EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.11.2023

COM(2023) 690 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2023

{SWD(2023) 690 final} - {SWD(2023) 691 final} - {SWD(2023) 692 final} - {SWD(2023) 693 final} - {SWD(2023) 694 final} - {SWD(2023) 695 final} - {SWD(2023) 696 final} - {SWD(2023) 697 final} - {SWD(2023) 698 final} - {SWD(2023) 699 final}

Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2023

I. Úvod

Rozšíření EU je hnací silou dlouhodobé stability, míru a prosperity na celém kontinentu. Členství v EU je geostrategickou investicí do silné, stabilní a sjednocené Evropy založené na společných hodnotách. Je mocným nástrojem na podporu demokracie, právního státu a dodržování základních práv. Věrohodná vyhlídka na členství v EU založená na dosažených výsledcích je klíčovou hnací silou transformace, a posiluje tak naši kolektivní bezpečnost a socioekonomickou prosperitu. Má zásadní význam pro podporu usmíření a stability na evropském kontinentu. Geopolitický význam rozšíření EU byl dále zdůrazněn v roce 2022, kdy Ukrajina, Moldavská republika 1 a Gruzie v návaznosti na nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válku Ruska proti Ukrajině požádaly o členství v EU, přičemž Evropská rada 2 evropskou perspektivu Ukrajiny, Moldavska a Gruzie uznala a Ukrajině a Moldavsku udělila status kandidátské země. Důležitým krokem k zachování dynamiky procesu rozšíření bylo udělení statusu kandidátské země Bosně a Hercegovině v prosinci 2022.

Západní Balkán, Turecko 3 , Ukrajina, Moldavsko a Gruzie mají dnes historickou příležitost k tomu, aby svou budoucnost pevně provázaly s Evropskou unií. Přistoupení je a zůstane procesem založeným na dosažených výsledcích, který plně závisí na objektivním pokroku dosaženém jednotlivými partnery procesu rozšíření. Země procesu rozšíření proto budou muset jednat rozhodně a provést nezbytné reformy a dosáhnout hmatatelného a nezvratného pokroku, počínaje základními prvky procesu přistoupení k EU. Právní stát, zejména nezávislost a fungování soudnictví a boj proti korupci, základní práva, hospodářství, fungování demokratických institucí a reforma veřejné správy jsou i nadále základními kameny politiky rozšíření.

Členství v EU je strategickou volbou. Partneři musí pevně a jednoznačně přijmout a prosazovat hodnoty EU. Sladění se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU je významnějším signálem sdílených hodnot a strategické orientace v novém geopolitickém kontextu, než tomu bylo kdy dříve.

II. Údaje o hlavním vývoji

Jednotná reakce na ruskou útočnou válku

Poslední dva roky byly poznamenány útočnou válkou Ruska proti Ukrajině. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva zaznamenal na Ukrajině více než 27 000 civilních obětí, včetně 9 600 zabitých 4 , přičemž se očekává, že přesný počet úmrtí bude mnohem vyšší. Humanitární potřeby jsou i nadále vysoké: 17,6 milionu lidí na Ukrajině, což je 49 % celkového obyvatelstva země 5 , a 6,2 milionu v zemích přijímajících uprchlíky 6 nadále potřebuje víceodvětvovou humanitární pomoc. Válka rovněž zapříčinila devastaci a ničení výroby a majetku, narušení obchodu, úbytek investic, ztráty na lidském kapitálu a obrovské škody na životním prostředí.

Reakce EU na ruskou útočnou válku byla bezprecedentní, jednotná, rozhodná a okamžitá. Všech 27 členských států EU a jejich partneři po celém světě nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válku odsoudili. Jednali rychle, Rusko politicky i ekonomicky izolovali, odsoudili porušování mezinárodního humanitárního práva a podpořili kroky k zajištění plné odpovědnosti za válečné zločiny a jiné násilí, k nimž v souvislosti s ruskou útočnou válkou došlo. EU dosud přijala 11 balíčků dalekosáhlých sankcí vůči Rusku a Bělorusku. EU prokazuje neochvějnou podporu Ukrajině a nadále této zemi poskytuje širokou humanitární, finanční, hospodářskou a vojenskou podporu. Prostřednictvím přístupu „tým Evropa“ EU, její členské státy a finanční instituce dosud uvolnily 82,6 miliardy EUR (září 2023; vč. 25 miliard EUR na vojenskou podporu), včetně finančních prostředků poskytnutých na přijímání uprchlíků v EU. Dočasnou ochranu osob, které uprchly před válkou proti Ukrajině prodloužila Rada do března 2025, čímž poskytla jistotu více než 4 milionům Ukrajinců, kteří v současné době žijí v EU. V reakci na zablokování ukrajinských černomořských přístavů ze strany Ruska provádí EU společně s Ukrajinou a Moldavskem od května 2022 trasy solidarity mezi EU a Ukrajinou, které propojují Ukrajinu a Moldavsko s Evropskou unií a usnadňují jejich obchod s EU a zbytkem světa, včetně kritických produktů, jako jsou obiloviny. Komise podporuje řadu snah o sledování a zaznamenávání škod na životním prostředí. EU bude Ukrajinu nadále podporovat tak dlouho, jak bude zapotřebí.

Evropská komise spolu s Ukrajinou a partnery skupiny G7 zřídila v lednu 2023 mnohostrannou platformu pro koordinaci dárců s cílem koordinovat podporu bezprostředních finančních potřeb Ukrajiny a budoucího hospodářského oživení a obnovy.

V červnu 2023 navrhla Evropská komise specializovaný střednědobý finanční nástroj, který Ukrajině na období 2024–2027 poskytne soudržnou, předvídatelnou a pružnou podporu. Nový Nástroj pro Ukrajinu 7 podpoří úsilí o udržení makrofinanční stability a napomůže oživení. Plánuje se, že na období 2024–2027 bude prostřednictvím tohoto nástroje poskytnuto 50 miliard EUR ve formě grantů a půjček.

EU rovněž poskytla dva komplexní balíčky podpory Moldavsku 8 , zejména s cílem řešit dopad útočné války Ruska proti Ukrajině na tuto zemi. Moldavsko čelí velkému přílivu uprchlíků z Ukrajiny, rostoucí inflaci, ohrožením dodávek energie, narušování svého vzdušného prostoru a řadě hybridních nepřátelských akcí, jako jsou zinscenované protesty, rozsáhlé dezinformační kampaně a kybernetické útoky.

Útočná válka Ruska proti Ukrajině vyvolává obavy v širším regionu, včetně Gruzie. V této souvislosti je i nadále jednou z prioritních oblastí spolupráce mezi EU a Gruzií bezpečnost a obrana, boj proti hybridním hrozbám a hrozbám v oblasti kybernetické bezpečnosti. Prostřednictvím Evropského mírového nástroje bylo uvolněno celkem 62 milionů EUR na podporu gruzínských obranných sil.

Evropská komise v prosinci 2022 předložila balíček opatření na podporu energetiky ve výši 1 miliardy EUR pro západní Balkán 9 . Tento rozsáhlý balíček opatření na podporu energetiky řešil bezprostřední, krátkodobé a střednědobé potřeby v regionu a pomohl partnerům ze západního Balkánu začít snižovat svou závislost na ruských fosilních palivech, urychlit dekarbonizaci a zlepšit energetickou bezpečnost regionu. EU zvýšila svou podporu kybernetické bezpečnosti, a to i s ohledem na řadu kybernetických útoků v zemích západního Balkánu. Evropská komise v červnu 2023 v Bruselu spolupořádala konferenci na vysoké úrovni o kybernetické bezpečnosti.

Útočná válka Ruska proti Ukrajině měla dopad na země procesu rozšíření, zejména na Ukrajinu jako oběť agrese, a na členské státy EU, neboť způsobila velké hospodářské a sociální problémy. Vzhledem k rostoucí zahraniční nestabilitě, strategickému soupeření a bezpečnostním hrozbám přijala EU větší mezinárodní odpovědnost a podnikla další rozhodné kroky ke snížení závislosti a vybudování pevnější hospodářské základny. Tyto cíle jsou relevantní pro všechny země procesu rozšíření.

Rozšíření EU získalo nový impuls

Agenda rozšíření získala nový impuls v červnu 2022, kdy Evropská rada potvrdila doporučení Komise, uznala evropskou perspektivu Ukrajiny, Moldavska a Gruzie a udělila Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země. Došlo k tomu v návaznosti na žádosti o členství v EU, které tyto tři země podaly na jaře 2022, a na stanoviska 10 , která Evropská komise předložila v červnu téhož roku. Evropská perspektiva posílila odhodlání zemí provést nezbytné reformy, které vyžaduje proces přistoupení k EU, zejména kroky/priority uvedené ve stanoviscích Komise. Komise od nynějška podává zprávy o plnění těchto kroků/priorit v rámci svého pravidelného balíčku týkajícího se rozšíření, do něhož jsou od letošního roku zahrnuty Ukrajina, Moldavsko a Gruzie.

Na západním Balkáně se v červenci 2022 konala první mezivládní konference s Albánií a Severní Makedonií o přístupových jednáních, po níž následovalo analytické posouzení (prověřování) acquis EU, které má být dokončeno v prosinci 2023. V prosinci 2022 udělila Evropská rada status kandidátské země EU Bosně a Hercegovině za předpokladu, že tato země provede kroky uvedené ve sdělení Komise z října 2022 o politice rozšíření 11 . V prosinci 2022 požádalo o členství v EU Kosovo 12*. Na jaře 2023 se EU dohodla na uvolnění vízového režimu pro Kosovo s platností od 1. ledna 2024.

Se zeměmi procesu rozšíření pokračovala spolupráce na vysoké úrovni. Na summitu zemí západního Balkánu, který se konal v listopadu 2022 v rámci berlínského procesu, oznámila Komise rozsáhlý balíček na podporu energetiky ve výši 1 miliardy EUR ve formě grantů EU s cílem pomoci západnímu Balkánu řešit bezprostřední důsledky energetické krize a budovat odolnost v krátkodobém a střednědobém horizontu. V Tiraně se v prosinci 2022 konal summit EU-západní Balkán. Skutečnost, že summit byl v daném regionu uspořádán poprvé, byla jasným signálem plného a jednoznačného závazku EU k perspektivě členství západního Balkánu v Evropské unii. EU uvítala průlom v jednáních o třech nových dohodách o společném regionálním trhu usnadňujících volný pohyb a zaměstnanost v celém regionu. V rámci summitu byl mezi EU a zeměmi západního Balkánu přijat plán na snížení nákladů na roaming.

Dne 6. října 2023 vedoucí představitelé EU na neformálním zasedání hlav států a předsedů vlád v Granadě znovu potvrdili rozšíření jako geostrategickou investici do míru, bezpečnosti, stability a prosperity 13 . Zdůraznili, že členové usilující o členství musí zintenzivnit své reformní úsilí, zejména v oblasti právního státu, v souladu s povahou procesu přistoupení založenou na dosažených výsledcích a za pomoci EU. Současně musí Unie stanovit nezbytné vnitřní základy a reformy pro další rozšíření, aby mohlo dojít k dobudování Evropské unie. Aby EU partnerským zemím procesu rozšíření vyjádřila konkrétní podporu, je zásadní mobilizovat odpovídající finanční prostředky, a to i v souvislosti s přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období 14 .

Na summitu v rámci berlínského procesu, který se dne 16. října 2023 poprvé konal v daném regionu, v Tiraně, došlo k pokroku ve věci společného regionálního trhu, kdy byla podepsána dohoda o uznávání odborných kvalifikací porodních asistentek, veterinářů, zdravotních sester a farmaceutů a řada společných prohlášení týkajících se regionální spolupráce. Byl rovněž příležitostí k diskusi s vedoucími představiteli regionu o plánu růstu EU pro západní Balkán a k zahájení činnosti reprezentační kanceláře Evropské univerzity v Tiraně, včetně zahájení zápisu studentů na akademický rok 2024/25.

Přístupová jednání s Tureckem jsou v souladu s rozhodnutím Rady od roku 2018 pozastavena. Turecko je i nadále klíčovým partnerem Evropské unie a kandidátskou zemí a zdůrazňuje přistoupení k EU jako svůj strategický cíl. Od EU se však i nadále vzdaluje, a to zejména z důvodu pokračujícího zhoršování situace v oblasti základních práv a právního státu, včetně nezávislosti soudnictví a nedostatečných reforem v některých odvětvových otázkách.

Klíčovým rámcem pro spolupráci v oblasti migrace je i nadále prohlášení EU a Turecka z roku 2016, jež nadále přináší výsledky, a to navzdory přetrvávajícím problémům s jeho prováděním. Turecko nadále hostí 3,6 milionu uprchlíků. Tato země rovněž nadále hrála klíčovou úlohu při řešení migrace na trase přes východní Středomoří. Komise očekává, že Turecko dodrží své závazky vyplývající z prohlášení EU a Turecka v souladu se závěry Evropské rady z října 2021, včetně prevence nelegální migrace přes pozemní a námořní trasy a obnovení navracení.

V souladu se závěry Evropské rady z roku 2021 15 o pozitivní agendě s Tureckem se Komise zapojila do dialogu na vysoké úrovni s tureckými orgány o zemědělství a rozvoji venkova, o změně klimatu, a také o výzkumu a inovacích a zahájila provoz nově zřízené turecké investiční platformy. Příští dialog na vysoké úrovni mezi EU a Tureckem o migraci a bezpečnosti je naplánován na 23. listopadu 2023. EU má strategický zájem na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří a na rozvoji spolupráce a vzájemně prospěšného vztahu s touto zemí. Evropská rada v červnu 2023 vyzvala vysokého představitele a Komisi, aby Evropské radě předložili zprávu o aktuálním stavu vztahů mezi EU a Tureckem 16 , která bude vycházet z nástrojů a možností stanovených Evropskou radou, a to s cílem postupovat strategickým a výhledovým způsobem.

Od začátku ruské agrese vůči Ukrajině dosáhly vztahy EU s Ukrajinou nebývalé úrovně. V únoru 2023 se v Kyjevě konal 24. summit EU-Ukrajina a setkání sboru komisařů a ukrajinské vlády. Na vůbec prvním neformálním zasedání ministrů zahraničních věcí EU a Ukrajiny v Kyjevě se dne 2. října 2023 sešli zástupci Ukrajiny, EU a 27 členských států. EU znovu zopakovala, že neochvějně podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a podporuje její cestu do EU.

Dne 1. června 2023 uspořádalo Moldavsko druhé zasedání Evropského politického společenství, na němž se sešlo 45 vedoucích evropských představitelů, aby jednali o společném úsilí o mír a bezpečnost, jakož i o energetické odolnosti a konektivitě a mobilitě v Evropě.

Útočná válka Ruska proti Ukrajině dále zdůraznila potřebu jednoty a solidarity mezi EU a jejími nejbližšími partnery, a tudíž význam souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) v rámci procesu rozšíření. Pokračující plný soulad Albánie, Černé Hory a Severní Makedonie je i nadále silným signálem jejich strategické volby přistoupení k EU. Celková spolupráce Ukrajiny a její soulad se SZBP EU se zvýšily. Významný nárůst míry souladu Moldavska a Bosny a Hercegoviny se SZBP a pokračující jednostranný soulad Kosova byly rovněž důležitým potvrzením jejich strategického směřování k EU, ačkoli uplatňování sankcí je v případě Bosny a Hercegoviny i nadále problematické. Srbsko si během sledovaného období zachovalo svůj model harmonizace a očekává se, že prioritně splní svůj závazek a postupně dosáhne souladu se SZBP EU, včetně omezujících opatření EU, v souladu se svým rámcem pro jednání, a zdrží se kroků a prohlášení, jež jsou v rozporu s postoji EU v oblasti zahraniční politiky. Soulad Gruzie se SZBP je i nadále nízký a očekává se, že země tento trend zvrátí. Turecko ve sledovaném období nedosáhlo žádného pokroku, pokud jde o sbližování se SZBP, a zachovalo tak velmi nízkou míru souladu. Turecko se nadále zdržovalo souladu s omezujícími opatřeními EU vůči Rusku. Jeho rétorika na podporu teroristické skupiny Hamás po jejích útocích proti Izraeli, k nimž došlo dne 7. října 2023, je zcela v rozporu s přístupem EU. Turecko zároveň spolu s OSN usnadňovalo vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře prostřednictvím Černomořské obilné iniciativy až do jednostranného pozastavení tohoto mechanismu ze strany Ruska. Partneři nadále významně přispívali k misím a operacím společné bezpečnostní a obranné politiky.

Západní Balkán, Turecko, Ukrajina, Moldavsko a Gruzie při hlasování o většině příslušných rezolucí Valného shromáždění OSN týkajících se útočné války Ruska proti Ukrajině nadále držely s EU stejnou pozici. Albánie se jako nestálý člen Rady bezpečnosti OSN i nadále aktivně angažovala v prosazování a obraně mezinárodního práva, Charty OSN a mezinárodního řádu založeného na pravidlech.

K mechanismu civilní ochrany Unie se připojily Albánie, Bosna a Hercegovina, Moldavsko a Ukrajina. Tyto země dosáhly významného pokroku v oblasti civilní ochrany tím, že zvýšily svou správní a operační kapacitu k prokázání solidarity s EU. Zúčastněné státy mechanismu civilní ochrany Unie mají v jeho rámci stejná práva a povinnosti jako členské státy EU.

Komise vyzývá všechny země procesu rozšíření, aby byly ambicióznější a posílily své koordinované kroky v oblasti ekologické transformace, zejména upřednostněním začlenění Zelené dohody pro Evropu do všech oblastí politiky. Země, které jsou smluvními stranami Smlouvy o Energetickém společenství, se vyzývají, aby splnily závazky v rámci plánu na dekarbonizaci pro smluvní strany Energetického společenství a připravily se na systém obchodování s emisemi v souladu s doporučením Energetického společenství.

III. Země procesu rozšíření na své cestě do EU

Černá Hora má všechny kapitoly otevřené pro jednání, tři z nich jsou předběžně uzavřeny. Dalším milníkem je splnění prozatímních kritérií pro kapitoly o právním státu. Srbsko má otevřených 22 z 35 jednacích kapitol, z nichž dvě jsou předběžně uzavřeny. Cesta k otevření dalších tematických okruhů bude záviset na pokroku země, zejména na tempu reforem v oblasti právního státu a na normalizaci vztahů s Kosovem.

Komise v závěrech a doporučeních tohoto sdělení v souladu s revidovanou metodikou 17 hodnotí celkovou bilanci přístupových jednání s Černou Horou a Srbskem a navrhuje pro každou zemi další postup. Příští mezivládní konference by se mohly konat po zveřejnění tohoto výročního balíčku zpráv.

V návaznosti na první mezivládní konferenci s Albánií a Severní Makedonií dne 19. července 2022 zahájila Komise okamžitě proces prověřování. Proběhla všechna zasedání týkající se tematického okruhu 1 (základní zásady), tematického okruhu 2 (vnitřní trh), tematického okruhu 3 (konkurenceschopnost a růst podporující začlenění) a tematického okruhu 4 (zelená agenda a udržitelná konektivita). Vysvětlující a dvoustranná zasedání týkající se zbývajících dvou tematických okruhů probíhají nebo jsou plánována na prosinec 2023. V červenci 2023 byly Radě předloženy zprávy o prověření tematického okruhu týkajícího se základních zásad. Příslušné orgány soustavně vyjadřovaly svůj politický závazek ke strategickému cíli integrace do EU a své ambice pokročit v přístupových jednáních na základě dalšího pokroku v reformách.

Po všeobecných volbách v Bosně a Hercegovině, které se konaly v říjnu 2022, se koncem ledna ujala funkce nová rada ministrů na státní úrovni a začátkem května 2023 se ujala funkce nová vláda federálního subjektu. Po udělení statusu kandidátské země v prosinci 2022 prohlásila nová vládnoucí koalice pokrok na cestě do EU za hlavní prioritu své koaliční dohody a vyjádřila odhodlání zabývat se 14 klíčovými prioritami uvedenými ve stanovisku Komise k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU. Rada ministrů Bosny a Hercegoviny přijala několik strategií (v oblasti terorismu, organizované trestné činnosti, praní peněz a migrace) a návrhů zákonů. Parlament přijal řadu právních předpisů týkajících se 14 klíčových priorit a kroků uvedených v doporučení Komise ohledně statusu kandidátské země. Ústavní soud zrušil několik právních a politických aktů přijatých Republikou srbskou z důvodu porušení ústavně-právního řádu. Opětovné zavedení trestních sankcí za pomluvu v Republice srbské v červenci 2023 má závažný dopad na prostředí pro občanskou společnost a představuje významný krok zpět v oblasti ochrany základních práv. Shromáždění tohoto subjektu přijalo v prvním čtení návrh zákona, který označuje skupiny občanské společnosti jako „zahraniční agenty“; pokud by byl přijat v plném rozsahu, znamenalo by to další politováníhodný a nepopiratelný významný krok zpět. V červnu 2023 přijala Republika srbská dva zákony o neprovedení rozsudků Ústavního soudu a rozhodnutí vysokého představitele, čímž porušila ústavně-právní řád země.

Na jaře 2023 přijaly Rada EU a Evropský parlament rozhodnutí o uvolnění vízového režimu pro Kosovo. V prosinci 2022 Kosovo požádalo o členství v EU. Situace na severu Kosova během sledovaného období se vyznačovala několika krizemi různé intenzity v řadě otázek, přičemž nejvážnější eskalaci v posledních letech představoval násilný útok na kosovskou policii dne 24. září 2023. Další krize byly vyvolány problémy týkajícími se poznávacích značek, což v listopadu 2022 vedlo ke kolektivnímu odstoupení kosovských Srbů z kosovských institucí.

Kosovo a Srbsko dosáhly v únoru 2023 dohody o cestě k normalizaci a v březnu 2023 schválily přílohu o jejím provádění. Kosovo ani Srbsko plnění svých závazků vyplývajících z dohody, které jsou pro strany závazné a jsou součástí jejich evropské cesty, dosud nezahájily.

EU a Turecko nadále spolupracovaly v souladu se závěry Evropské rady z roku 2021. Turecko je kandidátskou zemí a klíčovým partnerem EU v zásadních oblastech společného zájmu, jako je obchod, migrace, boj proti terorismu, veřejné zdraví, klima, energetika, doprava a regionální záležitosti. Přístupová jednání zůstávají na mrtvém bodě, neboť Turecko nezvrátilo negativní trend odklonu od Evropské unie, přičemž v řadě klíčových oblastí došlo k závažnému zhoršení situace. Pokud jde o energetiku, Turecko je pro EU i nadále důležitou a spolehlivou tranzitní zemí. EU okamžitě solidárně reagovala na zemětřesení v únoru 2023, která zasáhla jihovýchodní Turecko, vysláním záchranných týmů a věcnou podporou prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie, a přispěla k mobilizaci celkového příslibu ve výši 6 miliard EUR ze strany mezinárodního společenství. Obě strany úspěšně spolupracují na provádění pomoci ve výši 1 miliardy EUR, kterou EU přislíbila. Z celní unie mezi EU a Tureckem měly i nadále prospěch obě strany. Mělo by být zajištěno plné dodržování omezujících opatření EU, zejména s ohledem na volný pohyb výrobků v rámci celní unie mezi EU a Tureckem.

Komise ve svém stanovisku k žádosti Ukrajiny o členství v EU určila sedm kroků, v nichž musí tato země na své cestě k přistoupení k EU pokročit. Evropská rada udělila Ukrajině status kandidátské země a vyzvala Komisi, aby podala zprávu o provádění uvedených sedmi kroků jako nedílnou součást tohoto balíčku.

Komise ve svém stanovisku k žádosti Moldavska o členství v EU určila devět kroků, v nichž musí tato země na své cestě k přistoupení k EU pokročit. Evropská rada udělila Moldavsku status kandidátské země a vyzvala Komisi, aby podala zprávu o provádění uvedených devíti kroků jako nedílnou součást tohoto balíčku.

Komise ve svém stanovisku k žádosti Gruzie o členství v EU určila dvanáct priorit, v nichž musí tato země na své cestě k přistoupení k EU pokročit. Evropská rada vyjádřila připravenost udělit Gruzii status kandidátské země, jakmile budou tyto priority vyřešeny. Evropská rada vyzvala Komisi, aby podala zprávu o provádění těchto priorit jako nedílnou součást tohoto balíčku.

IV. Základní prvky procesu přistoupení k EU

Právní stát, základní práva, fungování demokratických institucí, reforma veřejné správy a hospodářská kritéria tvoří jádro tzv. „základních prvků“ procesu přistoupení k EU. Kvalita institucí a správy věcí veřejných je základem pro posílení konkurenceschopnosti, prosperity a blahobytu společnosti a podporuje schopnost plnit acquis EU ve všech oblastech. Důvěryhodné a nezvratné reformy základních prvků jsou zásadní pro to, aby země procesu rozšíření zajistily pokrok na své cestě k přistoupení k EU. V uplynulém roce byl pokrok v reformních programech souvisejících se základními prvky v reakci na doporučení obsažená v příslušných stanoviscích Komise patrný zejména na Ukrajině a v Moldavsku.

Upevnění právního státu vyžaduje nezávislý, nestranný, odpovědný a profesionální soudní systém, který funguje účinně a s přiměřenými zdroji, není vystaven nepatřičným vnějším zásahům a jehož rozhodnutí jsou vykonávána účinně a včas. V některých případech bylo dosaženo pokroku, přičemž reformy soudnictví pokročily například v Albánii, Moldavsku, Srbsku a na Ukrajině. Ve většině zemí procesu rozšíření jsou však soudní orgány i nadále vystaveny mnoha výzvám a jsou zranitelné. Znepokojivou praxí byly i nadále pokusy politiků v několika zemích zveřejňovat údaje o soudcích nebo státních zástupcích a vyvíjet na ně tlak, zejména v citlivých případech. Zůstala v platnosti institucionální opatření, která negativně ovlivňují nezávislost soudců a státních zástupců, což v konečném důsledku ovlivnilo rovnováhu a dělbu moci. V důsledku toho zůstala důvěryhodnost soudnictví celkově poměrně nízká, včetně obecného vnímání beztrestnosti ze strany veřejnosti. V několika zemích reformy soudnictví ukazují, že prováděcí kapacita je navzdory politické vůli omezená. Zásadní význam pro další pokrok v procesu přistoupení k EU má účinnost vyšetřovacích a justičních orgánů, která vede k důvěryhodným výsledkům.

Pro vlády zemí procesu rozšíření je i nadále prioritou boj proti korupci. Korupce, včetně korupce na vysoké úrovni, je v zemích procesu rozšíření i nadále rozšířená a znepokojivé je stále i provázání veřejných a soukromých zájmů. K posílení boje proti korupci bylo vyvinuto určité úsilí. Důležitou prioritou zůstává začleňování protikorupčních opatření v nejzranitelnějších odvětvích. Současně je třeba posílit postavení a nezávislost donucovacích a soudních orgánů. Přetrvávají prvky zmocňování se státu, přičemž pozorujeme hrozby pro demokratickou stabilitu, korupci na vysoké úrovni a nepatřičný vliv oligarchů, jakož i pokusy organizovaných zločineckých sítí infiltrovat do hospodářských a politických systémů, správ a médií. Tyto výzvy je třeba naléhavě řešit prostřednictvím systémových a komplexních přístupů. Klíčovým ukazatelem úspěchu budou věrohodné výsledky v oblasti proaktivního vyšetřování, stíhání a pravomocných odsouzení v souvislosti s korupcí, organizovanou trestnou činností a praním peněz. Aby byli všichni aktéři v řetězci právního státu důvěryhodní, měli by dosáhnout solidních výstupů a výsledků v oblasti proaktivního vyšetřování, stíhání a pravomocných odsouzení v souvislosti s korupcí, organizovanou trestnou činností a praním peněz.

Stabilní a konsolidované demokratické instituce a procesy jsou ústředním pilířem procesu přistoupení k EU. Komise začala provádět posílenou a efektivnější spolupráci se zeměmi procesu rozšíření, pokud jde o obecný rámec pro demokracii, ať už se jedná o volební proces, fungování parlamentu (včetně jeho kontrolní úlohy při výkonu vlády a tvorbě politik a v mnoha případech stále nadměrné spoléhání se na zrychlené postupy) nebo o úlohu občanské společnosti.

Většina zemí byla i nadále ovlivňována výraznou politickou polarizací, nedostatečnou spoluprací napříč politickými stranami a zmenšujícím se prostorem pro občanskou společnost. Nedostatek účinného dialogu mezi politickými stranami vedl k dlouhodobé politické patové situaci a stagnaci reforem. V některých případech se parlamentní rozpravy vyznačovaly napětím, urážkami a příležitostnými násilnými incidenty.

V řadě zemí procesu rozšíření došlo k určitému pokroku v oblasti základních práv, přičemž dochází k lepšímu porozumění, jak důležitá je záruka těchto práv a svobod. Zároveň pokračovaly některé negativní trendy – stále je přítomno genderově podmíněné násilí a svoboda sdělovacích prostředků byla i nadále omezována politickými a hospodářskými zájmy, což oslabuje kontrolu nad veřejnými orgány, otevírá prostor pro zahraniční vměšování a oslabuje komunikaci o EU. V některých zemích se zavádějí pozitivní iniciativy týkající se práv dítěte a osob se zdravotním postižením. V praxi je však ochrana základních práv negativně ovlivněna nedostatečným prováděním právních předpisů a politik a neúčinností mechanismů nápravy ve všech oblastech. Přetrvávají problémy při zajišťování účinné ochrany před všemi formami nenávisti a diskriminace, včetně těch, které jsou zaměřeny na menšiny.

V oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti se spolupráce v oblasti prosazování práva a justiční spolupráce mezi EU a zeměmi procesu rozšíření i nadále vyvíjela pozitivně, přičemž přetrvávají určité problémy. Západní Balkán i nadále funguje jako centrum pro trestnou činnost a skupiny působící v EU, neboť je důležitým tranzitním místem pro oběti obchodování s lidmi, převaděčství migrantů a pašování nedovolených komodit, zejména pokud jde o drogy vstupující do EU. Zločinci a zločinecké sítě pocházející ze západního Balkánu mají rovněž významný dopad na závažnou a organizovanou trestnou činnost v jiných částech světa. Turecko zůstává klíčovou tranzitní zemí pro pašování heroinu do EU. Organizované zločinecké skupiny z Moldavska a Gruzie působí v oblasti převaděčství migrantů, organizované majetkové trestné činnosti, obchodování s lidmi, trestné činnosti závislé na kybernetické činnosti, podvodů v oblasti bezhotovostních plateb, podvodů v oblasti spotřebních daní a dalších souvisejících trestných činů, jako jsou podvody s doklady. Ukrajina se zeměpisně nachází na křižovatce pašování nelegálního zboží do EU a je rovněž výchozí a cílovou zemí pro obchodování s lidmi. Navzdory problémům způsobeným válkou, včetně napjatých institucionálních kapacit v důsledku značných ztrát zdrojů k boji proti organizované trestné činnosti, prokázaly příslušné ukrajinské instituce pozoruhodnou odolnost a operační schopnosti.

Ratifikace a správné provádění mezinárodních úmluv v oblasti justiční spolupráce v občanských věcech, zejména úmluv vypracovaných Haagskou konferencí o mezinárodním právu soukromém, má zásadní význam z hlediska budoucího přistoupení těchto zemí k EU.

Spolupráce v oblasti boje proti terorismu a předcházení radikalizaci je důležitá pro všechny země procesu rozšíření. Terorismus a násilný extremismus nadále představovaly výzvu a bezpečnostní hrozbu. Hybridní hrozby, včetně dezinformací, zahraniční manipulace s informacemi a vměšování a kybernetických útoků, zejména proti kritické infrastruktuře, zůstávají pro země procesu rozšíření politickou a bezpečnostní výzvou. Po prudkém nárůstu loni v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině představují tyto hrozby i nadále značné riziko jak pro EU, tak pro země procesu rozšíření. Společný akční plán pro boj proti terorismu pro západní Balkán je od roku 2018 hlavním rámcem pro spolupráci v této oblasti.

Spolu s celkovým nárůstem nelegálních migračních toků vyžadují měnící se vzorce na západobalkánských trasách neustálou ostražitost, zejména pokud jde o nezákonnou činnost sítí zapojených do převaděčství migrantů a obchodování s lidmi. V oblasti západního Balkánu bylo dosaženo pokroku, pokud jde o kapacity pro řízení migrace. V prosinci 2022 předložila Komise akční plán EU pro západní Balkán, který má řešit rostoucí toky nelegálních vstupů do EU po západobalkánské trase. Provádění tohoto akčního plánu přineslo první výsledky v podobě snížení migračního tlaku na západobalkánské trase v roce 2023, a to zejména díky intenzivnějšímu politickému, finančnímu a operačnímu zapojení EU a partnerů ze západního Balkánu v oblasti migrace a lepšímu sladění s vízovou politikou EU. Sladění vízové politiky s EU má nadále zásadní význam pro řádné fungování bezvízového režimu těchto partnerů s EU. Je třeba pokračovat v dalším úsilí o pokrok ve všech oblastech akčního plánu.

