředků zajistit, aby systémy pojištění vkladů každoročně informovaly orgán EBA o výši pojištěných vkladů a disponibilních finančních prostředků a oznamovaly mu okolnosti, které vedly k použití finančních prostředků systémů pojištění vkladů za účelem výplat nebo jiných opatření. Aby se zohlednila posílená úloha systémů pojištění vkladů při krizovém řízení bank, jejímž cílem je usnadnit použití finančních prostředků systémů pojištění vkladů při řešení krize, měly by mít systémy pojištění vkladů právo obdržet shrnutí plánů řešení krize úvěrových institucí, čímž se zlepší jejich obecná připravenost na poskytnutí finančních prostředků.

(40)Technické normy ve finančních službách by měly usnadnit jednotnou harmonizaci a přiměřenou ochranu vkladatelů po celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž orgán EBA disponuje, by bylo účinné a vhodné pověřit tento orgán vypracováním návrhů regulačních a prováděcích technických norem, jejichž součástí nejsou politická rozhodnutí a které by předložil Komisi k přijetí.

(41)Komise by měla v případech stanovených touto směrnicí přijmout návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem EBA prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 42 za účelem upřesnění následujících prvků: a) technických podrobností týkajících se identifikace klientů finančních institucí pro účely výplaty vkladů finančních prostředků klientů, kritéria pro výplatu poskytnutou majiteli účtu ve prospěch každého klienta nebo přímo klientovi a pravidla pro zamezení vícenásobných nároků na výplatu témuž příjemci; b) metodiky testu nejnižších nákladů a c) metodiky výpočtu disponibilních finančních prostředků, které lze zahrnout do cílové výše.

(42)Komise by měla v případech stanovených touto směrnicí přijmout návrhy prováděcích technických norem vypracovaných orgánem EBA prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungováni EU v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010 za účelem upřesnění: a) obsahu a formátu informačního přehledu pro vkladatele a vzoru pro poskytování informací, které by měly systémy pojištění vkladů nebo úvěrové instituce poskytovat vkladatelům; b) postupů, které musí dodržovat úvěrové instituce při poskytování informací svým systémům pojištění vkladů a které musí dodržovat systémy pojištění vkladů a určené orgány při poskytování informací orgánu EBA, a vzorů pro poskytování těchto informací.

(43)Směrnice 2014/49/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(44)Aby se pobočky zřízené v Unii úvěrovými institucemi se sídlem mimo Unii, které nejsou členy systému pojištění vkladů, mohly připojit k unijnímu systému pojištění vkladů, měla by být těmto pobočkám poskytnuta dostatečná lhůta k přijetí nezbytných kroků ke splnění tohoto požadavku.

(45)Směrnice 2014/49/EU umožňuje členským státům uznat institucionální systém ochrany za systém pojištění vkladů, pokud splňuje kritéria stanovená v čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013 a je v souladu se směrnicí 2014/49/EU. S cílem zohlednit specifický model podnikání těchto institucionálních systémů ochrany, zejména význam preventivních opatření, která jsou jejich hlavním úkolem, je vhodné stanovit, aby členské státy mohly umožnit institucionálním systémům ochrany přizpůsobit se během šestiletého období novým ochranným opatřením pro uplatňování preventivních opatření. Toto zdánlivě dlouhé období pro splnění požadavků zohledňuje časový rámec pro zřízení odděleného fondu pro jiné účely institucionálních systémů ochrany než pro pojištění vkladů v souladu s tím, co bylo dohodnuto mezi Evropskou centrální bankou, příslušným vnitrostátním orgánem a příslušnými institucionálními systémy ochrany.

(46)Aby si systémy pojištění vkladů a určené orgány dokázaly vybudovat provozní kapacitu potřebnou k uplatňování nových pravidel pro používání preventivních opatření, je vhodné stanovit pozdější uplatňování těchto nových pravidel.

(47)Jelikož cílů této směrnice, a to zajistit jednotnou ochranu vkladatelů v Unii, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států z toho důvodu, že rozdílné vnitrostátní přístupy by mohly představovat rizika pro integritu jednotného trhu, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, a to tím, že se změní pravidla, která jsou již na úrovni Unie stanovena, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2014/49/EU

Směrnice 2014/49/EU se mění takto:

1)článek 1 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Tato směrnice stanoví pravidla a postupy týkající se zřizování a fungování systémů pojištění vkladů, pojištění a vyplácení vkladů a použití finančních prostředků systémů pojištění vkladů na opatření, jejichž cílem je zajistit přístup vkladatelů k jejich vkladům.“;

b)v odstavci 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d) úvěrové instituce a pobočky úvěrových institucí se skutečným sídlem mimo Unii, které jsou přidruženy k systémům uvedeným v písmenech a), b) nebo c) tohoto odstavce.“;

2)v článku 2 se odstavec 1 mění takto:

a)v bodě 3 se úvodní část nahrazuje tímto:

„3) „vkladem“ kreditní zůstatek vzniklý z prostředků zbylých na účtu nebo z dočasných situací vyplývajících z obvyklých bankovních operací, jež úvěrové instituce obvykle provádějí v rámci své činnosti, který musí úvěrová instituce vyplatit na základě platných zákonných a smluvních podmínek, včetně termínovaných vkladů a spořicích vkladů, avšak s výjimkou kreditního zůstatku:“;

b)v bodě 13 se úvodní část nahrazuje tímto:

„13) „platebním příslibem“ neodvolatelný závazek úvěrové instituce, plně zajištěný kolaterálem, zaplatit systému pojištění vkladů na jeho žádost peněžní částku za podmínky, že kolaterál:“;

c)doplňují se nové body 19 až 23, které znějí:

„19) „orgánem příslušným k řešení krize“ orgán příslušný k řešení krize definovaný v čl. 2 bodu 18 směrnice 2014/59/EU;

20) „vklady finančních prostředků klientů“ finanční prostředky, které majitelé účtů, jimiž jsou finanční instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení (EU) č. 575/2013, ukládají v rámci své činnosti u úvěrové instituce na účet svých klientů;

21) „rámcem státní podpory Unie“ rámec zřízený články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU a nařízeními a všemi akty Unie, včetně pokynů, sdělení a oznámení, vydanými nebo přijatými podle čl. 108 odst. 4 nebo článku 109 Smlouvy o fungování EU;

22) „praním peněz“ praní peněz ve smyslu definice uvedené v čl. 2 bodu 1 [vložte odkaz – návrh nařízení o boji proti praní peněz – COM(2021) 420 final]*“;

23) „financováním terorismu“ financování terorismu ve smyslu definice uvedené v čl. 2 bodu 2 [vložte odkaz – návrh nařízení o boji proti praní peněz – COM(2021) 420 final].**“;

d)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Za vklady se považují i podíly v „building societies“ v Irsku s výjimkou podílů kapitálové povahy, na které se vztahuje čl. 5 odst. 1 písm. b).“;

____________________________________________

*    [Vložte úplný odkaz – návrh nařízení o boji proti praní peněz – COM(2021) 420 final].

