DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 1 , kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES 2 , se zabývala řadou socioekonomických a environmentálních výzev včetně změny klimatu. Řešila je tak, že umožnila rozlišování silničních poplatků pro těžká i pro lehká vozidla podle emisí CO2 s cílem motivovat provozovatele k zavádění účinnějších vozidel. V době přijetí směrnice nebyl ještě k dispozici právní rámec pro certifikaci dopadu přípojných vozidel souprav těžkých nákladních vozidel na emise CO2. Přípojná vozidla proto do rozlišování silničních poplatků podle emisí CO2 nemohla být zahrnuta.

V důsledku toho 31. bod odůvodnění směrnice (EU) 2022/362 vyzval Komisi, aby zahrnula dopad přípojných vozidel a návěsů souprav těžkých nákladních vozidel na emise CO2 při stanovování snížení silničních poplatků, jakmile budou v souladu s právem certifikované hodnoty týkající se dopadu přípojných vozidel a návěsů souprav těžkých nákladních vozidel na emise CO2 k dispozici. Podmínka stanovená v tomto bodě odůvodnění byla splněna přijetím prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/1362 3 .

Přípojná vozidla mají značný potenciál snížení emisí CO2 souprav těžkých nákladních vozidel a opatření zaměřené na poptávku, jež snižuje náklady na provoz přípojných vozidel s vyšší energetickou účinností, může motivovat k jejich rychlejšímu zavádění. Cílem tohoto návrhu proto je stanovit pravidla pro zahrnutí dopadu přípojných vozidel jízdních souprav těžkých nákladních vozidel na emise CO2 do systémů výběru silničních poplatků, která budou rozlišovat silniční poplatky na základě emisí CO2 z vozidel.

Tento návrh nadto pozměňuje stávající ustanovení směrnice (EU) 2022/362 týkající se rozlišení poplatků za pozemní komunikace a poplatků za užívání těžkých vozidel podle jejich emisí CO2 s cílem zohlednit novou strukturu nařízení (EU) 2019/1242 vyplývající z její revize podle návrhu COM(2023) 88 final 4 .

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tato iniciativa doplňuje výběr mýtného na základě emisí CO2 zavedený směrnicí (EU) 2022/362, jak je stanoveno v 31. bodě odůvodnění uvedené směrnice.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh doplňuje návrh nařízení COM(2023) 88 final o změně nařízení (EU) 2019/1242, který rozšiřuje jeho oblast působnosti tak, aby stanovovalo požadavky na výrobce přípojných vozidel, pokud jde o jejich nové vozové parky, a vztahuje se tedy na stranu nabídky v odvětví silniční nákladní dopravy. Tento návrh se vztahuje na stranu poptávky v tomto odvětví tím, že motivuje dopravce k nákupu účinnějších přípojných vozidel. Tento návrh rovněž zohledňuje změny provedené v nařízení (EU) 2019/1242 ustanoveními směrnice (EU) 2022/362, jež odkazují na uvedené nařízení.

Tento návrh rovněž přispívá k cílům plánu REPowerEU 5 , a to podporou energetických úspor a energetické účinnosti v odvětví silniční dopravy.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem pro směrnici 1999/62/ES jsou články 71 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství, nyní články 91 a 113 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Ustanovení směrnice dotčená tímto návrhem se týkají silničních poplatků za vozidla, tedy oblasti, na kterou se vztahuje článek 91 SFEU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Evropská unie sdílí s členskými státy pravomoc regulovat oblast dopravy podle čl. 4 odst. 2 písm. g) SFEU. Úpravy stávajících pravidel však může provádět pouze EU. Rozšíření pravidel EU na přípojná vozidla je odůvodněno dopady jízdní soupravy na změnu klimatu, neboť tato vozidla využívají stejnou silniční infrastrukturu a přispívají k emisím CO2.

•Proporcionalita

Navrhovaná opatření pouze přispívají k dosažení stanovených cílů, a zejména k důslednému uplatňování zásad „znečišťovatel platí“ a „uživatel platí“, a nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů Unie snižovat emise skleníkových plynů nákladově efektivním způsobem a současně zajistit spravedlnost a ekologickou vyváženost.

•Volba nástroje

Protože právní akt, jenž má být novelizován, je směrnice, měl by mít pozměňovací akt stejnou formu.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Směrnice (EU) 2022/362 řešila různé problémy spojené s výběrem silničních poplatků za těžká nákladní vozidla. Příspěvek zúčastněných stran k hodnocení, jež vedlo k této směrnici, zdůraznil potřebu snižovat emise CO2 v odvětví silniční dopravy.

Směrnice (EU) 2022/362 stanovila rozlišené silniční poplatky za těžká vozidla a zahrnula i možnost, aby členské státy uplatňovaly odstupňované silniční poplatky za lehká vozidla na základě emisí CO2. Vzhledem k tomu, že v době jejího přijetí neexistoval legislativní rámec pro certifikaci dopadu přípojných vozidel jízdních souprav na emise CO2, směrnice (EU) 2022/362 při rozlišení silničních poplatků za těžká nákladní vozidla nezohlednila dopad přípojných vozidel. V zájmu plné konzistentnosti právní úpravy 31. bod odůvodnění směrnice doporučuje provést změnu za účelem odstranění této mezery zahrnutím dopadu přípojných vozidel do rozlišení silničních poplatků za těžká nákladní vozidla.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Byly použity postupy cílené konzultace s konkrétními zúčastněnými stranami a odborníky. Bylo provedeno devět pohovorů se zástupci z ministerstev dopravy členských států, dopravci, zástupci orgánů kontrolujících soulad vozidel s předpisy, poskytovateli služby mýtného, výrobci a normalizačními orgány.

·Shrnutí připomínek a využití výsledků

Zahrnutí přípojných vozidel do rozlišování silničních poplatků na základě emisí CO2 považovaly zúčastněné strany za technicky proveditelné. Zároveň zúčastněné strany poukázaly na možné složitosti spojené s prováděním a na existující prostor pro zjednodušení a vylepšení. Níže je popsáno, jak byly obdržené připomínky v tomto návrhu zohledněny.