V říjnu 2023 předložila Komise Akční plán EU pro migrační trasu přes východní Středomoří, s cílem pomoci řešit přetrvávající problémy související s touto trasou. Nastiňuje operativní opatření pro předcházení nelegálním odchodům, boj proti převaděčství, zajištění legálních cest, zlepšení správy hranic, podporu spolupráce v oblasti navracení a zpětného přebírání osob a dostatečnou přijímací kapacitu.

Ruská válka proti Ukrajině vedla ke zvýšení počtu ukrajinských uprchlíků. Moldavsko, které mezi zeměmi procesu rozšíření hostí nejvyšší počet ukrajinských uprchlíků na obyvatele, ale také země, jako je Černá Hora, Srbsko, Albánie a Severní Makedonie, hrají při přijímání těchto uprchlíků klíčovou úlohu.

Kvalita veřejné správy a regulačního rámce mají zásadní význam pro dlouhodobou konkurenceschopnost EU 18 . Země procesu rozšíření jsou celkově připraveny, pokud jde o kvalitu veřejné správy, přinejlepším na mírně pokročilé úrovni. Během sledovaného období byl pokrok reforem celkově velmi omezený. Většina doporučení z předchozích let nadále platí. Typickým modelem je, že formální právní a institucionální základ pro profesionální správu je alespoň částečně zaveden, ale není systematicky uplatňován.

Od začátku útočné války Ruska proti Ukrajině v únoru 2022 čelila většina z deseti ekonomik procesu rozšíření velkým hospodářským a sociálním výzvám. Na Ukrajině klesl HDP v roce 2022 o 29,1 %, neboť celá země byla hluboce zasažena ruskou útočnou válkou, která vedla k významnému tlaku na makroekonomickou stabilitu. Růst HDP v regionu západního Balkánu se v roce 2022 zpomalil na 3,2 %, což představuje pokles oproti 7,7% oživení po dopadu pandemie COVID-19 v roce 2021, ale závažnost zpomalení se v jednotlivých ekonomikách lišila, přičemž růst reálného HDP se zpomalil na 6,1 % v Černé Hoře, 4,8 % v Albánii, 4 % v Bosně a Hercegovině, 3,5 % v Kosovu, 2,3 % v Srbsku a 2,1 % v Severní Makedonii. V Turecku se růst HDP zpomalil na 5,6 %. V Moldavsku HDP prudce poklesl o 5,9 % a v Gruzii nadále rostl na úrovni dvouciferných čísel (10,1 %). Rozdíly v hospodářském růstu mezi jednotlivými zeměmi byly způsobeny především přímými a nepřímými důsledky války proti Ukrajině, včetně jejího dopadu na obchodní vazby, ceny energie, potravin a migrační toky. Hospodářský výhled 10 ekonomik je i nadále doprovázen vysokou nejistotou ohledně dalších potenciálních důsledků války pro růst, zaměstnanost a sociální soudržnost.

Je stále důležitější, aby všech 10 ekonomik zapojených do procesu rozšíření urychlilo strukturální reformy s cílem umožnit udržitelné oživení ve střednědobém horizontu a dosáhnout pokroku při plnění hospodářských kritérií pro členství v EU. Je proto třeba zajistit funkční tržní hospodářství a prokázat způsobilost odolávat konkurenčnímu tlaku a tržním silám v rámci EU.

Podrobnější přehled situace, pokud jde o základní prvky procesu přistoupení k EU v zemích procesu rozšíření, je uveden v příloze 1.

V. Je třeba urychlit hospodářskou konvergenci na západním Balkáně

V roce 2023, po šesti po sobě následujících čtvrtletích zpomalujícího se růstu, se hospodářská produkce v regionu západního Balkánu v prvním čtvrtletí roku 2023 zvyšovala rychleji než v předchozích třech měsících. Růst HDP regionu se z 1,6 % v předchozím čtvrtletí nepatrně zrychlil na 1,7 % meziročně, neboť většina zemí s výjimkou Albánie a Bosny a Hercegoviny zaznamenala oživení tempa růstu produkce. Růst byl obecně způsoben čistým vývozem a oživením investic. Soukromá spotřeba vykazovala smíšený výkon, neboť se ve většině zemí zpomalila a v některých případech se dokonce dostala do záporných hodnot, ale v Černé Hoře nadále výrazně rostla.

Ještě před pandemií COVID-19 čelily ekonomiky západního Balkánu velkým výzvám, kvůli nimž nemohly plně využít svůj hospodářský potenciál. Země zaostávaly v reformě svých hospodářských struktur a zlepšování konkurenceschopnosti a čelily vysoké míře nezaměstnanosti (zejména mezi mladými lidmi), velkému nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, přetrvávající neformální ekonomice, nevstřícnému podnikatelskému prostředí a nízké míře inovací.

Pro investiční prostředí na západním Balkáně je typický slabý právní stát, nedostatek vhodného prosazování kontroly státní podpory, zakořeněná šedá ekonomika, špatný přístup k financování a nízká míra regionální integrace a propojení. Zásahy státu do ekonomiky pokračují, čímž se zvyšuje nebezpečí korupce kvůli slabé správě veřejných financí a častým změnám právního prostředí a daní. Je velmi zapotřebí modernizovat infrastrukturu; investice by měly být směrovány prostřednictvím jednotlivých seznamů projektů a měly by být v souladu s prioritami dohodnutými s EU.

Hospodářská konvergence je jádrem výhod plynoucích z členství v EU. V případě západního Balkánu je konvergence nízká a pohybuje se mezi 30 a 50 % průměru EU (v paritě kupní síly) a nepostupuje dostatečně rychle. Zkušenosti z pátého kola rozšíření EU ukazují pozitivní dopad, jaké má na hospodářskou konvergenci členství v jednotném trhu EU spolu se strukturálními fondy.

Zdroj: Eurostat, Světová banka

S cílem dále urychlit reformy a dosáhnout většího pokroku, pokud jde o socioekonomickou konvergenci západního Balkánu s Evropskou unií, a pomoci zemím splnit požadavky na členství v EU navrhuje Evropská komise nový plán růstu pro západní Balkán 19 , který by přinesl některé výhody a další reformní pobídky členství v EU před přistoupením.

VI. Regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy

Dobré sousedské vztahy a regionální spolupráce jsou základními prvky procesu stabilizace a přidružení i procesu rozšíření v zemích západního Balkánu.

Po úspěšném zavedení roamingu za domácích podmínek v šesti ekonomikách západního Balkánu od 1. července 2021 byly učiněny další přípravné kroky ke snížení poplatků za roaming mezi západním Balkánem a EU. V rámci summitu EU-západní Balkán, který se konal v prosinci 2022 v Tiraně, byl přijat plán na snížení nákladů na roaming mezi EU a zeměmi západního Balkánu. První postupné snižování poplatků začalo v říjnu 2023. Konečným cílem tohoto procesu je snížit do roku 2027 ceny za roaming při pobytu na území EU na úroveň blížící se domácím cenám. Dne 31. května 2023 se telekomunikační operátoři EU a Moldavska dohodli na dobrovolném snížení roamingových tarifů od ledna 2024, čímž se Moldavsko přiblížilo roamingu za domácích podmínek.

V celé řadě oblastí, na něž se vztahuje iniciativa společného regionálního trhu, byla vykonána značná technická práce. Cílem této práce pod záštitou Rady pro regionální spolupráci, Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA) a Investičního fóra šesti komor zemí západního Balkánu je umožnit volný pohyb osob, odborníků a poskytování elektronických služeb, usnadnit zaměstnanost a obchod a zjednodušit celní režimy v regionu. V listopadu 2022 schválili vedoucí představitelé šesti zemí západního Balkánu na summitu v rámci Berlínského procesu řadu „dohod o mobilitě“, které se týkají cestování v rámci regionu na základě průkazů totožnosti, uznávání vysokoškolských kvalifikací a uznávání odborných kvalifikací. Jakmile budou tyto dohody provedeny, poskytnou právo na „cestování, studium a práci“ v celém regionu. Za aktivní podpory Dopravního společenství a CEFTA byly vytvořeny další zelené a modré pruhy mezi Itálií a Černou Horou, potažmo Albánií, a mezi Chorvatskem a Černou Horou, potažmo Bosnou a Hercegovinou. Obecněji řečeno, Dopravní společenství hrálo důležitou úlohu v podpoře západního Balkánu v procesu rozšíření prostřednictvím provádění příslušného acquis EU v oblasti dopravy a stejně tak bude činit i v případě Ukrajiny, Moldavska a Gruzie po jejich těsnějším přidružení k Dopravnímu společenství. Neshody ohledně otázek statusu mezi Srbskem a Kosovem však nadále bránily formálnímu přijetí rostoucího počtu ekonomicky důležitých návrhů rozhodnutí, které byly v rámci CEFTA po technické stránce schváleny. Tento region musí prokázat politické odhodlání tento úkol dokončit a všichni partneři ze západního Balkánu musí přijmout právně závazné dohody či rozhodnutí ve prospěch svých obyvatel a podniků. Je nutné společně se zaměřit na vytvoření společného regionálního trhu na základě pravidel a norem EU a zabránit jednostranným krokům, které tuto práci ohrožují.

Komplexní normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem prostřednictvím dialogu zprostředkovaného EU má i nadále ústřední význam pro jejich evropskou budoucnost a pro stabilitu celého regionu.

Všechny strany musí v dobré víře provádět stávající dvoustranné dohody, včetně Prespanské dohody mezi Řeckem a Severní Makedonií a Smlouvy o přátelství, dobrých sousedských vztazích a spolupráci mezi Bulharskem a Severní Makedonií.

Klíčovou záležitostí na západním Balkáně je i nadále překonání dědictví minulosti a řešení sporů vyplývajících z konfliktů v 90. letech 20. století. Stále je třeba vyřešit důležité a dosud otevřené dvoustranné otázky na regionální úrovni, včetně sporných otázek týkajících se hranic, zajištění spravedlnosti pro oběti válečných zločinů, identifikace zbývajících pohřešovaných osob a vytvoření přesných záznamů o krutostech páchaných v minulosti. V EU není místo pro štvavou rétoriku ani pro glorifikaci válečných zločinců, a to z žádné strany.

Vztahy mezi Tureckem a Řeckem se až do začátku roku 2023 zhoršovaly, avšak solidarita řeckého lidu a vlády po zemětřeseních v únoru 2023 vedla k výraznému zlepšení vztahů. Následovaly výměny na vysoké úrovni, včetně setkání na úrovni hlav států.

Během sledovaného období Turecko ve východním Středomoří neprovádělo žádné nepovolené vrtné činnosti.

Zásadním požadavkem v zájmu zajištění stabilního a bezpečného prostředí ve východním Středomoří a pro rozvoj kooperativního a vzájemně prospěšného vztahu mezi EU a Tureckem je vést v dobré víře dialog a zdržet se jednostranných akcí, které jsou v rozporu se zájmy EU a které porušují mezinárodní právo a svrchovaná práva členských států EU. Očekává se, že se Turecko jednoznačně zaváže k udržování dobrých sousedských vztahů, dodržování mezinárodních dohod a k mírovému urovnávání sporů v souladu s Chartou Organizace spojených národů a v případě potřeby se obrátí na Mezinárodní soudní dvůr.

EU je i nadále odhodlána bránit své zájmy a zájmy svých členských států a podporovat stabilitu v regionu.

Je nanejvýš důležité, aby se Turecko zavázalo a aktivně přispívalo k jednáním o spravedlivém, komplexním a životaschopném urovnání kyperské otázky v rámci OSN, a to na základě federativního uspořádání dvou politicky rovných komunit a dvou zón a v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, jakož i v souladu s acquis EU a zásadami, na nichž je EU založena. Neměla by být podniknuta žádná jednostranná opatření, jež by mohla zvýšit napětí na ostrově a ohrozit návrat k jednání. Turecko musí okamžitě zrušit veškerá opatření a kroky, jež od října 2020 přijalo v souvislosti s Varošou a které jsou v rozporu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Turecko musí urychleně splnit svůj závazek plně provést dodatkový protokol k dohodě o přidružení mezi EU a Tureckem a pokročit v narovnávání vztahů s Kyperskou republikou. Turecko se nadále zasazovalo o dvoustátní řešení, které je v rozporu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN.

Útočná válka Ruska proti Ukrajině měla dopad na vztahy s jejími dvoustrannými partnery a sousedními zeměmi. Ukrajinské orgány usilovaly o zachování a další posílení spolupráce a diplomatických vazeb s evropskými zeměmi.

Vztahy Ukrajiny se zeměmi západního Balkánu se celkově zlepšily, přičemž postoje této země k Rusku se rozcházely s postoji Srbska a Republiky srbské v Bosně a Hercegovině. Vztahy s Gruzií byly vystaveny určité zátěži, zejména v důsledku toho, že se Gruzie nepřipojila k sankcím vůči Rusku. Turecko je i nadále strategickým partnerem Ukrajiny – tyto země mají významné hospodářské a mezilidské vazby, o čemž svědčí dvoustranný bezvízový režim a dohoda o volném obchodu podepsaná v únoru 2022. Turecko je rovněž významným účastníkem ukrajinské mezinárodní Krymské platformy.

V návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině posílilo spolupráci s Ukrajinou a Rumunskem v oblasti humanitární podpory ukrajinských uprchlíků, energetické bezpečnosti, dopravy a konektivity také Moldavsko. Od začátku útočné války Ruska proti Ukrajině poskytla Moldavsku Evropská komise více než 48 milionů EUR na humanitární pomoc na podporu ukrajinských uprchlíků žijících v zemi i moldavských rodin, které je hostí.

Dvoustranná spolupráce s Ukrajinou se během sledovaného období nadále zlepšovala. Moldavsko projevilo solidaritu s Ukrajinou od samého začátku ruské války, hlasovalo pro příslušné rezoluce Valného shromáždění OSN a připojilo se k řadě politických prohlášení v mezinárodních organizacích, které vojenskou agresi odsuzují. Země hostila a podporovala velký počet uprchlíků, kteří se do značné míry spoléhají na mezinárodní humanitární dárce, a aktivně podporovala rozvoj nových obchodních tras v rámci iniciativy „trasy solidarity“. Po zničení Kachovské přehrady nabídlo Moldavsko Ukrajině dvoustrannou pomoc při řešení humanitárních důsledků katastrofy.

Gruzie má od války v roce 2008 diplomatické vztahy se všemi svými sousedy s výjimkou Ruské federace. Obě strany se účastní ženevského mezinárodního jednání, jemuž spolupředsedají EU, OSN a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Gruzie má strategické partnerství s Tureckem. Gruzie i nadále podporuje územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny, mimo jiné prostřednictvím společné podpory rezolucí OSN na podporu Ukrajiny, avšak nepřipojila se k omezujícím opatřením EU vůči Rusku. K dalšímu diplomatickému napětí vedlo obnovení letů mezi Ruskem a Gruzií a zdravotní podmínky bývalého gruzínského prezidenta Saakašviliho, ukrajinského občana, ve vězení.

Ukrajina, Moldavsko a Gruzie se rovněž nadále aktivně podílejí na Východním partnerství.

Územní spolupráce umožňuje zemím procesu rozšíření spolupracovat mezi sebou a se sousedními členskými státy EU v klíčových sociálních a hospodářských odvětvích. Konkrétní příležitosti pro dialog a spolupráci na úrovni místní správy se zapojením komunit, soukromého sektoru a organizací občanské společnosti vytvářejí programy přeshraniční spolupráce. Strategie EU pro jadransko-jónský region a strategie EU pro Podunají nadále přispívají ke spolupráci mezi členskými státy a kandidátskými zeměmi tím, že podporují správní kapacitu různých politik EU, včetně politiky soudržnosti, a nabízí platformu pro spolupráci.

VII. Závěry a doporučení

1.V rychle se měnícím geopolitickém prostředí EU prokázala, že je připravena se k těmto okolnostem postavit čelem, a posílit tak svůj postoj na světové scéně. V souladu s cílem Unie podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel je rozšíření EU i nadále mocným nástrojem na podporu demokracie, právního státu a dodržování základních práv. Věrohodná vyhlídka na přistoupení k EU založená na dosažených výsledcích je klíčovou hnací silou transformace, a posiluje tak naši kolektivní bezpečnost a socioekonomickou prosperitu. Má zásadní význam pro podporu usmíření a stability na evropském kontinentu. V reakci na historickou výzvu musíme nyní pracovat na urychleném rozšíření EU a dobudování Unie.

2.Politika rozšíření EU již získala nový impuls. Pevná vyhlídka na členství v EU pro západní Balkán, Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii je ve vlastním politickém, bezpečnostním a hospodářském zájmu EU a v současném geopolitickém kontextu má zásadní význam.

V Granadském prohlášení 20 vedoucí představitelé EU připomněli, že „rozšíření je hnací silou pro zlepšení hospodářských a sociálních podmínek občanů Evropy a vyrovnání rozdílů mezi zeměmi a nutně posílí hodnoty, na nichž je Unie založena.“ Uvedli rovněž, že jak EU, tak budoucí členské státy musí být připraveny na další rozšiřování Unie. Za tímto účelem musí Unie stanovit nezbytné vnitřní základy a reformy. Současně je zásadní, aby země usilující o členství zintenzivnily za pomoci EU své reformní úsilí, zejména v oblasti právního státu, v souladu s povahou procesu přistoupení založenou na dosažených výsledcích.

3.V minulém roce došlo na poli rozšíření EU k významnému vývoji.

Evropská rada potvrdila evropskou perspektivu Ukrajiny, Moldavska a Gruzie. Vedoucí představitelé EU rozhodli o udělení statusu kandidátské země Ukrajině a Moldavské republice a o udělení statusu kandidátské země Gruzii, jakmile budou vyřešeny prioritní záležitosti uvedené ve stanovisku Komise k žádosti Gruzie o členství.

Na západním Balkáně se v červenci 2022 konala první mezivládní konference o přístupových jednáních s Albánií a Severní Makedonií, po níž následoval analytický přezkum (prověřování) acquis EU. V prosinci 2022 udělila Evropská rada Bosně a Hercegovině status kandidátské země EU za předpokladu, že tato země provede kroky uvedené ve sdělení Komise z října 2022 o politice rozšíření. V prosinci 2022 požádalo o členství v EU Kosovo. Na jaře 2023 se EU dohodla na uvolnění vízového režimu pro tuto zemi s platností od 1. ledna 2024.

4.Všechny země procesu rozšíření mají nyní historickou příležitost pevně provázat svou budoucnost s Evropskou unií. Komise je připravena urychlit proces přistoupení a zajistit, aby příští rozšíření bylo katalyzátorem pokroku. Přistoupení je a zůstane procesem založeným na dosažených výsledcích, který plně závisí na objektivním pokroku dosaženém jednotlivými zeměmi. Základními kameny politiky rozšíření jsou i nadále právní stát, hospodářství, fungování demokratických institucí a reforma veřejné správy. Země budou muset jednat s větším odhodláním a provést nezbytné reformy a dosáhnout hmatatelného a nezvratného pokroku v základních věcech, aby bylo možné plně využít nové dynamiky.

5.Hospodářský růst je navíc v mnoha zemích příliš pomalý, a proto sbližování s EU neprobíhá dostatečně rychle. Cílené strukturální reformy jsou zapotřebí zejména k uvolnění růstového potenciálu regionu západního Balkánu. Zlepšení právního státu a podnikatelského prostředí je klíčem k přilákání úrovně investic, jakož i k posílení obchodní integrace, která je nezbytná pro podporu růstu a přiblížení regionu k EU. Komise proto souběžně navrhuje nový plán růstu pro západní Balkán 21 . Plán se skládá ze čtyř vzájemně se posilujících pilířů, které i) prohlubují integraci s jednotným trhem EU, což musí jít ruku v ruce s ii) otevřením trhů všem sousedům západního Balkánu a budováním společného regionálního trhu. iii) Aby se prohloubily stávající reformy, budou investiční priority a reformy formulovány v programech reforem pro jednotlivé země na základě programů hospodářských reforem. iv) Provedení těchto reforem uvolní větší finanční pomoc.

Bilaterální problémy, zejména na západním Balkáně, brzdí nejen regionální hospodářskou integraci, ale také zpomalují příslušné cesty těchto zemí do EU. Nevyřešené problémy s sebou nesou riziko nestability a dokonce eskalace, o čemž svědčí násilný útok na kosovskou policii, k němuž došlo dne 24. září v obci Banjska na severu Kosova. Je proto nezbytné, aby se řešily otevřené otázky a aby zúčastněné strany nalezly vzájemně přijatelná řešení. V této souvislosti se Kosovo i Srbsko naléhavě vyzývají, aby se konstruktivněji zapojily do dialogu zprostředkovaného EU o provádění dohody o cestě k normalizaci a její prováděcí přílohy, jakož i dalších dohod dosažených v rámci dialogu zprostředkovaného EU, a to bez dalších odkladů nebo předběžných podmínek. To zahrnuje i založení sdružení/společenství obcí se srbskou většinou. Normalizace vztahů je základní podmínkou evropské cesty obou stran. V případě, že nedojde k pokroku, hrozí, že obě strany přijdou o důležité příležitosti.

6.Turecko zůstává klíčovým partnerem Evropské unie v zásadních oblastech společného zájmu. EU má strategický zájem na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří a na rozvoji spolupráce a vzájemně prospěšného partnerství s Tureckem.

V prosinci 2022 Rada zopakovala, že Turecko se Evropské unii nadále vzdaluje a že přístupová jednání s Tureckem se v podstatě zastavila a nelze v současné době uvažovat o otevření či uzavření žádných dalších kapitol. Skutečnosti vedoucí k tomuto posouzení jsou stále platné. Evropská rada v červnu 2023 vyzvala vysokého představitele a Komisi, aby Evropské radě předložili zprávu o aktuálním stavu vztahů mezi EU a Tureckem, která bude vycházet z nástrojů a možností stanovených Evropskou radou, a to s cílem postupovat strategickým a výhledovým způsobem. Tato zpráva má být předložena v listopadu 2023. Komise a vysoký představitel budou Evropskou radu informovat o aktuálním stavu výše uvedených kroků do konce roku 2024.

II.

7.V Černé Hoře je politický závazek příslušných orgánů k procesu přistoupení k EU klíčovou prioritou země a obecně se odráží v politických rozhodnutích. Je zde také trvalá stoprocentní míra souladu se zahraniční a bezpečnostní politikou EU, včetně sankcí. Černá Hora přispěla k řízení smíšených migračních toků směřujících do EU tím, že spolupracovala při provádění akčního plánu EU pro západní Balkán. V posledních dvou letech však politická nestabilita, napětí, slabé fungování demokratických a soudních institucí a absence plnohodnotné vlády zastavily rozhodovací procesy a provádění reforem, což vedlo k výraznému zpomalení jednání. Posouzení Komise je takové, že v souladu s rámcem pro jednání je v současné době zajištěna celková vyváženost mezi pokrokem v rámci kapitol týkajících se právního státu na jedné straně a pokrokem v přístupových jednáních napříč všemi kapitolami na straně druhé.

Prioritou pro další celkový pokrok v přístupových jednáních a před tím, než dojde k předběžnému uzavření dalších kapitol či tematických okruhů, zůstává splnění prozatímních kritérií pro dodržování zásad právního státu stanovených v rámci kapitol 23 a 24. K dosažení tohoto milníku musí Černá Hora zintenzivnit své úsilí o řešení zbývajících otázek, mimo jiné v kritických oblastech svobody projevu, svobody médií, boje proti korupci a organizované trestné činnosti, a urychlit a prohloubit reformy týkající se nezávislosti, profesionality a odpovědnosti soudnictví, včetně jmenování soudců. Na konci října 2023 došlo k ustavení nového parlamentu a nové vlády. Nová vláda se musí zaměřit na provádění klíčových probíhajících reforem souvisejících s EU a klíčový význam má řádně fungující parlament. Má-li se v programu integrace s EU pokročit v praxi, je třeba zaměřit se na dosažení širokého politického konsensu o klíčových reformách a na lepší plnění hlavních cílů.

8.V Srbsku se tempo reforem po sestavení nové vlády koncem října 2022 zrychlilo, ačkoli politický vývoj po dvou tragických případech hromadné střelby v květnu 2023 vedl k dočasnému zpomalení. V oblasti právního státu Srbsko podniklo kroky k posílení nezávislosti a odpovědnosti soudnictví včasným přijetím právních předpisů, které uvedly do praxe ústavní změny z roku 2022. Srbsko rovněž připravilo a přijalo nové právní předpisy v oblasti sdělovacích prostředků, jejichž provádění může výrazně zlepšit regulační prostředí. Zlepšilo svůj soulad s vízovou politikou EU a zrušilo zákon o zvláštních postupech zadávání veřejných zakázek na projekty lineární infrastruktury. Je třeba nadále pracovat na přijetí a provádění reforem v oblasti právního státu a považovat je za dlouhodobý politický závazek. Byl zaveden právní rámec, který umožní oddělení v rámci plynárenského odvětví, avšak nyní pozorujeme značná zpoždění. Srbsko uzavřelo dohodu o volném obchodu s Čínou, což vyvolává vážné obavy. Srbsko musí prioritně zlepšit svůj soulad se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, včetně omezujících opatření a prohlášení týkajících se Ruska, a musí se zdržet kroků a prohlášení, které jsou v rozporu s postoji EU k zahraniční politice a dalším strategickým otázkám. Komise dospěla k závěru, že v souladu s rámcem pro jednání mohlo být v přístupových jednáních dosaženo mnohem většího pokroku. Je třeba neustále věnovat pozornost zachování celkové rovnováhy mezi pokrokem v rámci kapitol týkajících se právního státu a normalizace vztahů s Kosovem na jedné straně a pokrokem v přístupových jednáních napříč všemi kapitolami na straně druhé. Normalizace vztahů je základní podmínkou evropské cesty jak Srbska, tak Kosova a hrozí, že nedojde-li k pokroku, přijdou tyto země o důležité příležitosti.

Komise je i nadále toho názoru, že Srbsko technicky splnilo kritéria pro otevření tematického okruhu 3 (konkurenceschopnost a růst podporující začlenění).

Celkové tempo přístupových jednání bude nadále určováno pokrokem Srbska, pokud jde o právní stát a normalizaci vztahů s Kosovem. Očekává se, že Srbsko v nadcházejícím roce jednoznačně prokáže své odhodlání pokročit v procesu přistoupení tím, že urychlí provádění reforem souvisejících s přistoupením k EU ve všech oblastech. V oblasti právního státu se očekává, že Srbsko bude řešit nedostatky, zejména v klíčových oblastech soudnictví, boje proti korupci a organizované trestné činnosti, svobody sdělovacích prostředků a vnitrostátního přístupu k řešení válečných zločinů. Musí rovněž vyvinout důvěryhodné úsilí o odstranění dezinformací a zahraničního vměšování a manipulace s informacemi, snížit závislost svého odvětví energetiky na Rusku, posílit spolupráci s EU v oblasti migrace a převzít odpovědnost za proaktivní a objektivní komunikaci o EU. Srbsko přispělo k řízení smíšených migračních toků směřujících do EU spoluprací při provádění akčního plánu EU pro západní Balkán.

Nadále se angažovalo v dialogu o normalizaci vztahů s Kosovem zprostředkovaném EU, musí však projevit vážnější odhodlání, vynaložit více úsilí a učinit kompromisy, a dosáhnout tak v tomto procesu pokroku. Srbsko musí dostát svým závazkům v rámci dialogu a zavázat se k plnému provádění všech předchozích dohod o dialogu a dohody o cestě k normalizaci a její prováděcí přílohy. Očekává se, že se země bude konstruktivněji angažovat, aby umožnila jednání o komplexní právně závazné dohodě o normalizaci. Očekává se rovněž, že Srbsko bude plně spolupracovat při vyšetřování násilného útoku na kosovskou policii ze dne 24. září 2023 a útoků na KFOR ze dne 29. května. Pachatelé útoků musí být zadrženi a urychleně postaveni před soud a Srbsko musí v tomto ohledu plně spolupracovat a přijmout veškerá nezbytná opatření.

9.V Severní Makedonii příslušné orgány soustavně prohlašují, že přistoupení k EU je i nadále jejich strategickým cílem. Jako vyjednávající země musí Severní Makedonie provést reformy související s EU, mimo jiné v oblastech tematického okruhu týkajícího se základních zásad, zejména soudnictví, boje proti korupci a organizované trestné činnosti, reformy veřejné správy, včetně správy veřejných financí, a zadávání veřejných zakázek. Některé změny trestního zákoníku, které se týkají velkého počtu případů korupce na vysoké úrovni, vyvolaly vážné obavy. Zásadní význam má posílení důvěry v soudní systém a nepolevující boj proti korupci, mimo jiné prostřednictvím přesvědčivých výsledků při vyšetřování, stíhání a pravomocném odsouzení případů korupce na vysoké úrovni. V návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině jednala země i nadále v plném souladu se všemi rozhodnutími EU v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Severní Makedonie přispěla k řízení smíšených migračních toků směřujících do EU spoluprací při provádění akčního plánu EU pro západní Balkán.

Tato země se zavázala, že prioritně zahájí a provede příslušné ústavní změny s cílem začlenit do ústavy občany žijící na území státu a náležící k jiné národnosti. Země je dobrým příkladem multietnické společnosti. V návaznosti na první mezivládní konferenci o procesu jednání o přistoupení Severní Makedonie k EU v červenci 2022 pokročilo analytické posouzení acquis EU (prověřování) bez problémů. Severní Makedonie se během procesu prověřování aktivně angažovala a prokázala vysokou míru odhodlání. V červenci 2023 byly Radě předloženy zprávy o prověření tematického okruhu 1 týkajícího se základních prvků.

S ohledem na závěry Rady z července 2022 Komise se zájmem očekává rychlá a rozhodná opatření navazující na zprávu o prověření tematického okruhu 1 týkajícího se základních prvků, mimo jiné pokud jde o plány země v souladu s rámcem pro jednání, s cílem otevřít první tematický okruh ještě do konce tohoto roku.

10.V Albánii příslušné orgány soustavně uváděly, že strategický cíl přistoupení k EU je klíčovou prioritou této země. Albánie i nadále dosahuje pokroku v reformách v rámci tematického okruhu týkajícího se základních prvků, včetně pokračujícího provádění komplexní reformy soudnictví. Dalších konkrétních výsledků dosáhla Specializovaná struktura pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti. Pokračovala dobrá spolupráce s členskými státy EU a agenturami EU v boji proti organizované trestné činnosti. Albánie přispěla k řízení smíšených migračních toků směřujících do EU tím, že spolupracovala při provádění akčního plánu EU pro západní Balkán.

Albánie se jako nestálý člen aktivně angažuje v Radě bezpečnosti OSN, a to i jako spoluautor rezolucí odsuzujících ruskou válečnou agresi na Ukrajině. Plný soulad Albánie se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU je jasným signálem strategické volby přistoupení k EU a její úlohy spolehlivého partnera.

V návaznosti na první mezivládní konferenci o procesu jednání o přistoupení Albánie k EU v červenci 2022 hladce postupovalo analytické posouzení acquis EU (prověřování). Albánie se během procesu prověřování aktivně angažovala a prokázala vysokou míru odhodlání. V červenci 2023 byly Radě předloženy zprávy o prověření tematického okruhu 1 týkajícího se základních prvků.

11.Komise vítá reformní úsilí, které Bosna a Hercegovina vynaložila od zasedání Evropské rady v prosinci 2022, kterým byl této zemi udělen status kandidátské země. Komise rovněž vítá rychlý nástup nové Rady ministrů do funkce v lednu 2023. Veřejný závazek politických stran ke strategickému cíli evropské integrace přinesl pozitivní výsledky.

Byly podniknuty kroky a přijaty závazky ke splnění klíčových priorit a k řešení opatření, jež byla uvedena v doporučení Komise pro získání statusu kandidátské země. Rada ministrů přijala strategie pro boj proti organizované trestné činnosti, provedla aktualizované posouzení rizik a doprovodný akční plán pro boj proti praní peněz a financování terorismu, přijala strategie a akční plány pro migraci a terorismus a jmenovala orgán dohledu pro provádění národní strategie pro vypořádání se s válečnými zločiny. Bosna a Hercegovina přispěla k řízení smíšených migračních toků směřujících do EU tím, že spolupracovala při provádění akčního plánu EU pro západní Balkán. V červnu 2023 zahájilo činnost kontaktní místo pro Europol. Země přijala zákony, zejména o integritě soudnictví (prostřednictvím změn Nejvyšší rady pro soudnictví a státní zastupitelství), o předcházení mučení (označení veřejného ochránce práv jako vnitrostátního preventivního mechanismu), o cizincích a o svobodě přístupu k informacím, a akční plán pro genderovou rovnost. Soulad se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU se během sledovaného období výrazně zlepšil, je však třeba učinit více, pokud jde o provádění omezujících opatření.

Veřejný závazek politických stran ke strategickému cíli evropské integrace přinesl od udělení statusu kandidátské země pozitivní výsledky. Zároveň došlo k negativnímu vývoji v Republice srbské. Tento subjekt vyzval ústavní soudce, aby odstoupili, a přijal zákonný dekret, který stanoví, že rozhodnutí Ústavního soudu nebudou prováděna, což je v rozporu s ústavně-právním řádem země. Subjekt rovněž znovu zavedl trestní sankce za pomluvu, čímž omezil svobodu projevu a svobodu sdělovacích prostředků. K přijetí je zde rovněž připraven návrh zákona, který označuje skupiny občanské společnosti jako „zahraniční agenty“. Pokud by byl přijat, znamenalo by to další významný krok zpět v oblasti základních práv. Pokrok v procesu přistoupení k EU brzdí separatistické činnosti narušující jednotu, svrchovanost, územní celistvost, ústavní pořádek a mezinárodní status země.

Řada rozhodnutí Ústavního soudu nebyla dosud plně vykonána, zejména pokud jde o státní majetek. Shromáždění obou subjektů by měla urychleně jmenovat soudce, aby bylo zajištěno plné složení Ústavního soudu. Země musí urychleně dokončit probíhající ústavní a volební reformy. Stále jsou zapotřebí reformy k uvedení ústavy do souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech a s judikaturou ve věci Sejdić–Finci.

Celkově je zapotřebí dalšího úsilí, aby Bosna a Hercegovina splnila 14 klíčových priorit uvedených ve stanovisku Komise k její žádosti o členství v EU a provedla kroky uvedené v doporučení Komise o statusu kandidátské země. Aktuální stav provádění čtrnácti klíčových priorit je uveden ve zprávě o jednotlivých zemích. Komise doporučuje zahájit s Bosnou a Hercegovinou jednání o přistoupení k EU, jakmile bude dosaženo nezbytné úrovně souladu s kritérii pro členství.

Komise podá Radě zprávu o pokroku nejpozději v březnu 2024.

12.Po podání žádosti Kosova o členství v EU v prosinci 2022 pokračovala jeho vláda v prosazování reformního programu EU. Kosovo dosáhlo pokroku při plnění dlouhodobých doporučení EU týkajících se volební reformy, která vedla k přijetí dvou důležitých volebních zákonů. Kosovo musí zintenzívnit své úsilí o posílení právního státu a veřejné správy a o budování energetické odolnosti. Kosovo přispělo k řízení smíšených migračních toků směřujících do EU spoluprací při provádění akčního plánu EU pro západní Balkán. Uvolnění vízového režimu pro občany Kosova by mělo vstoupit v platnost dne 1. ledna 2024. Situace na severu Kosova byla ovlivněna několika krizemi různé intenzity. V listopadu 2022 kosovští Srbové kolektivně odstoupili z kosovských institucí. Po jejich odstoupení se v dubnu 2023 ve čtyřech obcích na severu Kosova uskutečnily místní doplňovací volby. Velmi nízká účast, zejména mezi komunitou kosovských Srbů, ukázala, že tyto volby nenabízejí dlouhodobé politické řešení. Je i nadále naprosto nezbytné dosáhnout dřívějšího stavu, kdy se kosovští Srbové aktivně podíleli na místní správě, policejní práci a soudnictví na severu Kosova. Předčasné místní volby se musí konat co nejdříve ve všech čtyřech obcích, musí být uspořádány plně inkluzivním způsobem a s bezpodmínečnou účastí kosovských Srbů. Kosovo se musí zapojit do deeskalace na severu země tím, že sníží trvalou přítomnost kosovských speciálních policejních sil, usnadní vyvlastnění půdy a příkazy k vystěhování na severu země.

Kosovo se nadále angažovalo v dialogu o normalizaci vztahů se Srbskem zprostředkovaném EU, musí však projevit vážnější odhodlání, investovat více úsilí a dosáhnout kompromisů s cílem pokročit v procesu normalizace vztahů se Srbskem. Kosovo musí dostát svým závazkům v rámci dialogu a zavázat se k plnému provádění všech předchozích dohod o dialogu a dohody o cestě k normalizaci a její prováděcí přílohy. Očekává se, že se země bude konstruktivněji angažovat, aby umožnila jednání o komplexní právně závazné dohodě o normalizaci. Normalizace vztahů je základní podmínkou evropské cesty jak Srbska, tak Kosova a hrozí, že nedojde-li k pokroku, přijdou tyto země o důležité příležitosti.

13.Turecko je kandidátskou zemí a klíčovým partnerem EU. Jeho přístupová jednání jsou od června 2018 v souladu s rozhodnutími Evropské rady pozastavena, neboť Turecko se i nadále EU vzdalovalo. Nedílnou součástí vztahů mezi EU a Tureckem je i nadále dialog o právním státu a základních právech. Důvodem k obavám je i nadále odmítnutí provést některá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Turecko je významným regionálním aktérem v oblasti zahraniční politiky, což představuje důležitý prvek v kontextu vztahů mezi EU a Tureckem, i když přetrvávají rozdílné názory na některé zahraničněpolitické otázky. Tato země zachovala velmi nízkou, 10%, míru souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU. Turecko odsoudilo útočnou válku Ruska proti Ukrajině a angažovalo se politicky a diplomaticky, mimo jiné usnadněním přímých rozhovorů, úsilím o zmírnění napětí a příměří, usnadněním vývozu ukrajinského obilí, výměnou vězňů a poskytováním klíčové a silné vojenské pomoci Ukrajině. Nadále se však zdržovalo souladu s omezujícími opatřeními EU vůči Rusku. Turecká rétorika na podporu teroristické skupiny Hamás po útocích proti Izraeli, k nimž došlo dne 7. října 2023, je zcela v rozporu s přístupem EU.

Očekává se, že tato země aktivně podpoří jednání o spravedlivém, komplexním a proveditelném urovnání kyperské otázky v rámci OSN a v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a se zásadami, na nichž je založena EU. Důležité je, že Turecko znovu potvrdilo své odhodlání k jednáním o urovnání kyperské otázky vedeným Organizací spojených národů v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, včetně jejich vnějších aspektů. Je rovněž naléhavě nutné, aby splnilo svou povinnost zajistit úplné a nediskriminační provádění dodatkového protokolu k dohodě o přidružení mezi EU a Tureckem.

Pokračovala spolupráce s Tureckem ve věcech společného zájmu v zásadních oblastech, jako je boj proti terorismu, hospodářství, energetika, potravinové zabezpečení, migrace a doprava. EU má strategický zájem na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří a na rozvoji spolupráce a vzájemně prospěšného vztahu s touto zemí. Komise a vysoký představitel předloží v listopadu 2023 Evropské radě zprávu, v níž uvedou další možnosti, jak tento vztah rozvíjet.

14.Komise vítá významné reformní úsilí, které Ukrajina vyvinula od zasedání Evropské rady v červnu 2022, a to navzdory ruské útočné válce. Komise se domnívá, že v sedmi krocích uvedených v jejím stanovisku z června 2022 dosáhla Ukrajina významného pokroku a přijala další opatření, aby tyto úspěchy doplnila a podpořila.

Ukrajina zavedla transparentní systém předběžného výběru soudců Ústavního soudu založený na zásluhách a dokončila reformu orgánů soudní správy zaměřenou na integritu. Měla by pokračovat v provádění přijatých zákonů ohledně výběru a jmenování soudců obecných soudů a Ústavního soudu. Posílila boj proti korupci tím, že neustále dosahuje důvěryhodných výsledků vyšetřování korupce a odsouzení a zajišťuje transparentní jmenování vedoucích představitelů klíčových protikorupčních agentur. Přijala další systémová opatření k zajištění udržitelného boje proti korupci, mimo jiné obnovením systému elektronických majetkových přiznání, i když s určitými nedostatky, a prováděním státního protikorupčního programu.

Ukrajina posílila svůj rámec pro boj proti praní peněz, včetně sladění svých právních předpisů, zejména definice politicky exponovaných osob, se standardy FATF, a přijala komplexní strategický plán a akční plán pro reformu odvětví vymáhání práva. Ukrajina rovněž posílila systémová opatření proti oligarchům v oblastech, jako je hospodářská soutěž a financování politických stran, a zároveň odložila uplatňování zákona proti oligarchům. Ukrajina sladila svůj mediální zákon s právem EU. Nadále posilovala ochranu národnostních menšin, zejména změnou zákonů o menšinách a o vzdělávání, avšak ještě musí být provedeny další reformy určené Benátskou komisí. Tyto reformní procesy musí být inkluzivní tím, že do všech nezbytných kroků plně zapojí zástupce národnostních menšin.

Zavedení stanného práva sice vedlo k potlačení některých základních práv, přijatá opatření jsou však dočasná a celkově přiměřená situaci v zemi.

S ohledem na výsledky, jichž Ukrajina od června 2022 dosáhla, pokud jde o politická kritéria nejen v rámci sedmi kroků, se Komise domnívá, že země dostatečně splňuje kritéria týkající se stability institucí, jež zaručují demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, stanovená na zasedání Evropské rady v Kodani v roce 1993, nepřeruší-li své reformní úsilí a vyřeší zbývající požadavky v rámci zmíněných sedmi kroků. Na tomto základě Komise doporučuje, aby Rada s Ukrajinou zahájila přístupová jednání. Komise dále doporučuje, aby Rada přijala rámec pro jednání, jakmile Ukrajina:

– přijme zákon navržený vládou, kterým se zvyšuje strop pro počet zaměstnanců Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny;

– ze zákona o předcházení korupci odstraní ustanovení, jež omezují pravomoci NACP k průběžnému ověřování majetku, který již prošel procesem ověřování, a k ověřování majetku, který deklarant získal před nástupem do veřejné služby, aniž jsou dotčena pravidla vztahující se na národní bezpečnost během války;

– v rámci akčního plánu boje proti oligarchům přijme zákon upravující lobbing v souladu s evropskými normami;

– přijme zákon provádějící zbývající doporučení Benátské komise z června 2023 a října 2023 v souvislosti se zákonem o národnostních menšinách a zpracuje rovněž doporučení Benátské komise ohledně zákonů o státním jazyce, sdělovacích prostředcích a vzdělávání.

Ukrajina musí pokračovat v boji proti korupci a prokázat výsledky v oblasti vyšetřování korupce a soudních rozhodnutí.

Komise bude průběžně sledovat pokrok a dodržování předpisů ve všech oblastech souvisejících se zahájením jednání a do března 2024 podá Radě zprávu. Komise je připravena zahájit přípravné práce, zejména analytické posouzení (prověřování) acquis a přípravu rámce pro jednání.

15.Komise vítá významné reformní úsilí, které Moldavsko vyvinulo od zasedání Evropské rady v červnu 2022, a to navzdory závažným dopadům které měla na tuto zemi ruská útočná válka proti Ukrajině. Komise se domnívá, že v devíti krocích uvedených v jejím stanovisku z června 2022 dosáhlo Moldavsko významného pokroku a přijalo další opatření, aby tyto úspěchy doplnilo a podpořilo.

Moldavsko zavedlo ambiciózní proces prověřování pro soudní a justiční orgány, který je základem jeho komplexní reformy soudnictví. Reformovalo Nejvyšší soud a zajistilo fungování Nejvyššího státního zastupitelství s prověřenými členy. Provedlo reformu institucionálního a legislativního protikorupčního rámce. Země přijala nové právní předpisy týkající se vymáhání majetku, boje proti finanční trestné činnosti a praní peněz. Vyšetřování oligarchů postupovalo dobře, neboť soudní rozsudky v nepřítomnosti umožnily soudit oligarchy, kteří se podíleli na podvodu, který vedl k odčerpání veřejných zdrojů Moldavska, a ve značném rozsahu zabavit jejich majetek.

Počet vyšetřovaných případů souvisejících s korupcí a organizovanou trestnou činností se zvýšil. Zvýšil se rovněž počet případů zabaveného majetku politicky exponovaných osob. Moldavsko zavedlo systémový přístup k deoligarchizaci a související ambiciózní akční plán. Nové právní předpisy týkající se voleb, trestné činnosti, sdělovacích prostředků a hospodářské soutěže posilují schopnost země bojovat proti nepatřičným soukromým zájmům. Moldavsko aktivně posílilo mezinárodní spolupráci s členskými státy EU a agenturami EU prostřednictvím podpůrného centra EU pro vnitřní bezpečnost a správu hranic.

Země přijala strategie reformy veřejné správy, posílila správu veřejných financí a stanovila interinstitucionální procesy nezbytné k provádění reforem. Navzdory náročným hospodářským podmínkám zvýšila platy, aby si udržela pracovníky veřejné služby a byla pro ně atraktivní. Moldavsko regulovalo svůj rámec pro veřejné investice, dále digitalizovalo své veřejné služby a pokročilo v dobrovolném slučování místních samospráv.

Moldavsko uplatňuje doporučení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva a Benátské komise a zapojuje do rozhodovacích procesů občanskou společnost, mimo jiné prostřednictvím platformy pro dialog a účast občanů v parlamentu. Posílilo rovněž ochranu lidských práv, mimo jiné plným provedením Istanbulské úmluvy do vnitrostátních právních předpisů.

S ohledem na výsledky, jichž Moldavsko od června 2022 dosáhlo, pokud jde o politická kritéria nejen v rámci devíti kroků, se Komise domnívá, že tato země dostatečně splňuje kritéria týkající se stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin stanovená na zasedání Evropské rady v Kodani v roce 1993, bude-li pokračovat ve svém reformním úsilí a vyřeší zbývající požadavky v rámci zmíněných devíti kroků. Na tomto základě Komise doporučuje, aby Rada s Moldavskem zahájila přístupová jednání. Komise dále doporučuje, aby Rada přijala rámec pro jednání, jakmile Moldavsko:

-dosáhne dalšího významného pokroku při jmenování prověřených soudců Nejvyššího soudu do orgánů samosprávy soudců a státních zástupců a při jmenování nového nejvyššího státního zástupce transparentním postupem na základě zásluh;

-přidělí moldavskému protikorupčnímu státnímu zastupitelství odpovídající zdroje a struktury;

-podnikne další kroky v oblasti deoligarchizace, mimo jiné prostřednictvím příslušných předpisů, jako jsou hotovostní platby a finanční toky.

Moldavsko musí pokračovat v boji proti korupci a prokázat výsledky v oblasti vyšetřování korupce a soudních rozhodnutí.

16. Komise vítá reformní úsilí, které Gruzie vyvinula v souladu se svou ústavou, která považuje integraci země do EU za prioritu. Drtivá většina gruzínských občanů proces přistoupení země k EU podporuje. K dosažení konsensu v záležitostech národního zájmu je zapotřebí politická depolarizace a vstřícnější spolupráce vládnoucí strany s opozičními stranami a občanskou společností.

Gruzie musí zintenzivnit svá opatření v boji proti dezinformacím a zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování proti hodnotám EU a zlepšit míru souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU.

V souvislosti s dvanácti prioritami uvedenými ve stanovisku Evropské komise z června 2022 přijala Gruzie legislativní akty a politická opatření týkající se genderové rovnosti a boje proti násilí páchanému na ženách, zohlednění rozsudků Evropského soudu pro lidská práva při jednáních soudů a organizované trestné činnosti. Jmenovala nového veřejného ochránce práv.

Parlament podnikl určité procedurální kroky s cílem zvýšit kontrolu ze strany opozice. Budování silného politického konsensu napříč politickými stranami by přispělo k řešení polarizace a urychlení evropské cesty Gruzie. Byly přijaty změny právních předpisů a jednacího řádu parlamentu v souvislosti s fungováním a odpovědností státních institucí a s volebním rámcem. Reforma soudnictví zahrnovala kroky týkající se přístupnosti soudních rozhodnutí, odůvodnění jmenování soudců, disciplinárních opatření pro soudce a výběru kandidátů Nejvyššího soudu, ale stále je zapotřebí provést komplexní reformu Nejvyšší soudní rady. Gruzie tyto právní předpisy a několik dalších klíčových právních aktů týkajících se volebního zákona, protikorupčního úřadu, zvláštních vyšetřovacích služeb, Úřadu pro ochranu osobních údajů a svého akčního plánu pro deoligarchizaci poskytla Benátské komisi k vyjádření stanoviska. Kromě toho je důležité vytvořit, ve spolupráci s odborníky ze zahraničí, systém mimořádných kontrol integrity pro všechny vedoucí pozice v soudnictví a zavést systém účinných majetkových přiznání.

Byl přijat akční plán pro deoligarchizaci na základě systematického přístupu a byl zrušen „personalizovaný“ přístup. Byl zřízen protikorupční úřad. Gruzie posílila mezinárodní spolupráci v boji proti organizované trestné činnosti. Pokud jde o pluralitu sdělovacích prostředků, ředitel opozičního média byl na základě prezidentské milosti propuštěn z vězení a parlament přijal změny zákona o rozhlasovém a televizním vysílání s cílem uvést jej do souladu s právními předpisy EU. Byla přijata strategie na ochranu lidských práv a vypracován akční plán. Bylo uzavřeno memorandum o spolupráci mezi parlamentem a některými zástupci občanské společnosti s cílem vymezit pravidla pro zapojení organizací občanské společnosti do tvorby politik.

S ohledem na výsledky, jichž Gruzie od června 2022 dosáhla nejen v rámci dvanácti priorit, Komise doporučuje, aby Rada udělila Gruzii status kandidátské země za předpokladu, že země podnikne tyto kroky:

-Bude bojovat proti dezinformacím a zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování namířeným proti EU a jejím hodnotám.

-Zlepší soulad se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU.

-Bude se dále zabývat otázkou politické polarizace, mimo jiné prostřednictvím inkluzivnější legislativní spolupráce s opozičními stranami v parlamentu, zejména pokud jde o právní předpisy týkající se evropské integrace Gruzie.

-Zajistí svobodný, spravedlivý a konkurenční volební proces, zejména v roce 2024, a plně zohlední doporučení OBSE/ODIHR. Dokončí volební reformy, včetně zajištění odpovídajícího zastoupení voličů v dostatečném předstihu před dnem konání voleb.

-Dále zlepší provádění parlamentního dohledu, zejména nad bezpečnostními službami. Zajistí institucionální nezávislost a nestrannost klíčových institucí, zejména volební správy, Národní banky a komunikační komise.

-Dokončí a provede ucelenou a účinnou reformu soudnictví, včetně komplexní reformy Nejvyšší soudní rady a státních zastupitelství, plně provede doporučení Benátské komise, a to v rámci transparentního a inkluzivního procesu.

-Dále se bude zabývat účinností a zajistí institucionální nezávislost a nestrannost protikorupčního úřadu, zvláštní vyšetřovací služby a služby pro ochranu osobních údajů. Za použití inkluzivního postupu se bude zabývat doporučeními Benátské komise ohledně těchto orgánů. Dosáhne dobrých výsledků při vyšetřování případů korupce a organizované trestné činnosti.

-Zlepší stávající akční plán s cílem zavést víceodvětvový systémový přístup k deoligarchizaci v souladu s doporučeními Benátské komise a na základě transparentního a inkluzivního postupu zahrnujícího opoziční strany a občanskou společnost.

-Zlepší ochranu lidských práv, mimo jiné prováděním ambiciózní strategie v oblasti lidských práv a zajištěním svobody shromažďování a projevu. Zahájí nestranné, účinné a včasné vyšetřování případů ohrožení bezpečnosti zranitelných skupin, pracovníků sdělovacích prostředků a aktivistů občanské společnosti a postaví organizátory a pachatele násilí před soud. Bude konzultovat občanskou společnost a spolupracovat s ní, což umožní její smysluplné zapojení do legislativních a politických postupů, a zajistí, aby tato společnost mohla svobodně fungovat.

VIII. Přílohy

1.Základní zásady procesu přistoupení.

2.Hlavní úspěchy hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán.

3.Hlavní úspěchy hospodářského a investičního plánu – přehled týkající se Ukrajiny, Moldavska a Gruzie.

4.Ukazatele třetích stran týkající se stavu demokracie, řádné správy věcí veřejných a právního státu v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích.

5.Statistické údaje.

(1)

Dále jen „Moldavsko“.

(2)

EUCO 24/22.

(3)

V souladu s žádostí Turecké republiky o používání nového anglického oficiálního názvu země používá tento dokument v angličtině název „Türkiye“ namísto „Turkey“. Tato administrativní změna se uplatní pouze na nomenklaturu používanou v dokumentech EU, nemá zpětný účinek a nemá žádné právní důsledky. Tímto přístupem není dotčena nomenklatura používaná členskými státy.

(4)

Údaje ke konci srpna 2023.

(5)

Úřad Organizace spojených národů pro koordinaci humanitárních záležitostí, srpen 2023.

(6)

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, září 2023.

(7)

2023/0200 (COD).

(8)

Evropská unie poskytne Moldavské republice dalších 250 milionů EUR; podpůrný balíček pro Moldavskou republiku.

(9)

https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/AC_23_3196

(10)

COM(2022) 405 final , COM(2022) 406 final , COM(2022) 407 final .

(11)

COM(2022) 528 final .

(12)

* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(13)

https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2023/10/06/granada-declaration/

(14)

(15)

(16)

(17)

(18)

COM(2023) 168 final .

(19)

COM (2023) 691.

(20)

Granadské prohlášení .

(21)

COM (2023) 691; COM (2023) 692.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.11.2023

COM(2023) 690 final

PŘÍLOHY

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2023

Příloha 1 Základní zásady procesu přistoupení

Právní stát, základní práva, fungování demokratických institucí, reforma veřejné správy a hospodářská kritéria tvoří jádro tzv. „základních prvků“ procesu přistoupení k EU. Kvalita institucí a správy věcí veřejných je základem pro posílení konkurenceschopnosti, prosperity a blahobytu společnosti a podporuje schopnost plnit acquis ve všech oblastech. Důvěryhodné a nezvratné reformy základních prvků jsou proto zásadní pro to, aby země procesu rozšíření zajistily pokrok na své cestě k přistoupení k EU.

V řadě zemí procesu rozšíření byl zaznamenán určitý pokrok, pokud jde o reformu soudnictví, základní práva a fungování veřejné správy, včetně správy veřejných financí. Práce na příslušných reformních programech se neustále zintenzivňuje zejména v Moldavsku a na Ukrajině. Celkově byl pokrok při plnění hospodářských přístupových kritérií příliš pomalý na to, aby se podstatně zmenšil hospodářský rozdíl oproti EU.

V zemích procesu rozšíření najdeme dobré příklady toho, že reformní programy jsou motorem k transformaci institucí a společností s vyhlídkou na možnost přistoupení k EU. Mnoho překážek však přetrvává. Ačkoli se v jednotlivých zemích liší, obecně existuje negativní a znepokojivý vzorec rozptýleného politického a institucionálního odporu vůči změnám, zejména pokud jde o posílení boje proti korupci. Důležitou prioritou zůstává trvalý závazek předcházet korupci a zachovat kulturu integrity, mimo jiné prostřednictvím uplatňování protikorupčních opatření v těch nejzranitelnějších odvětvích. Je třeba více posílit postavení donucovacích a soudních orgánů a jejich nezávislost, jež je nezbytná k zaručení smysluplného a nestranného boje proti korupci. Znepokojivé je, že přetrvávají prvky zmocňování se státu, přičemž stále pozorujeme hrozby pro demokratickou stabilitu, korupci na vysoké úrovni a nepatřičný vliv oligarchů, jakož i pokusy organizovaných zločineckých sítí zasahovat v jednotlivých zemích do hospodářství, politických systémů, činnosti úřadů a mediálního prostředí. Všechny tyto výzvy je třeba naléhavě řešit prostřednictvím systémových a komplexních přístupů.

Klíčovým ukazatelem toho, že se tyto tendence řeší, budou věrohodné výsledky v oblasti proaktivního vyšetřování, stíhání a pravomocných odsouzení v souvislosti s korupcí, organizovanou trestnou činností a praním peněz. Je nezbytné, aby země procesu rozšíření prokázaly účinnost svých vyšetřovacích orgánů, státních zastupitelství a trestních soudů. Řetězec právního státu bude natolik důvěryhodný, nakolik solidní budou výsledky, jichž dosáhnou všichni jeho aktéři prostřednictvím cílených finančních šetření, která povedou k systematické konfiskaci výnosů z trestné činnosti.

Pokud jde o základní práva, v některých zemích procesu rozšíření došlo k určitému pokroku, pokud jde o lepší pochopení toho, jak důležité zaručení těchto práv a svobod je. Některé negativní trendy posledních let dále pokračují – stále převládá genderově podmíněné násilí a svoboda sdělovacích prostředků je i nadále omezována politickými a hospodářskými zájmy. To oslabuje kontrolu nad veřejnými orgány, otevírá prostor pro zahraniční vměšování a oslabuje komunikaci o EU. V některých zemích se zavádějí některé pozitivní iniciativy týkající se práv dítěte a práv osob se zdravotním postižením. V praxi je však ochrana základních práv negativně ovlivněna nedostatečným prováděním právních předpisů a politik a neúčinností mechanismů nápravy ve všech oblastech. Přetrvávají problémy při zajišťování účinné ochrany před všemi formami nenávisti a diskriminace, včetně těch, které jsou zaměřeny na menšiny.

Fungování demokratických institucí

Ústředním pilířem procesu přistoupení k EU jsou stabilní a konsolidované demokratické procesy. Komise začala provádět posílenou a efektivnější spolupráci se zeměmi procesu rozšíření, pokud jde o obecný rámec pro demokracii, ať už se jedná o volební proces, fungování parlamentu (včetně jeho kontrolní úlohy při výkonu vlády a tvorbě politik a v mnoha případech stále nadměrného spoléhání se na zrychlené postupy) nebo o úlohu občanské společnosti. Na většinu zemí nadále působila výrazná politická polarizace, nedostatečná spolupráce napříč politickými stranami a omezování prostoru pro občanskou společnost.

Ve sledovaném období se v řadě zemí procesu rozšíření, např. v Albánii, Bosně a Hercegovině, Kosovu, Moldavsku, Černé Hoře a Turecku, konaly volby. Ve většině zemí stále nebyly dokončeny reformy, které by prováděly zbývající doporučení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR). V Severní Makedonii a Bosně a Hercegovině je ještě třeba zavést standardy Skupiny států proti korupci (GRECO) týkající se financování politických stran.

Pokud jde o parlamentní činnost, je polarizace i nadále často viditelným rysem. Mezi politickými stranami neprobíhal účinný dialog, což zapříčinilo dlouhodobou politickou patovou situaci a stagnaci reforem. Platí to například pro Černou Horu, Albánii, Severní Makedonii a Gruzii. V některých případech se rozpravy v plénu vyznačovaly napětím, urážkami a příležitostnými násilnými incidenty, jako tomu bylo v Gruzii a Kosovu. Na Ukrajině parlament navzdory mimořádným okolnostem prokázal odolnost a silnou politickou vůli, zejména v oblastech, které mají zásadní význam pro integraci této země do EU. Legislativní úkoly byly prováděny systematicky a zajišťovaly nepřetržitý demokratický rozhodovací proces.

Soudnictví a základní práva

Upevnění právního státu vyžaduje stabilní a dobře fungující instituce. To vyžaduje nezávislý, nestranný, odpovědný a vysoce kvalitní soudní systém, který funguje účinně a s přiměřenými zdroji, není vystaven nepatřičným vnějším zásahům a jehož rozhodnutí jsou vykonávána účinně a včas. V některých případech bylo dosaženo pokroku, přičemž reformy soudnictví pokročily například v Albánii, Moldavsku, Srbsku a na Ukrajině. Ve většině zemí procesu rozšíření jsou však soudní orgány i nadále vystaveny mnoha výzvám a jsou zranitelné. Pokusy politiků o veřejné ovlivňování soudců a státních zástupců nebo útoky na ně, zejména pokud se zabývají citlivými případy, jsou v některých zemích i nadále běžnou nebezpečnou praxí. Zůstala v platnosti institucionální opatření, která negativně ovlivňují nezávislost soudců a státních zástupců, což v konečném důsledku ovlivňuje rovnováhu a dělbu státní moci. V důsledku toho zůstala důvěryhodnost soudnictví celkově poměrně nízká, přičemž veřejnost si je obecně vědoma beztrestnosti pachatelů. V několika zemích odhalují reformy soudnictví omezenou prováděcí kapacitu, přestože politická vůle neschází. Pro další pokrok v procesu přistoupení má zásadní význam účinnost vyšetřovacích a justičních orgánů, která vede k důvěryhodným výsledkům. Další reformy a zamezení negativním krokům vyžaduje gruzínský právní rámec pro fungování soudnictví. V Turecku se situace i nadále závažně zhoršovala a strukturální nedostatky, zejména pokud jde o nezávislost soudnictví a nedostatek brzd a protivah v prezidentském systému, zůstaly zachovány.

Pro vlády zemí procesu rozšíření je i nadále prioritou boj proti korupci. Korupce, včetně korupce na vysoké úrovni, je i nadále rozšířená a znepokojivé je stále i provázání veřejných a soukromých zájmů. V některých případech mohou korupční praktiky a vliv oligarchů vyvolat riziko zmocňování se státu. Pokrok v účinné prevenci korupce a boji proti ní je pomalý a vyžaduje trvalý systémový přístup a zvláštní opatření v klíčových odvětvích, jež jsou korupcí ohrožena. Je třeba začít se začleňováním protikorupčních opatření do klíčových odvětví nebo v něm pokračovat, provádět cílená posouzení rizik pro tvorbu politik a zavádět účinné plány reforem. Ke zlepšení transparentnosti a kultury integrity a k dalšímu dosažení přesvědčivých výsledků v oblasti vyšetřování, stíhání a pravomocných odsouzení, a to i na vysoké úrovni, je stále zapotřebí silnější politická vůle a jasné reformní úsilí. Jsou zavedeny protikorupční strategie a akční plány, které je třeba systematicky a strukturovaně aktualizovat a provádět, mimo jiné prostřednictvím vhodných rozpočtových zdrojů a zvláštního monitorování, aby bylo zajištěno jejich účinné provádění. Oblastmi, které jsou obzvláště náchylné ke korupci a vyžadují důraznější a ambicióznější opatření, jsou i nadále veřejné zakázky, financování politických stran, správa veřejných financí, energetika, doprava, zdravotnictví, vodohospodářství, infrastruktura, přírodní zdroje a vzdělávání. Pokud jde o potírání korupce, obecně slabé výsledky vedou k pochybnostem ohledně účinnosti vyšetřování a následných soudních opatření.

V zemích procesu rozšíření jsou základní práva obecně zakotvena a chráněna právními předpisy, avšak při zajišťování jejich účinného provádění přetrvávají problémy. V důsledku přistoupení zemí k evropským nástrojům v oblasti lidských práv a sbližování s acquis EU se postupně dokončují legislativní a politické rámce. Je tomu tak zejména v případě reforem v oblasti ochrany údajů. Provádění je však i nadále pomalé a přetrvávají systémové nedostatky ve financování politik přijatých za účelem posílení ochrany lidských práv, takže mnoho odvětví je závislých na dárcích. Na základě zkušeností Albánie, Severní Makedonie a Srbska přispěje přistoupení dalších kandidátských zemí k Agentuře Evropské unie pro základní práva jakožto pozorovatelů k vytvoření komplexního systému monitorování a shromažďování údajů, který zajistí účinnější provádění právních předpisů, politik a strategií v oblasti lidských práv.

Ve velké části regionu hrají při monitorování opatření států v oblasti dodržování, ochrany a plnění lidských práv v souladu s jejich mezinárodními závazky klíčovou úlohu instituce veřejného ochránce práv a další nezávislé a regulační orgány, jako jsou orgány pro rovné zacházení. Jejich skutečná nezávislost, zdroje a kapacity jsou však i nadále nedostatečné, stejně jako opatření přijatá v návaznosti na jejich doporučení. Vlády v regionu se musí soustavně zabývat všemi doporučeními mezinárodních a regionálních orgánů pro monitorování lidských práv, včetně doporučení týkajících se podmínek ve věznicích a předcházení mučení a špatnému zacházení. Tak je tomu zejména v zemích, jako je Severní Makedonie, Moldavsko a Srbsko, kde nebyla systematicky uplatňována doporučení Evropského výboru pro zabránění mučení. Občanská společnost nadále doplňuje nebo dokonce supluje vládní opatření při poskytování služeb osobám ve zranitelném postavení, například v Albánii a Srbsku provozováním azylových domů pro oběti sexuálního a genderově podmíněného násilí nebo obchodování s lidmi. Obavy a doporučení obsažené ve zprávách z předchozích let jsou na západním Balkáně z velké části platné a je třeba se jim naléhavě věnovat. V Turecku se situace v oblasti lidských práv nadále zhoršovala a je pořád vážným problémem, a to i pokud jde o neprovedení některých rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, zejména ve věci Kavala.

Svoboda projevu a svoboda a pluralita sdělovacích prostředků jsou pilíře demokratické společnosti a je třeba je podporovat. Pokud jde o uplatnění doporučení z minulých let v regionu západního Balkánu, došlo pouze k omezenému či žádnému pokroku nebo dokonce ke zhoršení situace. V několika zemích se mediální prostředí vyznačuje hlubokou politickou polarizací. Pluralita, nezávislost a rozvoj kvalitní profesionální žurnalistiky jsou v řadě zemí oslabovány koncentrací sdělovacích prostředků a politickým vlivem na sdělovací prostředky. Novináři mají nadále špatné pracovní podmínky, což může vést k autocenzuře. Případy vyhrožování novinářům, jejich zastrašování a násilí vůči nim a urážlivé poznámky veřejných činitelů vůči nim nadále vzbuzují vážné obavy v celém regionu. Některé země se tento problém snaží vyřešit, všechny však musí zajistit, aby justice ve všech případech prováděla systematické navazující kroky. Nedostatečná ochrana novinářů a neúčinné navazující kroky v těchto případech mohou mít odrazující účinek na výkon svobody sdělovacích prostředků.

