EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 14.3.2023
COM(2023) 146 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ,
kterým se zavádí víceletá strategická politika pro evropskou integrovanou správu hranic
EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 14.3.2023
COM(2023) 146 final
PŘÍLOHY
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ,
kterým se zavádí víceletá strategická politika pro evropskou integrovanou správu hranic
PŘÍLOHA I
SLOŽKY EVROPSKÉ INTEGROVANÉ SPRÁVY HRANIC
Politické priority a strategické pokyny pro složky evropské integrované správy hranic
V nařízení (EU) 2019/1896 je uvedeno patnáct složek 1 pro účely zavedení evropské integrované správy hranic. V souladu s čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení, s přihlédnutím ke strategické analýze rizik z roku 2022 a na základě výsledků tematického hodnocení vnitrostátních strategií pro integrovanou správu hranic v letech 2019 a 2020 2 a po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou Komise určila ve vztahu k těmto patnácti složkám následující politické priority a strategické pokyny 3 .
Složka 1: „Ochrana hranic, včetně opatření usnadňujících legitimní překračování hranic a ve vhodných případech opatření týkající se předcházení a odhalování přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích, zejména převaděčství, obchodování s lidmi a terorismu, a mechanismy a postupy pro identifikaci zranitelných osob, nezletilých osob bez doprovodu a osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat, sdělování informací těmto osobám a předávání těchto osob 4 .“
Politické priority
Ochrana hranic (hraniční kontroly na hraničních přechodech a ostraha hranic mezi hraničními přechody) založená na analýze rizik je jádrem evropské integrované správy hranic. Agentura Frontex a orgány členských států odpovědné za správu hranic, které společně tvoří Evropskou pohraniční a pobřežní stráž, by měly mít právní, institucionální, správní a operativní kapacitu i nezbytné zdroje, aby mohly za všech okolností provádět účinnou a účelnou ochranu hranic 5 .
Ochrana hranic má více cílů. Za prvé, hraniční kontroly na určených hraničních přechodech usnadňují legitimní překračování hranic a přeshraniční dopravu. Současně je v příhraničních oblastech mezi hraničními přechody prováděna ostraha hranic, která zabraňuje neoprávněnému překračování vnějších hranic. Ochrana hranic posiluje vnitřní bezpečnost EU tím, že přispívá k prevenci, odhalování a potírání různých forem přeshraniční trestné činnosti, jako je terorismus, obchodování s palnými zbraněmi nebo obchodování s lidmi, a umožňuje přijímat opatření, pokud jde o osoby, které nelegálně překročily hranice.
V budoucnu by nařízení o prověřování 6 , jakmile bude přijato, mělo zajistit, aby se ochrana hranic vztahovala také na předběžnou kontrolu všech státních příslušníků třetích zemí, kteří se nacházejí na vnějších hranicích, aniž by splňovali podmínky vstupu, nebo kteří byli vyloděni po pátrací a záchranné operaci. Na všechny osoby, které překročí vnější hranice, aniž by splnily podmínky vstupu, se proto budou vztahovat mechanismy pro nasměrování (tj. opatření týkající se prověřování a vedení pohovorů, zjištění totožnosti, snímání otisků prstů).
Členské státy by měly být při vykonávání svých úkolů podle potřeb Evropské pohraniční a pobřežní stráže podporovány agenturou Frontex, jak bylo individuálně dohodnuto s členskými státy.
Právo Unie vyžaduje, aby ochrana hranic byla prováděna způsobem, který respektuje základní práva všech osob bez ohledu na to, zda žádají o mezinárodní ochranu, či nikoli. Osobám, které žádají o mezinárodní ochranu, musí být umožněn účinný přístup k řízením o poskytnutí takové ochrany, a to i na vnějších hranicích nebo v tranzitních zónách členských států. Na osoby, které nežádají o ochranu, se nicméně vztahuje ochrana podle platného práva EU a mezinárodního práva, včetně zásady nenavracení.
Strategické pokyny
1.Členské státy musí mít v první řadě právní, strukturální, správní a technickou kapacitu k provádění hraničních kontrol v souladu se Schengenským hraničním kodexem 7 a k usnadnění legálního překračování hranic osobami a vozidly. Počet hraničních přechodů na vnějších hranicích by měl zohledňovat kapacity (zdroje a infrastrukturu), typy hranic (pozemní, námořní a vzdušné) a horizontální výzvy (např. tok cestujících, přeshraniční trestnou činnost nebo účelové využívání migrace).
2.Členské státy by měly zaručit, aby cestující a vozidla na hraničních přechodech mohli bezpečně a bezproblémově překračovat hranice.
3.Předběžné shromažďování informací pro funkci hraniční kontroly (informace před příjezdem jako základní prvek funkce hraniční kontroly) by mělo být systematicky využíváno a dále rozvíjeno prostřednictvím účinného využívání systému předběžných informací o cestujících (API).
4.Postup hraniční kontroly by měl být účinně prováděn v souladu s Schengenským hraničním kodexem a měl by být zlepšován a optimalizován prostřednictvím komplexního zavádění informačních systémů EU pro migraci, hranice a bezpečnost (EES, ETIAS, VIS, Eurodac, Schengenský informační systém a ECRIS-TCN) a jejich interoperability. Zvýší se tím množství a kvalita informací dostupných pro účely hraniční kontroly. Proces překračování vnějších hranic se navíc dále zlepší s možnou budoucí digitalizací cestovních dokladů. Členské státy by měly zajistit, aby na jejich hranicích byly řádně a včas zavedeny nové a obnovené informační systémy. Zaměstnanci stálého útvaru by měli mít během svého operačního nasazení přístup do Schengenského informačního systému.
5.S cílem zajistit vysokou úroveň schopnosti přijímat nezbytná opatření na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni by se měla na všech úrovních zachovat spolehlivá a komplexní situační orientace na hranicích. V souladu s právním rámcem a operačními potřebami by se na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU měly udržovat, sdílet a dále rozvíjet komplexní vnitrostátní situační obrazy a evropský situační obraz v téměř reálném čase.
6.Nepřetržitá (24 hodin denně, sedm dní v týdnu) situační orientace by měla být základem pro odpovídající schopnost reakce, aby bylo možné účinně reagovat na všechny incidenty na hranicích, včetně nepředvídaných změn na vnějších hranicích a situací rozsáhlého nelegálního přistěhovalectví. Tato schopnost by měla být zajištěna za všech okolností na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Měly by být rozvíjeny vnitrostátní kapacity a kapacity EU, aby bylo možné rychle posílit ochranu hranic na kterémkoli hraničním přechodu a na kterémkoli úseku vnějších hranic, kde je to zapotřebí. Schopnost reakce a pohotovostní plánování by měly být pravidelně testovány a dále přizpůsobovány situaci, zejména v případě, že dochází k účelovému využívání migrantů. Přítomnost a nasazení agentury Frontex na vnějších hranicích by měly být podle toho průběžně přezkoumávány.
7.Agentura Frontex by měla v blízké budoucnosti zajistit hladké převzetí úložiště systému Falešné a pravé doklady online (FADO) od generálního sekretariátu Rady. Příslušné orgány členských států by měly v rámci evropské integrované správy hranic plně podporovat agenturu Frontex v tomto úsilí a přispívat k dalšímu rozvoji systému a střediska excelence pro boj proti podvodům s doklady tím, že si budou se střediskem aktivněji vyměňovat informace o odhalených padělcích a padělaných dokladech. Agentura Frontex by také měla plně využít svůj mandát v oblasti zabezpečení dokladů tím, že posílí své schopnosti s cílem podporovat Komisi a členské státy při provádění posouzení a testů shody cestovních dokladů vydávaných členskými státy.
8.Vnitrostátní integrované systémy ostrahy hranic založené na analýze rizik by měly mít stabilní kapacitu (organizační, administrativní a technickou) a měly by být v neustálé pohotovosti. To je nezbytné pro předcházení a odhalování nedovoleného překračování hranic, zadržení osob, které překročily hranice nelegálně, a zajištění toho, aby tyto osoby podléhaly jednotným a komplexním postupům předávání (tj. postupům prověřování), které respektují jejich základní práva, a dále pro zadržování dopravních prostředků, například plavidel, používaných k nelegálnímu překračování hranic, pro boj proti přeshraniční trestné činnosti, jako je převaděčství, obchodování s lidmi a terorismus, jakož i pro možnost reagovat na hrozby hybridní povahy.
9.Posílené činnosti ostrahy na každém úseku vnějších pozemních a námořních hranic, včetně předhraničních oblastí, by měly odpovídat úrovni dopadu, která byla úseku přiřazena, přičemž by se měly používat integrované systémy ostrahy, mobilní vybavení a mobilní hlídky (jednotky) a mělo by se vycházet z výsledků analýzy rizik. Úrovně dopadu by měly být stanoveny harmonizovaným způsobem v celé EU.
10.Vnější hranice by měla být nepřetržitě monitorována (24 hodin denně, sedm dní v týdnu). Na hranicích a v předhraničních oblastech by měly být prováděny činnosti ostrahy s využitím různých nástrojů s cílem vytvořit mechanismus včasného varování, sdílet využitelné informace a zlepšit schopnost reakce, a to i prostřednictvím škálovatelného přidělování zdrojů.
11.Vnitrostátní integrované systémy ostrahy by měly být podporovány společnými a interoperabilními evropskými kapacitami pro ostrahu. Ostraha hranic, včetně předhraničních oblastí, by měla být organizována v souladu s nařízením o EBCG a Schengenským hraničním kodexem. Pokud se na ostraze hranic na vnitrostátní úrovni podílí více než jeden orgán, měl by dotčený členský stát určit příslušný vnitrostátní orgán odpovědný za obecný dohled a nezbytné řídicí, koordinační a kooperační mechanismy a zajistit, aby byly povinnosti jednotlivých orgánů a agentur upraveny právními předpisy nebo dohodami o spolupráci. Vnitrostátní kapacity ostrahy ve vlastnictví různých orgánů by měly fungovat v souladu s nařízením o EBCG a aktualizovanou příručkou EUROSUR.
12.Na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni by údaje shromážděné různými orgány, pokud je to pro orgány jiných členských států zapotřebí, měly být sdíleny prostřednictvím národních koordinačních center.
13.Systém ostrahy námořních hranic musí být schopen odhalit, identifikovat a v případě potřeby sledovat a zadržet všechna plavidla připlouvající do teritoriálních vod a přispět k zajištění ochrany a záchrany životů na moři za všech povětrnostních podmínek a ke snížení počtu nelegálních vstupů do EU. Členské státy by měly využívat kapacity pro ostrahu, které agentura Frontex nabízí, ke zvýšení vnitrostátních kapacit a celkové situační orientace. Klíčem k zajištění lepší koordinace v tomto ohledu je úzká meziagenturní spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány Evropské pohraniční a pobřežní stráže, agenturou Frontex, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA) a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu (EFCA), jakož i spolupráce s koordinačními centry pro záchranné akce na moři.
14.Systém ostrahy pozemních hranic musí být schopen odhalit všechna nedovolená překročení hranic a za jakýchkoli okolností zachytit osoby, které nelegálně překračují hranice ve vysoce rizikových oblastech. Systémy ostrahy pozemních hranic mohou zahrnovat mobilní nebo stacionární kapacity a infrastrukturu a specializovaný vyškolený personál. Měly by být upřednostňovány nejmodernější technologie a různá technická zařízení a řešení (např. využití dronů). Shromažďování a další zpracování osobních údajů pomocí těchto technologií musí být stanoveno právními předpisy a prováděno v souladu s právem EU a vnitrostátním právem, včetně práva týkajícího se ochrany osobních údajů.
15.Mělo by být systematicky prováděno prověřování osob, které překročily vnější hranici, aniž by byly podrobeny hraniční kontrole. Cílem prověřování je mimo jiné zjistit totožnost osob, provést bezpečnostní a zdravotní prohlídky a nasměrovat prověřované osoby k příslušným řízením.
16.Na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni by měla být posílena schopnost odhalovat přeshraniční trestnou činnost a terorismus na vnějších hranicích nebo jim předcházet. Příslušné orgány ochrany hranic mohou ve spolupráci s dalšími příslušnými donucovacími orgány a agenturami EU, jako jsou Europol a Frontex, přispívat k odhalování a předcházení přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích, zejména k odhalování zahraničních teroristických bojovníků nebo pachatelů přeshraniční trestné činnosti, jako jsou převaděči a obchodníci s palnými zbraněmi.
17.Klíčovým nástrojem proškolování pohraniční stráže a celních orgánů nejen v EU, ale i v sousedních zemích je příručka agentury Frontex o odhalování palných zbraní.
18.Příslušníci pohraniční stráže by měli být rovněž připraveni identifikovat oběti trestných činů, zejména oběti obchodování s lidmi, poskytnout jim první pomoc a odkázat je na příslušné služby.
19.Pohraniční stráž by měla mít dostatečné kapacity, odbornou přípravu i mechanismy a postupy pro identifikaci zranitelných osob a nezletilých osob bez doprovodu, jakož i pro identifikaci osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat, aby bylo možné tyto osoby nasměrovat na příslušné postupy a orgány.
20.V případě vážného ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti členského státu umožňuje Schengenský hraniční kodex, aby dotyčný členský stát jako krajní opatření dočasně obnovil kontroly na vnitřních hranicích. Členské státy jsou však nejprve povinny zajistit nezbytnost a přiměřenost těchto opatření, a to i tím, že v první řadě prověří alternativní opatření, která by mohla být přijata, jako je provádění policejních kontrol v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Pokud je dočasné znovuzavedení hraničních kontrol nezbytné, měly by členské státy přijmout zmírňující opatření, aby minimalizovaly nepříznivé dopady na cestování v schengenském prostoru.
Složka 2: „Pátrací a záchranné operace zaměřené na osoby v tísni na moři, zahájené či prováděné v souladu s nařízením (EU) č. 656/2014 a s mezinárodním právem, k nimž může dojít v průběhu operací ostrahy hranic na moři“ 8 .
Politické priority
Klíčovou prioritou evropské integrované správy hranic je ochrana a záchrana lidských životů na vnějších hranicích. Důležitou a nedílnou součástí operací ostrahy vnějších námořních hranic by měla být schopnost a operativní připravenost k provádění pátracích a záchranných operací a spolupráce mezi všemi zúčastněnými stranami, aby mohly být plněny povinnosti členských států v oblasti pátrání a záchrany vyplývající z práva EU a mezinárodního práva 9 .
Strategické pokyny
1.Měla by být posílena spolupráce mezi pátracími a záchrannými orgány členských států a s dalšími orgány, které se případně podílejí na pátracích a záchranných činnostech, a to i podporou dialogu se všemi příslušnými subjekty v této oblasti. Cílem je snížení počtu úmrtí na moři, zachování bezpečnosti plavby a zajištění účinného řízení migrace v souladu s příslušnými právními závazky a dle doporučení Komise (EU) 2020/1365 10 .
2.K pátrání a záchraně by se mělo přistupovat koordinovaněji, přičemž evropská kontaktní skupina pro pátrací a záchranné akce by měla zlepšit způsoby spolupráce a koordinace mezi státy vlajky a pobřežními státy a vypracovat osvědčené postupy pro včasné a úplné sdílení informací 11 .
3.Orgány EU a členských států by měly posílit spolupráci s prioritními třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, včetně posílení operativní spolupráce orgánů třetích zemí s agenturami EU.
4.Odpovědnost členských států za pátrání a záchranu by měla být plně zohledněna ve všech fázích operačního plánování a provádění operací ostrahy námořních hranic agenturou a členskými státy. Měla by být zavedena a pravidelně testována standardizovaná ujednání a standardní operativní postupy pro spolupráci s pátracími a záchrannými orgány členských států (Koordinační centrum pro záchranné akce na moři), národním koordinačním centrem a mezinárodním koordinačním centrem. Měly by být rovněž prozkoumány možnosti zavedení podobných koordinačních mechanismů mezi členskými státy a partnerskými zeměmi. Všechny hlídky a technické prostředky, které se podílejí na ostraze námořních hranic, včetně společných operací nebo zásahů rychlé reakce na hranicích na moři koordinovaných agenturou Frontex, by navíc měly být řádně vyškoleny, a to i v oblasti základních práv, a řádně vybaveny pro případné pátrací a záchranné zásahy, včetně schopnosti působit v případě potřeby jako koordinátoři na místě.
5.Kapacita pro podporu pátracích a záchranných zásahů by měla být dále posílena poskytnutím nezbytného školení pracovníkům, kteří se účastní operací ostrahy námořních hranic na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Agentura by měla provádět hodnocení potřeb a v souladu se svým mandátem poskytovat členským státům větší operativní a technickou podporu, včetně nasazení prostředků, s cílem zlepšit jejich schopnosti, a přispět tak k záchraně životů na moři.
6.Schopnost systému EUROSUR podporovat pátrací a záchranné operace a záchranu životů na moři v situacích, které mohou nastat při operacích ostrahy hranic na moři, by měla být plně využívána a uplatňována v souladu s nařízením o EBCG a s prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/581 12 .
Složka 3: „Analýza rizik pro vnitřní bezpečnost a analýza hrozeb, které mohou ovlivnit fungování či bezpečnost vnějších hranic“ 13 .
Politické priority
Evropská integrovaná správa hranic by se měla řídit analýzou rizik. Na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni by měly být k dispozici spolehlivé, komplexní a integrované analýzy rizik, které by měly být použity k politickému, strategickému a operačnímu plánování a rozhodování. Analýza rizik by měla přinášet analytická zjištění a doporučení pro koncepce a konkrétní opatření (právní, technická a operativní) s cílem včas zmírnit aktuální i potenciální rizika a zranitelná místa pokrytím celé oblasti působnosti evropské integrované správy hranic na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni.
Strategické pokyny
1.Společný evropský model integrované analýzy rizik, jak jej přijala správní rada agentury Frontex 14 , musí být pravidelně aktualizován a uplatňován všemi členskými státy a na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni.
2.Na podporu koordinované činnosti na úrovni EU s cílem zlepšit správu vnějších hranic a zachovat vnitřní bezpečnost by členské státy měly vytvořit potřebné vnitrostátní kapacity (organizační, administrativní a technické) pro provádění jednotných analýz rizik, pohotovostního plánování a hodnocení zranitelnosti. Produkty a postupy analýzy rizik vypracované agenturou Frontex by měly být začleněny do vnitrostátního postupu sestavování analýzy rizik pro integrovanou správu hranic a měly by zahrnovat všechny úrovně čtyřstupňového modelu kontroly přístupu.
3.Měly by být zřízeny specializované struktury pro analýzu rizik s oprávněním shromažďovat, zpracovávat a sestavovat příslušné údaje od všech vnitrostátních orgánů zapojených do integrované správy hranic a měl by je provozovat dostatečný počet specializovaných a vyškolených pracovníků.
4.Ačkoli by se hodnocení rizik měla provádět vždy před společnými operativními činnostmi koordinovanými agenturou Frontex a v jejich průběhu, agentura by měla dále rozvíjet svou kapacitu pro tvorbu ad hoc produktů analýzy rizik, které by se týkaly nových hrozeb a podporovaly procesy krizového řízení.
5.V oblasti analýzy rizik by se měla dále posílit spolupráce mezi příslušnými orgány EU a vnitrostátními orgány, jako jsou celní orgány, zejména s a mezi agenturou Frontex, Europolem, Agenturou Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA), Agenturou EU pro otázky azylu a Komisí (případně včetně úřadu OLAF). Má to zaručit komplexnější analýzu rizik pro integritu vnějších hranic a pro vnitřní bezpečnost, včetně řádného fungování schengenského prostoru. Při přípravě posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v Evropské unii (EU SOCTA) 15 a dalších zpráv by měla být navázána užší spolupráce mezi Europolem a agenturou Frontex vzhledem k přidané hodnotě, kterou může analýza rizik agentury Frontex poskytnout při odhalování a vyšetřování přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích. V rámci akčního plánu EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025 byla oznámena revize nařízení (EU) č. 258/2012 16 . V říjnu 2022 přijala Komise návrh na přepracování tohoto nařízení, aby bylo možno lépe řešit dovoz, vývoz a tranzit civilních palných zbraní. Návrh přepracovaného znění se mimo jiné zaměřuje na lepší analýzu rizik prostřednictvím výměny informací mezi různými orgány zapojenými do dovozu, vývozu a tranzitu civilních palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva. Strategie a akční plán EU pro oblast drog na období 2021–2025 zaujímají k problematice drog na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni integrovaný, vyvážený a multidisciplinární přístup založený na důkazech a předkládají důrazná opatření ke snižování nabídky, mimo jiné za účelem zvýšeného odhalování velkoobchodního obchodování s nelegálními drogami a prekursory drog v místech vstupu do EU a výstupu z EU a řešení spojitostí s dalšími bezpečnostními hrozbami.
6.Agentura by měla dále posílit své prognostické schopnosti tím, že bude využívat co nejširší zdroje potřebných spolehlivých a relevantních informací.
7.Ve strategičtějším kontextu je základním nástrojem, který by měl agentuře umožnit dlouhodobé porozumění migračním tokům do EU a uvnitř EU, pokud jde o migrační trendy, objem a trasy, dvouletá strategická analýza rizik. Uvedená analýza pomůže také určit výzvy, včetně používání podvodných a padělaných cestovních dokladů, na vnějších hranicích a v schengenském prostoru a v oblasti navracení, a podpoří tak politické rozhodování a rozvoj dlouhodobých kapacit. Zjištěné výzvy by se měly zaměřit také na jevy s nízkou pravděpodobností, ale velkým dopadem, jako jsou pandemie a z nich vyplývající zdravotní hrozby. Nejnovější dostupná analýza by se měla vždy odrazit v provádění cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic a měla by být zohledněna agenturou v technické a operativní strategii pro evropskou integrovanou správu hranic a členskými státy v jejich vnitrostátních strategiích.
8.Po zveřejnění každé strategické analýzy rizik by agentura měla zahájit diskusi s členskými státy a Komisí o tom, jak zlepšit kvalitu a funkčnost této dvouleté analýzy.
9.V souladu s nařízením o EBCG a při plném respektování požadavků právních předpisů EU na ochranu údajů by měl být zaveden formální mechanismus pro výměnu informací a zpravodajských informací se třetími zeměmi, zejména s potenciálními zeměmi původu a příslušnými zeměmi tranzitu. Členské státy a agentura Frontex by měly tuto výměnu informací udržovat a dále rozvíjet, aby se zlepšila analýza rizik a cílenější operativní opatření.
Složka 4 „Výměna informací a spolupráce mezi členskými státy v oblastech, na něž se vztahuje [...] nařízení [o EBCG], jakož i výměna informací a spolupráce mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, včetně pomoci, kterou Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž koordinuje“ 17 .
Politické priority
Evropské a vnitrostátní kapacity by měly být vytvářeny, využívány a rozvíjeny koordinovaně a integrovaně, aby bylo zaručeno účinné a jednotné provádění všech aspektů evropské integrované správy hranic, a to za všech okolností a na všech úrovních čtyřstupňového modelu kontroly přístupu. Evropská pohraniční a pobřežní stráž, která je složena z agentury a z orgánů pohraniční stráže a návratových orgánů členských států, by měla být nepřetržitě a prověřeným způsobem připravena reagovat na všechny možné incidenty na vnějších hranicích a na všechny nové jevy, které ovlivňují fungování ochrany hranic a navracení. Měla by existovat schopnost rychlého nasazení a nezbytné kapacity pro účinné vedení různých typů společných operací na všech úsecích vnějších hranic. Výměna informací v rámci této složky by měla probíhat včas.
Strategické pokyny
1.Členské státy by měly zavést účinný vnitrostátní koordinační mechanismus a pracovní postupy pro všechny funkce a činnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže, aby byla zajištěna účinnost na vnitrostátní úrovni i účinnost spolupráce s agenturou Frontex. Členské státy by měly mít odpovědné vnitrostátní kontaktní místo (24 hodin denně, sedm dní v týdnu) pro všechny záležitosti týkající se činnosti agentury, jak je stanoveno v čl. 13 odst. 1 nařízení o EBCG. Vnitrostátní kontaktní místo by mělo zastupovat všechny vnitrostátní orgány zapojené do správy hranic a navracení. Vnitrostátní kontaktní místo by mělo být odděleno od národního koordinačního centra odpovědného za výměnu informací v rámci EUROSURu.
2.Situační orientace, schopnost reakce a úloha národního koordinačního centra by měly být dále posíleny a začleněny v souladu s nařízením o EBCG a prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/581. Každý členský stát musí mít plně funkční národní koordinační centrum, a to v souladu s článkem 21 nařízení o EBCG.
3.Informace shromážděné pomocí nástrojů ostrahy, sloučené a dále distribuované národními koordinačními centry, by měly být využívány jak k posílení schopnosti reakce v reálném čase (např. zajištění), tak pro účely analýzy rizik.
4.Měly by se plně využívat stávající i budoucí nástroje pro výměnu informací, zejména EUROSUR. V této souvislosti by měla být zajištěna účinná spolupráce a koordinace mezi vnitrostátními orgány, které se podílejí na činnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže, a se samotnou agenturou Frontex. Tato spolupráce a koordinace by měla probíhat v rámci systému EUROSUR, zejména prostřednictvím jednotlivých národních koordinačních center.
5.Členské státy by měly s agenturou pravidelně sdílet veškeré potřebné informace o situaci, trendech a možných hrozbách na vnějších hranicích a v oblasti navracení. Tyto informace by se neměly překrývat. Proto by měl být zaveden mechanismus zajišťující interoperabilitu různých informačních kanálů, aby se usnadnila výměna informací a zlepšila situační orientace.
6.Členské státy by měly vyčlenit nezbytné lidské a finanční zdroje a být trvale připraveny plnit svou zákonnou povinnost poskytovat povinné příspěvky, jakož i poskytovat dobrovolné příspěvky do kolektivních evropských kapacit koordinovaných agenturou Frontex, zejména do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a do rezervy technického vybavení.
7.Členské státy a agentura by měly zajistit postupný růst velikosti stálého útvaru tak, aby do roku 2027 dosáhl plné kapacity 10 000 příslušníků. Klíčovými faktory při účinném řešení nelegální migrace a bezpečnostních hrozeb na hranicích jsou odpovídající personální zajištění a schopnost reakce, aby bylo možné rychle reagovat a zajistit dodatečnou kapacitu na postižených úsecích hranic.
8.Agentura by měla vypracovat komplexní operativní koncepci, která by měla zahrnovat přinejmenším koncepci nasazení stálého útvaru, jeho provozní výkonnost a požadavky na kapacity s ohledem na různé hrozby a provozní prostředí, přehledné struktury velení a řízení, logistickou podporu a vnitřní mechanismus kontroly kvality v souladu s čl. 62 odst. 10 nařízení o EBCG.
9.V zájmu zajištění větší účinnosti agentury by správní rada agentury Frontex měla přijmout a pravidelně přezkoumávat operativní koncepci stálého útvaru. To umožní lépe řídit provádění operativních a technických úkolů agentury, zejména pro zahájení zásahů rychlé reakce na hranicích v konkrétních krizových situacích, včetně případů účelového využívání, a zajistit, aby došlo včas k nasazení stálého útvaru a vybavení, kdykoli taková krize nastane.
10.Členské státy by měly mít vyzkoušenou přijímací kapacitu, aby mohly v případě potřeby získat podporu prostřednictvím nasazení stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže.
11.Členské státy a agentura by měly mít účinnou plánovací, koordinační a prováděcí kapacitu pro organizování operací na vnějších hranicích a/nebo ve třetích zemích na základě analýzy rizik v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení o EBCG. Postup plánování založený na zpravodajských informacích by měl být koordinován a synchronizován mezi agenturou a členskými státy, což zajistí účinné využívání zdrojů.
12.Agentura by měla dále rozvíjet koncepci společných operací a zajistit dostatečnou flexibilitu a možnosti používat různé modely v závislosti na konkrétním operativním scénáři.
13.Agentura Frontex by měla dále zlepšit začleňování výsledků hodnocení zranitelnosti do připravenosti, pohotovostního plánování a posouzení potřeb. Tím se zajistí, že členské státy budou schopny nejen zabezpečit své vnější hranice, ale také přispívat svým dílem do stálého útvaru, včetně příspěvků na zásahy rychlé reakce a rezervu technického vybavení. V tomto postupu by agentura měla rovněž zohlednit synergie mezi schengenským hodnotícím mechanismem a hodnocením zranitelnosti.
14.Výměna informací je jednou z klíčových složek operativní spolupráce mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a agenturou Frontex. Musí probíhat bezpečným způsobem prostřednictvím vyhrazené komunikační sítě, zejména pokud se tato výměna týká utajovaných informací až do stupně utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL, a členské státy a agentura Frontex musí vždy plně dodržovat požadavky právních předpisů EU na ochranu údajů a bezpečnost informací v souladu s bezpečnostními pravidly stanovenými agenturou.
15.Agentura je povinna zajistit neustálé monitorování a situační orientaci a sdílet tyto informace s národními koordinačními centry pomocí systému EUROSUR, zejména poskytovat zprávy v reálném čase o příhraniční oblasti a odpovídající předhraniční oblasti v souvislosti s krizovou situací.
16.Víceletá strategie rozvoje a pořizování technických kapacit agentury a související prováděcí plán musí sloužit jako flexibilní nástroj pro zajištění dlouhodobých řešení pro vybavení stálého útvaru technickými prostředky, včetně možnosti aktivace alternativních možností pro nejkritičtější potřeby (např. dohled ze vzduchu).
17.Koncepce kontaktních míst by měla být dále rozvíjena se zaměřením na zajištění účinné operativní reakce, zejména v hotspotech na vnějších hranicích a hraničních přechodech, včetně prvku budování kapacit.
18.Technické normy agentury pro vybavení a výměnu informací, včetně propojení systémů a sítí, by měly být jednotně uplatňovány celou komunitou Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Evropská pohraniční a pobřežní stráž by měla spolupracovat na procesu standardizace, aby byla zajištěna interoperabilita a kompatibilita používaného vybavení s příslušnými informačními a komunikačními systémy a systémem EUROSUR.
19.Agentura Frontex a členské státy by měly v rámci svých příslušných pravomocí s pomocí agentury eu-LISA vypracovat vhodné metody (statistiky, profily, výměna informací o způsobech fungování), aby zabránily zneužívání legálních cest a monitorovaly situaci v období po uvolnění vízového režimu, mimo jiné účinným využíváním příslušných nástrojů v nových informačních systémech (VIS, ETIAS, EES atd.).
Složka 5: „Meziagenturní spolupráce mezi vnitrostátními orgány v každém členském státě odpovědnými za ochranu hranic nebo za další úkoly prováděné na hranicích, jakož i mezi orgány v každém členském státě odpovědnými za navracení, včetně pravidelné výměny informací prostřednictvím stávajících nástrojů pro výměnu informací, včetně, je-li to vhodné, spolupráce s vnitrostátními orgány, které se zabývají ochranou základních práv“ 18 .
Politické priority
Evropská integrovaná správa hranic by měla být založena na spolupráci. Na vnitrostátní úrovni by měla být dobře zavedena meziagenturní spolupráce s cílem zaručit komplexní, meziodvětvové, společné a nákladově efektivní provádění integrované správy hranic, a to i mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za ochranu základních práv, jako jsou národní instituce pro lidská práva, instituce ombudsmana, národní preventivní mechanismy a případně vnitrostátní monitorovací mechanismy. Je třeba dobře vymezit a konsolidovat rozdělení práce, strukturu spolupráce, sdílené využívání kapacit, komunikační kanály a synchronizované pracovní postupy.
Strategické pokyny
1.Meziagenturní spolupráce mezi všemi příslušnými vnitrostátními orgány zapojenými do správy hranic by měla probíhat v souladu s jasně stanovenými pravidly a postupy. Rámec, kterým se tato spolupráce řídí, by měl zohledňovat institucionální a správní specifika jednotlivých členských států. Měla by být realizována prostřednictvím dohod o spolupráci, které stanoví konkrétní formy spolupráce i konkrétní opatření.
2.Klíčové oblasti spolupráce by měly zahrnovat účinnou výměnu informací, společnou analýzu rizik, společné operace a sdílené využívání evropských a vnitrostátních kapacit v souladu s jejich kompetencemi, odbornou přípravu, jakož i ochranu a prosazování základních práv při všech činnostech a operacích v oblasti správy hranic. V souvislosti s námořními hranicemi je pro zachování informovanosti o námořní oblasti důležité rovněž zřízení operačního prostředí CISE (společného prostředí pro sdílení informací v evropské námořní oblasti) pro rok 2024. CISE umožní meziodvětvovou a přeshraniční bezpečnou výměnu informací mezi různými orgány námořního dohledu členských států EU a ESVO, jako jsou pobřežní a pohraniční stráž, celní orgány, orgány činné v trestním řízení, orgány kontroly rybolovu atd.
3.Každá vnitrostátní strategie by měla zavést centralizovaný mechanismus s cílem zajistit účinnou koordinaci mezi vnitrostátním orgánem odpovědným za obecný dohled nad integrovanou správou hranic a všemi vnitrostátními orgány odpovědnými za správu hranic a jejich protějšky v jiných členských státech.
Měla by se dále rozvíjet dvoustranná regionální a mnohostranná operativní spolupráce mezi členskými státy, pokud je tato spolupráce slučitelná s úkoly agentury. Měla by být plně využita podpora agentury a společných evropských kapacit a nástrojů (např. systému EUROSUR).
4.Celní kontrola není součástí schengenského acquis a ne všechny země přidružené k Schengenu jsou členy celní unie. Celní kontrola proto není přímou součástí koncepce evropské integrované správy hranic. Celní orgány plnící úkoly v oblasti vnitřní bezpečnosti a jiné orgány působící na vnějších hranicích jsou však do evropské integrované správy hranic zapojeny prostřednictvím složky meziagenturní spolupráce. Spolupráce mezi pohraniční stráží a celními orgány jako strategickými partnery by se měla dále rozvíjet na všech úrovních s cílem zajistit lepší integraci kontroly osob a zboží a zaručit plynulé a bezpečné překračování hranic. Konkrétně to znamená, že by měl existovat jasně stanovený právní rámec pro spolupráci mezi pohraniční stráží a celními orgány, který by zahrnoval jasně vymezenou dělbu práce, funkční struktury spolupráce a interoperabilní technické prostředí, které by zajišťovalo úzkou a praktickou spolupráci na všech úrovních.
5.Na vnitrostátní úrovni by se měla dále rozvíjet spolupráce v oblasti prosazování práva související s podporou správy hranic a bojem proti přeshraniční trestné činnosti. To zaručí lepší koordinaci a účinné a nákladově efektivní využívání informací, kapacit a systémů. Je to nezbytné pro prevenci a odhalování přeshraniční trestné činnosti, terorismu a nelegálního přistěhovalectví a pro přispění k záchraně životů migrantů. Tato spolupráce by měla mít jasný právní základ, a to prostřednictvím ujednání o spolupráci nebo dohod a standardních operativních postupů. Úkoly spojené s ochranou hranic by měl vždy provádět příslušný vnitrostátní orgán.
6.Spolupráce by měla být rovněž usnadňována a rozvíjena v rámci evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT) 19 , která je stálým nástrojem a pevným rámcem, který sdružuje donucovací orgány členských států, orgány, instituce a jiné subjekty EU a širokou škálu partnerů z mnoha oborů za účelem boje proti závažné a organizované trestné činnosti.
Složka 6: „Spolupráce mezi příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie v oblastech, na něž se vztahuje [...] nařízení [o EBCG], včetně pravidelné výměny informací“ 20 .
Politické priority
Evropská integrovaná správa hranic by měla být založena na spolupráci. Měla by být řádně navázána meziagenturní spolupráce Evropské pohraniční a pobřežní stráže s dalšími evropskými zúčastněnými stranami, aby bylo zaručeno komplexní, meziodvětvové, propojené a nákladově efektivní provádění evropské integrované správy hranic.
Strategické pokyny
1.Meziagenturní spolupráce na úrovni EU se má uskutečňovat prostřednictvím ujednání o spolupráci, zejména pracovních ujednání uzavřených agenturou Frontex s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty EU uvedenými v článku 68 nařízení o EBCG. Klíčové oblasti spolupráce se týkají účinné výměny informací, společné analýzy rizik, společných operací a sdíleného využívání evropských kapacit spadajících do jejich působnosti. Nadále by měla být rozvíjena koncepce víceúčelových operací na úrovni EU založená na analýze rizik, přičemž by měly být plně respektovány základní úkoly a odpovědnosti aktérů na úrovni EU, kteří se těchto operací účastní.
2.Na úrovni EU by se měl plně využívat potenciál stávajících i budoucích nástrojů pro výměnu informací, zejména systému EUROSUR. Shromažďování informací službami fúze dat systému EUROSUR by se mělo dále rozvíjet prostřednictvím uplatňování pracovních ujednání mezi agenturou Frontex a příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty EU s cílem poskytovat členským státům a agentuře Frontex informační služby s přidanou hodnotou související s evropskou integrovanou správou hranic.
3.Evropská spolupráce v oblasti funkcí pobřežní stráže by se měla dále rozvíjet s cílem zvýšit situační orientaci na moři a schopnost reakce a podpořit soudržná a nákladově efektivní opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Praktická příručka o evropské spolupráci v oblasti funkcí pobřežní stráže by měla být široce uplatňována s cílem podpořit harmonizované provádění této spolupráce na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni 21 .
4.Interoperabilita mezi příslušnými celounijními informačními systémy (EES, ETIAS, SIS, VIS, Eurodac a ECRIS-TCN) by měla být včas zavedena a v případě potřeby dále rozvíjena, aby bylo zaručeno účinnější využívání různých nástrojů. Čtyři nové složky interoperability − Evropský vyhledávací portál (ESP), sdílená služba pro porovnávání biometrických údajů (sBMS), společné úložiště údajů o totožnosti (CIR) a detektor vícenásobné totožnosti (MID) − se začlení do architektury systémů, aby podpořily jejich cíle a zároveň zajistily správnou identifikaci osob, potíraly podvodné zneužívání totožností a zjednodušily podmínky přístupu pro určené orgány.
5.V příslušných případech by měla být použita koncepce hotspotů, včetně standardních operačních postupů. Všechny příslušné agentury (Frontex, Agentura EU pro otázky azylu, Europol a agentura FRA) by měly být neustále připraveny podporovat hotspoty v souladu s přijatou koncepcí 22 . Členské státy by měly být právně a operativně připraveny hostit nebo podporovat evropské hotspoty. Pokud mohou být a jsou zřízeny podpůrné týmy pro řízení migrace v souladu s článkem 40 nařízení o EBCG, bude Komise tyto týmy koordinovat, jak je stanoveno v uvedeném nařízení.
6.Ve všech fázích tohoto procesu by měla být posílena koordinace a spolupráce mezi Europolem, Eurojustem, agenturou Frontex a příslušnými vnitrostátními orgány v rámci EMPACT, evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti 23 . Cílem spolupráce mezi agenturou Frontex a Europolem by mělo být usnadnění identifikace osob podezřelých z přeshraniční trestné činnosti při plném respektování pravidel vymezujících úkoly obou agentur a právních předpisů EU o ochraně údajů.
7.Aktivní účast agentury Frontex a vnitrostátních orgánů pohraniční stráže by se měla soustředit především na ty strategické prioritní oblasti, které přímo souvisejí s vnějšími hranicemi a jsou spojeny s úkoly ochrany hranic, a to vždy v souladu s jejich příslušnými mandáty a předpisy, kterými se řídí.
8.Agentura Frontex by měla spolupracovat s Komisí (včetně úřadu OLAF), zejména při poskytování poradenství ohledně rozvoje opatření v oblasti správy hranic ve třetích zemích, a případně s členskými státy a Evropskou službou pro vnější činnost při činnostech týkajících se celní oblasti (včetně řízení rizik a boje proti podvodům), pokud se tyto činnosti vzájemně doplňují.
Složka 7: „Spolupráce se třetími zeměmi v oblastech, na něž se vztahuje [...] nařízení [o EBCG], s důrazem zejména na sousední třetí země a na ty třetí země, které byly na základě analýzy rizik určeny jako země původu nebo tranzitu pro nedovolené přistěhovalectví“ 24 .
Politické priority
Členské státy a agentura by měly spolupracovat se třetími zeměmi pro účely evropské integrované správy hranic a migrační politiky EU. Praktická spolupráce v oblasti evropské integrované správy hranic se třetími zeměmi na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni by měla být v souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) a v souladu s právem EU a mezinárodním právem, včetně základních práv a zásady nenavracení, s cílem předcházet nedovolenému přistěhovalectví a bojovat proti němu, posílit účinné navracení, předcházet přeshraniční trestné činnosti a usnadnit legální cestování.
Spolupráce se třetími zeměmi při rozvoji evropské integrované správy hranic slouží zejména k budování jejich strategických a operativních kapacit a kapacit pro spolupráci v oblasti ochrany hranic, analýzy rizik a navracení a zpětného přebírání osob, s přihlédnutím k celkovým vztahům EU s těmito zeměmi. Z tohoto hlediska je klíčová podpora evropských hodnot a norem ve třetích zemích. Přednost by měly mít sousední země a země původu a tranzitu nedovoleného přistěhovalectví. Pro účinné řešení migrace mají zásadní význam schopnost a ochota těchto zemí předcházet nelegální migraci a zajišťovat účinnou správu hranic a kontrolu migračních toků směrem do EU. To přispívá k rozvoji vzájemných a komplexních migračních partnerství se zeměmi původu a tranzitu.
Strategické pokyny
1.Spolupráce se třetími zeměmi v oblasti evropské integrované správy hranic by měla být založena na dohodách a/nebo ujednáních a musí být plně v souladu s právními předpisy Unie, včetně těch, které se týkají ochrany údajů, s dodržováním základních práv a s mezinárodním právem, včetně zásady nenavracení. Tyto dohody (včetně dohod o postavení jednotek a pracovních ujednání) by měly určit příslušné orgány, struktury spolupráce, rozsah spolupráce a stanovit pravidla pro rozdělení odpovědnosti.
2.Operativní spolupráce mezi členskými státy a třetími zeměmi je podporována, pokud je tato spolupráce slučitelná s mandátem a fungováním agentury Frontex a s dosahováním jejích cílů, jakož i s celkovými vztahy EU s těmito zeměmi.
3.Výměna informací mezi členskými státy a třetími zeměmi, zejména těch, které se týkají systému EUROSUR, by měla probíhat v rámci dvoustranných nebo mnohostranných dohod nebo ujednání. Za tímto účelem by se členské státy měly řídit doporučením Komise o vzorových ustanoveních týkajících se výměny informací v rámci systému EUROSUR, které bylo přijato v souladu s čl. 76 odst. 2 nařízení o EBCG 25 .
4.V zájmu zvýšení transparentnosti by agentura Frontex měla vždy vypracovat přehled na úrovni EU o stávající operativní spolupráci se třetími zeměmi v oblasti správy hranic a navracení v souladu se strategií mezinárodní spolupráce agentury. Tento přehled by měl vycházet z informací získaných především od členských států, Komise a agentur EU.
5.Při vytváření specifických situačních obrazů s třetími stranami pro systém EUROSUR by členské státy a agentura Frontex měly dodržovat a prosazovat technické a provozní normy pro výměnu informací vypracované agenturou Frontex.
6.Operativní činnosti ve třetích zemích prováděné agenturou Frontex se plánují a provádějí v souladu s dohodami o postavení jednotek uzavřenými mezi EU a příslušnou třetí zemí a/nebo v souladu s pracovními ujednáními uzavřenými mezi agenturou Frontex a příslušnými orgány třetích zemí. Dohody o postavení jednotek i pracovní ujednání by měly vycházet z příslušných vzorů přijatých Komisí 26 .
7.Spolupráce se třetími zeměmi musí být v souladu s právem EU a mezinárodním právem, včetně norem a standardů, které jsou součástí práva EU, a to i v případě, že spolupráce se třetími zeměmi probíhá mimo území Evropské unie. Výměna osobních údajů se třetími zeměmi musí být v souladu s požadavky právních předpisů EU o ochraně údajů.
8.Měla by být posílena mnohostranná a regionální spolupráce se třetími zeměmi. Jako kontaktní místa pro výměnu informací se sousedními zeměmi a dalšími příslušnými zeměmi by měla sloužit národní koordinační centra členských států.
9.V souladu s Obnoveným Akčním plánem EU proti převaděčství migrantů 27 by měla být posílena spolupráce s klíčovými třetími zeměmi v oblasti předcházení převaděčství migrantů a boje proti němu, a to i prostřednictvím zahájení operačních partnerství proti převaděčství 28 . Tuto spolupráci podporují agentury EU, zejména Frontex, Europol, Eurojust a Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), v souladu se svými mandáty, a podporována je rovněž operativní spolupráce, a to prostřednictvím finanční pomoci EU.
10.Pokud mají sítě styčných úředníků identifikovatelný potenciál přispívat k různým funkcím souvisejícím s evropskou integrovanou správou hranic na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, měly by být účinně koordinovány a měly by mít řádnou podporu ze strany agentury s cílem maximalizovat operativní schopnosti a účinnost. Na všech úrovních by měly být jasné kanály a formy spolupráce a podávání zpráv. V případě operativních potřeb by měla existovat stálá a flexibilní schopnost vysílat na různá místa styčné úředníky s příslušnými dovednostmi nebo týmy odborníků. Agentura Frontex by měla mít na základě informací poskytnutých členskými státy a dalšími příslušnými orgány EU úplný přehled o různých druzích evropských styčných úředníků (styční úředníci agentury Frontex, evropští styční úředníci pro otázky migrace, evropští styční úředníci pro navracení, styční úředníci jiných agentur) a národních styčných úředníků pro přistěhovalectví. Shromážděné informace by měly obohatit analýzu rizik a situační orientaci na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, včetně předhraničního zpravodajského obrazu. Styční úředníci agentury Frontex by si měli rovněž vyměňovat veškeré podstatné informace s delegací EU v zemi svého vyslání v rámci celkové koordinace politiky EU v dané zemi. K posílení spolupráce a koordinace mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví ve třetích zemích by se měla plně využívat síť styčných úředníků pro přistěhovalectví.
11.Budování kapacit integrované správy hranic, pracovní návštěvy třetích zemí, technické poradenství, odborná příprava nebo podpora technického vybavení by měly být koordinovány a monitorovány ze strany EU. Agentura Frontex by měla pokračovat v provádění projektů a programů na budování kapacit financovaných EU a týkajících se integrované správy hranic v kandidátských zemích EU a dalších prioritních třetích zemích a měla by o nich nadále informovat Komisi, zejména pokud tyto projekty a programy slouží k budování kapacit třetích zemí v oblasti ochrany hranic, analýzy rizik a navracení 29 a zpětného přebírání osob. Agentura Frontex by měla rovněž úzce spolupracovat s prováděcími partnery Komise při poskytování poradenství v průběhu provádění opatření v oblasti správy hranic v sousedních a dalších prioritních třetích zemích a provádějícím partnerům Komise se doporučuje, aby agenturu žádali o konzultace v těchto záležitostech v průběhu celého projektu. Projekty vedené členskými státy by měly být realizovány v úzké spolupráci s agenturou Frontex; odborné znalosti agentury by měly být ve všech fázích projektů plně využity. Agentura by rovněž měla vypracovat ucelený přehled probíhajících i plánovaných projektů a pracovních návštěv ve třetích zemích zaměřených na budování kapacit integrované správy hranic.
12.Měla by se dále rozvíjet spolupráce a doplňkovost mezi civilními misemi společné bezpečnostní a obranné politiky, které mají složku správy hranic, a agenturou Frontex, aby se zajistila situační orientace a podpořila analýza rizik a prosazování norem evropské integrované správy hranic, a zároveň by měla být přijata opatření, aby se zabránilo překrývání činností. To by mělo rovněž zajistit pravidelnou výměnu informací a koordinaci v souvislosti s financováním poskytovaným všemi zúčastněnými subjekty, jako je Komise, agentura Frontex, Evropská služba pro vnější činnost a civilní subjekty společné bezpečnostní a obranné politiky na místě.
Složka 8: „Technická a operativní opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic a mají lépe řešit nedovolené přistěhovalectví a čelit přeshraniční trestné činnosti“ 30 .
Politické priority
Měla by být řádně zajištěna operativní kontinuita a interoperabilita mezi ochranou vnějších hranic a technickými a operativními opatřeními v schengenském prostoru, aby byl zaručen účinný boj proti nepovolenému druhotnému pohybu osob, nedovolenému přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti související s vnějšími hranicemi.
Měly by být vytvořeny vnitrostátní kapacity (připravenost) pro zintenzivnění policejních kontrol souvisejících s nedovoleným přistěhovalectvím v rámci území, včetně vnitrozemských pohraničních oblastí, s podporou dalších alternativních opatření, která mají členské státy k dispozici, čímž se omezí potřeba znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích na minimum.
Strategické pokyny
1.Výchozím bodem na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni má být komplexní situační obraz a analýza rizik v oblasti neoprávněných vstupů a druhotného pohybu státních příslušníků třetích zemí v rámci EU jako základ pro přijetí cílených a přiměřených opatření. Evropský situační obraz připravuje agentura Frontex za plné podpory členských států a ve spolupráci s dalšími příslušnými agenturami EU. Jako hlavní platforma pro tuto funkci by měl být využíván systém EUROSUR, spolu s dalšími efektivními a jednotnými systémy shromažďování údajů. Měla by se dále rozvíjet posílená spolupráce, například spolupráce mezi agenturou Frontex, Europolem a Agenturou Evropské unie pro otázky azylu při vypracovávání pravidelných zpráv, a koordinace, včetně společné analýzy rizik, operativních postupů a plynulé výměny informací mezi příslušníky pohraniční stráže a dalšími orgány působícími na vnějších hranicích v souladu s jejich příslušnými mandáty a při plném dodržování právních předpisů o ochraně údajů. Mezi ně patří národní koordinační centra, orgány působící v schengenském prostoru, střediska policejní a celní spolupráce a další příslušná střediska. Různé celounijní informační systémy by měly být účinně využívány všemi odpovědnými orgány, kterým byl právními předpisy udělen přístup do těchto systémů.
2.Operativní spolupráce mezi společnými operacemi koordinovanými agenturou Frontex a příslušnými středisky policejní a celní spolupráce by se měla dále rozvíjet a upevňovat.
3.Na vnitrostátní úrovni by měla být k dispozici dostatečná kapacita pro zintenzivnění policejních kontrol souvisejících s nedovoleným přistěhovalectvím na celém území a pro provádění policejních kontrol a kontroly migrace na hlavních dopravních cestách, včetně příhraničních oblastí, na základě analýzy rizik.
Složka 9: „Navracení státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahují rozhodnutí o navrácení vydaná členským státem“ 31 .
Politické priority
Účinně prováděné navracení státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahuje rozhodnutí o navrácení, by mělo zajistit, aby všichni ti, kteří nemají právo v EU zůstat, skutečně EU opustili. Evropská integrovaná správa hranic by měla rovněž zajistit, aby řízení o navracení probíhalo humánně, důstojně a udržitelně, v plném souladu se základními právy navracených osob, a zejména se zásadou nenavracení, v souladu s Listinou základních práv EU a mezinárodním právem a právem EU, a to prostřednictvím řádně vyškolených odborníků.
Na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni by měly být k dispozici správní, technické a provozní kapacity pro účinné a jednotné provádění návratových procesů, včetně nucených a dobrovolných návratů, které přispějí ke společnému systému EU pro navracení, jak je stanoveno v Paktu o migraci a azylu 32 . Silnější struktury uvnitř EU je třeba kombinovat s účinnější spoluprací se třetími zeměmi. To zahrnuje také sledování směru a provádění opatření stanovených ve Strategii EU pro dobrovolný návrat a opětovné začlenění z dubna 2021 33 , která podporuje dobrovolný návrat a účinné opětovné začlenění jako nedílnou součást návratového systému.
Členské státy by měly plně využívat operativní, technickou a praktickou podporu, kterou může agentura Frontex poskytnout v oblasti navracení, zejména využívat aplikaci agentury Frontex pro navracení (FAR) pro pravidelné a charterové lety, digitální nástroj systému pro řízení případů navracení (RECAMAS), společné služby agentury Frontex pro opětovné začlenění a podporu agentury Frontex v oblasti poradenství pro navracení a opětovné začlenění.
Strategické pokyny
1.Kapacita a úloha agentury Frontex jakožto operativní složky při podpoře členských států ve všech fázích procesu navracení by měly být v praxi dále posíleny a členské státy by měly více využívat služeb agentury Frontex.
2.Kapacita členských států provádět jednostranně nebo společně navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí by se měla zvýšit vytvořením integrovaných a koordinovaných vnitrostátních digitálních návratových systémů, které jsou založeny na modelu systému pro řízení případů navracení (RECAMAS) vyvinutém agenturou za účelem výměny údajů a jsou slučitelné s evropskou návratovou politikou. Měly by se řešit přetrvávající problémy s integrací a interoperabilitou, jež vyplývají z používání různých technologií vnitrostátními systémy navracení, a mělo by se umožnit propojení s digitálními nástroji na úrovni EU.
3.Aplikace pro řízení nelegální migrace (IRMA) by měla být dále rozvíjena, aby se zlepšilo shromažďování údajů o návratových operacích a zpětném přebírání osob. Členským státům se tak usnadní plánování, výměna příslušných operativních informací, organizace a provádění činností v oblasti navracení, zpětného přebírání a opětovného začlenění. Umožní to také agentuře Frontex převzít aktivnější úlohu při podpoře plánování a organizace návratových operací, včetně pomoci před návratem a opětovného začlenění.
4.Aplikace pro řízení nelegální migrace (IRMA) agentury Frontex by měla být dále rozvíjena, aby byla interoperabilní s informačními systémy členských států pro navracení a dalšími příslušnými informačními nástroji pro provádění navracení, zpětného přebírání osob a opětovného začlenění.
5.Všechny zúčastněné strany (Komise, agentura Frontex, členské státy) by měly pracovat na zlepšení shromažďování údajů týkajících se navracení, opětovného začlenění a zpětného přebírání osob a na vývoji účelných produktů týkajících se analytiky, analýzy a situační orientace v oblasti navracení, aby bylo možné proaktivně plánovat navracení a zpětné přebírání osob.
6.Členské státy by měly investovat do poradenských struktur určených pro navracení a opětovné začlenění a zajistit, aby bylo poradenství dostupné ve všech fázích procesu navracení a aby byli poradci náležitě vyškoleni. Během řízení o dobrovolném i nuceném návratu (včetně zajištění) by mělo být k dispozici poradenství, v souladu s rámcem EU pro poradenství v oblasti navracení, s cílem podporovat a organizovat navracení. Agentura Frontex vypracovala pracovní plán na podporu členských států v oblasti poradenství pro navracení a opětovné začlenění, který bude prováděn v úzké spolupráci s členskými státy.
7.Podpora a větší využívání dobrovolného návratu a opětovného začlenění jsou nedílnou součástí společného systému EU pro navracení v souladu se Strategií EU pro dobrovolný návrat a opětovné začlenění 34 . Podpora opětovného začlenění bude motivovat navracené osoby ke spolupráci a podnítí rovněž spolupráci se třetími zeměmi, a posílí tak jejich odpovědnost za navracení, zpětné přebírání a opětovné začlenění jejich státních příslušníků.
8.Agentura Frontex vyvinula společné služby pro opětovné začlenění (JRS), které členským státům poskytují společné služby v oblasti navracení a opětovného začlenění. Počet zemí, na které se společné služby pro opětovné začlenění vztahují, by měl být rozšířen tak, aby odpovídal potřebám členských států, a členské státy by měly tyto služby plně využívat a zpřístupnit je dobrovolně i nuceně se vracejícím osobám. Mělo by se usilovat o součinnost a návaznost mezi službami v oblasti opětovného začlenění poskytovanými v rámci společných služeb agentury Frontex pro opětovné začlenění a příslušnými vnitrostátními strukturami a mechanismy třetích zemí, jsou-li k dispozici.
9.Členské státy by měly plně zajistit svou schopnost přispívat k evropským návratovým operacím koordinovaným nebo organizovaným agenturou Frontex, a to i v oblasti sledování navracení. Členské státy a agentura Frontex by měly dále rozvíjet své kapacity pro monitorování všech návratových operací.
10.Členské státy musí zajistit dostatečnou kapacitu pro shromažďování údajů o nebezpečí útěku a pro vypracování analýzy rizik, aby mohly uplatňovat zajištění a alternativy k zajištění s cílem omezit druhotný pohyb, jakož i rozvíjet technické kapacity pro zajištění a alternativy k zajištění. Podmínky zajištění by měly být v souladu s mezinárodním právem a právem EU. S cílem usnadnit a urychlit proces navracení se členské státy vyzývají, aby zajistily vzájemné uznávání rozhodnutí o navrácení 35 .
11.V návaznosti na politický dokument týkající se vytvoření operační strategie pro účinnější navracení přijatý Komisí dne 24. ledna 2023 36 by také všechny příslušné zúčastněné strany měly plně využívat koordinátora pro navracení a síť na vysoké úrovni pro navracení s cílem posílit a podpořit praktickou spolupráci mezi členskými státy, Komisí a agenturou Frontex.
12.Obnovený Schengenský informační systém bude obsahovat záznamy o státních příslušnících třetích zemí, na které se vztahuje rozhodnutí o navrácení, což bude důležitým novým nástrojem, který budou mít členské státy k dispozici pro sledování a vymáhání rozhodnutí o navrácení a který připraví půdu pro další spolupráci, včetně vzájemného uznávání rozhodnutí o navrácení, a zabrání nelegálnímu druhotnému pohybu v rámci Schengenu. Členský stát by měl zajistit řádné provádění tohoto opatření v souladu s doporučením Komise.
Složka 10: „Využívání nejmodernější technologie, včetně rozsáhlých informačních systémů“ 37 .
Politické priority
Evropská integrovaná správa hranic, zejména hraniční kontroly a ostraha hranic, by měla být podporována vyspělými, mobilními a interoperabilními evropskými technickými systémy a řešeními, které jsou kompatibilní s rozsáhlými informačními systémy EU. Cílem je zaručit účinnější a spolehlivější ochranu hranic. Evropská pohraniční a pobřežní stráž by měla být schopna co nejlépe využívat nejmodernější technologie, včetně mechanismů pro zabezpečení údajů.
Strategické pokyny
1.Kvalita informací používaných pro hraniční kontroly ve stávajících systémech by se měla zvýšit přijetím praktických opatření k zajištění přesnosti údajů, včetně jejich pravidelného vyhodnocování, a zavedením nejmodernějších technologií.
2.Jak je uvedeno ve strategickém pokynu č. 5 ve složce týkající se spolupráce na úrovni EU, měla by být zajištěna interoperabilita stávajících a nových rozsáhlých informačních systémů (EES, VIS, ETIAS, obnovený Schengenský informační systém), zejména úplné a komplexní zavedení nedávno obnovených systémů.
3.Vývoj, údržba a provoz ústředních prvků rozsáhlých informačních systémů je hlavním cílem Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA).
4.Je třeba využít potenciálu nových inteligentních technických řešení (např. automatizované hraniční kontroly / brány ABC) a interoperability různých informačních systémů týkajících se hranic a bezpečnosti (např. systém FADO a elektronické knihovní systémy dokumentů Interpolu a agentury Frontex) s cílem zvýšit bezpečnost občanů, usnadnit hraniční kontroly a překračování vnějších hranic a bojovat proti přeshraniční trestné činnosti a terorismu způsobem, který zajistí plné dodržování práv občanů i státních příslušníků třetích zemí.
5.K posílení evropské schopnosti ostrahy a reakce na vnějších hranicích by měl být plně využit potenciál moderních technologií. Mělo by se dále rozvíjet využívání evropských kapacit ostrahy (např. satelitních služeb), aby se vytvořil komplexní situační obraz.
6.Měla by se dále rozvíjet kapacita ostrahy integrovaných, interoperabilních a přizpůsobivých technických sledovacích systémů (stacionárních i mobilních), které se používají na námořních a pozemních hranicích. Měla by sem patřit technická řešení a pracovní postupy používané v různých operativních centrech (národních koordinačních centrech, záchranných koordinačních centrech a místních koordinačních centrech) a mobilních jednotkách.
7.Evropská pohraniční a pobřežní stráž má v rámci svého příspěvku k evropské autonomii kritických technologií 38 zajistit, aby plánování rozvoje jejích schopností zohledňovalo cíl snížit závislost na kritických technologiích ze třetích zemí, mimo jiné využitím výsledků evropského výzkumu a inovací v oblasti správy hranic.
8.Zpracování osobních údajů pomocí nových technologií musí být v souladu s požadavky právních předpisů EU o ochraně údajů, a to i pokud jde o použití nejmodernějších technologií, s cílem chránit osobní údaje. Komise by ve spolupráci s agenturou eu-LISA měla vypracovat akční plán a technická řešení, aby členským státům poskytla podporu při zpracování velkého množství údajů pomocí nových a modernějších technologií.
Složka 11: „Mechanismy pro kontrolu kvality, zejména schengenský hodnotící mechanismus, hodnocení zranitelnosti a případné vnitrostátní mechanismy, které zaručují provádění práva Unie v oblasti správy hranic“ 39 .
Politické priority
Měl by být zaveden komplexní evropský systém kontroly kvality, který by zaručoval neustálou informovanost o provádění a kvalitě evropské integrované správy hranic na strategické i operativní úrovni. Výsledky kontroly kvality by měly být použity jako základ při dalším rozvoji evropských a vnitrostátních systémů a funkcí.
Strategické pokyny
1.Měl by být plně zprovozněn evropský mechanismus kontroly kvality, který se skládá zejména ze schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu, hodnocení zranitelnosti prováděného agenturou Frontex a vnitrostátních mechanismů kontroly kvality. V tomto rámci by agentura Frontex měla vyvinout technické kapacity pro posuzování a kontrolu souladu cestovních dokladů vydávaných členskými státy, aby zajistila soulad bezpečnostních prvků s normami stanovenými na evropské úrovni.
2.Na základě pravidelné výměny informací by měla být maximalizována součinnost mezi hodnocením zranitelnosti a schengenským hodnotícím mechanismem s cílem vytvořit lepší situační orientaci ohledně fungování schengenského prostoru. Tím by se mělo pokud možno zamezit zdvojování úsilí členských států a mělo by to zajistit lepší koordinaci využívání příslušných finančních nástrojů EU na podporu správy vnějších hranic a navracení.
3.Výsledky mechanismu kontroly kvality by měly být využity při rozvoji vnitrostátního systému správy hranic a při stanovování priorit v rámci využívání příslušných unijních nástrojů financování (např. Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF), národních programů v rámci Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (BMVI) Fondu pro integrovanou správu hranic nebo příležitostně tematických nástrojů BMVI), zejména při posuzování jakéhokoli dalšího financování poskytovaného Komisí.
4.Členské státy by měly vytvořit vnitrostátní mechanismus kontroly kvality (vnitrostátní „schengenské hodnocení“), který by zahrnoval všechny části a funkce vnitrostátního systému integrované správy hranic a začleňoval všechny orgány zapojené do integrované správy hranic.
5.Členské státy se musí v souladu se svými povinnostmi vyplývajícími z nařízení o schengenských hodnoceních 40 , respektive z nařízení o EBCG, aktivně účastnit schengenských hodnotících návštěv koordinovaných Komisí a poskytovat včasné a vysoce kvalitní údaje pro hodnocení zranitelnosti prováděné agenturou Frontex.
6.V souladu s nařízením o schengenských hodnoceních by schengenská hodnocení měla zahrnovat operační výstupy celé Evropské pohraniční a pobřežní stráže, a tedy i hodnocení operativních činností agentury v členských státech.
Složka 12: „Mechanismy solidarity, zejména unijní nástroje financování“ 41 .
Politické priority
Účinného provádění strategie pro evropskou integrovanou správu hranic bude dosaženo s podporou účelového financování z EU, zejména z Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (BMVI) a fondu AMIF. Z fondů EU budou podporována opatření evropské integrované správy hranic na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni v souladu s právními ustanoveními příslušného fondu EU. Členské státy by se měly snažit stanovit své priority financování tak, aby byly pokryty všechny prvky evropské integrované správy hranic, které vyplývají z jurisdikce EU a jsou definovány právem EU, s cílem zajistit maximální přidanou hodnotu EU. Složky evropské integrované správy hranic upravené vnitrostátními právními předpisy by měly být přednostně hrazeny z vnitrostátních zdrojů.
Činnost agentury Frontex je podporována z účelového rozpočtu agentury, který je součástí celkového rozpočtu EU. Agentura může rovněž využívat finanční prostředky EU na projekty technické pomoci ve třetích zemích v souladu se svým mandátem a ustanoveními příslušných nástrojů financování (Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, NDICI-GE, a nástroj předvstupní pomoci, NPP III), které podporují provádění vnějšího rozměru migrační politiky EU.
Strategické pokyny
1.Využívání unijních nástrojů financování (např. národních programů v rámci Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky) by mělo být v souladu s vnitrostátními strategiemi, akčními plány a plánováním kapacit. Měly by existovat jasné a dobře popsané národní priority (např. EUROSUR, rozvoj kapacit), které by vycházely z priorit EU a maximalizovaly doplňkovost a přidanou hodnotu fondů EU.
2.Výsledky schengenského hodnotícího mechanismu a posouzení zranitelnosti by měly být zohledněny při určování priorit využívání finančních prostředků EU na vnitrostátní úrovni.
3.Úzká spolupráce mezi Komisí a agenturou Frontex by měla zajistit součinnost mezi činnostmi agentury Frontex a opatřeními financovanými z jiných unijních nástrojů financování a zabránit dvojímu financování.
4.Účelové financování z EU v rámci zvláštních opatření Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky by mělo pomoci členským státům při pořizování potřebného vybavení, aby je mohly dát následně k dispozici agentuře Frontex v souladu s čl. 64 odst. 14 nařízení o EBCG. Tím se posílí kapacita agentury na podporu těch členských států, které potřebují pomoc.
Složka 13: „Základní práva“ 42 .
Politické priority
Základem evropské integrované správy hranic je dodržování, ochrana a prosazování základních práv. Evropská pohraniční a pobřežní stráž musí jako zastřešující právní povinnost při plnění svých úkolů v rámci provádění evropské integrované správy hranic zaručit ochranu základních práv v souladu se svým mandátem.
Činnost aktérů EU a vnitrostátních aktérů v rámci Evropské pohraniční a pobřežní stráže by měla být vykonávána v plném souladu s právními předpisy EU, včetně Listiny základních práv Evropské unie a příslušného mezinárodního práva. Mezinárodní právo zahrnuje Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků z 28. července 1951 a její protokol z roku 1967, jakož i Úmluvu o právech dítěte. Rovněž je třeba plně dodržovat závazky týkající se přístupu k mezinárodní ochraně, zejména zásadu nenavracení.
Ve svém návrhu nařízení o prověřování státních příslušníků třetích zemí 43 Komise navrhla, aby každý členský stát zřídil nezávislý monitorovací mechanismus s cílem zajistit dodržování základních práv v souvislosti s prověřováním na vnějších hranicích a řádné vyšetření všech souvisejících údajných porušení základních práv. Tento monitorovací mechanismus by byl součástí systému správy a monitorování migrační situace, který je stanoven v návrhu Komise na nové nařízení o řízení azylu a migrace 44 .
Strategické pokyny
1.Strategie základních práv 45 a doprovodný akční plán 46 přijatý správní radou agentury Frontex by měly být důsledně dodržovány při všech činnostech Evropské pohraniční a pobřežní stráže na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Na vnitrostátní úrovni toho lze dosáhnout vypracováním cílené vnitrostátní strategie a akčního plánu pro oblast základních práv nebo jejich komplexním začleněním do vnitrostátní strategie pro evropskou integrovanou správu hranic.
2.Agentura Frontex a členské státy by měly podporovat kulturu evropské integrované správy hranic, která se vyznačuje dodržováním závazků vyplývajících z práva EU a mezinárodního práva, včetně zásady nenavracení, plným respektováním základních práv a ochranou a podporou zásad rovnosti a nediskriminace, vzájemného respektu, transparentnosti a řádné správy a vzájemné spolupráce. Vzhledem k tomu, že dodržování základních práv je horizontální nebo průřezovou složkou evropské integrované správy hranic, měly by agentura Frontex a příslušné orgány členských států začlenit záruky základních práv do všech svých činností, včetně operativních činností, analýz a hodnocení rizik, plánovacích činností, návratových činností, odborné přípravy a rozvoje, jakož i do spolupráce a kontaktů s externími partnery. Agentura Frontex a členské státy by navíc měly postupovat v plném souladu se základními právy během celého operativního cyklu všech činností v oblasti správy hranic a navracení.
3.Zvláštní pozornost by měla být věnována právům a potřebám zranitelných osob nebo skupin a osob ve zranitelných situacích, včetně dětí a nezletilých osob bez doprovodu. Důraz by měl být kladen na rozvoj kapacit v oblasti včasného zjištění totožnosti, podpory, interkulturní mediace, tlumočení a příslušného nasměrování na mechanismy nápravy nebo ochrany, je-li to relevantní. Pokud jde o děti, agentura Frontex a členské státy by měly při jakémkoli rozhodování týkajícím se dětí vždy zohledňovat především nejlepší zájem dítěte. Členské státy by měly v souvislosti se správou hranic a navracením vytvořit a operativně udržovat vnitrostátní mechanismus monitorování základních práv. Tento mechanismus by měl být vybaven zdroji a kapacitami, aby mohl poskytovat poradenství v oblasti dodržování základních práv, provádět vyšetřování údajných porušení, poskytovat školení v oblasti základních práv, dohlížet na stávající mechanismy nápravy (např. hlášení incidentů nebo mechanismy pro podávání stížností) nebo k nim přispívat a zajišťovat celkový provozní soulad činností s Listinou základních práv EU, právem EU a mezinárodním právem, včetně základních práv. Příslušné orgány členských států by měly být vybízeny k tomu, aby určily kontaktní místa pro základní práva ve všech svých útvarech s cílem zajistit dobrou účinnost, koordinaci a zefektivnění poradenství, odborné přípravy a dohledu v oblasti základních práv.
4.Osoby pověřené sledováním základních práv se mají aktivně podílet na ochraně a prosazování dodržování základních práv jako základního prvku všech činností Evropské pohraniční a pobřežní stráže v rámci všech složek evropské integrované správy hranic. Tyto osoby by měly mít stejný přístup do operačních oblastí jako všichni vyslaní pracovníci. Všechny osoby pověřené sledováním základních práv by měly být dostupným a aktivním zdrojem poradenství, zpětné vazby a podpory při společném úsilí Evropské pohraniční a pobřežní stráže o dodržování práva EU a mezinárodního práva, včetně základních práv.
5.Základní práva by měla být nezbytnou součástí osnov odborné přípravy na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni pro všechny osoby, které se podílejí na ochraně hranic nebo činnostech souvisejících s navracením. Tato vzdělávací opatření by měla být zaměřena zejména na ochranu zranitelných osob, včetně dětí a nezletilých osob bez doprovodu.
6.Při hodnoceních prováděných v rámci revidovaného schengenského monitorovacího a hodnotícího mechanismu by měla být věnována zvláštní pozornost ověřování, zda jsou při uplatňování schengenského acquis dodržována základní práva.
Složka 14: „Vzdělávání a odborná příprava“ 47 .
Politické priority
Na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni by měl být zajištěn dostatečný počet kompetentních a speciálně vyškolených pracovníků ve všech oblastech evropské integrované správy hranic, a to prostřednictvím úzké spolupráce mezi výcvikovými akademiemi v členských státech a agenturou Frontex.
Vzdělávání a odborná příprava by měly být založeny na harmonizovaných a vysoce kvalitních společných standardech odborné přípravy pro stálý útvar s ohledem na operativní potřeby, úkoly a právní způsobilost a s důrazem na jasné pochopení hodnot zakotvených ve Smlouvách. Měly by prosazovat nejvyšší standardy a osvědčené postupy při provádění právních předpisů Unie týkajících se hranic a navracení, se zvláštním důrazem na příslušné informace o mezinárodní ochraně, ochraně zranitelných osob, včetně dětí a nezletilých osob bez doprovodu, a na dodržování základních práv, a měly by vytvářet společnou kulturu založenou na dodržování základních práv.
Strategické pokyny
1.Měly by se dále rozvíjet společné hlavní osnovy a nezbytné nástroje odborné přípravy pro správu hranic a navracení, včetně ochrany dětí a dalších osob ve zranitelných situacích, znalostí příslušníků pohraniční stráže při hraničních kontrolách umožňujících jim odhalit padělané a pozměněné doklady, ale i podvodníky a osoby vydávající se za někoho jiného, a měly by vycházet ze společného celkového referenčního rámce kvalifikací vytvořeného pro tento sektor (odvětvový rámec kvalifikací pro pohraniční a pobřežní stráž). Tyto produkty by měly zohledňovat plán kapacit Evropské pohraniční a pobřežní stráže, který každoročně schvaluje správní rada. Součástí tohoto plánu by rovněž měly být doplňkové kurzy odborné přípravy a semináře týkající se úkolů při integrované správě hranic, a to jak pro stálý útvar, tak pro úředníky příslušných vnitrostátních orgánů.
2.Agentura Frontex, včetně svého úředníka pro otázky základních práv, by měla v úzké spolupráci s členskými státy, Komisí, agenturou FRA, dalšími příslušnými agenturami EU a jinými zúčastněnými stranami pokračovat ve vývoji a obohacování konkrétního nástroje odborné přípravy pro Evropskou pohraniční a pobřežní stráž, přičemž by měla zohlednit příslušné výsledky výzkumu a osvědčené postupy.
3.K řešení operativních potřeb by se měla dále rozvíjet specializovaná opatření v oblasti odborné přípravy týkající se úkolů a pravomocí členů stálého útvaru, osob pověřených sledováním nuceného navracení a osob pověřených sledováním základních práv. S těmito příslušníky pohraniční stráže a dalšími členy jednotek by měla být pravidelně prováděna cvičení v souladu s plánem specializované odborné přípravy.
4.Všem příslušníkům stálého útvaru, kteří mají být nasazeni do operativních činností, by měla být poskytnuta stejná úroveň odborné přípravy v oblasti ochrany hranic a navracení na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni, a to bez ohledu na jejich kategorii. Cílem je zajistit, aby všichni příslušníci Evropské pohraniční a pobřežní stráže byli profesionálové a byli řádně vyškoleni podle své specializace.
5.Agentura Frontex by měla zavést mechanismus vnitřní kontroly kvality v souladu s evropskými normami a pokyny pro vzdělávání a odbornou přípravu, aby zajistila vysokou úroveň odborné přípravy, odborných znalostí a profesionality pro statutární zaměstnance, kteří se podílejí na operativních činnostech agentury. Stav provádění tohoto mechanismu by měl být uveden ve výroční hodnotící zprávě a přiložen k výroční zprávě o činnosti.
6.Mělo by být podporováno získávání poznatků nebo konkrétních odborných znalostí na základě zkušeností a osvědčených postupů v zahraničí během misí a operací souvisejících s navracením v jiném členském státě. To vše by mělo být zajištěno zejména prostřednictvím výměnného programu pro příslušníky pohraniční stráže, kteří se účastní návratových zásahů agentury Frontex.
7.Agentura by měla vypracovat udržitelnou a komplexní koncepci odborné přípravy, v níž by se mělo zvážit případné zřízení školicího střediska v rámci agentury Frontex, a měla by náležitě zohlednit a rozvíjet větší spolupráci a součinnost s vnitrostátními školicími institucemi členských států. Cílem je koordinovat a zefektivnit rozvoj, poskytování a certifikaci vzdělávání a odborné přípravy pohraniční a pobřežní stráže na základě evropských norem pro zajištění kvality a dále usnadnit začlenění společné evropské kultury do poskytované odborné přípravy.
Složka 15: „Výzkum a inovace“ 48 .
Politické priority
Výzkum a inovace mají zásadní význam pro podporu integrovaného řízení hranic pomocí nejmodernějších řešení, technologií a znalostí.
Evropský výzkum a inovace financované z klastru „Civilní bezpečnost pro společnost“ v rámci programu Horizont Evropa rozvinuly a nadále rozvíjejí kapacity podporující dvanáct tematických složek evropské integrované správy hranic, jako je schopnost provádět kontroly totožnosti, zdravotní a bezpečnostní kontroly na hranicích, zabezpečit fungování schengenského prostoru a zároveň usnadnit cestování osobám cestujícím v dobré víře, respektovat práva a případnou zranitelnost osob 49 . Výzkum a inovace rovněž rozvíjejí kapacity pro zajištění ostrahy hranic a situační orientace 50 ; boj proti podvodnému zneužití totožnosti a proti podvodům s doklady 51 ; podporu nejmodernějších řešení pro Evropskou pohraniční a pobřežní stráž, interoperability a provádění výměny a analýzy dat EU 52 ; zlepšení odhalování rizik, reakce na incidenty a předcházení trestné činnosti 53 ; zlepšení evropských civilních kapacit pro námořní bezpečnost, včetně pátrání a záchrany 54 . Jsou rovněž zásadní pro boj proti organizovaným zločineckým skupinám a teroristům, kteří často sami patří k inovativním a prvním osvojitelům technologií.
Výzkum a inovace pro správu hranic jsou důležité také z hlediska evropské otevřené strategické autonomie, včetně oblastí kritických technologií, které jsou uvedeny v akčním plánu EU pro synergie mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem a které posuzuje Observatoř EU pro kritické technologie.
Na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni by měly být zajištěny včasné a dobře koordinované investice do výzkumu a inovací v oblasti správy hranic. To se týká zejména programu Horizont Evropa; Evropského fondu pro regionální rozvoj, výzkumných studií a pilotních projektů agentury Frontex a vnitrostátních programů pro výzkum a inovace. Měly by být využity příležitosti, které nabízejí synergie mezi výzkumem a inovacemi EU v oblasti správy hranic a dalšími nástroji EU a vnitrostátními nástroji, které podporují evropské dodavatele a uživatele při zavádění inovativních řešení pro správu hranic. To znamená především Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (BMVI), ale také nástroje, jako je Nástroj pro technickou podporu nebo program Digitální Evropa.
Strategické pokyny
1.Operace správy hranic by měly těžit z výzkumu a inovací a měly by se do těchto oblastí zapojovat, aby se staly interoperabilnějšími, nákladově efektivnějšími a udržitelnějšími. Pohraniční orgány členských států, agentura Frontex a agentura eu-LISA by měly sledovat výzkum a inovace (prováděné na vnitrostátní úrovni, na úrovni EU a na úrovni odvětví, jakož i ze strany třetích zemí a jiných organizací) v oblastech, kterých se týká integrovaná správa hranic, technologický vývoj a předpokládané výzvy, a měly by využívat dostupná inovativní řešení.
2.Spolupráce mezi agenturami EU a útvary výzkumu a inovací pohraničních orgánů členských států by se měla v prioritních oblastech dále rozvíjet, mimo jiné prostřednictvím činnosti Evropského inovačního centra pro vnitřní bezpečnost, což je síť pro spolupráci inovačních laboratoří, která podporuje činnost aktérů v oblasti vnitřní bezpečnosti v EU a jejích členských státech.
3.Při plánování výzkumu a inovací v oblasti správy hranic Komise a členské státy zohlední dlouhodobé prvky plánu kapacit Evropské pohraniční a pobřežní stráže.
4.Agentura Frontex by měla být členským státům a Komisi nápomocna při vypracovávání a provádění příslušných rámcových programů Unie pro činnosti v oblasti výzkumu a inovací související s integrovaným řízením hranic, tj. klastru „Civilní bezpečnost pro společnost“ v rámci programu Horizont Evropa.
5.Agentura Frontex by měla členským státům pomáhat při nalézání, hodnocení a podpoře zavádění (ověřování, testování, přenosu, integraci a/nebo zavádění) inovativních řešení plynoucích z výzkumu a inovací, a to i zapojením členských států do sítí pro inovace.
6.Komise bude šířit výsledky výzkumu a inovací EU v oblasti správy hranic, mimo jiné v rámci Společenství pro evropský výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti (CERIS) a každoroční konference bezpečnostního výzkumu (SRE).
7.Observatoř EU pro kritické technologie by měla zajišťovat monitorování a analýzu kritických technologií pro evropskou integrovanou správu hranic, jejich potenciálních aplikací, hodnotových řetězců, potřebné testovací infrastruktury, stávajících nedostatků a závislostí a poskytovat podklady pro technologické plány.
8.Inovativní řešení pro správu hranic, která budou uvedena do provozu po ukončení výzkumu a inovací, musí splňovat požadavky práva EU a vnitrostátního práva; musí prosazovat a respektovat základní práva cestujících (občanů EU i státních příslušníků třetích zemí), včetně ochrany osobních údajů, a etiku výzkumu a musí být chápána a přijímána společností.
9.Je třeba využít příležitostí, které nabízí umělá inteligence, a vyměňovat si řešení a osvědčené postupy. Řešení využívající umělou inteligenci mohou být vnímána jako citlivá, složitá a potenciálně riziková. Etika a důvěryhodnost nástrojů umělé inteligence by měly mít v oblasti výzkumu a inovací financovaných EU v oblasti správy hranic nejvyšší prioritu a řešení pro správu hranic, která využívají umělou inteligenci, by měla uplatňovat všechny nezbytné záruky, včetně těch, které ukládá navrhovaný akt o umělé inteligenci, poté, co bude schválen spolunormotvůrci.
PŘÍLOHA II
Provádění cyklu víceleté politiky v oblasti evropské integrované správy hranic
Strategická politika evropské integrované správy hranic bude muset být prováděna prostřednictvím technické a operativní strategie pro evropskou integrovanou správu hranic přijaté správní radou agentury Frontex, jakož i prostřednictvím vnitrostátních strategií, které budou vypracovány členskými státy 55 . Obrázek 1 znázorňuje jednotlivé fáze cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic.
Obrázek 1: Cyklus víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic
a) Technická a operativní strategie agentury Frontex týkající se evropské integrované správy hranic
V souladu s čl. 8 odst. 5 nařízení o EBCG je agentura Frontex pověřena vypracováním technické a operativní strategie pro evropskou integrovanou správu hranic, a to na základě rozhodnutí správní rady a návrhu výkonného ředitele agentury Frontex. Tato strategie musí být připravena v úzké spolupráci s členskými státy a Komisí a musí být v souladu s článkem 3 nařízení o EBCG. Agentura musí v odůvodněných případech zohlednit specifickou situaci členských států, zejména jejich zeměpisnou polohu. Technická a operativní strategie musí vycházet z tohoto sdělení, ale také zohledňovat příslušné požadavky stávajících platných schengenských právních předpisů.
|
Požadavky na technickou a operativní strategii evropské integrované správy hranic |
|
·Správní rada agentury Frontex a její specializovaná pracovní skupina pro evropskou integrovanou správu hranic by měly řídit vývoj strategie a proces provádění a dohlížet na ně. ·V souladu se závěry Rady z roku 2020 by technická a operativní strategie pro evropskou integrovanou správu hranic měla vycházet ze zjištění a doporučení vydaných v rámci tematického schengenského hodnocení vnitrostátních strategií pro evropskou integrovanou správu hranic za období 2019–2020. ·Strukturu strategie by mělo tvořit patnáct složek uvedených v článku 3 nařízení o EBCG. ·Strategie by měla být v souladu s politickým směřováním poskytnutým orgány EU. ·Jednotná strategie pro Evropskou pohraniční a pobřežní stráž by se měla týkat jak agentury Frontex, tak vnitrostátních orgánů pro správu hranic členských států. ·Strategie by měla zahrnovat nejen opatření na úrovni EU, ale také na vnitrostátní úrovni, včetně opatření zaměřených na harmonizaci postupů, standardizaci technických prostředků a operativní interoperabilitu. ·Strategie by se měla vztahovat na období pěti let s ohledem na programovací cyklus víceletého finančního rámce. ·Měla by být doplněna akčním plánem, který stanoví klíčová opatření, časový rámec, milníky, potřebné zdroje a monitorovací opatření. |
b) Vnitrostátní strategie pro evropskou integrovanou správu hranic
Členské státy si ponechávají primární odpovědnost za správu svých vnějších hranic ve svém zájmu a v zájmu všech členských států. Účinné provádění evropské integrované správy hranic proto vyžaduje, aby strategie stanovené na úrovni EU byly převedeny na vnitrostátní úroveň. Proto čl. 8 odst. 6 nařízení o EBCG vyžaduje, aby členské státy stanovily své vnitrostátní strategie pro evropskou integrovanou správu hranic.
|
Požadavky na vnitrostátní strategie pro evropskou integrovanou správu hranic |
|
·Každý členský stát by měl mít jednu vnitrostátní strategii. ·Měl by zřídit vnitrostátní centralizovanou řídící strukturu pro evropskou integrovanou správu hranic, která by koordinovala všechny příslušné orgány zapojené do správy hranic a navracení a která by zohledňovala dopady dalších politik EU prováděných na vnějších hranicích členského státu příslušnými vnitrostátními orgány v rámci jejich příslušných mandátů, například policií, celními orgány a orgány sanitární kontroly. ·Vnitrostátní strategie musí být vypracována v souladu s politickou strategií, o níž rozhodly orgány EU, technickou a operativní strategií agentury a požadavky schengenského acquis. ·Musí vycházet ze zjištění a doporučení vydaných v rámci tematického schengenského hodnocení vnitrostátních strategií za období 2019–2020. ·Vnitrostátní strategie by měla vycházet z patnácti složek uvedených v článku 3 nařízení o EBCG, ale může zahrnovat i oblasti spadající do vnitrostátní působnosti, pokud je to považováno za vhodné. ·Vnitrostátní strategie by měla stanovit vnitrostátní koordinační struktury správy hranic a účast členského státu v příslušných mechanismech EU koordinovaných agenturou Frontex a dalšími příslušnými aktéry EU. ·Měla by jasně stanovit současné a plánované rozdělení lidských a finančních zdrojů a hlavní fáze rozvoje potřebné infrastruktury. ·Měla by zavést mechanismus přezkumu a monitorování. ·Vnitrostátní strategie by měla být víceletá, v ideálním případě by měla zohledňovat programový cyklus víceletého finančního rámce. ·Měla by být doplněna akčním plánem, který by uváděl klíčová opatření, časový rámec, milníky, potřebné zdroje a monitorovací opatření. |
c) Hodnocení cyklu evropské integrované správy hranic
Čtyři roky po přijetí tohoto sdělení provede Komise důkladné hodnocení provádění této politiky všemi zúčastněnými stranami na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni s cílem připravit další cyklus víceleté strategické politiky. Hodnocení posoudí účinnost provádění víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic ze strany agentury a členských států, přičemž bude dodržen soudržný, integrovaný a systematický přístup s ohledem na přidanou hodnotu EU. Rozhodující bude přitom míra sbližování s politickými prioritami a strategickými pokyny týkajícími se složek evropské integrované správy hranic. K tomuto hodnocení přispěje práce na schengenském cyklu, včetně zprávy o stavu Schengenu, jakož i informace, které poskytnou členské státy a agentura.
-
(1)
Dvanáct těchto složek představují tematické složky: 1) ochrana hranic, včetně boje proti přeshraniční trestné činnosti; 2) pátrání a záchrana v situacích, které mohou nastat během operací ostrahy námořních hranic; 3) analýza rizik; 4) výměna informací mezi členskými státy a mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex); 5) meziagenturní spolupráce na vnitrostátní úrovni; 6) spolupráce mezi příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie; 7) spolupráce se třetími zeměmi; 8) opatření v rámci schengenského prostoru; 9) navracení státních příslušníků třetích zemí bez práva pobytu; 10) využívání nejmodernějších technologií; 11) schengenský mechanismus kontroly kvality a 12) mechanismy solidarity, zejména unijní nástroje financování. Kromě toho byly určeny tři zastřešující složky: 13) základní práva; 14) výzkum a inovace a 15) vzdělávání a odborná příprava.
-
(2)
Hodnocení provedené Komisí a členskými státy s podporou agentury Frontex a Agentury Evropské unie pro základní práva.
-
(3)
Pokud je to pro provádění složek relevantní, lze požádat o technickou podporu v rámci Nástroje pro technickou podporu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).
-
(4)
Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2019/1896.
-
(5)
Článek 15 Schengenského hraničního kodexu stanoví, že členské státy poskytnou pro ochranu vnějších hranic [...] odpovídající personál a prostředky v dostatečném množství, aby byla zajištěna účinná, vysoká a jednotná úroveň ochrany jejich vnějších hranic.
-
(6)
COM(2020) 612 final.
-
(7)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex).
-
(8)
Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o EBCG.
-
(9)
Mezinárodní úmluva o pátrání a záchraně na moři (SAR), 1979.
-
(10)
Doporučení Komise (EU) 2020/1365 o spolupráci mezi členskými státy, pokud jde o operace prováděné plavidly vlastněnými nebo provozovanými soukromými subjekty za účelem pátracích a záchranných činností.
-
(11)
Akční plán EU pro centrální Středomoří, návrh Komise ze dne 21. listopadu 2022.
-
(12)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/581 ze dne 9. dubna 2021 o situačních obrazech Evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR).
-
(13)
Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení o EBCG.
-
(14)
Rozhodnutí správní rady agentury Frontex č. 50/2021 ze dne 21. září 2021, kterým se přijímá společný model integrované analýzy rizik.
-
(15)
Posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti (SOCTA) | Europol (europa.eu) .
-
(16)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit palných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 1).
-
(17)
Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. d) nařízení o EBCG.
-
(18)
Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. e) nařízení o EBCG.
-
(19)
https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/eu-fight-against-crime/
-
(20)
Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. f) nařízení o EBCG.
-
(21)
Doporučení Komise, kterým se zavádí „Praktická příručka“ o evropské spolupráci při výkonu funkcí pobřežní stráže, C(2021) 5310 final.
-
(22)
Sdělení Komise – Evropský program pro migraci (COM(2015) 0240 final).
-
(23)
Závěry Rady o trvalém pokračování politického cyklu EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti: EMPACT 2022+, 6481/21.
-
(24)
Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. g) nařízení o EBCG.
-
(25)
C(2022) 300 final.
-
(26)
COM(2021) 829 final a COM(2021) 830 final.
-
(27)
COM(2021) 591 final.
-
(28)
Dosud byla zahájena operační partnerství proti převaděčství s Marokem, Nigerem a západním Balkánem.
-
(29)
Jako například projekty technické pomoci třetím zemím v oblasti navracení, zpětného přebírání osob a opětovného začlenění – TAP4RRR.
-
(30)
Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení o EBCG.
-
(31)
Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. i) nařízení o EBCG.
-
(32)
COM(20220) 609 final ze dne 23. září 2020.
-
(33)
COM(2021) 120.
-
(34)
Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě, Strategie EU pro dobrovolný návrat a opětovné začlenění (COM(2021) 120 final).
-
(35)
Doporučení Komise ke vzájemnému uznávání rozhodnutí o navrácení a k urychlení navracení při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 200/115/ES (C(2023) 1763).
-
(36)
Politický dokument – Vytvoření operační strategie pro účinnější navracení ze dne 24. ledna 2023 (COM(2023) 45 final).
-
(37)
Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. j) nařízení o EBCG.
-
(38)
Prohlášení členů Evropské rady ze dne 25.–26. února 2021 .
-
(39)
Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. k) nařízení o EBCG.
-
(40)
Nařízení Rady (EU) 2022/922 ze dne 9. června 2022 o vytvoření a fungování hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení nařízení (EU) č. 1053/2013 (Úř. věst. L 160, 15.6.2022, s. 1).
-
(41)
Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. l) nařízení o EBCG.
-
(42)
Ustanovení čl. 3 odst. 2 nařízení o EBCG.
-
(43)
COM(2020) 612 ze dne 23. září 2020.
-
(44)
COM(2020) 610 ze dne 23. září 2020.
-
(45)
Strategie Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž v oblasti základních práv, 2021.
-
(46)
Rozhodnutí správní rady č. 61/2021 ze dne 9. listopadu 2021, kterým se přijímá akční plán pro provádění strategie v oblasti základních práv.
-
(47)
Ustanovení čl. 3 odst. 2 nařízení o EBCG.
-
(48)
Ustanovení čl. 3 odst. 2 nařízení o EBCG.
-
(49)
Jako například ABC4EU ( https://cordis.europa.eu/project/id/312797 ), BODEGA ( https://cordis.europa.eu/project/id/653676 ), D4FLY ( https://cordis.europa.eu/project/id/833704 ), FASTPASS ( https://cordis.europa.eu/project/id/312583 ), XP-DITE ( https://cordis.europa.eu/project/id/285311 ).
-
(50)
Jako například ALFA ( https://cordis.europa.eu/project/id/700002 ), EWISA ( https://cordis.europa.eu/project/id/608174 ), FOLDOUT ( https://cordis.europa.eu/project/id/787021 ).
-
(51)
Jako například FIDELITY ( https://cordis.europa.eu/project/id/284862 ), iMARS ( https://cordis.europa.eu/project/id/607379 ).
-
(52)
Jako například ANDROMEDA (https://cordis.europa.eu/project/id/833881 ).
-
(53)
Jako například TRESSPASS ( https://cordis.europa.eu/project/id/787120 ).
-
(54)
Jako například CLOSEYE ( https://cordis.europa.eu/project/id/313184 ), COMPASS2020 ( https://cordis.europa.eu/project/id/833650 ), EFFECTOR ( https://cordis.europa.eu/project/id/883374 ), EUCISE2020 ( https://cordis.europa.eu/project/id/883374 ), MARISA ( https://cordis.europa.eu/project/id/740698 ), SAFESHORE ( https://cordis.europa.eu/project/id/700643 ).
-
(55)
Ustanovení čl. 8 odst. 5 až 6 nařízení o EBCG.