EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.10.2023

COM(2023) 669 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Evropský akční plán pro větrnou energii

1.ÚVOD

Větrná energie je obnovitelná, v EU hojně dostupná a bezpečná. Je zásadní pro splnění cíle EU v oblasti dekarbonizace a zajištění čisté, cenově dostupné a bezpečné elektřiny pro evropské domácnosti a průmysl, jakož i uspokojení rostoucích potřeb v dopravě. Rozšířením větrné energie a odvětví větrné energie se v celé EU vytvoří kvalitní pracovní místa a zvýší naše energetická bezpečnost.

Prognózy v oblasti zavádění větrné energie v EU a po celém světě jsou příznivé. Cíl EU dosáhnout do roku 2030 alespoň 42,5 % energie z obnovitelných zdrojů bude vyžadovat, aby instalovaný výkon ve výši 204 GW v roce 2022 vzrostl na více než 500 GW v roce 2030 1 . Aby bylo do roku 2050 dosaženo nulových čistých emisí, měl by celosvětový roční přírůstek kapacity větrné energie do roku 2030 dosáhnout nejméně 329 GW ročně, což je více než čtyřnásobek dnešní roční úrovně zavádění (75 GW) 2 .

Evropské odvětví větrné energie se však v poslední době při své činnosti potýká s problémy. Všichni největší výrobci větrných turbín vykázali v roce 2022 značné provozní ztráty 3 . A s novými projekty v oblasti větrné energie s instalovaným výkonem ve výši 16 GW v roce 2022 4 se ani zdaleka neblížíme 37 GW za rok, jež jsou potřebné jako nákladově efektivní příspěvek k dosažení cílů EU pro rok 2030.

Tato situace vyžaduje okamžitá řešení. EU nemůže zdvojnásobit tempo zavádění větrné energie bez zdravého, udržitelného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce v oblasti větrné energie. Odvětví větrné energie nemůže být zdravé bez jasného a bezpečného souboru projektů, který by přilákal potřebné finanční prostředky a byl by za rovných podmínek konkurenceschopný po celém světě.

Energetická krize, která následovala po ruské invazi na Ukrajinu, navíc zdůraznila rizika plynoucí z přílišné závislosti na dominantním zahraničním dodavateli fosilních paliv a prokázala význam větrné energie a dalších obnovitelných zdrojů energie pro stabilitu a bezpečnost energetického systému. Ve světě, který prochází rychlou zelenou a digitální transformací, mají čisté technologie pro evropskou otevřenou strategickou autonomii zásadní význam. S ohledem na to předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie dne 13. září 2023 uvedla, že se odvětví větrné energie EU potýká s řadou souběžných výzev, a oznámila, že bude předložen balíček pro evropské odvětví větrné energie. Cílem tohoto akčního plánu je podpořit společnosti v EU působící v odvětví větrné energie a zlepšit jejich konkurenceschopnost, aby mohlo odvětví větrné energie EU i nadále hrát klíčovou roli při provádění zelené transformace.

Akční plán stanoví opatření, která by měla být k dosažení tohoto cíle bezodkladně přijata. Akční plán nepřímo podpoří i další odvětví čisté energie, včetně solárního odvětví, neboť některá z navrhovaných opatření se týkají všech obnovitelných zdrojů. Je rozdělen do šesti hlavních pilířů, v nichž Evropská komise, členské státy a průmysl vyvíjejí společné úsilí: i) urychlení zavádění prostřednictvím větší předvídatelnosti a rychlejšího povolování; ii) zdokonalená koncepce aukcí; iii) přístup k finančním prostředkům; iv) vytvoření spravedlivého a konkurenceschopného mezinárodního prostředí; v) dovednosti a vi) aktivní účast průmyslu a závazky členských států.

2.STAV ODVĚTVÍ VĚTRNÉ ENERGIE V EVROPĚ

Větrná energie, a to jak na pevnině (92 % instalovaného výkonu větrné energie), tak na moři, je již nyní ústředním pilířem naší elektrizační soustavy. V roce 2022 poskytovala v průměru 16 % elektřiny spotřebované v EU a mnohdy dosahuje více než 30 % denně 5 . Technologie pro využití větrné energie vyvinuté a rozšířené v Evropě za posledních deset let díky inovacím a úsporám z rozsahu výrazně zlevnily 6 . V mnoha částech Evropy je větrná energie nejlevnějším zdrojem elektřiny 7 .

Větrná zařízení byla v EU doposud instalována především domácím odvětvím výroby větrných zařízení. Na hlavní evropské výrobce připadá 85 % trhu s větrnou energií v EU (94 % v odvětví větrné energie na moři) 8 . Turbíny a jejich součásti (lopatek, gondol a věží, převodovek, základen, rozvoden, generátorů atd.) se vyrábějí v celé EU. Díky tomu je odvětví výroby větrných zařízení významným poskytovatelem pracovních míst: podle odhadů celé odvětví větrné energie nabízí v EU 240 000 až 300 000 přímých a nepřímých pracovních míst a přibližně 45 000 (28 % přímých pracovních míst) je poskytováno výrobci turbín a součástí 9 .

Evropské společnosti mají významný podíl na rostoucím světovém trhu s větrnými zařízeními. Tento podíl však klesl ze 42 % v roce 2020 na 35 % v roce 2022 10 . Do značné míry je tento pokles způsoben rychlým zaváděním větrné energie v Číně, která se opírá především o své rostoucí domácí výrobní odvětví. Z deseti největších světových společností vyrábějících větrné turbíny (zajišťujících více než 80 % celosvětové poptávky po větrných turbínách) mají čtyři své sídlo v EU a čtyři v Číně.

V celosvětovém měřítku jsou rovněž aktivní evropští provozovatelé a zhotovitelé projektů v oblasti větrné energie, ti však na rozdíl od výrobců větrných zařízení zaznamenali v roce 2022 i v předchozích letech významné zisky. Problémy výrobců v EU však stále více zatěžují výkonnost provozovatelů větrných zařízení v EU, což vede například ke zpoždění projektů nebo k upuštění od nich. Všichni výrobci v EU se navíc stále častěji potýkají s překážkami vstupu na zahraniční trhy.

Odvětví větrné energie se rovněž potýká s omezeným přístupem k surovinám, jako je měď, minerály vzácných zemin, ocel, nikl, skleněná vlákna nebo křemík. Evropa je závislá na dodávkách těchto materiálů ze třetích zemí, přičemž poptávka po těchto materiálech s rozvojem odvětví po celém světě roste a ceny těchto materiálů kolísají.

3.HLAVNÍ ZDROJE OBTÍŽÍ, SE KTERÝMI SE POTÝKÁ ODVĚTVÍ VÝROBY VĚTRNÝCH ZAŘÍZENÍ V EU

Navzdory obecně příznivému vývoji v minulosti se evropské odvětví větrné energie v současnosti potýká s velkými problémy. Zdroje obtíží, které dopadají na výrobce větrných zařízení v EU při provozování jejich činnosti, lze rozdělit do pěti hlavních kategorií.

Za prvé, nedostatečné využití výrobních kapacit v důsledku nedostatečné a nejisté poptávky po větrných turbínách v EU. V současné době nemají výrobci dostatečný přehled o plánovaném zavádění větrné energie v členských státech, což ztěžuje plánování výroby a investic. Přeprava dílů a součástí větrných turbín navíc vyžaduje zvláštní povolení, která se v jednotlivých členských státech liší, což vede ke zpoždění při jejich přepravě z místa výroby do míst, kde mají být vybudovány větrné farmy.

Nedostatečné využití výrobních kapacit je také většinou způsobeno pomalým a složitým povolováním projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Podle odhadů odvětví v současné době probíhají v EU povolovací postupy na kapacitu větrné energie ve výši 80 GW, což je pětkrát více, než kolik větrné energie bylo v loňském roce zavedeno. Velká část této kapacity je v procesu povolování z důvodu pomalých a neefektivních povolovacích postupů již několik let.

Za druhé, přístup k surovinám, vysoká inflace a ceny komodit 11 , jež spolu s omezeným zajištěním výrobců větrných zařízení proti kolísání cen vstupů, zhoršily finanční situaci výrobců. K tomu se přidaly rostoucí úrokové sazby a obtížný přístup k financování.

Za třetí, vnitrostátní výběrová řízení na rozvoj obnovitelné energie často náležitě neoceňují vysoké environmentální a sociální standardy evropských výrobků ani nezohledňují potřebu zajistit odolnost dodavatelského řetězce, neboť tato výběrová řízení jsou založena výhradně nebo převážně na cenových kritériích. Je tomu tak u většiny aukcí, ačkoli některé členské státy, např. Nizozemsko nebo Francie, začaly zavádět i necenová kritéria. Některá výběrová řízení na větrné elektrárny na moři, například ta, která jsou organizována na základě „neomezené nabídky se zápornou cenou“, vedou k velmi vysokým nabídkám provozovatelů. Společně s případy, kdy nejsou stanoveny dostatečné sankce za nerealizaci projektů, to zvyšuje riziko, že projekty nebudou dokončeny v plném rozsahu nebo včas. Podoba aukcí je v EU navíc velmi různorodá. Celkově to výrobcům ztěžuje plánování investic, ovlivňuje stabilitu výrobních linek a snižuje výhody úspor z rozsahu 12 .