Nezávislost veřejnoprávního vysílání je obecně oslabována nedostatečným financováním a politickým vlivem. Je třeba zaručit nezávislost regulačních orgánů pro sdělovací prostředky, a to i prostřednictvím jmenování do řídících struktur na základě zásluh. Pokud tomu tak není, jako například v Srbsku, musí regulační orgány jednat nestranně a plně vykonávat své mandáty. Je třeba dále podporovat účinné fungování nezávislých samoregulačních orgánů. Všechny země musí zvýšit transparentnost financování sdělovacích prostředků. Úsilí v boji proti ruským dezinformacím vedlo k pozastavení vysílacích licencí v Moldavsku a k blokování internetových zdrojů na Ukrajině. V Turecku se situace v oblasti svobody projevu nadále povážlivě zhoršovala. Novináři, obránci lidských práv, právníci, spisovatelé, opoziční politici, studenti a uživatelé sociálních médií byli i nadále systematicky vystavování trestním obviněním a odsouzením.

Ve většině zemí orgány pracují na zavedení právního a institucionálního rámce pro provádění závazků v oblasti rovnosti žen a mužů a boje proti genderově podmíněnému násilí, zejména za účelem provedení ustanovení Istanbulské úmluvy. Úmluva byla ratifikována všemi partnery zapojenými do procesu rozšíření s výjimkou Kosova, z důvodu otázek jeho statusu, a Turecka, jehož Státní rada již odstoupení země od této úmluvy potvrdila jako konečné. Je však třeba napřít větší úsilí ke skutečnému naplnění genderové rovnosti a zajištění udržitelnosti politik. Ve velké části regionu se i nadále děje genderově podmíněné násilí. Všechny země musí zintenzivnit pomoc obětem všech forem násilí. Trend častějšího používání urážlivých výrazů nebo nenávistných verbálních projevů namířených proti političkám, novinářkám a obhájkyním lidských práv ve veřejné diskusi je znepokojující, a to zejména v Turecku, Černé Hoře, Srbsku a Severní Makedonii. Existují také případy nenávistných verbálních projevů a násilí vůči lesbickým, homosexuálním, bisexuálním, transgender, intersexuálním a queer (LGBTIQ) osobám, jejichž základní práva jsou v řadě zemí často zpochybňována.

Obecně platí, že jsou zavedeny právní předpisy a politiky týkající se nediskriminace, boje proti trestným činům z nenávisti a nenávistným verbálním projevům, je však třeba vyrovnat přetrvávající mezery a odstranit nedostatky v právních předpisech, a to i pokud jde o nepřípustné důvody. Je třeba zajistit, aby orgánům pro rovné zacházení a dalším institucím pověřeným prosazováním rovného zacházení a prováděním a monitorováním politik v oblasti nediskriminace byly poskytnuty dostatečné prostředky k plnění jejich mandátu, včetně pomoci obětem, provádění průzkumů a zveřejňování zpráv a doporučení.

Ačkoli jsou obecně zavedeny mechanismy pro posílení práv dítěte, je třeba v celém regionu podstatně zlepšit interinstitucionální koordinaci, zejména v Kosovu a Severní Makedonii, aby byla zajištěna účinnost systémů ochrany dětí v souladu s nejlepším zájmem dítěte. Zajištění účinného přístupu ke vzdělání pro děti na Ukrajině a vysídlené ukrajinské děti je i nadále náročné. Je třeba dále rozvíjet soudní systémy vstřícné k dětem a systematičtěji využívat alternativy k zadržení, přičemž samotné zadržení se využívá pouze jako krajní řešení a po co nejkratší přiměřenou dobu. Vážné obavy nadále vyvolává násilí páchané na dětech a sňatky v raném věku. Ve většině případů chybí spolehlivé a srovnatelné údaje rozčleněné podle věku a pohlaví, jež mají zásadní význam pro řešení násilí páchaného na dětech. Pokračující umisťování dětí bez rodičovské péče a dětí a osob se zdravotním postižením do ústavní péče je v mnoha zemích, zejména v Gruzii, Moldavsku, na Ukrajině a v Bosně a Hercegovině, problematické. Plné deinstitucionalizace péče o děti z velkokapacitních institucí dosáhla pouze Severní Makedonie. I když je patrné úsilí o posílení mechanismů pro prosazování práv osob se zdravotním postižením, bude zapotřebí mnohem vyšších investic, aby byl zajištěn plný soulad s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, zejména pokud jde o přechod ke komunitní péči, nezávislý život, přístupnost a začlenění.

Práva příslušníků menšin jsou v celém regionu stále chráněna nerovnoměrně. V Albánii, Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině je ještě třeba dokončit právní rámce a prováděcí mechanismy, zatímco Srbsko a Severní Makedonie se musí zabývat doporučeními poradního výboru Rámcové úmluvy o národnostních menšinách. Romové jsou i nadále nejchudší komunitou a často se stávají oběťmi diskriminace, incidentů motivovaných nenávistí a sociálního a ekonomického vyloučení.

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost

Západní Balkán a Turecko jsou i nadále ohnisky trestné činnosti a organizovaných zločineckých skupin působících v EU a slouží jako důležitý tranzitní bod pro převaděčství migrantů, oběti obchodování s lidmi a nedovolené komodity vstupující do EU různými variantami balkánské trasy. Zločinci a zločinecké sítě z regionu mají rovněž významný dopad na závažnou a organizovanou trestnou činnost v jiných částech světa, včetně Latinské a Jižní Ameriky, kde hrají důležitou úlohu v celosvětovém obchodu s kokainem, tranzitu heroinu, jenž se pašuje do EU, a usnadňují vstup obětí obchodování s lidmi, nelegálních migrantů a nedovoleného zboží do zemí EU. Kriminální infrastruktura vyvinutá pro pašování heroinu a syntetických drog se používá k pašování kokainu balkánskými trasami v obou směrech i do černomořských přístavů.

Organizované zločinecké skupiny z Moldavska a Gruzie působí v oblasti převaděčství migrantů, organizované majetkové trestné činnosti, obchodování s lidmi, trestné činnosti závislé na kybernetické činnosti, podvodů v oblasti bezhotovostních plateb, podvodů v oblasti spotřebních daní, nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi a dalších souvisejících trestných činů, jako jsou podvody s doklady. Mnohé z těchto skupin jsou zapojeny do široké škály nezákonných činností, což znamená, že obchodují s více než jednou nedovolenou komoditou. Ukrajina se nachází na křižovatce pašování nelegálního zboží do EU a je rovněž výchozí, tranzitní a cílovou zemí pro obchodování s lidmi. Navzdory problémům způsobeným válkou, včetně napjatých institucionálních kapacit v důsledku značných ztrát osobního vybavení a omezeného financování boje proti organizované trestné činnosti, prokázaly příslušné ukrajinské instituce pozoruhodnou odolnost a operační schopnosti.

Od února 2022 měla útočná válka Ruska proti Ukrajině významný dopad na situaci v oblasti trestné činnosti v tomto regionu, včetně spolupráce mezi mocnými regionálními zločineckými skupinami, která z velké části skončila. Vyvstaly však nové okolnosti a zločinecké skupiny v regionu jich využívají.

Spolupráce v oblasti prosazování práva (i na operativní úrovni) mezi EU a zeměmi procesu rozšíření se nadále vyvíjela pozitivně. Všechny země západního Balkánu ratifikovaly operativní dohody s Europolem (s výjimkou Kosova, s nímž je uzavřeno pracovní ujednání) a mají přístup k zabezpečené platformě Europolu pro výměnu informací (SIENA). Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko vyslaly k Europolu do Haagu své styčné důstojníky. Spolupráce mezi Europolem a Tureckem je založena na strategické dohodě o spolupráci, která vylučuje možnost sdílení osobních údajů, ale usnadňuje spolupráci v řadě oblastí. Při Europolu pracuje turecký styčný důstojník a země je rovněž napojena na aplikaci SIENA. Dohody o operativní spolupráci s Europolem uzavřely rovněž Ukrajina, Moldavsko a Gruzie. Jsou také napojeny na aplikaci SIENA a otevřely při Europolu styčné kanceláře. Míra účasti zemí procesu rozšíření v Evropské multidisciplinární platformě pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti EMPACT pod vedením členských států se celkově nadále zvyšovala, stále je však nerovnoměrná. Kromě toho roste i trend, kdy operační akce vedou nebo společně řídí země procesu rozšíření, což je velmi vítaný vývoj. Všechny země západního Balkánu spolu s Moldavskem a Ukrajinou se zúčastnily řady dnů společné akce, které přinesly okamžité výsledky, pokud jde o zatýkání pachatelů trestné činnosti a zkorumpovaných úředníků, zabavení majetku a zahájení nových vyšetřování.

Nedovolený obchod s drogami je v zemích procesu rozšíření i nadále lukrativní nezákonnou činností. Zatímco dlouhodobější trend zabavování konopí na západním Balkáně klesá, záchyt kokainu (zejména v námořních přístavech) je na vzestupu, zatímco záchyty heroinu zůstaly z velké části stabilní. S výjimkou Albánie mají nebo až donedávna měly všechny země západního Balkánu národní protidrogovou strategii, v některých případech doplněnou akčním plánem. Informace o (kvalitě) provádění plánů nejsou k dispozici, neboť v převážné většině případů se neprovádí žádné hodnocení. Platnost národní strategie a akčního plánu Turecka letos skončí. Moldavsko a Gruzie přijaly nové protidrogové strategie a akční plány, zatímco Ukrajina žádnou zvláštní protidrogovou strategii ani akční plán nemá. V regionu je třeba vyvinout značné úsilí, pokud jde o zřízení národních středisek pro sledování drog a národních systémů včasného varování v souvislosti s novými psychoaktivními látkami. Zavedené a funkční národní středisko pro sledování drog má pouze Srbsko, přitom takové středisko má zásadní význam pro koordinaci informačního systému o drogách a je nezbytným předpokladem pro přidružení k síti EU Reitox (evropská informační síť o drogách a drogové závislosti). S výjimkou Srbska nebyly v regionu zavedeny žádné další formální a/nebo operativní strategie národních systémů včasného varování týkající se nových psychoaktivních látek, což je třeba naléhavě řešit. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost poskytuje zemím procesu rozšíření dlouhodobou podporu nebo s nimi pracuje na základě pracovních ujednání nebo dvoustranných dohod.

Na západním Balkáně se nadále provádí plán pro komplexní kontrolu ručních palných a lehkých zbraní, plánovaný do roku 2024. V květnu 2023 bylo dosaženo politické dohody o pokračování tohoto plánu na období po roce 2024 s podporou Regionálního střediska pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní (SEESAC). Vzhledem k vysokému a rostoucímu počtu ručních palných a lehkých zbraní po totální invazi Ruska již EU společně s Ukrajinou zavedla několik preventivních opatření s cílem bojovat proti riziku obchodování se zbraněmi a Ukrajina by měla pokračovat ve spolupráci s mezinárodním společenstvím donucovacích orgánů s cílem tato rizika řešit. To zahrnuje podporu poskytovanou Europolem a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), účast Ukrajiny na platformě EMPACT pro palné zbraně a činnost poradní mise Evropské unie na Ukrajině.

Pokud jde o boj proti obchodování s lidmi, v zemích procesu rozšíření bylo dosaženo dalšího pokroku, i když nerovnoměrného. Je třeba neustále usilovat o sladění a účinné provádění příslušného acquis EU, včetně preventivních opatření, včasné identifikace, ochrany obětí a pomoci obětem, účinného vyšetřování případů obchodování s lidmi, stíhání a odsouzení pachatelů.

Výsledky zemí procesu rozšíření, pokud jde o proaktivní vyšetřování, stíhání a pravomocná odsouzení v případech organizované trestné činnosti a korupce, zejména na vysoké úrovni, jsou i nadále celkově nedostatečné a vyžadují trvalé úsilí. Praní peněz by mělo být ve větší míře vyšetřováno a stíháno jako samostatný trestný čin. Je třeba zintenzivnit a systematičtěji využívat finanční šetření k rozbíjení organizovaných zločineckých skupin a k zajištění a konfiskaci výnosů z trestné činnosti. Nedávné případy znovu poukázaly na rizika infiltrace organizovaných zločineckých skupin do všech úrovní řetězce trestního soudnictví. Úsilí některých zemí o posílení operačních kapacit a odstranění korupce v rámci jejich soudních orgánů se musí promítnout do konkrétních výsledků. Budování a upevňování věrohodných výsledků má zásadní význam pro odrazující účinek na trestnou činnost a obnovení důvěry občanů v donucovací orgány a v soudnictví. Na Ukrajině, v Moldavsku a Gruzii by měl pokračovat boj proti specifickému jevu „vor v zákoně“.

Albánie musí dále zvýšit své úsilí v boji proti obchodování s lidmi, praní peněz, korupci na vysoké úrovni a v boji proti kybernetické kriminalitě (včetně kriminalizace pohlavního zneužívání dětí on-line). I když počty případů konfiskace majetku výrazně vzrostly, vzhledem k zabaveným částkám (jejichž výše poklesla) se jedná o nedostatečně využívaný prostředek. Země stále nemá úřad pro vyhledávání majetku z trestné činnosti. Došlo rovněž k významnému poklesu množství zachycených drog. Specializované struktury pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti dosáhly dalších výsledků a měly by se i nadále zlepšovat v oblasti vyšetřování a rozsudků v případech na vysoké úrovni. Přetrvávající nedostatečný pokrok v boji proti organizované trestné činnosti v Bosně a Hercegovině vzbuzuje vážné obavy. Kosovo dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o celkové výsledky v boji proti organizované trestné činnosti, a mělo by zvýšit své úsilí v oblasti proaktivního vyšetřování, odsouzení a konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti, které je stále nedostatečné. V Severní Makedonii panují vážné obavy z nepatřičného vnějšího vlivu na činnost Soudní rady a soudnictví. Některé změny trestního zákoníku přijaté ve zrychleném parlamentním řízení ovlivňují, pozastavují nebo dokonce ukončují velký počet případů korupce na vysoké úrovni. Úřady musí rovněž zvýšit své úsilí v boji proti praní peněz a finanční trestné činnosti. Černá Hora prokázala povzbudivý vývoj v boji proti organizované trestné činnosti tím, že zatkla vysoce postavené členy organizovaných zločineckých skupin a vysoce postavené úředníky donucovacích orgánů. To ukazuje, že je důležité důsledně a důrazně bojovat proti pronikání organizované trestné činnosti do policie a soudnictví. Znepokojující je však nedostatek odsouzení v oblasti pašování tabáku, praní peněz, obchodování s lidmi a kybernetické kriminality, jakož i velmi nízká úroveň konfiskace majetku. Ačkoli se počet odsouzení za finanční trestné činy v roce 2022 zvýšil, jednalo se výhradně o dohody o vině a trestu. Výsledky Srbska v oblasti řešení organizované trestné činnosti jsou smíšené – zvýšil se počet vyšetřování a obžalob (včetně případů převaděčství), ale došlo k poklesu počtu rozsudků v prvním stupni a pravomocných odsouzení a míra konfiskace je velmi nízká. Turecko zvýšilo svou účast na společných operacích s členskými státy EU a sousedními zeměmi, avšak musí také zlepšit boj proti praní peněz a finanční trestné činnosti, včetně využívání konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti. Moldavsko provedlo řadu finančních šetření, v několika případech přistoupilo k zabavení majetku (a v menší míře ke konfiskaci) a dosáhlo prvních výsledků v oblasti pravomocných odsouzení. Tento trend by měl zůstat zachován. V Gruzii došlo k výraznému nárůstu počtu pravomocných odsouzení případů „vor v zákoně“ a byly vyneseny rozsudky v případech praní peněz. Ukrajina začala dosahovat prvních výsledků, je však třeba vyvinout další úsilí v boji proti závažným formám organizované trestné činnosti, praní peněz a dalším finančním trestným činům.

Spolupráce v oblasti boje proti terorismu a předcházení radikalizaci je sice důležitá pro všechny země procesu rozšíření, zvláštní prioritou je však i nadále pro spolupráci EU se západním Balkánem. Terorismus a násilný extremismus ve všech svých podobách a bez ohledu na svůj původ představují i nadále problém a bezpečnostní hrozbu. Bylo hlášeno zatčení násilných extremistů a zmařené útoky. Fórum ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí EU a západního Balkánu, které se konalo v listopadu 2022, zopakovalo, že je důležité zintenzivnit opatření přijatá s cílem identifikovat vyvíjející se hrozby vyplývající z útočné války Ruska proti Ukrajině a bojovat proti nim. Hlavním rámcem pro spolupráci s tímto regionem zůstává společný akční plán pro boj proti terorismu pro západní Balkán, který kombinuje politický závazek s podporou a pravidelným monitorováním. Pokroku bylo dosaženo v celém regionu, přičemž Albánie a Severní Makedonie provedly většinu opatření. Kromě toho dvě země v prosinci 2022 podepsaly na ministerské úrovni aktualizovaná prováděcí opatření zaměřená na dosud nesplněné cíle. Zbývající země západního Balkánu předložily nový pátý soubor zpráv o provádění akčního plánu v prvním čtvrtletí roku 2023. Černá Hora rovněž zaznamenala významný pokrok a s Evropskou komisí se projednává aktualizace dvoustranného ujednání. Obecně je třeba vyvinout větší úsilí v oblasti předcházení všem formám radikalizace, a to i ve věznicích, opatření v návaznosti na předčasné podmíněné propuštění pachatelů násilných extremistických trestných činů z vězení a účinného řešení teroristického a extremistického obsahu online. Jak je uvedeno ve zprávě Europolu o vývoji terorismu z roku 2023, nábor nadále probíhá online i prostřednictvím shromáždění v neformálních náboženských budovách, jakož i v nápravných zařízeních. V Srbsku a Albánii probíhá revize národních strategií a akčních plánů a v Bosně a Hercegovině, Kosovu, Severní Makedonii a Černé Hoře je již dokončena. Hrozba terorismu zůstává v Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině nízká a protiteroristické právní předpisy těchto zemí jsou obecně v souladu s mezinárodními normami. Jejich strategické bezpečnostní rámce uznávají terorismus jako hrozbu a fungují tam specializované služby. Operativní spolupráce s evropskými agenturami v oblasti boje proti terorismu je dobře zavedená.

Soulad s právními předpisy v oblasti boje proti financování terorismu a boje proti praní peněz a jejich účinné provádění jsou i nadále nerovnoměrné. Pokrok v oblasti právních předpisů, strategií a provádění je hlášen v případě Severní Makedonie, zatímco právní předpisy v Bosně a Hercegovině dosud nebyly schváleny parlamentem a je třeba dosáhnout výsledků v oblasti vyšetřování, stíhání a pravomocných soudních rozhodnutí. Albánie, která podléhá dohledu Finančního akčního výboru (FATF), se v posledních šesti měsících zabývala všemi body akčního plánu. FATF se v červnu 2023 rozhodl navrhnout návštěvu na místě, která v říjnu 2023 vedla k odstranění Albánie ze „šedé listiny“. FATF však bude i nadále sledovat, zda je případný dobrovolný albánský program dodržování daňových předpisů (včetně potenciálních trestních amnestií) v souladu se zásadami a osvědčenými postupy FATF. Aby mohlo být Turecko odstraněno ze „šedé listiny“ FATF, měl by být jeho právní rámec sladěn s body akčního plánu tohoto výboru. Ukrajina, Moldavsko a Gruzie zavedly právní předpisy, které kriminalizují financování terorismu, ale některé oblasti je ještě třeba sladit s doporučeními Výboru expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz (Moneyval) a příslušnými právními předpisy EU.

Šest partnerů ze západního Balkánu si stále více uvědomuje význam pevného rámce pro ochranu kritické infrastruktury. Kosovo, Černá Hora a Srbsko vypracovaly příslušné právní předpisy v této oblasti, zatímco v Bosně a Hercegovině takové právní předpisy existují pouze částečně.

Většina partnerů ze západního Balkánu repatriovala zahraniční teroristické bojovníky a jejich rodinné příslušníky ze severovýchodní Sýrie. Bosna a Hercegovina vyjádřila ochotu repatriovat všechny zahraniční teroristické bojovníky. I když jsou právní předpisy pro jejich stíhání po návratu zavedeny, účinné stíhání probíhalo v celém regionu nerovnoměrně. Bosna a Hercegovina stíhala sedm navrácených zahraničních teroristických bojovníků a šest doprovázejících žen bylo odsouzeno podmíněně. Albánie vyšetřuje devět případů státních příslušníků, kteří se stále nacházejí v severovýchodní Sýrii, přičemž dosud nebylo vzneseno obvinění ani zahájeno stíhání 37 žen a dětí, které byly navráceny do vlasti. Černá Hora stíhala jednoho státního příslušníka, který se vrátil z ruské invaze na Ukrajinu v roce 2014. Tyto rozsudky se vyznačují mírnými tresty, což je znepokojivé. Pokud jde o odjezdy za účelem účasti na ruské válce proti Ukrajině, s výjimkou Albánie, která uvedla, že jeden z jejích státních příslušníků cestoval za účelem boje na Ukrajině, žádná z ostatních zemí západního Balkánu skutečnost, že její občané v poslední době cestovali na zahraniční bojiště neuvedla. Otevřené zdroje však informovaly o odjezdech z regionu na Ukrajinu.

Turecko vzhledem k přetrvávajícím hrozbám ze strany různých teroristických skupin nadále upřednostňovalo boj proti PKK a rozbití Gülenova hnutí. PKK zůstává na seznamu EU uvádějícím osoby, skupiny a subjekty zapojené do teroristických činů. Jako člen celosvětové koalice proti Dá'iš, Globálního fóra pro boj proti terorismu a Výboru odborníků Rady Evropy na otázky terorismu pokračovalo Turecko rovněž v aktivní spolupráci s mezinárodním společenstvím v boji proti terorismu. Turecko, které je spolupředsedou pracovní skupiny pro zahraniční teroristické bojovníky koalice proti Dá'iš, rovněž poskytlo přístup do svého vzdušného prostoru a zařízení pro koaliční protiteroristické operace v Iráku a Sýrii. Turecké orgány by zároveň měly zajistit, aby právní předpisy země v oblasti boje proti terorismu a jejich uplatňování byly v souladu se zásadou právního státu a respektovaly základní práva a svobody. Turecko by mělo uvést své právní předpisy v oblasti boje proti terorismu do souladu s normami EU a dodržovat stanovisko Benátské komise k zákonu o předcházení financování šíření zbraní hromadného ničení.

Hybridní hrozby

Hybridní hrozby, včetně dezinformací, zahraniční manipulace s informacemi a vměšování a kybernetických útoků, zejména proti kritické infrastruktuře, zůstávají pro země procesu rozšíření politickou a bezpečnostní výzvou. Po prudkém nárůstu loni po zahájení útočné války Ruska proti Ukrajině představují tyto hrozby i nadále značné riziko jak pro EU, tak pro země procesu rozšíření. V reakci na nedávné udělení statusu kandidátské země Ukrajině a Moldavsku a na evropskou perspektivu Gruzie různé subjekty, zejména podporované Ruskem, nadále zpochybňují důvěryhodnost EU a podkopávají důvěru veřejnosti v demokratické instituce. Tito aktéři se i nadále zapojují do manipulací s informacemi a do vměšování přímo nebo prostřednictvím zástupců, často synchronizují svou činnost s úmyslným narušením v různých odvětvích a využívají zranitelnosti.

Dezinformace a zahraniční manipulace s informacemi a vměšování se od loňského roku výrazně zvýšily. Jak postupuje totální ruská invaze na Ukrajině, dochází také k šíření různých narativů Kremlu v zemích procesu rozšíření, a to s různými výsledky. Obzvláště účinné jsou v Srbsku, kde část místních sdělovacích prostředků a některých hlavních politických sil šíří proruskou argumentaci, a rovněž v celém regionu západního Balkánu. Navzdory značnému úsilí zůstává odolnost vůči těmto hrozbám slabá v důsledku nízké mediální gramotnosti, nízké důvěry v instituce, omezené nezávislé a profesionální žurnalistiky a nízké úrovně svobody sdělovacích prostředků. Podobně v návaznosti na rozhodnutí uznat evropskou perspektivu Ukrajiny, Moldavska a Gruzie, jakož i udělení statusu kandidátské země Moldavsku a Ukrajině, byly tyto tři země cílem nové vlny kampaní zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, jejichž hlavním cílem je diskreditovat ambice na vstup do EU a obviňovat Západ za současnou situaci v regionu. V Gruzii se zvláštní část dezinformací pokoušela naznačovat, že Západ se z Gruzie snaží otevřít „druhou frontu“ vůči Rusku. Bylo by vhodné, kdyby příslušné orgány tyto dezinformace aktivněji vyvracely.

Kybernetická bezpečnost a kybernetická odolnost zůstávají ve všech zemích procesu rozšíření klíčovou prioritou. Několik zemí v průběhu roku informovalo o kybernetických útocích, které měly rozsáhlý dopad na veřejnou správu a veřejné služby. Pokrok ve sbližování s acquis EU v oblasti kybernetické bezpečnosti byl zaznamenán v Albánii, Severní Makedonii, Černé Hoře, na Ukrajině a v Moldavsku. V červnu 2023 se v Bruselu konala konference na vysoké úrovni o kybernetické bezpečnosti – Směrem k odolnému kyberprostoru na západním Balkáně. Druhý dialog o kybernetické bezpečnosti mezi EU a Ukrajinou se uskutečnil ve fyzické podobě v září 2022.

Ve sledovaném období uspořádaly volby Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Moldavsko, Černá Hora a Turecko. V nadcházejícím období se budou konat volby v Severní Makedonii, na Ukrajině, v Moldavsku a Gruzii. Jsou zapotřebí další opatření k prevenci a řešení veškerých pokusů o vměšování ze strany třetích států a nestátních subjektů.

Objem přímých zahraničních investic ve všech zemích s výjimkou Ukrajiny rovněž vzrostl. Ve většině zemí procesu rozšíření kromě Moldavska, které již má příslušný systém, stále chybí pevné rámce pro kontrolu přímých zahraničních investic v souladu s nařízením EU o prověřování přímých zahraničních investic.

Migrace

Ruská útočná válka proti Ukrajině vedla k nárůstu počtu ukrajinských uprchlíků a klíčovou úlohu hostitelské země sehrálo zejména Moldavsko a také Černá Hora, Srbsko, Albánie a Severní Makedonie.

Nelegální migrace zůstává významnou výzvou jak pro západní Balkán, tak pro Turecko, zejména pokud jde o boj proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi. Podle Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) činil v roce 2022 celkový počet nedovolených překročení vnějších hranic EU ze západního Balkánu přibližně 144 100. Ve srovnání s rokem 2021 se jednalo o 134% nárůst (61 600). Od začátku roku do 31. července 2023 se však celkový počet nelegálních vstupů ze západního Balkánu do EU ve srovnání se stejným obdobím v roce 2022 snížil. V prvních sedmi měsících roku 2023 bylo na západobalkánské trase zjištěno přibližně 52 200 případů nedovoleného překročení hranic, což je o 26 % méně než ve stejném období předchozího roku. V roce 2022 a v prvních sedmi měsících roku 2023 pocházeli hlavní příchozí hlavně ze Sýrie, Afghánistánu a Turecka.

K hlavním faktorům ovlivňujícím vysoký počet osob přilétajících z Turecka a Srbska patří: i) bezvízové režimy; ii) krátká doba potřebná k překročení regionu, tj. průměrně 8 dní v roce 2022 ve srovnání s 53 dny v roce 2021 podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM); iii) relativně nízké ceny, které převaděčské sítě za překročení regionu požadují, a iv) větší obtíže při vstupu do EU jinými trasami (např. západním Středomořím).

Cílem politiky Evropské komise je podporovat země západního Balkánu, které v regionu čelí migračnímu tlaku, jakožto potenciální budoucí členské státy EU. V souladu s akčním plánem EU pro západní Balkán se tato podpora komplexně zaměřuje na posílení správy hranic, azylového řízení a přijímací kapacity, boj proti převaděčství migrantů, posílení spolupráce v oblasti zpětného přebírání a navracení nelegálních migrantů, kteří nemají právo zůstat, do zemí původu, a na posílení azylových a ochranných systémů a přijímacích kapacit, jakož i na dosažení souladu s vízovou politikou. Podle agentury Frontex vrátily členské státy EU v roce 2022 na západní Balkán 5 962 státních příslušníků třetích zemí, což je o 22 % více než v roce 2021. Hlavní cílovou zemí těchto návratů byla Albánie, následovaná Srbskem a Severní Makedonií. Kromě toho bylo podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) do 8. června 2023 v přijímacích střediscích regionu přibližně 3 657 migrantů a uprchlíků a odhadem 700 osob žilo mimo taková zařízení. Pro srovnání činila celková přijímací kapacita přibližně 12 172 míst. Západní Balkán se účastní regionálního operačního partnerství pro boj proti převaděčství, které bylo zahájeno v listopadu 2022 s cílem podpořit spolupráci v oblasti prosazování práva a justice při boji proti zločineckým převaděčským sítím a zvýšit kapacity správy hranic.

Do září 2023 přicestovalo z Turecka do EU 22 421 nelegálních migrantů (včetně Řecka, Itálie a Bulharska) ve srovnání s 22 821 příchozími během téhož období v roce 2022. Počet příchozích do Řecka vzrostl o 123 %, zatímco námořní trasa do Itálie zaznamenala výrazný pokles (o 55 %). Počet osob přicházejících přes demarkační linii na Kypr výrazně poklesl, a to o 42 %.

Klíčovým rámcem pro spolupráci v oblasti migrace je i nadále prohlášení EU a Turecka z roku 2016, jež nadále přináší výsledky, a to navzdory přetrvávajícím problémům s jeho prováděním. Turecko rovněž nadále hrálo při řešení migrace na trase přes východní Středomoří klíčovou úlohu. Pokračovalo ve svém obrovském úsilí o přijetí 3,6 milionu uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí a EU jej nadále výrazně podporuje. Z nástroje EU pro uprchlíky v Turecku bylo uvolněno 6 miliard EUR, přičemž v září 2023 bylo vyplaceno 5,1 miliardy EUR. Po překlenovacím financování ve výši 535 milionů EUR v roce 2020 pokračovala Komise v provádění balíčku ve výši 3 miliard EUR, jak požadovala Rada.

Uvolnění vízového režimu je i nadále účinným nástrojem k usnadnění mezilidských kontaktů a podpoře reforem na západním Balkáně, jakož i na Ukrajině, v Moldavsku a Gruzii v oblasti spravedlnosti, bezpečnosti a základních svobod. Jak potvrzuje zpráva z roku 2023 v rámci mechanismu pozastavení vízové povinnosti 1 , Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie 2 , Srbsko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina musí zajistit další sladění své vízové politiky s unijními seznamy třetích zemí s vízovou povinností, zejména těch třetích zemí, které pro EU představují riziko nelegální migrace nebo bezpečnostní riziko. Sladění vízové politiky s EU má i nadále zásadní význam pro řádné fungování bezvízových režimů těchto partnerů s EU. Turecko nedosáhlo, pokud jde o dokončení dosud otevřených kritérií plánu na uvolnění vízového režimu, ve sledovaném období žádného pokroku.

Reforma veřejné správy

Kvalita veřejné správy a regulačního rámce má zásadní význam pro dlouhodobou konkurenceschopnost EU 3 . Evropská komise již mnoho let systematicky usměrňovala a podporovala budoucí členské státy EU v tom, jak budovat stabilní a dobře fungující orgány veřejné správy založené na pěti zásadách dobré tvorby politik, řízení veřejné služby, účinné státní organizace a jasných linií odpovědnosti, plynulého poskytování služeb zaměřených na občany a řádného řízení veřejných financí. Ačkoli se země procesu rozšíření do podpory aktivně zapojují, většina z nich nadále postrádá nezbytné politické odhodlání a vedení, pokud jde o řešení citlivějších reforem, které by ovlivnily převážně klientelistickou kulturu, a vybudování stabilnější a profesionálnější struktury a systémů. Prozatím je většina reforem spíše kosmetická než věcná. Pokud země nezačnou měnit převládající administrativní kulturu, budou mít jejich orgány veřejné správy i nadále obtíže s přilákáním a udržením talentů, které by koordinovaly a prováděly politiky, služby a investice potřebné k budování dlouhodobé prosperity a blahobytu společnosti.

Země procesu rozšíření jsou celkově připraveny, pokud jde o kvalitu veřejné správy, přinejlepším na mírně pokročilé úrovni. Během sledovaného období byl pokrok reforem celkově velmi malý. Většina doporučení z předchozího roku (předchozích let) se stále uplatňuje. Typickým modelem je, že formální právní a institucionální základ pro profesionální správu je alespoň částečně zaveden, ale není systematicky uplatňován. Většina zemí (kromě Turecka) strategie reformy veřejné správy má nebo je aktualizuje. Jejich provádění je však nerovnoměrné a často nevede k udržitelným reformám ani nemá trvalý dopad na budování lepší veřejné správy.

