EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.11.2023
COM(2023) 768 final
ZPRÁVA KOMISE RADĚ
Zpráva týkající se kapitoly III nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022
o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie
Solidární příspěvek a zavedená rovnocenná opatření: hodnocení
I.Úvod
Tato zpráva předkládá zjištění přezkumu ustanovení uvedených v kapitole III nařízení Rady (EU) č. 2022/1854 ze dne 6. října 2022 1 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (dále jen „nařízení Rady“) s ohledem na celkovou situaci v odvětví fosilních paliv a vytvořené nadměrné zisky. Komise zprávu předkládá Radě na základě své povinnosti podávat zprávy podle článku 20 nařízení Rady.
Cílem zprávy je zejména přezkoumat, jak členské státy uplatňují solidární příspěvek stanovený nařízením Rady nebo alternativně zavedená rovnocenná vnitrostátní opatření. Zpráva tak činí na pozadí vývoje v odvětví fosilních paliv a vývoje zisků vytvořených v tomto odvětví. Vychází z informací předložených členskými státy v souladu s jejich povinností podávat zprávy Komisi podle čl. 19 odst. 4 nařízení Rady a z interní analýzy Komise.
II.Souvislosti
Nařízení Rady bylo Radou přijato dne 6. října 2022. Vstoupilo v platnost dne 8. října 2022. Jednalo se o součást intervence Komise v mimořádné situaci na evropských trzích s energií, která měla řešit dramatický nárůst cen v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině 2 . Velmi vysoké ceny na trzích s elektřinou od září 2021 spolu se zvýšeným rizikem nedostatku dodávek ruského plynu od března 2022 a mimořádně vysokými teplotami v letních měsících roku 2022, které měly dopad na poptávku po elektřině, vedly k celkovému negativnímu dopadu v celé Unii. Spotřebitelé a podniky ve všech členských státech se potýkali s vyššími cenami energie a elektřiny, zatímco inflace rostla a ekonomika zpomalovala. Nařízení Rady mělo výjimečný, cílený a dočasný charakter a dvojí cíl: intervenovat na trhu s elektřinou s cílem snížit poptávku po ní a přerozdělit mimořádně vysoké zisky některých subjektů v odvětví energetiky zejména mezi konečné zákazníky. Nedávný bleskový průzkum Eurobarometr potvrzuje silnou podporu Evropanů (86 %) opatřením, která EU přijala v roce 2022 na ochranu spotřebitelů a společností s cílem omezit bezprostřední dopady kolísání cen energií 3 .
V návaznosti na opatření, která Komise stanovila v říjnu 2021 v rámci souboru nástrojů v oblasti cen energie 4 , jakož i na sdělení z března 2022, v němž byly nastíněny zásady plánu REPowerEU 5 , a na následný plán REPowerEU 6 přijatý v květnu 2022, bylo nařízení Rady – spolu s dalšími nařízeními o mimořádných opatřeních (např. o snižování poptávky po plynu 7 , o uskladňování zemního plynu 8 , o cenách plynu, přičemž toto opatření je známé také jako „mechanismus korekce trhu“ 9 , o koordinaci nákupu plynu, přičemž toto nařízení je známé také jako „nařízení o solidaritě“ 10 a o povolování obnovitelných zdrojů energie 11 ) – dalším krokem vpřed k zajištění koordinované a rychlé odezvy na mimořádnou situaci, které EU čelila.
Kapitola II nařízení Rady stanoví opatření zaměřená na intervenci na trhu s elektřinou. Týkají se orientačního a povinného cíle pro snížení poptávky po elektřině, dočasného stropu pro příjmy tzv. „inframarginálních“ výrobců elektřiny a podpory spotřebitelů prostřednictvím rozšíření stávajícího souboru nástrojů. Opatření týkající se trhu s elektřinou v kapitole II nejsou v této zprávě analyzována, neboť byla přezkoumána v samostatné zprávě Komise Radě 12 .
