Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2019/943 a (EU) 2019/942 a směrnice (EU) 2018/2001 a (EU) 2019/944 s cílem zlepšit uspořádání trhu Unie s elektřinou

(COM(2023) 148 final – 2023/0077 (COD))

(2023/C 293/17)

Zpravodaj:	Jan DIRX
Spoluzpravodaj:	Christophe QUAREZ

Žádosti o vypracování stanoviska	Rada Evropské unie, 31. 3. 2023 Evropský parlament, 29. 3. 2023
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato v sekci	16. 5. 2023
Přijato na plenárním zasedání	14. 6. 2023
Plenární zasedání č.	579
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	209/11/9

1. Politická doporučení

1.1.

K energii, včetně infrastruktury nezbytné pro její přepravu a distribuci, nelze přistupovat jako k jakékoli jiné komoditě – energie je základním stavebním prvkem našeho hospodářského a sociálního systému, a tudíž zásadním aspektem poskytování veřejných služeb. Zásobování energiemi je proto považováno za službu obecného zájmu. Je proto nezbytné vytvořit do budoucna takové regulační rámcové podmínky pro oblast energetiky, které zaručí jak ekologické, cenově dostupné a spolehlivé dodávky energie, tak právo na energii. To rovněž znamená, že uspořádání trhu s energií musí zohledňovat požadavky spojené s dekarbonizací. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se domnívá, že v zájmu zajištění cenově dostupných základních dodávek energie musí nové uspořádání trhu zaručit základní dodávky energie za regulované ceny.

1.2.

EHSV má za to, že Komise měla ve svém návrhu reformy trhu s elektřinou přijmout více opatření s cílem přizpůsobit uspořádání trhu nové realitě, která vyžaduje současné sledování tří cílů: udržitelnosti, cenové dostupnosti a bezpečnosti dodávek. I tato nová realita se bude opírat o energii z obnovitelných zdrojů, přičemž vedle velkých výrobců budou hrát stále větší úlohu prozumenti a další malí účastníci trhu.

1.3.

Systém, který vezme v potaz tyto změny, může fungovat pouze tehdy, pokud bude zrušen systém založený na žebříčku nabídkových cen a bude nahrazen systémem, v němž budou ceny elektřiny vycházet z příslušných výrobních nákladů. Tento systém musí při stanovování cen přihlížet k průměrným nákladům.

1.4.

V souvislosti s reformou trhu s elektřinou je třeba liberalizaci kriticky přezkoumat z hlediska její udržitelnosti, cenové dostupnosti a bezpečnosti dodávek. Kromě toho nesmíme zapomínat na to, že současná krize ukazuje, že liberalizované trhy s energií nejsou schopny tyto potřeby uspokojit a nevytvářejí dostatečné pobídky pro realizaci investic do energie z obnovitelných zdrojů ani nezaručují bezpečnost těchto investic. Navíc za plnění těchto tří cílů (udržitelnost, cenová dostupnost a bezpečnost dodávek) budou dlouhodobě odpovědné vlády, neboť trh je sám od sebe propojit a zrealizovat nedokáže.

1.5.

EHSV proto navrhuje zavést hybridní model, v jehož rámci by tržní síly a cílené řízení společně vedly k optimálnímu fungování trhu v rámci stanovených cílů. Ústředním prvkem tohoto modelu by byla vládou ustavená „e-agentura“, která by nakupovala elektřinu od výrobců a prodávala ji subjektům dodávajícím elektřinu domácnostem, malým a středním podnikům, občanským energetickým společenstvím a velkým spotřebitelům a v případě možnosti a ve vhodných případech i do jiných zemí, přičemž rámec pro rozhodování by tvořily zmíněné tři cíle. Tato agentura by uzavírala dlouhodobé smlouvy s výrobci elektřiny na základě zadávacích řízení. Jednalo by se o různé druhy smluv, jako jsou smlouvy o nákupu elektřiny, rozdílové smlouvy a smlouvy typu náklady plus přirážka.

1.6.

Výbor důrazně podporuje návrh Komise posílit postavení spotřebitelů vytvořením práva přímo se podílet na sdílení energie z obnovitelných zdrojů. To mimo jiné vyžaduje, aby měli spotřebitelé k dispozici veškeré relevantní informace, které musí být srozumitelné, tak aby mohli na trhu s elektřinou plnit nezávislou úlohu uživatelů a výrobců. EHSV má také za to, že trh musí být organizován tak, aby umožňoval spotřebitelům, kteří zároveň vyrábějí vlastní elektřinu (prozumenti), nebo jiným malým účastníkům trhu co nejvíce využívat elektřinu, kterou sami vyrábějí, i když ji dodávají do sítě. Jedním z příkladů, jak lze trh zorganizovat jiným způsobem, který by byl spravedlivější k malým výrobcům, je „elektrobanka“.

1.7.

Kromě požadavku na urychlení rozvoje ekologických plynů Výbor vyzývá Komisi, aby do balíčku týkajícího se H2 a nízkouhlíkových plynů zahrnula nařízení o uspořádání trhu se zemním plynem. Jednotný integrovaný a bezpečný trh se zemním plynem na úrovni EU by urychlil elektrifikaci energetického systému díky tomu, že by spotřebitelům zaručil větší cenovou rovnost a bezpečnost.