**    [Vložte úplný odkaz – návrh nařízení o boji proti praní peněz – COM(2021) 420 final].

3)článek 4 se mění takto:

a)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Členské státy zajistí, aby v případě, že úvěrová instituce neplní své povinnosti, které má jako člen systému pojištění vkladů, tento systém pojištění vkladů o tom neprodleně informoval příslušný orgán dané úvěrové instituce. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán ve spolupráci s tímto systémem pojištění vkladů využil pravomoci v oblasti dohledu stanovené ve směrnici 2013/36/EU a neprodleně přijal veškerá opatření k zajištění toho, aby dotčená úvěrová instituce splnila své povinnosti, v případě potřeby i tím, že jí uloží správní sankce a jiná správní opatření v souladu s vnitrostátními právními předpisy přijatými jako doplněk k ustanovením provádějícím hlavu VII kapitolu 1 oddíl IV směrnice 2013/36/EU.“;

b)vkládá se nový odstavec 4a, který zní:

„4a. Členské státy zajistí, aby v případě, že úvěrová instituce neuhradí příspěvky uvedené v článku 10 a čl. 11 odst. 4 ve lhůtě stanovené systémem pojištění vkladů, tento systém pojištění vkladů za dobu prodlení účtoval z dlužné částky zákonnou úrokovou sazbu.“;

c)odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto:

„5. Členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů informoval určený orgán v případě, že opatření uvedená v odstavcích 4 a 4a nedokáží obnovit plnění povinností úvěrovou institucí. Členské státy zajistí, aby tento určený orgán posoudil, zda instituce nadále splňuje podmínky pro to, aby mohla být členem systému pojištění vkladů, a aby o výsledku tohoto posouzení informoval příslušný orgán.

6. Členské státy zajistí, aby v případě, že příslušný orgán rozhodne o odnětí povolení v souladu s článkem 18 směrnice 2013/36/EU, přestala být úvěrová instituce členem systému pojištění vkladů. Členské státy zajistí, aby vklady držené ke dni, kdy úvěrová instituce přestane být členem systému pojištění vkladů, byly i nadále tímto systémem pojištění vkladů pojištěny.“;

d)odstavec 8 se zrušuje;

e)doplňuje se nový odstavec 13, který zní:

„13. Do ... [Úřad pro publikace – doplňte 36 měsíců od data vstupu v platnost] vypracuje orgán EBA pokyny k rozsahu, obsahu a postupům zátěžových testů uvedených v odstavci 10.“;

4)článek 5 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i)návětí se nahrazuje tímto:

„1. Ze systémů pojištění vkladů se vylučují jakékoli náhrady:“;

ii)písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) vkladů vyplývajících z operací, v souvislosti s nimiž byl vynesen odsuzující rozsudek za trestný čin praní peněz a financování terorismu;“

iii)písmeno e) se zrušuje;

iv)písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f) vkladů, jejichž majitel nebyl nikdy zjištěn podle článku 16 nařízení (EU) ..... [vložte stručný odkaz – návrh nařízení o boji proti praní peněz – COM(2021) 420 final], pokud se tyto vklady staly nedisponibilními, s výjimkou případů, kdy majitel požádá o výplatu a prokáže, že nedostatečná identifikace nebyla způsobena jeho jednáním;“

v)písmeno j) se zrušuje;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Odchylně od odst. 1 písm. i) mohou členské státy rozhodnout, aby do výše limitu pojištění stanoveného v čl. 6 odst. 1 byly zahrnuty vklady držené v systémech osobního penzijního pojištění nebo zaměstnaneckého penzijního pojištění malých a středních podniků.“;

5)článek 6 se mění takto:

a)odstavec 2 se mění takto:

i)návětí se nahrazuje tímto:

„Kromě odstavce 1 členské státy zajistí, aby následující vklady byly chráněny minimálně do výše 500 000 EUR po dobu šesti měsíců od připsání částky nebo od okamžiku, kdy se takové vklady stanou z právního hlediska převoditelnými:“;

ii)písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) vklady plynoucí z operací s nemovitostmi týkajících se soukromých obytných nemovitostí a vklady určené na tyto operace, pokud tyto operace uzavírá v krátkodobém horizontu fyzická osoba a pokud tato fyzická osoba může předložením dokladů tuto operaci prokázat;“

b)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Členské státy zajistí, aby limit pojištění stanovený v odstavci 2 doplňoval limit pojištění stanovený v odstavci 1.“;

6)článek 7 se mění takto:

a)odstavec 5 se zrušuje;

b)odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7. Členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů nahrazoval naběhlé úroky z vkladů, které ke dni, kdy relevantní správní orgán učiní zjištění podle čl. 2 odst. 1 bodu 8) písm. a) nebo kdy soudní orgán rozhodne ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 8) písm. b), nebyly dosud připsány nebo odepsány. Limit pojištění stanovený v čl. 6 odst. 1 nebo za okolností uvedených v čl. 6 odst. 2 limit pojištění stanovený v daném odstavci nesmí být překročen.“;

7)vkládá se nový článek 7a, který zní:

„Článek 7a

Důkazní břemeno ohledně způsobilosti vkladu a nároku na vklad

Členské státy zajistí, aby v případech uvedených v čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 3 vkladatel nebo případně majitel účtu prokázal, že dotyčné vklady splňují podmínky stanovené v čl. 6 odst. 2, nebo nárok na vklady za okolností uvedených v čl. 7 odst. 3.“;

8)článek 8 se mění takto:

a)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Odchylně od odstavce 1 umožní členské státy systémům pojištění vkladů uplatnit delší lhůtu pro výplatu vkladů uvedených v čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 3 a článku 8b, která nesmí překročit dvacet pracovních dnů ode dne, kdy tyto systémy pojištění vkladů obdrží kompletní dokumentaci, kterou si vyžádaly od vkladatele, aby mohly přezkoumat nároky a ověřit, zda jsou splněny podmínky pro výplatu.“;

b)odstavec 5 se mění takto:

i)písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) odchylně od odstavce 9 v souvislosti s vkladem neproběhla za posledních 24 měsíců žádná operace (účet nevykazuje žádnou aktivitu), s výjimkou případů, kdy má vkladatel vklady i na jiném účtu, který není účtem, jenž nevykazuje žádnou aktivitu;“

ii)písmeno d) se zrušuje;

c)odstavec 8 se zrušuje;

d)odstavec 9 se nahrazuje tímto:

„9. Členské státy zajistí, aby pro případy, kdy v souvislosti s vkladem neproběhla za posledních 24 měsíců žádná operace, systémy pojištění vkladů mohly stanovit prahovou hodnotu týkající se administrativních nákladů, které by těmto systémům pojištění vkladů vznikly v souvislosti s provedením výplaty. Systémy pojištění vkladů nejsou povinny podnikat aktivní kroky k vyplacení vkladatelů pod touto prahovou hodnotou. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů vyplatily vkladatele pod touto prahovou hodnotou, pokud o to tito vkladatelé sami požádají.“;

9)vkládají se články 8a, 8b a 8c, které znějí:

„Článek 8a

Vyplacení vkladů přesahujících 10 000 EUR

Členské státy zajistí, aby v případě, že částky, které mají být vyplaceny, přesahují 10 000 EUR, prováděly systémy pojištění vkladů výplatu vkladatelů formou úhrady ve smyslu definice v čl. 2 bodu 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU*.