Předloha návrhu, jež byla projednávána se zúčastněnými stranami, spočívala ve výpočtu celkových emisí CO2 jízdních souprav jako součin emisí CO2 motorového vozidla vyjádřených v gramech na tunokilometr vynásobených poměrem účinnosti připojeného přípojného vozidla. Poté by byla stanovena emisní třída CO2 jízdní soupravy v souladu s čl. 7ga odst. 2. Členské státy i poskytovatelé služby mýtného však poukázali na problémy spojené s tímto procesem. Ministerstva dopravy členských států zdůraznila možné nesrovnalosti s prováděním směrnice (EU) 2022/362 v jednotlivých státech. Konkrétně se za účelem provádění rozlišování podle emisí CO2 v těchto členských státech ukládá v palubním zařízení 6 emisní třída CO2 motorového vozidla a není vyžadováno ukládání emisí CO2 v gramech na tunokilometr. Poskytovatelé služby mýtného poukázali na to, že takový výpočet by vyžadoval ukládat v palubním zařízení poměr účinnosti pro každé přípojné vozidlo, které je obvykle připojováno k danému motorovému vozidlu. Řidič tohoto vozidla by musel zvolit použité přípojné vozidlo pomocí složitého vyhledávání ze seznamu těchto přípojných vozidel. U podniků s velkým vozovým parkem přípojných vozidel by takový seznam byl značně dlouhý. Vzhledem k tomu poskytovatelé služby mýtného zdůraznili, že je důležité zachovat jednoduché rozhraní palubního zařízení, aby se omezilo riziko nepochopení nebo chyby ze strany řidičů. Poskytovatelé služby mýtného zároveň uvedli, že palubní zařízení s podobnými funkcemi, které například umožňují, aby řidič navolil počet náprav a hmotnost jízdní soupravy, již existují. Obdobnou poznámku o důležitosti jednoduchosti a riziku další zátěže vyjádřili i dopravci.

V reakci na výše uvedené aspekty tento návrh definuje v nové příloze směrnice tři třídy přípojných vozidel na základě prahových hodnot poměru účinnosti. U každé třídy přípojných vozidel je stanoveno, jak je ovlivněno rozlišení emisní třídy CO2 motorového vozidla, z čehož vyplývá emisní třída jízdní soupravy. Tato změna zvyšuje konzistentnost tohoto návrhu s probíhajícím prováděním rozlišení silničních poplatků podle emisí CO2, jež zavedla směrnice (EU) 2022/362. Konkrétně výpočet uvedený v předloze návrhu, který byl projednáván se zúčastněnými stranami, není nutný, a v důsledku není vyžadováno, aby mělo vozidlo v palubním zařízení uloženy emise CO2 vyjádřené v gramech na tunokilometr. Stejně tak se nevyžaduje, aby se do palubního zařízení motorového vozidla ukládal poměr účinnosti každého přípojného vozidla, které je běžně používáno s daným motorovým vozidlem. Řidič jízdní soupravy by tedy nemusel volit určitou hodnotu ze seznamu přípojných vozidel; místo toho by bylo nutné zvolit třídu přípojného vozidla, což vede ke zjednodušení rozhraní palubního zařízení a této nové funkce.

S cílem snížit riziko nepochopení nebo chyby ze strany řidičů poskytovatelé služby mýtného také doporučili, aby parametry přípojných vozidel byly sdělovány palubnímu zařízení motorového vozidla elektronicky pomocí palubního zařízení pro zjišťování hmotnosti přípojného vozidla. Tento návrh se tímto doporučením podrobněji nezabývá, a to ze dvou důvodů. Zaprvé, použití palubního zařízení pro zjišťování hmotnosti je jednou z možností uvedených v článku 10d směrnice Rady 96/53/ES 7 , a žádný členský stát tuto možnost dosud nevyužil, což znamená, že palubní zařízení pro zjišťování hmotnosti není široce zavedeno. Zadruhé, evropské normalizační organizace CEN a ETSI, jež Komise konzultovala, se shodly na tom, že komunikace mezi palubním mýtným zařízením a palubním zařízením pro zjišťování hmotnosti je sice technicky možná, ale není upravena stávajícími normami a není podporována všemi těmito zařízeními, které jsou v současné době na trhu.

Ministerstva dopravy členských států vyjádřila obavy v souvislosti s vymáháním. Návrh v tomto ohledu mění článek 7j tak, že vyžaduje, aby řidič, nebo případně dopravce či poskytovatel evropské služby elektronického mýtného (EETS) doložil kontrolním orgánům charakteristiky přípojných vozidel. Možná komplikace spojená s aerodynamickými zařízeními spočívá v tom, že tato zařízení mohou být z přípojného vozidla poměrně snadno odstraněna. Aby se zajistilo, že účinnost přípojných vozidel je stejná jako u schváleného typu vozidla a není odlišná kvůli změnám aerodynamických zařízení, budou přípojná vozidla vybavena na čelní straně štítkem, který zahrnuje seznam aerodynamických zařízení, jimiž je právě toto přípojné vozidlo vybaveno, v souladu s body 1.8 a 1.9 dodatku 3 přílohy V prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/1362.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Při kvantitativním hodnocení hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů vycházelo níže uvedené posouzení dopadů z analýzy provedené s použitím modelů PRIMES a JRC DIONE a rovněž z analýzy provedené externím dodavatelem.

Údaje ze sledování emisí skleníkových plynů a dalších charakteristik nového vozového parku těžkých vozidel pocházejí z ročních údajů získaných prostřednictvím sledování, které vykázaly členské státy a výrobci a které shromáždila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) podle nařízení (EU) 2018/956.

•Posouzení dopadů

Iniciativa se opírá o posouzení dopadů provedené pro účely revize nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 8 , které po opětovném předložení obdrželo dne 6. prosince 2022 kladné stanovisko Výboru pro kontrolu regulace. Posouzení dopadů dospělo k závěru, že energetická účinnost přípojných vozidel má významný potenciál ke zlepšení a že taková opatření přispějí k nákladové efektivitě snižování emisí CO2 těžkých vozidel. Z hospodářského hlediska se čisté ekonomické úspory za dobu životnosti vozidla z pohledu společnosti pohybují od téměř 11 500 EUR v případě přípojných chladírenských vozidel tažených ojí až po více než 42 500 EUR u průměrného návěsu se skříňovou nástavbou.

