EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.6.2023

COM(2023) 384 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2021

Zpráva o opatřeních přijatých v návaznosti na požadavky Evropského parlamentu uvedené v jeho usneseních o udělení absolutoria a na požadavky Rady obsažené v jejím doporučení k udělení absolutoria za rozpočtový rok 2021

1.Úvod

V roce 2021 byla zrušena omezení související s pandemií COVID-19 a došlo k hospodářskému oživení v celé EU. Z rozpočtového hlediska se jednalo o první rok provádění dočasného nástroje EU na podporu oživení (a jeho ústřední složky, Nástroje pro oživení a odolnost) a počáteční rok nového víceletého finančního rámce (VFR), přičemž tyto programy začaly fungovat již v době, kdy výdajové programy z předchozího VFR stále probíhaly a nadále reagovaly na priority napříč politikami EU. 

Dne 10. května 2023 se Evropský parlament s přihlédnutím k doporučení Rady rozhodl udělit Komisi absolutorium za plnění rozpočtu EU v roce 2021. V rámci postupu udělování absolutoria za rok 2021 Evropský parlament ve svém usnesení o udělení absolutoria a Rada ve svém doporučení k udělení absolutoria předložily Komisi několik žádostí. Komise se ztotožňuje s hlavními cíli těchto žádostí, kterými jsou:

·ochrana rozpočtu EU před chybami ve výdajích, podvody nebo zlovolnými zásahy: Komise přijímá veškerá nezbytná opatření na ochranu rozpočtu EU (včetně případného pozastavení plateb a finančních oprav),

·výkonnost jako ústřední prvek plnění rozpočtu: peníze by měly být vynakládány v souladu s prioritami EU a měly by přinášet očekávané výsledky v praxi, a tím i hmatatelné výsledky a pozitivní změny pro širokou veřejnost a další příjemce,

·dosažení náležité celkové rovnováhy: je důležité dosáhnout správné rovnováhy mezi různými cíli (např. minimalizace chyb; vysoká ochrana před zneužitím finančních prostředků; rychlé platby; vysoká míra transparentnosti; udržení nákladů a zátěže, kterou představují kontroly, pro veřejné orgány a příjemce na přiměřené úrovni a zajištění toho, aby výdaje EU přinášely skutečnou hodnotu).

Tato zpráva o opatřeních přijatých v návaznosti na postup udělování absolutoria za rok 2021 přináší v rámci integrovaného podávání zpráv o finančních výkazech a odpovědnosti shrnutí opatření, která Komise přijala v reakci na žádosti uvedené v oddíle o politických prioritách usnesení o udělení absolutoria. Jakmile bude koncem tohoto roku zahájen postup udělování absolutoria za rok 2022, Komise poskytne podrobnější a aktualizované informace v reakci na všechny konkrétní žádosti.

2.Zlepšení kontrolního systému prostředků EU

a.Digitalizace kontrol a auditů

Návrh Komise na revizi finančního nařízení, který je v současné době projednáván Evropským parlamentem a Radou jako spolunormotvůrci, je příležitostí k dalšímu zvýšení ochrany rozpočtu EU před nesrovnalostmi, podvody, korupcí a střety zájmů, a to v rámci všech způsobů řízení. Navrhované legislativní změny jsou nezbytné pro provádění nových opatření.

Podle navrhovaných pravidel Komise předpokládá, že používání integrovaného informačního systému pro vytěžování údajů a hodnocení rizik bude účinnější a povinné ve všech členských státech. Díky tomuto IT systému lze rozpoznat opatření, zakázky a příjemce, u nichž hrozí nesrovnalosti, podvody, korupce a střety zájmů. Komise tento informační nástroj, známý jako Arachne, vyvinula a dodala členským státům, které plní rozpočet EU v rámci sdíleného řízení a v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Nástroj je již široce využíván v oblasti politiky soudržnosti a do určité míry i v oblasti zemědělských výdajů. Používání Arachne je v současné době dobrovolné, ale povinné používání by představovalo významný pokrok. Cílem navrhovaných změn je rovněž další standardizace zaznamenávání a uchovávání údajů o příjemcích všech finančních prostředků EU a interoperabilita systému s jinými zdroji údajů.

Komise rovněž navrhuje rozšířit rozsah a účinnost systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES). Systém EDES poskytuje soubor opatření na ochranu rozpočtu EU před podvodnými a nespolehlivými hospodářskými subjekty. Systém EDES zejména umožňuje schvalujícím osobám odhalit, zařadit na černou listinu a případně vyloučit z budoucího zadávání zakázek financovaných z rozpočtu EU na omezenou dobu všechny hospodářské subjekty, které jsou shledány nespolehlivými, protože se dopustily pochybení, včetně nesrovnalostí a podvodů, a představují proto riziko pro integritu rozpočtu EU. Komise navrhla rozšířit uplatňování systému EDES na prostředky v rámci sdíleného řízení a lépe jej zaměřit na prostředky podléhající přímému řízení, včetně situací, kdy jsou prostředky vypláceny jako finanční příspěvky členským státům (například v rámci Nástroje pro oživení a odolnost), tak aby Komise měla možnost zasahovat v případě závažných důvodů pro vyloučení. Cílem je rovněž stanovit povinnost, aby rozhodnutí o vyloučení přijatá na úrovni EU byla v případech sdíleného řízení prosazována na vnitrostátní úrovni. Komise rovněž navrhuje, aby bylo možné vyloučit přidružené subjekty a/nebo skutečné vlastníky primárního vyloučeného subjektu z účasti v zadávacích řízeních na veřejné zakázky a v konečném důsledku ze získávání finančních prostředků EU.

Systémy EDES a Arachne jsou nadále dvěma odlišnými systémy, Komise však zkoumá, zda lze informace o vyloučených subjektech obsažené v databázi EDES vložit do systému Arachne, aby je bylo možné využít v nástroji pro vytěžování údajů a vytvořit tak jednotné kontaktní místo.

b.Právní stát a základní hodnoty

Komise plně využívá všech dostupných nástrojů, aby zajistila, že jsou řešena porušování zásad právního státu a rizika jejich porušení, která ovlivňují řádné finanční řízení rozpočtu EU a finanční zájmy EU.

Důležitým nástrojem je nařízení o podmíněnosti, které je použitelné od 1. ledna 2021.

První oznámení podle nařízení o podmíněnosti Komise předložila dne 27. dubna 2022 Maďarsku. Tím byl zahájen postup posuzování a výměny informací s Maďarskem, který trval do poloviny září, a Komise poté dne 18. září 2022 předložila návrh rozhodnutí Rady.

Dne 15. prosince 2022 přijala Rada prováděcí rozhodnutí podle nařízení o podmíněnosti, kterým bylo pozastaveno 55 % závazků v třech programech soudržnosti (pozastavené závazky ve VFR na období 2021–2027 činí přibližně 6,3 miliardy EUR). Rada rovněž zakázala jakékoli nové právní závazky s veřejně prospěšnými fundacemi v rámci jakéhokoli programu přímo či nepřímo řízeného Komisí. Uvedené veřejně prospěšné fundace jsou organizace jako univerzity s veřejně prospěšnými cíli, u nichž přetrvávají problémy střetů zájmů.

Nyní, když Rada přijala rozpočtová opatření podle nařízení o podmíněnosti, může Maďarsko předložit a přijmout další nápravná opatření v reakci na zjištění Komise a prokázat Komisi, že k podmínkám pro uplatňování rozpočtových opatření již nedochází. Nařízení o podmíněnosti stanoví, že pokud se Komise domnívá, že problémy byly částečně nebo zcela napraveny, musí předložit Radě návrh prováděcího rozhodnutí o úpravě nebo zrušení přijatých opatření prostřednictvím písemného oznámení. V době přípravy této zprávy (ke dni 15. června 2023) Maďarsko žádné písemné oznámení nepředložilo.

Maďarsko se zavázalo podávat Komisi každé tři měsíce do 31. prosince 2028 zprávy o provádění, udržování a uplatňování všech nápravných opatření. Druhá z těchto zpráv měla být předložena 16. června 2023.

Komise sleduje celkový stav právního státu v Maďarsku – a nikoli pouze otázky, na něž se vztahují nápravná opatření – stejně jako v případě všech ostatních členských států.

Kromě nařízení o podmíněnosti může problémy v oblasti právního státu uvedené v doporučeních pro jednotlivé země pomoci řešit rovněž nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost v rámci své oblasti působnosti.

Kromě toho členské státy v souladu s článkem 22 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost přijímají veškerá vhodná opatření na ochranu finančních zájmů EU během provádění nástroje. V souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost Komise v rámci postupu schvalování národních plánů pro oživení a odolnost posoudila, zda kontrolní systémy členského státu poskytují dostatečnou jistotu na ochranu finančních prostředků Nástroje pro oživení a odolnost.

V některých případech Komise za účelem zajištění souladu s článkem 22 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost zavedla opatření dohodnutá s členským státem a přispívající k ochraně finančních zájmů EU, pokud jde o provádění nástroje, a to formou milníků, které by měly být uspokojivě splněny před provedením jakékoli platby.

V návaznosti na návrhy Komise stanoví prováděcí rozhodnutí Rady týkající se národních plánů pro oživení a odolnost Maďarska a Polska několik takových milníků, včetně opatření zaměřených na řešení otázek právního státu.

V období 2021–2027 musí členské státy rovněž splňovat určité horizontální nebo tematické základní podmínky. Jedná se o nezbytné podmínky pro účinné a účelné dosažení specifických cílů fondů se sdíleným řízením. Jedna z horizontálních základních podmínek se týká účinného uplatňování a provádění Listiny základních práv Evropské unie. Součástí předložených programů členských států bylo posouzení toho, zda byly splněny základní podmínky spojené s vybranými specifickými cíli. Komise tato posouzení přezkoumala a zjistila, že všechny členské státy kromě Maďarska a Polska splnily horizontální základní podmínku týkající se Listiny 1 . Komise v současné době spolupracuje s Maďarskem a Polskem na vyřešení dosud neuzavřených problémů.

c.Posílení opatření v oblasti integrity

Komise má politický závazek i právní povinnost zajistit, aby organizace a projekty zapojené do trestné činnosti nebo praktik, které nejsou slučitelné s  hodnotami EU, nezískávaly finanční podporu EU.

Rychlé pozastavení financování nevládní organizace „No Peace Without Justice“, která byla zapojena do „skandálu Katargate“, v prosinci 2022 ukázalo, jaké konkrétní kroky může Komise podle finančních pravidel EU podniknout.

Na všechny subjekty žádající o financování z EU se vztahují stejná pravidla bez ohledu na jejich status. Finanční nařízení poskytuje Komisi řadu opatření, která může přijmout při přímém plnění rozpočtu. Patří mezi ně přísné postupy výběru založené na objektivních kritériích s cílem zajistit, aby financování bylo v souladu s hodnotami EU. Během provádění jsou příjemci finančních prostředků EU povinni neprodleně poskytnout veškeré informace, které si Komise vyžádá, aby mohla ověřit způsobilost nákladů nebo vykázané příspěvky, řádné provádění akce a plnění ostatních povinností podle grantové dohody (to může zahrnovat informace o financování ze zdrojů mimo rozpočet EU, je-li to důležité pro prokázání souladu). Pokud jde o nepřímé řízení rozpočtu, finanční nařízení vyžaduje, aby osoby a subjekty plnící rozpočet EU dodržovaly platné právní předpisy EU a dohodnuté mezinárodní a unijní normy, a tudíž nefinancovaly opatření, která jsou v rozporu s hodnotami EU.