III.Kapitola III nařízení Rady
Kapitola III nařízení Rady stanoví povinný dočasný solidární příspěvek z nadměrných zisků vytvořených v účetních obdobích 2022 a/nebo 2023 (v závislosti na politické volbě členských států) pro společnosti a stálé provozovny v EU s činnostmi v odvětvích surové ropy, zemního plynu, uhlí a rafinace, které vytvářejí alespoň 75 % svého obratu z ekonomických činností v oblasti těžby, dobývání, rafinace ropy nebo výroby koksárenských produktů. Členské státy musely uplatnit solidární příspěvek do 31. prosince 2022, pokud do tohoto data nezavedly rovnocenná vnitrostátní opatření přispívající k cenové dostupnosti energie. Jedná se o vnitrostátní opatření, která mají podobné cíle jako solidární příspěvek, vztahují se na ně podobná pravidla jako na tento příspěvek a která přinášejí přinejmenším výnosy srovnatelné s odhadovanými výnosy ze solidárního příspěvku.
Nařízení Rady stanoví základ pro výpočet solidárního příspěvku a minimální sazbu. Zejména platí, že solidárnímu příspěvku podléhají pouze zdanitelné zisky dosažené v účetním období 2022 a/nebo 2023, které ve srovnání s průměrnými zdanitelnými zisky dosaženými ve čtyřech účetních obdobích začínajících 1. ledna 2018 nebo později představují nárůst o více než 20 %. Minimální sazba stanovená členskými státy nesmí být nižší než 33 %. Oba prvky zajišťují, že solidární příspěvek je přiměřený. Kapitola III dále uvádí účely, k nimž musí být výnosy ze solidárního příspěvku použity, přičemž cílem je to, aby opatření snížilo a zmírnilo škodlivé dopady energetické krize na domácnosti a společnosti v celé Unii a zároveň chránilo vnitřní trh a předcházelo riziku další roztříštěnosti.
Kapitola III nařízení Rady se bude uplatňovat do 31. prosince 2023. Tím není dotčena povinnost Komise znovu předložit Radě do 15. října 2024 zprávu o stavu provádění kapitoly III ve všech členských státech. To je vysvětleno skutečností, že členské státy mohou uplatňovat solidární příspěvek nebo zavedená rovnocenná vnitrostátní opatření i v účetním období 2023 a z těchto opatření budou i nadále plynout výnosy.
IV.Obecná situace v odvětví fosilních paliv
Tento oddíl se zabývá vývojem v odvětví fosilních paliv od přijetí nařízení Rady. Jak je dále vysvětleno v oddíle 6.3 této zprávy, tento vývoj měl značné důsledky pro rozpočty členských států. Kapitola III nařízení Rady, která stanoví povinnost členských států uplatňovat solidární příspěvek nebo alternativně zavést rovnocenná vnitrostátní opatření, pomohla členským státům nést část finanční zátěže spojené s náklady na energetická opatření na podporu domácností a podniků.
Růst cen energií představoval pro společnosti působící v oblasti fosilních paliv jedinečné a příznivé podnikatelské prostředí, a to navzdory převládající nejistotě. Energetická krize v roce 2022 tak vytvořila skvělé podmínky pro tvorbu neočekávaných zisků v celém hodnotovém řetězci a výrazně překonala tržní podmínky z doby před krizí. Některé podniky byly v lepší pozici než jiné a mohly využít své strategie zajištění a dlouhodobých smluv, aby si v době kolísání cen zajistily příznivé podmínky. S postupným poklesem cen energií v průběhu roku 2023 (které zůstávají nad historickými úrovněmi) se však prostředí pro tvorbu neočekávaných zisků ve srovnání s mimořádnými podmínkami v předchozím roce 2022 zmírnilo, neboť společnosti se musí vyrovnat s nejistějším ekonomickým prostředím a rostoucími kapitálovými náklady.
