EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 21.2.2023
COM(2023) 102 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Akční plán EU: ochrana a obnova mořských ekosystémů pro udržitelný a odolný rybolov
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 21.2.2023
COM(2023) 102 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Akční plán EU: ochrana a obnova mořských ekosystémů pro udržitelný a odolný rybolov
1.Úvod
Naše moře a oceány pokrývají 70 % povrchu planety a více než 65 % území EU. Zdravé mořské ekosystémy jsou nezbytné pro život na Zemi a hrají klíčovou úlohu, pokud jde o dobré životní podmínky na planetě. Jsou jedním z největších zdrojů biologické rozmanitosti a potravin, regulují klima a fungují jako hlavní propad uhlíku ( 1 ). Stejně tak je důležité, že přinášejí značné zdravotní, sociální a ekonomické výhody pobřežním komunitám.
Podle nedávné zprávy Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby ( 2 ) je každý pátý člověk na světě závislý na volně žijících druzích, pokud jde o potraviny a příjem, přičemž hlavním zdrojem potravin pocházejících z volně žijících druhů je rybolov. Zachování těchto zdrojů prostřednictvím jejich udržitelného řízení je proto pro dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN důležitější než kdykoli předtím.
Ryby, které jsou obhospodařovány a loveny udržitelným způsobem, jsou zdrojem vysoce kvalitních a cenově dostupných bílkovin s relativně nízkou uhlíkovou stopou ( 3 ). Mají zásadní význam, pokud jde o potravinové zabezpečení mnoha lidí a zachování hospodářské základny rybářských komunit. Zajištění udržitelného rybolovu a rybích populací řízených udržitelným způsobem je také klíčem k ochraně biologické rozmanitosti oceánů a boji proti změně klimatu.
Mořské prostředí, stejně jako rybáři a odvětví rybolovu se dnes potýkají s řadou problémů. Kromě existenčních hrozeb pro mořské prostředí, které představuje změna klimatu a úbytek biologické rozmanitosti v důsledku četných antropogenních tlaků, se toto odvětví potýká s řadou závažných problémů, od brexitu, pandemie COVID-19 až po nejnovější důsledky bezohledné vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině ( 4 ). Tyto otřesy způsobily rozsáhlé narušení trhu, nedostatek základních surovin, prudký nárůst cen pohonných hmot a krmiva pro ryby a navíc zjevné nebezpečí, které představují vojenské operace a miny v Černém moři.
Současně s řešením těchto bezprostředních problémů si EU nemůže dovolit ztratit ze zřetele životně důležitou potřebu zajistit udržitelnost svých potravinových systémů. V souladu se strategiemi EU v oblasti biologické rozmanitosti ( 5 ) a přizpůsobení se změně klimatu ( 6 ) a strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ ( 7 ) musí EU zajistit, aby rizika vyplývající ze změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti neohrozila dostupnost zboží a služeb, které zdravé mořské ekosystémy poskytují rybářům, pobřežním komunitám a lidstvu jako celku.
Zvýšení odolnosti rybolovu EU znamená také zajistit, aby přispíval k ochraně a obnově mořských ekosystémů, na nichž je závislý. Zdravé mořské prostředí se zdravými rybími populacemi a bohatou biologickou rozmanitostí je jediným způsobem, jak zajistit našim rybářským komunitám prosperující budoucnost ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Mořské ekosystémy jsou stále více ohrožovány změnou klimatu ( 8 ) a neudržitelným nebo nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem ( 9 ). Další zátěž ( 10 ) je rovněž spojena s lidskou činností, jako je námořní doprava, výroba energie, cestovní ruch, zemědělství a průmysl. Proto je důležité souběžně řešit i další tlaky na udržitelnost mořských ekosystémů a rybích populací, včetně různých forem znečištění, ať už jde o znečišťující látky, zemědělské postupy, plasty nebo hluk. EU bojuje proti znečištění moří prostřednictvím řady legislativních a politických iniciativ v širším rámci akčního plánu pro nulové znečištění ( 11 ). Patří mezi ně stanovení limitů pro odpadky v mořích, podmořský hluk, živiny a znečišťující látky v rámci rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí a provádění opatření k jejich dosažení. Patří sem i stanovení řady cílů v oblasti snížení znečištění na nulu ( 12 ) a přijetí opatření ve prospěch mořského prostředí. Pravidla EU týkající se přístavních zařízení pro příjem odpadu rovněž motivují k předávání pasivně vyloveného odpadu v přístavech ( 13 ).
Je naléhavě nutné zintenzivnit opatření na úrovni EU s cílem zvrátit úpadek mořských ekosystémů a zabývat se všemi tlaky. Jak je uvedeno v tomto akčním plánu, musí to zahrnovat opatření k udržitelnějšímu a modernějšímu řízení rybolovu s cílem chránit a obnovovat mořské ekosystémy a dosáhnout jejich dobrého stavu prostředí ( 14 ), jakož i povzbudit a inspirovat svět, aby následoval příkladu ( 15 ).
Tento akční plán je součástí úsilí Komise o důslednější provádění environmentální politiky a společné rybářské politiky EU se třemi pilíři udržitelnosti – environmentálním, hospodářským a sociálním. Poskytuje strategii zaměřenou na budoucnost týkající se toho, jak lépe uplatňovat ekosystémový přístup k řízení rybolovu, a doplňuje sdělení o fungování společné rybářské politiky ( 16 ) a sdělení o energetické transformaci odvětví rybolovu a akvakultury EU, dále jen „iniciativa pro energetickou transformaci“ ( 17 ).
Vychází ze závazku Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 právně chránit 30 % našich moří, z nichž jedna třetina by měla být přísně chráněna, a zabývá se nedostatky zjištěnými ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora vydané k mořskému prostředí ( 18 ), přičemž se zaměřuje zejména na chráněné mořské oblasti ( 19 ) a na způsoby, jakými může řízení rybolovu přispět k účinnější ochraně a obnově jejich mořské biologické rozmanitosti, a tím přispět k dosažení cílů navrhovaného právního rámce pro obnovu přírody ( 20 ).
Akční plán vychází z příspěvků zúčastněných stran a občanů, které byly předloženy během rozsáhlé konzultace ( 21 ).
V návaznosti na historickou dohodu o novém celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost, které bylo dosaženo v Montrealu na 15. konferenci smluvních (COP15) stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, a v procesu vyjednávání nových právně závazných dohod o ochraně volného moře a zastavení znečišťování plasty tento akční plán upevní vedoucí postavení EU v celosvětovém měřítku tím, že ukáže, že EU plní to, k čemu se zavázala. EU stála v čele úsilí o ambiciózní nový celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost, který byl dohodnut na konferenci COP15. Tento akční plán pomůže splnit některé z přijatých celosvětových závazků, včetně závazku chránit 30 % celosvětových suchozemských a mořských oblastí a obnovit 30 % poškozených ekosystémů.
Cíle tohoto akčního plánu jsou rovněž v souladu se závazky EU uvedenými ve společném sdělení o mezinárodní správě oceánů ( 22 ) a s vnějším rozměrem společné rybářské politiky (SRP).
2.Dosažení udržitelnějších rybolovných postupů
Mořské prostředí dnes čelí mnoha tlakům, které je třeba řešit soudržným způsobem ( 23 ). V souladu s cíli nového celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost a Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, které spočívají v ochraně 30 % evropské mořské oblasti, může EU snížit významnou část tohoto tlaku vytvářením nových chráněných mořských oblastí a účinnou správou těch stávajících, jakož i dosažením udržitelnějších rybolovných postupů, včetně používání lovných zařízení s nízkým dopadem. Účinně spravované chráněné oblasti minimalizují náhodné úlovky citlivých druhů ( 24 ), chrání oblasti, kde dochází ke tření a líhnutí ryb, a nedospělé jedince a snižují dopady na citlivá stanoviště, zejména na mořské dno.
Rozhodnutí o tom, kdy, kde a jak lovit, ovlivňuje nejen cílové druhy, ale také množství a velikost ryb a vedlejších úlovků, a tím i udržitelnost rybolovných operací. Pravidla upravující tento aspekt rybolovu, běžně označovaná jako „technická opatření“, byla aktualizována v roce 2019 ( 25 ). Nová pravidla poskytují ucelený soubor opatření, která pomáhají plnit environmentální cíle, a využívají regionální přístup k zajištění potřebné flexibility. Nařízení o technických opatřeních obsahuje soubor základních pravidel pro selektivní rybolov v každé mořské pánvi. Stanovuje například různé velikosti a tvary ok v rybářských sítích pro lov pouze určitých velikostí ryb, třídicí mřížky a panely umožňující únik určitých druhů nebo uzavření rybolovných oblastí podle místa a času, například v období rozmnožování ryb ( 26 ).
Zlepšení selektivity lovných zařízení a snížení dopadu rybolovu na citlivé druhy
Jedním z cílů základních pravidel nařízení o technických opatřeních je minimalizovat a pokud možno vyloučit náhodné úlovky citlivých mořských druhů. Ryby a další mořské druhy čelí mnohým hrozbám, včetně nadměrného rybolovu, znečištění a narušování nebo ničení a poškozování jejich stanovišť. Pro některé z nich je jednou z hlavních hrozeb náhodný odchyt do lovných zařízení. Tyto problémy přispěly k poklesu populací některých druhů, a přestože většina z nich je přísně chráněna právními předpisy EU o ochraně přírody, některým z nich stále hrozí vyhynutí.
Ohroženy jsou zejména zranitelné druhy. Patří mezi ně několik druhů žraloků ( 27 ), mořské želvy, mořští savci, například středobaltská sviňucha obecná a tuleň středomořský, a mořští ptáci, například buřňák baleárský. Všichni jsou ohroženi rybolovem pevnými sítěmi. Mořští savci jsou také často uloveni při rybolovu velkými pelagickými vlečnými sítěmi, mořští ptáci dlouhými lovnými šňůrami a mořské želvy vlečnými sítěmi a dlouhými lovnými šňůrami.
Existují však široce dostupná řešení, jak zabránit vedlejším úlovkům, která jsou již vyžadována právními předpisy EU v oblasti životního prostředí a pravidly společné rybářské politiky (SRP). Patří mezi ně technické úpravy lovných zařízení nebo omezení rybolovu v době a oblastech s obzvláště vysokým výskytem citlivých druhů.
V mořských oblastech EU se plánuje nebo probíhá práce na lepší ochraně citlivých druhů, a to i prostřednictvím pilotních projektů, i když s různou mírou ambicí a rychlosti ( 28 ). Avšak pro účinné plnění závazků vyplývajících ze Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 je třeba udělat více.
Komise vyzývá členské státy, aby byly ambicióznější a plně využily nástroje SRP k urychlenému provedení opatření, která jsou již k dispozici a vědecky posouzena. Mohou zahrnovat krátkodobé uzavření některých rybolovných oblastí nebo instalaci akustických odpuzujících zařízení, což by podle vědeckého doporučení ( 29 ) pomohlo obnově populace středobaltské sviňuchy obecné nebo delfínů obecných v Biskajském zálivu. Rychlá opatření rovněž pomohou snížit náhodné úlovky mořských ptáků v lovných zařízeních a chránit žraloky ( 30 ). Kromě toho by členské státy měly zlepšit systémy monitorování s cílem zjistit rozsah a složení náhodných úlovků.
Dosažení úrovní maximálního udržitelného výnosu komerčně využívaných druhů ryb je klíčovou zásadou společné rybářské politiky a přispívá k dobrému stavu prostředí komerčních populací ryb. Toho lze dosáhnout omezením úlovků nebo intenzity rybolovu a zajištěním vysoce selektivních rybolovných činností, aby rybáři lovili pouze cílové druhy a pouze v určitém množství, stáří a velikosti těchto druhů. Rybolovu může prospět i ochrana důležitých míst, kde dochází ke tření a líhnutí, a to i prostřednictvím přísně chráněných oblastí, protože zvýšené populace ryb se rozšíří do přilehlých oblastí.
V současné době je k dispozici řada nových a inovativních řešení pro další zlepšení udržitelnosti rybolovných technik, například používání selektivnějších lovných zařízení, monitorovací nástroje pro určení oblastí s koncentrací nedospělých ryb a opatření za účelem vyhnutí se těmto oblastem ( 31 ). Je nezbytné, aby členské státy společně pokračovaly v práci na vnitrostátních opatřeních a společných doporučeních ( 32 ) a tuto práci urychlily, přičemž se budou řídit doporučeními vydanými Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) ohledně zavádění a šíření těchto inovativních nástrojů a postupů. K dosažení tohoto cíle je nezbytné poskytnout účinné pobídky a podporu dotčeným rybářským komunitám a dobře využít dostupné finanční prostředky EU.
Komise bude podporovat členské státy tím, že bude od vědeckých institucí požadovat poradenství ohledně toho, jak zlepšit současné způsoby rybolovu loďstva EU. V případě potřeby a na základě nových vědeckých doporučení využije rovněž své prováděcí pravomoci podle nařízení o technických opatřeních týkajících se konstrukce lovných zařízení ( 33 ) s cílem zajistit rovné podmínky při provádění ustanovení o selektivitě lovných zařízení.
Zvláště důležité a naléhavé je zlepšit ochranu kriticky ohrožených druhů, které jsou loveny komerčně, například úhoře říčního. Řízení a ochrana tohoto stěhovavého druhu znamená zabývat se celou řadou lidských činností, a proto je nutné zaujmout komplexní přístup týkající se různých politik.
|
Opatření ke zlepšení selektivity rybolovu a snížení dopadu rybolovu na citlivé druhy Komise členské státy vyzývá, aby: –do konce roku 2023 vypracovaly prahové hodnoty pro maximální přípustnou míru úmrtnosti v důsledku náhodných odlovů druhů vybraných členskými státy ( 34 ), a to jako součást provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí ( 35 ), neprodleně přijaly opatření pro řízení rybolovu k zavedení těchto prahových hodnot prostřednictvím vnitrostátních opatření nebo případně předložením společných doporučení, –přijaly vnitrostátní opatření nebo předložily Komisi společná doporučení s cílem minimalizovat vedlejší úlovky (nebo je snížit na úroveň, která umožní plnou obnovu populací): odo konce roku 2023: sviňuchy obecné ve středním Baltském moři, v Černém moři a v iberské oblasti Atlantiku a delfína obecného v Biskajském zálivu ( 36 ), odo konce roku 2024: polorejnoků křídlatých, rejnoka hladkého, pilohřbetů, rejnoka maltského, žraloka bílého, žraloka písečného, žraloka ostrozubého, křídlouna atlantského, jeseterů, mořských želv, buřňáka baleárského a tuleně středomořského, odo roku 2030: zbývajících citlivých mořských druhů, které jsou ohroženy náhodnými úlovky ( 37 ), přičemž prioritou jsou ty, které mají „nepříznivý stav z hlediska ochrany“ nebo jim hrozí vyhynutí, –do konce června 2024 zlepšily ochranu úhoře říčního přijetím nebo aktualizací stávajících plánů řízení stavu úhoře podle nařízení o obnově populace úhoře říčního ( 38 ), a to na základě nových poznatků a zprávy uvedené v článku 9 nařízení o obnově populace úhoře říčního, s cílem posílit opatření pro zachování a řízení zdrojů. Tyto plány řízení stavu úhoře by měly řešit: i) dopady rybolovu (komerčního i rekreačního a ve všech fázích životního cyklu tohoto druhu) a ii) dopady nesouvisející s rybolovem prováděním souvisejících právních předpisů, například rámcové směrnice o vodě ( 39 ), směrnice o ochraně přírodních stanovišť ( 40 ) a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí. Tyto plány by měly zahrnovat úsilí o obnovu stanovišť úhoře, zlepšení propojení řek a řešení překážek migrace, přičemž by měly zlepšit přeshraniční spolupráci, –do března 2027 aktualizovaly programy opatření rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí tak, aby zahrnovaly vhodná opatření proti ztrátě a odhazování lovných zařízení a mořského odpadu souvisejícího s rybolovem, a to na základě přístupů stanovených ve společné prováděcí strategii rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, –do roku 2030 na základě práce Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR), komise GFCM a dalších vědeckých institucí, například Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES), předložily a provedly další opatření na zvýšení selektivity, počínaje rybími populacemi s nejvyššími očekávanými biologickými přírůstky. Tato opatření by měla zahrnovat: onové a inovativní techniky lovných zařízení ke snížení úlovků malých ryb, oopatření specifická pro danou lokalitu nebo dobu, pokud existují jasné důkazy o vysoké koncentraci ryb pod minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů, –do roku 2030 vytvořily nové a účinně spravovaly všechny chráněné mořské oblasti a zajistily přísnou ochranu důležitých oblastí, kde dochází k tření a líhnutí. Komise: –v roce 2023 požádá výbor VTHVR, aby v rámci své průběžné práce ( 41 ) poskytl poradenství ohledně: ovyhodnocení optimální velikosti ryb ( 42 ), které se mají lovit pomocí lovných zařízení s cílem dosáhnout co nejvyššího dlouhodobého výnosu, ozlepšování lovných zařízení s ohledem na selektivitu, skladbu cílových druhů a dlouhodobé přínosy i přechodné důsledky v sociální a ekonomické oblasti, –do konce roku 2024 posoudí v rámci zprávy o provádění nařízení o technických opatřeních odlov, uchovávání na palubě, překládku, vykládku a prodej druhů ohrožených vyhynutím nebo druhů, které jsou podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť ve „stavu nepříznivém z hlediska ochrany“, –do konce roku 2024 připraví přijetí prováděcích pravidel podle nařízení o technických opatřeních s cílem: ozlepšit selektivitu lovných zařízení, ovypracovat podrobné specifikace pro zpětné vypouštění náhodně ulovených želv při lovu krevet vlečnými sítěmi ve vodách EU v Indickém oceánu a západním Atlantiku, ostanovit pravidla pro šňůry plašící ptáky a zatížené šňůry ve všech mořských pánvích, –jakmile budou v rámci rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí stanoveny prahové hodnoty, použije nástroje SRP ( 43 ) k navržení omezení pro náhodné úlovky druhů, na které se vztahují prahové hodnoty. |
Snížení dopadu rybolovu na mořské dno
Zdravá stanoviště mořského dna jsou klíčovou součástí zdravých mořských ekosystémů. Jejich bohatá biologická rozmanitost poskytuje místa, kde dochází ke tření a líhnutí, pro řadu druhů a přispívá k udržení struktury a fungování mořských potravních sítí i k regulaci klimatu.
Rybolov pomocí některých mobilních rybolovných zařízení pro lov při dně (mobilní rybolov při dně) ( 44 ), zejména lov při dně pomocí vlečných sítí, patří mezi nejrozšířenější a nejškodlivější činnosti pro mořské dno a s ním spojená stanoviště ( 45 ). V současné době je 79 % pobřežního mořského dna považováno za fyzicky narušené, zejména v důsledku lovu při dně pomocí vlečných sítí, přičemž čtvrtina pobřežní oblasti EU pravděpodobně přišla o svá stanoviště mořského dna ( 46 ). Oblasti s nejintenzívnějším lovem jsou odlovovány pomocí vlečných sítí více než desetkrát ročně ( 47 ).
Naše moře a oceány fungují jako hlavní propad uhlíku, zejména oceánské sedimenty. V boji proti změně klimatu se stále více uznává význam ukládání a udržování modrého uhlíku v mořských stanovištích ( 48 ). Ačkoli jsou zásoby uhlíku v mořích dosud méně pochopeny než zásoby na pevnině, nedávné důkazy ( 49 ) naznačují, že narušení sedimentu mořského dna má přímý dopad na jeho schopnost ukládat uhlík.
Biodiverzita mořského dna se však může obnovit, pokud se sníží zátěž, například omezením mobilního rybolovu při dně ( 50 ). Přinese to velké výhody pro ekosystémy a společnost, včetně rybolovu, a to díky obnově rybích populací a zvýšení biomasy ryb, přičemž to pomůže zabránit zhoršování mořského prostředí.
Právní předpisy EU již vyžadují ochranu a obnovu mořského dna. Právní předpisy v oblasti životního prostředí vyžadují, aby členské státy přijaly opatření na ochranu mořského dna s cílem dosáhnout „dobrého stavu prostředí“ vod EU ( 51 ). Musí také přijmout nezbytná opatření v mořských lokalitách sítě Natura 2000 s cílem přispět k dosažení nebo udržení „příznivého stavu z hlediska ochrany“ určitých stanovišť mořského dna.
Nástroje pro řízení rybolovu zakazují mobilní rybolov při dně ve Středozemním moři v úzkých pobřežních oblastech a hlouběji než 1 000 metrů, přičemž v Atlantiku zakazují lov při dně vlečnými sítěmi v hloubce přesahující 800 metrů, se zákazem rybolovu při dně v oblasti zranitelných mořských ekosystémů o rozloze 16 419 km2 ( 52 ). Rybolov při dně je dále omezen ve zvláště citlivých oblastech prostřednictvím různých opatření a nařízení ( 53 ).
Některé členské státy navíc přijaly opatření za účelem zákazu nebo omezení rybolovu při dně v určitých oblastech prostřednictvím vnitrostátních opatření a předložením společných doporučení v oblasti SRP ( 54 ), která slouží jako základ pro nařízení v přenesené pravomoci. V listopadu 2022 se komise GFCM na základě návrhu EU rozhodla posoudit možný dopad změny hloubkových limitů pro stávající omezení rybolovu v hloubkách mezi 600 a 800 m s cílem případně stanovit omezení i pro mělčí vody.
Celkově je však mobilní rybolov při dně ve vodách EU stále rozšířený. Například v severovýchodním Atlantiku probíhá v 80–90 % rybolovných oblastí ( 55 ), včetně mnoha lokalit sítě Natura 2000 a dalších chráněných mořských oblastí. Ohrožuje to dosažení celosvětových cílů ochrany přírody stanovených Úmluvou o biologické rozmanitosti ( 56 ) a může ohrozit pokrok v oblasti zmírňování změny klimatu.
Dopad mobilního rybolovu při dně na mořské prostředí rovněž ohrožuje udržitelnost rybolovu a dostupnost ryb ve střednědobém a dlouhodobějším horizontu. Nejenže poškozuje ekosystémy, na nichž je tento rybolov závislý, ale je také velmi náročný na pohonné hmoty, což tomuto odvětví způsobuje značné náklady a obzvláště vysokou uhlíkovou stopu ( 57 ). Mobilní rybolov při dně patří ze své podstaty k nejméně selektivním metodám rybolovu a produkuje neúměrné množství nežádoucích úlovků ( 58 ) a výmětů. Obzvláště znepokojivé jsou výměty, zejména v době, kdy se EU snaží omezit plýtvání potravinami ( 59 ), což je velmi důležitá otázka v širší diskusi o celosvětovém potravinovém zabezpečení.
Je třeba podniknout rozhodné kroky k ochraně a obnově mořského dna, včetně odklonu od mobilního rybolovu při dně, a současně zajistit, aby tato technika nebyla nahrazena stejnými nebo horšími alternativami. Je zapotřebí naléhavě chránit a obnovovat stanoviště mořského dna v chráněných mořských oblastech, zejména vzhledem k jejich významu jako míst mořské biologické rozmanitosti EU, jejich potenciálu přispívat ke zvyšování populací ryb a dlouhodobým právním závazkům za účelem jejich účinné správy.
V zájmu dosažení cílů Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti, jimiž je ochrana 30 % moří EU, Komise vyzývá členské státy, aby plně využily dostupné nástroje společné rybářské politiky a nejpozději do roku 2030 postupně ukončily mobilní rybolov při dně ve všech chráněných mořských oblastech. Pro začátek by členské státy měly do konce března 2024 přijmout vnitrostátní opatření nebo případně navrhnout regionálním skupinám společná doporučení, aby zakázaly mobilní rybolov při dně v chráněných mořských oblastech, která jsou součástí sítě Natura 2000 vymezené podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť, jež chrání mořské dno a mořské druhy. V nově zřízených chráněných mořských oblastech by zároveň neměl být povolen mobilní rybolov při dně.
Na základě výsledků závazků předložených členskými státy za účelem splnění strategického cíle v oblasti biologické rozmanitosti, kterým je ochrana alespoň 30 % moří EU, by se členské státy měly řídit vědeckými doporučeními a při rozhodování o řízení rybolovu zohlednit celkový vliv opatření na mořský ekosystém. Zejména se musí vyvarovat vyvolání změn v rybolovných postupech, které by mohly způsobit škody, například zvýšení dopadu jiných typů lovných zařízení na mořské ekosystémy nebo citlivé druhy.
S vývojem inovativnějších nástrojů určených k omezení dopadů těchto typů lovných zařízení je nezbytné pokračovat v diskusích s tímto odvětvím s cílem podnítit další inovace a zavádět do praxe nová řešení. Je to důležité také proto, aby se zajistilo, že přijatá opatření budou i nadále odpovídat svému účelu a technologickému vývoji.
V souladu s cíli rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí a navrhovaného právního rámce pro obnovu přírody je třeba chránit a obnovovat mořské dno i mimo chráněné mořské oblasti. Za tímto účelem by se členské státy měly urychleně dohodnout na prahových hodnotách pro celistvost mořského dna, které jsou v současné době vypracovávány dle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, a začít je uplatňovat.
|
Opatření ke snížení dopadu rybolovu na mořské dno Komise členské státy vyzývá, aby: –do poloviny roku 2023 dokončily přijetí prahových hodnot pro maximální přípustnou rozlohu mořského dna, které může být ztraceno nebo nepříznivě ovlivněno lidskými vlivy, a to jako součást společné prováděcí strategie rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí ( 60 ). Měly by neprodleně přijmout vnitrostátní opatření nebo případně předložit společná doporučení k provádění těchto prahových hodnot, –do konce března 2024 opřijaly vnitrostátní opatření nebo případně navrhly regionálním skupinám společná doporučení, aby zakázaly mobilní rybolov při dně v chráněných mořských oblastech, která jsou součástí sítě Natura 2000 vymezené podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť, jež chrání mořské dno a mořské druhy, oposkytly celkový nástin ( 61 ) toho, jak každá z nich hodlá zajistit, aby byl do roku 2030 ve všech chráněných mořských oblastech postupně ukončen mobilní rybolov při dně. Měly by pro alespoň 20 % mořských vod každého členského státu poskytnout podrobnější plán vnitrostátních opatření a společných doporučení, který má být vypracován, přinejmenším včetně informací za účelem určení oblastí, kde by měl být zakázán mobilní rybolov při dně, a informací o členských státech a loďstvech, kterých se opatření v těchto oblastech týkají, –přijaly vnitrostátní opatření a případně předložily Komisi společná doporučení s cílem zajistit, aby byl do roku 2030 mobilní rybolov při dně ve všech chráněných mořských oblastech postupně ukončen. Komise bude: –monitorovat a sledovat pokrok v oblasti společných doporučení v regionálních skupinách členských států, –podporovat vývoj a zavádění inovativních řešení zaměřených na omezení dopadů rybolovných činností při dně, a to na základě žádosti o poradenství ze strany rady ICES ohledně inovativních lovných zařízení, které se předpokládá do konce roku 2023. |
3.Zajištění spravedlivé transformace pro všechny
Zelená dohoda pro Evropu jako nová evropská strategie hospodářského růstu stanoví opatření k uskutečnění spravedlivé transformace společnosti a hospodářství s cílem dosáhnout modelu skutečně udržitelného rozvoje podporujícího začlenění. Předpokladem úspěšné ekologické transformace je spravedlnost a inkluze.
Lepší zachování a ochrana mořských druhů a stanovišť má jednoznačný přínos pro společnost a hospodářství, zejména pro rybářské a pobřežní komunity, jejichž živobytí přímo závisí na zdravých mořských ekosystémech. Vědci například odhadují, že kdyby bylo chráněno 30 % oceánů, mohl by se roční celosvětový úlovek zvýšit o osm milionů tun, což je asi 10 % současného úlovku ( 62 ).
Ačkoli je tato transformace potřebná a socioekonomicky přínosná a ačkoli současné problémy způsobené onemocněním COVID-19 a válkou, jež ovlivňují odvětví rybolovu, včetně rostoucích cen energie, nesouvisejí s opatřeními podrobně popsanými v tomto akčním plánu, včetně postupného ukončování rybolovu při dně ve všech chráněných mořských oblastech, toto opatření bude mít sociální a ekonomické dopady zejména na určité hospodářské subjekty a komunity ( 63 ), přičemž je třeba zajistit spravedlivou transformaci. Dopady se mohou pohybovat od malých změn v rybolovných operacích, které lze snadno přijmout, až po větší změny v činnostech, pro které by byla nutná zmírňující opatření, jež by pomohla rybářům, jejich komunitám a subjektům v celém dodavatelském řetězci přizpůsobit se širším strukturálním změnám. Dopady by mohly být částečně kompenzovány přesunem rybolovné činnosti do jiných rybolovných oblastí v případech, kdy je to možné.
Současně se očekává, že dopady budou významnější v komunitách závislých na rybolovu, kde je v současné době ekonomická diverzifikace omezená. Proto je důležité zajistit, aby byla transformace postupná a aby členské státy zohlednily specifické potřeby místních komunit a v této transformaci je podpořily, a to i prostřednictvím finanční podpory. Je důležité si uvědomit, že podobně jako při zavádění cíle maximálního udržitelného výnosu budou změny v postupech odvětví rybolovu kompenzovány ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, kdy se rybí populace obnoví a komerčně lovené druhy se v důsledku rozšíření do dalších oblastí přesunou z chráněných mořských oblastí do jiných rybolovných oblastí.
V krátkodobém horizontu rovněž existují ekonomické dopady na toto odvětví v důsledku zvýšených cen energií. Významné úspory může také přinést postupný přechod od lovu při dně pomocí vlečných sítí, který je náročný na palivo, k méně energeticky náročným způsobům rybolovu. Je to plně v souladu s cílem Komise co nejdříve opustit fosilní paliva a s její ambicí podpořit rybářské loďstvo EU a odvětví akvakultury při jejich strukturální energetické transformaci. V souvislosti s touto transformací Komise rovněž navrhla zavedení daně z pohonných hmot v rámci revize směrnice EU o zdanění energie ( 64 ) a současně s tímto akčním plánem předkládá iniciativu pro energetickou transformaci.
Komise vyzývá členské státy, aby povzbuzovaly a podporovaly rybářské komunity při transformaci stanovené v tomto akčním plánu a pomáhaly jim posilovat jejich odolnost, inovovat a přizpůsobovat se. Zahrnuje to lepší využívání podpory dostupné prostřednictvím nástrojů financování EU, zejména podpory inovací a diverzifikace hospodářských činností, podpory transformace energetiky a zvýšení selektivity zařízení. Četné příklady ukazují, že efektivní využívání finančních prostředků EU může mít význam, avšak v minulosti byl podíl finančních prostředků EU vynaložených na podporu ochrany moří příliš malý ( 65 ). Jak potvrdil Účetní dvůr, je zřejmé, že existuje prostor pro lepší využití dostupného rozpočtu EU.
K tomuto účelu budou využity především prostředky Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) ( 66 ) a programu LIFE ( 67 ). Mají ústřední úlohu při podpoře politických cílů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti. Komise navíc úzce spolupracuje s členskými státy s cílem zajistit, že každý program přispěje k dosažení horizontálních cílů stanovených ve víceletém finančním rámci pro tyto cíle ( 68 ).
Mezi další zdroje financování, na které upozorňuje dokument Komise „Najděte si program financování EU pro životní prostředí“ ( 69 ), patří program Horizont Evropa ( 70 ), Evropský fond pro regionální rozvoj (včetně iniciativy Interreg) ( 71 ), Evropský sociální fond+ ( 72 ), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova ( 73 ), Nástroj pro propojení Evropy a Nástroj pro oživení a odolnost ( 74 ). Členské státy by měly tyto zdroje strategicky využívat, zvýšit vnitrostátní financování a podnítit investice ze soukromého sektoru s cílem zaměřit se na podporu této transformace, například na strategie inteligentní specializace pro udržitelnou modrou ekonomiku. Komise bude členské státy v tomto ohledu i nadále plně podporovat.
Je důležité plně využít příležitostí k diverzifikaci a inovacím, počínaje těmi, které jsou uvedeny v nové strategii pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU ( 75 ). Tato strategie se zabývá vývojem nových obchodních modelů s cílem snížit environmentální stopu odvětví prostřednictvím digitalizace a používání inovativních zařízení a technik. Aby se zajistilo, že rybářské komunity budou mít v přechodném období plný přístup k řadě příležitostí pro hospodářskou diverzifikaci vznikajících v jiných odvětvích modré ekonomiky, zahájí Komise na nadcházejícím Modrém fóru v květnu 2023 diskusi, do níž se zapojí různé zúčastněné strany a skupiny působící na moři a v našich oceánech.
Cílená odborná příprava a programy zvyšování kvalifikace realizované s podporou EU v rámci fondů Erasmus+, ENRAF nebo ESF+ by rovněž mohly pomoci navázat spojení s dalšími odvětvími modré ekonomiky, jako je produkce řas a regenerativní mořské zemědělství ( 76 ), obnovitelná energie a udržitelná akvakultura. Zlepšená environmentální udržitelnost, například díky účinně řízeným chráněným mořským oblastem, může místním rybářským komunitám poskytnout dodatečné nebo alternativní zdroje obživy, například přírodní turistiku a dobře řízený rekreační rybolov. Rybáři mohou také získat podporu EU, která jim pomůže v jejich roli správců moře. Několik pozitivních příkladů ( 77 ) již ukazuje, jak toto partnerství může pomoci rybářům, kteří vyhledávají a sbírají odpadky a ztracená lovná zařízení.
|
Opatření k dosažení spravedlivé transformace a maximálního využití dostupných finančních prostředků Komise členské státy vyzývá, aby: –přijaly opatření k získání dostatečných finančních prostředků tím, že strategicky mobilizují dostupné zdroje z EU, vnitrostátní zdroje nebo soukromé zdroje financování, zejména na podporu projektů za účelem: opodpory používání méně škodlivých rybolovných technik a projektů, které provádí celoevropskou síť Natura 2000, aby byly naplněny cíle akčního plánu a potřeby stanovené v prioritních akčních programech členských států ( 78 ), opomoci rybářským komunitám při přechodu na rybolovné postupy, které jsou selektivnější, méně škodlivé a vyžadují menší spotřebu paliva. Komise: –usnadní přístup k možnostem financování tím, že: ov průběhu roku 2023 zorganizuje a uspořádá semináře pro členské státy jako vodítko a podporu pro využívání finančních prostředků na provádění tohoto akčního plánu, obude úzce spolupracovat s členskými státy při monitorování využívání prostředků z fondu ENRAF, vybízet k realizaci konkrétních akcí podporujících cíle tohoto akčního plánu a využívat doplňkové možnosti financování z jiných programů, včetně programu LIFE, obude provádět strategie inteligentní specializace s cílem upřednostnit regionální výzkum a investice do inovací v odvětvích modré ekonomiky, včetně rybolovu, – do konce roku 2023 zřídí granty pod přímým řízením fondu ENRAF v hodnotě více než 7 milionů EUR na podporu projektů, které přispívají k rozvoji dovedností nové generace v oblasti modré ekonomiky a poskytují příležitosti pro atraktivní a udržitelné námořní profese. |
4.Posílení znalostní základny, výzkumu a inovací
Navrhování a rozvoj iniciativ pro řízení rybolovu a ochranu mořského prostředí vyžaduje solidní znalostní základnu. Ta zase vyžaduje systematické shromažďování údajů a vědecké monitorování založené na spolehlivých metodikách. Přestože nedostatek úplných vědeckých informací nemůže ospravedlnit odložení nebo nepřijetí nezbytných opatření, upozorňuje na potřebu větších investic do zjišťování a odstraňování mezer ve znalostech.
Členské státy používají k monitorování mořských ekosystémů a environmentálních zátěží řadu přístupů a kombinaci nástrojů, zejména prostřednictvím rámce pro shromažďování údajů ( 79 ) a monitorovacích programů podle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, směrnice o ochraně ptáků ( 80 ) a směrnice o ochraně přírodních stanovišť. Je však třeba vyvinout větší úsilí s cílem zajistit, že monitorování a shromažďování údajů bude dostatečné pro posouzení dopadů rybolovu na mořská stanoviště a druhy.
Tato práce by měla zahrnovat návrh cílených monitorovacích programů za účelem zlepšení pozorování a hlášení náhodně ulovených druhů. Programy by se měly týkat vysoce rizikového rybolovu a možných dopadů všech příslušných segmentů loďstva, včetně menších plavidel. Měly by se také zabývat údaji o rekreačním rybolovu, včetně rekreačních rybářských lodí, a o jeho dopadu na populace a mořské prostředí. Důležitou roli při těchto zlepšeních bude hrát aktualizované a modernizované nařízení o kontrolním režimu ( 81 ), jakmile jej spolunormotvůrci přijmou.
Je také zapotřebí dalšího výzkumu a shromažďování údajů, aby bylo možné získat znalosti o stavu mořského dna a dopadech rybolovu na stanoviště mořského dna, včetně rozšíření a četnosti rybolovných činností při dně ( 82 ) a jejich dopadu na ukládání uhlíku. Komise zahájí studii, jejímž cílem bude vyčíslit kapacitu různých typů stanovišť mořského dna ve vodách EU pro ukládání uhlíku a možné dopady rybolovu při dně na tuto kapacitu.
Přechod na selektivnější a environmentálně méně škodlivé rybolovné postupy vyžaduje systematické posouzení nákladů a přínosů, které pomůže rybářům, ostatním podnikům v odvětví i společnosti jako celku. Nezbytné jsou lepší metody modelování za účelem předvídání a hodnocení sociálních, ekonomických a environmentálních dopadů současných a budoucích ochranných opatření. Do konce roku 2023 začne Komise vyvíjet nástroj modelování, který do ekonomických rozhodnutí zahrne koncepci „přírodního kapitálu“. To bude zahrnovat posouzení a vyčíslení jak ekonomické hodnoty mořských ekonomických služeb, tak socioekonomických nákladů a přínosů vyplývajících z udržování zdravého mořského prostředí.
Je nezbytné zasílat žádosti o vědecké poradenství orgánům, například ICES a VTHVR, aby se zajistilo, že se politika bude řídit nejlepšími dostupnými vědeckými doporučeními. Z tohoto důvodu a vzhledem k právnímu požadavku SRP, aby se sekundární právní předpisy konzultovaly s výborem VTHVR, poskytuje složení nového výboru VTHVR (na období 2022–2025) odborné znalosti v oblastech, které jsou pro provádění a podporu tohoto akčního plánu obzvláště důležité.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) rovněž poskytuje Komisi zásadní podporu při mapování a posuzování soudržnosti sítě chráněných mořských oblastí ve vodách EU a při hodnocení stavu mořských druhů, stanovišť a ekosystémů a tlaků na ně. Podpora agentury EEA při provádění Strategie v oblasti biologické rozmanitosti se zaměřuje na chráněné oblasti, včetně sledování opatření pro řízení rybolovu v chráněných mořských oblastech, přičemž bude mít zvláštní význam pro práci nastíněnou v tomto akčním plánu. Komise má v úmyslu posílit spolupráci s agenturou EEA s cílem pomoci tento akční plán provést, a to i úpravou stávajících systémů podávání zpráv o životním prostředí.
Účinné provedení tohoto akčního plánu podpoří také Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat (EMODnet), která je dalším nezbytným nástrojem pro budování znalostní základny pro evropská moře. Poskytuje volný a neomezený přístup k údajům o moři shromážděným v terénu, které se týkají sedmi tematických oborů ( 83 ). Sítě EMODnet a Copernicus Marine poskytnou údaje, které budou základem Evropského digitálního dvojčete oceánu, což je platforma pro digitální modelování, která zvýší naši schopnost posuzovat a hodnotit alternativy politik pro mořské prostředí testováním různých scénářů řízení. Za tímto účelem bude platforma obsahovat environmentální, sociální a finanční informace.
Výzkumný a inovační program EU podporuje udržitelnost rybolovu, zachování a obnovu mořské biologické rozmanitosti. Podpora je k dispozici zejména prostřednictvím programu Horizont Evropa, a to jak v rámci jeho obecného pracovního programu ( 84 ), tak prostřednictvím mise „Obnova našich oceánů a vod do roku 2030“ (mise Oceány a vody) a jejích regionálních majáků povodí ( 85 ). Může podporovat výzkum a inovace v oblasti udržitelnosti rybolovu a zachování a obnovy mořské biologické rozmanitosti.
Mise Oceány a vody si klade ambiciózní cíle v oblasti ochrany a obnovy mořských a sladkovodních ekosystémů a biologické rozmanitosti. Mezi priority patří inteligentní a ekologická lovná zařízení, víceúčelové využití mořského prostoru, ekologická a energeticky účinná malá rybářská plavidla, která jsou ve stále větší míře poháněna obnovitelnými a nízkouhlíkovými palivy, a související činnosti. V kombinaci s tím se budou prohlubovat znalosti o různých složkách ekosystému, vyvíjet průlomová řešení na ochranu mořských zdrojů a stanovišť a zdokonalovat způsoby monitorování, včetně využití umělé inteligence.
Další podpora pro shromažďování údajů, výzkum a inovace je k dispozici prostřednictvím programů ENRAF a LIFE.
|
Opatření k posílení znalostní základny, výzkumu a inovací Komise členské státy vyzývá, aby: –identifikovaly a rozvíjely řešení a pobídky ke snížení dopadů rybolovu na životní prostředí, jako jsou inovativní lovná zařízení, nové způsoby rybolovu a zdokonalené rybolovné postupy. Za tímto účelem mohou členské státy čerpat účelové vnitrostátní a unijní finanční prostředky na výzkum a zapojení zúčastněných stran, zejména na financování osvětové činnosti a specializované (i regionální) odborné přípravy, například v oblasti osvědčených postupů při správě moří, –do konce roku 2023 v rámci právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a rybolovu definovaly cíle a konkrétní potřeby týkající se údajů pro každou mořskou pánev, aby bylo možné sledovat dopad rybolovu na ekosystémy a ukládání uhlíku, podle potřeby zapojily orgány na regionální úrovni a následně na tyto činnosti vyčlenily dostatečné finanční prostředky, –do konce roku 2024 ( 86 ) předložily aktualizované národní pracovní plány týkající se rámce pro shromažďování údajů ( 87 ) s cílem zlepšit plánování a úsilí v oblasti sběru údajů, mimo jiné v souvislosti s vedlejšími úlovky citlivých druhů a dopadem rybolovu na mořské dno. Komise: –bude v celém rozpočtovém období 2021–2027 (a v dalších pracovních programech Horizontu Evropa, včetně mise Oceán a vody, ENRAF a LIFE) podporovat využívání finančních prostředků na poradenství, výzkum a inovace. Financování by mělo být konkrétně zaměřeno na navrhování a testování inovativních zařízení a technik, které řeší náhodné vedlejší úlovky, a na vyčíslení kapacity mořského dna EU pro ukládání uhlíku a možných dopadů rybolovu při dně, –do konce roku 2023 zahájí vývoj nástroje modelování za účelem začlenění koncepce „přírodního kapitálu“ do ekonomických rozhodnutí. To znamená, že je třeba posoudit a vyčíslit jak ekonomickou hodnotu mořských ekosystémových služeb, tak socioekonomické náklady a přínosy plynoucí z udržování zdravého mořského prostředí, –do konce roku 2023 shromáždí sedm tematických oblastí sítě EMODnet, jimiž jsou batymetrie, geologie, stanoviště mořského dna, chemie, biologie, fyzika a lidské činnosti na jednotném kontaktním portálu s cílem zlepšit viditelnost a uživatelskou přívětivost, –v roce 2024 zahájí studii, která vyčíslí kapacitu mořského dna EU pro ukládání uhlíku a možné dopady rybolovu při dně na tuto kapacitu, –v roce 2024 zahájí přípravné práce na vytvoření interaktivní platformy pro selektivní a inovativní lovná zařízení, sdílení znalostí a osvědčených postupů, –do konce roku 2025 prostřednictvím dalších pracovních programů Horizontu Evropa 2025–2027, včetně pracovního plánu mise Oceán a vody, vyvine přizpůsobitelná řešení určená k zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů vytvořením chráněných mořských oblastí, omezením a zastavením znečištění moří a snížením dopadu rybolovu na životní prostředí. |
5.Monitorování a prosazování
Právní předpisy EU v oblasti rybolovu a životního prostředí jsou tak dobré, jak dobré je jejich provádění. Členské státy musí přijmout opatření k provádění, monitorování a prosazování pravidel a Komise musí sledovat, jak je členské státy dodržují.
Monitorování a prosazování pravidel SRP ze strany členských států ( 88 ) je upraveno především nařízením o kontrole rybolovu, které v roce 2018 Komise navrhla posílit ( 89 ). Po téměř pěti letech interinstitucionálních diskusí a jednání je naléhavě nutné dokončit revizi a zavést aktualizovaný, modernější a účinnější monitorovací systém na podporu přechodu k udržitelnějšímu rybolovu.
Kromě provádění směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí ( 90 ) měla opatření Komise v oblasti prosazování práva v posledních dvou desetiletích zásadní význam pro pokrok při správném provádění právních předpisů EU v oblasti biologické rozmanitosti a pravidel SRP ( 91 ). Strategie v oblasti biologické rozmanitosti posílila závazek Komise prosazovat tyto právní předpisy, například pokud jde o dokončení a účinné řízení lokalit Natura 2000 a vedlejší úlovky chráněných druhů.
Komise zintenzivní prosazování rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, které se dosud zaměřovalo pouze na požadavky na podávání zpráv, a bude se zabývat závažnějšími případy nesprávného provádění směrnice. V souvislosti s probíhajícím přezkumem směrnice Komise rovněž posoudí, zda je třeba vyjasnit některé zákonné povinnosti.
Členské státy dosud nedostatečně využívaly ustanovení, podle něhož mohou požádat orgány EU o přijetí opatření vždy, když zjistí problém, který má dopad na stav prostředí jejich mořských vod a který nemohou řešit vnitrostátními opatřeními, nebo který souvisí s jinou politikou, např. politikou rybolovu ( 92 ). Evropský účetní dvůr dospěl k závěru, že tato skutečnost oslabuje koordinaci mezi oblastmi politik ( 93 ). Komise výše uvedené ustanovení posuzuje v rámci revize rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí a na základě svých zjištění může navrhnout revizi s cílem zlepšit její účinnost.
Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA) ( 94 ), kterou v některých oblastech podporuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (FRONTEX), rovněž pomáhá členským státům a Komisi při plnění jejich úkolů a povinností stanovených SRP. V budoucnu by měl pracovní program agentury EFCA obsahovat opatření v oblasti monitorování rybolovu, která konkrétně přispívají k dosažení cílů tohoto akčního plánu. Měla by sem patřit konkrétní opatření v plánech společného nasazení agentury EFCA v souladu s prováděcím rozhodnutím Komise ( 95 ) o zřízení stanovených kontrolních a inspekčních programů.
|
Opatření ke zlepšení provádění, monitorování a prosazování Komise členské státy vyzývá, aby: –s ohledem na jednání o novém nařízení o kontrole rybolovu zlepšily monitorování rybolovu, například pomocí inovativních nástrojů, jako je dálkové elektronické monitorování, prostřednictvím lepšího evidování a hlášení úlovků citlivých druhů a rozložení intenzity rybolovu. Měly by také zajistit, aby prostředky z fondu ENRAF byly použity na účinná a důrazná opatření v oblasti monitorování, inspekce a prosazování, –vyčlenily dostatečné zdroje na posouzení souladu s pravidly v oblasti životního prostředí a rybolovu a přezkoumaly nebo upravily opatření potřebná k provádění tohoto akčního plánu. Komise: –zintenzivní provádění a prosazování pravidel v oblasti životního prostředí a rybolovu tím, že: obude pokračovat v řízení o nesplnění povinnosti nebo jej zahájí, obude využívat nástroje, které jsou k dispozici v rámci SRP, například audity, a monitorování akčních plánů spolu s členskými státy, –bude pokračovat ve spolupráci se spolunormotvůrci s cílem dosáhnout rychlého přijetí ambiciózního a revidovaného nařízení o kontrolním režimu, –v roce 2023 zahájí revizi prováděcího rozhodnutí Komise o zřízení stanovených kontrolních a inspekčních programů pro rybolov určitých druhů ( 96 ) s cílem sladit je do roku 2024 s tímto akčním plánem, –bude spolupracovat s agenturou EFCA na sladění plánů společného nasazení s revidovanými stanovenými kontrolními a inspekčními programy a sladí budoucí pracovní program s cíli tohoto akčního plánu. |
6.Správa, zapojení zúčastněných stran a osvěta
Úspěšné provádění opatření v oblasti environmentálního řízení a řízení rybolovu vyžaduje podporu všech zúčastněných stran, zejména rybářů. Proto je při přípravě a provádění opatření nezbytné pracovat v duchu transparentnosti, spolupráce, osvěty, informovanosti a inkluzivnosti.
Členské státy mají v oblasti ochrany mořského prostředí jasnou odpovědnost a povinnosti. SRP poskytuje nástroje k provádění opatření v oblasti rybolovu, která jsou ke splnění těchto povinností potřebná. SRP zejména poskytuje základ pro spolupráci všech zúčastněných stran prostřednictvím regionálních skupin a poradních sborů s cílem vymezit a dohodnout nejvhodnější opatření v oblasti rybolovu pro každý místní nebo regionální faktor. Tento přístup má potenciál dosáhnout přechodu a převést jej z politické ambice do reálné akce v terénu.
Ačkoli se členské státy při uplatňování regionálního přístupu zpočátku zaměřovaly především na povinnost vykládky, v posledních letech přinesl širší úspěchy, a to zejména po přijetí nařízení o technických opatřeních v roce 2019. Práce na nezbytných opatřeních pro řízení rybolovu v mořských lokalitách sítě Natura 2000 podle článku 11 SRP ( 97 ) však v jednotlivých mořských pánvích postupují velmi nerovnoměrně.
Společná doporučení týkající se opatření v oblasti rybolovu v rámci chráněných mořských oblastí se začala rychleji provádět až od roku 2021, ale jejich celkový počet je stále velmi nízký a jejich rozsah ochrany omezený. Vzhledem k významu těchto opatření pro řízení rybolovu, jejichž cílem je účinně provádět a dodržovat právní předpisy EU o ochraně a obnově mořského prostředí, je uplatňování těchto doporučení nedostatečné.
Je zřejmé, že pro řešení celosvětových krizí a zrychlujícího se úbytku mořské biologické rozmanitosti a integrity ekosystémů, který má škodlivé socioekonomické důsledky kvůli klesajícím populacím ryb a ohrožení potravinového zabezpečení, musí členské státy urychlit a zvýšit ambice v oblasti regionálního přístupu. Je třeba obnovit kolektivní závazek EU k ochraně moří a zajistit jasný politický závazek všech zúčastněných stran a institucí s cílem účinně provádět právní předpisy v oblasti životního prostředí, využívat současné politické nástroje SRP a zajistit jejich fungování.
Je nezbytné, aby tento proces byl transparentní a aby se na něm podílely všechny zúčastněné strany a orgány. Podle smluv EU je zachování biologických mořských zdrojů ve výlučné pravomoci EU, avšak environmentální politika je ve sdílené pravomoci členských států. V důsledku toho se na všech úrovních vyvinuly oddělené a nekoordinované rozhodovací procesy, které brání přijetí a provádění soudržných opatření v oblasti řízení. Je nezbytné zlepšit vazby mezi oběma oblastmi politiky a výrazně posílit transparentnost a koordinaci mezi různými orgány a zúčastněnými stranami. EU by to umožnilo navrhnout a vyvinout řešení výhodná pro všechny, která by byla prospěšná jak pro rybáře, tak pro životní prostředí.
Aby se zohlednil závazek urychlit opatření a zlepšit transparentnost, měly by členské státy připravit a zveřejnit plány s časovým harmonogramem, v nichž uvedou vnitrostátní opatření a další opatření, která plánují předložit prostřednictvím společných doporučení a která jsou nezbytná pro splnění cílů tohoto akčního plánu. Měla by sem patřit příslušná opatření vymezená v kapitolách 2, 3 a 6 tohoto sdělení. Plány by měly vycházet ze závazků členských států k plnění cílů Strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Pro usnadnění tohoto procesu poskytne Komise pro tyto plány vzor.
S cílem podpořit členské státy při provádění akčního plánu a zajistit soudržnost a účinnost, Komise vytvoří novou společnou zvláštní skupinu pro členské státy, v níž budou zúčastněné strany působit jako pozorovatelé. Cílem bude usnadnit sdílení znalostí a diskuse mezi rybářskými a environmentálními komunitami a poskytnout členským státům platformu pro transparentnost a dialog týkající se provádění jejich plánů. Komise bude rovněž nadále podporovat ostatní orgány EU a vnitrostátní orgány, aby zvyšovaly transparentnost a spolupráci mezi stranami a odborníky v oblasti rybolovu a životního prostředí.
V zájmu větší srozumitelnosti a usnadnění provádění stávajícího právního rámce poskytla Komise pokyny týkající se úloh a povinností všech aktérů při postupech stanovených v článku 11 SRP ( 98 ). Komise rovněž poskytne další pokyny týkající se článku 6 směrnice o ochraně přírodních stanovišť a právních předpisů v oblasti rybolovu.
Aby se snížil dopad rybolovu na mořské prostředí, musí se aktivně zapojit i spotřebitelé a trhy. Toto zapojení má zásadní význam pro stimulaci poptávky po rybách pocházejících z prostředí s minimálními dopady na životní prostředí a klima. Iniciativy soukromého sektoru v oblasti používání ekoznaček jsou populární a ukazují, že spotřebitelé chtějí nakupovat produkty, u nichž existuje udržitelnější přístup k řízení rybích populací. Je důležité, aby tyto iniciativy byly metodicky správné, aby nedocházelo ke klamání spotřebitelů. Bude to navíc zajištěno prostřednictvím přijatého návrhu o posílení postavení spotřebitelů při ekologické transformaci a připravovaného návrhu na řešení klamavých environmentálních tvrzení.
Jak bylo oznámeno ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“, je důležité pokračovat v práci na iniciativě udržitelného potravinového systému, kterou Komise plánuje navrhnout v roce 2023, jejíž cílem je, aby EU zaujala k udržitelné produkci potravin harmonizovaný přístup.
EU by měla zvýšit standardy pro zachování biologických mořských zdrojů a ochranu mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů, jak je popsáno výše, a zároveň by měla na svá plavidla pro rybolov na volném moři nebo ve výlučné ekonomické zóně zemí mimo EU uplatňovat přinejmenším stejné standardy jako při rybolovu ve vodách EU. Kromě práce v regionálních organizacích pro řízení rybolovu přispívají k podpoře mezinárodní správy rybolovu také dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu, které podporují udržitelný rybolov v partnerských zemích. Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí rovněž vyžaduje regionalizované rozhodování, mimo jiné prostřednictvím spolupráce se zeměmi mimo EU na dvoustranné úrovni a/nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních nástrojů, například regionálních úmluv pro mořské prostředí ( 99 ).
|
Zlepšení správy, zapojení zúčastněných stran a osvěta Komise členské státy vyzývá, aby: –do konce března 2024 připravily a zveřejnily plány ( 100 ), v nichž budou uvedena všechna opatření potřebná k provedení tohoto akčního plánu, včetně harmonogramů jejich přijetí/předložení, a návrhy na zlepšení koordinace mezi vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami. Komise: –v roce 2023 zřídí společnou zvláštní skupinu pro členské státy, se zúčastněnými stranami jako pozorovateli, jejímž konkrétním úkolem bude poskytovat podporu Komisi při provádění akčního plánu a sledování jeho pokroku, –do konce roku 2024 přijme metodický dokument o síti Natura 2000 a rybolovu, –bude pravidelně informovat Evropský parlament, Radu, Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů o provádění tohoto akčního plánu. |
7.Rámec pro provádění tohoto akčního plánu
Tento akční plán stanoví řadu akcí a podpůrných opatření za účelem lepší ochrany rybolovných zdrojů a mořských ekosystémů a zlepšení soudržnosti a koordinace mezi politikami v oblasti životního prostředí a rybolovu, a to na všech úrovních. Jeho cílem je usnadnit přechod odvětví rybolovu na udržitelnější rybolovné postupy a pomoci mu dosáhnout větší odolnosti. Jedná se o vodítko pro členské státy, které jim pomůže stanovit priority pro opatření se zaměřením na ochranu citlivých druhů, mořského dna a zlepšení selektivity rybolovu.
Aby tato opatření mohla být účinně prováděna, musí orgány v oblasti rybolovu, orgány pro životní prostředí, Komise, Evropský parlament, Rada a členské státy úzce spolupracovat. I když je nutné obnovit politický závazek a motivaci, regionální přístup SRP je i nadále tím správným rámcem pro provádění tohoto akčního plánu, neboť plně zohledňuje regionální rozdíly a okolnosti. V tomto procesu je třeba věnovat zvláštní pozornost práci probíhající v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu, a to vzhledem ke stavu sdílených a tažných populací a potřebě spolupracovat se zeměmi mimo EU, které působí ve vodách EU.
Komise navrhuje pro provádění tohoto akčního plánu následující rámec:
–na jaře 2023 poskytne Komise členským státům vzor a pokyny pro usnadnění přípravy plánů,
–na podzim roku 2023 svolá Komise první zasedání nové společné zvláštní skupiny, která podpoří členské státy při přípravě jejich vnitrostátních plánů a zahájí proces sledování,
–do konce března 2024 předloží členské státy Komisi své plány a zveřejní je. V těchto plánech by měla být uvedena vnitrostátní opatření a další opatření, která hodlají navrhnout prostřednictvím společných doporučení za účelem dosažení cílů akčního plánu, včetně časového harmonogramu do roku 2030,
–v první polovině roku 2024 přijme Komise svou druhou zprávu o nařízení o technických opatřeních. To se promítne do přezkumu Strategie v oblasti biologické rozmanitosti v polovině období, který má být rovněž proveden v první polovině roku 2024 a v jehož rámci bude posouzen pokrok dosažený při provádění tohoto akčního plánu. Pokrok při provádění tohoto akčního plánu bude posuzován na základě 1) opatření oznámených a uvedených v plánech pro rok 2030 a 2) vnitrostátních opatření nebo společných doporučení, která byla přijata nebo předložena do března 2024,
–v závislosti na posouzení dosaženého pokroku a v souladu se svým právem podávat návrhy Komise zváží, zda je třeba přijmout další opatření za účelem zlepšení provádění některého z opatření, která jsou uvedena v tomto akčním plánu, včetně vydání legislativního návrhu založeného na důkladném posouzení dopadů.
8.Závěr
EU byla hnací silou v úsilí o dosažení dohody o ambiciózních cílech pro nový celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost a nyní je třeba, aby toto úsilí přineslo výsledky.
Boj proti trojí krizi, které naše planeta čelí v podobě změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a znečištění, se stal naléhavější než kdy jindy, aby bylo možné chránit a obnovit evropská moře a oceány a zajistit potravinové zabezpečení Evropy a socioekonomický blahobyt rybářů, pobřežních komunit a společnosti obecně. Je naléhavě nutné podpořit rybolov EU a pomoci zvýšit jeho odolnost a přispět k ochraně a obnově mořských ekosystémů, na nichž je závislý.
Jako součást Paktu pro rybolov a oceány v rámci sdělení o společné rybářské politice ( 101 ) a společně s opatřeními, která vyplývají z iniciativy pro energetickou transformaci, vyzývá Komise všechny zúčastněné strany – členské státy, Evropský parlament a Radu – k ambicióznímu provádění tohoto akčního plánu a k úzké spolupráci se zúčastněnými stranami tak, aby byly politiky EU v oblasti životního prostředí a rybolovu prováděny v plné soudržnosti, s cílem zajistit prosperující udržitelné odvětví rybolovu v součinnosti a synergii se zdravým a biologicky rozmanitým mořským ekosystémem.
() Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (směrnice 2008/56/ES), COM(2020) 259 final.
() EEA, Carbon stocks and sequestration in terrestrial and marine ecosystems: a lever for nature restoration? A quick scan for terrestrial and marine EUNIS habitat type (Zásoby a ukládání uhlíku v suchozemských a mořských ekosystémech: páka pro obnovu přírody? Rychlé vyhledávání suchozemských a mořských typů stanovišť EUNIS), Wageningen, listopad 2020; viz též: Cavan & Hill, 2021 ; Duarte a kol., 2020 ; Luisetti a kol., 2019 ; Pusceddu a kol., 2014 .