EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 24.5.2023
COM(2023) 601 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k národnímu programu reforem Belgie na rok 2023 a stanovisko Rady k programu stability Belgie z roku 2023
{SWD(2023) 600 final} - {SWD(2023) 601 final}
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 24.5.2023
COM(2023) 601 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k národnímu programu reforem Belgie na rok 2023 a stanovisko Rady k programu stability Belgie z roku 2023
{SWD(2023) 600 final} - {SWD(2023) 601 final}
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k národnímu programu reforem Belgie na rok 2023 a stanovisko Rady k programu stability Belgie z roku 2023
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Evropské komise,
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,
s ohledem na závěry Evropské rady,
s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,
s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,
s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Dne 19. února 2021 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 2 , kterým byl zřízen Nástroj pro oživení a odolnost. Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje členským státům finanční podporu na provádění reforem a investic, a přináší tedy fiskální impuls financovaný EU. V souladu s prioritami evropského semestru přispívá k hospodářskému a sociálnímu oživení a k provádění udržitelných reforem a investic, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace a zvýšení odolnosti ekonomik členských států. Pomáhá rovněž posílit veřejné finance, podnítit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, zlepšit územní soudržnost v rámci EU a podpořit setrvalé provádění evropského pilíře sociálních práv. Maximální finanční příspěvek na členský stát v rámci Nástroje pro oživení a odolnost byl dne 30. června 2022 aktualizován v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241.
(2)Dne 22. listopadu 2022 přijala Komise roční analýzu udržitelného růstu 2023 3 , jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2023. Priority analýzy v rámci čtyř rozměrů konkurenceschopné udržitelnosti potvrdila 23. března 2023 Evropská rada. Dne 22. listopadu 2022 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování 2023, ve které není Belgie uvedena mezi členskými státy, jež by mohly být postiženy nerovnováhami nebo by u nich takové postižení mohlo hrozit a u nichž bude zapotřebí hloubkový přezkum. Téhož dne Komise rovněž přijala stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Belgie na rok 2023. Pro všechny členské státy Komise taktéž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které Rada přijala dne 16. května 2023, jakož i návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2023, která analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv a kterou Rada přijala dne 13. března 2023.
(3)Třebaže ekonomiky EU vykazují pozoruhodnou odolnost, stále na ně negativně dopadá geopolitická situace. Evropská unie pevně stojí při Ukrajině a její agenda hospodářské a sociální politiky se zároveň zaměřuje na snižování negativního dopadu energetických otřesů na zranitelné domácnosti i podniky v krátkodobém horizontu a na pokračování dosavadní práce na zelené a digitální transformaci, podpoře udržitelného a inkluzivního růstu, ochraně makroekonomické stability a zvyšování odolnosti ve střednědobém horizontu. Silně se také soustřeďuje na zvyšování konkurenceschopnosti a produktivity EU.
(4)Dne 1. února 2023 vydala Komise sdělení „Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi“ 4 , jehož záměrem je posílit konkurenceschopnost unijního průmyslu s nulovými čistými emisemi a podpořit rychlý přechod ke klimatické neutralitě. Plán doplňuje pokračující úsilí v rámci Zelené dohody pro Evropu a plánu REPowerEU. Cílem plánu je vytvořit příznivější prostředí, aby se zvýšila unijní výrobní kapacita u technologií a produktů s nulovými čistými emisemi nezbytných ke splnění ambiciózních cílů EU v oblasti klimatu a byl zajištěn přístup k relevantním kritickým surovinám, mimo jiné prostřednictvím diverzifikovaného zajišťování zdrojů, patřičného využívání geologických zdrojů v členských státech a maximální recyklace surovin. Plán se opírá o čtyři pilíře: předvídatelné a zjednodušené právní prostředí, rychlejší přístup k financování, zlepšování dovedností a otevřený obchod pro odolné dodavatelské řetězce. Dne 16. března 2023 pak Komise vydala sdělení „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ 5 , jež je postaveno na devíti vzájemně se posilujících stimulech a jeho cílem je vytvoření regulačního rámce, který bude podporovat růst. Sdělení vytyčuje politické priority, které se soustředí na aktivní zajišťování strukturálních zlepšení, dobře zacílených investic a regulačních opatření, aby byly EU a její členské státy v dlouhodobém výhledu konkurenceschopné. Níže uvedená doporučení pomáhají tyto priority řešit.
(5)V roce 2023 se evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik nadále vyvíjí v souladu s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost. Stále platí, že pro naplnění politických priorit v rámci evropského semestru je zásadně důležité plné provedení plánů pro oživení a odolnost, neboť tyto plány řeší veškerá relevantní doporučení pro jednotlivé země vydaná v posledních letech nebo jejich významnou část. Doporučení pro jednotlivé země z let 2019, 2020 a 2022 zůstávají stejně relevantní i pro plány pro oživení a odolnost, které byly revidovány, aktualizovány nebo pozměněny v souladu s články 14, 18 a 21 nařízení (EU) 2021/241.
(6)Nařízení o plánu REPowerEU 6 přijaté dne 27. února 2023 má za cíl rychle ukončit závislost EU na dovozu fosilních paliv z Ruska. To přispěje k energetické bezpečnosti a diverzifikaci dodávek energií v EU a povede k širšímu využívání obnovitelných zdrojů energie, k zvýšení kapacity pro ukládání energie a ke zlepšení energetické účinnosti. Nařízení členským státům umožňuje doplnit do národního plánu pro oživení a odolnost novou kapitolu REPowerEU za účelem financování klíčových reforem a investic, jež pomohou dosáhnout cílů plánu REPowerEU. Zmíněné reformy a investice také pomohou zvýšit konkurenceschopnost unijního průmyslu s nulovými čistými emisemi, o které usiluje Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi, a plnit doporučení pro jednotlivé země, která souvisejí s energetikou a byla členským státům vydána v roce 2022 a případně v roce 2023. Nařízení o plánu REPowerEU zavádí novou kategorii nevratné finanční podpory, která je členským státům k dispozici na financování nových reforem a investic souvisejících s energetikou v rámci jejich plánů pro oživení a odolnost.