1.8.

Vysoké úrovně integrace systémů energie z obnovitelných zdrojů a urychlení přechodu na dekarbonizovaný systém nebude možné dosáhnout pouhou výrobou a skladováním vlastní energie. Je zapotřebí trhů s flexibilitou, které by v nejlepším případě rovněž signalizovaly situaci v síti. Při vytváření těchto trhů s flexibilitou je třeba rozlišovat mezi různými úrovněmi napětí.

1.9.

Vzhledem k tomu, že než reforma nabude plné účinnosti, bude vyžadovat určitý čas, EHSV doporučuje, aby mechanismus zastropování příjmů pro inframarginální zdroje zůstal v platnosti, dokud nebude reforma plně funkční. Příjmy by měly být směrovány k nejzranitelnějším skupinám a s ohledem na nedávný vývoj velkoobchodních cen by měla existovat možnost ceny snížit.

1.10.

Výbor vyzývá Komisi, aby monitorovala dopady navrhované reformy trhu s elektřinou. To je důležité, protože trh s elektřinou prochází změnou paradigmatu, která ještě zdaleka není u konce a která bude v nadcházejících letech zcela jistě vyžadovat další úpravy. Je to důležité i proto, že v souvislosti se stávajícím návrhem Komise nebylo vypracováno žádné posouzení dopadů. To zvyšuje nejistotu ohledně dopadů této reformy.

2. Odůvodnění politických doporučení

Obecné aspekty

2.1.

EHSV již nějakou dobu vyzývá k reformě trhu EU s elektřinou (1). Důvodem je skutečnost, že rizika, jimž je trh s elektřinou v EU vystaven, se v praxi přenášejí především na spotřebitele, což je závěr, ke kterému dospěl i Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě Integrace vnitřního trhu s elektřinou (2).

2.2.

Růst cen energií v letech 2021 a 2022 se zrychlil poté, co Rusko zahájilo útočnou válku proti Ukrajině; válka ovlivnila ceny fosilních paliv, zejména plynu, a výsledné zvýšení cen bylo vzhledem k systému žebříčku nabídkových cen (3) přeneseno na konečné uživatele. To jasně ukázalo, že stávající struktura trhu s elektřinou není schopna udržet ceny elektřiny na takové úrovni, která by byla pro spotřebitele a podniky přijatelná.

2.3.

Je rovněž důležité si uvědomit, že pro změnu uspořádání trhu s elektřinou existuje zásadní ekonomický důvod: mezní náklady systémů energie z obnovitelných zdrojů jsou nulové. Je zřejmé, že v rámci budoucího elektroenergetického odvětví, v němž budou převládat systémy výroby energie z obnovitelných zdrojů (nebo jiné systémy náročné na kapitálové výdaje), tržní systém s cenovým mechanismem, kde zúčtovací cenu určují mezní náklady poslední elektrárny, neobstojí. Proto potřebujeme jako systém odměňování všech výrobců energie z obnovitelných zdrojů zavést systém rozdílových smluv, v němž se pro stanovení referenční ceny budou používat celkové měrné náklady na výrobu energie (nebo náklady průměrné).

2.4.

Hlavním důvodem pro zavedení rozdílových smluv jsou mezní náklady na obnovitelné zdroje energie. Na rozdíl od toho, co předpokládá Komise, zajistí rozdílové smlouvy maximálně částečnou stabilitu cen. Tedy za předpokladu, že se budou týkat pouze vyrobené elektřiny, a nikoli komplexnějších produktů, jako je kombinace výroby energie z obnovitelných zdrojů, jejího skladování a řízení poptávky. Důvodem je to, že v obdobích, kdy je výroba energie z obnovitelných zdrojů na nízké úrovni, je třeba zbytkovou energii nakupovat, přičemž související náklady mohou být velmi vysoké. Komise tento účinek ignoruje a dává konečným spotřebitelům sliby, které v konečném důsledku nebude moci v plné míře splnit.

2.5.

EHSV poukazuje na to, že k energii, včetně infrastruktury nezbytné pro její přepravu a distribuci, nelze přistupovat jako k jakékoli jiné komoditě – je základním stavebním prvkem našeho hospodářského a sociálního systému, a tudíž zásadním aspektem poskytování veřejných služeb. Zásobování energiemi je proto považováno za službu obecného zájmu. Je proto nezbytné vytvořit do budoucna takové regulační rámcové podmínky pro oblast energetiky, které zaručí jak ekologické, cenově dostupné a spolehlivé dodávky energie, tak právo na energii. To rovněž znamená, že uspořádání trhu s energií musí zohledňovat požadavky spojené s dekarbonizací. EHSV se domnívá, že v zájmu zajištění cenově dostupných základních dodávek energie musí nové uspořádání trhu zaručit základní dodávky energie za regulované ceny. Náhrada nákladů dodavatelům energie by měla být podložena doklady prokazujícími náklady. Na oplátku musí být dodavatelé energie trvale povinni poskytovat určitý podíl energie pro základní dodávky.

2.6.

