EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 18.4.2023
COM(2023) 206 final
2023/0100(NLE)
Návrh
DOPORUČENÍ RADY
o lepším poskytování digitálních dovedností v rámci vzdělávání a odborné přípravy
{SWD(2023) 205}
EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 18.4.2023
COM(2023) 206 final
2023/0100(NLE)
Návrh
DOPORUČENÍ RADY
o lepším poskytování digitálních dovedností v rámci vzdělávání a odborné přípravy
{SWD(2023) 205}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2022 označila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová za velkou výzvu nedostatek dovedností a navrhla, aby se rok 2023 stal Evropským rokem dovedností 1 .
Přestože digitální transformace je všudypřítomná a technologie se v rostoucí míře stávají součástí každodenního života, mnoha lidem digitální dovednosti potřebné v dnešní společnosti a hospodářství stále chybí 2 . Krize COVID-19 ukázala riziko prohlubujících se nerovností v důsledku nedostatečné úrovně digitálních dovedností 3 . Odhalila též, že pokud technologie nejsou používány rozumně, mohou mít negativní dopad na kvalitu života a duševní zdraví 4 . Průlomový potenciál některých nových technologií, jako je generativní umělá inteligence (AI), jasně ukázal, že digitální dovednosti jsou klíčem k využití příležitostí, které tyto nástroje nabízejí, a současně klíčem k řešení možných rizik. Poptávka po základních digitálních dovednostech roste, napříč odvětvími a profesemi se objevují nové specializované digitální dovednosti 5 , ale specialistů v oboru IKT je nedostatek.
Digitální kompas 6 a Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv 7 vytyčují ambiciózní cíle na podporu členských států při jejich digitální transformaci. Usilují o to, aby nejméně 80 % dospělých osob mělo alespoň základní digitální dovednosti a aby bylo v EU zaměstnáno 20 milionů specialistů v oboru IKT s větším podílem žen. Tyto cíle se odrážejí v rozhodnutí, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030 8 , a doplňuje je cíl stanovený v Evropském prostoru vzdělávání 9 snížit podíl žáků se slabými výsledky v počítačové a informační gramotnosti na méně než 15 %.
Jak je uvedeno v Prohlášení o digitálních právech a zásadách 10 , získávání digitálních dovedností je právem 11 . Digitální kompetencí, která je uznávána jako klíčová kompetence pro celoživotní učení 12 , se rozumí sebejisté, kritické a odpovědné používání digitálních technologií a interakce s nimi při výuce, v práci a při účasti na dění ve společnosti 13 . To platí i pro osobní finance, kde se vlivem větší digitalizace finančních produktů a služeb staly digitální dovednosti nezbytné pro přístup k finančním službám a přijímání informovaných rozhodnutí. Digitální dovednosti rovněž přispívají k odolnosti hospodářství Unie.
Rozvoj digitálních dovedností je jednou z priorit Akčního plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027, který stanoví dlouhodobý přístup Komise k digitální transformaci 14 ve vzdělávání a odborné přípravě. Jeho vize byla podpořena v závěrech Rady o digitálním vzdělávání ve znalostních společnostech Evropy 15 , v němž členské státy vyzvaly Komisi, aby zahájila diskusi o digitální transformaci systémů vzdělávání a odborné přípravy. V projevu o stavu Unie v roce 2021 předsedkyně von der Leyenová zdůraznila, že digitální vzdělávání a dovednosti si žádají pozornost vedoucích představitelů, a zahájila strukturovaný dialog na podporu členských států s integrovaným, soudržným a ambicióznějším přístupem 16 . V závěrech Evropské rady z února 2023 se uvádí, že by měla být přijata ambicióznější opatření k dalšímu rozvoji dovedností, které jsou vyžadovány pro ekologickou a digitální transformaci 17 .
Nástroj pro oživení a odolnost, který je součástí odpovědi EU na pandemii COVID-19, byl navržen jako klíčový nástroj pro urychlení digitální transformace. Národní plány předložené členskými státy zahrnují širokou škálu reforem a investic v oblasti digitálních dovedností, jako jsou například reformy vzdělávacích programů a příležitosti k prohlubování dovedností a změně kvalifikace učitelů, školitelů a pracovních sil 18 . Strukturovaný dialog zároveň potvrdil politický význam, který vlády přikládají nutnosti přijmout koordinovaná opatření. V souvislosti s digitálními dovednostmi v diskusích členských států výrazně dominují tři témata: 1) reformy v prostředí formálního vzdělávání; 2) nové rozsáhlé iniciativy mimo formální vzdělávání; 3) trvalé úsilí o zlepšení sledování, hodnocení a posuzování. Jako obecný požadavek se objevila potřeba většího poradenství a větší podpory v oblasti digitálních dovedností na úrovni EU.
Cílem tohoto návrhu doporučení Rady je podpořit členské státy při řešení výzev souvisejících s rozvojem digitálních dovedností a se schopností systémů vzdělávání a odborné přípravy podporovat jejich poskytování 19 . Návrh uznává důležitost digitálních dovedností pro všechny a zohledňuje všechny úrovně vzdělávání a odborné přípravy a vyzývá k zapojení různých zúčastněných stran. Jeho provádění podpoří plnění cílů na úrovni EU v oblasti digitálních dovedností, včetně toho, že se bude zabývat sociálním a územním rozměrem stávajících nedostatků v oblasti dovedností. Návrh je v souladu s výsledky zprávy Konference o budoucnosti Evropy 20 .
Tato iniciativa doplňuje návrh doporučení Rady o klíčových faktorech umožňujících úspěšné digitální vzdělávání a odbornou přípravu v rámci Akčního plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027.
•Problémy, které bude toto navrhované doporučení Rady řešit
Ve všech členských státech vyvolává velké znepokojení nízká úroveň základních digitálních dovedností a rostoucí potřeba digitálních dovedností na pokročilé i specializované úrovni.
Alespoň základní digitální dovednosti má pouze 54 % osob (ve věku 16–74 let) 21 – oproti cílovým 80 % na úrovni EU. Mezi členskými státy i v rámci jednotlivých zemí existují velké rozdíly, které jsou zaviněny propastí mezi venkovskými oblastmi a městy a velkým vlivem, který mají na úroveň digitálních dovedností věk, socioekonomické zázemí a vzdělání 22 .
Více než třetině pracovních sil v EU chybí digitální dovednosti vyžadované na většině pracovních míst 23 , a to navzdory rostoucí poptávce napříč povoláními, zejména v jiných než technologických odvětvích 24 .
Úroveň digitálních dovedností evropské mládeže (ve věku 16–24 let) je vyšší než u celkové populace (54 %). Přesto mají alespoň základní digitální dovednosti pouze méně než čtyři z pěti mladých lidí (71 %) 25 . V roce 2018 bylo v průměru v členských státech, které se zúčastnily Mezinárodního šetření počítačové a informační gramotnosti (ICILS), přibližně 34 % studentů hodnoceno jako nedostatečně zdatní 26 v oblasti digitálních dovedností (oproti cílové hodnotě 15 %), a to s velkými rozdíly souvisejícími s pohlavím 27 , socioekonomickým zázemím, migračním statusem či romským původem 28 .
Počet zaměstnaných specialistů v oboru IKT (9 milionů v roce 2021) nestačí potřebám trhu práce a je hluboko pod cílovou hodnotou 20 milionů na úrovni EU. Využití legálních migračních kanálů a uznávání dovedností a kvalifikací získaných ve třetích zemích může pomoci přilákat do EU více talentů 29 . V tomto odvětví také panuje výrazná genderová nevyváženost, neboť 81 % zaměstnaných specialistů v oboru IKT tvoří muži 30 . Podpora většího počtu žen v této oblasti má zásadní význam pro řešení problému genderové segregace a nedostatku zaměstnanců.
Probíhající digitální transformace vyžaduje, aby se systémy vzdělávání a odborné přípravy přizpůsobily a reagovaly na vzdělávací potřeby lidí využívajících technologie, které se rychle mění, často převratným způsobem. Dlouhodobé poznatky a nedávné konzultace se zúčastněnými stranami upozorňují na nedostatečné poskytování digitálních dovedností v rámci vzdělávání a odborné přípravy jako na hlavní příčinu nedostatečných výsledků.
Zásadní úlohu při podpoře dětí, aby se staly aktivními občany a účastníky vzdělávání, hraje předškolní vzdělávání a péče. Výzkumy ukazují, že děti se zapojují do práce s digitálními technologiemi od stále útlejšího věku a většinou z domova tím, že kopírují chování dospělých a používají strategii pokusu a omylu, která není bez rizik 31 . Digitálně kompetentní odborníci ve fázi předškolního vzdělávání a péče mohou podporovat děti a jejich rodiny při rozvoji dovedností potřebných pro jejich bezpečnou interakci s technologiemi a zároveň zajišťovat rovné příležitosti.
Ve formálním vzdělávání (primárním a sekundárním) se digitální dovednosti rozvíjejí celou řadou způsobů 32 . Mnoho členských států nedávno změnilo nebo v současné době reviduje své vzdělávací programy: polovina reforem zmíněných ve strukturovaném dialogu je průřezových a přibližně třetinu z nich tvoří zavedení samostatného předmětu do vzdělávacího programu. Nastupující trend se zaměřuje na začlenění výsledků vzdělávání v oblasti informatiky do nižšího i vyššího sekundárního vzdělávání.