(7)Dne 8. března 2023 přijala Komise sdělení poskytující pokyny v oblasti fiskální politiky na rok 2024. Jeho cílem je podpořit přípravu programů stability a konvergenčních programů členských států a posílit tím koordinaci politik 7 . Komise v něm vzpomenula, že na konci roku 2023 bude deaktivována obecná úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu. Pro roky 2023–2024 vyzvala k fiskálním politikám, které zajistí střednědobou udržitelnost dluhu a udržitelným způsobem zvýší potenciální růst. Členské státy byly vyzvány, aby ve svých programech stability a konvergenčních programech z roku 2023 nastínily, jak jejich fiskální plány zajistí dodržení referenční hodnoty pro schodek ve výši 3 % HDP a věrohodné a trvalé snížení dluhu nebo udržení dluhu na obezřetné úrovni ve střednědobém horizontu. Komise vybídla členské státy, aby postupně ukončily vnitrostátní fiskální opatření, která zavedly na ochranu domácností a podniků v souvislosti s prudkým zdražením energií, a začaly u těch nejméně cílených. Uvedla, že pokud by bylo nutné podpůrná opatření prodloužit kvůli novým energetickým tlakům, měly by je členské státy zaměřit mnohem lépe než v minulosti na zranitelné domácnosti a podniky. Fiskální doporučení budou podle Komise kvantifikovaná, diferencovaná a formulovaná na základě čistých primárních výdajů, jak je navrženo v jejím sdělení o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU 8 . Na základě doporučení Komise by všechny členské státy měly i nadále chránit investice financované z vnitrostátních zdrojů a zajistit účinné využívání prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost i z dalších fondů EU, a to zejména s ohledem na zelenou a digitální transformaci a cíle odolnosti. Komise uvedla, že v souladu se stávajícími právními předpisy navrhne Radě, aby postupy při nadměrném schodku na základě porušení referenční hodnoty schodku zahájila na jaře 2024 na základě výsledků plnění rozpočtu za rok 2023.
(8)Dne 26. dubna 2023 předložila Komise legislativní návrhy na provedení komplexní reformy pravidel EU pro správu ekonomických záležitostí. Hlavním cílem návrhů je posílit udržitelnost veřejného dluhu a podpořit udržitelný a inkluzivní růst ve všech členských státech prostřednictvím reforem a investic. Návrhy mají za cíl poskytnout členským státům větší kontrolu nad koncipováním jejich střednědobých plánů a zároveň zavést přísnější režim prosazování, aby se zajistilo, že budou plnit závazky přijaté ve svých střednědobých fiskálně-strukturálních plánech. Cílem je dokončit legislativní činnost v roce 2023.
(9)Dne 30. dubna 2021 předložila Belgie Komisi v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 svůj národní plán pro oživení a odolnost. Komise podle článku 19 nařízení (EU) 2021/241 posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost tohoto plánu v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V uvedeného nařízení. Dne 13. července 2021 přijala Rada rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Belgie 9 . Uvolnění splátek je podmíněno rozhodnutím Komise přijatým v souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2021/241, že Belgie uspokojivě splnila příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady. Předpokladem uspokojivého splnění je rovněž absence zvratu u dříve dosažených milníků a cílů.
(10)Dne 30. dubna 2023 předložila Belgie svůj národní program reforem na rok 2023 a dne 30. dubna 2023 svůj program stability z roku 2023 v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1466/97. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány společně. V souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/241 zohledňuje národní program reforem na rok 2023 rovněž zprávy, které Belgie dvakrát ročně podává o pokroku dosaženém při plnění svého plánu pro oživení a odolnost.
(11)Dne 24. května 2023 zveřejnila Komise zprávu o Belgii 10 pro rok 2023. Posoudila pokrok, který Belgie učinila při plnění příslušných doporučení, jež pro něj přijala Rada v letech 2019 až 2022, a zhodnotila, jak Belgie provádí plán pro oživení a odolnost. Vycházejíc z této analýzy, zpráva o Belgii poukázala na mezery, pokud jde o výzvy, které plán pro oživení a odolnost neřeší nebo je řeší pouze částečně, a na nové a vznikající výzvy. Posoudila rovněž pokrok Belgie při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
(12)Na základě údajů potvrzených Eurostatem 11 se schodek veřejných financí Belgie snížil z 5,5 % HDP v roce 2021 na 3,9 % v roce 2022, zatímco veřejný dluh klesl ze 109,1 % HDP na konci roku 2021 na 105,1 % na konci roku 2022. Dne 24. května 2023 zveřejnila Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie 12 ; tato zpráva se zabývala rozpočtovou situací Belgie, neboť jeho schodek veřejných financí překročil v roce 2022 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Zpráva dospěla k závěru, že kritérium schodku není splněno. V souladu se sdělením ze dne 8. března 2023 13 Komise na jaře 2023 nenavrhla zahájit nové postupy při nadměrném schodku; naopak uvedla, že navrhne Radě, aby postupy při nadměrném schodku na základě porušení referenční hodnoty schodku zahájila na jaře 2024 na základě výsledků plnění rozpočtu za rok 2023. Belgie by to měla zohlednit při plnění svého rozpočtu na rok 2023 a při přípravě návrhu rozpočtového plánu na rok 2024.
