Usnesení Evropského výboru regionů k tématu Stav regionů a měst v Evropské unii

(2022/C 498/01)

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

S OHLEDEM NA:

—

svou Výroční zprávu EU o stavu regionů a měst, která vychází z inkluzivního, věcného a fakty podloženého přístupu, včetně regionálního a místního barometru, jenž odráží postoje představitelů místní a regionální úrovně, a na níž se podílela řada různých partnerů a institucí (1) a která poskytuje politickým představitelům na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni faktické informace a důležitá doporučení ohledně nejpalčivějších problémů, s nimiž se budeme potýkat v nadcházejícím roce;

—	výsledky Konference o budoucnosti Evropy a řadu návrhů, které mají bezprostřední význam pro místní a regionální orgány, jež jsou nepostradatelné pro řešení obav občanů;

—	projev o stavu Unie v roce 2022, který dne 14. září 2022 přednesla předsedkyně Evropské komise, a prohlášení o záměru adresované předsedkyni Evropského parlamentu a předsedovi Rady;

VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM:

—

(1) Nezákonná a bezdůvodná agrese Ruska vůči Ukrajině způsobila a nadále působí smrt a zkázu a nutí miliony lidí, aby opustili své domovy a odešli buď jinam na Ukrajinu nebo do Evropské unie, zejména do jejích členských států na východě, kde jsou místní a regionální orgány v první linii při poskytování podpory.

—

(2) Kromě dopadů, jež má změna klimatu, a důsledků pandemie COVID-19 a narušení obchodu má válka na Ukrajině také značné negativní dopady na řadu domácností, malých a středních podniků a místních a regionálních orgánů v celé EU, neboť vyvíjí velký dodatečný tlak z hlediska cen energií a potravin a stále rostoucí inflace,

zdůrazňuje, že se ve Výroční zprávě EU o stavu regionů a měst, kterou vypracoval VR, se znepokojením upozorňuje na zvětšující se územní rozdíly v celé EU v důsledku dopadů pandemie COVID-19, války na Ukrajině a urychlení změny klimatu;

vyjadřuje politování nad skutečností, že předsedkyně Evropské komise ve svém projevu o stavu Unie neuznala ani aktivní a ústřední úlohu, kterou hrají místní a regionální orgány při řešení těchto problémů, ani nutnost více využívat víceúrovňovou správu při tvorbě politik EU a nutnost učinit ze soudržnosti celkový cíl EU, jak již bylo stanoveno v Maastrichtské smlouvě, v níž byla poprvé zakotvena zásada subsidiarity a ustaven VR;

upozorňuje na to, že inflace nemá všude stejný dopad a mohla by ještě prohloubit stávající územní, sociální a hospodářské rozdíly. Vyšší náklady na energii a dopravu mají závažnější dopad na zranitelné skupiny občanů. Lidé žijící v regionech s nižšími příjmy trpí neúměrně více zvyšováním cen základního zboží a komodit a hrozí jim riziko chudoby;

zdůrazňuje význam přeshraniční spolupráce pro další sociální, hospodářské a administrativní posílení Evropské unie. Třetina obyvatel EU žije v příhraničních regionech, přičemž větší města nebo hospodářská centra jsou často na druhé straně hranice. Tento nevyužitý potenciál v oblastech zdravotní péče, řešení krizí, dodávek energie, mobility, vzdělávání a práce je třeba lépe využívat a cíleně podporovat;

vyzývá Evropskou unii, aby podporovala města a regiony v EU a na Ukrajině při řešení problémů vyplývajících z války. Obnova Ukrajiny je pro Evropskou unii nutností, morální povinností i investicí. Tento proces se musí řídit zásadou OECD „obnova k lepšímu“ a zaručit, že se k integrovanému územnímu rozvoji zaujme udržitelný, ekologický a digitální přístup. Obnova Ukrajiny a důsledky války a pandemie v EU budou vyžadovat jasnou změnu priorit v rámci stávajícího víceletého finančního rámce. Finanční situace obcí, regionů a členských států je již dnes napjatá. Obnova musí být rovněž provázena prosazováním místní demokracie založené na pevných partnerstvích s místními a regionálními orgány v Evropské unii. Decentralizovaný proces obnovy by rovněž poskytl ukrajinským občanům naději, že by mohli zůstat ve své zemi, čímž by se omezily další migrační toky. VR zároveň odmítá překážky bránící přistěhovalectví ukrajinských občanů a požaduje, aby byla co nejdříve provedena revize směrnice Rady 2001/55/ES (2) o dočasné ochraně s cílem poskytnout uprchlíkům záruku pobytu na déle než tři roky;

domnívá se, že podpora ukrajinských uprchlíků by měla být pobídkou k provedení reformy migračního a azylového systému EU založeného na solidaritě, pobídkách ke spravedlivému sdílení zátěže, dodržování základních práv a ochraně vnějších hranic. To je o to naléhavější, že rostoucí ceny potravin na celém světě mohou vyvolat příliv migrantů do měst a regionů v EU;

zdůrazňuje, že prudce rostoucí účty za energii za veřejné služby a dopady inflace na veřejné zakázky a platy se týkají i místních a veřejných orgánů, které je třeba považovat za aktivní partnery při pořádání kampaní za úspory energie, provádění nových projektů výroby energie z obnovitelných zdrojů a vypracování nouzových plánů pro případy přerušení dodávek energie, aby bylo možné zohlednit místní podmínky a přeshraniční řešení. Poukazuje také na potenciál místní výroby energie z obnovitelných zdrojů, která umožní diverzifikovat skladbu zdrojů energie v EU a snížit naši závislost na třetích zemích, a požaduje uzpůsobit programy financování EU, zadávání veřejných zakázek a pravidla státní podpory, aby bylo i v dobách vysoké inflace nadále možné uskutečňovat místní investiční plány;

vyzývá orgány EU a členské státy, aby přijaly mimořádná opatření na podporu místních a regionálních orgánů v jejich úsilí o zmírnění dopadu energetické krize na domácnosti, zranitelné komunity a místní malé a střední podniky a o zachování funkčnosti veřejných služeb, mj. tím, že jim přidělí část příjmů z daní z „neočekávaných zisků“ energetických společností;

vyzývá Evropskou komisi, aby neprodleně navrhla cenový strop, který by platil v celé EU a vztahoval by se na veškerý dovoz plynu do Evropské unie, a aby podpořila oddělení ceny plynu od ceny energie, což by pomohlo zmírnit inflační tlaky;

10.

vyzývá Evropskou unii, aby vypracovala politiku EU v oblasti zdraví, která bude dodržovat zásadu subsidiarity, posílí připravenost EU na krize a její schopnost zvládat zdravotní hrozby a podpoří obce a regiony v jejich úsilí o zlepšování veřejného zdraví, prevenci nemocí a snížení zdravotních rizik;

11.

je si vědom toho, že města a regiony musí dostat příležitost co nejlépe využít nástroje Next Generation EU a soustředit se na dlouhodobé investice. Proto je třeba přehodnotit pravidla správy ekonomických záležitostí a prodloužit časový rámec pro opatření na podporu oživení, dokud se makroekonomika regionů EU nevrátí do stavu, v jakém byla před vypuknutím pandemie COVID-19;

12.

v této souvislosti a s ohledem na skutečnost, že v důsledku pandemie COVID-19 a ruské invaze na Ukrajinu je úsilí našich regionů a měst o oživení do značné míry omezeno, apelujeme na Evropskou komisi, Radu a Evropský parlament, aby upravily finanční nařízení s cílem prodloužit lhůty pro certifikaci projektů prováděných v rámci iniciativy REACT-EU, a to v souladu s harmonogramem stanoveným pro Nástroj pro oživení a odolnost, a zajistily tak, že díky optimálnímu využití finančních prostředků EU dojde na našem území k důkladnému oživení;

13.

v této souvislosti vítá oznámení předsedkyně Evropské komise o efektivním provedení přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období. Při tomto přezkumu v polovině období by měla být konsolidována politika soudržnosti bez ohledu na stávající míru jejího provádění a nízké finanční plnění, což lze připsat v prvé řadě pandemii COVID-19 a konkurenci s Nástrojem pro oživení a odolnost. Tento přezkum v polovině období by měl být zároveň příležitostí ke zřízení nového evropského fondu určeného k řešení problémů spojených s neočekávanými krizemi, počínaje válkou na Ukrajině, a to v souladu s metodou sdíleného řízení. Pokračující převody finančních prostředků politiky soudržnosti na opatření k řešení mimořádných událostí podrývají schopnost politiky soudržnosti plnit její úlohu, kterou jí ukládají evropské smlouvy;

14.

vyzývá k okamžitému zahájení úvah o budoucnosti politiky soudržnosti, přičemž je třeba zaujmout inkluzivní přístup umožňující zapojení všech zainteresovaných stran a občanů. Aliance soudržnosti bude fungovat jako společná platforma pro diskusi a výměnu zkušeností a budou do ní zapojeny orgány a instituce EU v rámci konstruktivního dialogu s občany a regiony. VR požaduje, aby se všechny příslušné politiky EU řídily zásadou „nepoškozování soudržnosti“, a to mj. díky provádění systematického posuzování územních dopadů a odstraňování rozdílů v rozvoji jednotlivých území se specifickými demografickými a zeměpisnými problémy. V této souvislosti vyzývá Evropskou komisi, aby s VR úzce spolupracovala na vypracování definice této zásady;

15.

souhlasí s Evropským parlamentem, že je třeba po vzoru městské agendy a chystaného Paktu pro venkov pokročit v přípravě paktu pro ostrovy a agendy Evropské unie pro ostrovy, a to společně s hlavními zúčastněnými stranami, tj. celostátními, regionálními a místními orgány, hospodářskými a sociálními subjekty, občanskou společností, akademickou obcí a nevládními organizacemi. Připomíná Komisi, že je nutné vypracovat studii o odlišné situaci, v níž se nacházejí ostrovy v EU;

16.

zdůrazňuje, že podle 43 % evropských občanů by místní a regionální orgány měly mít ústřední úlohu, co se týče opatření přijímaných v oblasti změny klimatu (tj. 10 % nárůst od roku 2019 do roku 2021, od přijetí opatření omezujících volný pohyb osob kvůli COVID-19 a následných opatření v oblasti oživení) a že 160 měst ve 21 členských státech předložilo v rámci Paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky své akční plány pro přizpůsobení. VR vyzývá další obce a regiony, aby si z těchto osvědčených postupů vzaly příklad;

17.

domnívá se, že přizpůsobení se klimatické krizi a reakce na ni a také ochrana a obnova životního prostředí jsou klíčovými aspekty budování odolnější a udržitelnější společnosti a ekonomik. Opatření reagující na krizi musí být uzpůsobena místním podmínkám a být v souladu se specifickými potřebami a charakteristikami daného území. VR proto opakuje svou výzvu, aby místní a regionální orgány, které provádějí politiku týkající se Zelené dohody pro Evropu, mohly snáze využívat finanční prostředky EU;

18.

požaduje zintenzivnit na úrovni EU i členských států společné úsilí vynakládané na boj proti změně klimatu, neboť přírodní katastrofy postihují téměř 50 milionů lidí v EU a během uplynulých 40 let způsobily škody v průměru za 12 miliard eur ročně. Zároveň je stále důležitější propojit politiky v oblasti klimatu, životního prostředí a sociálních věcí, aby se zajistilo, že při urychlování nezbytné ekologické transformace nebude opomenut žádný jednotlivec ani žádná lokalita. V této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba chránit, upravit a přizpůsobit regionální a místní infrastrukturu tak, aby se dokázala lépe vypořádat s intenzivnějšími klimatickými jevy, jež mají dopady na občany, regionální ekonomiky, klíčovou infrastrukturu a dodavatelské řetězce;

19.

vítá zdvojnásobení kapacit v oblasti boje proti požárům, ohlášené předsedkyní Evropské komise v projevu o stavu Unie;

20.

poukazuje na velký zájem měst o účast na misi EU „Klimaticky neutrální a inteligentní města“. Požaduje zaujmout inkluzivnější přístup k digitální transformaci a transformaci mobility, mj. posílením opatření k prosazování dekarbonizace a přechodu na jiné druhy dopravy v městských oblastech a k podpoře propojení mezi městy a venkovem, aby se zabránilo dalšímu prohlubování stávajících rozdílů mezi regiony;

21.

požaduje, aby byly orgány nižší než celostátní úrovni – prostřednictvím účasti členů VR – součástí delegace EU na 27. zasedání konference smluvních stran (COP 27) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a na 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti. VR zdůrazňuje, že konference COP 27 bude příležitostí k oficiálnímu uznání úlohy, kterou hrají místní a regionální orgány v souvislosti s vyššími ambicemi a rychlejším přijímáním opatření v oblasti zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a jejího financování, a opakuje svou výzvu k zahrnutí příspěvků místních a regionálních orgánů mezi vnitrostátně stanovené příspěvky formou doplňku;

22.

požaduje provést důkladnou revizi nařízení o správě energetické unie, aby byl položen základ pro systematické zapojení měst a regionů do přípravy a provádění vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Tato revize by měla být rovněž příležitostí k vytvoření komplexního rámce EU pro boj proti energetické chudobě a chudobě v oblasti mobility;

23.

vyzdvihuje význam, který mají národní plány pro oživení a odolnost v rámci Nástroje pro oživení a odolnost pro podporu ekologické a digitální transformace a pro dosažení cílů udržitelného rozvoje. Jelikož se ve městech spotřebovává téměř 75 % veškeré energie na celém světě, produkuje 70 % celosvětových emisí CO2 a provádí 70 % opatření ke zmírnění změny klimatu a 90 % opatření k přizpůsobení se této změně a vzhledem ke skutečnosti, že rychle roste počet místních a regionálních orgánů, které přijaly závazky k podniknutí příslušných kroků, musí se stát plnohodnotnými partnery při rozvoji a provádění iniciativ Zelené dohody, a to zejména v oblastech politiky jako bydlení, renovace budov, energie z obnovitelných zdrojů, udržitelná mobilita nebo ozeleňování měst, a iniciativ jako Nový evropský Bauhaus;

24.

v této souvislosti připomíná svou výzvu k vypracování evropské strategie bydlení, která by podpořila cenově dostupné, udržitelné, sociální a nouzové bydlení. Tato strategie, která by měla být v souladu se zásadou subsidiarity, by zejména měla zařadit do evropského semestru a národních programů reforem kvantitativní cíl vnitrostátních investic, které budou zaměřeny na cenově dostupné, udržitelné, sociální a nouzové bydlení ve všech členských státech EU. Dále by měla usnadnit přístup k soukromým investicím tím, že cenově dostupné, sociální a nouzové bydlení zařadí do budoucí sociální taxonomie EU;

25.

znovu opakuje, že je třeba zapojit místní a regionální orgány do hodnocení a provádění Nástroje pro oživení a odolnost a národních plánů pro oživení a odolnost, aby byla rovněž zajištěna konzistentnost mezi využíváním finančních prostředků na podporu oživení a evropských strukturálních a investičních fondů. Přestože je právním základem tohoto nástroje politika soudržnosti, ukázala se být míra tohoto zapojení v řadě členských států příliš nízká, což by mohlo ohrozit účinné provádění a způsobit, že plány vypracované na úrovni členských států nebudou v souladu s regionálními a místními prioritami a rozvojovými strategiemi;

26.

upozorňuje na přetrvávající výrazné rozdíly v oblasti inovací. Z 20 regionů s největšími výdaji na výzkum a vývoj je 19 regionů více rozvinutých, na druhou stranu z 50 regionů s nejmenšími výdaji jsou 2 třetiny méně rozvinuté. VR vyzdvihuje značný potenciál, který má pilotní akce týkající se partnerství pro regionální inovace z hlediska podpory hledání místních řešení a zavádění „územních misí“, které vycházejí z přístupu zdola nahoru, a to v rámci nového evropského programu inovací, přičemž znovu zdůrazňuje význam center Evropského výzkumného prostoru (EVP);

27.

poukazuje na úlohu digitální transformace jako průřezového prvku při překonávání rozdílů v Evropě a na potřebu digitální soudržnosti. Vzhledem k tomu, že přístup k tvorbě politik je nyní nově založen na misích, musí politika soudržnosti v budoucnu nadále podporovat dlouhodobé cíle (cíle EU). V zájmu udržitelného oživení a odolné společnosti je nutné tyto rozdíly v digitální oblasti odstranit s pomocí komplexních a inkluzivních strategií zahrnujících všechny úrovně správy;

28.

zdůrazňuje, že v roce 2021 činila průměrná míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 15 až 29 let v EU 13 %, což je oproti roku 2020 pokles o 0,9 procentního bodu oproti roku 2020, nicméně v tomto ohledu existují mezi regiony značné rozdíly a míra nezaměstnanosti mladých lidí je vyšší ve španělských, řeckých a italských regionech. V této souvislosti VR naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby předložila návrhy na řešení dlouhodobé nezaměstnanosti i nezaměstnanosti mladých lidí, neboť obě se v důsledku krize ještě více prohloubily. Stejně tak zdůrazňuje, že je naléhavě nutné řešit genderové rozdíly týkající se zaměstnanosti. Kromě toho upozorňuje na rostoucí riziko chudoby, včetně dětské chudoby;

29.

vítá, že předsedkyně Evropské komise vyzvala k větší solidaritě mezi generacemi, a vyzdvihuje vedoucí úlohu VR při spolupráci s mladými lidmi a organizacemi mládeže na utváření budoucnosti Evropy, zejména díky vypracování Evropské charty mládeže a demokracie;

30.

bere na vědomí, že se mezi lety 2011 až 2020 zvýšil podíl žen zvolených do politických funkcí na všech úrovních, od úrovně místní až po celostátní, nicméně vyjadřuje politování nad tím, že ženy stále ještě představují pouze třetinu celkového počtu na všech úrovních. V roce 2021 bylo dosaženo rovnosti mezi zvolenými kandidáty pouze v 16 z 285 regionálních shromáždění v EU. VR uznává, že složení jeho členů není genderově ani zdaleka vyvážené, a očekává, že členské státy začnou tuto otázku řešit. Proto zahájí reflexi o možnostech, jak posílit účast žen na činnosti VR a počty žen na vedoucích pozicích i v jeho celkovém složení, a členské státy vyzývá, aby pořádaly akce zaměřené na posílení postavení žen v místní a regionální politice s cílem zamezit diskriminaci na politické scéně a též iniciativy na odstranění překážek, na něž ženy ve svém životě narážejí, včetně stereotypů;

31.

naléhavě vyzývá členské státy, aby plně ve spolupráci s místními a regionálními orgány přijaly veškerá opatření nezbytná k urychlenému dosažení cíle stanoveného směrnicí EU o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. V témže duchu považuje za nutné, aby všechny členské státy EU ratifikovaly Istanbulskou úmluvu coby úmluvu Rady Evropy, jejímž záměrem je vytvořit komplexní rámec na celoevropské úrovni s cílem chránit ženy před všemi formami násilí a stíhat násilí páchané na ženách a domácí násilí, zamezovat mu a předcházet mu;

32.

má za to, že úloha místních a regionálních orgánů coby zaměstnavatelů a poskytovatelů a zadavatelů služeb sociální péče má zásadní význam pro sociální soudržnost, genderovou rovnost a zaměstnanost v Evropě. K zajištění přiměřeného a účinného dopadu opatření na provádění Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv je třeba do přípravy a provádění iniciativ EU v sociální oblasti intenzivně zapojit sociální partnery a místní a regionální orgány. Zásadní úlohu při tom hraje evropský semestr. Místní a regionální úroveň musí přijímat rozhodnutí a nést odpovědnost za to, jak má být dosahováno společných cílů. Do reformy evropského semestru by měl být zahrnut také územní rozměr a cíle udržitelného rozvoje;

33.

souhlasí s výzvou Evropského parlamentu a předsedkyně Evropské komise v jejím projevu o stavu Unie, aby byl svolán konvent za účelem revize Smluv. VR by do tohoto procesu měl být řádně zapojen, aby byli zastoupeni volení evropští představitelé místní a regionální úrovně, a je plně odhodlán prosazovat koncepci aktivní subsidiarity a více spolupracovat s regionálními shromážděními a sdruženími místních a regionálních orgánů. Víceúrovňová správa je nezbytným předpokladem inkluzivního a účinného rozhodovacího procesu EU, a to se zvláštním zřetelem k regionům s legislativními pravomocemi a jejich legitimním kompetencím. VR v této souvislosti vítá oznámení Evropské komise o zapojení občanských shromáždění a dalších praktik participativní demokracie do tvorby politik EU, přičemž však zdůrazňuje úlohu demokraticky zvolených zástupců, kteří jsou odpovědní svým voličům, a zavazuje se, že bude hrát v těchto procesech aktivní úlohu;

34.

zamýšlí navrhnout konkrétní opatření k řešení problematiky územního rozměru evropských politik při plnění celkového cíle EU v oblasti soudržnosti, mj. s ohledem na návrhy vzešlé z Konference o budoucnosti Evropy a na specifické potřeby příhraničních a okrajových regionů;

35.

pověřuje svého předsedu, aby předal Výroční zprávu EU o stavu regionů a měst a toto usnesení předsedovi Evropského parlamentu, předsedkyni Evropské komise, předsedovi Evropské rady a vedoucím představitelům 27 členských států EU. Vybízí regionální a místní volené politiky v celé Evropě, aby o této zprávě informovali občany a místní sdělovací prostředky.

V Bruselu dne 12. října 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(1) https://cor.europa.eu/cs/our-work/Pages/State-of-Regions-and-Cities-2022.aspx?origin=spotlight.

(2) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12).