EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 24.5.2023
COM(2023) 618 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k národnímu programu reforem Malty na rok 2023 a stanovisko Rady k programu stability Malty z roku 2023
{SWD(2023) 618 final}
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 24.5.2023
COM(2023) 618 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k národnímu programu reforem Malty na rok 2023 a stanovisko Rady k programu stability Malty z roku 2023
{SWD(2023) 618 final}
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k národnímu programu reforem Malty na rok 2023 a stanovisko Rady k programu stability Malty z roku 2023
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Evropské komise,
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,
s ohledem na závěry Evropské rady,
s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,
s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,
s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Dne 19. února 2021 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 2 , kterým byl zřízen Nástroj pro oživení a odolnost. Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje členským státům finanční podporu na provádění reforem a investic, a přináší tedy fiskální impuls financovaný EU. V souladu s prioritami evropského semestru přispívá k hospodářskému a sociálnímu oživení a k provádění udržitelných reforem a investic, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace a zvýšení odolnosti ekonomik členských států. Pomáhá rovněž posílit veřejné finance, podnítit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, zlepšit územní soudržnost v rámci EU a podpořit setrvalé provádění evropského pilíře sociálních práv. Maximální finanční příspěvek na členský stát v rámci Nástroje pro oživení a odolnost byl dne 30. června 2022 aktualizován v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241.
(2)Dne 22. listopadu 2022 přijala Komise roční analýzu udržitelného růstu 2023 3 , jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2023. Priority analýzy v rámci čtyř rozměrů konkurenceschopné udržitelnosti potvrdila 23. března 2023 Evropská rada. Dne 22. listopadu 2022 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování 2023, ve které není Malta uvedena mezi členskými státy, jež by mohly být postiženy nerovnováhami nebo by u nich takové postižení mohlo hrozit a u nichž bude zapotřebí hloubkový přezkum. Téhož dne Komise rovněž přijala stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Malty na rok 2023. Komise taktéž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které Rada přijala dne 16. května 2023, jakož i návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2023, která analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv a kterou Rada přijala dne 13. března 2023.
(3)Třebaže ekonomiky EU vykazují pozoruhodnou odolnost, stále na ně negativně dopadá geopolitická situace. Evropská unie pevně stojí při Ukrajině a její agenda hospodářské a sociální politiky se zároveň zaměřuje na snižování negativního dopadu energetických otřesů na zranitelné domácnosti i podniky v krátkodobém horizontu a na pokračování dosavadní práce na zelené a digitální transformaci, podpoře udržitelného a inkluzivního růstu, ochraně makroekonomické stability a zvyšování odolnosti ve střednědobém horizontu. Silně se také soustřeďuje na zvyšování konkurenceschopnosti a produktivity EU.
(4)Dne 1. února 2023 vydala Komise sdělení „Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi“ 4 , jehož záměrem je posílit konkurenceschopnost unijního průmyslu s nulovými čistými emisemi a podpořit rychlý přechod ke klimatické neutralitě. Plán doplňuje pokračující úsilí v rámci Zelené dohody pro Evropu a plánu REPowerEU. Cílem plánu je vytvořit příznivější prostředí, aby se zvýšila unijní výrobní kapacita u technologií a produktů s nulovými čistými emisemi nezbytných ke splnění ambiciózních cílů EU v oblasti klimatu a byl zajištěn přístup k relevantním kritickým surovinám, mimo jiné prostřednictvím diverzifikovaného zajišťování zdrojů, patřičného využívání geologických zdrojů v členských státech a maximální recyklace surovin. Plán se opírá o čtyři pilíře: předvídatelné a zjednodušené právní prostředí, rychlejší přístup k financování, zlepšování dovedností a otevřený obchod pro odolné dodavatelské řetězce. Dne 16. března 2023 Komise rovněž vydala sdělení „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ 5 , jež je postaveno na devíti vzájemně se posilujících stimulech a jeho cílem je vytvoření regulačního rámce, který bude podporovat růst. Sdělení vytyčuje politické priority, které se soustředí na aktivní zajišťování strukturálních zlepšení, dobře zacílených investic a regulačních opatření, aby byly EU a její členské státy v dlouhodobém výhledu konkurenceschopné. Níže uvedená doporučení pomáhají tyto priority řešit.