Článek 8b

Pojištění vkladů finančních prostředků klientů

1. Členské státy zajistí, aby byly vklady finančních prostředků klientů pojištěny systémy pojištění vkladů, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)tyto vklady jsou uloženy jménem a na účet klientů, kteří jsou způsobilí k ochraně v souladu s čl. 5 odst. 1;

b)tyto vklady jsou prováděny za účelem oddělení finančních prostředků klientů v souladu s požadavky na ochranu stanovenými právními předpisy Unie, které upravují činnosti subjektů uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. d);

c)klienti uvedení v písmeni a) jsou zjištěni nebo zjistitelní přede dnem, kdy relevantní správní orgán učiní zjištění podle čl. 2 odst. 1 bodu 8) písm. a) nebo kdy soudní orgán rozhodne ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 8) písm. b).

2. Členské státy zajistí, aby se limit pojištění uvedený v čl. 6 odst. 1 vztahoval na každého klienta, který splňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. c) tohoto článku. Odchylně od čl. 7 odst. 1 při stanovování splatné částky pro jednotlivé klienty systém pojištění vkladů nezohledňuje souhrnnou výši vkladů finančních prostředků uložených těmito klienty u téže úvěrové instituce.

3. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů vyplácely pojištěné vklady buď majiteli účtu ve prospěch jednotlivých klientů, nebo přímo klientům.

4. Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a)technické údaje týkající se identifikace klientů pro účely výplat v souladu s článkem 8;

b)kritéria a okolnosti, na základě kterých má být provedena výplata majiteli účtu ve prospěch jednotlivých klientů, nebo přímo klientům;

c)pravidla pro zamezení vícenásobných nároků na výplatu témuž příjemci.

Při vypracovávání těchto návrhů regulačních technických norem orgán EBA zohlední všechny tyto skutečnosti:

a)zvláštnosti modelu podnikání různých typů finančních institucí uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. d);

b)specifické požadavky použitelných právních předpisů Unie, které upravuje činnost finančních institucí uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. d), týkající se nakládání s finančními prostředky klientů.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží orgán EBA Komisi do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců po datu vstupu této směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 8c

Pozastavení výplat v případě podezření z praní peněz nebo financování terorismu

1. Členské státy zajistí, aby určený orgán informoval systém pojištění vkladů do 24 hodin od okamžiku, kdy tento orgán obdrží informace uvedené v čl. 48 odst. 4 [vložte odkaz – návrh směrnice o boji proti praní peněz, kterou se zrušuje směrnice (EU) 2015/849 – COM(2021) 423 final] o výsledku opatření hloubkové kontroly klienta uvedených v čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) …. [vložte stručný odkaz – návrh nařízení o boji proti praní peněz – COM(2021) 420 final]. Členské státy zajistí, aby se výměna informací mezi určeným orgánem a systémem pojištění vkladů omezila na informace, jež systém pojištění vkladů nezbytně potřebuje pro plnění svých úkolů a povinností podle této směrnice, a aby tato výměna informací splňovala požadavky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES**.

2. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů pozastavily výplatu uvedenou v čl. 8 odst. 1, pokud byli vkladatel nebo jakákoli jiná osoba, která má nárok na finanční prostředky na jeho účtu, obviněni z trestného činu vyplývajícího z praní peněz nebo financování terorismu nebo s ním souvisejícího, a to až do rozhodnutí soudu.

3. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů pozastavily výplatu uvedenou v čl. 8 odst. 1 na stejnou dobu, jaká je stanovena v článku 20 [vložte stručný odkaz – návrh směrnice o boji proti praní peněz, kterou se zrušuje směrnice (EU) 2015/849 – COM(2021) 423 final], pokud jim finanční zpravodajská jednotka uvedená v článku 32 směrnice (EU) [vložte odkaz – návrh směrnice o boji proti praní peněz, kterou se zrušuje směrnice (EU) 2015/849 – COM(2021) 423 final] oznámí, že se rozhodla pozastavit operaci nebo odejmout souhlas s provedením této operace nebo pozastavit používání bankovního nebo platebního účtu v souladu s čl. 20 odst. 1 nebo 2 směrnice (EU) [vložte odkaz – návrh směrnice o boji proti praní peněz, kterou se zrušuje směrnice (EU) 2015/849 – COM(2021) 423 final].

*    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214).

**    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20).“;

10)v článku 9 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Aniž tím jsou dotčena práva, která mohou mít podle vnitrostátního práva, mají systémy pojištění vkladů provádějící platby z pojištění ve vnitrostátním rámci právo vstoupit do práv vkladatelů v likvidačním nebo reorganizačním řízení až do výše svých plateb vkladatelům. Systémy pojištění vkladů, které poskytují příspěvek v rámci nástrojů k řešení krize uvedených v čl. 37 odst. 3 písm. a) nebo b) směrnice 2014/59/EU nebo v rámci opatření přijatých v souladu s čl. 11 odst. 5 této směrnice, mají za zbytkovou částí úvěrové instituce pohledávku na náhradu jakékoli ztráty vzniklé v důsledku veškerých příspěvků poskytnutých k řešení krize podle článku 109 směrnice 2014/59/EU nebo na převod podle čl. 11 odst. 5 této směrnice v souvislosti se ztrátami, které by jinak nesli vkladatelé. Tato pohledávka má stejný stupeň priority jako vklady podle vnitrostátního práva, kterým se řídí běžné úpadkové řízení.

3. Členské státy zajistí, aby vkladatelé, jejichž vklady nebyly systémem pojištění vkladů vyplaceny nebo uznány ve lhůtách stanovených v čl. 8 odst. 1 a 3, mohli nárokovat výplatu vkladů ve lhůtě pěti let.“;

11)článek 10 se mění takto:

a)odstavec 2 se mění takto:

i)za první pododstavec se vkládají nové pododstavce, které znějí:

„Pro výpočet cílové výše uvedené v prvním pododstavci se za referenční období považuje období ode dne 31. prosince předcházejícího dni, k němuž má být dosaženo cílové výše, až do daného dne.