Komise rovněž prostřednictvím provádění systému EDES zajišťuje, aby finanční prostředky EU nepřinášely prospěch organizacím, jejichž činnost odporuje hodnotám EU. Mezi důvody k vyloučení žadatelů z účasti v zadávacím řízení nebo k tomu, aby nebyli vybráni k čerpání finančních prostředků EU, patří vážné profesní pochybení, financování terorismu, podvody a korupce. K vyloučení z účasti v zadávacích řízeních může dojít nejen v případě, že se organizace sama nachází v situaci zakládající vyloučení, ale také v případě, že se jakákoli osoba, která je členem správního, řídícího nebo dozorčího orgánu organizace (nebo jakákoli osoba oprávněná k zastupování organizace, rozhodování v ní nebo kontrole nad ní), nebo její skuteční majitelé nacházejí v situaci zakládající vyloučení, která byla zjištěna pravomocným soudním rozsudkem nebo konečným správním rozhodnutím.

V rámci svého trvalého závazku zlepšit systém ochrany finančních zájmů EU navrhla Komise doplnit do přepracovaného návrhu finančního nařízení „podněcování k diskriminaci, nenávisti nebo násilí“ jako novou a výslovnou situaci zakládající vyloučení a zahrnout definici nevládních organizací a příslušnou povinnost žadatelů o grant uvést, zda se jedná o nevládní organizace, či nikoli.

Nad rámec konkrétního cíle ochrany rozpočtu EU přijala Komise dne 3. května 2023 také protikorupční balíček. Balíček obsahuje směrnici o boji proti korupci, která by – pokud by byla přijata spolunormotvůrci – harmonizovala vnitrostátní ustanovení definující korupci a související trestné činy a tresty, aby se zajistilo, že budou jednotně zavedeny vysoce účinné, přiměřené a odrazující trestněprávní nástroje pro boj proti celé škále trestných činů korupce, lepší předcházení korupci a lepší vymahatelnost. Balíček rovněž obsahuje návrh na doplnění souboru omezujících opatření (sankcí) společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) o zvláštní režim sankcí pro boj proti závažnému korupčnímu jednání po celém světě.

Komise dne 8. června 2023 rovněž přijala návrh na vytvoření interinstitucionálního orgánu pro etiku 2 a vztahoval by se na členy všech orgánů EU. Návrh vychází z ideje, kterou předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová uvedla na začátku svého funkčního období, a byl koncipován na základě neformálních konzultací s ostatními orgány EU. Zřízením orgánu pro etiku budou poprvé zavedeny společné normy etického chování členů orgánů EU, jakož i formální mechanismus pro koordinaci a výměnu názorů mezi orgány ohledně etických požadavků.

Kromě Komise provádějí kontroly a vyšetřování Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) s cílem zajistit, aby byl rozpočet EU vynakládán v souladu s platnými pravidly.

Stávající VFR je založen na stabilním personálním obsazení všech orgánů, avšak zvýšení pracovní zátěže úřadu OLAF vedlo spolunormotvůrce na základě návrhů Komise k navýšení počtu zaměstnanců úřadu OLAF o třináct ekvivalentů plného pracovního úvazku (FTE) v rozpočtech na poslední dva roky (sedm FTE v rozpočtu na rok 2022 a šest v rozpočtu na rok 2023). Komise v návrhu rozpočtu na rok 2024 navrhla dále navýšit počet zaměstnanců úřadu OLAF o dva plné pracovní úvazky. Toto navýšení je kompenzováno jinde v rámci Komise.

Obdobně se počet zaměstnanců úřadu EPPO mezi lety 2020 a 2022 více než ztrojnásobil a jeho financování z prostředků EU se za stejné období navýšilo pětkrát, což odpovídá zahájení jeho činnosti v roce 2021 a následnému zvýšení počtu vyšetřování a stíhání. Z rozpočtu EU jsou úřadu EPPO poskytovány značné finanční prostředky v souladu s jeho klíčovou úlohou v boji proti podvodům. Přesněji řečeno, v rozpočtu na rok 2022 bylo úřadu EPPO přidáno dalších 118 zaměstnanců a příspěvek EU byl navýšen o 11,2 milionu EUR na pokrytí dodatečných mzdových nákladů. Počet zaměstnanců úřadu EPPO zůstává v roce 2023 ve srovnání s rokem 2022 stabilní, ale na žádost úřadu se personální struktura změnila a dvacet míst smluvních zaměstnanců bylo přeměněno na pracovní místa podle plánu pracovních míst. Změna personální struktury a odpovídající zvýšení mzdových nákladů jsou zahrnuty v návrhu Komise na personální obsazení a financování úřadu EPPO v návrhu rozpočtu na rok 2024. 

d.Kontrolní systém Nástroje pro oživení a odolnost

Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje finanční podporu na základě výkonnosti. Prostředky Nástroje pro oživení a odolnost se vyplácejí, když členské státy splní klíčové kroky (tzv. milníky a cíle) při provádění reforem a investic zahrnutých v národních plánech pro oživení a odolnost. U každé žádosti o platbu Komise zajistí, aby měla přiměřenou jistotu, že příslušné milníky a cíle byly uspokojivě splněny.

Kromě toho jsou členské státy povinny zavést vhodné kontrolní systémy pro odhalování podvodů, korupce, dvojího financování a střetu zájmů a předcházení jim a pravidelně kontrolovat provádění plánu v souladu se všemi příslušnými vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU. V jednotlivých případech závažných nesrovnalostí je dotyčný členský stát povinen přijmout nápravná opatření, a pokud tak neučiní, je na Komisi, aby od členského státu finanční prostředky získala zpět. Posuzování vnitrostátních plánů Komisí zahrnuje posouzení auditních a kontrolních rámců členských států popsaných v uvedených plánech. Kladné posouzení je možné pouze tehdy, pokud je shledáno, že tyto rámce odpovídajícím způsobem chrání finanční zájmy EU.

Během provádění a v souladu se svou auditní strategií provádí Komise audity systémů v případě kontrolních systémů členských států, aby zajistila, že odpovídajícím způsobem předchází závažným nesrovnalostem nebo závažným porušením povinností vyplývajících z dohody o financování a že je odhalují. V rámci těchto auditů systémů Komise rovněž kontroluje, zda systémy členských států zajišťují a kontrolují soulad s unijními a vnitrostátními pravidly, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek. Komise do konce dubna 2023 provedla audit 23 vnitrostátních systémů a má v úmyslu provést audit všech ostatních systémů do konce roku 2023. Kromě toho a v reakci na doporučení Evropského účetního dvora (EÚD) Komise od začátku roku 2023 pravidelně kontroluje, zda členské státy ověřují soulad s pravidly pro zadávání veřejných zakázek a státní podporu. V případě systematických nedostatků systému, které představují závažné porušení povinností, může Komise pozastavit a získat zpět 5 % až 100 % finančních prostředků přidělených dotčenému členskému státu.

Komise rovněž provádí audity milníků a cílů založených na posouzení rizik, které byly zahrnuty do žádostí o platbu. Tyto audity ověřují přesnost a spolehlivost údajů v uvedených žádostech o platbu.

Kontrolní opatření Komise doplňují audity a vyšetřování prováděné interním auditním útvarem Komise, EÚD, a úřady EPPO a OLAF.

-Sdělení Komise nastiňující rámec pro posuzování uspokojivého plnění milníků a cílů a metodiku pro stanovení pozastavení plateb

Sdělení Komise zveřejněné dne 3 21. února 2023 přispívá k větší srozumitelnosti a transparentnosti postupů, které Komise zavedla pro provádění Nástroje pro oživení a odolnost.

Rámec prokazuje, že posuzování milníků a cílů Komisí je založeno na objektivních a ověřitelných údajích a zároveň umožňuje přiměřenou flexibilitu. V omezeném počtu případů lze přijmout minimální odchylky související s částkami, formálními požadavky, časovým rozvrhem nebo obsahem, které budou stanoveny transparentně, aby se umožnila externí kontrola prováděná Hospodářských a finančním výborem, EÚD a Evropským parlamentem.

Pokud není milník nebo cíl uspokojivě splněn, umožňuje metodika pozastavení plateb, aby Komise určila, jaká částka má být pozastavena. Komise tak činí při plném dodržování zásad rovného zacházení a proporcionality a v souladu s povahou Nástroje pro oživení a odolnost založenou na výkonnosti. Metodika byla poprvé použita v květnu 2023 v souvislosti s platbou poskytnutou Litvě.

Komise a členské státy již zpřístupňují širokou škálu informací o příjemcích finančních prostředků EU (např. v systému finanční transparentnosti 4 nebo na vnitrostátních internetových stránkách věnovaných transparentnosti společné zemědělské politiky). Návrh na revizi finančního nařízení by v případě přijetí spolunormotvůrci dále posílil podávání zpráv Komise v této oblasti tím, že zajistí, aby byl seznam příjemců finančních prostředků EU ve všech způsobech řízení zveřejněn na začátku nového programového období.

Návrh na revizi finančního nařízení by konkrétně vyžadoval, aby i) členské státy, které plní rozpočet EU v rámci sdíleného řízení nebo které přijímají a využívají finanční prostředky EU v rámci přímého řízení, a ii) osoby a subjekty, které plní rozpočet EU v rámci nepřímého řízení, alespoň jednou ročně předávali Komisi ke zveřejnění informace o příjemcích a částkách finančních prostředků EU. Komise by byla odpovědná za konsolidaci, centralizaci a zveřejňování údajů o příjemcích finančních prostředků EU na jednotné internetové stránce s databází zahrnující všechny způsoby řízení.

Kromě údajů týkajících se příjemců finančních prostředků Komise rovněž poskytuje informace na úrovni projektů a programů pro různé výdajové programy v rámci VFR na období 2021–2027 (např. na své platformě otevřených dat politiky soudržnosti a svých internetových stránkách Kohesio, které se obě věnují využívání fondů politiky soudržnosti).

Pokud jde o financování v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, vstup změn plánu REPowerEU v rámci nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost v platnost dne 1. března 2023 dále posílil transparentnost tím, že od vnitrostátních orgánů požaduje, aby zveřejňovaly informace o 100 konečných příjemcích, kteří obdrželi nejvyšší částky finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost v daném členském státě. První vnitrostátní portály byly zveřejněny v dubnu 2023 a první údaje vykázané členskými státy byly zveřejněny ve srovnávacím přehledu ukazatelů oživení a odolnosti dne 23. května 2023.

Komise navíc nedávno zveřejnila interaktivní mapu EU, která umožňuje snadný přístup k informacím o příkladných reformách a investicích financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost. Mapa umožňuje zobrazení investic podle místa a poskytuje konkrétní informace o stavu jejich provádění. Mapa neobsahuje vyčerpávající seznam všech reforem a investic, ale je pravidelně aktualizována (s přihlédnutím k nárůstu informací poskytovaných členskými státy v souvislosti s posuzováním žádostí o platby a k informacím o 100 konečných příjemcích, kterým byla v jednotlivých členských státech poskytnuta nejvyšší částka finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost).

Národní portály a interaktivní mapa doplňují srovnávací přehled ukazatelů oživení a odolnosti, který poskytuje přehled o tom, jak pokračuje provádění národních plánů pro oživení a odolnost.