Za čtvrté, zvýšil se tlak mezinárodních konkurentů na odvětví výroby větrných zařízení v EU. Například obchodní bilance EU s Čínou byla v odvětví větrné energie v roce 2022 záporná s rekordním schodkem 462 milionů EUR 13 . Čína je nejen významným dodavatelem surovin a součástí pro výrobce v EU a ve světě, ale stává se také vážným konkurentem na trzích třetích zemí, které jsou důležité pro evropské společnosti. Přítomnost čínských společností v zahraničí se neustále zvyšuje díky cenám, které jsou v průměru o 20 % nižší než ceny jejich evropských a amerických protějšků 14 a které jsou někdy podle odvětví podpořené atraktivními odloženými platbami. Hospodářská soutěž sice stimuluje inovace a zdokonalování výrobků, nerovné podmínky by však mohly mít negativní dopad na výrobce větrných zařízení v EU a mohly by dokonce snížit jejich konkurenceschopnost na trhu EU.

Čínští výrobci rovněž těží z vertikálně integrovaných obchodních modelů s kratšími dodavatelskými řetězci díky dominantnímu postavení Číny v oblasti výroby oceli a surovin, a také pravděpodobně z velmi atraktivních finančních podmínek. To vše výrazně oslabuje schopnost podniků v EU konkurovat za rovných podmínek.

A za páté, dostupnost kvalifikovaných pracovníků v odvětví výroby větrných zařízení může ovlivnit rychlost zvyšování evropské výrobní kapacity 15 . Najít kvalifikované pracovníky pro obsluhu plavidel, jeřábů nebo těžkých výtahů je obtížné zejména v oblasti větrných elektráren na moři. Odvětví bude potřebovat více pracovníků, včetně inženýrů a řemeslníků.

Evropská výroba může podle odhadů pokrýt většinu současné poptávky po větrných turbínách v EU 16 . Aby si však evropští výrobci větrných zařízení udrželi konkurenceschopnost na rostoucím trhu, jehož růst je poháněn ambicemi EU v oblasti větrné energie na pevnině i na moři, museli by rychle zvýšit své kapacity. Pokud k jejich zvýšení nedojde, může brzy dojít k omezení dodávek, což povede buď ke zpomalení zavádění, nebo k nárůstu dovozu, aby se uspokojila poptávka.

4.DOSUD PŘIJATÁ OPATŘENÍ KOMISE

Komise již předložila iniciativy, které řeší některé z klíčových problémů, s nimiž se odvětví výroby větrných zařízení v EU potýká.

Revidovaná směrnice o obnovitelných zdrojích energie 17 stanoví minimální závazný cíl 42,5 % podílu obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 a má ambice dosáhnout 45 %. Stanovuje plán pro výrazné urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie a zároveň zohledňuje další politické aspekty, jako je například vícenásobné využívání půdy. To si vyžádá masivní rozšíření projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, což mimo jiné zvýší poptávku po větrných zařízeních.

V zájmu urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů v krátkodobém horizontu Komise předložila nařízení pro mimořádnou situaci týkající se povolování 18 , které zjednodušuje a zkracuje povolovací postupy pro obnovitelné zdroje energie, včetně modernizace a elektrizačních soustav. Nařízení platí od konce roku 2022 a jeho platnost má skončit v polovině roku 2024. Komise rovněž podnikla kroky ke zjednodušení a zefektivnění povolovacích postupů pro přepravu součástí větrných turbín, která v současné době vyžaduje několik povolení k použití dálnic, a to i v rámci jednoho členského státu 19 .

Provádění nařízení se sice v jednotlivých členských státech liší, nicméně přináší první výsledky. Například v Německu byl po vstupu nařízení v platnost v roce 2023 vydán rekordní počet nových povolení a míra modernizace vzrostla na 34 %, což je nejvíce za posledních devět let. Revidovaná směrnice o obnovitelných zdrojích energie po svém provedení zjednoduší a zkrátí povolovací postupy komplexnějším a strukturovanějším způsobem. Téměř všechny členské státy provádějí společně s touto revizí směrnice reformy v oblasti povolování, které jsou zahrnuty v jejich plánech pro oživení a odolnost, včetně nedávno přijatých kapitol REPowerEU. Nařízení o Nástroji pro technickou podporu (TSI) 20 stanoví, že členské státy mohou prostřednictvím samostatných projektů nebo projektů pro více zemí získat technické odborné znalosti pro urychlení vydávání povolení pro větrnou energii. Šest členských států již tohoto nástroje pro podporu urychlení povolování využilo. Ustanovení o zjednodušení povolování přeshraničních infrastrukturních projektů, jako jsou hybridní propojovací vedení na moři obsahuje také přijatá revize nařízení o transevropské energetické síti (TEN-E) 21 . Rámec sítě TEN-E rovněž pomáhá realizovat nebo zahájit klíčové projekty v oblasti přeshraniční elektrické infrastruktury s finanční podporou z Nástroje pro propojení Evropy v oblasti energetiky.

Cílem návrhu reformy koncepce trhu s elektřinou 22 je zajistit stabilní investiční signály pro investice do energie z obnovitelných zdrojů tím, že se podpoří uzavírání dlouhodobých smluv prostřednictvím rozdílových smluv a smluv o nákupu elektřiny. Návrh zároveň stanoví pravidla pro vytvoření pružnějšího energetického systému, který může urychlit integraci proměnlivých obnovitelných zdrojů energie, jako je například vítr.

Pokud jde konkrétně o odvětví výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně větrné energie, Komise výrazně podpořila jeho odolnost Průmyslovým plánem Zelené dohody pro Evropu a navrhovaným aktem o průmyslu pro nulové čisté emise a evropským aktem o kritických surovinách 23 . Navrhovaný akt o průmyslu pro nulové čisté emise zejména zavádí kritéria udržitelnosti a odolnosti do veřejných zakázek a aukcí s cílem podpořit obnovitelnou energii. Kromě toho urychlí vydávání povolení k výstavbě výrobních zařízení, posílí prohlubování dovedností a změnu kvalifikace a podpoří inovace a zajistí lepší koordinaci mezi členskými státy. Cílem navrhovaného evropského aktu o kritických surovinách je posílit hodnotový řetězec kritických surovin, z nichž se řada používá v odvětví větrné energie, a podpořit tak oběhové hospodářství, což je zásadní pro snížení závislosti na surovinách, a zároveň minimalizovat dopady na životní prostředí. 

Revidovaná strategie Evropské unie pro námořní bezpečnost 24 se zabývá hrozbami pro kritickou námořní infrastrukturu, a to i pro větrné elektrárny na moři, zlepšuje dohled nad infrastrukturou a její odolnost a ochranu před konvenčními, hybridními a kybernetickými útoky.

Na podporu potřebných investic Komise kromě možností podpory podle pokynů k regionální podpoře zavedla do dočasného krizového a transformačního rámce nový oddíl, který umožňuje do 31. prosince 2025 poskytovat investiční podporu na výrobu strategických zařízení pro přechod na hospodářství pro nulové čisté emise, mimo jiné včetně větrných turbín a jejich klíčových součástí a souvisejících kritických surovin 25 . Na základě tohoto nového oddílu zavádějí některé členské státy režimy podpory na rozšíření výroby čistých technologií. Od března 2023 Komise schválila programy vypracované několika členskými státy s celkovým rozpočtem v přibližné výši 6,9 miliardy EUR a v současné době posuzuje další programy.

Kromě toho mohou členské státy podporovat odvětví větrné energie také v rámci obecné blokové výjimky 26 , rámce pro výzkum, vývoj a inovace 27 , pokynů pro oblast klimatu, ochrany životního prostředí a energetiky 28 a pokynů k regionální podpoře 29 .

V červnu 2023 Komise navrhla Platformu strategických technologií pro Evropu (dále jen „platforma STEP“) na podporu investic do kritických a nově vznikajících technologií důležitých pro zelenou a digitální transformaci 30 . Platforma STEP by umožnila nasměrovat stávající i dodatečné finanční prostředky EU v rámci řady programů EU do technologických oblastí, které mají zásadní význam pro vedoucí postavení Evropy, zejména v oblasti výroby čistých technologií, a přispěla vytvořila by tak rovné podmínky pro investice na celém jednotném trhu.

Výdajové programy EU nabízejí možnosti, jak podpořit odvětví věrné energie. Inovační fond, který může podporovat rozšiřování inovativních výrobních projektů, vybral od roku 2020 šest projektů v oblasti větrné energie s celkovou podporou ve výši 150 milionů EUR. Poslední rozsáhlá výzva 31 zahrnovala zvláštní výhled pro výrobu čistých technologií a plánují se další výzvy. Řada členských států na podporu budování průmyslových kapacit pro technologie obnovitelných zdrojů využívá Nástroj pro oživení a odolnost.

