29.9.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 349/36 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Dekarbonizace evropského průmyslu a úloha inovací a digitalizace jako hnací síly tohoto procesu
(průzkumné stanovisko na žádost španělského předsednictví)
(2023/C 349/07)
Zpravodaj: |
Andrés BARCELÓ DELGADO |
Spoluzpravodajka: |
Monika SITÁROVÁ |
Žádost španělského předsednictví Rady |
dopis ze dne 8. prosince 2022 |
Právní základ |
Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie průzkumné stanovisko |
Rozhodnutí předsednictva |
13. 12. 2022 |
Odpovědná sekce |
Poradní komise pro průmyslové změny |
Přijato v sekci |
22. 6. 2023 |
Přijato na plenárním zasedání |
12. 7. 2023 |
Plenární zasedání č. |
580 |
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování) |
185/3/7 |
1. Závěry a doporučení
1.1 |
EHSV je pevně přesvědčen, že dekarbonizace průmyslu EU musí být spojena s pokročilou digitalizací. |
1.2 |
Nezbytným předpokladem plné dekarbonizace průmyslu jsou inovace, neboť četné technologie jsou prozatím ve fázi vývoje. |
1.3 |
EU nemůže dekarbonizace dosáhnout bez intenzivního zapojení pracovníků a sociálního dialogu a ke splnění vytyčených cílů je nezbytné zařadit mezi nejvyšší priority programy zaměřené na změny kvalifikace a prohlubování dovedností. Sociální dialog a účast zástupců pracovníků musí být součástí těchto programů, na nichž bude záviset úspěšnost nových technologií a pracovních postupů. |
1.4 |
EU musí jednak identifikovat technologie, u nichž je třeba specificky podpořit vývoj výrobních činností, a za druhé navrhnout návazná opatření. |
1.5 |
V zájmu snižování těžko dekarbonizovatelných emisí v odvětvích, jako jsou cementářský průmysl a rafinerie, je třeba rozvíjet postupy zachycování, využití a ukládání uhlíku; uhlík sám může být využit jako surovina pro e-paliva. |
1.6 |
Vážnou výzvu pro EU a její průmysl představuje americký zákon o snížení inflace (Inflation Reduction Act, IRA). Účinnou obranou před hrozbou rozsáhlého přemísťování průmyslových činností z EU do třetích zemí by mohl být návrh Komise týkající se průmyslu pro nulové čisté emise. Návrhy EU nicméně nesmí opomíjet sociální podmíněnost IRA. |
1.7 |
Během procesu dekarbonizace potřebují průmyslové podniky veřejnou podporu (např. navýšení prahové hodnoty de minimis, revize daňových politik), současně se však musí řídit zásadami jednotného trhu. |
1.8 |
EHSV poukazuje na slibný potenciál využití digitálních dvojčat v průmyslu ke zvyšování jeho výkonnosti, jejž na aktuálních příkladech ilustruje stanovisko CCMI/206. |
1.9 |
EHSV naléhavě vyzývá evropské orgány a členské státy k urychlení povolovacích postupů souvisejících s obnovitelnou energií a průmyslovými činnostmi. Dnešní zdlouhavé procedury nutné k získání různých povolení a nadměrná byrokracie totiž odrazují od nových investic. |
1.10 |
EHSV vítá iniciativu vodíkové banky a doufá, že napomůže rozšíření vodíkové technologie obecně, a zvláště pak v odvětvích, ve kterých je obtížné snížit emise. |
1.11 |
V zájmu vývoje nových průmyslových procesů je pak nutno dbát na řádnou údržbu stávající infrastruktury. Pro účely dekarbonizace průmyslu je třeba připravit programy specificky zaměřené na infrastrukturu. |
2. Obecné připomínky
2.1 |
Nadcházející španělské předsednictví Rady EU požádalo EHSV o vypracování průzkumného stanoviska k tématu Dekarbonizace evropského průmyslu a úloha digitalizace a inovací jako hnací síly tohoto procesu. |
2.2 |
EHSV již dříve vydal stanovisko k tématu dekarbonizačních technologiích se zaměřením na odvětví ETS (1). |
2.3 |
Evropská společnost přijala nutné a zároveň radikální rozhodnutí dosáhnout do roku 2050 úplné dekarbonizace. Nejvážněji se to dotkne průmyslu a pro některé průmyslové činnosti bude velice obtížné se přizpůsobit této změně. |
2.4 |
Některá odvětví vynaložila v posledních letech značné prostředky na investice a k dosažení cíle nulových čistých emisí budou nucena přistoupit k dalším, ještě radikálnějším změnám. Evropská společnost je v tomto přechodu od fosilních paliv ke klimaticky neutrální výrobě musí podpořit. |
2.5 |
Do některých těžko dekarbonizovatelných průmyslových činností bude nutné zapracovat technologie zachycování a ukládání uhlíku (CCS). Emise CO2 by do budoucna mohly sloužit k výrobě zboží s vysokou přidanou hodnotou. |
2. |
Vzhledem ke stupni závislosti EU na třetích zemích, pokud jde o dodávky některých čistých technologií, pro ni bude extrémně náročné dosáhnout cíle 40 % obnovitelné energie do roku 2030. Evropa je do značné míry závislá na dovozu čistých technologií a jejich zavádění v EU bude zároveň třeba radikálně urychlit, chceme-li dosáhnout cílů balíčku „Fit for 55“. EU musí identifikovat technologie, u nichž je třeba specificky podpořit vývoj výrobních činností, a navrhnout návazná opatření. |
2.7 |
Evropský průmysl je pod stálým tlakem mezinárodní konkurence, která vyžaduje rychlé reakce, nepřetržitý vývoj a přizpůsobení podnikání tak, aby byla výroba v EU i nadále zisková. Tento faktor má význam již v dnešní moderní produkci, s novými digitálními technologiemi však výrobní podniky mohou výrazně zvyšovat efektivitu a využívat zcela nové možnosti vývoje výrobků, služeb a obchodních modelů. |
2.8 |
Nezbytným předpokladem dosažení cíle dekarbonizace je digitální transformace popsaná v Zelené dohodě pro Evropu. |
2.9. |
Žádný cíl však nelze splnit bez lidských zdrojů. Evropská pracovní síla je vysoce kvalifikovaná k práci se současnými technologiemi, je však nutno ji přeškolit k využití příležitosti spočívající v technologiích nových, které budou vyvinuty a zavedeny v nedaleké budoucnosti. |
2.10 |
Při vědomí obecně uznávané zásady, podle níž nikdo nemá zůstat opomenut, je třeba věnovat zvláštní pozornost místním komunitám tam, kde se nacházejí průmyslové závody, neboť v nadcházejících letech dojde ke změnám, které budou mít dopad na zaměstnanost v těchto lokalitách. |
3. Nové prostředí v EU i za jejími hranicemi
3.1 |
Evropská unie musí mezitím řešit nové výzvy plynoucí z provádění nového amerického zákona IRA (2), který se může stát podnětem k přemístění velké části evropských průmyslových hodnotových řetězců do USA. Platí to zvláště pro odvětví obnovitelných a nízkouhlíkových technologií. IRA přináší kombinaci grantů, daňových pobídek a úvěrových záruk ve spojení s různými sociálními a hospodářskými podmínkami. Hlavní část předpisu tvoří slevy na dani z příjmu právnických osob v celkové přibližné výši 216 miliard USD. |
3. |
Zařazeny jsou též daňové slevy pro výrobu určenou na větrné a solární projekty. Podniky, které chtějí získat přístup k těmto výrobním slevám, musí splnit požadavky na místní podíl: železo, ocel a výrobky pro elektrárny musí být domácí výroby. Veškeré procesy výroby železa a oceli se musí odehrávat ve Spojených státech, a u výrobků se za splnění požadavku na místní podíl považuje, jestliže určitý minimální podíl celkových výrobních nákladů výrobku vzniká při těžbě, výrobě nebo zpracování v USA. Tato prahová hodnota je stanovena na 40 % a v roce 2026 bude zvýšena na 55 %. |
3.3 |
Komise navrhla nové právní předpisy, jejichž účelem je reagovat na výzvu americké a čínské konkurence Evropské unie. EHSV k tomuto tématu připravuje stanovisko. |
3.4 |
EHSV uznává, že návrh se ubírá správným směrem. Sotva však postačí ke splnění ambiciózního cíle a legislativní proces je třeba vylepšit. |
3.5 |
Mezi Evropou a USA je propastný rozdíl v cenách plynu, přestože nedávno došlo v Evropě k jejich poklesu. Někteří podobně smýšlející dodavatelé přistupují k dodávkám a cenám zemního plynu optikou „nákladů příležitosti“. EU, která se již téměř vymanila ze své závislosti na ruském plynu, tak nyní vězí v ještě dražším rámci cen plynu a elektřiny. Oslabuje to konkurenceschopnost průmyslu EU i elektrifikaci. |
3.6 |
Dekarbonizační proces zvýší poptávku po elektřině. EHSV žádá klimaticky neutrální technologii, která staví na první místo cenově dostupné dodávky bezuhlíkové energie a energetickou bezpečnost. |
3.7 |
Evropské společnosti musí nakupovat uhlíkové certifikáty v rámci systému ETS. Ceny uhlíkových certifikátů přesahují 80 eur a přirážka ke spotovým cenám elektřiny spojená s rostoucí cenou těchto certifikátů je přibližně 40 eur. Až na pár výjimek jiní hlavní obchodní partneři EU tento typ ceny uhlíku nemají, a proto bude pro průmysl EU do budoucna složité konkurovat ostatním na mezinárodních trzích i přes ochranu jednotného trhu pomocí mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. |
3.8 |
Klíčem k rozvoji nových průmyslových činností v Evropě jsou dodávky cenově dostupné dekarbonizované energie. Akt o průmyslu pro nulové čisté emise bude mít v krátkodobém výhledu jen omezený dopad na ceny energie, a pokud jde o horizont dlouhodobý, to zatím nelze s jistotou říci. Ambice snížit závislost Evropy na dovozu energie a na volatilitě cen na globálním trhu se nestane přes noc. Průmysl však potřebuje okamžitá řešení ke zvládnutí cen energie, které jsou v Evropě stále vyšší než v mnoha jiných koutech světa. Průmyslový plán Zelené dohody EU bude úspěšný pouze v případě, že EU provede též reformu své energetické politiky. Musí se tak stát zejména prostřednictvím revidované směrnice o uspořádání trhu s elektřinou, která neprodleně zajistí cenově dostupnou nízkouhlíkovou elektřinu v objemu, který pokryje rostoucí potřebu spojenou s elektrifikací. |
3.9 |
Zdá se, že EU je sevřena mezi dvěma přístupy: snaží se přibližovat USA a udržet v Evropě silnou průmyslovou základnu, zároveň však chce dodržet pravidla WTO, která jsou někdy v naprostém rozporu s americkým přístupem. |
3.10 |
Další aktuální výzvou je v EU snaha udržet při životě jednotný trh. Jak zdůraznila Komise, flexibilita státní podpory se koncentruje ve dvou členských státech, které mají více než 70 % podíl na celkovém objemu prostředků schválených Komisí na přechodnou výjimku (v souvislosti s pandemií COVID-19 a válkou Ruska proti Ukrajině). |
3.11 |
Evropské orgány a členské státy nesmí poskytovat podnikům nadměrnou státní podporu, neboť je v jejich zájmu chránit jednotný trh jako základní kámen Evropské unie. Naopak chceme-li umožnit digitalizaci malých a středních podniků a prosazovat inovace, lze uvažovat o navýšení prahových hodnot de minimis, neboť ty hospodářskou soutěž narušují jen minimálně. V celé EU je pak třeba šířit zkušenosti s centrem pro digitální inovace (3). |
4. Úloha inovací
4.1 |
Klíčem, který EU umožní splnit cíle nulových čistých emisí, jsou inovace. Na trh je třeba také dostat více komerčně dostupných technologií. Inovace v podnicích jsou zásadním nástrojem zavádění nových a zelených technologií, které jsou jak technicky, tak ekonomicky životaschopné. |
4.2. |
Na druhé straně musí být součástí širšího využití nových zelených technologií také zajištění spravedlivého trhu pro „skutečné a spolehlivé zelené zboží“, a to pomocí veřejných zakázek. |
4. |
Evropa nemá dostatek surovin, navrhované nařízení o kritických surovinách však bude prosazovat domácí výrobu recyklovaných surovin pro průmysl. Průmysl EU má hlavní konkurenční výhodu ve svých technických schopnostech a vysoce kvalifikované pracovní síle, díky čemuž může být lídrem na světových trzích. |
4.4 |
Proti této konkurenční výhodě nyní stojí třetí země, neboť jediným způsobem, jak si udržet vedoucí postavení, je ochrana inovací, kdy je třeba najít rovnováhu mezi ochranou životního prostředí, lidí a inovací a urychlením regulačního povolování nejen ve „zvláštních oblastech“, jak se uvádí v návrhu Komise, nýbrž i jinde. Existují příklady zjevně nedůvodných průtahů při povolování nových průmyslových zařízení. |
4.5 |
Páteří evropské výroby jsou malé a střední podniky, a proto je třeba právě jim věnovat při prosazování dekarbonizace zvláštní pozornost formou specifických programů na podporu účinných inovací a digitalizace. |
4.6 |
Vzhledem k tomu, že dekarbonizace bude vyžadovat obrovské investice, navrhuje EHSV orgánům EU, aby tento proces náležitě podpořily z prostředků Fondu pro spravedlivou transformaci i nástroje NextGenerationEU. |
4.7 |
Současná infrastruktura nepostačuje k potřebným změnám průmyslu a společnosti a EHSV naléhavě vyzývá veřejné orgány, aby zahájily program zachování a zlepšení infrastruktury potřebné k hladkému zavedení nových technologií. |
4.8 |
K dekarbonizaci těžko dekarbonizovatelných průmyslových odvětví, která nelze plně elektrifikovat, se nejlepší volbou zdá vodík. Nedávno představená iniciativa vodíkové banky EU by pomohla potřebnému zavedení této technologie jak z hlediska kvantity, tak ceny. Velice užitečné jsou zde některé regionální zkušenosti s inovacemi s využitím vodíku, neboť spojují velké podniky, výzkumná střediska, vysoké školy a malé a střední podniky. |
5. Úloha digitalizace
5.1 |
K dekarbonizaci evropského průmyslu výrazně přispívají také digitalizace a inovace. Platí ostatně, že v průmyslu, kde se digitální technologie protínají s fyzickou výrobou zboží, lze hovořit o klíčových aktérech digitální transformace a dekarbonizace průmyslu, neboť se tím otevírá cesta k modernizaci průmyslových procesů, výrobků i obchodních modelů, a to vše příznivě ovlivňuje produktivitu. |
5.2 |
Technologie jako snímače, komunikace mezi stroji, analýza dat a robotika vytvářejí příležitosti pro výrobní podniky. Díky optimalizaci a automatizaci výroby pomocí nových technologií mohou být evropské podniky schopny konkurovat zemím, které mají tradičně nižší výrobní náklady. |
5.3 |
Mnohá odvětví jsou již výrazně automatizována a digitální technologie na ně mají další dopady. Příkladem je inteligentní robotika při montáži, počítačové řízení procesů v chemickém průmyslu nebo využití 3D tisku k výrobě součástek a náhradních dílů. Druhá vlna digitální transformace, jejíž hybnými silami jsou umělá inteligence, průmyslový internet věcí a data velkého objemu, bude pravděpodobně razantnější a může způsobit nerovnosti mezi podniky i mezi regiony EU. |
5.4 |
Pomocí snímačů lze monitorovat a optimalizovat výrobu, např. soustavným sledováním využití výrobních zařízení, energie na vstupu, potřeby surovin a náhradních dílů, kvality výroby a emisí. Analýza shromážděných dat může podniku pomoci zjistit, které procesy běží optimálně a které je možné zlepšit. Lze také vypočítat jejich klimatickou stopu. |
5.5 |
Digitalizace skýtá ohromný potenciál, pokud jde o snižování klimatického dopadu průmyslu. K tomu však je nutné učinit klimatické hledisko součástí digitalizace a nakládání s daty. |
6. Změna kvalifikace a prohlubování dovedností
6.1 |
Na ekologickou a digitální transformaci je nutno nahlížet jako na příležitost k vytváření a podpoře vysoce kvalitních pracovních míst. Zároveň je třeba usilovat v průmyslu o rozmanitost, zejména hledáním talentovaných žen, prosazováním otevřenosti vůči kvalifikovaným pracovníkům ze třetích zemí a intenzivní snahou o zvýšení atraktivity průmyslu pro mladé lidi. |
6.2 |
Evropská komise představila rozsáhlý katalog iniciativ vypracovaných v rámci Evropské agendy dovedností, včetně Evropského paktu pro dovednosti a Evropského roku dovedností 2023. Budou vznikat a rozšiřovat se partnerství v oblasti dovedností. Nové akademie průmyslu pro nulové čisté emise podpoří programy zaměřené na změnu kvalifikace a prohlubování dovedností v odvětvích strategického významu pro ekologickou transformaci. Další finanční prostředky na podporu cílů v oblasti dovedností by měly proudit ze státní podpory a významných projektů společného evropského zájmu. Evropská agenda dovedností má také již podporu ve výši 64,5 mld. EUR z rozpočtu EU a nástroje NextGenerationEU. Velice slibné jsou některé současné projekty v rámci programu Erasmus+, jako je ESSA (4). |
6.3 |
Klíčovým předpokladem řádného zavedení nových technologií je sociální dialog, jenž také usnadní přijetí budoucích změn pracovních procesů ze strany společnosti i pracovníků. |
6.4 |
K maximálnímu využití digitálních technologií ve výrobě je nicméně zapotřebí zaměřit se nejen na technologie, nýbrž uvažovat spíše o podnikání a organizaci jako celku. Má-li být digitalizace zvladatelná, je třeba digitální strategie a akční plány. |
6.5 |
Výzva spočívá v tom, jak díky digitální transformaci dosáhnout sociálního pokroku, aniž by kdokoli zůstal opomenut. Pracovníci musí být schopni předvídat důsledky nového technologického vývoje a působit na rozhodování zaměstnavatelů využitím lepšího práva na účast. O důsledcích digitálních technologií je třeba diskutovat a společným jednáním dospět k řešením na všech úrovních: v podnicích, odvětvích, členských státech i Evropské unii. |
6.6 |
Pracovní síly v EU je třeba náležitě vybavit novými kvalifikacemi a prohloubit jejich dovednosti tak, aby měly nové dovednosti potřebné ke zvládnutí požadavků spojených s novými pracovními místy. Současné dovednosti musí být v rámci sociálního dialogu posouzeny z hlediska jejich přínosu pro budoucí rozvoj. |
6.7 |
Udržování živého a účinného sociálního dialogu bezesporu přispěje k lepšímu zavádění a přijetí nových technologií s co nejnižšími sociálními náklady. |
V Bruselu dne 12. července 2023.
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
Oliver RÖPKE
(1) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Úloha technologií pohlcování uhlíku při dekarbonizaci evropského průmyslu (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 53).
(2) Zákon o snížení inflace (Inflation Reduction Act) z roku 2022.
(3) https://european-digital-innovation-hubs.ec.europa.eu/.
(4) https://www.estep.eu/essa/.