EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 24.1.2023
COM(2023) 45 final
POLITICKÝ DOKUMENT
Vytvoření operační strategie pro účinnější navracení
|
Tento politický dokument představuje příspěvek Komise k tvorbě operační strategie pro účinnější navracení, jak je stanoveno v novém paktu o migraci a azylu. Je založen na příspěvcích a společných postojích, které vyplynuly z diskusí v rámci sítě na vysoké úrovni pro navracení pod vedením koordinátorky EU pro navracení. Má rovněž poskytnout podklady pro diskuse v Evropském parlamentu a v Radě ohledně zprovoznění společného systému EU pro navracení. Na tomto základě koordinátorka EU pro navracení a síť na vysoké úrovni pro navracení operační strategii brzy dokončí, zajistí její provádění a pravidelně o ní budou podávat zprávy.
|
Vytvoření účinného a společného systému EU pro navracení je ústředním pilířem dobře fungujících a důvěryhodných migračních a azylových systémů a komplexního přístupu nového paktu o migraci a azylu(). Je rovněž součástí Strategie pro zajištění plně funkčního a odolného schengenského prostoru(), která má kompenzovat absenci kontrol na vnitřních hranicích, a je tedy rovněž nedílnou součástí cyklu schengenské politiky i součástí evropské integrované správy hranic. Účinný a společný systém EU pro navracení by měl rovněž sloužit jako odrazující prostředek, který pomůže omezit nebezpečnou a nelegální migraci, předcházet vykořisťování migrantů rozbitím obchodního modelu zločineckých převaděčských sítí a může podporovat bezpečné legální cesty.
Jmenování koordinátora EU pro navracení, díky němuž se propojí jednotlivé složky návratové politiky EU a usnadní se bezproblémové a vzájemně provázané provádění procesu navracení za podpory sítě na vysoké úrovni pro navracení(), je jednou z hlavních inovací nového paktu, jež poslouží k dosažení jeho celkových cílů.
Nový pakt předpokládá, že strategické zaměření na práci koordinátora EU pro navracení a sítě na vysoké úrovni bude zajištěno díky operační strategii pro navracení. Na základě intenzivních diskusí, užitečných příspěvků a společných stanovisek vyplývajících z dosavadních konzultací se sítí na vysoké úrovni pro navracení stanoví Komise v tomto politickém dokumentu hlavní cíle a konkrétní a praktické čtyři prioritní oblasti operační strategie, jež mají sloužit k řešení nedostatků a posílení vzájemné soudržnosti při provádění politiky EU v oblasti navracení. Příloha tohoto politického dokumentu stanoví konkrétní opatření, která by mohla být ve zmíněných čtyřech prioritních oblastech provedena.
Práce v oblasti navracení se v posledních několika letech významně vyvíjela. Probíhají jednání o revizi legislativního rámce EU v oblasti azylu a migrace, a to i v oblasti navracení (přepracované znění směrnice o navracení(), nařízení o azylovém řízení(), nařízení o řízení azylu a migrace()), která by měla pokračovat co nejrychlejším tempem. V současné době existuje 24 dohod a ujednání EU se třetími zeměmi o zpětném přebírání, z nichž některé fungují dobře a u jiných je třeba zlepšit jejich provádění. Mechanismus zavedený článkem 25a vízového kodexu() vytvořil formální vazbu mezi vízovou politikou a spoluprací v oblasti zpětného přebírání. Nařízení o Schengenském informačním systému() je v platnosti a stane se použitelným v březnu 2023. Pokrok zahrnuje i vytvoření většího počtu struktur a zaměření na navracení na vnitrostátní úrovni, posílený mandát a kapacity agentury Frontex a větší úsilí o přechod k účinnému a společnému systému EU pro navracení. To svědčí o pozitivním směru, odhodlání a konkrétních prvcích pokroku, na nichž by EU měla stavět.
Během tvorby operační strategie pro navracení je důležité kriticky posoudit, co funguje a co nefunguje, vyvodit ponaučení z již vykonané práce a navrhnout operační strategii pro další provádění našich společných politických priorit v oblasti navracení.
