EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 18.4.2023
COM(2023) 205 final
2023/0099(NLE)
Návrh
DOPORUČENÍ RADY
o klíčových faktorech umožňujících úspěšné digitální vzdělávání a odbornou přípravu
{SWD(2023) 205 final}
EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 18.4.2023
COM(2023) 205 final
2023/0099(NLE)
Návrh
DOPORUČENÍ RADY
o klíčových faktorech umožňujících úspěšné digitální vzdělávání a odbornou přípravu
{SWD(2023) 205 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
Vzdělávání a odborná příprava jsou klíčem k osobnímu rozvoji, sociální soudržnosti, konkurenceschopnosti a inovacím. Jsou rovněž rozhodujícím stavebním kamenem spravedlivější, odolnější a udržitelnější Evropy. To se odráží v usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) 1 , které mezi strategické priority zahrnuje ekologickou a digitální transformaci.
V současnosti je jádrem tohoto úsilí digitální vzdělávání. Pandemie COVID-19 zdůraznila potřebu zlepšit digitální připravenost systémů vzdělávání a odborné přípravy z hlediska odolnosti, kvality, inkluzivnosti, dostupnosti a bezpečnosti. Akční plán digitálního vzdělávání na období 2021–2027 2 vypracovaný Evropskou komisí stanoví v zájmu dosažení tohoto cíle dvě strategické priority: podpora rozvoje vysoce účinného ekosystému digitálního vzdělávání a rozvoj digitálních dovedností a kompetencí pro digitální transformaci.
Členské státy uvítaly akční plán v závěrech Rady o digitálním vzdělávání ve znalostních společnostech Evropy 3 . Uznaly potřebu užší spolupráce a vyzvaly Komisi, aby zahájila proces strategické reflexe zaměřený na faktory, které umožňují úspěšné digitální vzdělávání. V návaznosti na výzvu předsedkyně von der Leyenové z roku 2021 k „pozornosti lídrů a strukturovanému dialogu na nejvyšší úrovni“ o digitálním vzdělávání a dovednostech vedla Komise v roce 2022 strukturovaný dialog o digitálním vzdělávání a dovednostech se všemi členskými státy.
Členské státy ve svých plánech pro oživení a odolnost vyčlenily 130 miliard EUR na opatření podporující digitální transformaci, což představuje 26 % celkového přídělu v rámci plánů. Z této částky je 16,5 miliardy EUR určeno na zlepšení konektivity a téměř 23 miliard EUR na digitální vzdělávání a rozvoj digitálních dovedností 4 . Nyní je nanejvýš důležité provádění.
Tento návrh, který odráží potřebu vysoce výkonného ekosystému digitálního vzdělávání (včetně infrastruktury, konektivity, organizace a kapacity), vychází z klíčových faktorů, které umožňují úspěšné digitální vzdělávání, uvedených v akčním plánu a závěrech Rady, jakož i ze zjištění strukturovaného dialogu. Předkládá členským státům doporučení, jak dosáhnout dostupného, vysoce kvalitního a inkluzivního digitálního vzdělávání pro všechny. Návrh se zaměřuje na formální vzdělávání a odbornou přípravu a na investice, budování kapacit a spolupráci, které jsou nezbytné pro využití potenciálu digitálních technologií k posílení výuky, učení a hodnocení a ke zlepšení výsledků učení všech účastníků vzdělávání. V tomto ohledu zdůrazňuje význam smysluplného začlenění digitálních technologií ve školách a na univerzitách v souvislosti s pedagogickými a organizačními metodami ve výuce všech předmětů.
Úspěšné digitální vzdělávání spočívá ve vytváření většího množství lepších příležitostí pro učení a výuku pro každého v digitálním věku. Díky digitálním řešením se v posledních několika letech staly systémy vzdělávání a odborné přípravy v EU dostupnějšími. Ve světě, který se rychle vyvíjí a je čím dál více nejistý, je však nutné pokračovat ve zlepšování účinnosti a efektivity vzdělávání a podporovat diverzifikaci výuky a učení, a to i prostřednictvím stávajících a nově vznikajících digitálních řešení. I když se naše společnost mění, vzdělání zůstává základním lidským právem a je třeba zaručit všeobecný přístup k němu a rozšířit jej do digitálního světa.
Digitální nástroje zaměřené na uživatele mohou přinést inovativní řešení pro vzdělávání a podpořit učitele snížením jejich administrativní zátěže. Kromě toho pomáhají učitelům přizpůsobit jejich práci a vzdělávací systémy převratným technologiím, jako je generativní umělá inteligence a další nově vznikající technologie, které rychle vstupují do prostředí účastníků vzdělávání spolu s potenciálními příležitostmi i riziky, jež s sebou nesou. Nástroje generativní umělé inteligence vytvářejí nové příležitosti pro učení a mohou podpořit studenty při zvyšování jejich tempa učení a vlastní vnímané výkonnosti, a zároveň vznášejí nové otázky, včetně například ohledně hodnocení či autorství. Úspěšné digitální vzdělávání je tudíž předpokladem pro to, aby účastníci vzdělávání získali dovednosti, které potřebují k tomu, aby v dnešním světě dosáhli úspěchu.
Tento návrh je součástí iniciativ Komise a členských států, jejichž cílem je zajistit digitální transformaci zaměřenou na člověka. Je v souladu s cíli vytyčenými v Akčním plánu digitálního vzdělávání, politickém programu Digitální dekáda 5 , Evropském prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu 6 a Evropské strategii pro lepší internet pro děti 7 . Akční plán digitálního vzdělávání, politický program Digitální dekáda, Evropská agenda dovedností 8 , Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv 9 a strategie Unie rovnosti stanovují ambiciózní cíle na úrovni EU, které mají podpořit opatření v oblasti digitální transformace a zajistit udržitelný růst a inovace v EU. Návrh rovněž zohledňuje probíhající práci na digitální transformaci v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a je v souladu s výsledky zprávy Konference o budoucnosti Evropy.
Návrh vychází z první strategické priority (podpora vysoce účinného ekosystému digitálního vzdělávání) Akčního plánu digitálního vzdělávání a doplňuje návrh doporučení Rady o lepším poskytování digitálních dovedností v rámci vzdělávání a odborné přípravy.
•Hlavní problémy, které bude navrhované doporučení Rady řešit
Zkušenosti získané po krizi COVID-19 a strukturovaný dialog odhalily mnohotvárnost investic a politik, které členské státy provádějí na podporu digitálního vzdělávání a dovedností. Většina členských států sice má strategie týkající se digitální transformace vzdělávání a odborné přípravy a poskytování digitálních dovedností, ty však nejsou vždy dostatečně konkrétní, podrobné a komplexní. Analýza politik v celé Unii ukazuje, že chybí strategický přehled, který by propojoval různé odvětvové a územní úrovně politického přístupu. Členské státy čelí při vytváření vysoce účinných ekosystémů digitálního vzdělávání a odborné přípravy několika společným problémům:
–chybějící systémová meziresortní spolupráce v oblasti politik digitálního vzdělávání a problémy s účinnou koordinací mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy,
–nedostatečné strategické zaměření investic do infrastruktury, vybavení a obsahu digitálního vzdělávání a odborné přípravy, včetně socioekonomických a územních rozdílů,
–nedostatečné digitální vzdělávání učitelů a zaměstnanců, pokud jde o přijímání a co nejlepší využívání technologií pro výuku a učení,
–nedostatečné sledování a hodnocení politik digitálního vzdělávání a odborné přípravy a jejich dopadu.
Řízení politik digitálního vzdělávání a odborné přípravy
–Navzdory pokroku a vynikajícím příkladům inovací se zatím nepodařilo dosáhnout systémové digitální transformace v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Existují zejména dva hlavní problémy.
–Za prvé, zavádění digitálních technologií do systémů vzdělávání a odborné přípravy vyžaduje meziresortní spolupráci, která zajistí spolupráci a koordinaci různých ministerstev. Například účinná digitalizace školy vyžaduje úzké spojení mezi orgány odpovědnými za infrastrukturu, aby byla zajištěna konektivita, za finance, aby bylo poskytnuto financování na investice, a za vzdělávání, aby byly sladěny vzdělávací programy a podpořeni učitelé. V členských státech s vysokou mírou regionální nebo místní autonomie je navíc zásadní koordinace na různých úrovních veřejné správy. Strukturovaný dialog ukázal, že toto koordinační úsilí je složité a náročné a vede k tomu, že mnoho členských států má více odvětvových strategií, které jsou prováděny nezávisle na sobě. Hrozí tak riziko izolovaných struktur nebo překrývání, čímž dochází ke ztrátám příležitostí k synergiím a většímu dopadu. Absence takové meziresortní spolupráce byla označena za hlavní problém při vytváření a provádění politiky digitálního vzdělávání a dovedností.
–Za druhé, vývoj smysluplných digitálních řešení a jejich široké přijetí do značné míry závisí na zapojení a odpovědnosti mnoha příslušných zúčastněných stran. Z toho vyplývá potřeba úzkého dialogu mezi tvůrci politik, odborníky z praxe, poskytovateli digitálních řešení, sociálními partnery, podniky, rodiči a účastníky vzdělávání. Strukturovaný dialog ukázal, že ačkoli v mnoha zemích existují formální platformy pro konzultace se zúčastněnými stranami, užší spolupráce je stále v počáteční fázi, zejména pokud jde o interakci mezi vzdělávacími institucemi, učiteli a průmyslem, včetně poskytovatelů technologií a zaměstnavatelů. Členské státy projevily rostoucí zájem o zapojení do partnerství veřejného a soukromého sektoru, včetně odvětví vzdělávacích technologií (EdTech), s cílem dále rozšířit a posílit ekosystém digitálního vzdělávání a současně zohlednit důležité otázky, jako je zabezpečení ochrany údajů.
Investice do digitální infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu
Propojení škol mezi členskými státy EU a v jednotlivých členských státech EU je i nadále nerovnoměrné a vysokorychlostní internetové připojení lze ve školách nalézt stále jen zřídka 10 , zejména ve venkovských a vzdálených regionech, kde připojení zaostává 11 . Podle nejnovějších údajů pouze 11 % studentů v EU v primárním vzdělávání, 17 % v nižším sekundárním vzdělávání a 18 % ve vyšším sekundárním vzdělávání navštěvovalo školy, které měly internet s rychlostí vyšší než 100 Mb/s, což zdaleka nedosahuje cíle na úrovni Unie pro rok 2025, kdy by mělo být pro všechny školy zajištěno vysokorychlostní širokopásmové připojení (nejméně 1 Gb/s) 12 . Pokud jde o vybavení škol, podíl studentů navštěvujících školy, kde bylo v provozu více než 90 % digitálního vybavení, se pohyboval od 61 % na úrovni základních škol do 73 % na vyšší sekundární úrovni 13 . Nedostatečné zajištění digitálních zařízení (zejména tabletů a notebooků) považovali učitelé za největší překážku využívání digitálních technologií pro výuku a učení 14 . Vysokoškolské instituce jsou připojeny a vybaveny zpravidla lépe, ale integrace a zavádění účinných postupů digitálního vzdělávání zůstávají pomalé.
Pandemie COVID-19 sice významně urychlila využívání technologií při výuce a učení, ale současně zdůraznila a prohloubila nerovnosti ve vzdělávání a odborné přípravě. Socioekonomické zázemí účastníků vzdělávání je i nadále nejsilnějším faktorem ovlivňujícím výsledky vzdělávání. To se projevuje i v poskytování digitálního vzdělávání: znevýhodnění účastníci vzdělávání, jako jsou účastníci z prostředí s nízkým vzděláním či nízkými příjmy nebo z romských rodin nebo z rodin migrantů, mají doma omezenější přístup k počítačům 15 a začínají používat digitální zařízení později než jejich vrstevníci, kteří jsou více zvýhodněni 16 . Nedostatek přístupných a asistenčních digitálních technologií vytváří velké překážky pro osoby se zdravotním postižením, což jim brání v samostatném a nezávislém studiu ve formálním vzdělávacím prostředí.
Strukturovaný dialog o digitálním vzdělávání a dovednostech a národní plány pro oživení a odolnost potvrzují význam, který členské státy připisují zpřístupnění účinné a spravedlivé digitální infrastruktury vzdělávacím institucím. Při reformách a investicích v této oblasti jsou členskými státy upřednostňovány konektivita, digitální zařízení, platformy a obsah.
Další důkazy o účinnosti podpory EU pro digitalizaci škol poskytne připravovaná zvláštní zpráva Evropského účetního dvora 17 .
Další obavy se týkají údržby vybavení a zařízení a problémů s přizpůsobením rychlému tempu technologických změn, pokud jde o obsah, přístupy a nástroje v oblasti výuky a učení. Země se širokou škálou digitálních nástrojů a platforem vyjadřují rostoucí obavy, pokud jde o interoperabilitu mezi systémy a službami. Členské státy rovněž hledají způsoby, jak zvýšit dostupnost vysoce kvalitního digitálního vzdělávacího obsahu ve svých jazycích a přístup k němu. Kromě toho mají vzdělávací instituce na všech úrovních obavy, pokud jde o plnění povinností v oblasti ochrany údajů, zabezpečení soukromí účastníků vzdělávání a předcházení hrozbám v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Digitální vzdělávání učitelů a zaměstnanců
Učitelé jsou klíčovými partnery, na nichž závisí úspěšné osvojování digitálních technologií ve vzdělávání a odborné přípravě, a je třeba je úzce zapojit do jejich zavádění a konzultovat je s nimi. Četné studie naznačují, že učitelé využívají digitální technologie ve výuce s větší pravděpodobností, pokud jejich školy vybízejí k relevantnímu plánování a spolupráci při využívání technologií ve výuce 18 . Učitelé mají jedinečné postavení při vzdělávání budoucích generací podle nejvyšších standardů. Potřebují cílenou podporu, aby mohli s jistotou a co nejlépe začlenit digitalizaci do své pedagogické práce tak, aby mohla sloužit jejich studentům a usnadňovat inkluzivní a přístupné učení. Některé školy mají koordinátory IKT, kteří podporují učitele při plnění všech administrativních úkolů v oblasti IKT a umožňují jim soustředit se na jejich hlavní úkoly. Systémový a dlouhodobý přístup k integraci technologií do školních činností je však v současnosti spíše výjimkou než standardem. Například před pandemií COVID-19 navštěvovala školy, které písemně uváděly, že využívají digitální technologie pro pedagogické účely, jen asi třetina studentů 19 . Nedostatečné kapacity mnoha vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy znamenají, že vývoj a provádění institucionální strategie digitálního vzdělávání, která zohledňuje potřeby pracovníků ve výchově a vzdělávání a účastníků vzdělávání, zůstávají problémem. Iniciativy na zvýšení schopností vedoucích pracovníků vzdělávacích institucí vést digitální transformaci v některých členských státech existují, ale nejsou rozšířené.
Jedním z klíčových faktorů, které ovlivnily kvalitu zkušenosti s učením během omezení volného pohybu osob v důsledku pandemie COVID-19, byly digitální kompetence pracovníků ve výchově a vzdělávání 20 . V průměru však v EU méně než polovina učitelů (49,1 %) uvedla, že IKT byly zahrnuty do jejich formálního vzdělávání nebo odborné přípravy 21 , a pouze 39 % učitelů se cítilo být dobře připraveno na využívání digitálních technologií při výuce 22 . Učitelé a další pracovníci ve výchově a vzdělávání musí být vybaveni potřebnými dovednostmi v oblasti digitální pedagogiky 23 , je však nezbytné, aby si orgány i zúčastněné strany osvojily přístup založený na důvěře, který by učitelům umožnil co nejlépe využívat technologie při výuce a učení a podpořil je v tomto využívání.
Vysoká míra autonomie vysokoškolských institucí, které obvykle poskytují programy počátečního vzdělávání pro učitele, vedla v několika zemích ke zpoždění při zavádění dovedností v oblasti digitální pedagogiky do vzdělávacích programů odborné přípravy učitelů. Navíc skutečnost, že populace učitelů ve většině zemí EU stárne, znamená, že výzvy digitální pedagogiky nelze řešit pouze počáteční odbornou přípravou. Strukturovaný dialog ukázal, že mnoho členských států v poslední době rozšířilo nabídku příležitostí dalšího profesního rozvoje pro učitele a další pracovníky ve výchově a vzdělávání v souvislosti s digitální pedagogikou. Některé členské státy však poukazují na obtíže při přesvědčování učitelů k účasti a sociální partneři zdůrazňují, že učitelé často nemají na další profesní rozvoj vyhrazen dostatek času. Zatímco účast na dalším profesním rozvoji je ve většině členských států sledována, na hodnocení jeho dopadu na dovednosti učitelů se klade menší důraz. To může vést k nesouladu mezi nabídkou odborné přípravy a potřebami pracovníků ve výchově a vzdělávání.
Sledování a hodnocení politik a jejich dopadu
Většina členských států sice má strategie, které mají vzdělávacím institucím a institucím odborné přípravy pomoci používat digitální technologie, ty však nejsou vždy dostatečně konkrétní, podrobné a komplexní. Navíc jen málo z nich pravidelně sleduje nebo vyhodnocuje jejich provádění nebo provádí revize, které by odrážely nový vývoj v oblasti technologií a souvisejících vzdělávacích potřeb 24 . Rámce, které sledují stav faktorů umožňujících digitální vzdělávání, jsou kromě toho dobře rozvinuté jen v několika členských státech. V mnoha případech je přístup ke sledování roztříštěný nebo nesystematický. Zvláštním problémem, který ovlivňuje celkové posouzení dopadu investic, je nedostatek informací o používání zařízení, jakož i nedostatek systémů pro monitorování a sledování digitální infrastruktury vzdělávacích institucí.
Na úrovni EU zůstává velkým problémem dostupnost údajů a důkazů. Rozsáhlé mezinárodní studie se zveřejňují pouze s velkými časovými rozestupy, v důsledku čehož je těžké držet krok s rychle se vyvíjející oblastí digitálního vzdělávání, a tyto studie neobsahují všechny údaje, které jsou zapotřebí při navrhování politik a podpůrných nástrojů.
•Cíle navrhovaného doporučení Rady
Cílem tohoto návrhu je podpořit nezbytné strukturální reformy a investice v členských státech, aby bylo možné provést zásadní změnu v digitální transformaci vzdělávání a odborné přípravy a umožnit poskytování dovedností na základě:
–ucelené strategie, zaměřené konkrétně na digitální vzdělávání a dovednosti, a zlepšení zpětné vazby ohledně politik prostřednictvím lepšího sledování a hodnocení politik v oblasti digitálního vzdělávání a odborné přípravy a rychlejšího zapracování těchto výsledků za účelem citlivých úprav politik,
–meziresortní spolupráce v oblasti digitálního vzdělávání a odborné přípravy a posílené spolupráce a koordinace se zúčastněnými stranami a mezi nimi, včetně soukromého sektoru,
–budování a posilování partnerství s učiteli a zároveň zajištění přístupu k digitálnímu vzdělávání pro všechny učitele, další pracovníky ve výchově a vzdělávání a zaměstnance a podpory budování digitálních kapacit pro všechny vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy,
–spravedlivých a na dopad zaměřených investic do vysoce kvalitního, dostupného, inkluzivního a bezpečného digitálního vzdělávání a odborné přípravy.
•Mezinárodní rozměr
Návrh vychází z práce na mezinárodní úrovni a doplňuje ji. Přispívá k cílům udržitelného rozvoje OSN do roku 2030 25 , zejména k cíli č. 4, jímž je kvalitní vzdělávání.
Iniciativa je v souladu s probíhající prací na plánu generálního tajemníka OSN pro digitální spolupráci a s výzvou celosvětového summitu o transformaci vzdělávání k přijetí opatření v oblasti digitálního vzdělávání.
Návrh rovněž přispívá k cílům strategie EU Global Gateway, pokud jde o budování udržitelných a důvěryhodných propojení, která pomohou lidem a planetě.
Iniciativa uznává význam přeshraniční spolupráce, zejména s partnerskými zeměmi v rámci rozšíření EU a sousedství, včetně partnerů ze západního Balkánu, s cílem zajistit, aby nikdo nezůstal pozadu a aby měl každý právo na vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání.
•Nástroje na podporu provádění
Záměrem Komise je zřídit skupinu na vysoké úrovni pro digitální vzdělávání a dovednosti, aby se pokračovalo ve formalizaci neformální koordinace mezi národními koordinátory v rámci strukturovaného dialogu. To by spojilo odborné znalosti ze světa vzdělávání a digitálních technologií a mohlo by to být využito k vypracování pokynů nebo jiných nástrojů, které by usnadnily další vývoj digitálního vzdělávání.
Návrh rovněž podpoří:
–pracovní skupina pro digitální vzdělávání: učení, výuka a hodnocení,
–nástroje EU, např. Nástroj pro technickou podporu, a financování EU, např. Erasmus+, Evropský sociální fond plus, Fond pro spravedlivou transformaci, Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, program Digitální Evropa, Horizont Evropa a NDICI – Globální Evropa,
–stávající nástroje, platformy a komunity EU (evropské centrum digitálního vzdělávání, evropské centrum digitálních zdrojů SALTO, Evropská platforma pro školní vzdělávání, včetně programu eTwinning, SELFIE, SELFIEforTEACHERS, elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě (EPALE), platforma Lepší internet pro děti (BIK), portál Evropa pro školy),
–shromažďování srovnávacích materiálů o klíčových umožňujících faktorech napříč EU,
–kvalitnější podklady a analýza prostřednictvím vzdělávací laboratoře pro investice do kvalitního vzdělávání a odborné přípravy,
–podávání zpráv a sledování ve strategickém rámci Evropského prostoru vzdělávání.
•Doplňkovost s jinými iniciativami
Návrh doplňuje další iniciativy Komise a přispívá k jejich provádění. Jde o iniciativy představené:
–ve sdělení o Evropském prostoru vzdělávání 26 ,
–v Akčním plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027 27 ,
–v Evropské agendě dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost 28 ,
–v politickém programu Digitální dekáda 29 ,
–v Akademii kybernetických dovedností.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Návrh je v souladu s články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Návrh je v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii.
Plně respektuje odpovědnost členských států za obsah výuky, organizaci systémů vzdělávání a jejich kulturní a jazykovou rozmanitost, přičemž odráží doplňující a podpůrnou úlohu EU a dobrovolnou povahu evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. V kontextu Evropského prostoru vzdělávání bude tato iniciativa podporovat úsilí členských států při rozvoji a provádění politik a mechanismů, které jsou vhodné pro jejich vnitrostátní systémy a struktury.
Iniciativa nenavrhuje žádné rozšíření regulačních pravomocí EU nebo povinných závazků členských států. Jeho evropská přidaná hodnota spočívá ve schopnosti EU mobilizovat politickou angažovanost a podporovat systémy vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím hlavních směrů politiky, společných nástrojů a pomůcek.
•Proporcionalita
Návrh je v souladu se zásadou proporcionality stanovenou v čl. 5 odst. 4 SEU.
Obsah ani podoba návrhu nepřesahují to, co je potřebné pro dosažení jeho cílů. Závazky, které členské státy učiní, jsou dobrovolného charakteru a každý členský stát se může svobodně rozhodnout, jak návrh provede.
•Volba nástroje
Aby se přispělo k dosažení cílů uvedených v článcích 165 a 166 Smlouvy o fungování EU, uvedená Smlouva umožňuje přijetí doporučení Radou na základě návrhu Komise.
Doporučení Rady je vhodným nástrojem v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, kde má EU podpůrnou odpovědnost, a je také nástrojem, který je pro evropská opatření v těchto oblastech často používán.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Posouzení příležitostí a výzev, které digitální transformace přináší vzdělávání a odborné přípravě, bylo provedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise, který doprovází sdělení o Akčním plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027 30 .
V roce 2024 provede Komise komplexní přezkum akčního plánu a posoudí jeho dosah a dopad.
Tento návrh kombinuje tato zjištění s výsledky strukturovaného dialogu s členskými státy, při němž byla prodiskutována připravenost stávajících vnitrostátních rámců a právních předpisů reagovat na potřeby související s digitálním vzděláváním a dovednostmi.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Návrh se opírá o výsledky veřejné konzultace o Akčním plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027 31 a o podněty shromážděné během rozsáhlého konzultačního procesu 32 .
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Návrh se zakládá na:
–výstupech strukturovaného dialogu s členskými státy o digitálním vzdělávání a dovednostech,
–poznatcích získaných při provádění strategického rámce Evropského prostoru vzdělávání, Monitoru vzdělávání a odborné přípravy a podnětů pracovní skupiny pro digitální vzdělávání: učení, výuka a hodnocení (DELTA),
–celé řadě zpráv a studií o dopadech krize COVID-19, rovnosti ve vzdělávání, inkluzivních systémech atd.,
–zprávách indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI),
–zprávě OECD „Enabling factors for effective and equitable digital education: state of play and promising policies“ (Faktory umožňující účinné a spravedlivé digitální vzdělávání: současný stav a slibné politiky).
•Posouzení dopadů
S ohledem na doplňkovou povahu činností vůči iniciativám členských států, dobrovolný charakter navrhovaných činností a rozsah očekávaných dopadů nebylo posouzení dopadů provedeno. Zpracování návrhu vycházelo z předchozích studií, z konzultace s členskými státy a z veřejné konzultace 33 .
•Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Nevztahuje se na tento návrh.
•Základní práva
Návrh je v souladu se základními právy a zásadami uznanými Listinou základních práv Evropské unie, zejména s právem na ochranu osobních údajů stanoveným v článku 8, akademickou svobodou zakotvenou v článku 13, právem na vzdělání stanoveným v článku 14 a právem na nediskriminaci stanoveným v článku 21 a právem na začlenění osob se zdravotním postižením stanoveným v článku 26.
Opatření budou prováděna v souladu s právem Unie na ochranu osobních údajů, zejména v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Tato iniciativa nebude vyžadovat další zdroje z rozpočtu EU a její provádění bude podpořeno stávajícími finančními nástroji EU.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Na podporu provádění navrhuje Komise ve spolupráci s členskými státy vyvinout činnosti vzájemného učení a určit osvědčené postupy, jakož i zajistit výzkum, poradenské materiály a další výsledky založené na důkazech.
Komise rovněž pomůže získat srovnávací materiály o klíčových faktorech umožňujících digitální vzdělávání v EU tím, že v členských státech provede průzkum týkající se digitálního vzdělávání v Evropě.
Komise má v úmyslu podávat zprávy o uplatňování doporučení Rady ve strategickém rámci Evropského prostoru vzdělávání.
•Informativní dokumenty (u směrnic)
Nevztahuje se na tento návrh.
•Shrnutí návrhu doporučení Rady a pracovního dokumentu útvarů Komise
Navrhované doporučení Rady uznává úlohu digitálního vzdělávání a odborné přípravy v rámci podpory odolnosti, dostupnosti, kvality a inkluzivnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy a při umožňování toho, aby účastníci vzdělávání v dnešním digitálním světě uspěli.
Na základě výsledků strukturovaného dialogu s členskými státy jsou v návrhu nastíněny klíčové faktory umožňující všeobecný přístup k vysoce kvalitnímu, inkluzivnímu a dostupnému digitálnímu vzdělávání a odborné přípravě. To zahrnuje řešení digitální propasti mezi skupinami a územími, která se stala ve světle krize COVID-19 ještě zřetelnější.
Navrhuje pokyny a opatření, která mohou členské státy provádět, aby zavedly meziresortní spolupráci a mnohostranný přístup k rozvoji, provádění a sledování politik digitálního vzdělávání a odborné přípravy, doprovázený cílenými a účinnými investicemi. Kromě toho podporuje kulturu inovací a digitalizace vedených zdola nahoru pracovníky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.
V doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise jsou uvedena stanoviska zúčastněných stran a příklady důkazů, politik a postupů, které jsou základem návrhu.
2023/0099 (NLE)
Návrh
DOPORUČENÍ RADY
o klíčových faktorech umožňujících úspěšné digitální vzdělávání a odbornou přípravu
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4 a čl. 166 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM:
(1)V závěrech Evropské rady ze dne 9. února 2023 byla zdůrazněna potřeba odvážnějších, ambicióznějších opatření pro další rozvoj dovedností potřebných pro ekologickou a digitální transformaci prostřednictvím vzdělávání, odborné přípravy, prohlubování dovedností a změny kvalifikace s cílem řešit problémy nedostatku pracovních sil a transformaci pracovních míst, a to i v souvislosti s demografickými výzvami.
(2)Vzdělávání a odborná příprava jsou klíčové pro osobní rozvoj, sociální soudržnost, konkurenceschopnost a inovace a představují důležitý stavební kámen spravedlivější, odolnější a udržitelnější Evropy. V této souvislosti vyzvalo sdělení o Evropském prostoru vzdělávání 34 k tomu, aby se politiky a investice v oblasti vzdělávání a odborné přípravy zaměřily na inkluzivní ekologickou a digitální transformaci pro udržitelnou společnost a hospodářství účinně využívající zdroje.
(3)Pandemie COVID-19 zdůraznila potřebu zlepšit digitální připravenost systémů vzdělávání a odborné přípravy z hlediska odolnosti, kvality, inkluzivnosti, dostupnosti a bezpečnosti. Rychle postupující technologické změny vyžadují digitální transformaci zaměřenou na lidi a systémy vzdělávání a odborné přípravy, které jsou vhodné pro digitální věk. Pro vyřešení těchto výzev přijala Komise Akční plán digitálního vzdělávání na období 2021–2027 35 . Akční plán se snaží řešit digitální propast a nerovnosti ve vzdělávání a odborné přípravě a zdůrazňuje potenciál technologií pro usnadnění přístupnější, flexibilnější a personalizovanější výuky a učení více zaměřených na účastníky vzdělávání.
(4)První strategická priorita akčního plánu – podpora rozvoje vysoce účinného ekosystému digitálního vzdělávání – zdůrazňuje potřebu posílit digitální kapacitu a odolnost systémů vzdělávání a odborné přípravy soudržným a udržitelným způsobem. Za tímto účelem byly v akčním plánu určeny podpůrné faktory, jako je příslušná infrastruktura, konektivita a digitální kapacita, které byly dále doplněny v závěrech Rady o digitálním vzdělávání v evropských znalostních společnostech 36 .
(5)V reakci na potřebu dosáhnout dostupného, vysoce kvalitního a inkluzivního digitálního vzdělávání a odborné přípravy by se toto doporučení mělo zabývat následujícími klíčovými umožňujícími faktory: i) strategický přístup k digitálnímu vzdělávání a digitálním dovednostem; ii) meziresortní koordinace a zapojení více zúčastněných stran; iii) budování kapacit pro vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy a kapacit učitelů a iv) investice zaměřené na dopad.
(6)Účinné provádění těchto umožňujících faktorů vyžaduje opatření na nejvyšší úrovni, která přesahují rámec samotných ministerstev školství a odborné přípravy. Předsedkyně Komise ve svém projevu o stavu Evropské unie v roce 2021 vyzvala vedoucí představitele, aby se zaměřili na digitální vzdělávání a dovednosti. To vedlo k zahájení strukturovaného dialogu s členskými státy o digitálním vzdělávání a dovednostech 37 . Výsledky strukturovaného dialogu poukázaly na řadu společných výzev, jimž členské státy čelí při digitální transformaci svých systémů vzdělávání a odborné přípravy, a ukázaly, že je třeba sdílet osvědčené postupy na úrovni Unie.
(7)V této souvislosti usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) podporuje evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem podpořit další rozvoj systémů vzdělávání a odborné přípravy v členských státech. Jejich cílem je zajistit osobní, společenské a profesní naplnění všech občanů a současně podporovat demokratické hodnoty, rovnost, sociální soudržnost, aktivní občanství a mezikulturní dialog, jakož i udržitelný sociální a hospodářský rozvoj, ekologickou a digitální transformaci a zaměstnatelnost.
(8)S vědomím potřeby meziresortní spolupráce v oblasti digitální transformace vzdělávání a odborné přípravy nominovaly členské státy v roce 2022 své zástupce do skupiny národních koordinátorů na vysoké úrovni pro strukturovaný dialog o digitálním vzdělávání a dovednostech. Jejich úkolem je zastupovat příslušné resorty svých zemí, které jsou zodpovědné za různé aspekty digitálního vzdělávání, odborné přípravy a dovedností (včetně vzdělávání, práce, digitálních technologií, průmyslu a financí). Tento přístup se ukázal jako užitečný a nezbytný pro účinné propojení odborných znalostí z různých odvětví a měl by pokračovat.
(9)Předsedkyně Komise ve svém projevu o stavu Evropské unie v roce 2022 38 vyhlásila rok 2023 Evropským rokem dovedností 39 . To s sebou nese také zintenzivnění trvalého úsilí o zlepšení dovedností potřebných pro digitální transformaci, které nyní více než kdy jindy závisí na zapojení a koordinovaném přispění zúčastněných stran ze všech odvětví společnosti, hospodářství a vzdělávání a odborné přípravy.
(10)První zásada evropského pilíře sociálních práv 40 stanoví, že „[k]aždý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce“. Každý evropský občan by měl mít přístup k digitálnímu vzdělávání, které mu umožní rozvíjet znalosti, dovednosti a kompetence potřebné pro aktivní účast v dnešní stále více digitální společnosti. Lidské právo na vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení, zakotvené v Listině základních práv Evropské unie a chráněné touto listinou, by mělo být zaručeno za všech okolností. Každý evropský občan má mít k dispozici vhodné, dostupné a bezpečné vzdělávací prostředí, včetně prostředí digitálního.
(11)Strategie Unie rovnosti 41 přijaté Komisí zdůrazňují důležitou úlohu kvalitního a inkluzivního vzdělávání jako faktoru umožňujícího dosáhnout pokroku na cestě k Unii rovnosti pro všechny bez ohledu na pohlaví, rasový nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci.
(12)Krize COVID-19 dále zhoršila socioekonomické nerovnosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a prohloubila digitální propast. Rada ve svém doporučení, kterým se zavádí evropská záruka pro děti 42 , vyzývá členské státy, aby zaručily účinný a bezplatný přístup ke vzdělávání a školním aktivitám dětem v nouzi, zejména těm, jež jsou ohroženy chudobou či sociálním vyloučením. Strategie EU pro práva dítěte 43 a Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 navíc vyzývají k budování inkluzivního a dostupného kvalitního vzdělávání.
(13)Evropská agenda dovedností 44 stanoví opatření, která pomohou jedincům i podnikům rozvinout, zlepšit a následně využít více dovedností, a to zejména posílením udržitelné konkurenceschopnosti a budováním odolnosti při reakcích na krize na základě poznatků z pandemie COVID-19.
(14)Politický program Digitální dekáda 2030 45 a Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu 46 předkládají plán, jak do roku 2030 dosáhnout inkluzivní digitální transformace společnosti a hospodářství EU zaměřené na člověka. To zahrnuje rámec pro správu a podávání zpráv s členskými státy jako součást politického programu Digitální dekáda, aby bylo dosaženo příslušných cílů na úrovni Unie pro digitální dekádu, včetně dosažení univerzálního připojení (gigabitové širokopásmové připojení pro každého a sítě 5G všude včetně venkovských oblastí). Tyto iniciativy se snaží řešit stávající digitální propasti, pokud jde o konektivitu a dovednosti, prosazováním kroků a zavedením nezbytných zmírňujících opatření.
(15)Tyto iniciativy zdůrazňují, že úspěšné digitální vzdělávání a odborná příprava spočívají ve vytváření většího množství lepších příležitostí pro učení a výuku pro každého v digitálním věku. Díky digitálním řešením byly systémy vzdělávání a odborné přípravy v Unii v posledních několika letech více zpřístupněny. V rychle se vyvíjejícím světě je však zásadní nadále zlepšovat účinnost a efektivitu vzdělávání a podporovat nové přístupy výuky a učení, a to i prostřednictvím stávajících a nově vznikajících digitálních řešení.
(16)Závěry Rady o digitálním vzdělávání v evropských znalostních společnostech 47 zdůrazňují, že široké rozšíření digitálních technologií a přístup k internetu vytvářejí nové možnosti pro vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu v Evropě. Digitální vzdělávání jako nedílná součást vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy může doplnit prezenční výuku a přispět k lepší dostupnosti vzdělávacího obsahu a pedagogických postupů, k většímu sociálnímu začlenění, jakož i k účinnějšímu získávání kompetencí, a tím podpořit úspěch ve vzdělávání pro všechny.
(17)Zároveň se do prostředí účastníků vzdělávání rychle dostávají nové a nově vznikající technologie, jako je umělá inteligence, což přináší potenciální příležitosti i rizika, například v oblasti kybernetické bezpečnosti. Je proto zásadní podporovat vzdělávací instituce, instituce odborné přípravy a učitele v rozvoji lepšího porozumění těmto nástrojům a způsobu, jak je mohou s jistotou a bezpečně používat ve prospěch výuky a učení. Pro odvětví vzdělávání a odborné přípravy a to, jak využívá digitální technologie v praxi, mají význam strategie pro umělou inteligenci 48 , Evropská strategie pro data 49 , návrh aktu o umělé inteligenci 50 , nařízení o digitálních službách 51 a etické pokyny pro využívání umělé inteligence a dat ve výuce a vzdělávání pro pedagogy 52 , jakož i návrh evropského rámce digitální identity 53 . Akční plán digitálního vzdělávání současně zvyšuje informovanost o kybernetické bezpečnosti mezi jednotlivci, zejména dětmi a mladými lidmi, a organizacemi, zejména malými a středními podniky. Vzdělávání a zvyšování povědomí bude nejen chránit před kybernetickými hrozbami, ale také přispěje k rozvoji a diverzifikaci pracovní síly v oblasti kybernetické bezpečnosti a doplní úsilí Akademie kybernetických dovedností.
(18)Z celoživotní perspektivy je používání digitálních technologií ke zlepšení dostupnosti a kvality výuky a učení zásadní pro všechna odvětví a úrovně vzdělávání a odborné přípravy, počínaje raným věkem až po vzdělávání dospělých, včetně starších osob.
(19)Doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost 54 navrhuje modernizovanou politickou vizi Unie pro odborné vzdělávání a přípravu včetně její digitalizace a využívání kombinovaného učení. V prohlášení z Osnabrücku o odborném vzdělávání a přípravě jako faktoru umožňujícím oživení a spravedlivý přechod k digitální a zelené ekonomice 55 se uvádí, že digitální učení může hrát důležitou a doplňkovou úlohu.
(20)Iniciativa „Evropské univerzity“ 56 , která podporuje nadnárodní aliance vysokoškolských institucí, prosazuje vytváření a sdílení digitálního obsahu pro studenty, zaměstnance, výzkumné pracovníky a občany. On-line a kombinované učení podporuje cíl evropských univerzit zvýšit mobilitu studentů a zaměstnanců, nabízet flexibilnější způsoby učení a rozšířit mezioborové přístupy k propojení studentů a zaměstnanců s veřejným a soukromým sektorem.
(21)Doporučení Rady o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé 57 má za cíl poskytnout dospělým s nízkou kvalifikací flexibilní příležitosti ke zlepšení jejich základních a dalších dovedností, včetně digitálních kompetencí významných pro trh práce a aktivní účast ve společnosti. To je zaváděno do praxe poskytováním vzdělávání a odborné přípravy ve vhodných výukových formátech, v nichž kvalifikovaní učitelé a školitelé uplatňují výukové metody specifické pro dospělé a využívají potenciál digitálního učení.
(22)Závěry Rady o evropských učitelích a školitelích pro budoucnost 58 uznávají, že učitelé, školitelé a vedoucí pracovníci škol jsou nenahraditelnou hnací silou vzdělávání a odborné přípravy. Mají se podílet na tvorbě politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, přičemž mají být nezávislí při uplatňování těchto politik v praxi. Potřebují však také podporu komplexního přístupu k počátečnímu vzdělávání, úvodnímu zaškolení a dalšímu profesnímu rozvoji.
(23)Doporučení Rady o metodách kombinovaného učení v zájmu vysoce kvalitního a inkluzivního primárního a sekundárního vzdělávání 59 doporučuje začlenit metody kombinovaného učení do programů počátečního vzdělávání učitelů a dalšího profesního rozvoje. Doporučuje také podporovat pedagogické pracovníky v používání digitálních nástrojů a materiálů, včetně znalostí o tom, jak se bezpečně a eticky pohybovat v digitálním prostředí.
(24)Doporučení Rady o učení v zájmu ekologické transformace a udržitelného rozvoje 60 zdůrazňuje význam digitálních kompetencí pracovníků ve výchově a vzdělávání a digitální infrastruktury, nástrojů a zdrojů pro posílení výuky a učení pro udržitelnost.
(25)Je proto nezbytné, aby učitelé byli považováni za klíčové partnery pro úspěšnou digitální transformaci ve vzdělávání a odborné přípravě. Jako klíčoví partneři v tomto procesu musí být do zavádění digitálních technologií úzce zapojeni a konzultováni ohledně něj a musí být vybaveni potřebnými dovednostmi a kompetencemi pro jejich účinné využívání.
(26)Toto doporučení plně respektuje zásadu subsidiarity a proporcionality. O způsobu provedení doporučení rozhodnou členské státy podle své vnitrostátní situace,
DOPORUČUJE ČLENSKÝM STÁTŮM:
1.Dohodnout se prostřednictvím meziresortní spolupráce a společně s klíčovými zúčastněnými stranami na národní strategii pro digitální vzdělávání a dovednosti, která bude vypracována nebo aktualizována v souladu se zásadami tohoto doporučení, a sledovat její účinnost a dopad. Při plnění své národní strategie by členské státy měly zejména:
1.1integrovaně stanovit národní cíle pro digitální transformaci systémů vzdělávání a odborné přípravy a rozvoj digitálních dovedností a zajistit jejich pravidelný přezkum a aktualizaci;
1.2sladit národní cíle uvedené v bodě 1.1 se strategickými prioritami Akčního plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027 a s cíli politického programu Digitální dekáda na úrovni Unie;
1.3stanovit ambiciózní národní cíle pro klíčové podpůrné faktory v souladu s tímto doporučením a národními cíli pro digitální transformaci systémů vzdělávání a odborné přípravy;
1.4sledovat pokrok při dosahování národních cílů uvedených v bodě 1.3 a pravidelně zveřejňovat zprávy, včetně získaných zkušeností a doporučení ke zlepšení;
1.5provádět pravidelná hodnocení dopadu politik a postupů v oblasti digitálního vzdělávání, včetně dopadu na výsledky učení, přístupnost a začlenění, rovnost a dobré životní podmínky, a to na základě přístupu celoživotního učení, a rozvíjet výzkum v těchto oblastech.
2.Zvýšit efektivnost, účinnost a odolnost politiky digitálního vzdělávání a odborné přípravy podporou synergií a koordinace na všech úrovních správy a zajištěním meziresortní spolupráce a mnohostranného přístupu. Členské státy by zejména měly:
2.1organizovat pravidelné dialogy mezi různými složkami veřejné správy zapojenými do poskytování digitálního vzdělávání a odborné přípravy na příslušných úrovních v souladu se strukturou vnitrostátních systémů vzdělávání a odborné přípravy, aby bylo zajištěno sladění, aby se využily synergie a aby se zabránilo dvojímu vynakládání prostředků;
2.2zajistit strukturální zapojení zúčastněných stran a sociálních partnerů do procesu navrhování, vývoje, provádění a hodnocení politik v oblasti digitálního vzdělávání a odborné přípravy, včetně aktivní účasti těch, kteří nemají formální zastupující subjekty, jako jsou rodiče a žáci, včetně zohlednění různých socioekonomických, věkových, odvětvových a územních souvislostí;
2.3navázat udržitelnou spolupráci a výměnu se soukromým sektorem a poskytovateli technologií, včetně poskytovatelů vzdělávacích technologií, malých a středních podniků a začínajících podniků, při vývoji řešení, která odrážejí hodnoty a zásady Unie, včetně digitální suverenity, interoperability, bezpečnosti, ochrany soukromí a transparentnosti údajů, jakož i udržitelného využívání vzácných zdrojů a energie pro digitální účely, a to tím, že:
2.3.1budou podporovat výzkum, vývoj a testování digitálních vzdělávacích nástrojů a technologií, včetně těch, které jsou založeny na nově vznikajících technologiích, mj. prodloužené reality, virtuální reality, rozšířené reality, umělé inteligence, robotiky a metaverza;
2.3.2tam, kde to bude vhodné, budou podporovat partnerství veřejného a soukromého sektoru pro vývoj a zavádění digitálních vzdělávacích řešení;
2.3.3budou poskytovat pobídky pro výzkum kvality, inkluzivnosti, dostupnosti a dopadu digitálních vzdělávacích řešení, včetně řešení založených na nových technologiích;
2.4zapojit se do vzájemného učení, výměny postupů a koordinace, a to i napříč různými odvětvími politik, na evropské a celosvětové úrovni, s cílem nalézt společná řešení pro nadnárodní problémy.
3.Zajistit digitální vzdělávání pro všechny pedagogické a podpůrné pracovníky a podporovat budování kapacit vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy. Členské státy by zejména měly:
3.1zajistit, aby všichni učitelé a další pedagogičtí pracovníci byli podporováni při začleňování digitálních technologií do své pedagogické práce, konkrétně při využívání digitálních technologií při výuce, učení a hodnocení. Tato podpora by měla mít zejména tyto formy:
3.1.1zapojení učitelů do institucionálních rozhodnutí o způsobu integrace digitálního vybavení do výuky a učení a o výběru a vývoji digitálního vzdělávacího obsahu;
3.1.2zavedení povinné digitální pedagogiky do všech programů počátečního vzdělávání učitelů před nástupem do zaměstnání a podpory poskytovatelů těchto programů potřebnými zdroji a vybavením pro tento účel; spolupráce na úrovni EU při tvorbě, provádění a hodnocení vzdělávacích programů v oblasti digitální pedagogiky pro učitele;
3.1.3zajištění toho, aby všichni učitelé a další pedagogičtí pracovníci měli pravidelné příležitosti a čas na rozvoj a zvyšování svých digitálních dovedností v rámci dalšího profesního rozvoje;
3.1.4uznávání a podpora flexibilních, dostupných a inovativních formátů prohlubování digitálních dovedností, jako jsou on-line školení, krátké kurzy vedoucí k získání mikrocertifikátů, vnitrostátní a mezinárodní výměny zaměstnanců, vzájemné učení a prohlubování digitálních dovedností prostřednictvím společných projektů, sítí a komunit praxe a výzkumu;
3.1.5využití příležitostí k rozvoji digitální pedagogiky prostřednictvím pedagogických akademií Erasmus+;
3.1.6vyjádření potřeby digitální rovnováhy v procesu výuky a učení a navrhování podpůrných přístupů a prostředí pro digitální výuku a učení;
3.2vybízet vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy, aby podporovaly digitální transformaci vzdělávání a odborné přípravy tím, že:
3.2.1budou podporovat budování kapacit a využívání rámců a nástrojů pro sebehodnocení, jako je SELFIE (nástroj pro sebehodnocení určený školám, který má pomoci začlenit digitální technologie do výuky, učení a hodnocení, založený na rámci DigCompOrg pro vedoucí pracovníky škol), SELFIEforTEACHERS (založený na rámci DigCompEdu) a HEInnovate (nástroj pro sebehodnocení určený pro vysokoškolské instituce), s cílem určit institucionální potřeby a cíle v oblasti digitální transformace a prohlubování dovedností;
3.2.2zahrnou kritéria týkající se faktorů umožňujících digitální vzdělávání a odbornou přípravu do interních a externích procesů zajišťování kvality pro vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy;
3.2.3budou pomáhat vedoucím pracovníkům vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy při provádění digitální transformace, a to i prostřednictvím nabídky dalšího profesního rozvoje;
3.2.4budou prosazovat rozšiřování osvědčených postupů na základě důkazů tím, že ocení instituce, které si je osvojily jako první a které zlepšily výuku a učení prostřednictvím inovací a digitálních technologií, a budou podporovat vzájemné výměny;
3.2.5budou vybízet k trvalému dialogu mezi vzdělávacími institucemi, institucemi odborné přípravy a průmyslem o potřebách a příležitostech rozvoje a odborné přípravy, budou si vyměňovat zkušenosti a poskytovat zpětnou vazbu o produktech a technologiích používaných ve výuce a učení;
3.2.6zajistí, aby každá škola měla přístup k administrátorům IKT a digitální pedagogiky, kteří učitelům a účastníkům vzdělávání pomohou vybírat, účinně používat, spravovat a udržovat digitální zařízení a nástroje pro výuku, učení a hodnocení;
3.2.7přijmou komplexní opatření k řešení kybernetické bezpečnosti ve všech vzdělávacích institucích a institucích odborné přípravy, budou vybízet všechny zaměstnance, aby absolvovali školení o kybernetické bezpečnosti, zvyšovat povědomí studentů o kybernetické bezpečnosti a zajišťovat důkladné bezpečnostní politiky a kontroly přístupu při plném využití moderních technologických řešení, jako je kryptografie a autentizace.
4.Podporovat spravedlivé a na dopad zaměřené investice do vysoce kvalitního, odolného a inkluzivního digitálního vzdělávání a odborné přípravy. Členské státy by zejména měly:
4.1zvýšit efektivitu a dopad výdajů na konektivitu, vybavení, infrastrukturu, digitální nástroje a obsah tím, že:
4.1.1budou koordinovat postupy zadávání zakázek, aby pokud možno byly využity úspory z rozsahu a zároveň byla umožněna flexibilita podle konkrétních potřeb vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy, přičemž se zohlední i potřeba udržitelnosti a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením; budou spolupracovat na úrovni EU na normách a specifikacích, které lze použít například při zadávání zakázek v oblasti digitálního vzdělávání;
4.1.2zváží alternativní přístupy k investicím, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru, programů dárcovství, renovace použitého vybavení, jakož i případného překladu a opětovného použití digitálního vzdělávacího obsahu z jiných členských států;
4.1.3budou nabízet přizpůsobenou podporu, odborné znalosti a know-how, například ve formě partnerství veřejného a soukromého sektoru, poradních orgánů nebo řídících/clearingových center, aby si vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy mohly vybrat vhodná digitální vzdělávací řešení, která jsou přizpůsobena jejich potřebám výuky a učení a strategicky řeší digitální bezpečnost, dostupnost, ochranu osobních údajů a digitální rovnováhu;
4.1.4zajistí, aby investice do nového digitálního vybavení, infrastruktury, nástrojů a obsahu byly doprovázeny odpovídajícím školením;
4.2poskytnout rovný přístup všem účastníkům vzdělávání, zajistit odpovídající investice do:
4.2.1vysokorychlostního připojení k internetu s cílem dosáhnout 100% gigabitového nebo vyššího připojení k internetu ve všech vzdělávacích institucích a institucích odborné přípravy a odstranit územní a socioekonomické rozdíly s využitím nejrůznějších technologií a alternativ, optických vláken, technologie 5G a družicového systému v souladu s cíli na úrovni Unie pro politický program Digitální dekáda;
4.2.2modernizace digitálního vybavení učeben a zajištění přístupu všech učitelů a dalších pedagogických pracovníků k osobnímu zařízení (stolnímu počítači, notebooku nebo tabletu), které obohatí jejich pedagogickou praxi;
4.2.3zajištění toho, aby všichni účastníci vzdělávání měli ve škole přístup k personalizovanému zařízení, které splňuje jejich konkrétní potřeby, a aby všechna zařízení procházela pravidelným servisem a údržbou;
4.2.4digitalizace výukových a studijních materiálů a vývoje moderního, dostupného a vysoce kvalitního digitálního vzdělávacího obsahu, který je v souladu se vzdělávacími programy a osvědčenými pedagogickými postupy;
4.2.5zavádění a integrace příslušných centralizovaných služeb, mimo jiné prostřednictvím cloudových řešení, jako jsou virtuální systémy pro řízení výuky a správy (včetně nástrojů pro bezpečnou komunikaci a spolupráci, úložišť vzdělávacího obsahu, správy učeben a digitálního hodnocení) ve všech vzdělávacích institucích a institucích odborné přípravy při současném zajištění jejich interoperability, soukromí a bezpečnosti údajů;
4.2.6zajištění inkluzivního vzdělávání zabezpečením přístupnosti digitálního vzdělávacího obsahu a technologií pro účastníky vzdělávání a učitele se zdravotním postižením a poskytování specializovaného vybavení a řešení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami s přihlédnutím ke stávajícím právním předpisům Unie v oblasti přístupnosti, zejména ke směrnicím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 61 a (EU) 2019/882 62 ,
VÍTÁ ZÁMĚR KOMISE:
1.Podporovat provádění tohoto doporučení prostřednictvím: skupiny na vysoké úrovni pro digitální vzdělávání a dovednosti, která bude zřízena rozhodnutím Komise.
Podporovat účinné pokračování a fungování skupiny na vysoké úrovni zřízené pro strukturovaný dialog s členskými státy s cílem zajistit směrování u klíčových strategických témat, jimiž se zabývá toto doporučení. Skupina může zřídit technické podskupiny, zejména pro hodnocení a certifikaci digitálních dovedností, tvorbu vzdělávacích programů a požadavky na kvalitu digitálních vzdělávacích nástrojů a obsahu. Tato činnost by měla zajistit soulad a doplňkovost s prací skupiny na vysoké úrovni pro vzdělávání a odbornou přípravu 63 a Rady pro digitální dekádu 64 .
2. Podporovat výměnu osvědčených postupů, vzájemné učení a spolupráci se zúčastněnými stranami v oblasti digitálního vzdělávání a odborné přípravy. Komise má v úmyslu zejména:
2.1umožnit výměnu osvědčených postupů, sítí a vzájemného učení mezi členskými státy, tvůrci politik, odborníky z praxe a zúčastněnými stranami ze soukromého a veřejného sektoru prostřednictvím stávajících nástrojů, platforem a komunit (pracovní skupina pro digitální vzdělávání: učení, vyučování a hodnocení (DELTA), evropské centrum digitálních zdrojů SALTO, Evropská platforma pro školní vzdělávání, včetně programu eTwinning, elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě (EPALE), platforma Lepší internet pro děti, projekty Nástroje pro technickou podporu), včetně podpory centra digitálního vzdělávání jako hlavního vstupního bodu digitálního vzdělávání a odborné přípravy v Unii;
2.2podporovat spolupráci se zúčastněnými stranami, včetně poskytovatelů softwaru a hardwaru, v oblasti digitální infrastruktury a nástrojů a jejich udržitelného využívání ve vzdělávání a odborné přípravě a zároveň prosazovat hodnoty a zásady Unie v oblasti soukromí, ochrany údajů a interoperability;
2.3 posílit mezinárodní spolupráci, pokud jde o faktory umožňující digitální vzdělávání a dovednosti.
3. Podporovat digitální vzdělávání učitelů a dalších pedagogických a podpůrných pracovníků vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy. Komise má v úmyslu zejména:
3.1podporovat prostřednictvím programu Erasmus+ mobilitu zaměřenou na prohlubování dovedností učitelů a dalších pedagogických a podpůrných pracovníků vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy v oblasti využívání digitálních technologií při výuce, učení a správě, a to i s ohledem na rychle se měnící možnosti nově vznikajících technologií;
3.2propagovat nástroje, jako jsou DigCompEdu a SELFIEforTEACHERS, a podporovat spolupráci na vývoji a realizaci kurzů digitální pedagogiky pro počáteční vzdělávání učitelů a další profesní rozvoj;
3.3podporovat zavádění etických pokynů pro využívání umělé inteligence a dat ve výuce a vzdělávání, které pomohou učitelům základních a středních škol účinně začlenit umělou inteligenci a data do školního vzdělávání, a vycházet z nich s cílem zohlednit důsledky zneužívání nově vznikajících technologií, jako je generativní umělá inteligence, a čelit souvisejícím rizikům.
4. Podporovat investice do infrastruktury a služeb digitálního vzdělávání a odborné přípravy, které se zaměřují na dopad, prostřednictvím vnitrostátního a unijního financování a posílit důkazy o účinnosti a efektivnosti politik a nástrojů digitálního vzdělávání. Komise má v úmyslu zejména:
4.1podporovat investice členských států do základní infrastruktury digitálního vzdělávání (včetně konektivity, vybavení, nástrojů a digitálního obsahu) prostřednictvím financování ze strany EU a posílit vazby mezi stávajícími unijními politikami a nástroji a programy financování a vnitrostátními a regionálními strategiemi pro digitální vzdělávání a digitalizaci škol;
4.2s ohledem na rychlý technologický vývoj podporovat ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami vypracování pokynů a požadavků na kvalitu v zájmu přístupného, dobře navrženého a vysoce kvalitního digitálního vzdělávacího obsahu a virtuálních vzdělávacích prostředí a nástrojů (např. samostatných systémů a aplikací pro řízení výuky) s cílem pomoci systémům vzdělávání a odborné přípravy systematicky hodnotit jejich kvalitu, bezpečnost, důvěryhodnost, spolehlivost, užitečnost a inkluzivnost;
4.3podporovat členské státy a poskytovatele technologií při řešení problémů interoperability spojených s digitálními vzdělávacími platformami a službami v různých odvětvích vzdělávání a odborné přípravy;
4.4zvyšovat koordinaci výzkumu, prosazovat rozšiřování osvědčených postupů na základě důkazů a prostřednictvím programů Horizont Evropa, Digitální Evropa a Erasmus+ podporovat výzkum, vývoj a zavádění digitálních řešení pro výuku, učení a hodnocení, jakož i testování jejich dopadu na zlepšování výsledků v oblasti učení a rovnosti;
4.5podporovat členské státy při vytváření účinných a efektivních politik v oblasti digitálního vzdělávání zlepšováním důkazů, hodnocení a analýzy těchto politik prostřednictvím vzdělávací laboratoře pro investice do kvalitního vzdělávání a odborné přípravy, jakož i poskytovat cílené poradenství a technickou podporu prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu;
4.6usnadňovat výměnu informací o vnitrostátních přístupech a osvědčených postupech v oblasti účinného pořizování digitálního vybavení a infrastruktury pro vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy, mimo jiné prostřednictvím sítě vnitrostátních poradenských služeb v oblasti digitálního vzdělávání;
4.7podporovat digitální transformaci certifikátů o vzdělání a odborné přípravě v členských státech, zejména dalším zaváděním infrastruktury evropských digitálních certifikátů o vzdělání.
5. Zlepšit transparentnost a vyhodnocovat pokrok při zavádění digitálního vzdělávání a odborné přípravy. Komise má v úmyslu zejména:
5.1přispívat k vytváření porovnatelných údajů o klíčových faktorech umožňujících digitální vzdělávání a odbornou přípravu v celé Unii tím, že jednou za tři roky bude v členských státech uskutečněn průzkum Digitální vzdělávání v Evropě, který naváže na „Evropský průzkum ve školách: IKT ve vzdělávání“ a bude jej dále rozvíjet, s cílem shromáždit do roku 2025 první komplexní soubor údajů;
5.2sledovat pokrok v oblasti faktorů umožňujících digitální vzdělávání a odbornou přípravu a podávat o něm zprávy, a to s přihlédnutím k vnitrostátním strategiím členských států v rámci Evropského prostoru vzdělávání, jako je například Monitor vzdělávání a odborné přípravy;
5.3podporovat účast členských států v mezinárodních průzkumech, které poskytují srovnávací údaje o stavu připravenosti učitelů na digitální vzdělávání, zejména v mezinárodním průzkumu OECD o výuce a učení;
5.4přezkoumávat pokrok dosažený při provádění tohoto doporučení a nejpozději pět let od jeho přijetí podat Radě zprávu.
Ve Štrasburku dne
Za Radu
předseda/předsedkyně
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Umělá inteligence pro Evropu (COM(2018) 237 final ze dne 25. dubna 2018).
Evropská komise, Generální ředitelství pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu, Etické pokyny pro využívání umělé inteligence a dat ve výuce a vzdělávání pro pedagogy, Úřad pro publikace Evropské unie, 2022, https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/d81a0d54-5348-11ed-92ed-01aa75ed71a1/language-cs
https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/europe-fit-digital-age/european-digital-identity_cs