(5)V roce 2023 se evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik nadále vyvíjí v souladu s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost. Stále platí, že pro naplnění politických priorit v rámci evropského semestru je zásadně důležité plné provedení plánů pro oživení a odolnost, neboť tyto plány řeší veškerá relevantní doporučení pro jednotlivé země vydaná v posledních letech nebo jejich významnou část. Doporučení pro jednotlivé země z let 2019, 2020 a 2022 zůstávají stejně relevantní i pro plány pro oživení a odolnost, které byly revidovány, aktualizovány nebo pozměněny v souladu s články 14, 18 a 21 nařízení (EU) 2021/241.
(6)Nařízení o plánu REPowerEU 6 přijaté dne 27. února 2023 má za cíl rychle ukončit závislost EU na dovozu fosilních paliv z Ruska. To přispěje k energetické bezpečnosti a diverzifikaci dodávek energií v EU a povede k širšímu využívání obnovitelných zdrojů energie, k zvýšení kapacity pro ukládání energie a k zlepšení energetické účinnosti. Nařízení členským státům umožňuje doplnit do národního plánu pro oživení a odolnost novou kapitolu REPowerEU za účelem financování klíčových reforem a investic, jež pomohou dosáhnout cílů plánu REPowerEU. Zmíněné reformy a investice také pomohou zvýšit konkurenceschopnost unijního průmyslu s nulovými čistými emisemi, o které usiluje Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi, a plnit doporučení pro jednotlivé země, která souvisejí s energetikou a byla členským státům vydána v roce 2022 a případně v roce 2023. Nařízení o plánu REPowerEU zavádí novou kategorii nevratné finanční podpory, která je členským státům k dispozici na financování nových reforem a investic souvisejících s energetikou v rámci jejich plánů pro oživení a odolnost.
(7)Dne 8. března 2023 přijala Komise sdělení poskytující pokyny v oblasti fiskální politiky na rok 2024. Jeho cílem je podpořit přípravu programů stability a konvergenčních programů členských států a posílit tím koordinaci politik 7 . Komise v něm vzpomenula, že na konci roku 2023 bude deaktivována obecná úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu. Pro roky 2023–2024 vyzvala k fiskálním politikám, které zajistí střednědobou udržitelnost dluhu a udržitelným způsobem zvýší potenciální růst. Členské státy byly vyzvány, aby ve svých programech stability a konvergenčních programech z roku 2023 nastínily, jak jejich fiskální plány zajistí dodržení referenční hodnoty pro schodek ve výši 3 % HDP a věrohodné a trvalé snížení dluhu nebo udržení dluhu na obezřetné úrovni ve střednědobém horizontu. Komise vybídla členské státy, aby postupně ukončily vnitrostátní fiskální opatření, která zavedly na ochranu domácností a podniků v souvislosti s prudkým zdražením energií, a začaly u těch nejméně cílených. Uvedla, že pokud by bylo nutné podpůrná opatření prodloužit kvůli novým energetickým tlakům, měly by je členské státy zaměřit mnohem lépe než v minulosti na zranitelné domácnosti a podniky. Fiskální doporučení budou podle Komise kvantifikovaná, diferencovaná a formulovaná na základě čistých primárních výdajů, jak je navrženo v jejím sdělení o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU 8 . Na základě doporučení Komise by všechny členské státy měly i nadále chránit investice financované z vnitrostátních zdrojů a zajistit účinné využívání prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost i z dalších fondů EU, a to zejména s ohledem na zelenou a digitální transformaci a cíle odolnosti. Komise uvedla, že v souladu se stávajícími právními předpisy navrhne Radě, aby postupy při nadměrném schodku na základě porušení referenční hodnoty schodku zahájila na jaře 2024 na základě výsledků plnění rozpočtu za rok 2023.
(8)Dne 26. dubna 2023 předložila Komise legislativní návrhy na provedení komplexní reformy pravidel správy ekonomických záležitostí EU. Hlavním cílem návrhů je ve všech členských státech prostřednictvím reforem a investic posílit udržitelnost veřejného dluhu a podpořit udržitelný a inkluzivní růst. Návrhy mají členským státům poskytnout větší kontrolu nad určováním podoby jejich střednědobých plánů, avšak současně zavádějí přísnější režim prosazování, který má zajistit, aby členské státy plnily závazky, jež ve svých střednědobých fiskálních strukturálních plánech přijmou. Legislativní práce mají být dokončeny v roce 2023.