Stávající plány pro oživení a odolnost počítají s opatřeními na zavedení dodatečné kapacity větrné a solární energie ve výši až 15,9 GW 32 , přičemž na projekty spojené s větrnou a solární energií je vyčleněno až 5,6 miliardy EUR. Opatření zaměřená konkrétně na větrnou energii zahrnují výstavbu větrných elektráren na moři nebo na pevnině a související infrastruktury, jako jsou energetické ostrovy nebo infrastruktura terminálů na moři.

Investice do výroby a zavádění lze navíc podpořit z programu InvestEU, v jehož rámci byly dosud schváleny půjčky od Evropské investiční banky (EIB) na projekty v odvětví větrné energie ve výši přesahující 1,8 miliardy EUR. Výzkumný program Horizont Evropa poskytl na témata související s větrnou energií přibližně 250 milionů EUR. Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond pro spravedlivou transformaci podporují inovace, budování průmyslových kapacit, zejména v malých a středních podnicích, a zavádění větrné energie na základě vnitrostátních a regionálních programů politiky soudržnosti. Očekává se, že jen podpora v rámci politiky soudržnosti na zavádění bude v období 2021–2027 činit více než 580 milionů EUR a po zahrnutí vnitrostátních příspěvků dosáhne celkové výše 819 milionů EUR.

Komise rovněž podpořila vytvoření rozsáhlého partnerství v oblasti dovedností. Hybnou silou tohoto partnerství jsou zúčastněné strany a jeho cílem je shromažďovat informace o potřebných dovednostech v odvětví obnovitelných zdrojů energie, přispívat k poskytování vhodných dovedností a poskytovat pokyny a doporučení veřejným orgánům.

Současně s tímto akčním plánem Komise přijímá sdělení o provádění Strategie pro obnovitelnou energii na moři, které obsahuje soubor opatření, jež se přímo týkají obnovitelné energie na moři.

5.AKČNÍ PLÁN PRO VĚTRNOU ENERGII

Na podporu evropského odvětví větrné energie by se však mělo udělat více. Proto tento Evropský akční plán pro větrnou energii, který vychází z opatření již přijatých Komisí, zahrnuje další opatření, jež mají řešit zjištěné problémy. Tato opatření jsou rozdělena do šesti klíčových pilířů: i) urychlení zavádění prostřednictvím větší předvídatelnosti a rychlejšího povolování, ii) zdokonalená koncepce aukcí, iii) přístup k finančním prostředkům, iv) vytvoření spravedlivého a konkurenceschopného mezinárodního prostředí, v) dovednosti a vi) aktivní účast průmyslu a závazky členských států.

I.URYCHLENÍ ZAVÁDĚNÍ PROSTŘEDNICTVÍM VĚTŠÍ PŘEDVÍDATELNOSTI A RYCHLEJŠÍHO POVOLOVÁNÍ

Podpora stávajících projektů ve fázi povolování a urychlení nových projektů vyžaduje účinnější a transparentnější povolovací postupy, lepší personální zajištění a odborný výcvik vnitrostátních povolovacích orgánů a rychlejší provádění nového regulačního rámce pro povolování. Komise se při řešení těchto překážek zaměří na digitalizaci povolovacích postupů ve všech členských státech EU. Další přidanou hodnotou postupů bude také lepší výměna informací mezi členskými státy o stávajících postupech, která podpoří přijetí místními komunitami.

V rámci Nástroje pro oživení a odolnost navrhly členské státy opatření na podporu vnitrostátních povolovacích orgánů v celkové výši 31 milionů EUR. Očekává se, že toto opatření bude podpořeno dalšími opatřeními prostřednictvím kapitol RepowerEU v plánech pro oživení a odolnost v členských státech.

Navzdory zvláštním právním předpisům, které jsou v platnosti, 33 je podrobné plánování aukcí energie z obnovitelných zdrojů v mnoha členských státech buď nespolehlivé, nebo nedostatečné. Komise bude intenzivněji spolupracovat s členskými státy, aby zajistila transparentní plánování aukcí energie z obnovitelných zdrojů, a pokud to nebude stačit, přijme opatření k zajištění řádného provádění příslušných ustanovení směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

V neposlední řadě chybí politiky, které by usnadnily zavádění větrné energie prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Nejasné vyhlídky ohledně objemu zavádění větrné energie v nadcházejících letech nutí výrobce v EU omezovat rozšiřování výroby a kapacit. Komplexnější a podrobnější plánování aukcí poskytne odvětví větší jistotu ohledně krátkodobých a střednědobých obchodních příležitostí.

Opatření 1: Komise bude spolupracovat s členskými státy na urychlení povolování. „Accele-RES“ – urychlení provedení a uplatňování revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Dočasný mimořádný režim

Komise zahájí iniciativu „Accele-RES“, která mimo jiné zahrnuje tato konkrétní opatření:

·Komise bude upřednostňovat urychlení povolování tím, že bude klást velký důraz na digitalizaci vnitrostátních povolovacích postupů v celé EU a podporovat realizaci odborné přípravy určené pro vnitrostátní povolovací orgány. Toto opatření bude ve vybraných členských státech podpořeno kapitolami RepowerEU obsaženými v jejich plánech pro oživení a odolnost. Komise bude vybízet členské státy k tomu, aby k podpoře rychlého provádění ustanovení o povolování obsažených ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie využívaly Nástroj pro technickou podporu 34 .

·Do konce roku Komise spustí specializovaný online nástroj, který bude členským státům pomáhat s povolovacími postupy. Tento nástroj mimo jiné odpoví na nejčastější praktické otázky členských států týkající se provádění revidovaných ustanovení o povolování.

·V zájmu podpory rychlého provádění pravidel pro povolování bude Komise naléhat na všechny členské státy, aby vypracovaly podrobné plány provádění revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

·Do dubna 2024 Komise podle potřeby aktualizuje doporučení o urychlení postupů udělování povolení pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a usnadnění smluv o nákupu elektřiny 35 a doprovodné pokyny týkající se osvědčených postupů sloužících k urychlení postupů udělování povolení pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a usnadnění smluv o nákupu elektřiny 36 , které obsahují další pokyny k tématům, jako je modernizace, zjednodušení environmentálních postupů nebo povolování elektrizačních soustav. Komise rovněž vydá pokyny pro členské státy týkající se určení oblastí, ve kterých má být urychleno zavádění obnovitelných zdrojů energie 37 .

·Komise povýší neformální skupinu odborníků pro povolování na specializované fórum, které si bude pravidelně vyměňovat osvědčené postupy a identifikovat zbývající překážky, včetně regulačních překážek, které vyžadují přijetí opatření na úrovni EU. Na podporu provádění nových právních předpisů budou mobilizována další fóra pro spolupráci s členskými státy, jako je společná akce pro obnovitelné zdroje energie (CA-RES) a pracovní skupina pro prosazování jednotného trhu (SMET) 38 .

Komise v současné době provádí přezkum nařízení pro mimořádnou situaci v oblasti povolování v souvislosti s probíhajícím posuzováním potřeby prodloužit dobu platnosti nařízení pro mimořádnou situaci. Nařízení urychluje povolovací postupy v členských státech již před účinným provedením ustanovení revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie (členské státy jsou povinny provést některá z těchto ustanovení do 1. července 2024). Trh s energií se oproti roku 2022 zjevně stabilizoval, EU se však stále potýká s důsledky energetické krize. Přestože se zlepšila naše připravenost a struktura zabezpečení dodávek, rizika, jako je narušení dovozu energie, přetrvávají. Ceny elektřiny jsou na vysoké úrovni a nadále kolísají. Potřeba urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné energie, v celé EU je větší než kdy jindy, protože pomáhá řešit rizika v oblasti bezpečnosti dodávek, vytlačit fosilní paliva z energetického mixu a dosáhnout našich ambiciózních cílů pro rok 2030.

Do listopadu Komise předloží zprávu o hlavních zjištěních tohoto přezkumu a zváží návrh na prodloužení dočasného mimořádného režimu. Tento dočasný režim by obnovitelným zdrojům energie přinesl konkrétní výhody a vyslal by průmyslu a členským státům jasný signál, že je třeba výrazně urychlit zavádění větrné energie a dalších obnovitelných zdrojů energie. Aby se zajistilo, že příznivé podmínky vytvořené nařízení pro mimořádnou situaci budou strukturálně a nepřerušeně zachovány, vyzývají se členské státy k tomu, aby s předstihem provedly ustanovení revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

Opatření 2: členské státy zvýší viditelnost připravovaných projektů v oblasti větrné energie prostřednictvím závazků v oblasti větrné energie, zveřejňování střednědobých harmonogramů aukcí a dlouhodobých plánů pro zavádění obnovitelných zdrojů energie

Podle směrnice o obnovitelných zdrojích energie již mají členské státy povinnost zveřejnit referenční dlouhodobý harmonogram předpokládaného přidělení podpory na obnovitelné zdroje energie, který pokrývá nejméně pět následujících let, a zavést opatření, která zajistí, že k požadovanému zavádění obnovitelných zdrojů energie přispějí i smlouvy o nákupu elektřiny 39 . Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí viditelnost a předvídatelnost vnitrostátních plánů pro zavádění obnovitelných zdrojů energie tím, že zajistí provádění příslušných ustanovení směrnice o obnovitelných zdrojích energie a zavede transparentní digitální nástroje. To by odvětví pomohlo lépe plánovat investice do výrobních kapacit, zlepšit jejich financovatelnost a posílit jejich obchodní plány. Některé členské státy, jako například Dánsko nebo Polsko, již vypracovávají konkrétní programy výběrových řízení pro velké investice na moři.

