a)

podpora na projekty v oblasti VaV, pokud podporovaná část výzkumného projektu spadá do kategorií základního a aplikovaného výzkumu, přičemž aplikovaný výzkum lze dále dělit na průmyslový výzkum a experimentální vývoj (18). Tato podpora je zaměřena zejména na selhání trhu v souvislosti s kladnými externalitami (přelévání znalostí), ale může řešit také selhání trhu způsobené nedokonalými a asymetrickými informacemi nebo (hlavně u projektů kooperativního výzkumu) nedostatečnou koordinací;

b)

podpora na studie proveditelnosti v souvislosti s projekty v oblasti VaV, jež pomáhá řešit selhání trhu způsobené především nedokonalými a asymetrickými informacemi;

c)

podpora na výstavbu a modernizaci výzkumné infrastruktury, jež řeší hlavně selhání trhu plynoucí z potíží s koordinací, ale také z nedokonalých a asymetrických informací. Vysoce kvalitní výzkumná infrastruktura je stále nezbytnější z hlediska průlomového výzkumu, jelikož láká talenty z celého světa a je zásadní například pro informační a komunikační technologie a klíčové základní technologie (19). Vysoké počáteční investiční náklady na získání nejmodernějšího vědeckého zařízení a vybavení využívaného převážně vědeckou obcí pro výzkumné činnosti v rané fázi často znemožňují nalezení potřebných finančních prostředků na trhu;

d)

podpora na výstavbu a modernizaci infrastruktur pro testování a experimenty řeší především selhání trhu způsobené nedokonalými a asymetrickými informacemi nebo nedostatky v oblasti koordinace. Výstavba nebo modernizace infrastruktury pro testování a experimenty tak, aby odpovídala současnému stavu techniky, zahrnuje vysoké počáteční investiční náklady, což spolu s nejistou zákaznickou základnou může ztížit přístup k financování. Přístup k infrastrukturám pro testování a experimenty financovaným z veřejných prostředků musí být na transparentním a nediskriminačním základě a za tržních podmínek poskytnut více uživatelům. Aby se usnadnil přístup uživatelů k infrastrukturám pro testování a experimenty, mohou být jejich uživatelské poplatky sníženy v souladu s jinými ustanoveními tohoto rámce nebo nařízení (EU) č. 651/2014 (20) nebo nařízení o podpoře de minimis (21);

e)

podpora na inovační činnosti, která je zaměřena zejména na selhání trhu související s kladnými externalitami (přelévání znalostí), potížemi s koordinací a v menší míře s asymetrickými informacemi. Pokud jde o malé a střední podniky (MSP), lze podporu na inovace poskytnout na získání, uznání a obranu patentů a jiného nehmotného majetku, vysílání vysoce kvalifikovaných pracovníků a využívání poradenských a podpůrných služeb v oblasti inovací, například služeb poskytovaných organizacemi pro výzkum a šíření znalostí, výzkumnými infrastrukturami, infrastrukturami pro testování a experimenty nebo inovačními klastry;

f)

podpora na inovace procesů a organizační inovace, která je zaměřena zejména na selhání trhu související s kladnými externalitami (přelévání znalostí), potížemi s koordinací a v menší míře s asymetrickými informacemi. Tato opatření podpory mohou být poskytnuta především malým a středním podnikům. Podpora velkým podnikům je slučitelná pouze tehdy, pokud na podporované činnosti účinně spolupracují alespoň s jedním malým nebo středním podnikem;

g)

podpora inovačním klastrům, jež je zaměřena na řešení selhání trhu v důsledku problémů s koordinací, které brzdí rozvoj klastrů, omezují interakci a toky znalostí v rámci klastrů a mezi nimi. Státní podpora může k řešení tohoto problému přispět jednak podporou investic do otevřených a společných infrastruktur pro inovační klastry, jednak podporou fungování klastrů s cílem zlepšit spolupráci, vytváření sítí a učení. Provozní podpora klastrů by musela být členským státem řádně odůvodněna, zejména pokud by trvala déle než deset let. Poplatky účtované za používání zařízení inovačního klastru a za účast na činnostech inovačního klastru musí odpovídat tržní ceně nebo odrážet jejich náklady (včetně přiměřené marže). Aby se usnadnil přístup k zařízením inovačního klastru nebo účast na činnostech inovačního klastru, může být přístup nabízen za snížené ceny v souladu s ostatními ustanoveními tohoto rámce nebo nařízení (EU) č. 651/2014 (22) nebo pravidly nařízení o podpoře de minimis (23) platnými pro uživatele služeb poskytovaných inovačním klastrem.

