EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.3.2023

COM(2023) 173 final

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

Přezkum fungování nařízení (EU) 2022/1369 o koordinovaném snížení poptávky po plynu

{SWD(2023) 63 final}

I.Úvod

V průběhu roku 2022 používalo Rusko dodávky plynu jako politickou zbraň. V této souvislosti přijala EU v srpnu 2022 mimořádné nařízení Rady (EU) 2022/1369, aby koordinovaným způsobem snížila poptávku po plynu o 15 % s cílem zajistit bezpečnost dodávek.

Podle nařízení Rady (EU) 2022/1369 musí členské státy vynaložit veškeré úsilí ke snížení poptávky po plynu o 15 %, což se stává povinným v případě vyhlášení výstrahy na úrovni Unie. Kromě toho členské státy aktualizují své plány pro stav nouze, jak je stanoveno v článku 8 nařízení, aby odrážely provedená opatření, a každé dva měsíce podávají Eurostatu zprávu o dosaženém snížení poptávky. Podle článku 9 provede Komise přezkum, na jehož základě může navrhnout prodloužení doby použitelnosti nařízení. V doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise SWD/2023/63 uvádí Komise analýzu snížení poptávky po plynu od srpna 2022, analýzu projekcí naplnění skladovacích zařízení na základě scénářů při různých možných prodlouženích snížení poptávky a hloubkovou analýzu minulých snížení a rizik příznivého a nepříznivého vývoje pro období 2023–2024.

Tato věc byla projednána s Koordinační skupinou pro otázky plynu 1 , kterou tvoří zástupci členských států a evropských sdružení zastupujících dodavatele, provozovatele infrastruktury, obchodníky a hlavní spotřebitele plynu. Členové Koordinační skupiny pro otázky plynu na svém zasedání dne 16. února vyjádřili pochopení pro důležitost pokračujícího snižování poptávky jakožto mimořádně nákladově efektivního opatření k zachování a posílení bezpečnosti dodávek.

II.Přijatá opatření a dosažené snížení poptávky

Od přijetí nařízení Rady (EU) 2022/1369 se EU podařilo provést diverzifikaci a odklonit se od ruského plynu 2 a od srpna 2022 do ledna 2023 snížit svou poptávku po plynu o 19 % ve srovnání s průměrem předchozích pěti let za stejné období, což odpovídá 41,5 mld. m3. Tab ulka č. 2 (viz příloha) ukazuje, že snížení poptávky se v jednotlivých měsících a mezi jednotlivými členskými státy liší, což odráží různé vnitrostátní okolnosti. V případě výstrahy na úrovni Unie se tyto odlišné vnitrostátní okolnosti odrážejí i ve výjimkách z povinného snížení poptávky, jak je stanoveno v článku 5 nařízení Rady (EU) 2022/1369.

Současné úrovně zásob jsou na toto období roku poměrně vysoké, ceny plynu od srpnových maxim neustále klesají (i když jsou stále výrazně vyšší, než je dlouhodobý průměr) a zabezpečení dodávek je zajištěno i pro zbytek letošní zimy 2022–2023. Oddíl III však ukazuje, že situace na trhu s plynem v EU zůstává napjatá a že bez snížení poptávky po plynu po 31. březnu členské státy pravděpodobně nesplní svou povinnost naplnit do 31. října skladovací zařízení z 90 %, což ohrožuje zabezpečení dodávek během zimy 2023–2024, kdy může dojít k nedostatku plynu nebo k návratu jeho velmi vysokých cen.

Graf č. 1 znázorňuje spotřebu plynu v EU od srpna 2022 do ledna 2023 (zelená křivka; „skutečná“) ve srovnání s průměrem za stejné období v předchozích pěti letech (modrá křivka; „referenční“) a s cílem snížení o 15 % (červená křivka; „cílová“), jak byl stanoven pro období srpen 2022 až březen 2023 a jak by se podle tohoto návrhu vztahoval na ostatní měsíce. Graf č. 1 také ukazuje, že spotřeba plynu v zimě je výrazně vyšší než v létě. Poptávka ve 2. a 3. čtvrtletí je ve skutečnosti asi poloviční oproti poptávce v 1. a 4. čtvrtletí.