Komise rovněž zajišťuje transparentnost, pokud jde o její podmíněné závazky, zveřejněním výroční zprávy 5 o nich, včetně přehledu podmíněných závazků souvisejících s půjčkami z Nástroje pro oživení a odolnost.

4.Výkonnost rozpočtu EU

Komise přikládá zásadní význam maximalizaci účinnosti výdajů EU.

U hlavních výdajových programů v rámci nového VFR byla provedena posouzení dopadů nebo hodnocení ex ante s cílem zajistit účinnost již od návrhu, mimo jiné stanovením jasných cílů a zaměřením se na řadu vysoce kvalitních ukazatelů výkonnosti. V rámci tohoto postupu Komise rovněž provedla řadu veřejných konzultací týkajících se hlavních výdajových oblastí, aby shromáždila názory všech zúčastněných stran. Výbor pro kontrolu regulace analyzuje všechny zprávy o posouzení dopadů, kontroly účelnosti a vybraná hodnocení a zajišťuje kvalitu zpráv, které kontroluje.

Komise začlenila do rozpočtu EU své průřezové politické priority. Její úsilí v této oblasti je plně v souladu s harmonogramem a milníky, na nichž se spolunormotvůrci dohodli v interinstitucionální dohodě z prosince 2020, a dokonce je překračuje, což předpokládá, že do rozpočtu EU mají být v různé míře začleněny různé priority s ohledem na otázky politiky a zdrojů.

Pokud jde o sledování výdajů souvisejících s rovností žen a mužů, zveřejnila Komise (v souladu s harmonogramem stanoveným v interinstitucionální dohodě) metodiku, která byla použita jako pilotní projekt na celý rozpočet EU (a nikoli pouze na výběr centrálně řízených programů, jak je stanoveno v interinstitucionální dohodě).

Komise uznává, že metodika sledování klimatu na období 2014–2020 měla nedostatky, a připomíná, že při stanovování svého cíle v oblasti výdajů v oblasti klimatu a sledování jeho plnění byla vázána touto metodikou a jejími základními předpoklady a omezeními. Komise sdělila svou metodiku jasně a transparentně.

Pro nové programové období 2021–2027 Komise několik rozměrů své metodiky sledování klimatu posílila. Relevantnost určitého opatření/zásahu pro klima se nyní posuzuje na základě jeho očekávaného dopadu, a nikoli jeho zamýšleného účelu (tj. zda byla opatření navržena konkrétně tak, aby přispěla k opatřením v oblasti klimatu). To pomáhá zajistit, aby podobná opatření v různých výdajových programech byla posuzována stejným způsobem (tj. aby jim byl přidělen stejný klimatický koeficient EU). Kromě toho je ve všech výdajových programech EU zohledněna zásada „neškodit“ při plnění jejich cílů, i když různými způsoby. Na souhrnné úrovni je zaveden mechanismus pro přizpůsobení se změně klimatu, který Komisi zmocňuje k tomu, aby navrhla změny jednotlivých výdajových programů EU, pokud hrozí, že nebude splněn souhrnný cíl minimálních výdajů v oblasti klimatu pro celý rozpočet EU.

Komise nejen vypočítává podíl výdajů na danou prioritu, ale také provádí jako pilotní program tři metodická cvičení v oblasti klimatu, digitální transformace a zaměstnanosti. Tyto pilotní projekty měří konkrétní výsledky dosažené na úrovni rozpočtu EU. Komise vyvíjí zejména metodiku pro kvantifikaci celkového dopadu intervencí souvisejících s klimatem financovaných v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, pokud jde o emise skleníkových plynů, kterým bylo zabráněno, přičemž zohledňuje překážky a omezení týkající se údajů. Tato metodika bude základem první zprávy o dopadu zelených dluhopisů nástroje NextGenerationEU, kterou Komise plánuje zveřejnit do konce roku 2023. Komise má poté v úmyslu použít tuto metodiku na celý rozpočet EU.

5.Zbývající rozpočtové závazky – „reste à liquider“ (RAL) a opatření k urychlení čerpání finančních prostředků EU

Zbývající závazky (běžně označované jako „RAL“ – reste à liquider) jsou částky, které byly na závazky přiděleny, ale dosud nebyly uhrazeny. Na konci roku 2022 činily 452,2 miliardy EUR (ve srovnání s 341,6 miliardy EUR na konci roku 2021). Hlavním důvodem navýšení zbývajících závazků během roku 2022 bylo provádění nevratné části nástroje NextGenerationEU, která na konci roku 2022 navýšila celkové zbývající závazky o 189,1 miliardy EUR (42 % celkových RAL). V souladu s očekáváním budou účelově vázané příjmy programů NextGenerationEU v nadcházejících letech nadále navyšovat zbývající závazky, protože závazky budou přijímány do konce roku 2023, zatímco platby budou prováděny do roku 2026 6 .

Pokud jde o opatření, která mají usnadnit čerpání finančních prostředků EU:

6.Výhled do budoucna

Komise se zavazuje dosáhnout výsledků v oblasti priorit, které Evropský parlament a Rada zdůraznily v rámci postupu udělování absolutoria za rok 2021.

V roce 2021 se Komise zabývala výzvami, které vyvstaly v souvislosti s pandemií COVID-19. Poté EU čelila nové situaci v důsledku ruské vojenské agrese vůči Ukrajině, prudkého nárůstu cen energií a potravin, nového makroekonomického prostředí s prudkým nárůstem úrokových sazeb a inflace, jakož i celé řady humanitárních krizí a ekologických katastrof.

Krize a mimořádné situace, které měl rozpočet EU řešit, a přetrvávající potřeba plnit politické priority EU, včetně ekologické a digitální transformace, vyvíjejí značný tlak na VFR. Rozpočtová flexibilita dohodnutá v roce 2020 pro stávající VFR byla již od počátku velmi omezená. V důsledku toho bylo obtížné uvolnit prostředky na financování nových priorit nebo řešení neočekávaných výzev.

V této souvislosti a s cílem zajistit, aby EU mohla splnit své nejnaléhavější cíle, předložila Komise v červnu 2023 přezkum VFR na období 2021–2027 v polovině období, který hodnotí dosavadní provádění a navrhuje řešení problémů, s nimiž se rozpočet EU potýká.

* * *

(1)

 V případě Kypru považuje Komise horizontální základní podmínku týkající se Listiny základních práv za nesplněnou pouze v případě Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (BMVI).

(2)

Sdělení Komise (COM(2023) 311 final) – Návrh na zřízení interinstitucionálního orgánu pro etiku.

(3)

Sdělení Komise COM(2023) 99 final, Nástroj pro oživení a odolnost: po dvou letech – Jedinečný nástroj, který je ústředním prvkem zelené a digitální transformace EU .

(4)

Systém pro finanční transparentnost (FTS) poskytuje podrobné informace o rozpočtu EU, který plní přímo Evropská komise nebo je nepřímo prováděn pověřenými subjekty.

(5)

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o finančních nástrojích, rozpočtových zárukách, finanční pomoci a podmíněných závazcích. Stav k 31. prosinci 2021, COM(2022) 560 final.

(6)

Další informace o výši zbývajících závazků jsou uvedeny v i) roční účetní závěrce EU za rok 2022; ii) pracovním dokumentu V připojeném k návrhu rozpočtu na rok 2024 a iii) výroční zprávě o dlouhodobé prognóze budoucích přítoků a odtoků prostředků rozpočtu EU na období 2021–2027, která je součástí integrovaného podávání zpráv o finančních výkazech a odpovědnosti Kromě toho Komise poskytuje Evropskému parlamentu a Radě příslušné informace o platbách během specializovaných interinstitucionálních schůzek, které se konají třikrát ročně.