Při určování, zda systém pojištění vkladů této cílové výše dosáhl, členské státy zohlední pouze disponibilní finanční prostředky, které členové do systému pojištění vkladů přímo uhradili nebo které od nich byly získány, po odečtení správních poplatků a plateb. Tyto disponibilní finanční prostředky zahrnují výnosy z investic plynoucí z finančních prostředků, které členové uhradili do systému pojištění vkladů, avšak nezahrnují výplaty vkladů, které způsobilí vkladatelé během procesu vyplácení nenárokovali, a půjčky mezi systémy pojištění vkladů.“;

ii)třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„Klesnou-li disponibilní finanční prostředky poté, co poprvé dosáhly cílové výše uvedené v prvním pododstavci, po vyplacení finančních prostředků systému pojištění vkladů v souladu s čl. 8 odst. 1 a čl. 11 odst. 2, 3 a 5 pod dvě třetiny cílové výše, stanoví systém pojištění vkladů řádný příspěvek na takové úrovni, která umožní dosažení cílové výše do šesti let.“;

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Součástí disponibilních finančních prostředků, jež systém pojištění vkladů zohledňuje za účelem dosažení cílové výše uvedené v odstavci 2, mohou být platební přísliby. Celkový podíl těchto platebních příslibů nesmí překročit 30 % celkové výše disponibilních finančních prostředků získaných v souladu s odstavcem 2.

Orgán EBA vydá pokyny k platebním příslibům, v nichž stanoví kritéria přípustnosti těchto příslibů.“;

c)odstavec 4 se zrušuje;

d)odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů, určené orgány nebo příslušné orgány stanovily investiční strategii pro disponibilní finanční prostředky systémů pojištění vkladů a aby tato investiční strategie byla v souladu se zásadou diverzifikace a investic do nízkorizikových aktiv.“;

e)vkládá se nový odstavec 7a, který zní:

„7a. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů mohly uložit veškeré své disponibilní finanční prostředky nebo jejich část u své národní centrální banky nebo státní finanční správy za podmínky, že tyto disponibilní finanční prostředky budou vedeny na odděleném účtu a že je systém pojištění vkladů bude moci okamžitě použít v souladu s články 11 a 12.“;

f)odstavec 10 se zrušuje;

g)doplňují se nové odstavce 11, 12 a 13, které znějí:

„11. Členské státy zajistí, aby v souvislosti s opatřeními uvedenými v čl. 11 odst. 1, 2, 3 a 5 mohly systémy pojištění vkladů před tím, než použijí disponibilní finanční prostředky a než vyberou mimořádné příspěvky uvedené v čl. 10 odst. 8, použít finanční prostředky pocházející z mechanismů alternativního financování uvedených v čl. 10 odst. 9, které nejsou financovány z veřejných prostředků. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů využívaly mechanismy alternativního financování financované z veřejných prostředků pouze v krajním případě.

12. Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a)metodiku výpočtu disponibilních finančních prostředků, které lze zahrnout do cílové výše uvedené v odstavci 2, včetně vymezení disponibilních finančních prostředků systémů pojištění vkladů a kategorií disponibilních finančních prostředků, které pocházejí z finančních prostředků ve formě příspěvků;

b)podrobný postup dosažení cílové výše uvedené v odstavci 2 poté, co systém pojištění vkladů použil disponibilní finanční prostředky v souladu s článkem 11.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží orgán EBA Komisi do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců po datu vstupu této směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

13. Do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců od vstupu této směrnice v platnost] orgán EBA vypracuje pokyny, které systémům pojištění vkladů poskytnou vodítko při diverzifikaci jejich disponibilních finančních prostředků a informace o tom, jak by systémy pojištění vkladů mohly investovat do nízkorizikových aktiv.“;

12)článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Použití finančních prostředků

1. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů používaly disponibilní finanční prostředky uvedené v článku 10 především k výplatě vkladatelů v souladu s článkem 8, čímž není dotčeno použití dalších finančních prostředků, které systémy pojištění vkladů shromáždí, pro plnění jiných úkolů, než je ochrana vkladatelů podle této směrnice.

2. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů používaly disponibilní finanční prostředky k financování řešení krize úvěrových institucí v souladu s článkem 109 směrnice 2014/59/EU. Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize poté, co se systémem pojištění vkladů projednají výsledky testu nejnižších nákladů uvedeného v článku 11e této směrnice, určily částku, kterou má systém pojištění vkladů přispět na financování řešení krize úvěrových institucí.

3. Členské státy mohou povolit systémům pojištění vkladů použít disponibilní finanční prostředky k provedení preventivních opatření podle článku 11a ve prospěch úvěrové instituce, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)nenastala žádná z okolností uvedených v čl. 32 odst. 4 směrnice 2014/59/EU;

b)systém pojištění vkladů potvrdil, že náklady na opatření nepřesahují náklady na výplatu vkladatelů vypočtené v souladu s článkem 11e;

c)jsou splněny všechny podmínky stanovené v článcích 11a a 11b.

4. Pokud jsou disponibilní finanční prostředky použity na preventivní opatření uvedená v článku 11a, poskytnou přidružené úvěrové instituce systému pojištění vkladů neprodleně prostředky k použití na tato opatření, je-li to nezbytné i ve formě mimořádných příspěvků, jestliže nastane jakákoli z následujících situací:

a)vyvstane potřeba vyplatit vkladatele a disponibilní finanční prostředky systému pojištění vkladů jsou nižší než dvě třetiny cílové výše;

b)klesne výše disponibilních finančních prostředků systému pojištění vkladů pod 25 % cílové výše.

5. Pokud je úvěrová instituce likvidována v souladu s článkem 32b směrnice 2014/59/EU s cílem opustit trh nebo ukončit svou bankovní činnost, mohou členské státy povolit systémům pojištění vkladů, aby použily disponibilní finanční prostředky na alternativní opatření k zachování přístupu vkladatelů ke svým vkladům, včetně převodu aktiv a závazků a převodu vkladového portfolia, pokud systém pojištění vkladů potvrdí, že náklady na opatření nepřesáhnou náklady na výplatu vkladatelů vypočtené v souladu s článkem 11e této směrnice a že jsou splněny všechny podmínky stanovené v článku 11d této směrnice.“;

13)vkládají se nové články 11a až 11e, které znějí:

„Článek 11a

Preventivní opatření

1. Pokud členské státy povolí systému pojištění vkladů použit finanční prostředky na preventivní opatření uvedená v čl. 11 odst. 3, zajistí členské státy, aby systémy pojištění vkladů použily disponibilní finanční prostředky na preventivní opatření uvedená v čl. 11 odst. 3, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)k žádosti úvěrové instituce o financování těchto preventivních opatření je přiloženo oznámení o opatřeních uvedené v článku 11b;

b)úvěrová instituce konzultovala opatření obsažená v oznámení uvedeném v článku 11b s příslušným orgánem;

c)uplatnění preventivních opatření ze strany systému pojištění vkladů je spojeno s uložením podmínek podpořené úvěrové instituci, které zahrnují přinejmenším přísnější sledování rizik úvěrové instituce a větší práva systému pojištění vkladů provádět ověřování;

d)uplatnění preventivních opatření ze strany systému pojištění vkladů je podmíněno závazkem úvěrové instituce zajistit přístup k pojištěným vkladům;

e)přidružené úvěrové instituce jsou schopny platit mimořádné příspěvky v souladu s čl. 11 odst. 4;

f)úvěrová instituce plní své povinnosti podle této směrnice a v plném rozsahu splatila všechna předchozí preventivní opatření.

2. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů měly zavedeny monitorovací systémy a rozhodovací postupy, které jsou vhodné pro výběr a provádění preventivních opatření a monitorování souvisejících rizik.

3. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů mohly provádět preventivní opatření pouze v případě, že určený orgán potvrdí, že byly splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 1. Určený orgán o tom informuje příslušný orgán a orgán příslušný k řešení krize.

4. Členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů, který používá své disponibilní finanční prostředky na opatření na podporu kapitálu, převedl své účasti nebo jiné kapitálové nástroje v podporované úvěrové instituci na soukromý sektor, jakmile to dovolí obchodní a finanční okolnosti.

Článek 11b

Oznámení doprovázející preventivní opatření

1. Členské státy zajistí, aby úvěrové instituce, jež požádají systém pojištění vkladů o financování preventivních opatření podle čl. 11 odst. 3, předložily příslušnému orgánu ke konzultaci oznámení o opatřeních, která se tyto úvěrové instituce zavazují provést k zajištění nebo obnovení souladu s požadavky dohledu, jež se na danou úvěrovou instituci vztahují a jsou stanoveny ve směrnici 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013.

2. V oznámení uvedeném v odstavci 1 jsou nastíněna opatření ke zmírnění rizika zhoršení finančního zdraví a k posílení kapitálové a likviditní pozice úvěrové instituce.

3. Členské státy zajistí, aby v souvislosti s opatřeními na podporu kapitálu byla v oznámení uvedeném v odstavci 1 stanovena všechna opatření k získání kapitálu, jež lze provést, včetně ochranných opatření zabraňujících odlivu finančních prostředků, výhledového posouzení kapitálové přiměřenosti a následného stanovení nedostatku kapitálu, který musí systém pojištění vkladů pokrýt.

4. Členské státy zajistí, aby v souvislosti s opatřeními na podporu likvidity byl v oznámení uvedeném v odstavci 1 úvěrovou institucí jasně stanoven splátkový kalendář veškerých finančních prostředků, které v rámci preventivních opatření obdržela.

5. Členské státy v případě potřeby zajistí, aby opatření obsažená v oznámení uvedeném v odstavci 1 byla v souladu s plánem zachování kapitálu stanoveným v článku 142 směrnice 2013/36/EU.

6. Pokud se použije rámec státní podpory Unie, členské státy zajistí, aby opatření obsažená v oznámení uvedeném v odstavci 1 byla v souladu s plánem restrukturalizace, jenž je úvěrová instituce povinna předložit Komisi podle tohoto rámce.

Článek 11c

Plán nápravy

1. Členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů v případě, že úvěrová instituce nesplní závazky obsažené v oznámení uvedeném v čl. 11b odst. 1 nebo ve lhůtě splatnosti nesplatí částku obdrženou k provedení preventivních opatření, o této skutečnosti neprodleně informoval příslušný orgán.

2. Členské státy zajistí, aby v případě, že dojde k situaci uvedené v odstavci 1, příslušný orgán požádal úvěrovou instituci o předložení plánu nápravy, v němž budou popsány kroky, které úvěrová instituce podnikne k zajištění nebo obnovení souladu s požadavky dohledu, k zajištění své dlouhodobé životaschopnosti a ke splacení dlužné částky, kterou obdržela od systému pojištění vkladů k provedení preventivních opatření, jakož i související časový harmonogram.

3. Pokud příslušný orgán není přesvědčen o tom, že plán nápravy je důvěryhodný nebo proveditelný, systém pojištění vkladů této úvěrové instituci neposkytne žádné další finanční prostředky k provedení preventivních opatření.

4. Do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 42 měsíců od vstupu této směrnice v platnost] vydá orgán EBA pokyny, v nichž stanoví prvky, které by mělo zahrnovat oznámení doprovázející preventivní opatření uvedené v čl. 11b odst. 1 a plán nápravy uvedený v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 11d

Transparentnost procesu uvedení na trh v případě alternativních opatření

1. Pokud členské státy povolí, aby finanční prostředky systémů pojištění vkladů byly použity k provedení alternativních opatření uvedených v čl. 11 odst. 5, zajistí, aby v případě, že systémy pojištění vkladů financují tato opatření, úvěrové instituce uváděly na trh aktiva, práva a závazky, které zamýšlejí převést, nebo aby činily opatření pro jejich uvádění na trh. Aniž je dotčen rámec státní podpory Unie, musí uvedení na trh splňovat všechny tyto podmínky:

a)uvedení na trh probíhá otevřeným a transparentním způsobem a nezkresluje aktiva, práva a závazky, které mají být převedeny;

b)uvedení na trh nezvýhodňuje ani nediskriminuje potenciální kupující a neposkytuje jednotlivým potenciálním kupujícím žádné výhody;

c)uvedení na trh je prosté jakéhokoli střetu zájmů;

d)uvedení na trh zohledňuje potřebu provést rychlé řešení s ohledem na lhůtu stanovenou v čl. 3 odst. 2 druhém pododstavci pro účely zjištění podle čl. 2 odst. 1 bodu 8 písm. a);

e)cílem uvedení na trh je získat co nejvyšší prodejní cenu dotčených aktiv, práv a závazků.

Článek 11e

Test nejnižších nákladů

1. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů při zvažování použití svých finančních prostředků k provedení opatření uvedených v čl. 11 odst. 2, 3 nebo 5 porovnaly:

a)odhadované náklady systému pojištění vkladů na financování opatření uvedených v čl. 11 odst. 2, 3 nebo 5;

b)odhadované náklady na výplatu vkladatelů v souladu s čl. 8 odst. 1.

2. Pro porovnání uvedené v odstavci 1 platí, že:

a)pro účely odhadu nákladů uvedených v odst. 1 písm. a) vezme systém pojištění vkladů v úvahu očekávané příjmy, provozní náklady a případné ztráty související s opatřením;

b)pro účely opatření uvedených v čl. 11 odst. 2 a 5 vychází systém pojištění vkladů při odhadu nákladů na výplatu vkladatelů podle odst. 1 písm. b) z ocenění aktiv a závazků úvěrové instituce uvedeného v čl. 36 odst. 1 směrnice 2014/59/EU a z odhadu uvedeného v čl. 36 odst. 8 uvedené směrnice;

c)pro účely opatření uvedených v čl. 11 odst. 2, 3 a 5 zohlední systém pojištění vkladů při odhadu nákladů na výplatu vkladatelů podle odst. 1 písm. b) očekávaný poměr výtěžnosti při zpětném získávání prostředků, náklady na doplnění finančních prostředků systému pojištění vkladů, které ponesou úvěrové instituce, jež jsou jeho členy, a případné dodatečné náklady systému pojištění vkladů na financování;

d)pro účely opatření uvedených v čl. 11 odst. 3 vynásobí systém pojištění vkladů při odhadu nákladů na výplatu vkladatelů odhadovaný poměr výtěžnosti při zpětném získávání prostředků vypočtený v souladu s metodikou uvedenou v odst. 5 písm. b) hodnotou 85 %.