Graf č. 1: Referenční spotřeba, cílová spotřeba (tj. referenční − 15 %) a skutečná spotřeba (srpen 2022 – leden 2023), EU-27 (mld. m3)

Zdroj: Výpočty ENER/CET na základě řady Eurostatu NRG_CB_GASM, dílčí řady IC_CAL_MG, v mil. m3 k 7. březnu 2023, 11:00.

Odvětví

Pro hloubkovou analýzu snižování poptávky po plynu je nezbytné časté zveřejňování poptávky po plynu v jednotlivých odvětvích. V současné době Eurostat uvádí spotřebu plynu podle odvětví poptávky 3 pouze na roční bázi a s ročním zpožděním. Spolehlivé rozdělení úspor plynu podle odvětví nebo rozdělení na strukturální a nestrukturální snížení na základě oficiálního souboru údajů zahrnujícího celou EU tudíž není možné.

Komise 4 na základě pomocných údajů odhaduje, že v období srpen–prosinec 2022 se na snížení podílely z asi 50 % domácnosti a ze 43 % průmysl, zatímco odvětví energetiky se na celkovém snížení poptávky po plynu podílelo pouze ze 7 %, a to z důvodu nízké dostupnosti kapacit vodních a jaderných elektráren 5 . Průmysl byl zodpovědný za většinu snížení poptávky v létě a na podzim, zatímco domácnosti byly zodpovědné za většinu snížení poptávky (a spotřeby) v zimě. Odhadujeme, že asi jedna šestina celkového snížení byla způsobena teplotou, což znamená, že je lze přičíst mírnější zimě (resp. jejímu začátku) než v referenčním období, což odpovídá 5 mld. m3 z celkového snížení o 30 mld. m3 v období od srpna do prosince.

Opatření členských států uvedená v plánech pro stav nouze

Články 7 a 8 nařízení Rady (EU) 2022/1369 stanoví, že členské státy musí prostřednictvím aktualizace svých plánů pro stav nouze oznámit provedená opatření ke snížení poptávky. Většina členských států informovala Komisi o svých aktualizovaných plánech pro stav nouze.

Podle aktualizovaných plánů zahrnují krátkodobá opatření dva hlavní typy opatření: 1) informační kampaně týkající se úspor plynu a 2) opatření na omezení vytápění a chlazení.

·Většina členských států realizovala komunikační kampaně. V některých případech kampaně rovněž zvyšují povědomí o stávajících dotačních programech pro energetickou účinnost, které jsou většinou zaměřeny na domácnosti a malé a střední podniky.

·Omezení teploty: většina plánů zahrnuje omezení vytápění a chlazení ve veřejných budovách; některé členské státy toto omezení rozšiřují i na kanceláře a obchody.

·Několik členských států zavedlo omezení osvětlení, které se obvykle týkalo veřejných budov a památek, ale v některých případech také výloh.

Pokud jde o střednědobá opatření, členské státy oznámily opatření pro přechod na jiná paliva, dotace na energetickou renovaci budov nebo nahrazení nevýkonných zařízení. V rámci dlouhodobých opatření členské státy často poskytují přímou podporu zákazníkům ve formě dotací nebo daňových úlev s cílem usnadnit zavádění obnovitelných zdrojů energie, tepelných čerpadel nebo energetické účinnosti (také např. prostřednictvím auditů).

