Ve Štrasburku dne 13.12.2022

COM(2022) 729 final

2022/0424(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o shromažďování a předávání předběžných informací o cestujících (API) pro usnadnění kontrol na vnějších hranicích, kterým se mění nařízení (EU) 2019/817 a nařízení (EU) 2018/1726 a zrušuje směrnice Rady 2004/82/ES

{SEC(2022) 444 final} - {SWD(2022) 421 final} - {SWD(2022) 422 final} - {SWD(2022) 423 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

V posledních desetiletích došlo k nárůstu počtu osob cestujících letecky a také k inovacím ke zvýšení efektivnosti, které vedly k používání větších letadel a k potřebě účelnějších toků cestujících na letištích. Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) uvedla, že v roce 2019 bylo leteckou dopravou na pravidelných linkách celosvětově přepraveno 4,5 miliardy cestujících 1 . Každý rok do EU vstoupí nebo EU opustí více než půl miliardy cestujících 2 , což znamená tlak na vnější vzdušné hranice.

Zpracování předběžných informací o cestujících (API), jak je stanoveno ve stávající směrnici o předběžných informacích o cestujících 3 , jakož i v tomto návrhu, je nástrojem správy hranic, který přispívá k účinnosti a účelnosti hraničních kontrol tím, že usnadňuje a urychluje odbavování cestujících osob, a je také nástrojem pro boj proti nedovolenému přistěhovalectví. Údaje API jsou souborem informací o totožnosti cestujících obsažených v jejich cestovních dokladech ve spojení s údaji o letu shromážděnými při odbavení a předávanými pohraničním orgánům země určení. Vzhledem k tomu, že tyto orgány obdrží údaje API před příletem, mohou v souladu s použitelnými právními předpisy předem prověřit cestující na základě rizikových profilů, seznamů zájmových osob a databází, a tím urychlit hraniční kontroly osob cestujících v dobré víře a vynaložit více zdrojů a času na identifikaci cestujících osob, u nichž je při příjezdu zapotřebí provést další šetření.

Zřizování systémů pro shromažďování a předávání údajů API je od roku 2017 mezinárodním standardem podle Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicagské úmluvy) 4 . V EU je upraveno směrnicí o předběžných informacích o cestujících. Uvedená směrnice ukládá leteckým dopravcům povinnost na požádání předat údaje API pohraničním orgánům země určení před odletem. Neukládá však členským státům povinnost vyžadovat údaje API od leteckých dopravců, a tudíž vznikají mezery a nesrovnalosti ve způsobu shromažďování a používání údajů, kdy několik členských států systematicky shromažďuje údaje API, zatímco jiné nikoli 5 . V průměru se za všechny členské státy celkem odhaduje, že údaje API jsou shromažďovány u 65 % příchozích letů 6 . To vede k situaci, kdy je pro jednotlivce, kteří se chtějí vyhnout kontrolám a obejít trasy, na nichž jsou údaje API důsledně shromažďovány, snadné namísto toho cestovat do cílového místa po letových trasách, na nichž jsou údaje API shromažďovány méně často nebo se vůbec nepoužívají.

Nedávné hodnocení směrnice o předběžných informacích o cestujících ukázalo, že i pokud členské státy údaje API požadují, jejich vnitrostátní orgány tyto údaje nepoužívají vždy jednotným způsobem. Údaje API umožňují příslušníkům pohraniční stráže provádět předběžné kontroly totožnosti cestujících a platnosti použitého cestovního dokladu v databázích stanovených v Schengenském hraničním kodexu 7 . Ne všechny členské státy však údaje API pro předběžné kontroly v databázích stanovených v Schengenském hraničním kodexu používají 8 . Irsko, které se Schengenského hraničního kodexu neúčastní, uplatňuje podobné vnitrostátní právní předpisy. To se v důsledku navrhovaného nařízení nezmění.

Směrnice o předběžných informacích o cestujících stanoví pouze omezená kritéria pro shromažďování, přenos a zpracování údajů API, pokud jde o pokrytí letů pro účely shromažďování údajů, prvky údajů, které mají být shromažďovány, nebo prostředky k zachycení údajů – a tato kritéria nezohledňují vývoj mezinárodních standardů a pokynů týkajících se shromažďování údajů API 9 . To vede k velmi odlišným postupům, což nejen omezuje účinnost a účelnost hraničních kontrol, ale také to znamená další zátěž pro letecké dopravce, kteří musí plnit různý soubor požadavků v závislosti na trasách, na kterých přepravují cestující, a členských státech, které požadují údaje API. Sladění shromažďování a přenosu údajů API s těmito mezinárodními standardy pro údaje API by zajistilo dodržování požadavků na údaje API ze strany leteckého průmyslu. Efektivní využití údajů API vyžaduje, aby tyto údaje byly přesné, úplné a aktuální. Nejsou-li údaje o totožnosti spolehlivé a ověřené, což se dnes někdy stává, křížové kontroly v databázích nepřinesou spolehlivé operativní výsledky. Vzhledem k tomu, že se v posledních dvaceti letech stalo běžnou praxí on-line odbavení, údaje API z cestovního dokladu jsou cestujícími stále častěji přepisovány ručně nebo uváděny ve „vlastním prohlášení“. Neúplné, nesprávné nebo zastaralé údaje API předávané vnitrostátním orgánům mohou vést k mezerám v druzích kontrol, které mohou pohraniční orgány provádět, a v konečném důsledku mohou mít dopad na cestující osoby, které mohou být podrobovány nesprávným a nadbytečným kontrolám. Potřeba zajistit dostatečnou kvalitu shromažďovaných údajů API úzce souvisí s prostředky, které používají letecké společnosti k zabezpečení toho, aby příslušné shromážděné údaje API odpovídaly informacím uvedeným v cestovních dokladech. Stávající rámec pro údaje API nepředepisuje prostředky ke shromažďování údajů API od cestujících osob. Na rozdíl od ručně přepisovaných informací by automatizované shromažďování údajů vedlo k menším problémům s kvalitou a k účinnějšímu a účelnějšímu využívání údajů API, což by rovněž přispělo k omezení času, který příslušné pohraniční orgány věnují interakci s dopravci.

Revize současného právního rámce pro shromažďování a předávání údajů API proto nabízí příležitost zlepšit správu vnějších hranic a boj proti nedovolenému přistěhovalectví. Pomáhá totiž zajistit, aby každá osoba cestující letecky ze třetí země nebo členského státu, který se neúčastní navrhovaného nařízení, do Unie (konkrétně do států účastnících se schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích (dále jen „schengenský prostor“), jakož i Irska), přičemž těmito osobami se rozumí státní příslušníci třetích zemí, osoby bez státní příslušnosti a občané EU, mohla být před svým příjezdem předběžně zkontrolována pomocí údajů API a aby členské státy uplatňovaly jednotná kritéria, pokud jde o shromažďování a předávání těchto údajů pro účely kontrol na vnějších hranicích a boje proti nedovolenému přistěhovalectví. Usnadněním toků cestujících na letištích a urychlením hraničních kontrol přispívá tento návrh k zajištění toho, aby bylo možné efektivně provádět systematické kontroly každého cestujícího v letecké dopravě v souladu s platnými právními předpisy 10 .

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh reaguje na potřebu společných pravidel pro shromažďování a předávání údajů API pro účely správy hranic a pro boj proti nedovolenému přistěhovalectví, která souvisí s existencí schengenského prostoru a se stanovením společných pravidel upravujících pohyb osob přes vnější hranice. Tento návrh je v souladu s povinnostmi stanovenými v Schengenském hraničním kodexu v souvislosti s kontrolami osob na vnějších hranicích. Navrhované nařízení je součástí širšího rámce rozsáhlých informačních systémů EU, který se od přijetí směrnice o předběžných informacích o cestujících v roce 2004 značně rozvinul. Strategické pokyny přijaté Evropskou radou v červnu 2014 navíc předpokládají rozšíření postupů prováděných příslušníky pohraniční stráže na vnějších hranicích s cílem zvýšit účinnost kontrol ještě před stanovištěm hraniční kontroly a omezit nepříznivé dopady na hranicích. Patří k nim: Schengenský informační systém (SIS), Vízový informační systém (VIS) a systém Eurodac 11 . Kromě toho se v současné době nacházejí ve fázi vývoje tři nové systémy: Systém vstupu/výstupu (EES), Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (systém ECRIS-TCN). 12 Všechny tyto současné i budoucí systémy jsou propojeny prostřednictvím rámce interoperability informačních systémů EU 13 pro bezpečnost, správu hranic a migraci, který byl přijat v roce 2019 a který se v současné době zavádí. Revize zařazené do tohoto návrhu přihlížejí k rámci interoperability.

Navrhovaný směrovač konkrétně předchází duplikaci technických složek prostřednictvím sdílení složek brány pro dopravce v rámci systému ETIAS. Brána pro dopravce v rámci systému ETIAS poskytuje dopravcům technické prostředky k zadávání dotazů týkajících se statusu státních příslušníků třetích zemí osvobozených od vízové povinnosti, kteří cestují do členských států evidovaného v systému ETIAS. Navrhované nařízení zajišťuje, aby byly různé procesy zpracování údajů rozlišeny a důsledně odděleny a aby byla dodržována přístupová práva stanovená v jednotlivých nástrojích EU. Navrhované nařízení navíc propojuje práci stávající poradní skupiny agentury eu-LISA pro EES–ETIAS s budoucí prací v oblasti údajů API a dosahuje efektivity a úspor z rozsahu tím, že se vyhýbá duplicitě pracovních skupin.

Jak je vysvětleno výše, hraniční kontroly, které mají pravidla obsažená v navrhovaném nařízení usnadnit a zlepšit, se mají v příslušných případech provádět podle Schengenského hraničního kodexu nebo podle vnitrostátních právních předpisů.

Kromě toho se v souladu s podmínkami v nich stanovenými použijí obecně použitelné akty práva EU. Pokud jde o zpracování osobních údajů, týká se to zejména obecného nařízení o ochraně osobních údajů 14 a nařízení EU o ochraně osobních údajů 15 . Uvedené akty zůstávají tímto návrhem nedotčeny.

Použitelnost výše uvedených právních aktů EU na zpracování údajů API obdržených podle tohoto nařízení znamená, že členské státy provádějí právo EU ve smyslu čl. 51 odst. 1 Listiny, a tudíž jsou použitelná i pravidla stanovená Listinou. Zejména je ve světle Listiny nutné vykládat pravidla těchto právních aktů EU.

Pokyny Mezinárodní organizace pro civilní letectví 16 pro strojově čitelné cestovní doklady jsou provedeny v nařízení (EU) 2019/1157 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a v nařízení (ES) č. 2252/2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech. Tato nařízení vytvářejí podmínky umožňující automatizované získávání úplných a vysoce kvalitních údajů z cestovních dokladů.

Navrhované nařízení bude nadále součástí schengenského acquis. Příslušné pohraniční orgány členských států budou údaje API nadále přijímat a dále zpracovávat, a to výhradně pro účely správy hranic a boje proti nedovolenému přistěhovalectví, pro které byly tyto údaje API shromážděny podle navrhovaného nařízení.

Tento návrh je úzce propojen s návrhem nařízení o shromažďování a předávání údajů API pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti, neboť oba návrhy obsahují obdobná ustanovení týkající se seznamu prvků údajů API, shromažďování údajů API automatizovanými prostředky a předávání údajů do směrovače.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Pro toto navrhované nařízení o shromažďování a předávání údajů API pro účely správy hranic a boje proti nedovolenému přistěhovalectví je s ohledem na jeho cíl a stanovená opatření vhodným právním základem čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) a čl. 79 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Podle čl. 77 odst. 2 písm. b) SFEU má Unie pravomoc přijímat opatření týkající se kontrol, jimž podléhají osoby překračující vnější hranice, a podle písmene d) má Unie pravomoc přijímat veškerá opatření nezbytná pro postupné zavedení integrovaného systému řízení vnějších hranic. Podle čl. 79 odst. 2 písm. c) SFEU má Unie pravomoc přijímat opatření týkající se nedovoleného přistěhovalectví.

Je tak zajištěn soulad se stávající směrnicí o předběžných informacích o cestujících, jejímž základem jsou tatáž ustanovení.

Subsidiarita

Smlouva o fungování EU výslovně uděluje Unii pravomoc k vypracování společné politiky v oblasti kontrol, jimž podléhají osoby překračující vnější hranice, jedná se tudíž o jasný cíl, kterého má být dosahováno na úrovni EU. Současně se jedná o oblast sdílené pravomoci mezi EU a členskými státy.

Potřeba společných pravidel pro shromažďování a předávání údajů API pro účely správy hranic a boje proti nedovolenému přistěhovalectví souvisí zejména (a aniž je dotčeno zvláštní postavení Irska) s vytvořením schengenského prostoru a stanovením společných pravidel pro pohyb osob přes vnější hranice, konkrétně se Schengenským hraničním kodexem 17 . Za této situace mají rozhodnutí jednoho členského státu vliv na ostatní členské státy, a proto je nutné mít v této oblasti společná a jasná pravidla a operativní postupy. Účelné a účinné kontroly na vnějších hranicích vyžadují soudržný přístup v celém schengenském prostoru, včetně možnosti předběžných kontrol cestujících osob pomocí údajů API.

Potřeba opatření na úrovni EU týkajících se údajů API v tomto okamžiku také vyplývá z nedávného legislativního vývoje v oblasti správy vnějších hranic schengenského prostoru, a to zejména následujících skutečností:

Nařízení o interoperabilitě z roku 2019 18 umožní systematické kontroly osob překračujících vnější hranice na základě veškerých dostupných a relevantních údajů v centralizovaných informačních systémech EU pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace. Logickým pokračováním této koncepce je zřízení centralizovaného mechanismu pro přenos údajů API na úrovni EU. Na základě pojmů obsažených v nařízeních o interoperabilitě by centralizovaný přenos údajů API mohl v budoucnu vést k používání těchto údajů pro zadávání dotazů v různých databázích (SIS, údaje Europolu) prostřednictvím Evropského vyhledávacího portálu.

Na vnějších hranicích by používání údajů API účinně doplňovalo blížící se zavedení Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a Systému vstupu/výstupu (EES). Používání údajů API by bylo nadále nezbytné pro správu vnějších hranic, neboť jeho prostřednictvím získávají příslušníci pohraniční stráže s předstihem informace o tom, zda cestující osoba skutečně nastoupila na palubu letadla a chystá se vstoupit do schengenského prostoru, což usnadňuje hraniční kontrolu, která proběhne, jakmile cestující osoba dorazí na vnější hranice.

Proporcionalita

Podle zásady proporcionality uvedené v čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii je třeba přizpůsobit povahu a intenzitu daného opatření zjištěnému problému. Všechny problémy, které tento legislativní podnět řeší, tak či onak vyžadují legislativní opatření na úrovni EU, aby se členské státy mohly těmito problémy účinně zabývat, aniž by byl překročen rámec toho, co je nezbytně nutné k řešení uvedených problémů.

Tímto návrhem bude posílen právní rámec pro shromažďování a předávání údajů API pro účely správy vnějších hranic a boje proti nedovolenému přistěhovalectví. Návrh posílí údaje API jako nástroj zlepšující předběžné kontroly cestujících osob na vnějších hranicích, a tím přispěje nejen k účinnosti a účelnosti kontrol samotných, ale také k cíli spočívajícímu v řešení problému nedovoleného přistěhovalectví, zejména v souvislosti s přeshraniční leteckou dopravou a povinnostmi leteckých dopravců v tomto ohledu. V souladu s mezinárodními normami a doporučenými postupy bude tento návrh vyžadovat, aby letečtí dopravci shromažďovali a předávali údaje API pro všechny lety do Unie, jak je vymezeno v návrhu. Povinnosti stanovené v tomto návrhu se omezují na to, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné. Konkrétně tento návrh stanoví jasná pravidla, mimo jiné týkající se toho, co představuje údaje API, na kterých letech by letečtí dopravci měli údaje API shromažďovat a jak má probíhat předávání těchto údajů. Formou nařízení stanoví tento návrh jednotný přístup k používání údajů API pro správu vnějších hranic a boj proti nedovolenému přistěhovalectví. Taková standardizace požadavků týkajících se údajů API napříč členskými státy přispěje ke zvýšení právní jistoty a předvídatelnosti, a tedy i ke zvýšenému dodržování předpisů ze strany leteckých dopravců.

Proporcionalita je dále zajištěna prostřednictvím několika prvků navrhovaného nařízení, jako je omezení pouze na příchozí lety, zacílení požadavku na používání automatizovaných prostředků pouze na určité údaje API a záruky týkající se způsobu a účelu zpracování údajů API.

Navrhované nařízení předpokládá zřízení směrovače, který by v souladu s mezinárodními doporučeními sloužil jako jediný spojovací bod mezi členskými státy a leteckými dopravci, a zavádí unijní přístup ke shromažďování a přenosu údajů API. Přenos údajů API prostřednictvím směrovače sníží náklady leteckého průmyslu a zajistí, aby příslušníci pohraniční stráže měli rychlý a bezproblémový přístup k údajům API, který potřebují v rámci předběžných hraničních kontrol. Tento přístup zásadně sníží počet spojení, která je z pohledu členských států nutné zřídit a udržovat. Naopak pro letecké dopravce se tím sníží složitost udržování spojení s příslušnými pohraničními orgány a získají úspory z rozsahu. Agentura EU, jmenovitě agentura eu-LISA, bude odpovědná za návrh, vývoj, provozování a technickou správu směrovače. Předávání údajů API prostřednictvím směrovače podpoří monitorování letů a sníží tak pravděpodobnost, že dopravce nesplnil povinnost předat údaje API dle požadavků tohoto návrhu.

Volba nástroje

Navrhuje se nařízení. Podle posouzení dopadů připojeného k tomuto návrhu a s ohledem na potřebu přímé použitelnosti a jednotného uplatňování navrhovaných opatření ve všech členských státech je vhodným právním nástrojem nařízení.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex post stávajících právních předpisů

Hodnocení směrnice o předběžných informacích o cestujících 19  došlo k závěru, že důvod pro shromažďování údajů API a jejich předávání příslušným pohraničním orgánům je i patnáct let po vstupu směrnice v platnost stále platný. Stávající cíle směrnice, zejména zlepšení řízení hraničních kontrol, které může napomoci i v boji proti nelegální migraci, zůstávají z hlediska potřeb příslušných zúčastněných stran a širší společnosti vysoce relevantní. Kromě toho bylo zjištěno, že shromažďování a předávání údajů API je také důležité pro usnadnění legálního cestování.

Hodnocení zjistilo, že nedostatečná harmonizace při provádění směrnice je překážkou její účinnosti a soudržnosti. V důsledku minimálních požadavků, které směrnice ukládá, se zavedení systémů API a také skutečné využívání údajů API jeví roztříštěné. Kromě toho možnost ponechaná členským státům v souvislosti s používáním údajů API pro účely vymáhání práva 20 bez uvedení jasné definice tohoto účelu nebo stanovení rámce vedla k nesourodému provádění na vnitrostátní úrovni. Hodnocení rovněž zjistilo nesrovnalosti s jinými nástroji EU, což v praxi způsobuje dotčeným stranám, zejména subjektům údajů, operativní problémy a nejistotu. Požadavky na ochranu osobních údajů obsažené ve směrnici o předběžných informacích o cestujících nejsou plně v souladu s nejnovějším vývojem v dané oblasti. Směrnice o předběžných informacích o cestujících navíc není plně v souladu s mezinárodním regulačním rámcem pro informace o cestujících, zejména pokud jde o datová pole a standardy přenosu.

Hodnocení poukázalo na řadu nedostatků týkajících se směrnice o předběžných informacích o cestujících, tj. na chybějící i) standardizaci a harmonizaci, ii) určité záruky ochrany údajů a iii) jasné sladění s nejnovějším vývojem politik a právních předpisů na úrovni EU. Tyto prvky ovlivňují dopad směrnice, vytvářejí zátěž pro zúčastněné strany a určitou míru právní nejistoty, a to pro letecké dopravce, kteří shromažďují a předávají údaje API, pro příslušné pohraniční orgány, které tyto údaje přijímají a dále zpracovávají, jakož i pro cestující.

