EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 24.5.2023
COM(2023) 604 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k národnímu programu reforem Dánska na rok 2023
{SWD(2023) 604 final}
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 24.5.2023
COM(2023) 604 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k národnímu programu reforem Dánska na rok 2023
{SWD(2023) 604 final}
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k národnímu programu reforem Dánska na rok 2023
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Evropské komise,
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,
s ohledem na závěry Evropské rady,
s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,
s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,
s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Dne 19. února 2021 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 2 , kterým byl zřízen Nástroj pro oživení a odolnost. Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje členským státům finanční podporu na provádění reforem a investic, a přináší tedy fiskální impuls financovaný EU. V souladu s prioritami evropského semestru přispívá k hospodářskému a sociálnímu oživení a k provádění udržitelných reforem a investic, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace a zvýšení odolnosti ekonomik členských států. Pomáhá rovněž posílit veřejné finance, podnítit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, zlepšit územní soudržnost v rámci EU a podpořit setrvalé provádění evropského pilíře sociálních práv. Maximální finanční příspěvek na členský stát v rámci Nástroje pro oživení a odolnost byl dne 30. června 2022 aktualizován v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241.
(2)Dne 22. listopadu 2022 přijala Komise roční analýzu udržitelného růstu 2023 3 , jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2023. Priority analýzy v rámci čtyř rozměrů konkurenceschopné udržitelnosti potvrdila 23. března 2023 Evropská rada. Dne 22. listopadu 2022 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování 2023, ve které není Dánsko uvedeno mezi členskými státy, jež by mohly být postiženy nerovnováhami nebo by u nich takové postižení mohlo hrozit a u nichž bude zapotřebí hloubkový přezkum. Pro všechny členské státy Komise taktéž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které Rada přijala dne 16. května 2023, jakož i návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2023, která analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv a kterou Rada přijala dne 13. března 2023.
(3)Třebaže ekonomiky EU vykazují pozoruhodnou odolnost, stále na ně negativně dopadá geopolitická situace. Evropská unie pevně stojí při Ukrajině a její agenda hospodářské a sociální politiky se zároveň zaměřuje na snižování negativního dopadu energetických otřesů na zranitelné domácnosti i podniky v krátkodobém horizontu a na pokračování dosavadní práce na zelené a digitální transformaci, podpoře udržitelného a inkluzivního růstu, ochraně makroekonomické stability a zvyšování odolnosti ve střednědobém horizontu. Silně se také soustřeďuje na zvyšování konkurenceschopnosti a produktivity EU.
(4)Dne 1. února 2023 vydala Komise sdělení „Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi“ 4 , jehož záměrem je posílit konkurenceschopnost unijního průmyslu s nulovými čistými emisemi a podpořit rychlý přechod ke klimatické neutralitě. Plán doplňuje pokračující úsilí v rámci Zelené dohody pro Evropu a plánu REPowerEU. Cílem plánu je vytvořit příznivější prostředí, aby se zvýšila unijní výrobní kapacita u technologií a produktů s nulovými čistými emisemi nezbytných ke splnění ambiciózních cílů EU v oblasti klimatu a byl zajištěn přístup k relevantním kritickým surovinám, mimo jiné prostřednictvím diverzifikovaného zajišťování zdrojů, patřičného využívání geologických zdrojů v členských státech a maximální recyklace surovin. Opírá se o čtyři pilíře: předvídatelné a zjednodušené právní prostředí, rychlejší přístup k financování, zlepšování dovedností a otevřený obchod pro odolné dodavatelské řetězce. Dne 16. března 2023 pak Komise vydala sdělení „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ 5 , jež je postaveno na devíti vzájemně se posilujících stimulech a jeho cílem je vytvoření regulačního rámce, který bude podporovat růst. Sdělení vytyčuje politické priority, které se soustředí na aktivní zajišťování strukturálních zlepšení, dobře zacílených investic a regulačních opatření, aby byly EU a její členské státy v dlouhodobém výhledu konkurenceschopné. Níže uvedená doporučení pomáhají tyto priority řešit.