(9)Dne 13. července 2021 předložila Malta Komisi v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 svůj národní plán pro oživení a odolnost. Komise podle článku 19 nařízení (EU) 2021/241 posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost tohoto plánu v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V uvedeného nařízení. Dne 5. října 2021 přijala Rada rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Malty 9 . Uvolnění splátek je podmíněno rozhodnutím Komise přijatým v souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2021/241, že Malta uspokojivě splnila příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady. Předpokladem uspokojivého splnění je rovněž absence zvratu u dříve dosažených milníků a cílů.
(10)Dne 25. dubna 2023 předložila Malta svůj národní program reforem na rok 2023 a dne 3. května 2023 svůj program stability z roku 2023 v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1466/97. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány společně. V souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/241 zohledňuje národní program reforem na rok 2023 rovněž zprávy, které Malta dvakrát ročně podává o pokroku dosaženém při plnění svého plánu pro oživení a odolnost.
(11)Dne 24. května 2023 zveřejnila Komise zprávu o Maltě 10 pro rok 2023. Posoudila pokrok, který Malta učinila při plnění příslušných doporučení, jež pro něj přijala Rada v letech 2019 až 2022, a zhodnotila, jak Malta provádí plán pro oživení a odolnost. Vycházejíc z této analýzy, zpráva o Maltě poukázala na mezery, pokud jde o výzvy, které plán pro oživení a odolnost neřeší nebo je řeší pouze částečně, a na nové a vznikající výzvy. Posoudila rovněž pokrok Malty při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
(12)Na základě údajů ověřených Eurostatem 11 se schodek veřejných financí Malty snížil ze 7,8 % HDP v roce 2021 na 5,8 % v roce 2022, zatímco veřejný dluh klesl z 55,1 % HDP na konci roku 2021 na 53,4 % na konci roku 2022. Dne 24. května 2023 zveřejnila Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU 12 . Tato zpráva se zabývala rozpočtovou situací Malty, neboť schodek jejích veřejných financí v roce 2022 překročil referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Zpráva dospěla k závěru, že kritérium schodku není splněno. V souladu se sdělením ze dne 8. března 2023 13 Komise nenavrhla zahájit na jaře 2023 nové postupy při nadměrném schodku, ale naopak uvedla, že navrhne Radě, aby postupy při nadměrném schodku na základě porušení referenční hodnoty schodku zahájila na jaře 2024 na základě výsledků plnění rozpočtu za rok 2023. Malta by tuto skutečnost měla zohlednit při plnění svého rozpočtu na rok 2023 a při přípravě návrhu rozpočtového plánu na rok 2024.
(13)Saldo veřejných financí bylo ovlivněno opatřeními fiskální politiky přijatými ke zmírnění hospodářského a sociálního dopadu zvýšení cen energií. V roce 2022 opatření snižující příjmy zahrnovala snížení nepřímých daní ze spotřeby energie, zatímco opatření zvyšující výdaje zahrnovala dotace na výrobu energie, které měly kompenzovat zvýšení cen dovážené elektřiny a emisí uhlíku. Komise odhaduje čisté rozpočtové náklady těchto opatření na 2,5 % HDP v roce 2022. Saldo veřejných financí ovlivnily také rozpočtové náklady na dočasnou ochranu vysídlených osob z Ukrajiny, které se v roce 2022 odhadují na 0,1 % HDP. Zároveň se odhadované náklady na dočasná mimořádná opatření související s pandemií COVID-19 snížily z 3,2 % HDP v roce 2021 na 0,8 % HDP v roce 2022.
(14)Dne 18. června 2021 Rada Maltě doporučila 14 , aby v roce 2022 zachovala podpůrné nastavení fiskální politiky, mimo jiné s pomocí impulsu dodaného Nástrojem pro oživení a odolnost, a zachovala investice financované z vnitrostátních zdrojů.