Tabulka 1: průměrné ceny před krizí 2018–2021, 2022 a 2023 (do listopadu) (zdroje: Evropská komise, hlavní ekonom GŘ ENER, na základě S&P Global Commodities, VaasaETT, Týdenní ropný bulletin)
|
Průměr |
Před krizí (2018–2021) |
2022 |
2023 (do listopadu 13 ) |
|
Velkoobchodní prodej plynu EUR/MWh |
23 |
123 |
41 |
|
Maloobchodní prodej plynu EUR/MWh |
69 |
137 |
116 |
|
Uhlí EUR/t |
70 |
283 |
122 |
|
Ropa EUR/barel |
54 |
97 |
77 |
|
Motorová nafta EUR/l |
1,29 |
1,83 |
1,68 |
Zemní plyn
Opatření přijatá v roce 2022 zmírnila tlak na trhy s energií a snížila tak ceny zemního plynu, které se na začátku podzimu 2023 pohybovaly mezi 40 EUR/MWh a 50 EUR/MWh, přičemž v létě 2022 přesahovaly 200 EUR/MWh a před krizí se nacházely na úrovni kolem 20 EUR/MWh 14 . Ceny však i nadále kolísají a jsou vyšší než historické průměry. Kromě toho přetrvává řada rizik, která by v případě naplnění situaci výrazně zhoršila. Patří mezi ně oživení poptávky po zkapalněném zemním plynu (LNG) v Asii, které by snížilo dostupnost plynu na světovém trhu s plynem, 15 extrémní povětrnostní podmínky, které by mohly ovlivnit skladování hydroelektrické energie nebo výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách 16 , což by vyžadovalo větší využití výroby elektrické energie spalováním plynu, a další možná narušení dodávek plynu, včetně úplného zastavení dovozu plynu z Ruska nebo narušení stávající kritické plynárenské infrastruktury. Probíhající krize na Blízkém východě představuje další významné geopolitické riziko s možným dopadem na ceny a dodávky plynu.
EU zůstává před zimou 2023 odolnější a lépe připravená na minimalizaci cenových výkyvů díky pokračujícímu velkému přílivu LNG (srovnáme-li červen 2023 a červen 2021, vzrostl dovoz LNG o 98 %), rekordně vysokému naplnění zásobníků (roční cíl naplnění zásobníků na 90 % byl dosažen v polovině srpna s výrazným předstihem před listopadovým termínem), úsilí o snížení poptávky po plynu (o 17 % za období od srpna 2022 do července 2023, tedy nad cílovou hodnotou 15 %) a zrychlenému zavádění obnovitelných zdrojů energie (odhaduje se, že v roce 2022 byla činila nově instalovaná kapacita 41 GW v případě solární energie a 15 GW v případě větrné energie, čímž se ročně ušetří přibližně 11 miliard m3 poptávky po plynu).
Na základě povzbuzení vyplývajícího z její bezprecedentní reakce byla EU schopna částečně nahradit chybějící objemy ruského plynu, přičemž závislost Unie na ruském plynu se snížila ze 45 % v roce 2021 na 15 % v roce 2023, a to díky nárůstu dovozu zkapalněného zemního plynu a potrubních dodávek od spolehlivějších mezinárodních partnerů.
Ropa a rafinované ropné produkty
Světové ceny ropy v poslední době klesly pod 85 USD/barel 17 v důsledku celkového zlepšení základních tržních ukazatelů, které poukazují na méně napjatou situaci na trhu. To je částečně kompenzováno rizikovou přirážkou na trhu spojenou s nedávnými událostmi na Blízkém východě, které by mohly ovlivnit další dodávky. Ceny ropy vzrostly v reakci na krizi na Blízkém východě a na prodloužení dobrovolného snížení těžby, které oznámila organizace OPEC+ na začátku dubna a v červnu 2023 18 , do konce roku (krok organizace OPEC+ byl pokusem o zvrácení klesajícího trendu cen ropy: pod 75 USD/barel v červnu 2023 z přibližně 100 USD/barel v říjnu 2022 a přibližně 60 USD/barel v první polovině roku 2021). Ke klesajícím cenám přispěly západní sankce a cenové limity na ruskou ropu 19 a také obavy ohledně globálního makroekonomického výhledu, zejména v důsledku nedávného hospodářského oslabení v Číně a zpřísnění globální měnové politiky. EU se na základě diverzifikace podařilo snížit svou závislost na ruské ropě, a to díky unijnímu embargu na tuto komoditu.
Pokud jde o rafinované ropné produkty, po prudkém poklesu až do začátku léta 2023, kdy byla cena motorové nafty v červnu 2023 na úrovni 1,55 EUR/l ve srovnání s cenou přes 2 EUR/l v předchozím roce 20 , začaly ceny ropných produktů v poslední době opět stoupat (cena motorové nafty byla počátkem listopadu na úrovni 1,75 EUR/l 21 ), což odráží nárůst cen ropy v posledních měsících, přičemž tento trend je podpořen silnou poptávkou, která v poslední době vede k vyšším rafinérským maržím evropských rafinérií. V červnu a říjnu 2022 došlo k prudkému nárůstu cen motorové nafty (nad 2 EUR/l), což bylo způsobeno tím, že střední a východní Evropa byla do té doby zásobována převážně ruskou naftou, jejíž náhrada z jiných zdrojů nějakou dobu trvala.
