Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Opatření zaměřená na snížení dětské obezity

(průzkumné stanovisko na žádost španělského předsednictví)

(2023/C 349/17)

Zpravodaj:	Josep PUXEU ROCAMORA
Spoluzpravodajka:	Isabel CAÑO AGUILAR

Žádost o vypracování stanoviska	dopis španělského předsednictví Rady, 08/12/2022
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	1. 6. 2023
Přijato na plenárním zasedání	13. 7. 2023
Plenární zasedání č.	580
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	197/0/0

1. Závěry a doporučení

1.1

Zdraví je základním právem. V případě dětí je navíc právo vyrůstat šťastně a zdravě a moci rozvinout veškerý svůj potenciál zakotveno v Úmluvě OSN o právech dítěte.

1.2

V současné době zůstává dětská nadváha a obezita jedním z hlavních problémů v oblasti veřejného zdraví v zemích EU, v němž se mísí celá řada faktorů – environmentálních, sociálních a hospodářských. S dětskou obezitou jsou spojeny tělesné, duševní a sociální zdravotní problémy v dětství a dospělosti.

1.3

EHSV poukazuje na to, že je třeba snížit socioekonomické nerovnosti mezi dětmi, protože přímo souvisejí s nadváhou v dětské populaci. V domácnostech s nízkými příjmy je v některých případech podíl dětí a dospívajících trpících obezitou dvakrát vyšší.

1.4

EHSV konstatuje, že v jednotlivých členských státech existují pro řešení dětské obezity rozdílná kritéria (týkající se různých aspektů, jako je komunikace, označování výživové hodnoty, podpora fyzické aktivity a udržitelné stravy či začlenění novějších aspektů, jako je přiměřené sledování obrazovek nebo podpora duševního a emočního zdraví). Vyzývá Evropskou komisi a Evropský parlament, aby v této oblasti plnily proaktivnější úlohu a aby učinily kroky směrem k intenzivnější regulaci této oblasti a zefektivnění souvisejícího rámce.

1.5

EHSV se znepokojením konstatuje, že většina vnitrostátních omezení v oblasti propagace a reklamy zaměřené na děti a týkající se potravin a nealkoholických nápojů je příliš slabá a stávající dobrovolné přístupy k ochraně dětí a dospívajících nestačí. Má za to, že jako východisko k omezení reklamy na výrobky s vysokým obsahem cukrů, tuků či soli by se daly využít výživové profily WHO. Domnívá se, že je důležité poučit se z osvědčených opatření a praxe v zemích, v nichž se různé politiky i právní předpisy ukázaly jako účinné. Cílem je omezit vystavení dětí audiovizuálním obchodním sdělením týkajícím se potravin a nápojů s vysokým obsahem soli, cukrů, tuků, nasycených tuků nebo transmastných kyselin, přičemž je třeba respektovat vysílací dobu pro děti a zajistit, aby veškerá reklama byla v souladu se zásadou pravdivosti reklamy. Je třeba připomenout, že WHO se zasazuje o omezení veškerých forem reklamy na potraviny, které cílí na děti.

1.6

EHSV rovněž vyzývá k obnovení akčního plánu EU proti dětské obezitě na období 2014–2020 s přihlédnutím k návrhům uvedeným v tomto stanovisku.

1.7

Pro dosažení těchto cílů je podle EHSV mimo jiné nutné, aby orgány posílily konzumaci potravin, které jsou považovány za nezbytnou součást zdravé a udržitelné stravy (čerstvé, sezónní a místně vypěstované ovoce a zelenina, luštěniny, celozrnné obiloviny a potraviny obsahující živočišné bílkoviny jako například ryby). Toho lze docílit například tím, že bude kladen důraz mimo jiné na politiky v oblasti propagace zemědělských produktů EU, že veřejná nabídková řízení budou podporovat zdravou a udržitelnou stravu nebo tím, že budou využívány daňové pobídky (jako jsou slevy na DPH) coby nástroj na podporu nákupu a konzumace těchto potravin. Kromě toho by v souvislosti s inflací a rostoucími cenami mohla obě opatření přispět k tomu, aby mnohem větší počet rodin, zejména těch nejvíce znevýhodněných, získal snadnější přístup k výživným a kvalitním potravinám. EHSV rovněž vybízí k pokračování v procesu přepracování a zlepšení složení potravin a nápojů na evropském trhu.

1.8

EHSV požaduje, aby byly rodinám poskytnuty jednoduché nástroje, jež jim zprostředkují znalosti nezbytné k pochopení vícefaktorového původu dětské obezity a jejích následků pro zdraví v dětském i dospělém věku. Rovněž se domnívá, že je nezbytné, aby společnost jako celek kladla důraz na zdravé využívání vztahových, informačních a komunikačních technologií a na doporučení, která již v tomto ohledu existují. Nadměrné sledování obrazovek vede k sedavému způsobu života a k častějšímu vystavení reklamě na potraviny a nápoje s vysokým obsahem cukrů, tuků a soli a nese s sebou rovněž rizika pro duševní zdraví dětí a dospívajících.

1.9

EHSV se zasazuje o to, aby vzdělávací prostředí stimulovalo tělesnou aktivitu, zdravou stravu a duševní a emoční zdraví. Vzdělávací zařízení jsou ideálním místem pro podporu zdravého životního stylu a k řešení dětské obezity pozitivním způsobem, aniž by se vytvářelo společenské stigma nebo negativní přístup ve vztahu k určitým tělesným stereotypům. V této souvislosti považuje za jedno z nutných opatření přepracování stávajících učebních osnov, v nichž je nezbytné prodloužit dobu plánovanou pro tělesnou aktivitu, a také investování do vzdělávání v oblasti výživy a gastronomie. Klíčovým prvkem propagace zdravých stravovacích návyků u dětí a dospívajících jsou školní jídelny, a proto považuje za velmi důležité podporovat jejich dostupnost ve všech etapách vzdělávání a zajistit, aby byla strava v nabídce zdravá, vyvážená a kvalitní. Připomíná rovněž, že může být posíleno provádění projektu Evropské unie „Ovoce, zelenina a mléko do škol“ a že mohou být prosazovány příspěvky na jídla pro děti ze znevýhodněného prostředí.

1.10

Vzhledem k výše uvedenému EHSV vyzývá členské státy, aby rozšířily a zkvalitnily veřejné prostory a infrastrukturu tak, aby podporovaly a usnadňovaly aktivní mobilitu, zejména v blízkosti škol a na cestách vedoucích do vzdělávacích zařízení. Považuje rovněž za nezbytné vytvářet městské prostory se sportovními zónami, hřišti a zelenými plochami, které budou přístupné, bezpečné a příjemné pro děti a dospívající.

1.11

EHSV navrhuje využívat digitální prostředí coby nástroj usnadňující zdravý životní styl, vztahy a chování. V tomto ohledu znovu požaduje, aby byly uskutečněny vizuální reklamní kampaně inspirované pozitivními sociálními reklamními kampaněmi zaměřenými na děti, které budou propagovat zdravější potraviny a stravování, aktivní život a přiměřené sledování obrazovek.

1.12

EHSV připomíná doporučení, která uvedl ve svém hodnocení projektu EU pro stravování ve školách (1), ve stanovisku ke zdravému a udržitelnému stravování a ve stanovisku ke strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“, a vyzývá Komisi, aby do příštího rámce pro udržitelné potravinové systémy zahrnula opatření zaměřená na boj proti dětské obezitě, například pokud jde o označování potravin a zadávání veřejných zakázek.

1.13

Jak již EHSV uvedl v dalších stanoviscích, je rovněž přesvědčen, že demokratické inovace, jako jsou rady pro politiku v oblasti potravin a podpora participativních přístupů, přispívají ke zvýšení kvality a legitimity tvorby politiky v oblasti potravin. Nabádá k tomu, aby byla na evropské úrovni zřízena evropská rada pro politiku v oblasti potravin.

1.14

Stručně řečeno EHSV navrhuje zabývat se obezitou uceleným způsobem a zaměřit se při tom na zdravou změnu životního stylu a zohlednit zároveň také všechny sociální faktory, které ji podmiňují, a doporučuje podporovat veřejné strategie, které zaručí všeobecný přístup ke zdravé stravě, tělesné aktivitě a sportu, kvalitnímu odpočinku a psychické a emocionální pohodě, a to bez jakékoli diskriminace.

2. Zdraví jako ústřední osa všech politik

2.1

Zdraví je základním právem (2) a předpokladem fungování naší společnosti a hospodářství. Navíc je zejména právo dětí vyrůstat šťastně a zdravě a moci rozvinout veškerý svůj potenciál uznáno Úmluvou OSN o právech dítěte (3). EHSV podporuje přístup „jedno zdraví“ („One Health“) prosazovaný Evropskou komisí jako integrovaný přístup, který usiluje o udržitelnou rovnováhu a optimalizaci lidského zdraví.