(15)Podle odhadů Komise bylo nastavení fiskální politiky 15 v roce 2022 v zásadě neutrální a činilo –0,2 % HDP, jak doporučila Rada. Jak doporučila Rada, Malta pokračovala v podpoře oživení pomocí investic, které mají být financovány z Nástroje pro oživení a odolnost. Výdaje financované z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU činily v roce 2022 0,9 % HDP (1,1 % HDP v roce 2021). Pokles výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a ostatních fondů EU v roce 2022 byl způsoben nižším čerpáním ostatních fondů EU. Příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky 16 měl utlumující povahu v rozsahu 0,2 procentního bodu. Malta proto nezachovala investice financované z vnitrostátních zdrojů, což nebylo v souladu s doporučením Rady. Současně s tím příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných o nová příjmová opatření) k nastavení fiskální politiky byl expanzivní povahy v rozsahu 0,9 procentního bodu. Tento významný příspěvek expanzivní povahy však zahrnoval dodatečný dopad opatření fiskální politiky ke zmírnění hospodářského a sociálního dopadu zvýšení cen energií (dodatečné čisté rozpočtové náklady ve výši 1,9 % HDP), jakož i náklady na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP). Malta tak dostatečně udržela růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů pod kontrolou.
(16)Makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce programu stability, je v roce 2023 a poté realistický. Vláda předpovídá, že reálný HDP vzroste v roce 2023 o 4,1 % a v roce 2024 o 4,5 %. Pro srovnání jarní prognóza Komise z roku 2023 předpovídá nižší růst reálného HDP ve výši 3,9 % v roce 2023 a 4,1 % v roce 2024, zejména v důsledku nižšího příspěvku čistého vývozu k růstu.
(17)Ve svém programu stability z roku 2023 vláda očekává, že se poměr schodku veřejných financí v roce 2023 sníží na 5,0 % HDP. Pokles v roce 2023 odráží především nárůst ostatních příjmů, včetně výnosů z občanství a režimů pobytu pro investory v zemi, zatímco pokles dotací, včetně očekávaného postupného ukončování nákladů na restrukturalizaci národní letecké společnosti, je částečně kompenzován nárůstem mezispotřeby a tvorby hrubého fixního kapitálu. Podle programu se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP vzroste v z 53,4 % na konci roku 2022 na 54,5 % na konci roku 2023. Jarní prognóza Komise z roku 2023 předpovídá, že v roce 2023 dosáhne schodek veřejných financí 5,1 % HDP. To je v souladu se schodkem předpovídaným v programu stability. Jarní prognóza Komise z roku 2023 předpovídá podobný poměr veřejného dluhu k HDP ve výši 54,8 % na konci roku 2023.
(18)Očekává se, že saldo veřejných financí v roce 2023 bude i nadále ovlivněno fiskálními opatřeními přijatými ke zmírnění hospodářského a sociálního dopadu zvýšení cen energií. Spočívají především v opatřeních prodloužených od roku 2022, zejména ve snížení nepřímých daní ze spotřeby energie a v dotacích na výrobu energie, které mají kompenzovat zvýšení cen dovážené elektřiny a emisí uhlíku. Čisté rozpočtové náklady na podpůrná opatření jsou v jarní prognóze Komise z roku 2023 odhadovány na 1,7 % HDP v roce 2023 17 . Zdá se, že opatření přijatá v roce 2023 nejsou zaměřena na nejzranitelnější domácnosti nebo podniky a plně nezachovávají cenový signál ke snížení poptávky po energii a zvýšení energetické účinnosti. V důsledku toho se výše cílených podpůrných opatření, která se má zohlednit při posuzování souladu s doporučením na rok 2023, odhaduje v jarní prognóze Komise z roku 2023 na 0,1 % HDP v roce 2023 (oproti 0,1 % HDP v roce 2022). Konečně se očekává, že saldo veřejných financí v roce 2023 bude mít prospěch z postupného ukončení dočasných mimořádných opatření souvisejících s pandemií COVID-19 ve výši 0,8 % HDP.
(19)Dne 12. července 2022 Rada doporučila Maltě 18 přijmout v roce 2023 opatření k zajištění toho, aby byl růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v souladu s celkově neutrálním nastavením fiskální politiky 19 , a brát přitom v potaz pokračující dočasnou a cílenou podporu domácností a podniků, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Malta by měla být připravena přizpůsobit běžné výdaje vyvíjející se situaci. Maltě bylo rovněž doporučeno rozšířit veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti při zohlednění iniciativy REPowerEU, a to i s využitím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie.
