EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 21.2.2023

COM(2023) 100 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o energetické transformaci odvětví rybolovu a akvakultury v EU

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o energetické transformaci odvětví rybolovu a akvakultury v EU

1.Úvod

Situaci vysokých cen energií v roce 2022 ještě zhoršila bezdůvodná a nevyprovokovaná invaze Ruska na Ukrajinu. Tyto vysoké ceny postihly občany a podniky v celé Evropské unii, zejména ty, které jsou na energii výrazně závislé. V rámci své reakce přijala EU plán REPowerEU 1 , jehož cílem je: i) snížit závislost EU na fosilních palivech díky úsporám energie; ii) diverzifikovat dodávky a iii) rychle nahradit fosilní paliva obnovitelnými a nízkouhlíkovými alternativami.

Energie je jednou z hlavních nákladových položek v odvětví rybolovu a akvakultury v EU. Zvýšení cen energií vedlo k tomu, že se ceny lodní motorové nafty v roce 2022 ve srovnání s průměrnými cenami v roce 2021 více než zdvojnásobily. To následně vedlo k prudkému nárůstu provozních nákladů rybářského loďstva, přičemž náklady na energie vzrostly z 13 procent příjmů v roce 2020 na odhadovaných 35 procent v roce 2022 2 , čímž se ekonomická životaschopnost loďstva EU a jejích akvakulturních činností dostala pod ohromný tlak. Odhaduje se, že čistý zisk rybářského loďstva EU klesl z +218 milionů EUR v roce 2021 na –430 milionů EUR v roce 2022, což je výrazný pokles v důsledku prudkého růstu cen paliva. V této souvislosti by přibližně 40 procent loďstva provádějícího drobný rybolov, 66 procent loďstva provádějícího průmyslový rybolov a 87 procent loďstva provádějícího rybolov ve vzdálených vodách nebylo s cenami energií na úrovni roku 2022 ziskových. Analýza rovněž ukázala, že zvýšení ceny paliva o 10 eurocentů snižuje roční hrubý zisk celého odvětví rybolovu EU o 185 milionů EUR.

V důsledku této závislosti na palivech nebyla značná část rybářského loďstva EU v roce 2022 schopna pokrýt své provozní náklady 3 , což mělo za následek to, že mnoho plavidel zůstalo v přístavu. Také pro akvakulturu představují zvýšené ceny energií hrozbu pro ziskovost a životaschopnost, a to jak přímo v důsledku zvýšených nákladů na energie, tak nepřímo v důsledku vyšších cen krmiv a dalších vstupních nákladů. V důsledku toho se velká část odvětví rybolovu a akvakultury musela v zájmu pokračování v činnosti spoléhat na finanční podporu poskytovanou členskými státy EU a na finanční nástroje zpřístupněné na úrovni EU 4 .

Tyto výjimečné okolnosti odhalily strukturální zranitelnost z hlediska ekonomické odolnosti a udržitelnosti odvětví rybolovu a akvakultury v EU. Tato zranitelnost je způsobena vysokou energetickou náročností odvětví a jeho závislostí na fosilních palivech. Vzhledem k současné nejisté geopolitické situaci se očekává, že ceny energií zůstanou vysoké a kolísavé. To opět ohrožuje sociální, ekonomickou a environmentální udržitelnost odvětví. Ukazuje to také, že je třeba co nejrychleji snížit závislost na fosilních palivech a přejít na obnovitelné a nízkouhlíkové zdroje energie, což je v souladu s jednou z ambicí Zelené dohody pro Evropu 5 , a to dosáhnout do roku 2050 v EU klimatické neutrality.

Rybáři a provozovatelé akvakultury začali snižovat svou energetickou náročnost v letech 2009–2014, ale pokrok, kterého dosáhli, v posledních letech stagnoval 6 . Proto je třeba urychlit energetickou transformaci pomocí koordinovanějšího přístupu EU, a tím také přispět k širším cílům Zelené dohody pro Evropu a jejích strategií, včetně strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ 7 a sdělení o udržitelné modré ekonomice 8 .

Tato energetická transformace je navíc nedílnou součástí provádění společné rybářské politiky (SRP) 9 a je plně v souladu se strategickými zásadami Komise pro udržitelnější a konkurenceschopnější akvakulturu („zásady pro akvakulturu“) 10 . Sníží také celkový dopad činností v oblasti rybolovu a akvakultury na mořské ekosystémy, znečištění a změnu klimatu tím, že sníží úroveň emisí skleníkových plynů v odvětví rybolovu a akvakultury 11 . Sdělení o fungování SRP 12 , které se zveřejňuje společně s tímto sdělením 13 , totiž poukazuje na to, že dosažení účinnosti zdrojů a energie je jednou z hlavních hnacích sil pro účinné provádění udržitelných a ziskových činností v oblasti rybolovu a akvakultury.

Komise v partnerství se všemi zúčastněnými stranami usiluje o zintenzivnění společného úsilí v oblasti energetické transformace, a to prostřednictvím komplexnějšího a koordinovanějšího přístupu. Tento přístup rovněž naplňuje jeden z návrhů týkajících se změny klimatu a životního prostředí, které předložili evropští občané na Konferenci o budoucnosti Evropy 14 , a zohledňuje také názory shromážděné během výzvy k předložení faktických podkladů 15 .

Toto sdělení proto předkládá ucelený přístup k opatřením, jehož cílem je:

·zvýšit ekonomickou odolnost odvětví rybolovu a akvakultury v EU,

·dosáhnout cílů SRP, které spočívají v zajištění sociální, ekonomické a environmentální udržitelnosti rybolovu v EU,

·dosáhnout udržitelného, klimaticky neutrálního a konkurenceschopného odvětví akvakultury v souladu s cíli vytyčenými ve strategických zásadách přijatých Komisí v květnu 2021 a

·zajistit, aby odvětví přispívalo k naplňování ambicí EU v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti, zdraví a snižování znečištění do roku 2030 a 2050 16 a aby dokázalo využít tržních příležitostí, které z toho plynou.

Dosažení tohoto cíle vyžaduje soudržnou a systémovou strategii EU, která se soustředí kolem partnerství sdružujícího všechny příslušné zúčastněné strany a přizpůsobuje se probíhajícímu vývoji technologií, zdrojů energie a infrastruktury.

Toto sdělení představuje rámec umožňující energetickou transformaci v odvětví rybolovu a akvakultury v EU tím, že identifikuje a řeší překážky a vytváří struktury pro dlouhodobou spolupráci v této oblasti.

2. Energetická závislost v odvětví rybolovu a akvakultury

V současné době je většina rybářských plavidel při své činnosti závislá na lodní motorové naftě, i když menší plavidla mohou používat benzin. Celkově spotřebovalo loďstvo EU v roce 2020 více než 1,9 miliardy litrů lodní nafty, aby ulovilo a vyložilo 4,05 milionu tun ryb v hodnotě 6,3 miliardy EUR při prvním prodeji. Tato spotřeba paliva vedla k přímým emisím přibližně 5,2 milionu tun CO2. Předtím, než ceny paliv dosáhly v prvních devíti měsících roku 2022 rekordních hodnot, představovaly náklady na energie v odvětví rybolovu v EU v průměru přibližně 13 procent příjmů, i když s výraznými rozdíly mezi jednotlivými skupinami loďstva 17 , 18 . V některých skupinách, jako jsou plavidla lovící pomocí vlečných sítí, tvořily v roce 2019 náklady na energie více než čtvrtinu příjmů, což je činí obzvláště zranitelnými vůči růstu cen paliva. Od roku 2009 snížilo rybářské loďstvo EU spotřebu paliva na kilogram vyložených ryb o více než 15 procent, ale v posledních letech tento pokles stagnoval a nyní se pohybuje kolem 0,5 litru paliva na kilogram vykládek 19 .

V závislosti na typu akvakultury je energie potřebná pro celou řadu různých účelů. V mořské akvakultuře může být zapotřebí energie ve formě paliva pro pohon obslužných plavidel. Ve sladkovodní akvakultuře je potřeba energie ve formě elektřiny pro krmné systémy, vodní čerpadla, nástroje pro dálkové ovládání, sledování podmínek chovu a recirkulaci/čištění vody 20 . Podíl nákladů na spotřebu energie se značně liší v závislosti na typu chovaných druhů i na použité technice produkce. Například náklady na energie v akvakultuře mlžů v EU se pohybují od 3 procent celkových nákladů v provozech využívajících haťový způsob chovu mlžů až po 14 procent celkových nákladů v provozech využívajících dlouhé závěsné šňůry na mlže. V akvakultuře pstruha duhového v EU, která představuje více než polovinu sladkovodní produkce EU, se náklady pohybují od téměř zanedbatelného procenta v provozech využívajících klece na pstruhy až po 8 procent celkových nákladů v průtočných chovech a v nádržích na pstruhy 21 . U jednotlivých zařízení může být podíl nákladů na spotřebu energie výrazně vyšší. Poptávka po energii a emise skleníkových plynů však nevznikají pouze přímo ve výrobních zařízeních nebo na obslužných plavidlech, ale vyplývají také nepřímo ze surovin, jako jsou krmiva nebo jiný vstup. Krmná akvakultura je tedy také vystavena nárůstu nákladů na krmení v důsledku zvýšení cen energií.

3.Vize klimaticky neutrálního rybolovu a akvakultury

Jak uvedla předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie v roce 2022 22 , „pokud se [na cestě k energetické transformaci hospodářství EU] chceme rychleji posunout vpřed, nevystačíme si jen se záplatami. Musíme změnit systém“. Nyní nastal čas urychlit transformaci směrem ke klimatické neutralitě v odvětví rybolovu a akvakultury prostřednictvím energetické transformace.

Nejpozději do roku 2050 musí být odvětví rybolovu a akvakultury v EU udržitelné, ekonomicky ziskové a musí být celosvětovým příkladem řádné správy s neutrální stopou CO2. Tímto způsobem může také sehrát klíčovou roli v udržitelném a zdravém evropském potravinovém systému a snížit znečištění a další negativní tlaky na mořské ekosystémy a lidské zdraví.

V souladu se SRP by měly být všechny lovené populace loveny na úrovni maximálního udržitelného výnosu (MSY) 23 . To by mělo pomoci zabránit nadměrnému využívání energie, zlepšit ekonomickou výkonnost odvětví a snížit nepříznivé dopady na mořské ekosystémy. Rybolovné techniky a lovná zařízení se musí stát moderními, energeticky účinnými a selektivními a musí mít nulový – nebo jen zanedbatelný– negativní dopad na zdraví a biologickou rozmanitost širšího ekosystému. K dalšímu zvýšení energetické účinnosti přispějí úpravy konstrukce plavidel, zavedení energeticky účinného palubního vybavení a způsobů rybolovu, které budou podpořeny podpůrnými zdroji energie, jako je větrný nebo solární pohon. Tyto změny budou dále podpořeny novými formami digitalizace, které provozovatelům poskytují informace v reálném čase a pomáhají při rozhodování v rámci strategie rybolovu v oblasti působnosti SRP, jako je optimalizace tras a rychlosti. To povede k výraznému snížení spotřeby energie a optimalizaci nákladů v odvětví, čímž se zvýší jeho udržitelnost a odolnost vůči vnějším šokům.

V závislosti na charakteristikách loďstva budou alternativami pro rybářská plavidla obnovitelná a nízkouhlíková paliva a zdroje energie. Mezi tato paliva a zdroje energie patří elektřina, amoniak, obnovitelný vodík, udržitelný bioplyn, syntetická paliva a udržitelná biopaliva 24 (včetně paliv typu „drop-in“, jako jsou biopaliva z řas) a další inovativní obnovitelné a nízkouhlíkové zdroje energie. Malá rybářská plavidla a obslužná plavidla pro akvakulturu by mohla být elektrifikována a podporována solárními panely nebo jinými obnovitelnými či bezuhlíkovými až nízkouhlíkovými hlavními nebo pomocnými zdroji energie 25 . Tam, kde je to možné, lze stávající motory upravit, zatímco v některých skupinách by řešením mohlo být pořízení nových nízkouhlíkových (hybridních) motorů a plavidel. Odvětví bude těžit z rozsáhlé infrastruktury pro dobíjení a doplňování paliva v přístavech. Na základě komplexního přístupu bude v rámci odvětví rybolovu a akvakultury v EU probíhat úzká spolupráce, aby byly pokud možno využity „cílené synergie“ 26 , zejména pokud jde o zavádění technologií, výrobu energie a její využívání. To vyžaduje silnou předběžnou spolupráci všech zúčastněných stran s cílem zajistit synergie mezi: i) odvětvím rybolovu a akvakultury; ii) staviteli lodí; iii) infrastrukturou v přístavech; iv) vědci; v) systémy a výrobci obnovitelné energie z oceánů; vi) odvětvím vodní dopravy a vii) dalšími alternativními energetickými systémy. Tato spolupráce umožní plně využít potenciál produkce a využívání obnovitelné a nízkouhlíkové energie i zavádění inovativních kompatibilních technologií.

V souladu se zásadami pro akvakulturu dozraje akvakultura v EU v ještě konkurenceschopnější, inovativnější a odolnější odvětví. Bude také hrát zásadní roli při zásobování občanů EU výživnými, udržitelnými a zdravými potravinami. Bude plně využívat obnovitelné a nízkouhlíkové zdroje energie pro napájení svých obslužných plavidel a zařízení a zajistí také využívání udržitelných možností krmení, aby výrazně snížila svou uhlíkovou stopu. Udržitelné alternativy akvakultury a nové postupy (například chov mořských řas, integrovaná multitrofická akvakultura a mořská permakultura) mohou dále snížit spotřebu energie, emise skleníkových plynů a širší dopad na životní prostředí v tomto odvětví. Rozvoj tohoto odvětví podpořený energetickou transformací vytvoří hospodářské příležitosti a pracovní místa, zejména ve venkovských a pobřežních komunitách, a povede k tomu, že se toto odvětví stane celosvětovou referencí udržitelnosti.

Rybolov EU je vybízen k tomu, aby pokračoval v pozitivním trendu snižování palivové náročnosti, který byl pozorován v období 2009–2019, a to snížením spotřeby fosilních paliv na kg vyloženého produktu o dalších nejméně 15 procent v období 2019–2030. Ke snížení spotřeby fosilních paliv a neobnovitelných zdrojů energie je vybízena i akvakultura v EU. Tento cíl bude dále projednáván na základě sledování údajů vyplývajících z výročních ekonomických zpráv VTHVR 27 , z případných nových shromážděných vědeckých poznatků a po konzultaci se zúčastněnými stranami.

4.Inovativní technologie a postupy pro energetickou transformaci

Páteří energetické transformace směřující ke klimatické neutralitě v odvětví rybolovu a akvakultury v EU by měly být změny v rybolovných postupech a zavádění nových inovativních technologií a způsobů provozu. Existují dva hlavní směry změny: 1) zvýšení energetické účinnosti, včetně snížení intenzity spotřeby paliv a celkové spotřeby paliv v odvětví v krátkodobém až střednědobém horizontu a 2) přechod od fosilních paliv k obnovitelným a nízkouhlíkovým zdrojům energie.

4.1 Zvyšování energetické účinnosti

Prvním krokem ke zmírnění energetické závislosti, zejména v krátkodobém až střednědobém horizontu, je zlepšení energetické účinnosti. To by mělo vést k celkově nižší poptávce po energii v tomto odvětví.

Klíčovým cílem SRP je obnova a zachování zdravých rybích populací schopných produkovat MSY. Je také zásadním faktorem při snižování spotřeby energie díky snížení intenzity rybolovu požadované na jednotku úlovku při zdravých úrovních biomasy.

Rybáři mohou dále výrazně zvýšit svou energetickou účinnost úpravami plavidel, lovných zařízení a způsobů rybolovu, včetně: i) přechodu na lovná zařízení s nižší unášivou silou nebo úpravy trupu, například dodatečnou montáží hruškovité přídě; ii) přechodu na energeticky účinnější a environmentálně udržitelnější rybolovné techniky; iii) efektivnějšího výběru lovišť a tras, jakož i snížení rychlosti plavby do lovišť pomocí digitálních nástrojů; a iv) přechodu na energeticky účinnější pohonné systémy (např. montáž úsporných lodních šroubů nebo snížení energetické náročnosti vybavení na palubě).

Podobně mohou zvýšit svou energetickou účinnost úpravami svých obslužných plavidel i zařízení námořní akvakultury. V jiných skupinách mohou provozovatelé přizpůsobit zařízení tím, že přijmou energeticky účinné vybavení (například čerpadla a systémy vytápění/provzdušnění/filtrace) a přejdou na jiné energeticky účinnější techniky nebo způsoby provozu. Zařízení akvakultury mohou přejít na udržitelnější alternativy krmiv, například tím, že omezí používání rybí moučky a oleje z volně žijících populací jako krmiva pro ryby (např. používáním alternativních bílkovinných složek, jako jsou řasy nebo hmyz, nebo vedlejších produktů z jiných odvětví) 28 . Udržitelné alternativy akvakultury a nové postupy, například chov mořských řas a mořská permakultura, mohou dále snížit spotřebu energie, emise uhlíku a dopad na životní prostředí v tomto odvětví 29 .

Některá zařízení pro rybolov a akvakulturu již začala přizpůsobovat svá plavidla, vybavení, lovná zařízení a operace tak, aby zvýšila energetickou účinnost 30 . Díky tomu snížila provozní náklady, energetickou náročnost a závislost na fosilních palivech. Přijetí energeticky účinných technologií nebo rybolovných technik však není vždy dostatečné a v některých případech mohou mít některá energeticky účinná lovná zařízení a techniky nežádoucí účinky na rybí populace nebo mořské ekosystémy. Předcházení těmto negativním vedlejším účinkům vyžaduje komplexní přístup, který je v souladu s širšími cíli SRP a akčním plánem na ochranu a obnovu mořských ekosystémů pro udržitelný a odolný rybolov 31 .

4.2 Přechod na obnovitelné a bezuhlíkové nebo nízkouhlíkové zdroje energie

Dosáhnout konečného cíle, jímž je klimaticky neutrální odvětví rybolovu a akvakultury v EU, neumožní pouhé zvýšení energetické účinnosti. Energetická transformace vyžaduje v konečném důsledku také přechod na obnovitelné a nízkouhlíkové zdroje energie. Proto musí toto odvětví sledovat dvě vzájemně se posilující cesty, a to snižování energetické náročnosti na jedné straně a přechod na obnovitelné a nízkouhlíkové zdroje energie na straně druhé.

Existuje potenciál nahradit nebo modernizovat současné spalovací motory na lodní motorovou naftu v rybářských plavidlech a obslužných plavidlech pro akvakulturu. Tyto motory by mohly být například nahrazeny elektrickými pohonnými technikami a motory na alternativní paliva 32 , jako je obnovitelný vodík, amoniak 33 , metanol nebo jiná udržitelná syntetická paliva a biopaliva 34 , 35 . Některé alternativní zdroje energie a paliva lze po určitých úpravách motoru používat již ve stávajících vznětových motorech 36 .

Přestože bylo dosaženo značného pokroku ve vývoji alternativních paliv a pohonných systémů pro jiné typy námořních plavidel, rybářská plavidla a plavidla akvakultury tyto systémy dosud využívají jen v omezené míře. V oblasti rybolovu se sporadicky zavádějí mimo jiné: rybářská plavidla na vodíkový pohon; hybridní pohonné systémy, které spojují elektrický pohon s efektivními vznětovými motory; a větrný pohon. Úspěšné testování elektrických vlečných člunů a plavidel pro akvakulturu v mořské akvakultuře naznačuje silný potenciál pro širší přijetí na trhu. V souladu se Strategií pro udržitelnou a inteligentní mobilitu 37 musí EU vytvořit správné prostředí pro další rozvoj inovativních technologií, které umožní uvádět na trh bezemisní plavidla. Pro rybolov musí být tato „plavidla budoucnosti“ přizpůsobena tak, aby zajistila dobrou výkonnost i v jiných důležitých oblastech, včetně zvýšení bezpečnosti a pohodlí na palubě a minimalizace dopadů na ekosystémy.

Přizpůsobit se budou muset i přístavy a další pozemní infrastruktura, které jsou klíčovými poskytovateli služeb pro rybolov a mořskou akvakulturu, a budou proto při umožňování energetické transformace v odvětví hrát zásadní úlohu. Dostupnost a využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě posílí balíček EU „Fit for 55“ 38 . Tento balíček obsahuje: i) návrh iniciativy FuelEU Maritime 39 ; ii) návrhy na revizi nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva 40 ; iii) návrh revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie 41 ; iv) návrh revize směrnice o zdanění energie 42 a v) návrh na rozšíření systému obchodování s emisemi na námořní dopravu 43 . Tyto návrhy přispějí společně k vývoji bezemisních technologií, které budou připraveny k uvedení na trh, včetně technologií vhodných nebo použitelných pro rybářská plavidla a plavidla akvakultury. V souladu se strategií EU pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři  44 je rovněž klíčové zajistit synergie mezi energeticky účinným odvětvím rybolovu a akvakultury a systémy obnovitelné energie z oceánů.

Vzhledem k relativně malé velikosti odvětví rybolovu a akvakultury v EU musí být energetická transformace dobře přizpůsobena: i) širším iniciativám, například v oblasti přístavní infrastruktury; a ii) dalšímu rozvoji alternativních obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie, paliv a technologií pro vodní dopravu. Plavidla, která budou v nadcházejících letech projektována a stavěna, by se proto měla snažit nejen využívat stávající energeticky účinné a alternativní pohonné technologie, ale také zajistit, aby je bylo možné v průběhu jejich životnosti modernizovat pomocí budoucích technologií.

5.Regulační rámec EU pro rybolov a akvakulturu a energetická transformace

SRP poskytuje hlavní rámec pro řízení evropského rybolovu, který může podpořit energetickou transformaci. Umožňuje stavět nebo renovovat rybářská plavidla v rámci stropů kapacity a pod podmínkou, že každá nová rybolovná kapacita, která vstoupí do loďstva, bude kompenzována stejným množstvím stažené kapacity 45 . To zajišťuje, že kapacita vnitrostátního loďstva je v rovnováze s dostupnými rybolovnými právy a může přispět k ziskovému a energeticky účinnému provozu loďstva. Tato pravidla týkající se kapacity jsou někdy považována za překážku pro zavádění čistých, obnovitelných nebo nízkouhlíkových zdrojů energie. Je tomu tak proto, že tyto technologie mohou vyžadovat více prostoru a kapacity plavidla než konvenční vznětové motory, jak zdůraznily i některé zúčastněné strany v rámci výzvy k předložení faktických podkladů pro tuto iniciativu 46 . Ve většině členských států je však k dispozici neaktivní rybolovná kapacita 47 . Členské státy by mohly tuto neaktivní kapacitu přidělit rybářským plavidlům, která ji potřebují pro účely energetické transformace. Prostřednictvím efektivního řízení vstupů do loďstva a výstupů z něj mohou členské státy využívat dostupnou kapacitu k investicím do nových technologií a jejich zavádění pro energetickou transformaci těchto plavidel.

Evropský námořní rybářský a akvakulturní fond (ENRAF) 48 lze využít na modernizaci a inovace v odvětví rybolovu a akvakultury. Fond ENRAF může podpořit investice do operací, které mohou pomoci při energetické transformaci, např.: i) zlepšení energetické účinnosti a snížení uhlíkové stopy (např. hydrodynamická optimalizace, účinnost lovných zařízení, alternativní paliva a systémy na můstku pro řízení motoru); ii) výměna/modernizace motorů pro plavidla do 24 metrů za určitých podmínek 49 ; iii) modernizace rybářských plavidel do 24 metrů za účelem následné instalace energeticky účinných motorů, které vyžadují zvýšení hrubé tonáže plavidla 50 , 51 ; a iv) rozvoj dovedností 52 .

Fond ENRAF obsahuje ochranné mechanismy ve formě podmínek způsobilosti pro výše uvedené dotace na loďstvo, aby se zabránilo nadměrné kapacitě, a tím i nadměrnému rybolovu. Tyto ochranné mechanismy zahrnují: i) nezpůsobilost plavidel patřících do skupiny loďstva, pokud rybolovná kapacita skupiny není v rovnováze s rybolovnými právy, která má tato skupina k dispozici; a ii) omezení týkající se zvyšování výkonu motoru plavidla. Fond ENRAF poskytuje cílenou podporu ke zvýšení hrubé tonáže plavidla pro: i) následnou instalaci nebo renovaci motoru či pohonného systému, která zvyšuje energetickou účinnost nebo snižuje emise CO2; a ii) umístění nebo renovace hruškovité přídě, která může zvýšit energetickou účinnost. Ani jedna z těchto možností však nesmí vést ke zvýšení celkové kapacity loďstva nebo k nadměrnému rybolovu.

Některé zúčastněné strany vyzvaly k větší flexibilitě fondu ENRAF, aby bylo možné testovat a vyvíjet inovativní řešení pro využívání obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie. Fond ENRAF však již nyní může podporovat rozvoj nízkouhlíkových a energeticky účinných technologií. Může tak činit například financováním: i) studií proveditelnosti nových technologií; ii) testů a zkoušek nových technologií (např. demonstrační projekty, prototypy); iii) auditů energetické účinnosti a iv) šířením a přenosem technologií a inovací, a to i u plavidel nad 24 metrů. Příležitosti umožňující energetickou transformaci a spolupráci zúčastněných stran na místní úrovni, například při vytváření dovedností a šíření znalostí, poskytuje též financování prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje 53 .

Kromě toho umožňuje rozvoj odvětví státní podpora. Komise dokončuje proces revize rámce státní podpory platného pro odvětví rybolovu a akvakultury 54 , aby zajistila jeho soulad s prioritami a cíli EU, včetně cílů SRP. Například nedávno schválené nové pokyny pro státní podporu umožní zejména podporu za stejných podmínek jako v rámci fondu ENRAF. Nové nařízení o blokových výjimkách v odvětví rybolovu 55 umožní podporu např. pro energetickou účinnost, snižování emisí CO2, zmírňování účinků změny klimatu a přechod na zelenou energii tím, že usnadní postup zavádění opatření pro malé a střední podniky.

V konkrétním případě nejvzdálenějších regionů EU mohou tyto regiony vzhledem ke konkrétním výzvám, jimž čelí z důvodu své odlehlosti, topografie a klimatu, využívat vyšší intenzitu podpory z fondu ENRAF pro mnoho druhů investic do modernizace a inovací, s výjimkou některých dotací na loďstvo 56 . Nedávno schválené nové pokyny pro státní podporu 57 budou navíc i nadále umožňovat státní podporu na obnovu loďstva ve vyvážených skupinách loďstva v nejvzdálenějších regionech, což může v zásadě rovněž pomoci zlepšit energetickou účinnost a urychlit energetickou transformaci v tamním loďstvu.

Cílem Komise je zajistit, aby regulační rámec byl i nadále vhodný pro dosahování cílů SRP a zároveň umožňoval energetickou transformaci. Za tímto účelem bude Komise pravidelně vyhodnocovat možnosti, které poskytuje stávající právní rámec, jak je rovněž navrženo ve sdělení o fungování SRP. Jak bylo oznámeno ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“, je rovněž důležité pokračovat v práci na iniciativě udržitelného potravinového systému, kterou Komise plánuje navrhnout v roce 2023 pro harmonizovaný přístup EU k udržitelné produkci potravin.

Důležitou roli při prosazování postupů šetrnějších k životnímu prostředí hraje také zdanění. Z tohoto důvodu návrh Komise týkající se revize směrnice o zdanění energie 58 : i) lépe slaďuje zdanění energetických produktů s politikou EU v oblasti energetiky a klimatu; ii) podporuje zdroje čisté energie a iii) odstraňuje zastaralá daňová osvobození napříč hospodářskými odvětvími, včetně rybolovu a akvakultury. Tyto návrhy pomohou odvětví rybolovu a akvakultury odklonit se od používání fosilních paliv.

6.Výzvy pro energetickou transformaci

Navzdory existenci technologických a provozních inovací v oblasti energetické účinnosti a potenciálu pro přechod na bezuhlíkové nebo nízkouhlíkové pohonné technologie je v současné době využívání těchto inovací a technologií v odvětví rybolovu a akvakultury v EU omezené. Určení překážek, které brání zúčastněným stranám v těchto krocích, a následné společné řešení těchto překážek je jedním z nejdůležitějších bezprostředních kroků pro další energetickou transformaci v tomto odvětví.

6.1 Technologické překážky

Technologické překážky mohou ztěžovat zavádění nových technologií, zejména vzhledem k tomu, že značná část rybářského loďstva je poměrně stará nebo patří k malému pobřežnímu loďstvu. Tuto obavu vyjádřily i zúčastněné strany ve své zpětné vazbě v rámci výzvy k předložení faktických podkladů. Tyto technologické překážky mohou bránit dovybavení plavidel současnými obnovitelnými a nízkouhlíkovými zdroji energie. Jednou z hlavních příčin těchto překážek je hmotnost nebo velikost zařízení, což může způsobit bezpečnostní problémy, zejména na menších plavidlech. Alternativní pohonné systémy mohou například vyžadovat více místa na palubě, způsobovat problémy se stabilitou plavidla nebo snižovat jeho dojezd, a tím i jeho míru autonomie. Navíc zavedení těchto pohonných technologií v současnosti v mnoha případech znemožňuje nedostatek vhodné servisní infrastruktury jak pro plavidla využívající alternativní paliva (např. amoniak či metanol), tak pro elektrická plavidla využívající dobíjecí infrastrukturu.

Inovace mohou pomoci tyto technologické překážky překonat, ale inovační proces může čelit svým vlastním překážkám, přičemž zúčastněné strany uvádějí: i) nedostatečný přenos znalostí a nedostatečná spolupráce mezi odvětvím a výzkumnými pracovníky; ii) nedostatečné vědecké ověření nových technologií prostřednictvím vědeckého testování a pilotních projektů a iii) nedostatečnou důvěru některých zúčastněných stran v inovace 59 .

6.2 Překážky v oblasti znalostí a dovedností

Překážky v oblasti znalostí mohou bránit v rozhodování, například na straně provozovatelů rybolovu/akvakultury, majitelů plavidel a tvůrců politik. Mezi tyto překážky v oblasti znalostí patří nedostatek údajů nebo technologických znalostí, například o spotřebě paliva, provozu motorů a alternativních technologiích. V odpovědích v rámci výzvy k předložení faktických podkladů zúčastněné strany potvrdily, že jim chybí údaje o energetické účinnosti, například z palubních přístrojů pro sledování paliva, což omezuje možnost měření a sledování emisí. Zúčastněné strany uvedly, že tyto překážky v oblasti znalostí omezují porozumění potenciálu energeticky účinných technologií a mohou bránit v zavádění energeticky účinnějších provozů. Zavádění nových technologií také ohrožují nedostatečné informace a znalosti o slučitelnosti stávajících řešení a lovných zařízení šetrných k životnímu prostředí pro: i) plavidla různých typů, délek a stáří a ii) různé rybolovné techniky. Zúčastněné strany, které odpověděly v rámci výzvy k předložení faktických podkladů, naznačily, že je zapotřebí dalšího výzkumu jak v těchto technických oblastech, tak v oblasti nových obchodních modelů. Zdůraznily také potřebu dalších studií proveditelnosti v této oblasti.

Zlepšené znalosti je třeba využít také k rozvoji praktických dovedností, které usnadní další zavádění inovací a postupů v odvětví rybolovu a akvakultury, například používání různých lovných zařízení, metod rybolovu, technologií a pohonných systémů. Je tudíž nezbytné rozvíjet příslušné dovednosti u široké škály aktérů v odvětví, zejména u těch, kteří pracují na moři, v zařízeních akvakultury, v přístavech a v podpůrných odvětvích. V současné době existuje omezený počet stáží, pozic pro odbornou přípravu na pracovišti a učňovských míst, kde lidé mohou získat potřebné praktické dovednosti pro práci s novými a alternativními pohonnými technologiemi. Další překážkou je stárnutí pracovní síly a problém přilákat do tohoto odvětví nové talenty a mladé lidi. Překážky v získávání dovedností se navíc pravděpodobně objevují v různých fázích hodnotového řetězce. Mezi tyto překážky patří nedostatek vhodných zařízení pro odbornou přípravu a absence programů pro vzdělávání instruktorů pro řadu pracovních míst potřebných k usnadnění energetické transformace v odvětví.

6.3 Finanční překážky

Existují obavy, že poměrně vysoké investiční náklady na zavedení některých energeticky účinných technologií a nízkouhlíkových pohonných technologií v porovnání s příjmy většiny plavidel rybářského loďstva mohou zavádění nových technologií a inovací zpomalit. To následně vedlo k obavám z nedostatku tržních příležitostí pro vývoj energeticky účinných řešení a technologií čistého pohonu, což může brzdit soukromé investice. Vzhledem k tomu, že většinu společností působících v odvětví akvakultury v EU tvoří mikropodniky, platí stejné překážky pro přijímání nákladově efektivních systémů řízení spotřeby energie v zařízeních akvakultury a na obslužných plavidlech pro akvakulturu. Přijímání alternativních pohonných technologií brzdí také omezená dostupnost komerčně využitelných alternativních zdrojů energie a paliv. Další rozvoj investičního prostředí je nezbytný pro přilákání nových soukromých investic do odvětví, což je zase nezbytné pro zavádění technologií pro energetickou transformaci v celém odvětví.

Jak je vysvětleno v kapitole 5, možnosti veřejného financování na podporu zavádění energeticky účinných opatření jsou již k dispozici pro financování transformace v rámci fondu ENRAF. Tato opatření mohou podporovat různé činnosti, včetně vzdělávacích projektů a vývoje, testování, auditů a šíření energeticky účinných technologií. Je však třeba se dále zamyslet nad tím, jak usnadnit dostupnost širší škály možností financování EU v různých fázích výzkumu, inovací, využívání a investic. Zejména je třeba hledat investiční řešení pro transformaci s cílem snížit emise skleníkových plynů i závislost na fosilních palivech u rybářských plavidel nad 24 metrů, která jak se zdá, patří ke skupinám loďstva s největší spotřebou paliva. Kromě fondu ENRAF může již nyní s financováním energetické transformace pomoci několik nástrojů financování EU. Kroky, které musí žadatelé podniknout, aby získali přístup k finančním prostředkům, však mohou v procesu financování představovat značnou překážku. Některé dostupné finanční prostředky navíc nemusí být konkrétně zaměřeny na toto odvětví nebo mohou být spojeny s podmínkami, které brání investicím do energetické transformace v odvětví rybolovu a akvakultury nebo je omezují.

Výzva k předložení faktických podkladů potvrdila, že financování a investice do inovací a výzkumu nových technologií a nových plavidel jsou jedním z hlavních problémů, které zúčastněné strany trápí. Další určení a postupné odstraňování těchto překážek pro energetickou transformaci je prvním základním kamenem pro energetickou transformaci v odvětví rybolovu a akvakultury.

7.Umožnění energetické transformace odvětví rybolovu a akvakultury v EU do roku 2050

Problémy uvedené v kapitole 6 tohoto sdělení brání pokroku při dosahování dvojice cílů, kterými jsou energetická účinnost a využívání obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie v tomto odvětví. Jelikož tyto dva cíle tvoří základ transformace na klimaticky neutrální odvětví rybolovu a akvakultury v EU, je zásadní se jimi zabývat společně s celou řadou zúčastněných stran. K urychlení energetické transformace navrhuje Komise 27 opatření zaměřených na čtyři hlavní oblasti činnosti a mezinárodní kontext. Jedná se o tyto čtyři hlavní oblasti:

a) zlepšení rámce správy a koordinace/spolupráce mezi zúčastněnými stranami;

b) odstranění nedostatků v dostupných technologiích i znalostech prostřednictvím výzkumu a inovací;

c) rozvoj dovedností a pracovní síly, která je připravena na energetickou transformaci; a

d) zlepšení podnikatelského prostředí, včetně možností financování a informovanosti.    

7.1 Zlepšení rámce správy a koordinace/spolupráce mezi zúčastněnými stranami

Práce i diskuse o energetické transformaci v tomto odvětví jsou roztříštěné po různých fórech zúčastněných stran. V důsledku toho energetická transformace v tomto odvětví nenašla v EU centrum pro spolupráci a koordinaci zúčastněných stran. To omezuje možnost: i) co nejlépe využít silné stránky odvětví; ii) vypracovat společnou strategii; iii) vyměňovat si osvědčené postupy a iv) úzce spolupracovat na tomto tématu se širokou škálou zúčastněných stran.

Komise spolupracuje se zúčastněnými stranami, mimo jiné prostřednictvím regionálních skupin, poradních sborů, organizací sociálních partnerů a místních akčních skupin v rámci komunitně vedeného místního rozvoje. Základem procesu transformace je i koordinace s členskými státy, které musí v těchto dialozích převzít aktivní roli. Komise se bude i nadále aktivně podílet na usnadňování dialogu o energetické transformaci, ale vyzývá všechny zúčastněné strany a vnitrostátní orgány, aby se do tohoto procesu aktivně zapojily.

S cílem usnadnit spolupráci a koordinaci mezi zúčastněnými stranami zahájí Komise nové a rozsáhlé partnerství mnoha zúčastněných stran v oblasti energetické transformace v odvětví rybolovu a akvakultury v EU: partnerství pro energetickou transformaci v odvětví rybolovu a akvakultury v EU (zkráceně partnerství pro energetickou transformaci).

Partnerství pro energetickou transformaci bude základem pro spolupráci a koordinaci zúčastněných stran v oblasti energetické transformace v tomto odvětví. Bude sdružovat všechny zúčastněné strany, včetně malých podniků, které by se měly podílet na urychlení transformace. Jde zejména o odvětví rybolovu a akvakultury, odvětví doplňkových činností, zpracovatelské odvětví, orgány rybářských přístavů, stavitele lodí, výrobce lovných zařízení, nevládní organizace, výzkumné organizace, finanční instituce, odvětví energetiky a vnitrostátní a regionální orgány veřejné správy. V návaznosti na návrh Konference o budoucnosti Evropy je klíčovou součástí také široká veřejnost. Partnerství pro energetickou transformaci poskytne občanům příležitost zapojit se a dozvědět se více: i) o úloze rybolovu a akvakultury v potravinových systémech EU a ii) o tom, jak dosáhnout klimaticky neutrální Evropy do roku 2050.

Práce partnerství pro energetickou transformaci se zaměří na další určení překážek energetické transformace a zkoumání společných způsobů jejich řešení. Partnerství pro energetickou transformaci bude usnadňovat diskuse a rozvíjet znalostní základnu sdílením informací a osvědčených postupů v oblastech, jako jsou: i) dostupné nástroje financování transformace; ii) zbývající nedostatky ve znalostech a dovednostech a iii) společné priority v oblasti výzkumu. Toto partnerství pro energetickou transformaci bude rovněž koordinačním centrem pro energetickou transformaci v tomto odvětví, pokud jde o vazby na širší iniciativy EU v oblasti energetické transformace (např. v námořní dopravě a infrastruktuře, jako je Evropské fórum pro udržitelnou lodní dopravu 60 , nebo v oblasti vývoje alternativních paliv a zdrojů energie). Komise vyzve partnerství pro energetickou transformaci a jeho zúčastněné strany, aby předložily konkrétní, praktické a udržitelné návrhy řešení, jak urychlit energetickou transformaci v odvětví rybolovu a akvakultury v EU.

Partnerství pro energetickou transformaci bude zřízeno v roce 2023 a Komise vyzve všechny zúčastněné strany a vnitrostátní orgány, aby vypracovaly a schválily prohlášení, že spojí své síly v oblasti energetické transformace v tomto odvětví. Modré fórum, oznámené ve sdělení o udržitelné modré ekonomice z roku 2021 61 , bude partnerství pro energetickou transformaci poskytovat počáteční technickou podporu a služby sekretariátu. Pomůže koordinovat dialog a spolupráci partnerství pro energetickou transformaci mezi zúčastněnými stranami a různými uživateli moře. To pomůže podpořit úvahy a diskusi o cílených synergiích při energetické transformaci v odvětví.

7.2 Odstranění technologických a znalostních nedostatků prostřednictvím výzkumu a inovací

Je nezbytné rozšířit znalosti a povědomí o existujících technologiích a postupech pro energetickou transformaci (například o těch, které jsou zmíněny v kapitole 4). Je rovněž nezbytné podporovat testování a vědecké ověřování nových a stávajících technologií pro jejich použití v rybolovu a akvakultuře. Tyto činnosti posílí zavádění těchto technologií/postupů a urychlí transformaci.

Některé technologie ještě nejsou připraveny k uvedení na trh, nebo nejsou technicky/ekonomicky životaschopné pro použití v tomto odvětví, a je tudíž nutné je dále vyvíjet. To platí zejména pro technologie potřebné pro širší zavádění obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie. K usnadnění transformace jsou nezbytné inovace v oblasti stavby lodí, návrhů lovných zařízení, metod pohonu, přístavní infrastruktury a čistých/obnovitelných zdrojů energie a paliv. Za tímto účelem by měly být inovace v tomto odvětví lépe propojeny se stávajícími rámci pro výzkum a inovace, například v odvětví námořní dopravy. V této souvislosti již Strategie EU pro udržitelnou a inteligentní mobilitu 62 stanovila milník, podle něhož by měla být do roku 2030 připravena k uvedení na trh oceánská plavidla s nulovými emisemi. Současně je třeba posílit proces vývoje nových technologií, který začíná výzkumem a inovacemi a končí použitím těchto technologií na nových a stávajících typech rybářských plavidel a zařízení akvakultury, které jsou plně v souladu s bezpečnostními požadavky a jsou vhodné pro daný účel. Důležitým nástrojem, který tento proces umožňuje, je spolupráce na regionální, vnitrostátní a odvětvové úrovni.

Inovace již probíhají, i když existuje větší prostor pro inovační projekty zaměřené na odvětví rybolovu a akvakultury. V odvětví se již používají energeticky účinná lovná zařízení, solární panely, větrné turbíny na plachtách nebo modernizace plavidel. Objevily se také příklady, kdy majitelé plavidel nahradili vznětové motory hybridními řešeními nebo alternativami, jako jsou baterie nebo motory poháněné amoniakem či vodíkem.

S cílem inspirovat zavádění v celé EU spustí Komise v rámci partnerství pro energetickou transformaci virtuální platformu pro sdílení znalostí, kde nejprve zveřejní sborník případových studií a osvědčených postupů týkajících se: i) inovací v oblasti energetické transformace v odvětví rybolovu a akvakultury v EU a ii) cílených synergií napříč odvětvími. V budoucnu se sborník stane „živou“ publikací, která bude shromažďovat nejlepší případové studie a osvědčené postupy v průmyslovém odvětví. Sborník bude sestavovat tým odborníků zastupujících několik oborů spojených s odvětvím rybolovu a akvakultury a tento tým bude veden partnerstvím pro energetickou transformaci.

Kromě toho bude znalostní základna posílena posouzením odhadovaných nákladů, přínosů a dopadů energetické transformace v odvětví. Komise provede celounijní studii o dostupných technologiích pro energetickou transformaci v odvětví rybolovu a akvakultury a o jejich příslušných nákladech a přínosech. Vyhodnotí také příslušné ukazatele (např. dobu návratnosti a návratnost investic) pro různé skupiny loďstva, stejně jako pro různé techniky akvakultury. Mimoto Komise na stránkách střediska EU pro sledování modré ekonomiky 63 spustí uživatelsky vstřícný internetový nástroj pro posouzení dopadů cen paliv na výkonnost loďstva a odvětví. V zájmu zlepšení své kapacity sledování Komise posoudí potřebu dalšího pravidelného sběru údajů o spotřebě energie a emisích v odvětví, například prostřednictvím pilotních projektů.

Zejména v případě akvakultury již zásady pro akvakulturu obsahují plány na vypracování pokynů pro environmentální výkonnost 64 . Tento dokument bude částečně zaměřen na pomoc odvětví akvakultury pro účely dalšího snížení jeho environmentální a uhlíkové stopy. Pokyny budou obsahovat seznam osvědčených postupů v oblasti energetické účinnosti a snižování uhlíkové stopy v akvakultuře, včetně případných údajů poskytnutých studií o dostupných technologiích pro energetickou transformaci v odvětví a jejich příslušných nákladech a přínosech. Nově zřízený mechanismus EU pro pomoc v oblasti akvakultury 65 rovněž zajistí rozsáhlé šíření tohoto dokumentu a dalších pokynů a bude poskytovat technickou podporu.

EU má širokou škálu inovačních programů, jejichž cílem je urychlit energetickou transformaci hospodářství EU a které lze využít na podporu této transformace odvětví rybolovu a akvakultury. Investice do výzkumu a inovací v rámci programu Horizont Evropa 66 i nadále podporují proces transformace směrem k udržitelné modré ekonomice. Partnerství pro energetickou transformaci bude zejména podporovat úsilí o vývoj, zavádění a testování technologií v součinnosti s dalšími oblastmi výzkumu a průmyslovými odvětvími, zejména vývoj udržitelných technologií ve vodní dopravě prostřednictvím programu Horizont Evropa. Vytvoření vhodného prostředí pro výzkum a inovace, zejména spojením s dalšími partnerstvími, jako je Evropské partnerství pro bezemisní vodní dopravu 67 a partnerství Batteries4EU 68 nebo společný podnik pro čistý vodík 69 , které vyvíjejí technologické stavební kameny pro využití v odvětví vodní dopravy, může nabídnout synergie s potřebami inovací při energetické transformaci pro rybolov a akvakulturu. Existují také průmyslové aliance, v nichž veřejní a soukromí partneři spojili své síly, aby podpořili rozsáhlé zavádění čistých technologií 70 . Komise společně se zúčastněnými stranami v rámci partnerství pro energetickou transformaci prozkoumá způsoby, jak zajistit synergie a maximalizovat přínosy těchto stávajících iniciativ pro odvětví.

Digitální strategie EU „Evropa připravená na digitální věk“ 71 bude dále prosazovat digitalizaci v odvětví vodní dopravy a digitalizace bude muset být rovněž součástí energetické transformace v odvětví rybolovu a akvakultury v EU.

Prostřednictvím nového partnerství pro energetickou transformaci bude Komise rovněž prosazovat potenciál pro specializaci na vnitrostátní a regionální úrovni, aby podpořila šíření a přijímání inovací ve prospěch odvětví. Komise již usnadňuje a podporuje námořní regionální spolupráci na úrovni mořských pánví a makroregionů, mimo jiné prováděním strategií pro inteligentní specializaci (S3). Takové strategie S3 zahrnují i energetickou transformaci, protože určují strategické oblasti pro opatření s širokým zapojením zúčastněných stran a regionální/meziúzemní spoluprací. Komise zřídila novou tematickou platformu pro strategie S3 zaměřené na udržitelnou modrou ekonomiku 72 , která se zabývá pěti tématy: rybolovem, akvakulturou, mořskými obnovitelnými zdroji energie, modrými biotechnologiemi a pobřežním námořním cestovním ruchem. Tato tematická platforma zajišťuje činnosti k budování kapacit (např. odbornou přípravu) pro zúčastněné strany modré ekonomiky a příležitost k meziregionální spolupráci ve sdílených prioritních oblastech inteligentní specializace. Poskytuje také know-how pro zakládání meziregionálních partnerství a další podpůrné služby. Tematická platforma pomůže: i) vytvářet synergie mezi jednotlivými nástroji financování inovací a ii) dále mobilizovat veřejné a soukromé zúčastněné strany v modré ekonomice na regionální úrovni.

Komise pomáhá členským státům a regionům EU vytvářet, provádět a revidovat jejich strategie S3 a realizovat inovativní projekty prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR 73 ), fondu ENRAF, Evropského sociálního fondu (ESF 74 ) a dalších fondů EU. Dále bude zkoumat vytvoření skupiny pro inovativní spolupráci zúčastněných stran v oblasti energetické transformace v odvětví rybolovu a akvakultury v EU v rámci tematické platformy pro strategie S3 zaměřené na udržitelnou modrou ekonomiku.

Komise prozkoumá příležitosti k vytváření synergií se sítěmi a programy pro rozvoj celounijních inovačních ekosystémů v reálném prostředí („živé laboratoře“) 75 včetně spolupráce s Evropskou investiční bankou. Komise rovněž vyzývá regiony a zúčastněné strany, aby zřídily regionální živé laboratoře se zapojením různých zúčastněných stran (včetně stavitelů lodí, přístavů, dodavatelů energií a investorů), které by společně vytvářely, vyvíjely prototypy a rozšiřovaly inovativní řešení pro energetickou transformaci odvětví.

Měl by být plně využit potenciál mise EU „Obnova našich oceánů a vod do roku 2030“ 76 , zejména prostřednictvím jejích „majákových projektů“. Tato mise EU je zde příležitostí k řešení překážek pro inovace způsobených nedostatečnou spoluprací mezi tvůrci inovací a konečnými uživateli, jakož i k řešení překážek vyplývajících z nedostatečné vědecké podpory. Komise vyzývá regiony, členské státy a další zúčastněné strany, aby schválily chartu iniciativy „Obnova našich oceánů a vod do roku 2030“ a prozkoumaly další tvorbu regionálních „majákových“ projektů v rámci této mise. Tím se zlepší spolupráce mezi veřejnými a soukromými subjekty díky činnostem v oblasti výzkumu a inovací, jejichž cílem je širší společenské využívání inovací, které: i) urychlují energetickou transformaci v odvětví a ii) mohou být šířeny do zbývajících zemí EU. Stejně tak je nutná spolupráce s evropským partnerstvím pro klimaticky neutrální, udržitelnou a produktivní modrou ekonomiku 77 , které vzniklo v roce 2022 v rámci programu Horizont Evropa.

7.3 Rozvoj dovedností a pracovní síly, která je vyškolena a připravena na energetickou transformaci

Komise uznává význam značného úsilí o změnu kvalifikace a prohlubování dovedností ve všech hospodářských odvětvích, zčásti proto, aby se urychlila cesta k dosažení cílů EU v oblasti zaměstnanosti a dovedností do roku 2030 78 . Předsedkyně von der Leyenová to zdůraznila oznámením, že rok 2023 bude vyhlášen Evropským rokem dovedností.

Energetická transformace bude zejména v odvětví rybolovu a akvakultury v EU vyžadovat nové znalosti, dovednosti a kvalifikace, aby pracovníci byli schopni přijmout nové technologie a postupy. Odvětví rybolovu a akvakultury potřebuje dynamické a erudované pracovníky, zejména mladší lidi, kteří mohou pomoci popohnat toto odvětví k udržitelné budoucnosti. Pro rybolov je to zvláštní výzva vzhledem ke stárnutí pracovní síly, které může vést k úbytku kvalifikovaných pracovníků v tomto odvětví.

Komise již umožnila vytvoření partnerství v oblasti dovedností (zapojení zúčastněných stran) v rámci Paktu pro dovednosti 79 , jednoho ze stěžejních opatření v rámci Evropské agendy dovedností. V souladu s tím, co již existuje v jiných hospodářských odvětvích EU, by odvětví rybolovu a akvakultury mělo zvážit vytvoření příslušných rozsáhlých partnerství zúčastněných stran v oblasti dovedností, která by se zabývala podporou rozvoje dovedností.

Zásadní význam pro přilákání nových pracovníků a zlepšení obrazu odvětví, jeho pracovních příležitostí a atraktivity pro nové zájemce, včetně mladších generací a žen, budou mít moderní systémy vzdělávání a odborné přípravy pro školení a rekvalifikaci pracovníků s ohledem na nové a udržitelné činnosti. Pravděpodobně se v celém odvětví objeví nedostatek dovedností, zejména v oblasti přechodu na obnovitelné a nízkouhlíkové alternativní zdroje energie, protože tento přechod v odvětví postupně začíná. Mnohá pododvětví budou muset investovat do znalostí a odborné přípravy v oblasti obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie a přilákat dobře kvalifikované pracovníky, aby odvětví rybolovu a akvakultury při transformaci pomohla. Mezi tato pododvětví patří námořní energetika, dodavatelé energie, přístavy a další. Kromě toho, jak je zdůrazněno v balíčku týkajícím se kvalifikovaných a talentovaných pracovníků 80 , může k řešení nedostatku pracovních sil a k zajištění rovnosti a spravedlivého prostředí pro pracovní sílu v tomto odvětví přispět rovněž legální migrace. V neposlední řadě může přizpůsobení odvětví energetické transformaci také vytvořit příležitosti a pracovní místa ve venkovských a pobřežních komunitách.

Na podporu této změny vyhlásila Komise v rámci fondu ENRAF novou výzvu k předkládání návrhů v oblasti „modrých pracovních míst“ v celkové výši 7,5 milionu EUR 81 , jejímž cílem je podpořit inovativní projekty zaměřené na dovednosti v modré ekonomice. V roce 2022 také vyhlásila výzvu „Ženy v modré ekonomice“ 82 , která má pomoci zvýšit účast žen v různých odvětvích modré ekonomiky, včetně rybolovu a akvakultury. V rámci svého strategického prognostického přístupu Komise rovněž zahájí projekt „Rybáři budoucnosti“, jehož cílem bude: i) určit trendy, požadavky na dovednosti, pracovní příležitosti, nedostatky v dovednostech a odborné přípravě, příležitosti a hrozby, jimž odvětví čelí; a ii) znázornit profily, jak by rybáři mohli pracovat v roce 2050 83 .

Komise vybízí členské státy, aby do programů odborné přípravy a vzdělávání v odvětví rybolovu a akvakultury a v celém jeho hodnotovém a dodavatelském řetězci dále začleňovaly znalosti a dovednosti týkající se technologií a postupů nezbytných pro energetickou transformaci. Toto úsilí může být podpořeno z fondu ENRAF nebo z jiných programů EU, zejména z programu Erasmus+, ESF+ a z Nástroje pro oživení a odolnost. Komise rovněž prozkoumá možnost vytvoření virtuálního akademického programu v oblasti energetické transformace pro toto odvětví na on-line platformě EU a současně bude nadále navazovat na stávající programy „modrých dovedností“ v agenturách EU.

V neposlední řadě znalosti a relevantní údaje týkající se využívání energie v tomto odvětví hrají důležitou roli při podpoře informovaných rozhodnutí zúčastněných stran a tvůrců politik. Pilířem pro shromažďování a šíření znalostí a údajů bude středisko EU pro sledování modré ekonomiky 84 , zřízené v květnu 2022. Bude také analyzovat pokrok při přechodu na obnovitelné a nízkouhlíkové zdroje energie pro rybolov a akvakulturu a podávat o něm zprávy.

7.4 Zlepšení podnikatelského prostředí a zvýšení povědomí o možnostech financování

Klíčové pro umožnění energetické transformace jsou vhodné investiční rámce, financování a možnosti financování. Jejich zajištění bude vyžadovat značné finanční úsilí, zejména v odvětví, které je vysoce rozmanité a vyznačuje se převážně malými podniky. Investice musí být mobilizovány také v oblastech: i) výzkumu a inovací; ii) testování a vědeckého ověřování technologií; iii) rozšiřování a iv) konečného zavedení technologií v celém odvětví. Kromě toho je třeba investovat i mimo oblast rybolovu a akvakultury do širšího hodnotového řetězce, který zahrnuje přístavy, stavitele lodí, dodavatele energií, odvětví pro zpracování ryb a rybí aukční síně.

Veřejné fondy a finanční nástroje EU a členských států mohou podpořit soukromé investice a mohou pomoci překonat stávající překážky pro investice překlenutím potřeb financování. Je však také nutné řešit další překážky, které brání rozsáhlým soukromým investicím, včetně podpory rozvoje trhu a povzbuzení širšího zavádění technologií malými podniky.

Na podporu energetické transformace v odvětví má EU širokou škálu finančních nástrojů zpřístupňovaných prostřednictvím veřejných fondů, soukromých investic podpořených veřejným financováním a finančních nástrojů a grantů EU. Pro mobilizaci těchto prostředků na energetickou transformaci musí členské státy lépe využívat stávajících příležitostí, a to zčásti tím, že ve svých programech vyčlení prostředky ve prospěch energetické transformace, zatímco soukromé subjekty by mohly těžit z lepší informovanosti a pomoci při přístupu k těmto prostředkům.

Fond ENRAF může: i) pokračovat v podpoře fáze před uvedením inovací a nových technologií na trh a ii) finančně podpořit přijímání a zavádění vyspělých technologií. Může tyto fáze podpořit a zároveň zajistit soulad s cíli SRP, jak je vysvětleno v kapitole 5. Většina členských států do svých programů fondu ENRAF zahrnula opatření v oblasti energetické transformace a je připravena podpořit toto odvětví v rámci energetické transformace operacemi fondu přizpůsobenými na míru. Komise pomůže členským státům převést závazky jejich programů ENRAF do konkrétních investic na podporu energetické transformace a energetické účinnosti v jejich vnitrostátním odvětví rybolovu a akvakultury.

Komise rovněž vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s odvětvím využily flexibilitu v rámci svých stropů rybolovné kapacity, a pomohly tak přerozdělit kapacitu tam, kde je zapotřebí, a tím umožnily zavádění technologií pro energetickou transformaci na plavidlech 85 . V tomto rámci by každé přerozdělení kapacity mělo vyžadovat spolehlivé sledování kapacity, a to i ohledně výkonu motorů 86 .

Klíčový program EU pro výzkum a inovace – Horizont Evropa – nabízí nástroje pro usnadnění spolupráce a posílení dopadu výzkumu a inovací při vývoji, podpoře a provádění přechodu lodního průmyslu na obnovitelné zdroje energie. K části této podpory pro lodní průmysl mohou mít přístup i některá velká rybářská plavidla. Iniciativa mise „Obnova našich oceánů a vod“ 87 i její „majákové“ projekty nadále poskytují finanční podporu na dosažení klimaticky neutrálního rybolovu a akvakultury. Tato podpora je adresována zejména prostřednictvím práce na konkrétním „majákovém“ projektu v Baltském a Severním moři, který pracuje na rozvoji udržitelné a klimaticky neutrální modré ekonomiky. V rámci strategií S3 88 , které regiony potřebují dále rozvíjet, lze financovat také inovativní projekty pro energetickou transformaci. EFRR a Inovační fond 89  mohou podporovat projekty, které zahrnují inovativní nízkouhlíkové technologie s komerčními demonstracemi, přičemž vždy dodržují cíle a zásady SRP. Jak je uvedeno v kapitole 5, členské státy mohou rovněž poskytovat státní podporu za zvláštních podmínek. Nové nařízení o blokových výjimkách v odvětví rybolovu přijaté Komisí bude i nadále umožňovat investiční podporu spojenou se zelenou energií a energetickou transformací. 

EU zahájila několik iniciativ v reakci na pandemii COVID-19 a nevyprovokovaný akt agrese Ruska proti Ukrajině. Mezi tyto iniciativy patří plán REPowerEU, Nástroj pro oživení a odolnost 90 a nedávno oznámená Evropská vodíková banka 91 . Tyto iniciativy mohou společně urychlit financování přechodu na alternativní energii. Odvětví rybolovu a akvakultury v EU může těžit přímo z těchto iniciativ. Může však těžit i z vedlejších účinků poptávky po čisté energii i vývoje/využívání technologií čisté energie v jiných odvětvích, například v lodní dopravě. Kromě toho Komise v návaznosti na nové nařízení o stavu nouze v energetice 92 : i) provede posouzení potřeb investic pro urychlení přechodu na čistou energii a ii) předloží návrh na posílení finanční kapacity plánu REPowerEU. Některé členské státy do svých plánů REPowerEU již zahrnuly investice do námořní oblasti a investice související s námořní oblastí. Tyto investice zahrnují: i) ekologizaci a inovace v odvětví rybolovu a akvakultury; ii) ekologizaci a digitalizaci přístavů a loděnic a iii) ekologickou lodní dopravu. Za tímto účelem Komise vyzývá členské státy, aby do svých národních plánů pro oživení a odolnost zahrnuly reformy a investice související s energetickou transformací a čistou energii v tomto odvětví.

S cílem podpořit zjednodušený přístup k informacím o financování a lépe určit, které finanční prostředky a jakým způsobem lze využít na podporu energetické transformace, vypracuje Komise zvláštní příručku a databázi ohledně financování a finančních nástrojů EU pro energetickou transformaci v odvětví rybolovu a akvakultury. Cílem Komise je rovněž usnadnit dostupnost a využívání stávajících fondů, které mohou podpořit energetickou transformaci, ze strany veřejných i soukromých subjektů. Proto bude podporovat specifickou pomoc na regionální a přeshraniční úrovni, aby bylo možné sladit konkrétní projekty s nejvhodnějšími fondy pro energetickou transformaci rybolovu a akvakultury v EU. Toho bude dosaženo prostřednictvím již dostupných mechanismů pomoci v rámci různých strategií pro přímořské oblasti 93 . S cílem usnadnit využívání stávajících fondů, které mohou podpořit energetickou transformaci, veřejnými a soukromými subjekty v odvětví akvakultury v EU, bude rovněž zapotřebí spolupráce s nedávno zřízeným mechanismem pro pomoc v oblasti akvakultury 94 , jehož cílem je: i) stát se „jednotným kontaktním místem“ pro šíření znalostí, technických odborných znalostí a informací o udržitelné akvakultuře (včetně příručky o financování z EU a databáze projektů financovaných z EU v tomto odvětví) a ii) sdílet osvědčené postupy v oblasti udržitelné akvakultury v EU.

Energetická transformace musí být také řízena a podporována soukromými investicemi, zejména projekty, u nichž je přístup k veřejnému financování omezen nebo je nedostatečný. V posledních letech Komise vyvíjí programy a nástroje financování, které mají přilákat soukromé investory a snížit rizika a současně usnadnit přijímání inovativních investic, jako je program InvestEU 95 a fond BlueInvest zřízený ve spolupráci s Evropským investičním fondem (EIF) 96 .

Program InvestEU 97 umožňuje soukromé financování prostřednictvím finančních záruk na podporu návrhu nástrojů pro sdílení rizika se soukromým sektorem a v důsledku toho zvýšení zdrojů pro investice do technologií v oblasti klimatu, životního prostředí a čisté energie, včetně technologií na plavidlech a v akvakulturních oblastech. Všechna čtyři „okna“ tohoto programu 98 lze již nyní využít k podpoře energetické transformace.

V roce 2022 Komise a EIF spustily účelově vázaný produkt pro modrou ekonomiku 99 : Modrá ekonomika InvestEU. V rámci této iniciativy bude během sedmi let (2021–2027) mobilizováno 500 milionů EUR, jejichž výsledkem spolu se soukromým kapitálem bude rizikové financování inovativních a investovatelných malých a středních podniků v modré ekonomice ve výši až 1,5 miliardy EUR, které poskytnou prostředníci, například fondy rizikového kapitálu. Iniciativa je otevřena různým projektům a společnostem, včetně společností, které pracují na nových typech čistých lodí nebo na modernizaci stávajících lodí pomocí nízkoemisních nebo bezemisních technologií.

Kromě toho bude platforma EU BlueInvest 100 pracovat na podpoře souboru projektů 101 , pomáhat malým a středním podnikům orientovat se ve spleti možností financování a posilovat ekosystém financování. Platforma BlueInvest toho dosáhne tím, že malým a středním podnikům a začínajícím podnikům bude i nadále poskytovat cílenou podporu v oblasti investiční připravenosti a přístup k financování. Tato podpora se zaměří na: i) urychlení inovativních a udržitelných technologií, řešení a obchodních modelů a ii) podporu transformace odvětví. Zviditelní energetickou transformaci a související investiční příležitosti, včetně energetické transformace v oblasti rybolovu a akvakultury. Platforma BlueInvest toho dosáhne prostřednictvím: i) svých akcí pro představení projektů a navázání kontaktů, tematických pracovních setkání a webinářů; ii) své on-line komunity a iii) programu budování kapacit pro investory. Platforma BlueInvest si klade za cíl dosáhnout do roku 2024 objemu investic do udržitelné modré ekonomiky ve výši 1 miliardy EUR.

Počátkem roku 2023 Komise rovněž zveřejní zprávu pro investory platformy BlueInvest, v níž zdůrazní klíčové technologie podporující zelenou a digitální transformaci a související investiční příležitosti pro kapitálové investory do malých a středních podniků a začínajících podniků, které jsou součástí souboru projektů platformy BlueInvest 102 . V září 2022 byl proveden průzkum mezi 87 investory rizikového a soukromého kapitálu s cílem shromáždit údaje pro tuto zprávu pro investory. Průzkum již zjistil kombinovaný záměr těchto investorů investovat v období do roku 2030 celkem 2,14 miliardy EUR 103 včetně investic do společností, které nabízejí řešení a technologie pro energetickou transformaci v odvětví rybolovu a akvakultury 104 .

8.Energetická transformace v mezinárodním kontextu

EU může hrát vedoucí úlohu v energetické transformaci rybolovu a akvakultury na mezinárodní úrovni. Opatření přijatá EU znovu potvrdí důvěryhodnost jejího závazku k mezinárodním opatřením v oblasti klimatu. Jde o konkrétní příklady toho, jak podporovat udržitelný a odpovědný rybolov a akvakulturu v souladu s našimi závazky na klíčových mezinárodních fórech.

Kromě toho hrají zásadní roli také strategie pro přímořské oblasti a makroregionální strategie s námořní složkou v rámci regionálních úmluv pro mořské prostředí. Tyto strategie jsou obzvláště důležité pro podporu udržitelné a odolné „modré ekonomiky“, protože zdůrazňují inovace a výzkum jako klíčové nástroje pro rozvoj pobřežních komunit a udržitelného rybolovu a akvakultury. EU by tudíž měla podporovat energetickou transformaci v odvětví rybolovu a akvakultury v rámci dvoustranné a mnohostranné spolupráce s třetími zeměmi, a to i v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu.

Komise bude rovněž věnovat zvláštní pozornost energetické transformaci odvětví rybolovu a akvakultury v sousedních zemích a zejména v zemích procesu rozšíření. Komise bude informovat o příležitostech k pokroku v oblasti energetické transformace a v případě zemí procesu rozšíření se bude zabývat tím, jak energetickou transformaci začlenit do procesu rozšíření. Sousedním zemím a zemím procesu rozšíření budou zpřístupněny nástroje, které jsou vyvíjeny pro energetickou transformaci, jako je plánovaná příručka a databáze financování a finančních nástrojů EU pro energetickou transformaci v odvětví rybolovu.

V celosvětovém měřítku existuje regulační rámec Mezinárodní námořní organizace (IMO) týkající se energetické účinnosti nových lodí 105 . Probíhají také práce na přípravě nového souboru konkrétních „střednědobých“ opatření pro snížení emisí skleníkových plynů a na pokynech pro lodě používající alternativní paliva.

V krátkodobém horizontu by však náklady na investice do energetické transformace neměly znevýhodňovat hospodářské subjekty v EU oproti konkurentům, kteří uplatňují méně náročné politiky a předpisy v oblasti snižování spotřeby energie. Na mezinárodní úrovni bude EU v souladu s agendou mezinárodní správy oceánů 106 nadále prosazovat: i) větší ambice ve strategii IMO pro snižování emisí skleníkových plynů při příležitosti její nadcházející revize, která podpoří její ambiciózní cíl postupného snižování emisí do roku 2050, a ii) kombinaci celosvětové normy pro paliva s emisemi skleníkových plynů s tržním opatřením pro obnovitelná paliva s nízkými a nulovými emisemi skleníkových plynů.

S využitím rámce OECD pro soudržnost politik 107 jako pomůcky bude EU podporovat soudržnost mezi energetickou transformací v oblasti rybolovu a akvakultury na jedné straně a hlavními rozvojovými politikami na straně druhé. Klíčovými oblastmi, mezi nimiž je třeba zajistit soudržnost, jsou: i) energetická transformace; ii) politiky EU v oblasti snižování chudoby a potravinového zabezpečení v rozvojových zemích a iii) biologická rozmanitost EU a „akční plán pro nulové znečištění“ 108 a jeho environmentální cíle. Tím bude zachován duch soudržnosti Zelené dohody pro Evropu. Zvláštní pozornost bude věnována rozvoji biopaliv a politikám, které podporují biopaliva jako alternativní palivo v oblasti rybolovu a akvakultury, přičemž je třeba dbát na to, aby se předešlo nepříznivým dopadům na celosvětové potravinové zabezpečení a biologickou rozmanitost. K tomu přispějí i opatření v rámci nedávné iniciativy EU týkající se řas 109 , která souvisejí s vývojem odvětvových norem a vyčlenění další výzkumné činnosti v programu Horizont Evropa na biopaliva z řas.

Komise bude nadále podporovat práci a výměnu osvědčených postupů v oblasti energetické transformace v odvětví rybolovu a akvakultury v klíčových mezinárodních organizacích (OECD, IMO a FAO). Konkrétně bude spolupracovat s Výborem OECD pro rybolov na zlepšení analytických základů debaty v politice mezinárodního rybolovu a akvakultury. Toho bude dosahovat díky specializovaným strategickým diskusím a poskytováním údajů, politických analýz a poradenství, zejména v oblasti analýz nákladů a přínosů nových technologií. 

9.Závěry

Právě teď nastal čas začít budovat budoucnost odvětví rybolovu a akvakultury a mít odvážné ambice. Bezprecedentní energetická krize ukázala, jak zásadní je urychlit energetickou transformaci a zajistit udržitelnost a ekonomickou odolnost tohoto odvětví. Toto sdělení je v souladu s akčním plánem na ochranu a obnovu mořských ekosystémů pro udržitelný a odolný rybolov i se sdělením o fungování SRP. Předkládá vizi a návrhy Komise na podporu přechodu k udržitelnosti v odvětvích rybolovu a akvakultury. Tento přechod v rámci odvětví rovněž podpoří cíle EU v oblasti udržitelné energetiky, strategické autonomie a klimaticky neutrálního hospodářství EU bez znečištění do roku 2050.

Až do dnešního dne trpělo toto odvětví nedostatečnými pobídkami k urychlení energetické transformace. Některé z důvodů byly tyto: i) nedostatek cenově dostupných, rozšířených a vyspělých technologií, které by mohly nahradit současnou závislost na fosilních palivech; ii) nejistota při výběru technologií v souvislosti s dlouhodobými a nákladnými aktivy (plavidla a infrastruktura pro doplňování paliva) a iii) nedostatek soukromého a veřejného financování tohoto posunu v odvětví. Činy nyní vyžadují jednotnou a mimořádnou spolupráci a reakci všech zúčastněných stran v odvětví, včetně vnitrostátních a regionálních orgánů.

Energetická transformace v odvětví rybolovu a akvakultury může být úspěšná pouze tehdy, pokud bude existovat dostatečné odhodlání a úzká spolupráce na této nové vizi. Komise bude prostřednictvím nového partnerství pro energetickou transformaci úzce spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami včetně: průmyslu (včetně malých podniků), stavitelů lodí, přístavů, dodavatelů energií, výzkumných středisek, akademické obce, orgánů členských států na všech úrovních vlády, vnitrostátních institucí, nevládních organizací a širší veřejnosti. Komise je připravena a ochotna rozvíjet v této oblasti užší spolupráci s Evropským parlamentem, Radou a dalšími orgány EU.

Komise bude společně se zúčastněnými stranami dále pracovat na návrhu milníků pro energetickou transformaci v odvětví, které budou podloženy údaji a vědeckými poznatky. Komise každoročně zhodnotí provádění opatření podle tohoto sdělení a případně navrhne doplňující opatření na další podporu energetické transformace v odvětví, a to i v oblastech, kde přetrvávají nedostatky nebo kde probíhající vývoj vyžaduje na podporu transformace nová opatření.

(1) COM(2022) 230 final.

(2) V řadě skupin loďstva EU, zejména těch, které používají energeticky náročné metody rybolovu, představovaly náklady na palivo v roce 2022 více než polovinu hodnoty vykládek.

(3) Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), Výroční ekonomická zpráva o rybářském loďstvu EU za rok 2022 (STECF-22-06), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, doi:10.2760/120462.

(4) Dočasný krizový rámec (C/2022/1890), nařízení (EU) 2022/1278 a prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/500.

(5) COM(2019) 640 final.

(6) Údaje shromážděné v rámci EU pro shromažďování údajů ukazují, že rybolov v EU snížil v letech 2009 až 2014 svou palivovou náročnost (tj. spotřebu paliva na tunu vykládek) o více než 15 procent, ale od té doby tento trend stagnuje.

(7) COM(2020) 381 final.

(8) COM(2021) 240 final.

(9) Nařízení (EU) č. 1380/2013 o společné rybářské politice.

(10) COM(2021) 236 final. Strategické zásady pro udržitelnější a konkurenceschopnější akvakulturu EU na období 2021–2030 obsahují opatření související s energetickou transformací odvětví, například: i) určení referenční metody pro stanovení uhlíkové stopy a dopadu produkce akvakultury na ekosystémy nebo ii) mapování osvědčených postupů na vládní a odvětvové úrovni, které se týkají energetické účinnosti a snižování uhlíkové stopy.

(11) Gephart, J.A., Henriksson, P.J.G., Parker, R.W.R. et al., „Environmental performance of blue foods“ (Environmentální výkonnost modrých potravin). Nature, sv. 597, 2021, s. 360–365. https://doi.org/10.1038/s41586-021-03889-2 .

(12) COM(2023) 103 final.

(13) A společně se zprávou Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení o společné organizaci trhu (COM(2023) 101 final) a sdělením „Akční plán EU: Ochrana a obnova mořských ekosystémů pro udržitelný a odolný rybolov (COM(2023) 102 final).  

(14) Příloha dokumentu COM(2022) 404 final o šesti návrzích z Konference o změně klimatu a životním prostředí, kde Komise navrhla tuto iniciativu ke zvážení jako novou oblast činnosti.

(15) K výzvě k předložení faktických podkladů bylo možné zasílat zpětnou vazbu od 7. listopadu 2022 do 5. prosince 2022 https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13619-Rybolov-a-akvakultura-EU-transformace-energetiky_cs .

(16) V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, plánem REPowerEU, balíčkem právních předpisů v oblasti klimatu Fit for 55 a strategiemi pro biologickou rozmanitost a „Od zemědělce ke spotřebiteli“.

(17) Na základě hospodářských údajů za rok 2019 shromážděných podle rámce EU pro shromažďování údajů (nařízení (EU) 2017/1004). Ceny lodního paliva vzrostly v letech 2020 až 2021 o 48 procent a v roce 2022 se ještě zvýšily na rekordní úroveň, přičemž jejich maximální hodnoty výrazně přesáhly 1,00 EUR za litr. V prvních devíti měsících roku 2022 se průměrná cena lodního paliva pohybovala kolem 1,00 EUR za litr, což byl více než dvojnásobek průměrné ceny v roce 2021.

(18) Vědecké poznatky ukazují, že celkové emise CO2 z produktů rybolovu a akvakultury se pohybují od 1,09 kg CO2 až po 20,31 kg CO2 na kilogram jedlého produktu (Gephart et al., 2021).

(19) Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), Výroční ekonomická zpráva o rybářském loďstvu EU za rok 2021 (STECF-21-08), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2021, doi:10.2760/60996.

(20) Stanovení podoby shromažďování údajů EU o akvakultuře podle rámce EU pro shromažďování údajů (nařízení (EU) 2017/1004) se stále vyvíjí. Současný rozsah údajů neumožňuje zjistit trendy spotřeby energie v akvakultuře v celé EU.

(21) Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), Výroční ekonomická zpráva o rybářském loďstvu EU za rok 2020 (STECF-20-12), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2020, doi:10.2760/441510.

(22)   Projev předsedkyně Komise von der Leyenové o stavu Unie v roce 2022 (europa.eu) .

(23) V návaznosti na cíle uvedené v článku 2 nařízení o SRP (EU) č. 1380/2013.

(24) Přitom se v souladu s rámcem stanoveným ve směrnici (EU) 2018/2001 zamezí nepříznivým dopadům tlaku poptávky po biopalivech na celosvětové potravinové zabezpečení v důsledku nepřímé změny využití půdy a konkurence mezi plodinami pěstovanými pro potraviny a biopaliva.

(25) Např. pro tažení, navigaci, zařízení pro vyhledávání ryb, kuchyň a napájení kabiny.

(26) Předběžné navrhování systémů, procesů a operací s cílem určit vzájemné vazby mezi jednotlivými odvětvími modré ekonomiky, která se vzájemně doplňují a posilují, a zajistit tak komplexní cestu k energetické transformaci.

(27) Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství, VTHVR, https://stecf.jrc.ec.europa.eu/reports/economic .

(28)  COM(2021) 236 final.

(29)  COM(2022) 592 final.

(30) Včetně zavedení „létajících“ nebo lehčích vlečných chlopní, které snižují unášení, demonstrace technologie větrného pohonu, úprav trupu a lehčích a tenčích sítí, které výrazně snižují spotřebu paliva.

(31) COM(2023) 102 final.

(32) V souladu s nařízením o infrastruktuře pro alternativní paliva: COM(2021) 559 final.

(33)  Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Potential of Ammonia as Fuel in Shipping 2022 (Potenciál amoniaku jako paliva v lodní dopravě v roce 2022), EMSA, Lisabon, 2022 https://emsa.europa.eu/publications/reports/download/7322/4833/23.html .

(34)

Biopaliva z řas se pravděpodobně nestanou komerčně životaschopnými – nebo dostupnými – dříve než za deset let. Komise ve své nedávné iniciativě EU týkající se řas (COM(2022) 592 final) určila budoucí potřeby v této oblasti a zahrnula do ní dvě konkrétní opatření související s vývojem odvětvových norem a vyčleňující další výzkumné činnosti prostřednictvím programu Horizont Evropa.

(35) Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Update on Potential of Biofuels for Shipping 2022 (Aktuální informace o potenciálu biopaliv pro lodní dopravu v roce 2022), EMSA, Lisabon 2022 https://emsa.europa.eu/publications/reports/download/7321/4834/23.html .

(36) Například některé vznětové motory je dnes možné přestavět na vodíkový pohon.

(37) COM(2020) 789 final.

(38) COM(2021) 550 final.

(39) COM(2021) 562 final.

(40) COM(2021) 559 final.

(41) COM(2021) 557 final.

(42) COM(2021) 563 final.

(43) COM(2021) 551 final.

(44) COM(2020) 741 final.

(45) Například vyřazením starého plavidla z provozu bez veřejné podpory.

(46)   https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13619-Rybolov-a-akvakultura-EU-transformace-energetiky_cs .

(47) Tj. rozdíl mezi stropy kapacity a skutečnou aktivní kapacitou loďstva.

(48) https://oceans-and-fisheries.ec.europa.eu/funding/emfaf_en

(49) Jak jsou stanoveny v článku 18 nařízení (EU) 2021/1139 o fondu ENRAF.

(50) Uvedeno v čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 o společné rybářské politice; za podmínek, že dojde ke kompenzaci zvýšení předchozím stažením alespoň stejného podílu rybolovné kapacity bez veřejné podpory ze stejné skupiny loďstva nebo ze skupiny loďstva, u níž poslední zpráva o rybolovné kapacitě ukázala, že rybolovná kapacita není v rovnováze s rybolovnými právy, která má tato skupina k dispozici.

(51) Jak je stanoveno v článku 19 nařízení (EU) 2021/1139 o fondu ENRAF.

(52) Podpora poradenských služeb, spolupráce mezi vědci a rybáři, odborného vzdělávání, celoživotního učení, prosazování sociálního dialogu, sdílení znalostí a diverzifikace činností.

(53)   https://oceans-and-fisheries.ec.europa.eu/funding/local-partnerships_en  

(54)   https://competition-policy.ec.europa.eu/sectors/agriculture/legislation_en  

(55) Nařízení (EU) 2022/2473 (Úř. věst. L 327, 21.12.2022, s. 82).

(56) Články 17, 18 a 19 nařízení (EU) 2017/1004.

(57) Pokyny ke státní podpoře v odvětví rybolovu a akvakultury, C(2022) 8995.

(58) COM(2021) 563 final.

(59) Evropská komise, Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí, Bastardie, F., Feary, D., Kell, L., et al., Climate change and the common fisheries policy: adaptation and building resilience to the effects of climate change on fisheries and reducing emissions of greenhouse gases from fishing: final report (Změna klimatu a společná rybářská politika: přizpůsobování se účinkům změny klimatu na rybolov a budování odolnosti vůči nim a snižování emisí skleníkových plynů z rybolovu), Úřad pro publikace Evropské unie, 2022, https://data.europa.eu/doi/10.2926/155626 .

(60)   https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/sustainable-transport/european-sustainable-shipping-forum_en  

(61) COM(2021) 240 final.

(62) COM(2020) 789 final.

(63)   https://blue-economy-observatory.ec.europa.eu/index_en

(64) Tyto pokyny budou obsahovat: i) určení referenční metody pro stanovení uhlíkové stopy produkce akvakultury a ii) shromáždění a soupis osvědčených postupů na vládní a odvětvové úrovni, které se týkají energetické účinnosti a snižování uhlíkové stopy (příloha dokumentu COM(2021) 236 final).

(65) https://cinea.ec.europa.eu/news-events/news/new-aquaculture-assistance-mechanism-support-eu-sustainable-aquaculture-2022-07-29_en  

(66)   https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/find-funding/eu-funding-programmes/horizon-europe_en  

(67)   https://waterborne.eu/partnership/partnership  

(68)   https://bepassociation.eu/  

(69)   https://www.clean-hydrogen.europa.eu/index_en  

(70) Například Evropská aliance pro čistý vodík, Aliance EU pro baterie a Průmyslová aliance pro hodnotový řetězec obnovitelných a nízkouhlíkových paliv.

(71)   https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/europe-fit-digital-age_cs  

(72)   https://s3platform.jrc.ec.europa.eu/sustainable-blue-economy  

(73) https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/find-funding/eu-funding-programmes/european-regional-development-fund-erdf_en; https://ec.europa.eu/environment/archives/life/funding/life.htm  

(74)   https://ec.europa.eu/european-social-fund-plus/cs  

(75) Podle Evropské sítě živých laboratoří jsou živé laboratoře otevřené inovační ekosystémy v reálném prostředí, které v průběhu celého životního cyklu inovace využívají iterativní procesy zpětné vazby s cílem vytvořit udržitelný dopad: https://enoll.org/about-us/what-are-living-labs/  

(76)   https://research-and-innovation.ec.europa.eu/funding/funding-opportunities/funding-programmes-and-open-calls/horizon-europe/eu-missions-horizon-europe/restore-our-ocean-and-waters_en

(77)   https://maritime-spatial-planning.ec.europa.eu/fundings/european-partnership-climate-neutral-sustainable-and-productive-blue-economy  

(78) Ty jsou navrženy v rámci Evropské agendy dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost pro rok 2020: https://ec.europa.eu/migrant-integration/library-document/european-skills-agenda-sustainable-competitiveness-social-fairness-and-resilience_en

(79)   https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1517&langId=en  

(80)   COM(2022) COM(2022) 657 final.  

(81)   https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/docs/2021-2027/emfaf/wp-call/2023/call-fiche_emfaf-2023-bluecareers_en.pdf

(82)   https://cinea.ec.europa.eu/news-events/news/women-blue-economy-call-proposals-now-open-2022-05-17_en V únoru 2023 byla na dva projekty vyčleněna částka ve výši 2,5 milionu EUR, https://cinea.ec.europa.eu/news-events/news/eur-25-million-awarded-two-emfaf-projects-women-blue-economy-2023-02-06_en .

(83) Jak je navrženo ve sdělení „Společná rybářská politika dnes a zítra“ (COM(2023) 103 final).

(84)   https://blue-economy-observatory.ec.europa.eu/index_en

(85) Tato možnost je důkladněji vysvětlena v kapitole 5 tohoto sdělení.

(86) Evropská komise, Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov, Studie o ověřování výkonu motoru členskými státy: závěrečná zpráva, Úřad pro publikace, 2019, https://data.europa.eu/doi/10.2771/945320 .

(87)   https://research-and-innovation.ec.europa.eu/funding/funding-opportunities/funding-programmes-and-open-calls/horizon-europe/eu-missions-horizon-europe/restore-our-ocean-and-waters_en

(88)   https://ec.europa.eu/regional_policy/en/funding/erdf/  

(89)   https://climate.ec.europa.eu/eu-action/funding-climate-action/innovation-fund_en  

(90) https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/find-funding/eu-funding-programmes/recovery-and-resilience-facility_en  

(91) Jak je navrženo v prohlášení o záměru týkajícím se stavu Unie v roce 2022 ze dne 14. září 2022.

(92) COM(2022) 473 final.

(93)   https://maritime-spatial-planning.ec.europa.eu/projects/black-sea-assistance-mechanism ; https://atlantic-maritime-strategy.ec.europa.eu/en/contact-us/assistance-mechanism-atlantic-action-plan ; https://westmed-initiative.ec.europa.eu/assistance-mechanism/  

(94)   https://cinea.ec.europa.eu/news-events/news/new-aquaculture-assistance-mechanism-support-eu-sustainable-aquaculture-2022-07-29_en  

(95)   https://investeu.europa.eu/index_en

(96)   https://www.eif.org/what_we_do/equity/news/2022/commission-and-eif-agree-to-mobilize-500-million-with-new-equity-initiative-for-blue-economy.htm  

(97)   https://investeu.europa.eu/index_en  

(98) Sociální investice a dovednosti, udržitelná infrastruktura, malé a střední podniky a výzkum, inovace a digitalizace.

(99) V rámci společného kapitálového produktu InvestEU pro malé a střední podniky a výzkum, vývoj a inovace.

(100)   https://webgate.ec.europa.eu/maritimeforum/en/frontpage/1451  

(101)   https://webgate.ec.europa.eu/maritimeforum/en/pipeline/projects/4361  

(102) Součástí je více než 330 inovativních společností s vysokým potenciálem v oblasti modré ekonomiky.

(103) Tyto údaje budou ještě konsolidovány a budou zahrnuty do zprávy pro investory platformy BlueInvest, která bude představena na dni platformy BlueInvest dne 9. března 2023. Zpráva, která se zabývá deseti odvětvími modré ekonomiky, bude zahrnovat také hloubkový výzkum ekologické lodní dopravy a modernizace lodí.

(104) Rybolov, akvakultura, modré biotechnologie, stavba a přestavba lodí, lodní doprava a přístavy, modrá obnovitelná energie, modré technologie a pozorování oceánů, pobřežní a námořní cestovní ruch, znečištění oceánů a vodní hospodářství, ochrana a regenerace pobřeží a životního prostředí.

(105)   https://www.imo.org/en/ourwork/environment/pages/technical-and-operational-measures.aspx  

(106) JOIN(2022) 28 final.

(107)   https://www.oecd.org/gov/pcsd/pcsd-framework.htm  

(108) COM(2021) 400 final.

(109) COM(2022) 592 final.