EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 29.6.2023
COM(2023) 356 final
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU
První dvouletá zpráva o provádění globálního přístupu k výzkumu a inovacím
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 29.6.2023
COM(2023) 356 final
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU
První dvouletá zpráva o provádění globálního přístupu k výzkumu a inovacím
1.Úvod
V celosvětovém kontextu, který se vyznačuje zvýšeným geopolitickým napětím a z něj vyplývající větší roztříštěností světových dodavatelských řetězců, čelí Evropská unie výzvám v podobě diverzifikace a nahrazování zdrojů dodávek kritických surovin a čisté energie. Unie musí rovněž v úzkém spojení se spolehlivými partnery posílit svou vlastní schopnost být technologicky suverénní a zajistit si tak otevřenou strategickou autonomii.
Průmyslový plán Zelené dohody 1 uznává potřebu masivně zvýšit v příštím desetiletí technologický rozvoj, výrobu a instalaci produktů a dodávek energie s nulovými čistými emisemi. Evropa zaujímá vedoucí postavení v oblasti inovací a disponuje předními světovými vědci a výzkumnými pracovníky. Komise na těchto silných stránkách staví a spolupracuje s partnery na vývoji a zavádění technologií pro nulové čisté emise, a to na základě otevřeného, ale asertivního přístupu.
Ve svém sdělení o globálním přístupu k výzkumu a inovacím 2 Komise představila strategii pro prohloubení mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací založenou na otevřenosti a respektování základních práv a hodnot. Rada opakovaně potvrdila závazek EU k otevřenosti mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací za současného úsilí o rovné podmínky a vyváženou vzájemnou otevřenost 3 a Evropský parlament zdůraznil potřebu rozvíjet mnohostrannou spolupráci založenou na pravidlech, v níž by výzkum a inovace hrály klíčovou roli 4 .
Sdělení o globálním přístupu se provádí přizpůsobováním bilaterální spolupráce s jednotlivými zeměmi za současného úsilí o vzájemnou otevřenost a rovné podmínky. Sdělení o globálním přístupu zároveň podporuje mnohostranná partnerství, která mají přinést nová řešení globálních výzev a zvýšit odolnost EU. Má zásadní význam pro Global Gateway 5 , strategii EU na podporu investic po celém světě v oblasti digitalizace, klimatu a energetiky, dopravy, zdravotnictví, vzdělávání a výzkumu.
Toto je první dvouletá zpráva, která hodnotí pokrok při plnění cílů sdělení o globálním přístupu. Poskytuje přehled o postavení EU v mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací v jednotlivých tematických oblastech. Zahrnuje také úvahy o vědecké diplomacii s cílem dále začlenit globální přístup k výzkumu a inovacím do zahraniční a bezpečnostní politiky EU 6 .
2.Opětovné potvrzení závazku EU týkajícího se mezinárodní otevřenosti a základních hodnot v oblasti výzkumu a inovací
|
EU vypracovala společný soubor zásad a hodnot pro výzkum a inovace a zahájila mnohostranný dialog s partnerskými zeměmi a mezinárodními fóry o hodnotách a zásadách mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací. EU znovu potvrdila svůj závazek jít příkladem a zachovat otevřenost mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací a zároveň v případě potřeby zavést restriktivní opatření. Úspěšně provedla nová ustanovení o přidružení třetích zemí k programu Horizont Evropa. |
2.1 Hodnoty a zásady mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací
Sdělení o globálním přístupu uvádí, že základní hodnoty a zásady, na nichž je založena mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací, by měly být projednány s mezinárodními partnery prostřednictvím mnohostranného dialogu. Tento přístup byl schválen Radou ve třech souborech závěrů Rady týkajících se výzkumu a inovací 7 , jakož i v deklaraci z Marseille o mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací 8 . Komise uspořádala 8. července 2022 zahajovací zasedání mnohostranného dialogu ve virtuální podobě, kterého se zúčastnili zástupci 46 zemí 9 a několika mezinárodních organizací a evropských organizací zúčastněných stran.
Dialog je prováděn prostřednictvím seminářů zaměřených na hodnoty a zásady výzkumu a inovací 10 , jejichž cílem je diskutovat o společné terminologii, sdílet zkušenosti s praktickým prováděním a identifikovat osvědčené postupy. Diskuse zohledňují Pakt pro výzkum a inovace v Evropě 11 a práci na mezinárodních fórech, jako jsou G7, G20, Globální rada pro výzkum, OECD a UNESCO, a navazují na ně. Výstupy z těchto seminářů budou konsolidovány prostřednictvím „bilančních“ setkání, která se uskuteční v průběhu roku 2023, a ministerské události, která se uskuteční v roce 2024 za předpokládané účasti zástupců zemí a organizací zapojených do mnohostranného dialogu.
EU je také obzvláště aktivní v obraně akademické svobody, zejména prostřednictvím projektu Inspireurope+ financovaného z akcí „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA) v rámci programu Horizont Evropa. Cílem projektu je usnadnit nadnárodní spolupráci podněcováním a šířením osvědčených postupů při podpoře výzkumných pracovníků, kteří jsou ohroženi, například v důsledku pandemie COVID-19, násilného převzetí Afghánistánu faktickým režimem Tálibánu, vnitřních represí v Rusku či nedobrovolného odchodu z Ruska v souvislosti s nesouhlasem s agresivní válkou proti Ukrajině 12 .
EU je lídrem v prosazování a přijímání postupů otevřené vědy prostřednictvím iniciativ mezinárodní spolupráce, jako je například evropský cloud pro otevřenou vědu. Iniciativa evropského cloudu pro otevřenou vědu se rovněž podílí na dvouregionální a dvoustranné spolupráci, například na zkoumání možných vazeb s Africkou platformou pro otevřenou vědu. EU rovněž přispívá k mezinárodnímu sladění a spolupráci v oblasti otevřené vědy tím, že spolupředsedá zvláštní pracovní skupině G7. Stále je zapotřebí dalšího mezinárodního sjednocování politik, pravidel a opatření pro otevřené sdílení vědeckých poznatků a výzkumných dat a pro zásady, jimiž se řídí změny v hodnocení výzkumu, například v rámci Koalice pro pokrok v hodnocení výzkumu.
Stále větší roli hraje vědecká diplomacie 13 , a to díky řadě faktorů, jako jsou např.: rostoucí složitost globálních výzev, tlak na globální společenství, dopad vznikajících technologií, globální bezpečnostní kontext, zejména v souvislosti s ruskou agresivní válkou proti Ukrajině, a snaha o otevřenou strategickou autonomii a technologickou suverenitu EU. Úsilí o vědeckou diplomacii v EU zůstává do značné míry nekoordinované, chybí synergie a celoevropský přístup 14 .. Tyto nedostatky vytvářejí zranitelná místa v rychle se měnícím geopolitickém, vědeckém a technologickém prostředí, kde jiní mezinárodní aktéři využívají vědeckou diplomacii mnohem cíleněji.
Rada ve svých závěrech o globálním přístupu a o řízení Evropského výzkumného prostoru (EVP) v budoucnosti vyzvala rovněž Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby vypracovaly program evropské vědecké diplomacie. Z diskusí vedených v rámci podskupiny fóra EVP pro globální přístup a s různými skupinami zúčastněných stran vyplynuly čtyři pilíře vědecké diplomacie 15 , přičemž na tomto základě pokračují diskuse jak v rámci institucí EU, tak s příslušnými zúčastněnými stranami.
2.2 Mezinárodní rozměr programu Horizont Evropa a jeho politiky přidružení
Mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací je klíčová pro zajištění přístupu k talentům, znalostem, infrastruktuře a trhům po celém světě v zájmu účinného řešení globálních výzev a plnění celosvětových závazků. EU je hlavním katalyzátorem internacionalizace výzkumu a inovací – rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa přitahuje špičkové výzkumné pracovníky, inovátory a společnosti zaměřené na znalosti 16 .
Otevřenost světu je obchodní značkou programu Horizont Evropa. Do kolaborativních projektů se mohou zapojit partneři z celého světa. Až na několik případů jsou partneři ze zemí s nízkými a středními příjmy automaticky způsobilí pro financování z prostředků EU, zatímco od průmyslových zemí se obecně očekává, že do projektů vloží vlastní finanční prostředky.
V prvních dvou dvouletých pracovních programech Horizontu Evropa (na roky 2021–2022 a 2023–2024) přibližně 21 % všech témat kolaborativního výzkumu aktivně podporovalo mezinárodní spolupráci. Byly rovněž zahájeny konkrétní iniciativy zaměřené na spolupráci s Afrikou a zeměmi jižního Středomoří. Akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA) jsou nejmezinárodnější složkou programu Horizont Evropa 17 a jsou stěžejní pro navazování mezinárodních partnerství mezi organizacemi výzkumu a inovací. Mezi jednotlivými výzkumnými pracovníky vybranými v rámci postdoktorandských stipendií MSCA je 38 % osob ze zemí mimo EU 18 . Mise programu Horizont Evropa mají silný mezinárodní rozměr 19 (viz oddíl 4) a jsou mimo jiné zakotveny v cílech udržitelného rozvoje OSN.
V rámci programu Horizont Evropa EU nadále financuje nadnárodní přístup k výzkumným infrastrukturám, včetně těch, které provozuje Společné výzkumné středisko Komise 20 , pro uživatele ze třetích zemí. EU podporuje mezinárodní přístupové programy v rámci skupiny vysokých úředníků G7 pro globální výzkumné infrastruktury 21 . V roce 2022 Komise a členské státy podpořily Brněnskou deklaraci 22 , jejímž cílem je podpořit globální ekosystém výzkumných infrastruktur.
Zatímco předchozí rámcové programy byly otevřeny pro přidružení zemí sousedících s Evropskou unií, program Horizont Evropa poprvé nabízí možnost přidružení třetích zemí nacházejících se kdekoli na světě, které mají dostatečné kapacity v oblasti vědy, technologií a inovací 23 a sdílejí s EU společné hodnoty. Nový Zéland je první zemí mimo přímé sousedství EU, s níž byla v prosinci 2022 dokončena jednání o přidružení. Probíhají jednání s Kanadou a na summitu EU-Korea v květnu 2023 bylo oznámeno zahájení jednání s Korejskou republikou. Zvažuje se také možné zahájení jednání s Japonskem.
Pokud jde o sousedy EU, program Horizont Evropa potvrzuje, že se k němu mohou přidružit třetí země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, i přistupující, kandidátské a potenciální kandidátské země, jakož i země evropské politiky sousedství. Do programu je zatím zapojeno 16 zemí: Albánie, Arménie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Faerské ostrovy, Gruzie, Island, Izrael, Kosovo*, Moldavská republika, Norsko, Severní Makedonie, Srbsko, Tunisko, Turecko a Ukrajina 24 . EU dále pracuje na uzavření procesu přidružení se Spojeným královstvím a probíhají formální jednání s Marokem.
3.Přehodnocení globálního přístupu EU k výzkumu a inovacím: směřování k rovným podmínkám a reciprocitě
|
EU přijala společné závazky s prioritními partnery, jako jsou Spojené státy americké (USA), Kanada, Japonsko, Indie, země jižního Středomoří a Africká unie, k provádění rámcových podmínek, jejichž cílem je zajistit rovné podmínky a podporovat společné hodnoty (podrobněji viz oddíl 5 níže). Komise provedla čl. 22 odst. 5 a 6 nařízení o programu Horizont Evropa 25 , aby ochránila strategické prostředky, zájmy, autonomii nebo bezpečnost Unie. Vypracovala pokyny pro zahraniční vměšování, hlavní zásady pro zhodnocování znalostí, kodex dobré praxe pro řízení duševních aktiv a kodex správné praxe pro normalizaci 26 . |
Pandemie COVID-19 a rychle se měnící geopolitický kontext odhalily vážná rizika spojená se závislostmi EU v několika strategických odvětvích 27 . Je tedy nutné věnovat pozornost tomu, jak jsou technologické kapacity rozděleny mezi hlavní hospodářské subjekty 28 . Technologická suverenita vyžaduje jak vědecké znalosti potřebné k vytvoření, provozování a pochopení kritických technologií, tak přístup k součástkám a materiálům potřebným k přenosu technologií z laboratoří na trh 29 .
Ustanovení čl. 22 odst. 5 nařízení o programu Horizont Evropa umožňuje omezit účast na právní subjekty usazené v členských státech nebo v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích, jak je stanoveno v pracovním programu, aby byla zajištěna ochrana strategických prostředků, zájmů, autonomie nebo bezpečnosti EU. Omezení se mohou vztahovat i na subjekty usazené v zemích, které jsou způsobilé, ale jsou přímo nebo nepřímo kontrolovány nezpůsobilou zemí nebo subjektem usazeným v nezpůsobilé zemi. Podle čl. 22 odst. 5 byla účast omezena v případě 49 témat v pracovním programu na období 2021–2022 a v případě 31 témat v pracovním programu na období 2023–2024, což představuje 4 % a 3,5 % rozpočtů těchto pracovních programů 30 . Ustanovení čl. 22 odst. 5 byla využita na témata týkající se kvantového výzkumu, vesmíru a kritických surovin. Využití čl. 22 odst. 5 je výjimečné a řádně odůvodněné.
Ustanovení čl. 22 odst. 6 nařízení o programu Horizont Evropa umožňuje ve vhodných a řádně odůvodněných případech stanovit další kritéria způsobilosti s ohledem na specifické požadavky politiky nebo povahu a cíle akce. Komise využila tento článek ve vztahu ke třetím zemím, u nichž se mělo za to, že nejsou splněny rámcové podmínky zajišťující rovné podmínky ve spolupráci v oblasti výzkumu a inovací.
S cílem zajistit, aby akce prováděné v rámci programu Horizont Evropa byly v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly podle čl. 20 odst. 1 nařízení o programu Horizont Evropa, zavedla Komise pro projekty zahrnující citlivé nebo utajované informace nebo informace či materiály, na které se vztahují omezení týkající se vnitrostátní bezpečnosti, postup bezpečnostní prověrky. Současná geopolitická situace vedla k nárůstu případu, kdy se postup bezpečnostní prověrky projektů v rámci programu Horizont Evropa uplatnil.
Komise zveřejnila pokyny k řešení zahraničního vměšování do výzkumu a inovací 31 . Tento dokument popisuje osvědčené postupy na podporu vysokoškolských institucí a organizací provádějících výzkum v EU při ochraně jejich akademické svobody, integrity a institucionální autonomie, jakož i jejich výzkumných výsledků a aktiv. V rámci pracovní skupiny G7 SIGRE 32 Komise spolu s podobně smýšlejícími partnery vypracovala společné zásady bezpečnosti výzkumu.
V zájmu zvyšování hodnoty znalostí přijala Rada doporučení o hlavních zásadách pro zhodnocování znalostí 33 . Povědomí vědecké komunity o řízení duševních aktiv, včetně práv duševního vlastnictví, je pro podporu účinného využívání a zavádění znalostí a pro usnadnění přístupu k aktivům, jež jsou chráněna duševním vlastnictvím, jakož i pro jejich sdílení nezbytné. V zájmu posílení spolupráce v oblasti globálních norem může Komise usilovat o větší koordinaci s podobně smýšlejícími partnery a vycházet přitom z doporučení Komise ohledně kodexu dobré praxe pro řízení duševních aktiv a kodexu správné praxe pro normalizaci 34 .
4.Spojení celosvětového úsilí ke společnému řešení globálních výzev
4.1Směrování globálního úsilí ke spravedlivé ekologické transformaci
|
EU přispěla k přijetí celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu na konferenci OSN o biologické rozmanitosti (COP15) dne 18. prosince 2022 a k dohodě ohledně Úmluvy OSN o volném moři na mezivládní konferenci o biologické rozmanitosti moří v oblastech mimo jurisdikci jednotlivých států dne 4. března 2023. Podepsala prohlášení Transatlantické aliance pro oceánský výzkum na podporu spolupráce v oblasti výzkumu oceánů v Atlantiku a třetí společné prohlášení ministrů pro vědu v Arktidě na další podporu arktického výzkumu. Posílila také své zapojení do Mise inovací a pokračovala v prosazování své vedoucí úlohy při podpoře mnohostranné spolupráce v oblasti výzkumu a inovací s cílem poskytovat vědecky podložená řešení pro udržitelné hospodaření s pevninou, oceány a půdou, zemědělství a potravinové systémy, účinné využívání zdrojů a oběhové hospodářství, bioekonomiku, klima, politiky v oblasti lesnictví a biologické rozmanitosti a pozorování Země. Komise rovněž zřídila mezinárodní platformu pro správu znalostí, která slouží ke sdílení informací o normách, pokynech a možnostech financování v rámci iniciativy Nový evropský Bauhaus. |
Pro naplnění Zelené dohody pro Evropu je zásadní další vědecký pokrok v oblasti ochrany a obnovy přírodního kapitálu, dekarbonizace ekonomiky a průmyslu pomocí chemických látek a materiálů, které jsou bezpečné a udržitelné již od návrhu, prevence a snižování znečištění, modernizace naší infrastruktury a zvyšování její odolnosti, ochrany veřejného zdraví a dobrých životních podmínek a navrhování udržitelných potravinových a vodních systémů. V rámci svého úsilí o spravedlivou, ekologickou a inkluzivní transformaci a v souladu se strategií Global Gateway 35 a dalšími mezinárodními závazky EU rovněž podporovala své partnerské země v přístupu k údajům o životním prostředí a v monitorování a podávání zpráv o pokroku prostřednictvím iniciativ zaměřených na posílení znalostí a kapacit a posílení propojení vědy a politiky.
Společné sdělení o mezinárodní správě oceánů 36 zdůraznilo, že je třeba prohloubit znalosti o oceánech, aby bylo možné oceány chránit a udržitelně spravovat. S ohledem na tento cíl podepsala Komise jménem EU a spolu s Argentinou, Brazílií, Jihoafrickou republikou, Kanadou, Kapverdami, Marokem a USA politické prohlášení 37 , kterým se zakládá nová Transatlantická aliance pro oceánský výzkum. Mezinárodní spolupráce odráží mezinárodní rozsah mise programu Horizont Evropa „Obnova našich oceánů a vod do roku 2030“ a probíhá v rámci atlanticko-arktického majáku a středomořského majáku, jakož i s partnerskými zeměmi v oblasti Černého moře.
V rámci Mise inovací 38 Komise v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu podporovala urychlení přechodu na čistou energii. Při společném vedení mise pro čistý vodík hodlá Komise zvýšit nákladovou konkurenceschopnost čistého vodíku snížením jeho konečných nákladů a vytvořením nejméně 100 vodíkových údolí po celém světě do roku 2030. Pomocí mise „Klimaticky neutrální a inteligentní města“ programu Horizont Evropa Komise rovněž společně vede misi zaměřenou na transformaci měst, jejímž cílem je spolupracovat s 300 městy po celém světě na posílení jejich vizí nulových čistých emisí, rozšíření opatření a urychlení provádění.
Na mnohostranné úrovni Komise poskytovala podporu při tvorbě politik na základě důkazů, utvářela programy a přispívala k práci řady organizací, včetně: Skupiny pro pozorování Země – týkající se lepšího využívání evropských aktiv pro pozorování Země (jako je program Copernicus); Mezinárodního fóra pro bioekonomiku a dalších fór pro mnohostrannou spolupráci v oblasti bioekonomiky; Mezivládního panelu pro změnu klimatu – týkajícího se vědy o klimatu; Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby a Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti 39 – o biologické rozmanitosti; Mezinárodního panelu pro zdroje a Globální aliance pro oběhové hospodářství a účinné využívání zdrojů 40 ; iniciativy OSN pro potravinové systémy a Globálního partnerství OSN pro půdu prostřednictvím mise programu Horizont Evropa „Dohoda o půdě pro Evropu“.
V rámci iniciativy Nový evropský Bauhaus zřídila Komise mezinárodní platformu pro správu znalostí, která má sloužit ke sdílení informací o normách, pokynech a možnostech financování s cílem začlenit do budov a veřejných prostor rozměr udržitelnosti, inkluze a estetiky / kvality zážitku. Některé iniciativy jsou otevřeny za různých podmínek účasti subjektům ze třetích zemí: komunita Nového evropského Bauhausu, projekt NEB Lab, ceny Nového evropského Bauhausu a možnosti financování Nového evropského Bauhausu v rámci programů EU 41 .
4.2Podpora digitální transformace
|
EU posílila společné výzkumné činnosti zejména v oblasti klíčových digitálních technologií a inteligentních sítí a služeb, mimo jiné přijetím jednotného základního aktu, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa 42 . EU navázala v souladu se sdělením o digitálním kompasu 2030 43 mezinárodní digitální partnerství s Latinskou Amerikou, Japonskem, Korejskou republikou a Singapurem (viz také oddíl 5). |
EU je silná v průmyslovém výzkumu a vývoji, zejména v automobilovém průmyslu, informačních a komunikačních technologiích a zdravotnictví, a má vybudovanou tradici v oblasti kvantového výzkumu a robotiky. Ačkoli je EU silná v oblasti vyspělé výroby a vyspělých materiálů, je nutné snížit strategické závislosti v klíčových technologických oblastech a hodnotových řetězcích, jako je umělá inteligence, data velkého objemu, cloud computing, kybernetická bezpečnost, bezpečná komunikace, robotika a mikroelektronika. Regulace, správa a normalizace digitálních technologií budou rozhodujícími faktory pro maximalizaci digitálních příležitostí a zároveň pro snížení výzev nebo hrozeb, které představují 44 .
EU podporuje rozvojové a rozvíjející se země, se zvláštním zřetelem na Afriku, v oblasti digitální konektivity prostřednictvím balíčků digitální ekonomiky financovaných iniciativami týmu Evropa 45 . Tyto balíčky jsou navrženy tak, aby podporovaly model digitálního rozvoje zaměřený na člověka. EU rovněž zvýšila svou podporu pro projekty zavádění širokopásmového připojení a konektivity a v souladu se strategií Global Gateway 46 zřídila regionální datová centra pro poskytování vesmírných služeb v Africe, Latinské Americe, Karibiku a Asii. Pokroku bylo dosaženo také při zřizování regionálních poboček Digitální platformy pro rozvoj (D4D) 47 , zejména v Africe, Latinské Americe a Karibiku a v Asii a Tichomoří. Zahájením Digitální aliance s Latinskou Amerikou a Karibikem v roce 2023 posílila EU dvoustranné regionální digitální partnerství s cílem řešit digitální propast a dosáhnout inkluzivní digitální transformace v regionu.
Vytvářením partnerství a koalic s podobně smýšlejícími zeměmi může EU formovat etické, bezpečné a inkluzivní mezinárodní technologické normy 48 . EU udává celosvětové trendy v mezinárodních diskusích o ochraně údajů (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, akt o správě dat), o ekonomice platforem (nařízení o digitálních službách, nařízení o digitálních trzích), o důvěryhodné umělé inteligenci zaměřené na člověka (akt o umělé inteligenci) a o právech a svobodách online (akt o svobodě sdělovacích prostředků, prohlášení o budoucnosti internetu, evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách). Jednala v mnohostranných orgánech 49 s cílem zlepšit fungování digitální ekonomiky v celosvětovém měřítku a prosazovat hodnoty EU po celém světě. Podporuje globální, otevřený, stabilní a bezpečný kyberprostor založený na dodržování mezinárodního práva a nezávazných norem, pravidel a zásad odpovědného chování států.
4.3Posílení spolupráce v oblasti globálního zdraví
|
Komise přijala strategii EU v oblasti celosvětového zdraví a první zprávu o stavu připravenosti v oblasti zdraví, jež přispívají ke střednědobému a dlouhodobému programu v oblasti zdravotní bezpečnosti a připravenosti a zlepšování zdravotnického systému. Komise podpořila mezinárodní koordinaci evropských hodnocení platforem financovaných EU prostřednictvím Výboru pro koordinaci hodnocení. Pokračovala ve spolupráci na iniciativě Akcelerátor přístupu k nástrojům proti COVID-19 (ACT-A), financovala výzkum COVID-19 a dalších infekčních nemocí a podporovala Koalici pro inovace v připravenosti na epidemie (CEPI). EU zřídila třetí program Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP) jako společný podnik v rámci programu Horizont Evropa, jehož cílem je řešit infekční nemoci a naléhavé situace v oblasti veřejného zdraví v subsaharské Africe. |
Strategie EU v oblasti celosvětového zdraví 50 označuje výzkum a inovace spolu s digitalizací a kvalifikovanou pracovní silou za klíčové faktory pro zlepšení zdraví. Tuto strategii doprovázela první zpráva o stavu připravenosti v oblasti zdraví 51 , která zdůrazňuje pokrok dosažený v oblasti připravenosti a reakce, včetně mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací, od začátku pandemie COVID-19, přičemž se zaměřuje zejména na lékařská protiopatření.
Prostřednictvím evropských partnerství a mezinárodních aliancí Komise pokračovala ve spolupráci na iniciativě Akcelerátor přístupu k nástrojům proti COVID-19 (ACT-A) 52 i v rámci podobně zaměřených mezinárodních organizací, jež financují výzkum a inovace v oblasti zdraví v Evropě i mimo ni 53 . Komise zintenzivnila přípravy na nová evropská partnerství s mezinárodními partnery 54 a pokračovala v podpoře mezinárodních závazků na regionální úrovni, jako je iniciativa EU-Africa PerMed mezi EU a africkými zeměmi 55 .
Třetím programem Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních je podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví, který byl založen jakožto společný podnik v rámci programu Horizont Evropa 56 . Cílem tohoto společného podniku, jehož členy je stále více zemí (aktuálně 15 evropských a 25 afrických), je urychlit klinický vývoj nových nebo zdokonalených zdravotnických technologií pro identifikaci, léčbu a prevenci infekčních nemocí souvisejících s chudobou a opomíjených infekčních nemocí, včetně nově i opětovně se vyskytujících nemocí, v subsaharské Africe. Všechny granty EDCTP3 v oblasti globálního zdraví vyžadují, aby příjemci zajistili, že produkty nebo služby vyvinuté díky klinickým hodnocením budou cenově dostupné, dostupné a přístupné veřejnosti za spravedlivých a přiměřených podmínek.
4.4Podpora inovací
Sdělení o globálním přístupu uznává význam mezinárodní spolupráce v oblasti inovací a podporuje oboustranně výhodná mezinárodní inovační partnerství se zeměmi a regiony, které nabízejí vzájemnou otevřenost pro podnikání a investice, například se zúčastněnými stranami v USA (Silicon Valley) a v Africe (inovační program AU–EU).
Mezinárodní rozměr Nového evropského programu inovací 57 napomáhá k podpoře a přilákání talentů v rámci celého světa, jejich udržení a k zapojení klíčových mezinárodních partnerů do provádění příslušných iniciativ. To vyžaduje lepší rámec pro přilákání zahraničních podnikatelů, včetně příznivějšího zacházení s vlastním kapitálem, zjednodušených postupů zařazování na seznamy, většího kapitálu od institucionálních investorů a více příležitostí pro ženy v oblasti rizikových investic.
Celosvětový dosah EU v oblasti inovací je dále podporován činností Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který nedávno aktualizoval svůj strategický rámec 58 , aby jej sladil se sdělením o globálním přístupu. Evropská rada pro inovace (ERI) zároveň zviditelňuje svůj program zahraničních veletrhů, díky kterému mohou subjekty těžící z podpory ERI propagovat svou strategii komercializace na zahraničních trzích a využívat obchodní příležitosti na nejoblíbenějších mezinárodních veletrzích.
5.Přizpůsobení spolupráce s prioritními zeměmi a regiony
|
Více než 20 % témat programu Horizont Evropa bylo specificky zaměřeno na mezinárodní spolupráci, což podpořilo synergie s dalšími programy EU, zejména s Nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI). Vzhledem k důsledkům ruské útočné války proti Ukrajině se Komise zaměřila na zvláštní podpůrná opatření pro Ukrajinu a usnadnila její účast v Horizontu Evropa a Euratomu, mj. zřízením kanceláře programu Horizont Evropa v Kyjevě. Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a Ukrajinou byla obnovena v roce 2022 a je tak účinná po dobu pěti let počínaje dnem 8. listopadu 2019. Vůbec poprvé jsou nyní přidruženi k programu Horizont Evropa všichni partneři ze západního Balkánu. Vztahy se zaměřují na provádění agendy západního Balkánu v oblasti inovací, výzkumu, kultury, vzdělávání, mládeže a sportu 59 . Na základě současných jednání o společném plánu spolupráce mezi EU a Čínou v oblasti vědy, technologií a inovací budou EU a Čína spolupracovat na dvou stěžejních výzkumných projektech v oblastech společného zájmu, přičemž k akcím souvisejícím s inovacemi budou přistupovat omezeně. EU společně s Africkou unií (AU) vypracovala návrh společného inovačního programu AU–EU a schválila ministerské prohlášení Unie pro Středomoří. V rámci programu Horizont Evropa zahájila EU zvláštní „africkou iniciativu“ a „středomořskou iniciativu“, do nichž investuje celkem přibližně 300 milionů EUR. EU zintenzivnila dvoustranné vztahy se Spojenými státy prostřednictvím Rady EU–USA pro obchod a technologie, s Kanadou, Novým Zélandem a Korejskou republikou, zejména prostřednictvím jednání o přidružení k programu Horizont Evropa, s Japonskem, mimo jiné v souvislosti s japonským předsednictvím skupině G7 v roce 2023, a s Indií, založením Rady EU–Indie pro obchod a technologie. Komise pokračovala v provádění strategického plánu EU–CELAC 60 v oblasti vědy, technologií a inovací na období 2021–2023, přičemž o budoucí spolupráci bude jednat v druhé polovině roku 2023. EU rovněž schválila akční plán na období 2023–2027 k provádění strategického partnerství ASEAN–EU a zavázala se podporovat spolupráci v indicko-tichomořském regionu, včetně spolupráce s Austrálií, Korejskou republikou, Novým Zélandem a Singapurem. |
5.1Posílení spolupráce s průmyslovými třetími zeměmi a rozvíjejícími se ekonomikami
Spolupráce se Spojenými státy byla výrazně posílena v souladu s ambicemi stanovenými ve sdělení o globálním přístupu a ve společném sdělení o nové agendě EU a USA pro globální změnu 61 . Na summitu EU a USA v červnu 2021 byla formálně zahájena činnost Rady EU–USA pro obchod a technologie, což vedlo k novým a aktivním pracovním liniím v oblasti stanovování norem, kvantové a umělé inteligence a výzkumu v oblasti klimatu a čistých technologií. Aktivní pracovní linie pro elektromobilitu a interoperabilitu s inteligentními sítěmi v rámci pracovní skupiny pro klima a čisté technologie Rady EU–USA pro obchod a technologie připravila doporučení pro veřejnou nabíjecí infrastrukturu pro elektromobilitu.
V souladu s mnohostranným přístupem daným společným sdělením „EU–Čína – Strategický výhled“ 62 Komise dále zintenzivnila své úsilí o nové nastavení spolupráce v oblasti výzkumu a inovací s Čínou. Probíhají diskuse o společném plánu budoucí spolupráce mezi EU a Čínou v oblasti vědy, technologií a inovací, včetně souboru rámcových podmínek. Rozsah spolupráce mezi EU a Čínou v oblasti výzkumu a inovací odráží skutečnost, že je nyní významnější systémová rivalita a že diskuse ohledně budoucího plánu vykazují pozitivní výsledky v oblasti rámcových podmínek pro výzkum 63 , nicméně pokud jde o rámcové podmínky pro inovace 64 , pokrok zde chybí. V pracovním programu Horizont Evropa na období 2023–2024 proto pokračuje spolupráce mezi EU a Čínou v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím dvou stěžejních výzkumných iniciativ, z nichž jedna se týká potravin, zemědělství a biotechnologií a druhá změny klimatu a biologické rozmanitosti. Vzhledem ke značným obavám ohledně využívání duševního vlastnictví vytvořeného v rámci programu Horizont Evropa však byl uplatněn čl. 22 odst. 6 nařízení o programu Horizont Evropa, aby se zabránilo účasti čínských subjektů na inovačních akcích 65 .
S Kanadou, Austrálií a Novým Zélandem pokračovala spolupráce v oblastech společných priorit, jako je zdravotnictví a souběžná zelená a digitální transformace. V souladu se Strategií EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu uzavřela Komise mezinárodní digitální partnerství 66 s Japonskem, Korejskou republikou a Singapurem. Spolupráce s Indií získala na dynamice po zahájení činnosti Rady EU–Indie pro obchod a technologie 67 , která se zaměří na digitální, zelené a čisté technologie, jakož i na obchod a odolné hodnotové řetězce. Indie rovněž souhlasila se zřízením mechanismu spolufinancování konkrétních témat v pracovním programu Horizont Evropa na období 2023–2024.
V rámci spolupráce mezi EU a Brazílií v oblasti výzkumu a inovací byla na pět let obnovena dvoustranná vědeckotechnická dohoda a podepsáno správní ujednání se třemi brazilskými agenturami pro financování výzkumu s cílem vytvořit mechanismus spolufinancování pro brazilské subjekty účastnící se programu Horizont Evropa. Díky dvoustranné spolupráci EU a Mexika byl zahájen program „Puerta Horizonte Europa-Mexico“, který podporuje a spolufinancuje mexickou účast v programu Horizont Evropa; v roce 2023 by mělo být podepsáno správní ujednání s Argentinou o programu Copernicus. Dvoustranná dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a Chile byla tichým souhlasem prodloužena do roku 2027.
5.2Integrace spolupráce v rámci sousedství EU
V provádění agendy západního Balkánu v oblasti inovací, výzkumu, kultury, vzdělávání, mládeže a sportu bylo dosaženo dobrého pokroku. Cílem agendy je podpořit vědeckou excelenci, reformovat vzdělávací systémy v regionu, vytvořit příležitosti pro mladé lidi a zabraňovat odlivu mozků. Vůbec poprvé jsou k programu Horizont Evropa přidruženi všichni partneři ze západního Balkánu.
Na první ministerské konferenci Unie pro Středomoří o výzkumu a inovacích byly schváleny tři plány výzkumu a inovací: v oblasti zdraví, změny klimatu a obnovitelných zdrojů energie 68 . V rámci pracovního programu Horizont Evropa 2023–2024 byla zahájena „středomořská iniciativa“ zaměřená na změnu klimatu a obnovitelné zdroje energie, která povzbuzuje k účasti subjekty usazené v zemích jižního Středomoří. Spolupráce v oblasti výzkumu a inovací pokračuje prostřednictvím středomořského majáku v rámci mise programu Horizont Evropa „Obnova našich oceánů a vod do roku 2030“, iniciativy BlueMed, partnerství pro udržitelnou modrou ekonomiku a partnerství v oblasti výzkumu a inovací ve středomořské oblasti (PRIMA) 69 .
Ve světle ruské agresivní války proti Ukrajině se ukázalo, že regionální spolupráce v oblasti výzkumu a inovací v rámci Východního partnerství je pro prosazování hodnot a zásad výzkumu a inovací v regionu důležitější než kdy dříve. Cílem oblasti výzkumu a inovací v rámci Východního partnerství je posílit inovační kapacity partnerských zemí tím, že budou více integrovány do systémů výzkumu a inovací EU, a to vzhledem k evropské perspektivě Gruzie, Moldavska a Ukrajiny.
Pokračuje spolupráce v oblasti výzkumu a inovací se Švýcarskem a Spojeným královstvím – v případě Spojeného království by možnosti spolupráce byly dále posíleny po dokončení procesu přidružení k programu Horizont Evropa.
5.3Prohloubení partnerství EU s Afrikou, Latinskou Amerikou a Karibikem a jihovýchodní Asií
Komise společně s Komisí Africké unie (AU) a členskými státy vypracovala návrh společného inovačního programu AU–EU, a splnila tak svůj závazek více podpořit spolupráci s Afrikou v oblasti výzkumu a inovací. Tento program byl vzat na vědomí v závěrečném prohlášení 6. summitu hlav států a předsedů vlád EU a AU v únoru 2022, byl projednán v rámci dialogu zúčastněných stran v listopadu 2022 a byl schválen na zasedání vyšších úředníků dne 4. května 2023. Po úspěšné „africké iniciativě“ v rámci pracovního programu Horizont Evropa na období 2021–2022 přijala Komise v rámci pracovního programu Horizont Evropa na období 2023–2024 novou „africkou iniciativu II“ 70 . Kromě toho Komise spustila platformu pro znalosti týkající se Afriky 71 , která je bránou k údajům a informacím o sociálním, hospodářském a environmentálním rozvoji Afriky a podporuje integrovanou analýzu pro tvorbu politik.
Investiční balíček Global Gateway Afrika–Evropa, který byl oznámen na výše zmíněném 6. summitu EU–AU, podporuje inovační program AU–EU, regionální centra excelence pro ekologickou transformaci v subsaharské Africe, pozorování Země, vesmírné technologie a investice do vzdělávání a digitální konektivity 72 . V souladu s prioritami nástroje NDICI 73 se rozvíjejí stěžejní iniciativy, jako je stěžejní datová iniciativa EU–AU, africko-evropský digitální inovační most, brána EurAfrika pro propojení afrického pobřeží a budoucí síť optických kabelů pro zlepšení regionální digitální infrastruktury v západní, východní a jižní Africe. Dalšími příklady jsou iniciativy týmu Evropa v oblasti výroby léků, očkovacích látek a zdravotnických technologií a přístupu k nim; v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v subsaharské Africe; v oblasti zdravotní bezpečnosti / OneHealth; v oblasti elektronického zdravotnictví a institutů veřejného zdraví.
V případě Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) se pozornost zaměřila na provádění strategického plánu EU–CELAC v oblasti vědy, technologií a inovací na období 2021–2023 74 . První summit hlav států a předsedů vlád EU a CELAC po osmi letech se uskuteční ve dnech 17.–18. července 2023 a po něm bude v druhé polovině roku 2023 následovat zasedání vyšších úředníků společné iniciativy EU a CELAC v oblasti výzkumu a inovací, které připraví půdu pro ministerské zasedání o výzkumu a inovacích.
Společné prohlášení vedoucích představitelů 75 na jubilejním summitu EU–ASEAN 14. prosince 2022 vyzvalo k prohloubení spolupráce v oblasti vzdělávání, vědy, technologií a inovací. Schválilo rovněž akční plán k provádění strategického partnerství ASEAN–EU na období 2023–2027 76 , který za priority spolupráce v oblasti výzkumu a inovací označuje zelené technologie, vesmír a mořské oblasti. V rámci plnění cílů EU v indicko-tichomořském regionu EU oznámila start investičního balíčku ve výši 10 miliard EUR v rámci strategie Global Gateway v regionu ASEAN prostřednictvím přístupu „tým Evropa“.
5.4Důsledky ruské agresivní války proti Ukrajině
Ruská agresivní válka proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva, které podkopává evropskou i celosvětovou bezpečnost a stabilitu. EU se rozhodla nenavazovat další spolupráci v oblasti výzkumu a inovací s ruskými subjekty. Účast ruských veřejných subjektů na probíhajících nebo budoucích projektech byla ukončena 77 . Sankce a opatření vylučují z jakékoli formy účasti v programu veškeré právní subjekty usazené v Rusku, Bělorusku nebo na těch územích Ukrajiny, která nejsou pod kontrolou vlády. Fyzické osoby usazené v Rusku, Bělorusku nebo na územích Ukrajiny, která nejsou pod kontrolou vlády, se však mohou nadále účastnit akcí „Marie Curie-Skłodowska“, jež umožňují udržovat mezilidské kontakty s ruskou a běloruskou vědeckou komunitou. V souladu s prohlášením ministrů pro vědu zemí G7 z června 2022 78 se v této souvislosti bere na vědomí situace ruských a běloruských vědců, kteří čelí potížím pro svůj postoj k válce nebo režimu.
Komise se zaměřila na zavedení zvláštních podpůrných opatření pro Ukrajinu 79 a usnadnila Ukrajině účast na výzvách programu Horizont Evropa a Euratomu. Zvláštní stipendijní program MSCA4Ukraine podporuje vysídlené výzkumné pracovníky z Ukrajiny a umožňuje jim pokračovat ve výzkumné činnosti v EU. V roce 2022 byla obnovena dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a Ukrajinou, a to na dobu pěti let, se zpětnou platností od 8. listopadu 2019. V souladu s vyvíjejícím se politickým kontextem bude Komise i nadále pokračovat v koordinaci s členskými státy a prosazovat úlohu výzkumu a inovací v politickém a operačním rámci souvisejícím s obnovou a rekonstrukcí Ukrajiny, jak bylo rovněž zdůrazněno ve sdělení ministrů pro vědu a technologie skupiny G7 z května 2023 80 .
6.Závěry
Předložená první dvouletá zpráva o provádění globálního přístupu k výzkumu a inovacím svědčí o tom, že EU dosáhla významného pokroku při provádění opatření uvedených ve sdělení o globálním přístupu a při upevňování postavení Evropy ve světě. EU zůstala v oblasti výzkumu a inovací otevřená mezinárodní spolupráci a podpořila mnohostranný dialog o hodnotách a zásadách. Úspěšně provedla nová ustanovení o přidružení zemí, které nejsou členy EU, k programu Horizont Evropa. EU dále vypracovala společné závazky s mezinárodními partnery, čímž přispěla k utváření globální správy. Asertivně chránila svá strategická aktiva, zájmy, autonomii a bezpečnost a zároveň bránila otevřenou strategickou autonomii EU. EU využila své vedoucí úlohy při podpoře mnohostranné spolupráce v oblasti výzkumu a inovací, jež přispěje k vědecky podloženým řešením v oblasti spravedlivé zelené a digitální transformace, zdravotní bezpečnosti a připravenosti a reakcí na krize, přičemž zároveň rozvíjela mezinárodní partnerství, aby se tak mohla snížit strategická závislost v klíčových technologických oblastech a hodnotových řetězcích. Navázala mezinárodní inovační partnerství se zeměmi a regiony, které nabízejí vzájemnou otevřenost podnikání a investicím.
Na pozadí složitého a dynamicky se vyvíjejícího geopolitického prostředí, které ještě zhoršila ruská agresivní válka proti Ukrajině, se globální přístup k výzkumu a inovacím ukázal jako účinný a relevantní a i do budoucna představuje vhodný strategický rámec pro mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací. Věda a technika hrají v zahraniční politice stále důležitější roli. Je třeba usilovat o větší synergii s vnější činností EU, zejména se strategií Global Gateway. Kromě toho je třeba dále uvažovat o tom, jak podporovat vědeckou diplomacii v Evropě. Komise bude provádění sdělení o globálním přístupu sledovat i nadále, a druhou dvouletou zprávu předloží Radě a Evropskému parlamentu v roce 2025.
COM(2023) 62 final.
COM(2021) 252 final.
Závěry Rady o globálním přístupu k výzkumu a inovacím, 28. 9. 2021, dokument 12301/21.
Usnesení o globálním přístupu k výzkumu a inovacím, 6. 4. 2022, 2021/3001(RSP).
Společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance – Global Gateway, JOIN(2021) 30 final.
Viz bod 34 závěrů Rady o globálním přístupu k výzkumu a inovacím.
Závěry Rady o globálním přístupu k výzkumu a inovacím, 28. 9. 2021, dokument 12301/21; o řízení Evropského výzkumného prostoru (EVP) v budoucnosti, 26. 11. 2021, dokument 14308/21, a o zásadách a hodnotách mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací, 10. 6. 2022, dokument 10125/22.
Konference v Marseille o globálním přístupu k výzkumu a inovacím, pořádaná v rámci francouzského předsednictví Rady, se konala 8. března 2021. Výsledkem bylo přijetí prohlášení předsednictví o mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací .
Jedná se o členské státy EU, země přidružené k programu Horizont Evropa a země, které mají s EU uzavřenou dohodu o vědeckotechnické spolupráci.
Tyto hodnoty a zásady jsou uvedeny v závěrech Rady ze dne 10. června 2022, dokument 10125/22. Semináře jsou připravovány a organizovány společně s členskými státy a/nebo mezinárodními partnery a organizacemi zúčastněných stran v úzké spolupráci s podskupinou fóra EVP pro globální přístup.
Doporučení Rady (EU) 2021/2122 ze dne 26. listopadu 2021 o Paktu pro výzkum a inovace v Evropě.
Další informace: Inspireurope+ .
Vědecká diplomacie je zde chápána jako přímé či nepřímé využívání vědy, vědeckých poznatků a vědecké spolupráce k prosazování diplomatických cílů. Pojem zahrnuje přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematiku, jakož i společenské a humanitní vědy.
Tools for an EU Science Diplomacy (Nástroje pro vědeckou diplomacii EU), Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2017.
Využití vědecké diplomacie k řešení geopolitických výzev v roztříštěném a multipolárním světě; zvyšování strategičnosti, efektivnosti a odolnosti evropské diplomacie prostřednictvím vědeckých poznatků a předvídavosti; posilování vědecké diplomacie v delegacích a na velvyslanectvích EU a členských států a podpora globální vědecké diplomacie; budování kapacit pro evropskou vědeckou diplomacii.
Evropská komise, Posouzení dopadů k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků, SWD(2018) 307.
Akce „Marie Curie-Skłodowska“ představují přibližně 50 % celkové účasti organizací ze třetích zemí v programu Horizont Evropa. V mnoha zemích tvoří akce MSCA více než 50 % celkové účasti v projektech programu Horizont Evropa: USA (77,5 %), Argentina (76,5 %), Indonésie, Singapur, Nový Zéland (75 %), Japonsko (66,7 %), Austrálie (62,2 %), Chile (57,1 %), Kanada (54,1 %).
Dle prvních údajů programu Horizont Evropa. Kromě toho Komise zahájila zvláštní akci na podporu mezinárodní spolupráce v rámci MSCA ( MSCAdvocacy ) , v níž porovnává například rámcové podmínky pro spolupráci v oblasti odborné přípravy a mobility výzkumných pracovníků se zeměmi, které mají s EU platnou dvoustrannou dohodu o vědeckotechnické spolupráci.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013, viz článek 8 tohoto nařízení.
Viz: Otevřený přístup k výzkumným infrastrukturám JRC (europa.eu)
GSO – Skupina vysokých úředníků pro globální výzkumné infrastruktury (gsogri.org)
Brněnská deklarace o podpoře globálního ekosystému výzkumných infrastruktur (icri2022.cz)
Odkazuje se na třetí země, které splňují kritéria stanovená v čl. 16 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Horizont Evropa.
* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
Ukrajina je rovněž přidružena k programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu.
Nařízení (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Horizont Evropa.
Doporučení Komise (EU) 2023/498 ze dne 1. března 2023 o kodexu správné praxe pro normalizaci v Evropském výzkumném prostoru a doporučení Komise (EU) 2023/499 ze dne 1. března 2023 o kodexu dobré praxe pro řízení duševních aktiv za účelem zhodnocování znalostí v Evropském výzkumném prostoru.
Viz mimo jiné: Výzkum a inovace v EU a invaze na Ukrajinu: hlavní kanály dopadu (europa.eu)
Crespi, F., Caravella, S., Menghini, M. a Salvatori, C. (2021). European Technological Sovereignty: An emerging framework for policy strategy. (Evropská technologická suverenita: Vznikající rámec pro politickou strategii). Intereconomics, 56(6), 348–354.
Edler, J., Blind, K. a Frietsch, R. (2020). Technological Sovereignty: From Demand to Concept. (Technologická suverenita: Od poptávky ke konceptu). K dispozici na adrese: https://www.isi.fraunhofer.de/en/presse/2020/presseinfo-11-Technologiesouveraenitaet.html .
Kromě toho evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC) využil čl. 22 odst. 5 v rámci jedné akce ve svém pracovním programu na rok 2023, jedné akce ve svém pracovním programu na rok 2022 a dvou akcí ve svém pracovním programu na rok 2021.
Evropská komise, Tackling R&I foreign interference (Řešení zahraničního vměšování v oblasti výzkumu a inovací), 14. ledna 2022. Touto problematikou se zabývá také síť znalostí EU o Číně.
Pracovní skupina G7 pro bezpečnost a integritu globálního výzkumného ekosystému, Společné hodnoty a zásady bezpečnosti a integrity výzkumu, červen 2022.
Doporučení Rady (EU) 2022/2415 ze dne 2. prosince 2022 o hlavních zásadách pro zhodnocování znalostí.
Například mezinárodní spolupráce na normách eurokódů pro stavební inženýrství umožňuje zlepšit regulační kapacitu a kvalitu infrastruktury.
Společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance – Global Gateway, JOIN(2021) 30 final.
Společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Směřování k udržitelné modré planetě – společné sdělení o agendě EU v oblasti mezinárodní správy oceánů JOIN(2022) 28 final.
Mise inovací je klíčové mezinárodní fórum, které sdružuje země zodpovědné za 90 % veřejného financování inovací v energetice.
Komise rovněž podpoří zřízení globální podpůrné znalostní služby.
Na 5. zasedání Environmentálního shromáždění OSN byla přijata přelomová rezoluce, která připravuje půdu pro celosvětovou právně závaznou dohodu o znečištění plasty.
Nový evropský Bauhaus: estetika, udržitelnost, pospolitost. (europa.eu)
Nařízení Rady (EU) 2021/2085 ze dne 19. listopadu 2021, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa a zrušují nařízení (ES) č. 219/2007, (EU) č. 557/2014, (EU) č. 558/2014, (EU) č. 559/2014, (EU) č. 560/2014, (EU) č. 561/2014 a (EU) č. 642/2014 (Úř. věst. L 427, 30.11.2021, s. 17).
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“, COM(2021) 118 final.
Cagnin, C., Muench, S., Scapolo, F., Störmer, E., Vesnic-Alujevic, L.: Shaping and securing the EU’s open strategic autonomy by 2040 and beyond (Formování a zajištění otevřené strategické autonomie EU do roku 2040 a po něm). Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2021.
Iniciativa týmu Evropa spojuje zdroje EU, členských států, finančních institucí a soukromého sektoru.
Jasným příkladem je rozšíření programu BELLA (Budování vazeb mezi Evropou a Latinskou Amerikou) nebo středisek programu Copernicus v zemích Latinské Ameriky a na Filipínách.
Závěry Rady o digitální diplomacii EU, dokument 11406/22.
Např. G7, G20, OECD, Mezinárodní telekomunikační unie, Mezinárodní organizace pro normalizaci, Mezinárodní elektrotechnická komise, Institut elektrotechnických a elektronických inženýrů.
https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_7153
https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_7154
https://www.who.int/publications/m/item/act-accelerator-outcomes-report--2020-22
Zejména: neformální síť hlav mezinárodních zdravotnických výzkumných organizací; Globální spolupráce ve výzkumu připravenosti na infekční onemocnění; Globální aliance pro chronická onemocnění (GACD), Mezinárodní konsorcium pro výzkum vzácných onemocnění a Mezinárodní konsorcium pro personalizovanou medicínu. Komise rovněž podpořila iniciativu epidemického zpravodajství z otevřených zdrojů (EIOS).
To zahrnuje: iniciativu společného plánování týkající se antimikrobiální rezistence a nového budoucího evropského partnerství v oblasti antimikrobiální rezistence; iniciativu společného plánování týkající se neurodegenerativních onemocnění, evropský společný program pro vzácná onemocnění a nové budoucí evropské partnerství pro vzácná onemocnění.
Projekt EU-Africa PerMed je zaměřen na budování vazeb mezi Evropou a Afrikou v oblasti precizní medicíny.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě , Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Nový evropský program inovací, COM(2022) 332 final.
20190605-gb57-17-strategic_framework_for_eit_community_global_outreach_activities.pdf (europa.eu)
CELAC neboli Společenství latinskoamerických a karibských států.
Společné sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě, Nová agenda EU a USA pro globální změnu, JOIN(2020) 22 final.
Společné sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě, EU–Čína – Strategický výhled, JOIN(2019) 5 final.
Patří mezi ně otevřená věda, etika a integrita výzkumu, mobilita výzkumných pracovníků a rovnost žen a mužů ve výzkumu a inovacích.
Do těch patří mj. práva duševního vlastnictví, prenormativní výzkum, posuzování shody a normalizace, přístup k veřejným zakázkám, spravedlivé a transparentní regulační rámce.
Inovační akce jsou akce s vysokou úrovní technologického rozvoje, jež jsou blíže trhu.
Klíčová témata zahrnutá do oblasti působnosti každého partnerství: Odolnost dodavatelského řetězce polovodičů; 5G/6G; Kybernetická bezpečnost; Regulace platforem, dat a umělé inteligence; Digitální obchod; Digitální identita a digitální podpisy; Odstraňování rozdílů v digitálních dovednostech a digitální začlenění.
UfM-Ministerial-Declaration-RI-EN-270622.pdf (ufmsecretariat.org)
Viz: http://www.bluemed-initiative.eu/ , https://bluepartnership.eu/ a PRIMA: partnerství v oblasti výzkumu a inovací ve středomořské oblasti (prima-med.org)
Komise například pokračovala v rozvoji dlouhodobého společného partnerství EU a Africké unie pro výzkum a inovace v oblasti obnovitelných zdrojů energie a rozšířila jeho záběr i na obnovitelný vodík.
Digitální konektivita se zaměřuje na propojení Evropy a Afriky prostřednictvím podmořských kabelů, propojení afrických regionů prostřednictvím páteřních optických kabelů, propojení nepropojených regionů družicovou komunikací a na podporu digitálních inovačních ekosystémů v regionu.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa.
Akční plán k provádění strategického partnerství ASEAN–EU (2023–2027).pdf (europa.eu)
Účast ruských (veřejných nebo s veřejným sektorem spojených) subjektů byla ve 117 případech ukončena především na základě pátého balíčku sankcí, viz článek 5l nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 229, 31.7.2014, s. 1). Tento článek předpokládá některé výjimky, například v oblasti kosmické a jaderné spolupráce. Účast Běloruska v programu Horizont Evropa byla v roce 2022 ukončena v 37 případech na základě Nařízení Rady (EU) 2021/1986 ze dne 15. listopadu 2021, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku .
Microsoft Word – Prohlášení ministrů pro vědu zemí G7 20220613 (bundesregierung.de)
ERA4Ukraine obsahuje přehled všech stávajících akcí na evropské a vnitrostátní úrovni, včetně informací o programu MSCA4Ukraine , nabídek pracovních míst v ERV a informací o programu stipendií JRC-EUI (Evropský univerzitní institut ).
https://www8.cao.go.jp/cstp/kokusaiteki/g7_2023/230513_g7_communique.pdf