EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 12.10.2023
COM(2023) 640 final
ZPRÁVA KOMISE
VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2022
O POUŽÍVÁNÍ ZÁSAD SUBSIDIARITY A PROPORCIONALITY A O VZTAZÍCH S VNITROSTÁTNÍMI PARLAMENTY
VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2022
O POUŽÍVÁNÍ ZÁSAD SUBSIDIARITY A PROPORCIONALITY A O VZTAZÍCH S VNITROSTÁTNÍMI PARLAMENTY
1.Úvod
Tato zpráva je 30. zprávou o používání zásad subsidiarity a proporcionality předloženou podle článku 9 protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality (dále jen „protokol č. 2“) připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie. Od roku 2018 se zpráva zabývá také vztahy Komise s vnitrostátními parlamenty, které při uplatňování těchto zásad hrají významnou úlohu.
Po zrušení omezení zavedených v březnu 2020 v souvislosti s pandemií COVID-19 došlo v roce 2022 k navrácení k normálnímu stavu. To se týkalo i vztahů s vnitrostátními parlamenty, kde se většina interakcí vrátila od virtuálních zpět k fyzickým.
Do vzájemných vztahů s vnitrostátními parlamenty a do meziparlamentní spolupráce, ostatně jako do všech ostatních oblastí, se promítla útočná válka Ruska vůči Ukrajině. Válka byla tématem, ke kterému se vnitrostátní parlamenty vyjadřovaly v různých stanoviscích a na všech zasedáních COSAC. Vnitrostátní parlamenty se však i nadále věnovaly hlavním prioritám Komise a zvláštní pozornost věnovaly zelené a digitální transformaci a otázkám demokracie.
Závěr konference o budoucnosti Evropy se zaměřil také na úlohu vnitrostátních parlamentů. Její součástí byla i část věnovaná subsidiaritě s řadou navrhovaných opatření, která by měla pomoci zajistit dodržování zásady subsidiarity v právních předpisech EU.
Vnitrostátní parlamenty se rovněž intenzivně zamýšlely nad svou úlohou při tvorbě politiky EU a nad tím, jak zlepšit dodržování evropských hodnot, právního státu, základních práv a demokracie. Během francouzského předsednictví vydaly závěry k těmto tématům dvě pracovní skupiny.
V roce 2022 začala Komise uvádět do praxe nové závazky v oblasti zlepšování právní úpravy, které představila v předchozím roce. Mezi ně patřila lepší analýza a komunikace týkající se toho, jak byly v jejích návrzích zohledněny zásady subsidiarity a proporcionality.
2.používání zásad subsidiarity a proporcionality jednotlivými orgány
Komise
Zlepšování právní úpravy: provádění sdělení, revidovaných pokynů a souboru nástrojů
V roce 2022 Komise zavedla revidované pokyny a soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy přijaté v roce 2021, čímž dále posílila používání zásad subsidiarity a proporcionality. Jak bylo oznámeno ve sdělení o zlepšování právní úpravy v roce 2021, Komise začala ke všem politicky citlivým a důležitým návrhům systematicky připojovat tabulkový dotazník pro posouzení subsidiarity spolu s posouzením dopadů. Veřejné konzultace nyní také umožňují jasněji rozlišovat mezi místními, regionálními a vnitrostátními orgány a přesněji zohledňovat jejich příslušné příspěvky.
Kromě toho Komise posílila svá posouzení územních dopadů a zavedla ověřování dopadu na venkovské oblasti (tzv. „rural proofing“), aby byly lépe zohledněny potřeby a specifika různých regionů a území EU. Všechna posouzení dopadů proto zahrnují rozsáhlejší proces prověřování, jehož cílem je identifikovat významné nerovnoměrné dopady legislativních návrhů Komise na různá území EU, jako jsou přeshraniční, venkovské, ostrovní, horské, nejvzdálenější nebo řídce osídlené oblasti. Tato metoda prověřování ve třech krocích odhaluje, zda nedochází k nepřiměřeným územním důsledkům, které by si zasloužily posouzení územních dopadů.
Komise navíc v roce 2022 začala plně uplatňovat přístup „jeden přijmout – jeden zrušit“, což znamená, že nová zátěž pro podniky a jednotlivce vyplývající z legislativních návrhů Komise je kompenzována snížením stávající zátěže ve stejné oblasti politiky. Veškeré náklady na dodržování předpisů a úspory nákladů jsou plně a transparentně uvedeny v posouzení dopadů. V rámci přístupu „jeden přijmout – jeden zrušit“ jsou náklady na přizpůsobení kompenzovány v co nejvyšší možné míře, zatímco administrativní náklady jsou v téže oblasti politiky kompenzovány v co nejvyšší míře s ohledem na specifika jednotlivých oblastí politiky. Tento přístup zlepšil celkovou přiměřenost regulačního rámce EU, byl podnětem k rozsáhlejšímu vyčíslení nákladů a přínosů a částečně posloužil k rozložení nákladů. Pomohl tak minimalizovat náklady a maximalizovat přínosy pro jednotlivce a podniky. Roční analýza zátěže za rok 2022 transparentně prezentuje pozitivní výsledky, které vedly k celkovému snížení administrativní zátěže v roce 2022 o 7,3 miliardy EUR.
Příspěvek platformy „Fit pro budoucnost“ ke zjednodušení a snížení zátěže
Platforma „Fit pro budoucnost“, což je skupina odborníků na vysoké úrovni, která pomáhá Komisi zjednodušit právní předpisy EU a snížit související zbytečnou regulační zátěž, přijala v roce 2022 na základě svého ročního pracovního programu deset stanovisek. V rámci tohoto programu se zabývala širokou škálou témat, jako jsou finance a daně, životní prostředí, zelená a digitální transformace, práva obětí, potravinový odpad a biologická řešení. V mnoha stanoviscích se objevily nápady na zjednodušení a snížení zátěže, které by mohly vést ke zlepšení přímo na místní a regionální úrovni. Příkladem je stanovisko ke strategii interoperability vládních institucí, které v příslušných posouzeních dopadů vyzvalo k analýze proveditelnosti systému řízení interoperability. Potenciál přínosu pro místní a regionální úroveň má i stanovisko k revizi směrnice o vozidlech s ukončenou životností a směrnice o schvalování typu motorových vozidel, neboť vyzvalo Komisi, aby zvážila úplnou digitalizaci systému registrace a zavedení centrálního systému registrace a/nebo interoperabilních systémů nebo zajištění kompatibility a koordinace systémů registrace mezi členskými státy i v rámci nich. Stanovisko k propojení digitální a zelené transformace dále zdůraznilo význam lepšího využití strategického výhledu a mimo jiné lepšího přístupu k datům prostřednictvím lepší širokopásmové infrastruktury a správy.
Síť RegHub Výboru regionů přispěla svými praktickými zkušenostmi s prováděním politiky EU v praxi, které platforma mohla využít pro svá stanoviska. Rovněž přispěla k ročnímu pracovnímu programu platformy tím, že navrhla témata, která by mohla být zajímavá z hlediska místní a regionální úrovně. Kromě toho síť v roce 2022 předložila zvláštní zprávu „Pravidla 21. století pro infrastrukturu 21. století“. Ta se zaměřila na překonávání překážek v oblasti dopravní, digitální a zelené infrastruktury, s nimiž se místní a regionální správy setkávají při zavádění infrastrukturních projektů. Poskytla názory regionálních a místních orgánů na překážky a možná investiční řešení, která jsou klíčová pro usnadnění zelené a digitální transformace a dosažení cílů EU v oblasti Zelené dohody, digitální dekády a udržitelné a inteligentní mobility.
Posouzení dopadů
Komise analyzuje soulad se zásadami subsidiarity a proporcionality ve všech posouzeních dopadů připravovaných pro politické a legislativní návrhy. Tato hodnocení podléhají nezávislé kontrole kvality ze strany Výboru pro kontrolu regulace. V roce 2022 výbor přezkoumal 70 posouzení dopadů, v roce 2021 se jednalo o 83 posouzení dopadů.
Při posuzování souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality mají zvláštní význam všechny přeshraniční aspekty, přičemž jako příklad lze uvést návrh směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku. Posouzení dopadů poukázalo na to, že úsilí jednotlivých členských států v boji proti organizované trestné činnosti není dostatečné k řešení přeshraniční povahy skupin organizovaného zločinu. Důvodem je skutečnost, že 70 % zločineckých skupin působících v EU je aktivních ve více než třech členských státech a majetek pocházející z trestné činnosti ukrývá a znovu investuje na celém vnitřním trhu EU.
Pokud jde o přiměřenost tohoto návrhu, tato konkrétní analýza posouzení dopadů se zaměřila na to, do jaké míry jsou opatření přiměřená i vzhledem k zátěži kladené na členské státy. Analýza se zabývala možnými zásahy do svobody členských států v oblasti sebeorganizace a nalezením rovnováhy mezi účinností a zásahy do základních práv. Došla k závěru, že dopad navrhovaných opatření na členské státy, pokud jde o potřebné zdroje a nutnost přizpůsobit vnitrostátní rámce, převažuje nad očekávanými přínosy plynoucími z toho, že orgány budou lépe schopny vysledovat a identifikovat nezákonný majetek, zmrazit jej, spravovat a zabavit.
Hodnocení a kontroly účelnosti
Subsidiarita a proporcionalita jsou rovněž zásadními aspekty hodnocení a kontrol účelnosti, které posuzují, zda opatření na úrovni EU přinesla očekávané výsledky z hlediska účinnosti, účelnosti, soudržnosti, relevance a přidané hodnoty EU.
V roce 2022 zkoumal Výbor pro kontrolu regulace 10 významných hodnocení, včetně 2 kontrol účelnosti. Hodnocení rovněž pomáhají posoudit, zda je činnost EU v průběhu času stále v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality.