Interdisciplinární výuka, při níž se digitální dovednosti vyučují ve většině předmětů, pomáhá zapojit větší počet učitelů a žáků. Trend poskytovat digitální dovednosti v samostatném předmětu, jako je například informatika, potvrzují i nedávné studie, které ukazují různé způsoby realizace s tím, že výuka často začíná na druhém stupni a je zčásti nepovinná, čímž se nedaří oslovit všechny studenty 33 . Některé země zahrnují aspekty digitálních dovedností nebo informatiky do jiného předmětu (např. matematiky nebo přírodních věd), aby se vyhnuly zavedení nového předmětu a zlepšily účinnost své vzdělávací nabídky.
Speciální vzdělávací program pro digitální dovednosti (ať už se jedná o samostatný předmět, nebo o téma začleněné do všech předmětů nebo do jiného předmětu) musí být doplněn plánem, který zajistí, aby mu rozuměli, schvalovali ho, poskytovali, podporovali a hodnotili digitálně kompetentní učitelé. Problémy vznikají se zajišťováním kvalitní výuky, relevantních zdrojů, genderově vyváženého využívání a řádného hodnocení.
V posledních letech bylo vynaloženo velké úsilí na podporu digitální transformace odborného vzdělávání a přípravy (OVP). Tato činnost bude pokračovat v rámci národních plánů na provádění doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě z roku 2020 34 . Mnoho iniciativ se však zaměřuje spíše na využívání technologií pro výuku a učení než na posilování rozvoje digitálních dovedností 35 . Ačkoli jsou oba aspekty důležité, politiky v oblasti OVP mají tendenci seskupovat digitalizaci odvětví a opatření zaměřená na digitální dovednosti účastníků vzdělávání. Důkazy ze studie z roku 2020 ukazují, že v počátečním OVP jsou digitální dovednosti běžně integrovány do všech předmětů a nejsou vyučovány jako samostatný předmět. Navzdory vysoké poptávce po rozvoji specializovaných digitálních dovedností (které by zahrnovaly aspekty informatiky) se odvětví OVP potýká s tím, jak na tyto požadavky reagovat, přičemž existuje výrazný nepoměr napříč jednotlivými kontexty a mezi členskými státy 36 .
Nabídka vysokoškolského vzdělávání musí být jak všeobecná, tak specifická pro dané odvětví 37 . Na univerzitní úrovni se digitální dovednosti rozvíjejí především prostřednictvím programů pro specialisty v oboru IKT, přestože jsou důležité pro všechny profese. V roce 2019 se méně než 5 % mladých lidí rozhodlo zapsat do programů souvisejících s IKT, přičemž účast žen byla nízká 38 . Strukturovaný dialog zdůraznil obavy členských států, ale také úsilí o rozvoj digitálních dovedností v široké škále kurzů vysokoškolského vzdělávání a o zvýšení počtu studentů, kteří si osvojují pokročilé digitální dovednosti, a to zejména žen. Dostupné údaje ukazují, že EU trpí nedostatkem odborných znalostí v oblasti výuky pokročilých digitálních technologií 39 . Vzájemné uznávání kvalifikací mezi členskými státy trpí rozdíly vyplývajícími z relevance a obsahu vzdělávání a odborné přípravy specialistů v oboru IKT, což brzdí mobilitu talentů v oboru IKT. V této souvislosti podporují spolupráci v oblasti akademického uznávání kvalifikací subjekty jako sítě ENIC-NARIC 40 nebo agentury pro zajišťování kvality.
Vzdělávání dospělých je odvětvím, které představuje nejrůznější výzvy. Navzdory významu, který prohlubování dovedností a změna kvalifikace mají, je poskytování digitálních dovedností dospělým stále roztříštěné. I tam, kde existuje nepřeberné množství možností, často chybí regionální nebo celostátní přehled nabízených kurzů. Kromě toho problémy spojené s jeho přístupností vytvářejí další nerovnosti 41 . Tato situace je běžná pro celou oblast vzdělávání dospělých a není specifická pouze pro digitální dovednosti. V tomto ohledu pomáhají s poskytováním flexibilních vzdělávacích příležitostí pro dospělé krátké kurzy vedoucí k získání mikrocertifikátů 42 .
Strukturovaný dialog naznačil, že existuje trend nových rozsáhlých iniciativ v oblasti digitálních dovedností pro znevýhodněné skupiny a nezaměstnané 43 . Většina členských států poukazovala na velké obtíže při zlepšování digitálních dovedností dospělých, které jsou způsobeny nedostatkem finančních prostředků, ale také nedostatkem motivace a dosahu. Některé také uvedly, že společnosti, zejména malé a střední podniky, nemají dostatek finančních a lidských zdrojů na školení svých zaměstnanců a prohlubování jejich dovedností. V některých případech členské státy upozornily na potřebu větší podpory EU pro zvýšení účasti, oslovení zranitelných skupin, rozšíření malých nebo pilotních iniciativ a sledování míry účasti a výsledků. Navzdory hlavnímu cíli EU, kterým je 60 %, zůstává účast dospělých na vzdělávání, včetně digitálních dovedností, ve většině členských států omezená 44 .
Kromě otázek specifických pro dané odvětví existují všeobecné problémy, které se týkají všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy:
–Specializovaní pedagogičtí pracovníci: je obtížné získat, udržet a vyškolit učitele, zejména v oblasti informatiky a dalších specifických nebo pokročilých digitálních oborů. Vývoji brání více faktorů: na tyto oblasti se specializuje jen málo lidí a ty, kteří se specializují, snadno přilákají konkurenčnější nabídky v soukromém sektoru. Programy pro prohlubování dovedností a změnu kvalifikace a stávající podpůrná opatření nestačí k uspokojení potřeb učitelů, zejména pokud jde o specifické nebo pokročilé digitální oblasti.
–Průběh programů 45 : většina členských států sice vypracovala strategie pro digitální dovednosti, ale jen málo z nich zaujalo komplexní přístup k zajištění účelné návaznosti programů na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy. Existují problémy se zajištěním důsledného provádění politik v oblasti digitálních dovedností na všech úrovních a ve všech odvětvích vzdělávání a odborné přípravy.
Členské státy zdůrazňují potřebu podpory EU pro vzájemné učení a výměny v oblasti rozvoje a hodnocení digitálních dovedností v rámci formálního vzdělávání a odborné přípravy i mimo ně. Vyzývají také k výměně názorů na to, jak koordinovat úsilí při řešení nedostatků v digitálních dovednostech, a úlohu Komise vidí ve financování dalšího výzkumu a poskytování technické podpory.
•Cíle navrhovaného doporučení Rady
Cílem návrhu je:
–podporovat kvalitní, inkluzivní a důsledný přístup k rozvoji digitálních dovedností na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy za podpory všech odvětví společnosti a hospodářství,
–umožnit spolupráci mezi členskými státy při podpoře a poskytování kvalitního vzdělávání v oblasti informatiky ve školách,
–podporovat vysokoškolské vzdělávání při rozvoji digitálních dovedností napříč obory, řešit potřebu specializovaných a pokročilých digitálních dovedností, podporovat odborné znalosti při tvorbě víceoborových kurzů v oblasti špičkových technologií,
–podporovat poskytování digitálních dovedností v rámci OVP a u dospělých a zlepšit jeho přístupnost,
–podporovat opatření spojená s certifikací digitálních dovedností a vzájemným uznáváním,
–podporovat nábor, odbornou přípravu a udržení učitelů a školitelů se specializací.
•Mezinárodní rozměr
Návrh vychází z práce na mezinárodní úrovni a doplňuje ji. Přispívá k plnění cílů udržitelného rozvoje OSN do roku 2030 46 , zejména cíle udržitelného rozvoje č. 4 a částečně cílů udržitelného rozvoje č. 5, 8 a 10.
Iniciativa je v souladu s probíhající prací na plánu generálního tajemníka OSN pro digitální spolupráci a s výzvou celosvětového summitu o transformaci vzdělávání k přijetí opatření v oblasti digitálního vzdělávání.
Návrh rovněž přispívá k cílům strategie EU Global Gateway, pokud jde o budování udržitelných a důvěryhodných propojení, která pomohou lidem a planetě.
Při přípravě návrhu byly zohledněny výsledky Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) a její sady nástrojů pro rozvoj a perspektivu v oblasti dovedností. Cíl EU týkající se žáků osmých tříd se slabými výsledky je založen na šetření ICILS, které umožňuje mezinárodní srovnatelnost.
•Nástroje na podporu provádění
Záměrem Komise je zřídit skupinu na vysoké úrovni pro digitální vzdělávání a dovednosti, aby se pokračovalo ve formalizaci neformální koordinace mezi národními koordinátory v rámci strukturovaného dialogu. To by spojilo odborné znalosti ze světa vzdělávání a digitálních technologií a mohlo by to být využito k vypracování pokynů nebo jiných nástrojů, které by usnadnily další vývoj digitálního vzdělávání.
Návrh podpoří:
–pracovní skupina pro digitální vzdělávání: učení, výuka a hodnocení,
–nástroje EU, např. Nástroj pro technickou podporu, a financování EU, např. Erasmus+, Evropský sociální fond plus, Fond pro spravedlivou transformaci, Evropský fond pro regionální rozvoj, program Digitální Evropa, Horizont Evropa a NDICI – Globální Evropa,
–stávající nástroje, platformy a komunity, jako jsou DigComp, evropské centrum digitálního vzdělávání, Evropský týden programování, Koalice/platforma pro digitální dovednosti a pracovní místa, Europass, EPALE, hackathon digitálního vzdělávání, Pakt pro dovednosti,
–kvalitnější podklady a analýza prostřednictvím vzdělávací laboratoře pro investice do kvalitního vzdělávání a odborné přípravy,
–mezinárodní hodnocení digitálních dovedností, jako jsou ICILS, PISA a Program pro mezinárodní hodnocení kompetencí dospělých (PIAAC),
–podávání zpráv a sledování ve strategickém rámci Evropského prostoru vzdělávání (včetně Monitoru vzdělávání a odborné přípravy) a v rámci digitální dekády.
•Doplňkovost s jinými iniciativami
Návrh doplňuje další opatření EU představená:
–ve sdělení o Evropském prostoru vzdělávání 47 ,
–v Akčním plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027 48 ,
–v Evropské agendě dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost 49 ,
Návrh rovněž přispěje k provádění:
–politického programu Digitální dekáda 50 ,
–evropského pilíře sociálních práv a jeho akčního plánu 51 ,
–strategií Unie rovnosti,
–Evropského roku dovedností 52 ,
–Akademie kybernetických dovedností,
–využívání talentů v evropských regionech 53 .
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Tento návrh je v souladu s články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Tento návrh je v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii. Plně respektuje odpovědnost členských států za obsah výuky, organizaci systémů vzdělávání a jejich kulturní a jazykovou rozmanitost, přičemž odráží doplňující a podpůrnou úlohu EU a dobrovolnou povahu evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Iniciativa nenavrhuje žádné rozšíření regulačních pravomocí EU nebo povinných závazků členských států. Jeho evropská přidaná hodnota spočívá ve schopnosti EU mobilizovat politickou angažovanost a podporovat systémy vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím hlavních směrů politiky, společných nástrojů a pomůcek.
•Proporcionalita
Tento návrh je v souladu se zásadou proporcionality stanovenou v čl. 5 odst. 4 SEU. Obsah ani podoba tohoto návrhu nepřesahují to, co je potřebné pro dosažení jeho cílů. Závazky, které členské státy učiní, jsou dobrovolného charakteru a každý členský stát se může svobodně rozhodnout, jaký přístup zvolí.
•Volba nástroje
Aby se přispělo k dosažení cílů uvedených v článcích 165 a 166 Smlouvy o fungování EU, uvedená Smlouva umožňuje přijetí doporučení Radou na návrh Komise.
Doporučení Rady je vhodným nástrojem v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, kde má EU podpůrnou odpovědnost. Doporučení se často používají pro evropská opatření v těchto oblastech.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post a kontroly účelnosti platných právních předpisů
V roce 2024 provede Komise komplexní přezkum Akčního plánu digitálního vzdělávání a posoudí jeho dosah a dopad.
Posouzení příležitostí a výzev, které digitální transformace přináší vzdělávání a odborné přípravě, bylo provedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise, který doprovází Akční plán digitálního vzdělávání na období 2021–2027 54 .
Tento návrh vychází z těchto zjištění a z výsledků strukturovaného dialogu, který poskytl fórum pro diskusi o připravenosti stávajících vnitrostátních rámců a právních předpisů reagovat na potřeby související s digitálním vzděláváním a dovednostmi. Návrh vychází z předchozí práce provedené v rámci digitální dekády, včetně trendů pozorovaných v indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI).
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Návrh se opírá o výsledky otevřené veřejné konzultace uspořádané v roce 2020 k Akčnímu plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027 55 , výsledky strukturovaného dialogu a podněty shromážděné během rozsáhlého konzultačního procesu 56 .
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Návrh se zakládá na:
–výstupech strukturovaného dialogu s členskými státy o digitálním vzdělávání a dovednostech,
–poznatcích získaných při provádění strategického rámce Evropského prostoru vzdělávání a Monitoru vzdělávání a odborné přípravy a sděleních různých pracovních skupin, včetně pracovní skupiny pro digitální vzdělávání: učení, výuka a hodnocení,
–analýze výsledků otevřené veřejné konzultace o Akčním plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027 a doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise,
–celé řadě zpráv a studií na příslušná témata, včetně dopadu krize COVID-19, investic do kvalitního vzdělávání a odborné přípravy a nedostatků v digitálních dovednostech Přezkum literatury a dvě studie poskytly informace o poskytování digitálních dovedností u mladých lidí a dospělých v Evropě 57 ,
–poznatcích a radách založených na důkazech od Evropské sítě odborníků na ekonomiku vzdělávání (EENEE) a odborných skupin pracujících na pokynech, které se týkají boje proti dezinformacím a podpory digitální gramotnosti 58 a etického využívání umělé inteligence a dat ve výuce a vzdělávání 59 ,
–důkazech a podkladech z indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) a Mezinárodního šetření počítačové a informační gramotnosti (ICILS),
–ad hoc analýze zpráv a studií OECD, UNESCO, Rady Evropy, Společného výzkumného střediska, střediska CEDEFOP a sítě Eurydice, jakož i projektech z Nástroje pro technickou podporu.
•Posouzení dopadů
S ohledem na doplňkovou povahu činností vůči iniciativám členských států, dobrovolný charakter navrhovaných činností a rozsah očekávaných dopadů nebylo posouzení dopadů provedeno. Zpracování návrhu vycházelo z předchozích studií, z otevřené veřejné konzultace a z cílených konzultací se zúčastněnými stranami 60 .
•Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Nevztahuje se na tento návrh.
•Základní práva
Tento návrh je v souladu se základními právy a zásadami uznanými Listinou základních práv Evropské unie, zejména s právem na ochranu osobních údajů stanoveným v článku 8, akademickou svobodou stanovenou v článku 13, právem na vzdělání stanoveným v článku 14 a právem na nediskriminaci stanoveným v článku 21 a právem na začlenění osob se zdravotním postižením stanoveným v článku 26. Opatření budou prováděna v souladu s právem Unie na ochranu osobních údajů, zejména v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 61 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Tato iniciativa si nevyžádá další zdroje z rozpočtu EU.
5. OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Na podporu provádění navrhuje Komise ve spolupráci s členskými státy vyvinout činnosti vzájemného učení a identifikaci osvědčených postupů, jakož i výzkum, poradenské materiály, příručky a další konkrétní výsledky založené na důkazech. Komise má v úmyslu podávat zprávy o uplatňování doporučení ve strategickém rámci Evropského prostoru vzdělávání.
•Informativní dokumenty (u směrnic)
Nevztahuje se na tento návrh.
•Shrnutí návrhu doporučení Rady a pracovního dokumentu útvarů Komise
V souladu s Evropským rokem dovedností návrh uznává úlohu, kterou mají digitální dovednosti v kontextu souběžné transformace, pokud jde o aktivní účast ve společnosti, sociální začlenění, rovné příležitosti pro všechny, blahobyt, bezpečnost a územní soudržnost, jakož i zaměstnatelnost, inovace, produktivitu a růst.
V návaznosti na výsledky strukturovaného dialogu a s ohledem na cíle na úrovni EU v oblasti digitálních dovedností se návrh zaměřuje na zlepšení poskytování digitálních dovedností na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné posílením stávajícího úsilí a výzvou k větší spolupráci mezi vzděláváním a odbornou přípravou, soukromým sektorem a občanskou společností.
Navrhuje pokyny a opatření, která mohou členské státy provádět, aby lépe rozvíjely všechny úrovně digitálních dovedností (základní, pokročilé, specializované) v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení. Stanoví rovněž záměr Komise podporovat a doplňovat opatření členských států v této oblasti.
V doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise jsou uvedena stanoviska zúčastněných stran a příklady stávajících důkazů, politik a postupů, které jsou základem navrhovaného doporučení Rady.
2023/0100 (NLE)
Návrh
DOPORUČENÍ RADY
o lepším poskytování digitálních dovedností v rámci vzdělávání a odborné přípravy
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4 a čl. 166 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Digitální dovednosti se staly nutností téměř ve všech odvětvích společnosti a hospodářství a základem sociálního začlenění, kvality života, aktivního občanství, zaměstnatelnosti, produktivity, bezpečnosti a růstu 62 . Všichni občané je potřebují k tomu, aby byli informováni, mohli uplatňovat svá práva, měli přístup k on-line službám, mohli komunikovat a spotřebovávat, vytvářet a šířit digitální obsah.
(2)V závěrech Evropské rady ze dne 9. února 2023 byla zejména zdůrazněna potřeba ambicióznějších opatření pro další rozvoj dovedností potřebných pro ekologickou a digitální transformaci prostřednictvím vzdělávání, odborné přípravy, prohlubování dovedností a změny kvalifikace s cílem řešit problémy nedostatku pracovních sil a transformaci pracovních míst, a to i v souvislosti se socioekonomickými a demografickými výzvami 63 .
(3)V návaznosti na oznámení předsedkyně Evropské komise o vyhlášení roku 2023 Evropským rokem dovedností 64 bylo dosaženo politické dohody mezi Evropským parlamentem a členskými státy o návrhu Komise spolupracovat na další podpoře rozvoje dovedností 65 .
(4)Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu z roku 2022 66 stanoví, jak by se evropské hodnoty a základní práva měly uplatňovat v digitálním světě. V prohlášení se mimo jiné uvádí, že středobodem digitální transformace jsou lidé, že digitální transformace by měla přispívat ke spravedlivé společnosti a ekonomice a že každý má právo získat digitální dovednosti.
(5)Význam digitálních dovedností je uznán také v první zásadě evropského pilíře sociálních práv 67 . V této souvislosti byly systémy vzdělávání a odborné přípravy vyzvány, aby podporovaly rozvoj digitálních dovedností všech občanů. Tuto potřebu řeší také neformální poskytovatelé, kteří podporují bohatou a rozmanitou nabídku vzdělávání pro mladé lidi a dospělé.
(6)Strategie Unie rovnosti 68 zdůrazňují důležitou roli kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy pro dosažení pokroku na cestě k Unii rovnosti pro všechny bez ohledu na pohlaví, rasový nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci. Je třeba přijmout opatření, aby se to stalo skutečností a aby byla překonána digitální propast, zejména pro zranitelné a socioekonomicky znevýhodněné skupiny, lidi žijící ve venkovských a vzdálených regionech a osoby se zdravotním postižením.
(7)Sdělení Komise o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 69 nastiňuje vizi budování systémů vzdělávání a odborné přípravy, které budou odolnější a inkluzivnější.
(8)V rámci této vize je v Akčním plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027 70 stanoven přístup Evropy ke vzdělávání v digitálním věku a rozvoj digitálních dovedností je považován za strategickou prioritu. Plán uvádí, že důkladné pochopení digitálního světa by mělo být součástí formálního i neformálního vzdělávání. To je důležité zejména v souvislosti s probíhající digitální transformací a dopadem nastupujících digitálních nástrojů, založených například na systémech generativní umělé inteligence. Z toho vyplývá potřeba, aby vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy připravovaly lidi na zdravé, bezpečné a smysluplné využívání technologií.
(9)Předsedkyně Evropské komise ve svém projevu o stavu Unie v roce 2021 vyzvala nejvyšší představitele, aby věnovali pozornost digitálnímu vzdělávání a dovednostem, což vedlo k zahájení strukturovaného dialogu o digitálním vzdělávání a dovednostech 71 . V roce 2022 členské státy nominovaly své zástupce do skupiny národních koordinátorů na vysoké úrovni pro strukturovaný dialog, s mandátem zastupovat příslušné resorty v jejich zemích odpovědné za různé aspekty digitálního vzdělávání, odborné přípravy a dovedností (včetně vzdělávání, práce, digitálních technologií, průmyslu a financí). Výsledky strukturovaného dialogu ukázaly, že členské státy potřebují větší vedení, podporu a spolupráci, aby posílily rozvoj digitálních dovedností a zlepšily jejich poskytování v rámci celoživotního učení. Hodnotná práce této skupiny by měla pokračovat i v budoucnu.
(10)Doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení 72 zahrnuje jako jednu z osmi klíčových kompetencí pro celoživotní učení sebejisté, kritické a odpovědné používání digitálních technologií a interakci s nimi. Rámec digitálních kompetencí pro občany (DigComp) 73 stanoví klíčové prvky digitálních kompetencí v pěti vzájemně propojených oblastech s různými úrovněmi pokročilosti. Rámec používají poskytovatelé vzdělávání, odborné přípravy a certifikace jako referenční materiál pro rozvoj a hodnocení digitálních dovedností.
(11)Význam digitálních dovedností pro společnost a zaměstnatelnost je podpořen řadou cílů týkajících se úrovně dosažených digitálních dovedností. Usnesením Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) 74 se Rada zavázala k plnění cíle na úrovni Unie týkajícího se digitálních dovedností mladých lidí se záměrem snížit do roku 2030 počet žáků se slabými výsledky na méně než 15 %. Evropská agenda dovedností 75 navrhuje podporovat rozvoj digitálních dovedností a dosáhnout cíle, podle kterého by 70 % dospělých ve věku 16–74 let mělo mít do roku 2025 alespoň základní digitální dovednosti. Politický program Digitální dekáda 76 zahrnuje závazek spolupracovat v zájmu dosažení cíle mít obyvatelstvo s digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikované odborníky v oblasti digitálních technologií, kde nejméně 80 % osob ve věku 16–74 let má alespoň základní digitální dovednosti a v Unii je zaměstnáno nejméně 20 milionů specialistů v oboru IKT, přičemž je podporován přístup žen k tomuto oboru a zvyšován počet absolventů tohoto oboru.
(12)Dostupné údaje však ukazují, že v průměru bylo napříč členskými státy, které se zúčastnily Mezinárodního šetření počítačové a informační gramotnosti, přibližně 34 % žáků osmých tříd hodnoceno v roce 2018 jako žáci se slabými výsledky v oblasti digitálních dovedností 77 (oproti cílové hodnotě 15 %). V roce 2021 mělo v Unii pouze 54 % osob ve věku 16–74 let alespoň základní digitální dovednosti 78 , více než polovina společností v Unii hlásila potíže s obsazováním řady volných pracovních míst pro specialisty v oboru IKT 79 a v celé Unii pracovalo v oboru IKT pouze 9 milionů specialistů 80 . V profesích souvisejících s IKT tvoří muži 81 % z celkového počtu pracovníků 81 . Údaje potvrzují potřebu další podpory rozvoje digitálních dovedností, včetně řešení propasti mezi venkovskými oblastmi a městy a velkého vlivu, který mají na úroveň digitálních dovedností věk, socioekonomické zázemí a vzdělání.
(13)Je zapotřebí vyvíjet úsilí u základních i pokročilých digitálních dovedností. V této souvislosti je v Novém evropském programu inovací 82 zdůrazněna potřeba zaměřit se na rozvoj talentů v oblasti deep tech technologií. Za tímto účelem byl Evropský inovační a technologický institut pověřen koordinací iniciativy Deep Tech Talent 83 , jejímž cílem je do roku 2025 vyškolit ve všech členských státech milion talentů v oblasti deep tech. Mezi další strategické iniciativy patří Akademie kybernetických dovedností, zastřešující nástroj, jehož cílem je zvýšit počet odborníků na kybernetickou bezpečnost v Evropě 84 .
(14)Subjekty jako sítě ENIC-NARIC 85 a agentury pro zajišťování kvality podporují spolupráci při uznávání kvalifikací, která usnadňuje mobilitu, kariérní příležitosti a další vzdělávání. Ačkoli již byly vypracovány a výborem CEN/CENELEC přijaty 86 normy pro profese v oboru IKT, které zahrnují všechna odvětví IKT a dobře zavedený soubor znalostí, je zapotřebí dalšího úsilí k tomu, aby byla do digitálního odvětví přilákána větší a rozmanitější skupina talentů. Jak je uvedeno v balíčku z roku 2022 týkajícím se dovedností a talentů 87 , vysoce kvalifikovaní pracovníci ze třetích zemí hrají zásadní roli při posilování konkurenceschopnosti Unie. V této souvislosti je třeba přijmout opatření, aby byla plně využita směrnice o modré kartě 88 , která byla přijata v roce 2021. Směrnice usnadňuje vysoce kvalifikovaným migrantům vstup na trh práce v EU mimo jiné tím, že usnadňuje uznávání jejich odborných dovedností. Kromě toho Komise společně se zainteresovanými členskými státy vstupuje do talentových partnerství s klíčovými partnerskými zeměmi 89 . Tato partnerství kombinují přímou podporu programů mobility s budováním kapacit a investicemi do lidského kapitálu. Talentová partnerství jsou otevřena všem úrovním dovedností a mohou se týkat různých odvětví trhu práce, například IKT.
(15)Strategie EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 90 zdůrazňuje význam odstraňování genderových rozdílů a boje proti genderovým stereotypům a genderové předpojatosti. Stereotypní očekávání založená na pevně daných normách pro ženy i muže a dívky i chlapce omezují jejich ambice při volbě studijního oboru nebo odborné přípravy a při výkonu profesní kariéry v digitálním odvětví. To následně ovlivňuje navrhování digitálních produktů, v nichž nemusí být dostatečně zohledněny potřeby nebo specifické vlastnosti žen a dívek. V souladu s prohlášením o závazku týkajícím se žen v digitálním odvětví 91 je třeba přijmout opatření k dosažení rovného zapojení napříč sektory, a zejména v digitální oblasti.
(16)Závěry Rady o boji proti krizi COVID-19 v oblasti vzdělávání a odborné přípravy 92 vyzývají členské státy, aby prozkoumaly možnosti inovací, rychlejší digitální transformace a dalšího rozvoje digitálních dovedností. Závěry Rady o digitálním vzdělávání ve znalostních společnostech Evropy 93 vyzývají k digitálnímu vzdělávání, které zahrnuje sdělovací prostředky, digitální a datovou gramotnost, kritické myšlení a boj proti zavádějícím informacím a dezinformacím, nenávistným a škodlivým verbálním projevům, kyberšikaně a závislostem. Závěry Rady o podpoře well-beingu v digitálním vzdělávání 94 dále poukazují na potřebu zohlednit klíčovou roli, kterou hrají digitální dovednosti pro zajištění kvality života všech účastníků procesu výuky a učení.
(17)Národní plány pro oživení a odolnost ukazují politický impuls členských států pro další rozvoj digitálních dovedností účastníků vzdělávání, učitelů a pracovních sil a pro zajištění odpovídajícího právního rámce a potřebného vybavení a infrastruktury 95 . V této souvislosti je nanejvýš důležité, aby členské státy pokračovaly v efektivním a účinném provádění svých národních plánů, včetně řešení potřeby strategicky se zabývat rozvojem digitálních dovedností.
(18)V oblasti vzdělávání a odborné přípravy zajišťují rozvoj digitálních dovedností různé přístupy a každá úroveň vzdělávání a odborné přípravy čelí různým výzvám. Doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče 96 zdůrazňuje význam předškolního vzdělávání a péče pro podporu rozvoje dětí a snižování socioekonomických a územních nerovností a podporu rodičů, zejména žen, při (opětovném) začleňování do trhu práce. Jak je uvedeno v doporučení Rady, kterým se zavádí evropská záruka pro děti 97 , jsou členské státy vyzývány, aby dětem ohroženým chudobou nebo sociálním vyloučením zaručily účinný a bezplatný přístup k vzdělávání, a jak je zmíněno ve Strategii EU pro práva dítěte 98 , patří sem i zajištění toho, aby se děti mohly bezpečně pohybovat v digitálním prostředí. Vzhledem k tomu, že děti se s digitálními technologiemi setkávají od stále útlejšího věku a většinou doma 99 , hrají digitálně kompetentní učitelé v předškolním vzdělávání a péči klíčovou úlohu při podpoře rodin a malých dětí, pokud jde o lepší pochopení příležitostí a rizik digitálního světa rovnějším a inkluzivnějším způsobem. V této souvislosti je obzvláště důležité předvídat zneužívání umělé inteligence a dalších nastupujících technologií účastníky vzdělávání a bojovat proti němu, a to tím, že se bude dbát na správné pochopení těchto technologií a bude se vysvětlovat, jak bezpečně využívat jejich potenciál.
(19)Doporučení Rady o cestách ke školnímu úspěchu 100 se zaměřuje na zvýšení inkluzivnosti a pohody ve školách, zatímco doporučení Rady o metodách kombinovaného učení v zájmu vysoce kvalitního a inkluzivního primárního a sekundárního vzdělávání 101 konkrétně vyzývá k úsilí o posílení rozvoje digitálních dovedností účastníků vzdělávání a učitelů s ohledem na digitální propast a rozdíly v digitálních dovednostech žen a mužů. V této souvislosti strukturovaný dialog potvrdil, že v primárním a sekundárním vzdělávání se digitální dovednosti rozvíjejí kombinací přístupů 102 a že mnoho členských států reviduje své vzdělávací programy v zájmu lepší podpory digitální dovednosti (jako samostatný předmět i jako součást jiných předmětů nebo napříč předměty). Nastupujícím trendem je zavádění informatiky 103 (také označované jako výpočetní věda nebo informatické myšlení) jako samostatného předmětu nebo předmětu začleněného do stávajícího základního vzdělávacího programu, jako je matematika nebo přírodní vědy. Bez ohledu na volbu vzdělávacího programu je nutné podporovat kvalitní vzdělávání v oblasti informatiky, podpořené výukovými metodami vhodnými pro daný věk a vývoj, kvalitními zdroji, genderově vyváženým využíváním, zastoupením a řádným hodnocením 104 .
(20)Doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost 105 navrhuje obnovenou unijní politickou vizi pro odborné vzdělávání a přípravu včetně významného úsilí o jeho digitalizaci. Závěry Evropské rady ze dne 8. prosince 2022 106 vyzývají členské státy, aby podporovaly odborné vzdělávání a přípravu osob se zdravotním postižením. Z analýzy národních plánů provádění doporučení a prohlášení z Osnabrücku 107 vyplývá, že více než polovina členských států má v plánu začlenit digitální dovednosti a kompetence do výukových plánů odborného vzdělávání a přípravy. Je však nutné dále podporovat excelenci v rozvoji digitálních dovedností všech studentů OVP.
(21)Sdělení o evropské strategii pro univerzity 108 vybízí vysokoškolské instituce, aby přijaly celoinstitucionální přístup s nabídkou vzdělávání, která se zaměřuje na specialisty v oboru IKT a poskytuje digitální dovednosti ve vzdělávacích programech specifických pro dané odvětví. Jak je uvedeno v doporučení Rady o učení v zájmu ekologické transformace a udržitelného rozvoje 109 , týká se to jak zelených, tak digitálních dovedností. Iniciativa „Evropské univerzity“ 110 , která plní pilotní úlohu v oblasti hluboké institucionální a nadnárodní spolupráce, je silným hnacím prvkem rozvoje inovativního učení v oblasti digitálních dovedností a přispívá k urychlení digitální transformace odvětví vysokoškolského vzdělávání. Poučení z těchto zkušeností je klíčové pro řešení nedostatku odborných znalostí, které Evropa vykazuje v oblasti výuky pokročilých digitálních technologií (jako je umělá inteligence, kybernetická bezpečnost a vysoce výkonná výpočetní technika), a pro začlenění těchto technologií do vysokoškolských vzdělávacích programů a do specializovaných kurzů 111 .
(22)Doporučení Rady o evropském přístupu k mikrocertifikátům pro celoživotní učení a zaměstnatelnost 112 stanoví rámec na podporu poskytování flexibilních a dostupných vzdělávacích příležitostí pro různé studenty, včetně mladých lidí a účastníků celoživotního vzdělávání, který je třeba využít k řešení současných potřeb týkajících se učení v oblasti digitálních dovedností.
(23)Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv 113 navrhuje jasné cíle pro účast dospělých na odborné přípravě (60 % do roku 2030), včetně digitálních dovedností. Usnesení Rady o novém evropském programu pro vzdělávání dospělých na období 2021–2030 114 identifikuje potřebu podporovat dovednosti spojené s digitální transformací a doporučení Rady o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé 115 označuje digitální dovednosti za jednu ze tří základních dovedností, které by měli rozvíjet všichni dospělí. Navzdory pozornosti na úrovni politiky je účast dospělých na odborné přípravě včetně digitálních dovedností nízká a poskytování digitálních dovedností dospělým je rozptýlené a nerovnoměrné 116 . Členské státy se to snaží řešit prostřednictvím stávajících a nových iniciativ obsažených v plánech pro oživení a odolnost a zapojením různých zúčastněných stran, jako je sociální, dobrovolnický a nevládní odvětví. Individuální vzdělávací účty 117 stanovené v doporučení Rady podporují zvýšení počtu osob, které se každoročně účastní odborné přípravy, pomocí kombinace pobídek, včetně finanční motivace.
(24)Společnosti hrají zásadní roli při prohlubování dovedností a změně kvalifikace svých zaměstnanců, ale existují mezi nimi velké rozdíly. Pouze malá část malých a středních podniků (20,9 %) poskytla všem svým zaměstnancům školení ke zvýšení jejich dovedností v oblasti IKT, zatímco ve velkých společnostech to bylo 69,5 % 118 . Pakt pro dovednosti 119 vyzývá podniky, sociální partnery a veřejné organizace, aby spojili své síly a podnikli konkrétní kroky k prohlubování dovedností a změně kvalifikace pracovní síly v celé Unii. Kromě toho Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa sdružuje členské státy, společnosti, sociální partnery, neziskové organizace a poskytovatele vzdělávání za účelem podniknutí kroků k řešení nedostatku digitálních dovedností v Evropě 120 . V této souvislosti bylo v Akčním plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027 navrženo vytvoření evropského osvědčení o digitálních dovednostech, které by zvýšilo transparentnost a uznávání osvědčení o digitálních dovednostech.
(25)Většina členských států sice vypracovala strategie pro digitální dovednosti, ale jen málo z nich zaujalo komplexní přístup k postupu programů jednotlivými úrovněmi vzdělávání a odborné přípravy 121 . Nedávná zpráva Komise o investicích do kvality vzdělávání a odborné přípravy 122 zdůrazňuje potřebu hodnocení dopadů různých programů na výsledky učení účastníků vzdělávání. Tento problém je všeobecný a týká se stejnou měrou i digitálních dovedností, přičemž pouze několik členských států provádí pravidelné sledování a hodnocení.
(26)Závěry Rady o evropských učitelích a školitelích pro budoucnost 123 zdůrazňují, že učitelé jsou hnací sílou, která musí být více zapojena do formulace politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, která ale potřebuje také podporu komplexního přístupu ke svému počátečnímu vzdělání, úvodnímu zaškolení a dalšímu profesnímu rozvoji. Právě v oblasti digitálních kompetencí pociťuje většina učitelů silnou potřebu profesního rozvoje 124 . Strukturovaný dialog navíc poukazuje na výzvy, jimž většina členských států čelí při náboru, udržení a přípravě učitelů, zejména v oblasti informatiky (pro primární/sekundární vzdělávání a OVP) nebo v jiných specifických/pokročilých digitálních oblastech (pro vysokoškolské vzdělávání).
(27)Cílem pedagogických akademií Erasmus+ 125 je podporovat kompetentní, motivované a vysoce kvalifikované učitele, školitele, další pracovníky ve výchově a vzdělávání a vedoucí pracovníky škol a podporovat jejich další profesní rozvoj, včetně oblasti digitálních dovedností. Mezi nedávné relevantní iniciativy patří pokyny pro učitele a další pracovníky ve výchově a vzdělávání, které se týkají boje proti dezinformacím a podpory digitální gramotnosti prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy 126 , a etické pokyny pro využívání umělé inteligence a dat ve výuce a vzdělávání pro pedagogy 127 . Tyto dva soubory pokynů je třeba dále propagovat, aby pomáhaly učitelům zabývajícím se specifickými aspekty digitálních technologií a rozvoje digitálních dovedností, zejména v kontextu naléhavých sociálních otázek.
(28)Cílem různých iniciativ členských států a Komise, například Evropského týdne programování 128 a hackathonu digitálního vzdělávání 129 , je podpořit zapojení zúčastněných stran a inovace na místní úrovni v oblasti digitálního vzdělávání a dovedností. Podobně Evropská strategie pro lepší internet pro děti (BIK+) 130 podporuje zapojení zúčastněných stran, mimo jiné prostřednictvím sítě center bezpečnějšího internetu 131 , s cílem vytvořit bezpečnější internet pro děti. Tyto iniciativy podporují rozvoj digitálních dovedností v neformálním odvětví a měly by být dále propagovány jako prostředek podpory rozvoje digitálních dovedností.
(29)Toto doporučení plně respektuje zásadu subsidiarity a proporcionality. O způsobu provedení doporučení rozhodnou členské státy podle své vnitrostátní situace,
DOPORUČUJE ČLENSKÝM STÁTŮM:
1.Dohodnout se prostřednictvím meziresortní spolupráce a společně s klíčovými zúčastněnými stranami na národní strategii pro digitální vzdělávání a dovednosti, která bude vypracována nebo aktualizována v souladu se zásadami tohoto doporučení, a sledovat její účinnost a dopad. Členské státy by zejména měly:
1.1stanovit národní cíle pro poskytování digitálních dovedností a zajistit jejich pravidelný přezkum a aktualizaci;
1.2sladit národní cíle uvedené v bodě 1.1 se strategickými prioritami Akčního plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027 a zohlednit tyto národní cíle v národních plánech, které mají členské státy přijmout v souladu s politickým programem Digitální dekáda 2030;
1.3určit „prioritní nebo těžko dostupné skupiny“ 132 a zavést vhodná opatření k usnadnění jejich účasti s ohledem na rozdíly v dostupnosti a územní 133 a socioekonomické rozdíly v digitálních dovednostech;
1.4zajistit jednotný přístup k poskytování digitálních dovedností ve všech odvětvích a na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy tím, že bude postupně strukturováno od předškolního vzdělávání a péče přes primární, sekundární a odborné vzdělávání a přípravu (OVP) až po vysokoškolské vzdělávání a vzdělávání dospělých, a to v úzké konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami a sociálními partnery, kteří dosáhnou společné dohody o klíčových aspektech, jež je třeba zahrnout do rozvoje digitálních dovedností pro konkrétní věkové skupiny a odvětví vzdělávání;
1.5vypracovat konkrétní a ucelený přístup, který se bude zabývat celým spektrem digitálních dovedností, od základních až po pokročilé digitální dovednosti ve všech odvětvích trhu práce, včetně odborníků v oboru IKT;
1.6zajistit relevantní a metodicky správné sledování, hodnocení a posuzování vzdělávacích iniciativ a školicích programů v oblasti digitálních dovedností na místní, regionální a vnitrostátní úrovni s cílem prokázat a zlepšit účinnost a kvalitu přijatých opatření;
1.7přispívat ke vzájemnému učení, výměně postupů a koordinaci, a to i napříč odvětvími politik, na evropské a celosvětové úrovni, s cílem nalézt společná řešení pro výzvy, které se týkají různých kontinentů, států a regionů.
2.Začínat s orientací účastníků vzdělávání v digitálním světě včas a nabízet jim rovné příležitosti k rozvoji digitálních dovedností. Členské státy by zejména měly:
2.1v souladu s celkovými prioritami předškolního vzdělávání a péče zajistit, aby se žákům předškolního věku a zejména jejich rodičům, opatrovníkům a rodinám dostalo podpory při rozvoji digitálních dovedností a aby si byli vědomi příležitostí a rizik, která s sebou digitalizace přináší, a lépe jim rozuměli;
2.2využívat činnosti odpovídající věku a vývoji, například v předškolním vzdělávání a péči pomocí digitálního vzdělávání bez připojení 134 a prostřednictvím učení digitálních dovedností formou hry 135 ;
2.3dále posilovat poskytování digitálních dovedností v rámci primárního a sekundárního vzdělávání, včetně OVP. Zvláštní pozornost by měla být věnována poskytování dovedností potřebných k tomu, aby bylo možné náležité porozumění a smysluplná, zdravá, bezpečná a udržitelná interakce s digitálními technologiemi, včetně systémů generativní umělé inteligence.
3.Rozšířit interdisciplinární přístup (tj. digitální dovednosti vyučované průřezově v různých předmětech) a zlepšit jeho hodnocení a odbornou přípravu učitelů. Členské státy by zejména měly:
3.1podporovat interdisciplinární přístupy k poskytování digitálních dovedností v rámci formálního vzdělávání (předškolní vzdělávání a péče, primární a sekundární vzdělávání, včetně OVP);
3.2zajistit interdisciplinární hodnocení digitálních dovedností srovnatelnými prostředky jako u ostatních základních dovedností, a to alespoň na konci každého cyklu primárního a sekundárního vzdělávání a OVP (sumativní hodnocení);
3.3v souladu s návrhem doporučení Rady o klíčových faktorech umožňujících úspěšné digitální vzdělávání a odbornou přípravu řešit překážky interdisciplinárního přístupu poskytováním kvalitní odborné přípravy v oblasti využívání digitálních technologií pro účely výuky a učení (digitální pedagogika) v rámci počáteční odborné přípravy učitelů a školitelů a jejich trvalého profesního rozvoje;
3.4přijmout rozsáhlejší opatření k odstranění genderové propasti v úrovni digitálních dovedností mezi učitelkami a učiteli;
3.5podporovat uplatňování pokynů pro učitele a další pracovníky ve výchově a vzdělávání, které se týkají boje proti dezinformacím a podpory digitální gramotnosti prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy 136 a souboru nástrojů, jak poznat a potírat dezinformace 137 , jakož i pokynů pro etické využívání umělé inteligence a dat ve výuce a vzdělávání 138 ve třídách.
4.Podporovat vysoce kvalitní výuku informatiky ve škole. Členské státy by zejména měly:
4.1spolupracovat na úrovni EU při tvorbě, provádění a hodnocení vzdělávacích programů;
4.2od začátku povinné školní docházky zajistit, aby všichni žáci měli možnost rozvíjet své digitální dovednosti tím, že se seznámí se základními prvky informatiky;
4.3zvážit zřízení samostatného předmětu informatika, který by poskytoval cílenější vzdělávání a odbornou přípravu s jasnými cíli, vyhrazeným časem a strukturovaným hodnocením;
4.4zajistit, aby výuku a učení informatiky podporovali kvalifikovaní a specializovaní učitelé s přístupem ke kvalitním a dostupným výukovým zdrojům a s ohledem na velikost školy a vhodné hodnocení výsledků učení;
4.5podporovat rozmanitost a genderově vyvážené využívání a omezit případné stereotypy ve výuce a učení informatiky; To by mělo být podpořeno výzkumem, který by se zabýval jednak kulturními, socioekonomickými a institucionálními překážkami, jež dívkám brání v ambicích a přístupu k digitálnímu odvětví (včetně dívek z menšinového rasového nebo etnického prostředí), a jednak dopadem učebnic a dalších zdrojů, které vyučují digitální předměty inkluzivnějším způsobem;
4.6využívat příležitosti k rozvoji kvalitních pedagogických konceptů v oblasti informatiky, které nabízejí pedagogické akademie Erasmus+;
4.7povzbuzovat všechny školy, zejména ty, které vyučují obtížně dostupné skupiny, aby se zúčastnily Evropského týdne programování jako nástroje k prolomení ledů, a snížily tak překážky pro začlenění prvků souvisejících s informatikou (jako je programování) do každodenní výuky inovativním a poutavým způsobem. Tato účast by měla být využita k podpoře nových školních nebo místních/regionálních strategií a politik;
4.8usnadnit školám přístup k hackathonu digitálního vzdělávání a účast na něm a propojit výuku a učení informatiky s praktickými, inovativními řešeními digitálního vzdělávání.
5.Zavést a zlepšit opatření pro nábor a školení učitelů se specializací na informatiku a pokročilé digitální technologie. Členské státy by zejména měly:
5.1navázat na probíhající iniciativy, jako je Pakt pro dovednosti a Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa, a podpořit tak obousměrnou výměnu a spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a institucemi odborné přípravy a soukromým sektorem 139 , aby:
5.1.1odborníci pracující v digitálním odvětví (například v oblasti informatiky) mohli podporovat učitele ve třídách na prvním nebo druhém stupni (včetně OVP) a
5.1.2učitelé se specializací mohli získat specifické dovednosti v oblasti informatiky a konkrétních oblastí digitálních technologií (např. umělá inteligence, kybernetická bezpečnost);
5.2přezkoumat nabídku dalšího profesního rozvoje v oblasti digitálních dovedností pro učitele se specializací vytvořením specifických vzdělávacích příležitostí, které umožní další profesionalizaci v oblasti informatiky, včetně využití mikrocertifikátů a individuálních vzdělávacích účtů.
6.Zajistit rozvoj pokročilých a specializovaných digitálních dovedností v odborném vzdělávání a přípravě, včetně odvětví deep tech a dalších klíčových oblastí kapacit. Členské státy by zejména měly:
6.1posílit poskytování digitálních dovedností a usnadnit účastníkům vzdělávání (v rámci počátečního i dalšího OVP) přístup k získání pokročilých a specializovaných digitálních dovedností, které jsou stále více vyžadovány pro mnoho profesních profilů, a to i prostřednictvím učení na pracovišti a učňovských stáží, mezioborových programů nebo krátkodobých kurzů vedoucích k získání mikrocertifikátů;
6.2rozšířit odborné programy v oblastech, jako je umělá inteligence, kybernetická bezpečnost a vývoj softwaru, a v souladu s potřebami trhu práce přilákat více účastníků vzdělávání, aby si tyto programy vybrali. Spolupracovat na úrovni EU při tvorbě, provádění a hodnocení vzdělávacích programů;
6.3podporovat účastníky OVP při získávání digitálních dovedností potřebných k využívání imerzivních technologií, jako je virtuální realita, rozšířená realita, simulace a hry, jakož i adaptivní učení.
7.Podporovat rozvoj široké škály digitálních dovedností ve vysokoškolském vzdělávání a řešit přetrvávající a vznikající nesoulad v oblasti digitálních dovedností. Členské státy by zejména měly:
7.1spolupracovat na úrovni EU při tvorbě, provádění a hodnocení vzdělávacích programů a vybízet vysokoškolské instituce k podpoře poskytování digitálních dovedností, které jsou obecné i specifické pro dané odvětví. To by mělo zahrnovat:
7.1.1kurzy digitálních dovedností na různých úrovních a v různých oborech s cílem rozšířit jejich poskytování všem studentům bez ohledu na odvětví jejich profesní kariéry;
7.1.2flexibilní, přizpůsobené a digitálně přístupné vzdělávací příležitosti v oblasti pokročilých a specializovaných digitálních dovedností, včetně krátkých kurzů vedoucích k získání mikrocertifikátů;
7.2usnadnit výměny mezi průmyslem nebo profesními skupinami a vysokoškolskými institucemi za účelem rozvoje mezioborových kurzů a dalšího začlenění pokročilých a specializovaných kurzů digitálních dovedností na všech stupních;
7.3poskytnout průmyslu, včetně malých a středních podniků, vhodné pobídky, aby pomáhal vysokoškolským institucím při navrhování a provádění programů, které odpovídají specifickým potřebám trhu práce;
7.4zajistit kvalitu a uznávání kvalifikací a mikrocertifikátů (v souladu s evropským přístupem k mikrocertifikátům);
7.5odměňovat a oceňovat úsilí pedagogických pracovníků a vysokoškolských institucí o intenzivnější poskytování digitálních dovedností všem studentům. Podporovat, propagovat a odměňovat mobilitu pedagogických pracovníků mezi vysokoškolskými institucemi a případně mezi akademickou obcí a soukromým sektorem;
7.6podporovat vysokoškolské instituce k motivování studentů, zejména žen, k zápisu a absolvování studia zaměřeného na rozvoj pokročilých dovedností v řadě digitálních oblastí (např. hardware, software, digitální design, digitální integrace, datová věda, umělá inteligence nebo kybernetická bezpečnost) a podporovat duální studia, v nichž jsou digitální dovednosti propojeny s jiným oborem.
8.Podporovat rozvoj digitálních dovedností dospělých a nabízely rovné příležitosti. Členské státy by zejména měly:
8.1začlenit možnosti ke získávání digitálních dovedností do celého systému vzdělávání dospělých, například jejich začleněním do národních strategií v oblasti dovedností. Zajistit odpovídající pozornost a podporu provádění opatření na všech úrovních digitálních dovedností;
8.2podporovat partnerství veřejného a soukromého sektoru, a to i mezi subjekty, jako jsou sociální partneři, vnitrostátní a místní orgány, místní školy a komunitní centra, průmysl a další odvětví, s cílem navrhovat, rozvíjet, provádět, sledovat a hodnotit nové programy a iniciativy zaměřené na specifické potřeby vzdělávání dospělých, včetně vzdělávání na pracovišti. Spolupracovat na úrovni EU při tvorbě, provádění a hodnocení vzdělávacích programů;
8.3provádět cílené osvětové kampaně o důležitosti digitálních dovedností a zajistit konkrétní podporu pro dospělé, kteří nejvíce potřebují rozvíjet své digitální dovednosti, včetně přístupu ke kariérnímu poradenství;
8.4zavést individuální vzdělávací účty v souladu se souvisejícím doporučením Rady 140 , aby byla podpořena pravidelná odborná příprava dospělých v oblasti digitálních dovedností. Zařadit mezi dostupné kurzy příležitosti k odborné přípravě se zaručenou kvalitou na různých úrovních digitálních dovedností v souladu s potřebami trhu práce a společnosti. Posílit právní předpisy týkající se placeného volna pro účely odborné přípravy a vybízet zaměstnavatele, aby upřednostňovali prohlubování dovedností a změnu kvalifikace zaměstnanců v průběhu pracovní doby;
8.5posílit úsilí o lepší začlenění podniků, zejména malých a středních podniků a začínajících podniků, do stávajících odvětvových, průmyslových a vnitrostátních ekosystémů, aby jim byla poskytnuta potřebná podpora, včetně sdílení znalostí, poradenství a vzdělávacích příležitostí;
8.6podporovat a prosazovat vytváření dalších místních a regionálních koalic pro digitální dovednosti a pracovní místa s cílem rozvíjet konkrétní opatření pro digitální dovednosti odpovídající místním a regionálním potřebám.
9.Prosazovat rozvoj certifikace digitálních dovedností a její uznávání. Členské státy by zejména měly:
9.1podporovat a prosazovat certifikaci digitálních dovedností všech občanů ve všech odvětvích vzdělávání a odborné přípravy, včetně těch, které získali díky odborné přípravě poskytované prostřednictvím individuálních vzdělávacích účtů. Podporovat vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy při poskytování důvěryhodné certifikace digitálních dovedností;
9.2ve spolupráci s příslušnými orgány podporovat uznávání osvědčení o digitálních dovednostech a kvalifikacích, včetně mikrocertifikátů, jakož i úsilí o plnění závazku přijmout kroky k zavedení automatického vzájemného uznávání 141 kvalifikací do roku 2025. Vytvořit seznam uznávaných a důvěryhodných certifikačních orgánů, jakož i poskytovatelů odborné přípravy na podporu poskytování vysoce kvalitní odborné přípravy a certifikace;
9.3zviditelňovat digitální dovednosti pro vzdělávání nebo kariérní postup a podněcovat k jejich získávání usnadněním jejich identifikace, dokumentace, hodnocení a certifikace bez ohledu na to, zda byly získány při formálním, neformálním nebo informálním učení. Pomáhat náborářům a státním příslušníkům třetích zemí při všech krocích souvisejících s uznáváním a certifikací odborných dovedností a kvalifikací, mimo jiné s využitím evropského osvědčení o digitálních dovednostech;
9.4přispět k pilotnímu projektu evropského osvědčení o digitálních dovednostech, k rozvoji a zavádění tohoto osvědčení.
10.Vypracovat strategický a systematický přístup k řešení nedostatku specialistů v oboru IKT. Členské státy by zejména měly:
10.1využívat vytváření prognóz k posouzení budoucích potřeb různých cílových skupin na trhu, zejména malých a středních podniků, v oblasti digitálních dovedností a provádět výzkum pro lepší pochopení nedostatků v digitálních dovednostech;
10.2navrhnout a do národních strategií a akčních plánů začlenit iniciativy zaměřené na specifické nedostatky v oblasti digitálních dovedností (např. kybernetická bezpečnost, umělá inteligence), které jsou na vnitrostátní úrovni relevantní. Aktivně přispět k zavedení Akademie kybernetických dovedností;
10.3přilákat a udržet talenty ze zahraničí tím, že budou plně využívat směrnici o modré kartě a talentová partnerství. Posílit spolupráci s ostatními členskými státy s cílem vyměňovat si postupy a řešení pro přilákání talentovaných osob v digitální oblasti do Unie a případně usnadnit jejich mobilitu;
10.4pokračovat ve strategičtějším a systematičtějším přístupu ke školení a přilákání specialistů v oboru IKT i ze třetích zemí, například tím, že budou zavedeny zrychlené vízové programy pro profese v oboru IKT a studijní pobídky, přičemž zvláštní pozornost bude věnována malým a středním podnikům;
10.5poskytovat komplexní kariérní a studijní poradenství na úrovni škol, OVP a vysokoškolského vzdělávání s cílem podnítit zájem mladých lidí, zejména dívek a mladých žen, o studium v oboru IKT a/nebo o kariéru specialisty v tomto oboru. Provádět cílené kampaně zaměřené na předsudky o přístupnosti technických profesí (oslovující zejména ty, kteří v oboru IKT nemají vzdělání) a na různé možné kariérní cesty při studiu oboru IKT. Využívat různé komunikační kanály k oslovení různých segmentů a zdůrazňovat možnost smysluplné kariéry v oboru IKT, která je prospěšná pro společnost;
10.6v souladu s prohlášením o závazku týkajícím se žen v digitálním odvětví a v součinnosti s relevantními iniciativami, které podniká Evropský inovační a technologický institut a Evropská rada pro inovace, upřednostnit úsilí zaměřené na vyřešení genderové předpojatosti s cílem odstranit genderové rozdíly a nerovnosti v odměňování žen a mužů v oboru IKT a poskytnout dívkám a ženám cílené možnosti prohlubování dovedností a změny kvalifikace na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy, a tím uznat hodnotu jejich přínosu a talentu;
10.7zvýšit atraktivitu digitálního odvětví pro ženy, například spoluprací s vnitrostátními koalicemi pro digitální dovednosti a pracovní místa, při přípravě osvětových kampaní a přizpůsobování vnitrostátních narativů;
10.8vytvářet příležitosti pro školy, poskytovatele OVP a technické univerzity, aby přilákali studenty k digitální kariéře (například pořádáním dnů otevřených dveří, rodinných dnů či seminářů a podporou účasti na iniciativách, jako je Inovační platforma pro talenty 142 , Evropský týden programování, hackathon digitálního vzdělávání a mimoškolní aktivity).
11.Poskytovat potřebné finanční prostředky na rozvoj digitálních dovedností. Členské státy by zejména měly:
11.1provádět různé aspekty tohoto doporučení s využitím vnitrostátních a unijních finančních prostředků, včetně programu Erasmus+, Evropského sociálního fondu plus, Fondu spravedlivou transformaci, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, programu Digitální Evropa a programu Horizont Evropa, a pokračovat v provádění národních plánů pro oživení a odolnost;
11.2používat Nástroj pro technickou podporu, včetně jeho přístupu zaměřeného na více zemí, k navrhování a provádění reforem v zájmu širšího poskytování digitálních dovedností s perspektivou celoživotního učení v souladu s tímto doporučením;
11.3podporovat soukromé investice do rozvoje digitálních dovedností a zvážit kombinaci různých zdrojů financování pro rozšíření iniciativ a zvýšení jejich dopadu a udržitelnosti,
VÍTÁ ZÁMĚR KOMISE:
Navázat na stávající iniciativy, včetně Evropského roku mládeže a Evropského roku dovedností, s cílem podpořit a doplnit opatření členských států v oblasti digitálních dovedností. Komise má v úmyslu zejména:
1.Podporovat reformní úsilí v oblasti rozvoje digitálních dovedností a vysoce kvalitní informatiky. Komise má v úmyslu zejména:
1.1usnadnit reformy členských států prostřednictvím unijních nástrojů, jako je Nástroj pro technickou podporu, a to i usnadněním výměn informací o vnitrostátních přístupech k rozvoji digitálních dovedností a dovedností souvisejících s informatikou. Komise bude prosazovat používání a rozšiřování stávajících nástrojů pro hodnocení dovedností a úspěšné iniciativy týkající se vzdělávání učitelů v oblasti informatiky;
1.2v úzké spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami podporovat kvalitní vzdělávání vytvořením společných pokynů pro učitele a další pracovníky ve výchově a vzdělávání s cílem podpořit kvalitní vzdělávání v oblasti informatiky, jakož i vypracováním ukazatelů kompetencí v oblasti informatiky v souladu se stávajícími rámci v oblasti kompetencí a vzdělávacích programů 143 ;
1.3podporovat vzájemné učení a spolupráci při tvorbě, provádění a hodnocení vzdělávacích programů prostřednictvím unijních programů, např. Erasmus+, a nástrojů, např. Evropského rámce digitálních kompetencí, a to jak pro občany, tak pro pracovníky ve výchově a vzdělávání;
1.4podporovat členské státy při sledování rozvoje digitálních dovedností prostřednictvím jejich účasti v mezinárodních průzkumech (např. ICILS, PISA, TALIS, PIAAC) a dalších evropských iniciativách (např. Eurograduate), které mají doplňující účely a mohou strategicky doplňovat úsilí členských států.
2.Podporovat excelenci v pokročilých a specializovaných kurzech digitálních dovedností ve vysokoškolském vzdělávání a OVP. Komise má v úmyslu zejména:
2.1podporovat členské státy při vytváření příznivých podmínek pro rozvoj pokročilých a specializovaných digitálních dovedností studentů, výzkumných pracovníků a účastníků celoživotního učení, které budou zajišťovat vysokoškolské instituce a poskytovatelé OVP. To by mělo probíhat v mezioborových programech i v programech zaměřených na pokročilé dovednosti v oboru IKT s ohledem na potřebu trvalého prohloubení těchto dovedností, aby bylo možné sledovat rychlé tempo inovací, stejně jako s ohledem na nutnost zajistit, aby tyto programy byly inkluzivní a přístupné pro různé účastníky vzdělávání;
2.2nadále podporovat akademickou nabídku pokročilých digitálních dovedností v oblastech digitálních technologií a dalších mezioborových nebo víceoborových oblastech a jejich použití ve strategických odvětvích, která nebyla dostatečně zahrnuta do předchozích přijatých pracovních programů v rámci Digitální Evropy.
3.Podporovat úsilí v oblasti poskytování digitálních dovedností dospělým. Komise má v úmyslu zejména:
3.1podporovat iniciativy, jako je Pakt pro dovednosti a Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa, s cílem nabízet dospělým společnými silami příležitosti ke změně kvalifikace za účelem zlepšení digitálních dovedností;
3.2podporovat (prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu a možností financování ze strany Unie) rozvoj přístupných kurzů odborné přípravy v oblasti digitálních dovedností, které by pokud možno vedly k získání mikrocertifikátů a řešily by specifické potřeby vzdělávání dospělých;
3.3podporovat rozvoj přístupných kurzů odborné přípravy v oblasti digitálních dovedností, včetně pokročilých digitálních dovedností, které by pokud možno vedly k získání mikrocertifikátů, s cílem řešit specifické potřeby vzdělávání dospělých a potřeby trhu práce se zvláštním zaměřením na pracovníky malých a středních podniků;
3.4usnadnit výměnu osvědčených postupů v oblasti digitálních dovedností při vzdělávání dospělých prostřednictvím sítě veřejných služeb zaměstnanosti, Paktu pro dovednosti, pracovní skupiny pro vzdělávání dospělých v rámci Evropského prostoru vzdělávání, národních koordinátorů vzdělávání dospělých a dalších příslušných fór.
4.Usnadnit uznávání certifikace digitálních dovedností. Komise provede zejména tyto kroky:
4.1ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami 144 zahájí pilotní projekt evropského osvědčení digitálních dovedností, jehož cílem je zvýšit důvěru v certifikaci digitálních dovedností a jejího uznávání vládami a průmyslovými odvětvími, a zavést toto osvědčení 145 . Cílem pilotního projektu je určit a otestovat minimální požadavky na kvalitu, které by mělo mít každé osvědčení digitálních dovedností a každý proces certifikace digitálních dovedností. Evropské osvědčení digitálních dovedností by každému evropskému občanovi umožnilo spolehlivě a transparentně uvést úroveň svých digitálních dovedností odpovídající rámci DigComp.
4.2v úzké spolupráci s členskými státy podpoří vypracování pokynů a usnadňovat výměnu osvědčených postupů v oblasti posuzování a hodnocení digitálních dovedností;
4.3podpoří evropské orgány příslušné pro zajišťování kvality a/nebo normalizaci při vytváření mechanismu uznávání certifikací digitálních dovedností, včetně mikrocertifikátů, a pokračovat v podpoře členských států v zavádění vhodných podmínek, které umožní do roku 2025 automatické vzájemné uznávání těchto digitálních dovedností.
5.Podporovat úsilí zaměřené na zvýšení počtu a rozmanitosti specialistů v oboru IKT. Komise má v úmyslu zejména:
5.1v úzké spolupráci s členskými státy navázat na prohlášení o závazku týkajícím se žen v digitálním odvětví a dále podporovat ženy, aby hrály aktivní a významnou úlohu v odvětví digitálních technologií;
5.2podporovat rozvoj pokročilých digitálních dovedností žen a jejich kariéru v digitálním odvětví. Zachovat a v případě potřeby posílit snahy o digitální začlenění, aby všichni jednotlivci a komunity, včetně těch nejvíce znevýhodněných, mohli přispívat k digitální transformaci a těžit z ní;
5.3podporovat členské státy při prosazování genderově citlivé výuky digitálních dovedností v primárním a sekundárním vzdělávání určením inovativních rozšiřitelných výukových postupů s cílem řešit institucionální a kulturní překážky, které brání ambicím dívek a jejich přístupu ke studiu a kariéře v oboru IKT v Unii.
6.Podporovat provádění tohoto doporučení prostřednictvím skupiny na vysoké úrovni pro digitální vzdělávání a dovednosti, která bude zřízena rozhodnutím Komise:
6.1podporovat účinné pokračování a fungování skupiny na vysoké úrovni zřízené pro strukturovaný dialog s členskými státy s cílem zajistit směrování u klíčových strategických témat, jimiž se zabývá toto doporučení. Skupina může zřídit technické podskupiny, zejména pro hodnocení a certifikaci digitálních dovedností, tvorbu vzdělávacích programů a požadavky na kvalitu digitálních vzdělávacích nástrojů a obsahu. Tato činnost by měla zajistit soulad a doplňkovost s prací skupiny na vysoké úrovni pro vzdělávání a odbornou přípravu a Rady pro digitální dekádu.
7.Sledovat pokrok, šířit osvědčené postupy a zintenzivnit kontakty se zúčastněnými stranami. Komise má v úmyslu zejména:
7.1sledovat pokrok při provádění tohoto doporučení s přihlédnutím k národním strategiím členských států včetně konkrétních výsledků a dopadů na poskytování digitálních dovedností. To by mělo probíhat v rámci Evropského prostoru vzdělávání a jeho Monitoru vzdělávání a odborné přípravy a jako součást zpráv členských států v souvislosti s digitální dekádou;
7.2posílit mezinárodní spolupráci v oblasti digitálního vzdělávání a dovedností;
7.3přezkoumávat pokrok dosažený při provádění tohoto doporučení a nejpozději pět let od jeho přijetí podat Radě zprávu.
Ve Štrasburku dne
Za Radu
předseda/předsedkyně
2020/C 415/10.
Eurostat (2021). ICT specialists – statistics on hard-to-fill vacancies in enterprises (Specialisté v oboru IKT – statistika obtížně obsaditelných volných pracovních míst v podnicích).
Eurostat (2021). ICT usage in households and by individuals (Využívání IKT v domácnostech a jednotlivci).
Eurostat (2022). Podniky, které poskytly odbornou přípravu pro rozvoj/zdokonalení dovedností svých zaměstnanců v oblasti IKT podle velikostní kategorie podniku.