Za tímto účelem:

·Komise zřídí interaktivní digitální platformu EU, na níž budou zveřejňovány plány aukcí členských států. To zajistí větší viditelnost nadcházejících aukcí a očekávaného objemu zavádění a poskytne společnostem jediný informační místo, ve kterém budou všechny aukce plánované v EU.

·Komise vyzývá členské státy, aby učinily specifické a konkrétní závazky ohledně objemu zavádění větrné energie alespoň na období 2024–2026, a poskytly tak jasný a důvěryhodný přehled o zavádění větrné energie v následujících letech, který by měl být formálně stvrzen do konce roku 2023. Tyto závazky by měly doplnit ambiciózní závazky v oblasti obnovitelné energie na moři, které do roku 2030 činí 111 GW ve všech přímořských oblastech EU.

·Komise zintenzivní spolupráci s členskými státy, předkladateli projektů a provozovateli elektrizačních soustav v rámci regionálních skupin na vysoké úrovni 40 s cílem identifikovat konkrétní projekty připravené k realizaci v oblasti větrné energie a dalších obnovitelných zdrojů energie, včetně přeshraničních projektů, a podpořit jejich rychlou realizaci. Dobrým příkladem je skupina Spolupráce v oblasti energetiky v Severním moři (NSEC), která přijala společné prohlášení 41 , v němž stanovila nové ambiciózní souhrnné cíle dosáhnout do roku 2050 alespoň 260 GW větrné energie na moři, s průběžnými cíli alespoň 76 GW do roku 2030 a 193 GW do roku 2040. Komise ve sdělení o obnovitelné energii na moři uvedla, že bude rovněž využívat fóra pro regionální spolupráci ke koordinovanému plánování projektů v oblasti větrných elektráren na moři a dalších projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie s regionálními dopady.

·V prosinci 2023 vydá Komise poté, co posoudí návrhy vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, doporučení týkající se povolování a dlouhodobého plánování rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Členské státy by měly ve svých aktualizovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu nad rámec současných právních povinností vypracovat komplexní desetileté plány zavádění obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné energie, s výhledem do roku 2040. Tyto plány by měly zahrnovat cílové instalované kapacity a/nebo objemy či výrobu, profil projektů, prostorové rozložení a aspekty integrace energetických systémů. To umožní výrobnímu odvětví i provozovatelům elektrizačních soustav včas vybudovat potřebné elektrizační soustavy pro integraci obnovitelných zdrojů energie (prostřednictvím plánů rozvoje sítí).

Opatření 3: Komise přijme akční plán, který usnadní budování elektrizačních soustav

V návaznosti na konferenci na vysoké úrovni o elektrizačních soustavách, která se uskutečnila v září 2023, přijme Komise v listopadu 2023 akční plán pro elektrizační soustavy, který bude zahrnovat jak přenosovou, tak distribuční úroveň. Tento akční plán bude vycházet z rámce pro transevropskou energetickou síť (TEN-E) a pomůže zejména urychlit klíčové projekty přeshraniční elektrické infrastruktury, které budou po přijetí revidovaného nařízení o transevropské energetické síti zařazeny na první seznam projektů společného zájmu a projektů vzájemného zájmu. Tyto projekty budou mít zásadní význam pro integraci rostoucího objemu obnovitelných zdrojů energie a pokrok v integraci energetických systémů.

Akční plán bude zahrnovat opatření k řešení překážek, které brání posílení a rozšíření elektrizační soustavy, včetně přeshraničního sdílení nákladů, a výroby, která mají zásadní význam pro odblokování většího počtu projektů větrných elektráren na pevnině a na moři, mobilizaci investic do projektů větrných elektráren v pobřežních členských státech a dopravní infrastruktury směrem do vnitrozemských regionů v Evropě, čímž se vytvoří větší poptávka po větrných zařízeních. Akční plán pro elektrizační soustavy rovněž usnadní předvídání investic, a tím se zajistí nezbytný rozvoj elektrizační soustavy. Jeho cílem bude jak urychlit zavádění nové infrastruktury tím, že se odstraní překážky bránící povolování, tak zajistit lepší využití stávající elektrizační soustavy, například zlepšením viditelnosti stávajících kapacit.

II.ZDOKONALENÁ KONCEPCE AUKCÍ

Způsob, jakým členské státy navrhují aukce na podporu obnovitelných zdrojů energie, ovlivňuje zavádění obnovitelných zdrojů energie a investiční signály vysílané v celém hodnotovém řetězci. Dobře navržená objektivní, transparentní a nediskriminační předběžná kvalifikační kritéria a necenová kritéria pro zadávání zakázek, která oceňují výrobky s vyšší přidanou hodnotou a podporují rozšiřování odvětví, mohou lépe podpořit inovativní a konkurenceschopné odvětví výroby větrných zařízen. Kritéria jako delší životnost zařízení, obsah uhlíku nebo opatření oběhového hospodářství snižují environmentální stopu větrných farem a pomáhají snižovat naši závislost na kritických surovinách. Opatření na zmírnění rizika zpoždění nebo nerealizace projektů poskytují společnostem a investorům větší předvídatelnost a jistotu. Větší harmonizace zásad navrhování aukcí v členských státech by obecněji snížila transakční náklady a mohla by do značné míry zajistit, aby byly aukce vhodné pro daný účel, a zároveň ponechat dostatečný prostor pro flexibilitu a inovace na úrovni členských států. Využití těchto prvků při navrhování aukcí by mělo zohlednit dopad na rozpočet členských států a potřebu zjednodušení.

Opatření 4: členské státy zahrnou do svých aukcí objektivní, transparentní a nediskriminační kvalitativní kritéria a opatření pro maximalizaci míry realizace projektů, jež budou vycházet z doporučení a pokynů Komise

Ihned po přijetí akčního plánu zahájí Komise dialog s členskými státy a zúčastněnými stranami s cílem zlepšit, zjednodušit a zajistit konzistentnost navrhovaných aukcí energie z obnovitelných zdrojů, čímž se odstraní nedostatky, které vedou ke zpoždění projektů nebo k upuštění od nich. Tato nejistota poškozuje evropské hráče na trhu s větrnou energií a členské státy a ohrožuje dosažení cíle EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Dialog povede k co nejrychlejšímu přijetí doporučení a pokynů Komise, jejichž cílem bude poskytnout navrhované standardní prvky aukcí, které budou v plném rozsahu doplňovat akt o průmyslu pro nulové čisté emise, a také sjednotit a zefektivnit navrhování aukcí. V dlouhodobějším horizontu bude Komise připravena zajistit jednotnější podobu aukcí tím, že tato ustanovení učiní právně závaznými prostřednictvím prováděcího aktu k aktu o průmyslu pro nulové čisté emise.

Toto opatření bude zahrnovat:

·navrhnutí souboru nediskriminačních, objektivních a transparentních předběžných kvalifikačních kritérií týkajících se kybernetické bezpečnosti (soulad se směrnicemi NIS 1 a NIS 2) a mezinárodního předávání údajů v souladu s právem EU a mezinárodními závazky, jakož i dalších kritérií, jako je udržitelnost / ochrana životního prostředí / ochrana přímořských oblastí a schopnost realizovat projekty,

·zajištění větší jasnosti necenových kritérií, která jsou klíčová pro ocenění udržitelnosti, inovací, integrace energetických systémů, vysoce kvalitních výrobků a přispění k odolnému dodavatelskému řetězci,

·zvážení vypracování evropského kodexu obchodního chování, který by mimo jiné podporoval transparentnost dodavatelského řetězce a který by mohl být doporučen pro budoucí aukce větrné energie,

·posílení kybernetické odolnosti větrných zařízení a infrastruktury, ke které jsou připojena,

·zajištění úplné a včasné realizace projektů prostřednictvím vhodných pobídek. Tyto pobídky by měly zahrnovat ustanovení o sankcích za nerealizaci projektů a o indexaci cen, která by odvětví pomohla lépe se vyrovnat s nárůstem nákladů v důsledku inflace,

·posouzení důsledků podávání nabídek se zápornou cenou a hledání řešení, jak zabránit negativnímu dopadu na rychlost a rozsah zavádění a na hodnotový řetězec,

·při shromažďování závazků členských států týkajících se objemu zavádění větrné energie v období 2024–2026 a v pozdějším období se bude Komise členských států dotazovat, zda hodlají využít nabídky se zápornou cenou, zejména neomezené nabídky se zápornou cenou, které mohou vést k velmi vysokým nabídkám na projekty v oblasti větrné energie a zvyšovat riziko, že projekty nebudou úplně a včas realizovány. Komise v případě potřeby zahájí dialog s členskými státy o tom, zda se lze takové struktuře nabídek vyhnout, a

·řešení stropů nabídek, které vedou k nedostatečnému počtu zájemců v aukcích.