Například při hodnocení směrnice o kalech z čistíren odpadních vod bylo zjištěno, že směrnice si ve srovnání s čistě vnitrostátními předpisy zachovává svou přidanou hodnotu, neboť je jediným právním nástrojem, který poskytuje celoevropský rámec pro environmentální podmínky ochrany půdy pro bezpečné používání kalů na zemědělské půdě v EU. Stanovuje minimální úroveň harmonizace pro kontrolu znečištění a snižuje environmentální a zdravotní rizika spojená s využitím kalů v zemědělství. Hodnocení ukázalo, že ačkoli mnoho členských států přijalo přísnější předpisy, sloužila minimální úroveň ochrany životního prostředí stanovená směrnicí jako základ pro vnitrostátní předpisy v ostatních členských státech a v kandidátských zemích, kde ještě nebylo dosaženo minimálních standardů směrnice. Směrnice proto byla plně v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality.
Evropský parlament
V roce 2022 obdržel Evropský parlament 249 podání od vnitrostátních parlamentů podle protokolu č. 2. Z těchto podání bylo 34 odůvodněných stanovisek a 215 ostatních příspěvků (podání, která nevyjadřují obavy ohledně subsidiarity). Pro srovnání, v roce 2021 obdržel Evropský parlament 227 podání, z nichž 24 bylo odůvodněných stanovisek.
Stálými zpravodaji pro otázky subsidiarity ve Výboru pro právní záležitosti (JURI) v roce 2022 byli v první polovině roku Nacho Sánchez Amor (S&D/ES) a ve druhé polovině roku Karen Melchior (Renew/DK). Výbor se v roce 2022 podílel na 37. a 38. pololetní zprávě COSAC o vývoji postupů a praktik EU relevantních pro parlamentní kontrolu.
Výzkumná služba Evropského parlamentu byla i nadále Evropskému parlamentu nápomocna při začleňování zásad subsidiarity a proporcionality do jeho činnosti. V roce 2022 vypracovala 45 prvotních hodnocení posouzení dopadů provedených Komisí, jednu komplexní analýzu revidovaných pokynů pro zlepšování právní úpravy, šest posouzení dopadů ex post, 20 hodnocení provádění, tři dokumenty týkající se stavu provádění (včetně publikace, která kontroluje roční pracovní program Komise), čtyři podrobné klouzavé kontrolní seznamy a jednu další studii. Pokud jde o přidanou hodnotu EU, byly vydány také dvě zprávy o nákladech na nepřijetí opatření na evropské úrovni a dvě zprávy o posouzení přidané hodnoty EU, pět dokumentů o přidané hodnotě stávajících politik EU a tři další publikace.
Rada Evropské unie
V roce 2022 Rada Evropské unie (dále jen „Rada“) – včetně příslušných pracovních skupin – pokračovala ve sledování účinného provádění závěrů, které Rada a Evropská rada přijaly v předchozích letech a které se týkají zásad subsidiarity a proporcionality. Jednalo se o závěry Evropské rady o „dalších opatřeních k dokončení agendy jednotného trhu“, závěry Rady týkající se „zlepšování právní úpravy – v zájmu zajištění konkurenceschopnosti a udržitelného růstu podporujícího začlenění“, závěry Rady o „‚regulačních pískovištích‘ a doložkách o experimentování jako nástrojích pro odolný regulační rámec vstřícný k inovacím a schopný obstát v budoucnosti a zvládnout přelomové výzvy digitálního věku“ a závěry Rady o „datových technologiích pro ‚zlepšování právní úpravy‘“.
Kromě povinností vyplývajících ze Smlouvy informuje Rada členské státy o stanoviscích vnitrostátních parlamentů k legislativním návrhům. V roce 2022 rozeslal generální sekretariát Rady 32 odůvodněných stanovisek obdržených podle protokolu č. 2 a 152 stanovisek vydaných v rámci politického dialogu.
Výbor regionů
V roce 2022 Výbor regionů i nadále pokračoval ve své činnosti v oblasti subsidiarity, proporcionality a zlepšování právní úpravy, přičemž se řídil prioritami pro své funkční období 2020–2025. Mezi ty patří: nadále přispívat ke zlepšení kvality právních předpisů EU, lépe předvídat jejich územní dopad a podporovat zásadu aktivní subsidiarity. Tato snaha byla podpořena zjištěními Výroční zprávy Výboru regionů EU o stavu regionů a měst v roce 2022, která zdůraznila význam zásady subsidiarity v politice soudržnosti EU a klíčovou roli, kterou Výbor regionů sehrál při podpoře diskuse o subsidiaritě na konferenci o budoucnosti Evropy.
Kontrola zásad subsidiarity a proporcionality
V roce 2022 vydal Výbor regionů 23 stanovisek k legislativním návrhům, 31 stanovisek k jiným dokumentům nebo tématům a osm usnesení. Z toho 24 stanovisek obsahovalo konkrétní odkazy na dodržování zásad subsidiarity a proporcionality nebo konkrétní doporučení ke zlepšení tohoto dodržování. Kromě toho se otázkami subsidiarity a proporcionality zabývalo sedm usnesení, včetně usnesení o Konferenci o budoucnosti Evropy (leden 2022), o výsledcích konference a následných opatřeních (červen 2022) a dvou usnesení o pracovním programu Komise na rok 2023 (červen a listopad–prosinec 2022).
Řídicí skupina pro subsidiaritu Výboru regionů určila na rok 2022 čtyři prioritní záležitosti pro sledování subsidiarity a pět dalších návrhů vyhodnotila jako „rovněž relevantní“ pro sledování. Členové sítě pro sledování subsidiarity Výboru regionů zaslali v tomto období Výboru regionů 20 příspěvků. Do konce roku Výbor regionů přijal nebo připravoval stanoviska k většině zjištěných a již zveřejněných podnětů.
Aktivní subsidiarita a zlepšování právní úpravy v širším kontextu EU
Na konferenci o budoucnosti Evropy Výbor regionů podpořil koncept „aktivní subsidiarity“, a to zejména svými návrhy, jak „využívat aktivní subsidiaritu k lepšímu zapojení parlamentů, regionů a měst do utváření evropských politik“. Tento příspěvek mimo jiné vyzýval k: systematickému využívání tabulkového dotazníku pro posouzení subsidiarity, který vypracoval Výbor regionů, transparentnějšímu a rozsáhlejšímu posouzení územních dopadů s cílem vyhodnotit dopad právních předpisů EU na města a regiony, uplatňování subsidiarity v procesech správy EU, jako je evropský semestr. V případě reformy Smlouvy Výbor regionů požadoval, aby vnitrostátní/regionální parlamenty a/nebo Výbor regionů získaly právo navrhovat nebo rušit z vlastní iniciativy právní předpisy EU, a navrhl, aby zásada proporcionality měla stejný právní status jako zásada subsidiarity.
Příspěvek delegace Výboru regionů a jeho tehdejšího předsedy Apostolose Tzitzikostase (jako zpravodaje pro subsidiaritu v pracovní skupině konference o budoucnosti Evropy pro demokracii) přispěl k formulaci doporučení konference, které je v tomto ohledu klíčové, konkrétně návrhu č. 40, který stanoví, že „[a]ktivní subsidiarita a víceúrovňová správa jsou klíčovými zásadami a základními prvky fungování EU a demokratické odpovědnosti“. Návrh č. 40 obsahuje návrh na „[r]eformování Výboru regionů tak, aby zahrnoval odpovídající kanály dialogu pro regiony i města a obce a aby mu byla přiznána větší úloha v institucionální architektuře, pokud se jedná o záležitosti s územním dopadem“, a uvádí, že „systematické používání definice subsidiarity, na které se shodnou všechny orgány EU, by mohlo pomoci objasnit, zda musí být rozhodnutí přijímána na evropské, vnitrostátní nebo regionální úrovni“.
V návaznosti na tato doporučení se 11. listopadu 2022 konala ve Valencii (Španělsko) 10. konference o subsidiaritě. Za účasti místopředsedy Komise Šefčoviče (ve formě videoposelství) a komisařky Ferreirové a za přítomnosti poslanců Evropského parlamentu přijala konference soubor závěrů, jejichž cílem je dále prosazovat koncept „aktivní subsidiarity“ jako ústřední prvek programu EU pro zlepšování právní úpravy a posílit přínos místní a regionální úrovně k tvorbě politiky EU založené na faktech a orientované na budoucnost. Účastníci konference vyzvali k tomu, aby byla aktivní subsidiarita začleněna do všech příslušných procesů řízení EU, aby Výbor regionů sehrál aktivnější úlohu při sledování subsidiarity a aby v případě reformy Smlouvy plnil legislativní funkci v klíčových územních politikách.
Výbor regionů v roce 2022 pokračoval v rozvíjení svých aktivit v oblasti zlepšování právní úpravy, z nichž některé probíhaly ve spolupráci s Komisí a Evropským parlamentem, a to zejména prostřednictvím platformy „Fit pro budoucnost“, sítě RegHub a příspěvku Výboru ke zprávě Evropského parlamentu o „zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“, která byla přijata v květnu 2022. Síť RegHub přispěla ke dvěma cíleným konzultacím zúčastněných stran v rámci platformy Fit pro budoucnost, které posloužily jako podklad pro vypracování dvou stanovisek platformy Fit pro budoucnost zpravodaji Výboru regionů.