(5)V roce 2023 se evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik nadále vyvíjí v souladu s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost. Stále platí, že pro naplnění politických priorit v rámci evropského semestru je zásadně důležité plné provedení plánů pro oživení a odolnost, neboť tyto plány řeší veškerá relevantní doporučení pro jednotlivé země vydaná v posledních letech nebo jejich významnou část. Doporučení pro jednotlivé země z let 2019, 2020 a 2022 zůstávají stejně relevantní i pro plány pro oživení a odolnost, které byly revidovány, aktualizovány nebo pozměněny v souladu s články 14, 18 a 21 nařízení (EU) 2021/241.
(6)Nařízení o plánu REPowerEU 6 přijaté dne 27. února 2023 má za cíl rychle ukončit závislost EU na dovozu fosilních paliv z Ruska. To přispěje k energetické bezpečnosti a diverzifikaci dodávek energií v EU a povede k širšímu využívání obnovitelných zdrojů energie, k zvýšení kapacity pro ukládání energie a ke zlepšení energetické účinnosti. Nařízení členským státům umožňuje doplnit do národního plánu pro oživení a odolnost novou kapitolu REPowerEU za účelem financování klíčových reforem a investic, jež pomohou dosáhnout cílů plánu REPowerEU. Zmíněné reformy a investice také pomohou zvýšit konkurenceschopnost unijního průmyslu s nulovými čistými emisemi, o které usiluje Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi, a plnit doporučení pro jednotlivé země, která souvisejí s energetikou a byla členským státům vydána v roce 2022 a případně v roce 2023. Nařízení o plánu REPowerEU zavádí novou kategorii nevratné finanční podpory, která je členským státům k dispozici na financování nových reforem a investic souvisejících s energetikou v rámci jejich plánů pro oživení a odolnost.
(7)Dne 8. března 2023 přijala Komise sdělení poskytující pokyny v oblasti fiskální politiky na rok 2024. Jeho cílem je podpořit přípravu programů stability a konvergenčních programů členských států a posílit tím koordinaci politik 7 . Komise v něm vzpomenula, že na konci roku 2023 bude deaktivována obecná úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu. Pro roky 2023–2024 vyzvala k fiskálním politikám, které zajistí střednědobou udržitelnost dluhu a udržitelným způsobem zvýší potenciální růst. Členské státy byly vyzvány, aby ve svých programech stability a konvergenčních programech z roku 2023 nastínily, jak jejich fiskální plány zajistí dodržení referenční hodnoty pro schodek ve výši 3 % HDP a věrohodné a trvalé snížení dluhu nebo udržení dluhu na obezřetné úrovni ve střednědobém horizontu. Komise vybídla členské státy, aby postupně ukončily vnitrostátní fiskální opatření, která zavedly na ochranu domácností a podniků v souvislosti s prudkým zdražením energií, a začaly u těch nejméně cílených. Uvedla, že pokud by bylo nutné podpůrná opatření prodloužit kvůli novým energetickým tlakům, měly by je členské státy zaměřit mnohem lépe než v minulosti na zranitelné domácnosti a podniky. Fiskální doporučení budou podle Komise kvantifikovaná, diferencovaná a formulovaná na základě čistých primárních výdajů, jak je navrženo v jejím sdělení o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU 8 . Na základě doporučení Komise by všechny členské státy měly i nadále chránit investice financované z vnitrostátních zdrojů a zajistit účinné využívání prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost i z dalších fondů EU, a to zejména s ohledem na zelenou a digitální transformaci a cíle odolnosti. Komise uvedla, že v souladu se stávajícími právními předpisy navrhne Radě, aby postupy při nadměrném schodku na základě porušení referenční hodnoty schodku zahájila na jaře 2024 na základě výsledků plnění rozpočtu za rok 2023.