III.Výhled na příští zimu

I když EU úspěšně snížila poptávku v období od srpna 2022 do ledna 2023 a prostřednictvím diverzifikace se odklonila od dovozu z Ruska, tento oddíl zkoumá, zdali to postačuje k odvrácení veškerých případných rizik týkajících se dodávek během zimy 2023–2024, pokud nařízení (EU) 2022/1369 pozbude 31. března 2023 platnosti. Tab ulka č. 1 ukazuje úrovně zásob pro říjen 2023 a březen 2024 při různých možných prodlouženích snížení poptávky na základě nejnovějších dostupných informací a údajů o trhu 6 . Graf č. 2 projektuje úroveň naplnění skladovacích zařízení pro čtyři scénáře. Tab ulka č. 1 ukazuje, že v případě nulového nebo omezeného snížení poptávky po plynu po 1. dubnu (scénáře A nebo B) členské státy pravděpodobně nesplní povinnost naplnit do 31. října 2023 skladovací zařízení z 90 %, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2022/1032, a tudíž nebude možné zajistit zabezpečení dodávek na zimu 2023–2024. Pokud bude snížení poptávky po plynu o 15 % pokračovat po 1. dubnu alespoň do 31. října, pak bude povinnost naplnění skladovacích zařízení z 90 % pravděpodobně splněna (scénáře C a D). Prodloužení snížení poptávky po plynu do 31. března 2024 snižuje rizika pro zabezpečení dodávek na zimu 2024–2025 rozhodujícím způsobem.

Ve své zprávě z 12. prosince 2022 7 Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že pokud nebudou přijata další opatření k úsporám plynu, může v roce 2023 dojít k výpadku dodávek.

Tabulka č. 1: Měsíční úrovně zásob v závislosti na prodloužení snížení poptávky

Předpoklady scénáře Zásoba (mld. m3) na konci:	říjen 2023	březen 2024
A: Bez prodloužení	69	0
B: Prodloužení v období od srpna 2023 do března 2024	80	28
C: Prodloužení v období od dubna 2023 do října 2023	95	9
D: Prodloužení o jeden rok v období od dubna 2023 do března 2024	95	43

Zdroj: Výpočty ENER/CET.

·Scénář A: Žádné prodloužení: Pokud by místo toho nedošlo k žádnému snížení poptávky, dosáhly by úrovně zásob do konce října 2023 pouhých 69 mld. m3, což je výrazně pod povinnou úrovní naplnění skladovacích zařízení z 90 % (89,4 mld. m3). Zásoby by byly navíc zcela vyčerpány do února 2024, což by vedlo k velmi vážným obavám o zabezpečení dodávek na zimu 2024–2025.

·Scénář B: Prodloužení o 8 měsíců v období od srpna 2023 do března 2024: V tomto scénáři by se zásobníky plnily příliš pomalu a do konce října by dosáhly pouze 80 miliard m3, což je výrazně pod povinnou úrovní naplnění skladovacích zařízení z 90 % (89,4 mld. m3). Kromě toho by úroveň zásob klesla do konce příští zimy pod 30 % (28 mld. m3) (28 % na konci března 2024), což by vedlo k vážným obavám o zabezpečení dodávek a ztížilo by dostatečné naplnění zásobníků pro následující zimu 2024–2025.

·Scénář C: Prodloužení o 7 měsíců v období od dubna do října 2023: V tomto scénáři by byly zásobníky dostatečně naplněny do konce letošního léta (95 %, 95 mld. m3 do konce října 2023), čímž by byla splněna povinnost naplnění skladovacích zařízení z 90 % (89,4 mld. m3). Vzhledem k tomu, že je však poptávka i během běžné zimy dvojnásobná oproti létu, zásobníky by byly do konce příští zimy téměř vyčerpány (9 mld. m3 ke konci března 2024). To znamená velmi závažné obavy o zabezpečení dodávek a velmi to ztěžuje dostatečné naplnění skladovacích zařízení pro následující zimu 2024–2025.

·Scénář D: Prodloužení o jeden rok v období od dubna 2023 do března 2024: Při pokračujícím snížení poptávky o 15 % by úrovně zásob dosáhly 95 mld. m3 do konce října 2023, čímž by byla splněna povinnost naplnění skladovacích zařízení z 90 % (89,4 mld. m3). Ke konci března 2024 by úrovně zásob činily asi 43 mld. m3.

Graf č. 2: Měsíční úrovně zásob v závislosti na prodloužení snížení poptávky

Zdroj: Výpočty ENER/CET.

Kromě toho – a jako doplnění předchozí analýzy v g rafu č. 1 a v t ab ulce č. 1 – existuje pro tento rok a příští zimu řada faktorů a rizik, které mohou vést ke zvýšení spotřeby plynu 8 . Patří mezi ně případné oživení celosvětové poptávky po LNG (omezené, protože EU zůstává hlavním trhem 9 ), oživení poptávky po plynu v průmyslu a obrat v přechodu od plynu k uhlí (oba faktory vyvolány nižšími cenami plynu v roce 2023), povětrnostní podmínky, které by mohly ovlivnit poptávku po vytápění v zimě 10 ,, a nízká výroba elektřiny v jaderných a vodních elektrárnách (kvůli suchu), jakož i další narušení dodávek plynu. Kapacita francouzských jaderných elektráren je nyní pod úrovní dostupnou v roce 2022, hladina vody v Itálii je na úrovni roku 2022, což naznačuje podobně nízkou úroveň výroby elektřiny ve vodních elektrárnách, a nízké ceny plynu již v prvních týdnech roku 2023 vedly k přechodu od uhlí k plynu (viz oddíl IV.3 pracovního dokumentu SWD/2023/63). Pokud se tato rizika dále projeví, povedou k omezení světového a evropského trhu s plynem, což by mohlo ovlivnit naplnění podzemních skladovacích zařízení potřebných pro zimu 2023–2024, úroveň cen plynu a kolísání těchto cen.

IV.Výhled

Navzdory významnému zlepšení od srpna 2022 zůstává situace na světovém trhu s plynem v roce 2023 napjatá. Naplnění skladovacích zařízení v roce 2023 by mohlo ztížit několik faktorů (počasí, zbývající ruský dovoz, dostupnost alternativních zdrojů elektřiny a další napětí na světových trzích s LNG). Důležitá je také skutečnost, že na rozdíl od předchozího období plnění zásobníků nelze v roce 2023 počítat s 60 miliardami m3 ruského potrubního plynu, který byl do EU dovezen ještě v roce 2022. Aby se omezila rizika pro zabezpečení dodávek a tomu odpovídající dopady na trh, je nutné pokračovat ve snižování poptávky. Při rozhodování, zda a jak zajistit takové snížení poptávky po plynu v Unii, jsou důležité zejména následující úvahy:

1)Celosvětová nabídka zemního plynu zůstává omezená. Podíl ruského potrubního plynu na celkovém dovozu EU se snížil ze 49 % před lednem 2022 na méně než 10 % v lednu 2023. V roce 2022 byl během období doplňování zásobníků dovoz ruského potrubního plynu výrazně vyšší než dovoz očekávaný v roce 2023. Snížení poptávky je tedy vzhledem k těmto sníženým ruským dodávkám nezbytné.

2)Snížení poptávky by vedlo k menšímu kolísání cen. Ačkoli se v roce 2022 podařilo zabránit nejhorším hospodářským dopadům, zůstává situace na světových trzích s plynem v roce 2023 velmi napjatá. Ceny plynu dosáhly v roce 2022 historických maxim s maximální cenou přes 320 EUR/MWh dne 26. srpna, a i když se nyní pohybují pod úrovní 45 EUR/MWh, ve srovnání s běžnou historickou úrovní jsou stále dvojnásobné. Na zasedání Koordinační skupiny pro otázky plynu dne 16. února 2023 zástupci členských států i plynárenských sdružení uznali, že v rámci snížení tlaku na napjatou situaci na trhu a omezení kolísání cen plynu hraje snižování poptávky zásadní roli.

3)Stejný duch solidarity, který převládal při uplatňování nařízení (EU) 2022/1369, by měl pokračovat i nadále. Stávající právní rámec pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu stanovený nařízením (EU) 2017/1938 je i nadále nedostatečný pro řešení narušení dodávek ze strany hlavního dodavatele plynu trvajících déle než 30 dnů. Dlouhotrvající narušení by stále mohla vést k riziku nekoordinované akce členských států a potenciálnímu ohrožení zabezpečení dodávek v sousedních členských státech a zároveň k dodatečnému zatížení výrobních odvětví, spotřebitelů i fungování vnitřního trhu Unie. I když na některé členské státy dopadají narušení dodávek více než na jiné, jakékoliv problémy s dodávkami plynu nebo jeho nedostatek by poškodily ekonomiky všech členských států.

4)Jak je uvedeno ve sdělení „Bezpečná zima díky úsporám plynu“ ze dne 20. července 2022, pro občany a průmysl je levnější pokračovat v proaktivním snižování poptávky přiměřeným a prokazatelně zvládnutelným způsobem než později čelit nekoordinovanému omezování.

5)Snížení poptávky o 15 % je v souladu s povinností naplnění skladovacích zařízení z 90 %: Scénáře C a D ukazují, že ambice spočívající ve snížení o 15 % počínaje 1. dubnem 2023 jsou přiměřené a nezbytné a umožňují EU splnit povinnost naplnění skladovacích zařízení z 90 % na konci října, i při možném výskytu mírných rizik nepříznivého vývoje (např. nižší dodávky LNG, nízké hladiny vod nebo počasí mírně chladnější než průměr).

6)Pokračování snižování poptávky po plynu je naléhavé v zájmu zajištění jistoty pro účastníky trhu. Použitelnost stávajícího nařízení končí 31. března 2023, tj. na konci zimní sezóny. Při pokračování v úsilí o snižování od 1. dubna bude zajištěna jasnost a zabrání se přerušování pobídek.

7)Pouze prodloužení snížení poptávky po plynu na 12 měsíců zajistí dostatečné naplnění zásobníků během léta, aby bylo možné dodržet nařízení o skladování plynu a zabezpečit dodávky na příští zimu, jak je uvedeno v oddíle III. Naproti tomu prodloužení snížení v období od srpna do března by znamenalo nedostatek času na naplnění zásobníků na odpovídající 90% úroveň a vedlo by k obavám o zabezpečení dodávek ke konci příští zimy. Jen samotné chladné počasí by vedlo k téměř úplnému vyčerpání zásob do 31. března 2024. Při alternativní možnosti prodloužení v období duben až říjen by zásoby byly téměř zcela vyčerpány do 31. března 2024, a to i bez nízkých teplot a bez naplnění kteréhokoliv z ostatních rizik nepříznivého vývoje. Jinými slovy, jakékoliv prodloužení kratší než 12 měsíců může vést k panickému nakupování, vzájemnému předhánění se členských států v nabídkách (aniž by na trh EU přicházely další dodávky plynu), vysokým cenám a možnému nedostatku. Podrobnější analýzu lze nalézt v oddíle VI pracovního dokumentu SWD/2023/63.

8)Delší období poskytuje větší flexibilitu pro optimalizaci rozložení úsilí o snížení poptávky v čase. Zejména by omezilo možnost prudkých cenových nárůstů, čímž by se omezily i náklady členských států na nákup plynu v případě stejných objemů. Prodloužení snížení poptávky na dvanáct měsíců proto umožňuje větší flexibilitu pro zohlednění odlišných charakteristik jednotlivých členských států, jelikož pro některé členské státy je snazší snížit poptávku v létě (předzásobení se) a pro jiné je snazší snížit poptávku v zimě (odložená tvorba zásob). Umožnilo by to navíc flexibilitu mezi jednotlivými odvětvími: vzhledem k tomu, že poptávka domácností je v létě nízká, prodloužení na období duben až říjen by neúměrně zatížilo průmysl a méně flexibilní odvětví energetiky, které je závislé na dostupnosti alternativních zdrojů energie.

9)Vzhledem k dvouměsíčnímu intervalu sledování a nedostatku údajů za jednotlivá odvětví v období realizace od srpna 2022 do března 2023 není plně známa povaha ani rozložení tohoto snížení poptávky mezi jednotlivá odvětví. To omezilo schopnost Komise a členských států určit zranitelná místa a potenciální úspory v jednotlivých odvětvích (energetika, průmysl, domácnosti a služby), a tedy navrhnout nákladově efektivnější opatření.

V.PŘÍLOHA

Tab ulka č. 2 shrnuje měsíční snížení poptávky po plynu oproti referenčnímu období. Ukazuje, že dobrovolná opatření na straně poptávky vedla v období od srpna 2022 do ledna 2023 k dosažení cíle snížení o 15 %. Snížení o 19,2 % v rámci EU odpovídá přibližně 41,5 mld. m3, zatímco cíl 15 % pro těchto šest měsíců činí přibližně 32,5 mld. m3 a cíl pro období od srpna 2022 do března 2023 přibližně 45,3 mld. m3.

Tabulka č. 2: Snížení poptávky po plynu od srpna 2022 do ledna 2023

Členský stát	srpen	září	říjen	list.	pros.	leden	srpen–leden
EU-27	−13,5 %	−14,0 %	−24,4 %	−25,0 %	−12,4 %	−22,2 %	−19,2 %
Belgie	−1,0 %	−6,0 %	−20,5 %	−29,7 %	−9,8 %	−18,3 %	−16,0 %
Bulharsko	−14,9 %	−17,8 %	−32,7 %	−21,2 %	−21,8 %	−29,4 %	−23,9 %
Česko	−15,0 %	−9,1 %	−22,9 %	−18,8 %	−10,9 %	−24,0 %	−17,7 %
Dánsko	−21,7 %	−23,3 %	−31,1 %	−33,4 %	−13,7 %	−26,5 %	−24,9 %
Estonsko	−37,1 %	−31,7 %	−46,9 %	−32,3 %	−32,4 %	−38,0 %	−36,2 %
Finsko	−35,7 %	−57,4 %	−62,6 %	−58,3 %	−65,1 %	−63,1 %	−58,5 %
Francie	1,6 %	−2,5 %	−27,8 %	−29,3 %	−8,3 %	−19,2 %	−17,1 %
Chorvatsko	−21,7 %	−23,1 %	−20,0 %	−25,6 %	−27,6 %	−24,2 %	−24,1 %
Irsko	11,3 %	2,1 %	−8,8 %	−10,3 %	9,5 %	−4,3 %	−0,3 %
Itálie	−5,2 %	−14,0 %	−19,8 %	−22,7 %	−18,5 %	−22,7 %	−18,6 %
Kypr	-	-	-	-	-	-	-
Litva	−43,6 %	−45,0 %	−50,8 %	−46,0 %	−11,9 %	−51,5 %	−40,5 %
Lotyšsko	−42,6 %	−52,7 %	−72,7 %	−15,2 %	0,9 %	−37,0 %	−31,8 %
Lucembursko	−36,4 %	−26,1 %	−35,5 %	−33,2 %	−17,5 %	−25,0 %	−27,7 %
Maďarsko	−18,7 %	5,0 %	−33,9 %	−19,8 %	−17,5 %	−27,4 %	−21,0 %
Malta	4,6 %	−1,1 %	−11,2 %	43,6 %	27,0 %	21,9 %	+12,1 %
Německo	−28,0 %	−14,7 %	−28,6 %	−28,3 %	−4,7 %	−18,6 %	−19,4 %
Nizozemsko	−29,7 %	−32,6 %	−33,3 %	−35,1 %	−17,5 %	−32,2 %	−29,5 %
Polsko	−26,7 %	−25,4 %	−23,7 %	−8,3 %	−5,3 %	−12,0 %	−14,9 %
Portugalsko	−10,7 %	−17,0 %	−12,0 %	−8,9 %	−18,6 %	−34,9 %	−17,1 %
Rakousko	−26,7 %	−11,3 %	−24,0 %	−16,9 %	−13,6 %	−23,9 %	−19,2 %
Rumunsko	−25,2 %	−20,7 %	−27,5 %	−21,8 %	−15,9 %	−21,0 %	−21,2 %
Řecko	4,5 %	−26,3 %	−42,0 %	−23,0 %	−12,6 %	−36,7 %	−22,7 %
Slovensko*	10,6 %	5,5 %	2,1 %	−2,7 %	23,6 %	−7,8 %	+4,6 %
Slovinsko	−13,7 %	−10,9 %	−22,2 %	−11,7 %	−12,4 %	−14,7 %	−14,2 %
Španělsko	2,6 %	0,7 %	−6,2 %	−21,8 %	−24,4 %	−23,9 %	−13,7 %
Švédsko	−27,3 %	−35,7 %	−41,8 %	−51,0 %	−38,0 %	−41,9 %	−40,2 %

Pozn.: Změna spotřeby plynu v roce 2022 oproti průměru za období 2017–2021. Kypr zemní plyn nevyužívá.

Zdroj: Výpočty ENER/CET na základě řady Eurostatu NRG_CB_GASM, dílčí řady IC_CAL_MG v TJ (spalné teplo) k 7. březnu 2023, 11:00.

* Údaje Eurostatu týkající se Slovenska se nyní revidují.

(1)

Rejstřík expertních skupin Komise a dalších podobných subjektů (europa.eu)

(2)

V roce 2022 se dodávky ruského plynu do EU snížily o 47 % ze 152 mld. m3 v roce 2021 na 80 mld. m3. Nahradily je zejména Spojené státy, které zvýšily svůj vývoz z 21 mld. m3 na 50 mld. m3, a Spojené království, které zvýšilo dodávky z 6 na 24 mld. m3. Další zvýšení dodávek plynu do EU přišlo z Norska (+10 mld. m3), Ázerbájdžánu (+3 mld. m3), Kataru (+2 mld. m3) a Trinidadu a Tobaga (+1 mld. m3).

(3)

Jediným odvětvím, pro které jsou k dispozici oficiální údaje Eurostatu, je výroba energie: snížení o 2,1 % v období od srpna 2022 do ledna 2023 na základě řady Eurostatu NRG_CB_GASM, dílčí řady TI_EHG_MAP v TJ (spalné teplo) k 7. březnu 2023, 11:00.

(4)

GŘ Společné výzkumné středisko.

(5)

Předběžná analýza střediska Bruegel (2023) a IEA (2023), která využívá pomocné údaje, sice používá různá referenční období, ale odhaduje podobný rozsah.

(6)

Předpoklady:

–Úrovně zásob k 7. březnu 2023 (58,5 mld. m3 na konci dne 5. března).

–Dodávky neruského potrubního plynu se rovnají průměru za posledních sedm měsíců roku 2022.

–Dodávky LNG se rovnají průměru za posledních sedm měsíců roku 2022 plus 15 mld. m3/rok (1,25 mld. m3/měsíc) od dubna 2023.

–Žádný potrubní plyn z Ruska.

–Průměrná poptávka referenčního období s použitím uvedených procentních snížení.

–Vývoz do Švýcarska jako v roce 2021 (poslední dostupné údaje; 2,2 mld. m3/rok, z toho 1/3 v létě a 2/3 v zimě).

–Vývoz na Ukrajinu a do Moldavska ve výši 0,5 mld. m3/měsíc.

(7)

IEA (2022): Jak se vyhnout nedostatku plynu v Evropské unii v roce 2023. Praktický soubor opatření k odstranění potenciální mezery mezi nabídkou a poptávkou, Jak se vyhnout nedostatku plynu v Evropské unii v roce 2023 (How to Avoid Gas Shortages in the European Union in 2023) – Analýza – IEA .

(8)

(9)

Ostatní účastníci světového trhu přestávají být nad určitou úrovní cen zemního plynu konkurenty, protože přecházejí na jiná paliva.

(10)

Podle Evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSOG) by velmi chladná zima, která nastane s pravděpodobností 5 %, zvýšila poptávku o 24 mld. m3. Viz graf č. 1 (s předpokládaným 15% snížením poptávky) ve výhledu dodávek na zimu 2022–2023 Evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav, který je k dispozici na adrese: https://entsog.eu/sites/default/files/2022-10/SO0038-22_Winter%20Supply%20Outlook_2022-23_2.pdf . To odpovídá výpočtům ENER/CET, které uvádějí 28 mld. m3 dodatečné poptávky za celý rok v případě, že se 15% snížení poptávky neuplatní na průměrnou poptávku za posledních 5 let, ale na nejvyšší poptávku v období 2014–2021 za každý měsíc (měsíční údaje za dřívější roky nejsou k dispozici).