(20)Pro rok 2023 se v jarní prognóze Komise z roku 2023 předpovídá restriktivní nastavení fiskální politiky (+0,4 % HDP) na pozadí vysoké inflace. Předcházelo mu celkově neutrální nastavení fiskální politiky v roce 2022 (–0,2 % HDP). Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů) k nastavení fiskální politiky bude mít podle projekcí v roce 2023 utlumující povahu v rozsahu 0,8 % HDP. Celkově je projektovaný růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v souladu s doporučením Rady. Výdaje financované z grantů v Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU dosáhly v roce 2023 1,6 % HDP, zatímco příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky měl utlumující povahu v rozsahu 0,3 procentního bodu 20 . Malta plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, ale podle projekcí nezachová investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti, zejména do renovace soukromých a veřejných budov včetně nemocnic a škol, elektrifikace odvětví dopravy a projektů souvisejících s digitalizací veřejné správy a soukromého sektoru, které jsou částečně financovány z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU.
(21)Podle programu stability se očekává, že schodek veřejných financí v roce 2024 klesne na 4,3 % HDP. Pokles v roce 2024 odráží především snížení dotací, včetně postupného ukončování programů předčasného odchodu do důchodu pro národní leteckou společnost, a omezený růst mzdových výdajů a výdajů na mezispotřebu, který je částečně kompenzován nárůstem úrokových výdajů. Program očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP se na konci roku 2024 zvýší na 55,7 %. Jarní prognóza Komise z roku 2023 předpovídá na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky schodek veřejných financí ve výši 4,5 % HDP v roce 2024. To je v souladu se schodkem předpovídaným v programu. Jarní prognóza Komise z roku 2023 předpovídá podobný poměr veřejného dluhu k HDP ve výši 56,1 % na konci roku 2024.
(22)Program stability předpokládá postupné ukončení některých podpůrných opatření v oblasti energetiky v roce 2024. Komise v současnosti předpokládá čisté náklady na podpůrná opatření v oblasti energetiky ve výši 1,5 % HDP. To závisí na předpokladu, že nedojde k opětovnému zvýšení cen energií. Většina podpůrných opatření v oblasti energetiky, která mají podle současných plánů zůstat v platnosti i v roce 2024, se nezdá být zaměřena na zranitelné domácnosti nebo podniky. Nezachovávají plně cenový signál ke snížení poptávky po energii a zvýšení energetické účinnosti.
(23)Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 požaduje roční zlepšení strukturálního rozpočtového salda směrem ke střednědobému cíli o 0,5 % HDP jako referenční hodnotu 21 . S ohledem na fiskální udržitelnost 22 a potřebu snížit schodek pod referenční hodnotu 3 % HDP by bylo vhodné zlepšit strukturální saldo v roce 2024 alespoň o 0,5 % HDP. Aby se toto zlepšení zajistilo, neměl by růst čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2024 překročit 5,9 %, jak je uvedeno v tomto doporučení.
Současně by měla být zbývající podpůrná opatření v oblasti energetiky (v současnosti Komise odhaduje, že v roce 2023 budou činit 1,7 % HDP) postupně ukončena v závislosti na vývoji trhu s energií a počínaje těmi nejméně cílenými a související úspory by měly být použity ke snížení schodku veřejných financí. Na základě odhadů Komise by to vedlo k nižšímu růstu čistých primárních výdajů, než je doporučeno pro rok 2024.
(24)Za předpokladu nezměněné politiky mají podle jarní prognózy Komise z roku 2023 čisté primární výdaje financované z vnitrostátních zdrojů růst v roce 2024 tempem 3,3 %, což je pod doporučenou hodnotou tempa růstu. Úprava předpovídaná v prognóze Komise je nižší než úspory plynoucí z úplného ukončení podpůrných opatření v oblasti energetiky, což je do značné míry způsobeno tím, že většina těchto opatření zůstává v platnosti.
(25)Podle programu se očekává, že veřejné investice klesnou z 3,8 % HDP v roce 2023 na 3,1 % HDP v roce 2024. Ve snížení investic se projevuje snížení investic financovaných z vnitrostátních zdrojů a investic financovaných z jiných zdrojů EU, než je Nástroj pro oživení a odolnost. Program se týká reforem a investic, které by měly přispět k fiskální udržitelnosti a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Patří mezi ně investice s vysokou přidanou hodnotou a strukturální reformy zaměřené na zelenou, digitální a energetickou transformaci, včetně zdraví a veřejné správy, které jsou rovněž součástí plánu pro oživení a odolnost.
