V Bruselu dne 12.5.2023

COM(2023) 247 final

ZPRÁVA KOMISE

Výroční zpráva o bezpečnosti činností EU v odvětví ropy a zemního plynu v moři za rok 2021























Obsah

1.    INTRODUCTION    

2.    LEGAL BASIS    

3.    METHODOLOGY AND INFORMATION RECEIVED    

4.    THE EU OFFSHORE OIL AND GAS SECTOR    

4.1 Installations and production    

4.2 Offshore inspections, investigations, enforcement actions and regulatory framework    

5.    INCIDENTS AND SAFETY PERFORMANCE    

6.    CONCLUSIONS    

1.    Úvod

Výroční zprávu o bezpečnosti činností EU v odvětví ropy a zemního plynu v moři zveřejňuje Evropská komise od roku 2016.

Právním základem této zprávy je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU 1 ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES („směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři“). Cílem této zprávy je dosáhnout vysoké úrovně bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři, z níž budou mít užitek:

I.pracovníci,

II.životní prostředí,

III.těžební plošiny a zařízení na moři

IV.hospodářské činnosti, např. rybolov a cestovní ruch.

Směrnice, již provádí členské státy, pomáhá:

I.předcházet závažným haváriím a nehodám;

II.snížit počet nehod,

III.zajistit účinná následná opatření po nehodách a mimořádných událostech, která mají snížit závažnost následků.

Stejně jako minulé zprávy i tato výroční zpráva:

I.poskytuje údaje o počtu a druhu zařízení v EU,

II.informuje o bezpečnostních nehodách v těchto zařízeních,

III.posuzuje výkonnost činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři, pokud jde o bezpečnost.

Zpráva nyní pokrývá období šesti let. Uvádí záznam o úrovni bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři v jednotlivých členských státech.

Tato zpráva vychází z výročních vnitrostátních zpráv a údajů, které členské státy předložily v souladu s požadavky směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři.

V Severním moři a v Atlantském oceánu se nachází 171 zařízení v odvětví ropy a zemního plynu, 164 zařízení je umístěno ve Středozemním moři, osm v Černém moři a čtyři v Baltském moři. V roce 2021 provedly příslušné orgány členských států v rámci svých jurisdikcí inspekci bezpečnosti 248 zařízení v moři. Země neoznámily žádné závažné havárie.

Počet nehod se zvýšil ze 16 v roce 2020 na 26 v roce 2021.

2.    PRÁVNÍ ZÁKLAD

V souladu s článkem 25 směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři musí Komise zveřejňovat výroční zprávu o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a jejich dopadu na životní prostředí. Tato zpráva vychází z jednotlivých výročních zpráv, které musí členské státy předkládat Komisi. Příloha IX bod 3 směrnice stanoví minimální informace, které musí výroční zprávy uvádět:

a) počet, stáří a umístění zařízení;

b) počet a druh provedených inspekcí a šetření, jakož i veškerých donucovacích opatření či rozsudků;

c) nehody, k nimž došlo;

d) veškeré významné změny v regulačním rámci pro činnosti v odvětví ropy a zemního plynu v moři;

e) výkonnost činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři.

Lhůta, ve které musí členské státy požadované informace zveřejňovat a předkládat, je den 1. června následujícího po vykazovaném období (např. 1. června 2022 pro rok 2021).

Členské státy musí při předkládání informací použít vzory stanovené v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 1112/2014 ze dne 13. října 2014 2 . Tyto vzory umožňují:

I.provozovatelům a vlastníkům zařízení v odvětví ropy a zemního plynu v moři sdílet informace o ukazatelích významných rizik;

II.členským státům zveřejnit informace o ukazatelích významných rizik.

Dokument s pokyny 3 obsahuje další konkrétní informace o prováděcím nařízení a vysvětluje, jak vzory pro podávání zpráv používat.

3.    METODIKA A OBDRŽENÉ INFORMACE 

Členské státy musí o bezpečnostních nehodách v odvětví ropy a zemního plynu na moři předložit jasně definované informace a použít pro to dané vzory. Údaje musí obsahovat informace o zařízeních v odvětví ropy a zemního plynu v moři v EU, např. jejich počet, druh, umístění a stáří. Zprávy členských států musí rovněž poskytovat informace o počtu i) provedených inspekcí na moři, vyšetřování a donucovacích opatření; ii) nehod podle kategorií; a iii) zranění.

Pro tuto výroční zprávu Komise použila informace poskytnuté Bulharskem, Chorvatskem, Kyprem, Dánskem, Francií, Německem, Řeckem, Irskem, Itálií, Nizozemskem, Polskem, Rumunskem a Španělskem. Ostatní členské státy nebyly v odvětví ropy a zemního plynu v moři činné nebo nepředložily relevantní informace.

Všechny členské státy vykonávající činnosti v odvětví ropy a zemního plynu v moři prohlásily, že předložily veškeré požadované informace o všech zařízeních.

4.    ODVĚTVÍ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU V MOŘÍCH EU

4.1 Zařízení a těžba

Členské státy vykázaly v roce 2021 ve vodách EU 347 zařízení (viz tabulka 1):

·Většina zařízení v moři 4 se nachází v Severním moři a Atlantiku.

·Přibližně 43 % se nachází v nizozemské části Severního moře (známé jako výlučná ekonomická zóna Nizozemska).

·Ve Středozemním moři je nejaktivnějším členským státem Itálie (40 % všech zařízení ve vodách EU), kterou následuje Chorvatsko.

·V Černém moři má dobře zavedené odvětví těžby ropy a zemního plynu na moři Rumunsko. Bulharsko pokračovalo v průzkumu uhlovodíků na moři, ale má pouze jedno zařízení, a proto těží jen velmi málo ropy a zemního plynu.

·V Baltském moři má zařízení v moři pouze Polsko.


Tabulka 1: Zařízení ke dni 1. ledna 2021: druh zařízení podle regionu a členského státu

Region

Země

Druh zařízení(*)

FMI

NUI

FNP

FPI

Celkem (region/země)

Změna oproti roku 2020

Baltské moře

3

1

0

0

4

--

Polsko

3

1

0

0

4

--

Černé moře

5

3

0

0

8

–1

Bulharsko

0

1

0

0

1

--

Rumunsko

5

2

0

0

7

–1

Středozemní moře

16

146

0

2

164

–1

Chorvatsko

2

17

0

0

19

–1

Řecko

1

1

0

0

2

--

Itálie

12

126

0

2

140

--

Španělsko

1

2

0

0

3

--

Severní moře a Atlantský oceán

55

115

1

0

171

–14

Dánsko

7

11

1

0

19

–11

Německo

1

1

0

0

2

--

Irsko

2

0

0

0

2

--

Nizozemsko

45

103

0

0

148

–3

Celkem (druh zařízení)

79

265

1

2

347

–16

(*) FMI: pevné zařízení s osádkou, FNP: pevné jiné než těžební zařízení, FPI: plovoucí těžební zařízení, NUI: zařízení, které je běžně bez obsluhy.

Více než polovina zařízení v moři byla uvedena do provozu v letech 1980 až 2000; v roce 2021 nebyla uvedena do provozu žádná nová pevná zařízení. Od roku 2010 výrazně klesá výstavba nových těžebních zařízení v regionu Severního moře a Atlantského oceánu.

V Severním moři a Atlantiku se těží přibližně 81 % domácí ropy a zemního plynu v EU (14 710 kilotun ropného ekvivalentu) (viz tabulka 2). Nejvíce zde těží Nizozemsko a Dánsko. Ve Středozemním moři nejvíce těží Itálie a Chorvatsko. V Černém moři je významná pouze těžba Rumunska.

Tabulka 2: Těžba ropy a zemního plynu v moři v EU v kilotunách ropného ekvivalentu (ktoe) v roce 2021

Region

Země

ktoe

Podíl na celkové těžbě v EU v %

změna v % oproti roku 2020

Baltské moře

267

1,5 %

+7,2 %

Polsko

267

1,5 %

+7,2 %

Černé moře

1 051

5,8 %

–10,9 %

Bulharsko

14

0,1 %

–53,9 %

Rumunsko

1 037

5,7 %

–9,7 %

Středozemní moře

2 159

11,9 %

–22,6 %

Chorvatsko

185

1,0 %

–23,2 %

Řecko

63

0,3 %

–35,1 %

Itálie

1902

10,5 %

–21,5 %

Španělsko

9

0,05 %

–70 %

Severní moře a Atlantský oceán

14 710

80,9 %

–6,4 %

Dánsko

4 561

25,1 %

–7,4 %

Německo

854

4,7 %

–4 %

Nizozemsko

9 295

51,1 %

–5,4 %

Celkem

18 187

100 %

–8,8 %

Těžba v Polsku mírně vzrostla, ale ve všech ostatních členských státech, zejména v Bulharsku, Řecku a Chorvatsku, poklesla. Ve srovnání s těžbou v členských státech v roce 2020 došlo v roce 2021 k 9% ztrátě těžby (přibližně 1 754 kilotun ropného ekvivalentu). 

Z celkové těžby v EU měřené v kilotunách ropného ekvivalentu (ktoe) představoval plyn 70 % a ropa pouze 30 %. Nejvýznamnějším producentem ropy bylo Dánsko (3335 ktoe), následovalo Německo (843 ktoe), Itálie (430 ktoe) a Nizozemsko (416 ktoe).

4.2 Inspekce na moři, šetření, donucovací opatření a regulační rámec

Příslušné orgány v členských státech v roce 2021 pravidelně kontrolovaly zařízení v moři v jejich jurisdikci (viz tabulka 3) – čím více zařízení daná země měla, tím více inspekcí bylo obvykle prováděno.

Ve srovnání s rokem 2020 se počet inspekcí zvýšil, stejně jako počet pracovních dní strávených během inspekce na zařízeních a počet kontrolovaných zařízení. Inspektoři strávili na zařízeních mnohem více času než v roce 2020.

Tabulka 3: Inspekce na moři podle regionů a členských států v roce 2021

Region

Země

Inspekce

Počet pracovních dnů na zařízení (bez doby strávené na cestě)

Počet kontrolovaných zařízení

Baltské moře

2

12

5

Polsko

2

12

5

Černé moře

11

54

7

Bulharsko

0

0

0

Rumunsko

11

54

7

Středozemní moře

279

420

179

Chorvatsko

51

51

9

Kypr

1

3

1

Řecko

2

26

2

Itálie

222

339

164

Španělsko

3

1

3

Severní moře a Atlantský oceán

66

163

57

Dánsko

20

87

18

Německo

2

4

1

Irsko

6

42

3

Nizozemsko

38

30

35

Celkem

358

649

248

Článek 18 směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři dává příslušným vnitrostátním orgánům práva a pravomoci týkající se činností a zařízení v jejich jurisdikci. Mezi tyto pravomoci patří právo zakázat provoz a požadovat opatření zajišťující soulad s řízením rizik i bezpečný provoz.

V roce 2021 zahájilo Chorvatsko jedno vyšetřování závažné havárie. V roce 2020 provedly Dánsko a Chorvatsko jedno vyšetřování 5 .

V roce 2021 nepřijal donucovací opatření žádný členský stát. V roce 2020 bylo přijato jediné donucovací opatření, a to ze strany Dánska.

5.    NEHODY A VÝKONNOST V OBLASTI BEZPEČNOSTI 

Provozovatelé a vlastníci zařízení a vnitrostátní orgány musí podat zprávu o havárii nebo situaci vážného nebezpečí (dále jen „událost“). Je však možné, že jednu událost lze zařadit do více než jedné kategorie nehod. Například je třeba u stejné události oznámit dvě kategorie nehod, pokud došlo a) k nechtěnému úniku plynu, který si vyžadoval b) evakuaci pracovníků.

V roce 2021 oznámily členské státy 26 událostí 6 oproti 15 v roce 2020:

-Dánsko – 13 události, ale žádné závažné havárie (8 událostí v roce 2020, včetně 1 závažné havárie).

-Nizozemsko – 11 události, ale žádné závažné havárie (4 události v roce 2020).

-Chorvatsko – 2 události, ale žádné závažné havárie (3 události v roce 2019).

Závažné havárie zahrnují nehody, které by mohly způsobit smrt nebo vážná zranění (i když k nim nedošlo).

Z havárií, k nimž došlo v roce 2021, patřilo 77 % do kategorie neúmyslných úniků zemního plynu a/nebo ropy, 11,5 % se týkalo selhání kritických prvků v oblasti bezpečnosti a životního prostředí a 11,5 % se týkalo ztráty strukturální integrity. Pozitivní je, že nebyly hlášeny žádné srážky plavidel ani nehody vrtulníků a žádná z nehod nevedla ke ztrátám na životech.

Tabulka 4: Nehody podle kategorií (stanovené v příloze IX směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři) v roce 2021

Kategorie

Celkem

Podíl v kategorii celkem

Podíl událostí celkem

a)

Neúmyslné úniky – celkem

20

100 %

76,92 %

Požáry způsobené vznícením ropy/plynu

1

5 %

3,85 %

Exploze způsobené vznícením ropy/plynu

0

0 %

0 %

Nevznícený plyn

6

30 %

23,08 %

Nevznícená ropa

10

50 %

38,46 %

Nebezpečné látky

3

15 %

11,54 %

b)

Ztráta kontroly nad vrtem – celkem

3

100 %

11,54 %

blowout

0

0 %

0 %

blowout/ aktivace systému bezpečnostního uzávěru / diverteru

3

100 %

11,54 %

Selhání ochran vrtu

0

0 %

0 %

c)

Selhání rozhodujícího prvku bezpečnosti a ochrany životního prostředí

3

100 %

11,54 %

d)

Ztráta strukturální integrity – celkem

0

0 %

0 %

Ztráta strukturální integrity

0

0 %

0 %

Ztráta stability/vztlaku

0

0 %

0 %

Selhání udržování polohy

0

0 %

0 %

e)

Srážky plavidel

0

f)

Havárie vrtulníků

0

g)

Havárie s následkem smrti(*)

0

h)

Vážná zranění pěti nebo více osob při jedné havárii

0

i)

Evakuace pracovníků

0

j)

Ekologické nehody

0

Celkem

26

100 %

(*) Pouze v případě, že se týkají závažné havárie.

V EU se celkový počet nehod zvýšil ze 16 v roce 2020 (není zohledněno Spojené království) na 26 v roce 2021 (viz níže). To je téměř rovnocenné roku 2018.

K nárůstu došlo z velké části díky vyššímu počtu neúmyslných úniků ropy i zemního plynu. Mezi lety 2020 a 2021 vzrostl počet nehod zahrnujících ztrátu kontroly nad vrtem z nuly na tři. Pozitivnější je, že v roce 2021 nebyly žádné nehody klasifikovány jako závažné havárie (v roce 2020 to byly dvě).

6.    ZÁVĚRY

V roce 2021 existovalo v EU 347 zařízení pro těžbu ropy a zemního plynu v moři. Úroveň celkové těžby ropy a zemního plynu se snížila ze 19 941 kilotun ropného ekvivalentu v roce 2020 na 18 187 kilotun ropného ekvivalentu v roce 2021. 76 % celkové těžby ropy a zemního plynu v moři v EU připadá na Dánsko a Nizozemsko.

Komise posoudila bezpečnost činností EU v odvětví ropy a zemního plynu v moři na základě informací, které poskytly členské státy v souladu s pravidly prováděcího nařízení o podávání zpráv. Přesnost analýzy Komise se proto odvíjí od přesnosti těchto informací.

V roce 2021 se vnitrostátní orgány dále snažily zajistit vysokou úroveň bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři prostřednictvím inspekcí 248 zařízení (ve srovnání se 141 v roce 2020). Žádná země neoznámila donucovací opatření.

V roce 2021 nedošlo k žádným závažným haváriím, zatímco v roce 2020 došlo ke dvěma. Celkový počet nehod (podle kategorií v tabulce 4) vzrostl ze 16 v roce 2020 na 26 v roce 2021, zejména díky nárůstu počtu nehod v Nizozemsku (ze 4 na 11). Členské státy oznámily 22 zranění a 4 závažná zranění.

Závěrem lze říci, že díky povinným inspekcím a přijatým nápravným opatřením, jak stanoví směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři, práce orgánů členských států opět zajistila bezpečnost činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři.

Aby se tato vysoká úroveň bezpečnosti i nadále zachovala, Komise dále úzce spolupracuje se skupinou orgánů dohledu nad pobřežními vodami Evropské unie (EUOAG). EUOAG prosazuje osvědčené postupy pro bezpečné provádění všech operací a pomáhá vnitrostátním orgánům zastoupeným ve skupině.

(1)

Úř. věst. L 178, 28. června 2013, s. 66.

(2)

Úř. věst. L 302, 22.10.2014, s. 2.

(3)

https://euoag.jrc.ec.europa.eu/files/attachments/2015_11_25_implementing_regulation_guidance_document_final.pdf

(4)

Údaje v kapitole 4.1 se netýkají mobilních vrtných jednotek na moři.

(5)

Dánsko prošetřilo závažnou havárii, zatímco Chorvatsko prošetřilo obavy týkající se bezpečnosti a životního prostředí.

(6)

Na určité události se oznamovací povinnost nevztahuje (např. události nesouvisející s operacemi).