1.Pozitivní vývoj v oblasti navracení
Společný systém EU pro navracení, který kombinuje silnější struktury uvnitř EU s účinnější spoluprací se třetími zeměmi, již získává svou podobu. Souběžně s posilováním legislativního rámce EU v oblasti navracení byly zavedeny operativní a praktické nástroje pro lepší spolupráci při zvyšování počtu návratů z EU.
Díky schengenskému hodnotícímu mechanismu() jsou nyní vnitrostátní právní předpisy a postupy členských států lépe sladěny s cíli a požadavky revidované směrnice o navracení. Cílená doporučení a individuální následná opatření s každým členským státem vedla k řadě zlepšení, od účinnějších vnitrostátních postupů až po posílenou ochranu základních práv. Kromě toho jsou na osvědčené postupy v určitých členských státech upozorňovány i ostatní členské státy.
Navenek se komplexní přístup k migraci popsaný v novém paktu o migraci a azylu zaměřuje na budování oboustranně výhodných partnerství se třetími zeměmi, včetně podpory lepší spolupráce v oblasti zpětného přebírání. Nový pakt vymezuje spolupráci v oblasti migrace se třetími zeměmi jako nedílnou součást celkových vztahů EU. To podporují i akční plány s prioritními zeměmi původu a tranzitu, které uvádějí cíle, podpůrná opatření a očekávané harmonogramy, a to i v oblasti navracení.
Proces a mechanismus zavedený článkem 25a vízového kodexu, který propojuje spolupráci v oblasti zpětného přebírání a vízovou politiku, a každoroční hodnocení vypracovávané Komisí přispěly k určení specifických problémů s konkrétními zeměmi a k jejich řešení a působily jako katalyzátor pro posílení dialogu o zpětném přebírání se třetími zeměmi, s nimiž je třeba zlepšit spolupráci. Zvýšená koordinace mezi EU a členskými státy, pokud jde o společná sdělení, a to i v rámci příslušných skupin Rady, a určení konkrétních úkolů pro zlepšení spolupráce v oblasti zpětného přebírání svědčí o jejich účinnosti. Stávající dohody a ujednání EU o zpětném přebírání usnadňují praktickou spolupráci. Zpracování případů zpětného přebírání třetími zeměmi se značně zlepšilo díky digitalizaci prostřednictvím systémů řízení případů zpětného přebírání.
Agentura Frontex hraje důležitou úlohu při podpoře členských států ve všech fázích dobrovolných a nucených návratů, včetně opětovného začleňování. Tomu napomáhá i nový specializovaný zástupce výkonného ředitele pro navracení a oddělení pro navracení.
Prostřednictvím první Strategie EU pro dobrovolný návrat a opětovné začlenění() podporuje EU širší a lepší využívání dobrovolného návratu a opětovného začlenění, aby se zajistil humánní, účinný a udržitelný návrat osob, které nemají oprávnění k pobytu v EU, jakožto součást obecného cíle zvýšení počtu návratů. Její provádění postupuje dobře: od dubna 2022 poskytuje agentura Frontex třetím zemím prostřednictvím společných služeb pro opětovné začlenění reintegrační balíčky standardizované na úrovni EU s cílem dále podporovat soudržný přístup; jsou zavedeny hlavní nástroje pro zlepšení a posílení poradenství v oblasti navracení (specializované nástroje IT, rámec kvality pro poradenství, moduly odborné přípravy agentury Frontex používané pro odbornou přípravu poradců stálých útvarů a rovněž pro poradce členských států). EU nadále podporuje navracení z tranzitních zemí, zejména z Turecka, severní Afriky a západního Balkánu, do zemí původu s cílem zmírnit migrační tlak na partnerské země a řešit nelegální migraci pomocí přístupu zaměřeného na celou migrační trasu. V této souvislosti se práce zaměřuje na posílení schopnosti partnerských zemí navracet migranty, kteří nesplňují podmínky pro mezinárodní ochranu, a podporuje je při uzavírání dohod o zpětném přebírání se zeměmi původu. To doplňují iniciativy financované EU ve třetích zemích, jež mají posílit řízení migrace a podpořit dobrovolný návrat nelegálních migrantů z tranzitních zemí, jakož i individuální a komunitní iniciativy zaměřené na opětovné začleňování. Ačkoli je ještě brzy na to, aby bylo možné účinky strategie změřit, agentura Frontex hlásí zhruba 58% podíl dobrovolných návratů z EU za poslední dva roky.
Silná koordinace na úrovni EU a využívání podpory agentury Frontex přináší významné výsledky. Například díky plné koordinaci všech vnitrostátních aktérů, Komise, agentury Frontex a příslušných delegací EU prostřednictvím speciálně zřízené pracovní skupiny se Kypr rychle dostal mezi tři nejlepší členské státy, pokud jde o počet návratů s pomocí agentury Frontex, a sice v roce 2022, kdy bylo navráceno více než 2 000 státních příslušníků třetích zemí. Podobně i práce na podpoře členských států nejvíce postižených v souvislosti s účelovým využíváním nelegální migrace běloruským režimem ukazuje přidanou hodnotu úsilí všech aktérů, kteří pracují soudržně a společně.
Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 výrazně posiluje finanční podporu v oblasti migrace na provádění nového paktu o migraci a azylu. Je důležité, aby financování jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států, zejména v rámci Azylového, migračního a integračního fondu, nástroje předvstupní pomoci a Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, bylo využíváno spolu s dalšími cíli na podporu účinného navracení a zpětného přebírání a udržitelného opětovného začleňování.
Dalším důležitým prvkem společného systému EU pro navracení je nová funkce Schengenského informačního systému týkající se záznamů o osobách, na něž se vztahují rozhodnutí o navrácení, která bude uvedena do provozu v březnu 2023. Připravuje půdu pro užší spolupráci, mimo jiné pokud jde o vzájemné uznávání rozhodnutí o navrácení vydaných členskými státy v zájmu rychlejšího a účinnějšího procesu navracení.
2.Problémy a překážky
Návratová politika je složitá oblast. Jedním z významných problémů je nedostatek spolehlivých údajů o fungování návratového systému EU. Proto je obtížné určit, jak zlepšit jeho účinnost.
Je třeba zefektivnit a optimalizovat postupy v každém členském státě v plném souladu se základními právy, včetně ochrany osobních údajů, a tím navracení urychlit a zefektivnit. I když bylo dosaženo značného pokroku, členské státy se stále potýkají s významnými překážkami a nedostatečnou koordinací mezi jednotlivými aktéry v tomto procesu. Rozhodnutí o ukončení oprávněného pobytu ne vždy vedou k rozhodnutí o navrácení a nedodržení lhůty pro dobrovolný návrat nevede vždy k nucenému návratu – hlavním krokem pro zlepšení účinnosti je odstranění těchto nedostatků. Podle Eurostatu bylo z 340 515 rozhodnutí o navrácení vydaných v roce 2021 skutečně provedeno 21 %. Kromě toho pouze pět členských států odpovídá za 80 % návratů zprostředkovaných agenturou Frontex. Vzhledem k opakovaným výzvám členských států k posílení podpory agentury Frontex v oblasti navracení je proto důležité, aby byla plně využita podpora, kterou může agentura Frontex poskytnout, a to i tím, že zajistí, aby navracené osoby byly k dispozici orgánům za účelem navracení prostřednictvím letů organizovaných agenturou. Jak je uvedeno ve sdělení Komise o posílení spolupráce v oblasti navracení a zpětného přebírání osob() a jak bylo rovněž zjištěno v schengenském hodnotícím procesu, právní a správní rámce členských států pro navracení se značně liší, přičemž v každém vnitrostátním systému existují určité osvědčené postupy a nedostatky. Mezi hlavní překážky účinné návratové politiky patří značné rozdíly mezi azylovým řízením a řízením o navrácení, zdlouhavá správní a soudní řízení, obtíže při předcházení skrývání se, nedostatečné zdroje, infrastruktura a omezená správní kapacita pro přijímání opatření v návaznosti na rozhodnutí o navrácení, včetně žádostí o zpětné převzetí do třetích zemí, jelikož počet žádostí o zpětné převzetí je v současné době ve srovnání s vydanými příkazy k navrácení velmi nízký (16 % v roce 2021). Lepší využívání stávajícího právního rámce pro vzájemné uznávání rozhodnutí o navrácení by rovněž mohlo proces navracení urychlit a mohlo by představovat další krok směrem ke společnému systému EU pro navracení.
Dalším problémem je nedostatečná spolupráce zemí původu. Účinná a včasná identifikace a vydávání cestovních dokladů mají významný dopad na navracení: zdlouhavé a nejasné postupy zvyšují riziko skrývání se a maření návratů. Některé třetí země navíc odmítají nedobrovolné návraty nebo je omezují pouze na konkrétní kategorie (např. pachatelé trestných činů) nebo neuznávají žádosti o zpětné převzetí, což v praxi počet návratů snižuje.
Z operativního hlediska je prvním krokem ke zvýšení účinnosti a urychlení řízení o navrácení identifikace a řešení těchto nedostatků a problémů a podpora stávajících osvědčených postupů. Tím se zajistí zvýšení efektivity celého procesu a ochrana základních práv migrantů v souladu s právem EU a Listinou základních práv.
Operační strategie by měla zohlednit potřebu zlepšení vnitrostátních postupů, aby byla v souladu s úsilím členských států i EU o zlepšení spolupráce s mezinárodními partnery v oblasti navracení a zpětného přebírání.
V duchu přístupu „tým Evropa“ by se měla podporovat úzká interakce mezi vnitřní a vnější politikou, nástroji a zúčastněnými stranami. Operační strategie by měla být doplněna konzistentnějšími a soudržnějšími vnitrostátními přístupy a budováním užší spolupráce a solidarity mezi všemi členskými státy a dalším posílením podpory, kterou agentura Frontex poskytuje, a mělo by se propagovat její využívání členskými státy.
3.Hlavní zásady a cíle operační strategie
Na základě kritického zohlednění toho, co dnes funguje a co nikoli, jakož i na základě konzultací se členy sítě na vysoké úrovni se Komise domnívá, že strategie by se měla zaměřit na hledání jednotného a soudržného přístupu na úrovni členských států a EU s cílem zajistit účinné navracení v rámci celkových cílů komplexní migrační a azylové politiky EU.
Koordinátorka EU pro navracení a síť na vysoké úrovni budou za podpory agentury Frontex a případně ve spolupráci s dalšími orgány EU usilovat o posílení soudržnosti a snah členských států, o spojení sil a poskytování vzájemné podpory v reakci na bezprostřední potřeby a překážky a o vzájemnou pomoc při operativních činnostech vůči třetím zemím při provádění navracení.
Operační strategie musí odrážet cíle politiky EU v oblasti navracení(). Strategie musí být rovněž flexibilním nástrojem, který bude schopen průběžně reagovat na změny politických priorit a okolností.
Hlavním cílem operační strategie by mělo být zlepšení fungování navracení tak, aby:
·se zvýšil celkový počet účinných návratů a zároveň aby výrazně vzrostl počet návratů do třetích zemí, kde neexistují žádné významné politické překážky, a to na základě cílů stanovených členskými státy,
·se navracení provádělo rychleji, což podpoří integritu a důvěryhodnost azylových systémů členských států a bude odrazovat od nedovoleného překračování hranic, a
·navracení bylo udržitelné a bylo v souladu s evropskými hodnotami a základními právy.
Tento hlavní cíl by mohl být dále rozdělen na tyto jednotlivé operační cíle:
·zefektivnit a optimalizovat proces navracení v každém členském státě v plném souladu se základními právy, včetně ochrany osobních údajů, a tím navracení urychlit a zefektivnit,
·zvýšit počet dobrovolných návratů (v absolutních číslech i jako podíl na celkových návratech) a případů opětovného začlenění a podpořit udržitelnější návraty v rámci obecného cíle, kterým je celkové zvýšení počtu návratů,
·podpořit soudržnější přístup EU k navracení založený více na spolupráci mezi členskými státy, Komisí a agenturou Frontex v duchu přístupu „tým Evropa“ a zároveň zohledňovat celkové vztahy s partnery ze třetích zemí a
·zlepšit údaje a statistické důkazy o navracení a vytvořit cílenější, plánovanější a účinnější návratovou politiku a kapacitu pro společné operativní reakce.
Operační cíle by vyžadovaly společné úsilí členských států, Komise a agentury Frontex ve spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a delegacemi EU, v případě potřeby v prioritních oblastech, kde jsou zapotřebí společná opatření, v duchu solidarity a praktické spolupráce. Operační strategie by rovněž měla dát agentuře Frontex jasný směr, aby mohla konkrétně přispívat k dosažení těchto cílů.
4.Čtyři prioritní oblasti pro účinnější a účelnější navracení
Na základě diskusí, které proběhly během prvních dvou zasedání sítě na vysoké úrovni, jakož i dvoustranných konzultací s členskými státy určila Komise čtyři prioritní oblasti, které mohou tvořit základ operační strategie:
·Cílená opatření, která koordinovaně reagují na bezprostřední potřeby a překážky.
·Zvýšení účinnosti celkového systému navracení urychlením procesu a odstraněním nedostatků.
·Podpora poradenství v oblasti navracení a opětovného začleňování jakožto základních prvků návratového systému EU, a to jak v případě dobrovolných, tak nucených návratů.
·Digitalizace řízení navracení a zlepšení analýzy údajů.
Tyto oblasti představují kombinaci práce na řešení bezprostředních potřeb a překážek, pro něž je zapotřebí koordinace a společné akce, jakož i dlouhodobější strukturální práce na zlepšení účinnosti návratového systému EU. Příloha tohoto politického dokumentu uvádí hlavní navrhovaná opatření k provádění čtyř prioritních oblastí a cíle a ukazatele, které by mohly být použity ke sledování pokroku.
Práce by měla rychle přejít do skutečně operační fáze. Měla by přispět k realizaci řady stěžejních oblastí činnosti.
Stěžejní oblasti činnosti
1.
Cílené společné operace navracení do vymezených třetích zemí, které usnadní Komise a Evropská služba pro vnější činnost a které budou v příštích týdnech provádět členské státy a agentura Frontex.
2.
Do konce roku 2023 vypracovat analýzy a situační povědomí o fungování navracení, aby se umožnilo proaktivní plánování, a rozvíjet obecnou shodu ohledně dobrých výsledků v oblasti navracení za účasti všech příslušných zúčastněných stran.
3.
Zdvojnásobit počet třetích zemí, na něž se vztahují společné služby pro opětovné začlenění agentury Frontex, a plné využívání těchto služeb všemi členskými státy do konce roku 2023.
4.
Intenzivnější úsilí o digitalizaci v oblasti zpětného přebírání prostřednictvím zavádění systémů řízení případů zpětného přebírání ve všech příslušných třetích zemích a členských státech.
5.
Dokončení analýzy nedostatků v digitalizaci pro všechny členské státy agenturou Frontex do konce roku 2023.
6.
Poradenství v oblasti navracení bude zavedeno jako odborná kvalifikace ve všech členských státech.
Složitost a citlivost těchto otázek a vysoký počet zúčastněných stran a orgánů zapojených do oblasti navracení vyžadují lepší koordinaci a otevřené a strategické diskuse v důvěryhodném prostoru, aby bylo možné vyřešit nedostatky. Práce koordinátorky EU pro navracení a sítě na vysoké úrovni poskytuje příležitost využít praktického přístupu, který vychází z pozitivních zkušeností členských států, k podpoře užší praktické spolupráce a soudržnosti, aby bylo možné dále rozvíjet a prosazovat cíle této operační strategie. Jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států existují různé silné a slabé stránky, priority a potřeby se liší a zároveň bude třeba pokročit v práci na různých aspektech směrem ke společnému a účinnému systému EU pro navracení.
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 24.1.2023
COM(2023) 45 final
PŘÍLOHA
POLITICKÉHO DOKUMENTU
Vytvoření operační strategie pro účinnější navracení
Navrhované prioritní oblasti operační strategie pro účinnější navracení
1)Cílená opatření, která reagují na bezprostřední potřeby a překážky
Reakce na bezprostřední potřeby a překážky cílenými opatřeními je důležitým aspektem práce koordinátorky EU pro navracení a sítě na vysoké úrovni. Cílem této navrhované prioritní oblasti je zajistit, aby členské státy spojily své síly a mezi všemi aktéry existovala bezproblémová koordinace a soudržnost, aby se kolektivní úsilí mohlo zaměřit na navracení do vymezených třetích zemí v souladu s politickými prioritami. Překážky by měly být rychle identifikovány a řešeny. Práce v této oblasti může odhalit strukturálnější problémy (jako je spolupráce mezi vnitrostátními orgány, zdroje a potřeby v oblasti odborné přípravy), které je třeba řešit v dlouhodobějším horizontu, což může přispět k dalším prioritním oblastem.
·Společné úsilí zaměřené na čtvrtletní provádění návratů do omezeného počtu prioritních třetích zemí, které budou projednány na každém zasedání sítě na vysoké úrovni a budou provedeny v následujícím čtvrtletí. Státní příslušnosti, na které je třeba se zaměřit, by měly vycházet z příslušných akčních plánů EU, opatření navazujících na mechanismus podle článku 25a vízového kodexu a z diskusí pracovních skupin Rady. Státní příslušnosti, na které je třeba se zaměřit, by měly zahrnovat rovněž státní příslušníky třetích zemí s bezvízovým stykem. Toto společné úsilí má být koordinováno s úsilím Komise o zvýšení počtu návratů do konkrétních třetích zemí, zejména v souvislosti s prováděním dohod a ujednání EU o zpětném přebírání a s opatřeními navazujícími na mechanismus podle článku 25a vízového kodexu.
·Usnadňovat spolupráci mezi členskými státy s podobnými potřebami za účelem spojení sil a vzájemné podpory při operačních činnostech souvisejících s navracením, aby si vzájemně poskytovaly místa ve vnitrostátních programech asistovaného dobrovolného návratu a opětovného začleňování. Agentura Frontex v případě potřeby upraví své činnosti tak, aby mohla poskytovat veškerou nezbytnou pomoc.
·Členové sítě na vysoké úrovni budou spolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány na tom, aby se opatření zaměřila na konkrétní vymezené třetí země a zejména na zvyšování účinnosti v těchto oblastech: zajištění toho, aby tyto návraty byly upřednostněny, příprava identifikační dokumentace (doklady, individuální posouzení, biometrické údaje), zajištění dostupnosti navracených osob pro pohovory a identifikační mise, přijímání opatření vycházejících z příkazů k navrácení se žádostmi o zpětné převzetí, poskytnutí dostatečné kapacity pro případné zajištění, stanovení pravidel identifikace s velvyslanectvími, naplnění charterových letů.
·Řešit otázky ad hoc, jako jsou požadavky týkající se onemocnění COVID-19, na něž byla koordinátorka EU pro navracení rychle upozorněna, aby bylo možné nalézt řešení.
·Členské státy, členové sítě na vysoké úrovni, agentura Frontex a další relevantní aktéři, jako jsou evropští styční úředníci pro otázky migrace a evropští styční úředníci pro navracení, by se měli zapojit do poskytování příslušných informací a podkladů pro kontakty se třetími zeměmi. To by usnadnilo organizaci společných misí Komise a příslušných členských států do třetích zemí ve spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost, jejichž cílem je zajistit společný a soudržný přístup.
2)Dlouhodobé a strukturální potřeby
Nedostatky ve spolupráci a kontaktech mezi orgány zapojenými do procesu navracení jsou hlavní strukturální překážkou účinnějšího fungování tohoto procesu. Práce v rámci této navrhované oblasti by se zaměřila na identifikaci těchto nedostatků a jejich řešení, aby se zajistilo, že rozhodnutí o ukončení oprávněného pobytu v EU povede k rozhodnutí o navrácení, že tato rozhodnutí o navrácení budou vykonána a navrácení bude provedeno co nejrychleji.
a)Zvýšení účinnosti celkového systému navracení urychlením procesu a odstraněním nedostatků
·Zaměřit se na hlavní body a konkrétní překážky, které nahlásily členské státy nebo které byly zjištěny v schengenských hodnoceních, s cílem urychlit jejich proces navracení.
·Zajistit, aby po rozhodnutí o ukončení oprávněného pobytu okamžitě následovalo rozhodnutí o navrácení, včetně propojení výsledku azylového řízení s řízením o navrácení, a to i ve spolupráci s agenturou Frontex a na základě zkušeností a znalostí Agentury EU pro azyl a Agentury EU pro základní práva.
·Řešit nedostatky v přechodu z dobrovolných návratů na návraty nucené – nedostatky na straně příslušných orgánů – v zájmu zlepšení účinnosti a snížení rizika skrývání se.
·Řešit procesní nedostatky a překážky spojené s odlišnými pravomocemi orgánů a subjektů odpovědných za různé fáze procesu navracení, u nichž má síť na vysoké úrovni prozkoumat praktická řešení vycházející ze zkušeností a osvědčených postupů členských států.
·Pracovat na konkrétně zjištěných překážkách souvisejících s obstrukčním jednáním a nedostatečnou spoluprací ze strany státních příslušníků třetích zemí.
·Pracovat na konkrétních překážkách návratu odsouzených pachatelů trestné činnosti.
·Řešit překážky v systémech členských států související s předkládáním žádostí o zpětné převzetí (případně včetně otázek týkajících se systému řízení případů zpětného přebírání se třetími zeměmi).
·Určit praktické potřeby a opatření, aby bylo možné co nejlépe využívat nové funkce Schengenského informačního systému pro vytváření záznamů o osobách, na něž se vztahují rozhodnutí o navrácení, a usnadnit tak vzájemné uznávání rozhodnutí o navrácení.
·Vypracovat soudržnější přístup k určení rizika skrývání se, nedostatku odpovídajících kapacit a účinnějšímu využívání efektivních alternativ k zajištění. Pracovat na vytvoření lepší vazby mezi jednotlivými typy rizika skrývání se a nejvhodnějšími a nejrelevantnějšími alternativami k zajištění.
b)Podpora poradenství v oblasti navracení a opětovného začleňování jakožto základních prvků návratových systémů, a to jak v případě dobrovolných, tak nucených návratů
V procesu navracení hrají ústřední úlohu poradci pro navracení, kteří doprovázejí navracenou osobu v každé fázi řízení, mimo jiné tím, že zajišťují plné dodržování základních práv ve všech fázích procesu navracení. Na základě probíhající práce v rámci Strategie EU pro dobrovolný návrat a opětovné začlenění, včetně diskusí v rámci příslušných skupin Rady a fór odborníků, by se práce v této navrhované oblasti zaměřila na zajištění toho, aby všechny členské státy měly k dispozici dobře vyškolené poradce pro navracení s potřebnými nástroji na podporu větší účinnosti tohoto procesu, včetně příležitostí v zemi návratu, odkazování na iniciativy zahájené mezinárodními organizacemi, místními aktéry, vnitrostátními orgány nebo projekty rozvojové spolupráce. Kromě toho se práce zaměří na zajištění soudržného přístupu k udržitelnému opětovnému začlenění a jeho financování, což má potenciál dále povzbudit navracené osoby i orgány třetích zemí ke spolupráci v rámci procesu navracení.
·Podporovat členské státy při zřizování účinnějších programů asistovaného dobrovolného návratu a struktur pro poradenství v oblasti navracení na základě práce probíhající na úrovni odborníků z praxe a za podpory agentury Frontex. Všechny členské státy by měly do konce roku začít využívat společné služby agentury Frontex pro opětovné začlenění. Cílem by mělo být zvýšení absolutního počtu dobrovolných návratů ve všech členských státech.
·Zajistit, aby všechny členské státy měly poradenství v oblasti navracení zavedeno jako profesní profil, jehož prostřednictvím bude propagováno využívání dobrovolného návratu v rámci obecného cíle, kterým je celkové zvýšení počtu návratů.
·Zajistit na všech úrovních plné povědomí o dostupných nástrojích a odborné přípravě (mimo jiné i v oblasti základních práv) k řešení strukturálních problémů.
·Členské státy s většími zkušenostmi se vyzývají, aby prostřednictvím cílenější a strategičtější výměny mezi členy sítě na vysoké úrovni podporovaly členské státy s menšími zkušenostmi.
·V případě potřeby prosazovat soudržnost podpory asistovaného dobrovolného návratu a opětovného začleňování mezi členskými státy vůči konkrétním třetím zemím a zajistit koordinaci příslušných stávajících programů ve třetích zemích.
·Zajistit, aby poradci pro navracení z členských států a agentury Frontex znali a byli schopni využívat možnosti předávání a opětovného začleňování, které navraceným osobám v zemích návratu nabízejí iniciativy zahájené mezinárodními organizacemi, místními subjekty, vnitrostátními orgány nebo projekty rozvojové spolupráce.
·Do konce roku 2023 zdvojnásobit počet třetích zemí, na něž se vztahují společné služby agentury Frontex pro opětovné začlenění.
c)Digitalizace řízení navracení a zlepšení analýzy údajů
Důležitým nedostatkem, který je třeba řešit, je nedostatek pravidelných a spolehlivých údajů v oblasti navracení. Významným prvkem je zajištění toho, aby měl každý členský stát digitální systém řízení případů navracení, který lze připojit k jiným informačním systémům relevantním pro proces navracení a který může podpořit účinnější a spolehlivější analýzu příslušných údajů.
·Stanovit jasné harmonogramy na podporu digitalizace systémů členských států pro řízení případů navracení, které provádějí model agentury Frontex; agentura Frontex dokončí před koncem roku 2023 analýzu nedostatků pro všechny členské státy, poté společně s členskými státy vypracuje a provede plán, jehož cílem je dosáhnout úplné digitalizace co nejdříve, nejpozději však do roku 2026; využít pro tyto projekty finanční prostředky dostupné v rámci Azylového, migračního a integračního fondu.
·Dále analyzovat možnost zavedení interoperability mezi informačními systémy relevantními pro proces navracení, včetně nezbytnosti a přiměřenosti těchto propojení.
·Zvýšit využívání nástroje reintegrační asistence a stávajícího systému řízení případů zpětného přebírání se třetími zeměmi.
·Zajistit informovanost o aktuálním stavu vkládání a aktualizací záznamů o navrácení do SIS II, přístupu jednotlivých orgánů členských států do SIS II, sledování navracení a zavedených postupech týkajících se pozitivních nálezů.
·Identifikovat nové příležitosti, které nabízí Systém vstupu/výstupu k účinnému využívání údajů o osobách překračujících délku oprávněného pobytu, které systém automaticky generuje.
·Na základě nové funkce Schengenského informačního systému pro vytváření záznamů o osobách, na něž se vztahují rozhodnutí o navrácení, identifikovat a využívat možnosti usnadnění vzájemného uznávání rozhodnutí o navrácení v zájmu rychlejšího a účinnějšího procesu navracení.
·Spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami (Komisí, agenturou Frontex, členskými státy), aby se zlepšilo shromažďování statistických údajů týkajících se navracení, a vypracovat vhodné analýzy, rozbory a situační povědomí o fungování navracení s cílem umožnit proaktivní plánování společných opatření k nápravě zjištěných problémů.
·Rozvíjet obecnou shodu ohledně dobrých výsledků v oblasti navracení nad rámec míry navracení a určit vhodné ukazatele pro podávání zpráv a účinnost.
* * *
Pokrok a výsledky operační strategie by měly být monitorovány pomocí jasně definovaného souboru ukazatelů. Je třeba zvážit tyto ukazatele:
·Počet rozhodnutí o navrácení vydaných na základě zamítavých rozhodnutí o azylu.
·Počet žádostí o zpětné převzetí vydaných na základě rozhodnutí o navrácení.
·Podíl dobrovolných návratů ve vztahu k celkovému počtu návratů.
·Počet členských států, které mají zavedený informační systém pro řízení případů navracení.
·Počet členských států, které mají zavedený systém poradenství v oblasti navracení.
·Počet členských států, které pravidelně využívají služby agentury Frontex související s navracením (před návratem, po návratu, opětovné začlenění) a účastní se návratových operací.
·Počet třetích zemí, na něž se vztahují společné služby agentury Frontex pro opětovné začlenění.
Koordinátorka EU pro navracení bude síti na vysoké úrovni pravidelně podávat zprávy o pokroku, které budou rovněž podkladem pro schengenský barometr. Přestože tyto ukazatele slouží jako pevný základ pro sledování pokroku, mohou se měnit podle toho, jak se bude operační strategie vyvíjet a provádět.