Čtyřmi hlavními faktory ovlivňujícími globální poptávku po ropě, její nabídku a ceny ve zbývající části roku 2023 a v dohledné budoucnosti budou globální ekonomický výhled, potenciální prodloužení snížení těžby ze strany organizace OPEC+, napětí v důsledku ruské války proti Ukrajině a konfliktu na Blízkém východě a rychlost oživení v Číně.
Uhlí
Od té doby, kdy se z předkrizových cen kolem 50 EUR/t dostaly v létě 2022 na vrchol nad úrovní 400 EUR/t, ceny uhlí neustále klesají a v létě 2023 se ustálily na úrovni kolem 100 EUR/t. Embargo EU na ruské uhlí zavedené v rámci pátého balíčku sankcí 22 umožnilo Evropě zcela se odklonit od ruského uhlí tím, že si zajistila alternativy od spolehlivějších partnerů, což přispělo ke stabilizaci cen.
V.Přehled uplatňování kapitoly III nařízení Rady členskými státy
Článek 14 nařízení Rady dal členským státům možnost uplatnit solidární příspěvek nebo zavést rovnocenná vnitrostátní opatření. Podle čl. 14 odst. 3 měly členské státy přijmout a zveřejnit opatření k zajištění uplatňování solidárního příspěvku do 31. prosince 2022. V případě členských států, které chtěly jako alternativu použít vnitrostátní opatření, byl konečný termín pro kvalifikaci takového opatření jako zavedeného rovnocenného vnitrostátního opatření stanoven nařízením Rady rovněž na 31. prosince 2022.
K datu uzávěrky této zprávy, tj. k 12. září 2023, podaly všechny členské státy v souladu se svými povinnostmi podle čl. 19 odst. 4 nařízení Rady Komisi zprávu o zavedení solidárního příspěvku nebo o použitelných zavedených rovnocenných vnitrostátních opatřeních, o změnách provedených za tímto účelem v jejich vnitrostátním právním rámci, o celkových odhadovaných výnosech z nich a také o výnosech, které v roce 2023 dosud vybraly.
Z 27 členských států, které podaly zprávu Komisi, jich patnáct uplatňuje solidární příspěvek (AT, BG, DE, DK, EL, FI, FR, HR, IE, LT, NL, PL, RO, SI, SK), zatímco osm členských států (BE, CZ, EE, ES, HU, IT, PT, SE) se rozhodlo přijmout nebo uplatňovat zavedená rovnocenná vnitrostátní opatření, jak výslovně umožňuje nařízení Rady. Tři z 27 členských států (LU, LV, MT) navíc uvedly, že nemají žádné společnosti nebo stálé provozovny, na které by se vztahovalo nařízení Rady a na které by se zároveň mohl vztahovat solidární příspěvek. Po jednání s útvary Komise tyto členské státy nepřijaly žádná prováděcí opatření. Některé další členské státy, které očekávaly, že se nařízení Rady nebude vztahovat na žádné nebo jen na několik málo společností či stálých provozoven (FI, HR, SI), sice nařízení Rady uplatňují a přijaly prováděcí opatření, ale očekávají jen malé výnosy. Jeden členský stát (Kypr) je pak stále ve fázi přijímání opatření.
Graf č. 2: přehled uplatňování kapitoly III nařízení Rady členskými státy (zdroj: Evropská komise, GŘ TAXUD)
Ve skupině členských států, které přijaly rovnocenné vnitrostátní opatření, šest z osmi členských států uvedlo, že tato opatření jsou inspirována jinými již existujícími vnitrostátními opatřeními, která se vztahují na jiná hospodářská odvětví v jejich jurisdikci, jako je bankovnictví (CZ), potravinářství a maloobchod (PT) nebo vnitrostátními rámci vztahujícími se na prodejce ropy a další činnosti v rámci odvětví energetiky (BE, EE, HU, CZ). IT v účetním období 2022 uplatnila již existující vnitrostátní opatření a v účetním období 2023 jej pozměnila s ohledem na požadavky nařízení Rady. SE se inspirovalo solidárním příspěvkem.