Předsednictvo Výboru regionů vytvořilo v červnu 2022 novou řídicí skupinu pro zlepšování právní úpravy a aktivní subsidiaritu (BRASS-G), která byla oficiálně zahájena 11. listopadu 2022 a nahradila dřívější řídicí skupinu pro subsidiaritu. Skupina, které předsedá Karl-Heinz Lambertz (BE/SES), bývalý předseda Výboru regionů, si klade za cíl zajistit „integrovanější a racionálnější řízení VR“ v oblasti zlepšování právní úpravy, včetně sledování subsidiarity, s cílem zvýšit soudržnost, viditelnost a dopad práce Výboru regionů a posílit interinstitucionální kontakty. Předsednictvo pověřilo skupinu BRASS-G, aby se zaměřila na posouzení územního dopadu právních předpisů EU na venkovské oblasti s cílem vyvinout pro Výbor regionů přístup založený na ověřování dopadu na venkovské oblasti.
Soudní dvůr Evropské unie
V roce 2022 vydal Soudní dvůr Evropské unie několik rozsudků týkajících se používání zásad subsidiarity a proporcionality.
Soudní dvůr nejprve upřesnil rozsah použití zásady subsidiarity, která se podle čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii uplatňuje pouze v oblastech, které nespadají do výlučné pravomoci EU. Tato otázka se objevila v souvislosti s právní námitkou podanou dvěma členskými státy, jež se týkala nařízení o obecné podmíněnosti.
Soudní dvůr konstatoval, že nařízení, které obsahuje finanční pravidla stanovící podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu Unie ve smyslu čl. 322 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, spadá do výkonu pravomoci EU týkající se jejího fungování, kterou může z povahy věci vykonávat pouze sama EU. Dospěl k závěru, že v takovém případě se zásada subsidiarity nepoužije. Komise proto nebyla povinna předat svůj návrh nařízení vnitrostátním parlamentům podle protokolu č. 2.
Tribunál však rozhodl, že zásada subsidiarity se vztahuje na nařízení, kterým se zavádí systém EU pro kontrolu spojování podniků, neboť je částečně založeno na článku 352 Smlouvy o fungování Evropské unie, a nespadá tedy do oblasti výlučné pravomoci EU.
Tribunál připomněl, že zásada subsidiarity se skládá na jedné straně z negativního testu (testuje tvrzení, že zamýšlených cílů nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států) a na druhé straně z pozitivního testu (testuje tvrzení, že cílů může být z důvodu jejich rozsahu nebo účinků lépe dosaženo na úrovni EU). Tyto dvě složky se nakonec zabývají jedinou otázkou ze dvou různých úhlů pohledu, a to zda by měla být k dosažení cílů přijata opatření na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni.
Dále bylo v rámci právního napadení obecného nařízení o podmíněnosti nutné, aby se Soudní dvůr vyjádřil také k zásadě proporcionality. Soudní dvůr poukázal na to, že zákonodárci EU musí být ponechána široká posuzovací pravomoc, a to nejen pokud jde o povahu a rozsah opatření, která mají být přijata v oblastech zahrnujících politická, hospodářská a sociální rozhodnutí, ale do určité míry i pokud jde o zjištění základních skutečností.
V tomto případě nebylo prokázáno, že by unijní zákonodárce překročil širokou posuzovací pravomoc, kterou má v tomto ohledu k dispozici, když zvažoval potřebu zmírnit závažná rizika, která mohou vyplývat z porušení zásad právního státu, tedy rizika pro řádné finanční řízení Unie nebo ochranu jejích finančních zájmů. Soudní dvůr dále odmítl argument, že kritéria pro výběr a rozsah opatření, která je třeba přijmout, nebyla dostatečně přesná. Zejména konstatoval, že přijatá opatření musí být striktně přiměřená dopadu zjištěných porušení rozpočtu EU nebo finančních zájmů. S ohledem na tyto úvahy Soudní dvůr zamítl argumenty týkající se údajného porušení zásady proporcionality, jakož i všechny ostatní žalobní důvody.
3.Používání mechanismu kontroly subsidiarity vnitrostátními parlamenty
Přehled
Komise v roce 2022 obdržela 32 odůvodněných stanovisek od vnitrostátních parlamentů. To je výrazně více než v předchozích třech letech (2019–2021) a dvojnásobek počtu žádostí přijatých v roce 2021 (viz graf níže). Navzdory tomuto nárůstu Komise zjistila, že řada odůvodněných stanovisek není založena na jasné kritice porušení subsidiarity, ale spíše na zdánlivě nedostatečné analýze vnitrostátních podmínek.
Je rovněž třeba poznamenat, že ve srovnání s předchozími dvěma funkčními obdobími (2009–2014 a 2014–2019) se počet odůvodněných stanovisek i celkový počet stanovisek během stávajícího funkčního období Komise (od prosince 2019) zatím zřetelně snížil.
Z celkového počtu 39 vnitrostátních parlamentů nebo komor jich v roce 2022 vydalo odůvodněná stanoviska 13 (oproti 7 v roce 2021 a 8 v roce 2020), a to z 10 členských států. Nejvíce odůvodněných stanovisek vydal švédský Riksdag, a to 14, což představuje více než 40 % všech odůvodněných stanovisek. Dalšími komorami, které v roce 2022 předložily odůvodněná stanoviska, byly česká Poslanecká sněmovna (4), francouzský Sénat (4), dánský Folketing (2) a český Senát, německá Bundesrat, nizozemská Eerste Kamer, maďarské Országgyűlés, irský parlament Oireachtas (obě komory vydaly společné odůvodněné stanovisko), nizozemská Tweede Kamer, bulharské Narodno Sabranie a finská Eduskunta (všechny předložily po jednom stanovisku).
Třicet dva odůvodněných stanovisek obdržených v roce 2022 se týkalo 24 různých návrhů (viz příloha 1). Pouze ke 4 návrhům bylo předloženo více než 1 odůvodněné stanovisko a k žádnému z nich nebylo předloženo více než 5 stanovisek. Z 32 obdržených žádostí se 5 týkalo návrhu Evropského parlamentu na reformu evropského volebního práva, 4 návrhu Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků a 2 návrhů revidované směrnice a nařízení o trzích s plynem a vodíkem. Každé ze zbývajících odůvodněných stanovisek se týkalo jiného návrhu Komise. Ze šesti hlavních prioritních oblastí Komise pro období 2019–2024 bylo nejvíce odůvodněných stanovisek předloženo ke dvěma prioritám: „Nový impuls pro evropskou demokracii“ a „Zelená dohoda pro Evropu“.
Následující oddíl 3.2 se zabývá nejvýznamnějšími případy návrhů, k nimž bylo předloženo více než jedno odůvodněné stanovisko.
Nejvýznamnější případy
K návrhu reformy evropského volebního práva, který předložil Evropský parlament podle čl. 14 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, obdržela Komise odůvodněná stanoviska švédského Riksdagu, dánského Folketingu, nizozemských Eerste a Tweede Kamer a společné stanovisko obou komor irského parlamentu (Oireachtas). Od roku 2017 nebylo k žádnému jednotlivému návrhu předloženo tolik odůvodněných stanovisek, která by představovala tak velký počet hlasů (8), ačkoli tento počet stále zdaleka nedosahuje hranice pro udělení „žluté karty“.
Podle švédského Riksdagu by cílů stanovených v návrhu Evropského parlamentu mohlo být lépe dosaženo samotnými členskými státy. Důvodem je skutečnost, že švédská pravidla pro evropské volby jsou podobná pravidlům pro vnitrostátní volby, voliči je znají a pomohla by udržet důvěru ve spolehlivost stávajících pravidel. Švédský Riksdag i dánský Folketing prohlásily, že vnitřní organizace politických stran a fungování volebních kampaní by měly být upraveny na vnitrostátní úrovni, aby se zohlednily národní zvyklosti a tradice. Folketing měl podobný názor na snížení věku pro účast ve volbách na 16 let. Irský parlament (Oireachtas) uvedl, že návrh neodůvodňuje ani kvalitativními, ani kvantitativními ukazateli, proč by jeho cíle nemohlo být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států. V důsledku toho dospěla k závěru, že návrh není v souladu se zásadou subsidiarity, neboť neprokazuje, že by výsledků mohlo být lépe dosaženo na úrovni EU, a že by tedy mohl zasahovat do oblasti vnitrostátní pravomoci.
Kromě těchto odůvodněných stanovisek podpořila česká Poslanecká sněmovna ve své rámcové pozici řadu výhrad české vlády k návrhu nařízení a vyjádřila výhrady k většině navrhovaných ustanovení. Zejména se vyslovila proti: snížení věkové hranice pro účast ve volbách na 16 let a minimální věkové hranice pro kandidaturu ve volbách na 18 let, zavedení možnosti korespondenčního hlasování ve volbách do Evropského parlamentu, zavedení přísných kvót nebo střídavých seznamů podporujících zastoupení žen, vytvoření celoevropského volebního obvodu a zřízení nového orgánu pro účely voleb. Český Senát rovněž vyjádřil výhrady k některým navrhovaným změnám s ohledem na zásadu subsidiarity. Naproti tomu německá Bundesrat vydala v rámci politického dialogu stanovisko, v němž návrh obecně podpořila.
V rámci priority „Nový impuls pro evropskou demokracii“ vyvolal návrh Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků 4 odůvodněná stanoviska a 8 stanovisek v rámci politického dialogu, včetně jednoho stanoviska z vlastní iniciativy před zveřejněním návrhu.