a)

„podporou ad hoc“ podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

b)

„podporou“ opatření, jež splňuje kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy;

c)

„intenzitou podpory“ hrubá výše podpory vyjádřená jako procentní podíl způsobilých nákladů před odpočtem daně nebo jiných poplatků. Je-li podpora poskytnuta jinak než formou dotace, výše podpory se rovná jejímu grantovému ekvivalentu. Podpora splatná v několika splátkách je diskontována na hodnotu v den jejího poskytnutí. Úrokovou sazbou, která se použije pro tento účel, je diskontní sazba (26) platná k datu poskytnutí podpory. Intenzita podpory se vypočítává na příjemce;

d)

„režimem podpory“ akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta podnikům, jež jsou v tomto aktu vymezeny obecným a abstraktním způsobem, jednotlivá podpora, a dále akt, na jehož základě může být poskytnuta jednomu nebo více podnikům podpora, která není spojena s konkrétním projektem;

e)

„aplikovaným výzkumem“ průmyslový výzkum, experimentální vývoj nebo jejich kombinace;

f)

„obvyklými tržními podmínkami“ situace, kdy se podmínky transakce mezi smluvními stranami neliší od podmínek, jež by byly sjednány mezi nezávislými podniky, a nezahrnují prvek tajné dohody. Má se za to, že zásada obvyklých tržních podmínek je splněna v případě transakce, jíž předcházelo otevřené, transparentní a nediskriminační řízení;

g)

„datem poskytnutí podpory“ datum, kdy příjemce podle platného vnitrostátního právního režimu získá na tuto podporu právní nárok;

h)

„účinnou spoluprací“ spolupráce nejméně dvou nezávislých stran za účelem výměny znalostí či technologií nebo k dosažení společného cíle na základě dělby práce, kde příslušné strany společně stanoví rozsah projektu kooperativního výzkumu, přispívají k jeho realizaci a sdílejí jeho rizika a výsledky. Náklady na projekt může nést v plné výši jedna či více stran a tím zbavit ostatní strany jejich finančních rizik. Za formy spolupráce nejsou považovány smluvní výzkum a poskytování výzkumných služeb;

i)

„plánem hodnocení“ dokument, který se vztahuje na jeden nebo více režimů podpory a obsahuje alespoň tyto minimální prvky: cíle, které mají být hodnoceny, otázky pro hodnocení, ukazatele výsledků, předpokládanou metodu provádění hodnocení, požadavky na sběr údajů, navrhovaný časový harmonogram hodnocení včetně data předložení průběžných a závěrečných hodnotících zpráv, popis nezávislého subjektu, který hodnocení provede, nebo kritéria, která budou použita při jeho výběru, a způsoby zveřejnění hodnocení;

j)

„výhradním vývojem“ zadávání veřejných zakázek na služby ve výzkumu a vývoji, u kterých veškeré dosažené přínosy připadají výhradně veřejnému zadavateli nebo zadavateli a které mohou tyto subjekty využít při provádění své činnosti za podmínky, že tyto služby v plné výši hradí;

k)

„experimentálním vývojem“ získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, procesů nebo služeb, včetně digitálních produktů, procesů nebo služeb, v jakékoli oblasti, technologii, průmyslovém či jiném odvětví (mimo jiné včetně digitálních odvětví a technologií, jako je například superpočítání, kvantové technologie, technologie blockchain, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, data velkého objemu a technologie cloud nebo edge computingu). Může se například jednat i o činnosti zaměřené na vymezení koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, procesů nebo služeb. Experimentální vývoj může zahrnovat vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo zdokonalených výrobků, procesů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska reálných provozních podmínek, pokud hlavní cíl spočívá v dalším technickém zlepšení výrobků, procesů nebo služeb, které nejsou z velké části stanoveny. Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj komerčně využitelného prototypu nebo pilotního projektu, který je nutně konečným komerčním produktem a jehož výroba je příliš nákladná na to, aby byl použit pouze pro účely demonstrace a ověření. Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních procesů, služeb a jiných nedokončených operací, i když tyto změny mohou představovat zlepšení;

l)

„studií proveditelnosti“ hodnocení a analýza potenciálu projektu, které mají za cíl podpořit proces rozhodování tím, že objektivně a racionálně zjistí silné a slabé stránky projektu, jeho příležitosti a hrozby a určí zdroje potřebné pro jeho uskutečnění, jakož i jeho vyhlídky na úspěch;

m)

výrazem „plně náleží“ situace, kdy výzkumná organizace, výzkumná infrastruktura nebo veřejný zadavatel požívají všech hospodářských výhod spojených s právy duševního vlastnictví, jelikož si ponechají právo s nimi neomezeně nakládat, zejména vlastnické právo a právo poskytovat licence. Tato podmínka může být splněna i v případě, že se výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura (resp. veřejný zadavatel) rozhodne uzavřít další smlouvy týkající se těchto práv, včetně poskytnutí příslušných licencí spolupracujícímu partnerskému subjektu (resp. podnikům);

n)

„základním výzkumem“ experimentální nebo teoretická práce vykonávaná především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerční uplatnění nebo využití;

o)

„hrubým grantovým ekvivalentem“ výše, které by podpora dosáhla, kdyby byla poskytnuta formou dotace, před odpočtem daně nebo jiných poplatků;

p)

„vysoce kvalifikovanými pracovníky“ pracovníci s vysokoškolským vzděláním a nejméně pětiletou relevantní odbornou praxí, která může zahrnovat rovněž dobu studia v doktorském programu;

q)

„jednotlivou podporou“ podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory nebo která je poskytnuta na základě režimu podpory, ale musí být oznámena;

r)

„průmyslovým výzkumem“ plánovaný výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, procesů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, procesů nebo služeb, včetně digitálních produktů, procesů nebo služeb, v jakékoli oblasti, technologii, průmyslovém či jiném odvětví (mimo jiné včetně digitálních odvětví a technologií, jako je superpočítání, kvantové technologie, technologie blockchain, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, data velkého objemu a technologie cloud computingu). Průmyslový výzkum zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí nebo v prostředí se simulovanými rozhraními se stávajícími systémy a rovněž výrobu pilotních linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování technologie;

s)

„poradenskými službami v oblasti inovací“ konzultace, pomoc nebo odborná příprava v oblasti transferu znalostí, nabývání, ochrany nebo využívání nehmotného majetku nebo používání norem a předpisů, v nichž jsou tyto normy obsaženy, jakož i konzultace, pomoc nebo odborná příprava týkající se zavádění nebo používání inovativních technologií a řešení (včetně digitálních technologií a řešení);

t)

„inovačními klastry“ struktury nebo organizovaná seskupení nezávislých subjektů (jako jsou inovativní začínající podniky, malé, střední a velké podniky, jakož i organizace pro výzkum a šíření znalostí, výzkumné infrastruktury, infrastruktury pro testování a experimenty, centra pro digitální inovace, neziskové organizace a další související hospodářské subjekty), jejichž účelem je povzbuzovat inovační činnosti a nové způsoby spolupráce, například prostřednictvím digitálních prostředků, sdílením a/nebo podporou sdílení zařízení a výměnou poznatků a odborných znalostí a účinným přispíváním k přenosu znalostí, vytváření sítí, šíření informací a spolupráci mezi podniky a dalšími organizacemi v klastru (27);

u)

„podpůrnými službami v oblasti inovací“ poskytování kancelářských prostor, databank, cloudových služeb a služeb ukládání dat, knihoven, průzkumu trhu, laboratoří, označování kvality, testování, provádění experimentů a certifikace nebo jiných souvisejících služeb, včetně služeb poskytovaných organizacemi pro výzkum a šíření znalostí, výzkumnými infrastrukturami, infrastrukturami pro testování a experimenty nebo inovačními klastry, za účelem vývoje účinnějších nebo technologicky vyspělých výrobků, procesů nebo služeb, včetně zavádění inovativních technologií a řešení (včetně digitálních technologií a řešení);

v)

„nehmotným majetkem“ majetek, který nemá hmotnou nebo finanční podobu, např. patenty, licence, know-how nebo jiný typ duševního vlastnictví;

w)

„předáváním znalostí“ proces, jehož cílem je získávání, shromažďování a sdílení explicitních a implicitních znalostí včetně dovedností a kompetencí v hospodářských i nehospodářských činnostech, jako jsou spolupráce při výzkumu, poradenství, poskytování licencí, zakládání společností typu spin-off, publikace a mobilita výzkumných pracovníků a dalších osob, jež se podílejí na těchto činnostech. Kromě vědeckých a technických poznatků zahrnuje také jiné druhy znalostí, např. znalosti, jež se týkají používání norem a právních předpisů, v nichž jsou tyto normy obsaženy, znalosti podmínek reálného provozního prostředí a způsobů organizačních inovací, jakož i řízení znalostí v souvislosti s určováním, získáváním, zabezpečením, ochranou a využíváním nehmotného majetku;

x)

„velkými podniky“ podniky, které nesplňují definici malých a středních podniků;

y)

„čistými dodatečnými náklady“ rozdíl mezi předpokládanou čistou současnou hodnotou podporovaného projektu nebo činnosti a životaschopnou hypotetickou srovnávací investicí, kterou by příjemce uskutečnil v případě neposkytnutí podpory;

z)

„organizační inovací“ (28) zavedení nového způsobu organizace na úrovni podniku (na úrovni skupiny v daném průmyslovém odvětví v EHP), organizace pracoviště nebo vnějších vztahů, mimo jiné například využitím nových nebo inovativních digitálních technologií. Z této definice jsou vyloučeny změny, které jsou založeny na způsobech organizace, jež jsou již v podniku používány, změny ve strategii řízení, fúze a akvizice, upuštění od používání určitého procesu, prostá obnova nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úpravy podle potřeb zákazníka, lokalizace, pravidelné, sezónní nebo jiné cyklické změny a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;

aa)

„osobními náklady“ náklady na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný personál v rozsahu, který připadá na příslušný projekt nebo činnost;

bb)

„zadáváním veřejných zakázek v předobchodní fázi“ zadávání veřejných zakázek na služby ve výzkumu a vývoji, u nichž si veřejný zadavatel nebo zadavatel neponechává všechny výsledky a přínosy zakázky výhradně pro vlastní použití při provádění své činnosti, ale sdílí je za tržních podmínek s dodavateli. Smlouvy, jejichž předmět spadá do jedné nebo více kategorií výzkumu a vývoje definovaných v tomto rámci, musí mít omezenou dobu platnosti a mohou zahrnovat vývoj prototypů nebo omezeného množství prvních výrobků nebo služeb ve formě testovací série. Předmětem stejné smlouvy nesmí být nákup komerčního objemu výrobků nebo služeb;

cc)

„inovací procesu (29)“ zavedení nového nebo výrazně zdokonaleného způsobu výroby nebo dodání zboží či služeb (včetně významných změn v technikách, vybavení nebo softwaru) na úrovni podniku (na úrovni skupiny v daném průmyslovém odvětví v EHP), mimo jiné například využitím nových nebo inovativních digitálních technologií nebo řešení. Z této definice jsou vyloučeny menší změny nebo zlepšení, zvýšení výrobní kapacity nebo kapacity k poskytování služeb přidáním výrobních nebo logistických systémů, které jsou velmi podobné již používaným systémům, upuštění od používání určitého procesu, prostá obnova nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úpravy podle potřeb zákazníka, lokalizace, pravidelné, sezónní nebo jiné cyklické změny a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;

dd)

„projektem v oblasti VaV“ operace, která zahrnuje činnosti spadající do jedné nebo více kategorií výzkumu a vývoje definovaných v tomto rámci a která má splnit nedělitelný úkol přesné hospodářské, vědecké nebo technické povahy s předem jasně určenými cíli. Projekt v oblasti VaV může sestávat z několika pracovních oblastí, činností nebo služeb a zahrnuje jasné cíle, činnosti, které je třeba provést k dosažení těchto cílů (včetně jejich očekávaných nákladů), a konkrétní požadavky jako základ pro posouzení výsledků těchto činností a jejich srovnání s příslušnými cíli. Pokud není možné jasně od sebe oddělit dva nebo více projektů v oblasti VaV, a zejména pokud tyto projekty nemají samostatně vyhlídky na technologický úspěch, považují se za projekt jediný;

ee)

„vratnou zálohou“ půjčka na projekt, která je vyplacena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení, které závisejí na výsledku projektu;

ff)

„organizací pro výzkum a šíření znalostí“ nebo „výzkumnou organizací“ subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného, nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo předávání znalostí. Pokud tento subjekt rovněž vykonává hospodářské činnosti, musí se pro financování, náklady a příjmy těchto hospodářských činností vést oddělené účetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na takovýto subjekt, např. jako podílníci nebo členové, nesmí mít přednostní přístup k výsledkům, jichž dosáhl;

gg)

„výzkumnou infrastrukturou“ zařízení, zdroje a související služby, které vědecká obec využívá k provádění výzkumu v příslušných oborech, zahrnující vědecké vybavení nebo soubory nástrojů, zdroje založené na znalostech, např. sbírky, archivy a strukturované vědecké informace, infrastruktury informačních a komunikačních technologií, např. sítě GRID, počítačové a programové vybavení, komunikační prostředky, jakož i veškeré další prvky jedinečné povahy, které jsou nezbytné k provádění výzkumu. Tyto infrastruktury se mohou nacházet na jednom místě nebo mohou být „rozmístěné“ v rámci sítě (organizovaná síť zdrojů) (30);

hh)

„vysíláním“ dočasné zaměstnávání zaměstnanců příjemcem, které je spojeno s právem zaměstnance vrátit se ke svému předchozímu zaměstnavateli;

ii)

„malými a středními podniky“ neboli „MSP“, „malými podniky“ a „středními podniky“ podniky, které splňují kritéria stanovená v doporučení Komise o definici mikropodniků a malých a středních podniků (31);

jj)

„zahájením prací“ nebo „zahájením projektu“ buď zahájení činností v oblasti VaVaI, nebo první dohoda mezi příjemcem a dodavateli o provedení projektu, podle toho, která událost nastane dříve. Přípravné práce, jako je získání povolení a provedení studií proveditelnosti, se za zahájení prací nepovažují;

kk)

„hmotným majetkem“ majetek ve formě pozemků, staveb, zařízení, strojů a vybavení;

ll)

„infrastrukturou pro testování a experimenty“ (32) zařízení, vybavení, kapacity a zdroje, jako jsou zkušební stolice, pilotní linky, demonstrační zařízení, testovací zařízení nebo živé laboratoře, a související podpůrné služby, které jsou využívány převážně podniky, zejména malými a středními podniky, jež žádají o podporu na testování a provádění experimentů za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, procesů a služeb a testování a rozšiřování technologií s cílem dosáhnout pokroku prostřednictvím průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Přístup k infrastrukturám pro testování a experimenty financovaným z veřejných prostředků je otevřen více uživatelům a musí být poskytován na transparentním a nediskriminačním základě a za tržních podmínek.

a)

primární činnosti výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur, zejména:

b)

činnosti v rámci předávání znalostí, pokud jsou prováděny buď výzkumnou organizací, nebo výzkumnou infrastrukturou (včetně jejich oddělení či poboček), nebo společně s dalšími takovými subjekty či jejich jménem a pokud se veškerý zisk z těchto činností znovu investuje do primárních činností výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury. Nehospodářská povaha těchto činností zůstává zachována i v případě svěření dodávek odpovídajících služeb třetím stranám prostřednictvím otevřeného zadávacího řízení.

a)

jak veřejné financování, tak výhody plynoucí z tohoto financování jsou vyčíslitelné a prokazatelné a existuje vhodný mechanismus, který zaručuje, že financování i výhody jsou v plném rozsahu převedeny na konečné příjemce, např. prostřednictvím nižších cen, a

b)

zprostředkovateli není poskytnuta žádná další výhoda, protože je buď vybrán v otevřeném zadávacím řízení, nebo je veřejné financování k dispozici všem subjektům, které splňují nezbytné objektivní podmínky, takže zákazníci coby koneční příjemci jsou oprávněni získat rovnocenné služby od jakéhokoli příslušného zprostředkovatele.

a)

výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura poskytuje danou výzkumnou službu nebo provádí smluvní výzkum za tržní cenu (43) nebo

b)

nelze-li určit tržní cenu, výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura poskytuje danou výzkumnou službu nebo provádí smluvní výzkum za cenu, která:

a)

zúčastněné podniky nesou v plné výši náklady projektu, nebo

b)

výsledky spolupráce, které nemají za následek vznik práv duševního vlastnictví, lze veřejně šířit a práva duševního vlastnictví vzniklá z činností výzkumných organizací nebo výzkumných infrastruktur plně náleží těmto subjektům, nebo

c)

práva duševního vlastnictví vzniklá z projektu, jakož i související přístupová práva jsou mezi různé spolupracující partnerské subjekty rozdělena tak, aby byly náležitě zohledněny jejich pracovní oblasti, příspěvky a příslušné zájmy, nebo

d)

výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury obdrží za práva duševního vlastnictví, jež vznikla v důsledku jejich činností a jsou postoupena zúčastněným podnikům nebo k nimž získaly zúčastněné podniky přístupová práva, náhradu odpovídající tržní ceně. Od této náhrady lze odečíst absolutní výši hodnoty veškerých finančních či nefinančních příspěvků zúčastněných podniků na náklady činností výzkumných organizací nebo výzkumných infrastruktur, jež měly za následek vznik dotčených práv duševního vlastnictví.

a)

výše náhrady byla stanovena na základě prodeje v rámci otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního řízení, nebo

b)

nezávislý odborný odhad potvrdí, že výše náhrady je rovna tržní ceně nebo vyšší, nebo

c)

výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura může jakožto prodávající prokázat, že náhradu fakticky sjednala za obvyklých tržních podmínek tak, aby při uzavření smlouvy dosáhla maximálního hospodářského prospěchu, s přihlédnutím ke svým statutárním cílům, nebo

d)

spolupracující podnik má na základě dohody o spolupráci právo prvního odmítnutí k právům duševního vlastnictví vzniklým z činnosti spolupracujících výzkumných organizací nebo výzkumných infrastruktur a tyto subjekty mají reciproční právo vyžádat si ekonomicky výhodnější nabídky od třetích stran, tak aby byl spolupracující podnik nucen svou nabídku náležitým způsobem upravit.

a)

výběrové řízení je otevřené, transparentní a nediskriminační a opírá se o objektivní kritéria výběru a udělení zakázky stanovená před konáním nabídkového řízení;

b)

předpokládaná smluvní ujednání, v nichž jsou popsány všechny povinnosti a práva stran, včetně povinností a práv souvisejících s právy duševního vlastnictví, jsou zájemcům o účast v nabídkovém řízení k dispozici před konáním tohoto řízení;

c)

zakázka nezajišťuje žádnému z účastnících se dodavatelů preferenční zacházení při dodávce komerčního objemu konečných výrobků nebo služeb veřejnému zadavateli v dotčeném členském státě (49) a

d)

je splněna jedna z těchto podmínek:

a)

první podmínka: podpora na VaVaI usnadňuje rozvoj určité hospodářské činnosti

b)

druhá podmínka: podpora na VaVaI neovlivňuje nadměrně podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem

a)

specifikaci zamýšlené změny: je třeba dostatečně upřesnit změnu chování, která se očekává v důsledku poskytnutí státní podpory, tj. zda se zahájí nový projekt nebo se zvýší velikost, rozsah či rychlost dokončení projektu;

b)

srovnávací analýze: je třeba určit změnu chování porovnáním očekávaných výsledků a úrovně zamýšlené činnosti s podporou a bez ní. Rozdíl mezi oběma scénáři ukazuje dopad opatření podpory a jeho motivační účinek;

c)

úrovni ziskovosti: podpora má s větší pravděpodobností motivační účinek tehdy, pokud by projekt nebo investice samy o sobě nebyly dost ziskové na to, aby je podnik uskutečnil, ačkoli by znamenaly značný přínos pro společnost;

d)

výši investice a peněžním tokům v čase: za pozitivní prvky se při posuzování motivačního účinku budou považovat vysoké počáteční investice, malý objem disponibilních peněžních toků a významný podíl peněžních toků, které vzniknou ve velmi vzdálené budoucnosti nebo velmi nejistým způsobem;

e)

míře souvisejícího rizika: při posuzování rizik se přihlédne zejména k nezvratnosti investice, pravděpodobnosti obchodního neúspěchu, riziku, že projekt bude méně produktivní, než se očekávalo, riziku, že provádění projektu ohrozí jiné činnosti příjemce podpory, a riziku, že náklady projektu ohrozí jeho finanční životaschopnost.

a)

kladné externality nebo přelévání znalostí: přínos VaVaI pro společnost má často podobu kladných vedlejších účinků, mezi něž patří přelévání znalostí či větší možnosti pro další hospodářské subjekty, jež mohou vyvíjet doplňkové výrobky a služby. Řada projektů by však v případě, že by jejich realizace byla ponechána trhu, mohla mít z pohledu soukromého subjektu neatraktivní návratnost, ačkoli by tyto projekty byly prospěšné pro společnost; je tomu tak proto, že podniky při rozhodování o objemu VaVaI, který by měly provádět, usilují o zisk a nedokážou přínosy svých činností dostatečně zúročit. Státní podpora proto může přispívat k realizaci projektů, jež jsou celkově prospěšné pro společnost či hospodářství a jež by se jinak neuskutečnily.

Ne všechny přínosy činností v oblasti VaVaI jsou však externalitami a existence externalit sama o sobě automaticky neznamená, že státní podpora je slučitelná s vnitřním trhem. Spotřebitelé jsou zpravidla ochotni zaplatit za přímý přínos nových výrobků a služeb a podniky mohou zúročit přínosy své investice prostřednictvím jiných stávajících nástrojů, například práv duševního vlastnictví. V některých případech jsou však tyto prostředky nedokonalé a ponechávají prostor pro zbytkové selhání trhu, jež může napravit státní podpora. V případě základního výzkumu se například často uvádí, že může být obtížné zabránit ostatním v přístupu k výsledkům některých činností, jež tak mohou mít charakter veřejného statku. Konkrétnější poznatky související s výrobou mohou být na druhé straně často dobře chráněny (například patenty), a vynálezy tak mohou vynálezcům poskytovat vyšší návratnost;

b)

nedokonalé a asymetrické informace: pro činnosti v oblasti VaVaI je příznačná vysoká míra nejistoty. Kvůli nedokonalým a asymetrickým informacím se mohou soukromí investoři za určitých okolností zdráhat financovat hodnotné projekty a vysoce kvalifikovaní pracovníci si nemusí být vědomi možnosti získat zaměstnání v inovativních podnicích. V důsledku toho mohou být přidělené lidské a finanční zdroje nedostatečné a projekty, jež mohou být hodnotné pro společnost či hospodářství, se nemusí uskutečnit.

Nedokonalé a asymetrické informace mohou v některých případech také bránit v přístupu k finančním prostředkům. Neznamená to však, že nedokonalé informace a existence rizika automaticky odůvodňují nutnost státní podpory. Skutečnost, že projekty s nižší soukromou návratností investic nejsou financovány, může být totiž známkou účinnosti trhu. Riziko je kromě toho součástí každé podnikatelské činnosti a není samo o sobě selháním trhu. V případě asymetrických informací však může riziko zhoršit problémy s financováním;

c)

nedostatečná koordinace a selhání sítě: schopnost podniků navzájem se koordinovat nebo spolupracovat při provádění VaVaI může být narušena z různých důvodů, včetně potíží s koordinací velkého počtu spolupracujících partnerských subjektů, z nichž některé mají odlišné zájmy, jakož i problémů při koncipování smluv a obtíží při koordinaci spolupráce například kvůli nutnosti sdílet citlivé informace.

a)

přelévání znalostí: předpokládaná úroveň šíření znalostí; specifičnost získaných poznatků; dostupnost ochrany práv duševního vlastnictví; míra doplňkovosti s jinými výrobky a službami;

b)

nedokonalé a asymetrické informace: míra rizika a složitost činností v oblasti VaVaI; potřeba vnějších financí; charakteristika příjemce podpory, pokud jde o přístup k externímu financování;

c)

nedostatečná koordinace: počet spolupracujících podniků; intenzita spolupráce; odlišné zájmy různých spolupracujících partnerských subjektů; problémy při koncipování smluv; problémy při koordinaci spolupráce.

a)

v případě úspěšného výsledku musí opatření podpory stanovit, že se záloha splatí spolu s úroky, jejichž sazba nebude nižší než diskontní sazba, jež vyplývá z uplatnění sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (63);

b)

je-li projekt úspěšnější, než jak byl původně vymezen jeho žádoucí výsledek, měl by dotčený členský stát požadovat platby nad rámec splátek zálohy včetně úroků podle platné diskontní sazby;

c)

pokud projekt neuspěje, záloha se nemusí splácet v plném rozsahu. V případě částečného úspěchu by měla být splacena částka úměrná stupni dosaženého úspěchu.

a)

úplné znění rozhodnutí o udělení jednotlivé podpory nebo schváleného režimu podpory a jeho prováděcích ustanovení, nebo odkaz na ně;

b)

tyto informace o každé jednotlivé podpoře poskytnuté ad hoc nebo v rámci režimu podpory schváleného na základě tohoto rámce, která přesahuje 100 000 EUR:

i)

růst trhu: čím větší růst trhu se v budoucnu očekává, tím menší je pravděpodobnost, že budou pobídky konkurentů podporou negativně ovlivněny, jelikož bude stále dostatek příležitostí k rozvoji ziskového podnikání;

ii)

výše podpory: opatření, která zahrnují významné částky podpory, pravděpodobněji povedou k výraznému efektu vytěsnění. Významnost částky podpory se bude měřit především podle výše prostředků, jež vynaložili hlavní účastníci trhu na projekty podobného druhu;

iii)

blízkost k trhu / kategorie podpory: čím více je opatření podpory zaměřeno na činnosti blízké trhu, tím je pravděpodobnější, že povede k výraznému efektu vytěsnění;

iv)

otevřené výběrové řízení: je-li podpora poskytnuta na základě transparentních, objektivních a nediskriminačních kritérií, bude postoj Komise příznivější;

v)

překážky odchodu: konkurenti s větší pravděpodobností zachovají, nebo dokonce navýší své investiční plány, jsou-li překážky ukončení inovačního procesu velké. Může se jednat o případy, kdy je mnoho minulých investic konkurentů vázáno v určité oblasti VaVaI;

vi)

pobídky k soutěži o budoucí trh: podpora na VaVaI může vést k situaci, kdy konkurenti příjemce podpory upustí od soutěže o budoucí trh, na němž „vítěz bere vše“, jelikož výhoda poskytnutá podporou, pokud jde o stupeň technického pokroku, úspory z rozsahu, síťové účinky či načasování, snižuje možnost, že by na tento budoucí trh potenciálně vstoupili úspěšně;

vii)

rozlišení výrobků a intenzita hospodářské soutěže: týkají-li se inovace produktů spíše vývoje diferencovaných produktů (v souvislosti např. s odlišnými značkami, normami, technologiemi či skupinami spotřebitelů), je dopad na konkurenty méně pravděpodobný. Totéž platí v případě, že je na trhu mnoho efektivních konkurentů.

i)

tržní síla příjemce podpory a struktura trhu: má-li již příjemce podpory na výrobkovém trhu dominantní postavení, opatření podpory může toto dominantní postavení posílit dalším oslabením konkurenčního tlaku, který mohou na podnik, jenž je příjemcem podpory, vyvíjet konkurenti. Stejně tak mohou mít opatření státní podpory významný dopad na oligopolních trzích, na nichž působí jen několik málo účastníků;

ii)

úroveň překážek vstupu: v oblasti VaVaI mohou noví účastníci narážet na značné překážky vstupu na trh. K těmto překážkám patří právní překážky vstupu (zejména pokud jde o práva duševního vlastnictví), úspory z rozsahu a sortimentu, překážky přístupu k sítím a infrastruktuře a jiné strategické překážky vstupu nebo rozšíření;

iii)

kupní síla: tržní síla podniku může být omezena rovněž postavením kupujících na trhu. Přítomnost silných kupujících může sloužit jako protiargument ke zjištění silného postavení na trhu, pokud je pravděpodobné, že tito kupující budou usilovat o zachování dostatečné hospodářské soutěže na trhu;

iv)

výběrové řízení: obavy Komise budou pravděpodobně vzbuzovat opatření podpory, jež umožňují podnikům se silným postavením na trhu ovlivňovat výběrové řízení například tím, že mají právo doporučovat podniky ve výběrovém řízení nebo ovlivňovat cestu výzkumu způsobem, který bezdůvodně znevýhodňuje alternativní možnosti.

a)

zvětšení velikosti projektu: zvýšení celkových nákladů na projekt (bez snížení výdajů příjemce podpory v porovnání se situací, kdy by nebyla poskytnuta podpora); zvýšení počtu osob přidělených na činnosti v oblasti VaVaI;

b)

rozšíření rozsahu: zvýšení počtu očekávaných přínosů projektu; zvýšení úrovně ambicí projektu doložené vyšším počtem zapojených partnerských subjektů; zvýšení přeshraničních činností v oblasti VaVaI; vyšší pravděpodobnost vědeckého nebo technologického průlomu nebo vyšší riziko neúspěchu (zejména v souvislosti s dlouhodobou povahou projektu a nejistotou ohledně jeho výsledků);

c)

urychlení projektu: dokončení projektu vyžaduje méně času než v případě, že by se tentýž projekt realizoval bez podpory;

d)

zvýšení celkové částky vynaložených prostředků: zvýšení celkových nákladů na VaVaI vynaložených příjemcem podpory, v absolutním vyjádření či jako podíl na obratu; změny v rozpočtu přiděleném na projekt (bez odpovídajícího snížení rozpočtu jiných projektů).

a)

společně s režimem podpory, pokud rozpočet státní podpory režimu překročí 150 milionů EUR v kterémkoli daném roce nebo 750 milionů EUR za celkovou dobu jeho trvání;

b)

do 30 pracovních dnů poté, co došlo k významné změně vedoucí k navýšení rozpočtu režimu na částku přesahující 150 milionů EUR v kterémkoli daném roce nebo 750 milionů EUR za celkovou dobu trvání režimu podporu;

c)

do 30 pracovních dnů poté, co byly v oficiálních účtech zaznamenány výdaje v rámci režimu překračující 150 milionů EUR v kterémkoli roce.