3. Členské státy zajistí, aby částka použitá k financování řešení krize úvěrových institucí podle čl. 11 odst. 2, k provedení preventivních opatření podle čl. 11 odst. 3 nebo k provedení alternativních opatření podle čl. 11 odst. 5 nepřesáhla výši pojištěných vkladů v úvěrové instituci.

4. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán a orgán příslušný k řešení krize poskytly systému pojištění vkladů veškeré informace nezbytné pro účely porovnání uvedeného v odstavci 1. Členské státy zajistí, aby orgán příslušný k řešení krize poskytl systému pojištění vkladů odhad nákladů, jež by měl systém pojištění vkladů vynaložit na řešení krize úvěrové instituce podle čl. 11 odst. 2.

5. Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a)metodiku výpočtu odhadovaných nákladů podle odst. 1 písm. a), která zohledňuje specifické rysy daného opatření;

b)metodiku výpočtu odhadovaných nákladů na výplatu vkladatelů podle odst. 1 písm. b), včetně odhadovaného poměru výtěžnosti při zpětném získávání prostředků podle odst. 2 písm. c);

c)způsob, jakým lze v metodikách uvedených v písmenech a), b) a c) případně zohlednit změnu hodnoty peněz v důsledku potenciálních naběhlých příjmů v čase.

Pro výpočet odhadovaných nákladů na výplatu vkladatelů podle odst. 1 písm. b) se v případě provedení preventivních opatření v metodice uvedené v písmenu b) zohlední význam preventivních opatření pro zákonný nebo smluvní mandát systému pojištění vkladů, včetně institucionálního systému ochrany uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. c).

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží orgán EBA Komisi do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců po datu vstupu této směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“;

14)článek 14 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů chránily vkladatele v pobočkách zřízených jejich členskými úvěrovými institucemi v jiných členských státech a vkladatele nacházející se v členských státech, v nichž jejich členské úvěrové instituce využívají volného pohybu služeb podle hlavy V kapitoly 3 směrnice 2013/36/EU.“;

b)v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů domovského členského státu mohl rozhodnout o přímém vyplacení vkladatelů v pobočkách, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

i)administrativní zátěž a náklady na toto vyplacení jsou nižší než vyplacení systémem pojištění vkladů hostitelského členského státu;

ii)systém pojištění vkladů domovského členského státu zajistí, aby se vkladatelé neocitli v horším postavení, než kdyby byli vyplaceni v souladu s prvním pododstavcem.“;

c)vkládají se nové odstavce 2a a 2b, které znějí:

„2a. Členské státy zajistí, aby systém pojištění vkladů hostitelského členského státu mohl na základě dohody se systémem pojištění vkladů domovského členského státu působit jako kontaktní místo pro vkladatele v úvěrových institucích, které využívají volného pohybu služeb podle hlavy V kapitoly 3 směrnice 2013/36/EU, a aby mu byly uhrazeny vzniklé náklady.

2b. Pro případy uvedené v odstavcích 2 a 2a členské státy zajistí, aby se systém pojištění vkladů domovského členského státu a systém pojištění vkladů hostitelského členského státu dohodly na podmínkách výplaty, včetně náhrady veškerých vzniklých nákladů, kontaktního místa pro vkladatele, časového harmonogramu a způsobu výplaty.“;

d)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Členské státy zajistí, aby v případě, že úvěrová instituce přestane být členem systému pojištění vkladů a připojí se k systému pojištění vkladů jiného členského státu, nebo pokud jsou některé činnosti úvěrové instituce převedeny do systému pojištění vkladů jiného členského státu, převedl původní systém pojištění vkladů na přijímající systém pojištění vkladů příspěvky splatné za posledních dvanáct měsíců předcházejících změně členství v systému pojištění vkladů, s výjimkou mimořádných příspěvků uvedených v čl. 10 odst. 8.“;

e)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Pro účely odstavce 3 členské státy zajistí, aby původní systém pojištění vkladů převedl částku uvedenou v daném odstavci do jednoho měsíce od změny členství v systému pojištění vkladů.“;

f)doplňuje se nový odstavec 9, který zní:

„9. Orgán EBA vydá pokyny k tomu, jakým způsobem vnímá příslušné úlohy domovského a hostitelského systému pojištění vkladů uvedené v odst. 2 prvním pododstavci, a obsahující seznam okolností a podmínek, za nichž by měl mít systém pojištění vkladů domovského členského státu možnost rozhodnout o vyplacení vkladatelů v pobočkách nacházejících se v jiném členském státě, jak je stanoveno v odst. 2 třetím pododstavci.“;

15)článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Pobočky úvěrových institucí usazených ve třetích zemích

Členské státy vyžadují, aby se pobočky úvěrových institucí, které mají skutečné sídlo mimo Unii, připojily k systému pojištění vkladů na jejich území před tím, než těmto pobočkám umožní přijímat v těchto členských státech způsobilé vklady.“;

16)vkládá se nový článek 15a, který zní:

„Článek 15a

Členské úvěrové instituce, které mají pobočky ve třetích zemích

Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů nechránily vkladatele v pobočkách, které byly zřízeny ve třetích zemích jejich členskými úvěrovými institucemi, s výjimkou případů, kdy se souhlasem určeného orgánu tyto systémy pojištění vkladů vyberou od dotčených úvěrových institucí odpovídající příspěvky.“;

17)článek 16 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy zajistí, aby úvěrové instituce poskytly současným i případným budoucím vkladatelům informace, které tito vkladatelé potřebují k určení systémů pojištění vkladů, jichž jsou tyto úvěrové instituce a jejich pobočky členy v rámci Unie. Úvěrové instituce poskytují tyto informace ve formě informačního přehledu vypracovaného ve formátu umožňujícím získávání údajů ve smyslu definice v čl. 2 bodě 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XX/XXXX [nařízení o jednotném evropském přístupovém místu]***.

_______________________________________________

***    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XX/XXX ze dne dd mm rrrr, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti.“;

b)vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Členské státy zajistí, aby informační přehled uvedený v odstavci 1 obsahoval všechny tyto údaje:

i)základní informace o ochraně vkladů;

ii)kontaktní údaje úvěrové instituce jakožto prvního kontaktního místa poskytujícího informace o obsahu informačního přehledu;

iii)limit pojištění vkladů podle čl. 6 odst. 1 a 2 v eurech nebo případně v jiné měně;

iv)použitelné výjimky z ochrany poskytované systémem pojištění vkladů;

v)omezení ochrany u společných účtů;

vi)lhůta pro výplatu v případě selhání úvěrové instituce;

vii)měna, v níž bude výplata provedena;

viii)určení systému pojištění vkladů odpovědného za ochranu vkladu, včetně odkazu na jeho internetové stránky.“;

c)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Členské státy zajistí, aby úvěrové instituce poskytly informační přehled uvedený v odstavci 1 před uzavřením smlouvy o vkladu a následně jej poskytovaly každý rok. Vkladatelé potvrdí, že tento informační přehled obdrželi.“;

d)v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy zajistí, aby úvěrové instituce potvrzovaly způsobilost vkladů na výpisech z účtů vkladatelů, na nichž uvedou též odkaz na informační přehled uvedený v odstavci 1.“;

e)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Členské státy zajistí, aby úvěrové instituce poskytovaly informace uvedené v odstavci 1 v jazyce, na němž se vkladatel a úvěrová instituce dohodli při otevírání účtu, nebo v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, ve kterém je pobočka usazena.“;

f)odstavce 6 a 7 se nahrazují tímto:

„6. Členské státy zajistí, aby úvěrové instituce oznámily svým vkladatelům případnou fúzi úvěrových institucí, přeměnu dceřiných společností úvěrové instituce na pobočky nebo podobné operace nejméně jeden měsíc předtím, než daná operace nabude právní účinnosti, ledaže příslušný orgán povolí z důvodu obchodního tajemství nebo finanční stability lhůtu kratší. V tomto oznámení je objasněn dopad operace na ochranu vkladatelů.

Členské státy zajistí, aby v případě, že důsledkem operací uvedených v prvním pododstavci bude nižší úroveň ochrany vkladů vkladatelů, již mají vklady v těchto úvěrových institucích, dotčené úvěrové instituce těmto vkladatelům oznámily, že mohou do tří měsíců od oznámení uvedeného v prvním pododstavci své způsobilé vklady, včetně všech naběhlých úroků a získaného prospěchu, vybrat nebo převést do jiné úvěrové instituce bez hrozby jakýchkoli sankcí, a to do výše rovnající se pozbytému pojištění jejich vkladů.

7. Členské státy zajistí, aby úvěrové instituce, které přestanou být členy systému pojištění vkladů, o této skutečnosti informovaly své vkladatele nejméně jeden měsíc předem.“;

g)vkládá se nový odstavec 7a, který zní:

„7a. Členské státy zajistí, aby určené orgány, systémy pojištění vkladů a dotčené úvěrové instituce informovaly vkladatele, a to i prostřednictvím svých internetových stránek, o tom, že relevantní správní orgán učinil zjištění podle čl. 2 odst. 1 bodu 8 písm. a) nebo soudní orgán rozhodl podle čl. 2 odst. 1 bodu 8 písm. b).“;

h)odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. Členské státy zajistí, aby v případě, že vkladatel používá internetové bankovnictví, úvěrové instituce poskytovaly informace, které jsou povinny svým vkladatelům poskytovat podle této směrnice, elektronickými prostředky, pokud vkladatel nepožádá o jejich poskytnutí v papírové podobě.“;

i)doplňuje se nový odstavec 9, který zní:

„9. Orgán EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní:

a)obsah a formát informačního přehledu podle odstavce 1a;

b)postup, který je třeba dodržet při poskytování informací, a obsah informací, jež mají být poskytovány určenými orgány, systémy pojištění vkladů nebo úvěrovými institucemi vkladatelům v situacích uvedených v článcích 8b a 8c a v odstavcích 6, 7 a 7a tohoto článku.

Tyto návrhy prováděcích technických norem předloží orgán EBA Komisi do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců po datu vstupu této směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.“;

18)vkládá se nový článek 16a, který zní:

„Článek 16a

Výměna informací mezi úvěrovými institucemi a systémem pojištění vkladů a podávání zpráv orgány

1. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů kdykoli a na požádání obdržely od svých přidružených úvěrových institucí veškeré informace, jež potřebují pro přípravu výplaty vkladatelů v souladu s požadavkem na identifikaci stanoveným v čl. 5 odst. 4, včetně informací pro účely čl. 8 odst. 5 a článků 8b a 8c.

2. Členské státy zajistí, aby úvěrové instituce poskytly systému pojištění vkladů, jehož jsou členem, na jeho žádost informace o:

a)vkladatelích v pobočkách těchto úvěrových institucí;

b)vkladatelích, kteří jsou příjemci služeb poskytovaných členskými institucemi na základě volného pohybu služeb.

V rámci informací podle písmene a) a b) jsou uvedeny členské státy, v nichž se tyto pobočky nebo vkladatelé nacházejí.

3. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů do 31. března každého roku informovaly orgán EBA o výši pojištěných vkladů v daném členském státě k 31. prosinci předcházejícího roku. Ke stejnému dni systémy pojištění vkladů orgánu EBA rovněž oznámí výši svých disponibilních finančních prostředků, včetně podílu vypůjčených zdrojů, platebních příslibů a časového harmonogramu pro dosažení cílové výše v případě použití finančních prostředků systému pojištění vkladů.

4. Členské státy zajistí, aby určené orgány bez zbytečného odkladu oznámily orgánu EBA všechny tyto skutečnosti:

a)zjištění nedisponibilních vkladů za okolností uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 8;

b)zda byla uplatněna některá z opatření uvedených v čl. 11 odst. 2, 3 a 5 a výše finančních prostředků použitých v souladu s čl. 8 odst. 1 a čl. 11 odst. 2, 3 a 5 a v příslušných případech výše zpětně získaných finančních prostředků, výsledné náklady vzniklé systému pojištění vkladů a doba trvání procesu zpětného získávání finančních prostředků;

c)dostupnost a využívání mechanismů alternativního financování podle čl. 10 odst. 3;

d)všechny systémy pojištění vkladů, které ukončily svou činnost, nebo zřízení nového systému pojištění vkladů, a to i v důsledku fúze nebo skutečnosti, že systém pojištění vkladů začal vykonávat přeshraniční činnost.

Oznámení uvedené v prvním pododstavci obsahuje shrnutí všech těchto skutečností:

a)výchozí situace úvěrové instituce;

b)opatření, k jejichž provedení byly použity finanční prostředky systému pojištění vkladů;

c)očekávaná výše použitých disponibilních finančních prostředků.

5. Orgán EBA bez zbytečného odkladu zveřejní informace obdržené v souladu s odstavci 2 a 3 a shrnutí uvedené v odstavci 4.

6. Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize úvěrových institucí, které jsou členy systému pojištění vkladů, poskytly tomuto systému pojištění vkladů na žádost souhrn klíčových prvků plánů řešení krize podle čl. 10 odst. 7 písm. a) směrnice 2014/59/EU, pokud jsou tyto informace nezbytné k tomu, aby mohly systémy pojištění vkladů a určené orgány vykonávat povinnosti uvedené v čl. 11 odst. 2, 3 a 5 a v článku 11e.

7. Orgán EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní postupy, které je třeba dodržovat při poskytování informací uvedených v odstavcích 1 až 4, a vzory pro poskytování těchto informací a dále upřesní obsah těchto informací s ohledem na různé typy vkladatelů.

Orgán EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do …. [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců od vstupu této směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.“;

19)příloha I se zrušuje.