V případě Ukrajiny je v některých prvcích patrný pokrok, i kvůli válečným okolnostem však přetrvávají problémy. Gruzie a Moldavsko dosáhly určitého pokroku při posilování veřejné správy po přijetí reformy veřejné správy a souvisejících akčních plánů.

Základem reforem veřejné správy zůstává dobrá koordinace a rozvoj politik. Země procesu rozšíření musí systematicky zakládat politiky a právní předpisy na údajích a důkazech, navrhovat právní předpisy a politiky metodou inkluzivních konzultací a posuzovat jejich potenciální dopad. Dobré plánování a řádný proces politického programu by vytvořily důvěru, odolnost a předvídatelnější regulační prostředí pro veřejnost a podniky.

Pokud jde o lidské zdroje a řízení veřejné služby, většina zemí se stále potýká s rozvojem a systematickým zaváděním transparentního, soudržného a spravedlivého platového systému, jakož i systému náboru, povyšování a propouštění na základě zásluh. Tyto reformy jsou zapotřebí k přilákání a udržení motivovaných a kvalifikovaných zaměstnanců a k vytvoření profesionální a dobře fungující veřejné služby. Řízení těchto reforem je však obvykle velmi citlivé. Pro dosažení pokroku má zásadní význam pochopení různých zájmů a obav zúčastněných stran a zprostředkování široké podpory.

Účinné organizaci a odpovědnosti státu stále brání nedostatečný pokrok při racionalizaci státních struktur a stanovení jasných hranic odpovědnosti mezi ministerstvy a podřízenými orgány (v Bosně a Hercegovině, Albánii, Kosovu, Severní Makedonii, Srbsku a Moldavsku). Kapacita správních soudů a kvalita rozhodování nestačí k zajištění nároku jednotlivců na výkon spravedlnosti (v Srbsku, Severní Makedonii, Albánii, Bosně a Hercegovině a Moldavsku). Kvalita orgánů dohledu se liší a doporučení nejsou systematicky plněna, což omezuje účinné systémy brzd a protivah a příležitosti k systémovému zlepšení. Zlepšení víceúrovňové správy vyžaduje lepší spolupráci a koordinaci mezi vnitrostátními, regionálními a místními orgány, zajištění kvality služeb na všech úrovních a sladění administrativních povinností se zdroji a kapacitami. Vzhledem k tomu, že je důležité zajistit jak náležitou rovnováhu mezi ústřední, regionální a místní správou, tak soudržné uplatňování pravidel, postupů a norem na všech úrovních veřejné správy, je zapotřebí většího úsilí všech zemí.

Nejpokročilejší oblastí programu reformy veřejné správy je i nadále poskytování digitálních administrativních služeb, zejména v Albánii, Srbsku a na Ukrajině. Ostatní musí tyto země ještě dohnat, ale všechny země musí i nadále zajišťovat, aby veřejné služby byly stejně dostupné pro osoby s nedostatečnými digitálními prostředky nebo dovednostmi. Patrné jsou také rezervy pro další zefektivnění administrativních postupů a snížení regulační zátěže pro veřejnost a podniky.

Nedostatečná účinnost a integrita systému správy veřejných financí ve většině zemí procesu rozšíření narušuje důvěru a ovlivňuje jak tvorbu veřejných příjmů, tak řízení výdajů. Zásadními otázkami jsou transparentnost rozpočtu a účinnost veřejných výdajů, zejména v době rostoucích fiskálních omezení. Systémy zadávání veřejných zakázek mají stále příliš mnoho mezer na to, aby zajistily účinné přidělování peněz daňových poplatníků. Udržitelnost financí země by zajistila kultura manažerské odpovědnosti a interních a externích auditů, zatím však není pravidlem. Kvalita správy aktiv a investic se musí zlepšit mnohem více, aby země procesu rozšíření mohly překlenout rozdíly v infrastruktuře oproti členským státům EU a těžit z výhod budoucího členství v EU, včetně financování investic.

Občanská společnost

Svobodná a silná občanská společnost je klíčovou součástí každého demokratického systému. V zemích procesu rozšíření existuje aktivní a dynamická občanská společnost, která monitoruje práci vlády a přispívá k tvorbě politik. Organizace občanské společnosti jsou rovněž nadále poskytovateli služeb, zejména pomoci lidem ve zranitelném postavení, a podílejí se na humanitární reakci na ruskou útočnou válku proti Ukrajině.

Svoboda sdružování a shromažďování je zakotvena v právních rámcích a obecně požívána. K plnému uplatňování mezinárodních norem jsou však stále zapotřebí reformy a provádění musí být mnohem soudržnější. Občanská společnost čelí neustálému tlaku a její prostor pro svobodné působení se nadále zmenšuje, což omezuje její činnost a činnost obránců lidských práv. V Srbsku a Bosně a Hercegovině dochází ke znepokojivému nárůstu využívání strategických žalob proti účasti veřejnosti, a to i ze strany veřejných činitelů, a tento trend se objevuje i v dalších zemích, jako je Albánie. Stejně tak je nezbytné, aby bezpečnostní opatření nebyla zneužívána, např. využívána k cílenému zaměření na politické oponenty nebo kritiky prostřednictvím protiteroristických právních předpisů v Turecku, volného přístupu k informacím v Černé Hoře a dosud nezrušených pravidel pro nadměrnou kontrolu a podávání zpráv o předcházení praní peněz v Kosovu. Nejznepokojivější vývoj však souvisí s vypracováním zákonů o „zahraničních agentech“, které vedou ke stigmatizaci a represím organizací občanské společnosti. Ty byly zavedeny v Republice srbské, jež je součástí Bosny a Hercegoviny, a v Gruzii (ale následně v Gruzii staženy z důvodu mezinárodního a místního tlaku).

Je třeba dosáhnout významného pokroku – například v Gruzii, Srbsku, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině a Kosovu –, a zlepšit tak dostupnost a transparentnost veřejného financování, které by mělo být rozdělováno na základě objektivních kritérií. Zatímco v Moldavsku se zlepšil právní rámec týkající se dobročinnosti a dárcovství, v Albánii a Černé Hoře nebyly právní předpisy o dobrovolnické činnosti dosud přijaty. Je třeba zlepšit postupy registrace organizací občanské společnosti, a to i v Albánii, Severní Makedonii a Černé Hoře.

Navzdory tomu, že v Albánii, Kosovu, Severní Makedonii nebo na Ukrajině existují politiky pro posílení prostředí příznivého pro občanskou společnost nebo pro vládní spolupráci s občanskou společností, je jejich provádění nedostatečné a často závisí na financování poskytovaném dárci. Většina zemí uznává, že občanská společnost je při tvorbě politik cenným přínosem. Existují také mechanismy pro otevřené veřejné konzultace, ale způsob jejich uplatňování je třeba zlepšit. Přetrvávají nedostatky v institucionalizovaných mechanismech spolupráce mezi občanskou společností a vládou. Je nezbytné, aby vlády zajistily podmínky pro smysluplnou a inkluzivní účast organizací občanské společnosti na tvorbě politik.

Hospodářství

Po totální invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 čelila desítka zemí procesu rozšíření velkým hospodářským a sociálním výzvám. Na Ukrajině klesl HDP v roce 2022 o 29,1 %, neboť celá země byla hluboce zasažena ruskou útočnou válkou, která vedla k významnému tlaku na makroekonomickou stabilitu. Růst HDP regionu západního Balkánu se v roce 2022 zpomalil na 3,2 % oproti 7,7% oživení po recesi způsobené onemocněním COVID-19 v roce 2021. Závažnost zpomalení se však v jednotlivých ekonomikách lišila, přičemž růst reálného HDP klesl na 6,1 % v Černé Hoře, 5,6 % v Turecku, 4,8 % v Albánii, 4 % v Bosně a Hercegovině, 3,5 % v Kosovu, 2,3 % v Srbsku a 2,1 % v Severní Makedonii. V Moldavsku HDP prudce poklesl o 5,9 % a v Gruzii nadále rostl na úrovni dvouciferných čísel (10,1 %). Rozdíly v hospodářském růstu v těchto zemích byly způsobeny především přímými a nepřímými důsledky ruské války na Ukrajině, včetně jejího dopadu na obchodní vazby, ceny energie a potravin a migraci. Hospodářský výhled 10 zemí je i nadále doprovázen vysokou nejistotou ohledně dalšího dopadu války na růst, zaměstnanost a sociální soudržnost.

V průběhu roku 2022 přijaly země fiskální opatření ke zmírnění hospodářského dopadu války a rostoucích cen energie a potravin. Vzhledem k tomu, že ceny energií poté, co dosáhly vrcholu, výrazně poklesly, měla by být opatření nyní postupně ukončována, přičemž je třeba zajistit, aby fiskální konsolidace zůstala zachována a sociální ochrana byla dobře zacílena na ty, kdo ji potřebují. Inflace na západním Balkáně, v Moldavsku a Gruzii dosáhla po výrazném zrychlení na podzim 2022 vrcholu a poté začala zpomalovat. V Turecku se inflace v první polovině roku 2023 rovněž zpomalila, a to poté, co globální cenové tlaky spolu s neortodoxní měnovou politikou vyvolaly velké oslabení liry a zvýšily inflaci až na nejvyšší úroveň za posledních dvacet let (v říjnu 2022 více než 85 %). Na Ukrajině vedly narušení dodavatelských řetězců, vyšší výrobní náklady a tisk peněz ze strany národní banky za účelem financování války k výraznému nárůstu inflace, která na konci roku 2022 dosáhla vrcholu 26,6 % a poté začala zpomalovat.

Trhy práce na západním Balkáně a v Turecku se nadále vyznačují celkově nízkou aktivitou (zejména mezi ženami a mladými lidmi), vysokou nezaměstnaností a odlivem kvalifikovaných pracovníků. Přetrvává strukturální nesoulad v dovednostech způsobený nedostatečnými investicemi do lidského kapitálu a slabými vzdělávacími systémy. To vyžaduje aktivnější politiky trhu práce, posílený dvoustranný a třístranný sociální dialog a investice do prohlubování dovedností a změn kvalifikací. V této souvislosti se partneři ze západního Balkánu v roce 2021 zavázali zavést systémy záruk pro mladé lidi podle modelu EU. Od poloviny roku 2023 zřídila většina z nich meziresortní skupiny odborníků, které mají vypracovat prováděcí plány. Tři země již své plány přijaly a některé již v roce 2023 zahájily pilotní projekt. Trhy práce v Moldavsku a Gruzii vykazovaly v roce 2022 poměrně dobré výsledky, přičemž těžily z příchodu kvalifikovaných uprchlíků prchajících před válkou Ruska proti Ukrajině a před mobilizací v Rusku, i když přetrvávají strukturální nedostatky. Ve všech partnerských zemích je i nadále hlavním problémem vysoká míra neformální zaměstnanosti. Na Ukrajině trh práce, který se již vyznačoval relativně nízkou mírou ekonomické aktivity a odlivem mozků, dramaticky ovlivnily toky uprchlíků a vnitřní vysídlování spolu s obrovským ničením kapitálu. Po skončení války bude zapotřebí obrovského úsilí o obnovu funkčnosti trhu práce a řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků. V tomto ohledu bude mít zásadní význam posílení sociálního dialogu, včetně budování kapacit sociálních partnerů.

Je stále důležitější, aby všech 10 ekonomik zapojených do procesu rozšíření urychlilo strukturální reformy, a umožnilo tak udržitelné oživení ve střednědobém horizontu a dosáhlo pokroku při plnění dvou hospodářských kritérií pro členství v EU: zajistit funkční tržní hospodářství a prokázat způsobilost odolávat konkurenčnímu tlaku a tržním silám v rámci EU.

Pokud jde o fungující tržní hospodářství, nelze v současné době žádnou ze zemí západního Balkánu považovat za zemi s plně funkčním tržním hospodářstvím a míra dodržování předpisů se navzdory pokroku v některých zemích liší. Ačkoli Bosna a Hercegovina je stále v počáteční fázi příprav a v minulém roce nedošlo k žádnému pokroku, většina ostatních partnerů dosáhla při budování fungujících tržních ekonomik určitého nebo dobrého pokroku a dosáhla mírné nebo dobré úrovně připravenosti. Tržní hospodářství Turecka je značně rozvinuto, ale přetrvávají vážné obavy, pokud jde o jeho fungování, neboť klíčové prvky, jako je provádění měnové politiky a institucionální a regulační prostředí, doznaly zhoršení. Od voleb byly učiněny kroky k řešení některých z těchto obav. Moldavsko a Ukrajina jsou v rané fázi nebo na určité úrovni připravenosti, zatímco Gruzie je v tomto směru na mírně pokročilé úrovni. Pokud jde o schopnost vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami, má dobrou úroveň připravenosti pouze Turecko. Připravenost Srbska, Černé Hory a Severní Makedonie je na mírně pokročilé úrovni, Albánie a Gruzie mají určitou úroveň připravenosti, Bosna a Hercegovina a Moldavsko jsou v rané fázi nebo na určité úrovni připravenosti, zatímco Kosovo a Ukrajina jsou v rané fázi.

Úroveň provádění společně dohodnutých politických pokynů se na celém západním Balkáně a v Turecku nadále zhoršovala a klesla z 50,8 % v roce 2020 na 42,9 % v roce 2021 a na 40,8 % v roce 2022. Provádění politických pokynů je klíčové pro to, aby země dále sladily své ekonomiky s EU a připravily se na svou budoucí účast v rámci Evropské unie pro koordinaci hospodářských a sociálních politik a dohled nad nimi. Je třeba posílit fiskální udržitelnost, podporovat rozvoj lidského kapitálu a budovat odolnost vůči budoucím otřesům. Mělo by se pokračovat v úsilí o pokrok v digitální a ekologické transformaci, zlepšení podnikatelského prostředí a prohloubení regionální hospodářské integrace na základě norem EU s cílem přilákat investice a podpořit hospodářský růst.

Příloha 2 Provádění hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán

Provádění hospodářského a investičního plánu (EIP) pro západní Balkán 4 , který byl přijat dne 6. října 2020, probíhá dobře. Cílem plánu je užší integrace a překlenutí sociálně-ekonomické propasti mezi tímto regionem a EU, pomoc při jeho ekologické a digitální transformaci a přiblížení západního Balkánu jednotnému trhu EU. Plán se provádí prostřednictvím balíčku grantů EU ve výši 9 miliard EUR a záručního nástroje pro západní Balkán, který by měl přilákat investice ve výši až 20 miliard EUR.

Očekává se, že dopad těchto investic na hospodářství regionu bude posílen hmatatelným pokrokem při provádění společného regionálního trhu a programů hospodářských reforem, jakož i pokračujícím pokrokem v oblasti právního státu, řízení veřejných financí a reformy veřejné správy.

K dnešnímu dni EU schválila nebo přislíbila finanční prostředky ve výši 4,29 miliardy EUR ve formě grantů a očekává se, že aktivuje investice ve výši více než 10,76 miliardy EUR z jiných zdrojů. To zahrnuje financování 54 stěžejních projektů v rámci investičního rámce pro západní Balkán (WBIF), dvoustranných akcí a akcí pro více zemí v rámci financování z nástroje předvstupní pomoci (NPP) a zvláštního nástroje předvstupní pomoci v oblasti rozvoje venkova (IPARD) (NPP pro rozvoj venkova) na podporu zemědělských opatření. Kromě toho EU schválila poskytnutí 21 záruk v rámci Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD+), což umožní mobilizovat významné investice prostřednictvím bank a mezinárodních finančních institucí.

Investice do dopravní konektivity se zaměřují na rozvoj nezbytné infrastruktury pro silniční, železniční a vodní dopravu v souladu s prioritami transevropských dopravních sítí. Zaměřují se rovněž na modernizaci a ekologizaci stávající infrastruktury s cílem přispět k inteligentním řešením mobility v souladu se zelenou agendou.

Klíčové stěžejní projekty schválené v rámci WBIF jakožto součást EIP se zaměřují na: i) železniční koridor X mezi Srbskem a Bulharskem; ii) dálnici míru spojující Kosovo a Srbsko; iii) dálnici koridoru Vc v Bosně a Hercegovině, spojující zemi s Jaderským mořem, Maďarskem a Chorvatskem; iv) modrou dálnici v Albánii; v) dálnici koridoru VIII v Severní Makedonii a vi) ostatní dálniční a železniční propojení a obchvaty v regionu.

Tyto projekty doplňují investice do konektivity schválené v předchozích letech, z nichž některé byly dokončeny v posledních měsících. Patří mezi ně dálniční úsek koridoru Vc Tarcin a tunel Ivan v Bosně a Hercegovině a železniční úsek koridoru IV mezi městy Bar a Vrbnica v Černé Hoře.

V koordinaci se stálým sekretariátem Smlouvy o Dopravním společenství region rovněž pokračuje v práci na reformních opatřeních prostřednictvím provádění pěti odvětvových akčních plánů (železnice, silniční doprava, bezpečnost silničního provozu, usnadnění dopravy a vodní doprava a multimodalita) a strategie udržitelné a inteligentní mobility pro západní Balkán. Pětiletý průběžný pracovní plán schválený šesti partnery slouží jako dodatečný nástroj plánování reforem a infrastruktury, které musí region v nadcházejících letech upřednostnit.

Provádění těchto akčních plánů a modernizace stávající infrastruktury je podporováno prostřednictvím programu pro bezpečnou a udržitelnou dopravu ve výši 80 milionů EUR, který přijala provozní rada WBIF v červnu 2023. Z toho jsou financována inteligentní a udržitelná řešení v oblasti mobility prostřednictvím dekarbonizace a digitalizace.

Po úspěšném zavedení „zelených pruhů“ v regionu během pandemie COVID-19 se v rámci opatření na usnadnění dopravy vytvářejí podobné zelené a modré pruhy (na námořních přechodech) mezi zeměmi západního Balkánu a EU. V současné době jsou zkušebně zavedeny na hranicích s Řeckem, Itálií a Chorvatskem a probíhají jednání o těchto pruzích na srbsko-maďarské hranici.

V neposlední řadě byl v rámci návrhu revize nařízení o transevropské dopravní síti (TEN-T) zřízen koridor pro západní Balkán, který byl začleněn do globální sítě a částečně do hlavní sítě. To dokazuje závazek EU k propojení regionu, který je považován za nedílnou součást dopravní sítě EU.

Pokud jde o finanční pomoc pro udržitelnou dopravu v rámci EIP, bylo v rámci WBIF dosud schváleno 1,74 miliardy EUR, které byly přiděleny v rámci dvoustranných programů a programů NPP pro více zemí. Očekává se, že tato částka aktivuje dalších 5,7 miliardy EUR z jiných zdrojů.

Stěžejní projekty přechodu na čistou energii a konektivity se zaměřují na investice do obnovitelných zdrojů energie, „renovační vlnu“ energetické účinnosti a usnadnění přechodu od používání uhlí. Podporuje se rovněž energetická bezpečnost a diverzifikace dodávek.

V říjnu 2022 oznámila Komise balíček na podporu energetiky pro tento region v hodnotě 1 miliardy EUR. Polovina této částky je cílená podpora zranitelných sociálních skupin a podniků a druhá polovina je určena na urychlení transformace energetiky, zejména prostřednictvím investic do opatření v oblasti energetické účinnosti, diverzifikace dodávek a výroby energie z obnovitelných zdrojů. Většina přímé podpory byla vyplacena počátkem roku 2023, přičemž stanovení priorit a schválení investic se uskutečňuje v průběhu roku 2023.

Provozní rada WBIF dosud přijala 18 investičních projektů EIP zaměřených na výstavbu solárních/fotovoltaických elektráren (např. v Albánii, Kosovu a Severní Makedonii), větrných elektráren (např. v Srbsku), obnovu vodních elektráren (např. v Albánii, Bosně a Hercegovině, Severní Makedonii a Srbsku), sítě pro přenos elektřiny (např. transbalkánský elektrický koridor) a energetickou účinnost. EU rovněž podporuje a zajišťuje investice do plynárenských propojovacích vedení s cílem zajistit lepší diverzifikaci zdrojů energie.

Na podporu energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a pokroku při renovaci veřejných a soukromých budov doplnila Komise prostřednictvím dohody o příspěvcích podepsané v prosinci 2022 regionální program energetické účinnosti částkou 100 milionů EUR. Financování ve výši 45 milionů EUR na zvláštní záruční nástroj pro projekty související zejména s energetickou účinností a obnovitelnými zdroji energie obdrželo v dubnu 2022 kladné stanovisko provozní rady WBIF a v současné době se o něm jedná.

V prosinci 2022 přijaly země západního Balkánu v rámci Smlouvy o Energetickém společenství cíle v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. Na tomto základě v současné době vypracovávají své příslušné vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, které stanoví kroky k dosažení těchto cílů. Komise a Energetické společenství rovněž spolupracují se zeměmi západního Balkánu v rámci procesu přistoupení na rozvoji regionálního systému obchodování s emisemi.

Přechod od používání uhlí v regionu, z něhož většina je silně závislá na fosilních palivech, bude velkou socioekonomickou výzvou. Komise proto podporuje platformu pro spolupráci ve prospěch uhelných regionů na západním Balkáně a na Ukrajině procházejících transformací, což odráží podobnou iniciativu v rámci EU. Již proběhla celá řada dvoustranných výměn s regiony EU a další se plánují.

Pokud jde o finanční pomoc v rámci EIP v oblasti čisté energie, bylo v rámci WBIF dosud schváleno 617 milionů EUR, které byly přiděleny v rámci dvoustranných programů a programů NPP pro více zemí. Očekává se, že tato částka aktivuje další 1,3 miliardy EUR z jiných zdrojů.

Provozní rada WBIF dále vydala kladné stanovisko k tvorbě rezerv na šest souvisejících záruk otevřeného přístupu, u nichž se očekává, že povedou k významným investicím do energetické infrastruktury, účinnosti a transformace. Smlouvy jsou v současné době předmětem jednání.

Priority EIP v oblasti dopravy a energetiky doplňují úsilí v oblasti životního prostředí a změny klimatu. Společně přispívají k provádění zelené agendy pro západní Balkán, která byla přijata v rámci EIP a schválena vedoucími představiteli zemí západního Balkánu prostřednictvím Sofijského prohlášení v listopadu 2020. Agenda pěti pilířů se opírá o regulační reformy a investice v regionu s cílem sladit ji s ambicemi Zelené dohody pro Evropu, zejména v oblasti transformace energetiky, prevence znečištění, oběhového hospodářství, ochrany biologické rozmanitosti a udržitelné produkce potravin. Provádění programu podporují stěžejní projekty EIP týkající se udržitelné dopravy, transformace energetiky a nakládání s odpady a odpadními vodami.

Region provádí podrobný akční plán programu, který vedoucí představitelé potvrdili na summitu v Brdu v říjnu 2021. Zatímco Rada pro regionální spolupráci si zachovává klíčovou úlohu při koordinaci regionálních iniciativ v rámci zelené agendy, uzavřela Komise s rakouskou agenturou pro životní prostředí program EU4Green v hodnotě 11 milionů EUR, který má pomoci každému z partnerů pracovat na vlastních strategiích a reformách.

Kromě výše uvedených projektů v oblasti energetiky a dopravy se investice podporované EU ve prospěch zelené agendy zaměřují na nakládání s odpady a odpadními vodami, oběhové hospodářství, ochranu životního prostředí a udržitelné zemědělství. V rámci stěžejní iniciativy 7 operační rada WBIF a Komise dosud schválily financování sedmi investičních projektů v oblasti vodohospodářství a nakládání s odpadními vodami ve všech šesti partnerských zemích (včetně hlavních měst Podgorica, Skopje, Bělehrad a Sarajevo) a tří programů na podporu nakládání s odpady (v Albánii, Severní Makedonii a Srbsku). Existuje také řada dvoustranných programů týkajících se biologické rozmanitosti a ochrany životního prostředí v konkrétních oblastech (např. Prespanské jezero). Existuje také regionální program pro boj proti znečištění ve městech prostřednictvím podpory Paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky, který městům pomáhá vytvářet plány a realizovat pilotní projekty v této oblasti.

Zelená zemědělsko-potravinářská transformace se z velké části provádí prostřednictvím nástroje IPARD. V rámci EIP bylo dosud vyčleněno 152 milionů EUR na podporu modernizace udržitelné produkce potravin.

Pokud jde o finanční pomoc na ochranu životního prostředí a změnu klimatu v rámci EIP, bylo v rámci WBIF dosud schváleno 633 milionů EUR, které byly přiděleny v rámci dvoustranných programů a programů NPP pro více zemí a IPARD. Očekává se, že tato částka aktivuje dalších 685 milionů EUR z jiných zdrojů.

Provozní rada WBIF dále vydala kladné stanovisko k poskytování čtyř záruk otevřeného přístupu souvisejících s ekologickou transformací se zaměřením na udržitelnou transformaci měst, propady uhlíku a zelené dluhopisy. Podpis smluv se připravuje na rok 2023.

EIP rovněž podporuje digitální transformaci regionu prostřednictvím technické pomoci a investic. Zaměřuje se na regulační reformy přispívající k rozvoji trhu digitálních služeb a na podporu investic do inovativních digitálních řešení a digitální infrastruktury. V rámci WBIF byly dosud schváleny dva projekty týkající se širokopásmového připojení v Srbsku a laboratoří IKT v Albánii.

Pokud jde o reformu právního rámce, Komise vede s regionem každoroční regulační dialog o digitální politice a podporuje pravidelné digitální summity západního Balkánu na vysoké úrovni. V rámci dialogu podepsaly Albánie, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko dne 30. června 2023 dohody o přidružení k programu Digitální Evropa (DIGITAL). Účast v programu DIGITAL umožní zemím zapojit se do sítě evropských center pro digitální inovace, která podporují společnosti a veřejný sektor při ekologické a digitální transformaci. Šest zemí podepsalo v roce 2022 prohlášení o budoucnosti internetu, které stanoví vizi a zásady důvěryhodného internetu. Region je rovněž plně zapojen do činnosti Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací.

Komise spolu s Radou pro regionální spolupráci přispěla k zajištění regionální dohody o roamingu, která dne 1. července 2021 v regionu zavedla režim roamingu za domácích podmínek. První dobrovolné snížení poplatků za datový roaming ze strany předních operátorů z EU a západního Balkánu vstoupilo v platnost dne 1. října 2023. Operátoři se rovněž dohodli na postupném snižování cen v nadcházejících letech s cílem do roku 2028 přiblížit ceny režimu roamingu za domácích podmínek.

EU rovněž podporuje rozvoj nových digitálních řešení pro různé aspekty hospodářství západního Balkánu, včetně dopravy, energetiky, logistiky, veřejné správy a obchodu. Významnou iniciativou na podporu těchto řešení je každoroční program Balkathon, který odměňuje inovativní projekty digitální transformace.

Připravuje se regionální program EU4Digital. Jeho rozpočet činí 15 milionů EUR a provádění je plánováno na tři roky. Cílem programu je doplnit probíhající činnost společného regionálního trhu – regionálního digitálního prostoru, která vychází z cílů Digitální agendy pro západní Balkán.

Důležitým prvkem hospodářského a investičního plánu zůstává kybernetická bezpečnost. Bylo dokončeno posouzení potřeb v oblasti kybernetické bezpečnosti pro tento region a prostřednictvím nástroje pro technickou pomoc a výměnu informací (TAIEX), který vytváří připravenost na kybernetické incidenty, se koná řada akcí technické pomoci.

Pokud jde o finanční pomoc na digitální transformaci v rámci EIP, bylo v rámci WBIF dosud schváleno více než 50 milionů EUR, které byly přiděleny v rámci dvoustranných programů a programů NPP pro více zemí. Očekává se, že tato částka aktivuje dalších 240 milionů EUR z jiných zdrojů.

Provozní rada WBIF dále schválila tvorbu rezerv na jednu záruku otevřeného přístupu v této oblasti: platforma pro digitální transformaci.

Podpora soukromého sektoru se zaměřuje na cílené financování prostřednictvím specializovaných záručních nástrojů pro malé a střední podniky (MSP), aby mohly začít podnikat, inovovat a stát se konkurenceschopnými. Podobná podpora je poskytována také zemědělským podnikům na venkově prostřednictvím IPARD.

Je třeba vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj a růst soukromého sektoru, zejména pro mikropodniky a malé a střední podniky. To je ústředním bodem dialogu o hospodářské politice, který se každoročně koná s partnery ze západního Balkánu prostřednictvím provádění programů hospodářských reforem a z nich vyplývajících doporučení v oblasti hospodářské politiky, jež jsou v souladu s prioritami EIP.

Podpora soukromého sektoru, zaměřená zejména na podnícení inovací a posílení dvojí ekologické a digitální transformace, je v současné době poskytována prostřednictvím šesti specializovaných režimů kombinování zdrojů soukromého sektoru: zelená iniciativa pro malé a střední podniky, program v oblasti klimatu, ekologické financování pro začlenění, udržitelný přístup k finančním prostředkům pro podnikání, program digitalizace „Go Digital“ a „Zelenou energií k růstu“, podpora zelených úvěrů.

Komise rovněž podporuje investiční fórum komor šesti zemí západního Balkánu (WB6) s cílem prosazovat hospodářské zájmy západního Balkánu i mimo něj. Financuje zejména regionální program rozvoje dodavatelů, jehož cílem je pomoci vytvářet vazby a příležitosti pro domácí dodavatele.

V neposlední řadě Komise zahájila řadu iniciativ v rámci záruky pro západní Balkán jakožto součást širšího EFSD+. To zahrnuje tvorbu rezerv na 10 systémů záruk za účelem zajištění obecného financování růstu pro malé a střední podniky a nástroj pro sdílení rizik v zemědělství, jakož i podporu růstu podporujícího začlenění a dvojí transformace. V současné době probíhá příprava příslušných smluv.

Pokud jde o finanční pomoc na rozvoj soukromého sektoru v rámci EIP, bylo v rámci WBIF dosud schváleno 341 milionů EUR, které byly přiděleny v rámci dvoustranných programů a programů NPP pro více zemí. Očekává se, že tato částka aktivuje další 2,1 miliardy EUR z jiných zdrojů.

Šestou prioritní oblastí podporovanou EIP je rozvoj lidského kapitálu a inovací, včetně mladých lidí, vzdělávání a zavádění inovací. V červenci 2021 potvrdili ministři regionu prohlášení, v němž se jejich země zavázaly k dodržování zásad evropského pilíře sociálních práv a k provádění stěžejní iniciativy týkající se systému záruk pro mladé lidi v rámci EIP. Na summitu EU a západního Balkánu v říjnu 2021 byl zahájen komplexní program pro inovace, výzkum, vzdělávání, kulturu, mládež a sport (program inovací).

Systém záruk pro mladé lidi je aktivační program, který má zajistit, aby mladí lidé na západním Balkáně obdrželi kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy a odborné přípravy do určité doby poté, co se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání. Program vyžaduje reformy a budování kapacit v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zaměstnanosti, služeb práce a sociální ochrany. Všichni partneři ze západního Balkánu s výjimkou Bosny a Hercegoviny (kde se na věci pracuje) přijali národní prováděcí plány systému záruk pro mladé lidi a zřídili koordinační mechanismy, přičemž někteří z nich již pilotní projekty provádějí.

Od konce roku 2022 je západnímu Balkánu k dispozici nástroj vzájemné technické pomoci EU SOCIEUX+. Specializuje se na zaměstnanost, práci a sociální ochranu a poskytuje krátkodobou pomoc vnitrostátním a místním institucím partnerských zemí, které pracují ve způsobilých odvětvích. V současné době probíhá na západním Balkáně 26 opatření, která se týkají zejména sociální ochrany, práce a zaměstnanosti.

Agenda pro západní Balkán v oblasti inovací, výzkumu, vzdělávání, kultury, mládeže a sportu i nadále staví západní Balkán na solidní cestu k užší spolupráci v těchto oblastech politiky. Četné snahy o spolupráci mezi členskými státy EU a partnery ze západního Balkánu posílily klíčové oblasti, jako je podpora modernizace systémů vysokoškolského vzdělávání, průmyslová spolupráce a inteligentní výroba, posílení inovačních ekosystémů, odborná příprava zdravotnického personálu, digitalizace a kybernetická bezpečnost.

Klíčovým nástrojem provádění programu inovací je program Horizont Evropa, k němuž je nyní přidruženo všech šest partnerů ze západního Balkánu. Region má rovněž přístup k nástroji na podporu politiky v oblasti výzkumu a technologického rozvoje a zvýšil své zapojení a účast na výzkumných iniciativách EU, jako jsou programy COST a EUREKA. Severní Makedonie a Srbsko jsou přidruženy k programu Erasmus+, zatímco další čtyři partneři mají prospěch z podpory mezinárodního rozměru programu Erasmus+. Od roku 2023 se všechny vysokoškolské instituce ze západního Balkánu mohou účastnit iniciativy „Evropské univerzity“ Erasmus+ jako řádní partneři. Evropské univerzity jsou nadnárodní aliance vysokoškolských institucí, které rozvíjejí dlouhodobou strukturální a strategickou spolupráci, vytvářejí univerzity budoucnosti a podporují evropské hodnoty a identitu. Partneři ze západního Balkánu jsou rovněž plně zapojeni do iniciativ EU v oblasti kultury, včetně programu Kreativní Evropa a iniciativy Nový evropský Bauhaus. Tato iniciativa podporuje inovace, udržitelnost, začleňování a estetiku v oblasti infrastruktury a dalších projektů a souvisí zejména s prováděním zelené agendy.

Pomoc EU v této oblasti zahrnuje rovněž úzkou spolupráci se západním Balkánem v oblasti zdraví. Region je i nadále zapojen do činnosti Výboru EU pro zdravotní bezpečnost a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí a má přístup ke společnému zadávání veřejných zakázek na zdravotnické vybavení. EU financuje projekt odolnosti vůči zdravotním krizím na západním Balkáně a investiční projekt na rozšíření univerzitní dětské nemocnice v Bělehradě.

Pokud jde o finanční pomoc na rozvoj lidského kapitálu v rámci EIP, bylo v rámci WBIF dosud schváleno 368 milionů EUR, které byly přiděleny v rámci dvoustranných programů a programů NPP pro více zemí. Očekává se, že tato částka aktivuje dalších 477 milionů EUR z jiných zdrojů.

Šest priorit EIP se opírá o závazek regionu (a podporu EU) vytvořit na západním Balkáně společný regionální trh založený na čtyřech svobodách pohybu, a jejich dopad se tak posiluje. Významným průlomem na konci roku 2022 bylo uzavření tří dohod o volném pohybu osob v regionu. Jejich úspěšné provádění usnadní cestování a uznávání vysokoškolských kvalifikací a některých odborných kvalifikací. EU podporuje rozvoj společného trhu prostřednictvím Rady pro regionální spolupráci a CEFTA.

Úspěch hospodářského a investičního plánu je podmíněn tím, že všichni partneři budou uplatňovat osvědčené postupy v oblasti právního státu, veřejných financí a správy investic a podporovat profesionální a efektivní veřejnou správu.

Příloha 3 Provádění hospodářského a investičního plánu (EIP) – přehled pro Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii

V roce 2021 zahájila EU a jejích pět východních partnerů hospodářský a investiční plán pro Východní partnerství 5 (EIP). Jeho cílem je podpořit hospodářské oživení po dvou letech, kdy zdravotní krize poškozovala společnost i ekonomiku. Cílem plánu je rovněž dosáhnout ekologické a digitální transformace potřebné k vybudování inovativních, environmentálně udržitelných, sociálně inkluzivních a odolných ekonomik.

Od začátku nevyprovokované útočné války Ruska proti Ukrajině získal EIP zcela nový socioekonomický a politický význam. Stal se nedílnou součástí reakce EU na dopad války proti Ukrajině tím, že poskytl likviditu a mobilizoval investice potřebné k tomu, aby hospodářství Ukrajiny – a Moldavska – zůstalo životaschopné. EIP se rovněž podílí na podpoře EU při začleňování těchto dvou zemí – jakož i Gruzie – do hospodářství EU a trhů s energií, digitálního a dopravního trhu. Jedná se o klíčový mechanismus k usnadnění jejich úsilí o přistoupení a k realizaci přínosů evropské integrace.

Cílem plánu je mobilizovat v regionu v období 2021–2027 investice ve výši až 17 miliard EUR, a to využitím grantů a záruk EU ve výši 2,3 miliardy EUR. Součástí provádění EIP jsou také doprovodná politická opatření a technická podpora.

Do září 2023 byla prostřednictvím dvoustranných a regionálních grantů, operací kombinování zdrojů a záruk na podporu priorit EIP na Ukrajině, v Moldavsku a Gruzii uvolněna celková částka 6,2 miliardy EUR. Celkem 3,5 miliardy EUR z této částky je určeno na podporu provádění stěžejních projektů jednotlivých zemí. Počet investic dosud mobilizovaných v rámci EIP představuje 40 % cílové částky investic ve výši 17 miliard EUR, které mají být mobilizovány. V první polovině roku 2023 se investice mobilizované díky plánu rychle zvýšily. Očekává se, že s uzavřením nových záručních dohod s partnerskými finančními institucemi v rámci nástroje EFSD+ se provádění plánu dále zrychlí.

Udržitelná doprava

Udržitelná dopravní konektivita je v regionu klíčovou prioritou již od zahájení Východního partnerství v roce 2009. V prosinci 2021 EU a její východní partneři obnovili svůj závazek posílit hlavní dopravní spojení se zaměřením na rozšířenou orientační hlavní síť TEN-T, včetně spojení přes Černé moře. Zlepšení klíčových leteckých, silničních, železničních, námořních a vnitrozemských vodních spojení má obrovský potenciál stimulovat udržitelný hospodářský rozvoj, integraci trhu a přeshraniční obchod v regionu a mezi tímto regionem a EU. Od roku 2021 bylo na podporu dopravního propojení mobilizováno 1,2 miliardy EUR.

Na Ukrajině a v Moldavsku EU dostála svému závazku podporovat provádění iniciativy tras solidarity mezi EU a Ukrajinou. Trasy solidarity jsou prioritní dopravní osy spojující Ukrajinu a Moldavsko s EU. Představují hlavní cestu k obchodování se základním zbožím mezi Ukrajinou a EU a staly se životně důležitou pro hospodářství země. Komise spolupracuje s členskými státy EU, Ukrajinou, Moldavskem, mezinárodními partnery a společnostmi, jakož i s dopravci na rozšíření a zlepšení fungování těchto tras. Komise se zaměřuje na snížení nákladů na dopravu a logistiku podél tras solidarity prostřednictvím zjednodušených postupů, modernizace infrastruktury a plného využití potenciálu všech tras. V této souvislosti bude devět projektů Nástroje pro propojení Evropy s celkovou podporou od EU ve výši téměř 250 milionů EUR modernizovat železniční a silniční přeshraniční body mezi sousedními členskými státy EU (Maďarskem, Polskem, Rumunskem a Slovenskem) a Ukrajinou a Moldavskem.

V roce 2022 Komise spolupracovala s moldavskými orgány, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Evropskou investiční bankou (EIB) na podpoře obnovy železniční osy sever-jih. Hlavním cílem je zlepšit kapacitu moldavské železniční sítě, která pokrývá přibližně 128 km na koridoru Vălcineț-Ocnița-Ungheni-Kišiněv-Căinari, zejména pokud jde o hmotnostní normy a rychlost jízdy. To doplňuje krátkodobé investice zaměřené na rychlou modernizaci hlavního silničního hraničního přechodu mezi Ukrajinou a Slovenskem a nákup vybavení, jako jsou skenery a generátory, pro prioritní hraniční přechody mezi Ukrajinou a členskými státy EU. Komise uvolnila 20 milionů EUR ve formě grantů prostřednictvím nástroje zahraniční politiky spolu s úvěrem ve výši 12 milionů EUR od EBRD.

V Gruzii EU a EIB nadále investovaly do východozápadní dálnice se zaměřením na „černé úseky“, což jsou úseky silnice, kde je počet silničních nehod a úmrtí obzvláště vysoký. EU a EIB budou i nadále podporovat rozvoj tohoto klíčového koridoru celkovou částkou 446 milionů EUR (včetně 16,8 milionu EUR ve formě grantů). Na podporu stěžejní iniciativy 2 v Gruzii EU rovněž zahájila komplexní studii proveditelnosti s cílem posoudit obchodní životaschopnost dalších trajektových/přípojných linek pro spojení Gruzie s Bulharskem přes Černé moře.

V listopadu 2022 se Ukrajina, Moldavsko a Gruzie staly pozorovateli subjektů Dopravního společenství. To zemím přinese konkrétní výhody, pokud jde o provádění příslušného acquis EU v oblasti dopravy a rozvoj orientační sítě TEN-T na jejich území, jakož i sdílení osvědčených postupů s regionálními partnery ze západního Balkánu a členskými státy EU. Stálý sekretariát Smlouvy o Dopravním společenství již začal spolupracovat s účastníky, kteří mají status pozorovatele, na různých úrovních s cílem uvést je do práce Dopravního společenství, zapojit je do práce technických výborů Smlouvy o Dopravním společenství a zahájit práci na některých hlavních cílech Smlouvy o Dopravním společenství (jako jsou akční plány pro železnice, silniční dopravu, bezpečnost silničního provozu, usnadnění dopravy, vodní dopravu a multimodalitu).

Moldavsko se k Nástroji pro propojení Evropy připojilo v květnu 2023 a Ukrajina v červnu 2023. To by mělo vést k posílení spolupráce v odvětví dopravy a podpořit provádění rozšířené TEN-T.

Usnadnění přístupu malých a středních podniků k financování

Od zahájení EIP EU aktivně podporuje úsilí svých východních partnerů o nastartování hospodářství po dvou velmi obtížných letech omezení volného pohybu osob a narušení obchodu v důsledku pandemie COVID-19. EU věnovala zvláštní pozornost řešení finančních potřeb mikropodniků a malých a středních podniků tím, že uvolnila 1,5 miliardy EUR v úvěrových linkách a poradenských službách pro podniky s cílem pomoci jim obnovit činnost, získat ušlé podíly na trhu a digitalizovat a modernizovat jejich činnost. Úvěrové linky podporované EU nabízejí mikropodnikům a malým a středním podnikům lepší úvěrové podmínky, zejména tím, že navrhují delší splatnost, snížené požadavky na kolaterál, individuálně uzpůsobenou technickou pomoc a investiční pobídky. EU ve spolupráci s bankou BGK poskytla Ukrajině záruku ve výši 10 milionů EUR s cílem umožnit obnovení úvěrů malým a středním podnikům, které by nebyly způsobilé pro nové financování z důvodu rizik souvisejících s probíhající válkou.

Usnadnění obchodu

V říjnu 2022 zahájila EU činnost asistenční služby pro obchod Východního partnerství, jejímž cílem je usnadnit společnostem přístup k informacím souvisejícím s obchodem. Asistenční služba je internetový portál s podrobným přístupem k informacím o trhu (použitelné předpisy o vývozu a dovozu, celní a necelní opatření, cla, daně, postupy atd.), obchodním statistikám a analytickým poznatkům o potenciálu vnitrostátních trhů EU a Východního partnerství. V každé zemi byly provedeny průzkumy necelních (regulačních, procedurálních) opatření s cílem určit překážky obchodu se zbožím a službami a poskytnout doporučení k jejich překonání.

Provádění EU4Business: projekt propojující podniky pokračoval i v roce 2022 a na začátku roku 2023. Cílem projektu je podporovat obchodní vztahy a obchodní partnerství v zemích Východního partnerství budováním mostů mezi malými a středními podniky a organizacemi na podporu podnikání v EU a jejich protějšky v rámci Východního partnerství. Byl vytvořen program mobility, který umožňuje výměny mezi malými a středními podniky a organizacemi na podporu podnikání z obou regionů.

Udržitelná energie a dekarbonizace ekonomik

Od zahájení EIP bylo dosaženo významného pokroku v klíčové oblasti udržitelné energetiky, kde již byly v celém regionu Východního partnerství mobilizovány investice ve výši 1,6 miliardy EUR.

V roce 2022 program EU4Energy nadále podporoval Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii při budování jejich právních a regulačních rámců v oblasti energetiky. Program rovněž pomohl východním partnerům vytvořit příznivé prostředí pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a ekologičtější skladby zdrojů energie. Program hrál ústřední úlohu při pomoci Ukrajině a Moldavsku v procesu po synchronizaci Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav. Rovněž podpořil Ukrajinu při probíhající obnově jejího energetického systému a přispěl k bezpečnosti dodávek v regionu.

Pokračovala spolupráce s Mezinárodní agenturou pro obnovitelné zdroje energie (IRENA). Cílem bylo určit podmínky a překážky rozvoje a integrace obnovitelných zdrojů energie v zemích Východního partnerství.

Na Ukrajině pokračovala stěžejní iniciativa Fondu pro energetickou účinnost (EEF) podporovaná EU (104 milionů EUR z prostředků EU) v úspěšném provádění svého programu investic do energetické účinnosti budov s více bytovými jednotkami. Do konce března 2023 EEF zapojil téměř 80 000 domácností, přičemž 261 projektů bylo plně nebo částečně dokončeno v budovách s více bytovými jednotkami (více než 80 % z nich tvořily rozsáhlé renovace). V roce 2022 EEF zavedl nový program „obnovy“, který podporuje rychlé opravy válkou poškozených obytných budov, jejichž struktura však neutrpěla.

V rámci Východního partnerství pro energetickou účinnost a životní prostředí (E5P) EU na Ukrajině spolufinancovala několik projektů vedených EBRD v oblasti energetické účinnosti a dálkového vytápění. Projekty na obnovu dálkového vytápění s celkovým rozpočtem ve výši přibližně 110 milionů EUR a úvěrovým příspěvkem EBRD ve výši 48 milionů EUR zahrnují města Žytomyr, Ternopil, Lvov, Luck a Černovice. Projekty v oblasti energetické účinnosti veřejných budov ve městě Dnipro probíhají s rozpočtem 39 milionů EUR, včetně úvěrového příspěvku EBRD ve výši 20 milionů EUR. V březnu 2023 zahájila EIB s granty EU a programem E5P významný nový program renovace veřejných budov na Ukrajině (až 1 000 nemocnic a škol). Nyní nepůjde pouze o energetickou účinnost, ale například protiletecké kryty, lepší protipožární opatření a lepší přístup pro osoby se zdravotním postižením. Důležitá pracovní oblast, která byla zahájena v roce 2022 a stále probíhá, zahrnuje dva programy mimořádné pomoci financované EU v oblasti bydlení pro vnitřně vysídlené osoby.

V Moldavsku byl v roce 2022 podepsán program energetické účinnosti (financován grantem ve výši 15 milionů EUR a dvěma úvěry ve výši 30 milionů EUR od EBRD a EIB). Jedná se o první celostátní iniciativu v oblasti energetické účinnosti v Moldavsku. Hlavními kategoriemi budov, na něž se program zaměřuje, jsou veřejné budovy ve vlastnictví státu a/nebo obcí. Celkové investice se odhadují na přibližně 94 milionů EUR. Kišiněvský program energetické účinnosti ve veřejných budovách, který je financován v rámci programu E5P, vstoupil do druhé fáze provádění a jeho cílem je renovovat 119 veřejných budov. První fáze dálkového vytápění v Balti (celkový rozpočet 11 milionů EUR, půjčka EBRD ve výši 7 milionů EUR) byla dokončena a druhá fáze začíná (18 milionů EUR celkový rozpočet, úvěr EBRD 14 milionů EUR).

V Gruzii byl v dubnu 2023 ukončen twinningový projekt s Energetickou regulační komisí, který realizovalo konsorcium vedené Rakouskem a Německem. Zahrnoval činnosti na podporu rozvoje trhu s energií, včetně podpory úlohy gruzínského vnitrostátního regulačního orgánu pro dodávky energie a vody při regulaci trhu, integraci obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. V letech 2021–2022 byla Moldavsku poskytnuta podpora EU ve výši 135 milionů EUR na pomoc nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva s rostoucími náklady na energii a na podporu dlouhodobého socioekonomického oživení země, energetické bezpečnosti a transformace energetiky. Fond na podporu ukrajinské energetiky, který spravuje sekretariát Energetického společenství a kterému spolupředsedala Evropská komise, financoval dodávky vyspělého plynového zařízení v hodnotě téměř 7,6 milionu EUR provozovateli přepravní soustavy zemního plynu Ukrajiny na obnovu poškozených zařízení a zařízení na osvobozených územích.

V Gruzii byl v rámci programu E5P realizován projekt energetické účinnosti pro školy v horských oblastech (2,6 milionu EUR). Banka KfW a EBRD provádějí paralelní program na zlepšení energetické účinnosti veřejných budov podporovaný grantem EU ve výši 13 milionů EUR.

Středisko pro převod financí a technologií pro změnu klimatu – složka EU4Climate, jež spravuje EBRD, pomáhá malým a středním podnikům a společnostem se střední tržní kapitalizací snižovat dopad na životní prostředí, jakož i náklady na energii a vodu tím, že zavádějí inovativní a ekologické technologie.

Probíhající program EU4Climate pomohl partnerským zemím zlepšit politiky v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a přejít k nízkoemisnímu hospodářství odolnému vůči změně klimatu v souladu s Pařížskou dohodou. Byl zahájen nový projekt s Evropskou agenturou pro životní prostředí jakožto prováděcím partnerem, který má Gruzii, Moldavsku a Ukrajině pomoci vytvořit účinný systém správy opatření v oblasti klimatu.

Správa přírodních aktiv, klima a životní prostředí

V roce 2022 byly finanční prostředky uvolněné prostřednictvím podpory malých a středních podniků investovány i do oběhového hospodářství. Doprovázela je regulační podpora a poradenské služby pro podniky, které byly poskytovány především prostřednictvím programu EU4Environment. Na Ukrajině EU nadále podporovala vytváření systémů rozšířené odpovědnosti výrobce pro různé toky odpadů. Kromě toho bylo v Gruzii a na Ukrajině dokončeno zmapování průmyslového odpadu pro regiony. V Moldavsku byla dokončena předběžná posouzení proveditelnosti pro přeměnu svobodné ekonomické zóny Valkanes a průmyslového parku Tracom na ekoprůmyslové parky. V Moldavsku bylo dokončeno posouzení stávajících mechanismů rozšířené odpovědnosti výrobce a předložena politická doporučení. Tato doporučení zahrnovala doporučení ke zlepšení právního rámce pro provádění rozšířené odpovědnosti výrobce, pokud jde o odpad z elektrických a elektronických zařízení a odpadních baterií. Pokud jde o regulační podporu, Gruzie obdržela pomoc při aktualizaci své vnitrostátní strategie pro nakládání s odpady na období 2016–2030 a vypracování nového vnitrostátního plánu pro nakládání s odpady na období 2022–2026. Vláda tyto dokumenty přijala v srpnu 2022. Zahrnují aktualizované cíle, zabývají se otázkami souvisejícími s biologicky rozložitelným a nebezpečným odpadem a nastiňují požadavky na systémy rozšířené odpovědnosti výrobce.

Pokud jde o poradenskou podporu, díky spolupráci s Organizací pro rozvoj podnikání byla vypracována hodnocení ekologických inovací a plány pro pět malých a středních podniků z odvětví vína a oděvnictví v Moldavsku. Podobnou poradenskou podporu obdrželo osm gruzínských malých a středních podniků z odvětví zemědělství a pohostinství. Výrobky tří vývozně orientovaných společností na Ukrajině a pěti takových společností v Gruzii se posuzují pomocí metodiky pro stanovení environmentální stopy výrobků.

Vodní infrastruktura na Ukrajině, v Moldavsku a Gruzii chronicky postrádá kapitálové investice, údržbu a opravy. Cílem EIP je proto dále modernizovat zásobování pitnou vodou a kanalizaci a pomoci uvést do praxe plány povodí. S podporou EU probíhá několik investičních projektů na Ukrajině, v Moldavsku a Gruzii. V souvislosti s ruskou útočnou válkou pomohly finanční prostředky EU na Ukrajině 6,9 milionu lidí získat zpět přístup k čisté vodě. EU ve spolupráci s několika mezinárodními finančními institucemi, včetně AFD, EIB, EBRD, KfW a NEFCO, aktivovala finanční prostředky na investice do vodohospodářské infrastruktury.

S cílem poskytnout technickou podporu pro reformy a investice v odvětví vodního hospodářství bylo počátkem roku 2022 zahájeno provádění programu EU4Environment – Water and Data, který přinesl první výsledky. Ve všech partnerských zemích byl znovu zahájen proces vnitrostátních politických dialogů o vodě. V rámci uvedeného programu byl v Gruzii zahájen vývoj nových plánů povodí a na Ukrajině pokračovala práce na plánu povodí Dněpru. Podpora identifikace investic do lesnictví, biologické rozmanitosti a ochrany přírody je v počáteční fázi. Ukrajina a Moldavsko však dosáhly pokroku v této oblasti tím, že přistoupily k programu EU LIFE.

Podpora na určení investic do lesnictví a chráněných oblastí je v počáteční fázi.

Digitální infrastruktura a služby

Prostřednictvím EIP se EU zavázala mobilizovat až 1,5 miliardy EUR veřejných a soukromých investic na podporu digitální transformace regionu v souladu se standardy EU. Plán rovněž stanoví soubor stěžejních iniciativ souvisejících s digitální konektivitou, které byly společně s východními partnery označeny za investiční priority. Tyto projekty jsou podkladem pro širší strategii Global Gateway.

Od zahájení EIP spolupracuje EU aktivně s evropskými a mezinárodními finančními institucemi, členskými státy EU a soukromým sektorem na podpoře digitálních projektů v regionu. To zahrnuje zavedení rychlého a cenově dostupného internetu ve venkovských oblastech v Gruzii, jakož i přípravu základů digitálního kabelového vedení spojujícího EU s Gruzií a oblastí jižního Kavkazu přes Černé moře. Zapojení EU do těchto projektů má zásadní význam pro zajištění jejich souladu s digitálními normami EU, zejména pokud jde o kybernetickou bezpečnost (5G) a otevřený přístup k internetu.

V oblasti digitální ekonomiky bylo v rámci iniciativy EU4Digital mezi členskými státy EU a Ukrajinou, Moldavskem a Gruzií provedeno devět pilotních činností v oblasti elektronického obchodu, elektronického celnictví a elektronického podpisu s cílem zlepšit přístup na jednotný digitální trh Evropské unie. Komise usnadnila uzavírání dobrovolných ujednání o roamingu mezi telekomunikačními operátory v EU, na Ukrajině a v Moldavsku, což přineslo hmatatelné výhody veřejnosti a podnikům.

V Moldavsku a Gruzii byly vypracovány národní strategie pro širokopásmové připojení s cílem usnadnit investice do vysokorychlostního a cenově dostupného internetu v regionu. To zahrnovalo společné investice EIB a Světové banky v Gruzii ve výši 70 milionů EUR do zavádění širokopásmového připojení ve venkovských komunitách. Cena mezinárodní konektivity pro výzkumné a vzdělávací instituce se v posledních letech snížila o 70 %. Kromě toho byly mezi EU, Moldavskem a Ukrajinou zřízeny dvě superrychlé digitální dálnice (až 400 Gb/s) s cílem usnadnit spolupráci v oblasti výzkumu a inovací, včetně účasti v programu Horizont Evropa.

Na Ukrajině podpořily dodatečné finanční prostředky mobilizované od začátku ruské agrese odolnou digitální transformaci země, včetně interoperability registrů, elektronické identity v souladu se standardy EU a zálohování údajů. Podpora rovněž pomáhá uvést ukrajinské právní předpisy do souladu s příslušným acquis EU v oblasti roamingových telekomunikací, aby se tato země mohla připojit k unijní zóně, jež uplatňuje roaming za domácích podmínek.

Zdraví a systémy zdravotní péče

V Moldavsku poskytl projekt zavádění očkovacích látek Světové zdravotnické organizace (WHO) a EU ministerstvu zdravotnictví a dalším zúčastněným stranám technickou podporu při vypracovávání plánů poskytování očkovacích služeb, vnitrostátních pohotovostních plánů imunizace a posouzení rizik v souvislosti s přijímáním uprchlíků v zemi. Byly přiděleny zdroje na nákup chladicího řetězce a vybavení IT. To zahrnovalo počítače a vybavení pro vnitrostátní sklady a 10 regionálních skladů očkovacích látek a 15 vozidel pro podpůrné kontrolní návštěvy Národní agentury pro veřejné zdraví. EU podpořila komunikační kampaně v 10 z 37 okresů s nejnižší proočkovaností.

V Gruzii byla poskytnuta cílená technická pomoc se záměrem vypracovat protokol pro kvalitativní formativní výzkum v oblasti imunizace a integrovaný soubor školení pro zdravotnické pracovníky o běžné imunizaci a očkování proti COVID-19. V rámci projektu EU-WHO bylo rovněž dodáno vybavení pro chladicí řetězec s cílem posílit infrastrukturu pro skladování očkovacích látek na vnitrostátní a oblastní úrovni.

Lidský kapitál

Hlavním cílem EIP je podpora reformy vzdělávání, včetně základního, vysokoškolského a odborného vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení. Poskytování příležitostí pro výměny mládeže a studentů (např. prostřednictvím programu Erasmus+) a větší investice do výzkumných kapacit jsou ústřední součástí podpory rozvoje lidského kapitálu ze strany EIP.

Pokud jde o studentské výměny, mohlo v roce 2022 studovat na univerzitách v EU 3 507 studentů z Ukrajiny, Moldavska a Gruzie a 429 studentů z EU mohlo studovat v jedné z těchto tří zemí. Celkem 2 504 akademických pracovníků u uvedených zemí mohlo trávit čas na jiné evropské univerzitě a 1 864 akademických pracovníků z EU strávilo čas na univerzitě v jedné z těchto tří zemí.

Vzdělávání na Ukrajině podporuje EU dlouhodobě, přičemž tuto podporu lze rozdělit zhruba do čtyř oblastí: podpora základního/sekundárního vzdělávání a reformy „Nové ukrajinské školy“ (2 miliony EUR); podpora reforem odborného vzdělávání a přípravy (16 milionů EUR jako technická pomoc) a renovace (21 milionů EUR) a podpora vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím grantů pro univerzity vysídlené v roce 2014 v důsledku ruské agrese na východě Ukrajiny (různé granty, 10 milionů EUR).

Ruská útočná válka proti Ukrajině vedla k úpravě stávající podpory a dalších priorit s cílem umožnit mimořádnou podporu (například elektrické generátory pro školy odborného vzdělávání a přípravy). EU mimoto: i) renovovala školní zařízení – 66 milionů EUR bylo poskytnuto na rozpočtovou podporu (kromě 34 milionů EUR prostřednictvím projektů řízených Evropskou komisí); ii) pořídila školní autobusy (14 milionů EUR) a iii) v rámci II. fáze programu „U-LEAD with Europe“: obnova místní školy pro odolnost (Local School Rehabilitation for Resilience) poskytla 5 milionů EUR na to, aby se obce zasažené válkou staly odolnými poskytovateli místních veřejných služeb, zejména vzdělávání, s cílem zmírnit místní dopad ruské útočné války proti Ukrajině.

V roce 2022 vyčlenila EU 12 milionů EUR na podporu vzdělávání a zaměstnanosti v Moldavsku, z čehož 10 milionů EUR se zaměřilo na vzdělávání s cílem zlepšit kvalitu a relevanci příležitostí ke vzdělávání a celoživotnímu učení pro všechny. Druhá částka ve výši 2 milionů EUR byla zaměřena na zlepšení právního rámce, politik a kapacity pro lepší přístup na trh práce a lepší pracovní podmínky v zemi.

Cílem programu rozvoje dovedností a sladění potřeb trhu práce (48,5 milionu EUR) v Gruzii je podpořit posilování dovedností tak, aby odpovídaly potřebám soukromého sektoru, a to zvýšením kvality odborného vzdělávání a přípravy. V roce 2022 bylo v rámci části tohoto programu věnované rozpočtové podpoře vyplaceno 7 milionů EUR. Zvláštního pokroku bylo dosaženo zavedením nové metodiky pro rozvoj kvalifikací v oblasti odborného vzdělávání a přípravy s cílem přiblížit gruzínský systém normám EU a mezinárodním normám.

Indexy

Ukazatele třetích stran týkající se stavu demokracie, řádné správy věcí veřejných a právního státu v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích 6

Albánie

Bosna a Hercegovina

Kosovo

Severní Makedonie

Černá Hora

Srbsko

Turecko

Gruzie

Moldavsko

Ukrajina

Země v přechodu 2023 – skóre demokracie (Nations in Transit 2022 – Democracy Scores), Freedom House

https://freedomhouse.org/countries/nations-transit/scores

Celkové bodové hodnocení: 46/100

(2022: 46/100)

Stav: přechodný nebo hybridní režim

(2022: přechodný nebo hybridní režim)

Celkové bodové hodnocení: 37/100

(2022: 38/100)

Stav: přechodný nebo hybridní režim

(2022: přechodný nebo hybridní režim)

Celkové bodové hodnocení: 38/100

(2022: 38/100)

Stav: přechodný nebo hybridní režim

(2022: přechodný nebo hybridní režim)

Celkové bodové hodnocení: 48/100

(2022: 47/100)

Stav: přechodný nebo hybridní režim

(2022: přechodný nebo hybridní režim)

Celkové bodové hodnocení: 46/100

(2022: 47/100)

Stav: přechodný nebo hybridní režim

(2022: přechodný nebo hybridní režim)

Celkové bodové hodnocení: 46/100

(2022: 46/100)

Stav: přechodný nebo hybridní režim

(2022: přechodný nebo hybridní režim)

není relevantní

Celkové bodové hodnocení: 34/100

(2022: 35/100)

Stav: přechodný nebo hybridní režim

(2022: přechodný nebo hybridní režim)

Celkové bodové hodnocení: 36/100

(2022: 35/100)

Stav: přechodný nebo hybridní režim

(2022: přechodný nebo hybridní režim)

Celkové bodové hodnocení: 39/100

(2022: 39/100)

Stav: přechodný nebo hybridní režim

(2022: přechodný nebo hybridní režim)

Svoboda ve světě 2023 – celosvětové skóre svobody (Freedom in the World 2022 – Global Freedom Scores), Freedom House

https://freedomhouse.org/countries/freedom-world/scores

Celkové bodové hodnocení: 67/100

(2022: 67/100)

Stav: částečně svobodná

(2022: částečně svobodná)

Celkové bodové hodnocení: 52/100

(2022: 53/100)

Stav: částečně svobodná

(2022: částečně svobodná)

Celkové bodové hodnocení: 60/100

(2022: 56/100)

Stav: částečně svobodná

(2022: částečně svobodná)

Celkové bodové hodnocení: 68/100

(2022: 67/100)

Stav: částečně svobodná

(2022: částečně svobodná)

Celkové bodové hodnocení: 67/100

(2022: 67/100)

Stav: částečně svobodná

(2022: částečně svobodná)

Celkové bodové hodnocení: 60/100

(2022: 62/100)

Stav: částečně svobodná

(2022: částečně svobodná)

Celkové bodové hodnocení: 32/100

(2022: 32/100)

Stav: nesvobodná

(2022: nesvobodná)

Celkové bodové hodnocení: 58/100

(2022: 58/100)

Stav: částečně svobodná

(2022: částečně svobodná)

Celkové bodové hodnocení: 62/100

(2022: 62/100)

Stav: částečně svobodná

(2022: částečně svobodná)

Celkové bodové hodnocení: 50/100

(2022: 61/100)

Stav: částečně svobodná

(2022: částečně svobodná)

Index demokracie 2022 – The Economist Intelligence Unit

https://www.eiu.com/n/campaigns/democracy-index-2022/

Celkové bodové hodnocení: 6,41/10

(2021: 6,11/10)

Pořadí: 64/167

(2021: 68/167)

Typ režimu: demokracie s nedostatky

(2021: demokracie s nedostatky)

Celkové bodové hodnocení: 5,00/10

(2021: 5,04/10)

Pořadí: 97/167

(2021: 95/167)

Typ režimu: hybridní režim

(2021: hybridní režim)

nepoužije se

Celkové bodové hodnocení: 6,10/10

(2021: 6,03/10)

Pořadí: 72/167

(2021: 73/167)

Typ režimu: demokracie s nedostatky

(2021: demokracie s nedostatky)

Celkové bodové hodnocení: 6,45/10

(2021: 6,02/10)

Pořadí: 61/167

(2021: 74/167)

Typ režimu: demokracie s nedostatky

(2021: demokracie s nedostatky)

Celkové bodové hodnocení: 6,33/10

(2021: 6,36/10)

Pořadí: 68/167

(2021: 63/167)

Typ režimu: demokracie s nedostatky

(2021: demokracie s nedostatky)

Celkové bodové hodnocení: 4,35/10

(2021: 4,35/10)

Pořadí: 103/167

(2021: 103/167)

Typ režimu: hybridní režim

(2021: hybridní režim)

Celkové bodové hodnocení: 5,20/10

(2021: 5,12/10)

Pořadí: 90/167

(2021: 91/167)

Typ režimu: hybridní režim

(2021: hybridní režim)

Celkové bodové hodnocení: 6,23/10

(2021: 6,10/10)

Pořadí: 69/167

(2021: 69/167)

Typ režimu: demokracie s nedostatky

(2021: demokracie s nedostatky)

Celkové bodové hodnocení: 5,42/10

(2021: 5,57/10)

Pořadí: 87/167

(2021: 86/167)

Typ režimu: hybridní režim

(2021: hybridní režim)

Světový index svobody tisku 2023 – Reportéři bez hranic

https://rsf.org/en/index

Globální bodové hodnocení: 57,86/100

(2022: 56,41/100)

Pořadí: 96/180

(2022: 103/180)

Globální bodové hodnocení: 65,43/100

(2022: 65,64/100)

Pořadí: 64/180

(2022: 67/180)

Globální bodové hodnocení: 68,38/100

(2022: 67,00/100)

Pořadí: 56/180

(2022: 61/180)

Globální bodové hodnocení: 74,35/100

(2022: 68,44/100)

Pořadí: 38/180

(2022: 57/180)

Globální bodové hodnocení: 74,28/100

(2022: 66,54/100)

Pořadí: 39/180

(2022: 63/180)

Globální bodové hodnocení: 59,16/100

(2022: 61,51/100)

Pořadí: 91/180

(2022: 79/180)

Globální bodové hodnocení: 33,97/100

(2022: 41,25/100)

Pořadí: 165/180

(2022: 149/180)

Globální bodové hodnocení: 61,69/100

(2022: 59,30/100)

Pořadí: 77/180

(2022: 89/180)

Globální bodové hodnocení: 77,62/100

(2022: 73,47/100)

Pořadí: 28/180

(2022: 40/180)

Globální bodové hodnocení: 61,19/100

(2022: 55,76/100)

Pořadí: 79/180

(2022: 106/180)

Index právního státu 2022 – World Justice Project

https://worldjusticeproject.org/rule-of-law-index/global/2022/

Celkové bodové hodnocení: 0,49/1

(2021: 0,49/1)

Pořadí ve světě: 87/140

(2021: 83/139)

Celkové bodové hodnocení: 0,52/1

(2021: 0,52/1)

Pořadí ve světě: 70/140

(2021: 72/139)

Celkové bodové hodnocení: 0,56/1

(2021: 0,55/1)

Pořadí ve světě: 57/140

(2021: 60/139)

Celkové bodové hodnocení: 0,53/1

(2021: 0,53/1)

Pořadí ve světě: 63/140

(2021: 64/139)

nepoužije se

Celkové bodové hodnocení: 0,49/1

(2021: 0,49/1)

Pořadí ve světě: 83/140

(2021: 81/139)

Celkové bodové hodnocení: 0,42/1

(2021: 0,42/1)

Pořadí ve světě: 116/140

(2021: 117/139)

Celkové bodové hodnocení: 0,60/1

(2021: 0,61/1)

Pořadí ve světě: 49/140

(2021: 49/139)

Celkové bodové hodnocení: 0,52/1

(2021: 0,51/1)

Pořadí ve světě: 68/140

(2021: 73/139)

Celkové bodové hodnocení: 0,50/1

(2021: 0,51/1)

Pořadí ve světě: 76/140

(2021: 74/139)

Celosvětové ukazatele správy (Worldwide Governance Indicators) 2022 – právní stát, Skupina Světové banky

http://info.worldbank.org/governance/wgi/

Percentilové umístění: 47,17/100

Percentilové umístění: 41,5/100

Percentilové umístění: 39,62/100

Percentilové umístění: 50,00/100

Percentilové umístění: 48,58/100

Percentilové umístění: 49,06/100

Percentilové umístění: 36,79/100

Percentilové umístění: 56,60/100

Percentilové umístění:

41,98/100

Percentilové umístění:

18,87/100

Celosvětové ukazatele správy (Worldwide Governance Indicators) 2022 – efektivita veřejné správy, Skupina Světové banky

http://info.worldbank.org/governance/wgi/

Percentilové umístění: 56,60/100

Percentilové umístění: 12,74/100

Percentilové umístění: 44,34/100

Percentilové umístění: 49,53/100

Percentilové umístění: 51,42/100

Percentilové umístění: 57,08/100

Percentilové umístění:

43,87/100

Percentilové umístění: 72,64/100

Percentilové umístění: 40,57/100

Percentilové umístění: 33,02/100

Celosvětové ukazatele správy (Worldwide Governance Indicators) 2022 – kontrola korupce, Skupina Světové banky

http://info.worldbank.org/governance/wgi/

Percentilové umístění: 38,68/100

Percentilové umístění: 25,94/100

Percentilové umístění: 47,17/100

Percentilové umístění: 43,87/100

Percentilové umístění: 50,94/100

Percentilové umístění: 35,38/100

Percentilové umístění: 34,91/100

Percentilové umístění: 72,17/100

Percentilové umístění: 42,92/100

Percentilové umístění: 29,25/100

Index vnímání korupce 2022 – Transparency International

https://www.transparency.org/en/cpi/2022

Bodové hodnocení: 36/100

(2021: 35/100)

Pořadí: 101/180

(2021: 110/180)

Bodové hodnocení: 34/100

(2021: 35/100)

Pořadí: 110/180

(2021: 110/180)

Bodové hodnocení: 41/100

(2021: 39/100)

Pořadí: 84/180

(2021: 87/180)

Bodové hodnocení: 40/100

(2021: 39/100)

Pořadí: 85/180

(2021: 87/180)

Bodové hodnocení: 45/100

(2021: 46/100)

Pořadí: 65/180

(2021: 64/180)

Bodové hodnocení: 36/100

(2021: 38/100)

Pořadí: 101/180

(2021: 96/180)

Bodové hodnocení: 36/100

(2021: 38/100)

Pořadí: 101/180

(2021: 96/180)

Bodové hodnocení: 56/100

(2021: 55/100)

Pořadí: 41/180

(2021: 45/180)

Bodové hodnocení: 39/100

(2021: 36/100)

Pořadí: 91/180

(2021: 105/180)

Bodové hodnocení: 33/100

(2021: 32/100)

Pořadí: 116/180

(2021: 122/180)

STATISTICKÉ ÚDAJE (ke dni 31. 8. 2023), část 1 (Albánie – Černá Hora)

Demografie

Pozn.

Albánie

Bosna a Hercegovina

Kosovo

Severní Makedonie

Černá Hora

EU-27

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2020

2021

Populace celkem (v tisících)

2 846 s

2 830 s

1 782 s

1 798 s

2 076 s

2 069 s

622 s

621 s

447 485 s

447 001 bps

Podíl skupiny 15–64 let v celkové populaci (v %)

68,4 s

68,2 s

67,1 s

67,3 s

69,3 s

69,1 s

66,5 s

66,2 s

64,3 ps

64,1 bps

Hrubá míra přirozeného pohybu populace (na 1 000 obyvatel)

0,2

–1,2

7,4 ep

–3,2

–5,1

–0,3

–3,4

–2,5 ep

–2,7 bep

Naděje dožití při narození, muži (v letech)

75,2

73,6

72,2

71,1 b

73,2

70,8

77,5 ep

77,2 bep

Naděje dožití při narození, ženy (v letech)

79,6

77,7

76,7

75,5 b

78,8

77,0

83,2 ep

82,9 bep

Trh práce

Pozn.

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2020

2021

Míra ekonomické aktivity osob ve věku 20–64 let: podíl ekonomicky aktivní populace ve věku 20–64 let (v %)

Celkem

1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

75,3 ew

75,1 ew

62,3 bw

63,4 bw

42,9 w

43,9 w

70,5

70,5 w

67,2

64,7 w

77,6

78,4 b

Muži

1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

83,9 ew

84,2 ew

75,4 bw

76,7 bw

63,0 w

63,8 w

82,5

83,2 w

74,6

71,7 w

83,6

84,0 b

Ženy

1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

66,9 ew

66,3 ew

49,1 bw

50,0 bw

23,1 w

24,4 w

58,2

57,4 w

59,9

57,8 w

71,7

72,9 b

Míra zaměstnanosti, skupina 20–64 let (v % populace)

Celkem

1) 2) 3) 4) 5) 6)

66,3 ew

52,5 bw

52,6 bw

32,3 w

35,1 w

59,1

59,5 w

55,2

54,2 w

72,2

73,1 b

Muži

1) 2) 3) 4) 5) 6)

74,0 ew

74,6 ew

64,9 bw

66,0 bw

48,8 w

51,9 w

68,9

69,5 w

61,7

59,8 w

78,0

78,5 b

Ženy

1) 2) 3) 4) 5) 6)

58,8 ew

58,3 ew

40,0 bw

39,1 bw

16,0 w

18,5 w

49,0

49,2 w

48,8

48,7 w

66,5

67,6 b

Osoby ve věku 15–24 let, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, v % populace v této věkové skupině

1) 2) 8) 5) 4) 9)

26,6 w

24,0 w

21,6 w

19,9 w

33,6 w

32,1 w

19,6

17,9 w

21,1

20,2 w

11,1

10,8 b

Trh práce (pokr.)

Poznámka

Albánie

Bosna a Hercegovina

Kosovo

Severní Makedonie

Černá Hora

EU-27

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2019

2020

2021

2020

2021

2020

Osoby ve věku 15–29 let, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, v % populace v této věkové skupině

1) 2) 8) 5) 4) 9)

27,9 w

26,1 w

25,9 w

25,1 w

40,4 w

36,6 w

26,2

24,3 w

26,6

26,5 w

13,8

13,1 b

Zaměstnanost podle hlavních odvětví

Zemědělství, lesnictví a rybolov (v %)

1) 2) 3) 4) 5) 6) 10)

36,1 ew

33,8 ew

12,0 bw

9,4 bw

4,8 w

2,8 w

12,0 s

11,5 w

7,5 s

6,4 w

4,3 s

3,8 bs

Průmysl (v %)

1) 2) 3) 4) 5) 6) 10)

13,4 ew

13,8 ew

23,9 bw

24,4 bw

16,3 w

14,8 w

23,9 s

23,9 w

10,1 s

10,2 w

18,2 s

18,0 bs

Stavebnictví (v %)

1) 2) 3) 4) 5) 6) 10)

7,0 ew

8,1 ew

9,5 bw

9,1 bw

11,1 w

10,5 w

6,9 s

6,8 w

8,3 s

6,7 w

6,6 s

6,6 bs

Služby (v %)

1) 2) 3) 4) 5) 6) 10)

43,5 ew

44,3 ew

54,7 bw

57,0 bw

67,9 w

71,9 w

57,1 s

57,7 w

73,5 s

76,7 w

70,1 s

70,9 bs

Podíl osob zaměstnaných ve veřejném sektoru na celkové zaměstnanosti, osoby ve věku 20–64 let (v %)

11) 12) 13) 5) 4)

15,5 ew

16,3 ew

19,1 bw

19,8 bw

28,7 w

28,3 w

24,4 w

25,6 w

30,5 w

32,7 w

Osoby zaměstnané v soukromém sektoru jako podíl celkové zaměstnanosti, osoby ve věku 20–64 let (v %)

14) 1) 13) 2) 5)

84,5 ew

83,7 ew

80,9 bw

80,2 bw

71,3 w

71,7 w

75,6 w

74,4 w

65,6 w

63,7 w

Míra nezaměstnanosti (v % pracovní síly)

Celkem

1) 2) 3) 4) 5) 6) 15) 16)

11,8 ew

11,6 ew

15,9 bw

17,4 bw

25,8 w

20,6 w

16,4

15,7 w

17,9

16,6 w

7,1

7,1 b

Muži

1) 2) 3) 4) 5) 6) 15) 16)

11,6 ew

11,4 ew

14,2 bw

14,4 bw

23,4 w

18,9 w

16,7

16,4 w

17,5

17,1 w

6,8

6,8 b

Ženy

1) 2) 3) 4) 5) 6) 15) 16)

12,0 ew

11,8 ew

18,6 bw

22,0 bw

32,2 w

24,9 w

15,9

14,6 w

18,4

15,9 w

7,4

7,4 b

Mladí lidé ve věku 15–24 let

1) 2) 3) 4) 5) 6)

26,5 ew

27,1 ew

36,6 bw

38,3 bw

49,1 w

38,0 w

35,7

36,4 w

36,0

37,1 w

16,8

16,7 b

Dlouhodobá (>12 měsíců)

1) 2) 3) 4) 5) 6) 15) 16)

7,0 ew

7,3 ew

11,9 bw

13,7 bw

18,4 w

14,5 w

12,4

12,5 w

13,4

11,0 w

2,5

2,8

Průměrné měsíční nominální mzdy a platy (v EUR)

17) 18) 19) 20) 21) 6)

434 sw

474 sw

489 sw

510 sw

466 sw

484 sw

441 sw

466 sw

524 sw

532 sw

Vzdělávání

Pozn.

Albánie

Bosna a Hercegovina

Kosovo

Severní Makedonie

Černá Hora

EU-27

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2019

2020

2021

2020

2021

2020

Osoby předčasně opouštějící vzdělávací systém: procento populace ve věku 18–24 let s nejvýše nižším sekundárním vzděláním, které se neúčastní dalšího vzdělávání nebo odborné přípravy (v %)

1) 2) 8) 5) 4)

15,6 w

17,4 w

4,7 w

7,8 w

7,0 w

5,7

4,6 w

3,6

6,7 w

9,9

9,8 b

Veřejné výdaje na vzdělávání v poměru k HDP (%)

6) 22) 23)

3,3 psw

3,1 sw

4,3 sw

4,6 sw

4,3 sw

5,0 d

Procento populace ve věku 20–24 let s nejvýše nižším sekundárním vzděláním, celkem

1) 2) 3) 4) 5) 6) 24)

17,9 w

17,2 w

5,8 bw

6,1 bw

10,2 w

9,8 w

6,1

4,9 w

2,8 w

15,7

15,6 b

Procento populace ve věku 20–24 let s nejvýše nižším sekundárním vzděláním, muži

1) 2) 3) 4) 5) 6)

18,5 w

18,4 w

5,8 bw

6,8 bw

9,1 w

10,3 w

5,9

4,9 w

3,4 w

18,5

18,1 b

Procento populace ve věku 20–24 let s nejvýše nižším sekundárním vzděláním, ženy

1) 2) 3) 4) 5) 6)

17,4 w

16,1 w

5,9 bw

5,3 bw

11,5 w

9,4 w

6,2

4,9 w

2,2 w

12,9

12,9 b

Procento populace ve věku 20–24 let s vyšším sekundárním vzděláním nebo postsekundárním vzděláním nižším než terciární, celkem

1) 2) 3) 4) 5) 6)

51,5 w

56,3 w

84,2 bw

84,5 bw

78,8 w

75,6 w

85,2

88,8 w

83,3

85,2 w

66,8

65,7 b

Procento populace ve věku 20–24 let s vyšším sekundárním vzděláním nebo postsekundárním vzděláním nižším než terciární, muži

1) 2) 3) 4) 5) 6)

60,2 w

65,0 w

86,1 bw

86,5 bw

83,1 w

78,4 w

89,0

91,8 w

85,7

87,6 w

67,5

66,3 b

Procento populace ve věku 20–24 let s vyšším sekundárním vzděláním nebo postsekundárním vzděláním nižším než terciární, ženy

1) 2) 3) 4) 5) 6)

42,4 w

48,1 w

82,3 bw

82,4 bw

73,8 w

72,6 w

81,1

85,7 w

80,6

82,6 w

66,0

65,1 b

Procento populace ve věku 30–34 let s terciárním vzděláním, celkem

1) 2) 3) 4) 5) 6)

33,2 ew

32,1 ew

28,4 bw

28,8 bw

29,1 w

32,3 w

39,7

36,9 w

38,4

39,0 w

41,1

41,9 b

Procento populace ve věku 30–34 let s terciárním vzděláním, muži

1) 2) 3) 4) 5) 6)

26,7 ew

25,4 ew

23,2 bw

23,9 bw

28,1 w

30,8 w

34,3

31,8 w

35,1

34,9 w

36,0

36,6 b

Procento populace ve věku 30–34 let s terciárním vzděláním, ženy

1) 2) 3) 4) 5) 6)

40,0 ew

39,3 ew

34,0 bw

30,3 w

34,0 w

45,3

42,3 w

41,7

43,0 w

46,2

47,2 b

Národní účty	Pozn.	Albánie		Bosna a Hercegovina		Kosovo		Severní Makedonie		Černá Hora		EU-27
		2020	2021	2020	2021	2020	2021	2019	2020	2021	2020	2021	2020
Hrubý domácí produkt
V běžných cenách (v milionech EUR)	6) 23)	13 310	15 157 p	17 756	19 995	6 772	7 958	10 852	11 688 p	4 186	4 955	13 471 071	14 567 204
Na hlavu (v EUR)	6) 23)	4 690	5 390 p	:	:	3 800 s	4 426 s	5 240 e	5 672 sw	6 740	8 000	30 050	32 520
Ve standardech kupní síly (PPS) na hlavu		9 213	10 296 p	10 200	:	:	:	11 349 e	:	13 436	15 538	30 054	32 524
Ve standardech kupní síly (PPS) na hlavu v poměru k průměru EU (EU-27 = 100)		30,7	31,7	33,1 s	:	:	:	37,8	:	44,7	47,8	100	100
Reálná míra změny (objem) ve srovnání s předchozím rokem (v %)	6) 23)	–3,5 p	:	–3,0	7,4	–5,3	10,7	–4,7	3,9 p	–15,3	13,0	–5,6	5,6
Hrubá přidaná hodnota podle hlavních odvětví
Zemědělství, lesnictví a rybolov (v %)	6) 23) 25)	21,9	21,1 p	7,0	6,0	8,9	8,6	9,8	8,4 p	9,1	8,0	1,8	1,8
Průmysl (v %)	6) 23) 25)	12,8	12,9 p	22,8	24,5	24,1	23,6	19,8	19,6 p	13,5	12,5	19,7	20,0
Stavebnictví (v %)	6) 23) 25)	10,2	10,9 p	5,4	5,1	9,3	10,6	6,0	6,3 p	7,3	5,8	5,5	5,5
Služby (v %)	6) 23) 25)	55,2 s	55,2 ps	64,7 s	64,3 s	57,7 s	57,2 s	64,3 s	65,8 ps	70,0 s	73,8 s	73,0 s	72,7 s

Platební bilance	Poznámka	2020	2021	2020	2021	2020	2021	2020	2021	2020	2021	2020	2021
Čisté přímé zahraniční investice (ze zahraničí / do zahraničí) (v milionech EUR)	63) 64) 59) 65) 66)	893,6 s	988,8 s	322,2 w	459,8 w	286,6 w	320,4 w	154,7 w	387,5 w	470,5 w	581,6 w	c	–318 026,0 s
Čisté (vnitřní – vnější) přímé zahraniční investice (v % HDP)	63) 64) 67) 23)	6,71 s	6,52 ps	1,84 sw	2,41 sw	4,23 s	4,03 s	1,45 psw	3,32 ps	11,24 sw	11,74 sw	c	–2,18 s
Čisté (vnitřní – vnější) přímé zahraniční investice v poměru k EU-27 (v milionech EUR)	68) 59) 65) 69) 66)	506,8 s	652,5 s	226,3 w	186,8 w	135,6 s	189,1 s	11,1 w	390,0 s	92,9 w	180,1 w	c	–56 205,8 s
Čisté (vnitřní – vnější) přímé zahraniční investice v poměru k EU-27 (v % HDP)	68) 70) 23)	3,81 s	4,30 s	1,29 sw	0,98 sw	2,00 s	2,38 s	0,10 psw	3,34 s	2,22 sw	3,64 sw	c	–0,39 s
Remitence jako % HDP	71) 72) 23)	5,06 s	5,02 ps	7,26 s	7,78 s	14,47 s	14,49 s	3,07 s	2,95 ps	6,26 s	6,82 s	0,15 s	0,14 s

Zahraniční obchod se zbožím	Pozn.	Albánie		Bosna a Hercegovina		Kosovo		Severní Makedonie		Černá Hora		EU-27
		2020	2021	2020	2021	2020	2021	2019	2020	2021	2020	2021	2020
Podíl vývozu do zemí EU-27 na hodnotě celkového vývozu (v %)	26) 27)	74,7 s	72,2 s	72,4 s	72,8 s	34,5 s	31,5 s	77,5 s	77,1 s	37,7 s	31,1 s	:	:
Podíl dovozu ze zemí EU-27 na hodnotě celkového dovozu (v %)	26) 27)	57,9 s	54,4 s	60,8 s	58,9 s	45,8 s	44,3 s	46,3 s	46,2 s	44,2 s	45,7 s	:	:
Obchodní bilance (v milionech EUR)	26) 28) 27)	–2 670	–3 533	–3 254	–3 744	–2 822	–3 929	–1 818	–2 678	–1 739	–2 067	215 288	55 040
Mezinárodní obchod se zbožím a službami v poměru k HDP
Dovoz (v % HDP)	6) 23)	37,2	44,7 p	47,9	53,9	53,9	65,2	70,5	82,3 p	61,0	62,2	42,8	46,7
Vývoz (v % HDP)	6) 23)	22,7	31,3 p	34,2	42,2	21,7	33,4	57,8	66,2 p	26,0	42,8	46,4	50,5

Veřejné finance	Pozn.	2020	2021	2020	2021	2020	2021	2020	2021	2020	2021	2020	2021
Přebytek (+) / deficit (–) veřejných financí (v %)	29) 30) 31) 23)	–6,8 w	–6,8 w	–5,3 w	:	–5,2 w	:	–8,1 w	:	–10,7 ew	:	–6,7	–4,8
Veřejné zadlužení (v %)	32) 29) 33) 31) 34) 23)	72,7 w	76,7 w	36,6 w	w	21,8 w	:	51,2 w	:	103,1 w	:	90,0	88,0

Finanční ukazatele

Pozn.

Albánie

Bosna a Hercegovina

Kosovo

Severní Makedonie

Černá Hora

EU-27

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2019

2020

2021

2020

2021

2020

Roční změna spotřebitelských cen (v %)

35) 36) 37) 38)

2,2 d

2,3 d

–1,1 w

2,0 w

0,2 d

3,4 d

1,2 d

3,4 d

–0,5 d

2,5 d

0,7

2,9

Soukromý dluh, konsolidovaný, v poměru k HDP (v %)

39) 40)

:

:

–1,2 w

:

:

:

:

:

:

:

:

:

Celkové vnější zadlužení v poměru k HDP (v %)

41) 42) 43) 44) 23)

64,2 s

64,4 ps

64,3 sw

60,1 sw

37,2 sw

37,4 sw

78,7 s

81,9 ps

221,6 s

191,5 s

:

:

Celkové zadlužení v cizí měně v poměru k HDP (v %)

45)

66 w

:

:

:

:

:

:

:

17 w

:

:

:

Úroková sazba u úvěrů (ročních) per annum (v %)

46) 47) 48) 49) 50) 51) 52)

6,05 w

5,91 w

3,05 w

3,20 w

6,21 w

5,96 w

2,00 w

1,75 w

5,84 w

5,66 w

:

:

Úroková sazba u vkladů (ročních) per annum (v %)

46) 53) 48) 54) 55) 50) 56) 57)

0,40 w

0,48 w

0,07 w

0,05 w

1,49 w

1,33 w

0,15 w

0,15 w

0,40 w

0,35 w

:

:

Hodnota rezervních aktiv (včetně zlata) (v milionech EUR)

48) 41) 42) 43) 58) 59)

3 942,4 w

4 972,2 w

7 091,0 w

8 359,1 w

900,8 w

1 100,3 w

3 359,9 w

3 643,3 w

1 738,5 w

1 748,8 w

:

:

Mezinárodní rezervy – vyjádřeno v měsících dovozu

60) 48) 41) 42) 61) 62)

9,6 sw

17,0 sw

10,0 sw

:

3,0 sw

:

5,3 sw

:

8,2 sw

:

:

:

Podnikání	Pozn.	Albánie		Bosna a Hercegovina		Kosovo		Severní Makedonie		Černá Hora		EU-27
		2020	2021	2020	2021	2020	2021	2019	2020	2021	2020	2021	2020
Index průmyslové výroby (2015 = 100)	73) 74) 75) 76)	89,5 w	113,0 w	96,7	106,2	:	:	102,4	103,9	105,8	110,3	98,5	107,5

Infrastruktura	Pozn.	2020	2021	2020	2021	2020	2021	2020	2021	2020	2021	2020	2021
Hustota železniční sítě (tratě v provozu na tisíc km²)	77) 78) 79) 80) 81) 82)	7,8 sw	7,8 s	19,9 sw	19,9 sw	30,5 sw	30,5 sw	26,9 s	26,9 s	18,0 s	18,0 s	:	:
Délka dálnic (v kilometrech)	83)	22	25	218	218	137 w	137 w	335	335	z	z	:	:

Energetika	Pozn.	2020	2021	2020	2021	2020	2021	2020	2021	2020	2021	2020	2021
Čistý dovoz energie v poměru k HDP	84)	1,7 s	2,7 ps	2,7 s	3,5 s	4,2 s	6,7 s	4,8 s	7,7 ps	2,6 s	4,1 s	1,6 s	2,7 s

STATISTICKÉ ÚDAJE (ke dni 31. 8. 2023), část 2 (Srbsko – Ukrajina)

Demografie

Pozn.

Srbsko

Turecko

Gruzie

Moldavsko

Ukrajina

EU-27

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2020

2021

Populace celkem (v tisících)

6 927 s

6 872 s

83 155 s

83 614 s

3 717 s

3 729 s

2 640 s

2 597 ps

41 733 s

41 419 s

447 485 s

447 001 bps

Podíl skupiny 15–64 let v celkové populaci (v %)

64,8 s

64,5 s

67,8 s

67,7 s

64,5 s

64,2 s

:

66,7 ps

67,6 s

67,4 s

64,3 ps

64,1 bps

Hrubá míra přirozeného pohybu populace (na 1 000 obyvatel)

–8,0

–10,9

:

:

–1,1

–3,8

–3,8 ep

:

–7,8

–10,7 e

–2,5 ep

–2,7 bep

Naděje dožití při narození, muži (v letech)

71,6

70,0

:

:

:

:

:

:

:

:

77,5 ep

77,2 bep

Naděje dožití při narození, ženy (v letech)

77,5

75,7

:

:

:

:

:

:

:

:

83,2 ep

82,9 bep

Trh práce

Pozn.

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2020

2021

Míra ekonomické aktivity osob ve věku 20–64 let: podíl ekonomicky aktivní populace ve věku 20–64 let (v %)

Celkem

1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

72,5

75,0 b

58,7

61,2 bw

63,2 bw

64,5 w

51,1 w

52,8 w

72,0 w

71,9 w

77,6

78,4 b

Muži

1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

79,9

82,6 b

79,8

82,3 bw

74,0 bw

76,2 w

55,5 w

57,8 w

78,4 w

78,2 w

83,6

84,0 b

Ženy

1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

65,2

67,4 b

37,5

40,0 bw

52,8 bw

53,4 w

47,0 w

48,1 w

66,0 w

66,0 w

71,7

72,9 b

Míra zaměstnanosti, skupina 20–64 let (v % populace)

Celkem

1) 2) 3) 4) 5) 6)

65,9

66,7 b

51,0

53,9 bw

51,1 bw

50,6 w

49,1 w

51,1 w

65,2 w

64,8 w

72,2

73,1 b

Muži

1) 2) 3) 4) 5) 6)

72,9

74,2 b

70,1

73,6 bw

58,7 bw

58,1 w

53,1 w

55,6 w

70,8 w

70,8 w

78,0

78,5 b

Ženy

1) 2) 3) 4) 5) 6)

58,9

59,3 b

32,0

34,1 bw

43,9 bw

43,5 w

45,5 w

46,9 w

60,0 w

59,3 w

66,5

67,6 b

Osoby ve věku 15–24 let, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, v % populace v této věkové skupině

1) 2) 8) 5) 4) 9)

15,9

16,4 b

28,3

24,7 bw

28,5 bw

26,8 w

17,6 w

17,2 w

15,5 w

14,3 w

11,1

10,8 b

Trh práce (pokr.)

Poznámka

Srbsko

Turecko

Gruzie

Moldavsko

Ukrajina

EU-27

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2019

2020

2021

2020

2021

2020

Osoby ve věku 15–29 let, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, v % populace v této věkové skupině

1) 2) 8) 5) 4) 9)

20,0

18,8 b

32,0

28,4 bw

35,1 bw

34,6 w

26,0 w

26,4 w

20,0 w

19,8 w

13,8

13,1 b

Zaměstnanost podle hlavních odvětví

Zemědělství, lesnictví a rybolov (v %)

1) 2) 3) 4) 5) 6) 10)

14,6 s

15,0 bs

17,6 s

17,2 bw

19,8 bw

18,9 w

21,1 w

21,5 w

14,1 w

4,3 s

3,8 bs

Průmysl (v %)

1) 2) 3) 4) 5) 6) 10)

22,6 s

23,7 bs

20,5 s

21,3 bw

11,4 bw

11,3 w

14,6 w

14,4 w

17,8 w

18,2 w

18,2 s

18,0 bs

Stavebnictví (v %)

1) 2) 3) 4) 5) 6) 10)

5,4 s

6,0 bs

5,7 s

6,2 bw

6,9 bw

7,8 w

7,2 w

7,7 w

7,0 w

6,6 s

6,6 bs

Služby (v %)

1) 2) 3) 4) 5) 6) 10)

57,5 s

55,3 bs

56,2 s

55,3 bw

61,9 bw

62,1 w

57,1 w

56,4 w

61,1 w

60,7 w

70,1 s

70,9 bs

Podíl osob zaměstnaných ve veřejném sektoru na celkové zaměstnanosti, osoby ve věku 20–64 let (v %)

11) 12) 13) 5) 4)

26,4 w

25,8 w

17,7 w

16,9 bw

23,5 bw

24,3 w

29,6 w

28,6 w

Osoby zaměstnané v soukromém sektoru jako podíl celkové zaměstnanosti, osoby ve věku 20–64 let (v %)

14) 1) 13) 2) 5)

73,6 w

74,2 w

82,3 w

83,1 bw

76,5 bw

75,7 w

70,4 w

71,4 w

Míra nezaměstnanosti (v % pracovní síly)

Celkem

1) 2) 3) 4) 5) 6) 15) 16)

9,1

11,1 b

13,2

12,0 bw

18,5 bw

20,6 w

3,8 w

3,2 w

9,5 w

9,8 w

7,1

7,1 b

Muži

1) 2) 3) 4) 5) 6) 15) 16)

8,8

10,2 b

12,4

10,7 bw

20,2 bw

22,7 w

4,3 w

3,9 w

9,8 w

9,5 w

6,8

6,8 b

Ženy

1) 2) 3) 4) 5) 6) 15) 16)

9,5

12,1 b

14,9

14,8 bw

16,2 bw

17,8 w

3,3 w

2,5 w

9,1 w

10,1 w

7,4

7,4 b

Mladí lidé ve věku 15–24 let

1) 2) 3) 4) 5) 6)

26,6

26,4 b

25,1

22,6 bw

39,4 bw

42,9 w

10,9 w

9,2 w

19,3 w

19,1 w

16,8

16,7 b

Dlouhodobá (>12 měsíců)

1) 2) 3) 4) 5) 6) 15) 16)

4,5

4,9

3,3

3,7 bw

5,8 bw

7,2 w

0,7 w

0,8 w

2,0 w

2,4 w

2,5

2,8

Průměrné měsíční nominální mzdy a platy (v EUR)

17) 18) 19) 20) 21) 6)

706 sw

772 sw

384 sw

256 sw

296 sw

372 sw

376 sw

447 sw

334 sw

453 sw

Vzdělávání

Pozn.

Srbsko

Turecko

Gruzie

Moldavsko

Ukrajina

EU-27

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2019

2020

2021

2020

2021

2020

1) 2) 8) 5) 4)

5,6

6,3 b

26,7

23,0 bw

8,2 w

7,3 w

16,9 w

19,6 w

9,9

9,8 b

Veřejné výdaje na vzdělávání v poměru k HDP (%)

6) 22) 23)

3,5 sw

3,3 psw

4,0

3,5 sw

3,8 psw

3,6 sw

5,4 sw

5,0 d

Procento populace ve věku 20–24 let s nejvýše nižším sekundárním vzděláním, celkem

1) 2) 3) 4) 5) 6) 24)

6,4

6,7 b

34,4

29,5 bw

7,9 w

7,3 w

21,2 w

23,3 w

2,9 w

2,7 w

15,7

15,6 b

Procento populace ve věku 20–24 let s nejvýše nižším sekundárním vzděláním, muži

1) 2) 3) 4) 5) 6)

6,0

7,7 b

36,7

31,6 bw

8,3 w

7,4 w

24,5 w

27,3 w

3,1 w

2,9 w

18,5

18,1 b

Procento populace ve věku 20–24 let s nejvýše nižším sekundárním vzděláním, ženy

1) 2) 3) 4) 5) 6)

6,8

5,7 b

32,2

27,3 bw

7,5 w

7,2 w

18,0 w

19,4 w

2,8 w

2,5 w

12,9

12,9 b

Procento populace ve věku 20–24 let s vyšším sekundárním vzděláním nebo postsekundárním vzděláním nižším než terciární, celkem

1) 2) 3) 4) 5) 6)

85,4

85,3 b

43,1

47,8 bw

77,3 w

77,2 w

69,4 w

68,2 w

54,9 w

55,2 w

66,8

65,7 b

Procento populace ve věku 20–24 let s vyšším sekundárním vzděláním nebo postsekundárním vzděláním nižším než terciární, muži

1) 2) 3) 4) 5) 6)

87,5

86,3 b

45,3

51,1 bw

82,4 w

84,0 w

68,7 w

66,4 w

59,6 w

58,9 w

67,5

66,3 b

Procento populace ve věku 20–24 let s vyšším sekundárním vzděláním nebo postsekundárním vzděláním nižším než terciární, ženy

1) 2) 3) 4) 5) 6)

83,2

84,1 b

40,8

44,5 bw

71,3 w

70,2 w

69,9 w

50,0 w

51,3 w

66,0

65,1 b

Procento populace ve věku 30–34 let s terciárním vzděláním, celkem

1) 2) 3) 4) 5) 6)

33,0

35,3 b

33,1

35,5 bw

38,2 w

35,5 w

31,5 w

31,8 w

57,1 w

58,0 w

41,1

41,9 b

Procento populace ve věku 30–34 let s terciárním vzděláním, muži

1) 2) 3) 4) 5) 6)

27,1

27,7 b

33,9

36,1 bw

33,6 w

32,3 w

24,3 w

28,6 w

49,7 w

51,4 w

36,0

36,6 b

Procento populace ve věku 30–34 let s terciárním vzděláním, ženy

1) 2) 3) 4) 5) 6)

39,1

43,2 b

32,2

35,0 bw

42,7 w

38,9 w

38,2 w

34,7 w

64,8 w

46,2

47,2 b

Národní účty

Pozn.

