USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU (EU) 2023/1842

ze dne 10. května 2023

obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2021

Evropský parlament,

—	s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2021,

—	s ohledem na článek 99 a čl. 100 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0114/2023),

A.	vzhledem k tomu, že rozvojová spolupráce Unie, jak je definována v článcích 208 až 210 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), probíhá v celosvětovém kontextu vymezeném v Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a v jejích cílech udržitelného rozvoje;

vzhledem k tomu, že EU navázala vztahy založené na spolupráci s velkým počtem rozvojových zemí, přičemž hlavním cílem je podpora hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje a především omezení a odstranění chudoby v dlouhodobém horizontu prostřednictvím rozvojové a technické pomoci poskytované příslušným zemím;

C.	vzhledem k tomu, že cílem rozvojové spolupráce Unie je prosazovat a podporovat hodnoty a zájmy Unie na celém světě za účelem plnění cílů a zásad její vnější činnosti stanovených v čl. 3 odst. 5 a článcích 8 a 21 Smlouvy o Evropské unii;

vzhledem k tomu, že od roku 1959 do roku 2020 poskytovaly pomoc EU na rozvojovou spolupráci africkým, karibským a tichomořským státům (AKT) a zámořským zemím a územím (ZZÚ) Evropské rozvojové fondy (ERF); vzhledem k tomu, že rámcem upravujícím vztah Unie se zeměmi AKT a ZZÚ byla po dobu 20 let dohoda o partnerství podepsaná v Cotonou („dohoda z Cotonou“) dne 23. června 2000, jejíž platnost byla následně prodloužena do 30. června 2022;

vzhledem k tomu, že jedenáctý ERF dospěl do závěrečné fáze dne 31. prosince 2020, kdy vstoupilo v platnost ustanovení o skončení jeho platnosti, a od roku 2021 jsou programy ERF zahrnuty do víceletého finančního rámce Unie (VFR); vzhledem k tomu, že jednotlivé zakázky na základě stávajících dohod o financování mohou být uzavírány až do 31. prosince 2023;

vzhledem k tomu, že ve víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027 je pomoc na rozvojovou spolupráci se zeměmi AKT začleněna do Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) a pomoc na rozvojovou spolupráci se ZZÚ je integrována do rozhodnutí o přidružení zámoří, včetně Grónska (1);

G.	vzhledem k tomu, že osmý, devátý, desátý a jedenáctý ERF však do souhrnného rozpočtu Unie začleněny nebyly a budou se až do svého uzavření provádět a vykazovat odděleně;

H.	vzhledem k tomu, že Evropské rozvojové fondy jsou řízeny téměř výlučně Generálním ředitelství Komise pro mezinárodní partnerství (GŘ INTPA) (2), přičemž malý podíl (0,25 %) výdajů z ERF v roce 2021 řídilo Generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (GŘ ECHO);

I.	vzhledem k tomu, že rozvojová spolupráce se od tradičnějšího zaměření na sociální odvětví přesouvá k silnějšímu důrazu na společné zájmy, mimo jiné na investice, obchodování a rozvoj hospodářských odvětví s vysokou přidanou hodnotou, udržitelný rozvoj, vzdělávání a rovnost žen a mužů;

vzhledem k tomu, že v odvětví zemědělství v rozvojových partnerských zemích jsou zapotřebí strukturální změny, zejména posílením postavení místních drobných zemědělců, jejich podporou při využívání nových zemědělských technologií, zaváděním moderních metod hospodaření s vodou a usnadněním přístupu na trh;

vzhledem k tomu, že prostřednictvím přístupu tým Evropa Unie (3) spolupracuje v dané oblasti s členskými státy, s místními příjemci a s ostatními dárci, aby zajistila hmatatelný dopad a skutečně zásadní změnu v partnerských zemích; připomíná, že rozpočtová podpora musí odpovídat potřebám partnerských zemí i klíčovým politikám EU; připomíná, že je rovněž nezbytné měřit výkonnost programů a jejich dopad na partnerské země a civilní obyvatelstvo;

L.	vzhledem k tomu, že rozvojová spolupráce spadá do sdílené pravomoci členských států a Unie a článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie výslovně uvádí, že „politika rozvojové spolupráce Unie a politika, kterou v této oblasti vedou členské státy, se navzájem doplňují a posilují.“;

M.	vzhledem k tomu, že EU a členské státy mohou provádět společné akce a měly by se vzájemně informovat o činnostech prováděných v oblasti rozvojové spolupráce;

N.	vzhledem k tomu, že udržitelnost má zásadní význam pro dosažení stanovených cílů a výsledků, a zejména dlouhodobých přínosů rozvojové pomoci;

vzhledem k tomu, že provádění evropských rozvojových fondů (ERF) a rozvoj obecně probíhají v rizikovém, složitém a rychle se měnícím prostředí, což v roce 2021 ještě zhoršila pandemie COVID-19 a nestabilní politická situace zaznamenaná v některých partnerských zemích EU, přičemž nastalá situace ztěžovala provádění ERF a příslušných auditních činností;

vzhledem k tomu, že stále se zvětšující propast mezi potřebnými finančními prostředky a dostupnými finančními prostředky pro reakci na prohlubující se klimatickou krizi, hladomor, zadlužování, humanitární a jiné krize prohlubuje nerovnosti mezi industrializovanými a méně rozvinutými národy a poprvé za několik desetiletí zvyšuje míru chudoby;

Q.	vzhledem k tomu, že bez ohledu na předchozí tvrzení jsou klíčem k úspěchu operací Unie na rozpočtovou podporu posilování transparentnosti, odpovědnost, náležitá péče v oblasti lidských práv a boj proti korupci a podvodům;

R.	vzhledem k tomu, že humanitární a rozvojová pomoc je projevem faktické celosvětové solidarity, jež je zakotvena ve Smlouvách a z níž vychází hodnoty EU;