Cílem opatření 4 je přinést rychlá a hmatatelná zlepšení a zajistit větší harmonizaci při navrhování aukcí energie z obnovitelných zdrojů. Některé z problémů, které hodlá řešit, jsou strukturálně řešeny v návrzích koncepce trhu s elektřinou a aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. S ohledem na tuto skutečnost Komise vyzývá spolunormotvůrce, aby urychleně dosáhli dohody o koncepci trhu s elektřinou (do konce roku 2023) a o aktu o průmyslu pro nulové čisté emise (do března 2024). Komise podpoří spolunormotvůrce při zavádění ustanovení obsažených v aktu o průmyslu pro nulové čisté emise týkajících se objektivních, transparentních a nediskriminačních předběžných kvalifikačních kritérií pro aukce a při podpoře používání jiných než cenových kritérií pro zadání zakázky, včetně zejména hledisek souvisejících s chováním podniků, kybernetickou bezpečností a bezpečností údajů, jakož i schopností realizovat projekt v plném rozsahu a včas. Pokud tak spolunormotvůrci rozhodnou, je Komise připravena urychleně navrhnout prováděcí akt k aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, který by do evropských právních předpisů začlenil osvědčené postupy pro navrhování aukcí energie z obnovitelných zdrojů a zajistil větší efektivitu při navrhování aukcí. Ustanovení koncepce trhu s elektřinou týkající se využívání rozdílových smluv a smluv o nákupu elektřiny by po svém přijetí mohla podpořit stabilitu příjmů v odvětví větrné energie.

Opatření 5: řešení rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti a aspektů ochrany údajů

Komise určí rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti, jež se pojí se zařízeními na výrobu větrné energie a související infrastrukturou, včetně aspektů ochrany údajů, s cílem posoudit, zda by mohla být využita k narušení hospodářské bezpečnosti nebo bezpečnosti dodávek elektrické energie v EU. Tato rizika určí a posoudí v rámci hodnocení rizik, které v současné době provádí Komise spolu s vysokým představitelem a skupinou pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací, jak je uvedeno v doporučení Rady ze dne 8. prosince 2022 o celounijním koordinovaném přístupu za účelem posílení odolnosti kritické infrastruktury 42 . Pro tuto specifickou analýzu a pro širší hodnocení rizik bude Komise rovněž využívat expertní skupiny, například nově zřízenou expertní skupina pro inteligentní energii a její pracovní skupinu pro kybernetickou bezpečnost, jež se skládá ze zástupců odvětví, včetně prodejců a elektroenergetických podniků. Posuzování rizik může vycházet ze zkušeností se sítí 5G a doplní stávající bezpečnostní infrastrukturu, zejména kodex sítě pro aspekty kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny, jehož přijetí je plánováno na první čtvrtletí roku 2024. Výsledky by mohly podpořit procesy zadávání veřejných zakázek a navrhování aukcí, další tvorbu politik i prověřování přímých zahraničních investic.

Analýza rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti bude mít široký záběr a bude zahrnovat také zařízení.

Opatření 6: Komise zajistí hojnější využívání strategického zadávání zakázek v kontextu strategie Global Gateway 

V prosinci 2021 Komise zahájila strategii Global Gateway, jejímž prostřednictvím EU investuje v rámci přístupu „tým Evropa“ do projektů v oblasti čisté energie a infrastruktury po celém světě, včetně větrné energie. Komise navrhne hojnější využívání strategického zadávání zakázek v kontextu strategie Global Gateway. To zajistí, že projekty budou splňovat přísné environmentální, sociální a správní standardy, a umožní dodavatelům a výrobcům, kteří tyto standardy splňují, nalézt životaschopnou obchodní příležitost a zároveň podpoří udržitelný rozvoj na rozvíjejících se trzích a v rozvojových ekonomikách. U projektů, které zahrnují zavádění strategických technologií pro nulové čisté emise, jako jsou technologie větrné energie z obnovitelných zdrojů, budou kritéria, jako jsou kritéria obsažená v aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, po svém přijetí sloužit jako referenční kritéria pro spolupráci s mezinárodními partnery. Komise navíc prověří možnost uplatnění podobných požadavků na zadávání veřejných zakázek soukromými předkladateli projektů v projektech v rámci strategie Global Gateway.

III.PŘÍSTUP K FINANČNÍM PROSTŘEDKŮM

Inflační prostředí a nárůst cen surovin, zvýšení úrokových sazeb a častá nutnost poskytovat záruky předem za účelem zajištění smluv zhoršily přístup odvětví větrné energie k finančním prostředkům, a to jak pro výrobu, tak pro zavádění. K dosažení cílů stanovených v aktu o průmyslu pro nulové čisté emise však odvětví větrné energie potřebuje investice do výrobních kapacit v odhadované výši 6 miliard EUR. V rámci unie kapitálových trhů (UKT) a rámce EU pro udržitelné financování se Komise snažila vytvořit pravidla kapitálového trhu, která by byla atraktivní pro investice dlouhodobých investorů, a také opatření k mobilizaci soukromých finančních prostředků na ekologicky udržitelné činnosti a příležitosti v rámci Zelené dohody pro Evropu. Komise si je dobře vědoma toho, že soukromé investice budou mít zásadní význam pro splnění cílů tohoto akčního plánu, a vedle mobilizace investičních zdrojů EU a dalších veřejných investičních zdrojů přijme v této oblasti opatření.

Opatření 7: Komise usnadní přístup k finančním prostředkům EU

Komise rozšíří možnosti podpory výroby větrné energie v rámci Inovačního fondu v příští výzvě k předkládání návrhů, která bude zveřejněna dne 23. listopadu 2023 tím, že zdvojnásobí rozpočet na financování projektů v oblasti výroby čistých technologií na 1,4 miliardy EUR, včetně projektů na výrobu větrných turbín a jejich součástí.

Inovační fond má na období 2020–2030 k dispozici celkem 40 miliard EUR 43 . V celkovém rozpočtu Inovačního fondu na letošní rok ve výši 4 miliard EUR budou v rámci nadcházející výzvy k předkládání návrhů, která bude zveřejněna dne 23. listopadu 2023, kromě tématu věnovaného výrobě čistých technologií způsobilé také inovativní projekty v oblasti výroby větrné energie a pilotní projekty v rámci ostatních témat. Při stejných přínosech budou v rámci této výzvy upřednostněny projekty v oblasti větrné energie.

Aby byli podpořeni zhotovitelé projektů a aby se zajistilo, že se vybuduje odolný soubor inovativních projektů, měly by projekty v oblasti větrné energie obdržet přednostně podporu ve výši 90 milionů EUR z Inovačního fondu, která bude poskytnuta v příštích třech letech ve spolupráci s Evropskou investiční bankou. Poradenskou podporu na míru nabízí také Poradenské centrum InvestEU. Kombinace finančních prostředků z Inovačního fondu a finančních prostředků poskytovaných EIB a dalšími mezinárodními finančními institucemi a vnitrostátními podpůrnými bankami a institucemi, včetně programu InvestEU, může navíc rovněž podpořit projekty, kterým byla podpora udělena, a pomoci jim dosáhnout konečného investičního rozhodnutí.

Do konce letošního roku Komise rovněž zintenzivní činnosti související s větrnou energií v rámci revidovaného Evropského strategického plánu pro energetické technologie (plánu SET 44 ) a zvýší podporu výzkumu a inovací v odvětví výroby větrných zařízení, aby si příslušné evropské technologie zachovaly konkurenční výhodu, zejména v otázkách souvisejících s oběhovým hospodářstvím a udržitelností, zlepšováním průmyslových procesů a digitalizací.

Platforma STEP rovněž přinese nové možnosti, jak podpořit investice, jejichž cílem je rozšířit výrobu čistých technologií v EU, včetně větrné energie, což by mohlo přinést prospěch zejména přechodovým a méně rozvinutým regionům, jakož i rozvinutým regionům v členských státech, které mají HDP na obyvatele pod průměrem EU. Tyto regiony budou těžit z finančních pobídek a větší flexibility při využívání finančních prostředků Fondu soudržnosti, Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu pro spravedlivou transformaci na podporu produktivních investic do velkých podniků, aby byly realizovány investice ve strategických odvětvích, která přispívají k cílům platformy STEP.

Opatření 8: EIB společnostem působícím v odvětví větrné energie EU poskytne nástroje na snížení rizika a záruky

V červenci 2023 schválila Evropská investiční banka svůj druhý balíček REPowerEU. Banka oznámila, že usiluje o takřka zdvojnásobení objemu půjček, kterými přispívá k Průmyslovému plánu Zelené dohody a k aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, a během pěti let by tak měla zmobilizovat dohromady přibližně 150 miliard EUR. Tento plán bude částečně podpořen záručním mechanismem programu InvestEU. Jednou z prioritních oblastí / oblastí činnosti tohoto úsilí budou evropští výrobci strategických technologií pro nulové čisté emise, související předcházející součásti a strategické suroviny. Bude zahrnovat výrobní kapacity EU v odvětví větrné energie na pevnině i na moři.

