A. Potřeba opatření

V čem spočívá problém a proč se jedná o problém na úrovni EU?

Celkovým problémem je nedostatečná dostupnost dat pro použití v rámci evropské ekonomiky. Důvodem je zejména nejasnost, pokud jde o práva spojená s daty, nerovnováhu ve vyjednávací síle, omezený přístup ke spravedlivým a důvěryhodným cloudovým službám a nedostatečnou meziodvětvovou interoperabilitu dat v EU. Tento problém se týká řady hospodářských odvětví a vede k nedostatečnému využívání dat na úrovni EU, což má negativní důsledky pro spotřebitele a jejich možnost volby, inovace a poskytovatele veřejných služeb.

Čeho by mělo být dosaženo?

Cílem je maximalizovat hodnotu dat v hospodářství a ve společnosti tím, že se zajistí, aby širší okruh zúčastněných stran získal kontrolu nad svými daty a aby bylo k dispozici více dat, zatímco se zachovají pobídky k investicím do vytváření dat.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU (subsidiarita)? 

Datové hodnotové řetězce v EU jsou z velké části strukturovány přeshraničně, přičemž držitelé i uživatelé dat jsou rozptýleni v různých členských státech. Zjištěné problémy proto nejsou specifické pro jeden konkrétní členský stát, ale mají dopad na celý jednotný trh. Z tohoto důvodu mohou koordinovaná opatření EU přinést evropské ekonomice a evropské společnosti větší hodnotu než opatření jednotlivých členských států.

B. Řešení

Jaké jsou různé možnosti dosažení těchto cílů? Je některá možnost upřednostňována? Pokud ne, proč?

Tato iniciativa zahrnuje opatření, která mají zvýšit právní jistotu, pokud jde o přístup k datům, zabránit zneužívání smluvní nerovnováhy, usnadnit využívání komerčně držených dat subjekty veřejného sektoru, usnadnit přechod mezi důvěryhodnými poskytovateli služeb zpracování dat a vytvořit rámec pro účinnou interoperabilitu dat.

V posouzení dopadů byly zváženy tři možnosti politiky. Možnost č. 1 zahrnuje minimální zásah a nezávazná opatření k usnadnění účinnějšího a vyváženějšího přístupu k datům a jejich využívání. Možnost č. 2 navrhuje omezený soubor legislativních opatření, která usnadní využívání dat a zároveň posílí právní jistotu ohledně toho, jak a kým mohou být data používána. Možnost č. 3 navrhuje dalekosáhlejší povinnosti, pokud jde o využívání dat třetími stranami, spotřebiteli a subjekty veřejného sektoru, jakož i přísnější ustanovení, pokud jde o povinnosti poskytovatelů datových služeb a požadavky na interoperabilitu.

Analýza dospěla k závěru, že upřednostňovanou možností je možnost č. 2. Proč? Protože by posílila právní jistotu ohledně dat (včetně právní ochrany databází strojově generovaných dat), zvýšila množství dat dostupných pro opakované použití a poskytla spotřebitelům a společnostem větší kontrolu nad daty a zároveň by omezila náklady držitelů dat na jejich zpřístupňování a zachovala pobídky k jejich vytváření. Rovněž by zavedla legislativní přístup k otázce spravedlnosti a důvěryhodnosti infrastruktur pro zpracování dat v kombinaci s průmyslovou standardizací technické interoperability pro změnu poskytovatele cloudových služeb.

Jaké jsou názory jednotlivých zúčastněných stran? Kdo podporuje kterou možnost?

Většina zúčastněných stran potvrzuje, že překážky zjištěné v posouzení dopadů existují. Názory na to, jak v souvislosti s nimi postupovat, jsou však rozdílné: držitelé dat (např. výrobci automobilů), kteří jsou citliví na regulační zásahy, by uvítali řešení, která by se zaměřovala pouze na jasná selhání trhu. Na druhé straně malé a střední podniky, které data využívají (zejména ty, které působí v oblasti poprodejních služeb), požadují právo na přístup k datům a podporují přezkum zvláštního práva. Spotřebitelské organizace rovněž zdůrazňují, že je třeba posílit postavení spotřebitele při výběru poskytovatelů služeb. Zúčastněné strany se však shodují, že jsou nezbytná pravidla EU, která zajistí přenositelnost v rámci cloudu a ochrání uživatele cloudu před neoprávněným přístupem k jejich datům ze zemí mimo EU. Zúčastněné strany rovněž podporují zmírnění administrativní zátěže zefektivněním pravidel pro sdílení údajů mezi podniky a veřejnou správou.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)? 

Upřednostňovaná možnost by zvýšila HDP EU-27 do roku 2028 o 1,98 procentního bodu a vládní příjmy v období 2024–2028 o 96,8 miliardy EUR a investiční činnost v témže období o 30,4 miliardy EUR. Tato iniciativa by rovněž vytvořila dalších 2,2 milionu pracovních míst. Odhadované přínosy v každé oblasti intervence jsou následující:

·silnější postavení spotřebitelů a společností díky využití připojených výrobků a souvisejících služeb a lepší dostupnost dat pro komerční využití a inovace mezi podniky by do roku 2028 přinesla až 196,7 miliardy EUR ročně,

·spravedlivější smlouvy by přinesly dalších 7,4 miliardy EUR ročně,

·snadnější používání komerčně držených údajů pro účely veřejného zájmu: snížená administrativní zátěž až o 155 milionů EUR ročně,

·snadnější přístup ke spravedlivým a důvěryhodným cloudovým a edgeovým službám: dalších 7,1 miliardy EUR ročně.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)? 

Náklady upřednostňované možnosti zahrnují:

·v kontextu vztahů mezi podniky a mezi podniky a spotřebiteli přístup k technické infrastruktuře: 410 milionů EUR v jednorázových nákladech a 88 milionů EUR v opakovaných nákladech,

·zajištění spravedlivějších smluv: 69 milionů EUR ročně,

·sdílení dat mezi podniky a veřejnou správou: 552,5 milionu EUR v jednorázových nákladech a 78,1 milionu EUR v opakovaných nákladech,

·požadavky na interoperabilitu: 1 milion EUR (na každou normu).

Jaké budou dopady na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost?

Malé a střední podniky patří k hlavním příjemcům výhod, které akt o datech přinese. Díky vyváženějšímu rozložení hodnoty dat mezi účastníky trhu by měli k dispozici více datových zdrojů, čímž by se posílila jejich konkurenceschopnost a schopnost pokračovat v podnikání. Odstranění nerovnováhy ve dvoustranných smluvních vztazích by samo o sobě zvýšilo zisky malých a středních podniků přibližně o 5,2 miliardy EUR ročně.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? 

Iniciativa by neměla mít dopad na vnitrostátní rozpočty, s výjimkou opatření v souvislosti s využíváním dat mezi podniky a veřejnou správou. Podpůrná studie k posouzení dopadů odhadla, že zřízení vnitrostátních struktur pro zefektivnění využívání dat mezi podniky a veřejnou správou by orgány veřejné správy v členských státech stálo 21,6 milionu EUR ročně.

Očekávají se jiné významné dopady?

Iniciativa by zlepšila veřejné služby a politiky a umožnila by účinněji a rychleji reagovat na krizové situace. Spotřebitelům a podnikům by rovněž poskytla větší kontrolu nad využíváním dat, která vytvářejí, a posílila by jejich aktivní účast v digitální ekonomice. V neposlední řadě by větší efektivita podniků a výrobců měla znamenat méně odpadu, nižší spotřebu energie a méně emisí CO2.

Zásady proporcionality?

Cílem této iniciativy je řešit přeshraniční a meziodvětvové problémy s přístupem k datům a jejich využíváním. Z tohoto hlediska je iniciativa přiměřená požadovanému výsledku a poskytuje dostatečnou flexibilitu pro další vnitrostátní a odvětvová opatření.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Politika bude přezkoumána čtyři roky po přijetí aktu o datech.