Tato revize proto stanoví povinný cíl zlepšení energetické účinnosti pro vozové parky nových přípojných vozidel, který je určen výrobcům, a představuje tak opatření zaměřené na nabídku. Stejně jako je tomu v případě motorových vozidel, by takové nabídkově orientované opatření bylo silně podpořeno doplňkovým opatřením zaměřeným na spotřebu. Snížení silničních poplatků, a tedy provozních nákladů na jízdní soupravy používající energeticky účinnější přípojná vozidla, má dopad na poptávku po těchto vozidlech, neboť podporuje nákup energeticky účinnějších, a tudíž dražších přípojných vozidel. Tento dopad byl rovněž posouzen v analýze nákladů a přínosů v souvislosti s revizí právních předpisů týkajících se norem CO2 pro těžká vozidla.

Změny směrnice 1999/62/ES navrhované tímto aktem úzce souvisejí s návrhem na změnu nařízení (EU) 2019/1242. Směrnice 1999/62/ES však může být změněna pouze jinou směrnicí, a jsou proto nezbytné dva samostatné akty.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Rozlišení silničních poplatků, jež tento návrh zavádí, se vztahuje pouze na přípojná vozidla s vyšší účinností. To znamená, že provozovatelé silnic, poskytovatelé služby mýtného a subjekty pro výběr mýtného nemusejí zaznamenávat příslušné informace o ostatních přípojných vozidlech. Vymezení tříd přípojných vozidel má zjednodušit provádění pro podniky se značným počtem přípojných vozidel.

Předpokládá se, že tato iniciativa bude mít méně významný kladný dopad na konkurenceschopnost v důsledku odstupňovaného výběru poplatků, což povede k poněkud většímu využití přípojných vozidel s vyšší účinností a podpoří inovace.

Tato iniciativa vyjasňuje ustanovení, jež stanoví povinnost rozlišovat poplatky za pozemní komunikace a poplatky za užívání na základě emisí CO2 motorových vozidel.

•Základní práva

Návrh dodržuje základní práva a zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Návrh obsahuje konkrétní požadavky na podávání zpráv členskými státy souvisejících s rozlišováním poplatků za pozemní komunikace nebo poplatků za užívání podle environmentální výkonnosti vozidel.

•Informativní dokumenty

Vzhledem k oblasti působnosti návrhu se nezdá odůvodněné ani přiměřené požadovat informativní dokumenty.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

a)Návrh na změnu směrnice 1999/62/ES obsahuje tyto prvky:

Ustanovení čl. 1 odst. 1: Článek 2 – Definice

V písmeni a) definice pojmu „vozidlo s nulovými emisemi“ se odkaz na definici těžkého vozidla s nulovými emisemi v nařízení (EU) 2019/1242 mění tak, aby se v navrhované nové definici výslovně odkazovalo na těžká motorová vozidla s nulovými emisemi, a nikoli na přípojná vozidla. Tato změna zajišťuje, že smysl stávající definice zůstává zachován a že zařazení jízdních souprav těžkých vozidel do emisní třídy CO2 č. 5, v souladu s čl. 7ga odst. 2, je založeno výhradně na motorovém vozidle.

V definici pojmu „vozidlo s nízkými emisemi“ se písmeno b) mění tak, aby specifikovalo příslušné skupiny vozidel odkazem na skupiny vozidel, na něž se vztahují prováděcí akty přijaté podle čl. 7ga odst. 7. Tato změna zajišťuje, že smysl stávající definice zůstává zachován a že zohledňuje novou navrhovanou strukturu nařízení (EU) 2019/1242. Na základě návrhu, který souběžně předkládá Komise, totiž ustanovení čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení již nebude definovat podskupiny vozidel, na něž se nařízení vztahuje.

Definice pojmu „plánované snížení emisí“ se mění s cílem:

–harmonizovat terminologii s terminologií použitou v navrhovaném novém bodě 5.1 přílohy I nařízení (EU) 2019/1242,

–zajistit její použitelnost po roce 2030 na základě cílů v oblasti snižování emisí CO2, jež budou stanoveny v nařízení (EU) 2019/1242 (po jeho změně v souladu se souběžným návrhem Komise),

–zajistit, že se odkaz na referenční emise CO2 podskupiny vozidel použije tak, jak je stanoveno v bodě 38,

–přesunout poslední část, která se týká možných úprav referenčních hodnot CO2, do čl. 7ga odst. 1, a zajistit tak stejnou dobu použitelnosti všech emisních tříd CO2.

Tato změna zajišťuje, že smysl stávající definice zůstává zachován, stejně tak jako její použitelnost po roce 2030.

Definice pojmu „referenční emise CO2 skupiny vozidel“ se mění s cílem definovat „referenční emise CO2“ odkazem na skupiny a podskupiny vozidel a objasnit v písmeni a) že vozidla, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/1242, jsou seskupena do podskupin, a v písmeni b) specifikovat příslušné skupiny vozidel odkazem na ty skupiny, na něž se vztahují prováděcí akty přijaté podle čl. 7ga odst. 7. Tato změna zajišťuje, že smysl stávající definice zůstává zachován.

Doplňují se definice pojmů „přípojné vozidlo“ a „návěs“ s cílem zajistit právní jasnost, pokud jde o tyto konkrétní pojmy, a lépe specifikovat oblast působnosti příslušných ustanovení.

Ustanovení čl. 1 odst. 2: Článek 7ga – rozlišení poplatků pro těžká vozidla

V čl. 7ga odst. 1 se druhý pododstavec mění a čtvrtý pododstavec zrušuje tak, aby:

–druhý pododstavec odkazoval na rozlišení poplatků za pozemní komunikace a poplatků za užívání pro všechny třídy emisí CO2 a pro všechny podskupiny vozidel, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/1242, a aby proto tento pododstavec obsahoval odkaz na podskupiny, jež budou zahrnuty, jakmile vstoupí v platnost navrhované změny uvedeného nařízení, a na něž se v současné době vztahuje čtvrtý pododstavec,

–se stávající čtvrtý pododstavec sloučil se stávajícím druhým pododstavcem,

–se zachovala doba použitelnosti rozlišení podskupin vozidel, na něž se v současné době vztahuje nařízení (EU) 2019/1242, a to výslovným odkazem na tyto podskupiny vozidel a stanovením, že dne 13. května 2023 končí dvouleté období následující po zveřejnění referenčních emisí CO 2 v prováděcím aktu přijatém podle čl. 11 odst. 1 uvedeného nařízení, tj. prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2021/781 9 ,

–se zachovala doba použitelnosti rozlišení podskupin vozidel stanovených ve stávajícím čtvrtém pododstavci a ve stávající druhé větě třetího pododstavce, na něž se bude vztahovat nařízení (EU) 2019/1242, jakmile vstoupí v platnost změny uvedeného nařízení,

–se zajistilo, že doba použitelnosti případných úprav referenčních hodnot CO2 podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2019/1242 bude stejná pro emisní třídy CO2 č. 2, 3 a 4, jak je stanoveno ve stávající definici „plánovaného snížení emisí“, a to s ohledem na navrhované změny čl. 11 odst. 2.

V odstavci 1 se třetí pododstavec mění s cílem:

–specifikovat příslušné skupiny vozidel odkazem na ty skupiny, na něž se vztahují prováděcí akty přijaté podle čl. 7ga odst. 7,

–zachovat dobu použitelnosti referenčních emisí CO2 podskupin vozidel, na něž se bude vztahovat nařízení (EU) 2019/1242, jakmile vstoupí v platnost změny uvedeného nařízení,

–upřesnit, že po rozšíření oblasti působnosti nařízení (EU) 2019/1242 na další těžká vozidla se rozlišení bude vztahovat na všechny emisní třídy CO2.

Odstavec 7 se mění tak, aby byly zachovány příslušné podskupiny vozidel prostřednictvím výslovného odkazu na podskupiny vozidel, na něž se nyní vztahuje nařízení (EU) 2019/1242.

Ustanovení čl. 1 odst. 3: Článek 7gc – dopad přípojných vozidel na určování výše snížení silničních poplatků

Nový článek 7gc stanoví způsoby určování rozlišení silničních poplatků za soupravy vozidel podle dopadu přípojných vozidel jízdních souprav těžkých nákladních vozidel na emise CO2. Toto rozlišení je založeno na poměru účinnosti přípojných vozidel, jak je stanoveno v příloze VIII. Toto ustanovení by mělo motivovat k používání účinnějších přípojných vozidel. Článek svěřuje Komisi pravomoc stanovit prahové hodnoty účinnosti přípojných vozidel a metodiku pro starší přípojná vozidla, jimž není poměr účinnosti přidělen.

Ustanovení čl. 1 odst. 4: Článek 7j – výběr a platba mýtného a poplatků za užívání

Odstavec 2a se mění tak aby bylo zajištěno, že všechny možné složky poplatků jsou vybírány a placeny jednotným způsobem.

Ustanovení čl. 1 odst. 5: Článek 9d – zmocnění Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci

Článek 9d se mění za účelem doplnění nové přílohy VIII s cílem stanovit prahové hodnoty poměru účinnosti nebo jejich přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku.

Ustanovení čl. 1 odst. 6: Článek 11 – Podávání zpráv

V odstavci 2 se stávající písmeno c) mění tak, aby zahrnovalo informace podle článku 7gc.

Ustanovení čl. 1 odst. 7

Nová příloha VIII souvisí s navrhovaným článkem 7gc, pokud jde o určování rozlišení silničních poplatků za soupravy vozidel.

b)Návrh na změnu směrnice (EU) 2019/520 10 obsahuje tyto prvky:

Článek 2

Příloha I se mění doplněním informací o přípojných vozidlech za účelem usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii.

c)Návrh na změnu směrnice Rady 1999/37/ES 11 obsahuje tento prvek:

Článek 3

Příloha I se mění tak, aby členským státům umožňovala do osvědčení o registraci vozidel doplnit poměr účinnosti přípojných vozidel a třídu jejich přípojných vozidel.

2023/0134 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterou se mění směrnice 1999/62/ES, směrnice Rady 1999/37/ES a směrnice (EU) 2019/520, pokud jde o třídu emisí CO2 těžkých vozidel s přípojnými vozidly

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 12 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 13 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 14 posílilo zásady „znečišťovatel platí“ a „uživatel platí“ zavedením povinného výběru poplatků na základě emisí CO2, a to buď rozlišením poplatků za pozemní komunikace a poplatků za užívání podle emisí CO2 z vozidel, nebo uplatněním poplatku za externí náklady na emise CO2. V současné době jsou silniční poplatky za jízdní soupravy sestávající z motorového vozidla a přípojného vozidla rozlišovány na základě emisí CO2 z motorového vozidla bez ohledu na charakteristiky přípojného vozidla, zejména jeho dopadu na emise CO2 jízdní soupravy.

(2)Ačkoli přípojné vozidlo samotné energii nespotřebovává, vyžaduje k pohybu energii od tažného motorového vozidla. Optimalizace energetické účinnosti přípojných vozidel vede ke snížení emisí CO2 konvenčních vozidel a zvýšení dojezdu vozidel. Taková optimalizace přípojných vozidel vyplývá ze zlepšení aerodynamických vlastností, valivého odporu a hmotnosti vozidel. Potenciál energetické účinnosti činí přibližně 7,5 % u přípojných vozidel tažených ojí a 15 % u návěsů v porovnání s referenčním přípojným vozidlem z roku 2020. Přípojná vozidla by proto mohla sehrát důležitou roli při dekarbonizaci odvětví silniční nákladní dopravy. Uvádění účinnějších přípojných vozidel na trh však brání jejich vyšší ceny a skutečnost, že kupující přípojných vozidel až dosud nemohli porovnávat různá přípojná vozidla z hlediska jejich energetické účinnosti. To vede k omezené dostupnosti energeticky účinných přípojných vozidel na trhu. Aerodynamická zařízení již na trhu dostupná jsou a v budoucnu budou ještě dostupnější, avšak ve stávajícím vozovém parku Unie nejsou běžně používána.

(3)Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1362 15 stanoví v souladu s právem certifikované hodnoty týkající se dopadu přípojných vozidel jízdních souprav těžkých nákladních vozidel na emise CO2. S cílem dalšího snižování nákladů na provoz přípojných vozidel s větší účinností by měla být v rámci systémů výběru silničních poplatků stanovena pravidla, jež by zahrnovala dopad přípojných vozidel jízdních souprav těžkých nákladních vozidel na emise CO2 na základě diferenciace emisí CO2. Jelikož motorová vozidla mohou být připojována k různým přípojným vozidlům, zahrnutí přípojných vozidel do systémů výběru silničních poplatků na základě diferenciace emisí CO2 by mělo být založeno na skutečně používaném přípojném vozidle.

(4)Rozšíření výběru poplatků na základě emisí CO2 i na přípojná vozidla by se mělo uplatnit na přípojná vozidla, na něž se vztahuje prováděcí nařízení (EU) 2022/1362. Výkonnost přípojných vozidel se může lišit v závislosti na jejich technických parametrech. Pro zhodnocení výkonnosti přípojných vozidel z hlediska jejich energetické účinnosti se výkonnost konkrétního přípojného vozidla, pokud jde o potenciál snižování CO2, porovná s výkonností referenčního přípojného vozidla, které má podobné uspořádání náprav, maximální přípustné zatížení nápravy a uspořádání podvozku. Poměr mezi hodnotou výkonnosti konkrétního přípojného vozidla a výkonnosti referenčního vozidla je definován v prováděcím nařízení (EU) 2022/1362 jako poměr účinnosti. Přípojná vozidla s větší účinností mají hodnotu poměru účinnosti nižší než 1.

(5)Poměr účinnosti lze vypočítat v kilometrech, tunokilometrech nebo kilometrech krychlových. Pro všechna přípojná vozidla s výjimkou velkoobjemových přípojných vozidel by se měl používat poměr výkonnosti v tunokilometrech. Velkoobjemová přípojná vozidla jsou taková vozidla, která jsou primárně určena k přepravě objemného nákladu. Poměr účinnosti v tunokilometrech nelze pro velkoobjemová přípojná vozidla používat proto, že tato přípojná vozidla mají vyšší valivý odpor a vyšší hmotnost než jejich tradiční protějšky. Pro velkoobjemová přípojná vozidla by měl být místo toho používán poměr účinnosti v kilometrech krychlových.

(6)Emisní třída CO2 jízdní soupravy s účinnějším přípojným vozidlem by měla být vyšší než emisní třída CO2 samotného motorového vozidla, a měla by proto umožňovat přístup k většímu snížení silničních poplatků. Vliv potenciálu přípojného vozidla ke snižování emisí CO2 na emisní třídu CO2 jízdní soupravy by měl vyplynout z porovnání poměru účinnosti konkrétního vozidla a prahových hodnot poměru účinnosti uvedených v této směrnici. Předpokládají se různé prahové hodnoty pro návěsy a pro ostatní přípojná vozidla, jelikož jejich potenciál snižovat emise CO2 nákladově efektivním způsobem je rozdílný.

(7)Pokud členský stát zahrne dopad přípojných vozidel jízdních souprav těžkých nákladních vozidel na emise CO2 do systémů výběru silničních poplatků na svém území a uloží zvláštní poplatky za jízdní soupravy, které se liší od maximálních hmotností a/nebo rozměrů stanovených ve směrnici Rady 96/53/ES 16 , mělo by být takovému členskému státu umožněno uplatňovat snížení silničních poplatků za tyto jízdní soupravy, jež používají alespoň jedno přípojné vozidlo s větší účinností.

(8)Komisi by měla být svěřena pravomoc měnit přílohu VIII směrnice 1999/62/ES prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci za účelem stanovení nebo úpravy prahových hodnot poměru účinnosti, které jsou v ní stanoveny, a stanovit metodiku pro zařazování přípojných vozidel, jež prošly procesem dodatečného vybavení, a zejména těch, kterým nebyl přidělen poměr účinnosti v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2022/1362, do tříd přípojných vozidel. Stanovení prahových hodnot poměru účinnosti by mělo být provedeno, jakmile budou shromážděny údaje o účinnosti přípojných vozidel alespoň za jeden rok podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/956 17 . Prahové hodnoty poměru účinnosti by měly být založeny na průměrné účinnosti vozového parku přípojných vozidel v době zveřejnění referenčních emisí CO2 pro tato vozidla a na potenciálu těchto přípojných vozidel k dosažení zlepšení účinnosti. Poté by měly být upraveny tak, aby zohledňovaly technický pokrok a rostoucí míru zavádění nových technologií, např. přípojných vozidel s hnanými nápravami. Při stanovení metodiky pro přípojná vozidla s dodatečným vybavením by měla být zvážena instalace zařízení, jež zlepší jejich energetickou účinnost, jako např. aerodynamických zařízení, která by bylo možné ověřovat během pravidelných technických prohlídek a která by měla být uvedena v jejich osvědčení o technické způsobilosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU 18 .

(9)Aby se zajistilo, že řidiči budou správně vykazovat výkonnost přípojného vozidla připojeného k motorovému vozidlu při využívání snížení poplatků na základě emisí CO2, je nezbytné, aby byly kontrolním orgánům na požádání poskytnuty důkazy o emisní třídě jízdní soupravy, tj. včetně důkazů o výkonnosti přípojného vozidla. Nebudou-li takové důkazy poskytnuty, členský stát by byl oprávněn uplatnit poplatky pouze na základě emisní třídy motorového vozidla.

(10)S cílem zajistit soudržné uplatňování rozlišování silničních poplatků podle emisí CO2 je nezbytné pozměnit směrnici Rady 1999/37/ES 19 tak, aby vyžadovala, aby byl v osvědčení o registraci vyznačen poměr účinnosti přípojných vozidel, je-li k dispozici v prohlášení o shodě nebo v certifikátu jednotlivého schválení vozidla. Je důležité zajistit, aby údaje týkající se účinnosti přípojných vozidel byly k dispozici pro výměnu informací mezi členskými státy, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 20 .

(11)Dále je vhodné změnit směrnici 1999/62/ES za účelem zohlednění nové struktury nařízení (EU) 2019/1242 ve znění [doplňte odkaz, jakmile bude známo]. Tyto nezbytné změny mají za cíl zachovat současný význam definic vozidla s nulovými emisemi, vozidla s nízkými emisemi, referenčních emisí CO2 a plánovaného snížení emisí a toto plánované snížení emisí by mělo aktualizováno, aby byla jeho použitelnost výše uvedeným nařízením harmonizována pro období po roce 2030. Tyto změny by rovněž měly zachovat povinnost rozlišovat poplatky za pozemní komunikace a poplatky za užívání a okamžik, odkdy tato povinnost platí. Pokud jde o podskupiny vozidel, na které se toto nařízení již vztahuje, měly by tyto změny zejména vyjasnit, že tato povinnost platí ode dne 13. května 2023, tj. dva roky po dni zveřejnění prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2021/781 21 , jež stanoví referenční emise CO2 pro tyto podskupiny vozidel. K zajištění včasného přijetí těchto změn s ohledem na datum vstupu změn nařízení (EU) 2019/1242 v platnost by měla být stanovena lhůta jednoho roku pro provedení ve vnitrostátních právních předpisech.

(12)Směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 1999/62/ES

Směrnice 1999/62/ES se mění takto:

1)ustanovení čl. 2 odst. 1 se mění takto:

a)v bodě 29 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) těžké motorové vozidlo podle čl. 3 bodu 11 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242(*) nebo;“

b)v bodě 30 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) těžké vozidlo ze skupiny vozidel, na niž se vztahuje prováděcí akt přijatý podle čl. 7ga odst. 7, s emisemi CO2 nižšími než 50 % referenčních emisí CO2 jeho skupiny vozidel, jiné než vozidlo s nulovými emisemi;“

c)bod 37 se nahrazuje tímto:

„37) „plánovaným snížením emisí“ pro podskupinu vozidel (sg) a vykazované období roku (Y), totiž ETsg,Y, součin koeficientu ročního snížení emisí CO2 (RETsg,Y) a referenčních emisí CO2 (rCO2sg) podskupiny (sg), totiž ETsg,Y = RETsg,Y x rCO2sg; veličina RETsg,Y je stanovena v souladu s bodem 5.1 přílohy I nařízení (EU) 2019/1242;“

d)bod 38 se nahrazuje tímto:

„38) „referenčními emisemi CO2“:

a) u podskupin vozidel, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/1242, hodnota vypočítaná v souladu se vzorcem stanoveným v bodě 3 přílohy I uvedeného nařízení;

b) u skupiny vozidel, na niž se vztahuje prováděcí akt přijatý podle čl. 7ga odst. 7, referenční emise CO2 v ní stanovené, odpovídající průměrné hodnotě všech emisí CO2 vozidel v dané skupině vozidel, vykázaná podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/956 ( 6 ) pro první vykazované období, které začne po dni, k němuž se v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2017/2400 zakazuje registrace, prodej nebo uvedení do provozu vozidel v dané skupině vozidel, která nesplňují povinnosti uvedené v článku 9 nařízení (EU) 2017/2400;“

e)doplňují se nové body, které znějí:

„42) „přípojným vozidlem“ přípojné vozidlo definované v čl. 3 bodě 17 nařízení (EU) 2018/858 a spadající do oblasti působnosti prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/1362**;

(43) „návěsem“ přípojné vozidlo, které splňuje definici návěsu v čl. 3 bodě 33 nařízení (EU) 2018/858 a které spadá do oblasti působnosti prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/1362.“

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 202).

** Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1362 ze dne 1. srpna 2022, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009, pokud jde o výkonnost těžkých přípojných vozidel z hlediska jejich vlivu na emise CO2, spotřebu paliva, spotřebu energie a dojezdovou vzdálenost s nulovými emisemi u motorových vozidel, a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2020/683 (Úř. věst. L 205, 5.8.2022, s. 145).“

2)Článek 7ga se mění takto:

a)v odstavci 1 se druhý, třetí a čtvrtý pododstavec nahrazují tímto:

„Členské státy toto rozlišení uplatňují na podskupiny vozidel, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/1242, na základě referenčních emisí CO2 zveřejněných v souladu s čl. 11 odst. 1 uvedeného nařízení. Pro podskupiny vozidel 4-UD, 4-RD, 4-LH, 5-RD, 5-LH, 9-RD, 9-LH, 10-RD, 10-LH však členské státy uplatní toto rozlišení nejpozději dne 13. května 2023. Pokud jsou emise CO2 upraveny podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2019/1242, uplatní se tyto referenční emise CO2 od počátku následujícího vykazovaného období.

Odchylně od druhého pododstavce se uvedené rozlišení pro emisní třídy CO2 č. 1, 4 a 5 podle odstavce 2 toho článku uplatní na skupiny vozidel, na něž se vztahují prováděcí akty přijaté podle odstavce 7, nejpozději dva roky po přijetí těchto prováděcích aktů. Rozlišení je založeno na referenčních emisích CO2 a uplatní se do doby, než budou zveřejněny referenční emise CO2 pro dotyčné podskupiny vozidel v souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1242. Po zveřejnění referenčních emisí CO2 v souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1242 uplatní členské státy tyto referenční emise CO2 namísto referenčních emisí CO2 stanovených podle odstavce 7 a rozlišení pro dotyčné skupiny vozidel se uplatní na všechny emisní třídy.“;

b)v odstavci 7 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise přijme prováděcí akty s cílem upřesnit referenční emise CO2 pro jiné skupiny vozidel než podskupiny 4-UD, 4-RD, 4-LH, 5-RD, 5-LH, 9-RD, 9-LH, 10-RD, 10-LH.“

3)Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 7gc

1. Do 30. června 2030 mohou členské státy při uplatňování článku 7ga zohledňovat vliv přípojných vozidel na emise CO2 v rámci jejich jízdní soupravy s motorovým vozidlem. Od 1. července 2030 členské státy tento vliv zohledňovat musí.

Pokud členský stát uplatní ustanovení prvního pododstavce, emisní třída CO2 jízdní soupravy uvedená v čl. 7ga odst. 2 je ovlivněna třídou taženého přípojného vozidla v souladu s přílohou VIII.