Článek 2

Přechodná ustanovení

1.Členské státy zajistí, aby se pobočky úvěrových institucí, které mají skutečné sídlo mimo Unii a přijímají způsobilé vklady v členském státě ke dni ... [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu v platnost] a k tomuto dni nejsou členy systému pojištění vkladů, připojily k systému pojištění vkladů, který působí na jejich území, do [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 měsíce po vstupu v platnost]. Ustanovení čl. 1 bodu 15 se na tyto pobočky nepoužije do [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 měsíce po vstupu v platnost].

2.Odchylně od čl. 11 odst. 3 směrnice 2014/49/EU ve znění této směrnice a článků 11a, 11b, 11c a 11e, pokud jde o preventivní opatření, mohou členské státy do [Úřad pro publikace: vložte datum = 72 měsíců od data vstupu této směrnice v platnost] povolit, aby institucionální systémy ochrany uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. c) splňovaly vnitrostátní předpisy, kterými se provádí čl. 11 odst. 3 směrnice 2014/49/EU ve znění platném ke dni [Úřad pro publikace: vložte datum vstupu této směrnice v platnost].

Článek 3

Provedení

1.Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.

Tyto předpisy použijí ode dne ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 11 odst. 3 ve znění této směrnice a s články 11a, 11b, 11c a 11e, pokud jde o preventivní opatření, však použijí od ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 48 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne

(1)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).

(2)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).

(4)    Doposud navíc nebylo dosaženo shody ohledně důvěryhodného a spolehlivého mechanismu pro poskytování likvidity při řešení krize v bankovní unii, který by odpovídal standardům stanoveným mezinárodními protějšky.

(5)    COM/2015/0586 final.

(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(7)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(8)    Basilejský výbor pro bankovní dohled a Rada pro finanční stabilitu. Rada pro finanční stabilitu (2014, aktualizovaná verze), Key Attributes of effective resolution regimes for financial institutions (Klíčové atributy účinných režimů řešení krize pro finanční instituce) a (2015), Principles on Loss-absorbing and Recapitalisation Capacity of Globally Systemically Important Banks (G-SIBs) in Resolution, Total Loss-absorbing Capacity (TLAC) Term Sheet (Zásady týkající se kapacity pro absorpci ztrát a rekapitalizaci u globálních systémově významných bank (G-SVB) v případě řešení krize, specifikace celkové kapacity pro absorpci ztrát (TLAC)).

(9)    Euroskupina (30. listopadu 2020), Statement of the Eurogroup in inclusive format on the ESM reform and the early introduction of the backstop to the Single Resolution Fund (Prohlášení Euroskupiny v inkluzivním formátu o reformě ESM a rychlejším zavedení jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí). Realizace proběhne v letech 2022–2024. Dohoda o změně Smlouvy o zřízení Evropského mechanismu stability však doposud nebyla ratifikována.

(10)    Evropská komise (2020), Pracovní program Komise na rok 2021 , oddíl 2.3, s. 5.

(11)    Evropská komise (2023), Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030 .

(12)    Euroskupina (16. června 2022), Prohlášení Euroskupiny o budoucnosti bankovní unie.

(13)    Evropský parlament (2022), Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2021 ; zprávu o bankovní unii vydává Evropský parlament od roku 2015 každoročně.

(14)    Zasedání eurosummitu (24. března 2023), Prohlášení eurosummitu zasedajícího v inkluzivním formátu .

(15)    Viz oddíl 3 „Sběr a využití výsledků odborných konzultací“.

(16)    Sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. srpna 2013 („Sdělení o bankovnictví“), Text s významem pro EHP (Úř. věst. C 216, 30.7.2013, s. 1).

(17)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(18)    Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/593 ze dne 7. dubna 2016 kterou se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o ochranu finančních nástrojů a peněžních prostředků patřících zákazníkům, povinnosti při řízení produktů a pravidla vztahující se na poskytování nebo přijímání poplatků, provizí nebo jiných peněžních či nepeněžních výhod (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 500).

(19)    Viz rozsudek ze dne 21. června 2018, Polsko v. Parlament a Rada, C-5/16, EU:C:2018:483, body 49 a 69 a citovaná judikatura.

(20)    Evropská komise (2021), Konzultace týkající se bankovní unie – přezkum rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů .

(21)    EBA (říjen 2021), Call for advice regarding funding in resolution and insolvency (Výzva k poskytnutí poradenství ohledně financování při řešení krize a platební neschopnosti).

(22)    EBA (srpen 2019), Opinion of the EBA on the eligibility of deposits, coverage level and cooperation between deposit guarantee schemes (Stanovisko orgánu EBA ke způsobilosti vkladů, limitu pojištění a spolupráci mezi systémy pojištění vkladů).

(23)    EBA (říjen 2019) Opinion of the EBA on deposit guarantee scheme payouts (Stanovisko orgánu EBA k výplatám náhrad ze systému pojištění vkladů).

(24)    EBA (leden 2020), Opinion of the EBA on deposit guarantee scheme funding and uses of deposit guarantee funds (Stanovisko orgánu EBA k financování systémů pojištění vkladů a použití finančních prostředků systémů pojištění vkladů).

(25)    EBA (říjen 2021), Opinion of the EBA on the treatment of client funds under the DGSD (Stanovisko orgánu EBA k nakládání s finančními prostředky klientů podle směrnice o systémech pojištění vkladů).

(26)    EBA (prosinec 2021), Opinion of the EBA on the interplay between the EU Anti-Money Laundering Directive and the EU Deposit Guarantee Scheme Directive (Stanovisko orgánu EBA k vzájemnému působení směrnice EU o boji proti praní peněz a směrnice EU o systémech pojištění vkladů).

(27)    EBA (březen 2021), Opinion of the EBA on the risks of money laundering and terrorist financing affecting the EU’s financial sector (Stanovisko orgánu EBA k rizikům praní peněz a financování terorismu, která ovlivňují finanční sektor EU).

(28)    CEPS (prosinec 2016), Harmonising insolvency laws in the Euro area (Harmonizace insolvenčního práva v eurozóně). https://www.ceps.eu/ceps-publications/harmonising-insolvency-laws-euro-area-rationale-stocktaking-and-challenges/

(29)    CEPS (listopad 2019), Options and national discretions under the DGSD and their treatment in the context of a European Deposit Insurance System (Možnosti a vnitrostátní diskreční pravomoci podle směrnice o systémech pojištění vkladů a jejich využívání v kontextu evropského systému pojištění vkladů).

(30)    Viz dokumenty SWD(2023) 226 (souhrnný přehled posouzení dopadů) a SEC(2023) 230 (kladné stanovisko Výboru pro kontrolu regulace).

(31)    Návrh vyžaduje, aby členské státy provedly tuto směrnici ve svém vnitrostátním právu do osmnácti měsíců od vstupu tohoto návrhu v platnost.

(32)    Evropská komise, (červenec 2021), Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, COM(2021) 420 final .

(33)    Úř. věst. C , , s. .

(34)    Úř. věst. C , , s. .

(35)    Úř. věst. C , , s. .

(36)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (přepracované znění) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).

(37)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(38)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).

(39)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(40)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (přepracované znění) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(41)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(42)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).