Výsledků hodnocení bylo využito při přípravě posouzení dopadů a tohoto návrhu.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Příprava tohoto návrhu zahrnovala širokou škálu konzultací se zúčastněnými stranami, včetně orgánů členských států (příslušných pohraničních orgánů, útvarů pro informace o cestujících), zástupců odvětví dopravy a jednotlivých dopravců. Své příspěvky poskytly s ohledem na svůj mandát a odbornost i agentury EU – například Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA). Tato iniciativa také začleňuje názory a zpětnou vazbu obdrženou během veřejné konzultace uskutečněné koncem roku 2019 v rámci hodnocení směrnice o předběžných informacích o cestujících 21 .

V rámci konzultačních činností v kontextu přípravy posouzení dopadů, o které se tento návrh opírá, se shromáždila zpětná vazba od zúčastněných stran pomocí různých metod. Tyto činnosti zahrnovaly zejména počáteční posouzení dopadů, externí podpůrnou studii a řadu technických seminářů.

Počáteční posouzení dopadů bylo zveřejněno k vyjádření zpětné vazby v období od 5. června 2020 do 14. srpna 2020, přičemž celkem sedm obdržených příspěvků poskytlo zpětnou vazbu k rozšíření oblasti působnosti budoucí směrnice o předběžných informacích o cestujících, ke kvalitě údajů, sankcím, vztahu údajů API a údajů PNR a k ochraně osobních údajů 22 .

Externí podpůrná studie byla provedena na základě analýzy podkladů, rozhovorů a průzkumů s odborníky v dané oblasti, které zkoumaly jednotlivá možná opatření pro zpracování údajů API s jasnými pravidly, která usnadní legitimní cestování, budou v souladu s interoperabilitou informačních systémů EU, s požadavky EU na ochranu osobních údajů a ostatními stávajícími nástroji EU a mezinárodními normami.

Útvary Komise rovněž uspořádaly řadu technických seminářů s odborníky z členských států a zemí přidružených k Schengenu. Cílem těchto seminářů bylo shromáždit odborníky za účelem výměny názorů na možné varianty, které by posílily budoucí rámec předběžných informací o cestujících pro účely správy hranic a boje proti nedovolenému přistěhovalectví, a také pro boj proti trestné činnosti a terorismu.

Podrobnější popis konzultace se zúčastněnými stranami obsahuje průvodní posouzení dopadů (příloha 2).

Posouzení dopadů

V souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy Komise provedla posouzení dopadů, které je uvedeno v připojeném pracovním dokumentu útvarů Komise 23 . Výbor pro kontrolu regulace na svém zasedání dne 28. září 2022 návrh posouzení dopadů přezkoumal a dne 30. září 2022 vydal kladné stanovisko.

S ohledem na problémy zjištěné při shromažďování a předávání údajů API byly při posouzení dopadů vyhodnoceny možnosti politiky týkající se rozsahu shromažďování údajů API pro výše uvedené účely, spolu s možnostmi, jak zlepšit kvalitu údajů API. Pokud jde o shromažďování údajů API pro účely správy vnějších hranic a boje proti nedovolenému přistěhovalectví, bylo v posouzení dopadů zváženo shromažďování údajů API o všech letech ze států mimo schengenský prostor na jedné straně a shromažďování údajů API o všech letech ze států a do států mimo schengenský prostor na straně druhé. V posouzení dopadů byly navíc zváženy také možnosti, jak zlepšit kvalitu údajů API – buď shromažďovat údaje API pomocí automatizovaných a manuálních prostředků, nebo shromažďovat údaje API pouze pomocí automatizovaných prostředků.

Vzhledem k tomu, že úplný soubor údajů API je generován, jakmile jsou cestující na palubě letadla, obdrželi by příslušníci pohraniční stráže údaje API až po fyzických výstupních kontrolách cestujících osob a kontrole jejich dokladů, a tudíž příliš pozdě na to, aby uvedené údaje podpořily práci příslušníků pohraniční stráže. Možnost shromažďování údajů API o všech příslušných příchozích a odchozích letech tudíž nebyla v rámci upřednostňované možnosti zvolena.

Na základě zjištění vyplývajících ze zprávy o posouzení dopadů je upřednostňovanou možností nástroj API, který pro uvedené účely zahrnuje shromažďování údajů API o všech příslušných příchozích letech, přičemž určité údaje API se mají shromažďovat pouze automatizovaně. Kombinace uvedených možností by zlepšila schopnost členských států používat údaje API k účelným a účinným předběžným kontrolám cestujících osob v letecké přepravě před jejich příletem na vnější hranice. Standardizace požadavků na shromažďování a předávání údajů API by zvýšila míru dodržování předpisů ze strany leteckého průmyslu, protože by musel plnit stejné požadavky ve všech členských státech. Spolehlivější a ověřenější údaje API, včetně údajů API shromážděných automatizovaně, by umožnily identifikaci vysoce rizikových cestujících osob a zajistily rychlejší provádění kontrol na vnějších hranicích a odbavení cestujících po příletu. Návrh je v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v evropském právním rámci pro klima 24 a s cíli Unie pro roky 2030 a 2040.

V posouzení dopadů byly rovněž zváženy (a zamítnuty) možnosti jako shromažďování údajů API z jiných druhů dopravy, například od provozovatelů námořní, železniční a autobusové dopravy. Posouzení dopadů uvádí, že již existují unijní a mezinárodní pravidla, která vyžadují, aby provozovatelé námořní dopravy předběžně předávali informace o cestujících pohraničním orgánům členských států na vstupních a výstupních trasách. Dodatečná unijní povinnost provozovatelů námořní dopravy předávat údaje API by tudíž byla nadbytečná. Ve srovnání s odvětvím letecké dopravy je shromažďování údajů o cestujících pro provozovatele pozemní dopravy, například železniční nebo autobusové, mnohem náročnější (neexistuje proces odbavení, nejsou systematicky vydávány jízdenky na jméno) a vyžadovalo by rozsáhlé investice do fyzické infrastruktury provozovatelů, jež by měly podstatné důsledky pro jejich ekonomický model a pro cestující. Rozhodnutím nezahrnovat tyto aspekty do tohoto navrhovaného nařízení nejsou dotčeny postupy některých členských států, které podle vnitrostátních právních předpisů vyžadují údaje o cestujících na železničních spojích, pokud jsou v souladu s unijním právem.

Základní práva a ochrana osobních údajů

Tato iniciativa stanoví zpracování osobních údajů cestujících osob, a proto omezuje výkon základního práva na ochranu osobních údajů, jak je zaručeno článkem 8 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a článkem 16 SFEU. Jak zdůraznil Soudní dvůr EU 25 , právo na ochranu osobních údajů se neprojevuje jako absolutní výsada, ale musí k němu být přihlédnuto ve vztahu k jeho funkci ve společnosti a musí vyhovovat kritériím stanoveným v čl. 52 odst. 1 Listiny 26 . Ochrana údajů je také úzce spjata s respektováním práva na soukromí jako součásti práva na soukromý a rodinný život, které chrání článek 7 Listiny.

Povinnost leteckých dopravců shromažďovat údaje API o všech cestujících osobách, které překračují vnější hranice, a následně tyto údaje API prostřednictvím směrovače předávat příslušným pohraničním orgánům odpovídá cíli, kterým je pomoci zajistit, aby byly předběžné kontroly na vnějších hranicích účinně a účelně prováděny u všech cestujících osob, které vstupují do členských států, a tudíž přispívá i k cíli spočívajícímu v boji proti nedovolenému přistěhovalectví. Ačkoli příslušné pohraniční orgány nebudou přijímat žádná rozhodnutí výhradně na základě údajů API, tento návrh jim umožní předem organizovat činnost a usnadní vstup osobám cestujícím v dobré víře a odhalení ostatních cestujících. Zásahy do výše uvedených základních práv jsou omezeny na to, co je nezbytně nutné k dosažení uvedených cílů, zejména omezením shromažďování údajů o totožnosti uvedených v cestovním dokladu cestujících osob a omezením rozsahu zpracování na nezbytné minimum, a to i pokud jde o lhůtu uchovávání osobních údajů.

Povinné používání automatizovaných prostředků ke shromažďování údajů API od cestujících osob ze strany leteckých dopravců může vést k dalším rizikům z hlediska ochrany osobních údajů. Tato rizika však jsou omezena a zmírněna. Za prvé se požadavek vztahuje pouze na určité údaje API, u nichž lze automatizované prostředky odpovědně používat, pokud jde o strojově čitelné údaje v cestovních dokladech cestujících osob. Za druhé navrhované nařízení obsahuje požadavky týkající se automatizovaných prostředků, které mají být použity, a tyto požadavky mají být dále propracovány v aktu v přenesené pravomoci. A konečně je také stanoveno několik záruk, jako je protokolování, zvláštní pravidla ochrany osobních údajů a účinný dozor.

Tento návrh obsahuje i doplňující a zvláštní záruky zajišťující soulad s Listinou, a to i pokud jde o zabezpečení zpracování osobních údajů, výmaz a účelové omezení a právo cestujících osob na informace.

Vedle ustanovení zajišťujícího soulad se zásadou účelového omezení by navíc navrhované nařízení neupravovalo způsob, jakým příslušné pohraniční orgány využívají údaje API, které na základě nařízení obdrží, neboť na toto zpracování se již vztahují jiné právní předpisy (Schengenský hraniční kodex, právní předpisy v oblasti ochrany osobních údajů, Listina). V zájmu jasnosti se v bodech odůvodnění připomíná, že takové použití nesmí vést k diskriminaci vyloučené podle článku 21 Listiny.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tato legislativní iniciativa týkající se shromažďování a předávání údajů API pro usnadnění kontrol na vnějších hranicích by měla dopad na rozpočet a personální potřeby agentury eu-LISA a příslušných pohraničních orgánů členských států.

Odhaduje se, že pro agenturu eu-LISA bude zapotřebí dodatečný rozpočet ve výši přibližně 45 milionů EUR (33 milionů v rámci současného víceletého finančního rámce) na zřízení směrovače a 9 milionů EUR ročně od roku 2029 na jeho technickou správu a bylo by zapotřebí přibližně 27 dodatečných pracovních míst, aby bylo zajištěno, že agentura eu-LISA bude mít potřebné zdroje k plnění úkolů, které jsou jí svěřeny v tomto navrhovaném nařízení a v navrhovaném nařízení o shromažďování a předávání údajů API pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti.

U členských států se odhaduje, že 27 milionů EUR (8 milionů EUR podle současného víceletého finančního rámce) věnovaných na modernizaci nezbytných vnitrostátních systémů a infrastruktur určených orgánům správy hranic a od roku 2028 postupně až 5 milionů EUR ročně na údržbu těchto systémů a infrastruktur by mohlo mít nárok na proplacení z finančních prostředků Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky 27 . Jakýkoli takový nárok bude muset být nakonec určen v souladu s pravidly upravujícími uvedené finanční prostředky a také s pravidly pro náklady obsaženými v navrhovaném nařízení.

S ohledem na úzkou souvislost mezi tímto navrhovaným nařízením a navrhovaným nařízením o shromažďování a předávání údajů API pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti, zejména pokud jde o předávání údajů API do směrovače, je legislativní finanční výkaz v příloze tohoto návrhu nařízení totožný pro oba návrhy.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise by zajistila, aby byly zavedeny nezbytné mechanismy sloužící k monitorování fungování navrhovaných opatření, a vyhodnotila by je ve vztahu k hlavním politickým cílům. Čtyři roky po začátku používání navrhovaného nařízení a poté každé čtyři roky by Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu hodnotící provádění nařízení a jeho přidanou hodnotu. Zpráva by rovněž informovala o jakémkoli přímém či nepřímém dopadu na příslušná základní práva. Prozkoumala by dosažené výsledky s ohledem na cíle a zhodnotila by trvající platnost výchozího principu a případné důsledky pro budoucí možnosti.

Závazná povaha povinnosti shromažďovat údaje API a zavedení směrovače umožní jasnější pohled na shromažďování i předávání údajů API leteckými dopravci i na následné využívání údajů API členskými státy v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Unie. To Evropské komisi napomůže při jejích úkolech v oblasti hodnocení a vymáhání práva, neboť získá spolehlivé statistické údaje o objemu přenášených údajů a o letech, pro které by byly údaje API požadovány.

Proměnná geometrie

Tento návrh navazuje na schengenské acquis týkající se vnějších hranic a rozvíjí je v tom smyslu, že se týká překračování vnějších hranic. Je tudíž třeba zvážit důsledky týkající se Protokolu č.19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, a Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie.

Na návrh se vztahují opatření schengenského acquis, kterých se účastní Irsko v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis 28 . Účast Irska na tomto návrhu se konkrétně týká pravomoci Unie k přijímání opatření k rozvoji ustanovení schengenského acquis proti nedovolenému přistěhovalectví, jichž se Irsko účastní. Irsko se účastní zejména s ohledem na to, že do čl. 1 odst. 1 uvedeného rozhodnutí Rady byl zahrnut odkaz na článek 26 Úmluvy k provedení Schengenské dohody, pokud jde o povinnosti leteckých dopravců ve vztahu k cizincům, kterým je odepřen vstup, a držení požadovaných cestovních dokladů ze strany cizinců. Irsko se účastní celého navrhovaného nařízení.

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko nezúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně nebude závazné ani použitelné, až bude přijato. Vzhledem k tomu, že toto navrhované nařízení bude navazovat na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne rozhodnutí Rady o tomto návrhu, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

Pokud jde o Kypr, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, bude navrhované nařízení představovat akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011.

Pokud jde o Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko, bude navrhované nařízení představovat vývoj ustanovení schengenského acquis ve smyslu jejich příslušných dohod o přidružení.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola 1 obsahuje obecná ustanovení tohoto nařízení, počínaje pravidly týkajícími se jeho předmětu a oblasti působnosti. Uvádí i seznam definic.

Kapitola 2 obsahuje ustanovení týkající se shromažďování a předávání údajů API, jmenovitě jasný soubor pravidel pro shromažďování údajů API leteckými dopravci a dále pravidla týkající se předávání údajů API do směrovače, zpracování údajů API příslušnými pohraničními orgány a uchovávání a výmazu údajů API leteckými dopravci a těmito orgány.

Kapitola 3 obsahuje ustanovení týkající se přenosu údajů API prostřednictvím směrovače. Konkrétně obsahuje ustanovení popisující hlavní vlastnosti směrovače, pravidla pro používání směrovače, postup pro přenos údajů API ze směrovače příslušným pohraničním orgánům, výmaz údajů API ze směrovače, vedení protokolů a postupy v případě částečné nebo úplné technické nemožnosti použít směrovač. 

Kapitola 4 obsahuje soubor zvláštních ustanovení o ochraně osobních údajů. Konkrétně upřesňuje, kdo jsou správci údajů a zpracovatelé údajů pro zpracování údajů API představujících osobní údaje podle tohoto nařízení. Stanoví rovněž opatření požadovaná od agentury eu-LISA k zajištění bezpečnosti zpracování údajů v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2018/1725. Stanoví opatření požadovaná od leteckých dopravců a příslušných pohraničních orgánů s cílem zajistit jejich vlastní kontrolu dodržování příslušných ustanovení tohoto nařízení a pravidel pro audity.

Kapitola 5 upravuje určité zvláštní otázky týkající se směrovače. Obsahuje požadavky na připojení příslušných pohraničních orgánů a leteckých dopravců ke směrovači. Stanoví také úkoly agentury eu-LISA týkající se návrhu a vývoje, provozování a technické správy směrovače a další podpůrné úkoly související se směrovačem. Kapitola dále obsahuje ustanovení týkající se nákladů, které vzniknou agentuře eu-LISA a členským státům v souvislosti s tímto nařízením, zejména pokud jde o připojení členských států ke směrovači a integraci s ním. Dále obsahuje ustanovení týkající se odpovědnosti za škody způsobené na směrovači, zahájení provozu směrovače a možnosti dobrovolného použití směrovače leteckými dopravci za určitých podmínek.

Kapitola 6 obsahuje ustanovení o dozoru, možných sankcích použitelných na letecké dopravce za neplnění jejich povinností stanovených v tomto nařízení, pravidlech týkajících se podávání statistických zpráv agenturou eu-LISA a o vypracování praktické příručky Komisí.

Kapitola 7 upravuje účinky na jiné akty práva EU. Konkrétně obsahuje ustanovení týkající se zrušení směrnice 2004/82/ES a nezbytných změn dalších stávajících nástrojů, jmenovitě nařízení (EU) 2018/1726 29 a nařízení (EU) 2019/817 30 .

Kapitola 8 obsahuje závěrečná ustanovení tohoto nařízení, která se týkají přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, sledování a hodnocení tohoto nařízení a jeho vstupu v platnost a použitelnosti.

2022/0424 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o shromažďování a předávání předběžných informací o cestujících (API) pro usnadnění kontrol na vnějších hranicích, kterým se mění nařízení (EU) 2019/817 a nařízení (EU) 2018/1726 a zrušuje směrnice Rady 2004/82/ES

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) a čl. 79 odst. 2 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 31 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Provádění kontrol osob na vnějších hranicích významně přispívá k zajištění dlouhodobé bezpečnosti Unie, členských států a jejich občanů a jako takové zůstává důležitou zárukou, zejména v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích („schengenském prostoru“). Účinné a účelné kontroly na vnějších hranicích, prováděné v příslušných případech zejména v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 32 , napomáhají boji proti nedovolenému přistěhovalectví a předcházejí hrozbám pro vnitřní bezpečnost, veřejný pořádek, veřejné zdraví a mezinárodní vztahy členských států.

(2)Používání údajů cestujících osob a údajů o letu předávaných před příletem cestujících, označovaných jako předběžné informace o cestujících (dále jen „API“) přispívá k urychlení procesu provádění požadovaných kontrol během procesu překračování hranic. Pro účely tohoto nařízení se tento proces konkrétně týká překračování hranic mezi třetí zemí nebo členským státem, který se tohoto nařízení neúčastní, na jedné straně a členským státem, který se tohoto nařízení účastní, na straně druhé. Takové použití posiluje kontroly na uvedených vnějších hranicích, neboť poskytuje dostatek času na provádění podrobných a komplexních kontrol všech cestujících osob, aniž by mělo nepřiměřený negativní dopad na osoby cestující v dobré víře. V zájmu účinnosti a účelnosti kontrol na vnějších hranicích by proto měl být stanoven vhodný právní rámec, který zajistí, že příslušné pohraniční orgány členských států na těchto vnějších hraničních přechodech budou mít přístup k údajům API před příletem cestujících osob.

(3)Stávající právní rámec pro údaje API, který tvoří směrnice Rady 2004/82/ES 33 a vnitrostátní právní předpisy, kterými se uvedená směrnice provádí, se ukázal jako důležitý při zlepšování hraničních kontrol, zejména proto, že vytváří rámec, v němž mohou členské státy zavádět ustanovení pro stanovení povinností leteckých dopravců předávat údaje API o cestujících přepravovaných na jejich území. Na úrovni členských států však přetrvávají rozdíly. Údaje API nejsou od leteckých dopravců vyžadovány systematicky a letečtí dopravci se setkávají s různými požadavky, pokud jde o druh údajů, které mají být shromažďovány, a podmínky, za kterých je nutné údaje API předávat příslušným vnitrostátním orgánům. Tyto rozdíly vedou nejen k nadbytečným nákladům a komplikacím pro letecké dopravce, ale také narušují zajištění účinných a účelných předběžných kontrol osob přijíždějících na vnější hranice.

(4)Stávající právní rámec by proto měl být aktualizován a nahrazen, aby se zajistilo, že pravidla týkající se shromažďování a předávání údajů API za účelem posílení a usnadnění účinnosti a účelnosti hraničních kontrol na vnějších hranicích a boje proti nedovolenému přistěhovalectví budou jasná, harmonizovaná a účinná.

(5)Aby byl zajištěn co nejjednotnější přístup na mezinárodní úrovni a s ohledem na pravidla pro shromažďování údajů API platná na této úrovni by měl aktualizovaný právní rámec stanovený tímto nařízením zohledňovat příslušné mezinárodní postupy dohodnuté s leteckým průmyslem a v rámci pokynů Světové celní organizace, Mezinárodního sdružení leteckých dopravců a Mezinárodní organizace pro civilní letectví pro předběžné informace o cestujících.

(6)Shromažďování a předávání údajů API ovlivňuje soukromí jednotlivců a zahrnuje zpracování osobních údajů. Aby byla plně respektována základní práva, zejména právo na respektování soukromého života a právo na ochranu osobních údajů v souladu s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), měly by být stanovena přiměřená omezení a záruky. Zejména by mělo jakékoli zpracování údajů API, a zejména údajů API představujících osobní údaje, zůstat omezeno na to, co je nezbytné a přiměřené k dosažení cílů sledovaných tímto nařízením. Kromě toho by mělo být zajištěno, aby údaje API shromážděné a předané podle tohoto nařízení nevedly k žádné formě diskriminace, kterou Listina vylučuje.

(7)Aby dosáhlo svých cílů, mělo by se toto nařízení vztahovat na všechny dopravce provozující lety do Unie ve smyslu tohoto nařízení, a to jak pravidelné, tak nepravidelné lety, bez ohledu na místo usazení leteckých dopravců provozujících tyto lety.

(8)V zájmu účinnosti a právní jistoty by výčet informací, které společně tvoří údaje API, jež mají být shromažďovány a následně předávány podle tohoto nařízení, měl být uveden jasným a vyčerpávajícím způsobem a měl by zahrnovat informace týkající se každé cestující osoby i informace o jejím letu. Tyto údaje o letu by měly zahrnovat informace o hraničním přechodu vstupu na území dotčeného členského státu ve všech případech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, měly by však být shromažďovány pouze v příslušných případech podle nařízení (EU) [o údajích API pro vymáhání práva], tedy nikoli v případě, že se údaje API týkají letů uvnitř EU.

(9)Aby byla umožněna flexibilita a inovace, mělo by být v zásadě ponecháno na každém leteckém dopravci, aby určil, jak splní své povinnosti týkající se shromažďování údajů API stanovené v tomto nařízení. Nicméně s ohledem na to, že existují vhodná technologická řešení, která umožňují shromažďovat určité údaje API automatizovaně a zároveň zaručují, že příslušné údaje API budou přesné, úplné a aktuální, a s ohledem na výhody použití takové technologie, pokud jde o účinnost a účelnost, by měli mít letečtí dopravci povinnost shromažďovat tyto údaje API pomocí automatizovaných prostředků, odečítáním informací ze strojově čitelných údajů cestovního dokladu.

(10)Automatizované prostředky umožňují cestujícím osobám, aby určité údaje API poskytly samy během on-line odbavení. K takovým prostředkům by mohla patřit například zabezpečená aplikace na chytrém telefonu, počítači nebo webové kameře cestující osoby s funkcí čtení strojově čitelných údajů cestovního dokladu. Pokud se cestující osoby neodbavily on-line, měli by jim letečtí dopravci v praxi nabídnout možnost poskytnout strojově čitelné údaje API během odbavení na letišti pomocí samoobslužného kiosku nebo personálu letecké společnosti u přepážky.

(11)Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat technické požadavky a procesní pravidla, která musí letečtí dopravci dodržovat v souvislosti s používáním automatizovaných prostředků ke shromažďování strojově čitelných údajů API podle tohoto nařízení, aby se zvýšila jasnost a právní jistota a podpořilo zajišťování kvality údajů a odpovědné používání automatizovaných prostředků.

(12)S ohledem na výhody používání automatizovaných prostředků ke shromažďování strojově čitelných údajů API a jasnost vyplývající z technických požadavků v této oblasti, které mají být přijaty podle tohoto nařízení, by mělo být objasněno, že letečtí dopravci, kteří se rozhodnou používat automatizované prostředky ke shromažďování údajů, které jsou povinni předávat podle směrnice 2004/82/ES, mají možnost, nikoli však povinnost, uplatňovat tyto požadavky, jakmile budou přijaty, v souvislosti s takovým používáním automatizovaných prostředků, a to v rozsahu povoleném uvedenou směrnicí. Jakékoli takové dobrovolné použití těchto specifikací při uplatňování směrnice 2004/82/ES by nemělo být chápáno tak, že se jakkoli dotýká povinností leteckých dopravců a členských států podle uvedené směrnice.

(13)S cílem zajistit, aby předběžné kontroly prováděné předem příslušnými pohraničními orgány byly účinné a účelné, měly by údaje API předávané těmto orgánům obsahovat údaje o cestujících osobách, které mají skutečně překročit vnější hranice, tedy o cestujících osobách, jež se skutečně nacházejí na palubě letadla. Letečtí dopravci by proto měli předávat údaje API bezprostředně po uzavření letu. Údaje API navíc pomáhají příslušným pohraničním orgánům odlišit legálně cestující osoby od těch, které mohou být předmětem zájmu, a proto u nich může být zapotřebí doplňující ověření, které by vyžadovalo další koordinaci a přípravu návazných opatření, jež mají být přijata po příletu. K tomu by mohlo docházet například v případech neočekávaného počtu cestujících osob, které jsou předmětem zájmu, jejichž fyzické kontroly na hranicích by mohly negativně ovlivnit hraniční kontroly a čekací doby na hranicích pro ostatní legálně cestující osoby. Aby měly příslušné pohraniční orgány možnost připravit na hranicích odpovídající a přiměřená opatření, například dočasné posílení nebo přesun personálu, zejména u letů, kde doba mezi uzavřením letu a příletem na vnější hranice není dostatečná k tomu, aby příslušným pohraničním orgánům umožnila připravit nejvhodnější reakci, měly by být údaje API rovněž přenášeny před nástupem na palubu, v okamžiku odbavení každé cestující osoby.

(14)Aby Komise objasnila technické požadavky, které se vztahují na letecké dopravce a jsou nutné k zajištění toho, aby údaje API, které letečtí dopravci shromáždili podle tohoto nařízení, byly do směrovače předány zabezpečeně, účinně a rychle, měla by jí být svěřena pravomoc stanovit specifikace společných protokolů a podporovaných datových formátů, které se mají pro toto předávání údajů použít. 

(15)Aby se zabránilo jakémukoli riziku zneužití a v souladu se zásadou účelového omezení by mělo být příslušným pohraničním orgánům výslovně zakázáno zpracovávat údaje API, které obdrží podle tohoto nařízení, k jakémukoli jinému účelu než k posílení a usnadnění účinnosti a účelnosti hraničních kontrol na vnějších hranicích a boji proti nedovolenému přistěhovalectví.

(16)Aby bylo zajištěno, že příslušné pohraniční orgány budou mít dostatek času na účinné provádění předběžných kontrol u všech cestujících osob, včetně cestujících osob na dálkových letech a na navazujících letech, a také dostatek času na zajištění toho, aby údaje API shromážděné a předávané leteckými dopravci byly úplné, přesné a aktuální a aby bylo možné si v případě potřeby vyžádat od leteckých dopravců další objasnění, opravy nebo doplnění, měly by příslušné pohraniční orgány uchovávat údaje API, které obdržely podle tohoto nařízení, po pevně stanovenou dobu, která bude omezena na dobu pro tyto účely nezbytně nutnou. Obdobně, aby letečtí dopravci mohli na takové žádosti reagovat, měli by uchovávat údaje API, které předali podle tohoto nařízení, po stejnou pevně stanovenou a nezbytně nutnou dobu.

(17)Aby se předešlo tomu, že letečtí dopravci budou muset navazovat a udržovat vícenásobná spojení s příslušnými pohraničními orgány členských států za účelem předávání údajů API shromážděných podle tohoto nařízení, a s tím související neefektivitě a bezpečnostním rizikům, měl by být stanoven jeden směrovač vytvořený a provozovaný na úrovni Unie, který bude pro toto předávání údajů sloužit jako propojovací a distribuční bod. V zájmu účelnosti a nákladové efektivnosti by se měl směrovač v rozsahu, který je technicky možný, a při plném dodržování pravidel tohoto nařízení a nařízení (EU) [o údajích API pro vymáhání práva] opírat o technické složky jiných příslušných systémů vytvořených podle práva Unie.

(18)Směrovač by měl automatizovaně přenášet údaje API příslušným pohraničním orgánům, které by měly být určeny podle hraničního přechodu vstupu na území členského státu uvedeného v dotčených údajích API. V zájmu usnadnění procesu distribuce by měl každý členský stát uvést, které pohraniční orgány jsou příslušné k přijímání údajů API přenášených ze směrovače. S ohledem na zajištění řádného fungování tohoto nařízení a v zájmu transparentnosti by tyto informace měly být zveřejněny.

(19)Směrovač by měl sloužit pouze k usnadnění přenosu údajů API od leteckých dopravců příslušným pohraničním orgánům v souladu s tímto nařízením a útvarům pro informace o cestujících v souladu s nařízením (EU) [o údajích API pro vymáhání práva] a neměl by být úložištěm údajů API. Z toho důvodu a za účelem minimalizace jakéhokoli rizika neoprávněného přístupu nebo jiného zneužití a v souladu se zásadou minimalizace údajů by jakékoli ukládání údajů API ve směrovači mělo zůstat omezeno na to, co je nezbytně nutné pro technické účely související s přenosem, a údaje API by měly být ze směrovače vymazány okamžitě, trvale a automatizovaně, a to od okamžiku, kdy je přenos dokončen, nebo, jedná-li se o příslušný případ podle nařízení (EU) [o údajích API pro vymáhání práva], by údaje API neměly být vůbec přenášeny.

(20)S cílem zajistit řádné fungování přenosu údajů API ze směrovače by měla být Komisi svěřena pravomoc stanovit pro tento přenos podrobná technická a procesní pravidla. Tato pravidla by měla zajistit, aby byl přenos zabezpečený, účinný a rychlý a neovlivnil cestu cestujících a letecké dopravce více, než je nezbytné.

(21)Aby letečtí dopravci mohli co nejdříve využívat výhod, které nabízí používání směrovače vyvinutého agenturou eu-LISA v souladu s tímto nařízením, a získali zkušenosti s jeho používáním, měla by být leteckým dopravcům dána možnost, nikoli však uložena povinnost, používat směrovač k předávání informací, které jsou povinni předávat podle směrnice 2004/82/ES během přechodného období. Toto přechodné období by mělo začít v okamžiku, kdy směrovač zahájí provoz, a skončit, jakmile přestanou platit povinnosti podle uvedené směrnice. Aby bylo zajištěno, že každé takové dobrovolné použití směrovače proběhne odpovědně, měl by být vyžadován předchozí písemný souhlas odpovědného orgánu, který má údaje obdržet, na žádost leteckého dopravce a poté, co tento orgán provede případná ověření a získá ujištění. Obdobně, aby se předešlo situaci, kdy letečtí dopravci opakovaně začínají a přestávají používat směrovač, jakmile letecký dopravce dobrovolně zahájí takové používání, měl by být povinen v něm pokračovat, pokud neexistují objektivní důvody pro ukončení tohoto používání pro účely předávání údajů dotčenému odpovědnému orgánu, například pokud se ukáže, že údaje nejsou předávány zákonným, zabezpečeným, účinným a rychlým způsobem. V zájmu řádného uplatnění této možnosti dobrovolného používání směrovače a s náležitým ohledem na práva a zájmy všech dotčených stran by měla být stanovena nezbytná pravidla pro konzultace a poskytování informací. Jakékoli takové dobrovolné použití směrovače při uplatňování směrnice 2004/82/ES podle tohoto nařízení by nemělo být chápáno tak, že se jakkoli dotýká povinností leteckých dopravců a členských států podle uvedené směrnice.

(22)Směrovač, který má být vytvořen a provozován podle tohoto nařízení, by měl omezit a zjednodušit technická připojení potřebná k předávání údajů API a omezit je na jediné připojení na každého leteckého dopravce a každý příslušný pohraniční orgán. Z tohoto důvodu toto nařízení stanoví povinnost příslušných pohraničních orgánů a leteckých dopravců zřídit takové připojení ke směrovači a dosáhnout požadované integrace se směrovačem, aby bylo zajištěno, že systém pro předávání údajů API stanovený tímto nařízením bude moci řádně fungovat. Aby byly tyto povinnosti uvedeny v účinnost a aby bylo zajištěno řádné fungování systému stanoveného tímto nařízením, měly by být doplněny podrobnými pravidly.

(23)S ohledem na příslušné zájmy Unie by náklady vzniklé agentuře eu-LISA při plnění jejích úkolů podle tohoto nařízení a nařízení (EU) [o údajích API pro vymáhání práva] v souvislosti se směrovačem měly být hrazeny z rozpočtu Unie. Totéž by mělo platit pro odpovídající náklady vzniklé členským státům v souvislosti s jejich připojením ke směrovači a integrací s ním, které vyžaduje toto nařízení, v souladu s platnými právními předpisy a s výhradou určitých výjimek. Náklady, na které se vztahují tyto výjimky, by měl nést každý dotčený členský stát sám.

(24)Nelze vyloučit, že v důsledku výjimečných okolností a navzdory tomu, že byla přijata všechna přiměřená opatření v souladu s tímto nařízením, nebudou směrovač nebo systémy či infrastruktura propojující pohraniční orgány a letecké dopravce se směrovačem fungovat správně, a nebude tudíž technicky možné používat směrovač k přenosu údajů API. S ohledem na nedostupnost směrovače a skutečnost, že obecně nebude přiměřeně možné, aby letečtí dopravci alternativními cestami předali údaje API dotčené takovým selháním zákonným, bezpečným, účinným a rychlým způsobem, měla by povinnost leteckých dopravců předat tyto údaje API do směrovače přestat platit, dokud bude uvedená technická nemožnost trvat. Aby se minimalizovala doba trvání technické nemožnosti a její technické důsledky, měly by se dotčené strany v takovém případě neprodleně vzájemně informovat a okamžitě přijmout veškerá nezbytná opatření k odstranění této technické nemožnosti. Vzhledem k tomu, že údaje API týkající se letů, které již přistály, nejsou užitečné pro účely hraniční kontroly, není v takovém případě důvod vyžadovat, aby letečtí dopravci údaje API shromažďovali a uchovávali. Tímto ustanovením by neměly být dotčeny povinnosti všech zúčastněných stran podle tohoto nařízení zajistit řádné fungování směrovače a jejich příslušných systémů a infrastruktury, ani skutečnost, že letečtí dopravci podléhají sankcím, pokud uvedené povinnosti nesplní, a to včetně případů, kdy se snaží tohoto ustanovení dovolat, není-li to odůvodněné. Aby se zabránilo takovému zneužívání a usnadnil dozor a v případě potřeby i uložení sankcí, měli by letečtí dopravci, kteří se dovolávají tohoto ustanovení z důvodu selhání jejich vlastního systému a infrastruktury, uvědomit o tomto selhání příslušný dozorový úřad.

(25)V zájmu zajištění souladu se základním právem na ochranu osobních údajů by toto nařízení mělo určit správce a zpracovatele údajů a stanovit pravidla pro audity. V zájmu účinného sledování, zajištění přiměřené ochrany osobních údajů a minimalizace bezpečnostních rizik by měla být rovněž stanovena pravidla pro protokolování, bezpečnost zpracování a vlastní kontrolu. Pokud se týkají zpracování osobních údajů, je třeba tato ustanovení chápat tak, že doplňují obecně použitelné akty práva Unie v oblasti ochrany osobních údajů, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 34 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 35 . Uvedené akty, které se rovněž vztahují na zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení v souladu s jeho ustanoveními, by tímto nařízením neměly být dotčeny.

(26)Účelem úkonů zpracování podle tohoto nařízení, konkrétně předávání údajů API leteckými dopravci prostřednictvím směrovače příslušným pohraničním orgánům členských států, je pomoci těmto orgánům při výkonu jejich povinností v oblasti správy hranic a úkolů souvisejících s bojem proti nedovolenému přistěhovalectví. Příslušné pohraniční orgány přijímající údaje API by proto měly být správci pro účely přenosu údajů API představujících osobní údaje prostřednictvím směrovače a pro ukládání těchto údajů na směrovači, pokud je takové uchovávání potřebné pro technické účely, a pro jakékoli jejich následné zpracování za použití těchto údajů k posílení a usnadnění hraničních kontrol na vnějších hranicích. Letečtí dopravci by pak měli být samostatnými správci, pokud jde o zpracování údajů API představujících osobní údaje, které jsou povinni provádět podle tohoto nařízení. Na tomto základě by letečtí dopravci i příslušné pohraniční orgány měli být samostatnými správci údajů, pokud jde o jejich vlastní zpracování údajů API podle tohoto nařízení.

(27)Aby se zajistilo, že letečtí dopravci budou účinně uplatňovat pravidla tohoto nařízení, mělo by být přijato ustanovení o určení a zmocnění vnitrostátních orgánů pověřených dozorem nad těmito pravidly. Pravidly tohoto nařízení týkající se uvedeného dozoru, včetně uložení sankcí v příslušných případech, by měly zůstat nedotčeny úkoly a pravomoci dozorových úřadů zřízených v souladu s nařízením (EU) 2016/679, včetně úkolů a pravomocí souvisejících se zpracováním osobních údajů podle tohoto nařízení.

(28)Členské státy by měly pro letecké dopravce, kteří nesplní své povinnosti, pokud jde o shromažďování a předávání údajů API podle tohoto nařízení, stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce, včetně sankcí finančních.

(29)Vzhledem k tomu, že toto nařízení stanoví zavedení nových pravidel pro shromažďování a předávání údajů API příslušnými pohraničními orgány za účelem posílení a usnadnění účinnosti a účelnosti hraničních kontrol na vnějších hranicích, měla by být zrušena směrnice 2004/82/ES.

(30)Vzhledem k tomu, že směrovač by měla navrhnout, vyvinout, provozovat a technicky spravovat agentura eu-LISA zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 36 , je nezbytné uvedené nařízení změnit doplněním tohoto úkolu k úkolům agentury eu-LISA. Pro ukládání zpráv a statistik směrovače ve společném úložišti pro účely podávání zpráv a statistiky je nutné změnit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 37 .

(31)Za účelem přijetí opatření týkajících se technických požadavků a provozních pravidel pro automatizované prostředky shromažďování strojově čitelných údajů API, společných protokolů a formátů, které mají být používány pro předávání údajů API leteckými dopravci, technických a procesních pravidel pro přenos údajů API ze směrovače příslušným pohraničním orgánům a útvarům pro informace o cestujících a připojení útvarů pro informace o cestujících a leteckých dopravců ke směrovači a jejich integrace se směrovačem, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o články 5, 6, 11, 20 a 21. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 38 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(32)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, zejména v souvislosti se zahájením provozu směrovače, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 39 .

(33)Všem zúčastněným stranám, a zejména leteckým dopravcům a příslušným pohraničním orgánům, by měl být poskytnut dostatek času na provedení nezbytných příprav, aby byly schopny plnit své příslušné povinnosti podle tohoto nařízení, a to s přihlédnutím k tomu, že některé z těchto příprav, např. pokud jde o povinnosti týkající se připojení ke směrovači a integrace s ním, mohou být finalizovány až po dokončení fáze návrhu a vývoje směrovače a zahájení provozu směrovače. Toto nařízení by se proto mělo použít až od vhodného data po datu zahájení provozu směrovače, které stanoví Komise v souladu s tímto nařízením.

(34)Fáze návrhu a vývoje směrovače by však měly být zahájeny a dokončeny co nejdříve, aby mohl směrovač zahájit provoz co nejdříve, což rovněž vyžaduje přijetí příslušných prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci stanovených tímto nařízením. Bezodkladně by mělo být poskytnuto i objasnění stanovené v tomto nařízení, pokud jde o použití specifikací týkajících se používání automatizovaných prostředků při uplatňování směrnice 2004/82/ES. Články týkající se těchto záležitostí by se proto měly použít ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Kromě toho, aby bylo co nejdříve umožněno dobrovolné používání směrovače, měl by se článek o tomto používání, jakož i některé další články potřebné k zajištění toho, aby takové používání probíhalo odpovědně, použít co nejdříve, tedy od okamžiku, kdy směrovač zahájí provoz.

(35)Tímto nařízením by neměla být dotčena možnost členských států stanovit podle svých vnitrostátních právních předpisů systém shromažďování údajů API od jiných poskytovatelů dopravy, než jsou poskytovatelé uvedení v tomto nařízení, za předpokladu, že jsou tyto vnitrostátní právní předpisy v souladu s právem Unie.

(36)Vzhledem k tomu, že se cíle tohoto nařízení, jmenovitě posílení a usnadnění účinnosti a účelnosti hraničních kontrol na vnějších hranicích a boj proti nedovolenému přistěhovalectví, týkají záležitostí, které mají ze své podstaty přeshraniční povahu, členské státy nemohou těchto cílů dostatečně dosáhnout samy, ale lze jich lépe dosáhnout na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(37)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(38)Irsko se účastní tohoto nařízení v souladu s čl. 5 odst. 1 Protokolu č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, a v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES 40 .

(39) Účast Irska na tomto nařízení v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí 2002/192/ES se týká pravomoci Unie k přijímání opatření k rozvoji schengenského acquis proti nedovolenému přistěhovalectví, jichž se Irsko účastní.

(40)Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 41 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES 42 .

(41)Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 43 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES 44 .

(42)Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 45 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU 46 .

(43)Pokud jde o Kypr, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011.

(44)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne [XX] vydal své stanovisko 47 ,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Pro účely posílení a usnadnění účinnosti a účelnosti hraničních kontrol na vnějších hranicích a boje proti nedovolenému přistěhovalectví stanoví toto nařízení pravidla pro:

a)shromažďování předběžných informací o cestujících (dále jen „údaje API“) leteckými dopravci pro lety do Unie;

b)předávání údajů API leteckými dopravci do směrovače;

c)přenos údajů API ze směrovače příslušným pohraničním orgánům.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se použije na letecké dopravce provozující pravidelné nebo nepravidelné lety do Unie.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)„leteckým dopravcem“ podnik letecké dopravy ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice (EU) 2016/681;

b)„hraničními kontrolami“ kontroly ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2016/399;

c)„lety do Unie“ lety létající z území buď třetí země, nebo členského státu, který se neúčastní tohoto nařízení, jež mají přistát na území členského státu, který se účastní tohoto nařízení;

d)„hraničním přechodem“ přechod ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) 2016/399;

e)„pravidelným letem“ let provozovaný podle pevného letového řádu, na který si může zakoupit letenky veřejnost;

f)„nepravidelným letem“ let, který není provozován podle pevného letového řádu a který nemusí být nutně součástí pravidelné nebo plánované trasy;

g)„příslušným pohraničním orgánem“ orgán pověřený členským státem k provádění hraničních kontrol a určený a oznámený tímto členským státem v souladu s čl. 11 odst. 2;

h)„cestujícím“ každá osoba kromě členů posádky, která je se souhlasem leteckého dopravce letecky přepravována nebo má být přepravena, přičemž tento souhlas je vyjádřen zápisem této osoby na seznam cestujících;

i)„posádkou“ každá osoba přítomná na palubě letadla během letu jiná než cestující, která pracuje na palubě letadla nebo obsluhuje letadlo, včetně letové posádky a palubních průvodčích;

j)„cestující osobou“ cestující nebo člen posádky;

k)„údaji předběžných informací o cestujících“ nebo „údaji API“ údaje o cestujících osobách a údaje o letu podle čl. 4 odst. 2 a 3;

l)„útvarem pro informace o cestujících“ příslušný orgán podle čl. 3 písm. i) nařízení (EU) [o údajích API pro vymáhání práva];

m)„směrovačem“ směrovač uvedených v článku 9;

n)„osobními údaji“ jakékoli údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679.

KAPITOLA 2

SHROMAŽĎOVÁNÍ A PŘEDÁVÁNÍ ÚDAJŮ API

Článek 4

Údaje API, které mají shromažďovat letečtí dopravci

1.Letečtí dopravci shromažďují údaje API cestujících osob, které sestávají z údajů o cestujících osobách ve smyslu odstavce 2 tohoto článku a údajů o letu ve smyslu odstavce 3 tohoto článku, u letů podle článku 2 za účelem předání těchto údajů API do směrovače v souladu s článkem 6.

2.Údaje API tvoří tyto údaje o cestujících osobách týkající se každé cestující osoby na daném letu:

a)příjmení, jméno (jména);

b)datum narození, pohlaví a státní příslušnost;

c)druh a číslo cestovního dokladu a třípísmenný kód země, která cestovní doklad vydala;

d)datum skončení platnosti cestovního dokladu;

e)zda je cestující osoba cestujícím, nebo členem posádky (status cestující osoby);

f)číslo identifikující jmennou evidenci cestujících, kterou letecký dopravce používá k nalezení cestujícího ve svém informačním systému (lokalizační záznam PNR);

g)údaje o sedadle, jako je číslo sedadla v letadle přiděleného cestujícímu, pokud letecký dopravce takové údaje shromažďuje;

h)údaje o zavazadlech, jako je počet odbavených zavazadel, pokud letecký dopravce takové údaje shromažďuje.

3.Údaje API tvoří také tyto údaje o letu týkající se letu každé cestující osoby:

a)identifikační číslo letu nebo, pokud takové číslo neexistuje, jiné jasné a vhodné prostředky k identifikaci letu;

b)v příslušném případě hraniční přechod vstupu na území členského státu;

c)kód letiště vstupu na území členského státu;

d)počáteční místo nástupu na palubu;

e)místní datum a předpokládaný čas odletu;

f)místní datum a předpokládaný čas příletu. 

Článek 5

Prostředky shromažďování údajů API

1.Letečtí dopravci shromažďují údaje API podle článku 4 takovým způsobem, aby údaje API, které předávají v souladu s článkem 6, byly přesné, úplné a aktuální.

2.Letečtí dopravci shromažďují údaje API podle čl. 4 odst. 2 písm. a) až d) pomocí automatizovaných prostředků pro shromažďování strojově čitelných údajů z cestovního dokladu dotčené cestující osoby. Činí tak v souladu s podrobnými technickými požadavky a provozními pravidly podle odstavce 4, pokud byla taková pravidla přijata a jsou použitelná.

Pokud však takové použití automatizovaných prostředků není možné, neboť cestovní doklad neobsahuje strojově čitelné údaje, shromažďují letečtí dopravci tyto údaje ručně, a to způsobem, který zajistí soulad s odstavcem 1.

3.Jakékoli automatizované prostředky používané leteckými dopravci ke shromažďování údajů API podle tohoto nařízení musí být spolehlivé, zabezpečené a aktuální.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37, kterými doplní toto nařízení stanovením podrobných technických požadavků a provozních pravidel pro shromažďování údajů API uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. a) až d) pomocí automatizovaných prostředků v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku.

5.Letečtí dopravci, kteří používají automatizované prostředky ke shromažďování údajů uvedených v čl. 3 odst. 1 směrnice 2004/82/ES, jsou oprávněni tak učinit při uplatnění technických požadavků týkajících se tohoto používání podle odstavce 4 v souladu s uvedenou směrnicí.

Článek 6

Povinnosti leteckých dopravců týkající se předávání údajů API

1.Letečtí dopravci předávají údaje API do směrovače elektronickými prostředky. Činí tak v souladu s podrobnými pravidly podle odstavce 3, pokud byla taková pravidla přijata a jsou použitelná.

2.Letečtí dopravci předávají údaje API v okamžiku odbavení, jakož i bezprostředně po uzavření letu, to znamená bezprostředně po nástupu cestujících na palubu letadla připraveného k odletu, kdy již není možné, aby cestující nastoupili na palubu nebo ji opustili.

3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37, kterými doplní toto nařízení stanovením nezbytných podrobných pravidel pro společné protokoly a podporované datové formáty, které se mají používat pro předávání údajů API do směrovače podle odstavce 1.

4.Pokud letecký dopravce po předání údajů do směrovače zjistí, že údaje API jsou nepřesné, neúplné, již nejsou aktuální nebo byly zpracovány nezákonně, nebo že údaje nejsou údaji API, neprodleně o tom informuje Agenturu Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „eu-LISA“). Po obdržení těchto informací agentura eu-LISA okamžitě informuje příslušný pohraniční orgán, který obdržel údaje API přenesené prostřednictvím směrovače.

Článek 7

Zpracování obdržených údajů API

Příslušné pohraniční orgány zpracovávají údaje API, které jim byly předány v souladu s tímto nařízením, výhradně pro účely uvedené v článku 1.

Článek 8

Uchovávání a výmaz údajů API

1.Letečtí dopravci uchovávají údaje API týkající se daného cestujícího, které shromáždili podle článku 4, po dobu 48 hodin od okamžiku odletu. Po uplynutí této lhůty tyto údaje API okamžitě a trvale vymažou.

2.Příslušné pohraniční orgány uchovávají údaje API týkající se daného cestujícího, které obdržely prostřednictvím směrovače podle článku 11, po dobu 48 hodin od okamžiku odletu. Po uplynutí této lhůty tyto údaje API okamžitě a trvale vymažou.

3.Pokud letecký dopravce nebo příslušný pohraniční orgán zjistí, že údaje, které shromáždil, předal nebo obdržel podle tohoto nařízení, jsou nepřesné, neúplné, již nejsou aktuální nebo byly zpracovány nezákonně, nebo že údaje nejsou údaji API, okamžitě tyto údaje API opraví, doplní nebo aktualizuje, nebo trvale vymaže. Tím není dotčena možnost leteckých dopravců uchovávat a používat údaje, je-li to nezbytné pro jejich obvyklou činnost v souladu s platnými právními předpisy.

KAPITOLA 3

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE SMĚROVAČE

Článek 9

Směrovač

1.Agentura eu-LISA v souladu s články 22 a 23 navrhne, vyvine, bude provozovat a technicky spravovat směrovač pro účely zprostředkování předávání údajů API leteckými dopravci příslušným pohraničním orgánům a útvarům pro informace o cestujících v souladu s tímto nařízením, resp. nařízením (EU) [o údajích API pro vymáhání práva].

2.Směrovač tvoří tyto složky:

a)centrální infrastruktura včetně souboru technických složek umožňujících přenos údajů API;

b)zabezpečený komunikační kanál mezi centrální infrastrukturou a příslušnými pohraničními orgány a útvary pro informace o cestujících a zabezpečený komunikační kanál mezi centrální infrastrukturou a leteckými dopravci pro předávání údajů API a případnou související komunikaci.

3.Aniž je dotčen článek 10 tohoto nařízení, směrovač bude sdílet a opětovně využívat technické složky včetně hardwarových a softwarových prvků internetové služby uvedené v článku 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 48 , brány pro dopravce uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 a brány pro dopravce uvedené v čl. 2a písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 49 , nakolik je to technicky možné.

Článek 10

Výhradní používání směrovače

Směrovač budou používat pouze letečtí dopravci k předávání údajů API a příslušné pohraniční orgány a útvary pro informace o cestujících k přijímání údajů API v souladu s tímto nařízením, resp. nařízením (EU) [o údajích API pro vymáhání práva]. 

Článek 11

Přenos údajů API ze směrovače příslušným pohraničním orgánům

1.Směrovač okamžitě a automatizovaně přenáší údaje API, které do něj byly předány podle článku 6, příslušným pohraničním orgánům členského státu podle čl. 4 odst. 3 písm. c). Činí tak v souladu s podrobnými pravidly podle odstavce 4 tohoto článku, pokud byla taková pravidla přijata a jsou použitelná.

Pro účely tohoto přenosu agentura eu-LISA vytvoří a bude průběžně aktualizovat srovnávací tabulku mezi různými letišti původu a určení a zeměmi, k nimž tato letiště patří.

2.Členský stát určí příslušné pohraniční orgány oprávněné přijímat údaje API, které jim jsou předávány ze směrovače v souladu s tímto nařízením. Do data použitelnosti tohoto nařízení uvedeného v čl. 39 druhém pododstavci oznámí agentuře eu-LISA a Komisi název a kontaktní údaje příslušných pohraničních orgánů a v případě potřeby bude oznámené informace aktualizovat.

Komise na základě těchto oznámení a aktualizací sestaví a zveřejní seznam oznámených příslušných pohraničních orgánů, včetně jejich kontaktních údajů.

3.Členské státy zajistí, aby k údajům API, které jsou příslušným pohraničním orgánům přenášeny prostřednictvím směrovače, měli přístup pouze řádně oprávnění pracovníci těchto orgánů. Za tímto účelem stanoví nezbytná pravidla. Tato pravidla budou zahrnovat pravidla pro vytváření a pravidelnou aktualizaci seznamu těchto zaměstnanců a jejich profilů.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37, kterými doplní toto nařízení stanovením nezbytných podrobných technických a procesních pravidel pro přenos údajů API ze směrovače podle odstavce 1.

Článek 12

Výmaz údajů API ze směrovače

Údaje API předané do směrovače podle tohoto nařízení a nařízení (EU) [o údajích API pro vymáhání práva] se ve směrovači ukládají pouze po dobu nezbytnou k dokončení přenosu příslušným pohraničním orgánům, případně útvarům pro informace o cestujících a v souladu s uvedenými nařízeními a budou ze směrovače okamžitě, trvale a automatizovaně vymazány v obou těchto situacích:

a)je-li dokončen přenos údajů API příslušným pohraničním orgánům, případně útvarům pro informace o cestujících;

b)ve vztahu k nařízení (EU) [o údajích API pro vymáhání práva], týkají-li se údaje API jiných letů uvnitř EU, než které jsou uvedeny v seznamech podle čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení.

Článek 13

Vedení a uchovávání protokolů

1.Agentura eu-LISA vede a uchovává protokoly o všech úkonech zpracování týkajících se přenosu údajů API prostřednictvím směrovače podle tohoto nařízení a nařízení (EU) [o údajích API pro vymáhání práva]. V těchto protokolech se uvádí:

a)letecký dopravce, který předal údaje API do směrovače;

b)příslušné pohraniční orgány a útvary pro informace o cestujících, kterým byly údaje API přeneseny prostřednictvím směrovače;

c)datum a čas předání podle písmen a) a b) a místo předání;

d)jakýkoli přístup zaměstnanců agentury eu-LISA nezbytný pro údržbu směrovače podle čl. 23 odst. 3;

e)jakékoli další informace týkající se těchto úkonů zpracování, které jsou nezbytné pro sledování zabezpečení a integrity údajů API a zákonnosti těchto úkonů zpracování.

Tyto protokoly neobsahují žádné osobní údaje kromě informací nezbytných k identifikaci příslušného zaměstnance agentury eu-LISA uvedeného v prvním pododstavci písm. d).

2.Letečtí dopravci vytvářejí protokoly všech úkonů zpracování podle tohoto nařízení provedených pomocí automatizovaných prostředků podle čl. 5 odst. 2. Tyto protokoly uvádějí datum, čas a místo předání údajů API.

3.Protokoly uvedené v odstavcích 1 a 2 se použijí pouze pro účely zajištění bezpečnosti a integrity údajů API a zákonnosti zpracování, zejména pokud jde o soulad s požadavky stanovenými v tomto nařízení a v nařízení (EU) [o údajích API pro vymáhání práva], včetně řízení týkajících se sankcí za porušení uvedených požadavků v souladu s články 29 a 30 tohoto nařízení.

4.Agentura eu-LISA a letečtí dopravci přijmou vhodná opatření k ochraně protokolů, které vytvořili podle odstavců 1 a 2, před neoprávněným přístupem a v souvislosti s jinými bezpečnostními riziky.

5.Agentura eu-LISA a letečtí dopravci uchovávají protokoly, které vytvořili podle odstavců 1 a 2, po dobu jednoho roku od okamžiku jejich vytvoření. Po uplynutí této lhůty tyto protokoly okamžitě a trvale vymažou.

Pokud jsou však tyto protokoly zapotřebí pro postupy pro sledování nebo zajištění bezpečnosti a integrity údajů API nebo zákonnosti úkonů zpracování ve smyslu odstavce 2 a tyto postupy již byly v okamžiku uplynutí lhůty podle prvního pododstavce zahájeny, mohou agentura eu-LISA a letečtí dopravci tyto protokoly uchovávat po dobu nezbytně nutnou pro uvedené postupy. V takovém případě tyto protokoly neprodleně vymažou, jakmile již nebudou pro uvedené postupy nezbytné.

Článek 14

Opatření v případě technické nemožnosti použít směrovač

1.Pokud je technicky nemožné použít směrovač k přenosu údajů API z důvodu poruchy směrovače, agentura eu-LISA o této technické nemožnosti okamžitě automatizovaným způsobem vyrozumí letecké dopravce a příslušné pohraniční orgány. V takovém případě agentura eu-LISA neprodleně přijme opatření k řešení technické nemožnosti použít směrovač a neprodleně uvedené strany informuje, jakmile bude úspěšně vyřešena.

V období mezi vyrozuměním o technické nemožnosti a informováním o jejím úspěšném vyřešení se čl. 6 odst. 1 nepoužije, pokud technická nemožnost brání předání údajů API do směrovače. Po dobu trvání této situace se na dotyčné údaje API nepoužije ani čl. 4 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 během uvedeného období.

2.Pokud je technicky nemožné použít směrovač k přenosu údajů API z důvodu poruchy systémů nebo infrastruktury členského státu podle článku 20, příslušné pohraniční orgány tohoto členského státu o této technické nemožnosti okamžitě automatizovaným způsobem vyrozumí letecké dopravce, příslušné orgány ostatních členských států, agenturu eu-LISA a Komisi. V takovém případě daný členský stát neprodleně přijme opatření k řešení technické nemožnosti použít směrovač a neprodleně uvedené strany informuje, jakmile bude úspěšně vyřešena.

V období mezi vyrozuměním o technické nemožnosti a informováním o jejím úspěšném vyřešení se čl. 6 odst. 1 nepoužije, pokud technická nemožnost brání předání údajů API do směrovače. Po dobu trvání této situace se na dotyčné údaje API nepoužije ani čl. 4 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 během uvedeného období.

3.Pokud je technicky nemožné použít směrovač k přenosu údajů API z důvodu poruchy systémů nebo infrastruktury leteckého dopravce podle článku 21, letecký dopravce o této technické nemožnosti okamžitě automatizovaným způsobem vyrozumí příslušné pohraniční orgány, agenturu eu-LISA a Komisi. V takovém případě daný letecký dopravce neprodleně přijme opatření k řešení technické nemožnosti použít směrovač a neprodleně uvedené strany informuje, jakmile bude úspěšně vyřešena.

V období mezi vyrozuměním o technické nemožnosti a informováním o jejím úspěšném vyřešení se čl. 6 odst. 1 nepoužije, pokud technická nemožnost brání předání údajů API do směrovače. Po dobu trvání této situace se na dotyčné údaje API nepoužije ani čl. 4 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 během uvedeného období.

Po úspěšném vyřešení technické nemožnosti předloží dotčený letecký dopravce neprodleně příslušnému vnitrostátnímu dozorovému úřadu podle článku 29 zprávu obsahující všechny nezbytné podrobnosti o dané technické nemožnosti, včetně důvodů technické nemožnosti, jejího rozsahu a důsledků, jakož i opatření přijatých k jejímu řešení.

KAPITOLA 4

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O OCHRANĚ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Článek 15

Správci osobních údajů

Příslušné pohraniční orgány jsou správci ve smyslu čl. 4 bodu 7 nařízení (EU) 2016/679 v souvislosti se zpracováním údajů API, které představují osobní údaje, prostřednictvím směrovače, včetně přenosu a uchování těchto údajů pro technické účely ve směrovači, jakož i v souvislosti s jejich zpracováním údajů API, které představují osobní údaje, podle článku 7 tohoto nařízení.

Letečtí dopravci jsou správci ve smyslu čl. 4 bodu 7 nařízení (EU) 2016/679 pro zpracování údajů API představujících osobní údaje v souvislosti se shromažďováním těchto údajů a jejich předáváním do směrovače podle tohoto nařízení.

Článek 16

Zpracovatel osobních údajů

Agentura eu-LISA je zpracovatelem ve smyslu čl. 3 bodu 12 nařízení (EU) 2018/1725, pokud jde o zpracování údajů API, které představují osobní údaje, prostřednictvím směrovače v souladu s tímto nařízením a nařízením (EU) [o údajích API pro vymáhání práva].

Článek 17

Zabezpečení

1.Agentura eu-LISA zajistí zabezpečení údajů API, zejména údajů API představujících osobní údaje, které zpracovává podle tohoto nařízení a nařízení (EU) [o údajích API pro vymáhání práva]. Příslušné pohraniční orgány a letečtí dopravci zajistí zabezpečení údajů API, zejména údajů API představujících osobní údaje, které zpracovávají podle tohoto nařízení. S cílem zajistit toto zabezpečení agentura eu-LISA, příslušné pohraniční orgány a letečtí dopravci navzájem spolupracují v souladu se svými příslušnými povinnostmi a v souladu s právem Unie.

2.Agentura eu-LISA zejména přijme nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti směrovače a údajů API, zejména údajů API, které představují osobní údaje, přenášených prostřednictvím směrovače, včetně vypracování, provádění a pravidelného aktualizování bezpečnostního plánu, plánu kontinuity provozu a plánu pro obnovení provozu po havárii, s cílem:

a)fyzicky chránit směrovač, mimo jiné vypracováním plánů pro mimořádné situace na ochranu kritických složek směrovače;

b)předejít jakémukoli neoprávněnému zpracování údajů API, včetně jakéhokoli neoprávněného přístupu k nim a jejich kopírování, změnám nebo vymazání, a to během přenosu údajů API do a ze směrovače i během jakéhokoli uchovávání údajů API ve směrovači, je-li nutné k dokončení přenosu, zejména pomocí vhodných technik šifrování;

c)zajistit, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým příslušným pohraničním orgánům nebo útvarům pro informace o cestujících jsou údaje API prostřednictvím směrovače přenášeny;

d)řádně oznamovat správní radě veškeré závady fungování směrovače;

e)sledovat účinnost bezpečnostních opatření požadovaných podle tohoto článku a podle nařízení (EU) 2018/1725 a v případě potřeby tato bezpečnostní opatření posuzovat a aktualizovat s ohledem na technologický nebo provozní vývoj.

Opatřeními uvedenými v prvním pododstavci tohoto odstavce není dotčen článek 33 nařízení (EU) 2018/1725 a článek 32 nařízení (EU) 2016/679.

Článek 18

Vlastní kontrola

Letečtí dopravci a příslušné pohraniční orgány kontrolují, zda dodržují své příslušné povinnosti podle tohoto nařízení, zejména pokud jde o jimi zpracovávané údaje API, které představují osobní údaje, a to i prostřednictvím častého ověřování protokolů podle článku 13.

Článek 19

Audity ochrany osobních údajů

1.Příslušné vnitrostátní orgány pro ochranu údajů uvedené v článku 51 nařízení (EU) 2016/679 zajistí, aby byl pro účely tohoto nařízení alespoň jednou za čtyři roky v souladu s příslušnými mezinárodními auditorskými standardy proveden audit úkonů zpracování údajů API představujících osobní údaje příslušnými pohraničními orgány.

2.Evropský inspektor ochrany údajů zajistí, aby byl alespoň jednou za rok v souladu s příslušnými mezinárodními auditorskými standardy proveden audit úkonů zpracování údajů API představujících osobní údaje agenturou eu-LISA pro účely tohoto nařízení a nařízení (EU) [o údajích API pro vymáhání práva]. Zpráva o tomto auditu se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, členským státům a agentuře eu-LISA. Agentura eu-LISA má možnost se ke zprávám před jejich přijetím vyjádřit.

3.Pokud jde o úkony zpracování uvedené v odstavci 2, agentura eu-LISA na požádání poskytuje evropskému inspektorovi ochrany údajů informace, o které požádá, uděluje mu přístup ke všem dokumentům, o které požádá, a ke svým protokolům podle čl. 13 odst. 1 a umožňuje mu nepřetržitý přístup do všech prostor agentury eu-LISA.

KAPITOLA 5

PŘIPOJENÍ A DALŠÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE SMĚROVAČE

Článek 20

Připojení příslušných pohraničních orgánů ke směrovači

1.Členské státy zajistí, aby jejich příslušné pohraniční orgány byly připojeny ke směrovači. Zajistí, aby systémy a infrastruktura příslušných pohraničních orgánů pro příjem údajů API předávaných podle tohoto nařízení byly se směrovačem integrovány.

Členské státy zajistí, aby připojení ke směrovači a integrace s ním umožnily jejich příslušným pohraničním orgánům přijímat a dále zpracovávat údaje API a vyměňovat si veškeré s nimi související informace zákonným, zabezpečeným, účinným a rychlým způsobem.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37, kterými doplní toto nařízení stanovením nezbytných podrobných pravidel pro připojení ke směrovači a integraci se směrovačem podle odstavce 1.

Článek 21

Připojení leteckých dopravců ke směrovači

1.Letečtí dopravci zajistí, aby byli připojeni ke směrovači. Zajistí, aby jejich systémy a infrastruktura pro předávání údajů API do směrovače podle tohoto nařízení byly se směrovačem integrovány.

Letečtí dopravci zajistí, aby jim připojení k tomuto směrovači a integrace s ním umožnily předávat údaje API a vyměňovat si veškeré s nimi související informace zákonným, zabezpečeným, účinným a rychlým způsobem.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37, kterými doplní toto nařízení stanovením nezbytných podrobných pravidel pro připojení ke směrovači a integraci se směrovačem podle odstavce 1.

Článek 22

Úkoly agentury eu-LISA týkající se návrhu a vývoje směrovače

1.Agentura eu-LISA odpovídá za návrh fyzické architektury směrovače včetně vymezení technických specifikací.

2.Agentura eu-LISA odpovídá za vývoj směrovače včetně veškerých technických úprav nezbytných pro jeho provoz.

Vývoj směrovače sestává z vypracování a realizace technických specifikací, testování a celkové projektové správy a koordinace fáze vývoje.

3.Agentura eu-LISA zajistí, aby byl směrovač navržen a vyvinut tak, aby zajišťoval funkce stanovené v tomto nařízení a nařízení (EU) [o údajích API pro vymáhání práva] a aby směrovač zahájil provoz co nejdříve poté, co Komise přijme akty v přenesené pravomoci stanovené v čl. 5 odst. 4, čl. 6 odst. 3, čl. 11 odst. 4, čl. 20 odst. 2 a čl. 21 odst. 2.

4.Pokud agentura eu-LISA dojde k závěru, že je fáze vývoje dokončena, bez zbytečného odkladu provede komplexní test směrovače ve spolupráci s příslušnými pohraničními orgány, útvary pro informace o cestujících a dalšími příslušnými orgány členských států a leteckými dopravci a sdělí Komisi výsledek tohoto testu.

Článek 23

Úkoly agentury eu-LISA týkající se hostingu a technické správy směrovače

1.Agentura eu-LISA provozuje směrovač ve svých technických prostorách.

2.Agentura eu-LISA odpovídá za technickou správu směrovače, včetně jeho údržby a technického vývoje, a to takovým způsobem, aby bylo zajištěno, že údaje API budou přes směrovač přenášeny zabezpečeným, účinným a rychlým způsobem v souladu s tímto nařízením a nařízením (EU) [o údajích API pro vymáhání práva].

Technická správa směrovače sestává z provádění všech úkolů a přijímání všech technických řešení nezbytných pro nepřetržité správné fungování směrovače v souladu s tímto nařízením a nařízením (EU) [o údajích API pro vymáhání práva], 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Zahrnuje údržbu a technický vývoj nezbytný k zajištění toho, aby směrovač fungoval na uspokojivé úrovni technické kvality, zejména pokud jde o dostupnost, přesnost a spolehlivost přenosu údajů API, v souladu s technickými specifikacemi a v nejvyšší možné míře v souladu s operativními potřebami příslušných pohraničních orgánů, útvarů pro informace o cestujících a leteckých dopravců.

3.Agentura eu-LISA nemá přístup k žádným údajům API přenášeným prostřednictvím směrovače. Tento zákaz však agentuře eu-LISA v takovém přístupu nebrání, je-li nezbytně nutný pro údržbu směrovače.

4.Aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku a článek 17 nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 50 , uplatní agentura eu-LISA na všechny své pracovníky, kteří musí pracovat s údaji API přenášenými prostřednictvím směrovače, vhodná pravidla týkající se zachování služebního tajemství nebo jiné srovnatelné povinnosti zachování důvěrnosti. Tato povinnost platí i poté, co dotyčné osoby opustí svou funkci nebo zaměstnanecký poměr, nebo poté, co ukončí svou činnost.

Článek 24

Podpůrné úkoly agentury eu-LISA týkající se směrovače

1.Agentura eu-LISA poskytne příslušným pohraničním orgánům, útvarům pro informace o cestujících a dalším příslušným orgánům členských států a leteckým dopravcům na jejich žádost odbornou přípravu v oblasti technického používání směrovače.

2.Agentura eu-LISA poskytuje příslušným pohraničním orgánům a útvarům pro informace o cestujících podporu, pokud jde o přijímání údajů API prostřednictvím směrovače podle tohoto nařízení a nařízení (EU) [o údajích API pro vymáhání práva], zejména pokud jde o použití článků 11 a 20 tohoto nařízení a článků 5 a 10 nařízení (EU) [o údajích API pro vymáhání práva].

Článek 25

Náklady agentury eu-LISA a členských států

1.Náklady vzniklé agentuře eu-LISA v souvislosti s návrhem, vývojem, provozováním a technickou správou směrovače podle tohoto nařízení a nařízení (EU) [o údajích API pro vymáhání práva] jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie.

2.Náklady vzniklé členským státům v souvislosti s jejich připojením ke směrovači a integrací se směrovačem podle článku 20 jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie.

Vyloučeny jsou tyto náklady, které nesou členské státy:

a)náklady na projektové řízení, včetně nákladů na schůze, služební cesty, kanceláře;

b)náklady na hosting vnitrostátních systémů informačních technologií, včetně nákladů na prostory, instalace, elektřinu a chlazení;

c)náklady na provoz vnitrostátních informačních systémů, včetně smluv s operátory a technickou podporou;

d)náklady na návrh, vývoj, realizaci, provoz a údržbu vnitrostátních komunikačních sítí.

3.Členské státy nesou rovněž náklady, které vyplývají ze správy, používání a údržby jejich připojení ke směrovači a integraci s ním.

Článek 26

Odpovědnost za směrovač

Pokud jakékoli porušení povinnosti členského státu nebo leteckého dopravce podle tohoto nařízení způsobí poškození směrovače, odpovídá za tyto škody tento členský stát nebo letecký dopravce, ledaže by agentura e-LISA opomenula přijmout přiměřená opatření k zabránění vzniku škod nebo zmírnění jejich následků.

Článek 27

Zahájení provozu směrovače

Komise bez zbytečného odkladu prováděcím aktem určí datum, od kterého směrovač zahájí provoz, jakmile agentura eu-LISA Komisi oznámí úspěšné dokončení komplexního testu směrovače podle čl. 22 odst. 4. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 36 odst. 2.

Komise stanoví datum uvedené v prvním pododstavci tak, aby leželo ve 30 dnech od data přijetí uvedeného prováděcího aktu.

Článek 28

Dobrovolné používání směrovače podle směrnice 2004/81/ES

1.Letečtí dopravci jsou oprávněni používat směrovač k přenosu informací uvedených v čl. 3 odst. 1 směrnice 2004/82/ES jednomu nebo více odpovědným orgánům uvedeným v dané směrnici za předpokladu, že odpovědný dotčený orgán s tímto používáním souhlasil, a to od příslušného data stanoveného tímto orgánem. Tento orgán vydá souhlas až poté, co se přesvědčí, že zejména pokud jde o jeho vlastní připojení ke směrovači a připojení dotčeného leteckého dopravce, lze informace přenášet zákonným, zabezpečeným, účinným a rychlým způsobem.

2.Pokud letecký dopravce začne používat směrovač v souladu s odstavcem 1, pokračuje v používání směrovače k přenosu těchto informací dotčenému odpovědnému orgánu až do data použitelnosti tohoto nařízení uvedeného v čl. 39 druhém pododstavci. Toto používání se však přeruší od příslušného data stanoveného tímto orgánem, pokud tento orgán usoudí, že existují objektivní důvody, které takové přerušení vyžadují, a vyrozumí o tom leteckého dopravce.

3.Dotčený odpovědný orgán:

a)konzultuje agenturu eu-LISA, nežli vydá souhlas s dobrovolným používáním směrovače v souladu s odstavcem 1;

b)vyjma řádně odůvodněných naléhavých situací poskytne leteckému dopravci možnost vyjádřit se k záměru orgánu ukončit toto používání v souladu s odstavcem 2 a případně také v této věci konzultuje agenturu eu-LISA;

c)neprodleně informuje agenturu eu-LISA a Komisi o jakémkoli takovém používání, k němuž vydal souhlas, a o jakémkoli ukončení tohoto používání a poskytne veškeré potřebné informace, včetně data začátku používání, případně data ukončení a důvodu pro ukončení.

KAPITOLA 6

DOZOR, SANKCE, STATISTIKY A PŘÍRUČKA

Článek 29

Vnitrostátní dozorový úřad

1.Členské státy určí jeden nebo více vnitrostátních dozorových úřadů, které budou kontrolovat, zda letečtí dopravci uplatňují ustanovení tohoto nařízení na jejich území, a zajistí dodržování těchto ustanovení.

2.Členské státy zajistí, aby vnitrostátní dozorové úřady měly veškeré nezbytné prostředky a veškeré nezbytné vyšetřovací a donucovací pravomoci k plnění svých úkolů podle tohoto nařízení, včetně případného ukládání sankcí podle článku 30. Stanoví podrobná pravidla pro plnění těchto úkolů a výkon těchto pravomocí, přičemž zajistí, aby plnění úkolů a výkon pravomocí byly účinné, přiměřené a odrazující a podléhaly zárukám v souladu se základními právy zaručenými právem Unie.

3.Členské státy ke dni použitelnosti tohoto nařízení podle čl. 21 druhého pododstavce oznámí Komisi název a kontaktní údaje orgánů, které určily podle odstavce 1, a podrobná pravidla, která stanovily podle odstavce 2. Neprodleně oznámí Komisi jakékoli následné změny nebo úpravy těchto pravidel.

4.Tímto článkem nejsou dotčeny pravomoci dozorových úřadů uvedené v článku 51 nařízení (EU) 2016/679.

Článek 30

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy oznámí Komisi tato pravidla a opatření do data použitelnosti tohoto nařízení podle čl. 39 druhého pododstavce a neprodleně jí oznámí všechny jejich následné změny.

Článek 31

Statistiky

1.Agentura eu-LISA každé čtvrtletí zveřejní statistiky o fungování směrovače, které budou uvádět zejména počet, státní příslušnost a zemi odletu cestujících osob, konkrétně těch, které nastoupily do letadla s nepřesnými, neúplnými nebo již neaktualizovanými údaji API, s neuznávaným cestovním dokladem, bez platného víza, bez platného cestovního povolení nebo jsou hlášeny jako osoby, které překročily povolenou délku pobytu, počet a státní příslušnost cestujících osob.

2.Agentura eu-LISA ukládá denní statistiky do centrálního úložiště pro podávání zpráv a statistiky uvedeného v článku 39 nařízení (EU) 2019/817.

3.Na konci každého roku agentura eu-LISA statistické údaje shrne ve výroční zprávě za daný rok. Tuto zprávu agentura zveřejní a zašle Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, evropskému inspektorovi ochrany údajů, Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátním dozorovým úřadům podle článku 29.

4.Na žádost Komise poskytne agentura eu-LISA statistiky zaměřené na určité aspekty týkající se uplatňování tohoto nařízení a nařízení (EU) [o údajích API pro vymáhání práva], jakož i statistiky podle odstavce 3.

5.Agentura eu-LISA má právo přístupu k těmto údajům API přenášeným prostřednictvím směrovače výhradně pro účely podávání zpráv podle článku 38 a pro vypracování statistik v souladu s tímto článkem, aniž by však tento přístup umožňoval u dotčených cestujících osob určit:

a)zda je cestující osoba cestujícím nebo členem posádky;

b)státní příslušnost, pohlaví a rok narození cestující osoby;

c)datum a počáteční místo nástupu na palubu a datum a letiště vstupu na území členského státu;

d)druh cestovního dokladu, třípísmenný kód země, která cestovní doklad vydala a datum skončení platnosti cestovního dokladu;

e)počet cestujících osob odbavených pro tentýž let;

f)zda je let pravidelný nebo nepravidelný;

g)zda jsou osobní údaje cestující osoby přesné, úplné a aktuální.

6.Pro účely podávání zpráv podle článku 38 a pro vypracování statistik v souladu s tímto článkem ukládá agentura eu-LISA údaje uvedené v odstavci 5 tohoto článku v centrálním úložišti pro podávání zpráv a statistiky zřízeném podle článku 39 nařízení (EU) 2019/817. Mezisystémové statistické údaje a analytické zprávy podle čl. 39 odst. 1 uvedeného nařízení umožní příslušným pohraničním orgánům a ostatním příslušným orgánům členských států získávat přizpůsobitelné zprávy a statistiky pro účely uvedené v článku 1 tohoto nařízení.

7.Postupy sledování vývoje a fungování směrovače zavedené agenturou eu-LISA podle čl. 39 odst. 1 nařízení (EU) 2019/817 zahrnují možnost vydávat pravidelné statistiky pro zajištění tohoto sledování.

Článek 32

Praktická příručka

Komise v úzké spolupráci s příslušnými pohraničními orgány, ostatními příslušnými orgány členských států, leteckými dopravci a příslušnými agenturami Unie vypracuje a zveřejní praktickou příručku obsahující pokyny, doporučení a osvědčené postupy k provádění tohoto nařízení.

Praktická příručka zohlední příslušné stávající příručky.

Komise ji přijme formou doporučení.

KAPITOLA 7

VZTAH K DALŠÍM STÁVAJÍCÍM NÁSTROJŮM UNIE

Článek 33

Zrušení směrnice 2004/82/ES

Směrnice 2004/82/ES se zrušuje ode dne použitelnosti tohoto nařízení, jak je stanoven v čl. 39 druhém pododstavci.

Článek 34

Změny nařízení (EU) 2018/1726

Nařízení (EU) 2018/1726 se mění takto:

1)Vkládá se nový článek 13b, který zní:

„Článek 13b

Úkoly související se směrovačem 

V souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…* [toto nařízení] a nařízením (EU) [o údajích API pro vymáhání práva] plní agentura úkoly související se směrovačem, které jí byly svěřeny uvedenými nařízeními.

___________

*    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne xy o [oficiálně přijatý název] (Úř. věst. L …)“

1)V článku 17 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Sídlo agentury je v Tallinu v Estonsku.

Úkoly související s vývojem a provozním řízením podle čl. 1 odst. 4 a 5 a článků 3 až 9 a článků 11, [13a] a 13b se provádějí na technickém místě ve Štrasburku ve Francii.

Zálohové místo schopné zajistit provoz rozsáhlého informačního systému v případě jeho selhání je umístěno v Sankt Johann im Pongau v Rakousku.“

2)V článku 19 se odstavec 1 mění takto:

a)vkládá se nové písmeno eeb), které zní:

„eeb) přijímá zprávy o aktuálním stavu vývoje směrovače podle čl. 38 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…* [toto nařízení];“

___________

*    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne xy o [oficiálně přijatý název] (Úř. věst. L …)“

b)písmeno ff) se nahrazuje tímto:

„ff) přijímá zprávy o technickém fungování:

1)SIS podle čl. 60 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861* a čl. 74 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862**;

2)VIS podle čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. 17 odst. 3 rozhodnutí 2008/633/SVV;

3)EES podle čl. 72 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2226;

4)ETIAS podle čl. 92 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1240;

5)ECRIS-TCN a referenčního provedení ECRIS podle čl. 36 odst. 8 nařízení (EU) 2019/816;

6)složek interoperability podle čl. 78 odst. 3 nařízení (EU) 2019/817, čl. 74 odst. 3 nařízení (EU) 2019/818 a směrovače podle č. 79 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…* [nařízení Prüm II] a čl. 38 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…* [toto nařízení];

3)systému e-CODEX podle čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) 2022/850;

___________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 14).

** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU ( Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56 ).

c) písmeno hh) se nahrazuje tímto:

„hh) přijímá formální připomínky ke zprávám evropského inspektora ochrany údajů o auditech podle čl. 56 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1861, čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008, čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) č. 603/2013, čl. 56 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226, článku 67 nařízení (EU) 2018/1240, čl. 29 odst. 2 nařízení (EU) 2019/816, článku 52 nařízení (EU) 2019/817 a (EU) 2019/818, čl. 60 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…* [Prüm II] a čl. 19 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…* [toto nařízení] a zajišťuje patřičná opatření v návaznosti na tyto audity;

___________

4)* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne xy o [oficiálně přijatý název] (Úř. věst. L …).“

Článek 35

Změny nařízení (EU) 2019/817

___________

1)V článku 39 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Zřizuje se centrální úložiště pro podávání zpráv a statistiky (CRRS) na podporu cílů EES, VIS, ETIAS a SIS, v souladu s příslušnými právními nástroji upravujícími tyto systémy, a poskytování mezisystémových statistických údajů a analytických zpráv pro politické a provozní účely a pro účely kvality údajů. CRRS rovněž podporuje cíle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… * [toto nařízení].

*    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne xy o [oficiálně přijatý název] (Úř. věst. L …)

2. Agentura eu-LISA zřídí, provede a provozuje ve svých technických prostorách CRRS obsahující údaje a statistiky uvedené v článku 63 nařízení (EU) 2017/2226, článku 17 nařízení (ES) č. 767/2008, článku 84 nařízení (EU) 2018/1240, článku 60 nařízení (EU) 2018/1861 a článku 16 nařízení (EU) 2018/1860, které jsou logicky odděleny podle informačního systému EU. Agentura eu-LISA rovněž shromažďuje údaje a statistiky ze směrovače uvedené v čl. 31 odst. 1 nařízení (EU) …/… * [toto nařízení]. Přístup k CRRS je poskytován pomocí kontrolovaného zabezpečeného přístupu se specifickými uživatelskými profily, a to výlučně pro podávání zpráv a statistiky, orgánům uvedeným v článku 63 nařízení (EU) 2017/2226, článku 17 nařízení (ES) č. 767/2008, článku 84 nařízení (EU) 2018/1240, článku 60 nařízení (EU) 2018/1861 a čl. 38 odst. 2 nařízení (EU) …/… [toto nařízení].“

KAPITOLA 8

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 36

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 37

Výkon přenesení pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 4, čl. 6 odst. 3, čl. 11 odst. 4, čl. 20 odst. 2 a čl. 21 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne [datum přijetí tohoto nařízení]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 4, čl. 6 odst. 3, čl. 11 odst. 4, čl. 20 odst. 2 a čl. 21 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 38

Sledování a hodnocení

1.Agentura eu-LISA zajistí zavedení postupů ke sledování vývoje směrovače vzhledem k cílům týkajícím se plánování a nákladů a ke sledování fungování směrovače vzhledem k cílům týkajícím se technických výstupů, nákladové efektivnosti, bezpečnosti a kvality služeb.

2.Do [jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každý rok během fáze vývoje směrovače agentura eu-LISA vypracuje zprávu o stavu vývoje směrovače a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě. Uvedená zpráva musí obsahovat podrobné informace o vzniklých nákladech a o případných rizicích, která mohou mít dopad na celkové náklady hrazené ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s článkem 25.

3.Jakmile bude směrovač uveden do provozu, agentura eu-LISA vypracuje zprávu, ve které podrobně vysvětlí, jak byly splněny cíle týkající se zejména plánování a nákladů, a odůvodní případné odchylky, a předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

4.Do [čtyř let od vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé čtyři roky předloží Komise zprávu obsahující celkové hodnocení tohoto nařízení, včetně posouzení:

a)uplatňování tohoto nařízení;

b)míry, v níž toto nařízení dosáhlo svých cílů;

c)dopadu tohoto nařízení na příslušná základní práva chráněná podle práva Unie.

5.Komise předloží tuto hodnotící zprávu Evropskému parlamentu, Radě, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Agentuře Evropské unie pro základní práva. Komise případně s ohledem na provedené hodnocení předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.

6.Členské státy a letečtí dopravci poskytnou agentuře eu-LISA a Komisi na jejich žádost informace nezbytné k vypracování zpráv uvedených v odstavcích 2, 3 a 4, včetně informací, které nepředstavují osobní údaje, týkajících se výsledků předběžných kontrol údajů API v informačních systémech Unie a vnitrostátních databázích na vnějších hranicích. Členské státy však mohou od poskytnutí těchto informací upustit tehdy a do té míry, je-li to nezbytné k tomu, aby nezveřejnily důvěrné pracovní metody nebo neohrozily probíhající vyšetřování příslušných pohraničních orgánů. Komise zajistí, aby byly veškeré poskytnuté důvěrné informace odpovídajícím způsobem chráněny.

Článek 39

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se dva roky od data, kdy směrovač zahájí provoz, které upřesní Komise podle článku 27.

Nicméně:

a)ustanovení čl. 5 odst. 4 a 5, čl. 6 odst. 3, čl. 11 odst. 4, čl. 20 odst. 2, čl. 21 odst. 2, článku 22, čl. 25 odst. 1, článku 27, článku 36 a článku 37 se použijí ode dne [datum vstupu tohoto nařízení v platnost];

b)ustanovení článku 10, čl. 13 odst. 1, 3 a 4, článku 15, článku 16, článku 17, článku 23, článku 24, článku 26 a článku 28 se použijí od data, kdy směrovač zahájí provoz, které upřesní Komise podle článku 27. 

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.4.1Obecné cíle

1.4.2Specifické cíle

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

1.4.4Ukazatele výkonnosti

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systémy řízení a kontroly

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHŮ

1.1Název návrhů

1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady o shromažďování a předávání předběžných informací o cestujících (API) pro usnadnění kontrol na vnějších hranicích

2. Nařízení Evropského parlamentu a Rady o shromažďování a předávání předběžných informací o cestujících (API) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti

1.2Příslušné oblasti politik 

Vnitřní věci

1.3Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 51  

prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4Cíle

1.4.1Obecné cíle

1. Posílit správu vnějších hranic a boj proti nedovolenému přistěhovalectví zajištěním toho, aby každá osoba, která letecky překročí příslušné vnější hranice byla před vstupem podrobena obdobným a nezbytným kontrolám.

2. Posílit vnitřní bezpečnost EU zajištěním toho, aby donucovací orgány členského státu měly prostřednictvím svých vnitrostátních útvarů pro informace o cestujících přístup k údajům cestujících osob, které jsou nezbytné k prevenci, odhalování a vyšetřování závažné trestné činnosti a terorismu.

1.4.2Specifické cíle

Specifický cíl č. 1: Posílit předběžné kontroly na příslušných vnějších hranicích pomocí vysoce kvalitních a úplných údajů API a usnadnit tok cestujících osob (na všech příslušných příchozích letech včetně charterových letů a obchodní letecké dopravy).

Specifický cíl č. 2: Zajistit prevenci, odhalování a vyšetřování závažné trestné činnosti a terorismu s využitím údajů API doplňujících údaje PNR na všech letech ze třetích zemí a do třetích zemí a vybraných letech uvnitř EU.

K dosažení specifických cílů č. 1 a č. 2 návrh obsahuje zřízení centrálního směrovače údajů API.

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Vstup všech osob cestujících leteckou dopravou do Unie bez ohledu na jejich státní příslušnost usnadňují a urychlují účelnější hraniční kontroly na základě výsledků systematických předběžných kontrol prováděných cestou na letiště. Odbavení těchto osob bude usnadněno automatizovaným čtením údajů v cestovních dokladech.

Agentura eu-LISA zřídí a bude provozovat centrální směrovač údajů API co nejdříve od data přijetí obou legislativních návrhů.

Letečtí dopravci, zejména ti, kteří provozují výhradně lety uvnitř EU, budou muset investovat do poskytování údajů API do směrovače (75 milionů EUR 52 ). Z hlediska celkového odvětví letecké dopravy však budou tyto náklady vyrovnány racionalizovaným a centralizovaným přístupem pro přenos údajů příslušným vnitrostátním orgánům. Například poskytování údajů API pohraničním orgánům a útvarům pro informace o cestujících prostřednictvím jednotného portálu podstatně sníží počet spojení, a tím omezí provozní náklady (+12,545 milionu EUR ročně namísto +40,3 milionu EUR) a sníží sankce, které se obvykle ukládají za nekvalitní nebo chybějící cestovní údaje (80 milionů EUR ročně).

Letiště budou mít prospěch z kratšího trvání přechodu hranic, což nepřímo sníží potřebu uzemnění letadel a zajistí spolehlivější přestupy (v uzlu).

Hlavními příjemci jsou donucovací orgány (útvary pro informace o cestujících) a vnitrostátní orgány správy hranic. Společné shromažďování údajů bude z dlouhodobého hlediska méně nákladné (20 milionů EUR ročně). Systematický a jednotný přístup pomůže účelněji využívat zdroje pro hraniční kontroly na letištích. Dostupné a přesné údaje o cestujících osobách pomohou útvarům pro informace o cestujících spolehlivěji a účelněji sledovat pohyb známých podezřelých osob a identifikovat podezřelé vzorce cestování neznámých osob, které mohou být zapojeny do závažné trestné nebo teroristické činnosti.

Občané budou mít přímý i nepřímý prospěch ze snadnějšího cestování a vstupu do schengenského prostoru, jakož i z lepšího boje proti trestné činnosti a nižší míry trestné činnosti. Jsou skutečnými příjemci této iniciativy, která pomáhá zvyšovat jejich ochranu.

1.4.4Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Zavedení centrálního směrovače:

Datum zahájení provozu (dle odhadu a pravidelného hlášení podávaného správní radou agentury eu-LISA) (cíl T0+5 let)

Specifický cíl č. 1:

Podíl leteckých společností připojených k centrálnímu směrovači a provozujících trasy mimo schengenský prostor (cíl 100 %)

Počet vnitrostátních orgánů správy hranic přijímajících údaje z centrálního směrovače

Počet přímých spojení mezi leteckými společnostmi a vnitrostátními orgány správy hranic odpovědnými za údaje API (cíl 0)

Poměr: počet souborů údajů API přenesených přímo vnitrostátním orgánům správy hranic / počet souborů údajů API přenesených do směrovače (cíl 0 %)

Podíl letů, u kterých vnitrostátní orgány správy hranic obdržely soubory údajů API (cíl 100 %)

Podíl letů, u kterých vnitrostátní orgány správy hranic obdržely soubory údajů API méně než 30 minut po odletu (100 %)

Počet a částka pokut uložených leteckým společnostem za nástup cestující osoby na základě cestovního dokladu, jehož strojově čitelné údaje jsou falešné (cíl 0)

Počet a částka pokut uložených leteckým společnostem za nepřesné nebo neúplné soubory údajů (cíl 0)

Počet a částka pokut uložených leteckým společnostem za chybějící soubory údajů (cíl 0)

Podíl souborů údajů API s úplným souborem údajů o totožnosti (100 %)

Podíl syntakticky bezchybných souborů údajů API (100 %)

Počet cestujících osob, které byly předběžně zkontrolovány u zahrnutých příchozích letů: (stejný počet jako počet cestujících osob na příchozích letech)

Podíl nálezů zjištěných na hranici, které byly zjištěny již při předběžných kontrolách pro zahrnuté příchozí lety: cíl 100 %

Specifický cíl č. 2:

Podíl leteckých společností připojených k rozhraní dopravce / centrálnímu směrovači a provozujících trasy uvnitř EU (cíl 100 %)

Počet útvarů pro informace o cestujících připojených k centrálnímu směrovači (cíl 26)

Počet přímých spojení mezi leteckými společnostmi a útvary pro informace o cestujících pro údaje API (cíl 0)

Poměr: počet souborů údajů API přenesených přímo útvarům pro informace o cestujících / počet souborů údajů API přenesených do směrovače (cíl 0 %)

Podíl údajů PNR přijatých s odpovídajícími údaji API (cíl 100 %)

Počet automatizovaných shod a nálezů (pouze s údaji PNR, pouze s údaji API, s údaji PNR i API)

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Obě iniciativy vyžadují vývoj a následnou údržbu a provoz centrálního směrovače (dále také „směrovač údajů API“) se dvěma přechodnými obdobími.

A/ Návrh a vývoj

Fáze návrhu zahrnuje směrovač, technické složky potřebné k provozu směrovače a nástroje, které společně podporují agenturu eu-LISA, letecké dopravce a členské státy při plnění jejich příslušných povinností.

Tato fáze závisí na i) přijetí navrhovaných nařízení, ii) dodávce technických složek směrovače a rozhraní pro dopravce, jež je závislá na iii) očekávaném ukončení dalších vývojových projektů v rámci agentury eu-LISA, jež by uvolnilo lidské zdroje, které by bylo možné přeřadit na jiné pozice a úkoly.

Předpokládá se, že legislativní návrhy budou spolunormotvůrcům zaslány do konce roku 2022 a že proces přijímání bude dokončen do konce roku 2023, což je obdobné době potřebné pro ostatní návrhy. Začátek období vývoje stanoven na konec roku 2025 (= T0) tak, aby existoval referenční bod, od kterého se počítají lhůty, nikoli absolutní data. Pokud k přijetí ze strany spolunormotvůrců dojde později, celý harmonogram se odpovídajícím způsobem posune. Očekává se, že období vývoje za těchto podmínek skončí do konce roku 2028 (T0 + 3 roky).

B/ Provoz

Zahájení provozu tudíž závisí na uvedení směrovače a rozhraní pro dopravce do provozu. (T1=T0 +3 roky)

C/ Přechodné období

Přechodné období závisí na uvedení směrovače a rozhraní pro dopravce do provozu a umožňuje leteckým dopravcům i členským státům postupné plnění jejich příslušných povinností:

v případě leteckých dopravců: připojení a předávání údajů API do rozhraní pro dopravce, systematické shromažďování údajů automatizovanými prostředky,

v případě členských států: shromažďování údajů prostřednictvím směrovače.

Toto období by mělo skončit dva roky po uvedení směrovače a rozhraní pro dopravce do provozu: (T1 +2 roky)

Harmonogram

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro opatření na evropské úrovni (ex ante)

Smlouva o fungování EU výslovně uděluje Unii pravomoc k vypracování společné politiky v oblasti kontrol, jimž podléhají osoby překračující vnější hranice, a v oblasti boje proti nedovolenému přistěhovalectví, jedná se tudíž o jasný cíl, kterého má být dosahováno na úrovni EU. Současně se jedná o oblasti sdílené pravomoci mezi EU a členskými státy.

Posouzení dopadů připojené k návrhu ukázalo, že i) ne každá osoba, která překračuje vnější hranice, aby vstoupila do Unie, je předběžně zkontrolována pomocí údajů API a ii) pokud chybí údaje API, zůstávají v údajích shromážděných pro účely jmenné evidence cestujících určité mezery, což se týká zejména letů uvnitř EU. Opatření na úrovni EU se zde zaměřuje na řešení těch problémů, které lze přijmout při uplatňování zásady subsidiarity, jež je v této záležitosti sdílené pravomoci relevantní, neboť zamýšlených cílů nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a může jich být lépe dosaženo na úrovni EU, a to z důvodu rozsahu nebo účinků navrhovaného opatření:

i) Samotné členské státy by nebyly schopny účinně zavést jasná a společná provozní pravidla pro zpracování údajů API pro účely správy hranic a boje proti nedovolenému přistěhovalectví, zejména pokud jde o předběžné kontroly, které mají zásadní význam pro harmonizovaný přístup k pohybu osob přes vnější hranice v celé Unii, a zejména v schengenském prostoru (Schengenský hraniční kodex).

ii) Stejně tak by členské státy samy nebyly schopny účinně řešit problémy související se zpracováním údajů API pro účely vymáhání práva, protože směrnice o předběžných informacích o cestujících je schengenským nástrojem a neupravuje shromažďování a přenos údajů API u letů uvnitř EU. Vzhledem k tomu, že neexistují údaje API, které by doplnily údaje PNR pro tyto lety, členské státy zavedly řadu různých opatření, která se snaží vyrovnat nedostatek údajů o totožnosti cestujících osob. Ta zahrnují kontroly fyzické shody za účelem ověření údajů o totožnosti v cestovním dokladu a palubním lístku, z nichž vznikají nové problémy, aniž by byl řešen základní problém chybějících údajů API.

K účinnému řešení zjištěných problémů by proto v souladu se zásadou subsidiarity bylo zapotřebí opatření na úrovni EU týkající se údajů API. Také Strategie pro zajištění plně funkčního a odolného schengenského prostoru 53 , kterou Komise předložila v červnu 2021, požaduje větší využívání údajů API u letů uvnitř EU ve spojení s údaji PNR, které by významným způsobem zvýšilo vnitřní bezpečnost. Vedle potřeby posílit schengenský prostor jako politickou prioritu Unie, vyplývá potřeba opatření na úrovni EU v oblasti údajů API v tomto okamžiku, a bez ohledu na zvláštní postavení Irska, také z nedávného legislativního vývoje v oblasti správy vnějších hranic Unie:

– Nařízení o interoperabilitě z roku 2019 umožní systematické kontroly osob překračujících vnější hranice schengenského prostoru na základě veškerých dostupných údajů v centralizovaných informačních systémech EU pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace. Logickým pokračováním této koncepce je zřízení centralizovaného přenášení údajů API na úrovni EU.

– Na vnějších schengenských hranicích by používání údajů API účinně doplnilo blížící se zahájení provozu Systému vstupu/výstupu (EES) a Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS). Používání údajů API by bylo nadále nezbytné pro správu vnějších hranic, neboť jejich prostřednictvím získávají příslušníci pohraniční stráže s předstihem informace o tom, zda cestující osoba skutečně nastoupila na palubu letadla ze třetí země a chystá se vstoupit do schengenského prostoru, což usnadňuje hraniční kontroly, které proběhnou, jakmile cestující osoba dorazí na vnější hranice.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni Unie (ex post)

– Letečtí dopravci by měli mít prospěch z úspor technických, provozních, infrastrukturních a administrativních nákladů na základě toho, že výrazně sníží počet spojení, formátů pro výměnu údajů, postupů a zpráv zasílaných orgánům správy hranic členských států a útvarům pro informace o cestujících (teoreticky děleno 26), navzdory celkovému nárůstu počtu cestujících a letů, kterých se iniciativa týká.

– Harmonizovaná pravidla shromažďování údajů pro údaje API by měla mít nepřímý dopad na objem a kvalitu policejní spolupráce, což by zlepšilo řešení případů přeshraniční trestné činnosti související s leteckým odvětvím: výměny mezi útvary pro informace o cestujících by se mohly rozšířit na základě toho, že partnerský útvar pro informace o cestujících bude mít lepší možnost najít vhodné informace v databázi svého protějšku (systematické shromažďování) nebo bude s dostatečným předstihem vědět, s jakou pravděpodobností bude mít tyto informace k dispozici (selektivní pravidla pro shromažďování údajů na základě posouzení rizik podle harmonizovaných pravidel).

– Snížení zbývajících mezer v informacích o jednotlivě fungujících provozovatelích (obchodní letectví, chartery) nebo cestujících osobách, kterých se dosud netýkala žádná kontrola (posádka), by pomohlo prevenci, odhalování a omezování pašování (obchodu s drogami a obchodování s lidmi), které takových mezer v údajích využívá.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Zkušenosti s vývojem informačních systémů v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí na základě výměny údajů s třetími stranami (např. leteckými dopravci), prováděné buď jako primární cíl v decentralizovaném přístupu (směrnice o předběžných informacích o cestujících nebo o jmenné evidenci cestujících), nebo doplňkově, ale centrálně, například v systémech EES a ETIAS (brána pro dopravce), umožňují vyvodit tyto poznatky:

1. Provádění nového nařízení ukládajícího nové povinnosti leteckým dopravcům může být náročné: poněkud roztříštěná struktura mnoha malých aktérů může vést k nedostatečnému povědomí a pomalému zavádění. Zavedení předběžných informací o cestujících nebo jmenné evidence cestujících tak, aby je shromažďovalo i „poslední procento“ leteckých dopravců, může být obtížné, obzvláště při shromažďování informací o cestujících osobách v obchodní letecké dopravě a na charterových letech. Pro dosažení úplného cíle by měla zásadní význam komunikační kampaň spolu s koordinací s agenturou eu-LISA a orgány členských států.

Zkušenosti se zaváděním centralizovaných informačních systémů EU v oblasti vyžadující úpravu nebo rozšíření vnitrostátních systémů (VIS, SIS) navíc prokázaly následující:

2. Zavádění ústřední složky může být zatíženo překračováním nákladů a zpožděními, která mohou vyplývat z měnících se požadavků v důsledku nedostatku podkladových právních nástrojů stanovujících účel, rozsah, funkce a technické specifikace této složky. Přípravná fáze návrhu by proto měla vyčkat, až bude k dispozici právní nástroj a jeho prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci.

2. Pokud jde o nasazení systému v praxi, na vnitrostátní úrovni je pro zavádění stále složitějších funkčních souborů nejvhodnější progresivní přístup s postupnými funkčními úrovněmi (SIS v přepracovaném znění), který může snížením důrazu na zajištění kvality zajistit vyspělost vývoje na centrální i vnitrostátní úrovni a zvyšuje stabilitu výstupů, což je zásadní, pokud je třeba testovat více vnitrostátních systémů vůči centrálnímu systému (dostupnost stabilního testovacího prostředí). Progresivní přístup, kdy se začne na několika místech a počet míst se postupem času zvyšuje, pomáhá členským státům zvládat zatížení související s pracovním tokem zadávání veřejných zakázek, vyrovnává tlak na finanční zdroje a logistický řetězec. Díky tomuto přístupu je možné zpracovávat zpětnou vazbu z terénu na omezeném souboru pilotních míst namísto vystavení masivnímu nezvladatelnému toku některých negativních zpětných vazeb. Poznatky získané z pilotních míst mohou přispět k dalšímu masivnímu zavádění, neboť je lze využít ve strategii odborné přípravy. Centrální systém těží z postupného navyšování zpracovávaných údajů a infrastruktury a v případě potřeby se přizpůsobuje. A konečně progresivní přístup založený na kritériích rizik spojených s geografickými faktory (VIS) pomáhá zaměřit se například na nejsložitější provozní situace a dokončit celé funkční spektrum centrálních i vnitrostátních systémů. Proto by měl být upřednostňován progresivní přístup založený na přechodných fázích, pilotních projektech, postupných funkčních krocích anebo na postupném geografickém zavádění.

3. Může být obtížné získat přehled o míře pokroku v některých členských státech (prvotní SIS, VIS), jmenovitě v těch, které nestanovily příslušné činnosti v rámci svého víceletého programování nebo jejichž programování nebylo přesné. Pro systémy EES, ETIAS a interoperabilitu byl stanoven mechanismus úhrady nákladů členského státu na integraci, který pomohl zachovat úsilí o zavedení těchto systémů. Proto je třeba usilovat o opatření, která pomohou získat spolehlivější obrazu o úrovni integrace každého členského státu.

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Investice požadované na úrovni EU a na úrovni členských států lze financovat během víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027 pro potřeby fondů v oblasti vnitřních věcí pomocí Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky v rámci Fondu pro integrovanou správu hranic. Financování po roce 2027 bude spadat do vyjednávání o příštím VFR.

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Prostředky potřebné na financování vývoje směrovače údajů API agenturou eu-LISA (34,967 milionu EUR) nebyly plánovány v rámci přídělů pro agenturu eu-LISA ani pro GŘ pro migraci a vnitřní věci (GŘ HOME) (2,653 milionu EUR) z víceletého finančního rámce v období 2021–2027, neboť se jedná o nový návrh, u něhož nebyla v době předložení VFR na období 2021–2027 známa výše prostředků. Navrhuje se proto navýšit rozpočet agentury eu-LISA a GŘ HOME o částky potřebné v letech 2024, 2025, 2026 a 2027 snížením odpovídajících tematických nástrojů Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky.

1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

   s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

   finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od roku 2024 do roku 2028,

poté plné fungování od roku 2029.

1.7Předpokládaný způsob řízení 54   

 Přímé řízení Komisí

prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

   prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

EIB a Evropský investiční fond,

subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

veřejnoprávní subjekty,

soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Očekává se, že fáze návrhu a vývoje směrovače údajů API bude trvat čtyři roky, během nichž agentura eu-LISA vyvine příslušné složky. Směrovač údajů API bude fungovat od konce roku 2028.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

Sdílené řízení:

Každý členský stát zavede pro svůj program systém řízení a kontroly a zajistí kvalitu a spolehlivost systému monitorování a hodnot ukazatelů v souladu s nařízením o společných ustanoveních 55 . Členské státy každoročně předloží balíček pro poskytnutí jistoty, který obsahuje roční účetní závěrku, prohlášení řídicího subjektu a výroky auditního orgánu týkající se účetní závěrky, systému řízení a kontroly a legality a správnosti výdajů vykázaných v roční účetní závěrce. Tento balíček pro poskytnutí jistoty použije Komise ke stanovení částky k tíži fondu/nástroje za dané účetní období. Každé dva roky se mezi Komisí a jednotlivými členskými státy uspořádá přezkumné jednání za účelem posouzení výkonnosti každého programu. Členské státy šestkrát do roka posílají údaje pro každý program rozdělené na specifické cíle. Tyto údaje se týkají nákladů na operace a hodnot společných ukazatelů výstupů a výsledků.

Pokud jde o fondy v oblasti financování vnitřních věcí, předloží členské státy výroční zprávu o výkonnosti, která by měla obsahovat informace o pokroku při provádění jejich programů a při dosahování milníků a cílů. Vedle toho by zpráva měla uvádět veškeré otázky, které ovlivňují výkonnost programu, a popsat opatření přijatá za účelem jejich vyřešení.

V rámci fondů v oblasti vnitřních věcí na období 2021–2027 předloží každý členský stát závěrečnou zprávu o výkonnosti. Závěrečná zpráva by se měla zaměřit na pokrok při dosahování cílů programu a měla by obsahovat přehled klíčových otázek, které ovlivnily výkonnost programu, opatření přijatých k vyřešení těchto otázek a hodnocení jejich účinnosti. Vedle toho by měla uvádět přínos programu pro řešení úkolů uvedených v příslušných doporučeních EU adresovaných členskému státu, pokrok při dosahování cílů stanovených ve výkonnostním rámci, závěry příslušných hodnocení a kroky v návaznosti na tyto závěry a výsledky činností v oblasti komunikace.

Nepřímé řízení

Sledování a podávání zpráv týkajících se návrhu bude probíhat podle zásad stanovených v nařízení o agentuře eu-LISA, finančním nařízení EU a v souladu se společným přístupem k decentralizovaným agenturám. Agentura eu-LISA musí zejména zaslat každý rok Komisi, Evropskému parlamentu a Radě jednotný programový dokument obsahující víceletý pracovní program a roční pracovní program a plánování zdrojů. V tomto dokumentu jsou stanoveny cíle, očekávané výsledky a ukazatele výkonnosti pro účely sledování plnění cílů a výsledků. Agentura eu-LISA musí dále předkládat správní radě konsolidovanou výroční zprávu o činnosti. Tato zpráva zahrnuje především informace o plnění cílů a výsledků stanovených v jednotném programovém dokumentu. Zpráva musí být zaslána také Komisi, Evropskému parlamentu a Radě.

Dále, jak je uvedeno v článku 39 nařízení o agentuře eu-LISA, do 12. prosince 2023 a poté každých pět let vyhodnotí Komise po konzultaci se správní radou, v souladu se svými pokyny, výsledky agentury na základě jejích cílů, pravomocí, míst a úkolů. Součástí tohoto hodnocení je přezkum toho, jak je uplatňováno toto nařízení a jakým způsobem a do jaké míry agentura účinně přispívá k provoznímu řízení rozsáhlých informačních systémů a k vytvoření koordinovaného, nákladově efektivního a soudržného informačního prostředí na úrovni Unie v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Toto hodnocení zejména posoudí, zda je případně zapotřebí upravit pravomoci agentury, a finanční dopady jakékoli této úpravy. Správní rada může vydat doporučení pro Komisi týkající se změn tohoto nařízení.

2.2Systémy řízení a kontroly 

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Sdílené řízení

Pro období 2021–2027 budou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1148 ze dne 7. července 2021, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1149 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost, poprvé podléhat pravidlům podle nařízení o společných ustanoveních.

V případě sdíleného řízení navazuje nařízení o společných ustanoveních na strategii řízení a kontroly platnou během programového období 2014–2020 a zavádí několik opatření zaměřených na jednodušší provádění a snížení kontrolní zátěže pro příjemce i členské státy.

Jedná se o tato nová opatření:

– zrušení postupu pro určení orgánů (což by mělo umožnit rychlejší provádění programů),

– řídicí kontroly (správní a na místě), které bude řídicí orgán provádět na základě rizik (ve srovnání se 100% správními kontrolami vyžadovanými v programovém období 2014–2020). Dále platí, že řídicí orgány mohou za určitých podmínek používat přiměřená kontrolní opatření v souladu s vnitrostátními postupy,

– podmínky, které zamezí realizaci několika auditů jedné a téže operace / jednoho a téhož výdaje.

Programové orgány předloží Komisi žádosti o průběžnou platbu založené na výdajích vzniklých příjemcům. Nařízení o společných ustanoveních umožňuje řídicím orgánům vykonávat řídicí kontroly na základě rizik a stanoví také zvláštní kontroly (např. kontroly řídicím orgánem na místě a audity operací/výdajů auditním orgánem) po vykázání příslušného výdaje Komisi v žádostech o průběžnou platbu (až šest ročně). Aby se zmírnilo riziko úhrady nezpůsobilých výdajů, nařízení o společných ustanoveních stanoví zastropování průběžné platby Komise na 95 % částek uvedených v žádosti o platbu, protože na začátku byla provedena jen část vnitrostátních kontrol. Komise vyplatí zbývající zůstatek po schválení roční účetní závěrky, jakmile od řídících orgánů obdrží programu balíček pro poskytnutí jistoty. Případné nesrovnalosti zjištěné Komisí nebo Evropským účetním dvorem po předání ročního balíčku pro poskytnutí jistoty mohou vést k čistým finančním opravám.

Nepřímé řízení

Část návrhu bude provedena z rozpočtu agentury eu-LISA prostřednictvím nepřímého řízení.

Podle zásad řádného finančního řízení bude rozpočet agentury eu-LISA prováděn v souladu s účinnou a účelnou vnitřní kontrolou. Agentura eu-LISA je proto povinna uplatňovat vhodnou kontrolní strategii koordinovanou mezi příslušnými aktéry zapojenými do kontrolního řetězce.

Pokud jde o následné kontroly, na agenturu eu-LISA jako decentralizovanou agenturu se vztahují zejména:

– interní audit prováděný Útvarem interního auditu Komise,

– výroční zprávy Účetního dvora s uvedením prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací,

– roční absolutorium udělené Evropským parlamentem,

– případná šetření prováděná úřadem OLAF, aby bylo zejména zajištěno, že se zdroje přidělené agenturám využívají správně.

GŘ HOME jako partnerské GŘ pro agenturu eu-LISA bude provádět u decentralizovaných agentur svou kontrolní strategii, aby zajistilo spolehlivé předkládání zpráv v rámci své výroční zprávy o činnosti. I když nesou decentralizované agentury plnou odpovědnost za plnění svého rozpočtu, je GŘ HOME odpovědné za pravidelnou platbu ročních příspěvků stanovených rozpočtovými orgány EU.

A konečně, další vrstvu kontroly a odpovědnosti zajišťuje u agentury eu-LISA evropský veřejný ochránce práv.

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

V této fázi nejsou zjištěna žádná konkrétní rizika.

Pokud jde o část řízení v rámci sdíleného řízení, obecná rizika související s prováděním stávajících programů se týkají jednak nedostatečného čerpání prostředků z fondu/nástroje ze strany členských států, jednak možných chyb vyplývajících ze složitosti pravidel a nedostatků v systémech řízení a kontroly. Návrh nařízení o společných ustanoveních zjednodušuje regulační rámec na základě harmonizace pravidel a systémů řízení a kontroly jednotlivých fondů prováděných v rámci sdíleného řízení. Zjednodušuje rovněž požadavky na kontrolu (např. řídicí kontrola na základě rizika, možnost přiměřených kontrolních opatření založených na vnitrostátních postupech a omezení auditních činností z hlediska časového rozvržení a/nebo specifických operací).

Pro rozpočet plněný agenturou eu-LISA se vyžaduje zvláštní rámec vnitřní kontroly založený na rámci vnitřní kontroly Evropské komise. V jednotném programovém dokumentu musí být uvedeny informace o systémech vnitřní kontroly, přičemž v konsolidované výroční zprávě o činnosti musí být uvedeny informace o účelnosti a účinnosti systémů vnitřní kontroly, včetně účelnosti a účinnosti posouzení rizik. V konsolidované výroční zprávě o činnosti za rok 2021 se uvádí, že vedení agentury mělo přiměřenou jistotu, že celkově jsou zavedeny vhodné kontroly a že fungují tak, jak bylo zamýšleno. Kromě toho byla rizika monitorována a vhodně zmírňována a podle potřeby jsou zaváděna různá zdokonalení a posílení.

Další úroveň vnitřního dohledu zajišťuje také útvar interního auditu agentury eu-LISA, a to podle ročního plánu auditů zohledňujícího zejména posouzení rizik v agentuře eu-LISA. Útvar interního auditu pomáhá agentuře eu-LISA při plnění jejích cílů prostřednictvím systematického a disciplinovaného přístupu k posouzení účinnosti řízení rizik, kontroly a procesů správy a řízení a vydáváním doporučení k jejich zlepšení.

Kromě toho na zpracování osobních údajů v agentuře eu-LISA dohlíží evropský inspektor ochrany údajů a pověřenec pro ochranu osobních údajů v agentuře eu-LISA (nezávislý pracovník spolupracující přímo se sekretariátem správní rady).

A konečně, GŘ HOME jako partnerské GŘ agentury eu-LISA provádí každoročně prověrku řízení rizik za účelem nalezení a posouzení možných vysokých rizik spojených s operacemi agentur, včetně agentury eu-LISA. Rizika posouzená jako kritická jsou každý rok zapracována do plánu řízení GŘ HOME a je k nim přiložen akční plán s uvedením předpokládaných zmírňujících opatření.

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

U části ve sdíleném řízení se očekává, že náklady na kontroly zůstanou pro členské státy stejné, nebo se potenciálně sníží.

Při provádění programů fondů pro vnitřní záležitosti na období 2021–2027 dojde ke zvýšení efektivity a nárůstu plateb členským státům.

Vzhledem k tomu, že v příslušném nařízení o společných ustanoveních se pro fondy v oblasti vnitřních věcí zavádí přístup k řízení a kontrolám založený na rizicích, a vzhledem k zesílenému úsilí o přijetí možností zjednodušeného vykazování nákladů se očekává, že se náklady členských států na kontroly dále sníží.

V případě agentury eu-LISA poměr „nákladů na kontroly/hodnoty souvisejících spravovaných finančních prostředků“ oznamuje Komise. Výroční zpráva o činnosti GŘ HOME za rok 2021 uvádí 0,08 % pro tento poměr ve vztahu k subjektům pověřeným nepřímým řízením a decentralizovaným agenturám, včetně agentury eu-LISA.

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

GŘ HOME bude i nadále provádět svou strategii proti podvodům v souladu se strategií Komise proti podvodům s cílem zajistit mimo jiné, že jeho interní kontrolní mechanismy zaměřené na boj proti podvodům budou plně v souladu se strategií Komise proti podvodům a že její přístup k řízení rizik souvisejících s podvody umožní odhalovat rizika podvodů a přiměřeně reagovat.

Pokud jde o sdílené řízení, členské státy zajistí legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účetní závěrky předložené Komisi. V této souvislosti přijmou členské státy veškerá opatření nezbytná k prevenci, odhalování a nápravě nesrovnalostí. Na základě předešlého cyklu 2014–2020 mají i v programovém období 2021–2027 členské státy povinnost zavést postupy pro odhalování nesrovnalostí a podvodů spojené se zvláštním nařízením Komise v přenesené pravomoci o podávání zpráv o nesrovnalostech. Opatření pro boj proti podvodům zůstanou průřezovou zásadou a povinností členských států.

V případě nepřímého řízení jsou opatření související s bojem proti podvodům, korupci a dalším nezákonným aktivitám popsána mimo jiné v článku 50 nařízení o agentuře eu-LISA a v hlavě X finančního nařízení o agentuře eu-LISA.

Agentura eu-LISA se účastní zejména činností Evropského úřadu pro boj proti podvodům v oblasti zamezení podvodům a neprodleně informuje Komisi o případech možného podvodu a dalších finančních nesrovnalostech – v souladu se svou interní strategií boje proti podvodům, která byla revidována a přijata v srpnu 2022 na období 2022–2024.

GŘ HOME navíc jako partnerské GŘ v říjnu 2021 přijalo novou strategii boje proti podvodům spolu s doprovodným akčním plánem, který dále posiluje kapacity GŘ pro boj proti podvodům a přizpůsobuje je neustále se vyvíjejícímu prostředí. Zohledňuje novinky zavedené Strategií Komise proti podvodům z roku 2019 a úpravy požadované víceletým finančním rámcem na období 2021–2027.

Do oblasti působnosti strategie spadají decentralizované agentury, včetně agentury eu-LISA. Výroční zpráva o činnosti GŘ HOME za rok 2021 dospěla k závěru, že procesy prevence a odhalování podvodů fungují uspokojivě, a přispívají tak ke spolehlivému plnění cílů vnitřní kontroly.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Číslo  

RP/NRP 56

zemí ESVO 57

kandidátských zemí 58

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

4

11 02 01 Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky

RP

NE

NE

ANO

NE

4

11.01.01 – Výdaje na podporu „Fondu pro integrovanou správu hranic – Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky“

NRP

NE

NE

ANO

NE

4

11 10 02 Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)

NRP

NE

NE

ANO

NE

5

12 02 01 Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)

RP

NE

NE

NE

NE

5

11.02.02 – Výdaje na podporu Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) – Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky

NRP

NE

NE

NE

NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh 
výdaje

Příspěvek

Číslo  

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

[XX.RR.RR.RR]

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce
 

4

Migrace a správa hranic

GŘ HOME

Rok 
2024

Rok 
2025

Rok 
2026

Rok 
2027

Celkem 
21–27

Rok 
2028

Rok 
2029

Rok 
2030

Rok 
2031

Rok 
2032

Rok 
2033

Rok 
2034

Celkem 28–34

CELKEM

• Operační prostředky

11 02 01 Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky

Závazky

(1a)

8,250

8,250

7,838

9,075

10,313

5,363

5,363

5,363

5,363

48,675

56,925

Platby

(2a)

2,888

2,888

4,393

6,394

8,642

7,734

7,219

6,538

5,610

46,530

49,418

11 10 02 Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)

Závazky

(1b)

0,157

2,597

7,958

22,865

33,577

15,415

9,168

9,083

9,083

9,083

9,083

9,083

69,998

103,575

Platby

(2b)

0,157

2,597

7,958

22,865

33,577

15,415

9,168

9,083

9,083

9,083

9,083

9,083

69,998

103,575

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 59  

Rozpočtová položka

(3)

Prostředky na GŘ HOME 
CELKEM

Závazky

=1a+1b +3

0,314

3,993

7,958

31,115

41,827

23,253

18,243

19,396

14,446

14,446

14,446

14,446

118,673

160,500

Platby

=2a+2b

+3

0,314

3,993

7,958

25,753

36,464

19,808

15,562

17,725

16,817

16,302

15,621

14,693

116,528

152,992

 



 Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

0,314

3,993

7,958

31,115

41,827

23,253

18,243

19,396

14,446

14,446

14,446

14,446

118,673

160,500

Platby

(5)

0,314

3,993

7,958

25,753

36,464

19,808

15,562

17,725

16,817

16,302

15,621

14,693

116,528

152,992

 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

Prostředky z OKRUHU 4 
víceletého finančního rámce
CELKEM

Závazky

=4+6

0,314

3,993

7,958

31,115

41,827

23,253

18,243

19,396

14,446

14,446

14,446

14,446

118,673

160,500

Platby

=5+6

0,314

3,993

7,958

25,753

36,464

19,808

15,562

17,725

16,817

16,302

15,621

14,693

116,528

152,992

Okruh víceletého finančního
rámce 

5

Bezpečnost a obrana

GŘ HOME

Rok 
2024

Rok 
2025

Rok 
2026

Rok 
2027

Celkem 
21–27

Rok 
2028

Rok 
2029

Rok 
2030

Rok 
2031

Rok 
2032

Rok 
2033

Rok 
2034

Celkem 28–34

CELKEM

• Operační prostředky

12 02 01 Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)

Závazky

(1a)

3,300

3,300

3,135

3,630

4,125

2,145

2,145

2,145

2,145

19,470

22,770

Platby

(2a)

1,155

1,155

1,757

2,558

3,457

3,094

2,888

2,615

2,244

18,612

19,767

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 60  

Rozpočtová položka

(3)

Prostředky na GŘ HOME 
CELKEM

Závazky

=1a+1b +3

3,300

3,300

3,135

3,630

4,125

2,145

2,145

2,145

2,145

19,470

22,770

Platby

=2a+2b+3

1,155

1,155

1,757

2,558

3,457

3,094

2,888

2,615

2,244

18,612

19,767



 Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

3,300

3,300

3,135

3,630

4,125

2,145

2,145

2,145

2,145

19,470

22,770

Platby

(5)

1,155

1,155

1,757

2,558

3,457

3,094

2,888

2,615

2,244

18,612

19,767

 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

Prostředky z OKRUHU 5 
víceletého finančního rámce
CELKEM

Závazky

=4+6

3,300

3,300

3,135

3,630

4,125

2,145

2,145

2,145

2,145

19,470

22,770

Platby

=5+6

1,155

1,155

1,757

2,558

3,457

3,094

2,888

2,615

2,244

18,612

19,767

 Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)

Závazky

(4)

0,157

2,597

7,958

34,415

45,127

31,668

31,113

36,721

33,751

33,751

33,751

27,151

227,903

273,030

Platby

(5)

0,157

2,597

7,958

26,908

37,619

23,413

22,409

28,706

31,461

33,379

34,208

31,589

205,166

242,785

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy (všechny operační okruhy) CELKEM

(6)

Prostředky z OKRUHŮ 1 až 6
víceletého finančního rámce
CELKEM 
(referenční částka)

Závazky

=4+6

0,157

2,597

7,958

34,415

45,127

26,388

21,873

23,521

16,591

16,591

16,591

16,591

138,143

183,270

Platby

=5+6

0,157

2,597

7,958

26,908

37,619

21,565

18,119

21,182

19,911

19,189

18,236

16,937

135,140

172,759





Okruh víceletého finančního
rámce

7

„Správní výdaje“

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 
2024

Rok
2025

Rok 
2026

Rok 
2027

Celkem 
21–27

Rok 
2028

Rok 
2029

Rok 
2030

Rok 
2031

Rok 
2032

Rok 
2033

Rok 
2034

Celkem 28–34

CELKEM

GŘ HOME

• Lidské zdroje

0,314

0,471

0,471

0,471

1,727

0,471

0,471

0,471

0,471

0,471

0,471

0,471

3,297

5,024

• Ostatní správní výdaje

0,187

0,273

0,273

0,273

1,006

0,273

0,273

0,273

0,187

0,187

0,187

0,187

1,488

2,492

GŘ HOME CELKEM

Prostředky

0,501

0,744

0,744

0,744

2,732

0,744

0,744

0,666

0,658

0,658

0,658

0,658

4,785

7,516

Prostředky z OKRUHU 7 
víceletého finančního rámce
CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

0,501

0,744

0,744

0,744

2,732

0,744

0,744

0,666

0,658

0,658

0,658

0,658

4,785

7,516

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 
2024

Rok 2025

Rok 
2026

Rok 
2027

Celkem 
21–27

Rok 
2028

Rok 
2029

Rok 
2030

Rok 
2031

Rok 
2032

Rok 
2033

Rok 
2034

Celkem 28–34

CELKEM

Prostředky z OKRUHŮ 1 až 7
víceletého finančního rámce
CELKEM

Závazky

0,815

4,737

8,702

35,159

47,858

27,131

22,617

24,186

17,249

17,249

17,249

17,249

142,928

190,786

Platby

0,815

4,737

8,702

27,651

40,351

22,309

18,863

21,847

20,569

19,847

18,894

17,595

139,925

180,275

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Rok 
2024

Rok 
2025

Rok 
2026

Rok 
2027

Rok 
2028

Rok 
2029

Rok 
2030

Rok 
2031

Rok 
2032

Rok 
2033

Rok 
2034

Druh 61

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPOLEČNÝ CÍL

– Vybudovat směrovač

44,482

0,004

0,157

0,058

2,597

0,179

7,958

0,507

22,565

0,252

11,205

1

44,482

– Provozovat směrovač

9,083

0,300

4,210

9,168

9,083

9,083

9,083

9,083

9,083

59,093

Mezisoučet za společný cíl

0,157

2,597

7,958

22,865

15,415

9,168

9,083

9,083

9,083

9,083

9,083

103,575

SPECIFICKÝ CÍL č. 1

– Vybudovat připojení členských států

26

1,031

8

8,250

6

6,188

6

6,188

6

6,188

26

26,813

– Udržovat připojení členských států

26

0.206

8

1,650

14

2,888

20

4,125

26

5,363

26

5,363

26

5,363

26

5,363

26

30,113

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

 

8,250

 

7,838

 

9,075

 

10,313

 

5,363

 

5,363

 

5,363

 

5,363

 

56,925

SPECIFICKÝ CÍL č. 2

– Připojení členských států

26

0,413

8

3,300

6

2,475

6

2,475

6

2,475

26

10,725

– Udržovat připojení členských států

26

0.083

8

0,660

14

1,155

20

1,650

26

2,145

26

2,145

26

2,145

26

2,145

26

12,045

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

 

0,000

 

0,000

 

0,000

 

3,300

 

3,135

 

3,630

 

4,125

 

2,145

 

2,145

 

2,145

 

2,145

 

22,770

CELKEM

0,157

2,597

7,958

34,415

26,388

21,873

23,521

16,591

16,591

16,591

16,591

183,270

3.2.3Odhadovaný dopad na lidské zdroje agentury eu-LISA 

3.2.3.1Shrnutí 

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 
2024

Rok 2025

Rok 
2026

Rok 
2027

Rok 
2028

Rok 
2029

Rok 
2030

Rok 
2031

Rok 
2032

Rok 2033

Rok 2034

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)

0,157

1,099

2,198

2,355

4,710

2,355

2,355

2,355

2,355

2,355

2,355

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

Smluvní zaměstnanci

0,000

0,298

0,680

0,850

1,955

1,105

1,020

1,020

1,020

1,020

1,020

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

0,157

1,397

2,878

3,205

6,665

3,460

3,375

3,375

3,375

3,375

3,375

Požadavky na zaměstnance (FTE):

Rok 
2024

Rok 2025

Rok 
2026

Rok 
2027

Rok 
2028

Rok 
2029

Rok 
2030

Rok 
2031

Rok 
2032

Rok 2033

Rok 2034

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)

2,0

14,0

14,0

15,0

30,0

15,0

15,0

15,0

15,0

15,0

15,0

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

Smluvní zaměstnanci

0,0

7,0

8,0

10,0

23,0

13,0

12,0

12,0

12,0

12,0

12,0

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

2,0

21,0

22,0

25,0

53,0

28,0

27,0

27,0

27,0

27,0

27,0

Zaměstnanci agentury eu-LISA by měli počátkem roku 2024 podporovat činnost GŘ HOME při přípravě sekundárních právních předpisů, a proto by zaměstnanci měli být k dispozici co nejdříve. Nábor bude zahájen od ledna 2024. Koeficient 50 % se použije na 2 FTE přijaté v roce 2024 a 21 FTE v roce 2025. Zbývající zaměstnanci budou přesunuti z jiných projektů.

3.2.4Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky (pro GŘ HOME)

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 
2024

Rok 
2025

Rok 
2026

Rok 
2027

Celkem 
21–27

Rok 
2028

Rok 
2029

Rok 
2030

Rok 
2031

Rok 
2032

Rok 
2033

Rok 
2034

Celkem 
28–34

CELKEM

OKRUH 7 
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

0,314

0,471

0,471

0,471

1,727

0,471

0,471

0,471

0,471

0,471

0,471

0,471

3,297

5,024

Ostatní správní výdaje

0,187

0,273

0,273

0,273

1,006

0,273

0,273

0,273

0,187

0,187

0,187

0,187

1,567

2,573

Mezisoučet za OKRUH 7 
víceletého finančního rámce

0,501

0,744

0,744

0,744

2,733

0,744

0,744

0,744

0,658

0,658

0,658

0,658

4,864

7, 597

Mimo OKRUH 7 62  
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

Ostatní výdaje
správní povahy

Mezisoučet
mimo OKRUH 7
 
víceletého finančního rámce

CELKEM

0,501

0,744

0,744

0,744

2,733

0,744

0,744

0,744

0,658

0,658

0,658

0,658

4,864

7, 597

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4.1Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů (pro GŘ HOME)

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Rok 
2024

Rok 
2025

Rok 
2026

Rok 
2027

Rok 2028

Rok 
2029

Rok 
2030

Rok 2031

Rok 2032

 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

2

3

3

3

3

3

3

3

3

20 01 02 03 (při delegacích)

01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)

01 01 01 11 (v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)

20 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

20 02 03 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

XX 01 xx yy zz   63

– v ústředí

– při delegacích

01 01 01 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

01 01 01 12 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

CELKEM

2

3

3

3

3

3

3

3

3

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Tři úředníci pro navazující kroky. Zaměstnanci převezmou povinnosti Komise při provádění programu: kontrola souladu s právním návrhem, řešení problémů s dodržováním právních předpisů, příprava zpráv pro Evropský parlament a Radu, hodnocení pokroku členských států, aktualizace sekundárních právních předpisů, včetně veškerého vývoje týkajícího se standardů. Jelikož program je dodatečnou činností v porovnání se stávajícím pracovním vytížením, je nezbytné najmout další zaměstnance (1 FTE).

Externí zaměstnanci

3.2.5Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

   může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

Vzhledem k tomu, že prostředky potřebné na vývoj směrovače údajů API (2024/2028) a opakované náklady (od roku 2029) nebyly v rámci přídělů z víceletého finančního rámce na období 2021–2027 pro agenturu ani pro dodatečné pracovníky GŘ HOME plánovány, budou finanční prostředky potřebné na vývoj a údržbu směrovače údajů API (33,577 milionu EUR v rámci VFR na období 2021–2027) a na návazné činnosti Komise (2,732 milionu EUR) uvolněny prostřednictvím rozpočtové kompenzace z Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (11.02.01 – „Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky“) v odpovídajících částkách:

Prostředky na CA = PA v mil. EUR: 2024: 0,157; 2025: 2,597, 2026: 7,958; 2027: 22,865

Za 2024–2027: 33,577

Náklady na vývoj a opakované náklady na vnitrostátní úrovni by měly být financovány z nástroje navazujícího na Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky v následném VFR. 64

   vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky, odpovídající částky a navrhované nástroje, které mají být použity.

   vyžaduje revizi VFR.

Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.6Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

   nepočítá se spolufinancováním od třetích stran

   počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

3.3Odhadovaný dopad na příjmy 

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

(1)na vlastní zdroje

(2)na jiné příjmy

(3)uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 65

Rok 
N

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………….

p.m.

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

11.1002 (eu-LISA), 11.0201 (Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky)

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

Rozpočet zahrnuje příspěvek zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s digitalizací víz, jak stanoví příslušné platné dohody. Odhady jsou založeny na propočtech příjmů z provádění schengenského acquis ve státech (Island, Norsko a Švýcarsko), které v současné době přispívají do souhrnného rozpočtu Evropské unie (uskutečněné platby). Tyto státy přispívají každý příslušný účetní rok částkou vypočtenou podle jejich hrubého domácího produktu jako procento hrubého domácího produktu všech zúčastněných států. Výpočet vychází z údajů Eurostatu, které se v závislosti na hospodářské situaci zúčastněných států značně liší.

(1)    ICAO, The World of Air Transport in 2019 (Svět letecké dopravy v roce 2019): https://www.icao.int/annual-report-2019/Pages/the-world-of-air-transport-in-2019.aspx  
(2)    Zdroj: Eurostat (on-line datový kód: avia_paoc); tyto číselné údaje zahrnují osobní přepravu ve všech stávajících členských státech EU (27 členských států).    
(3)    Směrnice Rady 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících (Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 24).
(4)    Chicagská úmluva neboli Úmluva o mezinárodním civilním letectví přijatá v roce 1944, kterou byla zřízena Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Stranami Chicagské úmluvy jsou všechny členské státy EU. ICAO, Úmluva o mezinárodním civilním letectví.
(5)    Evropská komise, pracovní dokument útvarů Komise, Evaluation of the Council Directive 2004/82/EC on the obligation of carriers to communicate passenger data (API Directive) (Hodnocení směrnice Rady 2004/82/ES o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících (směrnice o předběžných informacích o cestujících)), Brusel, 8.9.2020, SWD(2020) 174 final.
(6)    Viz posouzení dopadů.
(7)    Ustanovení čl. 8 odst. 2 písm. a) Schengenského hraničního kodexu (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) uvádí SIS, databázi odcizených a ztracených cestovních dokladů (SLTD) vedenou Interpolem a vnitrostátní databáze obsahující informace o odcizených, neoprávněně užívaných, ztracených nebo neplatných cestovních dokladech.
(8)    Viz Evropská komise, Generální ředitelství pro migraci a vnitřní věci, Study on Advance Passenger Information (API): evaluation of Council Directive 2004/82/EC on the obligation of carriers to communicate passenger data (Studie na téma předběžných informací o cestujících (API): hodnocení směrnice Rady 2004/82/ES o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících), Úřad pro publikace Evropské unie, 2020, https://data.europa.eu/doi/10.2837/882434 , s. 149.
(9)    WCO/IATA/ICAO Guidelines on Advanced Passenger Information (API) (Pokyny týkající se předběžných informací o cestujících (API)), 2014. Viz příloha 5 posouzení dopadů.
(10)    Pokud jde o schengenský prostor, viz Evropská komise, Zpráva o stavu Schengenu 2022, COM(2022) 301 final/2 ze dne 24. května 2022: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52022DC0301  
(11)    Systém SIS (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006) pomáhá příslušným orgánům v EU zachovat vnitřní bezpečnost v situaci, kdy neexistují kontroly na vnitřních hranicích, a systém VIS umožňuje státům schengenského prostoru vyměňovat si údaje o vízech. V rámci systému Eurodac se zřizuje databáze otisků prstů žadatelů o azyl v EU, která členským státům umožňuje otisky prstů žadatelů o azyl porovnat a zjistit tak, zda již dříve požádali o azyl nebo zda vstoupili do EU nelegálně přes jiný členský stát.
(12)    Systémy EES a ETIAS posílí bezpečnostní kontroly cestujících osob, které jsou držiteli krátkodobých víz, a cestujících osob, na které se při cestě do schengenského prostoru nevztahuje vízová povinnost, neboť umožní předběžnou kontrolu nelegální migrace a bezpečnostní šetření. Systém ECRIS-TCN bude řešit zjištěné nedostatky ve výměně informací mezi členskými státy o odsouzených státních příslušnících třetích zemí.
(13)    Nařízení (EU) 2019/817 a nařízení (EU) 2019/818.
(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(16)    ICAO, dokument 9303, Strojově čitelné cestovní doklady, osmé vydání, 2021, k dispozici na adrese: https://www.icao.int/publications/documents/9303_p1_cons_en.pdf  
(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex).    
(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz.
(19)    Evropská komise, pracovní dokument útvarů Komise, Evaluation of the Council Directive 2004/82/EC on the obligation of carriers to communicate passenger data (API Directive) (Hodnocení směrnice Rady 2004/82/ES o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících (směrnice o předběžných informacích o cestujících)), Brusel, 8.9.2020, SWD(2020) 174 final.
(20)    Viz článek 6, poslední pododstavec směrnice o předběžných informacích o cestujících.
(21)    Hodnocení směrnice o předběžných informacích o cestujících, SWD(2020) 174.
(22)     https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12434-Prosazovani-prava-na-hranicich-predbezne-informace-o-cestujicich-v-letecke-doprave-revize-predpisu-_cs .
(23)    SWD(2022) 422 final ze dne 13. prosince 2022.
(24)    Ustanovení čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality (evropský právní rámec pro klima).
(25)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 9. listopadu 2010, spojené věci C-92/09 a C-93/09, Volker und Markus Schecke a Eifert [2010], Sb. rozh. I-0000.
(26)    V souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny mohou být omezení výkonu práva na ochranu údajů zavedena tehdy, pokud jsou tato omezení stanovena zákonem a respektují podstatu těchto práv a svobod. Při dodržení zásady proporcionality mohou být omezení zavedena pouze tehdy, pokud jsou nezbytná a pokud skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které uznává Evropská unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhých.
(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1148 ze dne 7. července 2021, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky.
(28)    Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.
(29)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99).
(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27).
(31)    [Úř. věst. C, , s. .]
(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).
(33)    Směrnice Rady 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících (Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 24).
(34)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(35)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(36)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99).
(37)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27).
(38)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(39)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(40)    Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).
(41)    Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.
(42)    Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).
(43)    Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.
(44)    Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).
(45)     Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21 .
(46)    Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob ( Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19 ).
(47)    [Úř. věst. C …]
(48)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).
(49)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).
(50)    Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).
(51)    Podle čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(52)    Podle posouzení dopadů.
(53)    COM(2021) 277 final ze dne 2. června 2021).
(54)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  
(55)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky.
(56)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(57)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(58)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.
(59)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(60)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(61)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(62)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(63)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(64)    Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.
(65)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.