(13)Na saldo veřejných financí dopadají opatření fiskální politiky, která byla přijata ke zmírnění hospodářských a sociálních důsledků růstu cen energií. V roce 2022 zahrnovala tato opatření snižující příjmy snížení spotřebních daní z benzinu a snížení DPH u smluv o dodávkách elektřiny a plynu pro domácnosti, zatímco tato opatření zvyšující výdaje zahrnovala rozšířené pokrytí sociální sazby na energetické produkty pro zranitelné domácnosti, plošné finanční transfery domácnostem přímo prostřednictvím jejich účtů za plyn a elektřinu (dále jen „energetický balíček“), vyhrazené jednorázové transfery (u domácností používajících topný olej, propan, butan nebo peletové palivo) a přímou podporu na pomoc společnostem, které čelí rostoucím nákladům na energii. Náklady na tato opatření byly částečně kompenzovány novými daněmi z neočekávaných zisků výrobců a dodavatelů energie, konkrétně v odvětví elektřiny a ropy. Komise odhaduje čisté rozpočtové náklady na tato opatření v roce 2022 na 0,9 % HDP. Na saldo veřejných financí rovněž dopadají rozpočtové náklady na dočasnou ochranu vysídlených osob z Ukrajiny, které se v roce 2022 odhadují na 0,1 % HDP. Odhadované náklady na dočasná mimořádná opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 zároveň klesly ze 3 % v roce 2021 na 0,5 % HDP v roce 2022.
(14)Dne 18. června 2021 Rada Belgii 14 doporučila, aby v roce 2022 využila Nástroj pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic na podporu oživení a zároveň sledovala obezřetnou fiskální politiku. Kromě toho by Belgie měla zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů.
(15)Podle odhadů Komise bylo nastavení fiskální politiky 15 v roce 2022 podpůrné ve výši –2 % HDP. V souladu s doporučením Rady Belgie nadále podporovala oživení investicemi, které mají být financovány z Nástroje pro oživení a odolnost. Výdaje financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU činily v roce 2022 celkem 0,2 % HDP (0,2 % HDP v roce 2021). Příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky měl neutrální povahu 16 . V souladu s doporučením Rady proto Francie zachovala investice financované z vnitrostátních zdrojů. Zároveň příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k nastavení fiskální politiky měl expanzivní povahu a činil 1,9 procentního bodu.
Tento významný expanzivní příspěvek zahrnoval dodatečný dopad opatření fiskální politiky ke zmírnění hospodářských a sociálních důsledků růstu cen energií (dodatečné čisté rozpočtové náklady ve výši 0,8 % HDP v porovnání s rokem 2021), jakož i náklady na poskytování dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP). K růstu čistých primárních běžných výdajů zároveň přispěl růst běžných výdajů, zejména v důsledku automatické indexace sociálních dávek a mezd ve veřejném sektoru a dalších strukturálně rostoucích běžných výdajů (zejména těch, které odrážejí stárnutí obyvatelstva). Významný expanzivní příspěvek běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů byl tak pouze částečně způsoben opatřeními k řešení hospodářských a sociálních důsledků růstu cen energií, jakož i náklady na poskytování dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny. Belgie proto růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů dostatečně neomezila.
(16)Makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce v programu stability, je v roce 2023 a poté realistický. Vláda předpokládá, že reálný HDP vzroste v roce 2023 o 1 % a v roce 2024 o 1,7 %. Pro srovnání, jarní prognóza Komise z roku 2023 počítá s růstem reálného HDP ve výši 1,2 % v roce 2023 a 1,4 % v roce 2024.
(17)Ve svém programu stability z roku 2023 vláda očekává, že poměr schodku veřejných financí stoupne v roce 2023 na 5,1 % HDP. Nárůst v roce 2023 odráží zejména rostoucí stálé běžné výdaje (zejména v důsledku automatické indexace sociálních dávek a mezd ve veřejném sektoru, jakož i stárnutí obyvatelstva), rozpočtový dopad dočasného snížení sociálních příspěvků ze strany podniků v první polovině roku 2023 a reformu zdanění energetických produktů určených k bydlení, která zvyšuje schodek. Poměr veřejného dluhu k HDP by se měl podle projekcí v programu zvýšit ze 105,1 % na konci roku 2022 na 106,7 % na konci roku 2023. Jarní prognóza Komise z roku 2023 předpokládá v roce 2023 schodek veřejných financí ve výši 5 % HDP. To je v souladu se schodkem předpokládaným v programu stability. Jarní prognóza Komise z roku 2023 očekává mírně nižší poměr veřejného dluhu k HDP, a to ve výši 106 % na konci roku 2023. Rozdíl je způsoben poněkud vyšším nominálním HDP v roce 2023 předpokládaným v jarní prognóze Komise z roku 2023.
(18)Očekává se, že na saldo veřejných financí budou v roce 2023 nadále dopadat opatření fiskální politiky přijatá ke zmírnění hospodářských a sociálních důsledků růstu cen energií. Sestávají z opatření prodloužených z roku 2022, zejména snížení spotřebních daní z benzinu a snížení DPH u smluv o dodávkách elektřiny a plynu pro domácnosti, rozšířené pokrytí sociální sazby na energetické produkty, plošné finanční transfery domácnostem prostřednictvím jejich účtů za plyn a elektřinu (dále jen „energetický balíček“), vyhrazené jednorázové transfery (u domácností používajících jiné zdroje vytápění než plyn a elektřinu) a přímou podporu na pomoc společnostem, které čelí rostoucím nákladům na energii.
Náklady na tato opatření jsou i nadále částečně kompenzovány daněmi z neočekávaných zisků dodavatelů energie, konkrétně daněmi v odvětví elektřiny a ropy, které jsou zavedeny od roku 2022, a v roce 2023 daní pro provozovatele mezinárodní plynárenské soustavy (Fluxys). S přihlédnutím k těmto příjmům se v jarní prognóze Komise z roku 2023 předpokládá, že čisté rozpočtové náklady na podpůrná opatření budou v roce 2023 činit 0,4 % HDP 17 .
Zdá se, že většina opatření v roce 2023 není zaměřena na nejzranitelnější domácnosti nebo podniky, ačkoli řada z nich zachovává cenový signál ke snížení poptávky po energii a zvýšení energetické účinnosti. V důsledku toho se částka cílených podpůrných opatření, která mají být zohledněna při posuzování souladu s fiskálním doporučením pro rok 2023, v jarní prognóze Komise z roku 2023 odhaduje na 0,1 % HDP v roce 2023 (ve srovnání s 0,2 % HDP v roce 2022). Rozpočtové náklady na dočasnou ochranu vysídlených osob z Ukrajiny by měly ve srovnání s rokem 2022 zůstat stabilní. Očekává se, že saldo veřejných financí v roce 2023 bude těžit z postupného ukončování dočasných mimořádných opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 ve výši 0,5 % HDP.
(19)Dne 12. července 2022 Rada doporučila 18 Belgii zajistit v roce 2023 obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů pod úroveň střednědobého růstu potenciálního produktu 19 , a brát přitom v potaz pokračující dočasnou a cílenou podporu domácností a podniků, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Zároveň by se Belgie měla připravit na přizpůsobování běžných výdajů vyvíjející se situaci. Belgii bylo též doporučeno rozšířit veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti při zohlednění iniciativy REPowerEU, a to i s využitím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie.
(20)V jarní prognóze Komise z roku 2023 se předpokládá, že nastavení fiskální politiky bude v roce 2023 v kontextu vysoké inflace expanzivní (–1,1 % HDP). To navazuje na expanzivní nastavení fiskální politiky v roce 2022 (–2 % HDP). Předpokládá se, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů) k nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2023 expanzivní povahu a bude činit 0,7 % HDP. To zahrnuje snížení nákladů na cílená podpůrná opatření pro domácnosti a podniky, které jsou nejvíce ohroženy prudkým nárůstem cen energií o 0,1 % HDP.
Růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů vyšší než střednědobý růst potenciálního produktu proto není způsoben cílenou podporou domácností a podniků, které jsou nejvíce ohroženy prudkým nárůstem cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Expanzivní růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů) je rovněž způsoben trvalým zvyšováním mezd ve veřejném sektoru a sociálních dávek (kvůli indexaci mezd ve veřejném sektoru a sociálních dávek), strukturálně rostoucími běžnými výdaji vyplývajícími ze stárnutí obyvatelstva, reformou zdanění smluv o energii domácností a dočasným snížením sociálních příspěvků ze strany podniků v první polovině roku 2023. Celkově lze říci, že předpokládaný růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů není v souladu s doporučením Rady.
Předpokládá se, že výdaje financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU budou v roce 2023 činit 0,3 % HDP, zatímco u příspěvku investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky se předpokládá, že bude mít expanzivní povahu a bude činit 0,1 procentního bodu 20 . Belgie proto plánuje, že bude financovat dodatečné investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, a dále plánuje, že zachová investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti, jako jsou investiční projekty do renovace budov, udržitelné mobility a dekarbonizace odvětví energetiky, a klíčové investice do urychlení digitální transformace (včetně digitalizace veřejné správy, podpory digitálního začlenění a posílení kybernetické bezpečnosti), které jsou financovány z Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU.
(21)Podle programu stability by měl schodek veřejných financí v roce 2024 klesnout na 4,2 % HDP. Pokles v roce 2024 rovněž odráží zrušení dočasných podpůrných opatření, která byla přijata v souvislosti s rostoucími cenami energií. Poměr veřejného dluhu k HDP by se měl podle projekcí v programu na konci roku 2024 zvýšit na 107,1 %. Jarní prognóza Komise z roku 2023 předpokládá na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky schodek veřejných financí ve výši 4,7 % HDP v roce 2024. To je více než schodek předpokládaný v programu, a to zejména v důsledku opatření ke snížení schodku ve výši 0,2 % HDP, která ještě nejsou v programu uvedena (a nejsou tudíž ani zohledněna v jarní prognóze Komise z roku 2023), a v důsledku méně příznivé projekce veřejných příjmů, zejména pokud jde o daně z příjmu právnických osob. Jarní prognóza Komise z roku 2023 očekává obdobný poměr veřejného dluhu k HDP, a to ve výši 107,3 % na konci roku 2024.
(22)Program stability předpokládá v roce 2024 postupné ukončení všech podpůrných opatření v oblasti energetiky. Komise momentálně dále předpokládá postupné úplné ukončení podpůrných opatření v oblasti energetiky v roce 2024. To vychází z předpokladu, že nedojde k opětovnému zvýšení cen energií.
(23)Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 vyzývá k ročnímu zlepšení strukturálního rozpočtového salda směrem ke střednědobému cíli o doporučenou hodnotu 0,5 % HDP 21 . S ohledem na udržitelnost veřejných financí 22 a potřebu snížit schodek pod referenční hodnotu 3 % HDP by bylo vhodné zlepšit na rok 2024 strukturální saldo alespoň o 0,7 % HDP. K dosažení tohoto zlepšení by neměl růst čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů 23 v roce 2024 překročit 2 %, jak je uvedeno v tomto doporučení.
Zároveň by měla být postupně ukončována zbývající podpůrná opatření v oblasti energetiky (v současné době odhadována Komisí na 0,4 % HDP v roce 2023) v závislosti na vývoji na trhu s energií, přičemž ukončování by mělo začít od nejméně cílených opatření, a související úspory by měly být použity ke snížení schodku veřejných financí.
Kromě toho podle jarní prognózy Komise z roku 2023 není růst čistých primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 v souladu s doporučením Rady. Pokud se to potvrdí, byl by namístě nižší růst čistých primárních výdajů v roce 2024.
(24)Za předpokladu nezměněné politiky jarní prognóza Komise z roku 2023 předpokládá, že čisté primární výdaje financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2024 porostou o 2,7 %, což je více než doporučená míra růstu.