Komise a Evropská investiční banka rychlým tempem spolupracují na speciálním nástroji, který by sloužil jako protizáruka úvěrové expozice komerčních bank vůči klíčovým dodavatelům v odvětví větrné energie a který by zlepšil přístup k zálohovým platbám a zárukám za plnění. Společným cílem Komise a EIB je začít nový nástroj používat v nadcházejících třech až šesti měsících. Tím se zmírní finanční tlak ze strany rostoucího objemu zakázek, který ještě zesilují makroekonomické problémy, včetně rostoucí inflace, úrokových sazeb a významných narušení dodavatelského řetězce.

Komise rovněž v rámci platformy STEP navrhla zvýšit záruku EU o 7,5 miliardy EUR prostřednictvím specializovaného výhledu programu InvestEU, což zvýší kapacitu skupiny EIB a dalších prováděcích partnerů a podpoří investice do vývoje a výroby čistých a jiných druhů technologií, včetně technologií pro odvětví větrné energie.

Úsilí o posílení koordinace mezi vnějšími finančními nástroji – s exportními úvěrovými agenturami členských států spolupracujícími s poskytovateli rozvojového financování, zejména v rámci strategie Global Gateway – podpoří mj. projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, včetně větrné energie.

Opatření 9: členské státy plně využijí flexibilitu, kterou poskytují pravidla státní podpory pro hodnotový řetězec EU v oblasti větrné energie

Členské státy by měly plně využít možností, které poskytují pravidla dočasného krizového a transformačního rámce na podporu výroby větrných zařízení v EU. Doba platnosti některých oddílů týkajících se krizí dočasného krizového a transformačního rámce vyprší do konce roku, Komise proto konzultovala členské státy a brzy přijme rozhodnutí o jejich případném prodloužení, přičemž zohlední potřebu zajistit rovné podmínky v EU. Do konce roku 2025 jsou k dispozici další oddíly určené na podporu přechodu na hospodářství pro nulové čisté emise, které členským státům umožňují urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie, včetně větrné energie, a podporovat strategické investice do výroby zařízení nezbytných pro přechod na hospodářství pro nulové čisté emise, včetně větrných turbín, jejich klíčových součástí a souvisejících kritických surovin.

Opatření 10: Komise zintenzivní dialog s investory, a zvýší tak atraktivitu investic do odvětví větrné energie EU

Komise aktivně spolupracuje se zúčastněnými stranami, zejména s investory dlouhodobého kapitálu v rámci dialogu s investory, na řešeních, která by zvýšila konkurenceschopnost odvětví větrné energie EU při získávání investic na celosvětové úrovni. To pomůže omezit potřebu veřejné podpory. Zaměřuje se na příležitosti a zranitelná místa v tomto odvětví – provozní, finanční a konkurenční – a na způsoby, jak posílit silné stránky Evropy a řešit naše slabé stránky.

Ještě v roce 2023 uspořádá Komise setkání s dlouhodobými investory, jež budou zaměřená na získání lepšího porozumění hlavním překážkám, které snižují atraktivitu investic do odvětví větrné energie v EU, a nejlepším způsobům jejich řešení. Budou se zabývat možnostmi, jak zajistit rychlejší přístup k soukromému financování a jeho využití, a také diskusemi o investičním prostředí v Evropě, včetně účinného a pokud možno zjednodušeného regulačního prostředí pro investice do odvětví větrné energie.

IV.ZAJIŠTĚNÍ SPRAVEDLIVÉHO A KONKURENCESCHOPNÉHO MEZINÁRODNÍHO PROSTŘEDÍ

Odvětví výroby větrných zařízení EU prokázalo, že je za spravedlivých podmínek vysoce konkurenceschopné jak na domácím trhu, tak na zahraničních trzích. EU by měla pro odvětví EU vytvořit příznivé prostředí, které mu umožní konkurovat, inovovat, investovat a vyvážet na zahraniční trhy v souladu s mezinárodními závazky.

Opatření 11: Komise usnadní výrobcům v EU přístup na zahraniční trhy

Komise bude i nadále využívat svou rozsáhlou síť obchodních dohod k posílení konkurenceschopnosti odvětví větrné energie EU, a to i prostřednictvím účinného provádění a prosazování 45 . Komise rovněž přikládá velký význam probíhajícím obchodním jednáním, jejichž cílem je uzavřít odolné kapitoly o energetice a surovinách, jakož i další ustanovení, která jsou relevantní pro odvětví větrné energie. Tyto dohody pomáhají odvětví větrné energie diverzifikovat jeho dodavatelské řetězce a snižovat riziko, které se s těmito řetězci pojí, a řešit strategickou závislost, zejména na surovinách a dalších meziproduktech. Komise proto bude dále zintenzivňovat jednání o obchodních dohodách, které by posílily postavení podniků v EU, a to i v odvětví větrné energie, a zajistily by nerušený přístup na zahraniční trhy. Přítomnost evropských společností na klíčových trzích podpoří také průmyslová partnerství pro nulové čisté emise. Komise bude navíc usilovat o další strategickou spolupráci a iniciativy v tomto odvětví v sousedství EU.

EU bude rovněž spolupracovat se svými partnery ve Světové obchodní organizaci (WTO) na vypracování souboru pravidel pro subvence, jenž by měl zvýšit transparentnost státních zásahů a zabránit soupeření o subvence, které přiostřuje obchodní konflikty a podkopává spolupráci nezbytnou pro dosažení globálních cílů v oblasti klimatu. Spolupráce by měla být zahájena na Konferenci ministrů WTO v únoru 2024.

Nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek 46 poskytuje EU páku, jak přesvědčit své obchodní partnery, kteří dosud nepřijali závazky v oblasti zadávání veřejných zakázek (v rámci Dohody WTO o vládních zakázkách nebo dvoustranných dohod o volném obchodu), aby své trhy s veřejnými zakázkami otevřeli podnikům v EU. Pokud má odvětví EU důvodné podezření, že je přístup ke zboží a službám souvisejícím s větrnou energií v některé zemi mimo EU v oblasti zadávání veřejných zakázek omezen, může Komise zahájit šetření v rámci nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek a usilovat o otevření tohoto trhu hospodářským subjektům z EU prostřednictvím konzultací s dotčenou zemí mimo EU. Nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek rovněž umožňuje EU omezit přístup na své trhy s veřejnými zakázkami uložením příslušných opatření podle nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek v případě, že výše uvedené konzultace nevedou k očekávanému otevření trhu třetí země.

Opatření 12: Ochrana vnitřního trhu před narušením obchodu a ohrožením bezpečnosti a veřejného pořádku  

Komise bude ve spolupráci s evropským odvětvím větrné energie pečlivě sledovat případné nekalé obchodní praktiky, které zvýhodňují zahraniční výrobce větrných zařízení. Toto sledování bude zahrnovat důkladnou kontrolu možného subvencování výrobků souvisejících s větrnou energií dovážených do EU. V odůvodněných případech Komise použije své nástroje na ochranu obchodu. Pokud zahraniční subvence narušující hospodářskou soutěž umožňují výrobcům větrných zařízení, kteří je dostávají, uspět v zadávacích řízeních nebo při koncentracích zahrnujících cílové společnosti EU, použije EU rovněž opatření stanovená nařízením o zahraničních subvencích. Komise evropské odvětví větrné energie vyzývá, aby předložilo další důkazy. Posoudí všechny důkazy o údajných nekalých praktikách, které předloží odvětví nebo které získá z jiných nezávislých zdrojů.

Komise bude vybízet členské státy k tomu, aby při provádění svých kontrolních mechanismů z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku plně zohlednily rizika pro kritické energetické infrastruktury. Komise plně využije mechanismus spolupráce podle nařízení o prověřování přímých zahraničních investic 47 , aby zabránila případnému ohrožení bezpečnosti a veřejného pořádku v souvislosti se zahraničními investicemi do odvětví větrné energie EU.

Opatření 13: Podpora standardizace v odvětví větrné energie

V současné fázi rozvoje odvětví větrné energie jsou technické normy klíčovým nástrojem pro zajištění interoperability, snížení nákladů a urychlení uvádění technologií větrné energie na pevnině i na moři na trh. Mezinárodní elektrotechnická komise sice přijala širokou škálu norem, jež Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) přijal jako evropské normy, nicméně přijetí dalších norem by mohlo zajistit větší účinnost a udržitelnost zařízení pro větrnou energii a odstranit překážky při jejich zavádění v EU. Oběhové hospodářství je důležité zejména pro zajištění strategické autonomie v klíčovém odvětví, jako je odvětví větrné energie, a zároveň pro snížení jeho dopadu na životní prostředí v souladu se Zelenou dohodou po Evropu. Normy by mohly také posílit průmyslový ekosystém, zejména v případě, že budou souběžně prováděny práce na koncepci aukcí energie z obnovitelných zdrojů. Podpora procesu standardizace na mezinárodní úrovni a zajištění aktivní účasti EU rovněž zajistí, že evropské odvětví větrné energie bude lépe schopné soutěžit se světovými konkurenty v oblasti kvality.

Na podporu přijetí norem na úrovni EU a na mezinárodní úrovni pro odvětví větrné energie budou do konce roku 2023 přijata následující opatření:

·v rámci zřízeného fóra na vysoké úrovni pro evropskou normalizaci se na zvláštním pracovním zasedání věnovaném technologiím v oblasti větrné energie určí hlavní potřeby v oblasti evropské a mezinárodní normalizace, zjistí se případné překážky a zvýší se informovanost členských států a průmyslu, aby se zajistila účast jejich odborníků na normotvorné činnosti, a

·Komise požádá evropské normalizační organizace o vypracování návrhů evropských normalizačních dokumentů, jež by měly pomoci dosáhnout cílů aktu o průmyslu pro nulové čisté emise.

V.DOVEDNOSTI

Odhaduje se, že do roku 2030 bude v odvětví větrné energie zapotřebí přibližně 100 000 dalších pracovních míst a související investice do dovedností by mohly činit přibližně 850 milionů EUR 48 . V březnu 2021 a v březnu 2023 uzavřela obchodní sdružení pro obnovitelné zdroje energie, zástupci instalátorů čistých technologií, poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy, výzkumná střediska a regionální sítě, včetně zúčastněných stran z odvětví větrné energie, s podporou Komise rozsáhlá partnerství v oblasti dovedností potřebných pro průmyslový ekosystém obnovitelných zdrojů energie v rámci Paktu pro dovednosti. Partnerství fungují, ale pro to, aby mohla plnit své cíle, se potřebují dále rozvíjet.

Opatření 14: Rozsáhlá partnerství v oblasti dovedností potřebných pro obnovitelné zdroje energie, v jejichž rámci se navrhnou projekty, jež podporují rozvoj dovedností pro odvětví obnovitelné energie, včetně větrné energie

Rozsáhlá partnerství v oblasti dovedností potřebných pro obnovitelné zdroje energie a obnovitelnou energii na moři by měly co nejdříve určit programy EU a iniciativy EU v oblasti dovedností, které nabízejí nejlepší rámec pro provádění projektů, jež umožňují zmapovat potřeby dovedností v odvětví, přezkoumat pracovní profily, vypracovat a používat nové moduly odborného vzdělávání a související materiály relevantní pro trh práce a/nebo podpořit rozvoj dovedností, které jsou v odvětví obnovitelných zdrojů energie naléhavě potřebné, a to zejména se zaměřením na ženy, mladé lidi (kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy) a starší osoby. Se zvláštním zaměřením na udržitelnost a oběhové hospodářství. Mohlo by to zahrnovat i žádost předloženou v rámci výzvy programu Erasmus+ týkající se plánu odvětvové spolupráce v oblasti dovedností. Partnerství může také těžit ze stávajících iniciativ, jako je Evropská aliance pro učňovskou přípravu a centra excelence odborného vzdělávání 49 .

Aktu o průmyslu pro nulové čisté emise navíc usnadní spuštění evropských akademií dovedností průmyslu pro nulové čisté emise, jejichž cílem je podpořit opatření členských států zaměřená na změnu kvalifikace a prohlubování dovedností pracovníků. Akademie vypracují vzdělávací obsah a materiály, které zpřístupní poskytovatelům vzdělávání a odborné přípravy v členských státech s cílem uspokojit poptávku po kvalifikovaných pracovnících v odvětvích pro nulové čisté emise. Cílem akademií, z nichž každá se zaměří na jednu technologii průmyslu pro nulové čisté emise, včetně technologie odvětví větrné energie, bude do tří let od jejich zřízení poskytnout odbornou přípravu 100 000 studentů.

VI.AKTIVNÍ ÚČAST PRŮMYSLU A ZÁVAZKY ČLENSKÝCH STÁTŮ

Kromě opatření přijatých na úrovni EU a členských států přispějí ke stabilnějšímu a ziskovějšímu podnikatelskému prostředí také opatření samotného evropského odvětví větrné energie. Tato opatření se týkají mimo jiné aktivnějšího zajištění proti inflaci a kolísání cen hlavních vstupů, například surovin, a rozvoje dalších dlouhodobých partnerství mezi výrobci a provozovateli větrných zařízení, která mohou být oboustranně výhodná.

Opatření 15: Charta EU o větrné energii

Komise vyzývá členské státy a zástupce odvětví větrné energie, aby do konce roku 2023 přijali dobrovolné závazky v rámci Charty o větrné energii, která umožní rozšířit využívání větrné energie a zvýšit výrobní kapacitu v EU. Jakmile to bude možné, bude Komise v návaznosti na dialog s investory usilovat o to, aby byli do Charty o větrné energii zahrnuti finanční investoři nebo aby byla charta o tyto subjekty rozšířena.

Cílem charty, která vychází z tohoto akčního plánu a z jeho politik, je uvést do souladu a urychleně provádět opatření Komise, členských států a zúčastněných průmyslových subjektů a zároveň vyvíjet společné a koordinované úsilí o zlepšení podmínek pro evropské odvětví větrné energie. Komise bude úzce spolupracovat s členskými státy a zúčastněnými průmyslovými subjekty na vypracování přesných závazků, které bude charta obsahovat, a to po konzultaci se sociálními partnery. Ujištění, která tento akční plán a charta poskytnou, by měla průmyslu umožnit zvýšit investice a zajistit rozšíření výrobních kapacit, a tím uspokojit očekávanou zvýšenou poptávku po větrných projektech v nadcházejících letech.

6.ZÁVĚRY A DALŠÍ POSTUP

Evropa je na své odvětví větrné energie hrdá. EU má odolnou výrobní základnu a řadu silných zhotovitelů větrných farem, kteří působí po celém světě. Toto odvětví má velkou inovační sílu a vynalézavost a je živnou půdou pro rozvoj nových dovedností. Evropské společnosti působící v odvětví větrné energie jsou klíčovými aktéry probíhající transformace našeho energetického systému a pro dosažení našich ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky. Díky odvětví větrné energie a dalším odvětvím pro nulové čisté emise je EU dobře připravena na transformaci směrem k čistému a oběhovému hospodářství zítřka. Odvětví větrné energie EU v prostředí konkurence vzkvétá, a proto se drží na světové špičce. Stanovuje ve světě trendy a normy. Evropská spolupráce v oblasti větrné energie s mezinárodními partnery vytváří nové trhy a poskytuje globální řešení, která nahradí fosilní paliva.

Evropské odvětví větrné energie proto musí nyní růst a investovat, aby průmysl a občané EU mohli využít příležitostí, které nabízí Zelená dohoda pro Evropu a celosvětové úsilí o dekarbonizaci. Aby toho bylo možné dosáhnout, potřebuje odvětví větší předvídatelnost a dobře viditelný a odolný soubor projektů. Potřebuje silný obchodní model, který zajistí přiměřenou ziskovost a přístup k financování, aby mohl růst a přilákat investory. Potřebuje rozšířené a posílené elektrizační soustavy pro integraci své energie. A to vyžaduje spravedlivou hospodářskou soutěž.

Nesmíme ztrácet čas. Tento akční plán proto usiluje o dosažení konkrétních výsledků již v nadcházejících měsících. Provedení tohoto akčního plánu ze strany EU, členských států a průmyslu podpoří evropské odvětví výroby větrných zařízení při řešení obtíží a zlepší jeho konkurenceschopnost, čímž se zajistí, že toto odvětví plně přispěje k probíhající energetické transformaci.

Akční plán poskytuje evropskému odvětví větrné energie jistotu, že jeho podnikatelský plán v EU je odolný, udržitelný a dlouhodobý. Komise proto vyzývá členské státy a průmysl, aby tento akční plán schválily a provedly opatření podle svých příslušných rolí. Komise vyzývá Evropský parlament, Radu a další orgány EU, aby přispěly k tomuto úsilí a podpořily dosažení cíle tohoto akčního plánu.