5.1 Členské státy uplatňující solidární příspěvek
Pokud jde o výpočet solidárního příspěvku, umožňuje nařízení Rady členským státům určitou volbu. To se týká například účetního období, na které se opatření vztahuje, a sazby použité na základ. Pokud jde o zvolené účetní období pro uplatnění solidárního příspěvku, šest z patnácti členských států se rozhodlo uplatnit solidární příspěvek v obou účetních obdobích, tj. 2022 i 2023 (AT, BG, DE, IE, RO, SI). Šest členských států uvedlo, že jej uplatňují pouze v účetním období 2022 (EL, FR, NL, HR, PL, SK). Tři členské státy uvedly, že jej uplatňují pouze v účetním období 2023 (DK, FI, LT). Pokud jde o použitelnou sazbu, deset členských států uplatňuje minimální sazbu 33 % (BG, DE, DK, EL, FI, FR, HR, LT, NL, PL), zatímco pět členských států uplatňuje sazby vyšší. Byly oznámeny zejména tyto vyšší sazby: 40 % (AT), 55 % (SK), 60 % (RO), 75 % (IE) a 80 % (SI).
5.2 Členské státy uplatňující rovnocenná vnitrostátní opatření
Pokud jde o základ používaný členskými státy, které uplatňují zavedená rovnocenná vnitrostátní opatření, čtyři z osmi členských států používají jako základ zdanitelné zisky (CZ, IT PT, SE), zatímco čtyři další členské státy zvolily jiný základ. U druhé skupiny členských států vypadá situace následovně: Jeden členský stát (BE) používá jako základ zpracované tuny ropy pro rafinerie; Jeden členský stát (EE) používá hodnotu vytvořenou nerostným zdrojem, který je předmětem poplatku; Jeden členský stát (ES) používá čistý obrat; Jeden členský stát (HU) zavedl dvě samostatná opatření, na která uplatňuje různé základy, a to upravený základ daně z příjmů právnických osob pro daň z příjmů dodavatelů energií a dále základ vycházející z rozdílu ceny ropy z Ruské federace na světovém trhu a z množství ropy z Ruské federace nakoupeného v příslušném měsíci, měřeno v barelech.
Pokud jde o použitelné sazby pro rovnocenná opatření zavedená členskými státy, dva členské státy použily minimální sazbu daně stanovenou nařízením Rady ve výši 33 % (PT, SE). Vyšší sazby zahrnují v případě jednoho členského státu (IT) sazbu 50 % a u jednoho členského státu (CZ) sazbu 60 %. Jeden členský stát uplatňuje sazbu 1,2 % ze základu ve formě obratu (ES). Jeden další členský stát (Maďarsko) stanovil rozmezí, které se v průběhu času mění: sazba u prvního opatření je stanovena na 31 % pro rok 2022 a 41 % pro rok 2023 a v případě druhého opatření je sazba 40 % do 9. prosince 2022 a 95 % od 10. prosince 2022. Dva členské státy pak stanovily proměnlivé sazby: 6,9 za tunu zpracované ropy (BE) nebo sazbu stanovovanou čtvrtletně (EE) v závislosti na minimálních a maximálních procentních podílech, které jsou stanoveny na tunu energetického nerostného zdroje.
Pokud jde o příslušné účetní období, uplatňují dotčené členské státy svá opatření i v různých účetních obdobích. Konkrétně čtyři členské státy uplatňují svá zavedená rovnocenná vnitrostátní opatření v účetních obdobích 2022 a 2023 (BE, PT, HU, ES). Jeden členský stát jej uplatňuje v účetním období 2022 (EE) a dva členské státy uplatňují svá zavedená rovnocenná vnitrostátní opatření v účetním období 2023 (IT 23 , SE). Jeden členský stát uplatňuje své opatření v účetních obdobích 2022–2025 (CZ).
VI.Odhadované a vybrané výnosy a jejich použití podle kapitoly III nařízení Rady
6.1. Oznámené odhadované výnosy
V rámci sledování uplatňování kapitoly III nařízení Rady ze strany Komise oznámily členské státy v březnu 2023 první předběžné odhady výnosů. Pro účely této zprávy poskytlo dvanáct členských států (BE, BG, DE, FR, EL, ES, HU, IE, IT, RO, SI, SK) v létě 2023 své aktualizované odhadované výnosy za účetní období 2022 24 . Odhadovaná výše výnosů za účetní období 2022 (k 12. září 2023) činí 17 574 milionů EUR.
Tabulka 2: Přehled odhadovaných výnosů (v milionech EUR) k 12. září 2023, jak je členské státy oznámily Komisi za účetní období 2022.
