(1)

Zelená dohoda pro Evropu zahájila novou strategii růstu pro Unii, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje. Potvrzuje ambici Komise zvýšit své cíle v oblasti klimatu a učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent a jejím cílem je chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Kromě toho je EU odhodlána plnit Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje.

(1)

Zelená dohoda pro Evropu zahájila novou strategii růstu pro Unii, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje. Potvrzuje ambici Komise učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent s nulovým znečištěním a jejím cílem je chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Kromě toho je EU odhodlána plnit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 („evropský právní rámec pro klima“)  (1a) , 8. akční program pro životní prostředí a Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 (26) bylo přijato s cílem zvrátit nárůst emisí fluorovaných skleníkových plynů. Jak vyplývá z hodnocení vypracovaného Komisí, vedlo nařízení (EU) č. 517/2014 k meziročnímu snížení emisí fluorovaných skleníkových plynů. Dodávky částečně fluorovaných uhlovodíků (dále jen „HFC“) se od roku 2015 do roku 2019 snížily o 37 %, pokud jde o metrické tuny, a o 47 %, pokud jde o tuny ekvivalentu CO2. V mnoha typech zařízení, která tradičně používala fluorované skleníkové plyny, došlo rovněž k jasnému posunu k používání alternativ s nižším potenciálem globálního oteplování, včetně přírodních alternativ (např. CO2, amoniak, uhlovodíky, voda).

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 (26) bylo přijato s cílem zvrátit nárůst emisí fluorovaných skleníkových plynů. Jak vyplývá z hodnocení vypracovaného Komisí, vedlo nařízení (EU) č. 517/2014 k meziročnímu snížení emisí fluorovaných skleníkových plynů. Dodávky částečně fluorovaných uhlovodíků (dále jen „HFC“) se od roku 2015 do roku 2019 snížily o 37 %, pokud jde o metrické tuny, a o 47 %, pokud jde o tuny ekvivalentu CO2. V mnoha typech zařízení, která tradičně používala fluorované skleníkové plyny, došlo rovněž k jasnému posunu k používání alternativ s nižším potenciálem globálního oteplování, včetně přírodních alternativ (např. vzduch, CO2, amoniak, uhlovodíky, voda).

(4a)

Plán RePowerEU předpokládá, že do roku 2026 bude v Unii nainstalováno dalších 20 milionů nových tepelných čerpadel a do roku 2030 pak téměř 60 milionů nových tepelných čerpadel. Úplné vyřazení HFC nejpozději do roku 2050 by mělo být v souladu s ambicemi Unie v oblasti energetické účinnosti, jak jsou stanoveny mimo jiné v Zelené dohodě pro Evropu, ve směrnici o energetické účinnosti (2012/27/EU), ve směrnici o energetické náročnosti budov (směrnice 2010/31/EU) a v plánu RePowerEU, včetně zavádění aplikací pro rekuperaci odpadního tepla s nízkým dopadem na klima, jako jsou tepelná čerpadla, a investic do elektrifikace, rozšiřování elektrické sítě a častějšího používání baterií v odvětví dopravy a energetiky.

(6b)

Je velmi důležité, aby Komise postupné vyřazování HFC zohlednila ve svých nadcházejících legislativních návrzích, jako je revize nařízení (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek („nařízení REACH“) týkající se postupného ukončování používání per- a polyfluoralkylových látek (PFAS).

(7)

Aby byl zajištěn soulad s požadavky na podávání zpráv podle protokolu, měly by být potenciál globálního oteplování HFC vypočten na základě stoletého potenciálu globálního oteplování jednoho kilogramu plynu v poměru k jednomu kilogramu CO2, a to dle čtvrté hodnotící zprávy přijaté IPCC. U jiných látek by měla být použita nejnovější hodnotící zpráva IPCC. Je-li k dispozici, měl by být poskytnut dvacetiletý potenciál globálního oteplování, aby bylo možné lépe informovat o dopadech na klima u látek, na něž se toto nařízení vztahuje.

(7)

Aby byl zajištěn soulad s požadavky na podávání zpráv podle protokolu, měly by být potenciál globálního oteplování HFC vypočten na základě stoletého potenciálu globálního oteplování jednoho kilogramu plynu v poměru k jednomu kilogramu CO2, a to dle čtvrté hodnotící zprávy přijaté IPCC. U jiných látek by měla být použita nejnovější hodnotící zpráva IPCC. Je-li k dispozici, měl by být poskytnut dvacetiletý potenciál globálního oteplování, aby bylo možné lépe informovat o dopadech na klima u látek, na něž se toto nařízení vztahuje. Komise by se měla zasadit o aktualizaci hodnot GWP fluorovaných skleníkových plynů na mezinárodní úrovni v souladu s šestou hodnotící zprávou přijatou IPCC.

(8)

Úmyslné vypouštění fluorovaných látek, je-li nezákonné, představuje závažné porušení tohoto nařízení a mělo by být výslovně zakázáno; provozovatelé a výrobci zařízení by měli být povinni v co největší možné míře předcházet úniku těchto látek, a to i prostřednictvím kontroly těsnosti nejrelevantnějšího zařízení.

(8)

Úmyslné vypouštění fluorovaných látek, je-li nezákonné, představuje závažné porušení tohoto nařízení a mělo by být výslovně zakázáno; provozovatelé a výrobci zařízení by měli být povinni v co největší možné míře předcházet úniku těchto látek, a to i prostřednictvím kontroly těsnosti nejrelevantnějšího zařízení , a postupné instalace systémů detekce úniků, a to i na tepelná čerpadla u obytných budov, které by zabránily uvolňování škodlivých chladiv do atmosféry, pomohly uživatelům minimalizovat jejich dopad na životní prostředí a zvýšit trvanlivost a energetickou účinnost spotřebičů .

(9)

Vzhledem k tomu, že výrobní proces některých fluorovaných sloučenin může vést k významným emisím jiných fluorovaných skleníkových plynů vyráběných jako vedlejší produkty, měly by být tyto emise vedlejších produktů zneškodněny nebo znovuzískány pro následné použití jako podmínka pro uvedení fluorovaných skleníkových plynů na trh. Výrobci a dovozci by měli mít povinnost dokumentovat opatření přijatá s cílem zabránit emisím trifluormethanu během výrobního procesu.

(9)

Vzhledem k tomu, že výrobní proces některých fluorovaných sloučenin může vést k významným emisím jiných fluorovaných skleníkových plynů vyráběných jako vedlejší produkty, měly by být tyto emise vedlejších produktů zneškodněny nebo znovuzískány pro následné použití jako podmínka pro uvedení fluorovaných skleníkových plynů na trh v souladu s Protokolem . Výrobci a dovozci by měli mít povinnost dokumentovat zmírňující opatření přijatá s cílem zabránit emisím trifluormethanu během výrobního procesu a poskytovat důkazy o zneškodnění a znovuzískání těchto emisí vzniklých jako vedlejší produkt v souladu s nejlepšími dostupnými technologiemi .