PŘÍLOHA I – EVROPSKÝ AKČNÍ PLÁN PRO VĚTRNOU ENERGII – STRUČNÝ PŘEHLED

Kategorie	Opatření/nástroje	Harmonogram
Urychlení zavádění prostřednictvím větší předvídatelnosti a rychlejšího povolování	1.Komise bude spolupracovat s členskými státy na urychlení povolování. „Accele-RES“ – urychlení provedení a uplatňování revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Dočasný mimořádný režim	počínaje listopadem 2023
	2.Členské státy zvýší viditelnost připravovaných projektů v oblasti větrné energie prostřednictvím závazků v oblasti větrné energie, zveřejňování střednědobých harmonogramů aukcí a dlouhodobých plánů pro zavádění obnovitelných zdrojů energie	počínaje listopadem 2023
	3.Komise přijme akční plán, který usnadní budování elektrizačních soustav	listopad 2023
Zdokonalená koncepce aukcí	4.Členské státy zahrnou do svých aukcí objektivní, transparentní a nediskriminační kvalitativní kritéria a opatření pro maximalizaci míry realizace projektů, jež budou vycházet z doporučení a pokynů Komise	jakmile je to možné
	5.Řešení rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti a aspektů ochrany údajů	počínaje začátkem roku 2024
	6.Komise zajistí hojnější využívání strategického zadávání zakázek v kontextu strategie Global Gateway	od okamžiku přijetí
Přístup k finančním prostředkům	7.Komise usnadní přístup k finančním prostředkům EU	do konce roku 2023
	8.EIB společnostem působícím v odvětví větrné energie EU poskytne nástroje na snížení rizika a záruky	4. čtvrtletí 2023
	9.Členské státy plně využijí flexibilitu, kterou poskytují pravidla státní podpory pro hodnotový řetězec EU v oblasti větrné energie	od okamžiku přijetí
	10.Komise zintenzivní dialog s investory, a zvýší tak atraktivitu investic do odvětví větrné energie EU	do konce roku 2023
Vytvoření spravedlivého a konkurenceschopného mezinárodního prostředí	11. Komise usnadní výrobcům v EU přístup na zahraniční trhy	od okamžiku přijetí
	12.Ochrana vnitřního trhu před narušením obchodu a ohrožením bezpečnosti a veřejného pořádku	od okamžiku přijetí
	13.Podpora standardizace v odvětví větrné energie	zahájení do konce roku 2023
Dovednosti	14.Rozsáhlá partnerství v oblasti dovedností potřebných pro obnovitelné zdroje energie, v jejichž rámci se navrhnou projekty, jež podporují rozvoj dovedností pro odvětví obnovitelné energie, včetně větrné energie	do poloviny roku 2024
Aktivní účast průmyslu a závazky členských států	15.Charta EU o větrné energii	prosinec 2023

(1) Scénář MIX v rámci politických scénářů pro provedení Zelené dohody pro Evropu (k dispozici na https://energy.ec.europa.eu/data-and-analysis/energy-modelling/policy-scenarios-delivering-european-green-deal_en )

(2) IRENA Výhled světové transformace energetiky pro rok 2023.

(3) Zpráva společnosti Rystad (2023), The State of the European Wind Energy Supply Chain (Stav evropského dodavatelského řetězce v oblasti větrné energie).

(4)

WindEurope (2023) Wind Energy in Europe-2022 Statistics and the outlook for 2023-2027 (Větrná energie v Evropě v roce 2022 – statistiky a výhled na období let 2023–2027).

(5) Údaje stě ENTSO pro elektřinu.

(6) Irena (2023), Renewable power generation costs in 2022 (Náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2022).

(7) Georgakaki, A et al. (2022), Středisko pro sledování technologií čisté energie, Celková strategická analýza technologií čisté energie v Evropské unii – zpráva o stavu z roku 2022.

(8) SWD(2023) 68 final ze dne 23. března 2023.

(9) Telsnig, T. et al., Středisko pro sledování technologií čisté energie: Větrná energie v Evropské unii – zpráva o stavu vývoje, technologií, trendů, hodnotových řetězců a trhů za rok 2022, Úřad pro publikace Evropské unie.

(10)

 SWD(2023) 68 final ze dne 23. března 2023.

(11)   Zpráva společnosti Rystad (2023), The State of the European Wind Energy Supply Chain (Stav evropského dodavatelského řetězce v oblasti větrné energie).

(12) Typickým příkladem je rychlý růst větrných turbín, který nutí výrobce neustále přizpůsobovat své výrobní linky novým investicím.

(13) JRC, Středisko pro sledování technologií čisté energie, zpráva za rok 2023, připravuje se.

(14) Údaje organizace BloombergNEF (2023) https://about.bnef.com/blog/cost-of-clean-energy-technologies-drop-as-expensive-debt-offset-by-cooling-commodity-prices/

(15) Viz 2023 Annual report on the competitiveness of clean energy technologies (výroční zpráva o konkurenceschopnosti technologií čisté energie za rok 2023) (bude zveřejněna dne 25. října 2023).

(16) Podle Světové rady pro větrnou energii (GWEC) má Evropa jako celek výrobní kapacitu větrných turbín v přibližné výši 30 GW.

(17) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady (COM/2021/557). 

(18) Nařízení Rady (EU) 2022/2577 ze dne 22. prosince 2022, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 335, 29.12.2022, s. 36).

(19) Návrh na změnu směrnice 96/53/ES o maximálních přípustných hmotnostech a rozměrech (COM(2023) 445).

(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).

(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022.

(22) COM(2023) 148 final ze dne 14. března 2023.

(23) Viz: COM(2023) 62 final ze dne 1. února 2023, COM(2023) 161 ze dne 16. března 2023 a COM(2023) 160 ze dne 16. března 2023.

(24) JOIN/2023/8 Společné sdělení o aktualizaci strategie EU pro námořní bezpečnost a jejího akčního plánu: Posílená strategie EU pro námořní bezpečnost s ohledem na vyvíjející se námořní hrozby.

(25) Sdělení Komise 2023/C 101/03

(26) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.

(27) Sdělení Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2022/C 414/01).

(28) Sdělení Komise – Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky na rok 2022 (C/2022/481).

(29) Sdělení Komise – Pokyny k regionální státní podpoře (2021/C 153/01).

(30) COM(2023) 335 final ze dne 20. června 2023.

(31) https://climate.ec.europa.eu/eu-action/eu-funding-climate-action/innovation-fund/calls-proposals/large-scale-calls_en

(32) Většina podporovaných opatření v rámci plánu pro oživení a odolnost má společné cíle zavedení, které se týkají jak solární, tak větrné energie, aniž by tyto cíle byly rozděleny podle jednotlivých typů technologií.

(33) Ustanovení čl. 6 odst. 3 směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

(34) https://commission.europa.eu/funding-tenders/find-funding/eu-funding-programmes/technical-support-instrument/technical-support-instrument-tsi_cs  

(35)  Doporučení Komise C/2022/3219 final.

(36) Pracovní dokument útvarů Komise – Pokyny pro členské státy týkající se osvědčených postupů sloužících k urychlení postupů udělování povolení pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a usnadnění smluv o nákupu elektřiny – Průvodní dokument k doporučení Komise o urychlení postupů udělování povolení pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a usnadnění smluv o nákupu elektřiny, SWD/2022/0149 final.

(37) Členské státy musí vymezit oblasti urychlení obnovitelných zdrojů energie pro alespoň jednu technologii obnovitelné energie podle čl. 15 písm. c) revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

(38) Pracovní skupinu pro prosazování jednotného trhu bude pokračovat v práci na odstraňování procesních překážek bránících povolování projektů v oblasti větrné a solární energie. Podpoří také výměnu osvědčených postupů v oblasti jednotného kontaktního místa, digitálního povolování a jasných informací a lhůt.

(39) Ustanovení čl. 6 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001: „Členské státy zveřejní referenční dlouhodobý harmonogram s předpokládaným přidělením podpory, který pokrývá nejméně pět následujících let, nebo tři roky v případě omezení vyplývajících z rozpočtového plánování, včetně orientačního časového plánu, případně četnosti výběrových řízení, očekávané kapacity a rozpočtu nebo maximální podpory, která má být podle předpokladů přidělena na jednotku, a ve vhodných případech i předpokládaných způsobilých technologií. Tento harmonogram se aktualizuje jednou ročně, nebo kdykoli je třeba zohlednit nejnovější vývoj na trhu či předpokládané přidělení podpory.“

(40)  BEMIP, CESEC, South-Western a NSEC.

(41) https://energy.ec.europa.eu/system/files/2022-09/220912_NSEC_Joint_Statement_Dublin_Ministerial.pdf

(42) Doporučení Rady ze dne 8. prosince 2022 o celounijním koordinovaném přístupu za účelem posílení odolnosti kritické infrastruktury (2023/C 20/01), (Úř. věst. C 20, 20.1.2023, s. 1).

(43) Při průměrné ceně uhlíku ve výši 75 EUR za tunu

(44) Sdělení Komise o revizi plánu SET (má být přijato v říjnu 2023)

(45) Obchodní dohody EU obsahují ustanovení, která zakazují omezení dovozu a vývozu, požadavky na místní obsah a otevírají přístup k veřejným zakázkám.

(46) Dne 29. srpna 2022 vstoupilo v platnost nařízení (EU) 2022/1031 o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb třetích zemí na trhy Unie s veřejnými zakázkami.

(47) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, (Úř. věst L 79I, 21.3.2019, s. 1).

(48) Zpráva Komise o vývoji zaměstnanosti a sociální situace v Evropě. Řešení problému nedostatku pracovních sil a dovedností v EU, https://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=26989&langId=en

(49) Centrum excelence odborného vzdělávání „Technical Skills for Harmonised Offshore Renewable Energy“ (Technické dovednosti pro harmonizovanou obnovitelnou energii na moři) (T-shore), financované programem Erasmus+ se například zaměřuje na rozvoj programů odborného vzdělávání a zajištění zdrojů, které pracovníkům poskytnou dovednosti a kompetence potřebné pro dosažení úspěchu v odvětví větrné energie na moři.