SDĚLENÍ KOMISE

Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině

(2022/C 131 I/01)

1.   AGRESE RUSKA VŮČI UKRAJINĚ, JEJÍ DOPAD NA HOSPODÁŘSTVÍ EU A POTŘEBA DOČASNÝCH PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STÁTNÍ PODPORY

1.

Dne 22. února 2022 Rusko nelegálně uznalo části Doněcké a Luhanské oblasti na Ukrajině, které nejsou pod kontrolou vlády, za nezávislé subjekty. Dne 24. února 2022 zahájilo Rusko nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi vůči Ukrajině. Na toto závažné porušení územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny Evropská unie (EU) a mezinárodní partneři okamžitě reagovali uložením omezujících opatření (sankcí). Sankce byly rovněž uvaleny vůči Bělorusku vzhledem k jeho úloze při usnadňování ruské vojenské agrese. V týdnech, které následovaly, byla přijata další opatření a v závislosti na vývoji může dojít k přijetí dalších kroků. Rusko se rozhodlo přijmout určitá vlastní hospodářská protiopatření (1).

2.

Ruská vojenská agrese vůči Ukrajině, uvalené sankce a protiopatření přijatá například Ruskem dopadnou na hospodářství celého vnitřního trhu. Podniky v EU mohou být dotčeny mnoha způsoby, a to jak přímo, tak nepřímo. Dopad může mít podobu snižující se poptávky, přerušení stávajících smluv a projektů s následnou ztrátou obratu, narušení v dodavatelských řetězcích, zejména surovin a předproduktů, nebo jiných vstupů, které nebudou k dispozici nebo nebudou ekonomicky dostupné.

3.

Ruská vojenská agrese vůči Ukrajině vedla k narušení dodavatelských řetězců pro dovozy některých produktů z Ukrajiny do EU, zejména obilovin a rostlinných olejů, jakož i pro vývozy z EU na Ukrajinu. To mělo významný dopad na trh s energií a vyvolalo nárůst cen elektřiny a plynu v EU. Již v týdnech předcházejících fyzické agresi ovlivňovala pravděpodobnost vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině trh s energií. Vysoké ceny energií dopadají na řadu hospodářských odvětví, včetně některých odvětví, která byla obzvláště zasažena pandemií COVID-19, jako je doprava a cestovní ruch. Dopad byl znatelný i na finančních trzích, zejména pokud jde o obavy v oblasti likvidity a volatilitu trhu v rámci obchodu s komoditami. Vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině rovněž vedla k rozsáhlému nucenému vysídlení ukrajinských občanů, a to jak v rámci Ukrajiny, tak i do sousedních zemí, a způsobila příliv nebývalého počtu uprchlíků do EU, což má závažné humanitární a hospodářské důsledky.

4.

Geopolitická krize vyvolaná ruskou agresí vůči Ukrajině má rovněž obzvláště závažný dopad na odvětví zemědělství, potravinářský průmysl, odvětví rybolovu a akvakultury. Vysoké ceny energií mají za důsledek vysoké ceny hnojiv. Na dodávky hnojiv mají rovněž dopad omezení uvalená na dovozy hnojiv z Ruska a Běloruska. Je pravděpodobné, že krize bude mít závažné důsledky pro dodávky obilovin (zejména kukuřice a pšenice) a olejnin (slunečnice, řepka) nebo škrobových derivátů z Ukrajiny a Ruska do EU, což povede i k výraznému nárůstu cen krmiv pro hospodářská zvířata. Kombinovaný dopad tohoto zvýšení nákladů energií, hnojiv, obilovin a olejnin je nejvíce pociťován u chovu hospodářských zvířat (2). Ukrajina je rovněž důležitým producentem a vývozcem rostlinných olejů (zejména slunečnicového), a proto má zvýšení cen těchto produktů vliv na subjekty v odvětví zpracování potravin a nutí jej hledat alternativy.

5.

Druhým problémem je skutečnost, že kvůli válečné situaci nebo sankcím není možné dále dodávat výrobky z EU na Ukrajinu a potenciálně ani do Ruska a Běloruska. Zasažena by byla zejména odvětví vín a lihovin, zpracovaných potravin (včetně výrobků z ovoce a zeleniny), odvětví čokolády, cukrovinek, počáteční kojenecké výživy a krmiv pro zvířata v zájmovém chovu v případě Ruska, ovoce a zeleniny v případě Běloruska a většiny živočišných produktů v případě Ukrajiny.

6.

Situaci zhoršuje prudký nárůst výrobních nákladů, který je částečně způsoben zvýšením nákladů na dusíkatá hnojiva v důsledku extrémního zvýšení cen zemního plynu, ale také v důsledku přímého využívání energie v zemědělských výrobních procesech. Vzhledem k tomu, že Rusko a Bělorusko jsou významnými producenty a vývozci všech tří klíčových hnojiv (dusíkatých, fosforečných a draselných), budou sankce jejich cenu dále zvyšovat.

7.

V této souvislosti se Komise rozhodla přijmout toto sdělení s cílem upřesnit kritéria pro posouzení slučitelnosti opatření státní podpory, která mohou členské státy přijmout, aby napravily hospodářské dopady v důsledku agrese Ruska vůči Ukrajině a v důsledku sankcí uložených EU a mezinárodními partnery a protiopatření přijatých např. Ruskem, s vnitřním trhem (3). Koordinovaná ekonomická reakce členských států a orgánů EU má zásadní význam pro zmírnění bezprostředních sociálních a hospodářských negativních dopadů v EU, zachování hospodářské činnosti a zaměstnanosti a pro usnadnění strukturálních přizpůsobení potřebných v reakci na novou hospodářskou situaci způsobenou ruskou vojenskou agresí proti Ukrajině.

1.1.   Sankce uvalené Evropskou unií a mezinárodními partnery

8.

V návaznosti na nevyvolanou a neodůvodněnou agresi Ruska vůči Ukrajině se Rada Evropské unie dohodla na několika souborech omezujících opatření.

9.

Dne 23. února 2022 se Rada dohodla na souboru, jehož součástí jsou i) cílené sankce vůči 351 členům ruské Státní dumy a dalším 27 osobám, ii) omezení hospodářských vztahů s částmi Doněcké a Luhanské oblasti na Ukrajině, které nejsou kontrolovány vládou, a iii) omezení přístupu Ruska ke kapitálovým a finančním trhům a službám EU (4).

10.

Dne 25. února 2022 se Rada dohodla na dalších sankcích vůči Rusku, které jsou zaměřeny na: i) finanční sektor, ii) odvětví energetiky, kosmické odvětví a odvětví dopravy (letectví), iii) zboží dvojího užití, iv) kontrolu vývozu a financování vývozu, v) vízovou politiku a vi) dodatečné sankce vůči ruským osobám a dalším osobám (včetně osob z Běloruska) (5).

11.

Dne 28. února 2022 Rada rozhodla o uzavření evropského vzdušného prostoru pro ruská letadla a přijala preventivní opatření s cílem zajistit, aby ruská centrální banka nemohla používat své mezinárodní rezervy způsobem, který by ohrozil dopad přijatých opatření (6). Rada rovněž přijala dodatečné sankce vůči ruským osobám (7).

12.

Dne 1. března 2022 přijala Rada další opatření: i) vyloučení vybraných ruských bank ze systému předávání zpráv SWIFT (8), ii) opatření proti dezinformacím šířeným ruskými státními sdělovacími prostředky Russia Today a Sputnik (9).

13.

Dne 2. března 2022 Rada rozhodla o zavedení dalších sankcí vůči Bělorusku v důsledku jeho role při usnadňování vojenské agrese, přičemž tyto sankce se týkají obchodu se zbožím používaným k výrobě či zpracování tabákových výrobků, nerostnými palivy, produkty z chloridu draselného („potaše“), výrobky ze dřeva, cementovými výrobky, výrobky ze železa a oceli a pryžovými výrobky. Rovněž zakázala vývoz zboží a technologií dvojího užití do Běloruska nebo pro použití v Bělorusku, vývoz zboží a technologií, které by mohly přispět k rozvoji běloruského vojenského, technologického, obranného a bezpečnostního sektoru, a zavedla omezení vztahující se na poskytování souvisejících služeb (10). Rada rovněž přijala individuální opatření vůči 22 běloruským osobám (11).

14.

Dne 9. března 2022 přijala Rada další opatření zaměřená na běloruský finanční sektor, včetně zákazu využívání systému SWIFT vztahujícího se na tři běloruské banky, zákazu transakcí s Běloruskou centrální bankou, omezení finančních toků z Běloruska do EU a zákazu poskytování eurobankovek Bělorusku (12). Rada rovněž zavedla další omezující opatření na vývoz zboží pro námořní plavbu a radiokomunikačních technologií do Ruska. Kromě toho Rada zavedla omezující opatření vůči dalším 160 osobám (13). Dne 15. března 2022 (14) se Rada dohodla na dalších odvětvových a individuálních opatřeních vůči Rusku. Rada zejména rozhodla: i) zakázat veškeré transakce s některými státem vlastněnými podniky, ii) zakázat poskytování veškerých ratingových služeb všem ruským osobám nebo subjektům, jakož i poskytování přístupu k veškerým službám předplatného souvisejícím s ratingovými činnostmi, iii) rozšířit seznam osob spojených s ruskou obrannou a průmyslovou základnou, na něž se vztahují přísnější omezení vývozu zboží dvojího užití a technologií, které by mohly přispět k technologickému posílení ruského obranného a bezpečnostního sektoru, iv) zakázat nové investice do ruského energetického odvětví a zavést komplexní omezení vývozu zařízení, technologií a služeb pro energetický průmysl a v) zavést další obchodní omezení týkající se železa a oceli, jakož i luxusního zboží (15). Rada dále rozhodla o uvalení sankcí na nejvýznamnější ruské oligarchy, lobbisty a strůjce propagandy, jakož i na největší společnosti v odvětví letectví, armády, zboží dvojího užití, loďařství a strojírenství (16).

15.

V úzké spolupráci s EU uvalili sankce rovněž mezinárodní partneři, zejména Spojené státy americké, Spojené království, Kanada, Norsko, Japonsko, Jižní Korea, Švýcarsko a Austrálie.

1.2.   Podniky a domácnosti postižené vysokými cenami plynu a elektřiny nebo narušením dodávek energie

16.

Současná krize způsobila, že ceny plynu a elektřiny výrazně vzrostly nad již tak vysoké úrovně zaznamenané v období před agresí. V této souvislosti Komise odkazuje na soubor nástrojů, který předložila již v říjnu 2021 (17) (dále jen „říjnové sdělení“), a sdělení REPowerEU ze dne 8. března 2022 („sdělení REPowerEU“) (18) , (19).

17.

Velmi vysoké ceny energií poškozují hospodářství a kupní sílu občanů EU, zejména těch nejzranitelnějších. Evropská centrální banka před ruskou agresí odhadla, že otřesy v cenách energie sníží růst HDP v roce 2022 přibližně o 0,5 procentního bodu. Trvale vysoké ceny za energie pravděpodobně zvýší chudobu a ovlivní konkurenceschopnost podniků. Zejména energeticky náročná odvětví se potýkají s vyššími výrobními náklady. Toto zvýšení nákladů může v některých případech ohrozit pokračování činnosti podniků, které by jinak byly ziskové, a bude mít pravděpodobně dopad na zaměstnanost.

18.

Soubor opatření, který Komise předložila v říjnu 2021, se ukázal jako užitečný a je široce uplatňován. Většina členských států přijala opatření v souladu s tímto souborem. Uvedená opatření snížila účty za energie přibližně 71 milionům domácnostem a několika milionům malých a středních podniků a mikropodniků. Celkové náklady na tato opatření činí více než 23 miliard EUR.

19.

Sdělení REPowerEU poskytuje další pokyny a nové kroky pro zvýšení výroby zelené energie, diverzifikaci dodávek a snížení poptávky, včetně přípravných opatření pro příští zimu. Urychlení ekologické transformace sníží emise, sníží závislost na dovozu fosilních paliv a ochrání nás před prudkým růstem cen. Má proto zásadní význam pro nápravu stávající krize. V krátkodobém horizontu však může být potřebná dočasná podpora na pomoc společnostem, které čelí vysokým cenám energií.

1.3.   Nezbytnost úzké evropské koordinace vnitrostátních opatření podpory

20.

Cílené a přiměřené uplatňování kontroly státní podpory ze strany EU zajišťuje, aby vnitrostátní podpůrná opatření účinně pomáhala podnikům a pracovníkům postiženým současnou krizí. Kontrola státní podpory ze strany EU rovněž zajišťuje, aby vnitřní trh EU nebyl roztříštěný a aby rovné podmínky zůstaly nedotčeny. Integrita vnitřního trhu je důležitá, aby bylo možné odolat vnějšímu tlaku a aby se zabránilo nezdravému soupeření v oblasti dotací, kdy bohatší členské státy mohou vynaložit více prostředků a předstihnout své sousedy na úkor soudržnosti v rámci EU.

1.4.   Vhodná opatření státní podpory

21.

V rámci celkového úsilí členských států o řešení výzev plynoucích z geopolitické situace toto sdělení stanoví, jaké možnosti mají členské státy podle pravidel EU pro státní podporu k zajištění likvidity a přístupu k financování pro podniky, zejména pro malé a střední podniky, které ve stávající krizi čelí ekonomickým problémům.

22.

Jak je uvedeno v říjnovém sdělení, opatření ve prospěch nekomerčních spotřebitelů energie nepředstavují státní podporu, pokud nepřímo nezvýhodňují konkrétní odvětví nebo podnik. Členské státy mohou například poskytnout zvláštní sociální platby, jimiž by nejohroženějším osobám po krátkou dobu mohly pomoci platit účty za energii, nebo mohou poskytnout podporu na zlepšování energetické účinnosti, pokud přitom současně zajistí účinné fungování trhu.

23.

Opatření zaměřená na komerční spotřebitele energie nepředstavují státní podporu, pokud jsou tato opatření obecné povahy. Tato neselektivní opatření mohou mít podobu obecného snížení daní nebo odvodů či snížené sazby na dodávky zemního plynu, elektřiny nebo dálkového vytápění nebo snížených nákladů na síť. Pokud mají tyto vnitrostátní zásahy povahu podpory, lze je považovat za slučitelné s pravidly státní podpory, pokud splňují určité požadavky. Například podporu ve formě snížení harmonizovaných ekologických daní, která respektují minimální výši zdanění a pravidla stanovená stanovené ve směrnici o zdanění energie (20) a jsou v souladu s ustanoveními nařízení o blokových výjimkách, mohou členské státy provádět bez předchozího oznámení Komisi.

24.

Členské státy se vyzývají, aby nediskriminačním způsobem zvážily stanovení požadavků týkajících se ochrany životního prostředí nebo bezpečnosti dodávek pro poskytování podpory podle oddílu 2.4 tohoto sdělení. Například by mohly (21): a. požadovat, aby příjemce pokryl určitý podíl spotřeby energie energiemi z obnovitelných zdrojů, např. prostřednictvím dohod o nákupu energie nebo prostřednictvím přímých investic do výroby energie z obnovitelných zdrojů; b. požadovat investice do energetické účinnosti, snižování spotřeby energie v poměru k hospodářské výkonnosti, např. snížením spotřeby pro výrobní procesy, vytápění nebo dopravu; c. požadovat investic s cílem snížit nebo diverzifikovat spotřebu zemního plynu, např. prostřednictvím elektrifikačních opatření využívajících obnovitelné zdroje energie nebo oběhová řešení, jako je opětovné využití odpadních plynů; d. požadovat flexibilizaci investic, aby bylo možné lépe přizpůsobit obchodní procesy cenovým signálům na trzích s elektřinou.

25.

Členské státy mohou rovněž poskytnout podporu určenou k náhradě škod způsobených jinými mimořádnými událostmi podle čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU. Taková státní podpora, jejímž cílem je zmírnit škody přímo způsobené současnými a mimořádnými událostmi ruské agrese vůči Ukrajině, se může rovněž vztahovat na určité přímé účinky uložených hospodářských sankcí nebo protiopatření, která negativně ovlivňují příjemce v souvislosti s provozováním jeho hospodářské činnosti nebo konkrétní a oddělitelné části jeho hospodářské činnosti.

26.

Členské státy musí taková opatření podpory oznámit a Komise je posoudí přímo podle čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU. Tuto podporu lze poskytnout podnikům v obtížích.

27.

Přeprava uprchlíků a humanitárního materiálu v zásadě nespadá do působnosti pravidel EU pro státní podporu, pokud stát jedná v rámci výkonu veřejné moci (na rozdíl od vykonávání hospodářské činnosti) a pokud se dopravní služby nenakupují za vyšší než tržní cenu.

28.

Podpora poskytnutá členskými státy na základě tohoto sdělení podnikům, která je realizována prostřednictvím úvěrových institucí jakožto finančních zprostředkovatelů, tyto podniky přímo zvýhodňuje. Finančním zprostředkovatelům však může však přinést nepřímou výhodu. Podle záruk v oddílech 2.2 a 2.3 cílem těchto nepřímých výhod však není zachovat nebo obnovit životaschopnost, likviditu nebo platební schopnost úvěrových institucí. V důsledku toho by se taková podpora nepovažovala za mimořádnou veřejnou finanční podporu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank) (22), ani podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 806/2014 (nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí) (23) a nebyla by posuzována podle pravidel státní podpory vztahujících se na bankovní odvětví (24).

29.

Podpora poskytnutá členskými státy úvěrovým institucím podle čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU na náhradu přímých škod vzniklých v důsledku současné krize, jejímž cílem není zachovat nebo obnovit životaschopnost, likviditu nebo platební schopnost instituce nebo subjektu, by nebyla považována za mimořádnou veřejnou finanční podporu podle směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank), ani podle nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí a nebyla by posuzována podle pravidel státní podpory vztahujících se na bankovní odvětví (25).

30.

Pokud by úvěrové instituce v důsledku současné krize a sankcí uvalených v souvislosti s touto agresí potřebovaly mimořádnou veřejnou finanční podporu (viz čl. 2 odst. 1 bod 28 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a čl. 3 odst. 1 bod 29 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí) ve formě likvidity, rekapitalizace nebo opatření na záchranu znehodnocených aktiv banky, bude třeba posoudit, zda opatření splňuje podmínky čl. 32 odst. 4 písm. d) bodu i), ii) nebo iii) směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a čl. 18 odst. 4) písm. d) bodu i), ii) nebo iii) uvedeného nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí. Pokud jsou uvedené podmínky splněny, úvěrová instituce, která takovou mimořádnou veřejnou finanční podporu obdrží, nebude považována za instituci, která je v krizové situaci nebo jíž krizová situace hrozí.

31.

Pokud tato opatření řeší problémy spojené s agresí Ruska vůči Ukrajině a sankcemi uvalenými v souvislosti s touto agresí, mělo by se za to, že spadají do bodu 45 sdělení o bankovnictví z roku 2013 (26), v němž se stanoví výjimka z požadavku na sdílení nákladů akcionáři a podřízenými věřiteli.

32.

Podpora poskytnutá podle tohoto sdělení nesmí být podmíněna přemístěním výrobní činnosti nebo jiné činnosti příjemce z jiné země v rámci EHP na území členského státu, který podporu poskytuje. Taková podmínka by se jevila jako škodlivá pro vnitřní trh. To platí bez ohledu na počet ztrát pracovních míst, ke kterým skutečně došlo v prvotním zařízení příjemce v EHP.

33.

Podpora podle tohoto sdělení se neposkytuje podnikům, na něž se vztahují sankce přijaté EU, mimo jiné včetně: a. osob, subjektů nebo orgánů konkrétně jmenovaných v právních aktech, jimiž se tyto sankce ukládají; b. podniků vlastněným nebo ovládaných osobami, subjekty či orgány, na něž jsou namířeny sankce přijaté EU, nebo c. podniků působících v odvětvích, na něž se vztahují sankce přijaté EU, pokud by podpora narušila cíle příslušných sankcí.

1.5.   Použitelnost čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU

34.

Podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU může Komise za slučitelnou s vnitřním trhem považovat podporu, která má „napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu“. V této souvislosti rozhodly soudy Unie, že porucha se musí dotknout celého hospodářství dotčeného členského státu nebo jeho významné části, a nikoli pouze některého z jeho regionů nebo částí jeho území. To je navíc v souladu s potřebou striktního výkladu všech mimořádných ustanovení, jako je čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU (27). Uvedený výklad Komise soustavně uplatňuje ve své rozhodovací praxi (28).

35.

Komise se domnívá, že agrese Ruska vůči Ukrajině, sankce uvalené EU nebo jejími mezinárodními partnery a protiopatření přijatá např. Ruskem vyvolaly značné hospodářské nejistoty, narušily obchodní toky a dodavatelské řetězce a vedly k mimořádně velkému a neočekávanému zvýšení cen, zejména u zemního plynu a elektřiny, ale také u řady dalších vstupů a surovin a primárního zboží, včetně těch v zemědělsko-potravinářském odvětví. V souhrnu tyto účinky způsobily vážné narušení hospodářství ve všech členských státech. Narušení dodavatelského řetězce a zvýšená nejistota mají přímé nebo nepřímé účinky, které dopadají na řadu odvětví. Rostoucí ceny energií navíc ovlivňují prakticky všechny hospodářské činnosti ve všech členských státech. Komise se proto domnívá, že vážným narušením hospodářství je postižena řada hospodářských odvětví ve všech členských státech. Na základě těchto skutečností se Komise domnívá, že je vhodné stanovit kritéria pro posuzování opatření státní podpory, která mohou členské státy přijmout, aby tuto vážnou poruchu napravily.

36.

Státní podpora je opodstatněná a může být prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU po omezenou dobu zejména tehdy, pokud má napravit nedostatek likvidity, s nímž se potýkají podniky, které jsou přímo či nepřímo dotčeny vážným narušením hospodářství způsobeným ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině, sankcemi uloženými EU nebo jejími mezinárodními partnery, jakož i hospodářskými protiopatřeními přijatými např. Ruskem.

37.

Komise v tomto sdělení stanoví kritéria pro posouzení slučitelnosti, která bude v zásadě uplatňovat na podporu poskytnutou členskými státy v této souvislosti podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU. Členské státy proto musí prokázat, že opatření státní podpory oznámená Komisi a spadající do rámce tohoto sdělení jsou nezbytná, vhodná a přiměřená k tomu, aby napravila vážnou poruchu v hospodářství dotčeného členského státu, a že jsou všechny požadavky tohoto sdělení splněny.

38.

Opatření státní podpory oznamovaná a posuzovaná podle tohoto sdělení mají podpořit podniky působící v EU, které jsou postiženy ruskou vojenskou agresí a/nebo důsledky uvalených hospodářských sankcí a odvetných protiopatření přijatých např. Ruskem. Opatření podpory nesmí být žádným způsobem použita k oslabení zamýšlených účinků sankcí uvalených EU nebo jejími mezinárodními partnery a musí být plně v souladu s pravidly proti obcházení podle platných nařízení (29). Zejména je třeba zabránit tomu, aby z jakýchkoli těchto opatření měly přímý či nepřímý prospěch fyzické osoby nebo subjekty, na něž se sankce vztahují (30).

39.

Opatření státní podpory spadající do rámce tohoto sdělení lze vzájemně kumulovat v souladu s požadavky obsaženými v konkrétních oddílech tohoto sdělení. Opatření státní podpory upravená tímto sdělením lze kumulovat s podporou podle nařízení o podpoře de minimis (31) nebo s podporou podle nařízení o blokových výjimkách (32), jsou-li dodržena ustanovení a pravidla kumulace uvedených nařízení. Opatření státní podpory, na něž se vztahuje toto sdělení, lze kumulovat s podporou podle dočasného rámce COVID-19 (33) za předpokladu, že jsou dodržena jejich příslušná pravidla kumulace. Pokud členské státy poskytnou témuž příjemci úvěry nebo záruky podle dočasného rámce COVID-19, jakož i podle tohoto sdělení, a pokud je celková částka jistiny úvěru vypočtena na základě vlastního prohlášení příjemce o potřebě likvidity, musí členské státy zajistit, aby tyto potřeby likvidity byly pokryty pouze jednou podporou. Stejně tak lze podporu podle tohoto sdělení kumulovat s podporou podle čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU, avšak nesmí vést k nadměrné náhradě škody utrpěné příjemcem.

2.   DOCASNA OPATRENI STATNI PODPORY

2.1.   Omezené částky podpory

40.

Kromě stávajících možností na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU mohou být za stávající krize vhodným, nezbytným a cíleným řešením dočasně omezené částky podpory pro podniky, které jsou zasaženy ruskou agresí vůči Ukrajině a/nebo uvalenými sankcemi nebo odvetnými protiopatřeními přijatými v reakci na tuto agresi.

41.

Komise bude tuto státní podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU za předpokladu, že budou splněny všechny následující podmínky (zvláštní ustanovení pro odvětví zemědělské prvovýroby a rybolovu a akvakultury jsou uvedena v bodě 42): a. celková podpora v žádném okamžiku nepřesáhne 400 000 EUR na jeden podnik (34); podpora může být poskytnuta ve formě přímých dotací, daňových a platebních výhod nebo jiných forem, jako jsou vratné zálohy, záruky (35), úvěry (36) a kapitál, pokud celková nominální hodnota těchto opatření nepřekročí celkový strop 400 000 EUR na podnik; u všech použitých částek se musí jednat o hrubé částky, tj. před srážkou daně nebo jiného poplatku; b. podpora se poskytuje na základě režimu s odhadovaným rozpočtem; c. podpora je poskytnuta nejpozději do 31. prosince 2022 (37); d. podpora se poskytuje podnikům postiženým krizí; e. podpora poskytnutá podnikům činným v oblasti zpracování zemědělských produktů (38) a jejich uvádění na trh je podmíněna tím, že se nesmí částečně nebo zcela předat prvovýrobcům, a není stanovena na základě ceny ani množství produktů uvedených na trh dotyčnými podniky nebo zakoupených u prvovýrobců, ledaže v posledně uvedeném případě dotyčné podniky dané produkty neuvedly na trh nebo je použily pro jiné než potravinářské účely, jako je destilace, metanizace nebo kompostování.

42.

Odchylně od bodu 41 písm. a) se na podporu poskytnutou podnikům v prvovýrobě zemědělských produktů (39), odvětví rybolovu a akvakultury (40) kromě podmínek uvedených v bodě 41Error! No bookmark name given. písm. b)) až d)) vztahují tyto zvláštní podmínky: a. celková podpora v žádném okamžiku nepřesáhne 35 000 EUR na jeden podnik (41); podpora může být poskytnuta ve formě přímých dotací, daňových a platebních výhod nebo jiných forem, jako jsou vratné zálohy, záruky (42), úvěry (43) a kapitál, pokud celková nominální hodnota těchto opatření nepřekročí celkový strop 35 000 EUR na podnik; u všech částek se musí jednat o hrubé částky, tj. před srážkou daně nebo jiného poplatku; b. podpora poskytnutá podnikům činným v prvovýrobě zemědělských produktů není stanovena na základě ceny ani množství produktů uvedených na trh; c. podpora podnikům činným v odvětví rybolovu a akvakultury se netýká žádné z kategorií podpory uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) až k) nařízení (EU) č. 717/2014 (44).

43.

Pokud je podnik činný v několika odvětvích, pro něž platí různé maximální částky podle bodů 41Error! No bookmark name given. písm. a) a 42Error! No bookmark name given. písm. a), dotčený členský stát musí zajistí vhodnými způsoby, jako je např. oddělené účetnictví, aby byl u každé z těchto činností dodržen příslušný strop a aby nebyla překročena celková maximální částka 400 000 EUR na podnik. Pokud je podnik činný v odvětvích, na něž se vztahuje bod 42Error! No bookmark name given. písm. a), neměla by být překročena celková maximální částka 35 000 EUR na podnik.

44.

Opatření poskytnutá na základě tohoto sdělení ve formě vratných záloh, záruk, úvěrů nebo jiných vratných nástrojů mohou být převedena na jiné formy podpory, např. granty, za předpokladu, že k danému převodu dojde nejpozději do 30. června 2023 a jsou dodrženy podmínky stanovené v tomto oddíle.

2.2.   Podpora likvidity ve formě záruk

45.

Aby se zajistil přístup k likviditě pro podniky, které jsou dotčeny stávající krizí, mohou být za současných okolností vhodným, nezbytným a cíleným řešením veřejné úvěrové záruky po omezenou dobu a částku úvěru.

46.

Pro stejnou jistinu úvěru nelze záruky poskytnuté podle tohoto oddílu kumulovat s podporou poskytnutou podle oddílu 2.3 tohoto sdělení a naopak, ani s podporou poskytnutou podle oddílů 3.2 nebo 3.3 dočasného rámce COVID-19. Záruky poskytnuté podle tohoto oddílu lze kumulovat ve vztahu k různým úvěrům, ovšem za předpokladu, že celková částka úvěrů na příjemce nepřekročí stropy stanovené v bodě 47 písm. e) tohoto sdělení. Příjemce může souběžně využít několik opatření podle tohoto oddílu za předpokladu, že celková částka úvěrů na příjemce nepřekročí stropy stanovené v bodě 47 písm. e).

47.

Komise bude takovouto státní podporu ve formě veřejných záruk považovat za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU za předpokladu, že: a. Veřejné záruky jsou poskytnuty za nové individuální úvěry poskytnuté podnikům. b. Prémie za záruky se pro individuální úvěry stanoví na minimální úrovni, která se bude postupně zvyšovat v závislosti na prodlužování doby trvání zaručeného úvěru, jak je uvedeno v následující tabulce: Typ příjemce Za 1. rok Za 2.–3. rok Za 4.–6. rok Malé a střední podniky 25bps 50bps 100bps Velké podniky 50bps 100bps 200bps c. Na základě výše uvedené tabulky mohou členské státy oznámit alternativní režimy, přičemž v případě jistiny každého individuálního podkladového úvěru lze modulovat trvání záruky, prémie za záruky a zajištění záruky (např. pokrytí pomocí nižší záruky by mohlo kompenzovat delší dobu trvání nebo by mohlo umožnit použití nižších prémií za záruky); pro celé trvání záruky by se mohla použít paušální prémie, je-li vyšší než minimální prémie za 1. rok stanovená ve výše uvedené tabulce pro každou kategorii příjemců, upravená v závislosti na době trvání záruky a zajištění záruky podle tohoto odstavce. d. Záruka se poskytuje nejpozději do 31. prosince 2022. e. Celková částka úvěrů na jednoho příjemce, na níž je poskytnuta záruka podle tohoto oddílu, nesmí překročit: (i) 15 % průměrného celkového ročního obratu příjemce za poslední tři uzavřená účetní období nebo (ii) 50 % nákladů na energii za 12 měsíců předcházejících měsíci, v němž byla podána žádost o podporu (iii) s náležitým odůvodněním, které členský stát poskytne Komisi k jejímu posouzení (například v souvislosti s problémy, kterým příjemce během současné krize čelí) (45), lze částku úvěru navýšit tak, aby pokryla potřebnou likviditu od okamžiku poskytnutí po nadcházejících 12 měsíců v případě malých a středních podniků (46) či nadcházejících 6 měsíců v případě velkých podniků. Potřeby likvidity, které jsou již pokryty opatřeními podpory podle dočasného rámce COVID-19, nemohou být pokryty opatřeními přijatými podle tohoto sdělení. Potřeba likvidity by měla být stanovena prostřednictvím čestného prohlášení příjemce (47). f. Doba trvání záruky je omezena na maximálně šest let, nedojde-li ke změně podle bodu 47 písm. c) a záruka nesmí překročit: (i) 90 % jistiny úvěru, jsou-li ztráty poměrně a za stejných podmínek rozděleny mezi úvěrovou institucí a státem; nebo (ii) 35 % jistiny úvěru, jsou-li ztráty nejprve připsány státu a teprve poté úvěrové instituci (tj. záruka pro případ první ztráty), a (iii) pokud se v obou výše uvedených případech výše úvěru v průběhu času snižuje, kupříkladu proto, že se úvěr začíná splácet, musí se úměrně snižovat i zaručená částka. g. Záruka se vztahuje na investiční úvěry a/nebo na úvěry na pracovní kapitál. h. Záruky mohou být poskytnuty přímo konečným příjemcům nebo úvěrovým institucím a jiným finančním institucím, jako jsou finanční zprostředkovatelé. Úvěrové instituce nebo jiné finanční instituce by měly v co největší možné míře přenést výhody veřejných záruk na konečné příjemce. Finanční zprostředkovatel musí být schopen prokázat, že provozuje mechanismus, který zajišťuje, aby výhody v podobě vyššího objemu financování, rizikovějších portfolií, méně přísných požadavků na zajištění, nižších prémií za záruky nebo nižších úrokových sazeb, než by tomu bylo bez těchto veřejných záruk, byly v co největším rozsahu postupovány konečným příjemcům.

2.3.   Podpora likvidity ve formě subvencovaných úvěrů

48.

Aby se zajistil přístup k likviditě pro podniky, které jsou dotčeny stávající krizí, mohou být za současných okolností vhodným, nezbytným a cíleným řešením subvencované úrokové sazby na omezenou dobu a částku úvěru.

49.

Pro stejnou jistinu úvěru se úvěry poskytnuté podle tohoto oddílu nekumulují s podporou poskytnutou podle oddílů2.2 tohoto sdělení a naopak. Úvěry a záruky poskytnuté podle tohoto sdělení lze kumulovat ve vztahu k různým úvěrům, ovšem za předpokladu, že celková částka úvěrů na příjemce nepřekročí prahové hodnoty stanovené v bodě 47 písm. d), resp. v bodě 50 písm. e). Příjemce může souběžně využít několik subvencovaných úvěrů podle tohoto oddílu za předpokladu, že celková částka úvěrů na příjemce nepřekročí stropy stanovené v bodě 50 písm. e).

50.

Komise bude státní podporu ve formě subvencovaných úvěrů v reakci na současnou krizi považovat za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky: a. Úvěry nejsou poskytovány úvěrovým institucím nebo jiným finančním institucím. b. Úvěry lze poskytnout za snížené úrokové sazby, které se rovnají alespoň základní sazbě (jednoletá sazba IBOR nebo ekvivalentní sazba zveřejněná Komisí (48)) dostupné ke dni 1. února 2022 nebo v okamžiku oznámení plus rozpětí úvěrového rizika uvedené v tabulce níže: Typ příjemce Rozpětí úvěrového rizika za 1. rok Rozpětí úvěrového rizika za 2.–3. rok Rozpětí úvěrového rizika za 4.–6. rok Malé a střední podniky 25 bazických bodů (49) 50 bazických bodů (49) 100 bps Velké podniky 50 bps 100 bps 200 bps c. Na základě výše uvedené tabulky mohou členské státy oznámit alternativní režimy, přičemž lze modulovat splatnost úvěrů a úroveň rozpětí úvěrového rizika, např. pro celou dobu trvání úvěru lze použít paušální rozpětí úvěrového rizika, je-li vyšší než minimální rozpětí úvěrového rizika za 1. rok v případě všech kategorií příjemců, upravené v závislosti na splatnosti úvěru podle tohoto odstavce (50). d. Smlouvy o úvěru musí být podepsány nejpozději do 31. prosince 2022 a jsou omezeny na nejvýše šest let, nedojde-li ke změně podle bodu 50 písm. c). e. Celková výše úvěrů na jednoho příjemce nesmí překročit: (i) 15 % průměrného celkového ročního obratu příjemce za poslední tři uzavřená účetní období nebo (ii) 50 % nákladů na energii za 12 měsíců předcházejících měsíci, v němž byla podána žádost o podporu (iii) s náležitým odůvodněním poskytnutým členským státem Komisi (například v souvislosti s problémy, kterým příjemce během současné krize čelí) (51), lze částku úvěru navýšit tak, aby pokryla potřebnou likviditu od okamžiku poskytnutí po nadcházejících 12 měsíců v případě malých a středních podniků (52) či nadcházejících 6 měsíců v případě velkých podniků. Potřeby likvidity, které jsou již pokryty opatřeními podpory podle dočasného rámce COVID-19, stávající sdělení nepokrývá. Potřeba likvidity by měla být stanovena prostřednictvím čestného prohlášení příjemce (53). f. Úvěry se vztahují na investiční potřeby a/nebo na potřeby pracovního kapitálu. g. Úvěry mohou být poskytnuty konečným příjemcům přímo nebo prostřednictvím úvěrových institucí a jiných finančních institucí, jako jsou finanční zprostředkovatelé. V takovém případě by úvěrové instituce nebo jiné finanční instituce měly v co největší možné míře přenést výhody subvencovaných úrokových sazeb na konečné příjemce. Finanční zprostředkovatel musí být schopen prokázat, že provozuje mechanismus, který zajišťuje, aby výhody byly v co největším rozsahu postupovány konečným příjemcům, aniž by to bylo podmíněno poskytnutím subvencovaných úvěrů podle tohoto oddílu k refinancování stávajících úvěrů.

2.4.   Podpora na dodatečné náklady v důsledku mimořádně prudkého zvýšení cen zemního plynu a elektřiny

51.

Kromě stávajících možností na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a možností uvedených výše by dočasná podpora mohla zmírnit mimořádně prudké zvýšení cen zemního plynu a elektřiny, které by podniky nemusely být schopny přenést nebo se mu v krátkodobém horizontu přizpůsobit. To by mohlo zmírnit důsledky pro podniky a pomoci jim vyrovnat se s prudkým nárůstem nákladů v důsledku současné krize, a rovněž snížit inflační tlak vyvolaný růstem cen energií. Dodatečná podpora může být odůvodněná za účelem umožnění pokračování činnosti energeticky náročných podniků.

52.

Komise bude považovat takovouto státní podporu za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky: a. podpora je poskytnuta nejpozději do 31. prosince 2022; b. podpora může být poskytnuta ve formě přímých grantů, daňových (54) a platebních zvýhodnění nebo jiných forem, jako jsou vratné zálohy, záruky (55), úvěry (56) a kapitál, pokud celková nominální hodnota těchto opatření nepřekročí příslušnou intenzitu podpory a příslušné stropy podpory; u všech částek se musí jednat o hrubé částky, tj. před srážkou daně nebo jiného poplatku; c. podpora poskytnutá ve formě vratných záloh, záruk, úvěrů nebo jiných vratných nástrojů může být převedena na jiné formy podpory, např. granty, za předpokladu, že k danému převodu dojde nejpozději do 30. června 2023 a jsou dodrženy podmínky stanovené v tomto oddíle; d. podpora se poskytuje na základě režimu s odhadovaným rozpočtem; členské státy mohou omezit podporu tak, aby se týkala pouze činností, které podporují konkrétní hospodářská odvětví se zvláštním významem pro hospodářství nebo bezpečnost a odolnost vnitřního trhu. Takové omezení však musí být koncipováno všeobecně a nesmí vést k umělému omezení potenciálních příjemců; e. způsobilé náklady v rámci tohoto opatření se vypočítají na základě zvýšení nákladů na zemní plyn a elektřinu v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině. Způsobilé náklady jsou součinem počtu jednotek zemního plynu a elektřiny zakoupených podnikem jakožto konečným spotřebitelem od externích dodavatelů (57) v období od 1. února 2022 do 31. prosince 2022 (dále jen „způsobilé období“) a určitého zvýšení ceny, kterou podnik platí za spotřebovanou jednotku (měřeno například v EUR/MWh). Toto zvýšení ceny se vypočítá jako rozdíl mezi jednotkovou cenou zaplacenou podnikem v daném měsíci způsobilého období a dvojnásobkem (200 %) jednotkové ceny zaplacené podnikem v průměru za referenční období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (58); f. celková podpora na podnik nepřesahuje v daném okamžiku 30 % způsobilých nákladů až do maximální výše 2 milionů EUR; g. orgán poskytující podporu může podniku vyplatit zálohu, pokud je podpora poskytnuta před vznikem způsobilých nákladů. Orgán poskytující podporu může přitom vycházet z odhadů způsobilých nákladů za předpokladu, že jsou dodrženy stropy podpory uvedené v bodě 52 písm. f). Orgán poskytující podporu je povinen ověřit příslušné stropy ex post na základě skutečně vynaložených nákladů a zpětně vyžádat jakoukoli platbu podpory, která přesahuje uvedené stropy, a to nejpozději šest měsíců po skončení způsobilého období; h. podporu poskytnutou podle bodu 52 lze kumulovat s podporou poskytnutou podle oddílu 2.1, pokud není překročena celková částka ve výši 2 miliony EUR.

53.

V určitých situacích může být k zajištění pokračování hospodářské činnosti nezbytná další podpora. Za tímto účelem mohou členské státy poskytnout podporu, jež přesahuje hodnoty vypočtené podle bodu 52 písm. e) a písm. f), pokud jsou kromě podmínek v bodě 52 písm. a) až d) a g) splněny tyto podmínky: a. podnik je způsobilý, pokud je „energeticky náročným podnikem“ ve smyslu čl. 17 odst. 1 písm. a) první části směrnice o zdanění energie (59), tj. pokud nákup energetických produktů (včetně jiných energetických produktů než zemního plynu a elektřiny) činí alespoň 3,0 % hodnoty produkce (60); b. podnik je způsobilý, pokud mu vzniknou provozní ztráty (61), přičemž zvýšení způsobilých nákladů, jak je uvedeno v bodě 52 písm. e), musí ve způsobilém období činit alespoň 50 % provozní ztráty, jak je uvedeno v bodě 52 písm. e); c. celková podpora nepřesahuje 50 % způsobilých nákladů a dosahuje maximálně 80 % provozních ztrát podniku; d. celková podpora v žádném okamžiku nepřesáhne 25 milionů EUR na jeden podnik; e. v případě energeticky náročných podniků působících v odvětví nebo pododvětví uvedeném v příloze I, může být celková podpora zvýšena až na 70 % způsobilých nákladů souvisejících s výrobou produktů v odvětvích nebo pododvětvích uvedených v příloze I a může dosahovat maximálně 80 % provozních ztrát z těchto činností. Celková podpora nesmí v žádném okamžiku přesáhnout 50 milionů EUR na jeden podnik, přičemž činnosti, které nejsou uvedeny v příloze I, nemohou získat více než 25 milionů EUR. Pokud je podnik činný v několika odvětvích, pro něž platí různé maximální částky v souladu s tímto bodem 53, dotčený členský stát zajistí vhodnými způsoby, jako je např. oddělené účetnictví, aby byl u každé z těchto činností dodržen příslušný strop a aby nebyla překročena celková maximální částka 50 milionů EUR na podnik; f. podporu podle tohoto bodu 53 lze kumulovat s podporou podle oddílu 2.1, pokud nejsou překročeny stropy uvedené v bodě 53 písm. d) nebo bodě 53 písm. e) podle toho, který z nich se použije.

3.   MONITOROVÁNÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

54.

Členské státy musí zveřejnit příslušné informace o každé jednotlivé podpoře poskytnuté podle tohoto sdělení přesahující 100 000 EUR (62) a podpoře v odvětví zemědělské prvovýroby a rybolovu přesahující 10 000 EUR (63) na souhrnných internetových stránkách věnovaných státní podpoře nebo v IT nástroji Komise (64) do dvanácti měsíců od poskytnutí podpory.

55.

Členské státy musí Komisi předkládat výroční zprávy (65).

56.

Členské státy musí zajistit vedení podrobné evidence o podpoře poskytnuté na základě tohoto sdělení. Evidence musí obsahovat veškeré informace, na základě kterých lze dojít k závěru, že nezbytné podmínky byly dodrženy, musí být uchovávána po dobu 10 let od poskytnutí podpory a musí být na vyžádání poskytnuta Komisi.

57.

Komise si k udělené podpoře může vyžádat další informace, zejména aby ověřila, zda byly dodrženy podmínky stanovené v jejím rozhodnutí o schválení daného opatření podpory.

58.

Za účelem sledování provádění tohoto sdělení může Komise požádat členské státy, aby poskytly souhrnné informace o využití opatření státní podpory k nápravě vážné poruchy v hospodářství způsobené současnou krizí a souvisejícími omezujícími opatřeními.

4.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

59.

Komise použije toto sdělení ode dne 1. února 2022 s ohledem na hospodářský dopad ruské agrese vůči Ukrajině a následné sankce. Toto sdělení je odůvodněno současnými výjimečnými okolnostmi a nebude uplatňováno po datech, která jsou v něm uvedena.

60.

Komise přezkoumá všechny oddíly tohoto sdělení před 31. prosincem 2022 na základě významných důvodů týkajících se hospodářské soutěže nebo důvodů ekonomických, jakož i mezinárodního vývoje. Je-li to užitečné, může Komise svůj přístup k jednotlivým otázkám rovněž dále objasnit.

61.

Komise v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy zajistí rychlé posouzení opatření po jasném a úplném oznámení opatření, která jsou předmětem tohoto sdělení. Členské státy by měly Komisi informovat o svých záměrech a oznámit plány zavést takováto opatření co nejdříve a co nejsrozumitelnějším způsobem. Komise členským státům v tomto procesu poskytne pokyny a pomoc.

---

(1)  Například dne 6. března 2022 přijala vláda Ruské federace výnos č. 299, kterým se mění odstavec 2 metodiky pro stanovení výše náhrady škody, která má být vyplacena držiteli patentu při rozhodování o použití vynálezu, užitného vzoru, rozhodnutí o použití vynálezu bez jeho souhlasu, a postup pro vyplacení částky. Tento pozměňovací návrh předpokládá, že „za použití vynálezu, užitného vzoru nebo průmyslového vzoru ‚držitelů patentů‘ z cizích států, které se dopouštějí ‚nepřátelských činů‘, nebude poskytnuta žádná náhrada“.

(2)  Ukrajina je čtvrtým největším externím dodavatelem potravin do EU a klíčovým dodavatelem obilovin (52 % dovozu kukuřice, 19 % pšenice obecné do EU), rostlinných olejů (23 %) a olejnin (22 %, zejména řepky olejky: 72 %). Celosvětové ceny potravin jsou již nyní vysoké a vzhledem k situaci by se mohly ještě zvýšit.

(3)  Například podle globální databáze značek WIPO, globální databáze vzorů WIPO a databáze PatentSight bylo v březnu 2022 v Rusku v držení společností EU přibližně 150 000 ochranných známek, 2 000 průmyslových vzorů a 44 000 patentů. Ochranné známky společností EU, které jsou v Rusku chráněny, se týkají zejména těchto odvětví: léčiva, kosmetika, automobilový průmysl, chemické výrobky a spotřební zboží, módní a luxusní zboží. Vzhledem k vágní terminologii změny metodiky kompenzace, která má být vyplacena držiteli patentu na základě výnosu č. 299 ze dne 6. března 2022 (viz poznámka pod čarou 1) přijatého ruskou vládou, a vzhledem k ekonomické expozici podniků EU a jejich nehmotných aktiv držených v Rusku může mít takové protiopatření potenciální rozsáhlý a škodlivý dopad na podniky EU.

(4)  Nařízení Rady (EU) 2022/259 ze dne 23. února 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 42 I, 23.2.2022, s. 1), prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/260 a 2022/261 ze dne 23. února 2022, kterými se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 42 I, 23.2.2022, s. 3, Úř. věst. L 42 I, 23.2.2022, s. 15) nařízení Rady (EU) 2022/262 ze dne 23. února 2022, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 42 I, 23.2.2022, s. 74), nařízení Rady (EU) 2022/263 ze dne 23. února 2022 o omezujících opatřeních v reakci na uznání nezávislosti území Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny, která nejsou pod kontrolou vlády, a vyslání ruských ozbrojených sil na tato území (Úř. věst. L 42 I, 23.2.2022, s. 77), rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/264 ze dne 23. února 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 42 I, 23.2.2022, s. 95), rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/265 a 2022/267 ze dne 23. února 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 42 I, 23.2.2022, s. 98, Úř. věst. L 42 I, 23.2.2022, s. 114) a rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/266 ze dne 23. února 2022 o omezujících opatřeních v reakci na uznání nezávislosti území Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny, která nejsou pod kontrolou vlády, a vyslání ruských ozbrojených sil na tato území (Úř. věst. L 42 I, 23.2.2022, s. 109).

(5)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/327 ze dne 25. února 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 48, 25.2.2022, s. 1), nařízení Rady (EU) 2022/328 ze dne 25. února 2022, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 49, 25.2.2022, s. 1), rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/329 ze dne 25. února 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 50, 25.2.2022, s. 1), nařízení Rady (EU) 2022/330 ze dne 25. února 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 51, 25.2.2022, s. 1), rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/331 ze dne 25. února 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 52, 25.2.2022, s. 1), prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/332 ze dne 25. února 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 53, 25.2.2022, s. 1), rozhodnutí Rady (EU) 2022/333 ze dne 25. února 2022 o částečném pozastavení uplatňování Dohody mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací o usnadnění udělování víz občanům Evropské unie a Ruské federace (Úř. věst. L 54, 25.2.2022, s. 1).

(6)  Nařízení Rady (EU) 2022/334 ze dne 28. února 2022, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 57, 28.2.2022, s. 1) a rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/335 ze dne 28. února 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 57, 28.2.2022, s. 4).

(7)  Prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/336 ze dne 28. února 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 58, 28.2.2022, s. 1), a nařízení Rady (SZBP) 2022/337 ze dne 28. února 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 59, 28.2.2022, s. 1).

(8)  Nařízení Rady (EU) 2022/345 ze dne 1. března 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 63, 2.3.2022, s. 1) a rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/346 ze dne 1. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 63, 2.3.2022, s. 5).

(9)  Nařízení Rady (EU) 2022/350 ze dne 1. března 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 65, 2.3.2022, s. 1) a rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/351 ze dne 1. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 65, 2.3.2022, s. 5).

(10)  Nařízení Rady (EU) 2022/355 ze dne 2. března 2022, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku (Úř. věst. L 67, 2.3.2022, s. 1) a rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/356 ze dne 2. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku (Úř. věst. L 67, 2.3.2022, s. 103).

(11)  Nařízení Rady (EU) 2022/345 ze dne 1. března 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 63, 2.3.2022, s. 1) a rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/354 ze dne 2. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 63, 2.3.2022, s. 5).

(12)  Nařízení Rady (EU) 2022/398 ze dne 9. března 2022, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině (Úř. věst. L 82, 9.3.2022, s. 1).

(13)  Nařízení Rady (EU) 2022/394 ze dne 9. března 2022, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 81, 9.3.2022, s. 1).

(14)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/427 ze dne 15. března 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 87, 15.3.2022, s. 1), nařízení Rady (EU) 2022/428 ze dne 15. března 2022, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 87 I, 15.3.2022, s. 13).

(15)  Nařízení Rady (EU) 2022/428 ze dne 15. března 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 87 I, 15.3.2022, s. 13) a rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/430 ze dne 15. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 87 I, 15.3.2022, s. 56).

(16)  Prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/427 ze dne 15. března 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 87 I, 15.3.2022, s. 1), a nařízení Rady (SZBP) 2022/429 ze dne 15. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 87 I, 15.3.2022, s. 44).

(17)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů COM(2021) 660 final ze dne 13. října 2021 – Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpor.

(18)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, COM(2022) 108 final ze dne 8. března 2022 – REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii.

(19)  Prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021 (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1) poskytuje Komise na žádost členským státům podporu při navrhování a provádění reforem, jejichž cílem je zajistit cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii.

(20)  Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.)

(21)  Členské státy se vyzývají, aby využily možností poskytování podpory schválených podle pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, ochrany životního prostředí a energetiky 2022, zejména pokud jde o obnovitelné zdroje energie, energetickou účinnost nebo jiná dekarbonizační opatření.

(22)  Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190, viz čl. 2 odst. 1 bod 28 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank.

(23)  Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1, viz čl. 3 odst. 1 bod 29 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí.

(24)  Sdělení o rekapitalizaci finančních institucí během současné finanční krize: omezení podpory na nezbytné minimum a záruky proti neoprávněnému narušení hospodářské soutěže (Úř. věst. C 10, 15.1.2009, s. 2), sdělení Komise o nakládání se znehodnocenými aktivy ve finančním sektoru Společenství (Úř. věst. C 72, 26.3.2009, s. 1), sdělení o návratu k životaschopnosti a hodnocení restrukturalizačních opatření ve finančním sektoru v současné krizi podle pravidel pro státní podporu (Úř. věst. C 195, 19.8.2009, s. 9), sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. ledna 2011 (Úř. věst. C 329, 7.12.2010, s. 7), sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. ledna 2012 (Úř. věst. C 356, 6.12.2011, s. 7) a sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. srpna 2013 („Sdělení o bankovnictví z roku 2013“), (Úř. věst. C 216, 30.7.2013, s. 1).

(25)  Jakákoli opatření na podporu úvěrových institucí nebo jiných finančních institucí, která představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, která nespadají do působnosti tohoto sdělení, musí být oznámena Komisi a budou posouzena podle příslušných pravidel státní podpory.

(26)  Ve smyslu poznámky pod čarou 24.

(27)  Spojené věci T-132/96 a T-143/96, Freistaat Sachsen a další v. Komise, EU:T:1999:326, bod 167.

(28)  Rozhodnutí Komise 98/490/ES ve věci C 47/96, Crédit Lyonnais (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 28), bod 10.1, rozhodnutí Komise 2005/345/ES ve věci C 28/02, Bankgesellschaft Berlin (Úř. věst. L 116, 4.5.2005, s. 1), bod 153 a násl. a rozhodnutí Komise 2008/263/ES ve věci C 50/06, BAWAG (Úř. věst. L 83, 26.3.2008, s. 7), bod 166. Viz rozhodnutí Komise ve věci NN 70/07, Northern Rock (Úř. věst. C 43, 16.2.2008, s. 1), rozhodnutí Komise ve věci NN 25/08, podpora na záchranu podniku v obtížích Risikoabschirmung WestLB (Úř. věst. C 189, 26.7.2008, s. 3), rozhodnutí Komise ze dne 4. června 2008 o státní podpoře C 9/08, Sachsen LB (Úř. věst. L 104, 24.4.2009, s. 34) a rozhodnutí Komise ze dne 16. června 2017 ve věci SA.32544 (2011/C), restrukturalizace společnosti TRAINOSE S.A. (Úř. věst. L 186, 24.7.2018, s. 25).

(29)  Např. článek 12 nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 229, 31.7.2014, s. 1).

(30)  Vzhledem ke zvláštní situaci dvou po sobě jdoucích krizí, které měly mnohostranný dopad na podniky, se mohou členské státy rozhodnout, že poskytnou podporu podle tohoto sdělení rovněž podnikům v obtížích.

(31)  Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1), nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 9), nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 45), a nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 114, 26.4.2012, s. 8).

(32)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách), nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 193, 1.7.2014, s. 1) a nařízení Komise (EU) č. 1388/2014 ze dne 16. prosince 2014, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 369, 24.12.2014, s. 37).

(33)  Sdělení Komise – Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření onemocnění COVID-19, (Úř. věst. C 91I, 20.3.2020, s. 1), ve znění sdělení Komise C(2020) 2215 (Úř. věst. C 112 I, 4.4.2020, s. 1), C(2020) 3156 (Úř. věst. C 164, 13.5.2020, s. 3), C(2020) 4509 (Úř. věst. C 218, 2.7.2020, s. 3), C(2020) 7127 (Úř. věst. C 340 I, 13.10.2020, s. 1), C(2021) 564 (Úř. věst. C 34, 1.2.2021, s. 6) a C(2021) 8442 (Úř. věst. C 473, 24.11.2021, s. 1).

(34)  Při stanovení toho, zda byl překročen příslušný strop, se nezohlední podpora poskytnutá na základě režimů schválených podle tohoto oddílu, která byla splacena před poskytnutím nové podpory poskytnuté podle tohoto oddílu.

(35)  Je-li podpora poskytnuta ve formě záruk podle tohoto oddílu, použijí se dodatečné podmínky uvedené v bodě 47 písm. h).

(36)  Je-li podpora poskytnuta ve formě úvěrů podle tohoto oddílu, použijí se dodatečné podmínky uvedené v bodě 50 písm. g).

(37)  Je-li podpora poskytnuta ve formě daňového zvýhodnění, musí daňová povinnost, pro kterou je toto zvýhodnění poskytnuto, vzniknout nejpozději dne 31. prosince 2022.

(38)  Podle definice v čl. 2 bodě 6 a čl. 2 bodě 7 nařízení Komise (ES) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 193, 1.7.2014, s. 1).

(39)  Podle definice v čl. 2 bodě 5 nařízení Komise (ES) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 193, 1.7.2014, s. 1).

(40)  Podle definice v čl. 2 bodě 1 nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 45).

(41)  Při stanovení toho, zda byl překročen příslušný strop, se nezohlední podpora poskytnutá na základě režimů schválených podle tohoto oddílu, která byla splacena před poskytnutím nové podpory poskytnuté podle tohoto oddílu.

(42)  Je-li podpora poskytnuta ve formě záruk podle tohoto oddílu, použijí se dodatečné podmínky uvedené v bodě 47 písm. h).

(43)  Je-li podpora poskytnuta ve formě úvěrů podle tohoto oddílu, použijí se dodatečné podmínky uvedené v bodě 50 písm. g).

(44)  Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 90, 28.6.2014, s. 45).

(45)  Příslušné odůvodnění by se mohlo týkat příjemců působících v odvětvích, která jsou obzvláště postižena přímými nebo nepřímými účinky agrese, včetně sankcí uložených EU, jejími mezinárodními partnery, jakož i protiopatřeními přijatými např. Ruskem. Uvedené účinky mohou zahrnovat narušení dodavatelských řetězců nebo neuhrazené platby z Ruska nebo Ukrajiny, zvýšená rizika kybernetických útoků nebo rostoucí ceny konkrétních vstupů nebo surovin postižených současnou krizí.

(46)  Ve smyslu definice v příloze I obecného nařízení o blokových výjimkách.

(47)  Plán likvidity může zahrnovat pracovní kapitál i investiční náklady.

(48)  Základní sazby vypočítané v souladu se sdělením Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6) a zveřejněné na internetových stránkách GŘ pro hospodářskou soutěž na adrese https://ec.europa.eu/competition/state_aid/legislation/reference_rates.html.

(49)  Minimální celková výsledná úroková sazba (základní sazba plus rozpětí úvěrového rizika) by měla činit alespoň 10 bazických bodů ročně.

(50)  Minimální celková výsledná úroková sazba (základní sazba plus rozpětí úvěrového rizika) by měla činit alespoň 10 bazických bodů ročně.

(51)  Příslušné odůvodnění by se mohlo týkat příjemců působících v odvětvích, která jsou obzvláště postižena přímými nebo nepřímými účinky ruské agrese, včetně omezujících hospodářských opatření přijatých EU a jejími mezinárodními partnery, jakož i protiopatřeními přijatými Ruskem. Uvedené účinky mohou zahrnovat narušení dodavatelských řetězců nebo neuhrazené platby z Ruska nebo Ukrajiny, zvýšená rizika kybernetických útoků nebo rostoucí ceny konkrétních vstupů nebo surovin postižených současnou krizí.

(52)  Ve smyslu definice v příloze I obecného nařízení o blokových výjimkách.

(53)  Plán likvidity může zahrnovat pracovní kapitál i investiční náklady.

(54)  Je-li podpora poskytnuta ve formě daňového zvýhodnění, musí daňová povinnost, pro kterou je toto zvýhodnění poskytnuto, vzniknout nejpozději dne 31. prosince 2022.

(55)  Je-li podpora poskytnuta ve formě záruk podle tohoto oddílu, použijí se dodatečné podmínky uvedené v bodě 47 písm. h).

(56)  Je-li podpora poskytnuta ve formě úvěrů podle tohoto oddílu, použijí se dodatečné podmínky uvedené v bodě 50 písm. g).

(57)  Jak prokázal podnik, např. na základě příslušné faktury. Bude se počítat pouze konečná spotřeba, prodej a vlastní výroba jsou vyloučeny.

(58)  (p(t) – p(ref) * 2) * q(t), kde p označuje jednotkovou cenu, q spotřebované množství, ref. referenční období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 a t daný měsíc v období od 1. února do 31. prosince 2022.

(59)  Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.)

(60)  Na základě zpráv o finančním účetnictví za kalendářní rok 2021 nebo nejnovějších dostupných ročních účetních závěrek.

(61)  Má se za to, že podnik má provozní ztráty, pokud je hodnota EBITDA (zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací) za způsobilé období záporná.

(62)  S odkazem na informace požadované v příloze III nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014 a příloze III nařízení Komise (EU) č. 702/2014. U vratných záloh, záruk, úvěrů, podřízených úvěrů a jiných forem se nominální hodnota podkladového nástroje uvede podle jednotlivých příjemců. U daňových a platebních zvýhodnění může být výše jednotlivých podpor uvedena v rozpětích.

(63)  S odkazem na informace požadované v příloze III nařízení Komise (EU) č. 702/2014 a příloze III nařízení Komise (EU) č. 1388/2014 ze dne 16. prosince 2014. U vratných záloh, záruk, úvěrů, podřízených úvěrů a jiných forem se nominální hodnota podkladového nástroje uvede podle jednotlivých příjemců. U daňových a platebních zvýhodnění může být výše jednotlivých podpor uvedena v rozpětích.

(64)  Stránka, na níž lze pro účely transparentnosti veřejně vyhledávat v databázi státních podpor, zpřístupňuje v souladu s evropskými požadavky na transparentnost státní podpory údaje o jednotlivých případech, kdy členské státy udělily státní podporu, a je k dispozici na adrese https://webgate.ec.europa.eu/competition/transparency/public?lang=cs

(65)  Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1.