(8)Dne 26. dubna 2023 předložila Komise legislativní návrhy na provedení komplexní reformy pravidel EU pro správu ekonomických záležitostí. Hlavním cílem návrhů je posílit udržitelnost veřejného dluhu a podpořit udržitelný a inkluzivní růst ve všech členských státech prostřednictvím reforem a investic. Návrhy mají za cíl poskytnout členským státům větší kontrolu nad koncipováním jejich střednědobých plánů a zároveň zavést přísnější režim prosazování, aby se zajistilo, že budou plnit závazky přijaté ve svých střednědobých fiskálně-strukturálních plánech. Cílem je dokončit legislativní činnost v roce 2023.
(9)Dne 30. dubna 2021 předložilo Dánsko Komisi v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 svůj národní plán pro oživení a odolnost. Komise podle článku 19 nařízení (EU) 2021/241 posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost tohoto plánu v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V uvedeného nařízení. Dne 6. července 2021 přijala Rada rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Dánska 9 . Uvolnění splátek je podmíněno rozhodnutím Komise přijatým v souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2021/241, že Dánsko uspokojivě splnilo příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady. Předpokladem uspokojivého splnění je rovněž absence zvratu u dříve dosažených milníků a cílů.
(10)Dne 1. května 2023 předložilo Dánsko svůj národní program reforem na rok 2023. V souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/241 zohledňuje národní program reforem na rok 2023 rovněž zprávy, které Dánsko dvakrát ročně podává o pokroku dosaženém při plnění svého plánu pro oživení a odolnost. Vzhledem k tomu, že Dánsko nepředložilo svůj konvergenční program z roku 2023 včas, Komise jej nemohla posoudit.
(11)Dne 24. května 2023 zveřejnila Komise zprávu o Dánsku 10 pro rok 2023. Posoudila pokrok, který Dánsko učinilo při plnění příslušných doporučení, jež pro něj přijala Rada v letech 2019 až 2022, a zhodnotila, jak Dánsko provádí plán pro oživení a odolnost. Vycházejíc z této analýzy, zpráva o Dánsku poukázala na mezery, pokud jde o výzvy, které plán pro oživení a odolnost neřeší nebo je řeší pouze částečně, a na nové a vznikající výzvy. Posoudila rovněž pokrok Dánska při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
(12)Na základě údajů potvrzených Eurostatem 11 se přebytek veřejných financí Dánska snížil ze 3,6 % HDP v roce 2021 na 3,3 % v roce 2022, zatímco veřejný dluh klesl ze 36,7 % HDP na konci roku 2021 na 30,1 % na konci roku 2022.
(13)Na saldo veřejných financí dopadají opatření fiskální politiky, která byla přijata ke zmírnění hospodářských a sociálních důsledků růstu cen energií. V roce 2022 zahrnovala tato opatření snižující příjmy snížení odvodů za elektřinu, přičemž opatření zvyšující výdaje zahrnovala sociální dávky zaměřené na domácnosti s nižšími příjmy s cílem kompenzovat vysoké náklady na energii. Komise odhaduje rozpočtové náklady na tato opatření v roce 2022 na 0,1 % HDP. Odhadované náklady na dočasná mimořádná opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 zároveň klesly ze 4,0 % v roce 2021 na 0,0 % HDP v roce 2022.
(14)V doporučení ze dne 18. června 2021 Rada Dánsku 12 doporučila, aby v roce 2022 udržovalo podpůrné nastavení fiskální politiky, včetně impulsu dodaného Nástrojem pro oživení a odolnost, a aby zachovalo investice financované z vnitrostátních zdrojů.