2.2

Řešení dětské obezity má zásadní význam pro dosažení cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 3, kterým je zajištění zdravého života a zvyšování jeho kvality pro všechny v jakémkoli věku a zlepšení zdravotního stavu všech evropských občanů v budoucnosti. Z vědeckých poznatků vyplývá, že prevence obezity v kritických stádiích života, jako jsou první roky života a dospívání, má pravděpodobně největší přínos pro zdraví, snižuje související náklady a je největší šancí, jak prolomit mezigenerační cyklus obezity a nerovnosti v oblasti výživy.

2.3

V této souvislosti EHSV vítá žádost budoucího španělského předsednictví o vypracování průzkumného stanoviska EHSV k možným opatřením zaměřeným na snížení dětské obezity. To navazuje na tendenci orgánů EU a vlád zemí Evropské unie formulovat a rozvíjet strategie zaměřené na omezení a prevenci dětské obezity a nadváhy:

i)	Ve strategii EU pro práva dítěte (4) se uznává, že zdravá strava spolu s fyzickou aktivitou je nezbytná pro plný fyzický a duševní vývoj dětí.

ii)	V iniciativě týkající se evropské záruky pro děti, která by měla přispět k tomu, aby se práva dětí a dospívajících stala ústředním bodem tvorby politik EU, je dětská obezita jedním z aspektů, které by měly být zohledněny v rámci vnitrostátních plánů.

iii)

Toto stanovisko rovněž navazuje na strategii pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou (2007), bílou knihu o obezitě z roku 2017 a akční plán EU proti dětské obezitě na období 2014–2020 (5), což jsou iniciativy, které si stejně jako toto stanovisko kladou za cíl zastavit nárůst nadváhy a obezity u dětí a dospívajících (0–18 let). V této souvislosti EHSV vyzývá k obnovení akčního plánu EU proti dětské obezitě na období 2014–2020.

3. Dětská obezita v Evropě: aktuální stav

3.1

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) (6) je obezita komplexní, vícefaktorovou a nepřenosnou chorobou, která je definována nadměrnou otylostí, jež může poškodit zdraví. Obezita je také rizikovým faktorem pro vznik dalších nepřenosných nemocí, jako jsou kardiovaskulární, metabolické a osteoartikulární nemoci nebo nádorová onemocnění (7), duševní poruchy a nižší kvalita života, což snižuje střední délku života a zvyšuje riziko předčasného úmrtí. Tyto následky v konečném důsledku značně zvyšují výdaje jednotlivých zemí na zdravotní péči i další individuální, sociální a ekonomické výdaje.

3.2

V dnešní době zůstává dětská nadváha a obezita jedním z hlavních problémů v oblasti veřejného zdraví v zemích EU. V pátém cyklu studie COSI–WHO (prováděném v letech 2018 až 2020) (8) mělo 29 % dětí ve věku 7 až 9 let ve 33 zúčastněných zemích nadváhu (9) a 12 % obezitu. Co se týče rozdělení podle pohlaví, chlapci měli o něco vyšší míru nadváhy a obezity než dívky (31 % v porovnání s 28 % v případě nadváhy a 14 % v porovnání s 10 % v případě obezity).

3.3

EHSV konstatuje, že pandemie COVID-19 mohla problém dětské obezity ještě zesílit. Stále více údajů nasvědčuje tomu, že pandemie COVID-19 mohla výskyt dětské obezity zhoršit, zejména v nejzranitelnějších situacích (10).

3.4

4. Faktory ovlivňující dětskou obezitu

Původ obezity nelze přičítat jen jedné příčině. Jde o výsledek složité interakce mezi různými faktory (11). Na jejím vzniku se podílejí jak osobní faktory (biologické/genetické, fyziologické a faktory týkající se životního stylu), tak faktory týkající se prostředí (vliv různých prostředí, v nichž se jednotlivec vyvíjí, jako je rodina, škola a komunita), psychosociální faktory (úroveň vzdělání nebo sociální vrstva) a hospodářské faktory (výše příjmu rodin) (12).

4.1

Psychosociální faktory a ekonomické prostředky se řídí sociálními modely, mohou vést k tomu, že rodiny s nízkými příjmy budou zranitelnější vůči vystavení škodlivému prostředí ve všech fázích života, a mají v průběhu života kumulativní účinek.

4.2

Existují dostatečné doklady a důkazy toho, že vystavení nezdravým faktorům v oblasti výživy a tělesné hmotnosti před početím a během těhotenství hraje důležitou úlohu při nastavování tělesného složení v prvních letech života a při náchylnosti k obezitě.

4.3

Stejně tak socioekonomické nerovnosti mezi dětmi, které se během pandemie prohloubily, vyšší inflace a ekonomická krize přímo souvisejí s nadváhou v dětské populaci, přičemž v některých případech je podíl dětí s obezitou v domácnostech s nízkými příjmy dvakrát vyšší, neboť tyto domácnosti mají v porovnání s domácnostmi s vyššími příjmy odlišné životní návyky.

4.4

Fyzická aktivita je pilířem zdraví po celý život. Fyzická aktivita je rovněž důležitým faktorem prevence a léčby dětské obezity a počátečních faktorů metabolického rizika (13) i nezbytnou složkou rozvoje základních kognitivních, motorických a sociálních dovedností. Nicméně 81 % dětí ve věku 11 až 17 let nevyvíjí dostatečnou fyzickou aktivitu (14). Před pandemií pouze každý sedmý dospívající ve věku 15 let v evropském regionu WHO (14 %) uváděl, že denně alespoň jednu hodinu věnuje mírné až energické fyzické aktivitě (15). Stejně tak pouze 25 % chlapců ve věku 15 let a 15 % dívek v tomto věku dosáhlo v roce 2014 doporučené úrovně fyzické aktivity (16).

4.5

Nevyvážená strava, kdy dochází ke zvýšené konzumaci potravin a nápojů s vysokým obsahem tuků, cukrů a soli, je spojena s vyšší mírou otylosti a s horším zdravotním stavem obecně. Na druhé straně jsou s lepšími výsledky v oblasti zdraví spojeny návyky, které směřují k modelům, jako je středomořský, atlantický nebo severský stravovací režim, nebo jednoduše ke stravě, v níž převládají čerstvé potraviny a potraviny rostlinného původu (17) (18). Podle posledního cyklu studie COSI (19) konzumuje v evropském regionu čerstvé ovoce denně méně než polovina (43 %) dětí ve věku 6 až 9 let. Navíc 7 % z nich ovoce nekonzumuje nikdy nebo ho konzumuje méně než jednou týdně. Pokud jde o konzumaci zeleniny, pouze jedna třetina (34 %) dětí ve věku 6 až 9 let jí zeleninu denně.

4.6

Z hospodářského a sociálního hlediska EHSV rovněž poukazuje na to, že celosvětový růst cen potravinových komodit má dopad na spotřebitelské ceny v EU, čímž ovlivňuje nákupní vzorce a stravovací návyky evropských rodin, dětí a dospívajících v Evropě, zejména těch nejzranitelnějších.

4.7

Emocionální pohoda a obezita jsou vzájemně úzce propojeny. Na jedné straně je tomu tak proto, že emocionální pohoda je klíčem k prevenci dětské obezity. Na druhé straně je důvodem to, že dětská obezita zvyšuje možnost diskriminace, stigmatizace a šikany ve škole, a ovlivňuje tak emocionální pohodu dětí.

4.8

Trávení příliš dlouhého času před obrazovkou se ukázalo být jedním z rozhodujících faktorů vzniku nadváhy/obezity, přičemž je s ním ve vzájemném vztahu (20) (21). Přestože doporučení mezinárodních subjektů a veřejných institucí se omezuje na maximální dobu 120 minut denně věnovanou obrazovkám, zdá se, že děti a dospívající v Evropě toto doporučení nedodržují (22).

5. Opatření zaměřená na činnost

5.1

K řešení problému dětské obezity je třeba přistupovat z hlediska životního cyklu a zároveň reagovat na její četné příčiny. EHSV navrhuje uplatnit komplexní a participativní přístup. Snížit výskyt obezity a nadváhy u dětí a dospívajících v Evropě vyžaduje spolupráci a závazek všech subjektů (23): veřejných orgánů, soukromého/podnikatelského sektoru, sdělovacích prostředků, vzdělávacích a zdravotnických zařízení a rodin. Kromě toho musí být tato globální reakce založena na pozitivní perspektivě bez stigmatizace.

5.2

EHSV vyzývá k obnovení akčního plánu EU proti dětské obezitě na období 2014–2020, jehož cílem by měla být podpora vhodné výživy, fyzické aktivity a zdravého vzdělávacího a sociálního prostředí, zaručení zdravotní péče, ochrana nejzranitelnějších skupin, podpora a prosazování sociální odpovědnosti podniků a reklamy v otázkách zdraví a propagace spolupráce různých orgánů veřejné správy. Doporučuje zavést opatření, která by – komplexním a meziodvětvovým způsobem – podpořila zdravou změnu prostředí, v němž děti a dospívající žijí a vyrůstají.

5.3

EHSV připomíná doporučení, která uvedl ve svém hodnocení projektu EU pro stravování ve školách (24), ve stanovisku ke zdravému a udržitelnému stravování a ve stanovisku ke strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“, a vyzývá Komisi, aby do příštího rámce pro udržitelné potravinové systémy zahrnula opatření zaměřená na boj proti dětské obezitě, například pokud jde o označování potravin a zadávání veřejných zakázek.

5.4

EHSV rovněž opět klade důraz na posílení potravinové demokracie. Jak již uvedl v jiných stanoviscích, je přesvědčen, že demokratické inovace, jako jsou rady pro politiku v oblasti potravin a podpora participativních přístupů, přispívají ke zvýšení kvality a legitimity tvorby politiky v oblasti potravin. Nabádá k tomu, aby byla na evropské úrovni zřízena evropská rada pro politiku v oblasti potravin.

5.5 Makrosociální prostředí

5.5.1

V tomto prostředí se EHSV zasazuje o sladění činností všech za účelem vytvoření sociálního ekosystému, který bude podporovat kulturní změnu, jež přispěje ke zmírnění nerovností a posílí zdravější životní styl.

5.5.2

EHSV opakuje, že je třeba vypracovat opatření, jež zvýší schopnost veřejných systémů předcházet obzvláště zranitelným situacím, které ztěžují přijetí zdravého životního stylu, a tyto situace řešit.

5.5.3

EHSV zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout pokroku v oblasti sociálních opatření, která usnadní sladění a spoluodpovědnost v rámci rodiny a umožní rodinám získat přístup ke zdravým činnostem a věnovat jim více času.

5.5.4

EHSV doporučuje podporovat veřejné strategie, které zaručí přístup ke sportovním zařízením, a to bez jakékoli diskriminace, a také doporučuje usnadňovat vhodné provádění tělesných aktivit. Dále doporučuje snížit genderové a sociální rozdíly, pokud jde o provádění tělesné aktivity a cvičení, a to tím, že budou zajištěny inkluzivní prostory a bude podporována pestrá nabídka v této oblasti.

5.5.5

EHSV se domnívá, že orgány veřejné správy by měly posílit aspekt boje proti obezitě při tvorbě, provádění a monitorování právních předpisů a politik ve všech oblastech činnosti, a to s přihlédnutím k faktorům ovlivňujícím náchylnost k nadváze a obezitě.

5.5.6

5.5.7

EHSV považuje za nutné, aby instituce posílily konzumaci potravin, které jsou považovány za nezbytnou součást zdravé a udržitelné stravy (čerstvé, sezónní a místně vypěstované ovoce a zelenina, luštěniny, celozrnné obiloviny a potraviny obsahující živočišné bílkoviny jako například ryby). Toho lze docílit například tím, že bude kladen důraz mimo jiné na politiky v oblasti propagace zemědělských produktů EU, že veřejná nabídková řízení budou podporovat zdravou a udržitelnou stravu nebo tím, že budou využívány daňové pobídky (jako jsou slevy na DPH) coby nástroj na podporu nákupu a konzumace těchto potravin.

5.5.8

EHSV rovněž vyzývá členské státy a provozovatele potravinářských podniků, aby se snažili zlepšit složení produktů, což by mělo pomoci podpořit zdravější stravování. V případě, že se nepodaří snížit obsah některých zásadních živin prostřednictvím dobrovolných opatření, měly by vlády zvážit další pobídky a doplňující kroky, včetně progresivních fiskálních opatření odrážejících výši obsahu dané živiny.

5.5.9

EHSV považuje za nezbytné, aby orgány veřejné správy zajistily v rámci svých příslušných pravomocí bezplatný přístup k pitné vodě tím, že na veřejných prostranstvích, ve vzdělávacích zařízeních a na místech určených pro zábavu a volný čas, sport a rekreaci budou nainstalovány náležitě označené zdroje pitné vody.

5.5.10

EHSV má za to, že by měl být podporován výzkum faktorů ovlivňujících nadváhu a obezitu i vytváření a šíření poznatků o ní coby strategický prvek koordinované činnosti v oblasti zdraví.

5.5.11

Pokud jde o poptávku, EHSV znovu zdůrazňuje, že veřejné politiky musí motivovat spotřebitele k tomu, aby si vybírali zdravější stravu, a to pomocí školení a informací zprostředkovaných v rámci jednoduchých a přímých osvětových kampaní nebo šířením pedagogických pokynů v oblasti stravování.

5.5.12

EHSV je zastáncem přístupu, který se soustředí celou společnost, a proto podporuje vytvoření nástroje, jako je Evropská rada pro politiku v oblasti potravin, o níž se EHSV zmiňuje v několika stanoviscích, a to, aby se tento orgán zabýval dětskou obezitou.

5.6 Rodinné prostředí

5.6.1

EHSV si je vědom toho, že rodina přenáší vědomosti a návyky, a je také první model, na jehož základě je vnímána každodenní realita a jsou utvářeny první vzorce chování (25). Proto požaduje, aby byly veřejnosti poskytovány pravdivé a užitečné informace o tom, jak je důležité omezit sedavý způsob života u obrazovek, o návycích vedoucích ke zdravému spánku a nutričních potřebách jednotlivých věkových skupin a o podpoře fyzické aktivity.

5.6.2

EHSV se zejména domnívá, že by měly být zavedeny programy a opatření ke zvýšení dovedností a vědomostí za účelem zvládání nadváhy u nezletilých, aby se zabránilo stigmatizaci a předešlo negativním dynamikám v tělesné oblasti. Stejně tak považuje za nezbytné školit rodiny v oblasti zdravého používání IKT (26), zejména co se týče doby sledování obrazovek a obsahu.

5.6.3

Stejně důležité je podporovat opatření, jako je propagace kojení, vypracovat pokyny pro doplňkovou výživu kojenců, zlepšit rodičovské dovednosti nebo pořádat a šířit kurzy zdravého a dostupného vaření, zejména pro rodiny s nízkými příjmy.

5.7 Vzdělávací prostředí

5.7.1

Vzdělávací prostředí je místem, kde děti tráví velkou část svého času. Nejen v čistě vzdělávacím kontextu, ale také ve svém volném čase nebo v mimoškolní době.

5.7.2

V tomto ohledu je nezbytné, aby se ve vzdělávacím prostředí přistupovalo k obezitě dětí pozitivně, aniž by se vytvářelo společenské stigma nebo negativní přístup ve vztahu k určitým tělesným stereotypům. Pro EHSV je zásadní podporovat pozitivní vnímání těla a věnovat zvláštní pozornost veškerému diskriminačnímu chování nebo chování, které znamená počátek poruchy příjmu potravy.

5.7.3

EHSV se rovněž zasazuje o to, aby školní prostředí podporovalo fyzickou aktivitu a zdravé stravování. V této souvislosti považuje za jedno z nutných opatření přepracování stávajících učebních osnov, v nichž je podle něj nezbytné prodloužit dobu plánovanou pro fyzickou aktivitu, podporovat rozmanitost sportovních aktivit a investovat do vzdělávání v oblasti výživy, potravin a gastronomie.

5.7.4

EHSV je toho názoru, že klíčovým prvkem propagace zdravých stravovacích návyků u dětí a dospívajících jsou školní jídelny, a proto považuje za velmi důležité podporovat jejich dostupnost ve všech etapách vzdělávání a zajistit, aby byla strava v nabídce zdravá, vyvážená a kvalitní.

5.8 Prostranství pro volný čas. Plánování zdravého městského prostředí

5.8.1

EHSV se domnívá, že plánování a využívání fyzického prostředí (včetně škol, dopravních systémů, čtvrtí nebo sportovních center) by mělo sloužit k zajištění odpovídajících a bezpečných příležitostí pro aktivní rekreaci a hry i pro fyzickou aktivitu jako takovou (27).

5.8.2

Vzhledem k výše uvedenému EHSV vyzývá členské státy, aby rozšířily a zkvalitnily veřejné prostory a infrastrukturu tak, aby podporovaly a usnadňovaly aktivní mobilitu, s více prostorami pro pěší a se snadným používáním jízdních kol, zejména v blízkosti škol a na cestách do vzdělávacích zařízení. Považuje rovněž za nezbytné vytvářet městské prostory se sportovními zónami, hřišti a zelenými plochami, které budou přístupné, bezpečné a příjemné pro děti a dospívající.

5.8.3

EHSV považuje za zásadní rozšířit zelené plochy, parky a rekreační zóny pro fyzickou aktivitu, podporovat používání schodišť jako alternativy k výtahům nebo eskalátorům v prostranstvích pro volný čas a usnadnit přístup k pitné vodě zdarma.

5.9 Digitální a audiovizuální prostředí

5.9.1

EHSV poukazuje na to, že je důležité správné provedení směrnice EU o audiovizuálních mediálních službách, a navrhuje využívat digitální prostředí, a to od rozhlasového a televizního vysílání až po novější formy sdělovacích prostředků, jako jsou sociální sítě, Instagram nebo TikTok, coby nástroje usnadňující zdravý životní styl, vztahy a chování. V tomto ohledu EHSV žádá, jako již několikrát učinil (28), aby byly uskutečněny vizuální reklamní kampaně inspirované reklamními kampaněmi, které budou propagovat zdravé potraviny a stravování, aktivní život a přiměřené sledování obrazovek.

5.10 Zdravotnické prostředí

5.10.1

EHSV považuje za nezbytné, aby orgány příslušné pro oblast zdraví průběžně aktualizovaly doporučení založená na vědeckých důkazech o činnostech a opatřeních, které se ukázaly být účinné při prevenci, řešení a monitorování osob s nadváhou a obezitou.

5.10.2

Kromě toho bude v rámci poskytování zdravotní péče pro všechny zajištěn rovný přístup ke komplexním zdravotnickým službám a systematizovanému a personalizovanému poradenství a informacím na podporu fyzické aktivity a vyvážené stravy, jež budou poskytovat zdravotničtí pracovníci osobám s nadváhou a obezitou nebo osobám ohroženým jejich vznikem. V tomto ohledu bude podporováno sledování zdravotního stavu dětí od narození po dospívání, včetně monitorování nadváhy a obezity, a bude propagována zdravotní výchova a informování o zdravém životním stylu u dětí a dospívajících a v jejich rodinách.

5.10.3

Je zcela nezbytné poskytovat sociálně-ekonomicky zranitelným rodinám zvláštní podporu ze strany zdravotnických pracovníků, která bude vhodná z kulturního hlediska, praktická a motivující a jež bude zaměřena na pozitivní rozvoj v souvislosti s otázkami obezity a nadváhy a souvisejících životních stylů.

5.10.4

Na základě stávající literatury se EHSV rovněž domnívá, že je nezbytné proaktivně spolupracovat s ženami a páry, které plánují rodinu, a poskytovat vhodnou a kulturně citlivou podporu zaměřenou na propagaci zdravého životního stylu během těhotenství a kojení. Současně je třeba v rámci veřejného prostoru poskytovat informace určené k podpoře lepší výživy a fyzické aktivity před početím a rovněž vytvořit vhodné podmínky a zajistit podporu při kojení.

V Bruselu dne 13. července 2023.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Oliver RÖPKE

(1) Hodnotící zpráva EHSV: Hodnocení školního projektu EU.

(2) Právo na zdraví bylo poprvé vyjádřeno v ústavě WHO (1946), která stanoví, že: „požívání nejvyšší dosažitelné úrovně zdraví je jedním ze základních práv každé lidské bytosti.“ V preambuli této ústavy je zdraví definováno jako „stav celkové fyzické, duševní a sociální pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo postižení“. Všeobecná deklarace lidských práv z roku 1948 uvádí zdraví jako součást práva na přiměřenou životní úroveň (článek 25). V roce 1966 bylo opět uznáno jako lidské právo v článku 12 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech.

(3) Úmluva OSN o právech dítěte, 1989.

(4) Evropská komise (2021), Strategie EU pro práva dítěte. COM/2021/142 Final: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52021DC0142.

(5) https://health.ec.europa.eu/system/files/2016-11/childhoodobesity_actionplan_2014_2020_en_0.pdf.

(6) Draft recommendations for the prevention and management of obesity over the life course, including potential targets (Návrhy doporučení pro prevenci a léčbu obezity v průběhu života, včetně možných cílů), diskusní dokument WHO, 2021, k dispozici zde: https://cdn.who.int/media/docs/default-source/obesity/who-discussion-paper-on-obesity---final190821.pdf?sfvrsn=4cd6710a_24&download=true.

(7) Weihrauch-Blüher S. a Wiegand S., Risk Factors and Implications of Childhood Obesity (Rizikové faktory a následky dětské obezity), Curr Obes Rep. prosinec 2018; 7(4): 254–259.

(8) Report on the fifth round of data collection (Zpráva o pátém cyklu sběru údajů), 2018–2020: iniciativa Světové zdravotnické organizace sledující výskyt obezity u dětí v Evropě (COSI), Kodaň, Regionální kancelář WHO pro Evropu, 2022.

(9) Nadměrná tělesná hmotnost = nadváha + obezita.

(10) Evropská regionální zpráva WHO o obezitě 2022 a https://www.who.int/europe/news/item/11-05-2021-high-rates-of-childhood-obesity-alarming-given-anticipated-impact-of-covid-19-pandemic.

(11) Světová zdravotnická organizace (2012), Population-based approaches to childhood obesity prevention (Přístupy k prevenci dětské obezity z hlediska obyvatelstva), Ženeva, WHO.

(12) Kansra, A.R., Lakkunarajah, S., Jay, M.S., Childhood and Adolescent Obesity (Obezita u dětí a dospívajících: přehled): A Review, 2021; 8:581461.

(13) Whiting, S., et. al., Physical Activity, Screen Time, and Sleep Duration of Children Aged 6-9 Years in 25 Countries (Fyzická aktivita, doba strávená u obrazovky a délka spánku u dětí ve věku 6–9 let v 25 zemích): analýza v rámci iniciativy Světové zdravotnické organizace sledující výskyt obezity u dětí v Evropě (COSI) 2015–2017, Obes Facts, 2021; 14(1):32-44.

(14) Guthold R., Stevens G.A., Riley L.M., Bull F.C., Global trends in insufficient physical activity among adolescents: a pooled analysis of 298 population-based surveys with 1· 6 million participants (Globální trendy v oblasti nedostatečné tělesné aktivity dospívajících: souhrnná analýza 298 průzkumů obyvatel s 1,6 milionu účastníků), Lancet Child Adolesc Heal, 2020; 4(1):23-35.

(15) OECD/Evropská unie (2022), Stručný pohled na zdraví: Evropa 2020 – cyklus Stav zdraví v EU, OECD Publishing, Paříž.

(16) Adolescent obesity and related behaviours: trends and inequalities in the WHO European Region (Obezita dospívajících a související chování: trendy a nerovnosti v evropském regionu WHO), 2002–2014, Kodaň, Regionální kancelář WHO pro Evropu, 2017.

(17) Willett, W. a kol., Food in the Anthropocene: the EAT-Lancet Commission on healthy diets from sustainable food systems (Potraviny v antropocénu: EAT – komise Lancet k tématu zdravých stravovacích režimů vycházejících z udržitelných potravinových systémů), 2019, the Lancet, vol. 393, s. 447–492.

(18) Afshin, Ashkan a kol., Health effects of dietary risks in 195 countries, 1990–2017: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2017 (Zdravotní následky rizik stravování v 195 zemích, 1990–2017: systematická analýza pro studii věnovanou celosvětové zátěži onemocnění z r. 2017), the Lancet, Volume 393, Issue 10184, 1958–1972.

(19) Report on the fifth round of data collection (Zpráva o pátém cyklu sběru údajů), 2018–2020: iniciativa Světové zdravotnické organizace sledující výskyt obezity u dětí v Evropě (COSI), Kodaň, Regionální kancelář WHO pro Evropu, 2022.

(20) Fang, K., Mu, M., Liu, K., He, Y., Screen time and childhood overweight/obesity: A systematic review and meta-analysis (Doba strávená u obrazovky a nadváha či obezita u dětí: systematický přehled a metaanalýza), Child Care Health Dev, 2019 Sep; 45(5):744–753.

(21) Haghjoo, P., Siri, G., Soleimani, E., Farhangi, M.A., Alesaeidi, S., Screen time increases overweight and obesity risk among adolescents: a systematic review and dose-response meta-analysis (Doba strávená u obrazovky zvyšuje riziko nadváhy a obezity u dospívajících: systematický přehled a metaanalýza vztahu mezi dávkou a odezvou), BMC Primary Care, 2022; 23(1):161.

(22) Report on the fifth round of data collection (Zpráva o pátém cyklu sběru údajů), 2018–2020: iniciativa Světové zdravotnické organizace sledující výskyt obezity u dětí v Evropě (COSI), Kodaň, Regionální kancelář WHO pro Evropu, 2022.

(23) Dobbs, R., Sawers, C., Thompson, F., Manyika, J., Woetzel, J.R., Child, P. et al., Overcoming obesity: An initial economic analysis (Řešení obezity: počáteční ekonomická analýza), McKinsey Global Institute, 2014.

(24) Hodnotící zpráva EHSV: Hodnocení školního projektu EU.

(25) Hebestreit, A., Intemann, T., Siani, A., et al., Dietary Patterns of European Children and Their Parents in Association with Family Food Environment: Results from the I.Family Study (Stravovací návyky evropských dětí a jejich rodičů v souvislosti se stravováním v rodině: výsledky 1. studie zaměřené na rodiny), Nutrients, 2017; 9(2):126.

(26) Informační a komunikační technologie.

(27) Tackling obesity by creating healthy residential environments (Řešení obezity prostřednictvím vytvoření zdravého prostředí v okolí bydliště), WHO, 2007.

(28) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Podpora zdravého a udržitelného stravování v EU (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 190, 5.6. 2019, s. 9).