Dvě komory ve svých odůvodněných stanoviscích poukázaly na nedostatek respektu k národním kulturním tradicím. Maďarské Országgyűlés se domnívalo, že navrhované nařízení povede k vysoké míře harmonizace, kterou považuje za neopodstatněnou vzhledem k rozdílným tradicím v členských státech a roztříštěnosti mediálního trhu způsobené jazykovými a kulturními specifiky. Německá Bundesrat se ohradila proti přílišnému zasahování do kulturní suverenity členských států a stávající německé právní úpravy (regulace médií je v pravomoci spolkových zemí). Kromě toho nesouhlasila s volbou právního základu vnitřního trhu pro regulaci médií v Evropě. V odůvodněném stanovisku francouzského Sénatu se dále uvádí, že zajištění rozmanitosti názorů nemůže být založeno na ekonomických kritériích, a zpochybňuje výběr právního základu a přidanou hodnotu navrhovaných právních předpisů. Dánský Folketing se domníval, že vzhledem k omezenému počtu přeshraničních prvků by média mohla být lépe regulována na vnitrostátní úrovni. Všechna odůvodněná stanoviska, s výjimkou stanoviska dánského Folketingu, uváděla, že vhodnějším právním nástrojem než nařízení by byla směrnice.
Některá stanoviska vydaná v rámci politického dialogu opakovala výše uvedené námitky týkající se zasahování do vnitrostátních pravomocí v oblasti kultury a volby nařízení jako právního nástroje, přičemž vyjádřila i několik dalších názorů. Například irský parlament (Oireachtas) navrhl zaměřit se více na digitální gramotnost. Nizozemská Eerste Kamer vyzvala k zavedení minimálních norem pro pracovní podmínky a jistotu zaměstnání novinářů s cílem snížit zranitelnost nezávislých novinářů. Česká Poslanecká sněmovna a český Senát vyjádřily pochybnosti o právním základu a vyzvaly k vyjasnění pravomocí a oblasti působnosti Evropského sboru pro mediální služby. Italská Camera dei Deputati navrhla vyjasnit, zda mohou vnitrostátní orgány přijmout zvláštní opatření v reakci na čistě vnitrostátní nebo místní tržní okolnosti. Dále navrhla zvážit, zda je třeba ukládat vnitrostátním regulačním orgánům a subjektům povinnost předchozí konzultace.
Komise ve svých odpovědích zdůraznila, že přeshraniční povaha a rozsah problémů, které ovlivňují fungování vnitřního trhu mediálních služeb, vyžadují regulaci na úrovni EU. Pokud jde o právní základ, Komise odkázala na názor Evropského soudního dvora, který ve svých rozsudcích uvádí, že zákonodárce EU může v dané hospodářské oblasti zasahovat za účelem ochrany a rozvoje vnitřního trhu. Komise tak zaujala stanovisko, že má nejen pravomoc přijímat opatření ke zlepšení fungování vnitřního trhu, ale je také oprávněna zohlednit oprávněné veřejné zájmy společnosti a ochranu základních práv. Vysvětlila, že jako právní základ může sloužit článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, a dodala, že návrh neukládá poskytovatelům mediálních služeb žádné požadavky na mediální obsah a že pravomoci pro regulaci plurality médií jsou uznány a zachovány. Komise dále zdůraznila, že návrh členským státům výslovně umožňuje přijmout podrobnější pravidla v konkrétních oblastech týkajících se poskytování mediálních služeb, přičemž uznává národní a regionální tradice regulace médií.
Pokud jde o volbu právního nástroje, Komise vysvětlila, že se rozhodla pro nařízení, protože je důležité poskytnout účastníkům mediálního trhu přímo použitelná práva v těch členských státech, kde je narušeno fungování mediálního trhu, a protože se chtěla vyhnout zdlouhavému provádění do vnitrostátního práva. Pokud jde o Evropský sbor pro mediální služby, Komise zdůraznila, že dohled nad médii zůstává v kompetenci vnitrostátních orgánů a že úloha sboru je omezena na koordinaci činností členských států. Důvodem je skutečnost, že poskytování přeshraničních služeb takovou koordinaci a výměnnou platformu vyžaduje.
V rámci priority „Zelená dohoda pro Evropu“ vydaly jednotlivé komory českého parlamentu odůvodněná stanoviska ke dvěma návrhům v rámci balíčku týkajícího se trhu s vodíkem a dekarbonizovaným plynem: k návrhům revidované směrnice o trhu s plynem a vodíkem a k nařízení. K těmto dvěma návrhům vydal stanovisko v rámci politického dialogu také irský parlament (Oireachtas), který se zabýval i návrhem na snížení emisí metanu v energetickém odvětví.
České komory ve svých téměř totožných odůvodněných stanoviscích uvedly, že Komise nepředložila posouzení dopadů týkající se situace v jednotlivých členských státech. To znemožnilo vnitrostátním parlamentům důkladně posoudit všechny důsledky návrhů na vnitrostátní úrovni. Dále vysvětlily, že Komise nepředložila důkazy o tom, že by členské státy mohly navrhovaná opatření zavést v přiměřené lhůtě a s přiměřenými náklady. Domnívaly se také, že přidaná hodnota vybraných opatření pro EU nebyla prokázána. Obě komory dále vyjádřily pochybnosti, zda mohou ustanovení o oddělení provozovatelů vodíkových sítí přispět k účinnému rozvoji trhu s vodíkem, a vyslovily obavy, zda se podaří stimulovat investice do rozvoje vodíkové infrastruktury.
Irský parlament (Oireachtas) vyzval k důraznější podpoře zeleného vodíku a k jasnějšímu a včasnějšímu stanovení priorit v oblasti infrastruktury, která by urychlila a podpořila výrobu a skladování zeleného vodíku. Rovněž požadoval, aby se intenzivněji zkoumala a řešila otázka skladování. V souvislosti se zeleným a nízkouhlíkovým vodíkem irský parlament požádal Komisi, aby zajistila, že se na trhu s vodíkem v dlouhodobém horizontu neudrží průmysl fosilních paliv. Dále uvedl, že lhůta pro schválení nových smluv na fosilní paliva by se měla podstatně zkrátit, aby se jednotlivé země motivovaly k dřívějšímu přechodu na obnovitelné zdroje energie.
Komise ve svých odpovědích vysvětlila, že v přiloženém posouzení dopadů je dostatečně podrobně popsán celkový dopad navrhovaných právních předpisů. Vzhledem k tomu, že vodíkové hospodářství se teprve rozvíjí a vývoj trhu je nejistý, nebylo by podrobnější vyčíslení dopadů proveditelné ani smysluplné. Komise však zdůraznila, že související studie o regulaci vodíku obsahuje posouzení charakteristik regionálních trhů s vodíkem. Komise dále poukázala na to, že roztříštěné regulační prostředí a rozdíly v přístupu k sítím mezi členskými státy by mohly bránit přeshraničnímu obchodu s vodíkem a hrozilo by, že se tím zpomalí vznik evropského vodíkového dodavatelského řetězce.
Pokud jde o navrhovaná pravidla pro oddělení vodíkových sítí, Komise se domnívala, že zkušenosti v odvětvích plynu a elektřiny ukázaly, že oddělit přepravu energie v energetické síti od výroby a prodeje energie je nezbytné a vhodné. Závěrem Komise poukázala na to, že podobný přístup k přeshraničním sazbám se od roku 2004 úspěšně uplatňuje u přeshraničního přenosu elektřiny. Komise rovněž vysvětlila, že rozvoj vodíku z obnovitelných zdrojů je pro EU stále prioritou. Uznala však, že určitá forma využití nízkouhlíkového vodíku a zachycování a ukládání uhlíku může být v krátkodobém a střednědobém horizontu stále potřebná. Pokud jde o časový rámec, Komise uvedla, že na základě posouzení dopadů byl s ohledem na hospodářské a environmentální dopady i účinnost opatření jako nákladově nejefektivnější varianta stanoven rok 2049.
4.Písemný politický dialog s vnitrostátními parlamenty
Kromě mechanismu kontroly subsidiarity zakotveného v protokolu č. 2 zahrnují vztahy Komise s vnitrostátními parlamenty i další činnosti, zejména politický dialog, který byl zaveden v roce 2006. To zahrnuje písemnou výměnu informací o jakékoli iniciativě Komise, ke které chtějí vnitrostátní parlamenty přispět, nebo o jakýchkoli tématech, která chtějí nastolit z vlastní iniciativy. Součástí je rovněž ústní politický dialog (popsaný v oddíle 5).
Obecné poznámky
V roce 2022 zaslaly vnitrostátní parlamenty Komisi 355 stanovisek, což je téměř stejný počet jako v předchozím roce (360 stanovisek). To potvrzuje trend, že počet stanovisek vnitrostátních parlamentů obecně dosahuje vrcholu v polovině funkčního období příslušné Komise, ale také ukazuje, že počet dosud obdržených stanovisek v současném funkčním období (2019–2024) je mnohem nižší než v prostředních letech předchozích dvou funkčních období.
Z těchto 355 stanovisek se 218 (61,4 %) týkalo legislativních návrhů, které podléhaly mechanismu kontroly subsidiarity. Dalších 137 stanovisek (38,6 %) se týkalo především nelegislativních iniciativ, jako jsou sdělení, nebo se jednalo o stanoviska z vlastní iniciativy, která nesouvisela přímo s určitou iniciativou Komise. Toto číslo je v absolutním i relativním vyjádření nižší než v předchozích dvou letech. Z toho je patrné, že vnitrostátní parlamenty se při analýze iniciativ Komise zaměřily na návrhy legislativních aktů podléhajících kontrole subsidiarity, což je trend typický pro roky funkčního období Komise s vysokým počtem legislativních návrhů.
V rámci Komise jsou na připomínky vznesené vnitrostátními parlamenty nebo komorami výslovně upozorňováni příslušní členové Komise a útvary Komise a v případě legislativních návrhů také zástupci Komise, kteří se účastní jednání spoluzákonodárců.