(25)Podle programu se očekává, že veřejné investice se zvýší ze 2,9 % HDP v roce 2023 na 3,1 % HDP v roce 2024. Vyšší investice odrážejí vyšší investice financované z vnitrostátních zdrojů a investice financované ze strany EU, zejména prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost. Program se týká reforem a investic, u nichž se očekává, že přispějí k udržitelnosti veřejných financí a udržitelnému a inkluzivnímu růstu. Patří mezi ně projekt fiskální reformy daňového systému a systému dávek, jehož cílem je podpořit zaměstnanost a ekonomickou aktivitu, a tím podpořit udržitelnost veřejných financí, a důchodová reforma (jak se předpokládá v plánu pro oživení a odolnost) ke zlepšení finanční udržitelnosti důchodového systému. Kromě toho má plán zvýšit úsilí o posílení veřejných investic s cílem urychlit zelenou a digitální transformaci, mimo jiné prováděním plánu pro oživení a odolnost.
(26)Program stability nastiňuje střednědobý fiskální vývoj do roku 2026. Podle programu by měl schodek veřejných financí postupně klesat na 3,3 % HDP v roce 2025 a na 2,9 % do roku 2026. Schodek veřejných financí by se proto měl v roce 2026 snížit pod 3 % HDP. Poměr veřejného dluhu k HDP by se měl podle projekcí v programu zvýšit ze 107,1 % na konci roku 2024 na 107,8 % do konce roku 2026.
(27)Belgie čelí značným výzvám v oblasti udržitelnosti veřejných financí. Týkají se jak vysoké úrovně veřejného dluhu, tak očekávaného zhoršení dopadu výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva na veřejné finance v souvislosti s rychlým stárnutím obyvatelstva, pokud se stávající politika nezmění. Ve zprávě Komise o stárnutí obyvatelstva z roku 2021 se předpokládá, že výdaje související se stárnutím obyvatelstva se do roku 2040 zvýší o 3,6 procentního bodu HDP a do roku 2070 o 5,4 procentního bodu HDP, zejména v důsledku výdajů na důchody a dlouhodobou péči. Předpokládá se, že výdaje na důchody se v období 2019–2070 zvýší o 3 procentní body HDP oproti průměru 0,1 procentního bodu HDP v eurozóně. V případě Belgie by k převážné části předpokládaného nárůstu došlo již do roku 2040, kdy by výdaje na důchody vzrostly o 2,7 procentního bodu HDP na 14,9 % HDP. Belgický plán pro oživení a odolnost zahrnuje důchodovou reformu, jejímž cílem je pomoci řešit tuto výzvu, spolu s dalšími cíli, jako je zlepšení sociální udržitelnosti systému, motivace obyvatelstva k tomu, aby zůstalo aktivní na trhu práce i po splnění podmínek předčasného odchodu do důchodu, a zajištění větší konvergence mezi důchodovými systémy navzájem i v rámci těchto systémů. V roce 2019 činily veřejné výdaje v oblasti dlouhodobé péče 2,2 % HDP (průměr EU 1,7 %), čímž se Belgie stala jednou ze zemí s nejvyššími výdaji na dlouhodobou péči v EU. Pokud se uplatní základní scénář, předpokládá se, že do roku 2070 výdaje na dlouhodobou péči ještě dále vzrostou na 4,3 % HDP. V případě nejméně příznivých scénářů by se však tyto náklady mohly vyšplhat až na 6,0 % HDP 24 . Z důkazů vyplývá možné nadměrné využívání pobytové péče a zbytečná nebo předčasná institucionalizace starších osob. Z dostupných údajů lze usuzovat, že počet starších osob umisťovaných zbytečně nebo alespoň předčasně do zařízení pobytové péče je i nadále vysoký přesto, že v posledních letech klesá. Údaje zejména naznačují, že podíl jednotlivců, kterých se tato otázka týká, byl vysoký v Bruselu a ve Valonsku. Federální subjekty, na něž byla v roce 2019 přenesena odpovědnost za dlouhodobou péči, zahájily reformy, jejichž cílem je zlepšit nákladově efektivní využívání různých způsobů poskytování péče, zejména s cílem zabránit zbytečné nebo předčasné institucionalizaci a oddálit ji. Nezaměřují se však dostatečně na řešení problému udržitelnosti veřejných financí.
(28)Navzdory nedávným reformám zůstává daňové zatížení (příspěvky na sociální zabezpečení a zdanění pracovního příjmu) v Belgii výrazně nad průměrem EU na všech úrovních mezd, s výjimkou osob s velmi nízkými mzdami (50 % průměru), což může být demotivačním faktorem, který odrazuje od práce. Byla zavedena některá opatření ke zvýšení čistého příjmu osob s nízkými mzdami, jako je bonus za práci (ve Vlámsku) a dávky při zaměstnání pro dlouhodobě nezaměstnané nebo na meziregionální mobilitu (na federální úrovni). Tato opatření však rovněž dále zvyšují vysokou mezní daňovou sazbu pro osoby s nižšími středními příjmy (tzv. past nízké mzdy), což může odrazovat od investic do celoživotního učení a zvýšení počtu odpracovaných hodin. Podpora v nezaměstnanosti je časově neomezená a pro dlouhodobě nezaměstnané se jedná o netestované sociální dávky. Kromě toho je několik nepeněžních sociálních dávek vázáno na status nezaměstnanosti příjemců, což může přispět ke stávající nečinnosti, nezaměstnanosti a pasti nízké mzdy. Rozsáhlý přezkum systému dávek by zlepšil transparentnost, pokud jde o pobídky k práci, a mohl by přispět ke zvýšení účinnosti aktivačních politik.
(29)Rozsáhlé využívání daňových výdajů, které částečně vyvažuje vysoké daňové sazby, snižuje efektivitu a má tendenci zvýhodňovat určité druhy odměn a výdajů. To vede ke zkreslení v oblasti hospodářství, v sociální oblasti i v oblasti životního prostředí. Zvláštní režimy, jako jsou stravenky, příspěvky na dojíždění nebo osvobození od srážkové daně pro přesčasy, práci v oblasti výzkumu a vývoje a práci v nočním, resp. směnném provozu, jsou pro rozpočet nákladné a bylo zjištěno, že snižují efektivitu. Některé odpočty daně z příjmu fyzických osob (např. odpočet u poukázek na služby) přinášejí nepřiměřený prospěch pro osoby s vysokými příjmy. Stále existují daňové pobídky pro investice do nemovitostí na federální úrovni (hodnoty uvedené v katastru, které podhodnocují skutečné příjmy z pronájmu, odpočítatelnost úroků u sekundárních půjček na bydlení) i na regionální úrovni (tzv. „chèque-habitat“ ve Valonsku). Tato opatření narušují přidělování zdrojů a mohou vést k nadměrným investicím do určitých druhů aktiv motivovaným zdaněním. Zvýšily se dotace související s daněmi škodlivými pro životní prostředí. Snížení sazby DPH na elektřinu a plyn v případě smluv o bydlení při poskytování podpory domácnostem i nadále dlouhodobě zvýhodňuje fosilní paliva a odrazuje od další diverzifikace a úspor energie. Vzhledem k rostoucímu dopravnímu přetížení a problémům se znečištěním ovzduší se zdá, že daně z dopravy a daně ze znečištění ovzduší stále nejsou využívány dostatečně. Očekává se, že širší daňová reforma, kterou vláda plánuje zavést do roku 2024, by měla v případě svého přijetí a provedení snížit daňovou zátěž práce a některá narušení.
(30)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) a s přílohou V kritériem 2.2 nařízení (EU) 2021/241 zahrnuje plán pro oživení a odolnost rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, které mají být provedeny do roku 2026. Belgický plán pro oživení a odolnost se provádí, avšak s rostoucím rizikem zpoždění. Belgie dosud nepředložila žádost o platbu. K rychlému a stabilnímu provádění bude zapotřebí efektivní správa. Očekává se, že plán bude v roce 2023 revidován tak, aby zahrnoval mimo jiné kapitolu REPowerEU, přičemž zohlední revizi maximálního přídělu grantů z Nástroje pro oživení a odolnost pro Belgii směrem dolů. Rychlé začlenění nové kapitoly REPowerEU do plánu pro oživení a odolnost umožní financovat další reformy a investice na podporu strategických cílů Belgie v oblasti energetiky a zelené transformace. V souladu s čl. 14 odst. 6 nařízení (EU) 2021/241 vyjádřila Belgie dne 31. března 2023 svůj záměr požádat o dodatečnou úvěrovou podporu v rámci Nástroje pro oživení a odolnost ve výši 1 024 900 000 EUR. Pro úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost i dalších hospodářských politik a politik zaměstnanosti, které jdou nad rámec plánu, je i nadále důležité systematické zapojování místních a regionálních orgánů, sociálních partnerů a dalších příslušných zúčastněných stran, aby měla celková politická agenda širokou podporu.
(31)Komise schválila všechny programové dokumenty belgické politiky soudržnosti v roce 2022 s výjimkou Evropského fondu pro regionální rozvoj pro region hlavní město Brusel, který byl přijat v roce 2023. Rychlé provádění programů v rámci politiky soudržnosti komplementárně k plánu pro oživení a odolnost a v synergii s ním, včetně kapitoly REPowerEU, má v Belgii zásadní význam pro dosažení zelené a digitální transformace, zvýšení hospodářské a sociální odolnosti a zajištění vyváženého územního rozvoje.
(32)Kromě hospodářských a sociálních výzev, jimiž se zabývá plán pro oživení a odolnost, čelí Belgie řadě dalších výzev v souvislosti se svým trhem práce, vzdělávacím systémem, energetickou politikou a zelenou transformací. Míra volných pracovních míst v Belgii je v současné době jednou z nejvyšších v EU a pro zaměstnavatele je stále obtížnější najímat zaměstnance s těmi správnými dovednostmi. Rozdíly v účasti na trhu práce mezi jednotlivými regiony jsou však značné. Nedostatek pracovních sil je velký jak v nízko, tak ve vysoce kvalifikovaných profesích, přičemž nedostatek se projevuje v několika odvětvích, včetně informačních a komunikačních technologií, odborných, technických a vědeckých pracovních míst, pohostinství a zdravotnictví. Počet absolventů, zejména žen, v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice (STEM) zůstává nízký a jejich podíl se navzdory zvláštním akčním plánům v oblasti STEM zvyšuje jen pomalu. Nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi lze vysvětlit také nízkou účastí na vzdělávání dospělých. Stávající pobídky pro vzdělávání dospělých se nemusí dostat k osobám s nízkým vzděláním, pro něž by prohlubování dovedností mohlo přinést lepší pracovní příležitosti. Aby se snížil nedostatek dovedností a podpořilo se začlenění a přerozdělení pracovních sil, jsou zásadně důležité vysoce kvalitní systémy vzdělávání a odborné přípravy, které budou reagovat na měnící se potřeby trhu práce, a cílená opatření pro prohlubování dovedností a změny kvalifikace. Řešení nedostatku pracovních sil a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi je klíčovým nástrojem pro zvládnutí digitální transformace a umožnění zelené transformace i pro dosažení hlavních cílů EU pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti a dovedností.
(33)Kromě omezení demotivačních faktorů, které vyplývají z daňového systému a systému dávek a odrazují od práce, by účinnější a cílenější aktivační opatření mohla pomoci uvolnit velký nevyužitý pracovní potenciál a zmírnit rostoucí nedostatek pracovních sil a dovedností. Znevýhodněné skupiny, včetně osob s nízkým dosaženým vzděláním, osob přistěhovaleckého původu nebo osob se zdravotním postižením, jsou na trhu práce začleněny méně. Průměrná míra přechodu z nezaměstnanosti nebo neaktivity do zaměstnání je nízká. Z toho vyplývá, že stále existuje prostor pro posílení účinnosti aktivních politik na trhu práce, zejména prostřednictvím systematičtějších hodnocení a integrovaných cest pro uchazeče o zaměstnání, kteří se při hledání zaměstnání potýkají s více překážkami. K dalšímu zvýšení míry zaměstnanosti bude rovněž nezbytné provádět politiky na podporu opětovného začlenění pracovníků s dlouhodobou pracovní neschopností, zejména z důvodu vyhoření a deprese (25 % případů), které nyní značně převyšují počet nezaměstnaných.
