EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.6.2023

JOIN(2023) 19 final

SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Nový pohled na provázanost klimatu a bezpečnosti:

Řešení dopadu změny klimatu a zhoršování životního prostředí na mír, bezpečnost a obranu

ÚVOD

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují rostoucí riziko pro mezinárodní mír a bezpečnost. Extrémní povětrnostní jevy, rostoucí teploty a zvyšující se hladina moří, dezertifikace, nedostatek vody, ohrožení biologické rozmanitosti, znečištění a kontaminace životního prostředí a ztráta zdrojů obživy ohrožují zdraví a dobré životní podmínky lidstva a mohou vytvářet potenciál pro větší migrační pohyby a vysídlování, pandemie, sociální nepokoje, nestabilitu a nejistotu. Ve 12 z 20 zemí, které jsou nejzranitelnější a nejméně připravené na změnu klimatu, probíhal v roce 2020 konflikt 1 .

EU stojí od roku 2008 v čele řešení změny klimatu jako multiplikátoru hrozeb 2 a jejích vazeb na krizové řízení EU a evropskou obranu od roku 2020 3 . Potřeba zahrnout dopad zhoršování životního prostředí do diskuse, jakož i stávající situace a budoucí prognózy týkající se rozsahu změny klimatu a dopadu zhoršování životního prostředí v kontextu sílícího strategického soupeření a komplexních bezpečnostních hrozeb však vyžadují nový pohled na provázanost klimatu a bezpečnosti. Pojem provázanost mezi klimatem a bezpečností používaný v tomto dokumentu odkazuje na dopady změny klimatu a zhoršování životního prostředí, včetně úbytku biologické rozmanitosti a znečištění, na mír, bezpečnost a obranu.

-Změna klimatu a zhoršování životního prostředí jsou vnitřně provázané a vzájemně se posilují a již nyní ovlivňují potravinové zabezpečení, snižují výnosy hlavních plodin, jako je kukuřice, rýže a pšenice, a zvyšují riziko souběžných neúrod v hlavních producentských zemích. Neudržitelná produkce potravin rovněž vede k zhoršování životního prostředí a nedostatku vody. Odhaduje se, že do roku 2050 bude mít více než miliarda lidí nedostatečný přístup k vodě, že degradace půdy by mohla vzrůst až na 90 %, zatímco poptávka po potravinách by se mohla zvýšit o 60 % 4 .

-Nestabilitu a nedostatek zdrojů způsobené klimatickými a environmentálními podmínkami mohou aktivně účelově využívat ozbrojené skupiny a sítě organizovaného zločinu, zkorumpované nebo autoritářské režimy a další strany, a to i prostřednictvím trestné činnosti proti životnímu prostředí. Ta se již stala čtvrtým největším a rostoucím odvětvím celosvětové trestné činnosti a dále urychluje environmentální krizi, mimo jiné neudržitelným využíváním přírodních zdrojů 5 .

-Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) odhaduje, že od roku 2008 bylo v důsledku povětrnostních jevů, jako jsou povodně a vlny veder, nuceně vysídleno v průměru 21,5 milionu lidí ročně. Očekává se, že se v příštích desetiletích tento počet zvýší 6 , což prohloubí demografickou změnu a bude znamenat zátěž pro města a městské oblasti, kde se může zvýšit poptávka po bydlení, potravinách, energii a pracovních místech, která přispěje ke zvýšení sociálních dopadů změny klimatu. Kromě toho mohou přírodní katastrofy nebo extrémní povětrnostní jevy rovněž způsobit fyzické poškození kritické infrastruktury, čímž naruší přístup k základním a tísňovým službám a jejich toky. Zranitelné skupiny obyvatel v nouzi jsou mimoto vystaveny riziku, že se stanou obětí pašeráků a dalších organizací organizovaného zločinu, zatímco ozbrojené skupiny mohou využívat zvýšené zranitelnosti při náboru dětských vojáků a bojovníků.

-Změna klimatu a zhoršování životního prostředí negativně ovlivňují zdraví mnoha různými způsoby 7 . Ohrožují také řadu sociálních faktorů dobrého zdraví, jako je životní úroveň, přístup ke zdravotní péči a sociální podpora. Tyto dopady mohou vést k nestabilitě a ohrozit bezpečnost.

-Změna klimatu je nejrozsáhlejší hrozbou pro arktické oblasti, kde teplota roste třikrát až čtyřikrát rychleji než celosvětový průměr. Zájem o zdroje v arktických oblastech zvenčí roste, což má mnohostranné sociální, environmentální a hospodářské důsledky. Tání mořského ledu v arktické oblasti rovněž otevírá potenciální nové trasy lodní dopravy a poskytuje přístup k přírodním zdrojům, což může vést ke zvýšenému bezpečnostnímu napětí v regionu 8 . Změna klimatu má rostoucí geopolitický dopad na globální námořní oblast, a to jak v Evropě (např. Baltské a Černé moře), tak v indicko-tichomořském regionu.

-Nepříznivé dopady změny klimatu na oceán zahrnují změnu ve složení a rozmístění populací ryb, která může destabilizovat dohody o rybolovu a zvýšit riziko mezinárodních sporů. Vzestup hladiny moří rovněž představuje bezpečnostní riziko vzhledem k rozsahu potenciálního vysídlení a migrace lidí 9 a zároveň bude mít vliv na vymezení námořních hranic, které určuje různé hospodářské nároky, což může zvýšit riziko nestability a konfliktů.

-Zdroje a technologie, které jsou nezbytné pro energetickou transformaci a postupné ukončení využívání fosilních paliv, se staly předmětem rostoucího strategického soupeření, které se ještě zintenzivnilo po nevyprovokované a neospravedlnitelné vojenské agresi Ruska proti Ukrajině.

-Bezpečnostní a obranné síly členských států se potýkají s měnící se a stále náročnější bezpečnostní situaci v Evropě i mimo ni, včetně náročnějších operačních podmínek spojených s klimatem. Zároveň musí snížit emise skleníkových plynů a závislost na fosilních palivech, aniž by to mělo vliv na jejich operační účinnost.

Ekologická transformace energetiky je jediný způsob, jak pro celý svět zajistit zároveň udržitelnou, bezpečnou a cenově dostupnou energii. Aby byla tato transformace úspěšná, musí být sociálně spravedlivá a vyvážená a nesmí nikoho opomíjet. To znamená, že je zapotřebí nejen postupně ukončit využívání fosilních paliv a uplatňování zastaralých postupů, ale rovněž postupně zavádět zelenou energii, inovativní technologii, lepší trhy a oběhové hospodářství. To vyžaduje řešit potenciální budoucí rizika a závislosti již dnes.

Je proto stěžejní nadále investovat do přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování a do ochrany a obnovy životního prostředí. Ačkoli je však vyvíjeno značné úsilí k dosažení pokroku v oblasti ekologické transformace a zvládnutí s ní souvisejících výzev, existuje zvýšené riziko nestability, nejistoty, a dokonce i konfliktů. Měli bychom se připravit na větší vedlejší účinky na Evropskou unii. Ty mohou vzniknout kvůli zvýšené poptávce po pomoci, narušení dodavatelských řetězců nebo v důsledku útěku lidí z neobyvatelných oblastí nebo před vážnými nepříznivými podmínkami v jejich domovech, což může vést k vnitřnímu vysídlení a zvýšené nelegální migraci, ale rovněž v důsledku organizovaného zločinu, teroristických organizací a šíření zbraní.

Důsledky změny klimatu a zhoršování životního prostředí pro bezpečnost a obranu se tak staly naléhavějšími, komplikovanějšími a mnohostrannějšími. Na to systematicky upozorňuje i Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) 10  a řada dalších zpráv a studií. Partnerské organizace, jako je OSN a NATO, a bilaterální partneři začleňují tato rizika do svého plánování politik. Jak je zohledněno v závěrech Rady o diplomatické činnosti v oblasti klimatu a energetiky z března 2023 11 , EU musí lépe začlenit provázanost klimatu, míru a bezpečnosti do vnější politiky EU, včetně společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a mezinárodní spolupráce a partnerství. Úloha členských států je v tomto ohledu zásadní.

Definování a provádění tohoto nového pohledu na provázanost klimatu a bezpečnosti má zásadní význam v souladu s cíli stanovenými ve vnějším rozměru Zelené dohody pro Evropu 12 a ve Strategickém kompasu pro bezpečnost a obranu 13 . Je nezbytné lépe propojit různé oblasti politiky a zajistit, aby vnější činnost, politiky a schopnosti byly vhodné pro budoucnost. EU musí na tyto mnohostranné výzvy reagovat aktivněji a komplexněji. Vzhledem k tomu, že se jedná o celosvětové výzvy, bude EU usilovat o další úzkou spolupráci se svými mezinárodními partnery a zúčastněnými stranami s cílem podpořit mnohostranná řešení.

Toto společné sdělení vytváří posílený rámec a předkládá konkrétní opatření v souladu s integrovaným přístupem EU k vnějším konfliktům a krizím 14 s cílem:

·posílit informované plánování, rozhodování a provádění v oblasti klimatu a životního prostředí prostřednictvím lepší analýzy a prognózy založené na důkazech,

·uplatňovat provázanost klimatu a bezpečnosti ve vnější činnosti EU od tvorby politiky až po její provádění v praxi,

·posílit opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění za účelem rozvoje civilních a vojenských schopností členských států a související infrastruktury a

·posílit mezinárodní partnerství a činnost EU v rámci mnohostranných fór v souladu s širší mnohostrannou agendou EU v oblasti změny klimatu a životního prostředí.

Reakce EU na bezpečnostní důsledky změny klimatu a zhoršování životního prostředí budou i nadále vycházet z politik a opatření založených na důkazech, včetně nových informací a rozvíjejících se poznatků, což zdůrazňuje význam spolehlivé a dostupné analytiky pro všechny zúčastněné strany.

1.1Údaje a analýza týkající se bezpečnostních rizik souvisejících s klimatem a životním prostředím

Iniciativy a analytické rámce EU v oblasti údajů již zahrnují řadu klimatických a environmentálních faktorů. Například metodiky včasného varování a analýzy konfliktů zahrnují zaměření na klima, životní prostředí a přírodní zdroje, což v případě potřeby vede k doporučením týkajícím se preventivních opatření a plánování a vnějších činností citlivých vůči konfliktům. To bude v budoucích analýzách dále posíleno.

Kromě toho je klíčovým faktorem pro zajištění plného využití a začlenění společné sdílené analýzy její lepší šíření a dostupnost. Součástí tohoto úsilí je zvyšování povědomí o klimatických a environmentálních rizicích obecně a o analytických produktech.

Satelitní středisko Evropské unie (SatCen) prozkoumá možnost vytvoření integrovaného znalostního centra s cílem zlepšit dostupnost údajů a analýz EU pro všechny příslušné plánovací a prováděcí procesy. Vytvoření centra pro údaje a analýzu v oblasti bezpečnosti související s klimatem a životním prostředím v rámci střediska SatCen bude vycházet ze stávajících zkušeností a iniciativ a nabídne zdroj pro posuzování bezpečnostních rizik souvisejících s klimatem. Komise bude také nadále zlepšovat přístup k údajům a analýzám týkajícím se změny klimatu a zhoršování životního prostředí a jejich dopadu na bezpečnost a obranu prostřednictvím stávajících platforem, jako je portál Věda pro mír 15 .

S cílem usnadnit začlenění provázanosti mezi klimatem a bezpečností do diskusí a rozhodování na politické a strategické úrovni začnou útvary Komise a ESVČ provádět každoroční komplexní analýzu trendů, která se bude mimo jiné zabývat dopady změny klimatu a zhoršování životního prostředí na konflikty, vysídlování a migrační pohyby a soupeření o přírodní zdroje. Do analýzy trendů bude zapojeno centrum pro údaje a analýzu v oblasti bezpečnosti související s klimatem a životním prostředím a bude zajištěna úzká spolupráce s různými službami, jako je Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události, a využívání programu EU pro pozorování Země Copernicus.

Index rizika globálního konfliktu 16 , který Společné výzkumné středisko vyvinulo jako kvantitativní vstup pro metodiky EU pro včasné varování a analýzu konfliktů, bude rozšířen tak, aby se zabýval i jinými faktory, než je sucho, například při posuzování dopadů souvisejících se zesílenou migrací a vysídlením, aby zkoumal nepřímé dopady změny klimatu a zhoršování životního prostředí, například na ceny komodit, jako jsou ceny potravin, plynu a ropy, a aby zkoumal geopolitické a bezpečnostní důsledky snižování závislosti na fosilních palivech.

Dále bude vyvinut dynamický krátkodobý model rizika konfliktů na nižší než celostátní úrovni, který bude věnovat zvláštní pozornost proměnným souvisejícím s životním prostředím a klimatem, s cílem zlepšit schopnost EU včas varovat a předvídat.

Úzká spolupráce s členskými státy, partnerskými zeměmi, včetně jejich systémů včasného varování a místních znalostních center, a mezinárodními organizacemi povede k lepšímu pochopení provázanosti klimatu a bezpečnosti.  24 EU rovněž podporuje rozvoj analytických schopností v jiných regionech, aby bylo možné předvídat a rychle řešit nově vznikající a vyvíjející se rizika související se změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí. EU například jako člen mezivládní Skupiny pro pozorování Země podporuje globální iniciativy pro rozhodování založené na důkazech v souvislosti se změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí a prostřednictvím globální sítě pro boj proti potravinovým krizím podporuje analýzu celosvětového potravinového zabezpečení založenou na důkazech.

1.2Shromažďování a analýza údajů týkajících se obrany

Evropská obranná agentura (EDA) již zapojila členské státy do shromažďování údajů o spotřebě energie a emisích skleníkových plynů jejich ozbrojených sil 25 a nyní pracuje na vytvoření strukturované metodiky, tzv. Defence Energy Suite, pro shromažďování a monitorování údajů členských států o energii v odvětví obrany. Spolu s Komisí provádí agentura EDA také studie a výzkum odolnosti energetické infrastruktury v odvětví obrany 26 . Takové shromažďování a analýza údajů jsou potřebné pro zlepšení plánování a investičních rozhodnutí v odvětví obrany v členských státech na základě informací o klimatu.

1.3Využití výzkumu a inovací

Pro bezpečnostní i obranné účely jsou výzkum a studie o klimatických a environmentálních rizicích zásadní pro utváření a usměrňování vývoje, plánování a provádění politik.

Klíčová opatření na úrovni EU: ·Satelitní středisko EU ve spolupráci se všemi příslušnými aktéry a iniciativami prozkoumá možnost zřízení centra pro údaje a analýzu v oblasti bezpečnosti související s klimatem a životním prostředím v rámci svých zařízení s cílem zlepšit přístup k údajům a analýzám v oblasti klimatu a bezpečnosti a jejich dostupnost. ·Příslušné útvary Komise a ESVČ budou každoročně poskytovat analýzu trendů v oblasti klimatu a bezpečnosti na podporu diskusí a rozhodování na politické a strategické úrovni. ·Komise bude dále rozvíjet začlenění relevantních a na důkazech založených ukazatelů týkajících se životního prostředí a klimatu do indexu rizika globálního konfliktu s cílem poskytnout lepší podklady pro výběr priorit pro předcházení konfliktům. ·Útvary Komise na základě konzultace s ESVČ vypracují dynamický, krátkodobý model rizika konfliktů na nižší než celostátní úrovni, který bude zahrnovat posílené zohledňování proměnných souvisejících s životním prostředím a klimatem, aby se zlepšila schopnost EU včas varovat a předvídat.

Provázanost klimatu a bezpečnosti je třeba důsledně uplatňovat ve všech vnějších činnostech EU, od tvorby politik a rozhodování až po provádění. Různé iniciativy EU, od opatření v oblasti klimatu a přizpůsobení se změně klimatu po předcházení konfliktům, řešení krizí a humanitární akce, jsou nejúčinnější, pokud se maximalizuje součinnost a doplňkovost v souladu s integrovaným přístupem EU. Cílem je rovněž optimalizovat zdroje EU a jejích členských států, mimo jiné podporou opatření v rámci Týmu Evropa 30 .