Účast a oblasti
Stejně jako v předchozích letech se počet stanovisek zaslaných Komisi jednotlivými vnitrostátními parlamenty podstatně lišil. Deset nejaktivnějších komor vydalo 279 stanovisek, tj. 79 % z celkového počtu, což odpovídá průměru za poslední roky. Počet vnitrostátních parlamentů nebo komor, které nevydaly žádné stanovisko, se mírně snížil z osmi na sedm komor z celkového počtu 39. To znamená, že pět členských států (stejný počet jako v předchozím roce, ale ne stejná skupina) – tj. méně než pětina celkového počtu států – se v roce 2022 nezapojilo do písemného politického dialogu. Celkově to svědčí o stabilní účasti vnitrostátních parlamentů na kontrole subsidiarity a politickém dialogu (viz také obrázek níže, který porovnává koncentraci stanovisek mezi deseti nejaktivnějšími komorami).
Mezi deset vnitrostátních parlamentů nebo komor, které v roce 2022 zaslaly nejvíce stanovisek, patřily: český Senát (58 stanovisek), španělský Cortes Generales (46 stanovisek), rumunská Camera Deputaților (33 stanovisek), česká Poslanecká sněmovna (30 stanovisek), německá Bundesrat (30 stanovisek), portugalská Assembleia da República (19 stanovisek), švédský Riksdag (18 stanovisek), rumunský Senatul (17 stanovisek), francouzský Sénat (15 stanovisek) a italská Camera dei Deputati (13 stanovisek). Ty patřily k nejaktivnějším komorám i v předchozích letech. V příloze 2 je uveden počet stanovisek zaslaných jednotlivými komorami.
Lišila se také povaha stanovisek jednotlivých vnitrostátních parlamentů či komor. Některé z nich se zaměřily především na ověření toho, zda je návrh Komise v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, zatímco jiné se podrobněji vyjadřovaly k obsahu návrhů nebo se jednalo o stanoviska z vlastní iniciativy. Z posledně jmenované skupiny byly v zasílání společných stanovisek z vlastní iniciativy aktivní zejména česká Poslanecká sněmovna a Senát, maďarské Országgyűlés, polský Sejm a Senát a slovenská Národná rada. Velmi aktivní v zasílání individuálních stanovisek bylo francouzské Assemblée nationale.
Hlavní témata stanovisek v rámci politického dialogu
Pokud jde o jednotlivé iniciativy, vnitrostátní parlamenty zaslaly nejvíce stanovisek k návrhu Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků (12 stanovisek), k nařízení o udržitelném používání pesticidů (devět stanovisek), ke směrnici o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem (osm stanovisek) a k návrhu Evropského parlamentu na reformu evropského volebního práva (osm stanovisek). V pěti stanoviscích k pracovnímu programu Komise na rok 2022 uvedly vnitrostátní parlamenty Komisi své vlastní priority pro rok 2022.
Příloha 3 uvádí jednotlivé iniciativy Komise, které vyvolaly alespoň pět stanovisek, zatímco následující oddíly poskytují přehled šesti hlavních prioritních oblastí Komise.
Priorita „Zelená dohoda pro Evropu“
Co se týče balíčků návrhů, největší pozornosti se v roce 2022 dostalo dvěma strategiím v rámci priority „Zelená dohoda pro Evropu“, a to strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (13 stanovisek) a Strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu (11 stanovisek). V rámci stejné priority vyvolala značný počet stanovisek také strategie týkající se renovační vlny (pět stanovisek).
V rámci strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 se vnitrostátní parlamenty vyjádřily k návrhu nařízení o udržitelném používání pesticidů (tři stanoviska, která ve skutečnosti představují osm stanovisek, neboť jedno podepsalo šest komor, a jedno odůvodněné stanovisko) a k návrhu nařízení o obnově přírody (čtyři stanoviska a jedno odůvodněné stanovisko).
Dvě komory tvrdily, že návrh nařízení o udržitelném používání pesticidů nerespektuje zásadu subsidiarity. Uvedly, že omezení používání přípravků na ochranu rostlin, s nímž návrh počítá, není podloženo dostatečně podrobným posouzením dopadů, navíc nejsou zohledněny rozdílné výchozí pozice a okolnosti členských států. Argumentovaly také tím, že závazné cíle pro zvýšení zemědělské plochy využívané pro ekologické zemědělství, které jsou obsaženy v návrhu, již na vnitrostátní úrovni existují. Pokud jde o proporcionalitu, jedna komora tvrdila, že navzdory deklarovanému cíli návrhu, kterým je aktualizace stávajících pravidel, návrh přidává několik pravidel (např. o registrech údajů a ustanoveních týkajících se specifických plodin), která by byla v rozporu se zásadou proporcionality. Další vznesené připomínky se týkaly: i) změny v metodice pro stanovení cílů snižování emisí, které jsou nižší než cíle stanovené ve Strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“; ii) potřeby umožnit členským státům určitou flexibilitu při stanovování jejich vlastních závazných cílů snižování emisí; iii) rozdílných výchozích bodů a okolností v členských státech a iv) nutnosti zohlednit dopad ruské útočné války vůči Ukrajině.
Komise ve svých odpovědích vysvětlila, že návrh je v souladu se zásadou subsidiarity, neboť: i) nezavazuje členské státy k přijetí právně závazných cílů nebo jakýchkoli konkrétních cílů ve vztahu k ekologickému zemědělství; ii) je vhodnější, aby tato politika byla vypracována na úrovni EU, nikoli na vnitrostátní úrovni a iii) každý členský stát si pro dosažení cílů může zvolit různé politické metody. Komise rovněž vysvětlila, že dodržuje zásadu proporcionality i vzhledem k tomu, že mezi hlavní závěry hodnocení směrnice z roku 2009 patří potřeba zlepšit údaje z monitorování a uplatňování integrované ochrany rostlin a soulad s touto ochranou. Komise dále uvedla, že jak je uvedeno v tabulkovém dotazníku pro posuzování subsidiarity připojené k přijatému návrhu, soulad všech politik se zásadami subsidiarity a proporcionality byl před přijetím návrhu podrobně posouzen a vysvětlen. Pokud jde o údajně nedostatečné posouzení dopadů, Komise vnitrostátní parlamenty ujistila, že bylo provedeno komplexní posouzení dopadů, které je plně v souladu s programem Komise pro zlepšování právní úpravy.
Komise rovněž vysvětlila, že v posouzení dopadů nemohla plně posoudit rozdílné výchozí pozice a individuální okolnosti členských států, a to z důvodu omezené dostupnosti údajů, nicméně se aktivně zapojila do diskuse o případných alternativních metodikách.
Návrh nařízení o obnově přírody vyvolal pět stanovisek (včetně jednoho odůvodněného stanoviska). Většina vnitrostátních parlamentů se shodla na celkové potřebě obnovy ekosystémů. Jeden z parlamentů však viděl porušení zásady subsidiarity. Zjistil nadměrné zásahy do vnitrostátních pravomocí v oblasti lesnictví a měl za to, že podrobná regulace využívání zemědělské půdy a lesnictví představuje porušení zásady proporcionality. Další dvě komory poukázaly na vysoké náklady na dodržování předpisů a omezenou flexibilitu členských států.
Komise ve svých odpovědích zdůraznila, že vzhledem k rozsahu a přeshraniční povaze úbytku biologické rozmanitosti a degradace ekosystémů je nezbytné stanovit pravidla a povinnosti pro celou EU. Kromě toho poukázala na to, že EU disponuje pravomocemi v oblasti lesnictví, stejně jako v oblasti klimatu a životního prostředí, což potvrdil Soudní dvůr Evropské unie. V důsledku toho navrhla první komplexní zákon svého druhu, který stanovil právně závazné cíle pro významnou obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů. Komise zdůraznila, že navrhovaný přístup umožní zohlednit rozmanitost přírodních a zeměpisných podmínek v EU, rozdílné podmínky ekosystémů členských států, jakož i různá východiska pro obnovu, a že členské státy mají stále velkou míru flexibility při stanovování konkrétních podrobností ve svých národních plánech obnovy.
V rámci strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu bylo ke sdělení o novém rámci EU pro městskou mobilitu vydáno pět stanovisek a k revizi nařízení o transevropské dopravní síti bylo vydáno pět stanovisek a jedno odůvodněné stanovisko.
Všech pět stanovisek k novému rámci EU pro městskou mobilitu tuto iniciativu uvítalo a zdůraznilo její přínos k zelené a digitální transformaci, zejména ke snižování emisí a dosahování cílů v oblasti klimatu. Ve stanoviscích byly identifikovány dobré způsoby, jak využít rámec pro přechod: i) balíček „Fit for 55“; ii) program financování Nástroje pro propojení Evropy; iii) propojení mobility s územním plánováním; iv) účinnější předpisy o přístupnosti vozidel, které respektují zásadu subsidiarity; v) vzdělávání, dovednosti a sociální aspekty a vi) podpora veřejné dopravy a cyklistiky. Vznesené otázky se týkaly ukazatelů a zátěže spojené se sběrem údajů a národními plány, rizik „dopravní chudoby“ spojených s cenovou dostupností a inkluzivitou a významu zapojení venkovských oblastí.
Komise ve svých odpovědích zopakovala, že cílem nového rámce je podpořit přechod na bezpečnou, dostupnou, inkluzivní, inteligentní, odolnou a bezemisní městskou mobilitu. Návrhy v balíčku „Fit for 55“ by rovněž nabídly nástroje pro udržitelnou mobilitu, včetně sociálních aspektů. Poukázala na nezávaznou povahu rámce a vysvětlila, že opatření týkající se udržitelné městské mobility (například přijetí plánu a shromažďování údajů) pro 424 největších měst v EU jsou stanovena v návrhu revize nařízení o transevropské dopravní síti (TEN-T). Komise zdůraznila, že dlouhodobě vyzývá členské státy (s podporou Evropského účetního dvora), aby shromažďovaly dostatečně kvalitní údaje a prováděly plány udržitelné městské mobility. Připomněla, že kladla důraz na zajištění odpovídající konektivity, která by měla zahrnovat venkovské, příměstské a odlehlé oblasti. Poukázala také na připravované studie o předpisech týkajících se přístupnosti vozidel a dopravní chudoby, na přípravu doporučení Komise o národních programech na podporu regionů a měst při plánování městské mobility a na nedávná doporučení Rady o spravedlivé transformaci, individuálních vzdělávacích účtech a mikrocertifikátech pro celoživotní učení a zaměstnatelnost.
V odůvodněném stanovisku k revizi nařízení o transevropské dopravní síti jedna z komor uvedla, že řada navrhovaných ustanovení není v souladu se zásadou subsidiarity. Podle této komory by zasahovaly do pravomocí členských států v oblasti programování, modelu řízení přeshraničních projektů prostřednictvím prováděcích aktů a povinnosti přijímat plány udržitelné městské mobility a udržovat dopravní infrastrukturu. Několik komor vyjádřilo iniciativě celkovou podporu, zejména opatřením EU zaměřeným na rozvoj vysokorychlostní železniční sítě. Jedna komora zdůraznila význam zásady proporcionality a vyzvala k posouzení definice sítě TEN-T, zejména s ohledem na její uzly. Další komora požádala o objasnění plánovaného financování na podporu přechodu na železniční dopravu a rozvoje vnitrozemských vodních cest a vyzvala k důslednějšímu pilotování a sledování hlavních projektů. Třetí komora konstatovala, že navrhované požadavky na železniční infrastrukturu jsou ambiciózní, požadovala, aby ustanovení o městských uzlech odrážela rozdělení vnitrostátních pravomocí, a sdílela obavy, že povinnosti (např. v oblasti údržby infrastruktury) by mohly zvýšit administrativní zátěž. Čtvrtá komora se vyjádřila podpůrně, ale zdůraznila možné nevýhody menších spádových oblastí dopravní sítě.
Komise ve svých odpovědích uznala, že vypracování a provádění národních plánů a programů je v kompetenci členských států. Zdůraznila však, že k dosažení ambiciózních cílů skutečně evropské dopravní sítě (klíčové opatření v rámci Zelené dohody pro Evropu a strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu) je třeba vyvinout značné společné úsilí. Komise vysvětlila, že cílem návrhu je lépe sladit vnitrostátní plánování s dopravní politikou EU a poskytnout vodítko a zároveň ponechat značný rozhodovací prostor v oblasti plánů udržitelné městské mobility a údržby infrastruktury. Komise poznamenala, že pokud bude členským státům prostřednictvím prováděcích aktů uložena povinnost zřídit jediný orgán pro výstavbu a řízení projektů, bude to plně v souladu s články 170 až 172 Smlouvy o fungování Evropské unie. Důvodem je fakt, že jeho působnost by zahrnovala projekty společného zájmu přeshraniční povahy, a přesahovala by tak vnitrostátní kompetence.
Začlenění úseků nebo uzlů do sítě by však mělo být ve všech případech dohodnuto s dotčeným členským státem. Pokud jde o železniční dopravu, Komise uvedla podrobnosti o dostupných finančních prostředcích v letech 2021–2027 na podporu vyššího využívání železniční dopravy (kromě prostředků z Evropské investiční banky a InvestEU by mohlo být k dispozici přibližně 80 miliard EUR) a rozvoje vnitrozemských vodních cest (jak je uvedeno v akčním plánu Komise NAIADES III).
V rámci strategie „renovační vlna“ byla věnována značná pozornost ze strany vnitrostátních parlamentů také revizi směrnice o energetické náročnosti budov, k níž bylo vydáno jedno odůvodněné stanovisko a čtyři stanoviska v rámci politického dialogu.
Jeden z vnitrostátních parlamentů v odůvodněném stanovisku uvedl, že cílů (snížení emisí skleníkových plynů a konečné spotřeby energie v budovách do roku 2030 a dosažení klimaticky neutrální EU do roku 2050) lze systematičtěji a účinněji dosáhnout na úrovni členských států. Několik dalších komor zdůraznilo, že je třeba zohlednit vnitrostátní nebo regionální podmínky. Zazněly výzvy, aby členské státy mohly stanovit hranice energetických tříd a vymezit vlastní cesty k dosažení klimaticky neutrálního fondu budov v souladu s vnitrostátními rámcovými podmínkami a jejich konkrétními vlastnostmi. Jedna z komor rovněž požadovala, aby se zásada energetické modernizace stávajících budov vztahovala i na budovy s nejhorší energetickou účinností, a žádala změny v metodice výpočtu energetické náročnosti budov.
Komise ve svých odpovědích zdůraznila, že dekarbonizace budov bez účinného a koordinovaného úsilí v rámci celé EU by vedla k nespravedlivému rozdělení zátěže a k přelévání nákladů na vyšší spotřebu energie a snižování emisí skleníkových plynů do celé EU. Uvedla, že úloha EU je klíčová k zajištění toho, aby regulační rámec dosahoval srovnatelné úrovně ambicí a byl důsledně prosazován. Podle názoru Komise bylo v návrhu dosaženo dobré rovnováhy mezi opatřeními na úrovni EU a vnitrostátními politikami, jejichž cílem je postupná přeměna stavebního fondu s dostatečnou flexibilitou na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Pokud jde o další aspekty, Komise připomněla, že členské státy mohou z minimálních norem energetické náročnosti vyjmout některé budovy kulturního dědictví, přesto však tyto předpisy považuje za potřebné.
Priorita „Podpora evropského způsobu života“
V rámci priority „Podpora evropského způsobu života“ vyvolaly značný zájem vnitrostátních parlamentů následující tři návrhy.
Komise obdržela pět stanovisek k návrhu nařízení o účelovém využívání migrantů v oblasti migrace a azylu, z nichž většina se týkala také revize Schengenského hraničního kodexu. Dvě komory zdůraznily, že hlavní prioritou azylové a migrační politiky EU musí být boj proti nelegální migraci a převaděčství. Zdůraznily rovněž, že je třeba jasně specifikovat důvody a postupy pro zavedení dočasné ochrany na vnitřních hranicích EU jako poslední možnosti. Za důležité považovaly, aby Komise při přípravě politických iniciativ v oblasti migrace a azylu a v reakci na zneužívání migrace naslouchala dotčeným zemím. Obdobně další komora požadovala jasně definované nástroje a žádala, aby obnovení kontrol na vnitřních hranicích bylo spojeno s alternativními opatřeními. Čtvrtá komora zaslala otázky týkající se souvislosti mezi schengenskými pravidly a otázkami základních práv a omezením migračních toků.
Komise ve svých odpovědích souhlasila s tím, že je třeba plně zohlednit názory členských států, kterých se zneužívání migrace dotýká. Zdůraznila, že zefektivnila stávající ustanovení, a poukázala na stávající záruky vyplývající z judikatury Soudního dvora Evropské unie. Komise zopakovala, že napomáhání k nedovolenému vstupu, průjezdu nebo pobytu je podle práva EU trestným činem a že členské státy musí ukládat odpovídající sankce. Komise vyjádřila svůj závazek zajistit dodržování záruk, které jsou v současné době stanoveny v Schengenském hraničním kodexu. Rovněž uvedla, že operativní policejní kontroly v příhraničních oblastech musí být prováděny přiměřeným způsobem a že by se neměly stát skrytými hraničními kontrolami nebo nepřiměřeně ovlivňovat přeshraniční pohyb.
V rámci strategie EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí přijala Komise návrh nařízení o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí na internetu, který vyvolal pět stanovisek. Jedna z komor považovala za zásadní najít rovnováhu mezi prevencí pohlavního zneužívání dětí a ochranou práva na soukromí a zdůraznila, že je třeba respektovat právo na ochranu šifrované komunikace. Podobně další komora poukázala na to, že svoboda projevu, komunikace a svoboda médií jsou nejvyššími společenskými statky a jsou chráněny ústavním právem. Zdůraznila také, že regulace médií je v pravomoci členských států. Další komora zaslala řadu otázek od několika levicových politických skupin, které vyjádřily zásadní nesouhlas se skenováním veškeré komunikace, který považovala za vážný zásah do soukromí.
Komise ve svých odpovědích zdůraznila, že návrh stanoví odhalování jako krajní opatření a že Komise nebude shromažďovat ani zpracovávat žádné údaje. Poskytovatelům by bylo nařízeno odhalovat pohlavní zneužívání dětí na internetu pouze tehdy, pokud by i po přijetí zmírňujících opatření stále existovalo významné riziko, že daná služba bude k pohlavnímu zneužívání dětí využívána. Komise zdůraznila, že jejím cílem je spravedlivě vyvážit všechna dotčená základní práva a zároveň minimalizovat zásahy do práva uživatelů na soukromí a ochranu osobních údajů. Byla naplánována doplňková ochranná opatření, přičemž shromažďování informací za účelem profilování uživatelů nebo získávání neoprávněných informací o jejich soukromém životě nebude povoleno.
Priorita „Evropa připravená na digitální věk“
V rámci prioritní oblasti „Evropa připravená na digitální věk“ vyvolal návrh na zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem stanoviska osmi komor (z toho jedno odůvodněné stanovisko a dvě stanoviska, která se týkala také sdělení o lepších pracovních podmínkách pro silnější sociální Evropu). Odůvodněné stanovisko kritizovalo nadměrné zasahování do vnitrostátních trhů práce, zpochybňování autonomie sociálních partnerů a vyslovilo se proti definici pojmu „zaměstnanec“ na úrovni EU. Většina komor požadovala další vysvětlení rozsahu působnosti a rozdílu mezi kategoriemi skutečně samostatně výdělečně činných osob a zaměstnanců. Varovaly, že udělení statusu zaměstnance pracovníkům platforem by mohlo vést ke zvýšení počtu sporů v členských státech a způsobit velké právní a finanční problémy správcům platforem. Vnitrostátní parlamenty navíc varovaly, že nadměrná regulace práce prostřednictvím platforem by mohla zvýšit administrativní zátěž platforem a podnítit je k tomu, aby v některých členských státech omezily dostupnost služeb pro uživatele a pracovní příležitosti. Jedna komora vydala příznivé stanovisko a ocenila zejména to, že ochrana se vztahuje i na případy, kdy není uzavřena pracovní smlouva.
Komise ve svých odpovědích zdůraznila, že návrh respektuje vnitrostátní modely trhu práce a jeho cílem je zlepšit pracovní podmínky prostřednictvím správného zařazení pracovníků platforem, což jim umožní využívat stávajících práv, která by jako „pracovníci“ měli mít. Komise zdůraznila, že skutečně samostatně výdělečně činné osoby mohou požívat svobod a autonomie, které s tímto postavením souvisejí, a že se nesnaží stanovit pojem „pracovník“ na úrovni EU. Komise navíc zdůraznila, že jasná kritéria zajistí platformám a jejich pracovníkům větší právní jistotu a platformy se budou moci novým pravidlům přizpůsobit a zvyknout si na ně, aniž by ztratily svou konkurenceschopnost na trhu EU.
Priorita „Nový impuls pro evropskou demokracii“
Revize směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí pod prioritním názvem „Nový impuls pro evropskou demokracii“ vyvolala pět stanovisek (jedno z nich odůvodněné). Jeden z vnitrostátních parlamentů se domníval, že návrh je v rozporu se zásadou subsidiarity, pokud jde o pravidla týkající se doplňkových sankcí, zejména dočasného zákazu ucházet se o volenou či veřejnou funkci. Podobně další komora tvrdila, že Smlouvy neumožňují zavádět nové druhy trestů, které nejsou zakotveny v právu všech členských států. Tato komora rovněž požadovala, aby byl v rámci vymezení trestných činů ponechán prostor pro postih méně závažných případů jako správních deliktů. Rovněž požadovala, aby požadované minimální horní hranice trestních sazeb a požadované promlčecí doby nenarušovaly systematické odstupňování trestních sazeb v trestních zákonících členských států. Zazněla také obava, že některé definice jsou vágní, což by mohlo snížit účinnost jejich prosazování. Další komora uvítala cíl zajistit účinné, odrazující a přiměřené druhy sankcí a trestů za trestné činy proti životnímu prostředí, ale poukázala na významný dopad návrhu na délku plánovacích a schvalovacích postupů, což by bylo v rozporu se stávajícími nebo případně novými nástroji urychlení ve vnitrostátním právu v oblasti životního prostředí a udělování povolení.
Komise ve svých odpovědích vysvětlila, že se řídila obecnou zásadou, že odsouzené osoby by neměly být považovány za způsobilé zastávat volené nebo veřejné funkce, což je nedílnou součástí právních systémů mnoha členských států. Komise odkázala na Smlouvu o fungování Evropské unie, která v rámci směrnice umožňuje stanovit minimální pravidla pro trestní sankce. Co se týče minimální horní hranice trestních sazeb, navrhované úrovně odrážejí závažnost trestné činnosti proti životnímu prostředí, která začala ohrožovat život na planetě. Délka promlčecí doby odráží skutečnost, že trestné činy proti životnímu prostředí jsou často odhaleny až značnou dobu poté, co byly spáchány. Komise rovněž uvedla, že její návrh nemá na možnosti urychlení postupů udělování povolení žádný vliv.
Stejně jako v předchozích letech řada vnitrostátních parlamentů analyzovala pracovní program Komise. Celkově všechna tato stanoviska zdůraznila podporu prioritám a nadcházejícím iniciativám Komise. Čtyři komory poukázaly na dopady útočné války Ruska vůči Ukrajině a požádaly Komisi, aby se na tuto problematiku ve své činnosti zaměřila.
Komise ve svých odpovědích zmínila nejrozsáhlejší soubor restriktivních opatření, která kdy přijala a která se zaměřují na ruský finanční systém, jeho průmysl vyspělých technologií a jeho elitu. Poukázala také na skutečnost, že EU tato opatření úzce koordinuje se svými partnery a spojenci, včetně NATO, skupiny G7, Spojených států, Spojeného království, Kanady, Norska, Jižní Koreje, Japonska a Austrálie. Zmínila také probíhající iniciativy zaměřené na řešení závislosti EU na ruských fosilních palivech, na řešení energetické krize a na prosazování zelené transformace, jakož i na další řešení hospodářských a sociálních důsledků pandemie COVID-19.
5.kontakty, návštěvy, zasedání, konference a jiné činnosti
Návštěvy Komise ve vnitrostátních parlamentech a setkání s vnitrostátními parlamenty
Ústní politický dialog mezi Komisí a vnitrostátními parlamenty zahrnuje různé formy interakce: návštěvy členů Komise ve vnitrostátních parlamentech, návštěvy delegací vnitrostátních parlamentů v Komisi, účast Komise na meziparlamentních zasedáních a konferencích (včetně COSAC), prezentace Komise pro stálé zástupce vnitrostátních parlamentů v Bruselu, probíhající debaty o pracovních programech Komise a dialogy v rámci evropského semestru.
V roce 2022 se členové Komise zúčastnili 147 návštěv vnitrostátních parlamentů a setkání s delegacemi vnitrostátních parlamentů, které se týkaly téměř všech vnitrostátních parlamentů a komor. Tento počet je vyšší než v předchozích třech letech (130 v roce 2021, 101 v roce 2020 a 55 v roce 2019). Komisi také stále častěji navštěvovaly skupiny zaměstnanců z různých vnitrostátních parlamentů.
Počet návštěv členů Komise a jejich setkání s vnitrostátními parlamenty
v roce 2022 (celkem za všechny členské státy: 147)
Meziparlamentní zasedání a konference
Pokud jde o meziparlamentní schůze a konference, rok 2022 byl po skončení omezení přijatých v souvislosti s pandemií COVID-19 ve znamení návratu k fyzickým schůzkám, kdy se členové Komise zúčastnili:
-Konference výborů pro evropské záležitosti parlamentů Evropské unie (COSAC),
-Evropského parlamentního týdne,
-skupiny pro společnou parlamentní kontrolu Europolu,
-různých meziparlamentních konferencí a setkání výborů.
První letošní pravidelné zasedání předsedů COSAC, které se konalo 13.–14. ledna ve francouzském Sénatu v hybridním režimu, zahájilo proces reflexe vnitrostátních parlamentů ve dvou pracovních skupinách: jedna se zabývala úlohou vnitrostátních parlamentů v EU a druhá evropskými hodnotami a právním státem.
Na LXVII. plenárním zasedání konference COSAC, které se konalo ve dnech 3. až 5. března v Paříži ve stínu probíhající útočné války Ruska vůči Ukrajině, byly projednány priority francouzského předsednictví, plán obnovy Evropy, změna klimatu a energetická transformace a Konference o budoucnosti Evropy, přičemž na programu jednání dominovala debata o Ukrajině. Komise prostřednictvím videoposelství předsedkyně von der Leyenové a hlavního projevu spolupředsedkyně Konference o budoucnosti Evropy místopředsedkyně Šuicové zdůraznila význam Konference o budoucnosti Evropy jako bezprecedentního demokratického experimentu a rozhodující úlohu, kterou v něm sehrávají vnitrostátní parlamenty. Všechny delegace podepsaly prohlášení na podporu Ukrajiny, které připravila trojka předsednictví COSAC a které vyzývá k respektování svrchovanosti a územní celistvosti všech států, včetně Gruzie a Moldavska.
Zasedání předsedů ve dnech 10. a 11. července v českém Senátu pokračovalo diskusí o válce na Ukrajině a s ní související energetické bezpečnosti a inflaci. Zvláštní pozornost byla věnována potřebě posílit odolnost demokracií v Evropě vůči zahraničním zásahům a vnitřním hrozbám a diskusi s místopředsedkyní Jourovou o médiích a demokracii.
Na LXVIII. plenárním zasedání konference COSAC, které se konalo ve dnech 13. až 15. listopadu v Praze, proběhla za účasti místopředsedkyně Jourové a místopředsedy Šefčoviče debata spíše geopolitického charakteru, která se zaměřila na strategickou autonomii EU, podporu Ukrajiny a evropskou perspektivu zemí západního Balkánu a Východního partnerství. V úvodním videoposelství předsedkyně von der Leyenová zdůraznila význam, jaký má v této neklidné době hlas poslanců vnitrostátních parlamentů při vytváření koalic za účelem pozitivních změn v nejrůznějších oblastech.
Během druhého plenárního zasedání v roce 2022 přijala konference COSAC závěry a vyjádření, čímž se k této praxi vrátila po dvouleté přestávce. Tyto závěry ocenily užitečnost neformálních videokonferencí mezi delegáty konference COSAC a členy Evropské komise, které umožňují včasné a podrobné diskuse o konkrétních evropských iniciativách. V roce 2022 se uskutečnily tři takové výměny, přičemž všechny proběhly v druhé polovině roku, neboť v první polovině se konference COSAC soustředila na vedení diskuse ve svých pracovních skupinách.