Z údajů za účetní období 2022 vyplývá, že i když většina členských států oznámila nižší odhadované výnosy (k 12. září 2023) než v březnu 2023, došlo k nárůstu celkových odhadovaných výnosů o 2 254 milionů EUR, a to zejména díky skutečnosti, že údaje nyní poskytlo Polsko.
V souvislosti s údaji v tabulce 2 je rovněž důležité poznamenat, že několik členských států (například Lotyšsko, Lucembursko nebo Malta) oznámilo, že nemá žádné společnosti, na které by se vztahovalo nařízení Rady. Jiné členské státy, například Finsko a Chorvatsko, Komisi oznámily, že neočekávají žádné nebo jen malé příjmy. Kromě toho existují členské státy, které budou nařízení Rady uplatňovat až od účetního období 2023 (Česko, Dánsko, Itálie, Kypr, Litva). Ostatní členské státy, jako například Portugalsko, začnou vybírat výnosy až na podzim 2023. Rakousko pak k 12. září 2023 neposkytlo aktualizované odhady výnosů za účetní období 2022, přestože dříve poskytlo předběžné odhady výnosů. Švédsko neposkytlo žádný odhad výnosů. Proto nejsou ve výše uvedené tabulce 2 pro tyto členské státy uvedeny žádné odhadované výnosy. Jsou označeny „N/A“.
6.2. Oznámené vybrané výnosy
Pro účely této zprávy Komise rovněž požádala členské státy (pokud uplatňují opatření v účetním období 2022 a pokud je to již možné), aby podaly zprávu o všech vybraných výnosech z opatření podle kapitoly III nařízení Rady. Ke dni 30. června 2023 činily výnosy vybrané za účetní období 2022 podle kapitoly III nařízení Rady 6 850 milionů EUR.
Tabulka 3: Vybrané výnosy (v milionech EUR) k 30. červnu 2023, jak je členské státy oznámily Komisi za účetní období 2022
V budoucnu bude Komise nadále pravidelně spolupracovat s členskými státy, aby získala dobrý celkový přehled o výši odhadovaných výnosů a vybraných výnosů získaných podle kapitoly III nařízení Rady za celé účetní období 2022. Stejně bude Komise postupovat i v účetním období 2023 v případě členských států, které uplatňují solidární příspěvek nebo zavedené rovnocenné vnitrostátní opatření v obou účetních obdobích nebo pouze v účetním období 2023. To Komisi na podzim roku 2024 umožní řádně splnit povinnost podat Radě zprávu podle čl. 20 odst. 2 nařízení Rady.
6.3. Použití výnosů
Členské státy jsou povinny podávat zprávy také o použití výnosů ze solidárního příspěvku nebo zavedených rovnocenných opatření. Článek 17 nařízení Rady stanoví účely výdajů, na které mohou být tyto výnosy použity v souladu s cílem nařízení Rady snížit zátěž způsobenou konečným spotřebitelům energie rostoucími cenami energie.
Z informací předložených členskými státy pro účely této zprávy vyplývá, že mnoho opatření zajišťujících uplatňování solidárního příspěvku nebo zavedených rovnocenných vnitrostátních opatření neobsahuje výslovný odkaz na použití výnosů. To je v souladu se skutečností, že některé členské státy mají zavedeny obecné vnitrostátní rozpočtové rámce, které upravují výdaje na všechny druhy opatření, jež uplatňují (zásada univerzálnosti rozpočtu). Členské státy se vyzývají, aby Komisi nadále podávaly zprávy o této záležitosti, aby bylo zajištěno, že výnosy získané podle nařízení Rady budou použity k účelům, které jsou v něm stanoveny.
Pokud jde o členské státy, které uplatňují solidární příspěvek, sedm z patnácti členských států ve svých zprávách Komisi výslovně neuvádí účely výdajů stanovené v článku 17 nařízení Rady (AT, BG, FI, FR, HR, NL, SI). Sedm z nich výslovně odkazuje na požadavky článku 17 nařízení Rady (DK, DE, EL, IE, PL, RO, SK), přičemž je upřednostňována nabídka finanční podpory spotřebitelům a domácnostem. Jeden členský stát (LT) oznámil vytvoření fondu pro výběr výnosů ze solidárního příspěvku, který má být určen na poskytování finanční podpory domácnostem.