(26)Program stability nastiňuje střednědobou fiskální cestu do roku 2026. Podle programu se očekává, že schodek veřejných financí v roce 2025 klesne na 3,6 % HDP a do roku 2026 na 2,9 %. Schodek veřejných financí tak v roce 2026 podle plánu nepřekročí 3 % HDP. Podle programu se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP se zvýší z 55,7 % na konci roku 2024 na 56,1 % do konce roku 2026.
(27)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) a s přílohou V kritériem 2.2 nařízení (EU) 2021/241 zahrnuje plán pro oživení a odolnost rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, které mají být provedeny do roku 2026. Provádění maltského plánu pro oživení a odolnost je v plném proudu. Dne 8. března 2023 předložila Malta jednu žádost o platbu, která odpovídá devatenácti milníkům a cílům plánu a jejímž výsledkem je celkové vyplacení 52,3 milionu EUR (v grantech). Dne 26. dubna 2023 předložila Malta spolu s kapitolou REPowerEU změnu svého plánu. Očekává se, že nově navrhovaná kapitola REPowerEU bude řešit výzvy spojené s dodávkami a bezpečností energie a urychlí přechod na obnovitelné zdroje energie. Malta dále navrhuje některé úpravy původního plánu s ohledem na snížení celkového přídělu a s cílem přizpůsobit se objektivním okolnostem. Tyto změny v současné době posuzuje Komise a po jejich přijetí je musí schválit Rada. Rychlé začlenění nové kapitoly REPowerEU do plánu pro oživení a odolnost umožní financovat další reformy a investice na podporu strategických cílů Malty v oblasti energetiky a zelené transformace. Pro úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost i dalších hospodářských politik a politik zaměstnanosti, které jdou nad rámec plánu, je i nadále důležité systematické zapojování místních a regionálních orgánů, sociálních partnerů a dalších příslušných zúčastněných stran, aby měla celková politická agenda širokou podporu.
(28)Programové dokumenty Malty v rámci politiky soudržnosti schválila Komise v roce 2022. Rychlé provádění programů v rámci politiky soudržnosti komplementárně k plánu pro oživení a odolnost a v synergii s ním, včetně kapitoly REPowerEU, má na Maltě zásadní význam pro dosažení zelené a digitální transformace, zvýšení hospodářské a sociální odolnosti a zajištění vyváženého územního rozvoje.
(29)Kromě hospodářských a sociálních výzev, jimiž se zabývá plán pro oživení a odolnost, čelí Malta řadě dalších výzev souvisejících s rysy daňového systému, které umožňují agresivní daňové plánování, energetickou politikou a zelenou transformací.
(30)Boj proti agresivnímu daňovému plánování má i nadále klíčový význam pro zlepšení účinnosti a spravedlnosti daňových systémů. Vzhledem k vedlejším účinkům strategií agresivního daňového plánování mezi členskými státy je nanejvýš důležité, aby všechny členské státy prováděly prostřednictvím vnitrostátních politik koordinovaná opatření, která doplní právní předpisy EU. Malta podnikla kroky k řešení praktik agresivního daňového plánování prostřednictvím provádění dříve dohodnutých mezinárodních a evropských iniciativ. Malta se dále zavazuje řešit tento problém ve svém plánu pro oživení a odolnost. Závazky zavést pravidla pro převodní ceny a zadat vypracování nezávislé studie o odchozích a příchozích platbách (tj. mezi rezidenty EU a rezidenty třetích zemí), na kterou budou navazovat právní předpisy v souladu se závěry studie, ukazují správným směrem. Dokud však Malta nebude uplatňovat srážkové daně z úroků, dividend a licenčních poplatků, které společnosti se sídlem na Maltě provádějí do jurisdikcí s nulovým a nízkým zdaněním (tímto se rozumí jakákoli jurisdikce se zákonnou sazbou daně z příjmů právnických osob nižší než 9 %, což je nejnižší zákonná sazba daně z příjmů právnických osob v EU), nebo obdobná ochranná opatření, aby zajistila, že firmy nebudou moci přesouvat své zisky do třetích zemí nezdaněné, zůstává riziko dvojího nezdanění těchto zisků vysoké. Zacházení s rezidentními společnostmi, které nemají v zemi sídlo, navíc nadále představuje riziko dvojího nezdanění jak pro společnosti, tak pro fyzické osoby. Tento problém bude pouze částečně řešen dodržováním směrnice EU o minimálním zdanění, která se bude vztahovat pouze na velké společnosti, jakmile ji Malta provede.
(31)Fosilní paliva hrají v hospodářství Malty i nadále významnou roli, což ji činí vysoce závislou na dovozu energií a vystavenou globálnímu vývoji cen, ačkoli země ropu ani plyn z Ruska přímo nedováží. V roce 2021 tvořila fosilní paliva většinu maltské výroby elektřiny, zatímco obnovitelné zdroje se na ní podílely pouze 11,9 %. Malta má značný nevyužitý potenciál pro získávání solární a větrné energie na moři. Závazek vlády přijmout v budoucnu technologie obnovitelné energie na moři a uvést svůj nezávazný podíl na cílech EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie na moři je pozitivním politickým posunem, ale konkrétní projekty zatím nebyly určeny. Kapacita a flexibilita elektrické sítě je překážkou pro integraci obnovitelných zdrojů a zvýšení účinnosti, spolehlivosti a bezpečnosti dodávek energie. To vyžaduje investice do modernizace sítě, mimo jiné z maltského rozpočtu na granty v rámci plánu REPowerEU. Malta zvyšuje bezpečnost svých dodávek energie vybudováním druhého elektrického propojovacího vedení s Itálií.
(32)Příspěvek Malty k cílům EU v oblasti energetické účinnosti do roku 2030 je nízký a spotřeba energie v obytných budovách se stále zvyšuje. Malta by mohla rozšířit opatření v oblasti energetické účinnosti a snížit poptávku po energii tím, že: bude podporovat instalaci solárních panelů na všech nových budovách; zajistí umístění vhodných zařízení na výrobu solární energie na všech nových veřejných a nebytových budovách s užitnou plochou nad 250 m2; bude řešit právní překážky a poskytovat další ekonomické pobídky majitelům domů. Ke zvýšení energetické účinnosti by mohlo přispět využívání digitálních technologií, jako jsou aplikace pro sledování a regulaci spotřeby energie. Účinné provádění nového vnitrostátního regulačního rámce pro stavebnictví by zvýšilo kvalitu (včetně energetické účinnosti) budov a bezpečnost stavebního procesu. Spotřeba zemního plynu na Maltě se v období od srpna 2022 do března 2023 zvýšila o 12,7 % ve srovnání s průměrnou spotřebou plynu za stejné období v předchozích pěti letech – tento vývoj je v rozporu s cílem snížit spotřebu o 15 %. I přes výjimku udělenou Maltě se Malta vyzývá, aby zvýšila úsilí o dočasné snížení poptávky po plynu do 31. března 2024 23 .
(33)Vzhledem k trvalé závislosti na osobních automobilech navíc emise ze silniční dopravy, na něž se nevztahuje systém pro obchodování s emisemi, stále rostou a jsou největším zdrojem emisí skleníkových plynů na Maltě. Podíl vozidel s nulovými emisemi je mnohem nižší než průměr EU a roste velmi pomalu. Snížení emisí a dopravního přetížení by vyžadovalo, aby Malta zlepšila veřejnou dopravu (přesnost, zkrácení doby jízdy), zavedla inteligentní dopravní systémy (pro zlepšení dopravních toků, bezpečnosti a prosazování pravidel silničního provozu) a investovala do infrastruktury pro tzv. soft mobilitu pro bezpečné alternativy k používání osobních automobilů (jako jsou bezpečné, oddělené a propojené chodníky a stezky pro jízdní kola a elektrokoloběžky).
(34)Nedostatek pracovních sil a dovedností v odvětvích a profesích, které jsou klíčové pro zelenou transformaci, včetně výroby, zavádění a údržby technologií s nulovými čistými emisemi, vytváří překážky při přechodu na klimaticky neutrální hospodářství. Aby se snížil nedostatek dovedností a podpořilo se začlenění a přerozdělení pracovních sil, jsou zásadně důležité vysoce kvalitní systémy vzdělávání a odborné přípravy, které budou reagovat na měnící se potřeby trhu práce, a cílená opatření pro prohlubování dovedností a změny kvalifikace. Pro zapojení nevyužívané pracovní síly, která je v nabídce, je zapotřebí, aby tato opatření byla přístupná, zejména pro jednotlivce a v odvětvích a regionech, jichž se zelená transformace dotýká nejvíce. V roce 2022 byl na Maltě hlášen nedostatek pracovníků v šesti profesích, které vyžadují specifické dovednosti nebo znalosti pro zelenou transformaci, včetně pracovníků ve výrobě a stavebnictví.