V souladu s nařízením o nástroji NDICI – Globální Evropa 31 , které vyžaduje analýzu konfliktů pro země a regiony v krizových situacích, v období po krizi nebo v nestabilních a zranitelných situacích, příslušné útvary Komise a ESVČ, včetně delegací EU, posílí analýzu provázanosti mezi klimatem / životním prostředím a mírem a bezpečností v rámci svých příslušných politik a opatření, zejména v zeměpisných oblastech, které jsou těmito dopady ohroženy, jako jsou na regionální úrovni oblast Sahelu či Africký roh nebo malé ostrovní rozvojové státy. Tato analýza pomůže utvářet jejich přístup v těchto situacích a případně poskytne podklady pro budoucí plánování. Bude součástí pokynů pro delegace EU v rámci přezkumu nástroje NDICI – Globální Evropa v polovině období.

Vzhledem k rozdílným dopadům změny klimatu a zhoršování životního prostředí na ženy, děti a zranitelné skupiny je při uvádění provázanosti klimatu a bezpečnosti do praxe nezbytné uplatňovat přístup založený na lidských právech a začlenit perspektivu zohledňující genderové hledisko a aspekt ochrany dětí a mládeže. To jde ruku v ruce s podporou citlivosti vůči kontextu, odpovědnosti na místní úrovni a přístupu „neškodit“.

2.1Investice do klimatu a životního prostředí jako investice do míru a bezpečnosti

EU je celosvětovým lídrem v boji proti změně klimatu, znečištění a ztrátě biologické rozmanitosti a stojí v čele kolektivního úsilí o zvýšení financování v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti. To se promítá do budování odolnosti zemí s nízkými příjmy a zranitelných komunit, včetně potravinového zabezpečení, při současné podpoře dlouhodobě udržitelných přístupů k řízení klíčových přírodních zdrojů. Rozvojem alternativních zdrojů obživy a podporou řádné správy věcí veřejných, které zohledňují genderové aspekty, přispívají tyto snahy také k předcházení konfliktům a k míru.

V tomto ohledu hraje klíčovou roli nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa). Zahrnuje cíl pro výdaje na opatření v oblasti klimatu zaměřující se na zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně ve výši 30 %, který byl navýšen o další 4 miliardy EUR, jak oznámila předsedkyně Komise von der Leyenová v září 2021. Přispěje také k cíli EU dosáhnout výdajového cíle v oblasti biologické rozmanitosti ve výši 7,5 % do roku 2024 a 10 % v letech 2026 a 2027. Předsedkyně rovněž oznámila, že Komise v období 2021–2027 zdvojnásobí množství finančních prostředků vynakládané na mezinárodní úrovni na biologickou rozmanitost, zejména pro nejzranitelnější země, na 7 miliard EUR.

Tyto finanční zdroje jsou vynakládány na řešení některých vazeb mezi změnou klimatu, zhoršováním životního prostředí a nestabilitou a zároveň nepřímo pomáhají zvládat klimatické vysídlení a migraci. Prostřednictvím nástroje NDICI – Globální Evropa a rozpočtu na humanitární pomoc financuje EU také opatření, která jsou důležitá pro posílení snižování rizika katastrof, připravenosti a anticipačních opatření. Ta pozitivně přispívají k provázanosti mezi klimatem a bezpečností tím, že budují odolnost. S přibývajícími znalostmi a zkušenostmi s touto provázaností by EU a její členské státy měly odpovídajícím způsobem plánovat budoucí závazky v rámci přístupu Tým Evropa.

Strategie Global Gateway, která představuje pozitivní nabídku EU spočívající v pomoci jejím partnerům při řešení nejnaléhavějších globálních výzev, přispěje k úsilí EU o zajištění míru a stability. Bude podporovat projekty, které podporují úsilí partnerských zemí o ekologickou transformaci a digitalizaci a lidský rozvoj a současně zmírňují globální nedostatek investic.

V rámci investičního balíčku Global Gateway EU–Afrika byla například zavedena iniciativa týmu Evropa týkající se přizpůsobení se změně klimatu a odolnosti vůči ní v Africe s cílem posílit odolnost nejzranitelnějších skupin obyvatelstva vůči rizikům souvisejícím se změnou klimatu a přírodním nebezpečím prostřednictvím propojení programů EU a členských států EU s rozpočtem vyšším než 1 miliarda EUR. Ve Střední Asii přispívá iniciativa týmu Evropa zaměřená na vodu, energii a změnu klimatu k udržitelnému řízení vodních a energetických zdrojů a zároveň se zabývá environmentálními výzvami a řeší otázku změny klimatu s pomocí původního příspěvku týmu Evropa ve výši 700 milionů EUR. V Latinské Americe se aspekty změny klimatu a odlesňování řeší prostřednictvím iniciativ „tým Evropa“ (TEI) v povodí Amazonky, včetně TEI pro tropické lesy v Brazílii s orientační částkou 430 milionů EUR.

Zvláštní pozornost by měla být věnována odolnosti na úrovni komunit a odolnosti měst a městských oblastí, neboť právě ty jsou často ohniskem migrace a vysídlování. To je obzvláště důležité, pokud jde o nabídku odolných, nízkouhlíkových, cenově dostupných a přístupných obydlí, zejména pro ty nejzranitelnější skupiny osob, které žijí v nejistém ubytování a mezi nimiž jsou často ženy nebo děti. Opatření financovaná EU v tomto směru již probíhají, EU však prozkoumá možnosti, jak ještě těsněji spolupracovat s Globálním paktem starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky, který přispívá k celosvětovým kampaním v této oblasti.

Hospodářské a investiční plány vypracované společně s partnery EU pro západní Balkán a východní a jižní sousedství mohou navíc přispět k vytvoření nebo udržení stability tím, že zvýší odolnost vůči dopadům změny klimatu a zhoršování životního prostředí a budou řešit některé základní příčiny migrace a vysídlování.

2.2Řešení provázanosti mezi klimatem a bezpečností v konfliktních a krizových situacích

EU musí v souladu se svým integrovaným přístupem dále pokročit v řešení provázanosti mezi klimatickou a environmentální krizí, mírem a bezpečností ve všech fázích konfliktu. Tato výzva je dvojího druhu: politiky a postupy související s klimatem a životním prostředím by měly být stále více vnímány jako citlivé vůči konfliktům a zároveň by měly být klimatické a environmentální aspekty i nadále začleňovány do budování míru, stabilizace, řešení krizí a obnovy po skončení konfliktu v rámci iniciativ EU.

2.2.1Budování míru a stabilizace

Nedostatečné hospodaření s přírodními zdroji a správa přírodních zdrojů může prohloubit existující napětí v rámci jednotlivých zemí i mezi nimi. To je řešeno zejména prostřednictvím iniciativ EU v oblasti budování míru v nestabilních situacích a regionech. Kupříkladu stabilizační opatření EU 32 mohou sloužit ke zmírnění některých bezpečnostních rizik souvisejících s klimatem a životním prostředím tím, že se zaměří na potřeby vnitřně vysídlených osob, zejména žen a dívek a osob se zdravotním postižením, které jsou často neúměrně dotčeny klimatickými a environmentálními aspekty, a jejich hostitelských komunit. Budoucí stabilizační posouzení EU proto zahrnou do svých možností reakce klimatické a environmentální aspekty v rámci inkluzivního přístupu zohledňujícího rovnost pohlaví a citlivost vůči konfliktům.

Přístup k přírodním zdrojům a dalším environmentálním tématům může rovněž poskytnout nové příležitosti pro spolupráci a usmíření, například prostřednictvím inkluzivních struktur správy, a může sloužit jako vstupní bod pro mediaci a dialog 33 . Například přeshraniční spolupráce v oblasti vody 34 může být hybnou silou pro předcházení konfliktům a budování míru. EU bude i nadále investovat do odborné přípravy skupiny mediátorů a zároveň se bude snažit podporovat rozvoj kapacit místních mediátorů, aby se mohli zabývat dopady změny klimatu a environmentálních problémů na mír a bezpečnost.

2.2.2Humanitární činnost, připravenost na katastrofy a reakce na ně

Klimatické a environmentální aspekty jsou stále častěji začleňovány do všech humanitárních intervencí, neboť se uznává, že konflikty, změna klimatu a zhoršování životního prostředí zvyšují humanitární potřeby a zranitelnost 35 .

Humanitární pomoc EU a mechanismus civilní ochrany Unie zaujímají čelné místo v reakci EU na extrémní povětrnostní jevy a jejich humanitární důsledky 36 . Prostřednictvím rozpočtové položky pro připravenost na katastrofy (78 milionů EUR) podporuje EU cílené intervence v oblasti připravenosti, včetně anticipačních opatření, jejichž cílem je připravit se na akutní humanitární dopady a zmírnit je dříve, než se plně projeví. EU se rovněž zavázala snížit environmentální stopu humanitárních operací financovaných EU a podporuje a povzbuzuje úsilí svých partnerů v tomto ohledu, zejména pokud jde o udržitelnější dodavatelské řetězce.

V důsledku častějších a závažnějších povětrnostních jevů budou bezpečnostní a obranné schopnosti členských států pravděpodobně častěji využívány na podporu zvládání katastrof a humanitární pomoci, a to jak v rámci EU, tak i za jejími vnějšími hranicemi. Další posilování civilně-vojenské koordinace a připravenosti na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni v souladu s rámcem pro využívání vojenských prostředků EU na podporu humanitární pomoci a odstraňování následků katastrof 37 má zásadní význam pro zajištění včasné a účinné reakce slučitelné se zásadovým přístupem humanitární pomoci EU a je třeba jej dále zrychlit.

2.2.3Řešení krizí

Třináct civilních a devět vojenských misí a operací EU v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky EU (SBOP) je často nasazováno v zemích, které jsou obzvláště zranitelné vůči bezpečnostním rizikům souvisejícím s klimatem a životním prostředím. EU bude postupně začleňovat a řešit klimatické a environmentální aspekty při plánování, provádění a přezkumu mandátů těchto misí a operací. Strategický kompas stanovil cíl, aby všechny vojenské a civilní mise a operace měly do roku 2025 poradce pro životní prostředí a podávaly zprávy o své environmentální stopě. V paktu pro civilní SBOP 38  se členské státy zavázaly, že do činností vnějších misí začlení úsilí o řešení bezpečnostních výzev spojených se změnou klimatu a zhoršováním a využíváním životního prostředí.

Aby mise a operace SBOP mohly účinně plnit tyto cíle související s klimatem, je třeba společně s členskými státy vypracovat a provádět soubor opatření. Jak je uvedeno níže, tento nový klimatický balíček SBOP poskytne soudržný základ pro různé vzájemně propojené činnosti a zajistí, aby byly zdroje využívány co nejefektivněji.

-Bude třeba určit různé profily poradců pro životní prostředí a zohlednit je v požadavcích na odbornou přípravu a nábor zaměstnanců 39 s ohledem na rozsah misí a operací SBOP 40 a možný budoucí vývoj.

-Rozhodovací proces týkající se mandátů SBOP by měl zohledňovat nové každoroční analýzy trendů v oblasti klimatu, životního prostředí a bezpečnosti 41 a další analytické zdroje pro plánování a pravidelný přezkum mandátů misí a zároveň podporovat začlenění získaných zkušeností do různých oblastí činnosti. Měly by být zohledněny zkušenosti získané od našich partnerů působících ve stejné oblasti, zejména od OSN 42 , a to i s cílem určit možné oblasti užší spolupráce.

-V rámci všech misí a operací bude zaveden mechanismus podávání zpráv o environmentální stopě, který bude vycházet ze zkušeností získaných v pilotních projektech a zajistí součinnost a výměnu osvědčených postupů v těchto otázkách s dalšími oblastmi vnější činnosti EU, jako jsou humanitární závazky. Mělo by být rovněž vytvořeno vhodné propojení s Evropským mírovým nástrojem s cílem optimalizovat výkonnost v oblasti klimatu a životního prostředí 43 .

V neposlední řadě může být také vhodné zamyslet se nad začleněním klimatických a environmentálních faktorů do scénářů podporujících zprovoznění kapacity EU pro rychlé nasazení.

2.2.4Dopad ozbrojeného konfliktu na životní prostředí a obnova po konfliktu

Dopad ozbrojených konfliktů na životní prostředí je zásadním prvkem, který je třeba řešit v rámci provázanosti klimatu a bezpečnosti. Přestože mezinárodní humanitární právo (MHP) stanoví ochranu přírodního prostředí v ozbrojených konfliktech, porušování MHP je velmi rozšířené a způsobuje rozsáhlé a dlouhodobé škody. V situacích po konfliktech je obzvláště časté znečištění vody a půdy výbušnými zbytky, od zničení ekosystémů po znečištění a nakládání s odpady v důsledku bombardování, nášlapných min a úniků ropy a plynu. Kromě probíhajících iniciativ EU v oblasti ochrany životního prostředí, znečištění a nakládání s odpady v této souvislosti, včetně podpory dodržování MHP, budou zvážena doplňující cílená opatření týkající se posuzování životního prostředí po skončení konfliktu, mimo jiné v rámci inkubačního fóra pro oběhové hospodářství v evropské obraně.

Klíčová opatření na úrovni EU: ·Příslušné útvary Komise a ESVČ, včetně delegací EU, posílí analýzu provázanosti mezi klimatem / životním prostředím a mírem a bezpečností v rámci příslušných politik a opatření, zejména v zeměpisných oblastech, které jsou těmito dopady ohroženy, jako jsou na regionální úrovni oblast Sahelu či Africký roh nebo malé ostrovní rozvojové státy. ·ESVČ ve spolupráci s příslušnými útvary Komise zajistí, aby budoucí posouzení EU týkající se stabilizace zahrnovala při zkoumání možností reakce klimatické a environmentální aspekty s ohledem na životní podmínky místního obyvatelstva. ·ESVČ vyškolí a vybaví skupinu mediátorů EU a další aktéry EU zajišťující zprostředkování míru, aby se mohli zabývat dopady změny klimatu a environmentálních problémů na mír a bezpečnost. ·Příslušné útvary Komise a ESVČ, včetně Vojenského štábu EU, budou nadále posilovat a zlepšovat civilně-vojenskou koordinaci v rámci humanitární pomoci EU a úsilí o odstraňování následků katastrof, a to na základě předchozích kroků a získaných zkušeností. ·Vysoký představitel v koordinaci s členskými státy zajistí komplexní provádění nového klimatického balíčku SBOP, včetně rychlého vypracování jasných profilů pro poradce pro životní prostředí. ·ESVČ bude v operačních scénářích podle potřeby zohledňovat aspekty změny klimatu a zhoršování životního prostředí, aby podpořila zprovoznění kapacity pro rychlé nasazení posílením připravenosti a poskytla realistické rámce pro pracovní místa. ·Příslušné útvary Komise a agentura EDA prozkoumají možnosti vypracování společných projektů týkajících se posouzení a obnovy životního prostředí po skončení konfliktu v rámci inkubačního fóra pro oběhové hospodářství v evropské obraně.

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí změní způsob, jakým budou aktéři zapojení do budování míru, bezpečnosti a obrany plánovat, investovat a fungovat. EU by měla zvýšit svou angažovanost s cílem usnadnit a podpořit činnost členských států zaměřenou na řešení příslušných výzev, které se vyznačují rostoucím rozsahem, složitostí a naléhavosti, v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu a Strategického kompasu.

3.1Rozvoj odborných znalostí v oblasti klimatu a životního prostředí a zvyšování povědomí

Je naléhavě nutné dále zvyšovat povědomí a rozvíjet nezbytné specializované dovednosti, aby se usnadnilo provádění opatření pro přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování v oblasti bezpečnosti a obrany. To se týká všech příslušných aktérů EU, včetně delegací EU a misí/operací SBOP, jakož i různých ministerstev členských států EU na vnitrostátní úrovni.

Za účelem propojení různých poskytovatelů odborné přípravy a systematického řešení potřeb různých skupin účastníků odborné přípravy bude v rámci Evropské bezpečnostní a obranné školy (EBOŠ) zřízena platforma EU pro odbornou přípravu v oblasti klimatické bezpečnosti a obrany. Jejím cílem bude rozvíjet potřebné odborné znalosti na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, například v případě odborníků na právo v oblasti životního prostředí a trestnou činnost v oblasti životního prostředí, inženýrů v oblasti životního prostředí a analytiků bezpečnostních rizik souvisejících s klimatem. To také umožní EU postupně vytvořit skupinu (certifikovaných) odborníků, kterým by členské státy mohly přidělit úkol účastnit se misí/operací SBOP nad rámec jejich práce na vnitrostátních ministerstvech. Jakmile bude platforma zřízena, mohla by podporovat koordinaci s dalšími mezinárodními stranami.

Cvičení EU v oblasti víceúrovňového řešení krizí jsou další příležitostí ke zvýšení povědomí a k testování a ověřování toho, jak mohou mechanismy EU pro řešení krizi reagovat na bezpečnostní problémy související s klimatem. Agentura EDA a příslušné útvary Komise v rámci společné studie o těchto otázkách organizují simulační cvičení s cílem prozkoumat závislosti v souvislosti s kritickou energetickou infrastrukturou související s obranou, pokud je ohrožena nebo vyřazena z provozu v důsledku hybridních hrozeb.

3.2Vojenské schopnosti a vojenská infrastruktura

Energetická náročnost ozbrojených sil členských států 48 , které jsou zároveň největším veřejným vlastníkem volné půdy a infrastruktur v EU, nabízí příležitosti, jak dosáhnout větší účinnosti a vytvořit rozsáhlé přínosy pro klima a biologickou rozmanitost. Soudržný a inteligentní přístup k úsilí armády o přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění musí zachovat a pokud možno zvýšit operační účinnost. Lepší energetická účinnost a udržitelnost nejenže snižuje uhlíkovou stopu, ale také šetří náklady 49 , snižuje logistickou zátěž a zvyšuje soběstačnost v operačním kontextu, a přispívá tak k bezpečnosti a volnému pohybu ozbrojených sil. Je rovněž třeba vzít v úvahu, že ozbrojené síly obsluhují specializované vybavení, které má obvykle velmi dlouhou životnost, zatímco vývoj schopností nové generace může trvat roky, ne-li desetiletí.

Posouzení rozmanitých dopadů a rizik způsobených změnou klimatu musí být podkladem pro krátkodobé až dlouhodobé obranné plánování a investice. Cílem je například zajistit, aby vybavení mohlo fungovat v náročných klimatických podmínkách, vycvičit a vybavit ozbrojené síly pro častější vojenskou pomoc civilním orgánům v reakci na přírodní katastrofy nebo zlepšit odolnost infrastruktury využívané armádou a zajistit, aby vojenské schopnosti mohly být nasazeny spolehlivým a udržitelným způsobem na zemi, ve vzduchu a na moři. Vzhledem k tomu, že členské státy zvyšují své rozpočty na obranu 50 , musí být tato opatření nedílnou součástí rozvoje ozbrojených sil odolných vůči změně klimatu. Je rovněž důležité zajistit, aby ostatní horizontální politiky, jako jsou iniciativy týkající se udržitelného financování, byly i nadále v souladu s úsilím Evropské unie o usnadnění přístupu evropského obranného průmyslu k financování a investicím.

Na řešení těchto klimatických a energetických výzev se v ozbrojených silách již pracuje, a to i prostřednictvím různých formací odborníků v rámci agentury EDA, částečně financovaných Evropskou komisí (viz rámeček níže). Kromě toho členské státy v současné době řeší mnohé z těchto otázek vypracováním a prováděním vnitrostátních strategií pro přípravu ozbrojených sil na změnu klimatu, jak je požadováno ve Strategickém kompasu. Síť EU pro klima a obranu složená z odborníků z ministerstev obrany členských států, která vznikla v návaznosti na Strategický kompas z podnětu ESVČ a EDA, se osvědčila jako užitečná forma podpory spolupráce, koordinace a výměny osvědčených postupů v tomto ohledu 51 .

Vzhledem k impulsu, který tyto vnitrostátní strategie vytvořily, je nezbytné výrazně posílit spolupráci mezi členskými státy v rámci EU. Tím se sníží riziko roztříštěnosti a zajistí se interoperabilita mezi ozbrojenými silami EU a zároveň se dosáhne úspor z rozsahu. Těchto cílů lze dosáhnout pouze prostřednictvím dobře sladěné mezirezortní spolupráce na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. Například vypracování norem pro udržitelná paliva by zajistilo zastupitelnost těchto paliv mezi ozbrojenými silami členských států.

V této souvislosti Komise a vysoký představitel prozkoumají možnosti podpory členských států, a to jak individuálně, tak prostřednictvím urychlené civilně-vojenské spolupráce v souladu s cíli Strategického kompasu a Zelené dohody pro Evropu. Za tímto účelem bude mezi příslušnými útvary Komise, ESVČ a EDA zřízen nový mechanismus na podporu klimatu a obrany, v jehož rámci bude probíhat spolupráce s členskými státy na určení nedostatků a příležitostí ke spolupráci v oblastech, jako je rozvoj dovedností, sdílení nebo provádění výzkumu a studií, tvorba ekologických norem, shromažďování údajů, vývoj metodik nebo technických koncepcí, posilování pobídek a podpora projektů spolupráce. V této souvislosti Komise a vysoký představitel v úzké konzultaci s Evropskou obrannou agenturou zváží v rámci postupného přístupu zřízení specializovaného kompetenčního centra pro změnu klimatu, bezpečnost a obranu pod vedením EU s cílem posílit úsilí ozbrojených sil členských států v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování jejích dopadů, a to případně i prostřednictvím Evropské investiční banky.

Klíčová opatření na úrovni EU: ·EBOŠ zřídí platformu EU pro vzdělávání v oblasti klimatu, bezpečnosti a obrany, kterou budou podporovat útvary Komise, ESVČ, EDA a SatCen v zájmu zajištění toho, že EU bude mít potřebné odborné znalosti, a to i prostřednictvím podpory našich partnerů. ·Příslušné útvary Komise, ESVČ a agentura EDA zřídí podpůrný mechanismus pro oblast klimatu a obrany, který bude ve spolupráci s členskými státy zjišťovat nedostatky a možnosti spolupráce, s cílem podpořit konkrétní opatření ozbrojených sil v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování. První zpráva o jeho zjištěních bude členským státům předložena ve druhé polovině roku 2024. ·V rámci postupného přístupu Komise a vysoký představitel po konzultaci s Evropskou obrannou agenturou zváží zřízení specializovaného kompetenčního centra pro změnu klimatu, bezpečnost a obranu pod vedením EU na podporu členských států. ·Příslušné útvary Komise, ESVČ a agentura EDA budou nadále zkoumat výzvy a potenciální příležitosti pro zadávání zelených veřejných zakázek pro potřeby obrany. ·ESVČ zahrne aspekty související se změnou klimatu do cvičení EU Integrated Resolve pro rok 2024. ·Příslušné útvary Komise a agentura EDA provedou další studie, které pomohou systematicky a komplexně řídit klimatická a environmentální rizika ve vojenských zařízeních EU a minimalizovat škody, ztráty a narušení způsobené klimatickými a povětrnostními riziky. ·Příslušné útvary Komise, ESVČ a agentura EDA budou v návaznosti na akční plán pro vojenskou mobilitu 2.0 nadále spolupracovat s členskými státy na energetické transformaci dopravní infrastruktury a schopností dvojího užití, včetně dodavatelských řetězců pro paliva. ·Příslušné útvary Komise a agentura EDA budou pokračovat v analýze dopadu revidovaných směrnic v oblasti energetiky a revidovaného politického rámce na vojenskou infrastrukturu a rovněž prozkoumají projektové záměry a studie vypracované v rámci fóra CF SEDSS, které se týkají například zlepšení energetické účinnosti a energetické náročnosti budov v odvětví obrany. ·ESVČ a agentura EDA budou s členskými státy konzultovat trvalé zřízení sítě pro klima a obranu, která bude monitorovat a podporovat provádění vnitrostátních strategií a zkoumat možnosti spolupráce. ·Příslušné útvary Komise, ESVČ a agentura EDA budou společně s členskými státy nadále prosazovat jednotné přístupy v různých probíhajících projektech spolupráce v oblasti klimatu a obrany v rámci stálé strukturované spolupráce a Evropského obranného fondu, přičemž k určení nových možných projektů co nejlépe využijí rámec koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany.

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí jsou globálními výzvami, které vyžadují aktivní konsolidovanou mnohostrannou agendu. EU dále zintenzivní spolupráci s mezinárodními a regionálními organizacemi a třetími zeměmi, a to jak na politické, tak na operační úrovni.

4.1 Stanovení ambiciózní globální agendy

EU bude i nadále stanovovat ambiciózní globální agendu s ohledem na provázanost klimatu a bezpečnosti. Mnohé iniciativy vedené nebo podporované EU, zejména v oblasti vody, oceánů, potravinového zabezpečení, energetické transformace a hodnotového řetězce surovin, mají silnou složku partnerství, jako je například energetická platforma EU 59 , která je pro provázanost klimatu a bezpečnosti vysoce relevantní. Kromě toho bude EU podporovat mezinárodní iniciativy s přeshraničním rozměrem s cílem řešit provázanost mezi klimatem a bezpečností a posílit celosvětová opatření v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie způsobem citlivým vůči konfliktům 60 .

EU a její členské státy budou jako členové správních rad mezinárodních rozvojových bank a mezinárodních finančních institucí nadále prosazovat a podporovat ambiciózní a inovativní návrhy na další sladění strategií a finančních toků mezinárodních rozvojových bank a mezinárodních finančních institucí s cíli Pařížské dohody a na posílení jejich schopnosti řešit změnu klimatu, ztrátu biologické rozmanitosti, znečištění a nestabilitu, a to při zachování jejich výrazného zaměření na snižování chudoby. Tato podpora mezinárodních rozvojových bank a mezinárodních finančních institucí rovněž přispívá k zajištění stability, míru a bezpečnosti.

V souvislosti se zrychleným globálním oteplováním se stále více pozornosti věnuje záměrným rozsáhlým zásahům do přírodních systémů Země (označovaným jako „geoinženýrství“), jako je řízení slunečního záření. Znalosti o rizicích, dopadech a nezamýšlených důsledcích, které tyto technologie přinášejí, jsou však velmi omezené, a potřebná pravidla, postupy a instituce nebyly vytvořeny 62 . Tyto technologie představují nová rizika pro lidi a ekosystémy a zároveň mohou zvýšit nerovnováhu moci mezi národy, vyvolat konflikty a nastolují nesčetné etické, právní, správní apolitické otázky. V souladu se zásadou předběžné opatrnosti bude EU podporovat mezinárodní úsilí o komplexní posouzení rizik a nejistot spojených se zásahy do klimatu, včetně modifikace slunečního záření, a podporovat diskuse o možném mezinárodním rámci pro jejich řízení, včetně aspektů souvisejících s výzkumem.

4.2Řešení provázanosti mezi klimatem a bezpečností ve spolupráci s partnery

EU bude pokračovat ve svém úsilí na všech příslušných fórech OSN, včetně Rady bezpečnosti OSN a Komise pro budování míru, a ve spolupráci s různými agenturami OSN na řešení klimatických a environmentálních rizik, které ohrožují mír a bezpečnost, prostřednictvím zavedených dialogů a partnerství. V této souvislosti je důležité i plnění cílů udržitelného rozvoje.

Priority strategického partnerství EU a OSN v oblasti mírových operací a řešení krizí na období 2022–2024 již zohledňují a začleňují provázanost klimatu a bezpečnosti. EU bude podporovat úsilí OSN v rámci „Nového programu pro mír“ a bude pokračovat v posilování účinné operativní spolupráce na místě, a to i prostřednictvím delegací EU a mezi mírovými operacemi OSN a misemi a operacemi SBOP EU. Angažovanost EU a OSN v Somálsku 63 slouží jako dobrý výchozí bod pro užší spolupráci, například v oblasti společného výcviku místních pobřežních stráží. Postupné vysílání poradců EU pro životní prostředí do všech misí a operací SBOP umožní rozvoj synergií, jako je společné úsilí o budování místních kapacit, sdílení údajů a řízení environmentální stopy. EU rovněž prohloubí výměnu zkušeností s mechanismem OSN pro klimatickou bezpečnost s cílem posílit sdílení získaných zkušeností, koordinaci a spolupráci v oblasti politických a programových přístupů a odborné přípravy.

EU využije všechny kanály a stávající dialogy na dvoustranné úrovni 64 a s mezinárodními organizacemi, jako jsou NATO, Africká unie, Sdružení národů jihovýchodní Asie, Arktická rada, Společenství latinskoamerických a karibských států, Liga arabských států, OBSE, jakož i se skupinami G7 a G20 za účelem řešení otázek změny klimatu, zhoršování životního prostředí a bezpečnosti.

Společné prohlášení o spolupráci mezi EU a NATO 66 z ledna 2023 zdůraznilo potřebu společného řešení bezpečnostních důsledků změny klimatu. Obě organizace dosáhly významného pokroku, pokud jde o přizpůsobení ozbrojených sil jejích členů nepříznivým dopadům změny klimatu a zhoršování životního prostředí a snížení negativních dopadů prostřednictvím zmírňujících opatření. Proto je zapotřebí užší koordinace a příležitost ke konkrétní spolupráci ve vybraných oblastech činnosti, jako je analýza dat a včasné varování, odborná příprava a zvyšování povědomí, budování odolnosti a rozvoj schopností (a to i pokud jde o energetickou účinnost a transformaci energetiky). Vysoký představitel a Komise budou s NATO konzultovat možnost navázání strukturovaného dialogu mezi EU a NATO o těchto otázkách. Podle potřeby budou přezkoumány synergie s ostatními dialogy v souvisejících oblastech mezi EU a NATO, například strukturovaným dialogem EU a NATO o odolnosti a pracovní skupinou EU a NATO pro odolnost kritické infrastruktury.

EU bude rovněž pořádat regionální dialogy o klimatu, životním prostředí a bezpečnosti, které umožní širší zapojení partnerů, a to jak v regionech akutně ohrožených změnou klimatu, tak i v těch, kterým se v současnosti v oblasti klimatu a bezpečnosti věnuje méně pozornosti. Tyto dialogy rovněž podpoří koordinaci mezi různými stranami v rámci regionů i mezi nimi.

Vedle úsilí EU o řešení provázanosti klimatu a bezpečnosti prostřednictvím úzkých partnerství na mnohostranné, regionální a dvoustranné úrovni bude rovněž posílena spolupráce s občanskou společností jako celkem, včetně místních subjektů, výzkumných orgánů a analytických středisek.

Klíčová opatření na úrovni EU: ·Vysoký představitel a Komise budou spolu s členskými státy EU a mezinárodními partnery prosazovat a podporovat ambiciózní a inovativní návrhy na další sladění strategií a finančních toků mezinárodních rozvojových bank a mezinárodních finančních institucí s cíli Pařížské dohody. ·V souladu se zásadou předběžné opatrnosti budou Komise a vysoký představitel podporovat mezinárodní úsilí o komplexní posouzení rizik a nejistot zásahů do klimatu, včetně modifikace slunečního záření, a podporovat diskuse o možném mezinárodním rámci pro jejich řízení, včetně aspektů souvisejících s výzkumem. ·ESVČ bude usilovat o užší spolupráci mezi odborníky EU a OSN v terénu s cílem vytvořit větší součinnost mezi jejich činnostmi a dále zkoumat společné iniciativy, např. v oblasti odborné přípravy a rozvoje schopností. ·ESVČ a příslušné útvary Komise budou v případě potřeby dále začleňovat otázky změny klimatu a životního prostředí do dialogů s bilaterálními partnery a regionálními organizacemi a různými organizacemi občanské společnosti. ·Vysoký představitel a Komise budou s NATO vést konzultace o navázání strukturovaného dialogu, který by se zabýval různorodými vazbami souvisejícími se změnou klimatu, zhoršováním životního prostředí, bezpečností a obranou, s cílem prozkoumat synergie mezi oběma organizacemi a určit možnou spolupráci v oblastech, které mají přínos pro obě strany. To by se mělo uskutečnit v rámci plánovaného komplexního prováděcího dokumentu o spolupráci mezi EU a NATO. ·ESVČ a příslušné útvary Komise prozkoumají možnost výměny zkušeností a osvědčených postupů s centrem excelence NATO pro změnu klimatu a bezpečnost. ·Příslušné útvary Komise a ESVČ budou pořádat dialogy o klimatu, životním prostředí a bezpečnosti v prioritních regionech, jež jsou zdrojem obav, s cílem podpořit prostor pro diskusi o konkrétních problémech a podpořit spolupráci.

Komise a vysoký představitel vyzývají Evropský parlament a Radu, aby společné sdělení uvítaly a podpořily nový pohled na provázanost klimatu a bezpečnosti. Komise a vysoký představitel podají členským státům zprávu o pokroku dosaženém při provádění společného sdělení.

Příloha 1

Zdroj: https://erccportal.jrc.ec.europa.eu/ECHO-Products/Maps#/maps/4526

(1)

   Zpráva o pokroku mechanismu OSN pro bezpečnost v oblasti klimatu, květen 2021. Viz též příloha 1.

(2)

   ZMĚNA KLIMATU A MEZINÁRODNÍ BEZPEČNOST – Dokument vysokého představitele a Evropské komise určený Evropské radě (S113/08, 14. března 2008).

(3)

   Zejména prostřednictvím plánu pro změnu klimatu a obranu (dokument 12741/20, 9. listopadu 2020) a Koncepce integrovaného přístupu ke změně klimatu a bezpečnosti (dokument 12537/21, 5. října 2021). Společná zpráva o pokroku uvádí pokrok dosažený při jejich provádění (dokument WK 15770/2022 INIT, 16. listopadu 2022).

(4)

   Viz: SIPRI, Environment of Risk: Security in a New Era of Risk (Rizikové prostředí: bezpečnost v nové éře rizik) (2022) a zpráva Světové banky „Groundswell report“ (2021).

(5)

   Viz: Eurojust: Zpráva o případech Eurojustu týkajících se trestné činnosti proti životnímu prostředí (2021).

(6)

   Institut pro ekonomii a mír (IEP) odhaduje, že v důsledku změny klimatu a přírodních katastrof by do roku 2050 mohlo být na celém světě vysídleno 1,2 miliardy lidí.

(7)

     Včetně úmrtí a nemoci v důsledku extrémních povětrnostních jevů, častějšího výskytu nemocí přenášených vektory, potravou a vodou a zoonotických onemocnění a výskytu virů v důsledku tání permafrostu.

(8)

     Společné sdělení o větší angažovanosti EU ve prospěch mírové, udržitelné a prosperující Arktidy (JOIN(2021) 27 final, 13.10.2021).

(9)

     IPCC, 2019: Zvláštní zpráva IPCC o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu: podle scénáře velmi vysokých emisí skleníkových plynů bude hladina moří do roku 2050 nadále stoupat na přibližně 0,3 metru a do roku 2100 na 2 metry, což může vést k nucenému vysídlení až 340 milionů lidí do roku 2050 a 630 milionů lidí do roku 2100.

(10)

   Šestá hodnotící zpráva IPCC, srpen 2021.

(11)

   Dokument 7248/23, 9. března 2023.

(12)

   Dokument COM(2019) 640 ze dne 11. prosince 2019.

(13)

    https://www.eeas.europa.eu/sites/default/files/documents/strategic_compass_en3_web.pdf .

(14)

    https://science4peace.jrc.ec.europa.eu/ .

(15)

      https://drmkc.jrc.ec.europa.eu/initiatives-services/global-conflict-risk-index#documents/1059/list .

(16)

    https://edo.jrc.ec.europa.eu/edov2/php/index.php?id=1000 .

(17)

    https://www.efas.eu/en .

(18)

      https://land.copernicus.eu/ .

(19)

     Kromě toho bezpečnostní služby programu Copernicus řeší bezpečnost klimatu pomocí nových geoprostorových produktů a služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu poskytuje informace a nástroje, které umožňují zmírňovat změnu klimatu a přizpůsobovat se jí.

(20)

    https://drmkc.jrc.ec.europa.eu/inform-index/INFORM-Climate-Change/Methodology .

(21)

    https://emodnet.ec.europa.eu/en .

(22)

    https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/destination-earth .

(23)

     Dobrým příkladem takové spolupráce jsou každoroční dialogy v regionálním prostředí v rámci partnerství EU a programu OSN pro životní prostředí (UNEP) v oblasti klimatu, životního prostředí a bezpečnosti.

(24)

   [vložte odkaz na údaje agentury EDA o energii v odvětví obrany].

(25)

   Tavares da Costa, R., Krausmann, E., Hadjisavvas, C., Impacts of climate change on defence-related critical energy infrastructure (Dopady změny klimatu na kritickou energetickou infrastrukturu související s obranou), 2023, doi:10.2760/03454.

(26)

      Mise EU v programu Horizont Evropa)

(27)

   Mezi příklady projektů financovaných EU, které jsou vysoce relevantní pro provázanost klimatu a bezpečnosti, patří: HABITABLE (Linking Climate Change, Habitability and Social Tipping Points: Scenarios for Climate Migration (Propojení změny klimatu, obyvatelnosti a sociálních bodů zvratu: scénáře klimatické migrace)); CASCADES (CAScading Climate risks: towards ADaptive and resilient European Societies (Kaskádová klimatická rizika: cesta k adaptivním a odolným evropským společnostem)); RECEIPT (REmote Climate Effects and their Impact on European sustainability, Policy and Trade (Vzdálené účinky změny klimatu a jejich dopad na udržitelnost, politiku a obchod v Evropě)); CoCliCo (Coastal Climate Core Service (hlavní služba pro pobřežní klima)); CLIMAAX (CLIMAte risk and vulnerability Assessment framework and toolboX (Rámec a soubor opatření pro posouzení rizik a zranitelnosti spojených s klimatem)); ESPREssO (Enhancing Synergies for disaster PRevention in the EurOpean Union (Posílení synergií pro prevenci katastrof v Evropské unii)); CaseXtreme (ChAnges in the Statistics of EXTremes Events in climate (Změny ve statistice extrémních jevů souvisejících s klimatem)); MIRACA (Multi-hazard Infrastructure Risk Assessment for Climate Adaptation (Posuzování širší škály rizik souvisejících s infrastrukturou pro přizpůsobení se změně klimatu)); ARCOS (Artic Observatory for Copernicus SEA Security Service (Arktická observatoř služby pro bezpečnost moře v rámci programu Copernicus)); CENTAUR (Copernicus Enhanced Tools for Anticipative Response to Climate Change in the Emergency and Security Domain (Posílené nástroje programu Copernicus pro předjímající reakci na změnu klimatu v oblasti mimořádných události a bezpečnosti)); EGSIEM (European Gravity Service for Improved Emergency Management (Evropská gravitační služba pro lepší zvládání mimořádných událostí)); GPP (GEOSS Platform Plus (platforma GEOSS Plus)); PLACARD (PLAtform for Climate Adaptation and Risk reduction (Platforma pro přizpůsobení se změně klimatu a snížení rizik)); AD4GD (All Data 4 Green Deal (iniciativa Zelená data pro všechny)); BIOSEC (Biodiversity and Security: understanding environmental crime, illegal wildlife trade and threat finance (Biologická rozmanitost a bezpečnost: porozumění trestné činnosti proti životnímu prostředí, nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy a financování hrozeb)) a ConFooBio (Resolving conflicts between food security and biodiversity conservation under uncertainty (Řešení konfliktů mezi zabezpečením potravin a ochranou biologické rozmanitosti v podmínkách nejistoty)).

(28)

      https://research-and-innovation.ec.europa.eu/funding/funding-opportunities/funding-programmes-and-open-calls/horizon-europe/cluster-6-food-bioeconomy-natural-resources-agriculture-and-environment_en

(29)

   Tým Evropa tvoří Evropská unie, její členské státy, Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD).

(30)

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa.

(31)

   Viz Koncepce stabilizace EU, dokument WK 13776/2022 INIT, 12. října 2022.

(32)

   Jak je uznáno v koncepci EU pro zprostředkování mírových jednání a v následných závěrech Rady o zprostředkování mírových jednání EU (7. prosince 2020) a v pokynech ESVČ pro zprostředkování mírových jednání.

(33)

     EU zahájila iniciativu „tým Evropa“ zaměřenou na přeshraniční hospodaření s vodou v Africe na konferenci OSN o vodě v březnu 2023.

(34)

   Humanitární pomoc EU a mechanismus civilní ochrany Unie (UCPM) zaujímají čelné místo v reakci EU na extrémní povětrnostní jevy a jejich humanitární důsledky. Část humanitárního rozpočtu EU (1,7 miliardy EUR na rok 2023) je určena na řešení humanitárních potřeb v důsledku katastrof způsobených klimatem, jejichž četnost, trvání a rozsah se v důsledku změny klimatu zvyšují.

(35)

    Část humanitárního rozpočtu EU (1,7 miliardy EUR na rok 2023) je určena na řešení humanitárních potřeb v důsledku katastrof způsobených klimatem, jejichž četnost, trvání a rozsah se v důsledku změny klimatu zvyšují. V roce 2022 byla vytvořena kapacita pro evropskou humanitární reakci na podporu reakce EU na krize, včetně katastrof způsobených klimatem.

(36)

   Jak je uvedeno v koncepci EU pro účinnou civilně-vojenskou koordinaci na podporu humanitární pomoci a odstraňování následků katastrof .

(37)

   ST 9588 2023 INIT, 22. května 2023.

(38)

   Viz také odkaz na platformu EU pro odbornou přípravu v oblasti klimatu a bezpečnosti, která je stanovena jako nové opatření v kapitole 3 tohoto společného sdělení.

(39)

   Mandáty SBOP zahrnují mise týkající se předcházení konfliktům a udržování míru, řešení krizí, společných operací v oblasti odzbrojení, vojenského poradenství a pomoci, jakož i humanitární a záchranné mise a mise v oblasti stabilizace po skončení konfliktu.

(40)

   Viz kapitola 1 tohoto společného sdělení.

(41)

   Například mise OSN na pomoc Somálsku (UNSOM) v současné době usiluje o ochranu vodních zdrojů prostřednictvím nasazení příslušníků mírových sil s cílem zajistit přístup k nouzovým a udržitelným dodávkám vody a zabránit tomu, aby nad nimi získala kontrolu teroristická organizace Aš-Šabáb.

(42)

   Prováděcí pravidla Evropského mírového nástroje zahrnují výkonnost v oblasti klimatu a životního prostředí jako kritérium pro zadávání veřejných zakázek v rámci jeho opatření pomoci.

(43)

     Viz také pracovní dokument útvarů Komise zabývající se vysídlením a migrací v souvislosti s katastrofami, změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí.

(44)

   Viz Stručná koncepce pro možnou civilní podporu SBOP, pokud jde o boj proti trestné činnosti v oblasti životního prostředí a snížení environmentální stopy vnitřních bezpečnostních sil hostitelského státu, ESVČ(2022) 2086, prosinec 2022.

(45)

   Dokument JOIN(2023) 8 ze dne 10. března 2023.

(46)

    https://eda.europa.eu/what-we-do/eu-policies/symbiosis .

(47)

  https://eda.europa.eu/docs/default-source/eda-factsheets/2019-06-07-factsheet-energy-defence (nové údaje budou zveřejněny v příštích dnech).

(48)

Připravované údaje EDA ukazují zvýšení účinnosti o přibližně 33 % v období 2016–2020.

(49)

Viz rovněž společné sdělení o analýze nedostatků v oblasti investic do obrany a dalším postupu, JOIN(2022)24 final, 18.5.2022.

(50)

Síť, které spolupředsedají ESVČ a EDA, vypracovala a schválila orientační šablonu, kterou mají členské státy použít při vypracovávání vnitrostátních strategií pro přípravu ozbrojených sil na změnu klimatu.

(51)

   Dokument JOIN(2022) 48 final z 10. listopadu 2022.

(52)

   To je v souladu s politikou v oblasti TEN-T, jejímž cílem je snížit uhlíkovou stopu v odvětví dopravy a dopady změny klimatu, zatímco nové nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva stanoví závazné cíle pro zavádění infrastruktury pro dobíjení elektřiny a čerpání vodíku.

(53)

   Tavares da Costa, R., Krausmann, E., Hadjisavvas, C., Impacts of climate change on defence-related critical energy infrastructure (Dopady změny klimatu na kritickou energetickou infrastrukturu související s obranou), 2023, doi:10.2760/03454.

(54)

   Iniciativa financovaná Komisí, kterou řídí agentura EDA a která se zabývá projektovými záměry založenými na zásadách oběhového hospodářství v oblastech kritických surovin, aditivní výroby, materiálů pro textil, ekodesignu, zelených veřejných zakázek, databáze SCIP podle rámcové směrnice o odpadech, dat, zavádění systému EMAS ve vojenských pásmech a řízení náhradních dílů. Speciální projektový okruh se zabývá relevantními kritickými surovinami pro obranu EU, jako je titan, wolfram, antimon, včetně podpory jejich oběhovosti v různých částech dodavatelského řetězce.

(55)

    https://eda.europa.eu/what-we-do/eu-policies/symbiosis .

(56)

   Patří sem i nový projekt E+ZERO, jehož cílem je navrhnout a demonstrovat rychle nasaditelný modulární tábor s pozitivní energetickou bilancí, pokročilými technologiemi pro hospodaření s vodou a její čištění a bez emisí skleníkových plynů.

(57)

    https://www.pesco.europa.eu/project/energy-operational-function/ .

(58)

   EU otevřela svou energetickou platformu EU těm sousedním zemím, které jsou nejvíce postiženy útočnou válkou Ruska proti Ukrajině, aby společně řešily své obavy o energetickou bezpečnost.

(59)

   Cílem společného sdělení o vnější energetické angažovanosti EU v měnícím se světě (JOIN(2022) 23 final), které bylo zveřejněno současně s plánem REPowerEU dne 18. května 2022, je snížit celkovou světovou poptávku po energii, podpořit mezinárodní rozvoj obnovitelných zdrojů a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž o zdroje v globálnějším měřítku.

(60)

Viz závěry Evropské rady ze dne 23. března 2023: „Evropská rada vítá letošní konferenci OSN o vodě a její akční program pro vodu. Uznává potřebu posílených opatření na úrovni EU i na celosvětové úrovni v oblasti vody a zdůrazňuje význam strategického přístupu EU k zabezpečení dodávek vody.“

(61)

     EU je i nadále odhodlána dodržovat dříve dohodnutý mezinárodní postoj podle rozhodnutí X/30 Úmluvy o biologické rozmanitosti

(62)

   EU provádí vojenskou výcvikovou misi (EUTM Somalia) a civilní misi zaměřenou na budování námořních kapacit (EUCAP Somalia) a OSN provádí pomocnou misi (UNSOM).

(63)

   EU pořádá dialogy o klimatu a životním prostředí a akce regionální a dvoustranné spolupráce, včetně dialogů na vysoké úrovni o změně klimatu a životním prostředí s Kanadou, Indií, Japonskem, Jižní Koreou, USA a dalšími zeměmi, a usiluje o zelenou alianci s partnery, kteří prokázali odhodlání dosáhnout nejvyšších ambicí. EU rovněž pořádá politické a bezpečnostní dialogy s bilaterálními partnery a bude do těchto diskusí i nadále zahrnovat otázky změny klimatu a životního prostředí, přičemž bude vycházet z dobrých zkušeností z těchto dialogů s USA, Kanadou, Spojeným královstvím a Rwandou.

(64)

      https://www.consilium.europa.eu/media/54412/final_declaration-en.pdf .

(65)

    https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2023/01/10/eu-nato-joint-declaration-10-january-2023/ .