(10)

Aby se zabránilo emisím fluorovaných látek, je nezbytné stanovit ustanovení o znovuzískávání látek z výrobků a zařízení a o předcházení únikům těchto látek. Pěny obsahující fluorované skleníkové plyny by měly být zpracovávány v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU (30). Povinnosti týkající se využití by měly být rozšířeny i na vlastníky a dodavatele budov při odstraňování některých pěnových hmot z budov s cílem maximalizovat snížení emisí.

(10)

Aby se zabránilo emisím fluorovaných látek, je nezbytné stanovit ustanovení o znovuzískávání látek z výrobků a zařízení a o předcházení únikům těchto látek. Pěny obsahující fluorované skleníkové plyny by měly být zpracovávány v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU (30). Povinnosti týkající se využití by měly být rozšířeny i na vlastníky a dodavatele budov při odstraňování některých pěnových hmot z budov s cílem maximalizovat snížení emisí. Je třeba výrazně zlepšit systémy zpracování elektrického a elektronického odpadu v členských státech, aby bylo možné lépe získávat zpět, recyklovat a regenerovat chladiva, včetně chladiv z tepelných čerpadel pro obytné budovy.

(10a)

Navzdory vysokému GWP a rostoucímu používání sulfurylfluoridu nejsou emise tohoto fluorovaného skleníkového plynu regulovány ani monitorovány a nevztahují se na ně ani žádné požadavky na podávání zpráv podle Pařížské dohody. Od roku 2025 by provozovatelé měli zajistit, aby se sulfurylfluorid po fumigaci získával zpět, pokud je to technicky proveditelné a není to neúměrně nákladné.

(10b)

Členské státy by měly zajistit, aby byly zavedeny režimy odpovědnosti výrobců za nakládání s fluorovanými skleníkovými plyny na konci životnosti. Komise by měla pro tyto režimy odpovědnosti výrobce stanovit minimální požadavky, včetně požadavků na sběr, regeneraci, recyklaci, zařízení na likvidaci, poskytování vybavení certifikovaným technikům, podávání zpráv a zvyšování povědomí.

(11)

S cílem podpořit používání technologií s nulovým nebo nižším dopadem na klima, které mohou zahrnovat použití látek, jež jsou toxické, hořlavé nebo vysokotlaké, by odborná příprava fyzických osob, které provádějí činnosti s využitím fluorovaných skleníkových plynů, měla zahrnovat technologie nahrazující nebo snižující použití fluorovaných skleníkových plynů, včetně informací o aspektech energetické účinnosti a platných předpisech a technických normách. Certifikační programy a programy odborné přípravy zavedené podle nařízení (EU) č. 517/2014, které mohou být začleněny do vnitrostátních systémů odborného vzdělávání, by měly být přezkoumány nebo přizpůsobeny tak, aby technici mohli bezpečně zvládat alternativní technologie.

(11)

S cílem podpořit používání technologií s nulovým nebo nižším dopadem na klima, které mohou zahrnovat použití látek, jež jsou toxické, hořlavé nebo vysokotlaké, by členské státy měly zajistit, aby velký podíl fyzických osob, které provádějí činnosti zahrnující fluorované skleníkové plyny a technologie nahrazující nebo snižující použití fluorovaných skleníkových plynů, byl vyškolen a certifikován. Školení by měla zahrnovat informace o aspektech energetické účinnosti a platných předpisech a technických normách. Certifikační programy a programy odborné přípravy zavedené podle nařízení (EU) č. 517/2014, které mohou být začleněny do vnitrostátních systémů odborného vzdělávání, by měly být přezkoumány nebo přizpůsobeny tak, aby technici mohli bezpečně zvládat alternativní technologie.

(11a)

V květnu 2022 představila Evropská komise v reakci na obtíže a narušení celosvětového trhu s energií způsobené ruskou invazí na Ukrajinu plán RePowerEU, jehož cílem je ukončit závislost Unie na ruských fosilních palivech a řešit klimatickou krizi. Plán obsahuje cíl zavést do roku 2027 10 milionů vodních tepelných čerpadel a do roku 2030 zdvojnásobit tempo zavádění tepelných čerpadel. Ačkoli odvětví tepelných čerpadel začalo investovat do alternativ k HFC, může být obtížné rychle nahradit výrobu tepelných čerpadel na bázi HFC přírodními alternativami a dodat na trh takové množství tepelných čerpadel, které je v uvedeno v plánu RePowerEU. Komise by proto měla vývoj na trhu pečlivě sledovat, a pokud by postupné ukončování kvót na HFC stanovené v příloze VII narušovalo trh Unie s tepelnými čerpadly v míře, která by ohrozila dosažení cílů plánu RePowerEU v oblasti zavádění tepelných čerpadel, měla by odvětví tepelných čerpadel poskytnout dodatečné kvóty na HFC.

(11b)

Přechod na alternativy k hydrofluoruhlovodíku umožní podnikům úspory nákladů, neboť nebudou muset nakupovat kvóty na HFC, a podnítí ekologické inovace a zaměstnanost. Členské státy by však měly zajistit spravedlivou transformaci, při níž nebude nikdo opomenut, pro zaměstnance podniků, které při přechodu na přírodní alternativy neuspějí.

(12)

Stávající zákazy zvláštních použití fluoridu sírového, který ze známých látek nejvíce poškozuje klima, by měly být zachovány a doplněny o další omezení používání v kritickém odvětví distribuce energie.

(12)

Stávající zákazy zvláštních použití fluoridu sírového, který ze známých látek nejvíce poškozuje klima, by měly být zachovány a doplněny o další omezení používání v kritickém odvětví distribuce energie. Toto nařízení nevyžaduje výměnu spínacích zařízení, která jsou k datům uvedeným v příloze IV v rozvodné síti již nainstalována. Provozovatelé sítí by měli mít povinnost instalovat nová spínací zařízení splňující požadavky stanovené v uvedené příloze pouze tehdy, pokud se po datech v ní uvedených rozhodnou nahradit již nainstalovaná spínací zařízení nebo v rozvodné síti nainstalovat další spínací zařízení.

(12a)

Zrychlení trhu se zařízeními pro klimatizaci a tepelná čerpadla a technologický obrat v oblasti chlazení vyžadují, aby členské státy více usilovaly o zajištění toho, že certifikační programy a odborná příprava budou dostačující k plnění klimatických cílů Unie.

(13)

Jsou-li k dispozici vhodné alternativy k použití konkrétních fluorovaných skleníkových plynů, měly by být zavedeny zákazy uvádět na trh nová zařízení pro chlazení, klimatizaci a požární ochranu, která obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý. Pokud nejsou k dispozici alternativy nebo je nelze z technických či bezpečnostních důvodů použít, nebo pokud by použití těchto alternativ znamenalo nepřiměřené náklady, měla by mít Komise možnost povolit výjimku dočasně umožňující uvádění těchto výrobků a zařízení na trh.

(13)

Jsou-li k dispozici vhodné alternativy k použití konkrétních fluorovaných skleníkových plynů, měly by být zavedeny zákazy uvádět na trh nová zařízení pro chlazení, klimatizaci a požární ochranu, pěny a technické aerosoly, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý. Pokud nejsou k dispozici alternativy nebo je nelze z technických či bezpečnostních důvodů použít, nebo pokud by použití těchto alternativ znamenalo nepřiměřené náklady, měla by mít Komise možnost povolit výjimku umožňující uvádění těchto výrobků a zařízení na trh po dobu maximálně čtyř let . Tato výjimka by měla být prodloužena, pokud Komise po posouzení nové odůvodněné žádosti o výjimku dospěje prostřednictvím postupu projednávání ve výboru k závěru, že stále nejsou k dispozici alternativy.