Příspěvek se týkal dvou pracovních skupin konference COSAC vytvořených během francouzského předsednictví. Pracovní skupina zabývající se úlohou vnitrostátních parlamentů předložila několik návrhů na posílení systému kontroly subsidiarity a na jejich včasnější a širší zapojení do politického cyklu. Mezi navrhovaná opatření patří: pořádání meziparlamentních konferencí ad hoc před předložením hlavních legislativních dokumentů nebo balíčků Komisí, větší účast členů Komise, poslanců Evropského parlamentu nebo ministrů členského státu, který předsedá Radě, na práci konference COSAC a poskytnutí práva předsedům výborů pro evropské záležitosti vnitrostátních parlamentů a konferenci COSAC klást Komisi písemné otázky (obdoba práva, které má Evropský parlament podle článku 230 Smlouvy o fungování EU). Tyto návrhy by mohly být realizovány prostřednictvím stávajících kanálů v rámci politického dialogu s Komisí. V případě dalších návrhů by však bylo třeba reformovat Smlouvy, např. zavést kolektivní právo nepřímé iniciativy pro vnitrostátní parlamenty, snížit práh pro „žlutou kartu“ nebo prodloužit lhůtu pro odůvodněná stanoviska. Druhá pracovní skupina doporučila podporovat lepší porozumění pojmům evropské hodnoty a právní stát a zajistit lepší kontrolu jejich dodržování, a to i prostřednictvím vnitrostátních parlamentů.
Ve své odpovědi na příspěvek konference COSAC Komise zopakovala, že je připravena posílit dialog s vnitrostátními parlamenty prostřednictvím zavedených komunikačních kanálů a spolupráce, aby usnadnila jejich přispívání k politickým a legislativním iniciativám Komise a zpětnou vazbu k nim.
Některé z návrhů pracovních skupin konference COSAC odrážely návrhy obsažené v závěrečné zprávě Konference o budoucnosti Evropy ze dne 9. května 2022. Patřila k nim reforma mechanismu kontroly subsidiarity, zavedení možnosti pro vnitrostátní parlamenty (a regionální parlamenty s legislativními pravomocemi) navrhnout legislativní iniciativu na evropské úrovni a navázání kontaktu mezi Komisí a vnitrostátními parlamenty v ranější fázi.
Ve dnech 12. a 13. října 2022 uspořádala finská Eduskunta první světový summit výborů budoucnosti, jehož cílem bylo otevřít nové meziparlamentní fórum pro diskusi o budoucí politice. Jedním z doporučení v celosvětové parlamentní zprávě Meziparlamentní unie z roku 2022 adresované parlamentům bylo zaměřit se na budoucnost a vést veřejnou debatu o budoucnosti.
V meziparlamentních fórech se vnitrostátní parlamenty v průběhu roku 2022 zaměřily na i) geopolitickou situaci a výzvy způsobené válkou a potřebu zvýšit odolnost evropské demokracie a ii) zevrubnou úvahu o vlastní úloze v evropském rozhodování v rámci pracovních skupin konference COSAC a průběhu Konference o budoucnosti Evropy. Kromě toho vzniklo nové celosvětové fórum pro meziparlamentní dialog o budoucí politice, které vnitrostátním parlamentům v EU poskytlo příležitost rozvíjet schopnosti předvídat a aktivně se zabývat tématy, která jsou pro budoucnost rozhodující.
6.Úloha regionálních parlamentů
Regionální parlamenty se nepřímo podílejí na utváření vztahů Komise s vnitrostátními parlamenty. Podle protokolu č. 2 vnitrostátní parlamenty při provádění analýzy subsidiarity u návrhů legislativních aktů EU s ohledem na vydávání odůvodněných stanovisek konzultují podle potřeby regionální parlamenty, které mají zákonodárnou pravomoc.
Poslanci regionálních parlamentů jsou rovněž zastoupeni ve Výboru regionů, který provádí monitorovací činnosti prostřednictvím sítě pro sledování subsidiarity a její online platformy určené k podpoře většího zapojení regionálních parlamentů, které mají zákonodárnou pravomoc, do mechanismu včasného varování při porušení subsidiarity (REGPEX). Výbor regionů se rovněž prostřednictvím sítě RegHub podílí na platformě „Fit pro budoucnost“, která v rámci zlepšování právní úpravy pomáhá Komisi zjednodušovat právní předpisy EU a snižovat zátěž.
Přestože Smlouvy neobsahují výslovné ustanovení o přímé interakci mezi Komisí a regionálními parlamenty, Komise bere jejich přispění v potaz a odpovídá na ně. Rostoucí počet regionálních parlamentů předkládá stále více usnesení přímo Komisi: 74 usnesení v roce 2022 oproti 50 v roce 2021 a 33 v roce 2020. Týkala se různých témat a iniciativ, například politiky soudržnosti a regionálních otázek, Konference o budoucnosti Evropy, útočné války Ruska vůči Ukrajině a lidských práv. Některé příspěvky se zaměřily na konkrétní sdělení Komise a legislativní balíčky nebo návrhy, přičemž pět z nich vyjadřovalo obavy týkající se zásady subsidiarity. Kromě stanovisek se regionální parlamenty účastnily také veřejných konzultací Komise, ačkoli tento kanál zatím aktivně využíval pouze jeden regionální parlament, který poskytl odpovědi na několik veřejných konzultací zahájených Komisí. Jeden regionální parlament využil jiný kanál a předložil šest stanovisek prostřednictvím svého vnitrostátního parlamentu. Kromě písemné výměny názorů se členové Komise setkali také s regionálními parlamenty.
7.závěr
Celkově lze říci, že v porovnání s předchozími roky došlo jen k malým změnám, pokud jde o intenzitu kontroly dodržování zásad subsidiarity a proporcionality ze strany vnitrostátních parlamentů, jejichž cílem je zajistit, aby byla opatření EU přijímána pouze v nezbytných případech a pouze v nezbytném rozsahu, a o jejich vztahy s Komisí v rámci aktivního písemného a ústního dialogu.
Například celkový počet stanovisek (včetně odůvodněných stanovisek) zůstal stabilní (355 v roce 2022 oproti 360 v roce 2021), zatímco v jednotlivých vnitrostátních parlamentech se počet stanovisek nadále výrazně lišil. Deset nejaktivnějších komor vydalo stejný podíl stanovisek jako v roce 2021 (79 %), přičemž počet komor vydávajících stanoviska se o jednu komoru zvýšil. Obecně lze říci, že vnitrostátní parlamenty, které se tradičně zaměřují na ověřování souladu návrhů se zásadami subsidiarity a proporcionality, v tomto úsilí pokračovaly i v roce 2022. Celkově se národní parlamenty zaměřily ve svých stanoviscích více na návrhy podléhající kontrole subsidiarity než na sdělení nebo stanoviska z vlastní iniciativy, což je trend typický pro roky funkčního období Komise s vysokým počtem legislativních návrhů. Úroveň účasti na veřejných konzultacích zůstala zanedbatelná.
Vývoj v roce 2022, pokud jde o kontrolu dodržování subsidiarity, vedl k následujícím závěrům, které stojí za zmínku.
-Nejvíce odůvodněných stanovisek vydaly vnitrostátní parlamenty k legislativnímu návrhu Evropského parlamentu na reformu evropského volebního práva. Od roku 2017 nebylo k žádnému jednotlivému návrhu předloženo tolik odůvodněných stanovisek (5), která by představovala tak velký počet hlasů (8), ačkoli tento počet stále zdaleka nedosahuje hranice pro povinný přezkum návrhu legislativního aktu („žlutá karta“).
-Celkově se počet odůvodněných stanovisek (32), v nichž se argumentuje nedodržením zásady subsidiarity, v roce 2022 oproti předchozímu roku zdvojnásobil. Přestože je tento počet stále výrazně nižší než dřívější maxima, jedná se o nárůst, k jakému nedošlo od roku 2016. Řada z nich však nebyla založena na jasné kritice porušení subsidiarity, ale spíše na zdánlivě nedostatečné analýze vnitrostátních podmínek.
-Více než 40 % odůvodněných stanovisek pocházelo z jediného vnitrostátního parlamentu, a sice ze švédského Riksdagu. Takto vysoký podíl byl zaznamenán již v minulosti, nikoli však v posledních několika letech.
V prvních třech letech fungování Komise pod vedením předsedkyně von der Leyenové došlo v porovnání s předchozími dvěma funkčními obdobími Komise ke zřetelnému poklesu celkového počtu stanovisek a počtu odůvodněných stanovisek, v nichž vnitrostátní parlamenty vyjadřovaly obavy v souvislosti se zásadou subsidiarity.
Pokud jde o vztahy mezi Komisí a regionálními parlamenty, v roce 2022 došlo k výraznému nárůstu počtu jejich příspěvků (72) ve srovnání s předchozími dvěma lety (50 v roce 2021 a 33 v roce 2020), a to zejména v důsledku vysoké aktivity velmi omezeného počtu regionálních parlamentů.
I poté, co byla v roce 2022 zrušena omezení přijatá v souvislosti s onemocněním COVID-19 a většina zasedání se opět konala osobně, byly u vybraných akcí, jako jsou mimořádná zasedání předsedů konference COSAC se členy Komise, z praktických důvodů zachovány virtuální formáty.
V roce 2022 vnitrostátní parlamenty navrhly způsoby, jak zvýšit svůj vliv v EU pomocí včasnějšího a širšího zapojení do politického cyklu. Tyto návrhy se objevily v závěrech specializované pracovní skupiny konference COSAC a v příspěvku na plenárním zasedání a byly rovněž zohledněny v závěrečné zprávě Konference o budoucnosti Evropy. Ačkoli některé návrhy by vyžadovaly změnu Smlouvy, Komise zopakovala, že je připravena posílit dialog s vnitrostátními parlamenty prostřednictvím zavedených komunikačních kanálů a spolupráce, aby jim usnadnila přispívání k politickým a legislativním iniciativám Komise a zpětnou vazbu k nim.