Plnění rozpočtu

připomíná dvě významné události, ke kterým došlo v roce 2021: tou první bylo konkrétně to, že šlo o první rok následující po ustanovení o skončení platnosti 11. ERF (31. prosince 2020), což znamená, že v roce 2021 nebyly přijaty další souhrnné závazky projektů v rámci 11. ERF a navíc v roce 2021 bylo finanční plnění smluv 10. a 11. ERF (jednotlivé závazky: 2 118 milionů EUR) a platby (3 393 milionů EUR) ovlivněno pokračující krizí COVID (4);

konstatuje, že ERF tvoří 46,1 % portfolia Generálního ředitelství Komise pro mezinárodní partnerství (GŘ INTPA), pokud jde o platby v roce 2021, které dosáhly 3 435 milionů EUR (tj. 91,27 % ročního cíle); konstatuje, že platby Evropské investiční banky (EIB) činily 613 milionů EUR; konstatuje, že od použití ustanovení o skončení platnosti 11. ERF dne 31. prosince 2020 nebyly v roce 2021 vyčleněny žádné nové závazky s výjimkou závazků finančních prostředků získaných z dřívějších operací v rámci investiční facility pro AKT (IF) z operací v rámci devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu; konstatuje, že platby EIB v souvislosti s investiční facilitou pro AKT činily 179 milionů EUR;

vyjadřuje politování nad tím, že kvůli pokračující situaci související s pandemií COVID-19 nedosáhlo 50 % delegací v subsaharské Africe svého minimálního předpokládaného cíle pro platby (90 %); zdůrazňuje, že nejvýrazněji se to projevilo na Madagaskaru, který téměř úplně uzavřel své hranice, což velmi ztížilo pokračování realizace oproti původním předpokladům; v Čadu a Gambii z důvodu pozastavené nebo opožděné realizace; v Etiopii, Guineji-Conakry a Mali, kde politické krize vážně ovlivnily činnost, což mělo významný dopad na předpokládané platby rozpočtové podpory; navíc konstatuje, že i v Tichomoří a v Karibiku bylo provádění dotčeno omezeními spojenými s onemocněním COVID, na Fidži a na Haiti měly negativní vedlejší účinky vyplývající ze zhoršení hospodářské, sociální a politické situace zničující dopad na projekt v oblasti infrastruktury;

vítá soustavné úsilí GŘ INTPA o snížení objemu starého předběžného financování a starých nevypořádaných závazků o cílovou hodnotu 35 %; konstatuje, že GŘ INTPA překročilo cíl snížením starého předběžného financování v případě ERF o 46 % (50 % v ostatních oblastech pomoci) a o 39 % u starých nevypořádaných závazků ERF a napříč celou oblastí odpovědnosti;

konstatuje, že GŘ INTPA dosáhlo svého cíle nemít více než 15 % starých smluv po konci platnosti v rámci ERF; bere na vědomí, že dosáhlo hodnocení 13 % pro ERF a 10 % napříč celou oblastí odpovědnosti; konstatuje, že ERF se od roku 2017 trvale zlepšují;

Dopad činností ve finančních výkazech

konstatuje, že v případě předběžného financování došlo ke snížení o 101 milionů EUR, a to zejména v důsledku nižšího počtu vyplacených záloh kvůli poklesu počtu podepsaných smluv (3 670 milionů EUR v roce 2020 oproti 2 118 milionům EUR v roce 2021); konstatuje však, že tento pokles byl způsoben zejména problémy, kterým bylo nutné čelit v důsledku probíhající pandemie COVID-19 a geopolitických krizí, a že proto se objem peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v důsledku tohoto významného poklesu předběžného financování a jiných plateb zvýšil o 266 milionů EUR;

bere na vědomí výrazně nižší počet otevřených smluv na konci roku 2021, způsobený jak omezením činnosti ERF, tak nepříznivým dopadem probíhající krize způsobená onemocněním COVID-19 a geopolitické krize na uzavírání nových smluv, což vedlo k výraznému snížení výdajů příštích období o 519 milionů EUR;

kromě toho konstatuje, že celkový pokles nákladů na nástroje pomoci ve výši 1 743 milionů EUR má kombinovaný účinek: na jedné straně náročné podmínky související s pandemií COVID-19 a nestabilní geopolitická situace v několika zemích bránily v roce 2021 provádění činností ERF a na druhé straně pokles činností v rámci 10. ERF a předchozích fondů je v souladu s postupným omezením rozsahu těchto ERF, což má za následek menší počet otevřených smluv v rámci těchto ERF;

konstatuje, že účinné provádění a odpovídající financování jsou prostředkem k zajištění legitimity a účinnosti rozvojové spolupráce EU; je toho názoru, že čím delší bude trvání smluv v rámci rozvojové politiky, tím udržitelnější budou dané projekty;

10.

konstatuje, že finanční prostředky ERF ve výši 600 000 000 EUR určené na další akce v zemích AKT, jejichž přidělení členské státy nedávno zrušily, budou nyní použity na opatření, která pomohou zmírnit celosvětovou potravinovou krizi; zastává názor, že tyto finanční prostředky musí být použity k další podpoře místního drobného zemědělství, agroeokologických postupů a udržitelného rybolovu, které napomáhají potravinové soběstačnosti místních komunit a snižují jejich závislost na rozkolísaných světových trzích s potravinami a zemědělstvím; vyzývá členské státy, aby se od nynějška důsledně zříkaly úhrady uvolněných prostředků z ERF vzhledem k enormní potřebě finančních prostředků na pokrytí naléhavých potřeb v zemích AKT a vzhledem k závazkům přijatým Unií a jejími členskými státy ohledně financování rozvoje, jakož i závazkům stanoveným ve Smlouvě o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

11.

dále zdůrazňuje, že řešení základních příčin potravinové krize vyžaduje strukturální změny v odvětví zemědělství rozvojových partnerských zemí, zejména posílením postavení místních drobných zemědělců, aby mohli využívat nové zemědělské technologie, zaváděním moderních metod správy vodních zdrojů a usnadněním jejich přístupu na trh;

Spolehlivost účetní závěrky

12.

konstatuje, že rozpočet osmého ERF (1995–2000) činil 12,8 miliardy EUR, rozpočet devátého ERF (2000–2007) 13,8 miliardy EUR, rozpočet desátého ERF (2008–2013) 22,7 miliardy EUR a rozpočet jedenáctého ERF 30,5 miliardy EUR, z čehož 29,1 miliardy EUR bylo vyčleněno pro země AKT a 0,4 miliardy EUR na ZZÚ a 1,1 miliardy EUR na správní náklady;

13.

konstatuje, že v roce 2019 Komise uzavřela zbývající nevypořádané operace pro projekty osmého ERF a že všechny zůstatky a zrušení závazků byly převedeny do devátého ERF; kromě toho konstatuje, že v roce 2021 Komise oznámila finanční a operativní uzavření osmého ERF a že všechny související činnosti byly dokončeny, byly provedeny všechny kontroly a v účetnictví ERF byly uzavřeny všechny smlouvy a finanční rozhodnutí;

14.

vítá skutečnost, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2021 dospěl k závěru, že roční účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2021, ve všech významných ohledech věrně zobrazuje finanční situaci Evropských rozvojových fondů a že výsledky jejich operací, peněžních toků a změn čistých aktiv za daný rok jsou v souladu s ustanoveními finančního nařízení Rady (EU) 2018/1877 (5) (dále jen „finanční nařízení pro ERF“) a s účetními standardy pro veřejné služby;

15.

uznává, že po začlenění programů ERF do víceletého finančního rámce Unie (VFR) bude postupně ukončen audit EÚD týkající se ERF, protože se platby na ERF sníží a zvýší se platby z rozpočtu EU; konstatuje, že EÚD bude následně postupně přesouvat zdroje na audit rozpočtu Unie; konstatuje však, že stávající přístup (samostatná zpráva o ERF) zůstal pro účely sestavování prohlášení o věrohodnosti v roce 2022 zachován;

Legalita a správnost operací, na nichž se zakládá účetní závěrka

16.

vítá výrok Účetního dvora, podle něhož jsou příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2021, ve všech významných ohledech legální a správné;

17.

opět vyjadřuje své znepokojení nad mnoha možnými příčinami toho, že Účetní dvůr již poněkolikáté vydal záporný výrok o legalitě a správnosti výdajů v důsledku skutečnosti, že výdaje schválené v účetní závěrce za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2021, jsou zatíženy významnou mírou chyb;

18.

konstatuje, že Účetní dvůr, aby zkontroloval správnost operací, prověřil vzorek 140 operací, které byly reprezentativní pro celé rozpětí výdajů z ERF; dále konstatuje, že vzorek se skládal z 26 operací souvisejících s nouzovým svěřenským fondem pro Afriku, 92 operací schválených 17 delegacemi EU (6) a 22 plateb schválených ústředím Komise (7);

19.

se znepokojením konstatuje, že ze 140 zkoumaných operací 54 (38,8 %) obsahovalo chyby, a to ve srovnání s 36 (25,7 %) v roce 2020 u téhož počtu operací; navíc zdůrazňuje, že Účetní dvůr vyčíslil 43 chyb (31 v roce 2020), na jejichž základě odhadl ve finančním roce 2021 míru chyb 4,6 % (3,8 % v roce 2020);

20.

se znepokojením konstatuje, že typologie chyb zjištěných v rozpočtovém roce 2021 odpovídá chybám z roku 2020, konkrétně jde o odhadovanou chybovost související s nezpůsobilými výdaji (38,6 % v roce 2021, 38,2 % v roce 2020), závažné nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek (14,6 % v roce 2021, 2,2 % v roce 2020), chybějící základní dokumentaci (23,3 % v roce 2021, 38,3 % v roce 2020) a výdaje, které nevznikly (18,1 % v roce 2021, 14,9 % v roce 2020);

21.

je znepokojen tím, že odhadovaná výše chyb systematicky překračuje práh významnosti (2 %), přičemž se to týkalo 4,6 % výdajů v rámci osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF na finanční rok 2021 (ve srovnání se 3,8 % v roce 2020, 3,5 % v roce 2019, 5,2 % v roce 2018, 4,5 % v roce 2017, 3,3 % v roce 2016, 3,8 % v letech 2014 a 2015, 3,4 % v roce 2013 a 3 % v roce 2012); poznamenává, že ve srovnání s rozpočtovým rokem 2020 činí nárůst odhadované výše chyb 0,8 % (0,3 % v roce 2020); opakuje, že je mimořádně důležité účinně řešit příčiny toho navýšení;

22.

uznává, že v roce 2020 kvůli pandemii COVID-19 nebylo možné, aby Účetní dvůr provedl návštěvy delegací EU na místě (8), což mu znemožnilo provést určité auditní postupy, a zejména ověřit realizaci zakázek u vybraných operací, a jeho auditní práce tak byla omezena především na dokumentární kontroly operací a projektů prostřednictvím komunikace s kontrolovanými subjekty na dálku; konstatuje však, že podle odpovědí Komise na otázky k písemnému zodpovězení a debaty na slyšení konané ve Výboru Parlamentu pro rozpočtovou kontrolu neexistují důkazy, že neprovedení návštěv na místě vedlo k většímu zneužívání finančních prostředků; navíc konstatuje, že Komise je přesvědčena, že přístup tým Evropa napomohl mnohem těsnější koordinaci na úrovni zemí, které jsou příjemci, mezi EU a jejími členskými státy, čímž se zvýšila účinnost i odpovědnost;

Transparentnost a účinnost systémů monitorování a věrohodnosti

23.

bere na vědomí závěr GŘ INTPA o nákladové efektivitě kontrol, za které je odpovědné (účinnost, účelnost a hospodárnost jeho systému kontrol) (9); zdůrazňuje však, že Účetní dvůr se stejně jako v předchozích letech domnívá, že četnost zjištěných chyb, včetně některých obsažených v konečných výkazech, které byly předmětem externích auditů ex ante a ověřování výdajů, poukazuje na nedostatky v těchto kontrolách; vzhledem k vysoké míře chyb v každém roce žádá Komisi, aby přezkoumala svou strategii auditů ex ante a ex post a aby dále obecně zavedla digitalizaci za účelem systematičtějších kontrol, přičemž prioritou by měly být partnerské země, v nichž byla zjištěna většina chyb;

24.

je znepokojen skutečností, že podobně jako v roce 2020 se Komise a její prováděcí partneři dopustili více chyb v operacích týkajících se grantů a dohod o příspěvcích a pověřovacích dohod uzavřených s mezinárodními organizacemi a agenturami členských států než u jiných forem podpory (například u dohod na stavební práce, dodávky a služby); navíc poznamenává, že z 92 operací tohoto typu kontrolovaných Účetním dvorem bylo 39 zatíženo vyčíslitelnými chybami, které představovaly 81 % odhadované míry chyb;

25.

je si vědom, jak Komise uvedla ve svých odpovědích (10) na výroční zprávu Účetního dvora, že Komise působí ve třetích zemích ve složitých politických a technických podmínkách a spolupracuje s řadou partnerů, například s partnerskými zeměmi, mezinárodními organizacemi nebo agenturami členských států; kromě toho konstatuje, že přestože jsou akční plány pravidelně prováděny s cílem udržet co nejnižší míru chyb, Komise považuje scénář nulového počtu chyb v této souvislosti za nepravděpodobný;

26.

znovu žádá Komisi – v souladu s připomínkami Účetního dvora –, aby opětovně zvážila nákladově efektivní přístup používaný při kontrolách ex post, protože nemusí být účinný a může vést k nedostatkům, na které upozornil Účetní dvůr i Parlament;

27.

se znepokojením konstatuje na základě zprávy Účetního dvora, že v 15 případech vyčíslitelných chyb a osmi případech nevyčíslitelných chyb měla Komise dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešla, odhalila je a před schválením výdajů je napravila; navíc konstatuje, že podle posouzení Účetního dvora kdyby Komise řádně využila všechny informace, které měla k dispozici, odhadovaná míra chyb by byla o 2,4 procentního bodu nižší, ve srovnání s 1,19 procentního bodu v roce 2020;

28.

na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že 25 operací obsahujících vyčíslitelné chyby, které k odhadované míře chyb přispěly 1,9 procentního bodu, bylo předmětem auditu nebo ověření výdajů; kromě toho konstatuje, že kontrolní systém GŘ INTPA je založen na kontrolách ex ante a že informace uvedené v auditních zprávách či zprávách o ověření popisující činnost, která byla skutečně provedena, neumožnily Účetnímu dvoru posoudit, zda bylo během těchto kontrol ex ante možné chyby zjistit a opravit, protože zprávy se netýkaly 100 % vykázaných výdajů ani neuváděly dostatečné podrobnosti, aby bylo možné potvrdit, zda byly položky, u kterých Účetní dvůr odhalil chyby, součástí kontrol ex ante;

29.

vítá přezkum zadání pro ověřování výdajů, který Komise provedla v září 2021 a v květnu 2022; konstatuje, že Komise předpokládá, že dále prohloubí analýzy a bude se zabývat dalšími aspekty, například výběrem vzorků, a že to této činnosti zahrne poznatky a odpovědi získané z průzkumu provedeného v únoru 2022 mezi uživateli rámcové smlouvy o auditu;

30.

zdůrazňuje, že Účetní dvůr zjistil, že ve dvou výdajových oblastech jsou operace díky zvláštním platebním podmínkám méně náchylné k chybám: a) rozpočtová podpora a b) projekty financované více dárci a realizované mezinárodními organizacemi, u nichž se uplatňuje „nominální přístup“ (11); bere na vědomí, že v roce 2021 Účetní dvůr kontroloval čtyři operace rozpočtové podpory a osm projektů s „nominálním přístupem“ řízených mezinárodními organizacemi;

31.

považuje za nepřijatelné, že stejně jako v předchozích letech některé mezinárodní organizace poskytly pouze omezený přístup k dokumentům (např. ve formátu určeném pouze ke čtení), což Účetnímu dvoru zabránilo pořídit si kopie dokumentů, což brzdilo plánování a provádění auditu a vedlo ke zpožděním, a tudíž bránilo Účetnímu dvoru uplatňovat základní výsadu stanovenou v SFEU, jak bylo uvedeno dříve v souvisejících připomínkách ve výročních zprávách Účetního dvora z let 2018 a 2020; uznává úsilí Komise o řešení tohoto problému prostřednictvím aktivní spolupráce s dotčenými mezinárodními organizacemi, jejichž operace přispěly k dané míře chyb, a to jak prostřednictvím určení praktických řešení, tak v rámci dialogu na vysoké úrovni; vítá určité pozitivní výsledky, které toto úsilí přineslo: oproti roku 2020 se zlepšila spolupráce v rámci auditu EÚD v roce 2021 se Světovou bankou; trvá nicméně na tom, že je třeba učinit více, a vyzývá Komisi, aby pokračovala v úsilí a posílila spolupráci s mezinárodními organizacemi s cílem zajistit, že Účetní dvůr bude mít úplný, neomezený a včasný přístup ke všem nezbytným informacím, což mu umožní kontrolovat legalitu a správnost výdajů z rozpočtu Unie;

32.

bere na vědomí, že podle odhadu uvedeného v desáté studii GŘ INTPA týkající se zbytkové míry chyb, jejíž provedení v roce 2021 zadalo generální ředitelství externímu dodavateli, je celková míra zbytkových chyb již šestým rokem po sobě pod 2 % prahem významnosti stanoveným Komisí: 1,14 % (0,95 % v roce 2020);

33.

zdůrazňuje, že podle posouzení EÚD studie míry zbytkových chyb není ověřovací zakázkou ani auditem a je založena na metodice a manuálu pro výpočet míry zbytkových chyb, které poskytlo GŘ INTPA; kromě toho zdůrazňuje, že EÚD v předchozích výročních zprávách o ERF popsal omezení studií, která mohla přispět k systematickému podhodnocení míry zbytkových chyb;

34.

bere na vědomí stanovisko EÚD, ve kterém se má za to, že míra spoléhání se na práci jiných auditorů je stěžejním aspektem studie o míře zbytkových chyb a vysvětluje se, že jsou možné tři scénáře: a) žádné spoléhání se na práci jiných auditorů s plným testování detailních údajů; b) částečné spoléhání se na práci jiných auditorů s omezeným testováním detailních údajů; c) plné spoléhání se na práci jiných auditorů bez dalšího testování; bere na vědomí, že míra plného spoléhání se vzrostla z 15 % operací v roce 2020 na 34 % operací v roce 2021; sdílí proto stanovisko EÚD, že takto rozsáhlé spoléhání se na práci jiných auditorů je v rozporu s účelem studie míry zbytkových chyb, jímž je odhadnout míru chyb, které unikly všem řídicím kontrolám GŘ INTPA, jež mají takovým chybám předcházet, odhalovat je a napravovat;

35.

konstatuje, že od roku 2018 GŘ INTPA významně snížila rozsah výhrad (tj. podíl výdajů, na něž se výhrady vztahují) ve výročních zprávách o činnosti a že ani výroční zpráva o činnosti za rok 2021 neobsahuje žádné výhrady;

36.

sdílí výrok Účetního dvora, který dospěl k závěru, že neuvedení výhrad ve výroční zprávě o činnosti za rok 2021 není opodstatněné, a má za to, že částečně vyplývá z omezení studie míry zbytkových chyb, neboť zjištění Účetního dvora týkající se této studie se vztahují rovněž na odhady rizikových částek, které jsou na ní založeny; konstatuje, že GŘ INTPA odhaduje celkovou rizikovou částku při platbě na 79,65 milionu EUR (1,41 % výdajů roku 2021) a celkovou rizikovou částku při uzávěrce na 66,03 milionu EUR; dále konstatuje, že podle odhadu GŘ INTPA bude z rizikové částky při platbě v příštích letech kontrolami opraveno 13,62 milionu EUR (24 %) (tato částka se označuje jako „nápravná kapacita“) (12);

37.

konstatuje, že v návaznosti na doporučení EÚD ve výročních zprávách za rozpočtové roky 2019 a 2020 GŘ INTPA přezkoumalo nejlepší způsob, jak začlenit doporučení EÚD, provedlo změny manuálu a metodiky pro míru zbytkových chyb a plně zohlednilo očekávané náklady a přínosy; bere na vědomí, že GŘ INTPA v lednu 2022 aktualizovalo manuál a metodiku pro studii o míře zbytkových chyb;

38.

bere na vědomí, že GŘ INTPA pracuje na zlepšení kvality svých údajů pro výpočet nápravné kapacity a že v roce 2021 pokračovalo v odborné přípravě a zvyšování povědomí o zpětném získávání prostředků a o kvalitě účetních údajů; konstatuje, že stejně jako v předchozích letech provádělo cílené kontroly inkasních příkazů k nápravě zjištěných nesrovnalostí; konstatuje, že EÚD provedl přezkum výpočtu nápravné kapacity za rok 2021 a že po otestování 35 % celkového základního souboru zpětně získaných částek (z hlediska hodnoty) ve vzorku nezjistil žádné chyby;

39.

vítá vytvoření „souboru finančních ukazatelů“ (13), který obsahuje šest ukazatelů, a to ve snaze zvýšit jednotnost finančního výkaznictví generálních ředitelství Komise; bere na vědomí, že v roce 2021 byly přidány čtyři další ukazatele (14); bere na vědomí, že na ERF a svěřenské fondy se v roce 2021 vztahovalo šest z těchto deseti ukazatelů; bere na vědomí, že pokud jde o „souhrnné čerpání závazků“, GŘ INTPA dosáhlo v roce 2021 99 % u rozpočtu EU a 97 % u ERF ve srovnání s 95 %, resp. 94 % v roce 2020 a v případě „včasných plateb“ dosáhlo GŘ INTPA 97 % u rozpočtu EU a 95 % u ERF v roce 2021 ve srovnání s 98 %, resp. 97 % v roce 2020;

Prevence podvodů, jejich odhalování a náprava

40.

bere na vědomí, že GŘ INTPA vypracovalo a od roku 2014 provádí strategii pro boj proti podvodům založenou na metodice poskytnuté úřadem OLAF a že od vstupu této strategie v platnost došlo ke třem jejím aktualizacím, z nichž poslední byla schválena v roce 2021; konstatuje, že provádění této strategie je monitorováno a vedení jsou podávány jednou za půl roku zprávy o probíhajících vyšetřováních úřadu OLAF a o návazném sledování doporučení úřadu OLAF; navíc konstatuje, že nový akční plán GŘ INTPA přijatý v roce 2021 obsahuje 16 interních opatření, z nichž 80 % bylo provedeno v uvedené lhůtě nebo se stanovenou četností a zbývajících 20 % opatření buď stále probíhá, nebo je u nich lhůta pro provedení stanovena na rok 2022 a očekává se, že budou dokončena v roce 2022 (15);

41.

konstatuje, že GŘ INTPA rovněž přispělo ke strategii Komise pro boj proti podvodům a provedlo včas opatření č. 33 (SWD(2021) 262) (16); vyjadřuje politování nad tím, že GŘ INTPA navíc provedlo návazné sledování pouze u 33 % finančních doporučení úřadu OLAF a že celkově 20 % finančních doporučení (vydaných v letech 2017–2021) bylo plně provedeno, 20 % bylo částečně provedeno, u 60 % proces provádění v současnosti probíhá nebo stále nebyla dokončena analýza; trvá na tom, že je třeba dosáhnout lepší míry plnění doporučení úřadu OLAF, ačkoli opakující se potíže spojené s plněním doporučení úřadu OLAF jsou dány právními specifiky a omezeními, jako jsou mimo jiné zdlouhavá právní řízení, uplynutí časových lhůt či vyhlášení úpadku;

42.

konstatuje, že na konci roku 2021 si GŘ INTPA bylo vědomo 23 probíhajících vyšetřování (17 v roce 2020, 19 v roce 2019) a že úřad OLAF uzavřel tři vyšetřování vydáním finančních, správních a/nebo justičních doporučení a dvě vyšetřování bez vydání doporučení;

43.

vítá novou on-line odbornou přípravu týkající se předcházení podvodům ve vnějších vztazích EU, zahájení informační kampaně věnované vnějším partnerům GŘ INTPA, pokračující centralizaci a šíření informací ze strany korespondenta GŘ pro boj proti podvodům v úzké spolupráci se sítí pro boj proti podvodům GŘ INTPA a úřadem OLAF, aktualizace webových stránek a manuálů, výroční informační dokument a informační kampaň pro všechny zaměstnance o předcházení podvodům a nástrojích pro postihování podvodů;

44.

vyzývá Komisi, aby dále zlepšovala kontroly s cílem snížit počet chyb v operacích a aby plně provedla doporučení Účetního dvora;

45.

zdůrazňuje, že legitimita a účinnost rozvojové spolupráce EU závisí na správném provádění činností a jejich řádném financování; vyzývá Komisi, aby dále zlepšovala kontroly s cílem snížit počet chyb v operacích a aby plně provedla doporučení Účetního dvora;

Možný dopad vystoupení Spojeného království z Evropské unie na účetní závěrku ERF za rok 2021

46.

bere na vědomí, že dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „dohoda o vystoupení“) uzavřenou mezi těmito dvěma stranami se Spojené království zavázalo zůstat smluvní stranou ERF až do uzavření 11. ERF a všech předchozích neuzavřených ERF; dále bere na vědomí, že Spojené království převezme tytéž závazky jako členské státy podle interní dohody, kterou byl 11. ERF zřízen, a rovněž závazky plynoucí z předchozích ERF až do jejich uzavření;

47.

bere na vědomí, že v dohodě o vystoupení se rovněž uvádí, že pokud částky z projektů v rámci 10. ERF nebo částky z předchozích ERF nebyly přiděleny nebo byly uvolněny ke dni vstupu této dohody v platnost, podíl Spojeného království na těchto částkách se znovu nepoužije a že totéž platí i na podíl finančních prostředků nepřidělených nebo uvolněných v rámci 11. ERF po 31. prosinci 2021;

48.

vítá závěr Účetního dvora, že nelze informovat o finančním dopadu na účetní závěrku ERF za rok 2021 a že účetní závěrka ERF sestavená k 31. prosinci 2021 správně odráží stav procesu vystoupení k tomuto datu;

Rozpočtová podpora Unie

49.

bere na vědomí, že podle konsolidovaných odpovědí na dotazník Komise činily platby v roce 2021 v oblasti rozpočtové podpory v rámci ERF 340 milionu EUR: z rozpočtové podpory v rámci ERF v roce 2021 mělo prospěch 25 zemí AKT a 10 zámořských zemí a území;

50.

bere na vědomí, že v uplynulých dvou letech rozpočtová podpora EU pomohla zemím celkovými platbami ve výši 4,2 miliardy EUR – 3 miliardy EUR v roce 2020 a 1,2 miliardy EUR v roce 2021, které podpořily reformy v jednotlivých odvětvích a zabránily dalším hospodářským a sociálním překážkám; dále bere na vědomí, že úsilí o předsunutí finančních prostředků v roce 2020 by nemuselo být plně kompenzováno v roce 2021, protože během roku vstoupil v platnost nový nástroj Globální Evropa a až na konci roku 2021 nástroj předvstupní pomoci; konstatuje dále, že v několika zemích bránily provádění současným programů politické paty a vnitrostátní krize;

51.

bere na vědomí, že subsaharská Afrika je i nadále největším příjemce rozpočtové podpory EU (35 %), následně evropské sousedství (31 %), Asie (16 %), Latinská Amerika (6 %), západní Balkán (4 %), Karibik (3 %), zámořské země a území (3 %) a oblast Tichomoří (2 %); dále konstatuje, že podle typu smlouvy převažují smlouvy na provádění odvětvových reforem (na tyto smlouvy připadá 79 % hodnoty portfolia) nad smlouvami o budování státu a odolnosti (19 % hodnoty portfolia) a smlouvami týkajícími se cílů udržitelného rozvoje (2 % hodnoty portfolia);

52.

zdůrazňuje, že rozpočtová podpora EU je jedním z prostředků pro poskytování účinné pomoci, mimo jiné i v situacích krize, pomáhá posílit systémy daných zemí a rozpočtové procesy za účelem provádění veřejných politik a dosahování udržitelných výsledků; připomíná, že je důležité zachovat nástroj pro globální přístup k očkovacím látkám proti COVID-19 (COVAX) s cílem maximalizovat šance lidí v zúčastněných zemích na to, získat v případě nové krizové situace co nejrychleji, nejspravedlivěji a nejbezpečněji přístup k očkovacím látkám proti COVID-19 nebo jiným očkovacím látkám; zdůrazňuje však, že byla užitečná během pandemie COVID-19 a nabízela další fiskální prostor pro boj proti negativnímu dopadu pandemie; uznává, že tyto snahy by měly v blízké budoucnosti pokračovat s ohledem na ničivé celosvětové dopady ruské útočné války proti Ukrajině;

53.

upozorňuje na skutečnost, že vymýcení chudoby, podpora demokratických hodnot a zhoršování stavu životního prostředí se i nadále řadí k největším výzvám, jimž dnes čelíme; připomíná, že svět, ve kterém ve 111 rozvojových zemích žije 1,2 miliardy lidí (17), kteří žijí v akutní vícerozměrné chudobě, je jednak nespravedlivý a jednak ekologicky neudržitelný; požaduje odpovídající financování s cílem zastavit současný trend odklonu od cílů udržitelného rozvoje OSN;

54.

zdůrazňuje, že vymýcení chudoby není úkolem, který nám ukládá láska k bližnímu, ale projevem spravedlnosti a klíčem k uvolnění obrovského lidského potenciálu; navíc zdůrazňuje, že bez vnějších zásahů se chudoba často na více frontách zacyklí, protože rodiny s omezenými aktivy nebo zcela bez aktiv budou uvězněny v chudobě a budou čelit chronickému nedostatku potravin, špatnému zdravotnímu stavu, otřesům způsobeným klimatickými změnami a sociálními stigmaty; zdůrazňuje, že rodiny žijící v odlehlých oblastech jsou i nadále připraveny o řadu základních služeb, jako je čistá voda a hygienická zařízení, zdravotní péče a tržní systém, což vše zachovává, ne-li zhoršuje jejich sociálně ekonomický status;

55.

upozorňuje na skutečnost, že lidé a zejména mládež by měli mít možnost žít, studovat a pracovat ve své zemi a regionu; zdůrazňuje, že bez účinného boje proti chudobě a účinné podpory mikrofinancování a rozvoje malých podnikatelů budou migrační přesuny z ekonomických důvodů i nadále růst, zejména pak migrace v podobě odlivu mozků, což přinese více výzev cílovým zemím i zemím původu;

56.

je pevně přesvědčen, že vícerozměrný a holistický přístup k extrémní chudobě je nejlepším přístupem, a opakuje, že vzdělávání (a odborná příprava) je jednak lidským právem a jednak nejúčinnějším nástrojem pro boj proti chudobě, sociálnímu vyloučení a nerovnostem;

57.

zdůrazňuje, že se odhaduje, že v rozvojových zemích nenavštěvuje základní školu 64 milionů dětí; zdůrazňuje, že jsou tím postiženy zejména dívky, protože jejich práva na kvalitní vzdělávání jsou i nadále podkopávána kvůli zavírání škol, absenci přístupu k učení na dálku, včetně digitálního, a snížení vnitrostátních rozpočtů na vzdělávání, k nimž došlo v důsledku otřesů v hospodářství těchto zemí; dále zdůrazňuje, že jedním z hlavních důvodů je násilí v oblastech světa, kde probíhají konflikty, a druhou velkou překážkou – často úzce spjatou s konflikty – je chudoba; připomíná, že je důležité, aby se rovnost příležitostí stala ústředním bodem rozvoje; zdůrazňuje, že přístup k odpovídajícímu vzdělání v rozvojových zemích, zejména pro dívky a ženy, je důležitým krokem v boji proti chudobě; dále zdůrazňuje, že je třeba podporovat přístup mladých žen v partnerských zemích k evropským projektům, odborné přípravě a finančním prostředkům v oblasti podnikání, neboť ženy hrají v několika rozvojových zemích důležitou úlohu v rozvoji místního a regionálního hospodářství;

58.

konstatuje, že EU podporuje vzdělávání ve zhruba 100 zemích a prostřednictvím partnerství, jako je Global Partnership for Education (GPE) (18) a Education Cannot Wait (19), a i nadále prosazuje rovnost žen a mužů v partnerství s vládami a nevládními zúčastněnými stranami;

59.

oceňuje prioritu Komise s cílem překročit stanovený cíl 10 % a dosáhnout 13 % na vzdělávání v rámci celkového portfolia GŘ INTPA;

60.

konstatuje, že v roce 2021 EU vyplatila 85 milionů EUR z ERF na podporu vzdělávání v partnerských zemích a přispěla na zápis do základního vzdělávání více než 32 milionů žáků a téměř 3 milionů žáků a studentů na úrovni sekundárního vzdělávání v letech 2018–2020; bere na vědomí, že z 85 milionů EUR bylo 6 milionů EUR využito na podporu mobility v rámci programu Erasmus a projektů budování kapacit pro země AKT, 31 milionů EUR bylo vyplaceno na odborné vzdělávání a přípravu – z této částky bylo 5 milionů EUR vyplaceno jako součást programů rozpočtové podpory, 1,2 milionu EUR na práce a zásoby, 0,8 milionu na služby a zbývajících 24 milionů EUR ve formě grantů;

61.

bere na vědomí, že se Komise loni zavázala vyčlenit 700 milionů EUR na iniciativu Global Partnership for Education, která má pomoci 140 milionů dětem zajistit vyškolené učitele a přilákat do školy a k učení o 88 milionů více dětí;

62.

opakuje, že programy podnikání mají zásadní úlohu v boji proti chudobě a při rozvoji hospodářského růstu; zdůrazňuje skutečnost, že poskytování podnikatelské odborné přípravy může pomoci drobným podnikatelům založit podniky a zlepšit obchodní postupy, čímž umožní chudým rodinám získat udržitelnou obživu a sociálně ekonomickou odolnost; konstatuje však, že v zájmu zvýšení účinnosti takových programů by odborná příprava měla být doplněna o individuální podporu a navazující služby; připomíná, že v partnerských zemích musí být podporován přístup mladých žen k evropským projektům, odborné přípravě v oblasti podnikání a fondům;

63.

vítá, že v roce 2021 vstoupil v platnost nový rámec pro řízení rizik (RMF+) pro jednotlivé země; bere na vědomí, že tento nový nástroj vychází z předchozího rámce pro řízení rizik, který byl zaveden v roce 2013; dále bere na vědomí, že RMF+ je uzpůsoben měnícím se podmínkám mezinárodních partnerství, měnící se geopolitické situaci a novému nástroji NDICI-GE a že se vztahuje na země, s nimiž má EU dvoustrannou spolupráci, včetně významného počtu zemí, kterým se neposkytuje rozpočtová podpora;

64.

konstatuje, že delegace EU a ústřední útvary Komise využívají závěry RMF+ a provádí následnou kontrolu provádění opatření ke zmírňování rizik a pokroku dosaženého v rámci priorit politického dialogu v synergii s jinými stávajícími analytickými nástroji a nástroji pro podávání zpráv;

65.

domnívá se, že ERF, jako i jiné programy EU, trpí špatnou viditelností, pochopením a publicitou ve vztahu k místnímu obyvatelstvu, které má prospěch z financování EU a přitom si není vědomo podpory a solidarity EU; domnívá se rovněž, že ERF je třeba veřejnosti lépe vysvětlit;

66.

vítá v této souvislosti zavedení soudržných a závazných minimálních pravidel obchodních společností pro komunikaci a viditelnost EU ze strany Komise napříč všemi programy financování EU a způsoby řízení v období financování 2021–2027 (20); domnívá se však, že každá země, která je příjemcem, by měla být částečně zodpovědná za programování komunikačních činností (pod dohledem útvarů EU) s cílem zvýšit povědomí u obyvatel o projektech a činnostech financovaných EU; žádá Komisi, aby tuto možnost prozkoumala;

67.

je přesvědčen, že každá země, která je příjemcem, by měla představit dlouhodobý plán, ve kterém uvede své projekty a cíle spolu s kalendářem souvisejícím s víceletým finančním rámcem; je přesvědčen, že tato struktura by mohla posílit transparentnost a předvídatelnost evropské rozvojové pomoci, čímž umožní stanovení dlouhodobých cílů definovaných Evropskou komisí, zejména v oblastech, které vyžadují plánování pro budoucnost, jako je energetika, zdraví, zásobování vodou, digitální a zelená transformace; konstatuje, že tento plán by měly předložit vlády, které jsou příjemci, a měly by přitom vycházet ze zapojení místních zúčastněných stran, jež je třeba motivovat k tomu, aby k plánu přispěly; je přesvědčen, že by to rovněž podpořilo účast cílových zemí na návrhu rozvojové politiky EU, a to prostřednictvím zapojení jejich institucí a zúčastněných stran;

68.

vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by nebylo možné zřídit on-line platformu, na které by byly zveřejňovány všechny projekty ERF s cílem posílit transparentnost a přístup k údajům;

69.

s upokojením konstatuje, že v oblasti vnější činnosti GŘ INTPA spolu s jinými dotčenými GŘ a útvary přijalo nový přístup ke komunikaci na úrovni jednotlivých zemí, regionální a globální úrovni; konstatuje, že tento nový přístup je založen na přechodu od roztříštěné komunikace o jednotlivých projektech na zaostřenější a strategičtější úsilí; vítá zveřejnění aktualizovaných pokynů o komunikování a zvyšování viditelnosti EU při vnějších činnostech (21), ve kterých se uvádí, co se očekává od partnerů provádějících vnější činnosti EU;

70.

vyjadřuje politování nad tím, že po skončení platnosti dohody o partnerství mezi EU a zeměmi AKT z Cotonou v únoru 2020 a parafování nové dohody o partnerství z dubna 2021 Rada dosud neschválila podpis nové dohody o partnerství, v důsledku čehož je třeba každoročně prodlužovat starou dohodu a celé komunity AKT a EU se dostávají do právně nejasné situace v souvislosti s pokračováním politického dialogu a rozvojových politik; naléhavě vyzývá Radu, aby překonala veto jediného členského státu a schválila podpis nové dohody o partnerství;

71.

domnívá se, že je možné upozornit na výsledky rozvojové pomoci EU prostřednictvím silné a cílené koordinace v rámci opatření financování z ERF a Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI–Globální Evropa), zejména prostřednictvím přeshraničních projektů, s cílem vytvořit synergie a zvýšit přidanou hodnotu financování ERF a NDICI;

72.

poukazuje na přidanou hodnotu nástrojů pro „kombinování zdrojů“, který kombinuje veřejné granty se soukromými úvěry; vyzývá Komisi, aby upřednostnila využívání těchto nástrojů a vytvořila pro to pobídky; vyzývá Komisi, aby zapojila soukromý sektor, zejména prostřednictvím místních MSP a podnikatelů;

73.

bere na vědomí připomínky Komise k hodnocením, která provádí mimo jiné v souvislosti s ERF; opakuje nicméně svou žádost o komplexní hodnocení projektů financovaných z ERF, aby byl Parlament schopen přesně vyhodnotit dopad finančních prostředků ERF a ověřit, zda je dodržován konečný cíl rozvojové pomoci, tj. snížit a nakonec vymýtit chudobu;

74.

upozorňuje na stále se zhoršující situaci, v níž jsou prováděny politiky Unie v oblasti rozvoje a humanitární pomoci, charakterizovanou zejména pandemií COVID-19, neustálým zhoršováním dopadů změny klimatu, ztrátou biologické rozmanitosti, prohlubující se potravinovou nejistotou a rostoucími dopady ruské útočné války proti Ukrajině; bere na vědomí stále se zvětšující propast mezi potřebnými finančními prostředky a dostupnými finančními prostředky pro reakci na prohlubující se klimatickou krizi, hladomor, zadlužování, humanitární a jiné krize, které poprvé za několik desetiletí prohlubují nerovnosti a zvyšují míru chudoby; požaduje odpovídající financování s cílem zastavit současný trend odklonu od cílů udržitelného rozvoje OSN namísto posunu směrem k nim; zdůrazňuje, že navzdory mnoha obtížím, kterým Unie čelí kvůli pandemii COVID-19 a ruské agresi proti Ukrajině a jejím geopolitickým a hospodářským důsledkům, je třeba zvýšit výdaje na rozvojovou pomoc;

75.

vyjadřuje politování nad tím, že ve financování rozvoje, který byl při přijímání cílů udržitelného rozvoje v roce 2015 uznán za nezbytný, nedošlo k posunu „od miliard k bilionům“; konstatuje, že je naléhavě nutné mobilizovat mnohem více soukromých zdrojů na celém světě podporou investic a účinnějším zdaněním a zároveň zajistit, aby opatření v této oblasti byla v souladu s cíli Agendy 2030 a soudržností politik pro rozvoj, ale také zvýšit veřejné financování rozvoje v souladu s mezinárodními závazky na úroveň, kterou Unie stále ještě zdaleka nedosahuje;

Opatření v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2020

76.

konstatuje, že Komise poskytla shrnutí opatření přijatých v reakci na hlavní politické priority vyjádřené Evropským parlamentem a Radou v rámci postupu udělování absolutoria za rok 2020 ve formě zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2020 (22), což je součást Integrované finanční zprávy a zprávy o odpovědnosti;

77.

konstatuje, že v reakci na jeho žádost poskytla Komise Parlamentu aktuální informace o provádění 8. a 9. ERF;

78.

vítá provádění doporučení Parlamentu týkajících se podpory správy zámořských zemí a území, která zaručují spravedlivé rozdělení finančních prostředků; zdůrazňuje však, že je zapotřebí posílit soudržnost činnosti Unie v regionu AKT a zajistit, aby prioritou byly rozvojové cíle a aby se politická opatření týkající se zámořských zemí a území týkala rozvoje jejich příslušných geografických regionů a byla v souladu s prioritami Unie;

79.

dále konstatuje, že připomínky Parlamentu byly při posuzování akčního plánu GŘ INTPA na rok 2021 pro řešení nedostatků zjištěných kontrol a vysokých rizik zohledněny.

(1) Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1764 ze dne 5. října 2021 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii včetně vztahů mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé (rozhodnutí o přidružení zámoří včetně Grónska) (Úř. věst. L 355, 7.10.2021, s. 6).

(2) V lednu 2021 se z GŘ DEVCO stalo GŘ INTPA

(3) Nástroj, který má pomáhat delegacím EU lépe spolupracovat s členskými státy a se zúčastněnými stranami v jednotlivých zemích, a to prostřednictvím společného plánování programů a provádění, https://europa.eu/capacity4dev/wbt-team-europe

(4) Roční účetní závěrka Evropského rozvojového fondu za rok 2021, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52022DC0321

(5) Nařízení Rady (EU) 2018/1877 ze dne 26. listopadu 2018 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond a o zrušení nařízení (EU) 2015/323 (Úř. věst. L 307, 3.12.2018, s. 1).

(6) Botswana, Burkina Faso, Džibutsko, Východní Timor, Etiopie, Ghana, Guinea-Bissau, Haiti, Jamajka, Libérie, Malawi, Mali, Niger, Nigérie, Tanzanie, Uganda a Zambie.

(7) Všech 140 plateb provedlo GŘ INTPA.

(8) Botswana, Burkina Faso, Etiopie, Ghana, Guinea-Bissau, Haiti, Libérie, Malawi, Niger, Nigérie, Tanzanie, Uganda a Zambie.

(9) GŘ INTPA, výroční zpráva o činnosti za rok 2021, s. 51.

(10) https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/annualreports-2021/annualreports-2021_CS.pdf (s. 383).

(11) V rámci „nominálního přístupu“, kdy se příspěvky Komise na projekty financované větším počtem dárců slučují s příspěvky ostatních dárců, které nebyly vyčleněny konkrétní identifikovatelné položky výdajů, má Komise za to, že výdaje jsou v souladu s pravidly způsobilosti EU, pokud souhrnná částka zahrnuje dostatek způsobilých výdajů na pokrytí příspěvku EU, https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/annualreports-2021/annualreports-2021_CS.pdf

(12) Výroční zpráva o činnosti GŘ INTPA za rok 2021, s. 34.

(13) Jedná se o tyto ukazatele: 1) čerpání prostředků na závazky, 2) prognózy čerpání prostředků na závazky, 3) čerpání prostředků na platby, 4) prognózy čerpání prostředků na platby, 5) souhrnné čerpání závazků a 6) včasné platby.

(14) Dalšími čtyřmi ukazateli jsou: 7) včasné zrušení závazků k prostředkům, 8) doba registrace faktury, 9) kvalita účetních údajů, 10) kvalita řídicích údajů.

(15) Výroční zpráva o činnosti GŘ INTPA za rok 2021, s. 43.

(16) Ve vhodných případech uvést konkrétní opatření v oblasti boje proti podvodům mezi „podmínkami“ rozpočtové podpory. V případě rozpočtové podpory a makrofinanční pomoci případně zlepšit kontrolní strategie a posílit mechanismy ověřování, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:52021SC0262

(17) Globální index vícerozměrné chudoby 2022.

(18) https://www.globalpartnership.org/

(19) https://www.educationcannotwait.org/

(20) https://commission.europa.eu/funding-tenders/managing-your-project/communicating-and-raising-eu-visibility_cs

(21) https://international-partnerships.ec.europa.eu/knowledge-hub/communicating-and-raising-eu-visibility-guidance-external-actions_en

(22) COM(2022), 331 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52022DC0331