(13a)

Zákaz uvádět na trh části zařízení, která jsou zakázána podle tohoto nařízení, by se neměl vztahovat na díly nezbytné pro opravy a servis stávajících zařízení, která již byla nainstalována, aby se zajistilo, že tato zařízení zůstanou opravitelná a udržovatelná po celou dobu své životnosti, čímž se zabrání potřebě neoprávněné výměny stávajícího energetického zařízení a infrastruktury, což by mohlo mít negativní dopad na úsilí o dekarbonizaci. Oprava nebo servis, pro který jsou tyto náhradní díly použity, by neměly vést ke zvýšení kapacity zařízení nebo ke zvýšení množství fluorovaných plynů obsažených v zařízení nebo použitých fluorovaných plynů.

(13b)

Komise by měla požádat evropské normalizační organizace o vypracování a aktualizaci příslušných harmonizovaných norem, aby bylo zajištěno bezproblémové provádění omezení, která jsou v tomto nařízení stanovena pro uvádění na trh. Členské státy by měly zajistit, aby byly vnitrostátní normy a stavební předpisy aktualizovány tak, aby zohledňovaly přípustné limity náplně hořlavých chladiv, včetně IEC 60335-2-89 a IEC 60335-2-40, a měly by informovat o svém úsilí v tomto směru a o případných výjimkách z jejich aktualizace.

(13c)

Při zkoumání toho, zda existují alternativy k použití určitých fluorovaných skleníkových plynů, by Komise měla zvážit nejen to, zda existuje technická alternativa, ale také tuto alternativu co nejdůkladněji posoudit. Komise by proto měla mimo jiné zvážit, zda je alternativa ekonomicky životaschopná a zda ji lze široce využívat v praxi. Komise by měla při posuzování toho, zda lze alternativu reálně využívat, zejména zohlednit situaci malých a středních podniků. Komise by rovněž měla mít možnost stanovit výjimky vztahující se na malé a střední podniky.

(13d)

Nezanedbatelný podíl všech HFC spotřebovaných v Unii se používá při výrobě inhalátorů odměřených dávek (MDI) pro podávání léčivých látek. Toto odvětví však v současnosti vyvíjí MDI využívající fluorované skleníkové plyny s nižším potenciálem globálního oteplování a přírodní alternativy. Toto nařízení zahrnuje odvětví MDI do systému kvót na HFC, čímž pro toto odvětví vytváří pobídku, aby pokračovalo ve vývoji čistších alternativ. S cílem umožnit hladký přechod na čisté alternativy zavádějí přílohy VII a VIII tohoto nařízení mechanismus vyhrazených kvót pro odvětví MDI pro první dvě období přidělování kvót. Odvětví MDI by v prvním období přidělování kvót po vstupu tohoto nařízení v platnost mělo obdržet počet kvót odpovídající jeho celkové současné spotřebě a v druhém období přidělování kvót by mělo obdržet počet kvót odpovídající 70 % jeho současné spotřeby.

(13e)

Inhalátory odměřených dávek (MDI) jsou zdravotnické výrobky, které podléhají přísným posouzením, včetně klinických studií k zajištění bezpečnosti pacientů. Komise, členské státy a jejich příslušné orgány a Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) by měly úzce spolupracovat s cílem zajistit hladký schvalovací proces pro MDI využívající fluorované plyny s nízkým potenciálem globálního oteplování a alternativy k fluorovaným plynům, a zajistit tak přechod na čistá řešení, aniž by byla dotčena přístupnost, dostupnost a cenová dostupnost základních léčivých přípravků.

(13f)

Některá chladicí zařízení používaná ve spojení s bateriemi potřebnými pro transformaci energetiky Unie by mohla obsahovat fluorované plyny. Toto odvětví však nebylo v posouzení dopadů připojeném k tomuto nařízení analyzováno. Ve své zprávě o provádění tohoto nařízení, která má být předložena do 1. ledna 2027, by Komise měla posoudit dopad tohoto nařízení na trh Unie s bateriemi.

(13g)

Ve svém sdělení ze dne 14. října 2020 nazvaném „Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek: K životnímu prostředí bez toxických látek“ Komise zdůraznila, že látkám PFAS je třeba věnovat zvláštní pozornost vzhledem k velkému počtu případů kontaminace půdy a vody, včetně pitné vody, v Unii i ve světě, počtu zasažených osob s celým spektrem onemocnění a souvisejícím společenským a ekonomickým nákladům, a dále stanovila cíl používání PFAS v Unii postupně ukončit, pokud se neprokáže, že mají pro společnost zásadní význam. V zájmu zajištění souladu s politikou Unie a vysoké úrovně ochrany zdraví a životního prostředí a vzhledem k dostupnosti netoxických alternativ by toto nařízení nemělo podporovat nahrazování HFC fluorovanými skleníkovými plyny, které také patří mezi PFAS, při jejichž výrobě PFAS vznikají nebo které se na PFAS rozkládají. Pokud zákazy uvedené v příloze IV umožňují uvádět na trh a vyvážet výrobky a zařízení obsahující PFAS, je důležité, aby členské státy s příslušným odvětvím spolupracovaly na směrování investic do alternativních řešení. Tím se rovněž předejde uvízlým aktivům, pokud by revize nařízení REACH zavedla zákazy PFAS. Ihned po přijetí revidovaného nařízení REACH by Komise měla posoudit soudržnost mezi tímto nařízením a nařízením REACH.

(15)

Nádoby na jedno použití pro látky poškozující ozonovou vrstvu by měly být zakázány vzhledem k tomu, že určité množství chladiva v těchto nádobách nevyhnutelně zůstává i po vyprázdnění, a poté se vypustí do atmosféry. V tomto ohledu by toto nařízení mělo zakázat jejich dovoz, uvádění na trh, následné dodání nebo dodávání na trh, použití, pokud se nejedná o laboratorní a analytická užití, a jejich vývoz.

(15)

Nádoby na jedno použití pro fluorované skleníkové plyny by měly být zakázány vzhledem k tomu, že určité množství chladiva v těchto nádobách nevyhnutelně zůstává i po vyprázdnění, a poté se vypustí do atmosféry. V tomto ohledu by toto nařízení mělo zakázat jejich dovoz, uvádění na trh, následné dodání nebo dodávání na trh, použití, pokud se nejedná o laboratorní a analytická užití, a jejich vývoz. Aby se zabránilo tomu, že opětovně plnitelné nádoby budou namísto opětovného naplnění zlikvidovány, měly by být podniky při uvádění těchto nádob na trh povinny předložit prohlášení o shodě, včetně důkazů o opatřeních přijatých s cílem vrátit je k opětovnému naplnění.

(15a)

Vzhledem k tomu, že třetí země, zejména rozvojové, nemusí uplatňovat přísné povinnosti znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů ani mít odpovídající infrastrukturu pro nakládání s těmito plyny po skončení jejich životnosti, mohl by vývoz výrobků a zařízení obsahujících tyto plyny vést k jejich uvolňování do ovzduší. V rámci globálního úsilí Unie o zmírnění změny klimatu by se proto zákazy výrobků a zařízení stanovené v příloze IV měly vztahovat jak na jejich uvádění na trh Unie, tak na jejich vývoz z Unie do třetích zemí.

(17)

Za účelem provádění protokolu, včetně postupného snižování množství HFC, by Komise i nadále měla jednotlivým výrobcům a dovozcům přidělovat kvóty pro uvádění HFC na trh a zajistit, aby nebyl překročen celkový množstevní limit povolený podle protokolu. V zájmu ochrany integrity postupného snižování množství HFC uváděných na trh by se HFC obsažené v zařízení měly i nadále započítávat do systému kvót.

(17)

Za účelem provádění protokolu, včetně postupného snižování množství HFC, by Komise i nadále měla jednotlivým výrobcům a dovozcům přidělovat kvóty pro uvádění HFC na trh a zajistit, aby nebyl překročen celkový množstevní limit povolený podle protokolu. Komise by měla mít ve výjimečných případech možnost povolit výjimku v trvání až čtyř let, kterou se ze systému kvót vyjmou uhlovodíky pro použití ve specifických aplikacích nebo specifických kategoriích výrobků nebo zařízení. Tato výjimka by měla být prodloužena, pokud Komise po posouzení nové odůvodněné žádosti o výjimku dospěje prostřednictvím postupu projednávání ve výboru k závěru, že stále nejsou k dispozici alternativy.  V zájmu ochrany integrity postupného snižování množství HFC uváděných na trh by se HFC obsažené v zařízení měly i nadále započítávat do systému kvót.

(20)

Vzhledem k tržní hodnotě přidělené kvóty je vhodné požadovat za její přidělení určitou cenu. Tím se zabrání další roztříštěnosti trhu na úkor podniků, které potřebují dodávky HFC a jsou již závislé na obchodu s HFC na zmenšujícím se trhu. Předpokládá se, že podniky, které se rozhodnou nevyžádat si a nezaplatit žádnou kvótu, na kterou by měly nárok v roce (letech) před výpočtem referenčních hodnot, se rozhodly opustit trh, a proto nezískají novou referenční hodnotu. Příjmy by měly být použity na pokrytí administrativních nákladů.

(20)

Vzhledem k tržní hodnotě přidělené kvóty je vhodné požadovat za její přidělení určitou cenu. Tím se zabrání další roztříštěnosti trhu na úkor podniků, které potřebují dodávky HFC a jsou již závislé na obchodu s HFC na zmenšujícím se trhu. Předpokládá se, že podniky, které se rozhodnou nevyžádat si a nezaplatit žádnou kvótu, na kterou by měly nárok v roce (letech) před výpočtem referenčních hodnot, se rozhodly opustit trh, a proto nezískají novou referenční hodnotu.  Cena kvót by se měla v průběhu času zvyšovat, aby byl zajištěn stabilní tok příjmů. Tyto příjmy by měly být použity na pokrytí administrativních nákladů , na podporu budování kapacit, provádění a prosazování, jakož i na urychlení zavádění alternativ k fluorovaným skleníkovým plynům.

(25)

Aby bylo zajištěno, že zprávy o významných množstvích látek jsou přesné a že množství HFC obsažená v předem naplněných zařízeních jsou započítána do systému kvót Unie, mělo by být vyžadováno ověření třetí stranou.

(25)

Aby bylo zajištěno, že zprávy o významných množstvích látek jsou přesné a že množství HFC obsažená v předem naplněných zařízeních jsou započítána do systému kvót Unie, mělo by být vyžadováno ověření nezávislou třetí stranou.

(28a)

Celní orgány by měly sledovat, zda produkty, na něž se vztahuje toto nařízení a které jsou deklarovány k tranzitu, skutečně opustily celní území Unie. Za tímto účelem by celní orgány měly uchovávat záznamy o podniku provádějícím tranzit.

(29)

Členské státy by měly zajistit, aby celní orgány provádějící kontroly podle tohoto nařízení měly odpovídající zdroje a znalosti, například prostřednictvím odborné přípravy, která jim bude poskytnuta, a aby byly dostatečně vybaveny pro řešení případů nezákonného obchodu s plyny, výrobky a zařízeními, na něž se vztahuje toto nařízení. Členské státy by měly určit celní úřady, které tyto podmínky splňují, a které jsou proto pověřeny provádět celní kontroly při dovozu, vývozu a v případě tranzitu.

(29)

Členské státy by měly zajistit, aby celní orgány provádějící kontroly podle tohoto nařízení měly odpovídající zdroje a znalosti, například prostřednictvím odborné přípravy, která jim bude poskytnuta, a aby byly dostatečně vybaveny pro řešení případů nezákonného obchodu s plyny, výrobky a zařízeními, na něž se vztahuje toto nařízení.

(32)

Dovoz a vývoz HFC, jakož i výrobků a zařízení, které obsahují HFC nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, z určitého státu, který není smluvní stranou protokolu, a do tohoto státu, by měl být od roku 2028 zakázán. Souběžný zákaz stanovený v protokolu od roku 2033 byl tedy posunut, aby bylo zajištěno , že globální opatření ke snížení HFC obsažená v kigalské změně budou mít co nejdříve předpokládaný přínos pro klima.

(32)

Dovoz a vývoz HFC, jakož i výrobků a zařízení, které obsahují HFC nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, z určitého státu, který není smluvní stranou protokolu, a do tohoto státu, by měl být od roku 2028 zakázán. Protokol stanoví tento zákaz od roku 2033 , účelem jeho dřívějšího uplatňování podle tohoto nařízení je zajistit , že globální opatření ke snížení HFC obsažená v kigalské změně budou mít co nejdříve předpokládaný přínos pro klima.

(34a)

Aniž jsou dotčeny pravomoci a svrchovanost členských států, měly by být sankce co nejjednotnější. Komise by proto měla každé čtyři roky zmapovat rozdíly v sankcích mezi členskými státy a předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu.

(37)

Oznamovatelé mohou upozornit příslušné orgány na nové informace, které mohou pomoci příslušným orgánům odhalit porušení tohoto nařízení a umožnit jim ukládat sankce. Mělo by být zajištěno, že budou zavedena odpovídající opatření, která oznamovatelům umožní upozornit příslušné orgány na skutečné nebo možné porušení tohoto nařízení a budou chránit oznamovatele před odvetnými opatřeními. Za tímto účelem by mělo být v tomto nařízení stanoveno, že směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (36) se vztahuje na oznamování porušení tohoto nařízení a na ochranu osob oznamujících tato porušení.

(37)

Oznamovatelé mohou upozornit příslušné orgány na nové informace, které mohou pomoci příslušným orgánům odhalit porušení tohoto nařízení a umožnit jim ukládat sankce. Mělo by být zajištěno, že budou zavedena odpovídající opatření, která oznamovatelům umožní upozornit příslušné orgány na skutečné nebo možné porušení tohoto nařízení a budou účinně chránit oznamovatele před odvetnými opatřeními. Za tímto účelem by mělo být v tomto nařízení stanoveno, že směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (36) se vztahuje na oznamování porušení tohoto nařízení a na ochranu osob oznamujících tato porušení.

(37a)

Sdělení Komise ze dne 14. října 2020 o zlepšení přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí v EU a jejích členských státech zdůraznilo, že je třeba, aby do legislativních návrhů nových nebo revidovaných právních předpisů EU týkajících se životního prostředí byla zahrnována ustanovení o přístupu k právní ochraně. Toto nařízení obsahuje ustanovení o přístupu k právní ochraně s cílem zajistit rovné podmínky pro přístup k právní ochraně v členských státech v souladu s Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí („Aarhuská úmluva“).

(39)

Při provádění tohoto nařízení by Komise měla zřídit tzv. konzultační fórum s cílem zajistit vyváženou účast zástupců členských států a zástupců občanské společnosti, včetně organizací na ochranu životního prostředí, zástupců výrobců, provozovatelů a certifikovaných osob.

(39)

Při provádění tohoto nařízení by Komise měla zřídit tzv. konzultační fórum , které by usnadňovalo provádění tohoto nařízení . Konzultační fórum by mělo zajistit vyváženou účast zástupců členských států a všech příslušných zúčastněných stran, včetně zástupců organizací na ochranu životního prostředí, sdružení pacientů a organizací zdravotnických pracovníků , zástupců výrobců, provozovatelů a certifikovaných osob. Konzultační fórum by mělo spolupracovat s příslušnými agenturami EU, zejména s agenturou EMA.

(40)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o důkazy o zneškodnění nebo znovuzískání vedlejší produkce trifluormethanu při výrobě jiných fluorovaných látek; požadavky na kontroly těsnosti; formát záznamů, jejich zavedení a udržování; minimální požadavky na certifikační programy a osvědčení o odborné přípravě; formát oznámení certifikačních programů a programů odborné přípravy; výjimky pro výrobky a zařízení, na něž se vztahuje zákaz uvádění na trh; formát štítků; stanovení výrobních práv pro výrobce HFC; osvobození od požadavku na kvóty pro HFC pro použití v určitých aplikacích nebo pro zvláštní kategorie výrobků nebo zařízení; stanovení referenčních hodnot pro výrobce a dovozce k uvádění HFC na trh; způsoby a podrobná pravidla pro platbu splatné částky; podrobná opatření pro prohlášení o shodě pro předem plněná zařízení a jejich ověřování, jakož i pro akreditaci ověřovatelů; bezproblémové fungování rejstříku; povolení obchodu se subjekty, na které se protokol nevztahuje, podrobnosti o ověřování podávání zpráv a akreditace ověřovatelů a formát pro předkládání zpráv. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (37).

(40)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o důkazy o zneškodnění nebo znovuzískání vedlejší produkce trifluormethanu při výrobě jiných fluorovaných látek; požadavky na kontroly těsnosti; formát záznamů, jejich zavedení a udržování; minimální požadavky na certifikační programy a osvědčení o odborné přípravě; formát oznámení certifikačních programů a programů odborné přípravy; výjimky pro výrobky a zařízení, na něž se vztahuje zákaz uvádění na trh; formát štítků; stanovení výrobních práv pro výrobce HFC; stanovení podrobností pro prohlášení o shodě pro opětovně plnitelné nádoby na fluorované skleníkové plyny, včetně důkazů potvrzujících, že jsou zavedena opatření pro vracení těchto nádob za účelem jejich opětovného naplnění; osvobození od požadavku na kvóty pro HFC pro použití v určitých aplikacích nebo pro zvláštní kategorie výrobků nebo zařízení; stanovení referenčních hodnot pro výrobce a dovozce k uvádění HFC na trh; způsoby a podrobná pravidla pro platbu splatné částky; podrobná opatření pro prohlášení o shodě pro předem plněná zařízení a jejich ověřování, jakož i pro akreditaci ověřovatelů; bezproblémové fungování rejstříku; povolení obchodu se subjekty, na které se protokol nevztahuje; podrobnosti o ověřování podávání zpráv a akreditace ověřovatelů a formát pro předkládání zpráv. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (37).

(41)

Za účelem změny některých jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), pokud jde o sestavení seznamu výrobků a zařízení, u nichž je technicky a ekonomicky proveditelné znovuzískání plynů nebo jejich zneškodnění, a specifikace technologií, které mají být použity; požadavky na označování; vyloučení HFC z požadavků na kvóty v souladu s rozhodnutími smluvních stran protokolu; v souvislosti s dlužnými částkami při přidělování kvót a mechanismem přidělování zbývajících kvót; další opatření pro monitorování látek, výrobků a zařízení, jimž byl přidělen režim dočasného uskladnění a celní režim; pravidla propuštění do volného oběhu pro výrobky a zařízení dovezené od jakéhokoliv subjektu a vyvezené jakémukoli subjektu, na který se protokol nevztahuje; aktualizace potenciálu globálního oteplování látek uvedených na seznamu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (38). Pro zajištění rovné účasti na vypracování aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž tito odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(41)

Za účelem změny některých jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), pokud jde o sestavení seznamu výrobků a zařízení, u nichž je technicky a ekonomicky proveditelné znovuzískání plynů nebo jejich zneškodnění, a specifikace technologií, které mají být použity; stanovení minimálních požadavků na systémy odpovědnosti výrobce, pokud jde o znovuzískávání, recyklaci, regeneraci nebo zneškodňování některých fluorovaných skleníkových plynů, včetně požadavků na sběr, regeneraci, recyklaci, zařízení na likvidaci, poskytování vybavení certifikovaným technikům, podávání zpráv a zvyšování povědomí; požadavky na označování; vyloučení HFC z požadavků na kvóty v souladu s rozhodnutími smluvních stran protokolu; vyloučení uvádění na trh polovodičových materiálů z částečně fluorovaných uhlovodíků nebo komor pro pokování srážením kovových par ze systému kvót pro odvětví polovodičů, pokud v určitých případech dojde k nedostatku polovodičových materiálů nebo komor pro pokování srážením kovových par na trhu Unie nebo k narušení dodávek; v některých případech navýšení kvót pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh Unie určených k použití v tepelných čerpadlech do roku 2029; v souvislosti s dlužnými částkami při přidělování kvót a mechanismem přidělování zbývajících kvót; další opatření pro monitorování látek, výrobků a zařízení, jimž byl přidělen režim dočasného uskladnění a celní režim; pravidla propuštění do volného oběhu pro výrobky a zařízení dovezené od jakéhokoliv subjektu a vyvezené jakémukoli subjektu, na který se protokol nevztahuje; přijetí společného obecného rámce pro navrhování centralizovaných elektronických systémů pro zaznamenávání informací shromážděných v souladu s tímto nařízením; a aktualizace potenciálu globálního oteplování látek uvedených na seznamu a posílení zákazů uvádění těchto látek na trh . Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, zejména s konzultačním fórem ustaveným v souladu s článkem 33 tohoto nařízení, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (38). Pro zajištění rovné účasti na vypracování aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž tito odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

5)

„provozovatelem“ podnik skutečně zajišťující technický provoz výrobků nebo zařízení, na něž se toto nařízení vztahuje, případně vlastník , pokud jej členský stát v konkrétních případech určí odpovědným za povinnosti provozovatele;

5)

„provozovatelem“ podnik skutečně zajišťující technický provoz výrobků nebo zařízení, na něž se toto nařízení vztahuje, případně subjekt , který členský stát v konkrétních případech určí odpovědným za povinnosti provozovatele;

6)

„uváděním na trh“ první dodání či poskytnutí jiné osobě v Unii, za úplatu nebo bezplatně, včetně celního propuštění do volného oběhu v Unii, a použití vyrobených látek nebo použití výrobků nebo zařízení vyrobených pro vlastní použití ;

6)

„uváděním na trh“ první dodání či poskytnutí jiné osobě v Unii, za úplatu nebo bezplatně, včetně celního propuštění do volného oběhu v Unii, a použití vyrobených látek nebo využití výrobků nebo zařízení vyrobených pro vlastní účely ;

27)

„vstupní surovinou“ jakýkoli fluorovaný skleníkový plyn uvedený v přílohách I a II, jenž je předmětem chemické transformace v procesu, při kterém je zcela změněn proti svému původnímu složení , a jehož emise jsou zanedbatelné ;

27)

„vstupní surovinou“ jakýkoli fluorovaný skleníkový plyn uvedený v přílohách I a II, jenž je předmětem chemické transformace v procesu, při kterém je zcela změněn proti svému původnímu složení;

a)

informace o výrobním zařízení;

(b)

doklad o dostupnosti a provozu nejlepší dostupné technologie snižování emisí ve výrobním zařízení;

c)

doklad o zmírňujících opatřeních přijatých s cílem zabránit emisím trifluormethanu v souladu s nejlepšími dostupnými technikami;

d)

důkaz o zneškodnění nebo znovuzískání jakéhokoli množství emitovaného trifluormethanu v souladu s nejlepšími dostupnými technikami a s požadavky stanovenými v čl. 8 odst. 7.

c)

obsahuje méně než 6 kilogramů fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I.

e)

chladicí jednotky chladírenských nákladních vozidel a  přívěsů ;

e)

chladicí jednotky chladírenských nákladních vozidel a  přívěsů, dodávek a lodí ;

ea)

klimatizační zařízení v metru, vlacích, lodích, letadlech a silničních dopravních prostředcích s výjimkou těch, které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES  (*1) ;

b)

množství plynů doplněných v průběhu instalace, údržby či servisu, nebo v důsledku úniku;

b)

množství plynů doplněných v průběhu instalace, údržby či servisu, nebo v důsledku úniku , včetně přesného časového určení takového doplnění ;

c)

zda byla daná množství plynů recyklována nebo regenerována , včetně názvu a adresy recyklačního nebo regeneračního zařízení v Unii a případně čísla certifikátu;

c)

zda byly znovuzískané plyny recyklovány nebo regenerovány a v jakém množství , včetně názvu a adresy recyklačního nebo regeneračního zařízení v Unii a případně čísla certifikátu;

b)

chladicích okruhů chladicích jednotek nebo chladírenských nákladních vozidel a  přívěsů ;

b)

chladicích okruhů chladicích jednotek nebo chladírenských dodávek, nákladních vozidel , přívěsů a  lodí ;

a)

náklady na sběr, včetně zajištění přístupných sběrných míst, skladování a dopravy;

b)

náklady na recyklační jednotky pro fyzické osoby certifikované v souladu s článkem 10 pro účely recyklace na místě.

ea)

certifikaci přírodních alternativ, včetně jejich vlastností a přínosů ve srovnání s používáním fluorovaných skleníkových plynů, a bezpečné zacházení s nimi při instalaci, údržbě, opravách a vyřazování z provozu.

a)

jsou podniky buď držiteli certifikátů nebo osvědčení o školení požadovaných podle článku 10, nebo zaměstnávají osoby, které jsou držiteli takového certifikátu nebo osvědčení o školení, a

b)

podniky jsou usazené v Unii nebo pověřily výhradního zástupce usazeného v Unii, který převezme plnou odpovědnost za dodržování tohoto nařízení.

c)

od 1. ledna 2017 množství fluorovaných skleníkových plynů obsažených ve výrobku nebo zařízení nebo množství fluorovaných skleníkových plynů, pro jaké je zařízení určeno, vyjádřené hmotností a ekvivalentem CO2, a potenciál globálního oteplování těchto plynů.

c)

od 1. ledna 2017 množství fluorovaných skleníkových plynů obsažených ve výrobku nebo zařízení nebo množství fluorovaných skleníkových plynů, pro jaké je zařízení určeno, vyjádřené hmotností a ekvivalentem CO2, a potenciál globálního oteplování těchto plynů v časovém rámci na 100 a 20 let .

a)

regenerované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s potenciálem globálního oteplování 2 500 nebo vyšším používané při údržbě nebo servisu stávajících chladicích zařízení, pokud byly označeny v souladu s čl. 12 odst. 6;

a)

regenerované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s potenciálem globálního oteplování 150 nebo vyšším používané při údržbě nebo servisu stávajících stacionárních chladicích zařízení , s výjimkou chladičů , pokud byly označeny v souladu s čl. 12 odst. 6;

aa)

regenerované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s potenciálem globálního oteplování 2 500 nebo vyšším používané při údržbě nebo servisu klimatizačního zařízení a tepelných čerpadel, mobilního chladícího zařízení a chladičů, pokud byly označeny v souladu s čl. 12 odst. 6;

b)

recyklované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s  potenciálem globálního oteplování 2 500 nebo vyšším, které se používají při údržbě nebo servisu stávajících chladicích zařízení , pod podmínkou, že byly z tohoto zařízení znovuzískány. Tyto recyklované plyny může použít pouze podnik, který je znovuzískal v rámci údržby nebo servisu, nebo podnik, pro nějž byly v rámci údržby nebo servisu znovuzískány.

b)

recyklované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I , jejichž potenciál globálního oteplování je 150 nebo  více a  které se používají při údržbě nebo servisu stávajících stacionárních chladicích  zařízení, s výjimkou chladičů , pod podmínkou, že byly z tohoto zařízení znovuzískány. Tyto recyklované plyny může použít pouze podnik, který je znovuzískal v rámci údržby nebo servisu, nebo podnik, pro nějž byly v rámci údržby nebo servisu znovuzískány;

ba)

recyklované fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I, jejichž potenciál globálního oteplování je 2 500 nebo více a které se používají při údržbě nebo servisu stávajících klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, mobilního chladícího zařízení a chladičů, pod podmínkou, že byly z tohoto zařízení znovuzískány; tyto recyklované plyny může použít pouze podnik, který je znovuzískal v rámci údržby nebo servisu, nebo podnik, pro nějž byly v rámci údržby nebo servisu znovuzískány.

(e)

dodávány přímo výrobcem nebo dovozcem podniku, který je používá k leptání polovodičového materiálu nebo čištění komor pro chemické pokovování srážením kovových par v odvětví výroby polovodičů.

a)

pro tyto konkrétní aplikace, výrobky nebo zařízení nejsou k dispozici alternativy, nebo je nelze z technických či bezpečnostních důvodů použít, a

a)

pro tyto konkrétní aplikace, výrobky nebo zařízení nejsou k dispozici alternativy, nebo je nelze z technických či bezpečnostních důvodů nebo z důvodu ohrožení veřejného zdraví použít, a

a)

na pokrytí nákladů na externí pracovníky pracující na řízení přidělování kvót, služby informačních technologií a systémy udělování licencí pro účely provádění tohoto nařízení;

b)

na pokrytí nákladů na zajištění souladu s protokolem;

c)

na podporu budování kapacit na vnitrostátní úrovni a provádění a prosazování tohoto nařízení členskými státy, a to i v souvislosti s bojem proti internetovému prodeji nelegálních fluorovaných plynů a zneškodňováním zabavených nelegálních fluorovaných plynů, a

d)

na urychlení zavádění alternativ k fluorovaným skleníkovým plynům, zejména v odvětvích, která nesou vysoké náklady na zmírňování dopadů, a v odvětví tepelných čerpadel, včetně zvýšení výroby nezbytného zařízení, usnadnění přístupu k financování, snížení cen pro spotřebitele, odborné přípravy a certifikace fyzických osob podle článku 10 a rekvalifikace osob provádějících instalaci plynových kotlů.

c)

dodávání nebo přijímání částečně fluorovaných uhlovodíků pro účely uvedené v čl. 16 odst. 2 písm. a) až e );

c)

dodávání nebo přijímání částečně fluorovaných uhlovodíků pro účely uvedené v čl. 16 odst. 2 písm. a) až d );

a)

pravidelně aktualizované přidělování kvót a jejich převodů;

b)

seznam registrovaných dovozců a výrobců;

c)

údaje o dovozu, včetně míst vstupu a druhu HFC;

d)

údaje o dočasném uskladnění;

e)

údaje o likvidaci chemických látek na úrovni zařízení.

i)

zástupců členských států;

ii)

zástupců všech příslušných zúčastněných stran, včetně environmentálních organizací, sdružení pacientů a organizací zdravotnických pracovníků a zástupců výrobců a provozovatelů.

1)

Nádoby na jedno použití pro fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I, prázdné, částečně či zcela naplněné, používané při servisu, údržbě nebo plnění chladicích a klimatizačních zařízení nebo tepelných čerpadel, systémů požární ochrany nebo spínacích zařízení nebo pro použití jako rozpouštědla.

2)

Neuzavřené systémy s přímým odpařováním obsahující HFC a PFC jako chladiva.

3)

Protipožární zařízení;

4)

Okna pro obytné domy obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I.

5)

Ostatní okna obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I.

6)

Obuv obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I.

7)

Pneumatiky obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I.

8)

Jednosložkové pěny obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s GWP 150 nebo vyšším, vyjma těch, které jsou vyžadovány pro splnění vnitrostátních bezpečnostních norem.

9)

Aerosolové rozprašovače dodávané na trh a určené k prodeji široké veřejnosti pro zábavné a ozdobné účely, uvedené v bodě 40 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006, a varovná akustická zařízení obsahující HFC s GWP 150 nebo vyšším.

10)

Chladicí a mrazicí zařízení pro domácnost, která obsahují HFC s GWP 150 nebo vyšším.

11)

Chladicí a mrazicí zařízení pro komerční použití (hermeticky uzavřené zařízení)

12)

Jakékoli samostatné chladicí zařízení obsahující fluorované skleníkové plyny s  GWP 150 nebo vyšším .

13)

Stacionární chladicí zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny s GWP 2 500 nebo vyšším nebo jehož provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou zařízení určeného pro aplikace navržené k chlazení výrobků na teploty nižší než –50 oC.

14)

Stacionární chladicí zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny s  GWP 2 500 nebo vyšším nebo jehož provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou zařízení určeného pro aplikace navržené k chlazení výrobků na teploty nižší než –50 oC.

15)

Sdružené centrální chladicí systémy pro komerční použití o jmenovité kapacitě 40 kW nebo vyšší, které obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s GWP 150 nebo vyšším nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou primárního chladicího okruhu kaskádních systémů, kde lze použít fluorované skleníkové plyny s GWP nižším než 1 500 .

16)

Přenosné pokojové klimatizační zařízení (samostatné zařízení), které koncový uživatel může přemísťovat z místnosti do místnosti a které obsahuje HFC s GWP 150 nebo vyšším.

17)

Přenosné pokojové a jiné samostatné klimatizační zařízení a tepelné čerpadlo, které obsahuje fluorované skleníkové plyny s  GWP 150 nebo vyšším .

18)

Stacionární dělená klimatizační zařízení a dělená tepelná čerpadla:

b)

dělené systémy o jmenovité kapacitě do 12 kW obsahující fluorované skleníkové plyny s  GWP 150 nebo vyšším nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý , s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních norem ;

c)

dělené systémy o jmenovité kapacitě vyšší než 12 kW obsahující fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s GWP 750 nebo vyšším, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních norem.

19)

Pěny, které obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP 150 nebo vyšším, s výjimkou případů, v nichž jsou vyžadovány ke splnění vnitrostátních bezpečnostních norem.

20)

Technické aerosoly, které obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP 150 nebo vyšším, s výjimkou případů, v nichž jsou vyžadovány ke splnění vnitrostátních bezpečnostních norem, nebo v případech použití v lékařských aplikacích.

21)

Výrobky pro osobní péči (tj. pěnící výrobky, krémy, pěny) obsahující fluorované skleníkové plyny.

22)

Zařízení používaná pro ochlazování kůže, která obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s GWP 150 nebo vyšším, s výjimkou použití pro lékařské účely.

23)

Instalace a výměna těchto elektrických spínacích zařízení:

a)

spínací zařízení středního napětí pro primární a sekundární rozvod do 24 kV s izolačním nebo vypínacím médiem používajícím plyny s  GWP 10 nebo vyšším či s GWP 2 000 nebo vyšším, není-li na základě technických důvodů k dispozici žádná vhodná alternativa v rámci nižších rozsahů GWP uvedených výše ;

b)

spínací zařízení středního napětí pro primární a sekundární rozvod od více než 24 kV do 52 kV s izolačním nebo vypínacím médiem používajícím plyny s  GWP 10 nebo vyšším či s GWP vyšším než 2 000 , nebo jejichž provoz závisí na plynech s GWP 10 nebo vyšším, není-li na základě technických důvodů k dispozici žádná vhodná alternativa v rámci nižších rozsahů GWP uvedených výše ;

c)

spínací zařízení vysokého napětí od 52 do 145 kV a do 50 kA zkratového proudu s izolačním nebo vypínacím médiem, která používají plyny s  GWP 10 nebo vyšším nebo s GWP vyšším než 2 000 nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, pokud není prokázáno, že na základě technických důvodů není k dispozici žádná vhodná alternativa v rámci výše uvedených nižších rozsahů GWP ;

d)

spínací zařízení vysokého napětí vyšším než 145 kV nebo vyšším než 50 kA zkratového proudu s izolačním nebo vypínacím médiem, které používají plyny s  GWP 10 nebo vyšším nebo s GWP vyšším než 2 000 nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, pokud není prokázáno, že z  technických důvodů není k dispozici žádná vhodná alternativa.

1)

Nádoby na jedno použití pro fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I, prázdné, částečně či zcela naplněné, používané při servisu, údržbě nebo plnění chladicích a klimatizačních zařízení nebo tepelných čerpadel, systémů požární ochrany nebo spínacích zařízení nebo pro použití jako rozpouštědla.

2)

Neuzavřené systémy s přímým odpařováním obsahující HFC a PFC jako chladiva.

3)

Protipožární zařízení;

4)

Okna pro obytné domy obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I.

5)

Ostatní okna obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I.

6)

Obuv obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I.

7)

Pneumatiky obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I.

8)

Jednosložkové pěny obsahující fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s GWP 150 nebo vyšším, vyjma těch, které jsou vyžadovány pro splnění vnitrostátních bezpečnostních norem.

9)

Aerosolové rozprašovače dodávané na trh a určené k prodeji široké veřejnosti pro zábavné a ozdobné účely, uvedené v bodě 40 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006, a varovná akustická zařízení obsahující HFC s GWP 150 nebo vyšším.

10)

Chladicí a mrazicí zařízení pro domácnost, která obsahují HFC s GWP 150 nebo vyšším.

10a)

11)

Stacionární chladicí a mrazicí zařízení pro komerční použití (hermeticky uzavřené zařízení)

12)

Jakékoli samostatné stacionární chladicí zařízení obsahující fluorované skleníkové plyny.

13)

Stacionární chladicí zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny s GWP 2 500 nebo vyšším nebo jehož provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou zařízení určeného pro aplikace navržené k chlazení výrobků na teploty nižší než –50 °C.

14)

Stacionární chladicí zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny nebo jehož provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou zařízení určeného pro aplikace navržené k chlazení výrobků na teploty nižší než –50 °C.

14a)

15)

Sdružené centrální chladicí systémy pro komerční použití o jmenovité kapacitě 40 kW nebo vyšší, které obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I s GWP 150 nebo vyšším nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou primárního chladicího okruhu kaskádních systémů, kde lze použít fluorované skleníkové plyny s GWP nižším než 1 500 .

15a)

16)

Přenosné pokojové klimatizační zařízení (samostatné zařízení), které koncový uživatel může přemísťovat z místnosti do místnosti a které obsahuje HFC s GWP 150 nebo vyšším.

17)

Přenosné pokojové a jiné samostatné klimatizační zařízení a tepelné čerpadlo, které obsahuje fluorované skleníkové plyny.

18)

Stacionární dělená klimatizační zařízení a dělená tepelná čerpadla:

b)

dělené systémy o jmenovité kapacitě do 12 kW obsahující fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních norem;;

c)

dělené systémy o jmenovité kapacitě vyšší než 12 kW a  nejvýše do 200 kW obsahující fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s GWP 750 nebo vyšším, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro splnění bezpečnostních norem;

ca)

dělené systémy o jmenovité kapacitě nad 200 kW, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý.

19)

Pěny, které obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP 150 nebo vyšším, s výjimkou případů, v nichž jsou vyžadovány ke splnění vnitrostátních bezpečnostních norem.

19a)

20)

Technické aerosoly, které obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP 150 nebo vyšším, s výjimkou případů, v nichž jsou vyžadovány ke splnění vnitrostátních bezpečnostních norem, nebo v případech použití v lékařských aplikacích.

20a)

22)

Výrobky pro osobní péči (tj. pěnící výrobky, krémy, pěny) obsahující fluorované skleníkové plyny.

22)

Zařízení používaná pro ochlazování kůže, která obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, s GWP 150 nebo vyšším, s výjimkou použití pro lékařské účely.

23)

Instalace a výměna těchto elektrických spínacích zařízení:

a)

spínací zařízení středního napětí pro primární a sekundární rozvod do 24 kV včetně , s izolačním nebo vypínacím médiem používajícím fluorované skleníkové plyny, nebo jehož provoz je na těchto plynech závislý;

b)

spínací zařízení středního napětí pro primární a sekundární rozvod od více než 24 kV do 52 kV včetně , s izolačním nebo vypínacím médiem používajícím fluorované skleníkové plyny, nebo jejichž provoz závisí na těchto plynech;

c)

spínací zařízení vysokého napětí od 52 do 145 kV včetně a do 50 kA zkratového proudu s izolačním nebo vypínacím médiem, která používají fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, pokud není prokázáno, že není k dispozici žádná vhodná alternativa , přičemž v tomto případě mohou být použity plyny s GWP až 1 000 ;

d)

spínací zařízení vysokého napětí vyšším než 145 kV nebo vyšším než 50 kA zkratového proudu s izolačním nebo vypínacím médiem, které používají fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, pokud není prokázáno, že z technických důvodů není k dispozici žádná vhodná alternativa , přičemž v tomto případě mohou být použity plyny s GWP až 1 000 .

23a)

23b)

2.

Důkazy uvedené v bodě 23 musí obsahovat dokumentaci prokazující , že po otevřeném nabídkovém řízení nebyla k dispozici žádná vhodná alternativa na základě technických důvodů vzhledem k prokázaným zvláštnostem žádosti, která by mohla splňovat podmínky stanovené v bodě 23 . Provozovatel uchovává dokumentaci po dobu nejméně pěti let a na požádání ji zpřístupní příslušnému orgánu členského státu a  Komisi.

2.

Výjimku uvedenou v bodě 23 písmenech c) a d) může povolit příslušný orgán členského státu na základě odůvodněné žádosti provozovatele. Žádost provozovatele musí obsahovat dokumentaci , v níž bude uvedeno , že po otevřeném nabídkovém řízení s  pozdější lhůtou pro předložení nabídek, než jsou data uvedená v bodě 23, nejsou k dispozici na základě technických důvodů vzhledem k prokázaným zvláštnostem žádosti žádné vhodné alternativy , které by mohly splňovat podmínky stanovené v bodě 23 písmenech c) a d), nebo že do dvou let po datech uvedených v bodě 23 písmenech c) a  d) byla pro takové spínací zařízení s izolačním nebo vypínacím médiem, které nepoužívá fluorované skleníkové plyny nebo na jejichž fungování není závislé, podána pouze jedna nabídka. Příslušný orgán na požádání zpřístupní dokumentaci Komisi.

d)

v období od 1. ledna 2036 dále 15 % ročního průměru jeho produkce v letech 2011–2013.

d)

v období od 1. ledna 2036 do 31. prosince 2049 15 % ročního průměru jeho produkce v letech 2011–2013.

da)

v období od 1. ledna 2050 dále 0 % ročního průměru jeho produkce v letech 2011–2013.

—

dále případná kvóta odpovídající referenční hodnotě uvedené v příloze VII bodě 4 podbodě ii) vynásobená maximálním množstvím pro rok, pro který je kvóta přidělena, vydělená maximálním množstvím pro rok 2024.

—

kromě toho případně kvóta odpovídající referenční hodnotě uvedené v příloze VII bodě 4 podbodě ii) . Počínaje rokem 2027 se tato kvóta stanoví vynásobením referenční hodnoty faktorem 0,7 . Počínaje rokem 2030 tato kvóta musí odpovídat referenční hodnotě vynásobené maximálním množstvím pro rok, pro který je kvóta přidělena, vydělená maximálním množstvím pro rok 2024.