(34)Pokud jde o nedostatek pracovních sil a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, existují obavy ohledně výkonnosti, inkluzivnosti a spravedlnosti vzdělávacích systémů, a to i s ohledem na vysoké veřejné výdaje na vzdělávání. Rozdíly ve výsledcích vzdělávání úzce souvisejí se sociálně-ekonomickým a přistěhovaleckým původem studentů a patří mezi největší v EU, což vede k nerovnostem ve vzdělávání. Klíčový význam pro trh práce bude mít zvýšení relevantnosti a přitažlivosti odborného vzdělávání a přípravy. Posílení učitelského povolání zajištěním lepší odborné přípravy učitelů a dalšího profesního rozvoje a rozvojem flexibilnějších a přitažlivějších profesních drah by pomohlo snížit rostoucí nedostatek kvalifikovaných učitelů, což s sebou nese nebezpečí dalšího prohlubování stávajících nerovností ve vzdělávání. Nedávno byla přijata nebo se plánují některá opatření k posílení učitelského povolání. Bude nezbytné pokračovat v těchto opatřeních a sledovat jejich provádění a dopad.
(35)Přibližně 70 % hrubé domácí spotřeby energie v Belgii je pokryto dovozem fosilních paliv. V roce 2021 tvořila ropa 45 % belgické skladby zdrojů energie a zemní plyn 23 %. Spotřeba zemního plynu v Belgii klesla v období od srpna 2022 do března 2023 o 15 % ve srovnání s průměrnou spotřebou plynu za stejné období v předchozích pěti letech, což je v souladu s cílem snížit spotřebu o 15 %. Belgie by ve svém úsilí o dočasné snížení poptávky po plynu mohla pokračovat až do 31. března 2024 25 . Obnovitelná energie představovala v roce 2021 pouze 13 % konečné spotřeby energie. Belgie bude muset do roku 2030 výrazně zvýšit svůj cíl v oblasti obnovitelné energie tak, aby odrážel ambicióznější cíle EU – její cíl v současné době činí 17,5 % a Komise jej ve svém posouzení z roku 2020 považuje za málo ambiciózní. Má-li být dodrženo plánované omezení jaderné energie a předpokládaný nárůst poptávky po elektřině, bude třeba výrazně zvýšit energetickou účinnost a podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů. Rozvoji projektů větrné energie na pevnině a souvisejícímu rozšíření elektrizační soustavy však stále silně brání nízká míra přijetí ze strany veřejnosti a dlouhá zpoždění související s povolovacími postupy, zejména v důsledku opakovaných a zdlouhavých odvolacích řízení. Lze podniknout další kroky s cílem urychlit zavádění větrné energie na pevnině a související posílení sítě. Územní plánování a přezkum pravidel pro minimální vzdálenost větrných turbín od letišť, radarů a vojenských zón by mohly uvolnit více prostoru pro větrnou energii. Povolování by navíc mohlo být usnadněno tím, že se projektům v oblasti větrné a síťové infrastruktury udělí status převažujícího veřejného zájmu a urychlí se vyřizování odvolání. Účast obcí a občanů na projektech výroby obnovitelné energie by mohla zvýšit přijatelnost na místní úrovni. Rozšíření střešní solární energie (malých i velkých instalací) by mohlo být dále podpořeno přijetím reforem, které stanoví závazné požadavky na velké veřejné a komerční budovy, pobídky pro pronajímatele a právní rámce usnadňující sdílení energie. Kromě toho by mohla být podporována vlastní spotřeba a flexibilita na straně poptávky. Proaktivní rozvoj integrovanějších a konzistentnějších desetiletých investičních plánů pro elektrické rozvodné sítě by mohl zabránit zpožděním v rámci připojování nových projektů v oblasti větrné energie (a v oblasti dalších obnovitelných zdrojů) a koncových uživatelů (tepelných čerpadel, dobíjecích bodů pro elektromobily) a měl by předvídat očekávaný nárůst průmyslové spotřeby elektřiny.
(36)Další politické reformy a další investice do snížení emisí skleníkových plynů v odvětví energetiky, průmyslu, stavebnictví a dopravy by pomohly snížit vysokou celkovou závislost Belgie na dovozu fosilních paliv. Zvyšování energetické účinnosti v průmyslu by mohlo být podpořeno zlepšením dobrovolných dohod, zavedením plánů na úsporu energie a dekarbonizaci pro největší uživatele fosilních paliv, podporou elektrifikace a zaváděním průmyslových tepelných čerpadel a dalším využíváním oběhových výrobních metod. Hrozí, že Belgie nedosáhne svých cílů v oblasti renovací a energetické účinnosti pro rok 2030. Velkou výzvou je i nadále snižování spotřeby fosilních paliv v budovách. Současné investiční úsilí v oblasti energetických renovací by proto mělo být zintenzivněno a doplněno o politické reformy, jako je zákaz fosilních paliv v nových budovách, povinné energeticky účinné renovace, postupné ukončení vytápění založeného na fosilních palivech a přesun pobídek směrem k nízkouhlíkovým řešením vytápění, jako jsou tepelná čerpadla a tepelné sítě zásobované rekuperovanou a obnovitelnou energií. To by mělo být doprovázeno přizpůsobením vzdělávání a odborné přípravy příslušným nově vznikajícím zeleným technickým dovednostem a zajištěním dostatečného počtu náležitě kvalifikovaných techniků a stavebních pracovníků. V dopravě se na spotřebě ropy v Belgii podílí velkou měrou soukromá vozidla. Podpora tzv. měkké mobility (např. cyklistiky, sdílené mobility) a využívání veřejné dopravy by pomohla snížit používání soukromých vozidel a náklady na přetížení silnic. V roce 2022 se zvýšila míra dojíždění do práce na kole, zejména ve Vlámsku a Bruselu, a to díky neustálým investicím do cyklistické infrastruktury, propagačním iniciativám a cíleným pobídkám. Stále zde však existuje prostor pro další podporu této formy měkké mobility prostřednictvím investic do cyklistické infrastruktury a bezpečnosti silničního provozu pro cyklisty. Využívání veřejné dopravy se ještě plně nezotavilo z koronavirové krize a mohlo by být dále podpořeno zlepšením příměstských a meziměstských spojů, investicemi do obnovy vozového parku a zvýšením frekvence spojů.
(37)Nedostatek pracovních sil a dovedností v odvětvích a povoláních, která jsou klíčová pro zelenou transformaci, včetně výroby, zavádění a udržování technologií s nulovými čistými emisemi, brzdí přechod na hospodářství s nulovými čistými emisemi. Aby se snížil nedostatek dovedností a podpořilo se začlenění a přerozdělení pracovních sil, jsou zásadně důležité vysoce kvalitní systémy vzdělávání a odborné přípravy, které budou reagovat na měnící se potřeby trhu práce, a cílená opatření pro prohlubování dovedností a změny kvalifikace. Pro zapojení nevyužívané pracovní síly, která je v nabídce, je zapotřebí, aby tato opatření byla přístupná, zejména pro jednotlivce a v odvětvích a regionech, jichž se zelená transformace dotýká nejvíce. V roce 2022 byl hlášen nedostatek pracovních sil u několika povolání, která vyžadují konkrétní zelené dovednosti nebo znalosti, včetně pozic ve stavebním inženýrství a provozovatelů elektráren.
(38)Na základě posouzení Komise přezkoumala Rada program stability z roku 2023 a její stanovisko 26 je promítnuto do níže uvedeného doporučení č. 1.
(39)Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států eurozóny a jejich kolektivnímu příspěvku k fungování hospodářské a měnové unie Rada doporučila, aby členské státy eurozóny, mimo jiné prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost, i) zachovaly udržitelnost dluhu a upustily od široce pojaté podpory agregátní poptávky v roce 2023, lépe zacílily fiskální opatření přijatá ke zmírnění dopadu vysokých cen energií a zvážily vhodné způsoby ukončení podpory, až tlak na ceny energií poklesne; ii) udržely vysokou úroveň veřejných investic a podporovaly soukromé investice s cílem napomoci zelené a digitální transformaci; iii) podporovaly takový vývoj mezd, který zmírní ztrátu kupní síly, a zároveň omezovaly sekundární dopady na inflaci, dále zlepšovaly aktivní politiky na trhu práce a řešily nedostatek kvalifikovaných pracovníků; iv) zlepšily podnikatelské prostředí a zajistily, aby energetická podpora pro podniky byla nákladově efektivní, dočasná a zaměřená na životaschopné podniky a zachovávala pobídky pro zelenou transformaci, a v) zachovaly makro‑finanční stabilitu, sledovaly rizika a současně pokračovaly v práci na dokončení bankovní unie. K provedení prvního, druhého a třetího doporučení pro eurozónu přispívají v případě Belgie doporučení č. 1, 2, 3 a 4.
DOPORUČUJE Belgii v období 2023–2024:
1.Ukončit podpůrná opatření v oblasti energetiky platná do konce roku 2023 a využít související úspory ke snížení schodku veřejných financí. Pokud by obnovení růstu cen energií vyžadovalo podpůrná opatření, zajistit, aby tato opatření byla zaměřena na ochranu zranitelných domácností a podniků a aby byla fiskálně dostupná, a zachovat pobídky k úsporám energie.
Zajistit obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením nominálního nárůstu čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2024 nejvýše na 2 %.
Zachovat veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů a zajistit účinné čerpání grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci.
V období po roce 2024 pokračovat v provádění střednědobé fiskální strategie postupné a udržitelné konsolidace v kombinaci s investicemi a reformami přispívajícími k vyššímu udržitelnému růstu s cílem dosáhnout obezřetné střednědobé fiskální situace.
Posílit úsilí o zlepšení účinnosti dlouhodobé péče. Pokračovat v reformě daňového systému a systému dávek s cílem omezit demotivační faktory, které odrazují od práce, a to přesunem daňové zátěže mimo oblast práce a zjednodušením daňového systému a systému dávek. Přezkoumat daňové výdaje s cílem snížit jejich škodlivý dopad na hospodářství, společnost a životní prostředí.
2.Zajistit efektivní správu, aby bylo možné rychle a soustavně provádět plán Belgie pro oživení a odolnost. Urychleně dokončit kapitolu REPowerEU, aby bylo možné co nejdříve zahájit její provádění. Pokračovat v urychleném provádění programů politiky soudržnosti v úzkém napojení na plán pro oživení a odolnost a v souladu s tímto plánem.
3.Řešit nedostatek pracovních sil a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, zejména posílením aktivačních politik za účelem začlenění znevýhodněných skupin na trh práce. Zlepšit výkonnost a spravedlnost systémů vzdělávání a odborné přípravy a pokračovat v reformách zaměřených na posílení učitelského povolání.
4.Snížit celkovou závislost na fosilních palivech zvýšením energetické účinnosti a snížením využívání fosilních paliv v budovách, další podporou dekarbonizace průmyslu a podporou využívání a poskytování veřejné dopravy i měkké mobility. Urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie a související síťové infrastruktury dalším zjednodušením povolovacích postupů, mimo jiné zkrácením délky odvolacích řízení, a přijetím právních rámců pro další podporu investic do zařízení na výrobu obnovitelné energie a usnadnit sdílení energie. zintenzivnit politické úsilí zaměřené na poskytování a získávání dovedností potřebných pro zelenou transformaci.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně