EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 4.4.2023

COM(2023) 184 final

ZPRÁVA KOMISE

Zpráva o politice hospodářské soutěže za rok 2022

{SWD(2023) 76 final}

1. Úvod    

2. Úloha, kterou Komise sehrála při zmírňování vnějších hospodářských otřesů v době narušení, byla klíčová    

2.1. Přijetí dočasného krizového rámce na podporu ekonomiky po ruské invazi na Ukrajinu a sdělení o mimořádné situaci v energetice    

2.2. Postupné ukončování dočasného rámce státní podpory v souvislosti s COVID-19 na podporu hospodářství v souvislosti s pandemií koronaviru    

2.3. Provádění Nástroje pro oživení a odolnost    

3. Zajištění toho, aby pravidla hospodářské soutěže obstála i v budoucnu – pokrok v provádění rozsáhlé politické agendy    

3.1. Legislativní iniciativy, které mají posílit soubor nástrojů politiky hospodářské soutěže    

3.2. Aktualizace antimonopolních pravidel a pravidel pro spojování podniků a souvisejících pokynů, aby byly schopné čelit novým výzvám    

3.3. Aktualizace pravidel státní podpory a souvisejících pokynů, aby byly schopné čelit novým výzvám    

3.4. Modernizace pracovních metod GŘ pro hospodářskou soutěž, aby odpovídaly současným i budoucím požadavkům vztahujícím se k prosazování předpisů    

4. Přínos prosazování politiky hospodářské soutěže pro hlavní ambice Komise    

4.1. Přínos prosazování politiky hospodářské soutěže pro digitální transformaci a pro silný a odolný jednotný trh    

4.2 Přínos prosazování politiky hospodářské soutěže pro zelenou transformaci    

4.3. Přínos politiky hospodářské soutěže pro hospodářství ve prospěch lidí    

5. Politika hospodářské soutěže v evropském a celosvětovém kontextu    

5.1 Spojení sil při utváření evropské a celosvětové kultury hospodářské soutěže    

5.2. Celosvětová spolupráce v oblasti politiky hospodářské soutěže    

1. Úvod

Výroční zprávu o hospodářské soutěži za rok 2022 předkládá Evropská komise (dále jen „Komise“) Evropskému parlamentu, Radě Evropské unie, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Zpráva popisuje klíčový vývoj politiky EU v oblasti hospodářské soutěže a prosazování jejích pravidel v roce 2022.

Evropa zažívá neklidné a nepředvídatelné časy. Na začátku roku 2022 došlo k ústupu pandemie COVID-19 a EU se vydala na cestu k hospodářskému oživení. Plány pro oživení a odolnost většiny zemí EU začaly být realizovány a členským státům byly vyplaceny první finanční prostředky, což podpořilo oživení EU pomocí dobře zacílených investic. Útočná válka Ruska proti Ukrajině měla za následek bezprostřední a zásadní narušení hospodářství EU a vyžádala si koordinovaný postup s cílem zajistit dostatečné a cenově dostupné dodávky energie, zabezpečit hospodářskou a finanční stabilitu, potravinové zabezpečení a chránit zranitelné domácnosti a podniky. Při řešení těchto výzev zůstaly zachovány závazky týkající se zelené a digitální transformace.

Komise pod vedením předsedkyně von der Leyenové využila politické nástroje, které měla k dispozici, k vytvoření a provádění kombinace politik, jejichž cílem bylo zmírnit negativní dopady ruské války proti Ukrajině na celé hospodářství EU, její podniky a obyvatelstvo, a zároveň postupně ukončit mimořádná opatření EU zavedená k řešení pandemie COVID-19.

V březnu 2022 přijala Komise dočasný krizový rámec, který členským státům umožňuje podporovat společnosti a odvětví vážně zasažené geopolitickým vývojem v souladu s pravidly EU pro státní podporu. V reakci na narušení globálních trhů s energií přijala Komise v květnu 2022 plán REPowerEU 1 (nástin zveřejněn v březnu 2022 2 ). Plán stanoví způsoby, jak upravit odvětví energetiky v EU, řešit vysoké ceny energie a snížit závislost na dovozu fosilních paliv. V říjnu 2022 Komise navrhla nové nařízení pro mimořádnou situaci, které má zmírnit dopad vysokých cen plynu v EU, mimo jiné prostřednictvím společného nákupu 3 .

V roce 2022 Komise pokračovala v rozsáhlém hodnocení rámce politiky EU v oblasti hospodářské soutěže, aby zajistila, že všechny nástroje prosazování práva odpovídají současným i budoucím výzvám 4 . Dále byly přijaty nové legislativní nástroje, které doplňují nástroje politiky hospodářské soutěže.

Nařízení o digitálních trzích 5 vstoupilo v platnost v listopadu 2022 a použije se od května 2023. Jeho cílem je udržet digitální trhy konkurenceschopné a ukončit nekalé praktiky společností, které působí v ekonomice online platforem jako tzv. strážci přístupu. Kromě toho bylo v listopadu 2022 přijato nařízení o zahraničních subvencích, které vstoupí v platnost v roce 2023. Nařízení vyplní mezeru v právní úpravě jednotného trhu, na kterém jsou subvence narušující trh poskytované vládami zemí mimo EU v současné době nadále z velké části nekontrolované, zatímco subvence poskytované členskými státy podléhají přísné kontrole podle pravidel EU pro státní podporu.

Program pro jednotný trh 6 a jeho složka týkající se politiky hospodářské soutěže poskytuje stabilní financování projektů v oblasti politiky a prosazování práva, mezinárodní spolupráce a prosazování politiky hospodářské soutěže.

V době krize je účinné prosazování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže důležitější než kdy jindy. V roce 2022 Komise pokračovala v prosazování pravidel hospodářské soutěže EU v oblasti antimonopolních opatření, kontroly spojování podniků a kontroly státní podpory ve prospěch občanů a podniků všech velikostí. Politika EU v oblasti hospodářské soutěže, zejména politika státní podpory, představovala i nadále klíčovou součást mnohostranné reakce EU na krizi.

2. Úloha, kterou Komise sehrála při zmírňování vnějších hospodářských otřesů v době narušení, byla klíčová

2.1. Přijetí dočasného krizového rámce na podporu ekonomiky po ruské invazi na Ukrajinu a sdělení o mimořádné situaci v energetice

Ke snížení negativních sociálních a hospodářských dopadů na EU způsobených ruskou útočnou válkou proti Ukrajině Komise kromě jiných politických nástrojů opět využila flexibilitu pravidel státní podpory. Komise přijala dočasný krizový rámec 7 , který členským státům umožňuje řešit nedostatek likvidity, s nímž se potýkají podniky, které jsou přímo či nepřímo postiženy vážným narušením hospodářství způsobeným ruskou agresí vůči Ukrajině a jejími přímými i nepřímými dopady, včetně sankcí uvalených Unií a jejími mezinárodními partnery a protiopatření přijatých Ruskem. V průběhu roku Komise pozorně sledovala a vyhodnocovala vývoj, aby zjistila, zda jsou nutné další dočasné změny pravidel státní podpory.

EU musí urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie a urychlit dekarbonizaci svých dodávek energie v souladu s cíli plánu REPowerEU 8 . Proto Komise v červenci 2022 změnila dočasný krizový rámec, aby členským státům usnadnila zavádění programů pro obnovitelné zdroje energie a dekarbonizaci průmyslu. V říjnu 2022 Komise prodloužila platnost rámce 9 do 31. prosince 2023 a změnila jej tak, aby reagoval na měnící se potřeby členských států podpořit ekonomiku v důsledku pokračující agrese Ruska vůči Ukrajině. Pozměněné znění zjednodušilo pravidla pro kompenzaci rostoucích nákladů na energie, zavedlo nová opatření zaměřená na podporu snižování poptávky po elektrické energii a stanovilo hlavní zásady případné rekapitalizace, zejména pokud jde o energetické společnosti. Pozměněný dočasný krizový rámec navíc zvýšil maximální výši podpory u nízkých částek podpory a zajistil dodatečnou flexibilitu při poskytování záruk energetickým společnostem na pokrytí jejich potřeb likvidity.

V důsledku krize na Ukrajině v odvětví energetiky vnikla zvláštní potřeba podpory solventnosti, zejména pak zvýšená potřeba finančního zajištění obchodních činností na trhu s energií. Dočasný krizový rámec proto obsahuje pozměněný režim pro tento typ podpory solventnosti. Komise přijala režimy určené pro konkrétní odvětví v Dánsku, Belgii a Finsku 10 . V prosinci 2022 Komise s ohledem na závazky Německa schválila opatření podpory pro společnosti Uniper 11 a SEFE GmbH 12 , která poskytla kapitálové injekce, zejména na pokrytí ztrát vzniklých nákupem plynu za vyšší tržní ceny náhradou za plyn, který ruští dodavatelé nedodali na základě stávajících dlouhodobých smluv.

Několik členských států oznámilo v roce 2022 rámcové režimy podpory, kterými je poskytována průřezová podpora hospodářským odvětvím, v nichž byly společnosti negativně zasaženy válkou na Ukrajině. Tyto rámcové režimy podpory 13 byly schváleny v rámci dočasného krizového rámce v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“).

   

Komise v roce 2022 přijala 195 rozhodnutí, kterými schválila 182 vnitrostátních opatření oznámených 27 členskými státy. Celkový rozpočet, který členské státy oznámily Komisi na tato opatření státní podpory, činil přibližně 670 miliard EUR. Německo oznámilo přibližně 53 % schválené podpory, Francie 24 % a Itálie 7 % 14 ; tyto údaje však nepředstavují vyplacené částky.

2.2. Postupné ukončování dočasného rámce státní podpory v souvislosti s COVID-19 na podporu hospodářství v souvislosti s pandemií koronaviru

Komise pokračovala v posuzování opatření podpory přímo podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU, čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, jakož i podle dočasného rámce na podporu hospodářství v souvislosti s pandemií koronaviru (dále jen „dočasný rámec pro opatření státní podpory“) 15 . Komise ve všech členských státech do konce roku 2022 přijala 217 rozhodnutí souvisejících s pandemií COVID-19, včetně rozhodnutí podle dočasného rámce pro opatření státní podpory 16 . Oproti roku 2021, kdy bylo v souvislosti s pandemií COVID-19 přijato 1 180 rozhodnutí, se jedná o výrazný pokles.

Vzhledem k tomu, že opatření v oblasti veřejného zdraví přijatá v souvislosti se zdravotní krizí způsobenou onemocněním COVID-19 byla zmírněna, rozhodla se Komise neprodloužit platnost dočasného rámce pro opatření státní podpory po 30. červnu 2022, s výjimkou opatření na podporu investic a solventnosti, která jsou povolena do 31. prosince 2023 17 . Dočasný rámec pro opatření státní podpory umožňuje do 30. června 2023 flexibilní přechod na základě jasných záruk pro přeměnu a restrukturalizaci dluhových nástrojů, jako jsou úvěry a záruky, na jiné formy podpory, například přímé granty.

2.3. Provádění Nástroje pro oživení a odolnost

V roce 2022 pokračovalo provádění Nástroje pro oživení a odolnost 18 – ústředního prvku iniciativy NextGenerationEU 19 . Jeho cílem je podpořit soudržnost mezi členskými státy tím, že budou zmírněny sociální a hospodářské dopady pandemie COVID-19 a zajistí se lepší připravenost EU na budoucí výzvy, zejména podporou zelené a digitální transformace. Většina opatření financovaných z prostředků Nástroje pro oživení a odolnost nepředstavuje státní podporu. Většinu z opatření, které lze považovat za státní podporu, mohou členské státy provádět přímo, a to buď podle nařízení o blokových výjimkách 20 , nebo podle nařízení o podpoře de minimis 21 . Byla však oznámena řada opatření, která Komise předem schválila. V průběhu roku 2022 přijala Komise rozhodnutí o státní podpoře u téměř 80 opatření financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost.

3. Zajištění toho, aby pravidla hospodářské soutěže obstála i v budoucnu – pokrok v provádění rozsáhlé politické agendy

3.1. Legislativní iniciativy, které mají posílit soubor nástrojů politiky hospodářské soutěže

Nařízení o digitálních trzích, 22 které vstoupilo v platnost v listopadu 2022, se nyní nachází ve fázi provádění. Nařízení o digitálních trzích je právní úpravou ex ante, jejímž cílem je učinit digitální odvětví spravedlivějším a konkurenceschopnějším. Společnosti označené jako „strážci přístupu“ budou muset dodržovat předem definovaný soubor povinností a zákazů. Prosazování nařízení o digitálních trzích v kombinaci s následným prosazováním pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže povede k tomu, že se na podniky a spotřebitele digitálních služeb na jednotném trhu budou vztahovat spravedlivější a konkurenceschopnější tržní podmínky. Komise bude jakožto ústřední orgán prosazující nařízení o digitálních trzích úzce spolupracovat s orgány členských států EU. Novými pravidly není dotčeno prosazování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže a vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže týkajících se jednostranného jednání.

Evropský parlament a Rada přijaly v listopadu 2022 nařízení o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh 24 . Nařízení vyplňuje mezeru v právní úpravě a řeší zahraniční subvence, které narušují hospodářskou soutěž na jednotném trhu. Komise bude moci brzy vyšetřovat a případně napravovat rušivé účinky způsobené takovou podporou ze strany zahraničních států. Nařízení obsahuje tři nástroje: i) Komisi budou muset být oznámena navrhovaná spojení, kdy alespoň jeden z podniků účastnících se fúze, společný podnik nebo nabývaný podnik mají obrat v EU alespoň 500 milionů EUR a zahraniční finanční příspěvek přesahuje 50 milionů EUR; ii) Komisi budou muset být oznámeny nabídky v zadávacích řízeních v EU zahrnujících zahraniční finanční příspěvky, pokud hodnota zakázky činí alespoň 250 milionů EUR; a iii) Komise bude oprávněna prošetřit z moci úřední další situace na trhu. Komise bude mít výlučnou pravomoc prosazovat nařízení o zahraničních subvencích. Pokud negativní účinky zahraniční subvence převáží nad jejími pozitivními účinky, bude mít Komise pravomoc uložit nápravná opatření nebo přijmout závazky k nápravě narušení trhu. Tato opatření a závazky mohou zahrnovat řadu strukturálních nápravných opatření nebo nápravných opatření z hlediska tržního jednání, jako je odprodej určitých aktiv nebo zákaz určitého chování na trhu. Komise bude mít rovněž pravomoc zakázat subvencované spojení podniků nebo zadání veřejné zakázky subvencovanému uchazeči.

Nařízení se použije ode dne 12. července 2023 a oznámení budou povinná ode dne 12. října 2023.

3.2. Aktualizace antimonopolních pravidel a pravidel pro spojování podniků a souvisejících pokynů, aby byly schopné čelit novým výzvám

Přijetí nového nařízení o blokových výjimkách pro vertikální dohody a pokynů k vertikálním omezením

Ustanovení čl. 101 odst. 1 SFEU zakazuje vertikální dohody mezi dvěma nebo více podniky působícími na různých úrovních výrobního nebo distribučního řetězce, pokud tyto dohody omezují hospodářskou soutěž. Podle čl. 101 odst. 3 SFEU jsou však takové dohody slučitelné s jednotným trhem, pokud přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, přičemž spotřebitelům poskytují spravedlivý podíl na výhodách z toho plynoucích a nevylučují hospodářskou soutěž. V květnu 2022 přijala Komise nové nařízení o blokových výjimkách pro vertikální dohody 25 , k němuž jsou připojeny nové pokyny k vertikálním omezením 26 , které podnikům pomohou posoudit slučitelnost jejich dohod o dodávkách a distribuci s pravidly hospodářské soutěže EU. Nová pravidla zohledňují vývoj na trhu, jako je nárůst online prodeje a vznik nových aktérů, jako jsou například platformy. Větší srozumitelnost a transparentnost mohou podnikům pomoci dosáhnout souladu s předpisy při nižších nákladech, což je výhodné zejména pro malé a střední podniky (MSP).

Zveřejnění návrhu pravidel pro dohody o horizontální spolupráci

Horizontální spolupráce mezi konkurenčními podniky může za určitých okolností významně zvýšit efektivitu. Taková spolupráce může například přinést prospěch spotřebitelům nebo snížit dopad odvětví na životní prostředí. Proto Komise pro určité typy dohod o horizontální spolupráci stanoví tzv. bezpečné přístavy. S cílem zajistit, aby pravidla pro dohody o horizontální spolupráci i nadále odpovídala svému účelu, zejména s ohledem na výzvy digitalizace a zelené transformace, zahájila Komise v březnu 2022 konzultaci se zúčastněnými stranami o návrhu revidovaných nařízení o blokových výjimkách pro horizontální dohody týkající se výzkumu a vývoje a pro specializační dohody a o návrhu revidovaných pokynů k horizontálním omezením 27 . Navrhovaná pravidla zahrnují nové pokyny, které mají společnostem usnadnit spolupráci při plnění cílů udržitelnosti. Navrhovaná pravidla rovněž poskytují další pokyny a právní jistotu společnostem v oblastech, jako je sdílení údajů, dohody o sdílení mobilní infrastruktury a konsorcia uchazečů. Komise přijala v prosinci 2022 dvě nařízení, kterými se prodlužuje platnost nařízení o blokových výjimkách pro horizontální dohody týkající se výzkumu a vývoje a pro specializační dohody 28 . Platnost nařízení o blokových výjimkách měla skončit dne 31. prosince 2022, nicméně Komise je prodloužila do dne 30. června 2023.

Zveřejnění návrhu nařízení o blokových výjimkách pro motorová vozidla a doplňkových pokynů

Pro provozovatele opravárenských a údržbářských služeb představují údaje generované vozidly čím dál významnější faktor hospodářské soutěže. Komise má pro vertikální dohody v tomto odvětví zvláštní režim 29 , který je v současné době přezkoumáván. Komise konzultovala v červenci 2022 se zúčastněnými stranami návrh nařízení, kterým se prodlužuje doba platnosti nařízení č. 461/2010 (dále jen „nařízení o blokových výjimkách pro motorová vozidla“) 30 , spolu s návrhem sdělení, kterým se mění sdělení Komise obsahující doplňkové pokyny 31 , s cílem řešit problematiku údajů. Navrhované změny objasní společnostem způsob, jakým Komise při posuzování vertikálních dohod mezi výrobci vozidel a jejich autorizovanými sítěmi podle pravidel hospodářské soutěže EU nahlíží na otázky týkající se přístupu k údajům generovaným snímači v automobilech. Cílem je zachovat tento rámec po dobu dalších pěti let do dne 31. května 2028 a rozšířit stávající zásady pro poskytování technických informací, nástrojů a školení nezbytných pro poskytování služeb oprav a údržby tak, aby výslovně zahrnovaly údaje generované vozidly.

Přijetí pokynů ke kolektivním smlouvám pro zlepšení pracovních podmínek osob samostatně výdělečně činných bez zaměstnanců

Počet osob samostatně výdělečně činných bez zaměstnanců v EU je poměrně vysoký a některé z nich čelí obtížným pracovním podmínkám. Účinným nástrojem ke zlepšení těchto pracovních podmínek může být kolektivní vyjednávání. Komise v září 2022 přijala pokyny k uplatňování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže na kolektivní smlouvy týkající se pracovních podmínek osob samostatně výdělečně činných bez zaměstnanců 32 . Účelem pokynů je vysvětlit, za jakých okolností nebrání právo EU v oblasti hospodářské soutěže kolektivním smlouvám v tom, aby zlepšily pracovní podmínky.

Pokyny vycházejí z ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie 33 , popisují situace, kdy mohou být osoby samostatně výdělečně činné bez zaměstnanců srovnatelné se zaměstnanci, a objasňují, že jejich kolektivní smlouvy pak nespadají do oblasti působnosti článku 101 SFEU. To se týká ekonomicky závislých osob samostatně výdělečně činných bez zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných bez zaměstnanců pracujících „bok po boku“ se zaměstnanci a osob samostatně výdělečně činných bez zaměstnanců poskytujících své služby prostřednictvím digitálních pracovních platforem. Pokyny dále upřesňují, že Komise nebude v některých případech, kdy se osoby samostatně výdělečně činné, které nejsou v situaci srovnatelné se situací zaměstnanců, potýkají s obtížemi při ovlivňování svých pracovních podmínek z důvodu slabé vyjednávací pozice, zasahovat proti určitým kategoriím kolektivních smluv.

Přijetí revidovaného sdělení o neformálním poradenství

S cílem umožnit podnikům požádat o neformální poradenství k uplatňování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže v případě nových nebo dosud nevyřešených otázek přijala Komise v říjnu 2022 revidované sdělení o neformálním poradenství 34 . Jedná se o další důležitý krok směrem k větší transparentnosti a snazšímu dodržování pravidel pro podniky, které chtějí mít jistotu, že dodržují pravidla hospodářské soutěže.

Zveřejnění návrhu sdělení o definici trhu

Komise v listopadu 2022 zveřejnila návrh revidovaného sdělení o definici trhu za účelem veřejné konzultace 35 . Návrh revidovaného sdělení o definici trhu vychází ze závěrů hodnocení zveřejněného v červenci 2021. Revidovaný návrh sdělení je výsledkem důkladného procesu přezkumu, který byl poprvé zahájen v dubnu 2020. Návrh aktualizuje v současnosti platné sdělení z roku 1997, přičemž bere v úvahu významný vývoj v uplynulých letech, zejména digitalizaci a nové způsoby nabízení zboží a služeb, a rovněž zohledňuje propojenou a globalizovanou povahu obchodních výměn. Na základě důkazů shromážděných během konzultace Komise návrh přepracuje a dokončí, aby tak mohla přijmout nové sdělení o definici trhu v roce 2023.

Zveřejnění návrhu prováděcího nařízení o spojování podniků a návrhu revidovaného sdělení o zjednodušeném postupu

Z hodnocení 36 procesních a jurisdikčních aspektů, jež se týkají kontroly spojování podniků v EU, vyplynulo, že balíček zjednodušujících opatření z roku 2013 37 účinně přispěl k širšímu uplatňování zjednodušených postupů u neproblematických spojování podniků a ke snížení administrativní zátěže jak podniků, tak Komise. Výsledky hodnocení ukázaly, že je vhodné zvážit další zacílení kontroly spojování podniků v EU, a to tím, že se rozšíří a upřesní oblasti působnosti sdělení o zjednodušeném postupu 38 a zreviduje prováděcí nařízení o spojování podniků 39 , aby se dále snížila administrativní zátěž podniků i Komise. V návaznosti na toto hodnocení zahájila Komise v květnu 2022 veřejnou konzultaci o revidovaném sdělení a prováděcím nařízení o spojování podniků 40 . Výbor Komise pro kontrolu regulace přijal dne 28. října 2022 kladné stanovisko ke zprávě o posouzení dopadů. Revidované prováděcí nařízení a sdělení umožní po přijetí další zjednodušení, neboť budou zavedeny nové kategorie zjednodušených případů, zefektivní se postupy Komise při spojování podniků a zavede se elektronické oznamování jako standardní způsob oznamování transakcí při spojování podniků.

Vypracování nových pokynů k dohodám o udržitelnosti v zemědělství

Reforma společné zemědělské politiky (SZP) na období 2023–2027 zavedla novou výjimku z článku 101 SFEU 41 , která umožňuje zemědělským producentům a dalším subjektům v zemědělsko-potravinářském dodavatelském řetězci dohodnout se na určitých omezeních cen, produkce a dalších prvků hospodářské soutěže za předpokladu, že tato omezení jsou nezbytná k dosažení norem udržitelnosti nad rámec závazných norem ve stávajících právních předpisech EU a vnitrostátních právních předpisech. Tato možnost se týká určitých norem v oblasti životního prostředí, zdraví nebo dobrých životních podmínek zvířat. Komise v roce 2022 uskutečnila veřejnou konzultaci 42 s cílem připravit návrh pokynů, které mají tuto výjimku objasnit. Cílem je zavést pokyny do konce prosince 2023.

Pokračující hodnocení nařízení o blokových výjimkách pro konsorcia

Nařízení o blokových výjimkách pro konsorcia 43 umožňuje za určitých podmínek společnostem liniové dopravy (známým také jako přepravci) spolupracovat a poskytovat společné služby. Vzhledem k tomu, že platnost nařízení o blokových výjimkách pro konsorcia končí dne 25. dubna 2024, zahájila Komise proces hodnocení s cílem posoudit, zda je nařízení pro daný účel stále vhodné. Na základě tohoto hodnocení se Komise rozhodne, zda bude platnost nařízení o blokových výjimkách pro konsorcia dále prodloužena, prodloužena se změnami nebo zrušena.

Zahájeno hodnocení nařízení č. 1/2003

Nařízení č. 1/2003 44 a jeho prováděcí akt, nařízení č. 773/2004 45 , stanoví procesní rámec, jehož cílem je zajistit účinné a jednotné uplatňování článků 101 a 102 SFEU v EU. V průběhu času se objevily nové výzvy pro prosazování pravidel hospodářské soutěže, například digitalizace ekonomiky a rostoucí složitost antimonopolních šetření. Komise v červnu 2022 oznámila zahájení veřejné konzultace, jejímž cílem je získat zpětnou vazbu ohledně fungování nařízení od jejich vstupu v platnost 46 . Cílem konzultace je shromáždit důkazy a názory na postupy uplatňované při antimonopolních šetřeních.

3.3. Aktualizace pravidel státní podpory a souvisejících pokynů, aby byly schopné čelit novým výzvám

Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky vstoupily v platnost

Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky 47 byly přijaty a jsou použitelné od ledna 2022. Nahrazují dříve platné pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky 48 , aby byl rámec v souladu s cíli EU stanovenými v Zelené dohodě pro Evropu a s cíli v oblasti klimatu a energetiky pro roky 2030 a 2050. Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky 49 podporují úsilí členských států zaměřené na snižování emisí uhlíku, oběhové hospodářství, biologickou rozmanitost, čistou nebo bezemisní mobilitu a energetickou účinnost.

Přijetí revidovaného rámce státní podpory pro výzkum, vývoj a inovace

Komise podporuje rychlý vývoj a zavádění špičkových a průlomových technologií, čímž usnadňuje zelenou a digitální transformaci hospodářství EU a zároveň přispívá k novému evropskému programu inovací 50 . V říjnu 2022 přijala Komise revidované sdělení o pravidlech státní podpory pro výzkum, vývoj a inovace 51 , které stanoví pravidla, podle nichž mohou členské státy poskytovat podnikům státní podporu na činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Přijetí pravidel státní podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech vhodných pro zelenou transformaci

Komise se v roce 2022 zaměřila na sladění pravidel státní podpory se současnými strategickými prioritami EU, zejména se strategickými plány společné zemědělské politiky 52 , Zelenou dohodou pro Evropu a strategií „Od zemědělce ke spotřebiteli“, a přijala nový soubor pravidel státní podpory pro odvětví zemědělství a lesnictví a venkovské oblasti: pokyny pro státní podporu v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech a nařízení o blokových výjimkách v zemědělství. V lednu 2022 zahájila Komise veřejnou konzultaci o navrhované revizi pravidel, která trvala do března 2022. Navrhovaná revize by členským státům umožnila snadnější a rychlejší poskytování finančních prostředků v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech, aniž by docházelo k nepatřičnému narušování hospodářské soutěže na jednotném trhu.

Pravidla státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury

Komise přijala v roce 2022 nové nařízení o blokových výjimkách pro odvětví rybolovu a akvakultury 53 a vydala nové pokyny pro státní podporu v odvětví rybolovu a akvakultury 54 . Cílem revidovaných pokynů je zajistit, aby hospodářský rozvoj v oblasti rybolovu a akvakultury probíhal při plném respektování společné rybářské politiky, zejména ochrany rybích populací a životního prostředí. Pokyny zohledňují důležitý vývoj politiky a právních předpisů v těchto odvětvích, zejména vstup v platnost nařízení, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond, který je součástí společné rybářské politiky 55 . Nakonec Komise prodloužila platnost stávajícího nařízení o podpoře de minimis v odvětví rybolovu do 31. prosince 2023 56 .

Pokračování revize obecného nařízení o blokových výjimkách pro státní podporu

Obecné nařízení o blokových výjimkách pro státní podporu 57 se prodlužuje a reviduje s cílem usnadnit zelenou a digitální transformaci. Tyto změny doplní revize pokynů k regionální podpoře 58 , k podpoře na výzkum, vývoj a inovace, k podpoře na rizikové financování, k podpoře na zavádění širokopásmových sítí a k podpoře na ochranu životního prostředí a energetiku. Komise plánuje přijmout změnu obecného nařízení o blokových výjimkách v roce 2023.

Komisí revidovaná pravidla státní podpory pro širokopásmové sítě

V návaznosti na veřejnou konzultaci 59 přijala Komise v prosinci 2022 revidované sdělení o státní podpoře pro širokopásmové sítě 60 (dále jen „pokyny k širokopásmovým sítím“). Revidované pokyny k širokopásmovým sítím popisují, jak bude Komise posuzovat opatření státní podpory oznámená členskými státy na podporu zavádění a využívání širokopásmových sítí v EU. Nová pravidla přispívají ke strategickým cílům EU týkajícím se zajištění gigabitového připojení a pokrytí sítí 5G pro všechny 61 .

Komisí navržená pravidla pro zjednodušení postupů pro státní podporu v oblasti ekologické dopravy

Komise přijala v červenci 2022 návrh nového nařízení Rady 62 . Rada toto nařízení přijala v prosinci 2022. Nařízení umožňuje Komisi přijímat nařízení, která v souladu s článkem 93 SFEU osvobozují od povinnosti předchozího oznámení opatření podpory pro železniční, vnitrozemskou vodní a multimodální dopravu. Cílem iniciativy Komise je zjednodušit postupy státní podpory v oblasti ekologických druhů dopravy, jako je železniční, vnitrozemská vodní a multimodální doprava. Tato iniciativa jde ruku v ruce s revizí pokynů ke státním podporám železničním podnikům, na které Komise souběžně pracovala i v roce 2022. Cílem těchto pokynů je podpořit přechod ze silniční na železniční dopravu a přispět tak k dosažení cílů v oblasti klimatu.

Plán možného prodloužení platnosti pokynů pro leteckou dopravu

Komise v červenci 2022 zveřejnila plán, v němž zúčastněné strany a další zainteresované strany informuje o možnostech prodloužení pravidel pro podporu na provoz obsažených v pokynech pro leteckou dopravu o jeden až tři roky 63 . Účelem takového prodloužení by bylo zabránit případnému úpadku regionálních letišť v důsledku dopadu krize COVID-19 před provedením úplného přezkumu pokynů pro leteckou dopravu.

3.4. Modernizace pracovních metod GŘ pro hospodářskou soutěž, aby odpovídaly současným i budoucím požadavkům vztahujícím se k prosazování předpisů

Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž v roce 2022 pokračovalo v úsilí o zefektivnění svých vyšetřovacích postupů a dalších činností, a to prostřednictvím digitálních nástrojů v souladu se svou digitální strategií. GŘ pro hospodářskou soutěž snížilo regulační zátěž stran, které nadále využívají nástroje State Aid Reporting Interactive (dále jen „SARI2“), „eConfidentiality“ a „eRFI“. Kromě toho GŘ pro hospodářskou soutěž modernizovalo svou platformu „eLeniency“, aby společnostem zapojeným do kartelových a antimonopolních řízení poskytlo snadný a bezpečný elektronický přístup k dokumentům.

Prosazování práva EU v oblasti hospodářské soutěže bylo dále usnadněno pokračujícími investicemi do nejmodernějších digitálních řešení, včetně systému pro řízení případů CASE@EC. Vzhledem k citlivé a důvěrné povaze informací, s nimiž nakládá, pokračovalo GŘ pro hospodářskou soutěž v aktualizaci bezpečnostních plánů IT pro nová i stávající digitální řešení. Kromě toho GŘ pro hospodářskou soutěž zavedlo další bezpečnostní a monitorovací opatření k zajištění trvalé kybernetické bezpečnosti a kybernetické odolnosti v roce 2022 a v dalších letech. Interní digitální strategie GŘ pro hospodářskou soutěž je zakotvena v digitální strategii nové generace Evropské komise přijaté v roce 2022 64 .

GŘ pro hospodářskou soutěž v roce 2022 dále rozvíjelo své digitální vyšetřovací nástroje s využitím služeb podnikové inteligence, datových služeb a služeb v oblasti strojového učení. Specializované oddělení provádějící zpravodajské a vyšetřovací analýzy a poskytující forenzní IT podporu bylo přejmenováno na „Analýzu dat a technologie“. Oddělení bude podřízeno řediteli pro technologie, což je nově vytvořená funkce podřízená generálnímu řediteli. Ředitel pro technologie bude podporovat úkoly v oblasti prosazování práva a monitorování trhu, které jsou stále více založeny na datech, a bude úzce spolupracovat s mnoha dalšími útvary GŘ pro hospodářskou soutěž. V prosinci 2022 bylo vytvořeno nové ředitelství, které bude odpovědné za provádění nařízení o digitálních trzích.

Komise v roce 2022 pokračovala ve své propagační a osvětové činnosti na různých úrovních s cílem podpořit účinnost politiky EU v oblasti hospodářské soutěže, přičemž nejvýznamnější byla účast výkonné místopředsedkyně Vestagerové na akcích a tiskových konferencích. Byly zorganizovány specializované informační činnosti na úrovni členských států, které doplnily tiskové zprávy, informativní zprávy, informační bulletiny a komunikační kanály sociálních médií 65 .

4. Přínos prosazování politiky hospodářské soutěže pro hlavní ambice Komise

Prosazování politiky EU v oblasti hospodářské soutěže přináší spotřebitelům a zákazníkům značné výhody. Podle odhadů GŘ pro hospodářskou soutěž 66 se přímé úspory pro zákazníky, kterých Komise dosáhne díky prosazování antimonopolních pravidel a pravidel týkajících se spojování podniků v období 2012–2021, pohybují mezi 120 a 210 miliardami EUR. V průměru přineslo prosazování antimonopolních pravidel a pravidel týkajících se spojování podniků přímé výhody pro zákazníky ve výši přibližně 12 až 21 miliard EUR ročně (viz graf níže).

Kromě těchto odhadů zahrnují celkové přínosy pro zákazníky, které se považují za přínosy prosazování politiky hospodářské soutěže, také:

1) nepřímé nebo odrazující účinky vyvolané prosazováním pravidel, například když se podniky zdrží chování narušujícího hospodářskou soutěž nebo uzavírání dohod o spojení podniků, které narušují hospodářskou soutěž; a

2) pozitivní vliv na inovace a kvalitu výrobků nebo služeb.

Nepřímé odrazující účinky se obtížně odhadují. Ekonomové se však shodují, že nepřímé úspory zákazníků pravděpodobně výrazně převýší přímé úspory zákazníků. Nedávné modelování makroekonomických účinků 67 prosazování politiky hospodářské soutěže naznačuje, že úspory dosažené Komisí při prosazování antimonopolních pravidel a pravidel týkajících se spojování podniků během posledních deseti let budou mít pravděpodobně ve střednědobém až dlouhodobém horizontu pozitivní dopad na HDP EU v rozmezí 0,6–1,1 % (což odpovídá 90–160 miliardám EUR ročně) 68 .

V říjnu 2022 zveřejnila Komise průzkum Eurobarometr z roku 2022 věnovaný politice EU v oblasti hospodářské soutěže 69 . Výsledky jasně ukazují, že dobře fungující konkurenční trhy zlepšují každodenní život lidí a že mají pozitivní dopad na malé a střední podniky. Konkurenční trhy přinášejí nižší ceny, větší výběr a inovativnější produkty a služby.

4.1. Přínos prosazování politiky hospodářské soutěže pro digitální transformaci a pro silný a odolný jednotný trh

Prostřednictvím své politické iniciativy „Evropa připravená na digitální věk“ stanovila předsedkyně Komise von der Leyenová digitální oblast jako jednu z klíčových priorit Komise. Aby společnosti mohly na konkurenčních trzích růst, musí inovovat a zvyšovat efektivitu 70 . Účinné prosazování pravidel hospodářské soutěže EU a regulačních reforem má zásadní význam pro digitální transformaci hospodářství EU a pro posílení odolnosti jednotného trhu.

Přínos prosazování antimonopolních pravidel pro digitální transformaci a pro silný a odolný jednotný trh

V odvětví telekomunikací přijala Komise v červenci 2022 soubor závazků, které v Česku nabídly společnosti T-Mobile CZ, CETIN a O2 CZ 71 . Tyto závazky stanovují rámec pro příznivé účinky sdílení sítě, omezují výměnu obchodně citlivých informací mezi účastníky sdílení sítě a pro každou stranu zachovávají technické a finanční pobídky k vlastnímu zavádění dodatečné kapacity sítě.

Elektronický obchod posílil hospodářskou soutěž na maloobchodním trhu a přinesl širší výběr a lepší ceny pro spotřebitele. Komise musí zajistit, aby velké online platformy tyto výhody neeliminovaly protisoutěžním jednáním. V této souvislosti se Komise rozhodla prozkoumat obchodní praktiky společnosti Amazon a její dvojí roli jako tržiště a maloobchodního prodejce. V červenci 2022 vyzvala Komise k podání připomínek 72 týkajících se závazků, které společnost Amazon nabídla k řešení obav z narušení hospodářské soutěže v souvislosti s využíváním neveřejných údajů o prodejcích na trhu a s možnou podjatostí při poskytování přístupu prodejcům ke službě Buy Box a programu Prime. V prosinci 2022 Komise dospěla k závěru, že konečné závazky nabídnuté společností Amazon reagují na obavy Komise v oblasti hospodářské soutěže a staly se právně závaznými podle antimonopolních pravidel EU 73 .

Komise v prosinci 2022 informovala společnost Meta o svém předběžném stanovisku, že tato společnost narušováním hospodářské soutěže na trzích s online inzercí porušila antimonopolní pravidla EU 74 . Komise je znepokojena tím, že společnost Meta váže svou službu online inzerátů, Facebook Marketplace, na svou osobní sociální síť Facebook a že společnost Meta ukládá konkurentům služby Facebook Marketplace nepřiměřené obchodní podmínky.

Komise rovněž v prosinci 2022 uzavřela vyšetřování 75 zahájené v březnu 2022, které se týkalo dohody známé jako „Jedi Blue“ mezi společnostmi Google a Meta o službách online bannerové reklamy.

Mobilní platby sehrávají v naší digitální ekonomice stále významnější úlohu a spotřebitelé by měli mít prospěch z konkurenceschopných a inovativních platebních řešení. Komise v roce 2022 pokračovala v šetření 76 , aby posoudila, zda jednání společnosti Apple v souvislosti se službou Apple Pay neporušuje pravidla hospodářské soutěže EU. V prohlášení o námitkách 77 vydaném v květnu 2022 Komise předběžně shledala, že společnost Apple mohla omezit hospodářskou soutěž ve prospěch svého vlastního řešení Apple Pay.

Tribunál vydal v roce 2022 několik důležitých rozsudků týkajících se činností Komise v oblasti prosazování antimonopolních pravidel.

Přínos kontroly spojování podniků pro digitální transformaci a pro silný a odolný jednotný trh

Činnosti Komise v oblasti kontroly spojování podniků probíhaly i v roce 2022 na vysoké úrovni. Komise přijala 368 rozhodnutí o spojení v různých odvětvích (v roce 2021 těchto rozhodnutí přijala 396), z nichž 291 bylo schváleno zjednodušeným postupem. Komise zasáhla do čtrnácti navrhovaných akvizic, přičemž dvanáct z těchto transakcí bylo schváleno s výhradou splnění určitých podmínek a dvě byly zakázány. Od čtyř oznámených transakcí strany upustily a v druhé fázi šetření je vzaly zpět.

V lednu 2022 Komise zakázala akvizici společnosti Daewoo Shipbuilding & Marine Engineering CO., Ltd. společností Hyundai Heavy Industries Holdings 82 . Podle Komise by spojením obou loďařských společností došlo k vytvoření dominantního postavení nově vzniklé společnosti a k omezení hospodářské soutěže na celosvětovém trhu výstavby velkých lodí na přepravu zkapalněného zemního plynu (LNG). Vzhledem k tomu, že nebyla předložena žádná nápravná opatření, vedlo by spojení ke snížení počtu dodavatelů a zvýšení cen.

V lednu 2022 Komise po hloubkovém šetření a za určitých podmínek schválila akvizici společnosti Kustomer společností Meta 83 . S cílem vyřešit obavy z narušení hospodářské soutěže, které Komise zjistila, nabídla společnost Meta komplexní závazky přístupu k rozhraním pro programování aplikací ke svým kanálům pro zasílání zpráv na dobu deseti let 84 . Komise akvizici pečlivě přezkoumala, protože transakce, jako je tato, by mohly dále posílit velké hráče, kteří stále více dominují digitální ekonomice, a to bez ohledu na velikost cílové společnosti. Závazky, které společnost Meta nabízí, zajišťují, že její konkurenti budou mít i nadále bezplatný a srovnatelný přístup k důležitým kanálům pro zasílání zpráv společnosti Meta.

V červnu 2022 Komise schválila akvizici společnosti Welbilt podnikem Ali Group za splnění určitých podmínek 85 . Společnosti Ali Group a Welbilt jsou celosvětovými dodavateli profesionálního kuchyňského vybavení, včetně strojů na výrobu ledu používaných v pohostinství a průmyslu. Závazky nabízené v tomto případě zahrnují odprodej celého podniku Welbilt, který vyrábí stroje na výrobu ledu. Tím se zajistí, že nový hráč na trhu bude na sloučený subjekt nadále vyvíjet konkurenční tlak, zatímco zákazníci si zachovají možnost volby dodavatele.

V září 2022 Komise po hloubkovém šetření zakázala společnosti Illumina předčasně provedenou akvizici společnosti GRAIL 86 . Illumina je dominantním dodavatelem systémů NGS pro účely genetické a genomické analýzy. Společnost GRAIL je zákazníkem společnosti Illumina a využívá její systémy NGS k vývoji testů detekce rakoviny. Komise zjistila, že v případě uzavření transakce by společnost Illumina měla motivaci odříznout konkurenty společnosti GRAIL od přístupu ke své technologii nebo je jinak znevýhodnit, a tím potlačit inovační soutěž na vznikajícím trhu s testy detekce rakoviny na základě NGS.

Navzdory probíhajícímu hloubkovému šetření Komise společnosti transakci v srpnu 2021 uskutečnily. V reakci na předčasné uzavření transakce Komise přijala předběžná opatření, aby obnovila a zachovala podmínky účinné hospodářské soutěže po akvizici společnosti GRAIL společností Illumina 87 . Současně Komise zahájila vyšetřování s cílem posoudit, zda společnost Illumina neporušila povinnost nečinnosti, která se vztahuje na transakce podléhající přezkumu podle nařízení EU o spojování podniků. V této souvislosti přijala Komise v červenci 2022 prohlášení o námitkách, v němž tvrdí, že společnosti Illumina a GRAIL porušily nařízení EU o spojování podniků tím, že akvizici uskutečnily před získáním souhlasu Komise se spojením. Pokud by Komise dospěla k závěru, že společnosti Illumina a GRAIL provedly transakci v rozporu s nařízením EU o spojování podniků, mohla by uložit pokutu až do výše 10 % celosvětového ročního obratu každé ze společností 88 . V prosinci 2022 navíc Evropská komise zaslala společnostem Illumina a GRAIL prohlášení o námitkách, v němž je informovala o nápravných opatřeních, která hodlá přijmout podle nařízení EU o spojování podniků v návaznosti na rozhodnutí Komise zakázat provedenou akvizici společnosti GRAIL společností Illumina 89 .

V červenci 2022 zahájila Komise hloubkové šetření s cílem posoudit navrhovanou akvizici společností VOO a Brutélé společností Orange 96 . Společnost Orange je v některých částech Belgie úspěšným vyzyvatelem společností Voo/Brutele v oblasti telekomunikačních služeb. Komise se obává, že navrhovaná transakce může v některých částech Belgie omezit hospodářskou soutěž na maloobchodních trzích se službami pevného internetového připojení, audiovizuálními službami a balíčky služeb „multiple play“.

V listopadu 2022 zahájila Komise hloubkové šetření s cílem posoudit navrhovanou akvizici společnosti Activision Blizzard společností Microsoft 97 . Komise se obává, že navrhovaná akvizice může omezit hospodářskou soutěž na trzích distribuce videoher pro konzole a osobní počítače (dále jen „PC“) a operačních systémů pro PC.

V listopadu 2022 zahájila Evropská komise hloubkové šetření s cílem posoudit navrhovanou akvizici společnosti Lagardère společností Vivendi 98 . Strany jsou první a druhou největší společností na většině trhů v hodnotovém řetězci knih ve Francii. Komise se obává, že transakce může omezit hospodářskou soutěž na trzích i) nákupu autorských práv na francouzsky psané knihy, ii) distribuce a marketingu francouzsky psaných knih a iii) prodeje francouzsky psaných knih maloobchodníkům. Komise rovněž odhalila možné narušení hospodářské soutěže v souvislosti s prodejem časopisů o známých osobnostech.

V prosinci 2022 zahájila Komise hloubkové šetření s cílem posoudit navrhovanou akvizici společnosti VMware společností Broadcom 99 . Společnost Broadcom je dodavatelem hardwaru, především karet pro síťová rozhraní a adaptérů, zatímco společnost VMware nabízí software pro vizualizaci. Komise se obává, že transakce může společnosti Broadcom umožnit snížit schopnost konkurenčních dodavatelů hardwaru obstát v soutěži, a to především zhoršením interoperability softwaru pro virtualizaci společnosti VMware s hardwarovými produkty konkurentů.

Komise v únoru 2022 zjistila, že Maďarsko porušilo článek 21 nařízení EU o spojování podniků svým rozhodnutím vetovat akvizici maďarských dceřiných společností skupiny AEGON Group společností Vienna Insurance Group AG Wiener Versicherung Gruppe (dále jen „VIG“) 100 . Článek 21 nařízení EU o spojování podniků uděluje Komisi výlučnou pravomoc kontroly spojování podniků s unijním rozměrem. Členské státy mohou přijmout opatření na ochranu oprávněných zájmů pouze za určitých podmínek, které maďarské veto nesplňovalo, neboť nebylo Komisi předem oznámeno a nebylo jasné, zda jeho cílem byla ochrana oprávněných zájmů Maďarska. Rozhodnutí potvrdilo, že Komise má výlučnou pravomoc a že členské státy musí zajistit, aby jejich činnost toto rozdělení pravomocí respektovala a podniky tak mohly bez obav investovat a využívat jednotný trh.

Přínos kontroly státní podpory pro digitální transformaci a pro odolnost jednotného trhu

Projekty státní podpory přispívají mimo jiné k zavádění vysoce výkonných širokopásmových sítí v EU v oblastech, kde komerční operátoři nejsou motivováni k zajištění dostatečného širokopásmového pokrytí nebo jsou motivováni jen málo. V zájmu vyváženosti podpory v celé EU Komise úzce spolupracovala s členskými státy, aby zajistila co nejrychlejší a nejúčinnější zavedení vnitrostátních podpůrných opatření.

Například v lednu 2022 Komise schválila italský program v hodnotě 3,8 miliardy EUR podporovaný z Nástroje pro oživení a odolnost, jehož cílem je zavádět vysoce výkonné gigabitové sítě v oblastech země, kde není žádná stávající ani plánovaná síť schopná poskytovat rychlost stahování alespoň 300 megabitů za sekundu. Opatření je součástí italského národního plánu digitalizace 101 .

V říjnu 2022 Komise schválila italské opatření podporované z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši 292,5 milionu EUR na podporu společnosti STMicroelectronics při výstavbě závodu v hodnotovém řetězci polovodičů 102 . Posouzení bylo provedeno v souladu se zásadami, které Komise oznámila ve sdělení přijatém v únoru 2022, například pozitivní dopad na hodnotový řetězec s ohledem na zajištění bezpečnosti dodávek, a doprovází návrh Komise na akt o čipech 103 .

Kromě toho Komise v listopadu 2022 schválila španělský program podporovaný z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši 500 milionů EUR, který má pomoci spotřebitelům a podnikům ve venkovských oblastech s přístupem k vysoce kvalitním mobilním službám, a přispět tak k ekonomickým cílům Španělska a k celkovým digitálním cílům EU 104 .

V demokracii hrají klíčovou roli svoboda a pluralita sdělovacích prostředků. V roce 2022 Komise schválila řadu podpůrných opatření pro odvětví sdělovacích prostředků, která mu pomohou zotavit se ze dvou krizí, jimž EU čelí, a zároveň minimalizují účinky narušující hospodářskou soutěž. Komise dále schválila podporu digitální transformace a technologických inovací v mediálním průmyslu.

4.2 Přínos prosazování politiky hospodářské soutěže pro zelenou transformaci

Politika hospodářské soutěže přispívá k cílům EU v oblasti životního prostředí a klimatu, například k dekarbonizaci hospodářství a přechodu odvětví dopravy z fosilních paliv na alternativní paliva. Prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže přispívá k Zelené dohodě pro Evropu 105 tím, že zachovává efektivitu trhů, rovných tržních podmínek a inovativnost trhů.

S cílem zajistit, aby prosazování politiky hospodářské soutěže přispělo k zelené transformaci a připravilo cestu k zelené mobilitě, zadala Komise v roce 2022 studii analyzující dynamiku hospodářské soutěže na trzích s veřejně přístupnou dobíjecí infrastrukturou. Studie bude dokončena v roce 2023 106 .

Kromě toho Komise podporuje cíle EU v oblasti energetiky a Zelenou dohodu pro Evropu prostřednictvím své antimonopolní činnosti. V roce 2022 Komise pokračovala ve vyšetřování firem podezřelých z tajných dohod s cílem ovlivnit referenční ceny bioethanolu 107 .

Komise zahájila z moci úřední šetření trhů se zemním plynem v Evropě s cílem posoudit, zda nemohlo obchodní chování účastníků trhu přispět k narušení trhů s energií a cen plynu v Evropě 108 . V prosinci 2021 podal ukrajinský producent plynu Naftogaz formální antimonopolní stížnost na společnost Gazprom, v níž tvrdí, že společnost zneužívá svého dominantního postavení na řadě trhů s plynem v EHP. V rámci svého šetření provedla Komise v březnu 2022 neohlášené inspekce v prostorách několika německých společností, které se zabývají dodávkami, přepravou a skladováním zemního plynu 109 . Komise mimo jiné zkoumá, zda chování společnosti Gazprom nepřispělo ke zvýšení cen plynu na evropském spotovém trhu a zda v důsledku toho společnost Gazprom nezískala výhody v souvislosti se svými dlouhodobými smlouvami s evropskými zákazníky, které jsou indexovány v uzlech.

Významným příspěvkem k cílům Zelené dohody pro Evropu je podpora cestujících k přechodu ze silniční dopravy na dopravu železniční 110 . Díky zdravé hospodářské soutěži mohou evropští občané zároveň využívat kvalitní a cenově dostupné služby osobní železniční dopravy. V oblasti antimonopolního práva Komise v červnu 2022 informovala České dráhy a Österreichische Bundesbahnen, českého a rakouského dominantního železničního dopravce, o svém předběžném stanovisku, že tyto dvě společnosti porušily antimonopolní pravidla EU tím, že v rámci trhu s použitými osobními železničními vozy uzavřely tajnou dohodu s cílem narušit hospodářskou soutěž na trhu osobní železniční dopravy 111 . V samostatné věci týkající se šetření predátorských cen Českých drah Komise v září 2022 ukončila šetření, aniž by vydala rozhodnutí o porušení předpisů. Komise dospěla k závěru, že důkazy, které shromáždila poté, co v říjnu 2020 zaslala Českým drahám prohlášení o námitkách 112 , nepotvrdily její původní obavy, že dominantní železniční dopravce účtoval ceny pod úrovní nákladů ve snaze nezákonně vyloučit nové konkurenty 113 .

V oblasti kontroly spojování podniků Komise v červenci 2022 za určitých podmínek schválila akvizici společnosti Equans společností Bouygues 114 . Šetření Komise ukázalo, že subjekt vzniklý spojením bude mít velký podíl na trhu a bude čelit konkurenci pouze několika málo účastníků. To by mohlo v Belgii vést ke zvýšení cen za elektrotechnické služby pro železniční trakční vedení. Aby společnost Bouygues rozptýlila obavy Komise z narušení hospodářské soutěže, nabídla, že odprodá podnik Colas Rail Belgium jako celek, včetně veškerého majetku, zaměstnanců a probíhajících i budoucích zakázek v oblasti trakčního vedení a montáže kolejí. Hospodářská soutěž v odvětví osobní železniční dopravy může vést ke snížení cen a zvýšení kvality služeb ve prospěch spotřebitelů. Díky zásahu Komise zůstane na trhu další konkurent, který bude nadále vyvíjet konkurenční tlak na příslušném belgickém trhu, zatímco zákazníci budou mít prospěch z širšího výběru dodavatelů a konkurenčních cen.

V říjnu 2022 navrhla Komise nové nařízení pro mimořádnou situaci, které má zmírnit dopad vysokých cen plynu v EU 115 . Nařízení bylo přijato v prosinci 2022 116 . Zahrnuje mimo jiné mechanismus společného nákupu plynu, který umožní plynárenským společnostem a spotřebitelům plynu vyjednat nižší ceny a zajistit dodávky energie s ohledem na možný nedostatek dodávek energie.

Komise má uzavřít smlouvu s poskytovatelem služeb, který bude organizovat agregaci poptávky na úrovni EU, seskupovat potřeby dovozu plynu a hledat na trhu nabídky, které by odpovídaly poptávce. Společnostem by bylo umožněno vytvořit evropské konsorcium pro nákup plynu v souladu s pravidly hospodářské soutěže EU. Společný nákup by pomohl menším členským státům a zejména společnostem, které jsou jako odběratelé v méně výhodné situaci, nakupovat plyn za lepších podmínek. Nařízení rovněž obsahuje ustanovení o zvýšení transparentnosti zamýšlených a uzavřených nákupů plynu, aby bylo možné posoudit, zda jsou splněny cíle bezpečnosti dodávek a energetické solidarity.

Komise je připravena pomoci firmám při vytváření možných konsorcií pro společný nákup plynu v souladu s pravidly hospodářské soutěže EU.

V roce 2022 Komise schválila dva významné projekty společného evropského zájmu související s řetězcem vodíkových technologií. Oba významné projekty společného evropského zájmu podporují rozvoj klíčových strategických hodnotových a technologických řetězců, jakož i cíle Zelené dohody pro Evropu, strategie EU pro vodík a iniciativy REPowerEU.

V odvětví vodíku Komise rovněž v říjnu 2022 schválila projekt španělské státní podpory ve výši 220 milionů EUR na podporu společnosti Cobra Instalaciones y Servicios, S.A.(dále jen „COBRA“) 121 , a to v rámci pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky 122 . Společnost COBRA bude vyrábět obnovitelný vodík a podporovat jeho využití v průmyslových odvětvích. Opatření státní podpory podporované z Nástroje pro oživení a odolnost přispívá k dosažení cílů Vodíkové strategie EU a Zelené dohody pro Evropu a zároveň pomáhá snížit závislost na ruských fosilních palivech a urychlit zelenou transformaci v souladu s plánem REPowerEU.

Tempo vývoje bylo v roce 2022 rychlé a Komise na něj reagovala úpravou rámce státní podpory a zavedením krizových opatření v oblasti energetiky, jejichž cílem bylo zmírnit tlak na plátce účtů za energii.

Za účelem podpory ekologického ústředního vytápění založeného na obnovitelných zdrojích energie a odpadním teple Komise například v srpnu 2022 schválila německý režim podpory ve výši 2,98 miliardy EUR. Tento režim podpory podpoří výstavbu účinnějších systémů ústředního vytápění a dekarbonizaci stávajících systémů, čímž se zvýší podíl obnovitelné energie a odpadního tepla v odvětví vytápění. To povede k výraznému snížení emisí 123 . Komise dále schválila úpravu německého režimu podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Tento režim podpory odráží nedávnou změnu německého zákona o energii z obnovitelných zdrojů. Celkový rozpočet tohoto zákona činí 28 miliard EUR a jeho cílem je zvýšit do roku 2030 podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na 80 % a do roku 2045 dosáhnout klimatické neutrality 124 .

4.3. Přínos politiky hospodářské soutěže pro hospodářství ve prospěch lidí

Konference, na které se hodnotil a diskutoval dopad politiky hospodářské soutěže na životy lidí

V říjnu 2022 uspořádalo GŘ pro hospodářskou soutěž konferenci 125 , na níž se diskutovalo o významu zachování, podpory a rozvoje evropského sociálně tržního hospodářství a o úloze politiky hospodářské soutěže. Výkonná místopředsedkyně Vestagerová ve svém hlavním projevu zdůraznila hlavní aspekty hospodářství, které skutečně funguje ve prospěch lidí, a to, jak zásadní roli v tomto ohledu hraje politika hospodářské soutěže 126 . Patří sem spravedlivější rozdělování nových příležitostí a zároveň udržování nízkých cen, zachování možnosti výběru a podpora inovativních produktů a služeb. To je v dnešním proměnlivém světě, který přináší stále nové výzvy vyžadující nová řešení, obzvláště důležité. Politika hospodářské soutěže by měla zajistit co nejlepší podmínky pro spotřebitele, ale neměla by stát v cestě jiným politikám sledujícím jiné politické cíle. Vzájemné působení regulace a politiky hospodářské soutěže by proto mělo být vnímáno jako doplňkové.

Přínos prosazování politiky hospodářské soutěže pro odolnost evropských finančních služeb

Prosazování pravidel státní podpory sehrálo v roce 2022 klíčovou roli při ochraně jednotného trhu a podpoře hospodářských politik EU. Komise schválila podporu určenou k řešení krize Getin Noble Bank 127 , jedné z deseti největších polských bank. Komise rovněž prodloužila několik stávajících režimů státní podpory, které členským státům umožňují posílit odolnost finančního sektoru, aniž by musely poskytovat novou státní podporu jednotlivým finančním institucím. Konkrétně Komise schválila prodloužení režimů podpory restrukturalizace bank v problémech se sídlem v Polsku 128 , Irsku 129 a Itálii 130 , nebo jejich řádného odchodu z trhu.

Kromě toho Komise nadále schvalovala podporu členských států poskytnutou nově založeným malým a středním podnikům a začínajícím podnikům, jejichž rozvoj často brzdí omezený přístup k financování. Za tímto účelem Komise schválila druhou změnu stávajícího režimu podpory rizikového financování ve Francii 131 .

Také v odvětví finančních služeb Komise v roce 2022 dokončila šetření podmínek přístupu k systému sdílení údajů Insurance Link, který na irském trhu pojištění motorových vozidel spravuje společnost Insurance Ireland. Po zásahu Komise je nyní přístup k systému Insurance Link poskytován na základě spravedlivých, transparentních, objektivních a nediskriminačních podmínek 132 .

Prosazování politiky hospodářské soutěže doplňující daňovou politiku

Komise bude i nadále využívat všechny nástroje, které má k dispozici, k tomu, aby zajistila, že volná a spravedlivá hospodářská soutěž na jednotném trhu nebude narušována tím, že členské státy budou poskytovat nezákonné daňové úlevy nebo provádět agresivní daňové plánování ve prospěch mezinárodních firem. V rámci toho bude využívat pravidla EU pro státní podporu a zároveň plně zohledňovat judikaturu Soudního dvora.

5. Politika hospodářské soutěže v evropském a celosvětovém kontextu

5.1 Spojení sil při utváření evropské a celosvětové kultury hospodářské soutěže

Jednotná politika díky Evropské síti pro hospodářskou soutěž

Komise v roce 2022 nadále zajišťovala jednotné uplatňování článků 101 a 102 prostřednictvím Evropské sítě pro hospodářskou soutěž 135 . Dvěma z klíčových mechanismů spolupráce a podpory podle nařízení č. 1/2003 jsou zaprvé povinnost vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž informovat Komisi o nových šetřeních již v okamžiku prvního formálního vyšetřovacího úkonu a zadruhé jejich povinnost konzultovat s Komisí plánovaná rozhodnutí. V roce 2022 bylo v rámci této sítě zahájeno 148 nových šetření a bylo předloženo 78 plánovaných rozhodnutí.

Kromě spolupráce stanovené v nařízení č. 1/2003 zajišťují jednotné prosazování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže v jednotlivých jurisdikcích i další mechanismy spolupráce v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. Členové Evropské sítě pro hospodářskou soutěž se pravidelně setkávají, aby diskutovali o nedávno zahájených řízeních, politických otázkách a záležitostech strategického významu. V roce 2022 uspořádaly horizontální pracovní skupiny a odvětvové podskupiny 45 zasedání, na nichž si pracovníci vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž vyměnili své názory a zkušenosti.

Plodný a konstruktivní interinstitucionální dialog

Hlavními partnery Komise při probíhajících dialozích o politice hospodářské soutěže jsou Evropský parlament, Rada, Evropský hospodářský a sociální výbor a Evropský výbor regionů.

V Evropském parlamentu se výkonná místopředsedkyně Vestagerová v roce 2022 zúčastnila řady výměn názorů nebo strukturovaných dialogů, mimo jiné s Hospodářským a měnovým výborem („ECON“), Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku („ITRE“), Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů („IMCO“) a Výborem pro zaměstnanost a sociální věci („EMPL“). Kromě toho se výkonná místopředsedkyně Vestagerová účastnila plenárních debat o politice hospodářské soutěže, o nařízení o digitálních trzích, o nařízení o zahraničních subvencích a o reakci EU (a to i prostřednictvím státní podpory) na zákon USA o snižování inflace.

Ve své písemné odpovědi na usnesení Parlamentu o politice hospodářské soutěže (zpravodaj Schwab; EPP, DE) z července 2022 Komise mimo jiné zdůraznila postupné ukončení dočasného rámce státní podpory v souvislosti COVID-19, přijetí dočasného krizového rámce v reakci na negativní hospodářský dopad ruské invaze na Ukrajinu, nařízení o zahraničních subvencích a dokončení třístranných jednání, nařízení o digitálních trzích a jeho bezproblémové a rychlé provádění, bezprecedentní probíhající revize pravidel hospodářské soutěže, včetně přijetí nových pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky 136 , nového nařízení o blokových výjimkách pro vertikální dohody a nových pokynů k vertikálním omezením a probíhající přezkum sdělení o definici trhu.

V roce 2022 se výkonná místopředsedkyně Vestagerová zúčastnila v Radě výměn názorů a diskuzí o záležitostech politiky hospodářské soutěže, a to i na několika zasedáních Rady pro konkurenceschopnost (vnitřní trh a průmysl).

5.2. Celosvětová spolupráce v oblasti politiky hospodářské soutěže

Mnohostranné vztahy

V roce 2022 se Komise nadále aktivně zapojovala do mezinárodních fór v oblasti hospodářské soutěže, jako je Výbor pro hospodářskou soutěž OECD, Mezinárodní síť pro hospodářskou soutěž („ICN“), ve které se na tři roky ujala spolupředsednictví v pracovní skupině pro spojování podniků, a Konference OSN o obchodu a rozvoji („UNCTAD“). Komise pokračovala ve svém úsilí o zlepšení mezinárodních pravidel pro subvence. Reforma pravidel týkajících se subvencí je jednou z hlavních priorit EU v oblasti modernizace obchodních pravidel WTO.

Dvoustranné vztahy

V říjnu 2022 uspořádala Komise a orgány Spojených států pro hospodářskou soutěž druhé setkání společného dialogu o politice hospodářské soutěže v oblasti technologií, na němž se projednávalo úsilí o spolupráci s cílem zajistit a podpořit spravedlivou hospodářskou soutěž v digitálním odvětví 137 . V květnu a v prosinci 2022 se uskutečnila dvě ministerská zasedání Rady EU–USA pro obchod a technologie. Výsledkem těchto zasedání bylo správní ujednání o společném mechanismu pro vzájemné sdílení informací o veřejné podpoře poskytované EU a USA odvětví polovodičů 138 .

V roce 2022 Komise pokračovala ve spolupráci se třetími zeměmi v oblasti politiky hospodářské soutěže, mimo jiné i v oblasti programů technické spolupráce s několika asijskými 139 a africkými 140 zeměmi. V roce 2022 Komise pokračovala v jednáních o uzavření dohod o volném obchodu s Austrálií, Indií a Indonésií a dokončila jednání o dohodě o volném obchodu s Novým Zélandem a Uzbekistánem. Pokud jde o kandidátské země 141 a potenciální kandidátské země 142 , hlavním politickým cílem Komise je pomoci těmto zemím s vytvořením právních rámců s dobře fungujícími a funkčně nezávislými orgány pro hospodářskou soutěž.

(1)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Plán REPowerEU, COM(2022) 230 ze dne 18. května 2022.

(2)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii, COM(2022) 108 ze dne 8. března 2022.

(3)

Návrh nařízení Rady o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, přeshraničních výměn plynu a spolehlivých referenčních cen, COM/2022/549 final ze dne 18. října 2022.

(4)

Sdělení Komise ze dne 18. listopadu 2021: „Politika hospodářské soutěže schopná čelit novým výzvám“, COM(2021) 713 final.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1).

(6)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 1). Nařízení platí se zpětnou účinností od 1. ledna 2021.

(7)

Sdělení Komise o dočasném krizovém rámci pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (Úř. věst. C 426, 28. 10.2022, s. 1). Tento dočasný krizový rámec nahradil dočasný krizový rámec přijatý dne 23. března 2022 (Úř. věst. C 131I, 24.3.2022, s. 1) ve znění ze dne 20. července 2022 (Úř. věst. C 280, 21.7.2022, s. 1).

(8)

Plán REPowerEU je plán Komise, který má zajistit nezávislost Evropy na ruských fosilních palivech do roku 2030, a to s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Plán REPowerEU, COM(2022) 230 ze dne 18. května 2022.

(9)

Sdělení Komise – Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (Úř. věst. C 426, 9.11.2022, s. 1).

(10)

Věc SA.104273, Belgie – TCF – Režim státní podpory v souvislosti s hospodářskou krizí způsobenou ruskou agresí vůči Ukrajině; věc SA.104602, Dánsko – TCF – Záruční systém pro finanční zajištění elektroenergetických a plynárenských společností; věc SA.104224, Finsko – TCF – Státní podpora likvidity v odvětví energetiky; věc SA.104267, Finsko – TCF – Subvencované úvěry v odvětví energetiky.

(11)

Věc SA.103791, Německo – Rekapitalizace společnosti Uniper SE. Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_22_7830

(12)

Věc SA.105001, Německo – Rekapitalizace společnosti SEFE GmbH. Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_22_7828

(13)

Například Německo oznámilo rámcový režim podpory s rozpočtem 11 miliard EUR. Německý režim podpory zahrnoval státní záruky za úvěry a subvencované úvěry, které společnostem v nouzi zajišťovaly kapitálovou likviditu. Věc SA.102631, Německo TCF: Rámcové režimy podpory záruk za úvěry a subvencované úvěry (Úř. věst. C 337, 2.9.2022, s. 18). Španělsko oznámilo rámcový režim podpory ve výši 1,3 miliardy EUR. Španělský rámcový režim podpory zahrnoval podporu likvidity ve formě záruk za úvěry a úvěrů s subvencovanými úrokovými sazbami. Věc SA. 102771 Španělsko TCF: Rámcový režim podpory (Úř. věst. C 348, 9.9.2022, s. 9). Itálie oznámila rámcový režim podpory ve výši 1,2 miliardy EUR. Podpora byla určena pro odvětví zemědělství, lesnictví, rybolovu a akvakultury, včetně přímých dotací, daňového nebo platebního zvýhodnění, vratných záloh a snížení nebo osvobození od odvodů na sociální zabezpečení a sociální dávky. Věc SA. 102896, Itálie – TCF – Rámcový režim podpory pro opatření na podporu podniků působících v odvětvích zemědělství, lesnictví, rybolovu a akvakultury v souladu s dočasným krizovým rámcem (Úř. věst. C 337, 2.9.2022, s. 17).

(14)

Zdroj: Interní databáze GŘ pro hospodářskou soutěž.

(15)

Sdělení Komise: Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 (Úř. věst. C 91I, 20.3.2020, s. 1), ve znění sdělení Komise C(2020) 2215 (Úř. věst. C 112I, 4.4.2020, s. 1), C(2020) 3156 (Úř. věst. C 164, 13.5.2020, s. 3), C(2020) 4509 (Úř. věst. C 218, 2.7.2020, s. 3), C(2020) 7127 (Úř. věst. C 340I, 13.10.2020, s. 1), C(2021) 564 (Úř. věst. C 34, 1.2.2021, s. 6) a C(2021) 8442 (Úř. věst. C 473, 24.11.2021, s. 1).

(16)

Úplný seznam rozhodnutí Komise v souvislosti s pandemií COVID-19 viz pracovní dokument útvarů Komise, přílohy 1 a 2.

(17)

Sdělení Komise: Změna dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 (Úř. věst. C 423, 7.11.2022, s. 9).

(18)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_22_3131

(19)

Viz srovnávací přehled oživení a odolnosti, který poskytuje přehled o tom, jak pokračuje provádění Nástroje pro oživení a odolnost a národních plánů pro oživení a odolnost: https://ec.europa.eu/economy_finance/recovery-and-resilience-scoreboard/index.html?lang=en

(20)

Především nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) 2021/1237 (Úř. věst. L 270, 29.7.2021, s. 39).

(21)

Především nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1).

(22)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1).

(23)

Nařízení o digitálních trzích se začne používat ode dne 2. května 2023. Komise se v průběhu roku 2022 připravovala na prosazování nařízení o digitálních trzích, například tím, že vypracovala návrhy prováděcích aktů, vypracovala vzory rozhodnutí a zavedla interní postupy pro provoz registrů a systémů IT.

(24)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (Úř. věst. L 330, 23.12.2022, s. 1).

(25)

Nařízení Komise (EU) 2022/720 ze dne 10. května 2022 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (nařízení o blokových výjimkách pro vertikální dohody) (Úř. věst. L 134, 11.5.2022, s. 4).

(26)

Sdělení Komise: Pokyny k vertikálním omezením (Úř. věst. C 248, 30.6.2022, s. 1).

(27)

Veřejná konzultace k návrhu revidovaných nařízení o blokových výjimkách pro horizontální dohody a pokynů k horizontálním omezením ve dnech 1. března 2022 až 26. dubna 2022. Viz: https://competition-policy.ec.europa.eu/public-consultations/2022-hbers_en

(28)

Nařízení Komise (EU) 2022/2455 ze dne 8. prosince 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 1217/2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na některé kategorie dohod o výzkumu a vývoji (Úř. věst. L 321, 15.12.2022, s. 1); a nařízení Komise (EU) 2022/2456 ze dne 8. prosince 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 1218/2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na některé kategorie specializačních dohod (Úř. věst. L 321, 15.12.2022, s. 3).

(29)

Režim nařízení o blokových výjimkách pro motorová vozidla se skládá z: i) nařízení o blokových výjimkách pro vertikální dohody a pokynů k vertikálním omezením a ii) ustanovení o blokových výjimkách pro jednotlivá odvětví podle nařízení o blokových výjimkách pro motorová vozidla a doplňkových pokynů, které se vztahují na distribuci náhradních dílů a služby oprav a údržby motorových vozidel.

(30)

Nařízení Komise (EU) č. 461/2010 ze dne 27. května 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel (Úř. věst. L 129, 28.5.2010, s. 52).

(31)

Sdělení Komise: Doplňkové pokyny k vertikálním omezením v dohodách o prodeji a opravách motorových vozidel a distribuci náhradních dílů pro motorová vozidla (Úř. věst. C 138, 28.5.2010, s. 16).

(32)

Sdělení Komise: Pokyny k uplatňování právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže na kolektivní smlouvy týkající se pracovních podmínek osob samostatně výdělečně činných bez zaměstnanců (Úř. věst. C 374, 30.9.2022, s. 2).

(33)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 4. prosince 2014, FNV Kunsten Informatie en Media v. Staat der Nederlanden, C-413/13, EU:C:2014:2411; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. prosince 1999, Albany International BV v. Stichting Bedrijfspensioenfonds Textielindustrie, C-67/96, EU:C:1999:430.

(34)

Sdělení Komise o neformálním poradenství ohledně nových nebo dosud nevyřešených otázek, které vyvstanou v souvislosti s uplatňováním článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie v jednotlivých případech (informační dopisy) ze dne 3. října 2022, SWD(2022) 326 ze dne 3. října 2022. Viz: https://competition-policy.ec.europa.eu/system/files/2022-10/coronavirus_informal_guidance_notice_antitrust_2022.pdf

(35)

Viz sdělení Evropské komise, návrh sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva Unie v oblasti hospodářské soutěže. Viz: https://competition-policy.ec.europa.eu/public-consultations/2022-market-definition-notice_en  

(36)

Pracovní dokument útvarů Komise, Shrnutí hodnocení procesních a jurisdikčních aspektů kontroly spojování podniků v EU ze dne 26. března 2021, SWD(2021) 66 ze dne 26. března 2021. Viz: https://competition-policy.ec.europa.eu/system/files/2021-04/SWD_findings_of_evaluation_summary.pdf

(37)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1269/2013 ze dne 5. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 802/2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 336, 14.12.2013, s. 1).

(38)

Sdělení Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5).

(39)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1269/2013 ze dne 5. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 802/2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 336, 14.12.2013, s. 1).

(40)

Veřejná konzultace o kontrole spojování podniků v EU – další zjednodušení postupů, ve dnech 6. května 2022 až 3. června 2022. Viz: https://competition-policy.ec.europa.eu/public-consultations/2022-merger-simplification_en

(41)

Článek 210a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(42)

Veřejná konzultace k dohodám o udržitelnosti v zemědělství – pokyny k odchylce od antimonopolních pravidel – hodnocení, ve dnech 28. února 2022 až 23. května 2022. Viz: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13305-Sustainability-agreements-in-agriculture-guidelines-on-antitrust-derogation_cs

(43)

Nařízení Komise (ES) č. 906/2009 ze dne 28. září 2009 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě mezi společnostmi liniové dopravy (konsorcii) (Úř. věst. L 256, 29.9.2009, s. 31).

(44)

Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).

(45)

Nařízení Komise (ES) č. 773/2004 ze dne 7. dubna 2004 o vedení řízení Komise podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 18).

(46)

Veřejná konzultace o hodnocení antimonopolních procesních pravidel EU, ve dnech 30. června 2022 až 6. října 2022. Viz: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13431-EU-antitrust-procedural-rules-evaluation_cs

(47)

Sdělení Komise: Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky (Úř. věst. C 80, 18.2.2022, s. 1).

(48)

Sdělení Komise: Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (Úř. věst. C 200, 28.6.2014, s. 1).

(49)

Sdělení Komise: Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky (Úř. věst. C 80, 18.2.2022, s. 1).

(50)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nový evropský program inovací, COM(2022) 332 ze dne 5. července 2022.

(51)

Sdělení Komise: Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (Úř. věst. C 7388, 19.10.2022, s. 1).

(52)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

(53)

Nařízení Komise (EU) 2022/2473 ze dne 14. prosince 2022, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU (Úř. věst. L 327, 21.12.2022, s. 82).

(54)

Sdělení Komise: Pokyny pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury (Úř. věst. C 217, 2.7.2015, s. 1).

(55)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004 (Úř. věst. L 247, 13.7.2022, s. 1).

(56)

Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 45).

(57)

Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.

(58)

Sdělení Komise – Pokyny k regionální státní podpoře (Úř. věst. C 153, 29.4.2021, s. 1).

(59)

Návrh sdělení Komise – Pokyny ke státní podpoře pro širokopásmové sítě ze dne 19. listopadu 2021.

(60)

Sdělení Komise: Pokyny ke státní podpoře pro širokopásmové sítě, COM(2022) 9343 final, ze dne 12. prosince 2022.

(61)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_7595  

(62)

Návrh nařízení Rady o použití článků 93, 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie státní podpory v odvětví železniční, vnitrozemské vodní a multimodální dopravy, COM(2022) 327 final ze dne 6. července 2022.

(63)

Sdělení Komise: Pokyny ke státní podpoře letišť a leteckých společností ze dne 4. dubna 2014 (Úř. věst. C 99, 4.4.2014, s. 3).

(64)

Sdělení Komisi: Digitální strategie Evropské komise „Digitální Komise nové generace“, Brusel, C(2022) 4388 ze dne 30. června 2022.

(65)

Viz například animace zveřejněná na kanálu YouTube: https://youtu.be/3yQkOwvdl-Q  

(66)

Viz Competition Policy Brief 2022/1, Customer savings generated by the Commission’s antitrust and merger enforcement: a 10-year perspective (Úspory zákazníků dosažené díky prosazování antimonopolních pravidel a pravidel v oblasti spojování podniků ze strany Komise v horizontu deseti let). Viz: https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/dbfa0d39-5350-11ed-92ed-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-273802603

(67)

Evropská komise (2022), „Modelling the macroeconomic impact of competition policy: 2021 update and further development (Modelování makroekonomických dopadů politiky hospodářské soutěže: aktualizace pro rok 2021 a další vývoj), zpráva vypracovaná Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž, Společným výzkumným střediskem a Generálním ředitelstvím pro hospodářské a finanční záležitosti, Úřad pro publikace Evropské unie.

(68)

Viz Competition Policy Brief 2022/1,Customer savings generated by the Commission’s antitrust and merger enforcement: a 10-year perspective (Úspory zákazníků dosažené díky prosazování antimonopolních pravidel a pravidel v oblasti spojování podniků ze strany Komise v horizontu deseti let), s. 6–7.

(69)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_6374  

(70)

Význam hospodářské soutěže a inovací je zdůrazněn také ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“, COM(2020) 103 final ze dne 10. března 2020 a ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“, COM(2021) 350 final ze dne 25. května 2021.

(71)

Závazky jsou k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_40305

(72)

Věc AT.40462, Amazon Marketplace a věc AT.40703, Amazon Buy Box, návrh závazku. Viz: https://ec.europa.eu/competition/antitrust/cases1/202229/AT_40462_8414012_7971_3.pdf  

(73)

Věc AT.40462, Amazon Marketplace a věc AT.40703, Amazon Buy Box, rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2022. Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_7777  

(74)

Viz https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_7728

(75)

Věc AT.40774, Dohoda mezi společnostmi Google a Facebook (Open Bidding); viz také tisková zpráva ze dne 11. března 2022: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_1703

(76)

Věc AT.40452, Apple – Mobilní platby. Viz: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_AT_40452 .

(77)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_2764

(78)

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2022, Google LLC a Alphabet, Inc. v. Evropská komise, T-604/18, EU:T:2022:54.

(79)

Věc AT.40099, Google Android. Viz: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_AT_40099  

(80)

Rozsudek Tribunálu ze dne 1. srpna 2022, Qualcomm v. Komise, T-235/18, EU:T:2022:358.

(81)

Rozsudek Tribunálu ze dne 26. ledna 2022, Intel Corporation, Inc. v. Komise, T-286/9, EU:T:2022:19.

(82)

Věc M.9343, Hyundai Heavy Industries Holdings/Daewoo Shipbuilding & Marine Engineering. Viz: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=2_M_9343  

(83)

Věc M.10262, Meta (dříve Facebook)/Kustomer. Viz: https://ec.europa.eu/competition/mergers/cases1/202242/M_10262_8559915_3054_3.pdf

(84)

Závazek veřejného přístupu k rozhraní API: Společnost Meta se zavazuje zaručit konkurenčním poskytovatelům softwaru CRM pro služby zákazníkům a novým účastníkům trhu nediskriminační a bezplatný přístup ke svým veřejně dostupným rozhraním API kanálů pro zasílání zpráv. Základní závazek parity přístupu k rozhraní API: V rozsahu, v jakém mohou být vylepšeny nebo aktualizovány jakékoli funkce nebo vlastnosti služby Messenger, zpráv na Instagramu nebo aplikace WhatsApp, které dnes používají zákazníci společnosti Kustomer, se společnost Meta zavazuje zpřístupnit rovnocenná vylepšení také konkurentům společnosti Kustomer a novým účastníkům trhu. To by platilo i pro případné nové vlastnosti nebo funkce kanálů pro zasílání zpráv Meta v budoucnu, pokud by je používala značná část zákazníků společnosti Kustomer.

(85)

Věc M.10431, AliGroup/Welbilt (Úř. věst. C 469, 9.12.2022, s. 16).

(86)

Věc M.10188, Illumina/GRAIL. Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_22_5364  

(87)

Věc M.10493, Illumina/GRAIL (předběžná opatření podle čl. 8 odst. 5 písm. a). Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_21_5661  

(88)

Věc M.10483, Illumina/GRAIL (postup podle článku 14). Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_4604  

(89)

Věc M.10939, Illumina/GRAIL. Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_22_7403

(90)

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2022, Illumina, Inc. v. Evropská komise, T-227/21, EU:T:2022:447.

(91)

Projev výkonné místopředsedkyně Vestagerové ze dne 11. září 2020 na téma „Budoucnost kontrol spojování podniků v EU“, https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2019-2024/vestager/announcements/future-eu-merger-control_en  

(92)

Sdělení Komise: Pokyny Komise k používání mechanismu postoupení případu stanoveného v článku 22 nařízení o spojování na určité kategorie případů, C(2021) 1959 final ze dne 26. března 2021.

(93)

Praktické informace k provádění „Pokynů Komise k používání mechanismu postoupení případu stanoveného v článku 22 nařízení o spojování na určité kategorie případů“ – Často kladené otázky a odpovědi (Q&A). Viz: https://competition-policy.ec.europa.eu/system/files/2022-12/article22_recalibrated_approach_QandA.pdf .

(94)

Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2022, Illumina, Inc. v. Evropská komise, T-227/21, EU:T:2022:447.

(95)

Odvolání podaná společností Illumina dne 22. září 2022 ve věci C-611/22 P – Illumina v. Komise a společností GRAIL dne 30. září 2022 ve věci C-625/22 P – Grail v. Komise a Illumina.

(96)

Věc M.10663, Orange/VOO/Brutele, viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_4762  

(97)

Věc M.10646, Microsoft/ActivisionBlizzard, viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_22_6578  

(98)

Věc M.10433, Vivendi/Lagardere, viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_7243

(99)

Věc M.10806, Broadcom/VMware, viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_7835  

(100)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_22_1258

(101)

Věc SA.63170, RRF – Itálie – plán 1 Gb/s (Úř. věst. C 116, 11.3.2022, s. 3).

(102)

Věc SA.103083, Nástroj pro oživení a odolnost – STMICROELECTRONICS S.R.L. (ST) – Nový závod na výrobu substrátů SIC v Katánii.

(103)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Akt o čipech pro Evropu, COM/2022/45 final ze dne 8. února 2022.

(104)

Věc SA.103451, Nástroj pro oživení a odolnost – ES – Zavádění sítí páteřního propojení pro mobilní připojení (Úř. věst. C 449, 25.11.2022, s. 2).

(105)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final.

(106)

Viz: https://competition-policy.ec.europa.eu/single-market-programme-smp/calls-tenders-contracts/ex-ante-publicity-low-and-middle-value-contracts_en  

(107)

Věc AT.40054, Referenční hodnoty etanolu. Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_21_6769

(108)

Společnost Naftogaz ve své stížnosti mimo jiné tvrdí, že společnost Gazprom záměrně odmítá doplňovat zásobníky plynu v EU, bezdůvodně zastavila prodej plynu prostřednictvím své vlastní elektronické prodejní platformy a nadále blokuje vývoz plynu do Evropy ze strany nezávislých ruských a středoasijských producentů plynu.

(109)

Viz tisková zpráva ze dne 31. března 2022: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_22_2202  

(110)

Viz například: Zpráva zveřejněná Agenturou Evropské unie pro železnice – Fostering the railway sector through the European Green Deal (Posílení železničního sektoru prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu), 16.7.2020 (aktualizováno dne 12.10.2022). Viz https://www.era.europa.eu/content/report-fostering-railway-sector-through-european-green-deal_en  

(111)

Věc AT.40401, České dráhy a Österreichische Bundesbahnen.

(112)

Věc AT.40156, České dráhy. Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_2017  

(113)

Denní zprávy Komise, 30.9.2022: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/mex_22_5911

(114)

Věc M.10575, Bouygues/Equans. Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_22_4603

(115)

Návrh nařízení Rady o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, přeshraničních výměn plynu a spolehlivých referenčních cen, COM(2022) 549 final.

(116)

Nařízení Rady (EU) 2022/2576 ze dne 19. prosince 2022 o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, spolehlivých referenčních cen a přeshraničních výměn plynu (Úř. věst. L 335, 29.12.2022, s. 1).

(117)

AT, BE, CZ, DK, EE, FI, FR, DE, EL, IT, NL, PL, PT, SK a ES.

(118)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_4544  

(119)

AT, BE, DK, FI, FR, EL, IT, NL, PL, PT, SK, ES a SE.

(120)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/statement_22_5677  

(121)

Sdělení Komise: Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky (Úř. věst. C 80, 18.2.2022, s. 1).

(122)

Věc SA.104361, Španělsko – projekt Green Cobra. Rozhodnutí nebylo dosud zveřejněno.

(123)

Věc SA.63177, Německo – Federální podpora účinných tepelných sítí (Úř. věst. C 366, 23.9.2022, s. 2).

(124)

Věc SA.102084, Německo – EEG 2023. Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_7794

(125)

Viz: https://competition-policy.ec.europa.eu/policy/making-markets-work-people_en

(126)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/SPEECH_22_6445

(127)

Věc SA.100687, Polsko – podpora na likvidaci Getin Noble Bank S.A.Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_22_5922

(128)

Věc SA.103437, Polsko – dvanácté prodloužení režimu podpory řádné likvidace družstevních záložen (Úř. věst. C 348, 9.9.2022, s. 8).

(129)

Věc SA.102499, Irsko – patnácté prodloužení režimu podpory restrukturalizace a stabilizace sektoru družstevních záložen (Úř. věst. C 220, 3.6.2022, s. 1); věc SA.104441, Irsko – šestnácté prodloužení režimu podpory restrukturalizace a stabilizace sektoru družstevních záložen (Úř. věst. C 422, 4.11.2022, s. 2).

(130)

Věc SA.100262, Itálie – COVID-19 – prodloužení italského režimu podpory řádné likvidace malých bank (Úř. věst. C 1235, 25.3.2022, s. 2).

(131)

Věc SA.100943, Francie – 2e modification du dispositif IR-PME pour les investissements dans les FCPI et FIP (Úř. věst. C 135, 25.3.2022, s. 4).

(132)

Věc AT.40511 – Insurance Ireland – databáze pojistných nároků a podmínky přístupu. Viz: AT_40511_8511226_4076_3.pdf (europa.eu)

(133)

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. září 2019, Lucemburk a Fiat Chrysler Finance Europe v. Komise, T-755/15 a T-759/15, EU:T:2019:670.

(134)

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 8. listopadu 2022, Fiat Chrysler Finance Europe a Irsko v. Evropská komise, spojené věci C-885/19 P a C-898/19 P, EU:C:2022:859.

(135)

Oznámení Komise o spolupráci v rámci sítě orgánů pro hospodářskou soutěž (Úř. věst. C 101, 27.4.2004, s. 43 a Úř. věst. C 374, 13.10.2016, s. 10).

(136)

Sdělení Komise: Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky (Úř. věst. C 80, 18.2.2022, s. 1).

(137)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_6167

(138)

Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_7433

(139)

Viz: https://asia.competitioncooperation.eu

(140)

Viz: https://africa.competitioncooperation.eu

(141)

Země, kterým Evropská rada udělila status kandidátské země na základě doporučení Evropské komise: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Moldavsko, Severní Makedonie, Srbsko, Turecko a Ukrajina.

(142)

Potenciální kandidátské země pro členství v EU: Gruzie a Kosovo.