(15)Podle odhadů Komise bylo nastavení fiskální politiky 13 v roce 2022 utlumující a činilo 0,6 % HDP, což bylo v kontextu vysoké inflace vhodné. V souladu s doporučením Rady Dánsko nadále podporovalo oživení investicemi, které mají být financovány z Nástroje pro oživení a odolnost. Výdaje financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU činily v roce 2022 celkem 0,3 % HDP (0,3 % HDP v roce 2021). Příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky 14 bude mít utlumující povahu a bude činit 0,2 procentního bodu. V rozporu s doporučením Rady Dánsko proto nezachovalo investice financované z vnitrostátních zdrojů. Zároveň příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k nastavení fiskální politiky měl utlumující povahu a činil 0,7 procentního bodu. Dánsko proto mělo růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů dostatečně pod kontrolou.
(16)Jarní prognóza Komise z roku 2023 očekává růst reálného HDP v roce 2024 ve výši 0,3 % a v roce 2024 ve výši 1,5 %.
(17)Jarní prognóza Komise z roku 2023 očekává na rok 2023 přebytek veřejných financí ve výši 2,3 % HDP a poměr veřejného dluhu k HDP ve výši 30,1 % na konci roku 2023.
(18)Očekává se, že na saldo veřejných financí budou v roce 2023 nadále dopadat opatření fiskální politiky přijatá ke zmírnění hospodářských a sociálních důsledků růstu cen energií. Sestávají z opatření prodloužených z roku 2022 (zejména některých sociálních dávek zaměřených na domácnosti s nízkými příjmy) a nových opatření, jako je dočasné snížení odvodů za elektřinu. V jarní prognóze Komise z roku 2023 se předpokládá, že čisté rozpočtové náklady na podpůrná opatření budou v roce 2023 činit 0,3 % HDP 15 . Zdá se, že většina opatření v roce 2023 není zaměřena na nejzranitelnější domácnosti nebo podniky a nezachovává cenový signál ke snížení poptávky po energii a zvýšení energetické účinnosti. V důsledku toho se částka cílených podpůrných opatření, která mají být zohledněna při posuzování souladu s fiskálním doporučením pro rok 2023, v jarní prognóze Komise z roku 2023 odhaduje na 0,1 % HDP v roce 2023 (ve srovnání s 0,1 % HDP v roce 2022).
(19)Dne 12. července 2022 Rada doporučila 16 Dánsku přijmout opatření, kterými by v roce 2023 zajistilo, aby byl růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v souladu s celkově neutrálním nastavením fiskální politiky 17 , a bralo přitom v potaz pokračující dočasnou a cílenou podporu domácností a podniků, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Dánsko by se mělo připravit na přizpůsobování běžných výdajů vyvíjející se situaci. Dánsku bylo též doporučeno rozšířit veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti při zohlednění iniciativy REPowerEU, a to i s využitím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie.
(20)V jarní prognóze Komise z roku 2023 se předpokládá, že nastavení fiskální politiky bude v roce 2023 v kontextu vysoké inflace expanzivní (–0,4 % HDP). To navazuje na utlumující nastavení fiskální politiky v roce 2022 (0,6 % HDP). Předpokládá se, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů) k nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2023 expanzivní povahu a bude činit 0,6 % HDP. Tento expanzivní příspěvek čistých primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů není způsoben cílenou podporou domácností a podniků, které jsou nejvíce ohroženy prudkým nárůstem cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Je to způsobeno také náklady na necílená opatření v oblasti energetiky a trvalým zvyšováním mezd ve veřejném sektoru a sociálních dávek a vyššími výdaji na zdravotní péči. Celkově lze říci, že předpokládaný růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů není v souladu s doporučením Rady. Výdaje financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU v roce 2023 činily 0,3 % HDP, zatímco příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky bude mít expanzivní povahu a bude činit 0,1 procentního bodu 18 . Dánsko proto plánuje, že bude financovat dodatečné investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a předpokládá se, že zachová investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti, jako jsou opatření v oblasti energetické účinnosti, ekologická daňová reforma a opatření v oblasti zelené mobility, které jsou částečně financovány z Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU.
(21)Jarní prognóza Komise z roku 2023 předpokládá na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky přebytek veřejných financí ve výši 1,3 % HDP v roce 2024 a míru zadlužení ve výši 28,8 % na konci roku 2024. Komise momentálně předpokládá postupné úplné ukončení podpůrných opatření v oblasti energetiky v roce 2024. To vychází z předpokladu, že nedojde k opětovnému zvýšení cen energií.
(22)Dánsko pravděpodobně bude v letech 2023 a 2024 i nadále plnit minimální střednědobý rozpočtový cíl ve výši –1,0 % HDP, jak jej odhadla Komise na období 2023–2025. Na základě jarní prognózy Komise z roku 2023 se očekává strukturální saldo ve výši 3,5 % HDP v roce 2023 a 2,1 % HDP v roce 2024, což je nad úrovní střednědobého rozpočtového cíle.
(23)Za předpokladu nezměněné politiky jarní prognóza Komise z roku 2023 předpokládá, že čisté primární výdaje financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2024 porostou o 4,6 %.
(24)V současné době je výše periodických daní z nemovitostí v Dánsku zastropována, což znamená, že se s tržními cenami tyto daně nezvyšují. Nejsou proto schopny tlumit cykly cen bytových nemovitostí a mají nepříznivé distribuční účinky. Dánský parlament schválil nový systém daně z nemovitostí, který má tento strop z roku 2017 zrušit a který by měl začít platit od 1. ledna 2024. Nalezení cenově dostupného bydlení je i nadále pro mnoho lidí velkým problémem. Vysoké ceny bytových nemovitostí v kombinaci s dlouhými čekacími dobami na sociální bydlení vedla ve velkých městských oblastech k nedostatku cenově dostupného bydlení. Dánsko vykazuje rostoucí podíl hypoték s proměnlivou sazbou a platebními prázdninami, což zvyšuje zranitelnost silně zadlužených držitelů hypoték vůči dalšímu potenciálnímu poklesu cen bytových nemovitostí a/nebo zvyšování úrokových sazeb.
(25)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) a s přílohou V kritériem 2.2 nařízení (EU) 2021/241 zahrnuje plán pro oživení a odolnost rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, které mají být provedeny do roku 2026. Plán pro oživení a odolnost Dánska dospěl do pokročilé fáze provádění. Dánsko předložilo jednu žádost o platbu, která odpovídá 25 milníkům a cílům plánu a vedla k celkovému vyplacení částky ve výši 301 milionů EUR. Kromě první žádosti o platbu je provádění plánu na dobré cestě a očekává se, že druhá platba bude předložena podle plánu do konce roku 2023. Připravuje se nová kapitola REPowerEU, která má být předložena v květnu. Rychlé začlenění nové kapitoly REPowerEU do plánu pro oživení a odolnost umožní financovat další reformy a investice na podporu strategických cílů Dánska v oblasti energetiky a zelené transformace. Pro úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost i dalších hospodářských politik a politik zaměstnanosti, které jdou nad rámec plánu, je i nadále důležité systematické zapojování místních a regionálních orgánů, sociálních partnerů a dalších příslušných zúčastněných stran, aby měla celková politická agenda širokou podporu.
(26)Programové dokumenty Dánska v rámci politiky soudržnosti schválila Komise v roce 2022. Rychlé provádění programů v rámci politiky soudržnosti komplementárně k plánu pro oživení a odolnost a v synergii s ním, včetně kapitoly REPowerEU, má v Dánsku zásadní význam pro dosažení zelené a digitální transformace, zvýšení hospodářské a sociální odolnosti a zajištění vyváženého územního rozvoje.
(27)Kromě hospodářských a sociálních výzev, jimiž se zabývá plán pro oživení a odolnost, čelí Dánsko řadě dalších výzev v souvislosti s dekarbonizací ekonomiky a posílením oběhového hospodářství na podporu zelené transformace.
(28)Pokrok Dánska na cestě k oběhovému hospodářství je nedostatečný a je třeba jej uspíšit, aby mohlo Dánsko splnit cíle EU v oblasti oběhového hospodářství. Navzdory některým politickým opatřením, která byla zavedena v loňském roce, jako je plán v oblasti klimatu, byl pokrok omezený. Akční plán pro oběhové hospodářství ukazuje, že ze 129 iniciativ, které byly v plánu uvedeny, bylo 27 dokončeno, 88 probíhá podle časového harmonogramu a 14 nabralo zpoždění. Z dostupných statistik vyplývá, že Dánsko v roce 2022 nedosáhlo žádného pokroku v oblasti produkce odpadů, recyklace a oběhového hospodářství. Jeho oběhové využívání materiálů se sotva snížilo z 8 % v roce 2016 na 7,8 % v roce 2021, čímž se dostalo pod průměr EU, který v roce 2021 činil 11,7 %. Zatímco cílem akčního plánu pro oběhové hospodářství je výrazné snížení materiálové stopy EU, činila v roce 2020 materiálová stopa Dánska 25,6 tun na obyvatele, což je výrazně nad průměrem EU v roce 2020 (13,7 tun na obyvatele). Dánsko i nadále zaostává v několika aspektech oběhového hospodářství, zejména v produkci komunálního odpadu, míře recyklace a plýtvání potravinami. Pokud jde o komunální odpad, má Dánsko stále nejvyšší množství komunálního odpadu na obyvatele v EU, a to 786 kg/rok/osobu v roce 2021 (průměr EU činí 530 kg/rok/osobu v roce 2021), a to za situace, kdy neexistuje žádný vnitrostátní cíl pro celkové snížení odpadu. Pokud jde o recyklaci, Dánsko musí vyvinout značné úsilí ke splnění cíle EU do roku 2025 v oblasti recyklace komunálního a obalového odpadu a je pod průměrem EU, který činí 49,6 %, přičemž v roce 2021 činil 34,3 %. Dánsko si v neposlední řadě v EU nevede dobře ani v ukazatelích plýtvání potravinami. Je ve velké míře závislé na spalování odpadu, protože v porovnání s průměrem EU, který činí přibližně 26 %, spaluje více než 50 % svého komunálního odpadu.
(29)Dánsko se zavázalo k ambiciózním cílům v oblasti dekarbonizace a je lídrem ve využívání obnovitelné energie, zejména výroby větrné energie. Spotřeba zemního plynu v Dánsku klesla v období od srpna 2022 do března 2023 o 25,2 % ve srovnání s průměrnou spotřebou plynu za stejné období v předchozích pěti letech, což je nad rámec cíle snížení o 15 %. Dánsko by ve svém úsilí o dočasné snížení poptávky po plynu mohlo pokračovat až do 31. března 2024 19 . Aby bylo možné dosáhnout cílů v oblasti dekarbonizace a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie ve skladbě zdrojů energie, je pro dosažení vnitrostátních ambicí v oblasti zavádění kapacity větrné energie na moři a na pevnině zásadní rychlejší uvádění projektů do provozu a zjednodušená povolovací pravidla. Dodatečné kapacity, včetně energetických ostrovů v Baltském a Severním moři, budou vyžadovat dostatečné plánování rozšíření sítě na úrovni přenosu a distribuce. Investice do energetické účinnosti mohou snížit potřebu investic do energetické infrastruktury. Posílení opatření v oblasti energetické účinnosti budov kombinací izolačních opatření a zavádění dekarbonizovaných zdrojů vytápění by mohlo dále snížit závislost na fosilních palivech a snížit poptávku po energii. Zlepšení energetické účinnosti veřejných budov by mohlo být dále podpořeno odstraněním rozpočtových omezení u zelených projektů pro obce a regiony. Dodatečná opatření na podporu energetické účinnosti v soukromých budovách by pomohla snížit vysoké náklady na energii v Dánsku, které mělo v roce 2022 druhé nejvyšší průměrné účty domácností za energii. Domácí průmyslové činnosti nabízejí potenciál ke zlepšení energetické účinnosti, zejména využíváním přebytečného tepla v rámci centrálního zásobování teplem.