2. Pokud členský stát uplatní ustanovení prvního pododstavce a v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) uloží zvláštní poplatky na jízdní soupravy, které se liší od maximálních hmotností a/nebo rozměrů stanovených v příloze I směrnice Rady 96/53/ES*, může v souladu s čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice uplatnit snížení silničních poplatků za takové jízdní soupravy, jež používají alespoň jedno přípojné vozidlo, kterému je přidělena třída přípojného vozidla v souladu s přílohou VIII dané směrnice.

Částka snížení silničního poplatku může odpovídat snížení poskytnutému jízdním soupravám, které se neliší od maximálních hmotností a/nebo rozměrů.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9d, kterým se mění příloha VIII, za účelem stanovení prahových hodnot poměru účinnosti v příloze stanovených nebo k jejich úpravě tak, aby zohledňovaly technický pokrok. Prahové hodnoty poměru účinnosti jsou založeny na průměrné účinnosti vozového parku přípojných vozidel v době zveřejnění referenčních emise CO2 pro tato vozidla a na potenciálu přípojných vozidel k dosažení zlepšení účinnosti, a to s přihlédnutím k rozdílnému potenciálu mezi návěsy a ostatními přípojnými vozidly.

Pro přípojná vozidla tříd 1 a 2 uvedená v tabulce přílohy VIII Komise do jednoho roku od zveřejnění referenčních emisí CO2 podle čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1242 přijme akt v přenesené pravomoci, který stanoví prahové hodnoty poměru účinnosti.

Pro přípojná vozidla třídy 3 uvedená v tabulce přílohy VIII, pokud jde o přípojná vozidla vybavená zařízením, jež aktivně podporuje jejich pohon a nemá žádný vnitřní spalovací motor nebo má vnitřní spalovací motor s emisemi nižšími než 5 g CO2/kWh, přijme Komise akt v přenesené pravomoci, který stanoví prahové hodnoty poměru účinnosti poté, co budou k dispozici v souladu s právem certifikované hodnoty pro tato přípojná vozidla.

Komisi se svěřuje pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9d, kterým se mění příloha VIII, za účelem stanovení metodiky pro určování zařazení přípojných vozidel, jež jsou dodatečně vybavena zařízením zlepšujícím jejich energetickou účinnost, a zejména vozidel, jež byla zaregistrována, prodána nebo uvedena do provozu před datem účinku prováděcího nařízení (EU) 2022/1362, do třídy přípojných vozidel.

4. Pro účely záznamového zařízení uvedeného v odstavci 3 čtvrtém pododstavci členské státy použijí bod 10 (jiné informace) přílohy II směrnice 2014/45/EU**.

____________________

* Směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 59).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU ze dne 3. dubna 2014 o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 51).“

4)V čl. 7j odst. 2a se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud řidič nebo případně dopravce či poskytovatel evropské služby elektronického mýtného (EETS) nejsou schopni poskytnout důkazy o emisní třídě vozidla pro účely čl. 7g odst. 2, článku 7ga a článku 7gb, mohou členské státy uplatnit mýtné nebo poplatky za užívání do výše nejvyšší použitelné sazby. Pokud řidič nebo případně dopravce či poskytovatel evropské služby elektronického mýtného (EETS) nejsou schopni poskytnout důkazy o emisní třídě jízdní soupravy pro účely článku 7gc, mohou členské státy uplatnit mýtné nebo poplatky za užívání na základě emisní třídy motorového vozidla.“

5)V článku 9d se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Komisi je v souladu s článkem 9e svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mění tato směrnice, pokud jde o přílohu 0, vzorce v bodech 4.1 a 4.2 přílohy IIIa a hodnoty uvedené v tabulkách příloh IIIb a IIIc, za účelem jejich přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku, a pokud jde o prahové hodnoty poměru účinnosti uvedené v tabulce přílohy VIII, za účelem jejich stanovení nebo jejich úpravy tak, aby zohledňovaly technický pokrok.“

6)V čl. 11 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) rozlišení poplatků za pozemní komunikace nebo poplatků za užívání podle environmentální výkonnosti vozidel podle článků 7g, 7ga, 7gb nebo 7gc;“

7)Příloha této směrnice se připojuje jako příloha VIII.

Článek 2

Změny směrnice (EU) 2019/520

V příloze I směrnice (EU) 2019/520 se část I nahrazuje tímto:

„Část I. Údaje týkající se vozidla

Položka	P/N(1)	Poznámky
Registrační číslo vozidla	P
Číslo podvozku / identifikační číslo vozidla (VIN)	P
Členský stát registrace	P
Tovární značka	P	(D.1(2)) např. Ford, Opel, Renault
Obchodní typ vozidla	P	(D.3) např. Focus, Astra, Megane
Kód kategorie EU	P	(J) např. mopedy, motocykly, automobily
Emisní třída Euro	P	např. Euro 4, Euro 6
Emisní třída CO2	N	použije se pro těžká vozidla
Datum přeřazení	N	použije se pro těžká vozidla
CO2 v g/tkm	N	použije se pro těžká vozidla
Velkoobjemové provedení: ano/ne	N	použije se pro přípojná vozidla
Poměr účinnosti – v tunokilometrech (-)…	N	použije se pro přípojná vozidla
Poměr účinnosti – v kilometrech krychlových (-)…	N	použije se pro přípojná vozidla
Maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla	P
(1) P = povinné, pokud jsou k dispozici v národním registru, N = nepovinné. (2) Harmonizovaný kód Unie, viz směrnice 1999/37/ES.

Článek 3

Změna směrnice 1999/37/ES

V příloze I směrnice 1999/37/ES se v bodě V výfukové emise doplňují nové body, které znějí:

„(V.11) Poměr účinnosti:

–U jiných než velkoobjemových přípojných vozidel poměr účinnosti – v tunokilometrech, je-li tak uvedeno v bodě 49.11.2 prohlášení o shodě definovaného v dodatku přílohy VIII prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/683* nebo v bodě 49.11.2 certifikátu jednotlivého schválení vozidla definovaného v dodatku 1 přílohy III uvedeného nařízení.

–U velkoobjemových přípojných vozidel poměr účinnosti – v kilometrech krychlových, je-li tak uvedeno v bodě 49.11.3 prohlášení o shodě definovaného v dodatku přílohy VIII prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/683 nebo v bodě 49.11.3 certifikátu jednotlivého schválení vozidla definovaného v dodatku 1 přílohy III uvedeného nařízení.

Velkoobjemové provedení se uvede v bodě 49.10 prohlášení o shodě těžkých přípojných vozidel definovaného v dodatku přílohy VIII prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/683 nebo v bodě 49.10 certifikátu jednotlivého schválení vozidla definovaného v dodatku 1 přílohy III uvedeného nařízení,

(V.12) Třída přípojného vozidla určená v souladu s článkem 7gc směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES;

___________________

* Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/683 ze dne 15. dubna 2020, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858, pokud jde o správní požadavky na schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla, a na dozor nad trhem s nimi (Úř. věst. L 163, 26.5.2020, s. 1)“.

Článek 4

1.Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [jeden rok ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předsedkyně předseda

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 za dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací (Úř. věst. L 69, 4.3.2022, s. 1).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly (Úř. věst. L 187, 20.7.1999, s. 42).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1362 ze dne 1. srpna 2022, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009, pokud jde o výkonnost těžkých přípojných vozidel z hlediska jejich vlivu na emise CO2, spotřebu paliva, spotřebu energie a dojezdovou vzdálenost s nulovými emisemi u motorových vozidel, a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2020/683 (Úř. věst. L 205, 5.8.2022, s. 145).

(4) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o změně nařízení (EU) 2019/1242, pokud jde o posílení výkonnostních norem v oblasti emisí CO2 pro nová těžká vozidla a zahrnutí oznamovacích povinností, a zrušení nařízení (EU) 2018/956. Viz oddíl „Soulad s ostatními politikami Unie“ níže.

(5) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Plán REPowerEU (COM(2022) 230 final).

(6) Palubní zařízení je definováno v čl. 2 bodě 11 směrnice (EU) 2019/520 takto: „ ‚palubním zařízením‘ [se rozumí] úplný soubor částí hardwarového a softwarového vybavení k použití v rámci služby mýtného, který je nainstalován nebo se nachází na palubě vozidla za účelem shromažďování, ukládání, zpracování a příjmu či předávání údajů na dálku, a to buď jako samostatné zařízení, nebo zařízení zabudované ve vozidle“.

(7) Směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 59).

(8) Pracovní dokument útvarů Komise: Zpráva o posouzení dopadů, průvodní dokument k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o změně nařízení (EU) 2019/1242, pokud jde o posílení výkonnostních norem v oblasti emisí CO2 pro nová těžká vozidla a zahrnutí oznamovacích povinností, a zrušení nařízení (EU) 2018/956, SWD(2023) 88 final.

(9) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/781 ze dne 10. května 2021 o zveřejnění seznamu uvádějícího určité emise CO2 výrobce, jakož i průměrné specifické emise CO2 všech nových těžkých vozidel zaregistrovaných v Unii a referenční emise CO2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 za vykazované období roku 2019 (Úř. věst. L 167, 12.5.2021, s. 47).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 45).

(11) Směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel (Úř. věst. L 138, 1.6.1999, s. 57).

(12) Úř. věst. C […], […], s. […].

(13) Úř. věst. C […], […], s. […].

(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 za dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací (Úř. věst. L 69, 4.3.2022, s. 1).

(15) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1362 ze dne 1. srpna 2022, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009, pokud jde o výkonnost těžkých přípojných vozidel z hlediska jejich vlivu na emise CO2, spotřebu paliva, spotřebu energie a dojezdovou vzdálenost s nulovými emisemi u motorových vozidel, a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2020/683 (Úř. věst. L 205, 5.8.2022, s. 145).

(16) Směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 59).

(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/956 ze dne 28. června 2018 o sledování a vykazování emisí CO2 a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel (Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 1).

(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU ze dne 3. dubna 2014 o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 51).

(19) Směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel (Úř. věst. L 138, 1.6.1999, s. 57).

(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 45).

(21) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/781 ze dne 10. května 2021 o zveřejnění seznamu uvádějícího určité emise CO2 výrobce, jakož i průměrné specifické emise CO2 všech nových těžkých vozidel zaregistrovaných v Unii a referenční emise CO2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 za vykazované období roku 2019 (Úř. věst. L 167, 12.5.2021, s. 47).

Typ taženého vozidla	Poměr účinnosti		Emisní třída CO2 motorového vozidla v souladu s článkem 7ga bez zohlednění dopadu přípojného vozidla	Emisní třída CO2 přiřazená jízdní soupravě s ohledem na dopad přípojného vozidla	Třída přípojného vozidla
	Menší než	Nejméně
Návěs	ST1	ST2	1	2	1
			2	3
Přípojné vozidlo jiné než návěs	T1	T2	1	2
			2	3
Návěs	ST2	ST3	1 nebo 2	3	2
Přípojné vozidlo jiné než návěs	T2	T3
Návěs	ST3	ST4	1, nebo 2, nebo 3	4	3
Přípojné vozidlo jiné než návěs	T3	T4
1 Poměr účinnosti přípojného vozidla činí: 1) U jiných než velkoobjemových přípojných vozidel poměr účinnosti – v tunokilometrech, je-li tak uvedeno v bodě 49.11.2 prohlášení o shodě definovaného v dodatku přílohy VIII prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/6831 nebo v bodě 49.11.2 certifikátu jednotlivého schválení vozidla definovaného v dodatku 1 přílohy III uvedeného nařízení. 2) U velkoobjemových přípojných vozidel poměr účinnosti – v kilometrech krychlových, je-li tak uvedeno v bodě 49.11.3 prohlášení o shodě definovaného v dodatku přílohy VIII prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/683 nebo v bodě 49.11.3 certifikátu jednotlivého schválení vozidla definovaného v dodatku 1 přílohy III uvedeného nařízení. Velkoobjemové provedení vozidla je uvedeno v bodě 49.10 prohlášení o shodě definovaného v dodatku přílohy VIII prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/683 nebo v bodě 49.10 certifikátu jednotlivého schválení vozidla definovaného v dodatku 1 přílohy III uvedeného nařízení. 1 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/683 ze dne 15. dubna 2020, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858, pokud jde o správní požadavky na schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla, a na dozor nad trhem s nimi (Úř. věst. L 163, 26.5.2020, s. 1).