Nedávný vývoj na trhu s elektřinou zřetelně ukázal, že je důležité nalézt novou a správnou rovnováhu, pokud jde o přítomnost veřejného a soukromého sektoru na trhu s elektřinou. Výbor se touto otázkou důkladně zabýval ve svém stanovisku TEN/771 Veřejné investice do energetické infrastruktury jako součást řešení klimatických otázek (viz poznámka pod čarou 1). EHSV je také pevně přesvědčen, že reformy trhu s elektřinou jsou naprosto nezbytné, pokud má být dosaženo výše uvedených cílů týkajících se udržitelnosti, cenové dostupnosti a bezpečnosti dodávek.

2.7.

Dne 14. března 2023 Komise zveřejnila legislativní návrh na „reformu uspořádání trhu s elektřinou v EU s cílem urychlit prudký nárůst obnovitelných zdrojů energie a postupné ukončení využívání zemního plynu, snížit závislost výdajů spotřebitelů na kolísavých cenách fosilních paliv, lépe chránit spotřebitele před budoucím prudkým nárůstem cen a potenciální manipulací s trhem a zajistit, aby průmysl EU byl čistý a konkurenceschopnější“ (4).

2.8.

EHSV tento návrh vítá jako první krok správným směrem – k energetickému systému budoucnosti, který by měl být dekarbonizovaný, založený na obnovitelných zdrojích energie bez emisí uhlíku a zaměřený na spotřebitele. Spotřebitelé musí mít k dispozici veškeré relevantní informace, které musí být srozumitelné, tak aby mohli na trhu s elektřinou plnit nezávislou úlohu uživatelů a výrobců.

2.9.

2.10.

Návrh reformy trhu s elektřinou počítá se zavedením služby a produktů pro snížení spotřeby ve špičkách, což znamená schopnost účastníků trhu snížit spotřebu elektřiny ve špičkách, které určí provozovatel přenosové soustavy. Podle článku 7a nesmí být smlouvy týkající se produktů pro snížení spotřeby ve špičkách uzavřeny více než dva dny před jejich aktivací a délka smluvního období nesmí přesáhnout jeden den. Takto krátké období je žádoucí, aby se zabránilo zneužívání systému, a to zejména ze strany velkých spotřebitelů, mohlo by však mnoha zákazníkům (a nezávislým agregátorům) bránit v dodávkách těchto produktů. Výbor proto žádá Komisi, aby zvážila, za jakých podmínek by bylo možné toto smluvní období prodloužit.

2.11.

Výbor se dále domnívá, že Komise předložila několik dobrých návrhů, jak upravit trh s elektřinou. Má však za to, že měla přijmout více opatření s cílem přizpůsobit uspořádání trhu nové realitě, která vyžaduje současné sledování tří cílů: udržitelnosti, cenové dostupnosti a bezpečnosti dodávek. Tato nová realita bude rovněž založena na energii z obnovitelných zdrojů, přičemž Komise slibuje, že vedle velkých výrobců budou hrát stále větší úlohu prozumenti a malí účastníci trhu (5). Návrh Komise to však dostatečně nezohledňuje, a proto Výbor k návrhu Komise předkládá další dva návrhy, které by se hodily do této legislativní iniciativy.

2.12.

Systém, který zohlední změny, může fungovat pouze tehdy, pokud bude zrušen systém založený na žebříčku nabídkových cen a bude nahrazen systémem, v němž budou ceny elektřiny vycházet z příslušných výrobních nákladů. Tento systém musí při stanovování cen přihlížet k průměrným nákladům.

Vládní agentura

2.13.

Od roku 1996 se EU systematicky věnuje liberalizaci trhu s elektřinou. V souvislosti s reformou trhu s elektřinou je však třeba liberalizaci kriticky přezkoumat z hlediska její udržitelnosti, cenové dostupnosti a bezpečnosti dodávek. Je třeba přihlédnout k minulému a budoucímu vývoji na trhu s elektřinou, včetně významných změn ve výrobních zařízeních s velmi odlišnými výrobními cenami. Za plnění těchto tří cílů budou navíc dlouhodobě odpovědné vlády, neboť trh je sám od sebe propojit nedokáže.

2.14.

EHSV se domnívá, že by bylo lepší zvolit účinnou kombinaci liberalizace a regulace, aby se spojily přednosti liberalizovaného trhu s žádoucím usměrňováním ze strany vlád, čímž by se zabezpečilo plnění uvedených cílů.

2.15.

Jak již EHSV uvedl ve svém stanovisku TEN/771, je přesvědčen, že zvláštní pozornost je třeba věnovat definici rozvoje sítě jako převažujícího veřejného zájmu, uznání ochrany klimatu jako regulačního cíle a obecněji lepší synchronizaci plánování obnovitelných zdrojů energie a elektroenergetické soustavy. V této oblasti je bezpodmínečně nutné přijmout některá konkrétní ustanovení v rámci unijního práva.

2.16.

Model reformovaného trhu s elektřinou, který zde EHSV nastiňuje, proto vychází z následující zásady: liberalizovaný trh tam, kde je to možné, a regulovaný tam, kde je to nezbytné. Jednalo by se o hybridní model, v jehož rámci by tržní síly a cílené řízení společně vedly k optimálnímu fungování trhu v rámci stanovených cílů.

2.17.

V rámci tohoto modelu, který již lze realizovat podle stávajících právních předpisů, by měla vzniknout vládou ustavená „e-agentura“, která by nakupovala elektřinu od výrobců a prodávala ji subjektům dodávajícím elektřinu domácnostem, malým a středním podnikům, občanským energetickým společenstvím a velkým spotřebitelům a v případě možnosti a ve vhodných případech i do jiných zemí, přičemž rámec pro rozhodování by tvořily zmíněné tři cíle. Tato agentura by uzavírala dlouhodobé smlouvy s výrobci elektřiny na základě zadávacích řízení. Jednalo by se o různé druhy smluv, jako jsou smlouvy o nákupu elektřiny, rozdílové smlouvy a smlouvy typu náklady plus přirážka. Vzhledem k tomu, že rozdílové smlouvy mají být nástrojem na podporu nových investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, nesmí tento nástroj bránit výrobcům v úsilí o optimalizaci výroby elektřiny. V případě aukce rozdílových smluv je nezbytné stanovit prahovou (minimální) cenu i cenový strop (maximální cenu), které budou vycházet z dynamického referenčního základu daného celkovými měrnými náklady na výrobu energie u příslušných technologií (solárních, větrných atd.).Členské státy proto musí být povinny stanovit minimální a maximální odměny, aby výrobci elektřiny byli motivováni k optimalizaci své výroby. Dodávky od mezního výrobce (např. z obnovitelných plynů nebo baterií) budou upraveny zvláštními ustanoveními.

2.18.

Vzhledem k dostupným možnostem výroby a v souladu s danými třemi cíli může agentura uzavírat smlouvy s různými typy výrobních společností. Dlouhodobé smlouvy uzavřené agenturou zajistí jednak přijatelnou cenu zaručenou státem pro koncové uživatele, a jednak investiční jistotu pro výrobce.

2.19.

Agentura pak prodá nakoupenou elektřinu distribučním společnostem, velkým uživatelům a dalším účastníkům trhu. Za tímto účelem bude rovněž možné uzavírat různé druhy smluv, které se budou částečně řídit přáním účastníků trhu. Cenové stropy pro další prodej jsou stanoveny tak, aby se předešlo nadměrnému zisku.

Elektrobanka

2.20.

Výbor důrazně podporuje přístup popsaný v rámci dokumentu Komise o evropské energetické unii, jehož cílem je posílit postavení spotřebitelů a učinit z nich středobod politiky, mimo jiné vytvořením práva přímo sdílet energii z obnovitelných zdrojů. Jsme proto potěšeni tím, že Komise do svého návrhu zahrnula možnost, aby spotřebitelé prodávali přebytečnou energii ze střešních solárních panelů sousedům. EHSV má také za to, že trh musí být organizován tak, aby umožňoval spotřebitelům, kteří zároveň vyrábějí vlastní elektřinu (prozumenti a společenství pro obnovitelné zdroje), nebo jiným malým účastníkům trhu či výrobcům co nejvíce využívat elektřinu, kterou sami vyrábějí, i když ji dodávají do sítě. Jedním z příkladů, jak lze trh zorganizovat jiným způsobem, který by byl spravedlivější k malým výrobcům, je „elektrobanka“. Tento návrh lze dále promýšlet a rozvíjet.

2.21.

Elektrobanka by mohla fungovat takto: na střeše máte solární panely, které za slunečných dnů vyrobí více elektřiny, než v daný den spotřebujete. Tuto přebytečnou elektřinu dodáte prostřednictvím sítě distribuční společnosti, se kterou jste uzavřeli smlouvu. Tato společnost může odečíst, kolik elektřiny jste dodali, z vašeho inteligentního elektroměru a toto množství bude zčásti (třeba ze 70 % až 90 %, podle toho, kolik jste do sítě dodali; menším dodavatelům se připisuje větší podíl) připsáno na váš účet v kWh. Připisuje se pouze část dodaného objemu, a to ze tří důvodů: zaprvé proto, že se tím financují služby společnosti, zadruhé musí tato společnost počítat s možnými rozdíly v cenách mezi obdobími, kdy elektřinu dodáváte, a těmi, kdy ji chcete nakupovat, a zatřetí proto, že do systému by měly být zabudovány pobídky k přidávání skladovací kapacity (třeba i jen malého generátoru), aby se zvyšovala odolnost celé elektrické sítě. Uveďme příklad: dodali jste 100 kWh a banka vám na účet připíše 80 kWh. Poté potřebujete odebrat elektřinu od svého dodavatele, například pro vlastní domácnost, nebo si dobít baterii svého automobilu v dobíjecí stanici pomocí dobíjecí karty od svého poskytovatele elektřiny. Předpokládejme, že potřebujete 200 kWh: prvních 80 kWh se vám odečte z účtu a vy za ně nic nezaplatíte. Za dalších 120 kWh, které nakoupíte, zaplatíte cenu stanovenou ve smlouvě s elektrárenskou společností.

2.22.

Takže namísto toho, abyste za služby elektrobanky platili v eurech, platíte v kWh. Cena elektřiny odebírané ze sítě samozřejmě zahrnuje běžné externí náklady, jako jsou síťové poplatky, příplatky, odvody a daně.