(30)Nedostatek pracovních sil a dovedností v odvětvích a povoláních, která jsou klíčová pro zelenou transformaci, včetně výroby, zavádění a udržování technologií s nulovými čistými emisemi, brzdí přechod na hospodářství s nulovými čistými emisemi. Aby se snížil nedostatek dovedností a podpořilo se začlenění a přerozdělení pracovních sil, jsou zásadně důležité vysoce kvalitní systémy vzdělávání a odborné přípravy, které budou reagovat na měnící se potřeby trhu práce, a cílená opatření pro prohlubování dovedností a změny kvalifikace. Pro zapojení nevyužívané pracovní síly, která je v nabídce, je zapotřebí, aby tato opatření byla přístupná, zejména pro jednotlivce a v odvětvích a regionech, jichž se zelená transformace dotýká nejvíce. V roce 2022 byl v Dánsku hlášen nedostatek pracovních sil u 60 povolání, která vyžadovala specifické dovednosti nebo znalosti pro zelenou transformaci, včetně specialistů v oblasti průmyslové ekologie, specialistů v oblasti ochrany životního prostředí a stavebních architektů. Ačkoli poptávka po zelených dovednostech roste, počet pracovníků v energeticky náročných průmyslových odvětvích účastnících se vzdělávání a odborné přípravy se za posledních deset let výrazně snížil z 24,6 % v roce 2015 na 15,6 % v roce 2021.
DOPORUČUJE Dánsku v období 2023–2024:
1.Ukončit podpůrná opatření v oblasti energetiky, která byla v platnosti do konce roku 2023. Pokud by obnovení růstu cen energií vyžadovalo podpůrná opatření, zajistit, aby tato opatření byla zaměřena na ochranu zranitelných domácností a podniků a aby byla fiskálně dostupná, a zachovat pobídky k úsporám energie.
Při zachování zdravé fiskální pozice v roce 2024 zachovat veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů a zajistit účinné čerpání grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci.
V období po roce 2024 pokračovat v provádění investic a reforem vedoucích k vyššímu udržitelnému růstu a zachovat obezřetnou střednědobou fiskální pozici.
Zavést nový systém daně z nemovitostí za účelem obnovení vazby mezi tržními cenami a daněmi a zajištění spravedlivějšího zdanění. Urychlit investice do výstavby dostupného bydlení, aby se pokryly nejnaléhavější potřeby.
2.Pokračovat v soustavném provádění jeho plánu pro oživení a odolnost a urychleně dokončit kapitolu REPowerEU s cílem urychleně zahájit její provádění. Pokračovat v urychleném provádění programů politiky soudržnosti v úzkém napojení na plán pro oživení a odolnost a v souladu s tímto plánem.
3.Posílit oběhové hospodářství a politiky v oblasti nakládání s odpady, mimo jiné urychlením provádění dánského národního akčního plánu pro oběhové hospodářství, podporou předcházení vzniku a opětovného využití komunálního a jiného odpadu, zvýšením míry recyklace, snížením potravinového odpadu a přechodem od spalování komunálního odpadu k ekologičtějším zdrojům výroby tepla.
4.Snížit závislost na fosilních palivech a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v dodávkách energie. Řešit rostoucí poptávku a potřeby flexibility prostřednictvím pobídek pro nezbytný rozvoj elektrické rozvodné sítě na úrovni přenosu a distribuce. Zjednodušit platná pravidla pro udělování povolení pro obnovitelnou energii. Zavést další opatření na podporu energetické účinnosti v soukromých a veřejných budovách, aby se snížily účty za energii a náklady na energetické systémy. Zajistit lepší zavádění dekarbonizovaných zdrojů vytápění. zintenzivnit politické úsilí zaměřené na poskytování a získávání dovedností potřebných pro zelenou transformaci.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně