P9_TA(2023)0009

Provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2022

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2023 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2022 (2022/2048(INI))

(2023/C 214/04)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), a zejména na články 21 a 36 této smlouvy,

—	s ohledem na zprávu místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 14. června 2022 nazvanou „Zpráva o SZBP – naše priority na rok 2022“,

—	s ohledem na dokument „Strategický kompas pro bezpečnost a obranu – Za Evropskou unii, která chrání své občany, hodnoty a zájmy a přispívá k mezinárodnímu míru a bezpečnosti“, který schválila Rada dne 21. března 2022 a potvrdila Evropská rada dne 24. března 2022,

—	s ohledem na závěry Rady ze dnů 24. a 25. března 2022,

—	s ohledem na versailleské prohlášení ze dne 11. března 2022,

—	s ohledem na závěry Rady ze dnů 23. a 24. června 2022 o širší Evropě, Ukrajině, žádostech Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie o členství, západním Balkánu, hospodářských otázkách, Konferenci o budoucnosti Evropy a vnějších vztazích,

—	s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 12. října 2022 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2022“ (COM(2022)0528),

—	s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 2. března 2022 o agresi vůči Ukrajině (A/RES/ES-11/L.1) a ze dne 12. října 2022 o územní celistvosti Ukrajiny: obhajoba zásad Charty OSN (A/RES/ES - 11/L.5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (1),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2021 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2021“(COM(2021)0644),

—	s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 7. dubna 2022 o pozastavení práv členství Ruské federace v Radě pro lidská práva (A/RES/ES-11/L.4),

—	s ohledem na zprávu o konečných závěrech Konference o budoucnosti Evropy ze dne 9. května 2022,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 4. května 2022 o opatřeních v návaznosti na Konferenci o budoucnosti Evropy (2),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (3),

—	s ohledem na závěry Rady o onemocnění COVID-19, řešení krizí a odolnosti, bezpečnosti a obraně, vnějších aspektech migrace a vnějších vztazích, které přijala dne 16. prosince 2021,

—	s ohledem na svá doporučení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 23. listopadu 2022 k nové strategii EU pro rozšíření (4);

—	s ohledem na strategickou koncepci NATO, kterou přijali představitelé států a vlád členských zemí NATO na summitu NATO konaném v Madridu dne 29. června 2022,

—	s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1325 ze dne 31. října 2000, která stanovila agendu pro ženy, mír a bezpečnost,

—

s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 25. listopadu 2020 nazvané „Akční plán EU pro rovnost žen a mužů (GAP III) – ambiciózní agenda pro genderovou rovnost a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU“ (JOIN(2020)0017),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2022 o perspektivách řešení pro Izrael a Palestinu v podobě existence dvou států (5),

—	s ohledem na společné prohlášení o spolupráci mezi EU a NATO, které dne 10. ledna 2023 podepsali předseda Evropské rady, předsedkyně Komise a generální tajemník Organizace Severoatlantické smlouvy,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9–0292/2022),

vzhledem k tomu, že nevyprovokované a neoprávněné napadení Ukrajiny Ruskou federací, kterou podpořil Lukašenkův režim v Bělorusku, znovu přineslo na evropský kontinent válku a obrovskou zkázu a utrpení; vzhledem k tomu, že Rusko se na Ukrajině dopouští válečných zločinů; vzhledem k tomu, že tato válka vážně ohrožuje evropskou i celosvětovou bezpečnost; vzhledem k tomu, že Rusko vyhrožuje použitím jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že válka se odrazila v globálních dodavatelských řetězcích a v několika světových regionech ohrozila potravinové zabezpečení; vzhledem k tomu, že nezákonná útočná válka Ruska proti Ukrajině destabilizovala hospodářství, způsobila nárůst cen energií, zhoršila klimatickou krizi a může vážně destabilizovat mnoho členských států i třetích zemí, zejména zemí západního Balkánu a Východního partnerství, a významně tak změnila geopolitický kontext společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU (SZBP); vzhledem k tomu, že napadení Ukrajiny je součástí Putinova plánu na přebudování euro-atlantické bezpečnostní architektury; vzhledem k tomu, že jeho plány zmařil hrdinný odpor ukrajinské armády; vzhledem k tomu, že EU od roku 2014 nedokázala plně použít nástroje společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) k účinné podpoře Ukrajiny proti Rusku, i když v tomto roce došlo k určitým zlepšením; vzhledem k tomu, že má-li být EU vnímána jako úspěšný a důvěryhodný světový aktér, musí dále rozvíjet své schopnosti a posilovat svou politickou vůli s cílem zajistit bezpečnost ve svém bezprostředním sousedství;

vzhledem k tomu, že země Východního sousedství a západního Balkánu potřebují mírové řešení konfliktů, větší stabilitu a bezpečnost a intenzivnější vzájemnou spolupráci; vzhledem k tomu, že bezpečnost v těchto regionech je značně ohrožena ruskou invazí na Ukrajinu a možným rozšířením rozpínavosti Ruska do sousedních zemí; vzhledem k tomu, že destabilizace našeho bezprostředního sousedství ohrožuje stabilitu, mír a bezpečnost EU;

vzhledem k tomu, že ruská útočná válka proti Ukrajině zdůrazňuje, že EU musí na světových fórech jednat rozhodněji, ambiciózněji, věrohodněji, strategičtěji a jednotněji a nezávisle stanovit vlastní strategické cíle a vytvořit a využívat kapacity k jejich dosažení; vzhledem k tomu, že se ukázalo, že je třeba, aby Evropa zařadila svou energetickou nezávislost mezi prioritní úkoly;

vzhledem k tomu, že ruská útočná válka proti Ukrajině je pro EU varovným signálem, neboť bezprostředně ohrožuje evropský a světový bezpečnostní řád a bezpečnost EU a jejích členských států; vzhledem k tomu, že ruská invaze na Ukrajinu dala impuls ke geopolitickému předefinování SZBP a obecně vnější činnosti EU a ke stanovení ambiciózní vize, která bude vycházet ze zájmů Unie v novém geopolitickém kontextu a která bude k dosažení strategicky významných výsledků vyžadovat skutečnou vůli jednat a transatlantickou spolupráci; vzhledem k tomu, že v reakci na ruskou agresi požádaly Finsko a Švédsko o členství v NATO; vzhledem k tomu, že tento konflikt ukazuje, že členské státy musí definovat společnou klasifikaci hrozeb a prokázat skutečnou solidaritu s členskými státy v přední linii; vzhledem k tomu, že tato válka znovu potvrdila úlohu NATO jako garanta evropské bezpečnosti a nezbytnost silných transatlantických vazeb;

E.	vzhledem k tomu, že Unie musí bezpodmínečně řešit své největší slabiny, jako je přílišná závislost na Rusku a Čínské lidové republice (ČLR), a posílit odolnost a připravenost na hrozby spojené s totalitními a nedemokratickými režimy;

F.	vzhledem k tomu, že ruská invaze rovněž poukázala na to, že je nutné, aby členské státy prokázaly politickou vůli přeměnit SZBP v plnohodnotnou evropskou politiku, jak zdůraznily výsledky Konference o budoucnosti Evropy, které vzešly od samotných občanů;

vzhledem k tomu, že potenciál rychlých, účinných a účelných opatření v oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky stanovených v Lisabonské smlouvě byl v posledním desetiletí kvůli nedostatečné politické vůli členských států využíván jen ve velmi omezené míře; vzhledem k tomu, že v důsledku změn v evropském bezpečnostním prostředí je nejvyšší čas začít používat všechny nástroje, které jsou k dispozici podle Smlouvy o EU, zejména nástroje SBOP; vzhledem k tomu, že v prosinci 2009 Lisabonská smlouva stanovila prvky, jako je vojenský fond pro zahájení operace podle čl. 41 odst. 3 písm. b), možnost členských států vytvořit skupinu s ambicióznějšími cíli v oblasti bezpečnosti a obrany podle článku 44 nebo možnost definovat skutečně evropskou politiku v oblasti obranných schopností a vyzbrojování podle čl. 42 odst. 3;

H.	vzhledem k tomu, že v konkrétních oblastech politiky by mohla být okamžitě použita překlenovací ustanovení pro přechod od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou; vzhledem k tomu, že současné ohrožení evropské bezpečnosti vyžaduje okamžité přizpůsobení některých pracovních metod;

vzhledem k tomu, že Rada jednala rychle a jednotně a dosud v souvislosti s válkou na Ukrajině přijala devět balíčků sankcí proti Rusku, včetně sankcí vůči fyzickým osobám, jako je zmrazení majetku a cestovní omezení, hospodářských sankcí zaměřených na finanční, obchodní, energetické, dopravní, technologické a obranné odvětví, omezení sdělovacích prostředků, diplomatických opatření, omezení hospodářských vztahů s okupovaným Krymem, Sevastopolem a Doněckou a Luhanskou oblastí, které nejsou pod kontrolou vlády, a opatření hospodářské spolupráce, což jsou všechno opatření, která přinášejí solidaritu a jednotu, ale k zastavení agresora nestačí;

vzhledem k tomu, že omezování svobody sdělovacích prostředků a nárůst dezinformačních kampaní, zahraničního vměšování a útoků na novináře je celosvětovým trendem, který je nejvýraznější v zemích, které se odklání od demokracie, a v setrvale totalitních státech; vzhledem ke znepokojivým důsledkům tohoto trendu pro lidská práva, demokracii, účast veřejnosti a rozvoj v mezinárodním měřítku; vzhledem k tomu, že EU musí posílit spolupráci s podobně smýšlejícími partnerskými zeměmi, aby mohla prosazovat a bránit svobodu sdělovacích prostředků a svobodu projevu a bojovat proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování ve třetích zemích;

K.	vzhledem k tomu, že dlouhodobá nestabilita a nepředvídatelnost bezpečnostní situace na hranicích EU a v jejím bezprostředním sousedství představují přímou hrozbu pro bezpečnost Unie a jejích členských států;

L.	vzhledem k tomu, že vláda Ruské federace na pokyn Vladimira Putina pokračuje ve světě v páchání teroristických činů namířených proti politickým oponentům a suverénním státům, což od roku 2014 kulminuje jeho invazí a okupací na Ukrajině;

vzhledem k tomu, že celosvětové důsledky neospravedlnitelné invaze Ruské federace na Ukrajinu jsou umocněny dopadem probíhající bezprecedentní pandemie COVID-19, která se rozšířila z Wu-chanu v ČLR; vzhledem k tomu, že návrat plnohodnotné války na evropský kontinent, hospodářská nestabilita a záměrné využívání volatility trhu s energií Ruskou federací bezprostředně vytváří nejisté geopolitické prostředí pro občany Evropské unie, kandidátské země a potenciální kandidátské země i pro partnery po celém světě;

vzhledem k tomu, že má-li Unie dosáhnout strategické autonomie, musí být schopna řešit všechny strategicky významné záležitosti, aniž by se příliš spoléhala na kapacity třetích států a subjektů mimo EU, a musí odstranit slabiny, kvůli nimž Unii hrozí vnitřní rozkol a vynucené ústupky autoritářským aktérům; vzhledem k tomu, že dosažení strategické autonomie umožní Unii díky silnému postavení dále posilovat vnější činnost, účinněji sledovat a prosazovat své zájmy založené na hodnotách a více přispívat ke globálnímu multilateralismu, mírovému řešení konfliktů a rozvoji demokracie, právního státu a základních práv na celém světě; vzhledem k tomu, že bez skutečných investic do obrany členských států se nebude EU schopna bránit ani nebude důvěryhodným aktérem; vzhledem k tomu, že navzdory pokračující ruské agresi vůči Ukrajině, která trvá od roku 2014, bylo rozhodnutí vedoucích představitelů NATO, které se týkalo vyčlenění nejméně 2 % HDP na výdaje na obranu, provedeno pouze několika spojenci z řad členských států, zejména těmi na východním křídle; vzhledem k tomu, že splnění této prahové hodnoty svědčí o skutečné vůli posílit jak evropskou bezpečnost, tak současně postavení EU;

vzhledem k tomu, že dobrovolné přistoupení evropských států k EU zůstává nejúspěšnějším nástrojem zahraniční politiky Unie; vzhledem k tomu, že dne 23. června 2022 byl Ukrajině a Moldavské republice udělen status kandidátské země EU a Gruzii byla přiznána evropská perspektiva; vzhledem k tomu, že dne 15. prosince 2022 udělila Evropská rada Bosně a Hercegovině status kandidátské země pro členství v EU, a Kosovská republika podala žádost o členství v EU;

vzhledem k tomu, že SZBP Unie spočívá na zásadách demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úcty k lidské důstojnosti, rovnosti a solidarity a na dodržování zásad Charty OSN a mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že hodnoty Unie zakotvené v článku 2, čl. 3 odst. 5 a článku 21 Smlouvy o EU jsou v jejím bezprostředním zájmu; vzhledem k tomu, že tyto demokratické hodnoty jsou pod stále silnějším autokratickým tlakem, který oslabuje kontrolu zneužívání moci, zvyšuje počet a závažnost případů porušování lidských práv a omezuje prostor pro občanskou společnost, nezávislé sdělovací prostředky a demokratická opoziční hnutí; vzhledem k tomu, že podle organizace Freedom House bylo v roce 2021 již šestnáctým rokem zaznamenáno celosvětové oslabování demokracie;

vzhledem k tomu, že dopady změny klimatu mají čím dál závažnější důsledky pro různé aspekty lidského života, možnosti rozvoje, světový geopolitický řád a světovou stabilitu; vzhledem k tomu, že ti, kteří mají méně zdrojů na přizpůsobení se změně klimatu, budou touto změnou nejvíce zasaženi; vzhledem k tomu, že zahraniční politika EU by se měla více zaměřit na podporu mnohostranné činnosti tím, že EU bude spolupracovat na konkrétních otázkách souvisejících s klimatem, budovat strategická partnerství a upevňovat spolupráci a interakci mezi státními a nestátními subjekty, včetně hlavních přispěvatelů ke globálnímu znečištění;

vzhledem k tomu, že mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech, jenž je zakotven v mezinárodním právu a mnohostranných institucích, hrozí zevnitř i zvenčí stále větší rizika; vzhledem k tomu, že autokratické státy se na vlastní pěst a prostřednictvím koordinovaných opatření pokoušejí podkopat mnohostranné organizace a agentury i mezinárodní humanitární právo a právo v oblasti lidských práv, oslabit jeho význam pomocí kooptace nebo obcházet či mařit jeho uplatňování a zároveň podporovat další rozvoj autokratických norem v EU a ve třetích zemích, a to i prostřednictvím diplomatických, hospodářských nebo vojenských pobídek a nátlaku a dezinformačních kampaní; vzhledem k tomu, že invaze Ruska na Ukrajinu a jeho záměrně páchané válečné zločiny představují útok na základy mnohostranného světového řádu založeného na pravidlech;

S.	vzhledem k tomu, že EU musí zdokonalit přijímání rychlých a účinných rozhodnutí, zejména v rámci SZBP, a v reakci na krize vystupovat jednotně a jako skutečný globální aktér;

zdůrazňuje, že rychlá, jednotná a neochabující reakce EU na ruskou válečnou agresi vůči Ukrajině a její schopnost poučit se z předchozích geostrategických chyb je důkazem účinné zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU, která se řídí sdílenými hodnotami v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu; zdůrazňuje, že má-li Unie posílit svou úlohu důvěryhodného hráče v zahraniční politice založené na hodnotách, spolehlivého mezinárodního partnera a důvěryhodného aktéra na poli bezpečnosti a obrany, musí přijmout příslušné rozhodovací postupy a v oblastech, v nichž jsou již k dispozici, tyto postupy uplatňovat;

konstatuje, že reakci EU na útočnou válku Ruska proti Ukrajině bedlivě sledují mnohé autokracie po celém světě a že postoj EU bude mít rozhodující vliv na to, jak se budou chovat na mezinárodní scéně; zdůrazňuje, že má-li být EU a její členské státy důvěryhodnými aktéry, musí zvýšit svou vojenskou, politickou a humanitární pomoc Ukrajině a posílit obranu proti ruským hrozbám cílícím na evropskou bezpečnost;

je přesvědčen, že zajištění bezpečnosti, prosperity a světového vedoucího postavení EU je úzce spojeno s konsolidací procesu rozšíření, rychlejším přistoupením kandidátských a potenciálních kandidátských zemí a posílením politiky sousedství EU;

zdůrazňuje, že obrovské změny v geopolitickém prostředí způsobené ruskou útočnou válkou proti Ukrajině a dalšími mezinárodními výzvami, mezi něž patří pokračující světový nárůst autoritářských režimů, stále užší spolupráce Číny a Ruska, asertivní zahraniční politika ČLR, klimatická krize a dopady pandemie COVID-19, vyžadují rychlejší a rozhodnější provádění koncepce strategické autonomie, solidaritu a geopolitické uvědomění EU, která musí mít podobu konkrétních a věrohodných opatření v prioritních tematických a zeměpisných otázkách, a zároveň ukazuje, že je nutné posílit spolupráci s NATO a podobně smýšlejícími spojenci po celém světě; v této souvislosti zdůrazňuje, že přímá či nepřímá podpora nezákonných postojů Ruska některou třetí zemí, konkrétně tím, že ve Valném shromáždění OSN hlase o příslušných rezolucích stejně jako Rusko nebo tím, že Rusku pomáhá obcházet sankce EU, by měla mít jasné, rychlé a konkrétní důsledky pro naše politické a obchodní vztahy s touto zemí;

zdůrazňuje, že Unie může naplnit poslání globálního hráče a ochránce bezpečnosti pouze pružnějším a účinnějším rozhodováním, a to i v oblasti bezpečnostní a obranné politiky;

zdůrazňuje, že činnost Unie by se měla řídit a být v souladu s hodnotami a zásadami uvedenými v článku 21 Smlouvy o EU, na nichž byla Unie založena;

domnívá se, že čl. 21 odst. 2 Smlouvy o EU by měl být změněn tak, aby na seznam cílů SZBP přidal koncepci „strategické autonomie“, aby se EU mohla stát úspěšným diplomatickým a bezpečnostním aktérem tím, že bude vést vlastní zahraniční a bezpečnostní politiku založenou na důrazné činnosti, jež bude mít podobu konkrétních opatření, politik, rozpočtů a závazků;

připomíná, že Strategický kompas přijatý Radou v březnu 2022 má EU a jejím členským státům poskytnout strategické pokyny a nástroje pro posílení jejich obranyschopnosti, pro účinnou ochranu míru ve stále více nepřátelském prostředí na světové a regionální úrovni a pro to, aby se staly asertivnějšími globálními aktéry v zájmu míru a lidské bezpečnosti; vyzývá proto vysokého představitele, místopředsedu Komise, Komisi a členské státy, aby si za prioritu vytkli jeho rychlé a plné provedení ve spolupráci s podobně smýšlejícími partnery a v plném souladu se strategickou koncepcí NATO ze dne 29. června 2022 a aby se přitom poučili ze zkušeností získaných během útočné války Ruska proti Ukrajině;

zdůrazňuje potřebu silné komunikační kampaně, která vyzdvihne přínosy Strategického kompasu pro evropskou bezpečnost a evropské občany;

10.

zdůrazňuje, že aby možné dosáhnout nutného geopolitického předefinování, které si vynucují současné výzvy, měla by EU svou SZBP založit na těchto čtyřech krocích:

—	přizpůsobit institucionální a rozhodovací ujednání EU a dosáhnout politické vůle a jednoty v zahraniční a bezpečnostní politice přijetím rozhodování kvalifikovanou většinou, aby bylo možné zavčas přijímat preventivní opatření a rychlá protiopatření,

—	v praxi jednat v souladu s koncepcí strategické autonomie a v duchu solidarity, posílit přístup k multilateralismu a spojenectvím, snížit strategickou závislost na nedemokratických režimech a zvýšit odolnost Unie;

—	stát v čele posilování multilateralismu, upevňovat a konsolidovat aliance a partnerství a navazovat nová strategická partnerství se stejně smýšlejícími demokratickými partnery pro lepší svět a řešit asertivní chování autoritářských a totalitních režimů,

—	zlepšit parlamentní diplomacii jako preventivní a účinný nástroj zahraniční politiky;

11.

zdůrazňuje, že ambiciózní závazky a rétorika zahraniční politiky EU v oblasti lidských práv musí být soudržné a že EU musí jít příkladem; vyjadřuje proto politování nad tím, že EU i nadále postupuje ve srovnatelných lidskoprávních záležitostech ve světě nedůsledně; vyjadřuje rovněž politování nad zhoršujícím se stavem lidských práv a právního státu v řadě členských států EU, což oslabuje důvěryhodnost EU; vyzývá EU a její členské státy, aby šly příkladem a důsledně dodržovaly lidská práva;

12.

zdůrazňuje, že EU by měla i nadále usilovat o kontrolu zbraní a o vícestranné dohody o odzbrojení a nešíření zbraní;

Posílení institucionální architektury a rozhodovacích postupů EU v zahraniční a bezpečnostní politice

13.

vítá pozoruhodnou míru jednoty a odhodlání EU rychle a důrazně reagovat na ruskou útočnou válku proti Ukrajině; naléhavě žádá členské státy, aby zachovaly a, bude-li to nutné, zvýšily tuto silnou a soudržnou pomoc Ukrajině a jejím občanům v plném souladu s měnícími se potřebami Ukrajiny a se závazkem EU podporovat nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny; vyzývá ke stejné jednotě v případě jakýchkoli útoků na naše demokracie nebo společné hodnoty;

14.

naléhavě žádá členské státy, aby zachovaly jednotu a odhodlání a navázaly na tuto bezprecedentní úroveň spolupráce; vyzdvihuje význam jednotného a důsledného uplatňování základních hodnot a zásad Unie a zdůrazňuje, že je důležité tuto jednotu zachovat a dále posilovat strategickou autonomii, bezpečnost a odolnost EU a jejích členských států účinnějším rozhodováním v oblasti SZBP, čehož lze dosáhnout:

co nejrychlejším přechodem na rozhodování kvalifikovanou většinou ve všech oblastech SZBP, přičemž v prvním roce by se v prioritních oblastech (jako je globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv, neboli Magnitského zákon EU) a v dalších oblastech zahraniční politiky začala využívat překlenovací ustanovení podle Smluv, s výjimkou vytvoření vojenských misí nebo operací s výkonným mandátem v rámci SBOP;

b)	svoláním konventu aktivací postupu pro revizi Smluv podle článku 48 Smlouvy o EU s cílem mimo jiné zakotvit ve Smlouvách hlasování kvalifikovanou většinou ve všech záležitostech týkajících se SZBP EU;

c)	snahou o vytvoření skutečné vojenské a obranné unie, která by byla interoperabilní s aliancí NATO a doplňovala se s ní a která by v případě potřeby mohla jednat nezávisle;

d)	podporou konstruktivního využívání možnosti zdržet se hlasování v souladu s čl. 31 odst. 1 Smlouvy o EU do doby, než by na rozhodnutí bez vojenských nebo obranných důsledků začalo být plně uplatňováno hlasování kvalifikovanou většinou;

zajištěním toho, aby členské státy teoreticky i prakticky dodržovaly zásady Smluv, zejména článku 24 a čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU a článku 222 Smlouvy o fungování Evropské unie, v němž se vyzývá, aby členské státy aktivně a bezvýhradně podporovaly vnější a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity; poukazuje na to, že podmínky pro aktivaci čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU a způsoby poskytování pomoci nebyly nikdy jasně definovány; domnívá se, že je nezbytné urychleně vypracovat strategii solidární politiky a operativní prováděcí opatření pro doložku o vzájemné pomoci stanovenou v čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU;

plným využíváním mechanismu integrovaných opatření EU pro politickou reakci na krize (IPCR) a vytvořením Evropské bezpečnostní rady složené z ministrů členských států, aby bylo možné rychle reagovat v mimořádných situacích a vytvořit integrovaný přístup ke konfliktům a krizím, a Rady ministrů obrany;

g)	plným využitím přístupu „tým Evropa“ s cílem koordinovat činnosti v rámci zahraniční a bezpečnostní politiky EU a zamezit jejich překrývání a současně vystupovat jednotně;

h)	poskytnutím dostatečných finančních prostředků a adekvátní institucionální kapacity a technické podpory na úrovni EU a členských států, aby bylo možné se připravit a neprodleně reagovat na stávající, vznikající a budoucí výzvy; vyzývá zejména k navýšení finančních prostředků na vnější činnost EU;

i)	zapojením Parlamentu do rozhodování o vysílání vojenských a civilních bezpečnostní misí do zahraničí;

vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se domnívá, že před příslušnými rozhodnutími Rady by bylo vhodné pořádat rozpravy v plénu a přijmout usnesení, kterým by se taková operace politicky schválila, včetně jejích cílů, prostředků a doby trvání;

15.

naléhavě vyzývá členské státy, aby striktně uplatňovaly článek 31 Smlouvy o EU, který mimo jiné umožňuje Radě přijímat určitá rozhodnutí v záležitostech SZBP, jež nesouvisejí s vojenstvím, kvalifikovanou většinou, zejména rozhodnutí týkajících se sankcí a lidských práv, a aby v případě uvedeném v čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU přešly na hlasování posílenou kvalifikovanou většinou; vyzývá členské státy, aby bezodkladně začaly plně využívat překlenovací ustanovení obsažené v čl. 31 odst. 3 Smlouvy o EU, a to zejména v prioritních oblastech;

16.

znovu opakuje, že podporuje přijetí a provádění globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv, který by EU umožnil rychle zavést cílená omezující opatření vůči jednotlivcům, subjektům a orgánům, kteří jsou odpovědní za závažné porušování a zneužívání lidských práv na celém světě, jsou do takových případů zapojeni nebo jsou s nimi spojeni; vítá záměr Komise brzy rozšířit působnost globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv o korupční jednání, čímž by se uznala úzká vazba mezi korupcí a porušováním lidských práv; naléhavě žádá Komisi, aby tento legislativní návrh rozšířila o možnosti, které by posílily úlohu Evropského parlamentu při navrhování případů závažného porušování lidských práv; znovu vyzývá Radu, aby pro přijímání omezujících opatření v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv zavedla hlasování kvalifikovanou většinou;

17.

vyzývá EU a její členské státy, aby více podporovaly organizace občanské společnosti, aktivisty a investigativní novináře zapojené do boje proti korupci, tím, že budou podporovat zřizování účinných protikorupčních institucí, přijmou pevné regulační rámce a budou řešit problém netransparentních jurisdikcí a daňových rájů, zejména ve vlastních jurisdikcích;

18.

zdůrazňuje, že vymáhání sankcí uvalených na Ruskou federaci má zásadní význam, má-li se jí ztížit pokračování v útočné válce proti Ukrajině, a proto musí mít nejvyšší prioritu; naléhavě vyzývá Radu, aby zavedla omezující opatření vůči třetím zemím, které umožňují invazi Ruska na Ukrajinu, ať už tím, že mu usnadňují obcházení sankcí, nebo mu poskytují přímou vojenskou pomoc; vítá omezující opatření uvalená na běloruský režim; vítá rozhodnutí Rady, že zavede restriktivní opatření vůči Íránské islámské republice v souvislosti s dodávkou dronů Ruské federaci k použití na Ukrajině, zejména proti civilním cílům; vyzývá k rozšíření restriktivních opatření vůči Íránské islámské republice s ohledem na její pokračující poskytování dronů a na plánované poskytování střel typu země-země; důrazně podporuje návrh směrnice (6), která považuje porušení omezujících opatření Unie za trestný čin, a vyzývá k tomu, aby byl Úřad evropského veřejného žalobce pověřen zajištěním důsledného a jednotného vyšetřování a stíhání těchto trestných činů v celé EU;

19.

vyjadřuje znepokojení nad zvýšenou četností a intenzitou environmentálních a klimatických katastrof, které mají obzvláště tvrdé důsledky pro nejchudší a nejzranitelnější osoby a komunity na světě; připomíná, že přímé a nepřímé dopady změny klimatu ohrožují celosvětový mír a bezpečnost a zároveň zhoršují stávající slabiny a nerovnosti a představují riziko pro lidská práva; zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou musí Komise a členské státy hrát v rámci společného přístupu „tým Evropa“ při prosazování klimatické diplomacie na celém světě v zájmu udržení světového míru a bezpečnosti, zejména prostřednictvím intenzivnější dvoustranné a mnohostranné spolupráce s mezinárodními partnery, plným prováděním Pařížské dohody a dalších přijatých závazků, zejména vůči rozvojovým partnerům, a začleňováním klimatických opatření do všech rozměrů jejich vnější činnosti; naléhá na Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby vytvořily a zavedly silnou klimatickou diplomacii EU, jež by podporovala mezinárodní spolupráci v rámci Pařížské dohody, posílila vnější rozměr Zelené nové dohody a podpořila ambiciózní cíle stanovené pro snižování emisí CO2 ve třetích zemích;

20.

trvá na tom, aby ve všech vnějších činnostech EU, včetně obchodu a politiky udržitelného rozvoje, bylo na všech úrovních a ve všech příslušných činnostech a koncepcích plně prováděno a systematicky začleňováno genderové hledisko a akční plán EU pro rovnost žen a mužů III (GAP III), a to i po jeho skončení; naléhavě žádá ESVČ, aby zlepšila svou zeměpisnou vyváženost s cílem dosáhnout řádného zastoupení, které by odráželo různorodost všech členských států, jak je uvedeno v článku 27 služebního řádu úředníků;

21.

vyzývá EU a členské státy, aby šly příkladem při provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti; poukazuje na to, že ženy hrají klíčovou úlohu při předcházení konfliktům, mírových jednáních, budování a udržování míru, humanitární pomoci a obnově po skončení konfliktu; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU zajistila rovnou účast žen a jejich plné zapojení do veškerého úsilí o zachování míru a bezpečnosti;

22.

žádá, aby byly posíleny kapacity ESVČ a delegací EU tím, že jim budou poskytnuty vlastní a stálé nástroje a zdroje EU pro zahraniční politiku, ochranu a prosazování lidských práv a boj proti dezinformacím; požaduje aktualizaci rozhodnutí Rady ze dne 26. července 2010, aby bylo možné lépe plnit cíle a prosazovat hodnoty a zájmy EU na celém světě;

23.

naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby posílily úlohu místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku; poukazuje na to, že toho lze dosáhnout změnou Smlouvy, na jejímž základě by se z vysokého představitele, místopředsedy Komise stal ministr zahraničí Unie a hlavní vnější zástupce Unie na mezinárodních fórech, a mohl by se tedy z moci úřední účastnit jednání iniciovaných nebo vedených členskými státy; podporuje výzvu občanů Unie v rámci Konference o budoucnosti Evropy, aby EU vystupovala jednotně;

24.

bere na vědomí projev vysokého představitele, místopředsedy Komise na výroční konferenci velvyslanců EU v roce 2022 a očekává, že zjištěné nedostatky diplomatických služeb EU budou účinně vyřešeny tak, aby se posílila její kapacita a účinnost; vyzývá k vedení nezávislé evropské diplomacie ve všech oblastech, včetně například veřejné, kulturní, hospodářské, klimatické, digitální a kybernetické diplomacie, která bude založena na společné diplomatické kultuře a skutečném pocitu sounáležitosti v EU; vítá zahájení nového pilotního projektu „Na cestě k evropské diplomatické akademii“, jehož cílem je získat společné dovednosti a kompetence k účinné podpoře a obraně zásad a zájmů EU ve světě; zdůrazňuje, že pilotní projekt by se měl zaměřit také na cílové skupiny budoucí akademie a umožnit osobám, které nejsou diplomaty členských států, aby se v budoucnu staly diplomaty EU;

25.

zdůrazňuje strategickou úlohu mezinárodní kulturní spolupráce a kulturní diplomacie v zahraniční politice EU při posilování vztahů s partnerskými zeměmi, prosazování demokratických hodnot EU, ochraně kulturního dědictví v zahraničí, podpoře mezikulturního dialogu a mobility umělců a kulturních pracovníků, předcházení konfliktům, boji proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování ve třetích zemích a v boji proti nedovolenému obchodování s kulturními statky, jejich rabování a ničení; vyzývá k posílení kulturní diplomacie EU tím, že se kultura stane jedním ze strategických pilířů vnější činnosti EU a že bude vytvořen nástroj EU, který by ztělesňoval kulturní aspekty Unie na celém světě a upevňoval mezinárodní kulturní vztahy založené na kulturní spolupráci a společné tvorbě, do nichž by aktivně zapojil občanskou společnost a kulturní sektory třetích zemí; zdůrazňuje, že tento nástroj by mohl poskytovat pomoc s budováním kapacit a finanční podporu EU kulturním, tvůrčím a inovativním odvětvím občanské společnosti třetích zemí; podporuje začlenění kultury do všech stávajících a budoucích dvoustranných a mnohostranných dohod s náležitým ohledem na závazky přijaté v rámci Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů;

26.

zdůrazňuje, že geopolitická a humanitární světová krize ukazuje, že EU musí získávat důvěryhodné a přímé informace o existujících a možných vnějších hrozbách, aby byla schopna rychle a účinně reagovat a lépe chránit své zájmy v zahraničí; vyzývá k posílení Zpravodajského a informačního střediska EU (EU-INTCEN) a střediska ESVČ pro reakci na krize zvýšením jejich zdrojů a kapacit;

27.

zdůrazňuje, že je nezbytné jasně vymezit pravomoci místopředsedy Komise, vysokého představitele, předsedy Evropské komise a předsedy Evropské rady, neboť stávající regulační rámec stanovený Smlouvami a interinstitucionálními dohodami o vnějším zastupování EU v zahraničí nestanoví jasně pravomoci představitelů jednotlivých orgánů; domnívá se, že tato nejasnost může vést ke zdvojování vnější činnosti EU nebo mást protějšky EU nebo partnery z celého světa ve vztazích s Unií;

Zahájení strategické autonomie

28.

zdůrazňuje, že válka Ruska proti Ukrajině a vážné a rozsáhlé ničení, válečné zločiny a záměrné porušování lidských práv a základních norem mezinárodního práva, jichž se dopouští Ruská federace, podtrhují potřebu silnější, ambicióznější, věrohodnější, strategičtější a jednotnější přítomnosti a činnosti EU na světové scéně; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU energičtěji určila vlastní strategické cíle, jak je stanoveno ve Strategickém kompasu, a rozvíjela schopnosti a kapacity k jejich plnění, a to jak samostatně, tak ve spolupráci s podobně smýšlejícími partnery; zastává názor, že politika EU vůči Ukrajině by měla usilovat o opětovné získání všech okupovaných ukrajinských území, ochranu její nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti, rychlé ukončení právního postupu, který by umožnil zkonfiskovat majetek zmrazený sankcemi, a o postavení pachatelů, včetně Vladimira Putina, a nejvyšších vojenských a civilních funkcionářů Ruské federace před mezinárodní spravedlnost;

29.

připomíná, že EU se stane účinným diplomatickým a bezpečnostním aktérem pouze tehdy, bude-li přijímat důrazná opatření, a že svou strategickou suverenitu a solidaritu zvýší pouze přijímáním konkrétních opatření, politik, rozpočtů a závazků;

30.

vítá změnu v přístupu členských států, které zahájily posilování strategické autonomie rychlým zahájením hlavních činností uvedených ve versailleském prohlášení a Strategickém kompasu; konstatuje, že oba dokumenty zdůrazňují potřebu posílit obranné schopnosti EU členských států a pozitivně přispět k evropské, transatlantické a celosvětové bezpečnosti v úzké spolupráci, doplňkovosti a koordinaci s NATO, je-li to relevantní pro EU, zejména při přechodu k větší strategické autonomii EU;

31.

vítá, že dne 10. ledna 2023 bylo přijato třetí společné prohlášení o spolupráci mezi EU a NATO; naléhavě vyzývá Unii a členské státy, které jsou také spojenci ve strukturách NATO, aby zajistily konzistentní plnění cílů a priorit zdůrazněných ve Strategickém kompasu a strategické koncepci NATO a ve třetím společném prohlášení; zdůrazňuje, že tyto strategické procesy v NATO a EU nabízejí jedinečnou příležitost k dalšímu zintenzivnění našich konzultací a spolupráce v zájmu zvýšení bezpečnosti našich občanů a podpory míru a stability v euroatlantickém prostoru i mimo něj;

32.

konstatuje, že evropské obranné kapacity by měly být slučitelné s kapacitami NATO, které v Evropě stále zůstává hlavním garantem bezpečnosti, a doplňovat je; zdůrazňuje, že EU je partnerem NATO a že spolupráce mezi EU a NATO, která se zakládá na transparentnosti, reciprocitě, inkluzivnosti a nezávislém rozhodování, je ku prospěchu obou stran;

33.

poukazuje na to, že jakýkoli proces směřující ke strategické autonomii EU musí být doplňkový a slučitelný s NATO; zdůrazňuje proto, že rozvoj soudržných, doplňkových a interoperabilních obranných schopností má zásadní význam pro zvýšení bezpečnosti euroatlantického prostoru v souladu se zásadou jediného souboru sil; znovu opakuje, že schopnost Evropy jednat, ať jako partner, nebo samostatně, má zásadní význam pro doplňkovost s NATO a plnění hlavních úkolů aliance a pro lepší předcházení konfliktům, a je tudíž klíčová i pro bezpečnost celého evropského kontinentu;

34.

domnívá se, že Strategický kompas představuje důležitý krok k vytvoření skutečné evropské obranné unie a že musí tvořit základ pro rozvoj společné strategické kultury na úrovni Unie i jejích členských států; vyzývá EU a členské státy, aby prokázaly nezbytnou jednotu a politickou vůli urychleně provést ambiciózní opatření, ke kterým se zavázaly ve Strategickém kompasu, včetně brzkého zprovoznění kapacity EU pro rychlé nasazení; domnívá se, že provádění Strategického kompasu by EU přiblížilo cíli strategické autonomie; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit dopady ruské útočné války proti Ukrajině a zkrátit lhůty pro provedení jednotlivých opatření a projektů;

35.

připomíná však, že Evropská obranná agentura, Vojenský štáb EU, ESVČ a Komise již několik let správně identifikují nedostatky ve schopnostech členských států a v klíčových oblastech obrany, v nichž je třeba vyvinout více úsilí; domnívá se proto, že ambice stanovené ve Strategickém kompasu a závěrech Rady z Versailles budou mít smysl pouze tehdy, budou-li účinně prováděny členskými státy;

36.

vítá rychlé a opakované využívání Evropského mírového nástroje k poskytnutí nezbytné podpory, která Ukrajině umožní bránit celé své území a znovu nad ním získat kontrolu v rámci mezinárodně uznaných hranic; zdůrazňuje, že je nezbytné zlepšit schopnost Unie jednat zajištěním udržitelného a adekvátního financování, které by navazovalo na podporu, která již byla Ukrajině poskytnuta z Evropského mírového nástroje, včetně podpory poskytnuté střediskem pro sdílení informací, a využít zkušeností, které Unie získala s poskytováním pomoci Ukrajině, k zlepšení připravenosti na budoucí scénáře; vítá rozhodnutí Rady ze dne 12. prosince 2022 zvýšit rozpočet Evropského mírového nástroje o 2 miliardy EUR a zároveň umožnit další zvýšení celkového finančního stropu evropského mírového nástroje o maximální celkovou částku 5,5 miliardy EUR do roku 2027, neboť je nutné i nadále podporovat dodávky zbraní a střeliva na Ukrajinu a do dalších partnerských zemí, mimo jiné i zemí na africkém kontinentu; naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby urychleně předložil návrh na změnu rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509; dále zdůrazňuje, že je třeba vytvořit druhý mimorozpočtový nástroj, který by řídil rozvoj a vytváření celého životního cyklu kapacit, jenž zahrnuje společný vojenský výzkum a vývoj, zadávání zakázek, odbornou přípravu, údržbu a bezpečnost dodávek;

37.

vyzývá ke zvýšení finanční a vojenské pomoci Ukrajině a okamžitému nasazení moderního vybavení, zbraní a nové generace systémů protiletecké obrany; vyjadřuje podporu rozhodnutí řady členských států a mezinárodních partnerů poskytnout Ukrajině bojová vozidla pěchoty a obrněné transportéry; opakuje svou výzvu členským státům, aby zahájily dodávky moderních hlavních bojových tanků, včetně Leopardu 2s, v rámci koordinované iniciativy EU prostřednictvím buňky informačního střediska vojenského štábu EU, kterou hostí ESVČ; podporuje zřízení mise vojenské pomoci za účelem výcviku ukrajinských ozbrojených sil na území EU a vyzývá k jejímu rychlému nasazení; oceňuje práci poradní mise EU pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině a vítá nedávnou úpravu jejího mandátu, který má podpořit ukrajinské orgány a usnadnit jim vyšetřování a stíhání mezinárodních zločinů spáchaných ruskými ozbrojenými silami a žoldnéři v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině;

38.

znovu vyzývá vysokého představitele, místopředsedu Komise, členské státy a mezinárodní partnery, aby připravili rychlou a rozhodnou reakci, pokud by Rusko proti Ukrajině nasadilo chemické, biologické, radiologické nebo jaderné zbraně;

39.

vítá, že dne 18. května 2022 Komise a vysoký představitel přijali společné sdělení o analýze nedostatků v investicích do obrany a dalším postupu, a vyzývá členské státy EU, aby společně budovaly a pořizovaly nezbytné kapacity k odstranění těchto nedostatků a aby k tomuto účelu plně využívaly stálou strukturovanou spolupráci (PESCO), koordinovaný každoroční přezkum obrany (CARD), Evropský obranný fond (EDF) a nové nástroje EU na podporu častějšího společného zadávání veřejných zakázek, což pomůže zvýšit bezpečnost členských států i spojenců NATO;

40.

s potěšením bere na vědomí, že dne 1. prosince 2021 Komise a místopředseda Komise, vysoký představitel zahájili strategii Global Gateway, jež má podpořit inteligentní, čisté a bezpečné vazby v odvětví digitálních technologií, energetice a dopravě a posílit zdravotnické, vzdělávací a výzkumné systémy po celém světě, zejména v zemích globálního Jihu; vyzdvihuje mimořádný geopolitický význam této strategie pro důvěryhodné připojení, která do přístupu „tým Evropa“ začleňuje rozměry orientace, transformace, posilování odolnosti a důraz na hodnoty; vyzývá k účinné správě iniciativy Global Gateway; vítá první zasedání Rady pro Global Gateway, které se konalo dne 11. prosince 2022 a na něž byl Parlament pozván jako pozorovatel; žádá, aby byl Parlament řádně zapojen do rozhodování o investičních programech Global Gateway aby byl pravidelně informován o veškerém vývoji, včetně rozpočtových důsledků;

41.

je přesvědčen o tom, že je třeba vyvinout mnohem větší úsilí, má-li tato strategie naplnit svůj potenciál, a vyzývá orgány EU a všechny členské státy, aby urychlily její další rozpracování a provádění; domnívá se, že je nezbytné navázat spolupráci s podobně smýšlejícími partnery na rozšíření rozsahu a dopadu této strategie; vyzývá skupinu G7, aby podnikla rozhodné kroky, které by řešily nedostatky v globálních investicích do infrastruktury, mimo jiné aby poskytla nezbytné finanční prostředky;

42.

poukazuje na velký geopolitický význam Zelené dohody pro Evropu jakožto dlouhodobého nástroje, který ovlivní vztahy EU se třetími zeměmi;

43.

poukazuje na význam ambiciózní klimatické politiky EU pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, zejména na význam její internacionalizace a iniciativ, které reagují na bezpečnostní rizika související s klimatem; vzhledem k současným geopolitickým změnám a výzvám očekává, že provádění Zelené dohody pro Evropu přispěje k budování nových partnerství a diverzifikaci skladby zdrojů energie EU jako alternativy k dodávkám fosilních paliv z Ruska;

44.

zdůrazňuje, že je důležité, aby EU ve spolupráci s NATO a dalšími mezinárodními partnery, aktivněji usilovala o řešení a posílení odolnosti vůči hybridním hrozbám, kybernetickým útokům, dezinformačním a propagandistickým kampaním jak v Unii, tak ve třetích zemích; vyzývá Komisi a členské státy, aby v úzké spolupráci s NATO a s partnery, kteří nejsou členy NATO, považovaly za nejvyšší prioritu ochranu kritické evropské infrastruktury, včetně podmořského potrubí a podmořských komunikačních a elektrických kabelů; opakuje, že je naléhavě nutné, aby se evropské orgány, instituce a jiné subjekty řádně chránily před hybridními hrozbami a útoky zahraničních státních subjektů; zdůrazňuje, že je třeba, aby také rozvíjely své strategické komunikační kapacity v pracovních skupinách StratCom, včetně skupin zaměřených na třetí země, a zvláštní důraz kladly na obyvatelstvo Ruska a Běloruska a aby na tyto účely přidělily odpovídající finanční zdroje, vybavily se bezpečnými komunikačními systémy a kapacitami pro rychlou reakci na útoky a výrazně zvýšily svou odolnost;

45.

vítá odhodlání Unie a většiny členských států dosáhnout plné energetické nezávislosti na Ruské federaci a diverzifikovat své dodávky energie; znovu vyzývá k okamžitému a úplnému embargu na dovoz fosilních paliv a uranu z Ruska a k tomu, aby plynovody Nord Stream 1 a 2 zůstaly uzavřeny a byly zcela opuštěny; zdůrazňuje, že krátkodobá diverzifikace zdrojů energie by neměla být na úkor smysluplného dialogu s náhradními dodavateli energie o lidských právech; konstatuje, že tato situace ukazuje, že je zásadně nutné urychlit ekologickou transformaci;

46.

vyzývá Komisi, aby prováděla pravidelné komplexní zátěžové testy strategických dodavatelských řetězců a kritické infrastruktury EU, mimo jiné zdravotnictví, energetiky, odvětví potravin, polovodičů a kritických surovin a podmořského potrubí a kabelů, s cílem posílit jejich odolnost, zabránit vážným narušením dodavatelských řetězců a snížit závislost EU na třetích zemích na nekritickou úroveň, zejména na zemích, které nesdílejí hodnoty Unie nebo s nimiž Unie systematicky soupeří; zdůrazňuje, že je důležité, aby Unie posílila vlastní kapacity ve spolupráci se stejně smýšlejícími partnery; zdůrazňuje, že je zapotřebí pokračovat ve spolupráci s demokratickými partnery, abychom zajistili strategické zdroje používané při výrobě baterií, čipů, polovodičů a dalších kritických technologií a snížili závislost na dodávkách těchto zdrojů od nedemokratických režimů;

47.

zdůrazňuje, že kosmické odvětví má pro Evropu strategický význam; upozorňuje na to, že je třeba Unii zviditelnit jako důvěryhodného mezinárodního aktéra v kosmickém odvětví a pokročit v rozvoji technologií, které by zajistily strategickou autonomii Evropy; vyzývá EU, aby se více angažovala ve vypracování komplexní mezinárodní regulace kosmického programu, která by vycházela ze stávajících smluv, prohlášení a právních zásad OSN, na nichž je založena správa vesmíru, a která by je aktualizovala a posilovala a brala v potaz rychlý technologický vývoj; zdůrazňuje, že tento aktualizovaný regulační rámec by podpořil udržitelný a mírový rozvoj kosmického programu a zároveň zabránil jeho instrumentalizaci a militarizaci; vítá, že Komise oznámila, že předloží kosmickou strategii pro bezpečnost a obranu; domnívá se, že posílení strategické autonomie EU ve vesmíru má zásadní význam pro dosažení její všeobecné strategické nezávislosti;

48.

zdůrazňuje, že jedním z hlavních problémů 21. století je přístup k nezávadné pitné vodě, zejména proto, že téměř 60 % vodních zdrojů tvoří politické územní hranice; zdůrazňuje, že nedostatek vody vyplývající z větší poptávky světové populace po sladké vodě a ze skutečnosti, že některé země strategicky kontrolují prameny řek, může vést k velmi závažným konfliktům, pokud vodní toky nebudou využívány integrovaně a společně; naléhavě vyzývá EU, aby vypracovala politickou strategii, která by usnadnila řešení v regionech s vysoce destabilizačním potenciálem, a současně vyzývá země v oblastech, které čelí těm nejvážnějším konfliktům o vodu, aby podepsaly Úmluvu o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer z roku 1992;

49.

vyzývá Unii k rozvoji digitální nezávislosti, zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti, aby dokázala chránit demokracii a své instituce; zdůrazňuje, že nové digitální technologie ohrožují obhájce lidských práv a další osoby, protože mohou být používány ke kontrole, omezování a narušování jejich činnosti, jak nedávno ukázala odhalení v aféře Pegasus;

50.

zdůrazňuje, že Unie by ve spolupráci s podobně smýšlejícími partnery měla usilovat o globální konkurenceschopnost v oblasti výzkumu, vývoje, výroby a zavádění dronů;

51.

vítá oznámení Komise, že bude pracovat na návrzích balíčku opatření na obranu demokracie, který by ochránil Unii před zlovolným vměšováním;

V čele posilování multilateralismu a budování partnerství pro lepší svět

52.

zdůrazňuje, že je třeba především posílit OSN a že by s ní EU měla rozvíjet skutečně strategické partnerství v oblastech, které jsou prioritní pro celý svět, jako je klima, lidská práva či řešení krizí; zdůrazňuje, že Unie musí setrvat v čele snah o prosazování relevantnějšího, odolnějšího a účinnějšího multilateralismu, který by byl základem inkluzivního politického dialogu, spolupráce a konvergence zaměřených na posílení bezpečnosti lidstva, udržitelného rozvoje a na prevenci a mírové řešení konfliktů v plném souladu s mezinárodním právem a lidskými právy; naléhavě vyzývá Unii a její členské státy, aby na mnohostranných fórech vystupovaly jednotně, posilovaly vazby s podobně smýšlejícími partnery po celém světě, zintenzivnily vztahy s třetími zeměmi a jejich obyvateli a usilovaly o pragmatická a mnohostranná odvětvová řešení v oblastech, v nichž je to v souladu s jejich zájmy založenými na hodnotách;

53.

vyzývá Komisi, Radu, ESVČ a členské státy EU, aby předložily solidní návrhy, jak pro Unii získat a jak jí zaručit vlastní a trvalé místo na všech mnohostranných fórech, včetně Rady bezpečnosti OSN, aby se posílila angažovanost, soudržnost a důvěryhodnost EU ve světě;

54.

zdůrazňuje, že diplomacie by měla intenzivněji usilovat o co nejefektivnější sdělování našich postojů a o koordinovaný postup s podobně smýšlejícími demokratickými partnery, aby EU před světovým společenstvím, tj. na půdě OSN v souladu s chartou OSN a na dalších mnohostranných fórech, vystupovala co nejjednotněji, pokud jde o odsouzení Ruska a obranu zásad svrchovanosti a územní celistvosti, mezinárodního práva a mezinárodního řádu založeného na pravidlech; zdůrazňuje, že je důležité podniknout rozhodné diplomatické kroky proti státům, které blokovaly nebo které se zdržely hlasování o rezolucích OSN ze dne 2. března a 12. října 2022, aby se upozornilo na závažnost ruské agrese a na to, že mezinárodní společenství musí postupovat jednotně; poukazuje na to, že prioritou by mělo být vytváření silných a spolehlivých aliancí, partnerství a mnohostranných ujednání a budování strategické solidarity se stejně smýšlejícími zeměmi;

55.

zdůrazňuje, že je třeba, aby EU jednomyslně odsoudila ruskou agresi a aby vedoucí představitelé některých zemí EU samostatně nenavazovali kontakty s Putinem; zdůrazňuje, že by se nemělo usilovat o jednání s Ruskem, dokud o jejich zahájení nerozhodnou ukrajinské orgány, a že do té doby by EU měla Ukrajině nadále poskytovat finanční, materiální a vojenskou pomoc;

56.

zdůrazňuje, že ruská invaze na Ukrajinu ještě důrazněji ukázala, že je třeba, aby EU pokračovala v budování aliancí a ve sbližování s partnery, aby zintenzivnila spolupráci s podobně smýšlejícími partnery po celém světě, zejména s transatlantickými spojenci NATO, a aby rozšiřovala svá partnerství, zejména se zeměmi na globálním Jihu;

57.

zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že NATO má i nadále zásadní význam pro bezpečnostní řád Evropy, EU a členské státy se musí zavázat k posílení jejího evropského pilíře, mimo jiné ty členské státy, které jsou rovněž členy NATO, a to tak, že od roku 2024 budou důsledně vydávat 2 % HDP na obranu v souladu s výši výdajů stanovenou NATO a že budou předcházet zdvojování činností, snižovat roztříštěnost a posilovat interoperabilitu; naléhavě vyzývá dva zbývající členské státy NATO, aby neprodleně ratifikovaly přistoupení Švédska a Finska k NATO; domnívá se, že strategické partnerství s NATO by mělo být založeno na důvěře; trvá na tom, že je nutné oboustranně posílit a vyjasnit strategické partnerství ve strukturách NATO;

58.

žádá, aby byla upevněna spolupráce s NATO a dalšími partnerskými organizacemi, např. se skupinou států G7, a se stejně smýšlejícími partnery; zdůrazňuje, že tato partnerství by měla být nedílnou součástí SZBP;

59.

vyzývá EU a její mezinárodní partnery, aby plně využívali všechny příslušné nástroje k boji proti beztrestnosti, mimo jiné podporou Mezinárodního trestního soudu a zvláštních vnitrostátních a mezinárodních tribunálů, a aby zavedli flexibilní mechanismy spolupráce a financování s cílem rychle shromažďovat a analyzovat důkazy o mezinárodní trestné činnosti; vyzývá mezinárodní společenství, aby zajistilo, že všichni iniciátoři a pachatelé válečných zločinů a zločinů proti lidskosti budou pohnáni k plné odpovědnosti; naléhavě vyzývá EU a její členské státy,, aby usilovaly o zřízení zvláštního tribunálu, který iniciovala Ukrajina a s podporou mezinárodního společenství, který by vyšetřil a pohnal ruské vojenské a politické vedení k odpovědnosti za zločiny agrese a aby i nadále podporovaly vyšetřování Mezinárodního trestního soudu ve věci údajných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti zločinu genocidy, které jsou v současné době páchány; znovu vyzývá Komisi, aby předložila akční plán EU pro potírání beztrestnosti; zdůrazňuje, že tento akční plán by měl usilovat o lepší koordinaci a harmonizaci zdrojů a úsilí členských států při stíhání válečných zločinců v EU; domnívá se, že přechodné soudnictví hraje zásadní úlohu při zajišťování dlouhodobého míru, a naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala ambiciózní program pro budování kapacit členských států a třetích zemí, tak aby ve svých vnitrostátních právních systémech mohly uplatňovat zásadu univerzální jurisdikce;

60.

s potěšením konstatuje, že v říjnu 2022 se poprvé sešlo Evropské politické společenství, které je platformou pro diskuzi a dialog s blízkými partnery o současných zahraničněpolitických a bezpečnostních problémech a pro vzájemnou spolupráci na těchto výzvách a které má usilovat o zvýšení bezpečnosti evropského kontinentu a o politickou a bezpečnostní spolupráci na základě sdílených zájmů; vítá skutečnost, že prvního setkání v Praze se zúčastnilo 44 zemí, včetně blízkých partnerů, jako je Spojené království; vyzývá k silnému zapojení Parlamentu do vymezení oblasti působnosti a budoucí činnosti tohoto společenství; zdůrazňuje, že pro budoucí úspěch a soudržnost tohoto formátu je naprosto nezbytné určité sladění demokratických hodnot a zásad; znovu opakuje, že Evropské politické společenství nesmí za žádných okolností urychlovat proces přistoupení k EU ani být záminkou k jeho zdržování;

61.

zdůrazňuje, že je třeba intenzivněji jednat se Spojeným královstvím o možných způsobech budoucí spolupráce a koordinace v oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky v souladu s ustanoveními politického prohlášení a rovněž v rámci partnerství EU-NATO, OSN, Evropského politického společenství a dalších mezinárodních fór; naléhavě vyzývá k užší spolupráci EU s našimi britskými sousedy, neboť čelíme společným zahraničním a bezpečnostním výzvám; vyjadřuje politování nad tím, že dohoda o obchodu a spolupráci neobsahuje ustanovení o spolupráci v oblasti zahraniční a obranné politiky; zdůrazňuje, že je důležité koordinovat režimy sankcí; žádá, aby se Spojené království více zapojilo do bezpečnostních a obranných projektů; v tomto ohledu vítá rozhodnutí členů stálé strukturované spolupráce (PESCO) a Rady ze dne 14. listopadu 2022 přizvat Spojené království k projektu PESCO v oblasti vojenské mobility, což by zlepšilo vzájemnou rychlou pomoc v otázkách bezpečnosti a obrany;

62.

naléhavě vyzývá Spojené království, aby zajistilo plné provádění dohody o vystoupení, včetně Protokolu o Irsku/Severním Irsku, a aby usilovalo o praktická, flexibilní a trvalá společná řešení v mezích právního rámce tohoto protokolu; zdůrazňuje, že plné uplatňování protokolu má zásadní význam pro zachování míru a stability v Severním Irsku, kterou zajišťuje Velkopáteční (Belfastská) dohoda, i pro celistvost a řádné fungování evropského jednotného trhu;

63.

upozorňuje na význam silné transatlantické spolupráce založené na sdílených hodnotách a cílech, rovném partnerství ve vedení a odpovědnosti a na respektování nezávislosti, specifik, zájmů a ambicí obou stran, jak znovu důrazně potvrdila útočná válka Ruska proti Ukrajině; oceňuje úlohu USA při odrazování Ruska od agrese, zejména prostřednictvím sdílení zpravodajských informací, vojenské pomoci, humanitární pomoci a politické podpory a posilováním nejohroženější části východního křídla NATO; zdůrazňuje, že je třeba ještě více posílit transatlantickou spolupráci EU a USA přijetím ambiciózní transatlantické agendy; vyzývá politické vedení a orgány USA, aby pokračovaly v upevňování spolupráce a koordinace ve všech důležitých oblastech pro boj proti globálním hrozbám, které ovlivňují naše společné hodnoty, bezpečnost a prosperitu;

64.

vítá pokračující spolupráci, odhodlání a jednotný postoj při podpoře Ukrajiny a uplatňování bezprecedentního režimu sankcí, jež mají Rusko odradit od pokračování v nezákonné agresi a podpořit plné osvobození Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích; plně podporuje součinnost a společné zahraniční a bezpečnostní cíle a zavazuje se k tomu, že bude dále prohlubovat spolupráci v rámci transatlantického dialogu mezi EU a USA, například prostřednictvím transatlantické parlamentní diplomacie, a řešit řadu klíčových globálních výzev, jako je změna klimatu a hrozba, kterou představují autoritářské a totalitní režimy po celém světě, včetně Evropy a Asie;

65.

doporučuje, aby se summity EU a USA konaly pravidelně, a to nejméně jednou ročně, aby se na nejvyšší úrovni poskytl trvalý impuls pro transatlantickou spolupráci; v tomto ohledu vítá práci Transatlantické rady pro obchod a technologie a znovu navrhuje zřízení Transatlantické politické rady, která by sloužila jako fórum pro pravidelný a účinný institucionální dialog o zahraniční a bezpečnostní politice; vítá pevné odhodlání USA podporovat evropskou bezpečnost, zejména jejich rozsáhlou vojenskou pomoc Ukrajině a rozmístění jednotek na východním křídle NATO;

66.

bere na vědomí 23. summit EU-Čína, který se konal v dubnu 2022; je hluboce znepokojen výsledkem 20. národního sjezdu Komunistické strany Číny, který zdůrazňuje geopolitické ambice Si Ťin-pchinga; konstatuje, že vztah mezi EU a ČLR se stále více vyznačuje hospodářskou soutěží a systémovou rivalitou; opakuje svůj požadavek, aby byla vytvořena nová, asertivnější, komplexní a soudržná strategie EU-Čína, která bude formovat vztahy s ČLR ku prospěchu EU jako celku a plně zohlední výzvy vyplývající ze vzestupu ČLR jako globálního aktéra a její čím dál represivnější domácí politiky a asertivnější zahraniční politiku, a to i ve vztahu k Unii a ke kandidátským a potenciálním kandidátským zemím;

67.

vyjadřuje znepokojení nad širokou škálou politických, hospodářských a vojenských nástrojů, které ČLR čím dál více využívá k tomu, aby donutila některé země pod pohrůžkami k tomu, aby se podvolily, a aby vnutila mezinárodním organizacím autoritářskou ideologii, jako např. v OSN, rozšířila svou přítomnost, ukázala svou sílu a aby odpovídajícím způsobem přizpůsobila svou strategii, záměry a vojenské znovuvyzbrojování; je obzvláště znepokojen jejím partnerstvím s Ruskou federací a jejich společnými pokusy o oslabení světového řádu založeného na pravidlech, které jsou v rozporu s našimi zájmy a hodnotami; odsuzuje faktický proruský postoj ČLR k útočné válce Ruska proti Ukrajině;

68.

vyzývá EU a členské státy, aby znovu posoudily svou závislost na ČLR a řešily hospodářské závislosti ve strategických odvětvích, které mohou vést ke zranitelnosti; vyzývá k větší koordinaci a spolupráci mezi podobně smýšlejícími zeměmi v otázkách společného zájmu, zejména, nikoli však výlučně, v otázkách, jako jsou strategické závislosti, hospodářský nátlak, politické vměšování a dezinformace, a k podpoře multilateralismu založeného na pravidlech a strategické solidaritě mezi demokraciemi;

69.

co nejdůrazněji odsuzuje čínskou vládou řízený systém nucené práce a jeho zločiny proti lidskosti v Sin-ťiangu, které představují vysoké riziko genocidy; naléhavě vyzývá čínskou vládu, aby ukončila systematické pronásledování Ujgurů, včetně notoricky známé otřesné skutečnosti, že se orgány konkrétně zaměřují na ujgurské ženy a uplatňují oficiální systém cílených opatření k omezení porodnosti, včetně nucení žen v reprodukčním věku k potratům, nitroděložním injekcím a sterilizaci, což jsou opatření, která by mohla splňovat kritéria nejhorších zločinů proti lidskosti; je i nadále hluboce znepokojen situací v Tibetu a politikou Komunistické strany Číny, která cílí na svobodu slova a svobodu myšlení, přesvědčení a náboženského vyznání;

70.

opakuje svou naléhavou výzvu, aby zbývajících 10 členských států, které tak ještě neučinily, pozastavilo platnost aktivních smluv o vydávání uzavřených s ČLR a Hongkongem; důrazně odsuzuje kampaň ČLR za nadnárodní represe namířené proti jednotlivcům z Číny a Hongkongu, kteří žijí v zahraničí či diaspoře, a příslušníkům etnických a náboženských menšin, zejména na půdě EU; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v koordinaci s podobně smýšlejícími partnery určily a uzavřely veškeré cesty, které v současné době usnadňují úsilí o nadnárodní represe ze strany ČLR;

71.

znovu odsuzuje, že ČLR oslabuje demokracii ve Zvláštní administrativní oblasti Hongkong a že v Hongkongu zavedla zákon o národní bezpečnosti; vyzývá Komisi, aby přezkoumala autonomní status Hongkongu s ohledem na porušování čínsko-britského společného prohlášení ze strany ČLR a na tvrdé potlačování autonomie Hongkongu;

72.

připomíná, že „politika jedné Číny“ je jedním ze základních kamenů vztahů mezi EU a Čínou; zdůrazňuje, že ochrana míru, stability a svobody plavby v indicko-tichomořském regionu má nadále prvořadý význam pro zájmy EU a jejích členských států; důrazně odsuzuje pokračující vojenské provokace ČLR vůči Tchaj-wanu a znovu jednoznačně odmítá jakoukoli jednostrannou změnu statu quo v Tchajwanském průlivu; vyjadřuje vážné znepokojení nad postojem čínské vlády, která na 20. sjezdu Komunistické strany Číny prohlásila, že se ČLR nikdy nezřekne práva použít sílu proti Tchaj-wanu; opakuje, že status quo Tchajwanského průlivu by neměl být jednostranně změněn proti vůli tchajwanského lidu; vítá, že členské státy i partneři v regionu jednoznačně odsoudili vojenská cvičení ČLR, a zdůrazňuje, že naše jednota má klíčový význam pro odrazení jakékoli agrese ČLR a pro zachování míru a stability v Tchajwanském průlivu; je toho názoru, že spor mezi Tchaj-wanem a ČLR by měl být vyřešen prostřednictvím mírového dialogu bez jakýchkoliv předběžných podmínek;

73.

vyzývá všechny příslušné orgány EU, aby urychleně vypracovaly strategii založenou na scénářích, která bude řešit bezpečnostní výzvy na Tchaj-wanu;

74.

vyjadřuje pevnou solidaritu s tchajwanským lidem a vnímá Tchaj-wan jako podobně smýšlejícího partnera, který sdílí společné hodnoty svobody, demokracie, lidských práv a právního státu; vyzývá Komisi a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby navázali strategickou spolupráci s Tchaj-wanem a rychle plnili doporučení obsažená v usnesení Parlamentu o politických vztazích a spolupráci mezi EU a Tchaj-wanem ze dne 21. října 2021 a aby posílili hospodářské, obchodní a investiční vztahy s tímto ostrovem, mimo jiné prostřednictvím dvoustranných dohod o investicích a odvětvových dohod, například o odolných dodavatelských řetězcích, spolupráci v oblasti celních kontrolních systémů a certifikaci původu a o přístupu na trh; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a Komisi, aby v rámci příprav na jednání o prohloubení dvoustranných hospodářských vazeb, díky němuž by bylo možné diverzifikovat dodavatelské řetězce s cílem řešit zranitelnost EU vůči ČLR, urychleně zahájili posouzení dopadů, veřejné konzultace a stanovování rozsahu dvoustranné dohody o investicích s tchajwanskými orgány; doporučuje, aby byl do Evropské hospodářské a obchodní kanceláře vyslán styčný úředník, který bude koordinovat společné úsilí v boji proti dezinformacím a vměšování; doporučuje Komisi, aby propojila iniciativu Global Gateway s novou politikou Tchaj-wanu zaměřenou na jih a začlenila ji do své práce;

75.

vyzývá EU a její členské státy, aby se společně s mezinárodními partnery snažily pomoci zachovat demokracii na Tchaj-wanu a ochránit ji před zahraničními hrozbami;

76.

zdůrazňuje, že Tchaj-wan je klíčovým partnerem EU a jejím demokratickým spojencem v indicko-tichomořském regionu, který přispívá k zachování mezinárodního řádu založeného na pravidlech a prosazuje základní hodnoty; důrazně vyzývá EU a její členské státy, aby zintenzivnily spolupráci a usilovaly o komplexní posílené partnerství s Tchaj-wanem, zejména pokud jde o zásadní spolupráci v oblasti odolnosti kritických dodavatelských řetězců a boje proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování;

77.

znovu opakuje, že podporuje, aby se Tchaj-wan jako pozorovatel smysluplně účastnil zasedání, mechanismů a činnosti mezinárodních a multilaterálních orgánů a organizací;

78.

vybízí k intenzivnější hospodářské, vědecké, kulturní a politické spolupráci mezi EU a Tchaj-wanem, včetně nejvyšších možných úrovní; zdůrazňuje, že je důležité posílit dialog mezi EU a Tchaj-wanem prohloubením vztahů s občanskou společností, podporou výměn s tchajwanskými mediálními organizacemi a kulturními výměnami, včetně zřizování jazykových škol;

79.

vyzývá ČLR, aby s ohledem na znovuotevření svých hranic zveřejnila srozumitelnou a snadno přístupnou formou úplné a správné údaje o onemocnění COVID-19, včetně dosud chybějících údajů o hospitalizacích, přijetí na jednotky intenzivní péče a úmrtích;

80.

vítá fungující spolupráci mezi EU a Korejskou republikou jako klíčovým strategickým partnerem, který sdílí stejné odhodlání v oblasti demokracie, lidských práv, právního státu a tržního hospodářství; vítá sbližování Korejské republiky s EU a USA v reakci na válku Ruska proti Ukrajině, zejména při schvalování sankcí vůči Rusku a Bělorusku; zdůrazňuje úlohu Korejské republiky při podpoře úsilí o úplné, ověřitelné a nezvratné odstranění jaderného programu a programu balistických raket Korejské lidově demokratické republiky (KLDR); vyzývá členské státy, aby v úzké spolupráci s mezinárodními partnery podpořily mírové a diplomatické řešení této otázky; vítá posílenou spolupráci Jižní Koreje s NATO;

81.

důrazně odsuzuje pokračující testování balistických raket a jaderné zkoušky a další činnosti související s šířením jaderných zbraní, které provádí KLDR, jakož i skutečnost, že od začátku roku 2022 vzrostl počet zkoušek zbraní, které představují závažnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost;

82.

co nejostřeji odsuzuje údajné snahy Kataru a Maroka ovlivňovat současné a bývalé poslance a zaměstnance Parlamentu korupčními činy, které podvracejí demokratický proces EU prostřednictvím škodlivého vměšování;

83.

domnívá se, že ochrana a prosazování lidských práv musí být ústředním prvkem partnerství EU s Marokem vzhledem k jeho strategickému charakteru pro EU a její zájmy v tomto regionu; naléhavě vyzývá Maroko, aby ukončilo pronásledování a zastrašování novinářů, obránců lidských práv a aktivistů diaspory, propustilo politické vězně a ve spolupráci s EU pracovalo na dalším rozvoji příležitostí v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a zdravotní péče se zvláštním zaměřením na historicky marginalizované regiony, jako je Rif;

84.

důrazně odsuzuje útoky autoritářských a neliberálních režimů na lidská práva a jejich univerzální charakter, jakož i související narušení ochrany těchto práv; vyzývá vyspělé demokracie a podobně smýšlející partnery, aby vyjádřili v této věci odpor a veřejný postoj a znovu potvrdili náš závazek bránit univerzálnost lidských práv a právního státu; vyzývá vyspělé demokracie a mezinárodní a regionální organizace, aby spojily své síly v rámci celosvětového rámce pro lidská práva s cílem řešit hrozby a prosazovat lidská práva na celém světě;

85.

zdůrazňuje, že EU podporuje svobodný, otevřený a propojený indicko-tichomořský region založený na pravidlech; opakuje, že nová strategie EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu by měla být provedena rychle, neboť nabízí našim partnerům v tomto regionu příležitost řešit sdílené výzvy společně, bránit mezinárodní řád založený na pravidlech a mezinárodní právo a hájit hodnoty a zásady, které sdílíme; zdůrazňuje, že je důležité respektovat svobodné a otevřené námořní trasy v indicko-tichomořském regionu v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu; staví se proti jednostranným krokům v Jihočínském moři a opakuje svou podporu řešení sporů mírovými prostředky v souladu s mezinárodním právem;

86.

vyzývá k posílení přítomnosti EU v širším indicko-tichomořském regionu; zdůrazňuje, že spolupráce s tichomořskými zeměmi by měla být posílena s ohledem na skutečné potřeby našich partnerů v praxi, a zdůrazňuje význam, který má naše spolupráce jak s Fórem tichomořských ostrovů, tak s Organizací afrických, karibských a tichomořských států pro provádění cílů stanovených v indicko-tichomořské strategii EU; zasazuje se o užší spolupráci se zeměmi v tomto regionu, zejména s Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií, Novým Zélandem a Indií, jakož i se Sdružením států jihovýchodní Asie (ASEAN); vítá jubilejní summit EU–ASEAN, který se uskutečnil dne 14. prosince 2022; vítá, že byla uzavřena dohoda o volném obchodu s Novým Zélandem a že vstoupila v platnost rámcová dohoda mezi EU a Austrálií;

87.

vyzývá k silnějšímu strategickému partnerství mezi EU a Japonskem v celé řadě oblastí, včetně indicko-tichomořského regionu, konektivity, obrany mnohostranného řádu založeného na pravidlech, obchodu a investic, bezpečnosti, digitální transformace, opatření v oblasti klimatu, výzkumu a inovací; připomíná, že Japonsko je jedním z nejbližších podobně smýšlejících partnerů EU, s nímž sdílí hodnoty a zásady, jako je demokracie, právní stát, lidská práva, řádná správa věcí veřejných a multilateralismus; důrazně podporuje uzavření dohody o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem a vyzývá zbývající členské státy, aby přistoupily k ratifikaci dohody; vybízí k jednání o dohodě o bezpečnosti a informacích mezi EU a Japonskem, která by byla krokem k usnadnění širší spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany;

88.

konstatuje, že sdružení ASEAN je pro EU klíčovým partnerem; vyzývá k trvalému zaměření na asijský kontinent, neboť mnoho zemí je vystaveno rostoucí nestabilitě dodavatelských řetězců a zemědělsko-potravinářských systémů a oslabování makroekonomické stability v důsledku neospravedlnitelné, nevyprovokované a nezákonné útočné války Ruska proti Ukrajině, která vyvolala další napětí v globálním systému, který již byl zasažen krizí způsobenou onemocněním COVID-19;

89.

důrazně odsuzuje nelegitimní vládu myanmarské vojenské junty a pokračující násilné represe demokratických aspirací myanmarského lidu následně po nezákonném státním převratu, jakož i podporu myanmarských ozbrojených sil (Tatmadaw) ze strany Ruska a ČLR; znovu potvrzuje svou solidaritu s demokratickými ambicemi myanmarského lidu, který zastupuje vláda národní jednoty, a vyzývá EU a její členské státy, aby zahájily nebo případně posílily spolupráci s vládou národní jednoty a její podporu a zároveň posílily svá omezující opatření vůči silám Tatmadaw; naléhavě vyzývá ASEAN, aby s ohledem na neochotu sil Tatmadaw dosáhnout pokroku v otázce pětibodového konsensu spolupracoval s vládou národní jednoty, nezávislou občanskou společností a mezinárodním společenstvím na dosažení udržitelného demokratického řešení pro Myanmar;

90.

zdůrazňuje, že je třeba komplexně posílit strategická partnerství EU s Indií; poukazuje na to, že vztahy s Indií jsou čím dál důležitější a měly by být prohlubovány prostřednictvím probíhajících obchodních jednání a posílením součinnosti v rámci dvoustranné spolupráce se zainteresovanými partnery v Africe; připomíná význam tohoto partnerství pro plnění cílů udržitelného rozvoje; vybízí EU a Indii, aby plně využívaly partnerství v oblasti konektivity, které bylo uzavřeno v roce 2021; vítá užší konzultace o bezpečnosti a obraně a společná námořní cvičení s Indií a dalšími indicko-tichomořskými partnery; vyzývá k tomu, aby v rámci spolupráce EU s Indií byly náležitě řešeny otázky lidských práv a demokratických hodnot;

91.

je však vážně znepokojen postojem Indie k útočné válce Ruska proti Ukrajině, skutečností, že se Indie zdržela hlasování o rezolucích OSN, a především pak tím, že poskytuje finanční podporu Kremlu nejen v důsledku toho, že se nepřipojila k sankcím, ale také zvýšením dovozu a nákupu ruských zbraní a fosilních paliv; vyjadřuje naději, že Indie sladí svůj postoj k ruské invazi na Ukrajinu s EU, a vyzývá Radu a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby v této věci pokračovali ve svém diplomatickém úsilí;

92.

znovu potvrzuje svou neochvějnou podporu pro nezávislost, svrchovanost a územní celistvost zemí Východního partnerství v rámci jejich mezinárodně uznaných hranic; je si vědom toho, že ruská útočná válka proti Ukrajině má negativní dopad především na země Východního partnerství; vyzývá orgány EU a členské státy, aby začaly bezodkladně důkladně zvažovat reformu politiky Východního partnerství tak, aby byla připravena na budoucnost, a to s ohledem na zhoršující se geopolitickou situaci a na základě strategického a politického významu tohoto regionu pro EU a různých výzev, jimž čelí země Východního partnerství; konstatuje, že bezpečnost a mír ve východním sousedství předpokládá dodržování mezinárodního práva, územní celistvosti a základních práv a svobod; zdůrazňuje význam posílení politické a finanční podpory a přítomnosti Unie v regionu v úzké spolupráci s nezávislou občanskou společností;

93.

zdůrazňuje, že Rusko agresivní politiku uplatňuje rovněž vůči Gruzii a Moldavsku; zdůrazňuje, že Ruská federace nadále podrývá svrchovanost a územní celistvost Moldavska přítomností svých jednotek v Podněstří a podporuje politické a sociální nepokoje tím, že využívá energii jako zbraň, a prostřednictvím dezinformačních kampaní, čímž vyvíjí tlak na moldavskou vládu a evropskou orientaci země; vyzývá Ruskou federaci, aby v souladu s opakovanými žádostmi moldavských orgánů pokojným způsobem zcela a bezpodmínečně stáhla své vojenské síly a vojenskou výzbroj z Podněstří; zdůrazňuje, že jakékoli řešení otázky Podněstří musí respektovat svrchované právo Moldavska zvolit si vlastní politickou orientaci v oblasti zahraniční politiky a obrany; je si vědom, že Gruzie byla první zemí, která v srpnu 2008 zažila plnou ruskou vojenskou agresi, když se Rusko pokusilo násilně změnit hranice svrchovaného státu v Evropě, okupovat regiony, které jsou nedílnou součástí Gruzie – Abcházii a Cchinvali/Jižní Osetii – a podniknout kroky k jejich faktické anexi, vyhostit z domovů stovky tisíc lidí v důsledku etnických čistek a rozdělit společnost okupačními liniemi; naléhavě vyzývá EU, aby i nadále trvalo na tom, že Rusko musí plnit své závazky vyplývající z dohody o příměří, kterou zprostředkovala EU a jež byla uzavřena dne 12. srpna 2008; vybízí EU, aby posílila své zapojení do mírového řešení konfliktů v regionu Východního partnerství;

94.

oceňuje posílenou spolupráci Unie se zeměmi jižního Kavkazu, zejména rychlé schválení pozorovatelské mise EU podél mezinárodních hranic Arménie s Ázerbájdžánem s cílem monitorovat situaci v regionu, budovat důvěru a přispívat k obnově míru a bezpečnosti; zdůrazňuje, že je důležité, aby byl ruský vliv v tomto regionu omezen prostřednictvím zvýšené přítomnosti EU; vyzývá Radu, aby rozšířila počet vyslaných odborníků a zvýšila kapacitu mise, a vyzývá k větší přítomnosti v regionu;

95.

důrazně odsuzuje poslední vojenskou agresi Ázerbájdžánu ze dne 12. září 2022 na svrchovaném území Arménie, která představuje porušení příměří a má závažné důsledky pro mírový proces; je rovněž znepokojen údajnými válečnými zločiny a případy nelidského zacházení, jichž se měli na arménských válečných zajatcích a civilistech dopustit ázerbájdžánské ozbrojené síly; znovu opakuje, že územní celistvost Arménie musí být zcela respektována, a zdůrazňuje, že je EU připravena se ve větší míře zapojit do řešení vleklých konfliktů v regionu; vyzývá proto ázerbájdžánské orgány, aby okamžitě opustily všechny části území Arménie a propustily válečné zajatce, které zadržují; důrazně odsuzuje nelegální blokádu Lachinského koridoru ze strany Ázerbájdžánu, která je v rozporu s třístranným prohlášením ze dne 9. listopadu 2020, neboť hrozí, že povede k záměrné humanitární krizi pro obyvatele Náhorního Karabachu; požaduje, aby ázerbájdžánské orgány okamžitě obnovily svobodu pohybu přes Lachinský koridor; připomíná, že spravedlivého a trvalého řešení konfliktu, které bude přínosem pro obyvatelstvo Arménie i Ázerbájdžánu, lze dosáhnout jedině diplomatickým prostředky;

96.

je přesvědčen, že udržitelného míru mezi Arménií a Ázerbájdžánem nelze dosáhnout vojenskými prostředky, ale že je zapotřebí komplexního politického urovnání v souladu s mezinárodním právem, včetně zásad zakotvených v Chartě OSN, Helsinském závěrečném aktu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) z roku 1975 a základních zásad Minské skupiny OBSE z roku 2009, jež se týkají územní celistvosti, sebeurčení a nepoužití síly;

97.

podporuje iniciativu předsedy Evropské rady Charlese Michela svolat a zprostředkovávat dvoustranná setkání vedoucích představitelů Arménie a Ázerbájdžánu v Bruselu a podporuje práci zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii přímo v těchto zemích; domnívá se, že EU může plnit úlohu nestranného zprostředkovatele a zabránit další eskalaci a přispět k dosažení udržitelného míru; naléhavě vyzývá Arménii a Ázerbájdžán, aby se plně zapojily do přípravy komplexní mírové smlouvy; opakuje, že tato smlouva musí řešit všechny základní příčiny konfliktu, včetně práv a bezpečnosti arménského obyvatelstva žijícího v Náhorním Karabachu, návratu vysídlených osob a uprchlíků do jejich domovů pod kontrolou Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, mezináboženského dialogu, ochrany a zachování kulturního, náboženského a historického dědictví;

98.

vyzývá k plnému provádění Dohody o komplexním a posíleném partnerství s Arménií a zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v jednáních o Dohodě o komplexním a posíleném partnerství mezi EU a Ázerbájdžánem;

99.

trvá na tom, že jakékoli prohlubování vztahů EU s Ázerbájdžánem musí být i nadále podmíněno tím, že tato země dosáhne podstatného pokroku v oblasti dodržování lidských práv, právního státu, demokracie a základních svobod;

100.

zdůrazňuje význam svobodného, demokratického, svrchovaného a prosperujícího Běloruska; znovu opakuje, že podporuje běloruskou demokratickou opozici, která se navzdory pokračujícím tvrdým zásahům nadále staví proti režimu nelegitimního vůdce a spoluúčasti režimu na ruské invazi na Ukrajinu; trvá na tom, že všechny sankce uplatňované vůči Ruské federaci se musí zrcadlově uplatňovat i vůči běloruskému režimu, přičemž je zároveň třeba zabránit nepříznivým důsledkům pro běloruský lid, zejména v souvislosti s udělováním víz; odsuzuje dezinformace šířené Lukašenkovým režimem a Ruskem o tom, že je údajně ohroženo běloruské území; uznává, že většina obyvatel Běloruska si přeje žít ve svobodném, svrchovaném a demokratickém státě, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s oficiálními zástupci demokratické opozice podnikly odpovídající přípravy na pomoc při budoucím přechodu země k demokracii; odsuzuje pokusy o destabilizaci Evropy prostřednictvím uměle vyvolané migrační krize a vyzývá EU a všechny partnery, aby zablokovali a vyšetřili obchodování s lidmi a převaděčství osob, které organizuje Lukašenkův režim společně se svými komplici;

101.

zdůrazňuje váhání a v některých případech neochotu středoasijských států podpořit ruskou invazi na Ukrajinu, což je známkou klesajícího regionálního vlivu Ruska; bere na vědomí rostoucí spolupráci ČLR a Turecka s tímto regionem, zejména prostřednictvím Šanghajské organizace pro spolupráci a iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“; vyzývá k tomu, aby se EU ve Střední Asii více angažovala, a to na základě dodržování základních práv a zájmů Unie založených na hodnotách, mimo jiné prostřednictvím strategie Global Gateway;

102.

vyzývá Komisi a ESVČ, aby věnovaly zvláštní pozornost zemím Střední Asie s cílem zachovat stabilitu a propojenost tohoto regionu, který se v současné době nachází v ožehavé situaci kvůli své zeměpisné poloze; domnívá se, že strategie EU pro Střední Asii potřebuje důkladnou revizi, aby odrážela zásadní změny, k nimž došlo v regionu a v jeho okolí od jejího přijetí v roce 2019, jako je mimo jiné dopad nevyprovokované ruské útočné války proti Ukrajině na geopolitickou soutěž a ekonomiky států v regionu, odchod USA z Afghánistánu a násilné převzetí moci Tálibánem v této zemi, předání moci v Kazachstánu a Turkmenistánu, násilný konflikt mezi Tádžikistánem a Kyrgyzstánem a rostoucí regionální úloha ČLR; domnívá se, že Střední Asie je pro EU regionem strategického zájmu, pokud jde o bezpečnost, konektivitu, energetickou diverzifikaci, řešení konfliktů a obranu mnohostranného mezinárodního řádu založeného na pravidlech;

103.

považuje za pozitivní, že nevyprovokovaná ruská invaze na Ukrajinu přiměla EU ke změně priorit její politiky rozšíření; zdůrazňuje, že ačkoli rozšiřování a prohlubování Unie musí jít ruku v ruce, neměla by být nezbytnost vnitřní reformy EU záminkou pro to, aby se zpomalil proces přistoupení založený na dosažených výsledcích; vítá udělení statusu kandidátské země Ukrajině, Moldavsku a Bosně a Hercegovině a požaduje, aby byl tento status udělen i Gruzii, jakmile budou vyřešeny priority uvedené ve stanovisku Komise; vybízí Radu a Komisi, aby co nejdříve po splnění konkrétních podmínek stanovených Komisí zahájily přístupová jednání s novými kandidátskými státy; vítá žádost Kosovské republiky o členství v EU; zdůrazňuje, že ačkoli se potvrdilo, že rozšíření je nejúčinnějším nástrojem zahraniční politiky Unie a že zvětšuje oblast, v rámci níž mají evropské hodnoty a zásady značný dopad, mělo by být jeho provádění přehodnoceno s cílem umožnit urychlenou integraci přistupujících zemí, které prokáží strategickou orientaci na EU a pevné odhodlání k reformám souvisejícím s EU, upevnění demokracie a sladění zahraniční politiky, a to i prostřednictvím postupného začleňování těchto zemí do konkrétních politik a iniciativ Unie;

104.

zdůrazňuje, že je třeba dostatečně a trvale podporovat energetickou bezpečnost zemí přistupujících k EU, se zvláštním zaměřením na země, které jsou i nadále ve velké míře vystaveny ruské manipulaci s dodávkami, a vytvoření bezpečnostních paktů s přistupujícími zeměmi, které jsou ohroženy ruskou agresí;

105.

vyzývá k aktivnější a účinnější komunikační strategii a ke zvýšení úsilí při propagaci významu a přínosů rozšíření a úzkého partnerství mezi EU a zeměmi západního Balkánu, a k podpoře projektů, reforem a misí SBOP financovaných EU;

106.

zdůrazňuje, že beztrestnost, která následovala po invazi do Gruzie v roce 2008, je jedním z faktorů, které umožnily ruskou útočnou válku proti Ukrajině; je toho názoru, že ukrajinské vítězství přinese svobodu nejen okupovaným oblastem Ukrajiny, včetně Donbasu a Krymu, ale také Bělorusku, a bude rozhodující pro obnovu územní celistvosti Gruzie a Moldavska;

107.

vyzývá ESVČ, aby vypracovala podrobnou zprávu o porušování dohody o příměří z roku 2008, neboť EU nese jako zprostředkovatel dohody o příměří ze dne 12. srpna 2008 zvláštní odpovědnost; vyzývá ESVČ, aby určila a oznámila, která ustanovení dosud Ruská federace nesplnila, a aby předložila doporučení, která by mohla Ruskou federaci k jejich plnění přimět, zejména k tomu, aby stáhla své vojenské síly z okupovaných gruzínských území a umožnila v této zemi zřídit mezinárodní bezpečnostní mechanismy a poskytla EU neomezený přístup na celé území Gruzie v souladu s jejím mandátem;

108.

znovu potvrzuje, že budoucnost obyvatel Ukrajiny, Moldavska a Gruzie, jakož i západního Balkánu, je v EU; znovu potvrzuje, že je odhodlán pokračovat v procesu rozšíření, k němuž neexistuje žádná alternativa a které je více než kdy jindy geostrategickou investicí do stabilní, silné a jednotné EU; je pevně přesvědčen, že vyhlídka na plné členství v EU pro země, které usilují o to stát se jejími členskými státy, je ve vlastním politickém, hospodářském a bezpečnostním zájmu Unie; vyzývá Gruzii, aby zřetelným způsobem plnila priority stanovené Komisí a schválené Evropskou radou v jejích závěrech ze dne 23. a 24. června 2022;

109.

oceňuje opatření oznámená Komisí, jejichž účelem je posílení Ukrajiny, jako je přístup na náš vnitřní trh a zrušení poplatků za roaming; věří, že stejná opatření budou rozšířena i na Moldavskou republiku a Gruzii, v jejichž případě je stejnou měrou třeba vyslat silný signál o podpoře ze strany EU a provést konkrétní kroky směrem k integraci do EU, a to vzhledem k silným destabilizujícím silám ohrožujícím jejich demokracii;

110.

připomíná odhodlání EU zasadit se o svrchovanost, územní celistvost a politickou nezávislost Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie v rámci jejich mezinárodně uznávaných hranic a podporuje jejich snahu plně prosadit dodržování těchto zásad; zdůrazňuje v tomto ohledu význam jednoty a solidarity členských států;

111.

naléhavě vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala destabilizující činnost Ruska v Moldavské republice a aby moldavským orgánům a občanské společnosti poskytla nezbytnou podporu při reakci na vznikající hrozby;

112.

trvá na tom, že nutné reformovat zahraniční a bezpečnostní politiku EU, aby se zaměřovala na předcházení krizím, spolupráci v oblasti regionální bezpečnosti, globální opatření v oblasti klimatu a životního prostředí, posílení politických a sociálních lidských práv a zajištění provádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje do roku 2030;

113.

znovu vyjadřuje důraznou podporu evropské budoucnosti všech zemí západního Balkánu a jejich přistoupení jakožto plnoprávných členů rodiny EU; vyzývá členské státy, aby obnovily svůj závazek k rozšiřování EU tím, že splní závazky EU vůči zemím západního Balkánu, především okamžitým zrušením vízové povinnosti pro občany Kosova; vítá udělení statusu kandidátské země Bosně a Hercegovině; zdůrazňuje význam, který má evropská integrace těchto partnerských států pro stabilitu a bezpečnost evropského kontinentu jako celku;

114.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU posílila důvěryhodnost procesu rozšíření tím, že v revidované metodice rozšíření zachová jeho charakter založený na dosažených výsledcích, a to i zachováním ústřední úlohy demokracie, základních práv a právního státu, jak je stanoveno v kapitolách 23 a 24 acquis, a aby se zároveň se vyvarovala politizace procesu rozšíření prostřednictvím dvoustranných sporů; zdůrazňuje, že posun na cestě do EU by měl záviset na trvalém a nezvratném pokroku dosaženému prostřednictvím nezbytných reforem souvisejících s EU, zejména v oblasti právního státu;

115.

považuje za pozitivní, že byla zahájena přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií, a naléhavě vyzývá všechny příslušné strany, aby podnikly nezbytné kroky s cílem umožnit rychlý pokrok Albánie a Severní Makedonie; odsuzuje škodlivý vliv, který mají regionální aktéři a ruské a jiné zahraniční vměšování v zemích západního Balkánu;

116.

zdůrazňuje, že je důležité, aby země západního Balkánu dosáhly plného souladu se zahraniční a bezpečnostní politikou EU, zejména s její politikou sankcí vůči třetím zemím; vyjadřuje politování nad tím, že míra souladu Srbska se SZBP je i nadále nízká, zejména v souvislosti s útočnou válkou Ruské federace proti Ukrajině; opakuje svůj postoj, že další kapitoly jednání by měly být otevřeny pouze tehdy, pokud Srbsko posílí svůj závazek k reformám v oblasti demokracie a právního státu a prokáže plné sladění se SZBP; připomíná, že Srbsko jakožto země, která usiluje o evropskou integraci, musí dodržovat společné hodnoty a práva EU;

117.

zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zintenzívnit proces dialogu mezi Prištinou a Bělehradem pod vedením EU s cílem normalizovat dvoustranné vztahy na základě vzájemného uznání; odsuzuje neustálý trend eskalace ze strany Srbska a aktérů podporovaných Srbskem, a to i prostřednictvím nelegitimních blokád, násilných útoků a hrozby vojenských akcí, jejichž cílem je vynutit ústupky a oslabit Republiku Kosovo; připomíná svůj postoj, že nezávislost Republiky Kosovo je nezvratná, a znovu vyzývá pět členských států, které tak dosud neučinily, aby nezávislost Kosova s okamžitou účinností uznaly;

118.

vítá rozhodnutí Evropské rady, aby byl Bosně a Hercegovině udělen status kandidátské země dne 15. prosince 2022, a to za předpokladu, že bude přijata řada opatření k posílení připravenosti této země na přístupová jednání; naléhavě vyzývá politické aktéry země, aby prokázali odhodlání a přijali významná opatření směrem k členství v EU tím, že pokročí v osmi krocích uvedených v doporučení Komise, dosáhnou výrazného pokroku v plnění 14 klíčových priorit a provedou zásadní soubor reforem, včetně volebních reforem v souladu s rozhodnutími domácích a mezinárodních soudů, s cílem zajistit zásady rovnosti a nediskriminace pro všechny občany a konstitutivní národy, jak jsou zakotveny v ústavě této země a při plném respektování rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Sejdić a Finci v. Bosna a Hercegovina ze dne 22. prosince 2009; vyzývá Komisi a ESVČ, aby Bosně a Hercegovině pomohly při rychlém provádění klíčových priorit a při předcházení tomu, aby se vrátily nacionalistické politiky minulosti; opakuje, že je třeba zajistit, aby byla plně dodržována práva každého občana bez ohledu na etnickou, politickou a náboženskou příslušnost, v souladu s rozsudky Evropského soudu pro lidská práva, rozhodnutími Ústavního soudu a doporučeními Benátské komise;

119.

odsuzuje pokračující separatistickou rétoriku a činnost v Bosně a Hercegovině, včetně toho, že bosenský stát a subjekty třetích zemí slaví státní svátky, které Ústavní soud Bosny a Hercegoviny prohlásil za protiústavní; opakuje svou výzvu k přijetí cílených sankcí proti destabilizujícím aktérům v Bosně a Hercegovině, včetně těch, kteří ohrožují její svrchovanost a územní celistvost, zejména vůči Miloradu Dodikovi, jakož i dalším vysoce postaveným představitelům Republiky srbské a představitelům třetích zemí, kteří poskytují politickou a materiální podporu separatistické politice; vyzývá všechny členské státy EU k zajištění toho, aby takovéto sankce mohla Rada přijmout;

120.

vyzdvihuje práci operace sil Evropské unie (EUFOR) Althea a vítá prodloužení jejího mandátu na období po listopadu 2022; připomíná, že tato mise má i nadále klíčový význam pro bezpečnost a stabilitu Bosny a Hercegoviny, a vyzývá EU a její mezinárodní partnery, aby posílili její kapacitu;

121.

konstatuje, že Rada ve Strategickém kompasu uznala, že bezpečnost a stabilita není na celém západním Balkáně stále ještě samozřejmostí a že existuje riziko, že by se stávající zhoršení evropské bezpečnostní situace mohlo promítnout i v tomto regionu; připomíná, že Strategický kompas vyzývá k podpoře svrchovanosti, jednoty a územní celistvosti Bosny a Hercegoviny;

122.

vyjadřuje znepokojení nad načasováním, obsahem a způsobem zavedení změn volebního zákona Bosny a Hercegoviny a ústavy Federace Bosny a Hercegoviny, které oznámil vysoký zástupce v Bosně a Hercegovině v den voleb a jež mohou ohrozit demokratickou legitimitu a upevnit etnický nacionalismus;

123.

zdůrazňuje, že je třeba, aby kandidátské a potenciální kandidátské země západního Balkánu plně sladily své politiky se SZBP EU, a vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly SZBP jako nástroje k posílení spolupráce se zeměmi západního Balkánu; zdůrazňuje, že země, které chtějí vstoupit do EU, se musí plně přizpůsobit základním hodnotám a společným politikám v souvislosti s nezákonnou útočnou válkou Ruska; zdůrazňuje, že lidská práva a lidská důstojnost jsou nezpochybnitelnou podmínkou, a proto musí kandidátské země začleňovat práva osob se zdravotním postižením, komunity LGBTI+, žen a dívek a dalších zranitelných skupin do všech odvětví a politik; vyzývá k užší spolupráci mezi EU a kandidátskými a potenciálními kandidátskými státy v oblasti bezpečnosti a obrany;

124.

je i nadále hluboce znepokojen zprávami o tom, že se komisař pro sousedství a rozšíření úmyslně snaží obcházet a podkopat ústřední význam demokratických reforem a reforem právního státu v přistupujících zemích EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby zahájila nezávislé a nestranné vyšetřování toho, zda chování komisaře pro sousedství a rozšíření a jimi prosazované politiky nepředstavují porušení kodexu chování členů Evropské komise a povinností komisaře vyplývajících ze Smluv;

125.

bere na vědomí zprávu o Turecku za rok 2022, kterou Komise předložila dne 12. října 2022; je hluboce znepokojen skutečností, že turecká vláda nezvrátila negativní trend, pokud jde o zhoršování situace v oblasti demokracie, právního státu, základních práv a nezávislosti soudnictví, a že zahraniční politika Turecka je i nadále v rozporu s prioritami EU v rámci SZBP, přičemž míra souladu ve sledovaném období činila pouze 7 %; opakuje svůj postoj ze dne 18. května 2022, že nemůže uvažovat o jakémkoli obnovení přístupových jednání s Tureckem; je však i nadále odhodlán vést s Tureckem demokratický a politický dialog, zejména s jeho občanskou společností;

126.

vyjadřuje politování nad tím, že Turecko dosud neratifikovalo žádosti Švédska a Finska o členství v NATO;

127.

znovu vyjadřuje uznání Turecku za to, že odsoudilo neodůvodněnou ruskou invazi a vojenskou agresi vůči Ukrajině, a za jeho úlohu prostředníka mezi Ukrajinou a Ruskem, a to i tím, že zásadním způsobem přispělo k dosažení důležité dohody o vývozu ukrajinského obilí; vyjadřuje však vážné znepokojení nad přetrvávajícím nedodržováním sankcí EU vůči Rusku, zejména pokud jde o volný pohyb zboží pocházejícího ze stávající celní unie a v kontextu nedávno posílených obchodních a finančních vztahů Turecka s Ruskem; zdůrazňuje, že geopolitická úloha Turecka nepřevažuje nad závažnými nedostatky, které v této zemi panují v oblasti lidských práv a jež zůstávají hlavní překážkou pro rozvoj vztahů mezi EU a Tureckem;

128.

znovu opakuje svou předchozí výzvu, aby EU urychleně definovala celkovou strategii pro své krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé vztahy s Tureckem, která by spojovala všechny aspekty a politiky, s cílem podpořit stabilnější, důvěryhodnější a předvídatelnější partnerství, a to vzhledem k tomu, že Turecko hraje v regionu klíčovou úlohu, přičemž je nutné zohlednit pokračující destabilizující činnost země na západním Balkáně, ve východním Středomoří, na Blízkém východě a na jižním Kavkaze a to, že se situace v oblasti demokracie v této zemi stále zhoršuje; vyjadřuje politování nad nedávnou výhružnou rétorikou turecké vlády vůči Řecku, které je členským státem a spojencem Turecka v organizaci NATO; naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany, aby snížily napětí a podpořily obnovení diplomatického dialogu s cílem nalézt udržitelná řešení sporů v tomto regionu;

129.

vyjadřuje politování nad tím, že ani po více než 25 letech od zahájení barcelonského procesu se středomořskými zeměmi v jižním sousedství nepodařilo vytvořit společný prostor prosperity, stability a svobody; vyzývá Komisi, aby podpořila země jižního sousedství při oživení po pandemii COVID-19 a aby zmírnila nepříznivé dopady pandemie na tyto země a otřesy v oblasti dodávek a zvýšení cen v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině, zejména v oblasti potravinového zabezpečení a hnojiv; vítá Černomořskou obilnou iniciativu, kterou zprostředkovala OSN; naléhavě vyzývá Rusko, aby ukončilo opětovné využívání vývozu potravin jako zbraně, neboť to nezodpovědným způsobem vytváří riziko ještě většího nedostatku potravin v Africe, Asii a na Blízkém východě, a aby plně dodržovalo podmínky dohody; vyzývá k posílení energetických partnerství s příslušnými zeměmi v regionu, přičemž je třeba plně zohlednit potřebu diverzifikace dodavatelů i zdrojů energie a zároveň pomáhat partnerským zemím při jejich ekologické a digitální transformaci; požaduje, aby byl podporován bezpečný spravedlivý a rovný přístup k očkovacím látkám po celém světě, mimo jiné dočasným zrušením příslušných patentových práv;

130.

vyzývá Komisi, aby plně provedla iniciativy nastíněné ve společném sdělení Komise a místopředsedy Komise, vysokého představitele ze dne 9. února 2021 o obnoveném partnerství se zeměmi jižního sousedství a přijaté v doporučení Parlamentu o obnoveném partnerství se zeměmi jižního sousedství;

131.

zdůrazňuje, že nestabilita a nejistota v evropském jižním sousedství zůstává i nadále problémem; vyzývá EU a její členské státy, aby posílily spolupráci s partnerskými zeměmi jižního sousedství s cílem zmírnit důsledky obchodování s lidmi a pašování nelegálních zbraní a kulturních statků a předcházet násilnému extremismu, aby se tak ochránila bezpečnost a stabilita v tomto regionu;

132.

zdůrazňuje, že nestabilita v Libyi má důsledky nejen pro sousední země, ale i pro Evropu; poukazuje na to, že neexistence fungujícího státu, rozpory mezi frakcemi a nárůst počtu ozbrojených skupin jsou živnou půdou pro obchodníky s drogami, zbraněmi a lidmi;

133.

odsuzuje neustálou hrozbu, kterou představuje Rusko v Radě bezpečnosti OSN, pokud jde o prodloužení posledního syrského koridoru humanitární pomoci přes Báb al-Hawá, což ohrožuje uspokojování základních potřeb více než čtyři milionů lidí, kteří jsou závislí na humanitární pomoci v oblasti potravin, léků a dalších životně důležitých dodávek;

134.

je znepokojen špatnou hospodářskou a humanitární situací v Afghánistánu, poté co se násilím ujal moci Tálibán, která má obzvláště negativní dopad na práva žen a dívek, etnické a náboženské menšiny, obránce lidských práv, nezávislé zástupce sdělovacích prostředků a jednotlivce, kteří poskytovali pomoc EU a jejím členským státům; vyjadřuje hluboké znepokojení nad regionální nestabilitou způsobenou převzetím moci Tálibánem a zejména nad ambicemi Tálibánu rozšířit svůj vliv na sousední země tím, že buduje a posiluje teroristické sítě v celém regionu; konstatuje, že v tomto ohledu je obzvláště zranitelný Pákistán;

135.

naléhavě vyzývá Komisi a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby v souladu s rozhodnutím Rady (SZBP) 2022/151 (7) zajistili úplnou a včasnou evakuaci všech zaměstnanců zvláštního zástupce EU v Afghánistánu a policejní mise Evropské unie v Afghánistánu, dalších zvláště zranitelných osob a na nich závislých manželů nebo manželek, dětí, rodičů a nesezdaných sester;

136.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily další financování humanitární pomoci afghánskému lidu; znovu opakuje, že neuznává režim Tálibánu; podporuje pět klíčových kritérií, která Rada přijala dne 21. září 2021 a slouží jako hlavní zásady pro budoucí spolupráci s Tálibánem, domnívá se však, že k řešení krizové situace v oblasti lidských práv a genderového apartheidu, které v současnosti panují v Afghánistánu, je třeba vyvinout značné úsilí a definovat dlouhodobou strategii; vyzývá EU, aby zvýšila svou podporu zaměřenou na zajištění spravedlnosti pro oběti odporných zločinů spáchaných v Afghánistánu, včetně žen a dívek, etnických menšin a osob LGBTIQ+, a aby poskytla veškerou nezbytnou pomoc při vyšetřování zločinů proti lidskosti a válečných zločinů v Afghánistánu, které nedávno obnovil Mezinárodní trestní soud; co nejdůrazněji odsuzuje rozhodnutí Tálibánu zakázat ženám a dívkám účastnit se středoškolského a vysokoškolského vzdělávání a zakázat zaměstnávání žen v nevládních organizacích, což může mít katastrofální humanitární důsledky; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby společně s OSN, občanskou společností a mezinárodními partnery zvýšily tlak na Tálibán, aby tato rozhodnutí neprodleně zrušil;

137.

odsuzuje brutální zásahy Íránu, včetně Islámských revolučních gard, proti demonstracím po smrti Mahsy Amíniové, která zemřela poté, co ji íránská „mravnostní“ policie násilně zatkla, týrala a vystavila špatnému zacházení; vyzývá EU a její členské státy, aby Islámské revoluční gardy zařadily s ohledem na jejich teroristickou činnost, represe proti demonstrantům a dodávky bezpilotních letounů do Ruska na seznam EU uvádějící osoby, skupiny a subjekty zapojené do teroristických činů (dále jen „seznam teroristů vedený EU“); znovu opakuje, že podporuje pokojné protestní hnutí v celé zemi, které vyjadřuje nesouhlas se zabitím Mahsy Amíniové, systémovým a rostoucím útlakem žen a závažným a masovým porušováním lidských práv a základních svobod; je šokován tím, že íránská policie a bezpečnostní sily používají proti pokojným demonstrantům neomezenou a nepřiměřenou sílu; co nejdůrazněji odsuzuje popravu pokojných demonstrantů Islámskou republikou; domnívá se, že očividné přehlížení lidské důstojnosti a demokratických aspirací vlastních občanů ze strany íránského režimu a jeho podpora Ruské federaci vyžadují další úpravy postoje EU vůči Íránu; naléhavě vyzývá orgány Islámské republiky, aby neprodleně zrušily všechny tresty smrti vynesené v souvislosti s probíhajícími protesty a aby okamžitě vyhlásily moratorium na trest smrti s cílem úplně jej zrušit; vyzývá EU, aby důrazně reagovala na zapojení Íránu do ruské útočné války proti Ukrajině;

138.

silně podporuje touhu íránského lidu po životě ve svobodné, stabilní, inkluzivní a demokratické zemi, která by dodržovala své vnitrostátní a mezinárodní závazky v oblasti lidských práv a základních svobod; vítá v tomto ohledu omezující opatření uvalená na íránské osoby a subjekty, včetně tzv. mravnostní policie, za jejich úlohu při potlačování probíhajících protestů v Íránu, do jejichž čela se postavily ženy, které požadují rovná práva a ukončení systematické diskriminace žen a obecnějšího porušování lidských práv v Íránské islámské republice; vítá rezoluci Rady OSN pro lidská práva S35/1 ze dne 24. listopadu 2022 o zřízení nezávislé mezinárodní vyšetřovací mise pro Íránskou islámskou republiku a vyzývá EU, aby plně podporovala přípravy na tuto misi a její provádění; vyzývá ESVČ, Evropskou komisi a členské státy, aby v rámci všech kontaktů s Íránem nadále upozorňovaly na otázky lidských práv;

139.

opakuje, že sankce vůči vedoucím představitelům Islámských revolučních gard nesmí být zrušeny, a vyzývá k přijetí dalších omezujících opatření proti Islámským revolučním gardám; vyzývá Radu, aby zařadila Islámské revoluční gardy a jejich pomocné síly, včetně polovojenských milicí Basídž a jednotek Kuds, na seznam teroristů vedený EU;

140.

konstatuje, že nešíření jaderných zbraní je základním kamenem stabilizace Blízkého východu a oblasti Perského zálivu; vyzývá k pokračování diplomatického úsilí s cílem zajistit, aby Írán nevyvíjel jaderné zbraně; je však toho názoru, že žádná další jednání o společném komplexním akčním plánu nemohou opomíjet ostatní škodlivé politiky, projekty a vojenské programy Íránu;

141.

opakuje, že je třeba podpořit Smlouvu o společném komplexním akčním plánu, jakož i probíhající jednání o jejím provádění;

142.

zastává názor, že EU by měla posíliti kapacitu pracovní skupiny StratCom Jih, s cílem dále rozvinout konkrétní strategii pro boj proti dezinformacím v jižním sousedství, včetně Íránské islámské republiky, která by se zaměřila na boj proti falešným zprávám a propagandě v zájmu posílení demokracie a stability;

143.

vítá ambici posílit vztahy EU se zeměmi Perského zálivu, jak je zdůrazněno ve společném sdělení Evropskému parlamentu a Radě ze dne 18. května 2022 o strategickém partnerství s Perským zálivem; konstatuje, že existuje společný zájem na strategičtější spolupráci s partnery z Perského zálivu, zejména pokud jde o podporu regionální bezpečnosti, spolupráce, opatření v oblasti klimatu a lidských práv jako klíčových strategických cílů; vyzývá EU a členské státy, aby i nadále kladly důraz na dodržování lidských práv a rovnosti žen a mužů, jakož i na postupné sbližování hodnot, zejména v souvislosti s reakcí na ruskou útočnou válku proti Ukrajině a na její důsledky; vyjadřuje hluboké politování nad rozhodnutím organizace OPEC+ omezit produkci ropy, o nějž se zasadila především Saudská Arábie, neboť to zhorší celosvětovou inflaci a oslabí mezinárodní úsilí v boji proti útočné válce Ruska proti na Ukrajině; bere na vědomí skutečnost, že Spojené arabské emiráty byly zařazeny na seznam jurisdikcí, které jsou pod zvýšeným dohledem Finančního akčního výboru, a to z důvodu strategických nedostatků v předcházení praní peněz v této zemi; je znepokojen tím, že se staly bezpečným útočištěm pro ruské oligarchy, na které EU uvalila sankce; zdůrazňuje, že skutečné strategické partnerství s Perským zálivem vyžaduje dialog a spolupráci v oblasti lidských práv a spojenectví v boji proti ruské agresi na Ukrajině;

144.

znovu opakuje svou podporu Abrahámovským dohodám, které normalizovaly diplomatické vztahy mezi Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem a které později vedly k tomu, že Maroko a Súdán podepsaly dohodu o normalizaci s Izraelem;

145.

zdůrazňuje, že v otázce izraelsko-palestinského konfliktu EU i nadále jednotně usiluje o dosažení řešení v podobě existence dvou států založeného na parametrech stanovených v závěrech Rady z července roku 2014, které umožní, aby Stát Izrael a nezávislý, demokratický, celistvý, svrchovaný a životaschopný Stát Palestina existovaly vedle sebe v míru a bezpečí a vzájemně se uznávaly, přičemž Jeruzalém by se v budoucnu stal hlavním městem obou států; připomněl, že osady na okupovaných palestinských územích jsou podle mezinárodního práva nezákonné; vyzývá novou izraelskou vládu, aby aktivně a věrohodně prokázala svůj závazek k řešení založenému na existenci dvou států, které zůstává hlavním cílem politiky EU v oblasti mírového procesu na Blízkém východě i klíčovým prvkem partnerství mezi EU a Izraelem;

146.

poznamenává, že v roce 2022 se opětovně sešla Rada přidružení EU-Izrael; je toho názoru, že Rada přidružení by měla sloužit nejen k posílení partnerství mezi EU a Izraelem, ale také jako fórum pro dialog o otázkách týkajících se izraelsko-palestinského konfliktu a jako prostředek k oživení mírového procesu na Blízkém východě; připomíná a podporuje postoj EU, který Rada stanovila a jednomyslně schválila v rámci příprav na 12. zasedání Rady přidružení, které se konalo v Bruselu dne 3. října 2022; podporuje úsilí vysokého představitele, který se snaží o to, aby se čelní arabští představitelé spojili s cílem dosáhnout pokroku na cestě ke všeobecnému regionálnímu míru, který ukončí izraelsko-palestinský konflikt a přinese značnou bezpečnost, obchod a další spolupráci pro tento region;

147.

opakuje svůj postoj, že všechny učebnice a školní materiály podporované z fondů Unie musí být v souladu s normami UNESCO prosazujícími mír, toleranci, soužití a nenásilí;

148.

vítá schválení víceletého příspěvku Unie Agentuře OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA), který zajišťuje předvídatelnou podporu palestinským uprchlíkům v souladu se společným prohlášením EU a UNRWA na období 2021–2024; vítá dodatečný příspěvek Unie agentuře v rámci Nástroje pro zajišťování potravin a odolnosti za účelem řešení nedostatečného zabezpečení potravin; zdůrazňuje, že agentura UNRWA nadále přispívá k regionální stabilitě a míru;

149.

považuje Izrael za důležitého partnera EU; vyjadřuje uznání Izraeli a Libanonu za dohodu o vymezení jejich námořních hranic;

150.

co nejdůrazněji odsuzuje ruskou útočnou válku proti Ukrajině, jakož i podpůrnou úlohu Lukašenkova režimu v Bělorusku; vyzývá ruské vedení, aby tuto válku okamžitě ukončilo a bezpodmínečně se stáhlo z celého mezinárodně uznávaného území Ukrajiny a ze všech dalších zemí, zejména Gruzie a Moldavské republiky, jejichž území nebo jeho části nezákonně okupuje; naléhavě vyzývá Rusko, aby zaručilo volný tok obilí a dalších surovin po celém světě; žádá Radu, aby Rusko označila za stát, který podporuje terorismus a jenž používá teroristické prostředky; naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby podporovalo všechny legitimní mezinárodní a vnitrostátní procesy, a to i na základě zásady univerzální jurisdikce, s cílem vyšetřit zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, aby tak všechny osoby, které nesou odpovědnost za nesčetné válečné zločiny a porušování lidských práv, včetně hromadného znásilňování a nucených deportací Ukrajinců, byly pohnány k odpovědnosti před soudem; znovu potvrzuje, že Rusko bude muset nahradit veškeré škody a ničení, které způsobilo na Ukrajině; konstatuje, že mnozí ruští občané opouštějí Rusko, aby se vyhnuli odvodům; vyzývá k tomu, aby všichni, kdo jakýmkoli způsobem dobrovolně pomáhali Rusku v této válce nebo při organizaci nelegitimních referend, byli pohnáni k odpovědnosti a individuálně potrestáni;

151.

považuje za pozitivní, že byla pozastavena dohoda mezi Evropskou unií a Ruskem o zjednodušení vízového režimu; vyzývá členské státy, aby plně provedly pokyny Komise týkající se obecného vydávání víz ruským žadatelům a kontrol ruských občanů na vnějších hranicích, v plném souladu s právem EU a mezinárodním právem, a aby zajistily, že každá žádost o azyl, podaná např. disidenty, dezertéry, muži vyhýbajícími se odvodu a aktivisty, bude přezkoumána na individuálním základě, přičemž budou zohledněny bezpečnostní obavy hostitelského členského státu a celý proces bude v souladu s acquis EU v oblasti azylu; vyzývá Radu a Komisi, aby pozorně sledovaly situaci týkající se ruských víz;

152.

vítá přijetí nejnovějšího balíčku sankcí vůči Rusku; vyzývá však Radu, aby rozšířila seznam osob, na něž se přímo vztahují sankce EU, a zohlednila přitom seznam 6 000 osob, který předložila Nadace pro boj proti korupci Alexeje Navalného;

153.

je pevně přesvědčen, že pouze konečné vítězství Ukrajiny nad Ruskem bude bránit světový řád a odrazovat další agresivní aktéry od vedení útočných válek; vyzývá příslušné orgány EU, aby společně vypracovaly scénáře ukončení války, které zohlední potenciálně destabilizované a oslabené Rusko a budou zahrnovat plány pro jeho případnou reformu;

154.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se ujaly vedoucí úlohy při přípravě mnohostranného mechanismu pro dohled, prosazování a vyplácení v souvislosti s ruským odškodněním Ukrajině;

155.

všímá si rozšířené podpory nevyprovokované a neodůvodněné ruské invaze na Ukrajinu v mnoha zemích, zejména v důsledku účinnosti ruských a čínských dezinformačních kampaní; vybízí místopředsedu Komise, vysokého představitele, Komisi a členské státy, aby posílili diplomatickou komunikaci s těmito zeměmi, zvýšili dvoustrannou a mnohostrannou spolupráci a zintenzivnili strategickou komunikaci; zdůrazňuje ústřední úlohu strategie Global Gateway při řešení společných výzev na základě demokratických hodnot, rovných partnerstvích a environmentální udržitelnosti;

156.

vyzývá mezinárodní společenství, aby co nejvíce zmírnilo negativní dopady ruské agrese proti Ukrajině na Arktidu, kde by zachování míru, prosperity a stability mělo zůstat prioritou; vyjadřuje znepokojení nad ruskou vojenskou činností v Arktidě a měnící se bezpečnostní situací v tomto regionu a znovu potvrzuje strategický význam Arktidy; vyzývá k tomu, aby se s ohledem na novou bezpečnostní situaci vyplývající z ruské agrese proti Ukrajině EU v tomto regionu silněji angažovala, neboť má pro Unii klíčový strategický význam, pokud jde o změnu klimatu, průmyslové a hospodářské politiky, volnou plavbu a geostrategický vliv, jakož i vzhledem k rostoucím ruským a čínským zájmům a aktivitám v tomto regionu;

157.

vyzývá k aktivnímu zapojení vedoucích představitelů EU do předcházení jaderným hrozbám vyplývajícím z ruské útočné války proti Ukrajině, včetně bezpečnosti Záporožské jaderné elektrárny;

158.

zdůrazňuje, že je důležité posílit vztahy s Latinskou Amerikou a Karibikem (LAK) aktualizací strategie EU-LAK se silným důrazem na společné úsilí o posílení mnohostranného celosvětového pořádku, mezinárodního práva a dodržování demokracie a lidských práv, zejména v souvislosti s tím, jak ve srovnání s EU nepřiměřeně narůstá vliv ČLR a Ruska v tomto regionu, a s rostoucími hrozbami pro evropské dodavatelské řetězce v důsledku ruské války proti Ukrajině; vyzývá členské státy a ESVČ, aby v regionu vyvíjely aktivní diplomacii a dále posilovaly stávající partnerství s podobně smýšlejícími zeměmi, obchodní vztahy, investice, podporu demokracie a meziparlamentní spolupráci; v této souvislosti zdůrazňuje význam otázek spojených s genderem, změnou klimatu a právy původních obyvatel a to, že je třeba urychleně podepsat a ratifikovat vyvážené a modernizované dohody s Chile, Mexikem a Mercosurem, které budou zahrnovat právně závaznou a vymahatelnou kapitolu o obchodu a udržitelném rozvoji se silným důrazem na oblast lidských práv a na soulad s cíli Zelené dohody pro Evropu, za předpokladu, že v případě Mercosuru bude dosaženo dohody o doplňujícím nástroji týkajícím se smysluplných závazků před ratifikací; vítá dokončení jednání o rozšířené rámcové dohodě mezi EU a Chile; v této souvislosti naléhavě žádá Komisi, aby po více než dvou letech jednání o doplňujícím nástroji dosáhla co nejdříve konečné dohody; zdůrazňuje, že je třeba, aby dohodu o přidružení mezi EU a zeměmi Střední Ameriky ratifikovaly všechny strany;

159.

vyjadřuje svou podporu demokratickému a ústavnímu pořádku Peru, který byl ohrožen bývalým prezidentem Pedrem Castillem a jeho spojenci, když se dne 7. prosince 2022 pokusil nezákonně rozpustit Kongres, aby se vyhnul vlastnímu odvolání; vyjadřuje naději, že bezúhonné a odpovědné chování peruánských orgánů pouze posílí demokracii v zemi, a žádá, aby se co nejdříve konaly prezidentské a parlamentní volby s cílem překonat patovou politickou situaci;

160.

znovu opakuje svůj pevný závazek bránit a podporovat demokracii v Latinské Americe; odsuzuje očividně protidemokratický násilný krajně pravicový útok na brazilské demokratické instituce, k němuž došlo dne 8. ledna 2023 a který byl vyvolán záměrnými a rozsáhlými dezinformacemi o legitimitě nedávných brazilských prezidentských voleb; vyjadřuje plnou podporu demokraticky zvolenému prezidentovi Brazílie Lulovi da Silva a rychlé a rozhodné reakci brazilské vlády na toto povstání;

161.

zdůrazňuje, že vztahy EU s Africkou unií jsou nanejvýš důležité, aby bylo možné reagovat na potřeby a rozvíjet velký potenciál partnerských zemí v Africe a naplňovat společné zájmy; vyzývá Komisi a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby provedli závazky, které byly dohodnuty na summitu AU-EU, aby urychleně realizovali projekty Global Gateway v Africe a posílili partnerství v oblasti bezpečnosti, obchodu, zdraví, rozvoje a pomoci při zmírňování pandemie COVID-19 se zeměmi na africkém kontinentu v souladu se Strategickým kompasem, a to na základě rovnosti a zejména s cílem podpořit cíle v oblasti udržitelného rozvoje, digitální a ekologickou transformaci, lidská práva a mírové urovnání konfliktů v souladu se zásadami mezinárodního práva; zdůrazňuje, že spolupráce EU s Afrikou, mimo jiné prostřednictvím rozvojové a obchodní spolupráce, musí upřednostňovat pomoc při budování silných a odolných společností, posilování sociální rovnosti a bezpečnosti a podpoře demokratických struktur na místě;

162.

vítá přidělení finančních prostředků z Evropského rozvojového fondu na zmírnění rostoucího nedostatku potravin, který je mimo jiné způsoben ruskou invazí na Ukrajinu; žádá, aby byla podle potřeby přijata další podobná opatření; opakuje svou výzvu k přechodu k plnému partnerství rovnocenných stran, jehož jádrem bude lidský rozvoj a ochrana přírodních zdrojů;

163.

vyzývá k silné strategické komunikaci EU a k informační kampani zaměřující se na africké země, aby se bojovalo proti škodlivým narativům, které v regionu šíří Ruská federace a ČLR;

164.

odsuzuje vměšování Ruska v Africe, které ohrožuje demokracii, zejména prostřednictvím zvýšeného působení Wagnerovy skupiny na tomto kontinentu; důrazně odsuzuje nekalé praktiky a zločiny spáchané Wagnerovou skupinou;

165.

vyzývá k partnerství mezi Afrikou a Evropou zaměřenému na vytvoření prostoru solidarity, bezpečnosti, míru a trvalé prosperity; vyzývá EU, aby urychleně podnikla kroky proti rostoucí přítomnosti Wagnerovy skupiny v několika afrických zemích, neboť tato skupina přispívá k další nestabilitě a podkopává úsilí v boji proti terorismu;

Zlepšení parlamentní diplomacie jako nástroje zahraniční politiky

166.

poukazuje na zvláštní příspěvek Evropského parlamentu k zahraniční a bezpečnostní politice EU prostřednictvím prostředků parlamentní diplomacie; vyzývá k důkladnějšímu parlamentnímu dohledu nad záležitostmi, které mají pro evropské zahraniční věci strategický význam; připomíná mimo jiné, že mezi Nejvyšší radou Ukrajiny a Parlamentem probíhá intenzivní spolupráce na politické a technické úrovni;

167.

konstatuje, že Parlament se prostřednictvím svých zvláštních nástrojů aktivně podílí na SZBP; zdůrazňuje význam a jedinečnou povahu demokratizačních programů Parlamentu, jako je „dialog Jeana Monneta“, jejichž cílem je podpořit a posílit činnost parlamentů; připomíná, že všechny orgány EU by se měly podílet a spolupracovat na činnostech zaměřených na boj proti globálnímu zhoršování situace v oblasti demokracie, a to i prostřednictvím volebních pozorovatelských misí, mediace a dialogu, předcházení konfliktům, Sacharovovy ceny a sítě jejích nositelů a parlamentní diplomacie;

168.

vyzývá ESVČ, aby za prioritu stanovila svobodu tisku a svobodu projevu a aby přijala veškerá nezbytná opatření k plnému dodržování obecných zásad EU týkajících se svobody projevu online a offline; naléhavě vyzývá delegace EU, aby zlepšily preventivní ochranná opatření, plán nouzové reakce na zhoršení situace v oblasti svobody tisku a poskytly prokazatelnou a viditelnou podporu místním novinářům a občanské společnosti;

169.

vyzývá ke zlepšení preventivní diplomacie Evropské unie jakožto proaktivního nástroje zahraniční politiky s cílem zabránit vypuknutí konfliktů mezi třetími stranami a podpořit je při hledání mírových řešení v případech rostoucího napětí;

170.

zdůrazňuje význam parlamentních shromáždění jako fór pro spolupráci a institucionální dialog a jejich cenný přínos pro kroky evropské zahraniční politiky v otázkách bezpečnosti, jakož i potřebu podporovat jejich činnost a zajistit jejich správné fungování a rozvoj;

171.

vyzývá Komisi a členské státy, aby umožnily a posílily parlamentní dohled nad vnější činností EU, a to i tím, že budou pokračovat pravidelné konzultace s místopředsedou Komise, vysokým představitelem a s Komisí a že zapojí Parlament do řádného dalšího provádění a kontroly Evropského mírového nástroje a Strategického kompasu; připomíná, že Evropský parlament navázal určitou míru neformální spolupráce s ESVČ, která byla posílena rozhodnutím Rady ze dne 26. července 2010 a prohlášením vysoké představitelky o politické odpovědnosti z roku 2010; zdůrazňuje, že je nezbytné dále posílit rámec interinstitucionálních vztahů mezi Parlamentem a ESVČ, včetně jejích delegací; vyzývá k uzavření rámcové dohody o posílení spolupráce v oblasti vnější činnosti mezi ESVČ a Evropským parlamentem, která by mohla posílit vlastní soubor nástrojů EU pro vnější činnost; zdůrazňuje, že je třeba využít přezkum Evropského obranného fondu v polovině období k tomu, aby byl prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci zaveden řádný parlamentní dohled nad pracovními programy; zdůrazňuje, že je rovněž třeba zavést podobnou úroveň parlamentního dohledu nad připravovaným zákonem o společném zadávání veřejných zakázek (EDIRPA) a evropským investičním programem v oblasti obrany (EDIP); zdůrazňuje, že aby Parlament mohl řádně plnit svou důležitou úlohu demokratického dohledu, měly by mu být poskytovány nezbytné informace a dokumenty transparentním a včasným způsobem;

172.

připomíná významnou roli vnitrostátních parlamentů v členských státech; zdůrazňuje klíčovou roli, kterou může hrát Parlamentní shromáždění NATO, a vyzývá k dalšímu posílení vztahů mezi tímto shromážděním a Evropským parlamentem;

173.

vyzývá všechny orgány a agentury EU, jakož i členské státy, aby se dostatečně zapojily do boje proti dezinformacím a propagandě narušující její politiky tím, že posílí strategickou komunikaci o své činnosti a zlepší její vnímání veřejností; vyzývá k větší podpoře strategické komunikace, která by měla být poskytována delegacím a misím EU;

174.

odsuzuje veškeré pokusy třetích zemí ovlivňovat nebo korumpovat osoby vykonávající volené funkce; je odhodlán plně vyšetřit a řádně řešit případy korupce a nevhodného jednání třetích zemí, které se snaží získat vliv v Parlamentu;

175.

trvá na právu Parlamentu na informace v záležitostech SZBP podle článku 36 Smlouvy o EU; poukazuje na rozsudky Evropského soudního dvora týkající se dohody s Mauriciem (8) a dohody s Tanzanií (9), podle nichž je včasné a komplexní informování Parlamentu zásadní pro to, aby mohl vykonávat svou demokratickou kontrolu a poradní úlohu v záležitostech SZBP;

176.

potvrzuje, že Parlament by měl při rozhodování Unie na mezinárodní scéně plně využívat svých pravomocí v oblasti dohledu a rozpočtu; zdůrazňuje význam programů Parlamentu na podporu demokracie, které mají velký potenciál posílit úlohu EU po celém světě tím, že zapojují klíčové politické subjekty a usnadňují udržitelnou demokratickou správu věcí veřejných v zemích mimo EU a přistupujících zemích EU;

o o

177.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení předsedovi Evropské rady, Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 61.

(2) Úř. věst. C 465, 6.12.2022, s. 109.

(3) Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14.

(4) Přijaté texty, P9_TA(2022)0406.

(5) Přijaté texty, P9_TA(2022)0443.

(6) COM(2022)0684.

(7) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/151 ze dne 3. února 2022 o akci Evropské unie na podporu evakuace některých zvláště zranitelných osob z Afghánistánu (Úř. věst. L 25, 4.2.2022, s. 11).

(8) Rozsudek ze dne 24. června 2014, Evropský parlament v. Rada Evropské unie, C-658/11, ECLI:EU:C:2014:2025.

(9) Rozsudek ze dne 14. června 2016, Evropský parlament v. Rada Evropské unie, C-263/14, ECLI:EU:C:2016:435.