Srbsko

Turecko

Gruzie

Moldavsko

Ukrajina

EU-27

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2019

2020

2021

2020

2021

2020

Hrubý domácí produkt

V běžných cenách (v milionech EUR)

6) 23)

46 815

53 329

626 742

689 547

13 871 w

15 732 w

10 116 w

11 569 w

137 133 w

168 710 w

13 471 071

14 567 204

Na hlavu (v EUR)

6) 23)

6 790

7 800

7 520

8 190

3 726 w

4 242 w

3 839 w

4 424 w

3 285 w

4 077 w

30 050

32 520

Ve standardech kupní síly (PPS) na hlavu

12 812

14 349

18 325

20 337

12 977 w

16 069 w

30 054

32 524

Ve standardech kupní síly (PPS) na hlavu v poměru k průměru EU (EU-27 = 100)

42,6

44,2

61,0

62,7

100

Reálná míra změny (objem) ve srovnání s předchozím rokem (v %)

6) 23)

–0,9

7,5

1,9

11,4

–6,8 w

10,5 w

–8,3 w

13,9 w

–3,8 w

3,4 w

–5,6

5,6

Hrubá přidaná hodnota podle hlavních odvětví

Zemědělství, lesnictví a rybolov (v %)

6) 23) 25)

7,6

7,5

6,2

8,3 w

7,4 w

10,8 w

12,3 w

10,8 w

12,7 w

1,8

Průmysl (v %)

6) 23) 25)

23,4

23,0

25,6

29,1

15,5 w

17,0 w

15,2 w

14,7 w

20,9 w

23,8 w

19,7

20,0

Stavebnictví (v %)

6) 23) 25)

6,6

7,3

5,9

5,7

8,7 w

7,5 w

11,5 w

9,3 w

3,3 w

3,2 w

5,5

Služby (v %)

6) 23) 25)

62,4 s

62,2 s

61,0 s

59,1 s

67,5 w

68,1 w

62,5 w

63,6 w

65,0 w

60,3 w

73,0 s

72,7 s

Platební bilance

Poznámka

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2020

2021

Čisté přímé zahraniční investice (ze zahraničí / do zahraničí) (v milionech EUR)

63) 64) 59) 65) 66)

2 938,5 w

3 656,9 w

3 942,6 s

5 832,2 s

498,7 w

783,6 w

133,4 w

322,7 w

–50,8 w

6 351,5 w

–318 026,0 s

Čisté (vnitřní – vnější) přímé zahraniční investice (v % HDP)

63) 64) 67) 23)

6,86 s

0,63 s

0,85 s

3,60 sw

4,98 sw

1,32 sw

2,79 sw

–0,04 sw

3,76 sw

–2,18 s

Čisté (vnitřní – vnější) přímé zahraniční investice v poměru k EU-27 (v milionech EUR)

68) 59) 65) 69) 66)

1 801,0 s

140,6 s

600,5 s

178,9 w

189,7 w

–691,7 w

4 748,7 w

–56 205,8 s

Čisté (vnitřní – vnější) přímé zahraniční investice v poměru k EU-27 (v % HDP)

68) 70) 23)

3,38 s

0,02 s

0,09 s

1,29 sw

1,21 sw

–0,50 sw

2,81 sw

–0,39 s

Remitence jako % HDP

71) 72) 23)

4,81 s

0,02 s

7,34 sw

8,65 sw

8,87 dpsw

0,75 psw

0,15 s

0,14 s

Zahraniční obchod se zbožím

Pozn.

Srbsko

Turecko

Gruzie

Moldavsko

Ukrajina

EU-27

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2019

2020

2021

2020

2021

2020

Podíl vývozu do zemí EU-27 na hodnotě celkového vývozu (v %)

26) 27)

66,2 s

65,8 s

41,1 s

20,9 ew

16,9 sw

66,4 sw

62,5 sw

Podíl dovozu ze zemí EU-27 na hodnotě celkového dovozu (v %)

26) 27)

55,6 s

53,9 s

33,1 s

31,1 s

23,0 ew

22,9 sw

45,6 sw

46,6 sw

Obchodní bilance (v milionech EUR)

26) 28) 27)

–5 019

–6 279

–42 293

–38 925

–3 838 sw

–5 171 sw

–2 572 sw

–2 166 sw

–4 438 sw

215 288

55 040

Mezinárodní obchod se zbožím a službami v poměru k HDP

Dovoz (v % HDP)

6) 23)

56,5

62,3

32,2

35,5

56,6 w

59,6 w

51,4 w

57,8 w

40,3 w

41,9 w

42,8

46,7

Vývoz (v % HDP)

6) 23)

48,2

54,5

28,7

35,3

37,3 w

43,2 w

27,9 w

30,6 w

38,8 w

40,7 w

46,4

50,5

Veřejné finance

Pozn.

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2020

2021

Přebytek (+) / deficit (–) veřejných financí (v %)

29) 30) 31) 23)

–8,0 w

–4,2 ew

–4,7 w

–9,3 w

–6,3 w

–5,1 ew

0,0 ew

–5,4 w

–3,3 w

–6,7

–4,8

Veřejné zadlužení (v %)

32) 29) 33) 31) 34) 23)

57,7 w

57,5 ew

39,8 w

60,1 w

49,6 w

33,1 w

32,6 w

60,4 w

49,0 w

90,0

88,0

Finanční ukazatele

Pozn.

Srbsko

Turecko

Gruzie

Moldavsko

Ukrajina

EU-27

2020

2021

2020

2021

2020

2021

2019

2020

2021

2020

2021

2020

Roční změna spotřebitelských cen (v %)

35) 36) 37) 38)

1,8 d

4,0 d

12,3 d

19,6 d

5,2 w

9,6 w

3,8 w

5,1 w

2,7 w

9,4 w

0,7

2,9

Soukromý dluh, konsolidovaný, v poměru k HDP (v %)

39) 40)

13,0 w

7,6 w

Celkové vnější zadlužení v poměru k HDP (v %)

41) 42) 43) 44) 23)

75,8 s

60,4 sw

54,3 sw

135,5 sw

124,0 sw

65,5 sw

66,9 sw

74,6 sw

67,8 sw

Celkové zadlužení v cizí měně v poměru k HDP (v %)

45)

Úroková sazba u úvěrů (ročních) per annum (v %)

46) 47) 48) 49) 50) 51) 52)

1,90 w

16,25 w

22,79 w

8,52 w

9,46 w

5,15 w

8,50 w

7,89 w

7,67 w

Úroková sazba u vkladů (ročních) per annum (v %)

46) 53) 48) 54) 55) 50) 56) 57)

0,10 w

13,51 w

17,85 w

8,46 w

9,13 w

0,15 w

4,50 w

7,22 w

6,95 w

Hodnota rezervních aktiv (včetně zlata) (v milionech EUR)

48) 41) 42) 43) 58) 59)

13 491,7 w

16 454,5 w

81 937,5 w

94 006,1 w

3 532,4 w

3 787,3 w

3 082,9 w

3 445,8 w

23 711,1 w

27 294,4 w

Mezinárodní rezervy – vyjádřeno v měsících dovozu

60) 48) 41) 42) 61) 62)

6,1 sw

4,9 sw

6,3 sw

5,4 sw

4,8 sw

7,1 sw

Podnikání	Pozn.	Srbsko		Turecko		Gruzie		Moldavsko		Ukrajina		EU-27
		2020	2021	2020	2021	2020	2021	2019	2020	2021	2020	2021	2020
Index průmyslové výroby (2015 = 100)	73) 74) 75) 76)	111,0	118,5	115,4	135,6	:	:	107,1 w	120,3 w	102,7 w	105,0 w	98,5	107,5

Infrastruktura	Pozn.	2020	2021	2020	2021	2020	2021	2020	2021	2020	2021	2020	2021
Hustota železniční sítě (tratě v provozu na tisíc km²)	77) 78) 79) 80) 81) 82)	37,9 sw	38,1 sw	13,3 sw	13,5 sw	22,6 sw	22,2 sw	34,0 sw	34,0 sw	32,8 sw	32,7 sw	:	:
Délka dálnic (v kilometrech)	83)	928	928 w	3 523	3 532	208 w	263 w	:	:	15 w	15 w	:	:

Energetika	Pozn.	2020	2021	2020	2021	2020	2021	2020	2021	2020	2021	2020	2021
Čistý dovoz energie v poměru k HDP	84)	2,9 s	4,0 s	3,3 s	5,2 s	1,0 sw	1,8 sw	:	:	:	:	1,6 s	2,7 s

Zdroj: Eurostat a/nebo statistické úřady zemí procesu rozšíření

: = není k dispozici

b = přerušení řady

c = důvěrná hodnota

d = definice se liší

e = odhadovaná hodnota

f = prognóza

p = prozatímní

s = odhad Eurostatu

w = údaje byly poskytnuty národním statistickým úřadem a na jeho odpovědnost a jsou zveřejněny tak, jak byly uvedeny, a bez záruky jejich kvality a dodržování statistické metodiky EU

z = nepoužije se, a proto se rovná 0

Poznámky pod čarou:

1)

Severní Makedonie: nové nařízení o integrované evropské sociální statistice dosud nebylo provedeno.

2)

Bosna a Hercegovina: od ledna 2020 se v Bosně a Hercegovině průběžně po celý rok provádí šetření v oblasti pracovních sil a údaje se každé čtvrtletí zveřejňují. Od roku 2020 se rovněž provádí postup úpravy vah na základě odhadů obyvatelstva podle pětiletých věkových skupin a pohlaví.

3)

Bosna a Hercegovina: od ledna 2021 začala Agentura pro statistiku Bosny a Hercegoviny uplatňovat novou, přepracovanou metodiku šetření pracovních sil. Přepracování šetření proběhlo na základě nového nařízení Evropského parlamentu a Rady, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021, a v souladu s ním. Zavedením nové, přepracované metodiky šetření pracovních sil z ledna 2021 byla řada údajů zveřejněných v předchozím roce přerušena.

4)

Turecko: *v šetření pracovních sil na vysoké úrovni není řada srovnatelná s předchozími roky z důvodu úprav definice, rozsahu a koncepce šetření podle roku 2021.

5)

Turecko: roční výsledky šetření pracovních sil.

6)

Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány.

7)

Ukrajina: stanovení ekonomicky aktivního obyvatelstva od roku 2019 – pracovní síla.

8)

Bosna a Hercegovina: od roku 2020 se šetření pracovních sil provádí čtvrtletně, což vede k přerušení řad ve srovnání s výsledky z předchozích let. Se zavedením nové, přepracované metodiky šetření pracovních sil (nařízení (EU) 2019/1700, prováděcí nařízení (EU) 2019/2240) od ledna 2021 byla řada údajů zveřejněná v předchozím roce přerušena. To znamená, že ani údaje za roky 2020 a 2021 nejsou srovnatelné.

9)

Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány.

10)

Gruzie: od roku 2020 – NACE Rev. 2, před rokem 2020 – NACE Rev. 1.1.

11)

Černá Hora: údaje se vztahují k počtu zaměstnanců ve veřejném sektoru jako podílu z celkového počtu zaměstnaných osob.

12)

Severní Makedonie: ve veřejném sektoru jsou zahrnuty údaje: ostatní (smíšené, kolektivní, státní, nedefinované)

13)

Bosna a Hercegovina: veřejný sektor zahrnuje sekce O, P a Q NACE Rev. 2, zatímco soukromý sektor zahrnuje ostatní sekce NACE.

14)

Černá Hora: přerušení řady vzhledem k tomu, že původně na tuto otázku odpovídali pouze zaměstnanci; od roku 2018 na tuto otázku odpovídají všechny zaměstnané osoby.

15)

Ukrajina: osoby starší 15 let.

16)

Gruzie: osoby starší 15 let.

17)

Srbsko: mzdy a platy jsou získávány z administrativních zdrojů (záznamy o daňové správě). Průměrný výdělek se vypočítá na základě celkové výše příjmů příštích období za vykazovaný měsíc a počtu zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE).

18)

Albánie: zdroj informací: Generální ředitelství pro daně, plátce sociálního pojištění; výpočty INSTATu.

19)

Bosna a Hercegovina: čisté příjmy.

20)

Turecko: zdroj: Šetření v oblasti příjmů a životních podmínek.

21)

Moldavsko: zahrnuty jsou jednotky s jedním a více zaměstnanci.

22)

Gruzie: HDP se vypočítá podle SNA 2008.

23)

Gruzie: na základě SNA 2008.

24)

Gruzie: osoby bez vzdělání jsou vyloučeny.

25)

Gruzie: výpočty se provádějí podle NACE Rev. 2.

26)

Moldavsko: leden až srpen.

27)

Gruzie: přepočet údajů na EUR provedl Eurostat.

28)

Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány.

29)

Albánie: prognózy Ministerstva financí a hospodářství.

30)

Ukrajina: upravené peněžní údaje (Příručka pro vládní finanční statistiku z roku 2014).

31)

Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány.

32)

Černá Hora: předběžné údaje. Konečné údaje budou k dispozici do konce března 2021.

33)

Bosna a Hercegovina: konec roku (31. prosinec).

34)

Ukrajina: státní a státem zaručený dluh.

35)

Bosna a Hercegovina: inflace spotřebitelských cen.

36)

Moldavsko: inflace spotřebitelských cen.

37)

Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány.

38)

Gruzie: inflace spotřebitelských cen.

39)

Bosna a Hercegovina: údaje za měnové finanční instituce.

40)

Turecko: údaje se týkají dluhových cenných papírů a úvěrů.

41)

Bosna a Hercegovina: na základě šestého vydání Manuálu platební bilance vypracovaného MMF.

42)

Turecko: průměrný roční směnný kurz používaný k přepočtu na eura.

43)

Moldavsko: přepočteno z USD na EUR pomocí směnných kurzů na konci roku, jak uvádí Moldavská národní banka.

44)

Ukrajina: aktiva a dluhy převedené z amerických dolarů na eura pomocí křížových kurzů na konci vykazovaného roku.

Údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány.

45)

Albánie: vnější zadlužení (včetně přímých zahraničních investic).

46)

Černá Hora: skutečná vážená průměrná úroková sazba, nesplacené částky, roční.

47)

Albánie: vážená průměrná úroková sazba uplatňovaná na nové úvěry na 12 měsíců v příslušném měsíci s 12měsíční splatností.

48)

Severní Makedonie: konec roku (31. prosinec).

49)

Bosna a Hercegovina: sazby krátkodobých úvěrů nefinančním společnostem v národní měně (vážený průměr).

50)

Moldavsko: sazbu stanoví Moldavská národní banka (NBM) počínaje rokem 2001. NBM používá metodu úrokového „koridoru“: nejvyšší sazba se uplatňuje na jednodenní úvěry, nejnižší na jednodenní vklady. Hodnoty na konci roku.

51)

Ukrajina: průměrná vážená úroková sazba pro všechny nástroje refinancování národní banky.

52)

Gruzie: aukce úvěrů na refinancování.

53)

Albánie: úroková sazba z vkladů představuje průměrnou váženou sazbu za nově přijaté vklady za příslušný měsíc s 12měsíční splatností.

54)

Bosna a Hercegovina: sazby vkladů na požádání domácností v národní měně (vážený průměr).

55)

Turecko: průměr měsíčních údajů. Jednodenní vkladová facilita.

56)

Ukrajina: distribuce vkladových certifikátů Národní banky Ukrajiny.

57)

Gruzie: aukce depozitních certifikátů.

58)

Ukrajina: aktiva a dluhy převedené z amerických dolarů na eura pomocí křížových kurzů na konci vykazovaného roku.

59)

Ukrajina: údaje vnějšího sektoru nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány.

60)

Albánie: konec srpna 2021,

leden–červen 2021.

61)

Turecko: průměrný roční směnný kurz používaný k přepočtu na eura.

Od třetího čtvrtletí roku 2021.

Od října 2021.

62)

Moldavsko: přepočteno z USD na EUR pomocí směnných kurzů na konci roku, jak uvádí Moldavská národní banka.

Přepočteno z USD na EUR s použitím průměrného ročního směnného kurzu podle Moldavské národní banky.

63)

Bosna a Hercegovina: na základě Manuálu platební bilance vypracovaného MMF, přesun termínů splatnosti (Asset - Liability Approach).

64)

Moldavsko: Přepočteno z USD na EUR s použitím průměrného ročního směnného kurzu podle Moldavské národní banky.

65)

Ukrajina: od roku 2021 zlepšila Národní banka Ukrajiny sestavování údajů o přímých zahraničních investicích (PZI), v souvislosti s nímž byly reinvestované zisky nefinančních podniků zahrnuty do údajů o tocích přímých zahraničních investic a stavech. Proto byly revidovány údaje o platební bilanci, investiční pozici vůči zahraničí a PZI za období 2015–2020.

66)

Ukrajina: od roku 2021 zlepšila Ukrajinská národní banka sestavování přímých zahraničních investic, v souvislosti s nimiž byly do údajů o tocích přímých zahraničních investic a stavech zahrnuty úvěry mezi sesterskými podniky. Proto byly revidovány údaje o platební bilanci, investiční pozici vůči zahraničí a PZI za období 2015–2020.

67)

Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány. Od roku 2021 zlepšila Národní banka Ukrajiny sestavování údajů o přímých zahraničních investicích, v souvislosti s nímž byly reinvestované zisky nefinančních podniků zahrnuty do údajů o tocích přímých zahraničních investic a stavech. Proto byly revidovány údaje o platební bilanci, investiční pozici vůči zahraničí a PZI za období 2015–2020.

68)

Bosna a Hercegovina: na základě šestého vydání Manuálu platební bilance vypracovaného MMF a srovnávacích definic přímých zahraničních investic podle OECD (OECD Benchmark Definition of Foreign Direct Investment) – 4. vydání.

69)

Ukrajina: údaje o přímých zahraničních investicích byly přepočítány s přihlédnutím k členským státům EU-27, s výjimkou Spojeného království.

70)

Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány. Údaje o přímých zahraničních investicích byly přepočítány s přihlédnutím k členským státům EU-27, s výjimkou Spojeného království.

Od roku 2021 zlepšila Ukrajinská národní banka sestavování přímých zahraničních investic, v souvislosti s nimiž byly do údajů o tocích přímých zahraničních investic a stavech zahrnuty úvěry mezi sesterskými podniky. Proto byly revidovány údaje o platební bilanci, investiční pozici vůči zahraničí a PZI za období 2015–2020.

71)

Moldavsko: Přepočteno z USD na EUR s použitím průměrného ročního směnného kurzu podle Moldavské národní banky.

Osobní transfery.

72)

Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a část dočasně okupovaných území v Doněcké a Luhanské oblasti.

Předchozí údaje

73)

Albánie: činnost B_D.

74)

Moldavsko: počínaje rokem 2016 je index objemu průmyslové výroby očištěn sezónně podle počtu pracovních dnů a sezónnosti, časové řady byly opraveny.

75)

Ukrajina: úprava o vliv kalendářních dnů dynamické řady indexů na průměrnou měsíční hodnotu základního roku (2016) se provádí pomocí programu DEMETRA+ s použitím metodiky TRAMO/SEATS.

76)

Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány.

77)

Údaje byly převzaty od státního zeměměřičského úřadu.

78)

Bosna a Hercegovina: vnitrozemské vody se odhadují na 210 km².

79)

Turecko: pouze hlavní trati.

Hodnoty plochy se vypočítají na základě klasifikace typů půdy a přizpůsobí se LUCAS. Doba produkce údajů o typech půdy je 6 let.

80)

Moldavsko: včetně Podněsterské oblasti.

Ke konci roku.

81)

Moldavsko: včetně Podněsterské oblasti.

Ke konci roku.

Včetně mokřadů.

82)

Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány. Údaje Ukrajinského úřadu zeměměřičského, kartografického a katastrálního.

Údaje jsou uvedeny podle nové klasifikace typů půdy.

83)

Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány.

84)

Gruzie: přepočet údajů na EUR provedl Eurostat.

Na základě SNA 2008.

(1)

COM(2023) 730 final .

(2)

Severní Makedonie dosáhla téměř úplného souladu své vízové politiky se seznamy EU; pouze jedna země (Turecko), jejíž občané potřebují ke vstupu do EU vízum, má se Severní Makedonií dohodu o bezvízovém styku.

(3)

COM(2023) 168 final , COM(2023) 667 final .

(4)

COM(2020) 641 final .

(5)

SWD(2021) 186 final .

(6)

V tabulce jsou uvedeny poslední dostupné žebříčky a/nebo hodnocení třetích stran. V závorkách jsou uvedeny další odkazy na údaje z předchozího hodnocení, pokud jsou k dispozici.

	: = není k dispozici
	b = přerušení řady
	c = důvěrná hodnota
	d = definice se liší
	e = odhadovaná hodnota
	f = prognóza
	p = prozatímní
	s = odhad Eurostatu
	w = údaje byly poskytnuty národním statistickým úřadem a na jeho odpovědnost a jsou zveřejněny tak, jak byly uvedeny, a bez záruky jejich kvality a dodržování statistické metodiky EU
	z = nepoužije se, a proto se rovná 0

	Poznámky pod čarou:
1)	Severní Makedonie: nové nařízení o integrované evropské sociální statistice dosud nebylo provedeno.
2)	Bosna a Hercegovina: od ledna 2020 se v Bosně a Hercegovině průběžně po celý rok provádí šetření v oblasti pracovních sil a údaje se každé čtvrtletí zveřejňují. Od roku 2020 se rovněž provádí postup úpravy vah na základě odhadů obyvatelstva podle pětiletých věkových skupin a pohlaví.
3)	Bosna a Hercegovina: od ledna 2021 začala Agentura pro statistiku Bosny a Hercegoviny uplatňovat novou, přepracovanou metodiku šetření pracovních sil. Přepracování šetření proběhlo na základě nového nařízení Evropského parlamentu a Rady, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021, a v souladu s ním. Zavedením nové, přepracované metodiky šetření pracovních sil z ledna 2021 byla řada údajů zveřejněných v předchozím roce přerušena.
4)	Turecko: *v šetření pracovních sil na vysoké úrovni není řada srovnatelná s předchozími roky z důvodu úprav definice, rozsahu a koncepce šetření podle roku 2021.
5)	Turecko: roční výsledky šetření pracovních sil.
6)	Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány.
7)	Ukrajina: stanovení ekonomicky aktivního obyvatelstva od roku 2019 – pracovní síla.
8)	Bosna a Hercegovina: od roku 2020 se šetření pracovních sil provádí čtvrtletně, což vede k přerušení řad ve srovnání s výsledky z předchozích let. Se zavedením nové, přepracované metodiky šetření pracovních sil (nařízení (EU) 2019/1700, prováděcí nařízení (EU) 2019/2240) od ledna 2021 byla řada údajů zveřejněná v předchozím roce přerušena. To znamená, že ani údaje za roky 2020 a 2021 nejsou srovnatelné.
9)	Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány.
10)	Gruzie: od roku 2020 – NACE Rev. 2, před rokem 2020 – NACE Rev. 1.1.
11)	Černá Hora: údaje se vztahují k počtu zaměstnanců ve veřejném sektoru jako podílu z celkového počtu zaměstnaných osob.
12)	Severní Makedonie: ve veřejném sektoru jsou zahrnuty údaje: ostatní (smíšené, kolektivní, státní, nedefinované)
13)	Bosna a Hercegovina: veřejný sektor zahrnuje sekce O, P a Q NACE Rev. 2, zatímco soukromý sektor zahrnuje ostatní sekce NACE.
14)	Černá Hora: přerušení řady vzhledem k tomu, že původně na tuto otázku odpovídali pouze zaměstnanci; od roku 2018 na tuto otázku odpovídají všechny zaměstnané osoby.
15)	Ukrajina: osoby starší 15 let.
16)	Gruzie: osoby starší 15 let.
17)	Srbsko: mzdy a platy jsou získávány z administrativních zdrojů (záznamy o daňové správě). Průměrný výdělek se vypočítá na základě celkové výše příjmů příštích období za vykazovaný měsíc a počtu zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE).
18)	Albánie: zdroj informací: Generální ředitelství pro daně, plátce sociálního pojištění; výpočty INSTATu.
19)	Bosna a Hercegovina: čisté příjmy.
20)	Turecko: zdroj: Šetření v oblasti příjmů a životních podmínek.
21)	Moldavsko: zahrnuty jsou jednotky s jedním a více zaměstnanci.
22)	Gruzie: HDP se vypočítá podle SNA 2008.
23)	Gruzie: na základě SNA 2008.
24)	Gruzie: osoby bez vzdělání jsou vyloučeny.
25)	Gruzie: výpočty se provádějí podle NACE Rev. 2.
26)	Moldavsko: leden až srpen.
27)	Gruzie: přepočet údajů na EUR provedl Eurostat.
28)	Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány.
29)	Albánie: prognózy Ministerstva financí a hospodářství.
30)	Ukrajina: upravené peněžní údaje (Příručka pro vládní finanční statistiku z roku 2014).
31)	Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány.
32)	Černá Hora: předběžné údaje. Konečné údaje budou k dispozici do konce března 2021.
33)	Bosna a Hercegovina: konec roku (31. prosinec).
34)	Ukrajina: státní a státem zaručený dluh.
35)	Bosna a Hercegovina: inflace spotřebitelských cen.
36)	Moldavsko: inflace spotřebitelských cen.
37)	Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány.
38)	Gruzie: inflace spotřebitelských cen.
39)	Bosna a Hercegovina: údaje za měnové finanční instituce.
40)	Turecko: údaje se týkají dluhových cenných papírů a úvěrů.
41)	Bosna a Hercegovina: na základě šestého vydání Manuálu platební bilance vypracovaného MMF.
42)	Turecko: průměrný roční směnný kurz používaný k přepočtu na eura.
43)	Moldavsko: přepočteno z USD na EUR pomocí směnných kurzů na konci roku, jak uvádí Moldavská národní banka.
44)	Ukrajina: aktiva a dluhy převedené z amerických dolarů na eura pomocí křížových kurzů na konci vykazovaného roku. Údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány.
45)	Albánie: vnější zadlužení (včetně přímých zahraničních investic).
46)	Černá Hora: skutečná vážená průměrná úroková sazba, nesplacené částky, roční.
47)	Albánie: vážená průměrná úroková sazba uplatňovaná na nové úvěry na 12 měsíců v příslušném měsíci s 12měsíční splatností.
48)	Severní Makedonie: konec roku (31. prosinec).
49)	Bosna a Hercegovina: sazby krátkodobých úvěrů nefinančním společnostem v národní měně (vážený průměr).
50)	Moldavsko: sazbu stanoví Moldavská národní banka (NBM) počínaje rokem 2001. NBM používá metodu úrokového „koridoru“: nejvyšší sazba se uplatňuje na jednodenní úvěry, nejnižší na jednodenní vklady. Hodnoty na konci roku.
51)	Ukrajina: průměrná vážená úroková sazba pro všechny nástroje refinancování národní banky.
52)	Gruzie: aukce úvěrů na refinancování.
53)	Albánie: úroková sazba z vkladů představuje průměrnou váženou sazbu za nově přijaté vklady za příslušný měsíc s 12měsíční splatností.
54)	Bosna a Hercegovina: sazby vkladů na požádání domácností v národní měně (vážený průměr).
55)	Turecko: průměr měsíčních údajů. Jednodenní vkladová facilita.
56)	Ukrajina: distribuce vkladových certifikátů Národní banky Ukrajiny.
57)	Gruzie: aukce depozitních certifikátů.
58)	Ukrajina: aktiva a dluhy převedené z amerických dolarů na eura pomocí křížových kurzů na konci vykazovaného roku.
59)	Ukrajina: údaje vnějšího sektoru nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány.
60)	Albánie: konec srpna 2021, leden–červen 2021.
61)	Turecko: průměrný roční směnný kurz používaný k přepočtu na eura. Od třetího čtvrtletí roku 2021. Od října 2021.
62)	Moldavsko: přepočteno z USD na EUR pomocí směnných kurzů na konci roku, jak uvádí Moldavská národní banka. Přepočteno z USD na EUR s použitím průměrného ročního směnného kurzu podle Moldavské národní banky.
63)	Bosna a Hercegovina: na základě Manuálu platební bilance vypracovaného MMF, přesun termínů splatnosti (Asset - Liability Approach).
64)	Moldavsko: Přepočteno z USD na EUR s použitím průměrného ročního směnného kurzu podle Moldavské národní banky.
65)	Ukrajina: od roku 2021 zlepšila Národní banka Ukrajiny sestavování údajů o přímých zahraničních investicích (PZI), v souvislosti s nímž byly reinvestované zisky nefinančních podniků zahrnuty do údajů o tocích přímých zahraničních investic a stavech. Proto byly revidovány údaje o platební bilanci, investiční pozici vůči zahraničí a PZI za období 2015–2020.
66)	Ukrajina: od roku 2021 zlepšila Ukrajinská národní banka sestavování přímých zahraničních investic, v souvislosti s nimiž byly do údajů o tocích přímých zahraničních investic a stavech zahrnuty úvěry mezi sesterskými podniky. Proto byly revidovány údaje o platební bilanci, investiční pozici vůči zahraničí a PZI za období 2015–2020.
67)	Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány. Od roku 2021 zlepšila Národní banka Ukrajiny sestavování údajů o přímých zahraničních investicích, v souvislosti s nímž byly reinvestované zisky nefinančních podniků zahrnuty do údajů o tocích přímých zahraničních investic a stavech. Proto byly revidovány údaje o platební bilanci, investiční pozici vůči zahraničí a PZI za období 2015–2020.
68)	Bosna a Hercegovina: na základě šestého vydání Manuálu platební bilance vypracovaného MMF a srovnávacích definic přímých zahraničních investic podle OECD (OECD Benchmark Definition of Foreign Direct Investment) – 4. vydání.
69)	Ukrajina: údaje o přímých zahraničních investicích byly přepočítány s přihlédnutím k členským státům EU-27, s výjimkou Spojeného království.
70)	Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány. Údaje o přímých zahraničních investicích byly přepočítány s přihlédnutím k členským státům EU-27, s výjimkou Spojeného království. Od roku 2021 zlepšila Ukrajinská národní banka sestavování přímých zahraničních investic, v souvislosti s nimiž byly do údajů o tocích přímých zahraničních investic a stavech zahrnuty úvěry mezi sesterskými podniky. Proto byly revidovány údaje o platební bilanci, investiční pozici vůči zahraničí a PZI za období 2015–2020.
71)	Moldavsko: Přepočteno z USD na EUR s použitím průměrného ročního směnného kurzu podle Moldavské národní banky. Osobní transfery.
72)	Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a část dočasně okupovaných území v Doněcké a Luhanské oblasti. Předchozí údaje
73)	Albánie: činnost B_D.
74)	Moldavsko: počínaje rokem 2016 je index objemu průmyslové výroby očištěn sezónně podle počtu pracovních dnů a sezónnosti, časové řady byly opraveny.
75)	Ukrajina: úprava o vliv kalendářních dnů dynamické řady indexů na průměrnou měsíční hodnotu základního roku (2016) se provádí pomocí programu DEMETRA+ s použitím metodiky TRAMO/SEATS.
76)	Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány.
77)	Údaje byly převzaty od státního zeměměřičského úřadu.
78)	Bosna a Hercegovina: vnitrozemské vody se odhadují na 210 km².
79)	Turecko: pouze hlavní trati. Hodnoty plochy se vypočítají na základě klasifikace typů půdy a přizpůsobí se LUCAS. Doba produkce údajů o typech půdy je 6 let.
80)	Moldavsko: včetně Podněsterské oblasti. Ke konci roku.
81)	Moldavsko: včetně Podněsterské oblasti. Ke konci roku. Včetně mokřadů.
82)	Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány. Údaje Ukrajinského úřadu zeměměřičského, kartografického a katastrálního. Údaje jsou uvedeny podle nové klasifikace typů půdy.
83)	Ukrajina: údaje nezahrnují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym, město Sevastopol a části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou dočasně okupovány.
84)	Gruzie: přepočet údajů na EUR provedl Eurostat. Na základě SNA 2008.