Potřeba ekologického plynu a nezbytnost flexibility a bezpečnosti dodávek

2.23.

EU se zatím rozhodla, že ruský plyn nahradí zkapalněným zemním plynem. Jedná se však o krátkodobé řešení, neboť má dopad na životní prostředí (např. břidlicový plyn se těží v USA a následně je přepravován do Evropy), ekonomický dopad (molekula je dražší než u ruského plynu) a geopolitický dopad (EU může být odkázána na další partnery, kteří nevyznávají demokracii nebo nerespektují lidská práva). Proto jsou prvořadá dvě opatření. Zaprvé se jedná o snížení marginality plynu. Plynové elektrárny budou i nadále nezbytné jako flexibilní záložní systém střednědobého charakteru, a proto bude nutný rychlý přechod na ekologický plyn, jako jsou některé formy bioplynu a zelený vodík. Reforma by se dále měla pokusit určit způsoby a prostředky, jak toho dosáhnout, přičemž by měla mít stanovené povinné cíle v době špičky.

2.24.

Podle různých scénářů vypracovaných Komisí bude zemní plyn v krátkodobém horizontu zatím i nadále hrát důležitou úlohu při zajišťování dodávek tepelné energie do výrobního systému EU. Kapacita pro výrobu bioplynu musí rychle růst a náklady na výrobu zeleného vodíku klesat, aby bylo možné zemní plyn co nejrychleji nahradit. Kromě požadavku na urychlení rozvoje ekologických plynů Výbor vyzývá Komisi, aby do balíčku týkajícího se H2 a nízkouhlíkových plynů zahrnula nařízení o uspořádání trhu se zemním plynem. Jednotný integrovaný a bezpečný trh se zemním plynem na úrovni EU by urychlil elektrifikaci energetického systému neboť by Evropanům zaručil větší cenovou rovnost a bezpečnost a zlepšil koordinaci za účelem co nejrychlejšího postupného ukončení používání zemního plynu.

2.25.

Podle modelového scénáře Evropské komise by v roce 2030 měla elektřina z obnovitelných zdrojů představovat přibližně 70 % výroby elektřiny v EU. Aby bylo možné dosáhnout tak vysoké úrovně integrace systémů energie z obnovitelných zdrojů a urychlit přechod na dekarbonizovaný systém, bude nutné zajistit, aby byl krátkodobý trh účinnější, posílit oblast skladování díky usnadnění přístupu k financování a povolením a motivovat spotřebitele, aby využívali elektřinu, kterou sami vyrobili. Skladování a výroba vlastní elektřiny však nebudou stačit a není pravděpodobné, že by byl krátkodobý trh schopen nabídnout účinné řešení. Je zapotřebí trhů s flexibilitou, které by v nejlepším případě rovněž signalizovaly situaci v síti. Reforma by měla také předcházet jakémukoli riziku roztříštěnosti, a to pečlivým monitorováním provádění nově přijatých opatření.

2.26.

Při vytváření těchto trhů s flexibilitou je třeba rozlišovat mezi různými úrovněmi napětí. Na úrovni vysokého a středního napětí jsou zapotřebí rozsáhlé možnosti flexibility, jako jsou velká úložiště. Jedním z případných řešení je umožnit provozovatelům sítě, aby tato úložiště začlenili do svého provozu jako vlastní zdroje, a uložit jim to jako povinnost. Na úrovni nízkého napětí je úkolem spíše agregovat drobné možnosti flexibility poskytované prozumenty, např. domácnostmi s vlastním fotovoltaickým zařízením, malým úložištěm a tepelným čerpadlem. Důležitým nástrojem pro komercializaci flexibility coby poskytování systémových služeb a pro začlenění těchto možností do elektroenergetické soustavy by se mohly stát digitální platformy provozované provozovatelem sítě nebo jinými účastníky trhu.

2.27.

Významnou pobídkou k tomu, aby koncoví spotřebitelé jednali způsobem šetrným k soustavě, mohou být dynamické tarify, včetně dynamických síťových poplatků. To však vyžaduje digitální infrastrukturu, neboť do dynamických tarifů by se měl promítat stav sítě. Pokud jde o síťové poplatky, měla by být podporována výroba fyzicky blízká místu spotřeby, neboť to může být jeden ze způsobů, jak omezit rozšiřování sítě.

Energetická chudoba

2.28.

Vzhledem k tomu, že cílem reformy bylo chránit spotřebitele před kolísavostí velkoobchodního trhu, EHSV tento návrh vítá, neboť chrání konečného spotřebitele (dodavatel poslední instance, zamezení odpojení spotřebitelů v nouzi atd.). EHSV však konstatuje, že nebyl prodloužen strop pro inframarginální zisk. Vzhledem k tomu, že plná účinnost reformy bude vyžadovat určitý čas, EHSV doporučuje, aby tento mechanismus zůstal v platnosti, dokud nebude reforma plně funkční. Příjmy by měly být směrovány k nejzranitelnějším skupinám (jako jsou lidé trpící energetickou chudobou a malé a střední podniky) a s ohledem na nedávný vývoj velkoobchodních cen by měla existovat možnost ceny snížit.

2.29.

EHSV se domnívá, že v zájmu zajištění cenově dostupných základních dodávek energie musí nové uspořádání trhu zaručit základní spotřebu energie za regulované ceny. Náklady dodavatelů energie by měly být hrazeny na základě dokladů o nákladech. Na oplátku musí být dodavatelé energie trvale povinni poskytovat určitý podíl energie pro základní dodávky.

3. Pozměňovací návrhy k legislativnímu návrhu

3.1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 (6)

Pozměňovací návrh 1

Vložit nový bod odůvodnění 21a za 21. bod odůvodnění:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(21a)

EU se liberalizaci trhu s elektřinou systematicky věnuje od roku 1996. Celý proces započal přijetím směrnice 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. V kontextu reformy trhu s elektřinou by však bylo vhodné liberalizaci pojmout z hlediska udržitelnosti, cenové dostupnosti a bezpečnosti dodávek. Je třeba přihlédnout k minulému a budoucímu vývoji na trhu s elektřinou, včetně významných změn týkajících se výrobních zařízení, jejichž výrobní náklady se značně liší. Aby bylo možné těchto cílů dosáhnout, musí členské státy stanovit vhodný regulační rámec. Ten musí obsahovat také právní požadavky na energetické podniky. Tyto požadavky nesmí být diskriminační. Jedním z možných řešení by mohla být vládou ustavená „e-agentura“, která by nakupovala elektřinu od výrobců a prodávala ji distributorům a velkým spotřebitelům. Rámec pro rozhodování by tvořily zmíněné tři cíle. Tato agentura by uzavírala dlouhodobé smlouvy s výrobci elektřiny na základě zadávacích řízení. Jednalo by se o smlouvy o nákupu elektřiny či dvousměrné rozdílové smlouvy. Tento model umožňují již stávající právní předpisy.

Odůvodnění

Viz bo 2, odstavce 2.18–2.21.

Pozměňovací návrh 2

Vložit nový bod odůvodnění 50a za 50. bod odůvodnění:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(50a)

Právo sdílet elektřinu je pro spotřebitele a další malé účastníky trhu významnou pobídkou k tomu, aby investovali do výroby vlastní elektřiny. Další motivací bude, pokud bude trh uspořádán tak, aby spotřebitelé, kteří vyrábějí vlastní elektřinu (prozumenti), či další malí účastníci trhu, mohli v co nejvyšší míře využívat elektřinu, kterou sami vyrábějí, i když ji nejprve dodají do sítě. Elektroenergetické společnosti v několika členských státech již mají programy, které toto umožňují.

Odůvodnění

Viz bod 2, odstavce 2.22–2.24.

Pozměňovací návrh 3

Článek 1 se mění takto:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

a):

zajistit, aby se k energii nepřistupovalo jako k jakékoli jiné komoditě, ale jako k základnímu kamenu našeho hospodářského a sociálního systému. S ohledem na to je zásobování energiemi považováno za službu obecného zájmu. Hlavním úkolem odvětví energetiky je zajistit bezpečné, cenově dostupné a udržitelné dodávky energie.

Odůvodnění

Viz bod 2, odstavce 2.5 a dále.

Pozměňovací návrh 4

Článek 1 se mění takto:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

b):

vytvořit systém, v němž budou spotřebitelské ceny elektřiny muset odpovídat skutečným výrobním nákladům (se zahrnutím odpovídající ziskové přirážky). To znamená, že velkoobchodní cena musí odpovídat průměru nákladů na všechny způsoby výroby elektřiny, a nikoliv maximální ceně, jako je tomu v současnosti. Aby bylo možné zajistit přiměřené odměny pro výrobce elektřiny, investiční jistotu a rozšiřování výroby energie z obnovitelných zdrojů, je nutné, aby byly ceny navázány na technologie.

Odůvodnění

Viz bod 2, odstavec 2.13.

Pozměňovací návrh 5

Článek 19b se mění takto:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3. […]

u „dvousměrných rozdílových smluv“ budou v každém členském státě stanoveny maximální ceny pro jednotlivé technologie. Maximální ceny budou vycházet z nákladů na provoz nákladově efektivního zařízení se špičkovými technologiemi. Náklady budou zahrnovat odpisy a přiměřenou investiční návratnost vlastního a dluhového kapitálu.

Odůvodnění

Viz bod 2, odstavec 2.19.

Pozměňovací návrh 6

Čl. 7a odst. 2 písm. c) se mění takto:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

c)	obstarání produktu pro snížení spotřeby ve špičkách probíhá na základě soutěžního nabídkového řízení, přičemž pro výběr jsou rozhodující nejnižší náklady na splnění předem stanovených technických a environmentálních kritérií;

c)	obstarání produktu pro snížení spotřeby ve špičkách probíhá na základě soutěžního nabídkového řízení, přičemž pro výběr jsou rozhodující nejnižší náklady na splnění předem stanovených technických a environmentálních kritérií . Příslušné nabídky mohou vycházet jak z pevných, tak z pohyblivých cen ;

Odůvodnění

Viz bod 2, odstavec 2.11.

Pozměňovací návrh 7

Čl. 19b odst. 3 se mění takto:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy stanoví minimální a maximální odměnu pro obousměrné rozdílové smlouvy. Ty musí odrážet skutečné výrobní náklady pro jednotlivé technologie, tak aby byli výrobci elektřiny motivováni k optimalizaci své výroby. Realizační cenu pro dvousměrné smlouvy určí členské státy s ohledem na celkové měrné náklady na výrobu energie odpovídající dané špičkové technologii, jež je předmětem smlouvy. Náklady budou zahrnovat odpisy a přiměřenou investiční návratnost vlastního a dluhového kapitálu.

Odůvodnění

Viz bod 2, odstavec 2.19.

3.2. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (7)

Pozměňovací návrh 8

Článek 4 se mění takto:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy zajistí, aby všichni zákazníci mohli svobodně nakupovat elektřinu od dodavatele dle vlastního výběru. Členské státy zajistí, aby všichni zákazníci měli možnost uzavřít současně více než jednu smlouvu na dodávky elektřiny a aby za tímto účelem měli nárok mít ve svých odběrových místech více než jeden bod měření a bod účtování pro jediné místo připojení.

Členské státy zajistí, aby spotřební ceny elektřiny odrážely skutečné výrobní náklady (se zahrnutím odpovídající ziskové přirážky) a aby všichni zákazníci mohli svobodně nakupovat elektřinu od dodavatele dle vlastního výběru. Členské státy zajistí, aby všichni zákazníci měli možnost uzavřít současně více než jednu smlouvu na dodávky elektřiny a aby za tímto účelem měli nárok mít ve svých odběrových místech více než jeden bod měření a bod účtování pro jediné místo připojení.

Odůvodnění

Viz bod 2, odstavec 2.9.

Pozměňovací návrh 9

Čl. 4 písm. b) odst. 1 se mění takto:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační rámec dodavatelům umožňoval nabízet smlouvy na dobu určitou s pevnou cenou a smlouvy s dynamickým určováním ceny elektřiny. Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci, kteří mají nainstalován inteligentní elektroměr, mohli požádat o uzavření smlouvy s dynamickým určováním ceny elektřiny a aby všichni koneční zákazníci mohli požádat o uzavření smlouvy s pevně stanovenou cenou elektřiny na dobu určitou nejméně jednoho roku alespoň jednoho dodavatele a každého dodavatele, který má více než 200 000 konečných zákazníků.“;

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační rámec dodavatelům umožňoval nabízet smlouvy na dobu určitou s pevnou cenou a smlouvy s dynamickým určováním ceny elektřiny. Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci, kteří mají nainstalován inteligentní elektroměr, mohli požádat o uzavření smlouvy s dynamickým určováním ceny elektřiny a aby všichni koneční zákazníci mohli požádat o uzavření smlouvy s pevně stanovenou cenou elektřiny v dostupné výši na dobu určitou nejméně jednoho roku alespoň jednoho dodavatele a každého dodavatele, který má více než 200 000 konečných zákazníků.“;

Odůvodnění

Viz bod 2, odstavec 2.9.

Pozměňovací návrh 10

Čl. 27a odst. 1 se mění takto:

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Členské státy určí dodavatele poslední instance alespoň pro zákazníky v domácnostech. Dodavatelé poslední instance jsou jmenováni spravedlivým, otevřeným, transparentním a nediskriminačním postupem.	Členské státy určí dodavatele poslední instance alespoň pro zákazníky v domácnostech. Dodavatelé poslední instance jsou jmenováni spravedlivým, otevřeným, transparentním a nediskriminačním postupem. Všichni dodavatelé energie musí být k dispozici jako dodavatelé poslední instance, poměrně ke svému podílu na trhu.

Odůvodnění

Je spravedlivé, aby bylo možné jmenovat všechny dodavatele energie dodavateli poslední instance.

Pozměňovací návrh 11

Čl. 27a odst. 2 se mění takto:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Koneční zákazníci, kteří jsou převedeni pod dodavatele poslední instance, neztrácejí svá práva zákazníků, zejména práva stanovená v článcích 4, 10, 11, 12, 14, 18 a 26.

Smluvní podmínky dodavatele poslední instance nesmí být diskriminační nebo odrazující. Smluvní podmínky musí odrážet skutečné výrobní náklady (se zahrnutím odpovídající přirážky).

Odůvodnění

Toto je nezbytné pro zajištění spravedlivého přístupu k zákazníkům.

Pozměňovací návrh 12

Článek 66a se mění takto:

Odstavce 1 až 4 se nahrazují takto:

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Komise může rozhodnutím vyhlásit regionální nebo celounijní krizi cen elektřiny, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	velmi vysoké ceny na velkoobchodních trzích s elektřinou dosahují nejméně dvou a půlnásobku průměrné ceny za předchozích pět let a neočekává se, že by v příštích nejméně šesti měsících klesly;

b)	maloobchodní ceny elektřiny prudce narůstají o nejméně 70 % a neočekává se, že by v příštích nejméně šesti měsících klesly, a

c)	růst cen elektřiny negativně ovlivňuje širší hospodářství.

1. Pokud jsou splněny tyto podmínky:

velmi vysoké ceny na velkoobchodních trzích s elektřinou: průměrná cena dosahuje nejméně 100 EUR za megawatthodinu po dobu dvou po sobě jdoucích měsíců.

2. Komise ve svém rozhodnutí o vyhlášení regionální nebo celounijní krize cen elektřiny upřesní dobu platnosti tohoto rozhodnutí, která může být až jeden rok.

2. Členské státy mohou po dobu trvání podmínky uvedené v odstavci 1 výjimečně a dočasně stanovit cenu za dodávku elektřiny, která je nižší než náklady, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	cena stanovená pro domácnosti se vztahuje pouze na nejvýše 80 % mediánu spotřeby domácností a zachovává pobídku ke snížení poptávky;

b)	cena nesmí překročit 10 centů za kilowatthodinu;

c)	nedochází k diskriminaci mezi dodavateli;

d)	pokud dodavatelé prokáží, že dodávají za cenu pod úrovní nákladů, bude jim poskytnuta náhrada;

e)	všichni dodavatelé jsou způsobilí poskytnout na stejném základě nabídku ceny za dodávky elektřiny, která je nižší než náklady.“;

3. Pokud Komise přijala rozhodnutí podle odstavce 1, mohou členské státy po dobu platnosti tohoto rozhodnutí uplatňovat cílené veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny malým a středním podnikům. Tyto veřejné zásahy musí:

a)	být omezeny na nejvýše 70 % spotřeby příjemce ve stejném období předchozího roku a zachovat pobídku ke snížení poptávky;

b)	splňovat podmínky stanovené v čl. 5 odst. 4 a 7;

c)	případně splňovat podmínky stanovené v odstavci 4.

4. Pokud Komise přijala rozhodnutí podle odstavce 1, mohou členské státy odchylně od čl. 5 odst. 7 písm. c) po dobu platnosti tohoto rozhodnutí při uplatňování cílených veřejných zásahů do stanovování cen za dodávky elektřiny podle čl. 5 odst. 6 nebo podle odstavce 3 tohoto článku výjimečně a dočasně stanovit cenu za dodávku elektřiny, která je nižší než náklady, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	cena stanovená pro domácnosti se vztahuje pouze na nejvýše 80 % mediánu spotřeby domácností a zachovává pobídku ke snížení poptávky;

b)	nedochází k diskriminaci mezi dodavateli;

c)	dodavatelům je poskytována náhrada za dodávky pod úrovní nákladů a

d)	všichni dodavatelé jsou způsobilí poskytnout na stejném základě nabídku ceny za dodávky elektřiny, která je nižší než náklady.“;

3. Náhrada podle odst. 2 písm. d) musí být financována z příjmů vyplývajících ze zastropování tržních příjmů u výroby elektřiny za použití inframarginálních technologií.

Odůvodnění

Současné ceny energií ukázaly, že v případě narušení trhu, jaká nastala, je třeba zavést opatření k zajištění základních dodávek energie pro domácnosti, jakož i pro podniky. Mechanismus navržený Komisí podle článku 66a je však složitý a neúčinný. Zároveň je u tohoto opatření zcela vyloučeno spolufinancování.

Navrhujeme jednoduchý, avšak účinný mechanismus po vzoru rakouského „Stromkostenzuschussgesetz“. Tento mechanismus by mohl být zaveden automaticky a měl by být financován z neočekávaných zisků.

—	Cena elektřiny v případě nákupu základního objemu dodávky nesmí překročit cenu 10 centů netto za kWh.

—	Je-li průměrná burzovní cena elektřiny v průběhu dvou po sobě následujících měsíců vyšší než 100 EUR/MWh, mají dodavatelé, kteří musí nabízet nižší cenu, než jsou jejich skutečné náklady na nákup elektřiny, právo na náhradu svých rozdílových nákladů.

—	Dodavatelé energie musí tyto náklady prokázat.

—	Toto „zastropování cen“ je financováno z nadměrných příjmů v oblasti výroby energie z inframarginálních zdrojů.

V Bruselu dne 14. června 2023.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Oliver RÖPKE

(1) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Veřejné investice do energetické infrastruktury jako součást řešení klimatických otázek (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 67) a Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Krátkodobé intervence na trhu s energií a dlouhodobé zlepšení uspořádání trhu s elektřinou – postup (COM(2022) 236 final) (Úř. věst. C 75, 28.2.2023, s. 185).

(2) https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/INSR23_03/INSR_Energy_Union_CS.pdf.

(3) Žebříček nabídkových cen: pořadí elektráren podle výše jejich mezních nákladů, počínaje nejnižšími a konče nejvyššími mezními náklady. Postupně se tak přidávají elektrárny s čím dál tím vyššími mezními náklady, do doby, než je uspokojena poptávka. Toto pořadí je následující: energie z obnovitelných zdrojů, z jádra, z uhlí, z ropy a z plynu. Za současného uspořádání trhu s elektřinou určuje cenu na základě svých mezních nákladů poslední elektrárna v pořadí (většinou jde o elektrárnu plynovou).

(4) https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_23_1591.

(5) Malým účastníkem trhu je například obec, energetické družstvo nebo region, který vyrábí elektřinu pomocí větru nebo slunce a část této elektřiny dodává do sítě, místo aby ji v celém objemu přímo spotřeboval.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).