Pokud jde o členské státy, které uplatňují zavedená rovnocenná vnitrostátní opatření, dva členské státy z osmi (ES, PT) uvedly použití výnosů shodné s použitím uvedeným v článku 17. Dva členské (BE, EE) státy se zmínily o použití výnosů na podporu domácností a společností a jeden členský stát (CZ) obecněji o zmírnění vysokých cen energie. Jeden členský stát (HU) oznámil vytvoření fondu pro výběr výnosů ze solidárního příspěvku, který má být určen na poskytování finanční podpory domácnostem. Jeden členský stát (SE) ve své zprávě vysvětluje, že ačkoli daňové příjmy nelze podle zákona o státním rozpočtu rozdělit, je záměrem kompenzovat domácnostem a společnostem vysoké účty za energie celkovou částkou, která podle odhadů převýší příjmy z dočasného opatření týkajícího se mimořádných zisků. Jeden členský stát (IT) neuvedl ve své zprávě žádný odkaz na požadavky článku 17 nařízení Rady.
Cílem příspěvku stanoveného v kapitole III nařízení Rady nebylo plně financovat fiskální náklady na různá opatření domácí politiky, která zmírňují dopad prudkého růstu cen energie. Komise posoudila dopad nákladů na energetická opatření z rozpočtového hlediska u příležitosti své hospodářské prognózy z podzimu 2022 (viz rámeček I.2.4 Opatření fiskální politiky ke zmírnění dopadu vysokých cen energie) 25 . Podle prognózy přijaly členské státy opatření s čistými náklady téměř 200 miliard EUR. Čisté rozpočtové náklady na energetická opatření pro rok 2023 byly odhadnuty na přibližně 144 miliard EUR. Údaje o předpokládaných nákladech jsou mnohem vyšší než odhadované celkové výnosy, které členské státy oznámily Komisi v souvislosti se solidárním příspěvkem nebo rovnocennými vnitrostátními opatřeními (viz oddíl 6.1), což znamená, že předpokládané výdaje by z těchto prostředků mohly být financovány pouze částečně.
V budoucnu bude Komise nadále pečlivě sledovat použití výnosů získaných podle nařízení Rady, aby zajistila soulad s článkem 17 téhož nařízení.
VII.Závěry
Na pozadí vývoje na trzích s energií tato zpráva poskytuje přehled o aktuálním stavu uplatňování kapitoly III nařízení Rady (EU) č. 2022/1854 rok po jeho vstupu v platnost. Zpráva objasňuje zejména vývoj trhu a zisků v odvětví energie z fosilních paliv, ale také uplatňování opatření podle tohoto nařízení Rady. Zaměřuje se zejména na i) typ opatření prováděných členskými státy, které mají na výběr, zda chtějí zavést solidární příspěvek, nebo rovnocenné vnitrostátní opatření; ii) specifika jednotlivých opatření s ohledem na příslušné (příslušná) účetní období, základ, použitelnou sazbu a použití vybraných výnosů; iii) odhadované celkové výnosy oznámené členskými státy a iv) výnosy vybrané členskými státy, které mohly o tomto výběru podat zprávu do 30. června 2023.
Pohled na vývoj na trzích s energií z fosilních paliv ukazuje, že situace je oproti říjnu 2022, kdy nařízení Rady vstoupilo v platnost, velmi odlišná. Pokles cen energií v průběhu roku 2023 a nejistější ekonomické prostředí a rostoucí kapitálové náklady vedly k tomu, že společnosti v odvětví ropy, plynu a uhlí zaznamenaly pokles svých zisků ve srovnání s mimořádnými nadměrnými zisky v roce 2022.
Z analýzy údajů o uplatňování kapitoly III nařízení Rady, které členské státy oznámily Komisi, vyplývá, že většina členských států se rozhodla pro uplatňování solidárního příspěvku. Je však také zřejmé, že členské státy využily flexibilitu, kterou právní akt nabízí, pokud jde o použitelná účetní období a sazbu. Mezi členskými státy, které se jako alternativu k solidárnímu příspěvku rozhodly zavést rovnocenné vnitrostátní opatření, navíc existují rozdíly, pokud jde o použitelné účetní období, použitelnou sazbu a zdanitelný základ.
Pokud jde o výnosy vybrané z opatření podle kapitoly III nařízení Rady, ze zpráv členských států vyplývá, že ne všechny členské státy uplatnily solidární příspěvek nebo zavedly rovnocenná vnitrostátní opatření v účetním období 2022. Tato skutečnost spolu s rozdílnými daty výběru v jednotlivých členských státech vysvětluje, proč jsou vybrané částky oznámené ke dni 30. června 2023 stále daleko od odhadovaných celkových vybraných výnosů.
Členské státy se dále vyzývají, aby i nadále podávaly zprávy o tom, jak hodlají využít výnosy získané na základě opatření podle kapitoly III nařízení Rady. Do budoucna je důležité, aby tyto údaje byly sdíleny s Komisí, včetně dostatečných podrobností o různém využití podílu na výnosech. Členské státy, které poskytly údaje o použití výnosů, dodržují účely výdajů uvedené v článku 17 nařízení Rady, zejména snížení zátěže spotřebitelů způsobené rostoucími cenami energie.
V souladu s čl. 20 odst. 2 uvedeného nařízení předloží Komise Radě do poloviny října 2024 druhou zprávu s druhou analýzou uplatňování kapitoly III nařízení Rady.
Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie, (Úř. věst. L 61, 7.10.2022, s. 1).
Vzhledem ke krizi na trzích s energií a elektřinou v roce 2022, která vedla k nařízení Rady, lze jeho legislativní původ jako výjimečného a dočasného opatření nalézt v čl. 122 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Tento článek zmocňuje Radu přijmout v duchu solidarity opatření přiměřená hospodářské situaci. To platí zejména v případě, že vzniknou závažné obtíže v zásobování určitými produkty, především v oblasti energetiky.
https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_23_4410 .
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpor, COM(2021) 660 final.
REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii, COM(2022) 108 final.
Plán REPowerEU, COM(2022) 230 final.
Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 5. června 2023 o přezkumu intervencí v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie v souladu s nařízením Rady (EU) 2022/1854: COM_2023_302_1_EN_ACT_part1_v2.pdf (europa.eu) .
Podle údajů dostupných k 14. listopadu 2023.
Zdroj: S&P Global Commodity Insights.
Agentura IEA uvedla, že „celosvětová poptávka po plynu by se měla v roce 2024 vrátit k mírnému růstu, a to především díky asijsko-tichomořské oblasti a Blízkému východu“ a že se očekává, že poptávka v asijsko-tichomořské oblasti „do roku 2026 vzroste o 20 % ve srovnání s rokem 2022“, viz Medium-Term Gas Report 2023 (Zpráva o střednědobém výhledu v oblasti zemního plynu 2023).
Domácí nedostatky hydroelektrické a jaderné energie v důsledku klimatických podmínek a dalších faktorů dostupnosti zvýšily napětí na trhu s plynem, což v létě 2022 vedlo k dalšímu nárůstu cen. Pokles výroby činil v roce 2022 přibližně 60 TWh v případě hydroelektrické energie a 120 TWh v případě jaderné energie oproti roku 2021.
Ceny ropy Brent k 15. listopadu podle S&P Global Commodity Insights.
Dobrovolné snížení těžby organizací OPEC+ o 1,66 milionu barelů denně (mbpd) oznámené na začátku dubna a dodatečné snížení o 1 mbpd v červenci (a později prodloužené do konce roku 2023) oznámené Saúdskou Arábií 4. června. V září oznámilo snížení vývozu ropy i Rusko, a to o 0,3 milionu barelů denně (toto opatření bylo později prodlouženo až do konce roku 2023).
Dne 5. prosince 2022 vstoupilo v platnost embargo EU na ruskou ropu přepravovanou po moři a cenový strop ve výši 60 USD za barel ruské ropy stanovený koalicí skupiny G7+ (tento cenový strop evropským subjektům umožní přepravovat ruskou ropu do třetích zemí, pokud její cena zůstane striktně pod tímto stropem) – EUR-Lex - 02014R0833-20230624 - CS - EUR-Lex (europa.eu) .
Zdroj: Týdenní ropný bulletin Evropské komise.
Zdroj: Týdenní ropný bulletin Evropské komise (6. listopad).
Itálie oznámila, že v roce 2022 vybrala 2,897 miliardy EUR za své předchozí vnitrostátní opatření, jak je vysvětleno v oddíle V.
Nizozemsko a Estonsko potvrdily pro účely této zprávy svůj původní údaj o odhadovaných výnosech. Poprvé údaj o odhadovaných výnosech vykázalo Polsko.
https://economy-finance.ec.europa.eu/system/files/2023-02/ip187_en.pdf