(35)Na základě posouzení Komise přezkoumala Rada program stability z roku 2023 a její stanovisko 24 je promítnuto do níže uvedeného doporučení č. 1.
(36)Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států eurozóny a jejich kolektivnímu příspěvku k fungování hospodářské a měnové unie Rada doporučila, aby členské státy eurozóny, mimo jiné prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost, i) zachovaly udržitelnost dluhu a upustily od široce pojaté podpory agregátní poptávky v roce 2023, lépe zacílily fiskální opatření přijatá ke zmírnění dopadu vysokých cen energií a zvážily vhodné způsoby ukončení podpory, až tlak na ceny energií poklesne; ii) udržely vysokou úroveň veřejných investic a podporovaly soukromé investice s cílem napomoci zelené a digitální transformaci; iii) podporovaly takový vývoj mezd, který zmírní ztrátu kupní síly, a zároveň omezovaly sekundární dopady na inflaci, dále zlepšovaly aktivní politiky na trhu práce a řešily nedostatek kvalifikovaných pracovníků; iv) zlepšily podnikatelské prostředí a zajistily, aby energetická podpora pro podniky byla nákladově efektivní, dočasná a zaměřená na životaschopné podniky a zachovávala pobídky pro zelenou transformaci, a v) zachovaly makrofinanční stabilitu, sledovaly rizika a současně pokračovaly v práci na dokončení bankovní unie. K provedení prvního, druhého, třetího a čtvrtého doporučení pro eurozónu přispívají v případě Malty doporučení č. 1, 2, 3 a 4,
DOPORUČUJE Maltě v období 2023–2024:
1.Ukončit stávající podpůrná opatření v oblasti energetiky do konce roku 2023 a použít související úspory ke snížení schodku veřejných financí. Pokud by si nový nárůst cen energií vyžádal podpůrná opatření, zajistit, aby tato opatření byla zaměřena na ochranu zranitelných domácností a podniků, aby byla fiskálně dostupná a zachovávala stimuly k úsporám energií.
Zajistit obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením nominálního růstu čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2024 na nejvýše 5,9 %.
Zachovat veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů a zajistit účinné využívání grantů z Nástroje pro oživení a odolnost i dalších fondů EU, především za účelem podpory zelené a digitální transformace.
Pro období po roce 2024 pokračovat ve střednědobé fiskální strategii postupné a udržitelné konsolidace spojené s investicemi a reformami napomáhajícími vyššímu udržitelnému růstu, aby bylo dosaženo obezřetné střednědobé fiskální pozice.
2.Pokračovat ve stabilním provádění revidovaného plánu pro oživení a odolnost a urychleně dokončit dodatek zahrnující kapitolu REPowerEU s cílem rychle zahájit její provádění. Pokračovat v rychlém provádění programů v rámci politiky soudržnosti v úzké doplňkovosti a součinnosti s plánem pro oživení a odolnost.
3.Účinně řešit takové rysy daňového systému, které mohou usnadňovat agresivní daňové plánování jednotlivců a nadnárodních společností, včetně toho, že se zajistí dostatečné zdanění odchozích plateb úroků, licenčních poplatků a dividend a že se upraví pravidla pro společnosti, které nemají v zemi sídlo.
4.Snížit závislost na fosilních palivech urychlením zavádění obnovitelných zdrojů energie, včetně větrné a solární energie na moři, a modernizovat a rozšířit kapacitu elektrické sítě, včetně přenosu, distribuce a ukládání využívajícího baterie. Snížit poptávku po energii zlepšením energetické účinnosti, zejména v obytných budovách. Snížit emise ze silniční dopravy tím, že se pomocí zlepšení kvality služeb ve veřejné dopravě, inteligentních dopravních systémů a investic do infrastruktury pro tzv. soft mobilitu podaří vyřešit problematiku dopravního přetížení. Zintenzivnit politické úsilí zaměřené na poskytování a získávání dovedností potřebných pro zelenou transformaci.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně