EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.12.2022

COM(2022) 697 final

2022/0403(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne [xxxx],
kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, (EU) č. 575/2013 a (EU) 2017/1131, pokud jde o opatření ke zmírnění nadměrných expozic vůči ústředním protistranám ze třetích zemí a ke zlepšení účinnosti clearingových trhů Unie.

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2022) 697 final} - {SWD(2022) 697 final} - {SWD(2022) 698 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Nařízení EMIR bylo přijato po finanční krizi v letech 2008–2009 s cílem podpořit finanční stabilitu a zvýšit transparentnost a standardizaci trhů, a tím i jejich bezpečnost. Nařízení EMIR vyžaduje, aby byly transakce s deriváty oznamovány s cílem zajistit transparentnost trhu pro regulační orgány a orgány dohledu a aby jejich rizika byla vhodně zmírňována prostřednictvím centrálního clearingu u ústřední protistrany nebo výměny kolaterálu, nazývaného „marže“, v rámci dvoustranných transakcí. Ústřední protistrany i rizika, která řídí, zaznamenaly od přijetí nařízení EMIR značný nárůst.

V roce 2017 zveřejnila Komise dva legislativní návrhy na změnu nařízení EMIR, které přijali spolunormotvůrci v roce 2019. Nařízení EMIR REFIT 3 přehodnotilo některé požadavky podle nařízení EMIR s cílem zajistit jejich proporcionalitu a zároveň finanční stabilitu. Nařízení EMIR 2.2 4 zohlednilo vznikající problémy související s rostoucí koncentrací rizik u ústředních protistran, zejména u ústředních protistran ze třetích zemí, revidovalo rámec dohledu a stanovilo postup pro posuzování systémové povahy ústředních protistran ze třetích zemí Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) ve spolupráci s Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) a centrálními bankami emise. Nařízení EMIR doplňuje nařízení o ozdravných postupech a řešení krize ústředních protistran 5 přijaté v roce 2020 6 s cílem připravit se na nepravděpodobný případ – který by však měl obrovský dopad – kdy by některá z ústředních protistran z EU čelila vážným finančním problémům 7 .

Přestože nařízení EMIR vytvořilo spolehlivý rámec pro centrální clearing, některé oblasti stávajícího rámce dohledu se ukázaly jako příliš složité. To omezuje schopnost ústředních protistran z EU přilákat podniky jak v rámci EU, tak na mezinárodní úrovni. Postupy schvalování orgány dohledu při zavádění nových clearingových služeb a činností ústředních protistran z EU, jakož i změny jejich rizikových modelů jsou v řadě případů zbytečně zdlouhavé a zatěžující. Úkolem stávajících pravidel je zajistit bezpečnost a spolehlivost ústředních protistran z EU; toho by však bylo možno dosáhnout mnoha způsoby a stávající procesy byly s ohledem na předpokládanou změnu zpochybněny jako příliš pomalé a někdy nepřiměřené. Schválení nového produktu by nemělo trvat roky, a změny rizikových modelů musí být rychlé, aby odrážely měnící se tržní a ekonomické okolnosti. Opožděné schvalování zvyšuje náklady a snižuje atraktivitu ústředních protistran z EU, a tím i EU jako místa pro podnikání. Cílem tohoto návrhu je tyto překážky zmírnit a tak podpořit moderní a konkurenceschopné ústřední protistrany z EU, které jsou schopny přilákat podniky.

Nařízení EMIR poskytuje komplexní a spolehlivý obezřetnostní rámec pro ústřední protistrany a nově přijaté nařízení o ozdravných postupech a řešení krize ústředních protistran dále posiluje spolehlivost ústředních protistran z EU. Cílem tohoto návrhu je, aby EU i nadále zakládala vývoj svého centrálního clearingového ekosystému na síle svých pravidel a dohledu. Spolehlivé a bezpečné ústřední protistrany posilují důvěru ve finanční systém a zásadním způsobem podporují likviditu klíčových trhů. Bezpečný, spolehlivý a odolný clearingový ekosystém je nezbytným předpokladem pro jeho další růst. Ekosystém centrálního clearingu EU by měl podnikům v EU umožnit účinné a bezpečné zajišťování proti rizikům a zároveň chránit širší finanční stabilitu. Tímto způsobem podpoří centrální clearing hospodářství EU. Cílem tohoto návrhu je zajistit podnikům lepší pozici tím, že budou schopny předvídat potřeby likvidity spojené s centrálním clearingem. Konkurenceschopný a efektivní clearingový ekosystém EU zvýší činnosti v oblasti centrálního clearingu, centrální clearing s sebou však nese také rizika vzhledem k tomu, že soustřeďuje transakce u několika málo ústředních protistran, které jsou z finančního hlediska systémově významné. Proto musí ústřední protistrany tato rizika vhodným způsobem řídit a musí být i nadále pod důkladným dohledem jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU. Cílem tohoto návrhu proto je zajistit spolehlivý a jednotný dohled, který bude vycházet ze systému dohledu, který EU v současné době používá.

Kromě toho jsou od roku 2017 opakovaně vyjadřovány obavy z přetrvávajících rizik pro finanční stabilitu EU, která vyplývají z nadměrné koncentrace clearingu u některých ústředních protistran ze třetích zemí, zejména v případě zátěžového scénáře. Mohou nastat vysoce rizikové, ale málo pravděpodobné události a EU musí být připravena jim čelit 8 . Přestože se ústřední protistrany z EU obecně prokázaly jako odolné, ze zkušeností vyplývá, že clearingový ekosystém EU lze ještě posílit ve prospěch finanční stability. Otevřená strategická autonomie však také znamená, že se EU musí chránit před riziky pro finanční stabilitu, která mohou vzniknout, pokud jsou účastníci trhu EU nadměrně závislí na subjektech ze třetích zemí, neboť to může být zdrojem zranitelnosti. Cílem tohoto návrhu je proto učinit rámec rovnocennosti v nařízení EMIR přiměřenějším a lépe přizpůsobit spolupráci se zahraničními orgány dohledu s přihlédnutím k rizikům, která představují ústřední protistrany se sídlem ve třetích zemích, aniž by byla ohrožena potřeba zavedení spolehlivých pravidel ve třetích zemích. Navrhuje se rovněž zjednodušení postupu uznávání rovnocennosti v případech, kdy jsou rizika spojená s centrálním clearingem v určité třetí zemi obzvláště nízká. Kromě toho tento návrh usiluje o vybudování kapacity centrálního clearingu EU, a tím o zvýšení likvidity ústředních protistran z EU s cílem snížit rizika, která pro finanční stabilitu EU představují nadměrné expozice vůči ústředním protistranám ze třetích zemí. Tento návrh proto vyžaduje, aby všichni účastníci trhu podléhající povinnosti clearingu drželi u ústředních protistran z EU aktivní účty pro clearingové produkty, které orgán ESMA označil za produkty s podstatným systémovým významem pro finanční stabilitu EU.

Tento návrh je doplněn návrhem směrnice, kterou se zavádí omezený počet změn směrnice 2013/36/EU 9 (směrnice o kapitálových požadavcích nebo „CRD“), směrnice (EU) 2019/2034 10 (směrnice o investičních podnicích) a směrnice 2009/65/EU 11 (směrnice o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů nebo „směrnice o SKIPCP“), pokud jde o přístup k riziku koncentrace vůči ústředním protistranám a k riziku selhání protistrany u transakcí s deriváty, jejichž clearing provádí ústřední protistrana. Tyto změny jsou nezbytné pro zajištění toho, aby bylo dosaženo cílů tohoto přezkumu nařízení EMIR, jakož i k zajištění soudržnosti. Oba návrhy je proto třeba číst společně.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Zadruhé, konkurenceschopné, rozvinuté a odolné ústřední protistrany z EU jsou základním předpokladem otevřené strategické autonomie EU. Sdělení Komise o otevřené strategické autonomii 13 stanoví, jak může EU posílit svou otevřenou strategickou autonomii v makroekonomické a finanční oblasti zejména, ale nikoli výhradně tím, že bude dále rozvíjet infrastruktury finančního trhu EU a zvyšovat jejich odolnost. Vybudování silného systému centrálního clearingu v EU se spolehlivou kapacitou snižuje rizika plynoucí z nadměrné závislosti na ústředních protistranách ze třetích zemí a na jejich orgánech dohledu.

Zatřetí, nedávný vývoj na trzích s energií, kdy se několik energetických společností při využívání trhů s deriváty potýká s problémy v oblasti likvidity, rovněž poukázal na potřebu posílit nařízení EMIR, aby tak bylo možno i nadále zmírňovat rizika pro finanční stabilitu EU s ohledem na nové výzvy. To znamená vybudovat bezpečný, spolehlivý a konkurenceschopný centrální clearingový ekosystém EU, který bude schopen odolat hospodářským otřesům.

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Nařízení EMIR stanoví regulační rámec a rámec dohledu pro ústřední protistrany usazené v EU a ústřední protistrany ze třetích zemí, které poskytují služby centrálního clearingu členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v EU. Právním základem nařízení EMIR je článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), neboť stanoví společná pravidla pro OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů s cílem zabránit rozdílným vnitrostátním opatřením nebo postupům a překážkám řádného fungování vnitřního trhu a zároveň zajistit finanční stabilitu. Vzhledem k tomu, že tato iniciativa navrhuje další politická opatření k zajištění dosažení těchto cílů, související legislativní návrh by byl přijat na stejném právním základě.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Členské státy nemohou řešit problémy zjištěné v posouzení dopadů samostatně, ale jsou k tomu nutná opatření na úrovni EU. Tento návrh mění nařízení EMIR zejména s cílem zvýšit atraktivitu ústředních protistran z EU tím, že usnadní jejich schopnost uvádět na trh nové produkty, sníží náklady na dodržování předpisů a posílí dohled nad ústředními protistranami z EU na úrovni EU. Opatření na úrovni EU by proto vedlo ke snížení nadměrné závislosti EU na ústředních protistranách ze třetích zemí, a tím by snížilo rizika pro finanční stabilitu EU. Bezpečný, spolehlivý, efektivní a konkurenceschopný trh služeb centrálního clearingu přispívá k hlubším a likvidnějším trhům v EU a má zásadní význam pro dobře fungující unii kapitálových trhů.

Členské státy a vnitrostátní orgány dohledu nemohou samy řešit systémová rizika vysoce integrovaných a vzájemně propojených ústředních protistran, jež fungují na přeshraničním základě mimo působnost vnitrostátních jurisdikcí. Nemohou ani zmírnit rizika vyplývající z odlišných vnitrostátních postupů dohledu. Členské státy rovněž nemohou samy zvýšit atraktivitu ústředních protistran z EU a řešit nedostatky rámce pro spolupráci vnitrostátních orgánů dohledu a orgánů EU. Vzhledem k tomu nemohou cílů nařízení EMIR, kterými je zvýšení bezpečnosti, spolehlivosti, účinnosti a konkurenceschopnosti ústředních protistran z EU na jednotném trhu a zajištění finanční stability, uspokojivě dosáhnout členské státy, jak to uznali spolunormotvůrci v roce 2012 při přijímání nařízení EMIR (a v roce 2019 při přijímání nařízení EMIR REFIT a EMIR 2.2). Z důvodů rozsahu těchto opatření lze proto těchto cílů lépe dosáhnout na úrovni EU v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Útvary Komise vedly rozsáhlé konzultace, při nichž spolupracovaly s širokou škálou zúčastněných stran včetně orgánů EU (ECB, Evropská rada pro systémová rizika (ESRB), evropské orgány dohledu), členských států, členů Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu, odvětví finančních služeb (banky, penzijní fondy, investiční fondy, pojišťovny atd.) i nefinančních podniků s cílem vyhodnotit, zda nařízení EMIR dostatečně zajišťuje finanční stabilitu EU. Z tohoto procesu vyplynulo, že existují přetrvávající rizika pro finanční stabilitu EU v důsledku nadměrné koncentrace clearingu u několika málo ústředních protistran ze třetích zemí. Tato rizika jsou důležitá obzvláště v zátěžovém scénáři.

Nicméně vzhledem k tomu, že nařízení EMIR 2.2 vstoupilo v platnost relativně nedávno, a ke skutečnosti, že některé požadavky dosud neplatí 15 , nepovažovaly útvary Komise za vhodné vypracovat souběžně hodnocení celého rámce v plném rozsahu. Namísto toho byly na základě podnětů zúčastněných stran a interní analýzy předem identifikovány klíčové oblasti (oddíl 3 připojeného posouzení dopadů týkající se definice problému podrobně vysvětluje neefektivnost a neúčinnost stávajících pravidel).

•Konzultace se zúčastněnými stranami

·cílené konzultace Komise v období od 8. února do 22. března 2022 16 . Bylo rozhodnuto, že konzultace by měla být cílená, a otázky byly zaměřeny na velmi specifickou a spíše technickou oblast. 71 zúčastněných stran odpovědělo na tuto cílenou konzultaci prostřednictvím on-line formuláře, a některé důvěrné odpovědi byly zaslány rovněž e-mailem,

·výzvy Komise k předložení faktických podkladů v období od 8. února do 8. března 2022 17 ,

·konzultace se zúčastněnými stranami prostřednictvím pracovní skupiny o příležitostech a výzvách spojených s převodem derivátů ze Spojeného království do EU v první polovině roku 2021, včetně několika informačních schůzek zúčastněných stran v únoru, březnu a červnu 2021,

·setkání s poslanci Evropského parlamentu dne 4. května, jakož i následných dvoustranných setkání,

·setkání s odborníky z členských států ve dnech 30. března 2022, 16. června 2022 a 8. listopadu 2022,

·zasedání Výboru pro finanční služby ze dne 2. února a 16. března 2022,

·zasedání Hospodářského a finančního výboru ze dne 18. února a 29. března 2022,

·dvoustranných setkání se zúčastněnými stranami, jakož i důvěrných informací získaných od široké škály zúčastněných stran.

Hlavní sdělení tohoto konzultačního procesu byla následující:

·Z práce zahájené v roce 2021 vyplynulo, že zvýšení atraktivity clearingu, podpora rozvoje infrastruktur EU a posílení opatření dohledu v EU si vyžádají určitý čas.

·Byla identifikována celá řada opatření, která by mohla pomoci zvýšit atraktivitu ústředních protistran z EU a činností clearingu a zajistit, aby jejich rizika byla náležitě řízena a kontrolována.

·Tato identifikovaná opatření nespadají pouze do působnosti Komise a spolunormotvůrců, ale mohla by potenciálně vyžadovat rovněž opatření ze strany ECB, národních centrálních bank, evropských orgánů dohledu, vnitrostátních orgánů dohledu, ústředních protistran a bank.

·Z konzultace vyplynulo, že účastníci trhu obecně upřednostňují tržně orientovaný přístup k regulačním opatřením s cílem minimalizovat náklady a zachovat konkurenceschopnost účastníků trhu EU na mezinárodní úrovni. Určitou podporu však zaznamenala regulační opatření, zejména pokud umožňovala rychlejší schvalovací proces pro nové produkty a služby ústředních protistran 18 .

·Mezi opatření považovaná za užitečná pro zvýšení atraktivity ústředních protistran z EU patřilo například: vedení aktivního účtu u ústřední protistrany z EU, opatření usnadňující rozšiřování služeb ústředních protistran z EU, rozšíření okruhu účastníků clearingového systému, změna pravidel zajišťovacího účetnictví a zlepšení podmínek financování a řízení likvidity pro ústřední protistrany z EU.

·Zvýšení atraktivity ústředních protistran z EU zjednodušením postupů pro uvádění produktů na trh a změnu modelů a parametrů a zavedením schvalování/přezkumu určitých změn postupem neuplatnění námitek / ex post. To umožňuje ústředním protistranám z EU rychlejší zavádění nových produktů a změn modelů a současně zajišťuje přiměřené zohlednění rizik, aniž by byla ohrožena finanční stabilita, což zvýší konkurenceschopnost ústředních protistran z EU.

·Podpora centrálního clearingu v EU za účelem ochrany finanční stability tím, že od členů clearingového systému a klientů bude vyžadováno přímé nebo nepřímé držení aktivního účtu u ústředních protistran z EU, a usnadnění clearingu ze strany klientů pomůže snížit expozici vůči ústředním protistranám ze třetích zemí tier 2 a tím i nadměrné spoléhání se na ně, které představuje riziko pro finanční stabilitu EU.

·Zlepšení posuzování a řízení přeshraničních rizik zajištěním toho, že orgány v EU budou mít odpovídající pravomoci a informace nezbytné ke sledování rizik ve vztahu k ústředním protistranám z EU i ze třetích zemí, mimo jiné posílením jejich spolupráce v oblasti dohledu v rámci EU.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

·zprávy orgánu ESMA podle čl. 25 odst. 2c nařízení EMIR předložené Komisi v prosinci 2021 19 , tato zpráva zohledňovala rovněž odpovědi ústředních protistran a účastníků clearingového systému na průzkumy a sběr údajů orgánu ESMA,

·odpovědi ESRB na konzultaci orgánu ESMA podle čl. 25 odst. 2c nařízení EMIR, vydané v prosinci 2021 20 ,

·statistiky Banky pro mezinárodní platby,

·dokumentu CEPS, 2021, „Setting EU CCP policy – much more than meets the eye“, a

·databáze ClarusFT.

•Posouzení dopadů

·vysvětlit, jak by měl vypadat úspěch a jak bude účinně sledován,

·zvýšit komplexnost škály zvažovaných možností,

·vyjasnit odůvodnění a předpokládanou koncepci klíčových opatření, která mají být řešena prováděcím nařízením, a objasnit kritéria a parametry, jimiž se bude řídit jejich vypracování.

Na základě posouzení a porovnání všech možností politiky dospělo posouzení dopadů k následujícím upřednostňovaným možnostem politiky:

·Opatření pro zvýšení atraktivity ústředních protistran z EU: jako upřednostňovaná možnost byla označena kombinace opatření zjednodušujících postupy pro uvádění produktů na trh a změnu modelů, jakož i zavedení postupu schvalování ex post / postupu neuplatnění námitek u některých změn. Tato opatření by zjednodušila stávající postupy při současném zachování finanční stability. Jako samostatná možnost bylo posuzováno rovněž zjednodušení postupů pro uvádění produktů na trh a změnu modelů, jakož i zavedení postupu ex post / postupu neuplatnění námitek / přezkumu některých změn. Jelikož by však tyto možnosti samy o sobě splnily dané cíle pouze částečně, byla pro splnění nastíněných cílů považována za nejvhodnější kombinace obou těchto možností.

·Opatření na podporu centrálního clearingu v EU k zajištění finanční stability: jako nejvhodnější pro dosažení vytyčených cílů byla vyhodnocena kombinace více možností, která by zahrnovala následující aspekty: i) požadavek, aby členové clearingového systému a klienti drželi aktivní účet u ústředních protistran z EU; ii) zajištění souladu s novými požadavky na činnosti clearingu; iii) podporu veřejných subjektů, které provádějí clearing dobrovolně prostřednictvím ústřední protistrany, aby tak činily v EU, prostřednictvím sdělení a iv) usnadnění centrálního clearingu. Kombinace těchto možností by umožnila vyřešit nadměrnou závislost na ústředních protistranách tier 2, rozšířit centrální clearing v EU a odstranit překážky centrálního clearingu. Některá z těchto opatření mohou zahrnovat akty druhého stupně, které stanoví konkrétní aspekty. Uvedené možnosti politiky byly posuzovány také samostatně, ale za nejúčinnější pro dosažení daných cílů byla považována jejich kombinace.

·Opatření ke zlepšení posuzování a řízení přeshraničních rizik: za nejvhodnější a nejpřiměřenější byly považovány cílené změny stávajícího rámce dohledu, neboť dosahují správné rovnováhy při dosahování následujících cílů: i) posílení rámce pro spolehlivé posuzování přeshraničních rizik; ii) posílení finanční stability EU a iii) zvýšení atraktivity ústředních protistran z EU, přičemž uznávají, že rozhodnutí o řešení krize s dopadem na ústřední protistrany, členy clearingového systému a klienty se přijímají na vnitrostátní úrovni a že členské státy nesou i nadále konečnou odpovědnost za finanční podporu ústředních protistran povolených v jejich jurisdikci.

·Tento celkový balíček možností bude mít pozitivní dopad na poobchodní prostředí v EU tím, že zvýší atraktivitu ústředních protistran z EU, podpoří centrální clearing v EU a posílí posuzování a řízení přeshraničních rizik, čímž přispěje ke konkurenceschopnosti finančních trhů EU a k finanční stabilitě EU.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4)ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

1.Obchody uvnitř skupiny

Nařízení EMIR stanoví rámec, který osvobozuje obchody uvnitř skupiny (jak ve vnitrostátním, tak v přeshraničním měřítku) od povinnosti clearingu podle článku 4 a od maržových požadavků podle článku 11 uvedeného nařízení. V zájmu zajištění větší právní jistoty a předvídatelnosti ohledně rámce pro rozhodnutí uvnitř skupiny se potřeba rozhodnutí o rovnocennosti nahrazuje seznamem jurisdikcí, pro něž osvobození poskytnout nelze. Článek 3 by proto měl být změněn tak, aby byla potřeba rozhodnutí o rovnocennosti nahrazena seznamem třetích zemí, kterým by nemělo být poskytnuto osvobození, a článek 13 by měl být zrušen. Těmito třetími zeměmi by měly být země uvedené na seznamu vysoce rizikových třetích zemí, které mají ve svých vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu strategické nedostatky v souladu s článkem 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, a třetí země uvedené v příloze I unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti. Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem určení třetích zemí, jejichž subjekty nemohou těchto osvobození využívat, přestože nejsou uvedeny na těchto seznamech, neboť fakt, že daný subjekt je subjektem ze třetí země uvedené na těchto seznamech, nemusí být nutně jediným faktorem, který může ovlivnit riziko spojené s derivátovými smlouvami včetně rizika selhání protistrany nebo právního rizika.

2.Povinnost clearingu

Článek 4 se mění s cílem zavést osvobození od povinnosti clearingu v případě, že finanční smluvní strana z EU nebo nefinanční smluvní strana, která podléhá povinnosti clearingu podle nařízení EMIR, uzavře transakci se složkou penzijního systému zřízenou ve třetí zemi, která je podle svého vnitrostátního práva od povinnosti clearingu osvobozena.

3.Povinnost clearingu pro finanční smluvní strany

Článek 4a se mění a v důsledku toho by při výpočtu pozice vůči prahům podle článku 4a nařízení EMIR měly být do výpočtu zahrnuty pouze ty derivátové smlouvy, jejichž clearing není prováděn u ústřední protistrany, které bylo vydáno povolení podle článku 14 nebo která byla uznána podle článku 25 uvedeného nařízení.

4.Aktivní účet

Vkládá se nový článek 7a s cílem řešit rizika spojená s nadměrnými expozicemi členů clearingového systému z EU a klientů ústředních protistran ze třetích zemí poskytujících clearingové služby, které orgán ESMA označil za služby s podstatným systémovým významem, a zajistit tak integritu a stabilitu finančního systému EU. Tento článek vyžaduje, aby finanční smluvní strany a nefinanční smluvní strany, které podléhají povinnosti clearingu, držely přímo či nepřímo aktivní účty u ústředních protistran usazených v EU, aby prováděly clearing alespoň určitého podílu služeb identifikovaných jako služby podstatného systémového významu u ústředních protistran z EU a aby o tom podávaly zprávy. Tento požadavek by měl vést ke snížení nadměrných expozic clearingových služeb podstatného systémového významu poskytovaných relevantními ústředními protistranami tier 2 v rozsahu nezbytném pro zajištění finanční stability. Orgán ESMA ve spolupráci s orgány EBA, EIOPA a ESRB a po konzultaci s ESCB stanoví podrobnosti týkající se nastavení činnosti, která má být na těchto aktivních účtech udržována, a požadavky na oznamování transakcí, u nichž se na těchto aktivních účtech provádí clearing. Pokud orgán ESMA provede posouzení podle čl. 25 odst. 2c, je Komise zmocněna přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým změní seznam kategorií derivátových smluv, na něž se vztahuje požadavek aktivního účtu, a to přidáním nebo odebráním kategorií z tohoto seznamu.

5.Informace o clearingových službách

Vkládá se nový článek 7b, který vyžaduje, aby členové clearingového systému a klienti, kteří poskytují clearingové služby, informovali své klienty o možnosti provést clearing příslušné smlouvy u ústřední protistrany z EU.

Článek 7b rovněž zavádí povinnost členů clearingového systému z EU a klientů z EU oznamovat svému příslušnému orgánu rozsah clearingu prováděného u ústředních protistran mimo EU. Aby bylo zajištěno, že informace, které mají být předkládány, budou specifikovány a poskytovány harmonizovaným způsobem, je orgán ESMA povinen vypracovat návrhy regulačních a prováděcích technických norem upřesňujících požadované informace.

6.Oznamovací povinnost

Článek 9 se mění s cílem odstranit osvobození od požadavků na oznamování u obchodů mezi smluvními stranami v rámci skupiny, kde alespoň jednou z protistran je nefinanční smluvní strana, aby se zajistila viditelnost obchodů uvnitř skupiny.

7.Povinnost clearingu pro nefinanční smluvní strany

Článek 10 se mění tak, aby stanovil povinnost orgánu ESMA vyžadovat přezkum a případné objasnění regulačních technických norem týkajících se kritérií pro stanovení toho, které OTC derivátové smlouvy jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika, tzv. výjimky pro zajištění, a určení prahů tak, aby řádně a přesně odrážely rizika a vlastnosti derivátů, a zvážit, zda kategorie OTC derivátů, konkrétně úrokových, měnových, úvěrových a akciových derivátů, stále představují relevantní kategorie. Orgán ESMA se vyzývá, aby zvážil a zajistil mimo jiné podrobnější rozčlenění komoditních derivátů.

Článek 10 se rovněž mění tak, aby při výpočtu pozic vůči prahům stanovil povinnost zahrnout do tohoto výpočtu pouze ty derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, které bylo vydáno povolení podle článku 14 nebo která byla uznána podle článku 25.

8.Techniky zmírňování rizika pro OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana

Článek 11 se mění tak, aby nefinančním smluvním stranám, na něž se poprvé vztahuje povinnost vyměnit kolaterál za OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, byla poskytnuta lhůta pro provedení v délce 4 měsíců za účelem dojednání a testování mechanismů výměny kolaterálu.

EBA může ve spolupráci s ostatními evropskými orgány dohledu vydat pokyny nebo doporučení k zajištění jednotného uplatňování postupů řízení rizik.

9.Povolení ústřední protistrany a rozšíření činností a služeb

Články 14 a 15 se mění s cílem vyjasnit, že by povolené ústřední protistrany měly být kromě povolení poskytovat clearingové služby a činnosti v oblasti finančních nástrojů oprávněny získávat povolení i k poskytování clearingových služeb a činností v oblasti nefinančních nástrojů.

10.Povolení ústřední protistrany, rozšíření činností a služeb a postupy pro vydávání povolení a zamítnutí žádosti o povolení

Články 14, 15 a 17 se mění s cílem zajistit, aby příslušné postupy umožňující ústředním protistranám rozšiřování nabídky produktů byly kratší, méně složité a aby měly jistější výsledky z hlediska ústředních protistran z EU. Příslušné orgány jsou povinny urychleně potvrdit přijetí žádosti a posoudit, zda ústřední protistrana poskytla dokumenty požadované pro předmětné povolení nebo prodloužení. Pro zajištění toho, že ústřední protistrany z EU předloží spolu se svými žádostmi všechny požadované dokumenty, je orgán ESMA povinen vypracovat návrhy regulačních a prováděcích technických norem, které specifikují tyto dokumenty, jejich formát a obsah. Kromě toho by ústřední protistrana měla poskytnout všechny dokumenty centrální databázi, kde by měly být okamžitě sdíleny s příslušným orgánem ústřední protistrany, orgánem ESMA a kolegiem. Příslušný orgán ústřední protistrany, orgán ESMA a kolegium by navíc měly v průběhu předem stanovené lhůty pro posouzení vzájemně spolupracovat a klást ústřední protistraně otázky, aby zajistily pružný proces spolupráce.

11.Postup neuplatnění námitek a postup ex post pro udělení souhlasu s žádostí o rozšíření činností nebo služeb

Vkládá se nový článek 17a s cílem poskytnout ústředním protistranám možnost absolvovat postup neuplatnění námitek namísto řádného postupu pro povolení dalších služeb nebo činností, které ústřední protistrana hodlá nabídnout a které nezvyšují rizika pro ústřední protistranu. Článek 17a stanoví, které další služby a činnosti jsou považovány za nepodstatné, a proto mají být schváleny příslušným orgánem uvedené ústřední protistrany prostřednictvím takového postupu neuplatnění námitek, a které může ústřední protistrana začít nabízet dříve, než obdrží rozhodnutí příslušného orgánu ústřední protistrany. Kromě těchto případů může ústřední protistrana požádat svůj příslušný orgán o použití postupu neuplatnění námitek rovněž v případě, že se domnívá, že navrhovaná další služba nebo činnost by nezvýšila její rizika.

12.Postup pro vyžádání stanoviska orgánu ESMA a kolegia

Vkládá se nový článek 17b s cílem vyjasnit oblast působnosti a postup, který je třeba dodržet v případě, že si příslušný orgán vyžádá stanovisko orgánu ESMA a kolegia před přijetím rozhodnutí v oblasti dohledu, o které ústřední protistrana nepožádala, např. pokud jde o dodržování požadavků na evidenci ústřední protistranou nebo střety zájmů.

13.Kolegium a stanovisko kolegia

Články 18 a 19 se mění s cílem dále posílit průběžný dohled nad ústředními protistranami založený na spolupráci. Kolegium je proto požádáno o vydání stanoviska rovněž v případě, že příslušný orgán zvažuje odnětí povolení ústřední protistraně, nebo pokud příslušný orgán provádí každoroční přezkum a hodnocení této ústřední protistrany. Orgán ESMA by měl řídit kolegium pro každou ústřední protistranu z EU, předsedat mu a mělo by mu být uděleno hlasovací právo.

14.Odnětí povolení

Článek 20 se mění tak, aby stanovil povinnost příslušného orgánu konzultovat orgán ESMA a členy kolegia dříve, než příslušný orgán ústřední protistrany přijme rozhodnutí o odnětí povolení pro konkrétní službu nebo činnost nebo o omezení jejich rozsahu, ledaže je toto rozhodnutí naléhavé. 

15.Každoroční přezkum

Článek 21 se mění tak, aby uváděl, že každoroční přezkum by měl zohledňovat služby nebo činnosti, které daná ústřední protistrana poskytuje, nebo změny modelu, které daná ústřední protistrana využívá na základě postupu neuplatnění námitek. Je rovněž blíže upřesněna četnost podávání zpráv, které jsou výsledkem tohoto přezkumu (zpráva by měla být vydávána nejméně jednou ročně k určitému datu). Rovněž je upřesněno, že tato zpráva podléhá stanovisku orgánu ESMA a kolegia.

16.Spolupráce v oblasti dohledu mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA s ohledem na povolené ústřední protistrany a postupy pro vydávání povolení a zamítnutí žádosti o povolení

Články 17 a 23a se mění tak, aby umožnily orgánu ESMA vydávat stanovisko příslušnému orgánu ústřední protistrany také v souvislosti s ročním přezkumem a hodnocením ústřední protistrany, s maržovými požadavky a s odnětím povolení. Při vydávání takového stanoviska by měl orgán ESMA posoudit, zda ústřední protistrana dodržuje relevantní požadavky nařízení EMIR, přičemž by se měl zaměřit zejména na zjištěná přeshraniční rizika nebo rizika pro finanční stabilitu Unie.

Orgán ESMA by měl navíc zveřejnit skutečnost, že se příslušný orgán neřídí nebo se nehodlá řídit jeho stanoviskem nebo stanoviskem kolegia nebo jakýmikoli podmínkami nebo doporučeními, které jsou v nich obsaženy. Orgán ESMA může rovněž zveřejnit důvody nedodržování požadavků poskytnuté příslušným orgánem.

Článek 23a se mění tak, aby dále upřesnil úlohu orgánu ESMA při posilování koordinace v naléhavých situacích a posuzování rizik, zejména na přeshraničním základě.

17.Společné týmy dohledu, postupy neuplatnění námitek při vyhovění žádosti o rozšíření činností nebo služeb a přezkum a vyhodnocení

Vkládá se nový článek 23b s cílem posílit spolupráci orgánů zapojených do dohledu nad povolenými ústředními protistranami z EU zřízením společných týmů dohledu. Mezi úkoly společných týmů dohledu patří: i) poskytovat podněty příslušnému orgánu ústřední protistrany v rámci postupu neuplatnění námitek pro rozšíření stávajícího povolení ústřední protistrany; ii) pomáhat při stanovení četnosti a intenzity přezkumu a vyhodnocení ústřední protistrany a iii) účastnit se kontrol na místě.

18.Mechanismus společného sledování

Vkládá se nový článek 23c s cílem zavést meziodvětvový mechanismus sledování sdružující orgány Unie zapojené do dohledu nad ústředními protistranami z EU, členy clearingového systému a klienty. Orgán ESMA ve spolupráci s ostatními subjekty zapojenými do mechanismu společného sledování předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi výroční zprávu o výsledcích činnosti sledování s cílem poskytnout informace pro budoucí politická rozhodnutí. Orgán ESMA může rovněž vydat pokyny nebo doporučení, pokud se domnívá, že příslušné orgány nezajišťují dodržování požadavku na aktivní účet ze strany členů clearingového systému a klientů nebo pokud zjistí riziko pro finanční stabilitu EU.

19.Naléhavá situace

Článek 24 se mění tak, aby dále posílil úlohu orgánu ESMA v naléhavých situacích tím, že mu umožní svolávat zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami, a to buď z vlastního podnětu, nebo na požádání, případně v rozšířeném složení, za účelem účinné koordinace reakcí příslušných orgánů. Orgán ESMA je rovněž oprávněn vyžádat si od účastníků trhu formou prosté žádosti informace, které mu v uvedených případech umožní plnit jeho funkci koordinace. ESMA může rovněž vydávat doporučení určená příslušným orgánům ústřední protistrany.

20.Výbor pro dohled nad ústředními protistranami

Článek 24a se mění s cílem umožnit orgánu ESMA zmapovat a určit priority v oblasti dohledu a zohlednit přeshraniční rizika, včetně rizik vzájemného propojení, vzájemných vazeb a koncentrace. Článek 24a se navíc mění tak, aby umožňoval centrálním bankám emise účast na všech zasedáních výboru pro dohled nad ústředními protistranami v případě ústředních protistran z EU a případné přizvání příslušných orgánů klientů a orgánů EU.

21.Uznání ústřední protistrany usazené v třetí zemi

Článek 25 se mění s cílem objasnit, že pokud orgán ESMA provede přezkum uznání ústřední protistrany ze třetí země, neměla by mít tato ústřední protistrana povinnost podat novou žádost, ale měla by orgánu ESMA poskytnout veškeré informace nezbytné pro tento přezkum.

Článek 25 se mění s cílem zavést možnost, aby Komise v případě, že je to v zájmu Unie, zaujala přiměřený přístup a při přijímání rozhodnutí o rovnocennosti pro danou třetí zemi upustila od požadavku, aby tato třetí země měla účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran ze třetích zemí.

Pro zajištění přiměřenosti ujednání o spolupráci by je měl orgán ESMA přizpůsobit různým jurisdikcím na základě ústřední protistrany (ústředních protistran) usazených v příslušné jurisdikci. V případě ústředních protistran tier 2 by tato ujednání o spolupráci měla zahrnovat širší škálu informací, které si orgán ESMA a relevantní orgány třetích zemí mají vyměňovat, a větší četnost těchto výměn.

Článek 25 se dále mění s cílem zahrnout do ujednání o spolupráci i právo orgánu ESMA být informován rovněž v případě, že se od ústřední protistrany tier 2 požaduje, aby zlepšila svou připravenost na finanční problémy, například vypracováním ozdravného plánu nebo v případě, že orgán v takové třetí zemi vypracuje plány řešení krize. Orgán ESMA má být rovněž informován o aspektech relevantních pro finanční stabilitu EU v souvislosti s nově vznikajícími krizemi.

22.Soustavné dodržování podmínek pro uznání

Článek 25b se mění s cílem vyjasnit, že ústřední protistrany tier 2 mají orgánu ESMA pravidelně poskytovat informace.

23.Zrušení uznání a veřejné oznámení

Články 25p a 25r se mění s cílem objasnit, že orgán ESMA může zrušit uznání v případě, že ústřední protistrana ze země mimo EU poruší některý z požadavků nařízení EMIR, a může vydat veřejné oznámení, pokud nejsou uhrazeny poplatky nebo pokud ústřední protistrana nepřijala nápravná opatření požadovaná orgánem ESMA.

24.Informování příslušných orgánů

Článek 31 o oznamování změn vedení ústřední protistrany se mění s cílem vyjasnit postup ve vztahu ke sdílení informací a vydávání stanovisek orgánu ESMA a kolegia.

25.Stanoviska orgánu ESMA a kolegia

Články 32, 35, 41 a 54 se mění s cílem vyjasnit žádosti o stanoviska orgánu ESMA a kolegia.

26.Požadavky na účast a obecná ustanovení týkající se organizačních požadavků

Články 26 a 37 se mění s cílem vyjasnit, že ústředním protistranám by nemělo být povoleno členství v clearingovém systému jiných ústředních protistran, a že by neměly akceptovat, aby se jiné ústřední protistrany nebo clearingová střediska staly členy jejich clearingového systému nebo nepřímými členy clearingového systému.

27.Požadavky na účast

Článek 37 se mění tak, aby stanovil, že pokud ústřední protistrana přijala nebo hodlá přijmout nefinanční smluvní strany za členy clearingového systému, měla by tato ústřední protistrana zajistit splnění určitých dodatečných požadavků týkajících se maržových požadavků a fondů pro případ selhání. Nefinančním smluvním stranám by nemělo být povoleno nabízet clearingové služby klientům, a mělo by jim být povoleno vést u ústřední protistrany pouze účty pro aktiva a pozice držené na vlastní účet. Orgán příslušný pro danou ústřední protistranu by měl orgánu ESMA a kolegiu pravidelně podávat zprávy o vhodnosti přijetí nefinančních smluvních stran za členy clearingového systému. Orgán ESMA je pověřen přípravou návrhu regulační technické normy týkající se prvků, které je třeba zohlednit při určování kritérií přístupu, a po provedení srovnávacího hodnocení ad hoc by mohl vydat stanovisko ke vhodnosti těchto opatření.

28.Transparentnost

Článek 38 se mění s cílem zajistit lepší viditelnost a předvídatelnost výzev k dodatkové úhradě marže pro klienty a nepřímé klienty. Členové clearingového systému a klienti poskytující clearingové služby by měli zajistit transparentnost vůči svým klientům.

29.Maržové požadavky

Článek 41 se mění s cílem zajistit, aby ústřední protistrany průběžně revidovaly úroveň svých marží a současně zohledňovaly možné procyklické účinky těchto revizí tak, aby odrážely současné tržní podmínky a zohledňovaly potenciální dopad realizace a plateb jejich marží v průběhu dne na likvidní pozici jejich účastníků.

30.Kontroly rizika likvidity

Článek 44 se mění tak, aby lépe zohledňoval subjekty, jejichž selhání by mohlo podstatně ovlivnit likvidní pozici ústřední protistrany tím, že vyžaduje, aby ústřední protistrana zohlednila riziko likvidity spojené se selháním alespoň dvou subjektů, včetně členů clearingového systému a poskytovatelů služeb likvidity.

31.Požadavky na kolaterál

Článek 46 se mění tak, aby umožňoval považovat bankovní záruky a veřejné záruky za způsobilé jako vysoce likvidní kolaterál za předpokladu, že jsou v době do realizace na požádání bezpodmínečně k dispozici a pokud je zajištěno, že je ústřední protistrana zohlední při výpočtu své celkové expozice vůči bance. Kromě toho by ústřední protistrana měla při revizi úrovně snížení hodnoty uplatňované na aktiva, která přijímá jako kolaterál, zohlednit veškeré možné procyklické účinky.

32.Přezkum modelů, stresové testování a zpětné testování

Článek 49 se mění s cílem zajistit, aby příslušné postupy pro ústřední protistrany při uplatňování změn modelů byly kratší, méně složité a jejich výsledek byl jistější. Příslušné orgány jsou povinny urychleně potvrdit přijetí žádosti o změnu modelu tím, že posoudí, zda ústřední protistrana poskytla požadované dokumenty. Pro zajištění toho, že ústřední protistrany z EU předloží spolu se svými žádostmi všechny požadované dokumenty, je orgán ESMA povinen vypracovat návrhy regulačních a prováděcích technických norem, které specifikují tyto dokumenty, jejich formát a obsah. Kromě toho by ústřední protistrana měla poskytnout všechny dokumenty centrální databázi, kde by měly být okamžitě sdíleny s příslušným orgánem ústřední protistrany, orgánem ESMA a kolegiem. Článek 49 rovněž zavádí možnost využití postupu neuplatnění námitek namísto řádného postupu pro validaci změn modelu, které nejsou považovány za významné, a upřesňuje, které změny jsou považovány za významné. Pokud ústřední protistrana považuje danou změnu za nevýznamnou, může začít uplatňovat danou změnu modelu dříve, než obdrží rozhodnutí příslušného orgánu ústřední protistrany.

33.Změny zpráv a přezkumu

Článek 85 se mění tak, aby stanovil povinnost Komise do [5 let po vstupu tohoto nařízení v platnost] předložit zprávu posuzující uplatňování tohoto nařízení. Komise je povinna předložit tuto zprávu spolu s případnými návrhy Evropskému parlamentu a Radě. Kromě toho se ruší stávající požadavek na předložení zprávy do 2. ledna 2023. Orgán ESMA je rovněž povinen předložit do [3 let po vstupu tohoto nařízení v platnost] zprávu o svých lidských a finančních zdrojích.

34.Změny nařízení o kapitálových požadavcích (CRR)

Ustanovení čl. 382 odst. 4 nařízení o kapitálových požadavcích 22 se mění s cílem uvést příslušná ustanovení nařízení o kapitálových požadavcích do souladu se změnami uvedenými v tomto návrhu. Tato změna upravuje rozsah kapitálového požadavku k riziku úvěrové úpravy v ocenění, zejména vyjasněním, které obchody uvnitř skupiny mohou být z tohoto požadavku vyňaty.

35.Změny nařízení o fondech peněžního trhu

Článek 17 nařízení o fondech peněžního trhu 23 se mění ve vztahu k ustanovením o investiční politice, pokud jde o limity rizika selhání protistrany. Vylučuje transakce s deriváty, jejichž clearing provádí ústřední protistrana, z limitů rizika selhání protistrany stanovených v čl. 17 odst. 4 a čl. 17 odst. 6 písm. c) nařízení o fondech peněžního trhu. Kromě toho se do článku 2 doplňuje definice ústřední protistrany, konkrétně jako nový bod 24).

2022/0403 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne [xxxx],
kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, (EU) č. 575/2013 a (EU) 2017/1131, pokud jde o opatření ke zmírnění nadměrných expozic vůči ústředním protistranám ze třetích zemí a ke zlepšení účinnosti clearingových trhů Unie.

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 24 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 25 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 26 přispívá ke snížení systémového rizika zvýšením transparentnosti trhu s mimoburzovními (OTC) deriváty a snížením úvěrového a operačního rizika protistrany spojeného s OTC deriváty.

(2)Poobchodní infrastruktury jsou základním aspektem unie kapitálových trhů a odpovídají za řadu poobchodních procesů včetně clearingu. Účinný a konkurenceschopný clearingový systém v Unii má zásadní význam pro fungování kapitálových trhů Unie a je základním kamenem finanční stability Unie. Je proto nezbytné stanovit další pravidla ke zlepšení účinnosti clearingových služeb v Unii obecně, zejména pak účinnosti ústředních protistran, a to zjednodušením postupů, zejména za účelem poskytování dalších služeb nebo činností a změny rizikových modelů ústředních protistran, zvýšením likvidity, podporou clearingu u ústředních protistran Unie, modernizací rámce, v němž ústřední protistrany působí, a poskytnutím nezbytné flexibility ústředním protistranám a dalším účastníkům finančních operací, která jim umožní soutěžit na jednotném trhu.

(3)Aby ústřední protistrany přilákaly podniky, musí být bezpečné a odolné. Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví opatření ke zvýšení transparentnosti trhů s deriváty a zmírnění rizik prostřednictvím clearingu a výměny marží. Ústřední protistrany hrají v tomto ohledu důležitou úlohu při zmírňování finančních rizik. Proto by měla být stanovena pravidla pro další posílení stability ústředních protistran Unie, zejména změnou některých aspektů regulačního rámce. Navíc je s ohledem na úlohu ústředních protistran Unie při zachovávání finanční stability Unie nezbytné dále posílit dohled nad nimi, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost jejich úloze v rámci širšího finančního systému a skutečnosti, že poskytují služby v přeshraničním měřítku.

(4)Centrální clearing je celosvětovou záležitostí a účastníci trhu Unie působí na mezinárodní úrovni. Avšak od doby, kdy Komise v roce 2017 přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) a nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o postupy a orgány zapojené do povolování ústředních protistran a požadavky na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí 27 , byly opakovaně vyjádřeny obavy, a to i Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) 28 , ohledně přetrvávajících rizik pro finanční stabilitu Unie vyplývajících z nadměrné koncentrace clearingu u některých ústředních protistran ze třetích zemí, zejména kvůli potenciálním rizikům, která mohou vzniknout v zátěžovém scénáři. Komise přijala v krátkodobém horizontu řadu rozhodnutí o rovnocennosti s cílem zachovat přístup k ústředním protistranám Spojeného království, aby zmírnila riziko tzv. „neřízeného brexitu“ souvisejícího s vystoupením Spojeného království z Unie v důsledku náhlého narušení přístupu účastníků trhu Unie k ústředním protistranám ze Spojeného království. Komise však vyzvala účastníky trhu Unie, aby ve střednědobém horizontu omezili své nadměrné expozice vůči systémovým ústředním protistranám mimo Unii. Komise tuto výzvu zopakovala ve svém sdělení „Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti“ 29 v lednu 2021. Rizika a dopady nadměrných expozic vůči systémovým ústředním protistranám mimo Unii byly posouzeny ve zprávě, kterou orgán ESMA zveřejnil v prosinci 2021 30 na základě posouzení provedeného v souladu s čl. 25 odst. 2c nařízení (EU) č. 648/2012. Tato zpráva dospěla k závěru, že některé služby poskytované těmito systémově významnými ústředními protistranami ve Spojeném království mají tak podstatný systémový význam, že stávající opatření podle nařízení (EU) č. 648/2012 nejsou dostatečná k řízení rizik pro finanční stabilitu v Unii. Aby se zmírnila potenciální rizika pro finanční stabilitu v Unii v důsledku přetrvávající nadměrné závislosti na systémových ústředních protistranách ze třetích zemí, ale také v zájmu posílení proporcionality opatření pro ústřední protistrany ze třetích zemí, které představují menší rizika pro finanční stabilitu Unie, je nezbytné rámec zavedený nařízením (EU) 2019/2099 dále přizpůsobit rizikům, která představují různé ústřední protistrany ze třetích zemí.

(5)Ustanovení čl. 4 odst. 2 a čl. 11 odst. 5 až 10 nařízení (EU) č. 648/2012 osvobozují obchody uvnitř skupiny od povinnosti clearingu a od maržových požadavků. Aby byla zajištěna větší právní jistota a předvídatelnost, pokud jde o rámec pro obchody uvnitř skupiny, měla by být rozhodnutí o rovnocennosti v článku 13 uvedeného nařízení nahrazena jednodušším rámcem. Článek 3 uvedeného nařízení by proto měl být změněn tak, aby byla potřeba rozhodnutí o rovnocennosti nahrazena seznamem třetích zemí, kterým by nemělo být poskytnuto osvobození. Článek 13 uvedeného nařízení by proto měl být zrušen. Jelikož článek 382 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 31 odkazuje na obchody uvnitř skupiny podle článku 3 nařízení (EU) č. 648/2012, měl by být tento článek 382 rovněž odpovídajícím způsobem změněn.

(6)Vzhledem k tomu, že subjekty usazené v zemích uvedených na seznamu vysoce rizikových třetích zemí, které mají ve svých vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu strategické nedostatky podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 32 , nebo ve třetích zemích uvedených v příloze I závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti 33 , podléhají méně přísnému regulačnímu prostředí, mohou jejich operace zvýšit riziko pro finanční stabilitu Unie, a to i v důsledku zvýšeného úvěrového rizika protistrany a právního rizika. Tyto subjekty by proto neměly být způsobilé k tomu, aby byly posuzovány v rámci obchodů uvnitř skupiny.

(7)Strategické nedostatky režimu boje proti praní peněz a financování terorismu ani nedostatečná spolupráce pro daňové účely nejsou nutně jedinými faktory, které mohou ovlivnit riziko spojené s derivátovými smlouvami včetně úvěrového rizika protistrany a právního rizika. Svou roli hrají i další faktory, jako je například rámec dohledu. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem určení třetích zemí, jejichž subjekty nemohou těchto osvobození využívat, přestože nejsou na těchto seznamech uvedeny. Vzhledem k tomu, že obchody uvnitř skupiny využívají snížených regulačních požadavků, měly by regulační orgány a orgány dohledu pečlivě sledovat a posuzovat rizika spojená s obchody, do nichž jsou zapojeny subjekty ze třetích zemí.

(8)Aby byly zajištěny rovné podmínky mezi úvěrovými institucemi z Unie a ze třetích zemí, které nabízejí clearingové služby složkám penzijního systému, mělo by být zavedeno osvobození od povinnosti clearingu podle čl. 4 bodu iv) nařízení (EU) č. 648/2012, pokud finanční smluvní strana Unie nebo nefinanční smluvní strana, která podléhá povinnosti clearingu, uzavře obchod se složkou penzijního systému usazenou ve třetí zemi, která je osvobozena od povinnosti clearingu podle vnitrostátního práva dané třetí země.

(9)Nařízení (EU) č. 648/2012 podporuje používání centrálního clearingu jako hlavní techniky zmírňování rizika u OTC derivátů. K nejúčinnějšímu zmírnění rizik spojených s OTC derivátovou smlouvou proto dochází v případě, že clearing této derivátové smlouvy provádí ústřední protistrana, které bylo vydáno povolení podle článku 14 nebo která byla uznána podle článku 25 uvedeného nařízení. Z toho vyplývá, že do výpočtu pozice, která je porovnávána s prahy stanovenými podle čl. 10 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 648/2012, by měly být zahrnuty pouze ty derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, které bylo vydáno povolení podle článku 14 nebo která byla uznána podle článku 25 uvedeného nařízení.

(10)Je nezbytné řešit rizika pro finanční stabilitu spojená s nadměrnými expozicemi členů clearingového systému Unie a klientů vůči systémově významným ústředním protistranám ze třetích zemí (ústředním protistranám tier 2), které poskytují clearingové služby, jež orgán ESMA označil za clearingové služby podstatného systémového významu podle čl. 25 odst. 2c nařízení (EU) č. 648/2012. V prosinci 2021 dospěl orgán ESMA k závěru, že poskytování některých clearingových služeb dvěma ústředními protistranami tier 2, konkrétně pro úrokové deriváty vedené v eurech a polských zlotých, swapy úvěrového selhání (CDS) vedené v eurech a krátkodobé úrokové deriváty (STIR) vedené v eurech, má pro Unii nebo jeden či více jejích členských států podstatný systémový význam. Jak uvedl orgán ESMA ve své hodnotící zprávě z prosince 2021, pokud by se tyto ústřední protistrany tier 2 dostaly do finančních problémů, mohly by mít změny způsobilého kolaterálu, marží nebo snížení hodnoty aktiv těchto ústředních protistran negativní dopad na trhy se státními dluhopisy jednoho nebo více členských států a obecněji na finanční stabilitu Unie. Narušení trhů, které mají význam pro provádění měnové politiky, může navíc bránit transmisnímu mechanismu, který má zásadní význam pro centrální banky emise. Je proto vhodné požadovat, aby všechny finanční smluvní strany a nefinanční smluvní strany, které podléhají povinnosti clearingu, držely přímo či nepřímo účty s minimální úrovní činnosti u ústředních protistran usazených v Unii. Tento požadavek by měl snížit poskytování těchto clearingových služeb těmito ústředními protistranami tier 2 na úroveň, kdy tento clearing již nebude mít podstatný systémový význam.

(11)Je nezbytné zajistit možnost přizpůsobit nastavení úrovně clearingové činnosti, která má být vedena na účtech u ústředních protistran Unie, měnícím se okolnostem. Orgán ESMA hraje důležitou úlohu při posuzování podstatného systémového významu ústředních protistran ze třetích zemí a jejich clearingových služeb. Orgán ESMA by proto měl ve spolupráci s Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA), s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a s ESRB a po konzultaci s Evropským systémem centrálních bank (ESCB) vypracovat návrhy regulačních technických norem upřesňujících podrobnosti o úrovni clearingových služeb podstatného systémového významu, které mají finanční a nefinanční smluvní strany, které podléhají povinnosti clearingu, udržovat na aktivních účtech ústředních protistran z Unie. Toto nastavení by nemělo překročit rámec toho, co je nezbytné a přiměřené pro omezení clearingu v rámci určených clearingových služeb u dotčených ústředních protistran tier 2. V tomto ohledu by měl orgán ESMA zvážit náklady, rizika a zátěž, kterou toto nastavení představuje pro finanční a nefinanční smluvní strany, dopad na jejich konkurenceschopnost a riziko přenesení těchto nákladů na nefinanční podniky. Orgán ESMA by měl dále zajistit, aby plánované omezení clearingu u těchto nástrojů označených za nástroje podstatného systémového významu vedlo k tomu, že až orgán ESMA přezkoumá uznání příslušných ústředních protistran, na něž se vztahuje čl. 25 odst. 5 uvedeného nařízení a u nichž by měl být takový přezkum prováděn alespoň jednou za pět let, přestanou být tyto nástroje považovány za nástroje podstatného systémového významu. Kromě toho by měla být stanovena vhodná období pro postupné zavádění požadavku na udržování určité úrovně clearingové činnosti na účtech ústředních protistran Unie.

(12)Aby bylo zajištěno, že jsou klienti informováni o svých možnostech a že mohou přijímat informovaná rozhodnutí ohledně toho, kde budou provádět clearing svých derivátových smluv, měli by členové clearingového systému a klienti, kteří poskytují clearingové služby jak v Unii, tak v uznaných ústředních protistranách ze třetích zemí, informovat své klienty o možnosti provést clearing derivátové smlouvy u ústřední protistrany z Unie, aby byl omezen clearing těchto služeb označených jako služby podstatného systémového významu u ústředních protistran tier 2 s cílem zajistit finanční stabilitu Unie.

(13)Aby bylo zajištěno, že příslušné orgány budou mít potřebné informace o činnostech clearingu prováděných členy clearingového systému nebo klienty u uznaných ústředních protistran, měla by být pro tyto členy clearingového systému nebo klienty zavedena oznamovací povinnost. Oznamované informace by měly rozlišovat mezi obchody s cennými papíry, derivátovými obchody na regulovaném trhu a mimoburzovními (OTC) derivátovými obchody.

(14)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 34 změnilo nařízení (EU) č. 648/2012 s cílem zavést mimo jiné osvobození od požadavků na oznamování obchodů s OTC deriváty mezi smluvními stranami v rámci skupiny, kde alespoň jednou smluvní stranou je nefinanční smluvní strana. Toto osvobození bylo zavedeno, protože obchody uvnitř skupiny zahrnující nefinanční smluvní strany představují poměrně malý zlomek všech obchodů s OTC deriváty a používají se především pro vnitřní zajištění v rámci skupiny. Tyto obchody proto významně nepřispívají k systémovému riziku a ke vzájemné propojenosti se zbytkem finančního systému. Osvobození těchto obchodů od požadavků na oznamování však omezilo schopnost orgánu ESMA, ESRB a dalších orgánů jasně identifikovat a posoudit rizika, která na sebe berou nefinanční smluvní strany. Pro zajištění větší viditelnosti transakcí uvnitř skupiny s ohledem na jejich potenciální propojenost se zbytkem finančního systému a s přihlédnutím k nedávnému vývoji na trhu, zejména k napětí na trzích s energií v důsledku nevyprovokované a neodůvodněné agrese Ruska vůči Ukrajině, by toto osvobození mělo být zrušeno.

(15)Pro zajištění toho, že příslušné orgány budou neustále informovány o expozicích na úrovni subjektů a skupin a budou schopny tyto expozice sledovat, by měly příslušné orgány zavést účinné postupy spolupráce pro výpočet pozic ve smlouvách, jejichž clearing neprovádí povolená nebo uznaná ústřední protistrana, a aktivně vyhodnocovat a posuzovat úroveň expozice u OTC derivátových smluv na úrovni subjektu a skupiny.

(16)Je nezbytné zajistit, aby nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 35 , pokud jde o kritéria pro stanovení toho, které OTC derivátové smlouvy jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika, bylo s ohledem na vývoj na trhu i nadále vhodné. Je rovněž nezbytné zajistit, aby clearingové prahy stanovené v uvedeném nařízení Komise v přenesené pravomoci ve vztahu k hodnotám těchto prahů náležitě a přesně odrážely jednotlivá rizika a vlastnosti derivátů jiných než úrokových, měnových, úvěrových a akciových derivátů. Orgán ESMA by proto měl rovněž přezkoumat a případně vyjasnit uvedené nařízení Komise v přenesené pravomoci a v případě potřeby navrhnout jeho změnu. Orgán ESMA se vyzývá, aby zvážil a zajistil mimo jiné podrobnější rozčlenění komoditních derivátů. Tohoto podrobnějšího rozčlenění by bylo možné dosáhnout rozdělením clearingových prahů podle odvětví a typu, například rozlišováním mezi komoditami souvisejícími se zemědělstvím, energií nebo kovy nebo rozlišováním těchto komodit na základě jiných prvků, jako jsou environmentální, sociální a správní kritéria, environmentálně udržitelné investice nebo prvky související s kryptoměnami. Během tohoto přezkumu by měl orgán ESMA usilovat o konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, které mají konkrétní znalosti o konkrétních komoditách.

(17)Nefinanční smluvní strany, které musí vyměnit kolaterál za OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, by měly mít dostatek času na vyjednání a otestování mechanismů pro výměnu takového kolaterálu.

(18)Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování postupů řízení rizik, které vyžadují včasnou, přesnou a vhodně oddělenou výměnu kolaterálu ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám uzavřeným mezi finančními smluvními stranami a nefinančními smluvními stranami, měly by evropské orgány dohledu přijmout nezbytná opatření k zajištění tohoto jednotného uplatňování.

(19)Aby byl zajištěn konzistentní a jednotný přístup příslušných orgánů v celé Unii, měly by mít povolené ústřední protistrany nebo právnické osoby, které chtějí získat povolení k poskytování clearingových služeb a činností v oblasti finančních nástrojů podle článku 14 nařízení (EU) č. 648/2012, možnost získat rovněž povolení k poskytování clearingových služeb a jiných činností souvisejících s nefinančními nástroji. Nařízení (EU) č. 648/2012 se vztahuje na ústřední protistrany jako na subjekty, a nikoli na zvláštní služby, jak je stanoveno v čl. 1 bodě 2 uvedeného nařízení. Pokud ústřední protistrana provádí vedle clearingu finančních nástrojů i clearing nástrojů nefinančních, měl by být příslušný orgán této ústřední protistrany schopen zajistit, aby tato ústřední protistrana splňovala všechny požadavky nařízení (EU) č. 648/2012 pro všechny služby, které nabízí.

(20)Ústřední protistrany z Unie čelí problémům při rozšiřování své nabídky produktů a setkávají se s obtížemi při uvádění nových produktů na trh. Tyto problémy a obtíže lze vysvětlit některými ustanoveními nařízení (EU) č. 648/2012, v jejichž důsledku jsou některé postupy pro udělení povolení příliš dlouhé a složité a jejich výsledek je nejistý. Proces povolování ústředních protistran z Unie nebo rozšiřování jejich povolení by proto měl být zjednodušen a zároveň by mělo být zajištěno odpovídající zapojení orgánu ESMA a kolegia uvedeného v článku 18 nařízení (EU) č. 648/2012. Zaprvé, aby se předešlo významným a potenciálně neurčitým prodlevám při posuzování úplnosti žádosti o povolení příslušnými orgány, měl by příslušný orgán urychleně potvrdit přijetí této žádosti a rychle ověřit, zda daná ústřední protistrana poskytla dokumenty potřebné pro toto posouzení. Aby bylo zajištěno, že ústřední protistrany z Unie předloží spolu se svými žádostmi všechny požadované dokumenty, měl by orgán ESMA vypracovat návrhy regulačních a prováděcích technických norem, které stanoví, které dokumenty by měly být předloženy, jaké informace by měly tyto dokumenty obsahovat a v jakém formátu by měly být předloženy. Zadruhé, aby bylo zajištěno účinné a souběžné posuzování žádostí, měly by mít ústřední protistrany možnost předkládat všechny dokumenty prostřednictvím centrální databáze, kde by měly být okamžitě sdíleny s příslušným orgánem ústřední protistrany, orgánem ESMA a kolegiem. Zatřetí, příslušný orgán ústřední protistrany, orgán ESMA a kolegium by se měly během lhůty pro posouzení zapojit a klást ústřední protistraně jakékoli otázky, které umožní zajistit rychlý, pružný a kooperativní proces komplexního přezkumu. Aby se předešlo duplicitě a zbytečným prodlevám, měly by příslušný orgán ústřední protistrany, orgán ESMA a kolegium rovněž současně vzájemně sdílet všechny otázky a následná vysvětlení.

(21)V současné době panuje nejistota ohledně toho, kdy se na další službu nebo činnost vztahuje stávající povolení ústřední protistrany. Je nezbytné tuto nejistotu řešit a zajistit proporcionalitu, pokud navrhovaná další služba nebo činnost nezvyšuje rizika pro ústřední protistranu. Je proto nezbytné určit, že by žádosti v těchto případech neměly procházet úplným postupem posuzování. Z tohoto důvodu je třeba stanovit, které další clearingové služby a činnosti jsou nepodstatné, a tudíž nezvyšují rizika pro ústřední protistranu z Unie, a příslušný orgán této ústřední protistrany by je měl schvalovat na základě postupu neuplatnění námitek. Tento postup neuplatnění námitek by se měl použít v případě, že ústřední protistrana hodlá provést clearing jednoho nebo více finančních nástrojů, které patří do stejných kategorií finančních nástrojů, pro něž jí bylo povoleno provádět clearing, za předpokladu, že jsou tyto finanční nástroje obchodovány v obchodním systému, pro který daná ústřední protistrana již poskytuje clearingové služby nebo vykonává činnosti, a pokud navrhovaná další clearingová služba nebo činnost nezahrnuje platbu v nové měně. Tento postup neuplatnění námitek by se měl použít i v případě, že ústřední protistrana přidá novou měnu Unie do kategorie finančních nástrojů, na kterou se již vztahuje povolení této ústřední protistrany, nebo v případě, že ústřední protistrana přidá jeden nebo více dalších rozsahů trvání do kategorie finančních nástrojů, na kterou se již vztahuje povolení této ústřední protistrany, za předpokladu, že nedojde k významnému rozšíření termínu splatnosti. Kromě toho by ústřední protistrana měla mít rovněž možnost požádat svůj příslušný orgán o využití postupu neuplatnění námitek v případě, že se tato ústřední protistrana domnívá, že navrhovaná další služba nebo činnost nezvýší její rizika, zejména pokud je tato nová clearingová služba nebo činnost podobná službám, pro jejichž poskytování již bylo této ústřední protistraně vydáno povolení. Postup neuplatnění námitek by neměl vyžadovat samostatné stanovisko orgánu ESMA a kolegia, neboť takový požadavek by byl nepřiměřený. Namísto toho by orgán ESMA a kolegium měly mít možnost poskytnout příslušnému orgánu ústřední protistrany podněty prostřednictvím společného týmu dohledu zřízeného pro danou ústřední protistranu.

(22)Aby kolegium podpořilo průběžný dohled nad ústředními protistranami založený na spolupráci, mělo by vydat stanovisko v případě, že příslušný orgán zvažuje odnětí povolení ústřední protistraně, a pokud příslušný orgán provádí roční přezkum a vyhodnocení této ústřední protistrany.

(23)V zájmu zajištění jednotného fungování všech kolegií a dalšího posílení sbližování dohledu by měl orgán ESMA řídit kolegium pro každou ústřední protistranu z Unie, předsedat mu a mít v něm hlasovací právo.

(24)Orgán ESMA by měl být schopen účinněji přispívat k zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a konkurenceschopnosti ústředních protistran z Unie při poskytování jejich služeb v celé Unii. Proto by měl orgán ESMA kromě pravomocí v oblasti dohledu, které jsou v současné době stanoveny v nařízení (EU) č. 648/2012, vydávat příslušnému orgánu ústřední protistrany také stanovisko ohledně ročního přezkumu a vyhodnocení ústřední protistrany, odnětí jejího povolení a maržových požadavků. Při vydávání stanoviska by měl orgán ESMA posoudit, zda ústřední protistrana splňuje platné požadavky, a zaměřit se zejména na zjištěná přeshraniční rizika nebo rizika pro finanční stabilitu Unie. Je rovněž nezbytné dále posílit sbližování dohledu a zajistit, aby všechny zúčastněné strany byly informovány o posouzení činnosti ústřední protistrany orgánem ESMA a kolegiem. Orgán ESMA by proto měl se zohledněním potřeby ochrany důvěrných informací zveřejnit skutečnost, že příslušný orgán se neřídí nebo se nehodlá řídit jeho stanoviskem nebo stanoviskem kolegia nebo jakýmikoli podmínkami nebo doporučeními, které jsou v nich obsaženy. Orgán ESMA by měl být schopen v jednotlivých případech rozhodnout o tom, že zveřejní důvody uvedené příslušným orgánem ohledně toho, proč se neřídí stanoviskem orgánu ESMA nebo kolegia, případně pokyny nebo doporučeními, které jsou v něm uvedeny.

(25)Je nezbytné zajistit, aby ústřední protistrana průběžně dodržovala nařízení (EU) č. 648/2012, a to i po postupu neuplatnění námitek, kterým se schvaluje poskytování dalších clearingových služeb nebo činností, nebo po postupu neuplatnění námitek při validaci změny modelu, kdy orgán ESMA a kolegium nevydávají samostatné stanovisko. Přezkum prováděný příslušným orgánem dané ústřední protistrany alespoň jednou ročně by proto měl zohlednit zejména tyto nové clearingové služby nebo činnosti a případné změny modelu. Aby se zajistilo sbližování dohledu a aby ústřední protistrany z Unie byly bezpečné, spolehlivé a konkurenceschopné při poskytování svých služeb v celé Unii, měla by zpráva příslušného orgánu podléhat stanovisku orgánu ESMA a kolegia a měla by být předkládána každý rok.

(26)Orgán ESMA by měl mít k dispozici prostředky k identifikaci potenciálních rizik pro finanční stabilitu Unie. Orgán ESMA by proto měl ve spolupráci s orgány EBA, EIOPA a ECB v rámci úkolů týkajících se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi v rámci jednotného mechanismu dohledu, které mu byly svěřeny v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 36 , identifikovat vzájemné vazby a závislosti mezi jednotlivými ústředními protistranami a právnickými osobami včetně sdílených členů clearingového systému, klientů a nepřímých klientů, sdílených významných poskytovatelů služeb, sdílených významných poskytovatelů likvidity, ujednání o vzájemném zajištění, křížových ujednání pro případ neplnění závazku a vzájemného započtení ústředních protistran, dohod o vzájemných zárukách a převodů rizik a obchodních ujednání „back-to-back“.

(27)Centrální banky, které emitují měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing provádí povolená ústřední protistrana, a které požádaly o členství ve výboru pro dohled nad ústředními protistranami, jsou členy tohoto výboru, avšak nemají hlasovací právo. Účastní se jeho zasedání pro ústřední protistrany z Unie pouze v souvislosti s diskusemi o celounijních posouzeních odolnosti těchto ústředních protistran vůči nepříznivému vývoji na trhu a relevantnímu vývoji na trhu. Na rozdíl od svého zapojení do dohledu nad ústředními protistranami ze třetích zemí se tak centrální banky emise dostatečně nepodílejí na otázkách dohledu nad ústředními protistranami v Unii, které mají přímý význam pro provádění měnové politiky a bezproblémové fungování platebních systémů, což vede k nedostatečnému zohlednění přeshraničních rizik. Je proto vhodné, aby se tyto centrální banky emise mohly účastnit všech zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami, která jsou svolána pro ústřední protistrany z Unie, jako členové bez hlasovacího práva.

(28)Je nezbytné zajistit rychlou výměnu informací, sdílení znalostí a účinnou spolupráci mezi orgány zapojenými do dohledu nad povolenými ústředními protistranami, a to zejména v případech, kdy je zapotřebí rychlé rozhodnutí příslušného orgánu ústřední protistrany. Je proto vhodné zřídit společný tým dohledu pro každou ústřední protistranu z Unie, který by těmto orgánům dohledu pomáhal, mimo jiné tím, že by poskytoval podněty příslušnému orgánu ústřední protistrany v rámci postupu neuplatnění námitek za účelem rozšíření stávajícího povolení ústřední protistrany, pomáhal při stanovení četnosti a intenzity přezkumu a vyhodnocení ústřední protistrany a účastnil se kontrol na místě. Vzhledem k tomu, že příslušný orgán ústřední protistrany nese i nadále konečnou odpovědnost za konečná rozhodnutí v oblasti dohledu, měly by společné týmy dohledu působit pod záštitou příslušného orgánu ústřední protistrany, pro kterou je daný tým zřízen, a měly by být složeny z pracovníků příslušného orgánu ústřední protistrany, orgánu ESMA a některých členů kolegia. Ostatní členové kolegia by rovněž měli mít možnost požádat o účast a odůvodnit svou žádost na základě svého posouzení dopadu, který by mohly mít finanční problémy ústřední protistrany na finanční stabilitu jejich členského státu.

(29)Aby se zvýšila schopnost příslušných orgánů Unie mít k dispozici komplexní přehled o vývoji trhu relevantním pro clearing v Unii, sledovat provádění některých požadavků nařízení (EU) č. 648/2012 týkajících se clearingu a společně projednávat potenciální rizika vyplývající ze vzájemné propojenosti různých finančních subjektů a další otázky související s finanční stabilitou, je nezbytné zřídit meziodvětvový mechanismus sledování, který by sdružoval příslušné orgány Unie zapojené do dohledu nad ústředními protistranami z Unie, členy clearingového systému a klienty. Tento mechanismus společného sledování by měl řídit a předsedat mu orgán ESMA jakožto orgán Unie, který se podílí na dohledu nad ústředními protistranami z Unie a na dohledu nad systémově významnými ústředními protistranami ze třetích zemí. Dalšími účastníky by měli být zástupci Komise, orgánů EBA, EIOPA, ESRB, ECB a ECB v rámci úkolů týkajících se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi v rámci jednotného mechanismu dohledu, který jí byl svěřen v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013. 

(30)Orgán ESMA by měl za účelem poskytování informací pro budoucí politická rozhodnutí ve spolupráci s ostatními subjekty účastnícími se společného mechanismu sledování předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi výroční zprávu o výsledcích své činnosti. Orgán ESMA může zahájit postup pro porušení práva Unie podle článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 37 , pokud se na základě informací obdržených v rámci mechanismu společného sledování a po diskusích, které v rámci tohoto mechanismu proběhly, domnívá, že příslušné orgány nezajišťují, aby členové clearingového systému a klienti dodržovali požadavek na clearing alespoň části identifikovaných smluv na účtech u ústředních protistran z Unie, nebo pokud orgán ESMA zjistí riziko pro finanční stabilitu Unie v důsledku údajného porušení nebo neuplatnění práva Unie. Před zahájením takového postupu pro porušení práva Unie může orgán ESMA vydat pokyny a doporučení podle článku 16 uvedeného nařízení. Pokud se orgán ESMA na základě informací obdržených v rámci mechanismu společného sledování a v návaznosti na diskuse, které v rámci tohoto mechanismu proběhly, domnívá, že splnění požadavku na clearing alespoň části identifikovaných smluv na účtech u ústředních protistran z Unie nezajišťuje účinné snížení nadměrné expozice členů clearingového systému Unie a klientů vůči ústředním protistranám tier 2, měl by přezkoumat příslušné nařízení Komise v přenesené pravomoci a navrhnout jeho změnu s dalším upřesněním tohoto požadavku, a v případě potřeby navrhnout stanovení vhodného období pro přizpůsobení.

(31)Otřesy na trhu v roce 2020 v důsledku pandemie COVID-19 a vysoké ceny na velkoobchodních trzích s energií v roce 2022 po nevyprovokované a neodůvodněné agresi Ruska vůči Ukrajině ukázaly, že ačkoli je nezbytné, aby příslušné orgány spolupracovaly a vyměňovaly si informace s cílem řešit následná rizika při výskytu událostí s přeshraničními dopady, orgán ESMA dosud nemá k dispozici potřebné nástroje k zajištění takové koordinace a jednotného přístupu na úrovni Unie. Orgán ESMA by proto měl mít možnost svolávat zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami, a to buď z vlastního podnětu, nebo na požádání, případně v rozšířeném složení, za účelem účinné koordinace reakcí příslušných orgánů v naléhavých situacích. Orgán ESMA by měl mít rovněž možnost vyžádat si od účastníků trhu formou prosté žádosti informace nezbytné k tomu, aby orgán ESMA mohl v těchto situacích plnit svou funkci koordinace a aby mohl vydávat doporučení pro příslušný orgán.

(32)V zájmu snížení zátěže ústředních protistran a orgánu ESMA by mělo být vyjasněno, že pokud orgán ESMA provádí přezkum uznání ústřední protistrany ze třetí země podle čl. 25 odst. 5 prvního pododstavce písm. b), neměla by být tato ústřední protistrana ze třetí země povinna podávat novou žádost o uznání. Měla by však orgánu ESMA poskytnout veškeré informace nezbytné pro tento přezkum. Přezkum uznání ústřední protistrany ze třetí země orgánem ESMA by proto neměl představovat nové uznání této ústřední protistrany.

(33)Komise by měla mít při přijímání rozhodnutí o rovnocennosti možnost upustit od požadavku, aby tato třetí země měla účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran ze třetích zemí. Při zvažování toho, v jakých případech by takový přístup byl přiměřený, by Komise mohla zohlednit celou řadu různých faktorů včetně souladu se zásadami pro infrastruktury finančního trhu zveřejněnými Výborem pro platební styk a tržní infrastrukturu a Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry, velikosti ústředních protistran ze třetích zemí usazených v dané jurisdikci a v případě, že má tuto informaci k dispozici, i předpokládané činnosti členů clearingového systému a obchodních systémů usazených v Unii v těchto ústředních protistranách ze třetích zemí.

(34)Aby se zajistilo, že ujednání o spolupráci mezi orgánem ESMA a relevantními příslušnými orgány třetích zemí jsou přiměřená, měla by tato ujednání odrážet specifické rysy rozsahu služeb, které v Unii poskytují nebo mají poskytovat ústřední protistrany povolené v dané třetí zemi, a to, zda tyto služby představují specifická rizika pro Unii nebo pro jeden či více jejích členských států. Ujednání o spolupráci by proto měla odrážet míru rizika, které ústřední protistrany usazené ve třetí zemi potenciálně představují pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států.

(35)Orgán ESMA by proto měl svá ujednání o spolupráci přizpůsobit jednotlivým jurisdikcím třetích zemí na základě ústředních protistran usazených v příslušné jurisdikci. Zejména ústřední protistrany tier 1 pokrývají širokou škálu profilů ústředních protistran, a proto by měl orgán ESMA zajistit, aby ujednání o spolupráci byla přiměřená ústředním protistranám usazeným v jednotlivých jurisdikcích třetí země. Orgán ESMA by měl zohlednit mimo jiné likviditu dotčených trhů, míru, v níž jsou činnosti clearingu ústředních protistran vedeny v eurech nebo v jiných měnách Unie, a rozsah, v jakém subjekty z Unie využívají služeb těchto ústředních protistran. Vzhledem k tomu, že převážná většina ústředních protistran tier 1 poskytuje clearingové služby členům clearingového systému a obchodním systémům usazeným v Unii jen v omezené míře, měl by být rozsah posouzení a informací, které má orgán ESMA požadovat, ve všech těchto jurisdikcích rovněž omezený. Za účelem omezení žádostí o informace pro ústřední protistrany tier 1 by měl orgán ESMA v zásadě každoročně požadovat předem vymezený rozsah informací. Pokud jsou rizika u dané ústřední protistrany tier 1 nebo jurisdikce potenciálně vyšší, bylo by oprávněné požadovat více žádostí alespoň s čtvrtletní frekvencí a s širším rozsahem požadovaných informací. Neměla by však být požadována úprava žádných ujednání o spolupráci platných v době vstupu tohoto nařízení v platnost, pokud o to nepožádají příslušné orgány třetích zemí.

(36)Je-li poskytováno uznání podle čl. 25 odst. 2b nařízení (EU) č. 648/2012, měla by ujednání o spolupráci mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány třetích zemí zahrnovat výměnu informací v širším rozsahu a s větší četností vzhledem k tomu, že předmětné ústřední protistrany mají systémový význam pro Unii nebo pro jeden či více jejích členských států. V takovém případě by ujednání o spolupráci měla zahrnovat rovněž postupy k zajištění dohledu nad takovou ústřední protistranou tier 2 podle článku 25 uvedeného nařízení. Orgán ESMA by měl zajistit, že bude schopen získat veškeré informace nezbytné k plnění svých povinností podle uvedeného nařízení včetně informací nezbytných k zajištění souladu s čl. 25 odst. 2b uvedeného nařízení a k zajištění sdílení informací v případě, že ústřední protistraně bude částečně nebo zcela přiznán srovnatelný soulad. Aby mohl orgán ESMA vykonávat plný a účinný dohled nad ústředními protistranami tier 2, je třeba vyjasnit, že tyto ústřední protistrany by měly orgánu ESMA pravidelně poskytovat informace.

(37)Aby bylo zajištěno, že orgán ESMA bude informován rovněž o tom, jak je určitá ústřední protistrana tier 2 připravena na finanční problémy a jak je schopna je zmírňovat a zotavit se z nich, měla by ujednání o spolupráci zahrnovat právo orgánu ESMA být informován v případě, že ústřední protistrana tier 2 vypracuje ozdravný plán nebo v případě, že orgán třetí země vypracuje plány řešení krize. Orgán ESMA by měl být informován rovněž o aspektech významných pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států a o tom, jak by mohlo provedení takového plánu obnovy činnosti nebo plánu řešení krize podstatně ovlivnit jednotlivé členy clearingového systému a pokud jsou známi, pak i klienty a nepřímé klienty. V ujednáních o spolupráci by mělo být rovněž uvedeno, že orgán ESMA by měl být informován, pokud ústřední protistrana tier 2 hodlá aktivovat svůj ozdravný plán nebo pokud orgány třetí země zjistily, že existují náznaky vznikající krizové situace, která by mohla ovlivnit činnost dané ústřední protistrany, jejích členů clearingového systému, klientů a nepřímých klientů.

(38)V zájmu zmírnění možných rizik pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států by ústřední protistrany a clearingová střediska neměly mít možnost být členy clearingového systému jiných ústředních protistran a ústřední protistrany by neměly mít možnost přijímat jiné ústřední protistrany za členy clearingového systému nebo nepřímé členy clearingového systému.

(39)Nedávné události na komoditních trzích v důsledku nevyprovokované a neodůvodněné agrese Ruska vůči Ukrajině jsou důkazem skutečnosti, že nefinanční smluvní strany nemají stejný přístup k likviditě jako finanční smluvní strany. Nefinančním smluvním stranám by proto nemělo být povoleno nabízet clearingové služby klientům a měly by být oprávněny vést u ústřední protistrany pouze účty pro aktiva a pozice držené na svůj vlastní účet. Pokud ústřední protistrana přijala nebo má v úmyslu přijmout nefinanční smluvní strany za členy clearingového systému, měla by zajistit, aby tyto nefinanční smluvní strany byly schopny splnit maržové požadavky a příspěvky do fondů pro riziko selhání, a to i za krizových podmínek. Vzhledem k tomu, že na nefinanční smluvní strany se nevztahují stejné obezřetnostní požadavky a záruky ochrany likvidity jako na finanční smluvní strany, měly by příslušné orgány ústředních protistran, které je přijímají za členy clearingového systému, sledovat jejich přímý přístup k ústředním protistranám. Orgán příslušný pro danou ústřední protistranu by měl orgánu ESMA a kolegiu pravidelně podávat zprávy o vhodnosti přijetí nefinančních smluvních stran za členy clearingového systému. Orgán ESMA by mohl vydat stanovisko ohledně vhodnosti takových ujednání po provedení srovnávacího hodnocení ad hoc.

(40)Aby bylo zajištěno, že klienti a nepřímí klienti budou mít lepší viditelnost a předvídatelnost výzev k dodatkové úhradě marže, a budou tak dále rozvíjet své strategie řízení likvidity, měli by členové clearingového systému a klienti poskytující clearingové služby zajistit ve vztahu ke svým klientům transparentnost. Vzhledem ke svému užšímu vztahu s ústředními protistranami a svým odborným zkušenostem s centrálním clearingem a řízením likvidity mají členové clearingového systému nejlepší předpoklady k tomu, aby klientům jasným a transparentním způsobem sdělili, jak fungují modely ústředních protistran, a to i v zátěžových podmínkách, a jaké důsledky mohou mít tyto události na marže, o jejichž složení jsou klienti požádáni, včetně případných dalších marží, o něž mohou požádat sami členové clearingového systému. Lepší pochopení modelů marží ústředních protistran může zlepšit schopnost klientů přiměřeně předvídat výzvy k dodatkové úhradě marží a připravit se na žádosti o kolaterál, zejména v případě zátěžových událostí.

(41)Aby bylo zajištěno, že modely marží odrážejí stávající podmínky na trhu, měly by ústřední protistrany revidovat úroveň svých marží průběžně a nikoli pouze pravidelně se zohledněním případných potenciálně procyklických účinků těchto revizí. Při vyzývání k dodatkové úhradě marží a jejich realizaci v průběhu dne by ústřední protistrany měly dále zvážit potenciální dopad svých realizací a plateb marží v průběhu dne na likvidní pozici svých účastníků.

(42)Pro zajištění přesného vymezení rizika likvidity by měla být skupina subjektů, jejichž selhání by ústřední protistrana měla při určování tohoto rizika zohlednit, rozšířena tak, aby zahrnovala nejen selhání členů clearingového systému, ale také poskytovatelů služeb likvidity, poskytovatelů služeb v oblasti vypořádání nebo poskytovatelů jakýchkoli jiných služeb.

(43)Pro usnadnění přístupu ke clearingu těm subjektům, které nedrží dostatečné množství vysoce likvidních aktiv, a zejména energetickým společnostem, za podmínek, které stanoví orgán ESMA, a pro zajištění toho, že ústřední protistrana tyto podmínky zohlední při výpočtu své celkové expozice vůči bance, která je zároveň členem clearingového systému, by měly být za způsobilý kolaterál považovány záruky obchodních bank a veřejných bank. Navíc by mělo být výslovně stanoveno, že jako kolaterál jsou způsobilé i veřejné záruky vzhledem k nízkému profilu svého úvěrového rizika. A konečně pak by ústřední protistrany měly při revizi úrovně snížení hodnoty uplatňované na aktiva, která přijímají jako kolaterál, zohlednit veškeré možné procyklické účinky těchto revizí.

(44)Pro posílení schopnosti ústředních protistran rychle reagovat na vývoj na trhu, který může vyžadovat změny jejich rizikových modelů, je třeba zjednodušit proces validace změn těchto modelů. Pokud se jedná o nevýznamnou změnu, měl by se použít postup validace bez uplatnění námitek. Aby bylo zajištěno sbližování dohledu, mělo by nařízení (EU) č. 648/2012 specifikovat změny, které by měly být považovány za významné. Tak by tomu mělo být v případě, kdy by byly splněny určité podmínky týkající se jednotlivých aspektů finančního postavení ústřední protistrany a celkové úrovně rizika.

(45)Nařízení (EU) č. 648/2012 by mělo být přezkoumáno nejpozději do pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. To by mělo poskytnout čas na uplatnění změn zavedených tímto nařízením. Ačkoliv by měl být proveden přezkum nařízení (EU) č. 648/2012 jako celku, měl by se zaměřit na účinnost a účelnost uvedeného nařízení při plnění jeho cílů, zlepšování účinnosti a bezpečnosti clearingových trhů Unie a zachování finanční stability Unie. Přezkum by měl rovněž zohlednit atraktivitu ústředních protistran z Unie, dopad uvedeného nařízení na podporu clearingu v Unii a to, do jaké míry znamená posílené posuzování a řízení přeshraničních rizik přínos pro Unii.

(46)Aby byl zajištěn soulad nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 38 s nařízením (EU) č. 648/2012 a aby byla zachována integrita a stabilita vnitřního trhu, je nezbytné v nařízení (EU) 2017/1131 stanovit jednotný soubor pravidel pro řešení rizika selhání protistrany při obchodech s finančními deriváty prováděnými fondy peněžního trhu, pokud clearing těchto obchodů provedla ústřední protistrana, která je povolena nebo uznána podle nařízení (EU) č. 648/2012. Vzhledem k tomu, že ujednání o centrálním clearingu zmírňují riziko selhání protistrany, které je finančním derivátovým smlouvám vlastní, je při určování použitelných limitů rizika selhání protistrany nutno zohlednit to, zda centrální clearing derivátu provádí ústřední protistrana, která je povolena nebo uznána podle uvedeného nařízení. Pro účely regulace a harmonizace je rovněž nezbytné zrušit limity rizika selhání protistrany pouze v případě, že smluvní strany využívají k poskytování clearingových služeb členům clearingového systému a jejich klientům ústřední protistrany, které jsou povoleny nebo uznány v souladu s uvedeným nařízením.

(47)Za účelem zajištění důsledné harmonizace pravidel a postupů dohledu týkajících se žádostí o povolení, rozšíření povolení a validací modelů u požadavku na aktivní účet a požadavků na účast ústředních protistran by Komise měla být rovněž zmocněna přijímat regulační technické normy vypracované orgánem ESMA, pokud jde o: dokumenty, které musí ústřední protistrany předložit při žádosti o povolení, rozšíření povolení a validaci změn modelu; podíl činnosti v příslušných derivátových smlouvách, který by měl být veden na aktivních účtech u ústředních protistran z Unie, a metodiku výpočtu, která má být použita pro výpočet tohoto podílu; rozsah a podrobnosti podávání zpráv členy clearingového systému z Unie a klienty jejich příslušným orgánům o jejich clearingové činnosti u ústředních protistran ze třetích zemí při současném poskytnutí mechanismů, které povedou k zahájení přezkumu hodnot clearingových prahů po významných cenových výkyvech v podkladové kategorii OTC derivátů s cílem přezkoumat rovněž rozsah výjimky pro zajištění a prahů pro uplatnění povinnosti clearingu; prvky, které je třeba zohlednit při stanovení kritérií účastenství pro ústřední protistranu. Komise by měla tyto regulační technické normy přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(48)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení by Komise měla být zmocněna rovněž k přijímání prováděcích technických norem vypracovaných orgánem ESMA, pokud jde o formát požadovaných dokumentů pro žádosti a formát podávání zpráv členy clearingového systému z Unie a klienty jejich příslušným orgánům ohledně jejich clearingové činnosti u ústředních protistran ze třetích zemí. Komise by měla tyto prováděcí technické normy přijímat prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 SFEU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(49)Pro účely zajištění toho, aby byl seznam třetích zemí, jejichž subjekty nemohou těchto osvobození využívat, přestože nejsou na těchto seznamech uvedeny, relevantní z hlediska cílů nařízení (EU) č. 648/2012, pro účely zajištění důsledné harmonizace povinnosti provádět clearing určitých transakcí na účtu u povolené ústřední protistrany, u níž orgán ESMA provádí posouzení podle čl. 25 odst. 2c, jakož i pro účely zajištění toho, aby byl i nadále relevantní seznam nepodstatných změn pro použití postupu neuplatnění námitek, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU s cílem upravit transakce v rozsahu působnosti této povinnosti a změnit seznam nepodstatných změn. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 39 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(50)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zvýšení bezpečnosti a efektivnosti ústředních protistran z Unie zvýšením jejich atraktivity, podporou clearingu v Unii a posílením přeshraničního posuzování rizik, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, nýbrž jich může být z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(51) Nařízení (EU) č. 648/2012, (EU) č. 575/2013 a (EU) 2017/1131 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) č. 648/2012

Nařízení (EU) č. 648/2012 se mění takto:

1)článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Obchody uvnitř skupiny

1.V případě nefinanční smluvní strany se obchodem uvnitř skupiny rozumí OTC derivátová smlouva uzavřená s jinou smluvní stranou, která je součástí stejné skupiny, za předpokladu, že obě smluvní strany jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace a podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik a že je tato jiná smluvní strana usazena v Unii nebo ve třetí zemi, která není uvedena na seznamu podle odstavců 4 a 5.

2.V případě finanční smluvní strany se obchodem uvnitř skupiny rozumí kterákoli z těchto operací:

a)OTC derivátová smlouva uzavřená s jinou smluvní stranou, která je součástí stejné skupiny, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)finanční smluvní strana je usazena v Unii, nebo v třetí zemi, která není uvedena na seznamu podle odstavců 4 a 5;

b)druhou smluvní stranou je finanční smluvní strana, finanční holdingová společnost, finanční instituce nebo podnik pomocných služeb, na něž se vztahují vhodné obezřetnostní požadavky,

c)obě smluvní strany jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace;

d)obě smluvní strany podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik;

b)OTC derivátová smlouva uzavřená s jinou smluvní stranou, jsou-li obě smluvní strany součástí stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013 a je-li splněna podmínka stanovená v písm. a) bodě ii) tohoto odstavce;

c)OTC derivátová smlouva uzavřená mezi úvěrovými institucemi, které jsou přidruženy k témuž ústřednímu subjektu, nebo mezi takovou úvěrovou institucí a ústředním subjektem podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

d)OTC derivátová smlouva uzavřená s nefinanční smluvní stranou, která je součástí stejné skupiny, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a)obě smluvní strany derivátové smlouvy jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace a podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik;

b) daná nefinanční smluvní strana je usazena v Unii nebo ve třetí zemi, která není uvedena na seznamu podle odstavců 4 a 5.

3.Pro účely tohoto článku jsou smluvní strany považovány za zahrnuté do stejné konsolidace, pokud pro obě z nich platí kterýkoli z následujících bodů:

a)    obě jsou zahrnuty do konsolidace v souladu se směrnicí 2013/34/EU nebo s mezinárodními standardy finančního výkaznictví (IFRS) přijatými podle nařízení (ES) č. 1606/2002 nebo, v případě skupiny, jejíž mateřský podnik má ústředí ve třetí zemi, v souladu s obecně přijímanými účetními zásadami třetí země, které byly shledány rovnocennými s IFRS v souladu s nařízením (ES) č. 1569/2007 (nebo s účetními standardy třetí země, jejichž používání je povoleno v souladu s článkem 4 uvedeného nařízení);

b)    na obě se vztahuje stejný konsolidovaný dohled v souladu se směrnicí 2013/36/EU nebo, v případě skupiny, jejíž mateřský podnik má ústředí ve třetí zemi, stejný konsolidovaný dohled vykonávaný příslušným orgánem třetí země, jehož rovnocennost s dohledem podle zásad stanovených v článku 127 směrnice 2013/36/EU byla ověřena.

4.Pro účely tohoto článku se žádné osvobození pro obchody uvnitř skupiny nevztahuje na obchody s protistranami usazenými v některé z následujících třetích zemí:

a)    pokud je daná třetí země uvedena na seznamu vysoce rizikových třetích zemí, které mají ve svých vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu strategické nedostatky, v souladu s článkem 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849*1;

b)    pokud je daná třetí země uvedena v příloze I závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti*2 a jejich následných aktualizací, které jsou výslovně schvalovány dvakrát ročně, obvykle v únoru a říjnu, a zveřejňovány v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

5.    Je-li to vhodné s ohledem na právní, dohledové a vynucovací předpisy určité třetí země týkající se rizik včetně úvěrového rizika protistrany a právního rizika, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82 za účelem doplnění tohoto nařízení s cílem určit třetí země, jejichž subjekty nemohou využívat žádné osvobození pro transakce uvnitř skupiny, přestože nejsou uvedeny na seznamu podle odstavce 4.

___________________________________________________

*1    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

*2    Závěry Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti a jeho přílohy (Úř. věst. C 413 I, 12.10.2021, s. 1).“;

2) v čl. 4 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Povinnost provádět clearing všech OTC derivátových smluv se nevztahuje na smlouvy uzavřené v situacích uvedených v prvním pododstavci písm. a) bodě iv) mezi finanční smluvní stranou, která splňuje podmínky uvedené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci, nebo nefinanční smluvní stranou, která splňuje podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci, na straně jedné, a na straně druhé složkou penzijního systému usazenou ve třetí zemi, která působí na vnitrostátním základě, pokud je tento subjekt nebo systém povolen, podléhá dohledu a je uznán podle vnitrostátního práva a jeho primárním účelem je zabezpečovat dávky v důchodu a je podle svého vnitrostátního práva osvobozen od povinnosti clearingu.“;

3)v čl. 4a odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Do výpočtu pozic uvedených v odstavci 1 finanční smluvní strana zahrne všechny OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, které bylo vydáno povolení podle článku 14 nebo která je pro tento účel uznána podle článku 25, které uzavřela tato finanční smluvní strana sama nebo které uzavřely jiné subjekty v rámci skupiny, do níž sama patří.“;

4)vkládají se nové články 7a a 7b, které znějí:

„Článek 7a

Aktivní účet

1.    Finanční smluvní strany nebo nefinanční smluvní strany, které podléhají povinnosti clearingu v souladu s články 4a a 10 a které provádějí clearing některé z kategorií derivátových smluv uvedených v odstavci 2, provádějí clearing alespoň části těchto smluv na účtech u ústředních protistran, kterým bylo vydáno povolení podle článku 14.

2.    Kategorie derivátových smluv, na které se vztahuje povinnost uvedená v odstavci 1, jsou následující:

a)    úrokové deriváty vedené v eurech a v polských zlotých;

b)    swapy úvěrového selhání (CDS) vedené v eurech;

c)    krátkodobé úrokové deriváty (STIR) vedené v eurech.

3.    Finanční smluvní strana nebo nefinanční smluvní strana, která podléhá povinnosti uvedené v odstavci 1, vypočítává své činnosti v kategoriích derivátových smluv uvedených v odstavci 1 u ústředních protistran, kterým bylo vydáno povolení podle článku 14.

4)    Finanční smluvní strana nebo nefinanční smluvní strana, která podléhá povinnosti uvedené v odstavci 1, podává každoročně příslušnému orgánu ústřední protistrany nebo ústředních protistran, které využívá, zprávu o výsledku výpočtu uvedeného v odstavci 2, v níž potvrdí splnění povinnosti stanovené v uvedeném odstavci. Příslušný orgán ústřední protistrany tyto informace neprodleně předá orgánu ESMA a mechanismu společného sledování uvedenému v článku 23c.

5.    Orgán ESMA ve spolupráci s orgány EBA, EIOPA a ESRB a po konzultaci s ESCB vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

a)    podíl činnosti v každé kategorii derivátových smluv uvedené v odstavci 2; tento podíl se stanoví na úrovni, která povede k omezení clearingu těchto derivátových smluv u těch ústředních protistran tier 2, které poskytují služby podstatného systémového významu pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států podle čl. 25 odst. 2c, a která zajistí, aby clearing těchto derivátových smluv již neměl podstatný systémový význam;

b)    postupy pro výpočet podle odstavce 3.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do …[Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6.    Pokud orgán ESMA provede posouzení podle čl. 25 odst. 2c a dospěje k závěru, že určité služby nebo činnosti poskytované ústředními protistranami tier 2 mají podstatný systémový význam pro Unii nebo jeden či více jejích členských států, případně že služby nebo činnosti, které orgán ESMA dříve označil za služby nebo činnosti, které mají podstatný systémový význam pro Unii nebo jeden či více jejích členských států, již takovými nejsou, je Komise zmocněna přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým odpovídajícím způsobem změní odstavec 2 v souladu s článkem 82.

Článek 7b

Informace o clearingových službách

1.    Pokud některý z klientů členů clearingového systému a klientů, kteří poskytují clearingové služby jak u ústřední protistrany, které bylo vydáno povolení podle článku 14, tak u ústřední protistrany uznané podle článku 25, předloží těmto subjektům smlouvu na clearing, informují tyto subjekty tohoto klienta o možnosti provést clearing této smlouvy u ústřední protistrany, které bylo vydáno povolení podle článku 14.

2.    Členové clearingového systému a klienti, kteří jsou usazeni v Unii nebo jsou součástí skupiny podléhající konsolidovanému dohledu v Unii a kteří provádějí clearing u ústřední protistrany uznané podle článku 25, podávají každoročně příslušnému orgánu zprávu o rozsahu své clearingové činnosti u této ústřední protistrany, v níž uvedou všechny následující údaje:

a)    typ finančních nástrojů nebo nefinančních smluv, jejichž clearing je prováděn;

b)    průměrné hodnoty, u nichž byl proveden clearing, za 1 rok v členění podle měny Unie a kategorie aktiv;

c)    výši vybraných marží;

d)    příspěvky do fondu pro riziko selhání

e)    největší platební povinnost.

Tento příslušný orgán tyto informace neprodleně předá orgánu ESMA a mechanismu společného sledování uvedenému v článku 23c.

3.    Orgán ESMA ve spolupráci s orgány EBA, EIOPA a ESRB a po konzultaci s ESCB vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určují obsah informací, které mají být oznamovány, a úroveň podrobnosti informací, které mají být poskytovány v souladu s odstavcem 2, přičemž zohlední, které informace jsou již orgánu ESMA k dispozici podle stávajícího rámce pro vykazování.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do …[Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4)    Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem určujících formát informací, jež mají být předkládány příslušnému orgánu uvedenému v odstavci 2.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do …[Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

5)článek 9 se mění takto:

a)    v odstavci 1 se třetí a čtvrtý pododstavec zrušují;

b)    v odst. 1a čtvrtém pododstavci

— se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) by byl tento subjekt ze třetí země považován za finanční smluvní stranu, kdyby byl usazen v Unii a“

— písmeno b) se zrušuje;

6)v článku 10 se odstavce 2a až 5 nahrazují tímto:

„2a.    Relevantní příslušné orgány nefinanční smluvní strany a jiných subjektů v rámci skupiny zavedou postupy spolupráce s cílem zajistit účinný výpočet pozic a vyhodnotit a posoudit úroveň expozice u OTC derivátových smluv na úrovni skupiny.

3.    Při výpočtu pozic uvedených v odstavci 1 započte nefinanční smluvní strana veškeré OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovedla ústřední protistrana povolená podle článku 14 nebo uznaná podle článku 25, uzavřené nefinanční smluvní stranou, které nejsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo korporátním financováním nefinanční smluvní strany.

4)    Orgán ESMA po konzultaci s ESRB a dalšími relevantními orgány vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určí všechny následující skutečnosti:

a)    kritéria pro určení toho, které OTC derivátové smlouvy jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo korporátním financováním podle odstavce 3;

b)    hodnoty clearingových prahů, které jsou určeny s ohledem na systémový význam otevřených pozic a budoucích čistých expozic podle smluvních stran a podle jednotlivých kategorií OTC derivátů;

c)    mechanismy, které povedou k zahájení přezkumu hodnot clearingových prahů po významných cenových výkyvech v podkladové kategorii OTC derivátů.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do …[Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Orgán ESMA po konzultaci s ESRB přezkoumává clearingové prahy uvedené v prvním pododstavci písm. b), zejména s ohledem na vzájemnou propojenost finančních smluvních stran. Tento přezkum se provádí nejméně jednou za dva roky i dříve, je-li to nezbytné nebo vyžaduje-li to mechanismus zřízený podle prvního pododstavce písm. c), a může navrhnout změny prahů uvedených v prvním pododstavci písm. b) prostřednictvím regulačních technických norem přijatých podle tohoto článku. Při přezkumu clearingových prahů orgán ESMA zváží, zda kategorie OTC derivátů, pro něž byl stanoven clearingový práh, jsou stále relevantními kategoriemi OTC derivátů, nebo zda by měly být zavedeny kategorie nové.

Součástí pravidelného přezkumu je zpráva ESMA o této otázce.

5.    Každý členský stát určí orgán, který odpovídá za zajištění plnění povinností nefinančních smluvních stran podle tohoto nařízení. Tento orgán podává orgánu ESMA nejméně jednou ročně nebo častěji, pokud je zjištěna naléhavá situace podle článku 24, zprávu o činnosti nefinančních smluvních stran, za kterou je odpovědný, v oblasti OTC derivátů, jakož i o činnosti skupiny, do které patří.

Orgán ESMA předloží nejméně jednou za dva roky Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o činnostech nefinančních smluvních stran Unie v oblasti OTC derivátů, v níž určí oblasti, v nichž dochází k nedostatečnému sbližování a soudržnosti při uplatňování tohoto nařízení, jakož i možná rizika pro finanční stabilitu Unie.“;

7)článek 11 se mění takto:

a)    v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Nefinanční smluvní strana, na kterou se povinnosti stanovené v prvním pododstavci vztahují poprvé, přijme opatření nutná ke splnění těchto povinností do čtyř měsíců od oznámení uvedeného v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci písm. a). V případě smluv uzavřených během čtyř měsíců po tomto oznámení je nefinanční smluvní strana od těchto povinností osvobozena.“;

b)    v odstavci 3 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Nefinanční smluvní strana, na kterou se povinnosti stanovené v prvním pododstavci vztahují poprvé, přijme opatření nutná ke splnění těchto povinností do čtyř měsíců od oznámení uvedeného v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci písm. a). V případě smluv uzavřených během čtyř měsíců po tomto oznámení je nefinanční smluvní strana od těchto povinností osvobozena.

Orgán EBA může vydat pokyny nebo doporučení za účelem zajištění jednotného uplatňování postupů řízení rizik uvedených v prvním pododstavci postupem stanoveným v článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Návrhy těchto pokynů či doporučení vypracuje EBA po konzultaci s evropskými orgány dohledu.“;

c)    v odst. 15 prvním pododstavci se písmeno aa) zrušuje;

8) článek 13 se zrušuje;

9) článek 14 se mění takto:

a)    odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.    Povolení podle odstavce 1 se vydává na činnosti spojené s clearingem a uvádí služby nebo činnosti, které je ústřední protistrana oprávněna poskytovat či vykonávat, včetně kategorií finančních nástrojů, na něž se toto povolení vztahuje.

Subjekt, který žádá o povolení k provádění clearingu finančních nástrojů jako ústřední protistrana, uvede ve své žádosti kromě kategorií finančních nástrojů, o jejichž clearing žádá, také třídy nefinančních nástrojů vhodných ke clearingu, jejichž clearing tato ústřední protistrana hodlá provádět.

Pokud ústřední protistrana, které bylo uděleno povolení podle tohoto článku, hodlá provádět clearing kategorií nefinančních nástrojů vhodných ke clearingu, požádá o rozšíření svého povolení podle článku 15.“;

b)    doplňují se nové odstavce 6 a 7, které znějí:

„6.    K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán ESMA v úzké spolupráci s ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují seznam požadovaných dokumentů, které se přikládají k žádosti o povolení podle odstavce 1, a upřesní informace, které tyto dokumenty musí obsahovat, aby bylo prokázáno, že daná ústřední protistrana splňuje všechny příslušné požadavky tohoto nařízení.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do …[Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

7.    Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem určujících elektronický formát žádosti, jež má být předložena centrální databázi za účelem udělení povolení uvedeného v odstavci 1.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do …[Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

10)článek 15 se mění takto:

a)    odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Ústřední protistrana, která chce rozšířit svou činnost o další služby nebo činnosti, na které se stávající povolení nevztahuje, podá žádost o rozšíření příslušnému orgánu ústřední protistrany. Za rozšíření uvedeného povolení se považuje nabízení clearingových služeb nebo činností, pro které ústřední protistrana dosud nemá povolení.

Rozšíření povolení se provádí jedním z následujících způsobů:

a)postupem stanoveným v článku 17;

b)postupem stanoveným v článku 17a, pokud o to žádající ústřední protistrana požádá v souladu s čl. 17a odst. 3.“;

b)    odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.    Orgán ESMA v úzké spolupráci s ESCB vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určují seznam požadovaných dokumentů, které se přikládají k žádosti o rozšíření povolení podle odstavce 1, a upřesní informace, které tyto dokumenty musí obsahovat, aby bylo prokázáno, že daná ústřední protistrana splňuje všechny příslušné požadavky tohoto nařízení.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do …[Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

c)    doplňuje se nový odstavec 4, který zní:

„4.    Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem určujících elektronický formát žádosti, jež má být předložena centrální databázi za účelem rozšíření povolení uvedeného v odstavci 1.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do …[Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

11) článek 17 se mění takto:

a)    název článku se nahrazuje tímto:

„Postupy pro vydávání povolení a zamítnutí žádosti o povolení, případně o rozšíření povolení“;

b)    odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1.    Žádající ústřední protistrana podá žádost o povolení podle čl. 14 odst. 1 nebo žádost o rozšíření svého povolení podle čl. 15 odst. 1 v elektronické podobě prostřednictvím centrální databáze uvedené v odstavci 7. Žádost je okamžitě sdílena s příslušným orgánem ústřední protistrany, s orgánem ESMA a s kolegiem uvedeným v čl. 18 odst. 1.

Příslušný orgán ústřední protistrany do dvou pracovních dnů od obdržení takové žádosti potvrdí její přijetí a informuje ústřední protistranu, zda tato žádost obsahuje dokumenty požadované podle čl. 14 odst. 6 a 7, případně podle čl. 15 odst. 3 a 4 v případě, že ústřední protistrana žádá o rozšíření svého povolení.

Pokud příslušný orgán ústřední protistrany zjistí, že nebyly předloženy všechny dokumenty požadované podle čl. 14 odst. 6 a 7 nebo podle čl. 15 odst. 3 a 4, žádost ústřední protistrany zamítne.

2.    Žádající ústřední protistrana poskytne veškeré informace nezbytné k tomu, aby prokázala, že v době povolení má přijata veškerá opatření nutná k tomu, aby splnila požadavky stanovené v tomto nařízení.

3.    Do 40 pracovních dnů od konce lhůty stanovené v odst. 1 druhém pododstavci (dále jen „lhůta pro posouzení rizik“) provede jak příslušný orgán ústřední protistrany, tak orgán ESMA i kolegium posouzení rizik v souvislosti s tím, zda ústřední protistrana splňuje příslušné požadavky stanovené v tomto nařízení. Do konce lhůty pro posouzení rizik:

a)příslušný orgán ústřední protistrany předá svůj návrh rozhodnutí a zprávu orgánu ESMA a kolegiu;

b)orgán ESMA přijme stanovisko v souladu s čl. 24a odst. 7 a předá je příslušnému orgánu ústřední protistrany a kolegiu;

c)kolegium přijme stanovisko v souladu s článkem 19 a předá je příslušnému orgánu ústřední protistrany a orgánu ESMA.

Pro účely písmene b) může orgán ESMA do svého stanoviska zahrnout jakékoli podmínky nebo doporučení, které považuje za nezbytné ke zmírnění případných nedostatků v řízení rizik ústřední protistrany, zejména v souvislosti se zjištěnými přeshraničními riziky nebo riziky pro finanční stabilitu Unie.

Pro účely písmene c) může kolegium do svého stanoviska zahrnout jakékoli podmínky nebo doporučení, které považuje za nezbytné ke zmírnění případných nedostatků v řízení rizik ústřední protistrany.“;

d)    vkládají se nové odstavce 3a a 3b, které znějí:

„3a.    Během lhůty pro posouzení rizik uvedené v odstavci 3 může příslušný orgán ústřední protistrany, orgán ESMA nebo kterýkoli člen kolegia předkládat otázky přímo ústřední protistraně. Pokud ústřední protistrana na tyto otázky neodpoví ve lhůtě stanovené žádajícím orgánem, může příslušný orgán ústřední protistrany, orgán ESMA nebo kolegium přijmout rozhodnutí i přesto, že ústřední protistrana neodpověděla, případně může rozhodnout o prodloužení lhůty pro posouzení nejvýše o 10 pracovních dnů, pokud je podle jejich názoru daná otázka pro posouzení podstatná.

3b.    Příslušný orgán ústřední protistrany přijme rozhodnutí do 10 pracovních dnů od obdržení stanoviska orgánu ESMA a stanoviska kolegia a předá je orgánu ESMA a kolegiu.

Nesouhlasí-li příslušný orgán ústřední protistrany se stanoviskem orgánu ESMA nebo kolegia včetně veškerých podmínek nebo doporučení, které jsou v něm uvedeny, musí jeho rozhodnutí obsahovat řádné odůvodnění a vysvětlení všech podstatných odchylek od tohoto stanoviska, podmínek nebo doporučení.

Orgán ESMA zveřejní skutečnost, že příslušný orgán se neřídí nebo se nehodlá řídit jeho stanoviskem nebo stanoviskem kolegia nebo jakýmikoli podmínkami nebo doporučeními, které jsou v nich obsaženy. Orgán ESMA může rovněž v jednotlivých případech rozhodnout o tom, že zveřejní důvody uvedené příslušným orgánem ohledně toho, proč se neřídí stanoviskem orgánu ESMA nebo kolegia, případně pokyny nebo doporučeními, které jsou v něm uvedeny.“;

e)    odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.    Příslušný orgán ústřední protistrany po řádném zvážení stanovisek orgánu ESMA a kolegia uvedených v odstavci 3 včetně všech podmínek nebo doporučení v nich obsažených vydá povolení podle článku 14 a čl. 15 odst. 1 druhého pododstavce písm. a) pouze tehdy, pokud je plně přesvědčen, že žádající ústřední protistrana:

a)splňuje všechny požadavky stanovené v tomto nařízení, včetně případných požadavků na poskytování clearingových služeb nebo činností v oblasti nefinančních nástrojů a

b)je oznámena jako systém podle směrnice 98/26/ES.

Ústřední protistrana povolení nezíská, jestliže všichni členové kolegia, s výjimkou orgánů členského státu, v němž je ústřední protistrana usazena, dosáhnou vzájemnou dohodou společného stanoviska podle čl. 19 odst. 1, že dané ústřední protistraně povolení vydáno nebude. Toto stanovisko musí být písemné a obsahovat řádné a podrobné odůvodnění, proč se kolegium domnívá, že požadavky stanovené tímto nařízením nebo jinými právními předpisy Unie nejsou splněny.

Nebylo-li dosaženo vzájemnou dohodou společného stanoviska podle druhého pododstavce a vyjádří-li dvoutřetinová většina členů kolegia záporné stanovisko, může do 30 kalendářních dnů od přijetí uvedeného záporného stanoviska kterýkoli dotčený příslušný orgán na základě dvoutřetinové většiny členů kolegia postoupit záležitost orgánu ESMA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Rozhodnutí o postoupení musí být písemné a musí obsahovat řádné a podrobné odůvodnění, proč se příslušní členové kolegia domnívají, že požadavky stanovené tímto nařízením nebo jinými součástmi práva Unie nejsou splněny. V takovém případě příslušný orgán ústřední protistrany odloží přijetí svého rozhodnutí o povolení a vyčká rozhodnutí o povolení, které může přijmout ESMA podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010. Příslušný orgán přijme rozhodnutí v souladu s rozhodnutím orgánu ESMA. Záležitost nesmí být orgánu ESMA postoupena po uplynutí lhůty 30 dnů uvedené ve třetím pododstavci.

Dosáhnou-li všichni členové kolegia, s výjimkou orgánů členského státu, v němž je ústřední protistrana usazena, vzájemnou dohodou společného stanoviska podle čl. 19 odst. 1, že dané ústřední protistraně nebude povolení vydáno, může příslušný orgán ústřední protistrany postoupit záležitost ESMA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Příslušný orgán členského státu, v němž je usazena ústřední protistrana, předá rozhodnutí ostatním dotčeným příslušným orgánům.“;

f)    odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.    Orgán ESMA vede centrální databázi, která umožňuje příslušnému orgánu ústřední protistrany, orgánu ESMA a členům kolegia této ústřední protistrany („registrovaní příjemci“) přístup ke všem dokumentům registrovaným v této databázi pro tuto ústřední protistranu. Ústřední protistrana podává žádost uvedenou v článku 14, v čl. 15 odst. 1 druhém pododstavci písm. a) a v článku 49 prostřednictvím této databáze.

Registrovaní příjemci bezodkladně nahrají všechny dokumenty, které obdrží od ústřední protistrany v souvislosti s žádostí podle odstavce 1, a centrální databáze automaticky informuje registrované příjemce v případě, že jsou provedeny změny jejího obsahu. Centrální databáze obsahuje všechny dokumenty poskytnuté žádající ústřední protistranou podle odstavce 1 a všechny další dokumenty relevantní pro posouzení příslušným orgánem ústřední protistrany, orgánem ESMA a kolegiem.

Přístup do centrální databáze mají rovněž členové výboru pro dohled nad ústředními protistranami za účelem plnění svých úkolů podle čl. 24a odst. 7. Předseda výboru pro dohled nad ústředními protistranami může omezit přístup členů výboru pro dohled nad ústředními protistranami k některým dokumentům uvedeným v čl. 24a písm. c) a písm. d) bodě ii), pokud je to odůvodněno obavami o zachování důvěrnosti.“;

12)vkládají se nové články 17a a 17b, které znějí:

„Článek 17a

Postup neuplatnění námitek při vyhovění žádosti o rozšíření činností nebo služeb

1.    Postup neuplatnění námitek se vztahuje na nepodstatné změny stávajícího povolení ústřední protistrany v kterémkoli z následujících případů, pokud navrhovaná další clearingová služba nebo činnost:

a)    splňuje všechny následující podmínky:

i)    daná ústřední protistrana má v úmyslu provádět clearing jednoho nebo více finančních nástrojů, které patří do stejných kategorií finančních nástrojů, pro které jí bylo povoleno provádět clearing podle článků 14 nebo 15;

ii)    finanční nástroje uvedené v bodě i) jsou obchodovány v obchodním systému, pro který ústřední protistrana již poskytuje clearingové služby nebo vykonává činnosti a

iii)    navrhovaná další clearingová služba nebo činnost nezahrnuje platbu v nové měně;

b)    přidává novou měnu Unie do kategorie finančních nástrojů, na které se již vztahuje povolení ústřední protistrany, nebo

c)    přidává jeden nebo více dalších rozsahů trvání do kategorie finančních nástrojů, na které se již vztahuje povolení ústřední protistrany, za předpokladu, že není výrazně prodloužen termín splatnosti.

2.    Příslušný orgán ústřední protistrany může po zohlednění podnětů společného týmu dohledu zřízeného pro tuto ústřední protistranu podle článku 23b rovněž rozhodnout o použití postupu neuplatnění námitek podle tohoto článku, pokud o to ústřední protistrana požádá a pokud navrhovaná další clearingová služba nebo činnost nesplňuje některou z následujících podmínek:

a)vede k tomu, že ústřední protistrana musí v kterémkoli okamžiku životního cyklu smlouvy výrazně přizpůsobit svou provozní strukturu;

b)zahrnuje nabídku smluv, které nemohou být likvidovány stejným způsobem, například prostřednictvím přímé nabídky nebo dražby, nebo společně se smlouvami, jejichž clearing již ústřední protistrana provedla;

c)vede k tomu, že ústřední protistrana musí zohlednit nové podstatné smluvní specifikace, jako je například významné rozšíření rozsahu splatností nebo nové styly uplatnění opcí v rámci určité kategorie smluv;

d)vede k zavedení nových podstatných rizik spojených s odlišnými referenčními charakteristikami aktiv, na která se odkazuje;

e)zahrnuje nabídku nového mechanismu vypořádání nebo dodání, případně službu, která zahrnuje vytvoření spojení s jiným vypořádacím systémem, centrálním depozitářem nebo platebním systémem, který daná ústřední protistrana dříve nepoužívala.

3.    Ústřední protistrana, která podává žádost o rozšíření a žádá o použití postupu neuplatnění námitek, musí prokázat, proč navrhované rozšíření její činnosti o další clearingové služby nebo činnosti splňuje podmínky podle odstavců 1 nebo 2 pro posouzení v rámci postupu neuplatnění námitek. Ústřední protistrana předkládá svou žádost v elektronické podobě prostřednictvím centrální databáze uvedené v čl. 17 odst. 7 a poskytuje veškeré informace nezbytné k prokázání toho, že má v době vydání povolení zavedena veškerá opatření nezbytná ke splnění příslušných požadavků stanovených v tomto nařízení.

Ústřední protistrana, která žádá o rozšíření svého povolení a o použití postupu neuplatnění námitek, přičemž navrhované další clearingové služby nebo činnosti spadají do oblasti působnosti odstavce 1, může zahájit clearing těchto dalších finančních nástrojů nebo nefinančních nástrojů vhodných pro clearing před vydáním rozhodnutí příslušného orgánu ústřední protistrany podle odstavce 4.

4)    Příslušný orgán ústřední protistrany do deseti pracovních dnů od obdržení žádosti podle odstavce 2 po zohlednění podnětů společného týmu dohledu zřízeného pro tuto ústřední protistranu podle článku 23b rozhodne, zda se na danou žádost vztahuje postup neuplatnění námitek stanovený v tomto článku, nebo zda se použije postup stanovený v článku 17, pokud příslušný orgán ústřední protistrany identifikoval podstatná rizika v důsledku navrhovaného rozšíření činnosti ústřední protistrany na další clearingové služby nebo činnosti. Příslušný orgán dané ústřední protistrany oznámí své rozhodnutí žádající ústřední protistraně. Pokud příslušný orgán ústřední protistrany rozhodne, že se použije postup stanovený v článku 17, daná ústřední protistrana do pěti pracovních dnů od obdržení tohoto oznámení poskytování takové clearingové služby nebo činnosti ukončí.

5.    Pokud příslušný orgán ústřední protistrany po zohlednění podnětů společného týmu dohledu zřízeného pro tuto ústřední protistranu podle článku 23b nevyjádří námitky proti navrhovaným dalším službám nebo činnostem dané ústřední protistrany do deseti pracovních dnů od obdržení žádosti v případě, na nějž se vztahuje odstavec 1, nebo od obdržení oznámení uvedeného v odstavci 4 v případě, na nějž se vztahuje uvedený odstavec, a potvrdí, že se použije postup neuplatnění námitek stanovený v tomto článku, považuje se toto povolení za udělené.

6.    Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, kterými bude doplněno toto nařízení tím, že se upřesní jakékoli změny seznamu nepodstatných změn uvedených v odstavci 1, pokud by taková změna nepřinesla zvýšené riziko pro ústřední protistranu.

Článek 17b

Postup pro vyžádání stanoviska orgánu ESMA a kolegia

1.    Příslušný orgán ústřední protistrany podává prostřednictvím centrální databáze uvedené v čl. 17 odst. 7 žádost o stanovisko v elektronické podobě:

a)orgánu ESMA podle čl. 23a odst. 2, pokud příslušný orgán hodlá přijmout rozhodnutí v souvislosti s články 7, 8, 20, 21, 29, 30, 31, 32, 33, 35, 36, 41 a 54;

b)kolegiu podle článku 18, pokud příslušný orgán hodlá přijmout rozhodnutí v souvislosti s články 20, 21, 30, 31, 32, 35, 41, 49, 51 a 54.

Tato žádost o stanovisko bude neprodleně sdílena s registrovanými příjemci.

2.    Není-li v příslušném článku stanoveno jinak, posoudí orgán ESMA a kolegium do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti uvedené v odstavci 1 (dále jen „lhůta pro posouzení“), zda ústřední protistrana splňuje příslušné požadavky. Do konce lhůty pro posouzení:

a)    příslušný orgán ústřední protistrany předá svůj návrh rozhodnutí a zprávu orgánu ESMA a kolegiu;

b)    orgán ESMA přijme stanovisko v souladu s čl. 24a odst. 7 prvním pododstavcem písm. bc) a předá je příslušnému orgánu ústřední protistrany a kolegiu. Orgán ESMA může do svého stanoviska zahrnout jakékoli podmínky nebo doporučení, které považuje za nezbytné ke zmírnění případných nedostatků v řízení rizik ústřední protistrany, zejména v souvislosti se zjištěnými přeshraničními riziky nebo riziky pro finanční stabilitu Unie;

c) kolegium přijme stanovisko podle článku 19 a předá je orgánu ESMA a příslušnému orgánu ústřední protistrany. Stanovisko kolegia může obsahovat podmínky nebo doporučení, které považuje za nezbytné ke zmírnění případných nedostatků v řízení rizik ústřední protistrany.

3.    Do deseti pracovních dnů od obdržení stanoviska orgánu ESMA a případně stanoviska kolegia přijme příslušný orgán po řádném zohlednění stanovisek orgánu ESMA a kolegia včetně všech podmínek nebo doporučení v nich obsažených své rozhodnutí a předá je orgánu ESMA a kolegiu.

Nesouhlasí-li příslušný orgán ústřední protistrany se stanoviskem orgánu ESMA nebo kolegia včetně veškerých podmínek nebo doporučení, které jsou v něm uvedeny, musí jeho rozhodnutí obsahovat řádné odůvodnění a vysvětlení všech podstatných odchylek od tohoto stanoviska, podmínek nebo doporučení.

Orgán ESMA zveřejní skutečnost, že příslušný orgán se neřídí nebo se nehodlá řídit jeho stanoviskem nebo stanoviskem kolegia nebo jakýmikoli podmínkami nebo doporučeními, které jsou v nich obsaženy. Orgán ESMA může rovněž v jednotlivých případech rozhodnout o tom, že zveřejní důvody uvedené příslušným orgánem ohledně toho, proč se neřídí stanoviskem orgánu ESMA nebo kolegia, případně pokyny nebo doporučeními, které jsou v něm uvedeny.“;

13)článek 18 se mění takto:

a)    odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Do 30 kalendářních dnů od podání úplné žádosti v souladu s článkem 17 zřídí příslušný orgán ústřední protistrany kolegium s cílem usnadnit plnění úkolů uvedených v článcích 15, 17, 20, 21, 30, 31, 32, 35, 41, 49, 51 a 54.“;

b)    v odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„ a)    předsedy nebo kteréhokoli z nezávislých členů výboru pro dohled nad ústředními protistranami uvedených v čl. 24a odst. 2 písm. a) a b), který spravuje kolegium a předsedá mu;“;

14)článek 19 se mění takto:

a)    odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Je-li kolegium povinno vydat stanovisko podle tohoto nařízení, dospěje ke společnému stanovisku ohledně toho, zda daná ústřední protistrana splňuje všechny požadavky stanovené v tomto nařízení.

Aniž je dotčen čl. 17 odst. 4 třetí pododstavec a pokud kolegium nedospěje ke společnému stanovisku podle prvního pododstavce, přijme ve stejné lhůtě stanovisko většinou hlasů.“;

b)    v odstavci 3 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„Členové kolegia uvedení v čl. 18 odst. 2 písm. ca) a i) nemají právo hlasovat o stanoviscích kolegia.“;

c)    odstavec 4 se zrušuje;

15)v článku 20 se odstavce 3 až 7 nahrazují tímto:

„3.    Příslušný orgán ústřední protistrany konzultuje nutnost odejmout povolení ústřední protistraně s orgánem ESMA a s členy kolegia v souladu s odstavcem 6, ledaže je rozhodnutí naléhavé.

4)    Orgán ESMA nebo kterýkoli člen kolegia může kdykoli požádat, aby příslušný orgán ústřední protistrany posoudil, zda ústřední protistrana nadále dodržuje podmínky, za nichž bylo povolení vydáno.

5.    Příslušný orgán ústřední protistrany může odnětí povolení omezit na konkrétní službu, činnost nebo kategorii finančních nástrojů nebo nefinančních nástrojů.

6.    Dříve než příslušný orgán ústřední protistrany přijme rozhodnutí o odnětí povolení určité služby, činnosti nebo kategorie finančních nebo nefinančních nástrojů, vyžádá si stanovisko orgánu ESMA a kolegia v souladu s článkem 17b.

7.    Pokud příslušný orgán ústřední protistrany přijme rozhodnutí o odnětí povolení v plném rozsahu nebo ve vztahu k určité službě, činnosti nebo kategorii finančních nebo nefinančních nástrojů, je toto rozhodnutí účinné v celé Unii.“;

16)článek 21 se mění takto:

a)    odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Příslušné orgány uvedené v článku 22 vykonávají všechny následující činnosti:

a)    přezkoumávají opatření, strategie, postupy a mechanismy, které ústřední protistrany zavedly ke splnění tohoto nařízení;

b)    přezkoumávají služby nebo činnosti, které daná ústřední protistrana začala poskytovat na základě postupů neuplatnění námitek podle článku 17a nebo podle článku 49;

c)    vyhodnocují rizika, včetně finančních a operačních rizik, kterým ústřední protistrany jsou nebo mohou být vystaveny.“;

b)    odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3.    Příslušné orgány stanoví po zohlednění podnětů společného týmu dohledu zřízeného pro tuto ústřední protistranu podle článku 23b četnost a intenzitu přezkumu a vyhodnocení uvedených v odstavci 1 uvedeného článku, zvláště s přihlédnutím k objemu, systémovému významu, povaze, rozsahu, složitosti činností a vzájemné propojenosti s dalšími tržními infrastrukturami na finančním trhu dotčených ústředních protistran a k prioritám dohledu stanoveným orgánem ESMA v souladu s čl. 24a odst. 7 prvním pododstavcem písm. ba). Příslušné orgány přezkum a vyhodnocení alespoň jednou ročně aktualizují.

Ústřední protistrany podléhají kontrolám na místě. Příslušné orgány přizvou k účasti na těchto kontrolách na místě členy společného týmu dohledu zřízeného pro danou ústřední protistranu podle článku 23b.

Příslušný orgán předá členům společného týmu dohledu zřízeného pro danou ústřední protistranu podle článku 23b veškeré informace obdržené od ústředních protistran během kontrol na místě nebo v souvislosti s těmito kontrolami.

4.     Příslušné orgány pravidelně, avšak nejméně jednou ročně, předkládají kolegiu zprávu o výsledcích přezkumu a vyhodnocení podle odstavce 1, včetně toho, zda příslušný orgán přijal nápravná opatření nebo uložil sankce. Příslušné orgány předají zprávu za období zahrnující kalendářní rok orgánu ESMA do 30. března následujícího kalendářního roku. Tato zpráva podléhá stanovisku kolegia podle článku 19 a stanovisku orgánu ESMA podle čl. 24a odst. 7 prvního pododstavce písm. bc) vydanému postupem stanoveným v článku 17b.“;

17)článek 23a se mění takto:

a)    odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.    Orgán ESMA plní koordinační úlohu mezi příslušnými orgány a jednotlivými kolegii s cílem:

a)    vytvořit společnou kulturu dohledu a zavést jednotnou praxi v této oblasti;

b)    zajistit používání stejných postupů a jednotného přístupu;

c)    posílit jednotnost výsledků dohledu, zejména pokud jde o oblasti dohledu, které mají přeshraniční rozměr nebo mohou mít přeshraniční dopad;

d)    koordinovat síly v naléhavých situacích v souladu s článkem 24;

e)    posuzovat rizika při poskytování stanovisek příslušným orgánům podle odstavce 2 ohledně toho, zda ústřední protistrany plní požadavky tohoto nařízení, zejména pokud jde o zjištěná přeshraniční rizika nebo rizika pro finanční stabilitu Unie, a poskytovat doporučení, jak mají ústřední protistrany tato rizika zmírňovat.

2.    Před přijetím jakéhokoli aktu či opatření podle článků 7, 8 a 14, čl. 15 odst. 1 druhého pododstavce písm. a) a článků 20 a 21, článků 29 až 33 a článků 35, 36, 41 a 54 předkládají příslušné orgány své návrhy rozhodnutí orgánu ESMA k vydání stanoviska.

Příslušné orgány mohou rovněž předkládat návrhy rozhodnutí orgánu ESMA k vydání stanoviska před přijetím jakéhokoli jiného aktu či opatření v souladu s jejich povinnostmi podle čl. 22 odst. 1.“;

b)    odstavce 3 a 4 se zrušují;

18)vkládají se nové články 23b a 23c, které znějí:

„Článek 23b

Společné týmy dohledu

1.    Pro dohled nad každou ústřední protistranou povolenou podle článku 14 se zřizuje společný tým dohledu. Každý společný tým dohledu se skládá z pracovníků příslušného orgánu ústřední protistrany, orgánu ESMA a členů kolegia uvedeného v čl. 18 písm. c), g) a h). O účast ve společném týmu dohledu mohou požádat i další členové kolegia. Práci společných týmů dohledu koordinuje určený pracovník příslušného orgánu.

2.    Úkoly společného týmu dohledu zahrnují mimo jiné všechny následující činnosti:

a)    poskytovat podněty příslušným orgánům, orgánu ESMA a kolegiím podle čl. 17a odst. 2, 4 a 5 a čl. 21 odst. 3;

b)    účastnit se kontrol na místě podle čl. 21 odst. 3;

c)    v případě potřeby spolupracovat s příslušnými orgány a členy kolegia;

d)    pokud o to příslušný orgán ústřední protistrany požádá, poskytovat tomuto příslušnému orgánu pomoc při posuzování toho, zda ústřední protistrana splňuje požadavky tohoto nařízení.

3.    Příslušný orgán ústřední protistrany odpovídá za zřizování společných týmů dohledu.

4)    Orgán ESMA a orgány, které se účastní společných týmů dohledu, spolu vzájemně konzultují a odsouhlasují využívání zdrojů v rámci těchto společných týmů dohledu.

Článek 23c

Mechanismus společného sledování

1.    Orgán ESMA zřídí mechanismus společného sledování pro účely plnění úkolů uvedených v odstavci 2.

Mechanismus společného sledování se skládá ze:

a)    zástupců orgánu ESMA;

b)    zástupců orgánů EBA a EIOPA;

c)    zástupců Komise, ESRB, ECB a ECB v rámci úkolů týkajících se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi v rámci jednotného mechanismu dohledu, které jí byly svěřeny v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013.

Orgán ESMA řídí zasedání mechanismu společného sledování a předsedá jim. Předseda mechanismu společného sledování může na žádost ostatních členů mechanismu společného sledování nebo z vlastního podnětu přizvat k účasti na těchto zasedáních další orgány, pokud je to relevantní pro projednávaná témata.

2.    Mechanismus společného sledování:

a)    sleduje provádění požadavků stanovených v článcích 7a a 7b včetně všech následujících skutečností:

i)    celkové expozice a snižování expozic vůči clearingovým službám s podstatným systémovým významem určeným podle čl. 25 odst. 2c;

ii)    vývoj související s clearingem u ústředních protistran, kterým bylo vydáno povolení podle článku 14, a s přístupem klientů ke clearingu u těchto ústředních protistran včetně poplatků účtovaných těmito ústředními protistranami za zřizování účtů podle článku 7a a veškerých poplatků účtovaných členy clearingového systému klientům za zřizování účtů a provádění clearingu podle článku 7a;

iii)    další významný vývoj clearingových postupů, který má dopad na úroveň clearingu u ústředních protistran, kterým bylo vydáno povolení podle článku 14;

b)    sleduje clearingové vztahy s klienty včetně přenositelnosti a vzájemných závislostí a interakcí členů clearingového systému a klientů s jinými infrastrukturami finančního trhu;

c)    přispívá k vypracovávání posuzování odolnosti ústředních protistran v rámci celé Unie se zaměřením na rizika likvidity týkající se ústředních protistran, členů clearingového systému a klientů;

d)    identifikuje rizika koncentrace, zejména v oblasti clearingových služeb klientům, v důsledku integrace finančních trhů Unie včetně případů, kdy několik ústředních protistran, členů clearingového systému nebo klientů využívá stejné poskytovatele služeb;

e)    sleduje účinnost opatření zaměřených na zvýšení atraktivity ústředních protistran Unie, na podporu clearingu u ústředních protistran Unie a na posílení sledování přeshraničních rizik.

Subjekty účastnící se mechanismu společného sledování a příslušné vnitrostátní orgány spolupracují a sdílejí informace nezbytné k provádění činností v oblasti sledování uvedených v prvním pododstavci.

Nejsou-li zpřístupněny požadované informace včetně informací uvedených v čl. 7a odst. 4, může si orgán ESMA prostou žádostí vyžádat od povolených ústředních protistran, jejich členů clearingového systému a jejich klientů poskytnutí nezbytných informací umožňujících orgánu ESMA a ostatním subjektům účastnícím se mechanismu společného sledování provést posouzení uvedené v prvním pododstavci.

3.    Orgán ESMA ve spolupráci s ostatními subjekty zapojenými do mechanismu společného sledování předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi výroční zprávu o výsledcích svých činností podle odstavce 2.

4.    Orgán ESMA jedná v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud na základě informací obdržených v rámci mechanismu společného sledování a v návaznosti na diskuse, které v rámci tohoto mechanismu proběhly:

a)    má za to, že příslušné orgány nezajistí, aby členové clearingového systému a klienti dodržovali požadavek stanovený v článku 7a;

b)    zjistí riziko pro finanční stabilitu Unie v důsledku údajného porušení nebo neuplatnění práva Unie.

Dříve, než bude orgán ESMA jednat podle prvního pododstavce, může vydat pokyny nebo doporučení podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010.

5.    Pokud má orgán ESMA na základě informací obdržených v rámci mechanismu společného sledování a v návaznosti na diskuse, které v rámci tohoto mechanismu proběhly, za to, že dodržování požadavku stanoveného v článku 7a účinně nezajišťuje snížení nadměrné expozice členů clearingového systému Unie a klientů vůči ústředním protistranám tier 2, přezkoumá regulační technické normy uvedené v čl. 7a odst. 5 a v případě potřeby stanoví přiměřené adaptační období nepřesahující 12 měsíců.“;

19)článek 24 se nahrazuje tímto:

„Článek 24

Naléhavé situace

1.    Příslušný orgán ústřední protistrany nebo jakýkoli jiný relevantní orgán bez zbytečného odkladu informuje orgán ESMA, kolegium, příslušné členy ESCB, Komisi a jiné relevantní orgány o jakékoli naléhavé situaci spojené s ústřední protistranou, včetně všech následujících okolností:

a)    situace a události, jež mají či mohou mít dopad na obezřetnost, finanční zdraví nebo odolnost ústředních protistran povolených v souladu s článkem 14, členů jejich clearingových systémů nebo klientů;

b) pokud ústřední protistrana hodlá aktivovat svůj ozdravný plán podle článku 9 nařízení (EU) 2021/23, příslušný orgán přijal opatření včasného zásahu podle článku 18 uvedeného nařízení, případně příslušný orgán požaduje odvolání celého vrcholného vedení nebo rady ústřední protistrany nebo jejich části podle článku 19 uvedeného nařízení;

c) pokud dochází k vývoji na finančních trzích, který může mít nepříznivý dopad na tržní likviditu, transmisi měnové politiky, hladké fungování platebních systémů nebo stabilitu finančního systému ve kterémkoli členském státě, kde jsou ústřední protistrana nebo některý z členů jejího clearingového systému usazeny.

2.    Orgán ESMA koordinuje příslušné orgány, orgán příslušný k řešení krize určený podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23 a kolegia s cílem vyvolat jednotnou reakci na naléhavé situace týkající se ústřední protistrany.

3.    V případě naléhavých situací s výjimkou případů, kdy orgán příslušný k řešení krize přijal opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně podle článku 21 nařízení (EU) 2021/23, a za účelem koordinace reakcí příslušných orgánů:

a)    může předseda výboru pro dohled nad ústředními protistranami svolat zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami;

b)    bude svoláno zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami na žádost dvou členů výboru pro dohled nad ústředními protistranami.

4.    Na zasedání uvedené v odstavci 3 může být v případě potřeby přizván také kterýkoli z následujících orgánů s ohledem na otázky, které mají být na schůzce projednány:

a)    příslušné centrální banky emise;

b)    relevantní orgány příslušné pro dohled nad členy clearingového systému, včetně případně ECB v rámci úkolů týkajících se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi v rámci jednotného mechanismu dohledu, který jí byl svěřen v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013;

c)    relevantní příslušné orgány pro dohled nad obchodními systémy;

d)    relevantní příslušné orgány pro dohled nad klienty, pokud jsou známé;

e)    relevantní orgány příslušné k řešení krize určené podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23.

Pokud se koná zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami podle prvního pododstavce, informuje o tom předseda orgány EBA, EIOPA, ESRB a Komisi, které jsou na požádání rovněž přizvány k účasti na tomto zasedání.

5.    Orgán ESMA si může formou prosté žádosti vyžádat od uznaných ústředních protistran, členů jejich clearingového systému a klientů, propojených infrastruktur finančních trhů a spřízněných třetích osob, které tyto ústřední protistrany využívají v rámci outsourcingu provozních funkcí nebo činnosti, poskytnutí veškerých informací, které jsou nezbytné pro plnění funkce koordinace orgánu ESMA podle tohoto článku.

6.    Orgán ESMA může na návrh výboru pro dohled nad ústředními protistranami vydat doporučení pro mimořádné situace podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 určená jednomu nebo více příslušným orgánům a doporučit jim, aby přijaly dočasná nebo trvalá rozhodnutí v oblasti dohledu v souladu s požadavky stanovenými v článku 16 a v hlavách IV a V s cílem zabránit významným nepříznivým účinkům na finanční stabilitu Unie nebo je zmírnit. Orgán ESMA může vydávat doporučení pro mimořádné situace pouze v případě, že je ovlivněna více než jedna povolená ústřední protistrana nebo pokud události celounijního významu destabilizují trhy v oblasti přeshraničního clearingu.“;

20)článek 24a se mění takto:

a)    v odst. 2 písm. d) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)    pokud je výbor pro dohled nad ústředními protistranami svolán v souvislosti s ústředními protistranami povolenými v souladu s článkem 14 v případě diskuse týkající se odstavce 7 tohoto článku, centrálních bank, které emitují měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing provádí povolená ústřední protistrana, které požádaly o členství ve výboru pro dohled nad ústředními protistranami, avšak nemají hlasovací právo.“;

b)    odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.    Je-li to vhodné a potřebné, může předseda na zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami přizvat jako pozorovatele členy kolegia uvedené v článku 18, zástupce příslušných orgánů klientů, pokud jsou známi, a příslušných orgánů a institucí Unie.“;

c)    odstavec 7 se mění takto:

i)    návětí se nahrazuje tímto:

„V případě ústředních protistran, které jsou povoleny nebo žádají o povolení v souladu s článkem 14, výbor pro dohled nad ústředními protistranami pro účely čl. 23a odst. 2 vypracovává rozhodnutí a plní úkoly svěřené orgánu ESMA podle těchto písmen:“;

ii)    vkládají se nová písmena ba), bb) a bc), která zní:

„ba)    alespoň jednou ročně projednává a určuje priority dohledu nad ústředními protistranami povolenými podle článku 14 s cílem přispět k přípravě strategických priorit dohledu Unie orgánem ESMA v souladu s článkem 29a nařízení (EU) č. 1095/2010;

bb)    ve spolupráci s orgány EBA, EIOPA a ECB při plnění jejich úkolů v rámci jednotného mechanismu dohledu podle nařízení (EU) č. 1024/2013 zvažuje veškerá přeshraniční rizika vyplývající z činností ústředních protistran včetně rizik vyplývajících z vzájemné propojenosti, vzájemných vazeb a koncentrace ústředních protistran v důsledku těchto přeshraničních propojení;

bc)    připravuje návrhy stanovisek k přijetí radou orgánů dohledu v souladu s články 17 a 17b a návrhy rozhodnutí o validaci v souladu s článkem 49;“;

iii)    doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Orgán ESMA každoročně podává Komisi zprávu o přeshraničních rizicích vyplývajících z činností ústředních protistran uvedených v prvním pododstavci písm. bb).“;

21)článek 25 se mění takto:

a)    v odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto;

„Rozhodnutí o uznání vychází z podmínek stanovených pro ústřední protistrany tier 1 v odstavci 2 a pro ústřední protistrany tier 2 v odst. 2 písm. a) až d) a odstavci 2b. Do 180 pracovních dnů od rozhodnutí o tom, že žádost je úplná v souladu s druhým pododstavcem, ESMA písemně a s řádným odůvodněním vyrozumí žádající ústřední protistranu o tom, zda bylo její žádosti o uznání vyhověno, či zda byla zamítnuta.“;

b)    v odstavci 5 se druhý pododstavec nahrazuje tímto;

„Pokud se provádí přezkum v souladu s prvním pododstavcem písm. a), provádí se v souladu s odstavci 2 až 4. Pokud se provádí přezkum v souladu s prvním pododstavcem písm. b), provádí se rovněž v souladu s odstavci 2 až 4, avšak ústřední protistrana uvedená v odstavci 1 nemusí podávat novou žádost, ale poskytne orgánu ESMA veškeré informace nezbytné pro přezkum jejího uznání.“;

c)    v odstavci 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud je to v zájmu Unie a s ohledem na možná rizika pro finanční stabilitu Unie vyplývající z očekávané účasti členů clearingového systému a obchodních systémů usazených v Unii v ústředních protistranách usazených ve třetí zemi, může Komise přijmout prováděcí akt uvedený v prvním pododstavci bez ohledu na to, zda je splněna podmínka uvedená v písmenu c) uvedeného pododstavce.“;

d)    odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.    Orgán ESMA uzavře s relevantními příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní a dohledové rámce byly v souladu s odstavcem 6 uznány jako rovnocenné tomuto nařízení, ujednání o účinné spolupráci.“;

e)    doplňují se nové odstavce 7a, 7b a 7c, které znějí:

„7a.    Pokud orgán ESMA ještě neurčil zařazení ústřední protistrany do tier nebo pokud určil, že všechny nebo některé ústřední protistrany v příslušné třetí zemi jsou ústředními protistranami tier 1, zohlední ujednání o spolupráci uvedená v odstavci 7 riziko, které poskytování clearingových služeb těmito ústředními protistranami představuje, a upřesní:

a)    mechanismus pro každoroční výměnu informací mezi orgánem ESMA, centrálními bankami emise uvedenými v odst. 3 písm. f) a příslušnými orgány dotčených třetích zemí tak, aby byl orgán ESMA schopen:

i)    zajistit, aby daná ústřední protistrana splňovala podmínky pro uznávání podle odstavce 2;

ii)    zjistit případný podstatný dopad na likviditu trhu nebo finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států a

iii)    sledovat činnosti clearingu u jedné nebo více ústředních protistran usazených v takové třetí zemi členy clearingového systému, kteří jsou usazeni v Unii nebo jsou součástí skupiny podléhající konsolidovanému dohledu v Unii;

b)    výjimečně mechanismus pro čtvrtletní výměnu informací vyžadující podrobné informace o aspektech uvedených v odstavci 2a, a zejména informace o významných změnách rizikových modelů a parametrů, o rozšíření činností a služeb ústřední protistrany a o změnách ve struktuře účtů klientů s cílem zjistit, zda se daná ústřední protistrana potenciálně blíží tomu, že se stane nebo je potenciálně pravděpodobné, že se stane systémově významnou pro finanční stabilitu Unie nebo pro jeden či více jejích členských států;

c)    mechanismus pro neprodlené vyrozumění ESMA, pokud se příslušný orgán třetí země domnívá, že ústřední protistrana, nad kterou vykonává dohled, porušuje podmínky svého povolení nebo jiné právní předpisy, jimiž se má řídit;

d)    postupy nezbytné pro efektivní sledování vývoje regulace a dohledu ve třetích zemích;

e)    postupy, jimiž orgány třetích zemí bez zbytečného odkladu informují orgán ESMA, kolegium pro ústřední protistrany ze třetích zemí uvedené v článku 25c a centrální banky emise uvedené v odst. 3 písm. f) o veškerých naléhavých situacích spojených s uznanou ústřední protistranou, včetně vývoje na finančních trzích, které mohou mít nepříznivý dopad na tržní likviditu a stabilitu finančního systému v Unii nebo v některém z jejích členských států, jakož i postupy a pohotovostní plány pro řešení těchto situací;

f)    postupy pro orgány třetích zemí s cílem zaručit účinné vymáhání rozhodnutí přijatých orgánem ESMA v souladu s článkem 25f, s čl. 25k odst. 1 písm. b) a s články 25l, 25m a 25p;

g)    souhlas orgánů třetí země s následným sdílením veškerých informací, které poskytly ESMA v rámci ujednání o spolupráci, s orgány uvedenými v odstavci 3 a členy kolegia pro ústřední protistrany ze třetích zemí, v souladu s požadavky na služební tajemství uvedenými v článku 83.

7b.    Pokud orgán ESMA určí, že alespoň jedna ústřední protistrana v relevantní třetí zemi je ústřední protistranou tier 2, ujednání o spolupráci uvedená v odstavci 7 stanoví ve vztahu k těmto ústředním protistranám tier 2 alespoň tyto údaje:

a)    prvky uvedené v odst. 7a písm. a), c), d), e) a g), pokud s příslušnou třetí zemí dosud nejsou uzavřena ujednání o spolupráci podle druhého pododstavce;

b)    mechanismus pro měsíční výměnu informací mezi orgánem ESMA, centrálními bankami emise uvedenými v odst. 3 písm. f) a příslušnými orgány dotčených třetích zemí, včetně přístupu ke všem informacím požadovaným orgánem ESMA za účelem zajištění souladu ústřední protistrany s požadavky uvedenými v odstavci 2b;

c)    postupy týkající se koordinace činností dohledu, včetně dohody orgánů třetích zemí o umožnění šetření v souladu s článkem 25g a kontrol na místě v souladu s článkem 25h;

d)    postupy pro orgány třetích zemí s cílem zaručit účinné vymáhání rozhodnutí přijatých ESMA v souladu s články 25b, 25f až 25m, 25p a 25q;

e)    postupy, jimiž orgány třetích zemí bezodkladně informují orgán ESMA o následujících skutečnostech se zaměřením na aspekty relevantní pro Unii nebo jeden či více jejích členských států:

i)    vypracování ozdravných plánů a plánů řešení krize a veškeré následné podstatné změny těchto plánů;

ii)    pokud ústřední protistrana tier 2 hodlá aktivovat svůj ozdravný plán nebo pokud orgány třetí země určily, že existují známky vznikající krizové situace, která by mohla ovlivnit operace této ústřední protistrany, zejména její schopnost poskytovat clearingové služby, nebo pokud orgány třetích zemí předpokládají, že v blízké budoucnosti přijmou opatření k řešení krize.

7c.    Pokud se orgán ESMA domnívá, že příslušný orgán třetí země neuplatňuje kterékoli z ustanovení stanovených v ujednání o spolupráci uzavřeném v souladu s odstavci 7, 7a a 7b, neprodleně a důvěrně o tom informuje Komisi. V takovém případě může Komise rozhodnout o přezkumu prováděcího aktu přijatého v souladu s odstavcem 6.“;

22)v čl. 25b odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Orgán ESMA vyžaduje od každé ústřední protistrany tier 2 všechny tyto údaje:

i)nejméně jednou ročně potvrzení, že požadavky uvedené v čl. 25 odst. 2b písm. a), c) a d) jsou nadále plněny;

ii)pravidelně informace a údaje zajišťující schopnost orgánu ESMA dohlížet na to, zda tyto ústřední protistrany plní požadavky uvedené v čl. 25 odst. 2b písm. a).“;

23)v čl. 25p odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)    dotčená ústřední protistrana vážně a soustavně porušovala některý ze způsobilých požadavků stanovených v tomto nařízení nebo již nesplňuje některou z podmínek pro uznání stanovenou v článku 25 a nepřijala v přiměřené lhůtě nepřesahující jeden rok nápravná opatření požadovaná orgánem ESMA.“;

24)vkládá se nový článek 25r, který zní:

„Článek 25r

Veřejné oznámení

Aniž jsou dotčeny články 25p a 25q, může orgán ESMA vydat veřejné oznámení, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)ústřední protistrana ze třetí země nezaplatila poplatky splatné podle článku 25d, pokuty splatné podle článku 25j nebo penále splatné podle článku 25k;

b)ústřední protistrana nepřijala v přiměřené lhůtě nepřesahující šest měsíců žádná nápravná opatření požadovaná orgánem ESMA v žádné ze situací stanovených v čl. 25p odst. 1 písm. c).“;

25)v čl. 26 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.    Ústřední protistrana musí mít spolehlivé řídicí systémy včetně jasné organizační struktury s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti, účinné postupy k zjišťování, řízení, kontrole a oznamování rizik, kterým je nebo by mohla být vystavena, a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly včetně řádných administrativních a účetních postupů. Ústřední protistrana nesmí být ani se stát členem clearingového systému, klientem ani uzavřít nepřímé ujednání o clearingu s členem clearingového systému s cílem provádět clearingové činnosti u ústřední protistrany.“;

26)článek 31 se mění takto:

a)    v odstavci 2 se třetí a čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„Příslušný orgán bezodkladně a v každém případě do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení uvedeného v tomto odstavci a od obdržení informací uvedených v odstavci 3 písemně potvrdí jejich přijetí navrhovanému nabyvateli nebo prodávajícímu a sdílí tyto informace s orgánem ESMA a s kolegiem.

Příslušný orgán ve lhůtě 60 pracovních dnů ode dne písemného potvrzení o přijetí oznámení a všech dokumentů, které k němu mají být přiloženy na základě seznamu uvedeného v čl. 32 odst. 4, pokud není tato lhůta v souladu s tímto článkem prodloužena (dále jen „lhůta pro posouzení“), provede posouzení stanovené v čl. 32 odst. 1 (dále jen „posouzení“). Kolegium vydá během lhůty pro posouzení stanovisko podle článku 19 a orgán ESMA stanovisko podle čl. 24a odst. 7 prvního pododstavce písm. bc) a v souladu s postupem podle článku 17b.“;

b)    v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud je to nutné, může příslušný orgán, orgán ESMA a kolegium během lhůty pro posouzení, avšak nejpozději v její padesátý pracovní den, požádat o další informace nezbytné pro dokončení posouzení. Tato žádost musí být učiněna písemně a blíže určit, jaké doplňující informace jsou třeba.“;

27) v čl. 32 odst. 1 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„Posouzení příslušného orgánu týkající se oznámení stanoveného v čl. 31 odst. 2 a informací uvedených v čl. 31 odst. 3 podléhají stanovisku kolegia podle článku 19 a stanovisku orgánu ESMA podle čl. 24a odst. 7 prvního pododstavce písm. bc) vydaného postupem podle článku 17b.“;

28)článek 35 se mění takto:

a)    v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Ústřední protistrana nesmí zajišťovat formou outsourcingu své hlavní činnosti související s řízením rizik, pokud tento outsourcing nebyl schválen příslušným orgánem. Rozhodnutí příslušného orgánu podléhá stanovisku kolegia podle článku 19 a stanovisku orgánu ESMA podle čl. 24a odst. 7 písm. bc) vydanému postupem podle článku 17b.“;

b)    odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.    Ústřední protistrana na požádání poskytne všechny informace potřebné k tomu, aby příslušný orgán, orgán ESMA a kolegium mohly posoudit, zda výkon činností zajišťovaných formou outsourcingu splňuje toto nařízení.“;

29)článek 37 se mění takto:

a)    odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Je-li to relevantní pro clearing daného druhu produktu, stanoví ústřední protistrana na základě rady výboru pro rizika podle čl. 28 odst. 3 kategorie přípustných členů clearingového systému a kritéria účastenství. Tato kritéria musí být nediskriminační, transparentní a objektivní, aby zajistila spravedlivý a otevřený přístup k ústřední protistraně, a zajišťovat, aby členové clearingového systému měli dostatečné finanční zdroje a provozní kapacitu pro plnění povinností, které vyplývají z účasti v ústřední protistraně. Kritéria, která omezují přístup, jsou povolena, pouze pokud je jejich cílem kontrolovat riziko pro ústřední protistranu. Tato kritéria zajistí, aby ústřední protistrany nebo clearingová střediska nemohly být přímo ani nepřímo členy clearingového systému ústřední protistrany.“;

b)    vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a.    Ústřední protistrana přijme nefinanční protistrany za členy clearingového systému pouze tehdy, mohou-li prokázat, že jsou schopny plnit maržové požadavky a příspěvky do fondu pro riziko selhání, a to i za krizových podmínek na trhu.

Příslušný orgán ústřední protistrany přijímající nefinanční smluvní strany tyto dohody pravidelně přezkoumává a informuje orgán ESMA a kolegium o jejich vhodnosti.

Nefinanční smluvní strana působící jako člen clearingového systému nesmí nabízet clearingové služby klientům a vede u ústřední protistrany pouze účty pro aktiva a pozice držené na svůj vlastní účet.

Orgán ESMA může vydat stanovisko nebo doporučení ohledně vhodnosti takových opatření po provedení srovnávacího hodnocení ad hoc.“;

c)    doplňuje se nový odstavec 7, který zní:

„7.    Orgán ESMA vypracuje po konzultaci s orgánem EBA návrhy regulačních technických norem, které dále upřesní prvky, jež je třeba vzít v úvahu při stanovování kritérií účastenství uvedených v odstavci 1.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do … [Úřad pro publikace: vložte datum: = 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

30) článek 38 se mění takto:

a)    v odstavci 7 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členové clearingového systému poskytující clearingové služby a klienti poskytující clearingové služby informují své klienty jasným a transparentním způsobem o tom, jak fungují modely marží ústřední protistrany, a to i v zátěžových situacích, a poskytnou jim simulaci maržových požadavků, které se na ně mohou vztahovat podle různých scénářů. To zahrnuje jak marže požadované ústřední protistranou, tak jakékoli další marže požadované členy clearingového systému a klienty, kteří poskytují clearingové služby sami.“;

b)    odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.    Členové clearingového systému ústřední protistrany a klienti poskytující clearingové služby jasně informují své stávající i potenciální klienty o možných ztrátách nebo jiných nákladech, které mohou nést v důsledku použití postupů řízení selhání ústřední protistrany a mechanismů alokace ztrát a pozic podle provozních předpisů ústřední protistrany, včetně druhu náhrady, která jim může být poskytnuta, s přihlédnutím k čl. 48 odst. 7. Klientům musí být poskytnuty dostatečně podrobné informace, aby bylo zajištěno, že rozumí ztrátám, k nimž dojde v nejhorším případě, nebo jiným nákladům, kterým by mohli čelit, pokud by ústřední protistrana podstoupila ozdravná opatření.“;

31)článek 41 se mění takto:

a)    odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1.    Ústřední protistrana členům svého clearingového systému a popřípadě ústředním protistranám, se kterými má dohody o interoperabilitě, ukládá marže, vyzývá je k dodatkové úhradě marží a realizuje marže k omezení svých úvěrových expozic. Tyto marže musí stačit k pokrytí potenciálních expozic, které podle odhadu ústřední protistrany nastanou do likvidace příslušných pozic. Musí rovněž stačit k pokrytí ztrát, které vznikají alespoň z 99 % pohybů expozic v příslušném časovém horizontu, a zabezpečovat, aby ústřední protistrana přinejmenším každodenně plně zajistila své expozice vůči všem členům svého clearingového systému a popřípadě vůči ústředním protistranám, s nimiž má dohody o interoperabilitě. Ústřední protistrana pravidelně sleduje a reviduje úroveň svých marží tak, aby odrážely stávající podmínky na trhu, s ohledem na možné procyklické účinky těchto revizí.

2.    Ústřední protistrana přijme pro stanovování svých maržových požadavků modely a parametry, které postihují rizikové znaky produktů, jejichž clearing byl proveden, a berou v úvahu interval mezi realizacemi marží, tržní likviditu a možnost změn po dobu trvání obchodu. Tyto modely a parametry musí být validovány příslušným orgánem a podléhají stanovisku podle článku 19 a stanovisku orgánu ESMA podle čl. 24a odst. 7 prvního pododstavce písm. bc) vydanému postupem podle článku 17b.

3.    Ústřední protistrana vyzve k dodatkové úhradě marží a realizuje marže v průběhu dne alespoň tehdy, jsou-li překročeny předem vymezené prahy. Ústřední protistrana přitom zváží potenciální dopad své realizace marží v průběhu dne a plateb na likvidní pozici svých účastníků. Ústřední protistrana se podle svých nejlepších schopností vynasnaží, aby po obdržení všech splatných plateb nedržela výzvy k dodatkové úhradě vnitrodenních variačních marží.“;

32)v čl. 44 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Ústřední protistrana každodenně provádí výpočet, kolik likvidity bude potenciálně potřebovat. Zohlední riziko likvidity spojené se selháním alespoň dvou subjektů, včetně členů clearingového systému nebo poskytovatelů likvidity, vůči kterým má největší expozice.“;

33) článek 46 se mění takto:

a)    odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Ústřední protistrana přijme ke krytí svých počátečních i dlouhodobých expozic vůči členům svého clearingového systému vysoce likvidní kolaterál s minimálním úvěrovým a tržním rizikem. Ústřední protistrana může přijmout veřejné záruky nebo záruky veřejných nebo komerčních bank za předpokladu, že jsou na požádání bezpodmínečně k dispozici v době do realizace uvedené v článku 41. Jsou-li ústřední protistraně poskytnuty bankovní záruky, bere je tato ústřední protistrana v úvahu při výpočtu své expozice vůči bance, která je rovněž členem clearingového systému. Ústřední protistrana uplatní odpovídající snížení hodnoty aktiv a záruk s cílem zohlednit potenciál poklesu hodnoty mezi jejich posledním přeceněním a okamžikem, kdy je lze přiměřeně považovat za zlikvidovaná. Vezme v úvahu riziko likvidity po selhání účastníka trhu a riziko koncentrace některých aktiv, které může vést ke stanovení přijatelného kolaterálu a příslušného snížení hodnoty. Při revizi úrovně snížení hodnoty, kterou ústřední strana uplatňuje na aktiva přijímaná jako kolaterál, vezme tato ústřední protistrana v úvahu veškeré možné procyklické účinky těchto revizí.“;

b)    v odst. 3 prvním pododstavci se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)    snížení hodnoty aktiv uvedená v odstavci 1 s přihlédnutím k cíli omezit jejich procykličnost a“;

34)článek 49 se mění takto:

a)    odstavce 1 až 1e se nahrazují tímto:

„1. Ústřední protistrana pravidelně přezkoumává modely a parametry přijaté k výpočtu svých maržových požadavků, příspěvků do fondu pro riziko selhání, požadavků na kolaterál a jiných mechanismů kontroly rizik. Tyto modely podrobuje důsledným a častým stresovým testům k posouzení jejich odolnosti v mimořádných, ale možných tržních podmínkách a provádí zpětné testy k posouzení spolehlivosti přijaté metodiky. Ústřední protistrana získává nezávislou validaci, informuje o výsledcích provedených testů svůj příslušný orgán a orgán ESMA a před přijetím jakékoli významné změny modelů získá jejich validaci v souladu s odstavci 1a až 1e.

Přijaté modely a veškeré jejich významné změny podléhají stanovisku kolegia podle tohoto článku.

ESMA zajistí, aby byly informace o výsledcích stresových testů předány evropským orgánům dohledu, ESCB a Jednotnému výboru pro řešení krizí, aby mohly posoudit expozici finančních podniků vůči selhání ústředních protistran.

1a.    Jestliže má ústřední protistrana v úmyslu přijmout významnou změnu modelů uvedených v odstavci 1, podá žádost o povolení takové změny v elektronickém formátu prostřednictvím centrální databáze uvedené v čl. 17 odst. 7, kde bude tato žádost neprodleně sdílena s příslušným orgánem ústřední protistrany, s orgánem ESMA a s kolegiem. Ústřední protistrana připojí ke své žádosti nezávislou validaci plánované změny.

Pokud se ústřední protistrana domnívá, že změna modelů uvedených v odstavci 1, kterou má v úmyslu přijmout, není významná podle odstavce 1g, požádá, aby byl u této žádosti využit postup neuplatnění námitek podle odstavce 1b. V takovém případě může ústřední protistrana začít uplatňovat tuto změnu před rozhodnutím příslušného orgánu ústřední protistrany a orgánu ESMA podle odstavce 1b.

Příslušný orgán ústřední protistrany ve spolupráci s orgánem ESMA potvrdí do dvou pracovních dnů od obdržení takové žádosti její přijetí a potvrdí ústřední protistraně, že obsahuje požadované dokumenty. Pokud jeden z nich dospěje k závěru, že žádost požadované dokumenty neobsahuje, bude žádost zamítnuta.

1b.    Příslušný orgán a orgán ESMA do deseti pracovních dnů ode dne uvedeného v odst. 1a třetím pododstavci posoudí, zda navrhovaná změna splňuje podmínky významné změny podle odstavce 1g. Pokud jeden z nich dospěje k závěru, že tato změna splňuje jednu z podmínek uvedených v odstavci 1g, posoudí se žádost podle odstavců 1c, 1d a 1e a příslušný orgán ústřední protistrany o tom ve spolupráci s orgánem ESMA písemně informuje žádající ústřední protistranu.

Pokud žádající ústřední protistrana nebyla do deseti pracovních dnů ode dne uvedeného v odst. 1a třetím pododstavci písemně informována o tom, že její žádost o použití postupu neuplatnění námitek byla zamítnuta, považuje se tato změna za validovanou.

Pokud byla žádost o použití postupu neuplatnění námitek zamítnuta, ústřední protistrana přestane tuto změnu modelu užívat do pěti pracovních dnů od oznámení uvedeného v prvním pododstavci. Do deseti pracovních dnů od tohoto oznámení ústřední protistrana buď žádost stáhne, nebo ji doplní nezávislou validací této změny.

1c.    Do 30 pracovních dnů ode dne uvedeného v odst. 1a třetím pododstavci:

a)příslušný orgán provede posouzení rizik dané významné změny a předloží svou zprávu orgánu ESMA a kolegiu;

b)orgán ESMA provede posouzení rizik dané významné změny a předloží svou zprávu příslušnému orgánu ústřední protistrany a kolegiu.

1d.    Do deseti pracovních dnů od obdržení zpráv uvedených v odstavci 1c přijme příslušný orgán ústřední protistrany a orgán ESMA rozhodnutí, přičemž zohlední uvedené zprávy, a navzájem se informují o přijatém rozhodnutí. Pokud jeden z nich neprovede validaci této změny, bude validace zamítnuta.

1e.    Do pěti pracovních dnů od přijetí rozhodnutí podle odstavce 1d příslušný orgán i orgán ESMA písemně a s řádným odůvodněním vyrozumí ústřední protistranu o tom, zda byla validace udělena, či zda byla zamítnuta.“;

b)doplňují se nové odstavce 1f a 1g, které znějí:

„1f.    Ústřední protistrana nesmí přijmout žádnou významnou změnu modelů uvedených v odstavci 1 před získáním validací od svého příslušného orgánu a orgánu ESMA. Příslušný orgán může po dohodě s orgánem ESMA povolit prozatímní přijetí významné změny uvedených modelů před příslušnými validacemi, je-li to náležitě odůvodněno naléhavou situací podle článku 24 tohoto nařízení. Tato dočasná změna modelů je povolena pouze po určité období, které stanoví společně příslušný orgán ústřední protistrany a orgán ESMA. Po uplynutí tohoto období nebude ústřední protistraně povoleno použít tuto změnu modelu, pokud nebyla schválena podle odstavců 1a, 1c, 1d a 1e.

1g.    Změna se považuje za významnou, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

a)    změna vede ke snížení nebo zvýšení celkových předem financovaných finančních zdrojů včetně maržových požadavků, fondu pro riziko selhání a spoluúčasti, o více než 15 %;

b)    struktura, strukturální prvky nebo maržové parametry daného modelu marží jsou změněny, případně je zaveden, odstraněn nebo pozměněn maržový modul způsobem, který vede ke snížení nebo zvýšení tohoto maržového modulu o více než 15 % na úrovni ústřední protistrany;

c)    došlo ke změně metodiky použité pro výpočet kompenzací portfolia, která vedla ke snížení nebo zvýšení celkových maržových požadavků pro tyto finanční nástroje o více než 10 %;

d)    došlo ke změně metodiky definování a kalibrace scénářů stresových testů pro účely stanovení expozic fondu pro riziko selhání, která vedla ke snížení nebo zvýšení fondu pro riziko selhání o více než 20 % nebo jakéhokoli jednotlivého příspěvku do fondu pro riziko selhání o více než 50 %;

e)    došlo ke změně metodiky používané pro hodnocení rizika likvidity a sledování rizika koncentrace, která vedla ke snížení nebo zvýšení odhadované potřeby likvidity v jakékoli měně o více než 20 % nebo celkové potřeby likvidity o více než 10 %;

f)    došlo ke změně metodiky používané pro oceňování kolaterálu, kalibraci snížení hodnoty kolaterálu nebo stanovení souhrnných limitů tak, že se celková hodnota nehotovostního kolaterálu snížila nebo zvýšila o více než 10 %; za předpokladu, že navrhovaná změna ústřední protistrany nesplňuje žádná kritéria pro rozšíření povolení ústřední protistrany uvedená v čl. 2 odst. 1;

g)    došlo k jakékoli jiné změně modelů, která by mohla mít podstatný vliv na celkové riziko ústřední protistrany.“;

c)    odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.    Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují seznam požadovaných dokumentů přikládaných k žádosti o validaci podle odstavce 1a a upřesní informace, které tyto dokumenty musí obsahovat, s cílem prokázat, že daná ústřední protistrana splňuje všechny příslušné požadavky tohoto nařízení.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do …[Úřad pro publikace: vložte datum: = 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

d)    doplňuje se nový odstavec 6, který zní:

„6.    Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které blíže určují elektronický formát žádosti o validaci uvedené v odstavci 1a, jež má být předložena centrální databázi.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do… Úřad pro publikace: vložte datum: = 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

1) v článku 54 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.    Dohoda o interoperabilitě podléhá předchozímu schválení příslušných orgánů zúčastněných ústředních protistran. Příslušné orgány ústředních protistran si vyžádají stanovisko orgánu ESMA v souladu s čl. 24a odst. 7 prvním pododstavcem písm. bc) a stanovisko kolegia v souladu s článkem 19, vydané postupem podle článku 17b.“;

2)v článku 82 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 1 odst. 6, čl. 3 odst. 5, čl. 4 odst. 3a, čl. 7a odst. 6, čl. 17a odst. 6, čl. 25 odst. 2a, čl. 25 odst. 6a, čl. 25a odst. 3, čl. 25d odst. 3, čl. 25i odst. 7, článku 25o, čl. 64 odst. 7, článku 70, čl. 72 odst. 3 a čl. 85 odst. 2 je Komisi svěřena na dobu neurčitou.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 6, čl. 3 odst. 5, čl. 4 odst. 3a, čl. 7a odst. 6, čl. 17a odst. 6, čl. 25 odst. 2a, čl. 25 odst. 6a, čl. 25a odst. 3, čl. 25d odst. 3, čl. 25i odst. 7, článku 25o, čl. 64 odst. 7, článku 70, čl. 72 odst. 3 a čl. 85 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“;

3)článek 85 se mění takto:

a)    odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Orgán ESMA do [Úřad pro publikace: vložte datum = 5 let od vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise posoudí uplatňování tohoto nařízení a podá o něm souhrnnou zprávu. Komise tuto zprávu spolu s případnými návrhy předloží Evropskému parlamentu a Radě.“;

b)    vkládá se nový odstavec 1b, který zní:

„1b.    Orgán ESMA do [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok od vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Komisi zprávu o možnosti a proveditelnosti požadavku na oddělení účtů v celém clearingovém řetězci nefinančních a finančních smluvních stran. K této zprávě se přiloží analýza nákladů a přínosů.“;

c)    odstavec 7 se zrušuje;

4) článek 90 se mění takto:

„Do [Úřad pro publikace: vložte datum = vložte 3 roky od data vstupu tohoto nařízení v platnost] posoudí orgán ESMA své potřeby v oblasti lidských a finančních zdrojů, které vyplývají z jeho převzetí pravomocí a povinností v souladu s tímto nařízením, a předloží o tom zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.“

Článek 2

Změny nařízení (EU) č. 575/2013 

Článek 382 nařízení (EU) č. 575/2013 se mění takto:

1)    v odstavci 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) obchody uvnitř skupiny uzavřené s finančními smluvními stranami ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) č. 648/2012, finančními institucemi nebo podniky pomocných služeb, které jsou usazeny v Unii nebo ve třetí zemi, která na tyto finanční smluvní strany, finanční instituce nebo podniky pomocných služeb uplatňuje požadavky v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii, pokud členské státy nepřijmou vnitrostátní právní předpisy požadující strukturální oddělení v rámci bankovní skupiny, přičemž v takovém případě mohou příslušné orgány požadovat, aby byly tyto obchody uvnitř skupiny mezi strukturálně oddělenými subjekty zahrnuty do kapitálových požadavků;“;

2)    vkládá se nový odstavec [4c], který zní:

„[4c].    Pro účely odst. 4 písm. b) může Komise formou prováděcích aktů a s výhradou přezkumného postupu uvedeného v čl. 464 odst. 2 přijmout rozhodnutí o tom, zda třetí země uplatňuje požadavky v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii.

V případě, že takové rozhodnutí neexistuje, mohou instituce do 31. prosince 2027 i nadále vyjímat předmětné obchody uvnitř skupiny z kapitálových požadavků pro riziko CVA, pokud dotčené příslušné orgány schválily danou třetí zemi jako způsobilou pro takové zacházení před 31. prosincem 2026. Příslušné orgány uvědomí o těchto případech orgán EBA do 31. března 2027.“

Článek 3

Změny nařízení (EU) 2017/1131

Nařízení (EU) 2017/1131 se mění takto:

1)v článku 2 se doplňuje nový bod 24, který zní:

„24)    „ústřední protistranou“ právnická osoba uvedená v čl. 2 bodě 1 nařízení (EU) č. 648/2012.“;

2)článek 17 se mění takto:

a)    odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.    Celková expozice fondu peněžního trhu vůči téže protistraně vyplývající z transakcí s deriváty, které splňují podmínky stanovené v článku 13 a jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, jíž bylo vydáno povolení v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo která je uznána v souladu s článkem 25 uvedeného nařízení, nesmí překročit 5 % aktiv fondu peněžního trhu.“;

b)    v odst. 6 prvním pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)    finanční derivátové nástroje, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, jíž bylo vydáno povolení v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo která je uznána v souladu s článkem 25 uvedeného nařízení, které vedou k expozici vůči riziku selhání protistrany s ohledem na tento subjekt.“

Článek 4

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.    RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

   1.1.    Název návrhu/podnětu

   1.2.    Příslušné oblasti politik

   1.3.    Návrh/podnět se týká:

   1.4.    Cíle

   1.4.1.    Obecné cíle

   1.4.2.    Specifické cíle

   1.4.3.    Očekávané výsledky a dopady

   1.4.4.    Ukazatele výkonnosti

   1.5    Odůvodnění návrhu/podnětu

   1.5.1.    Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

   1.5.2.    Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

   1.5.3.    Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

   1.5.4.    Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

   1.5.5.    Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

   1.6    Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

   1.7    Předpokládaný způsob řízení

   2.    SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

   2.1    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

   2.2    Systémy řízení a kontroly

   2.2.1.    Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

   2.2.2.    Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

   2.2.3.    Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

   2.3    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.    ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU    

   3.1    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

   3.2    Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

   3.2.1.    Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

   3.2.2.    Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

   3.2.3.    Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

   3.2.4.    Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

   3.2.5.    Příspěvky třetích stran

   3.3    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Návrh/podnět se týká: 

☒ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 40  

◻ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.3.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

–Měřeno procentem smluv, jejichž clearing provádějí účastníci clearingového systému z EU u ústředních protistran z EU a ze třetích zemí.

–Počet schválených nových produktů ústředních protistran z EU.

–Průměrná doba (počet dní) potřebná ke schválení nových produktů ústředních protistran a k validaci změn modelu.

–Počet dokončených postupů neuplatnění námitek.

–Průměrné částky na aktivních účtech u ústředních protistran z EU.

–Transakce, jejichž clearing provedly ústřední protistrany z EU, v různých měnách (absolutní hodnota a porovnání s celosvětovými trhy).

–Počet členů clearingového systému a klientů ústředních protistran z EU.

–Objem smluv, jejichž clearing je prováděn mimo ústřední protistrany z EU a provádí jej subjekty z EU, případně se jedná o smlouvy vedené v měně EU.

–Počet stanovisek vydaných orgánem ESMA za rok.

–Počet případů, v nichž se příslušné vnitrostátní orgány odchylují od stanovisek ESMA.

–Počet zřízených společných týmů dohledu a provedených úkolů.

–Počet případů, kdy orgán ESMA koordinoval žádosti o informace nebo vznesl dotaz.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

◻    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

◻    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

☒ Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 46  

◻ Přímé řízení Komisí

◻    prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻ EIB a Evropský investiční fond,

◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

Tento legislativní podnět nebude mít žádný dopad na výdaje Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) ani jiných orgánů Evropské unie.

ESMA: Z posouzení dopadů vyplynulo, že orgánu ESMA by vznikly pouze nepříliš vysoké dodatečné náklady, přičemž navrhovaná opatření zároveň zvyšují účinnost, a tudíž povedou ke snížení nákladů. Některá ustanovení navíc vyjasňují a přehodnocují úlohu orgánu ESMA, aniž by představovala nové úkoly, a proto je třeba je považovat za rozpočtově neutrální.

Zjištěné náklady souvisejí se zřízením a provozem nového IT nástroje pro předkládání dokumentů v oblasti dohledu. Přesto, že by orgánu ESMA mohly vzniknout vyšší náklady spojené s vývojem nebo výběrem takového nového nástroje IT včetně jeho provozu, povede tento nástroj IT rovněž ke zvýšení účinnosti, které bude pro orgán ESMA přínosem. Tato účinnost souvisí s podstatně menším množstvím manuální práce při sesouhlasování a sdílení dokumentů a sledování lhůt a otázek, jakož i při koordinaci s příslušnými vnitrostátními orgány, kolegiem a výborem pro dohled nad ústředními protistranami. Tyto přínosy pravděpodobně převáží nad vzniklými náklady.

Kromě toho počáteční dodatečná (administrativní) práce související s úpravou nástrojů a postupů, jakož i s posílením spolupráce, může zpočátku zvýšit náklady, ale její objem se pravděpodobně v průběhu času sníží nebo zůstane stabilní. Orgán ESMA bude zejména povinen vypracovávat návrhy regulačních/prováděcích technických norem týkajících se formátu a obsahu dokumentů, které jsou ústřední protistrany povinny předkládat orgánům dohledu, specifikaci požadavku, aby členové clearingového systému a klienti měli aktivní účet u ústřední protistrany z Unie, metodiku výpočtu, která má být použita pro výpočet podílu, rozsahu a podrobností podávání zpráv členy clearingového systému a klienty z EU jejich příslušným orgánům ohledně jejich clearingové činnosti u ústředních protistran ze třetích zemí, a zároveň poskytnout mechanismy, které povedou k zahájení přezkumu hodnot clearingových prahů po významných cenových výkyvech v podkladové kategorii OTC derivátů s cílem přezkoumat rovněž rozsah výjimky pro zajištění a prahů pro uplatnění povinnosti clearingu, jakož i výroční zprávu o výsledcích své sledovací činnosti. Při provádění těchto činností může orgán ESMA vycházet z již existujících vnitřních procesů a postupů, a případně může tyto postupy převést na regulační technické normy / prováděcí technické normy. Při stanovování požadavku na aktivní účet pro některé již identifikované nástroje a jejich průběžné sledování může orgán ESMA zohlednit práci, kterou vykonal podle čl. 25 odst. 2c nařízení EMIR při posuzování toho, které clearingové služby ústředních protistran tier 2 mají podstatný systémový význam pro Unii nebo jeden či více jejích členských států, a mohly by proto vyžadovat pouze velmi omezené dodatečné zdroje.

Další kategorií, kterou je třeba při analýze nákladů zohlednit, je změna postupů a nástrojů v novém rámci spolupráce v oblasti dohledu. Nové prvky rámce dohledu představuje spolupráce ve společných týmech dohledu a vytvoření mechanismu společného sledování na úrovni EU. Jedná se však především o nástroje ke zlepšení spolupráce mezi orgány a k zajištění úkolů, které tyto orgány ve všech podstatných ohledech vykonávají již nyní, s výjimkou sledování provádění požadavků stanovených pro aktivní účty u ústředních protistran z EU, jako jsou například poplatky za přístup, které ústřední protistrany účtují klientům za aktivní účty. Tyto nové struktury budou pravděpodobně vyžadovat určitou reorganizaci zaměstnanců a potenciálně vytvoří potřebu dalších jednání, ale nebudou mít podstatné rozpočtové důsledky. Přehodnocený proces dohledu je navíc spojen s výhodami spočívajícími zejména v jasnějších povinnostech, v zamezení zbytečné duplicitě práce a v menším množství práce v důsledku zavedení postupů neuplatnění námitek, což orgánu ESMA a příslušným vnitrostátním orgánům umožňuje zaměřit se na podstatné aspekty dohledu v souvislosti s rozšířením clearingových služeb a změnami rizikových modelů ústředních protistran.

Navrhovaný přístup k ústředním protistranám ze třetích zemí, které odmítají platit poplatky orgánu ESMA, spočívá ve vydání veřejného oznámení po 6 měsících od splatnosti a zahájení zrušení uznání po 1 roce od splatnosti. Tato změna bude mít pozitivní dopad na náklady. To zabrání situaci, kdy by musel orgán ESMA vynaložit značné množství práce, aniž by za ni obdržel odměnu.

Kromě toho se zavádějí další ustanovení, která vyjasňují a přehodnocují úlohu orgánu ESMA, a je proto třeba je považovat za rozpočtově neutrální. Orgán ESMA má například již nyní povinnost vydávat stanoviska k některým aspektům dohledu, avšak obsah těchto stanovisek se přehodnocuje tak, aby zajišťoval vyšší míru účinnosti procesu dohledu, a orgánu ESMA je poskytnuta oficiální příležitost vydat stanovisko ke každoročnímu přezkumu a hodnocení ústředních protistran, jakož i k odnětí jejich povolení a převzít jasnou úlohu při koordinaci naléhavých situací. Jedná se o úkoly, které ve všech významných ohledech souvisejí s již existujícími a probíhajícími pracemi, a uvedená ustanovení vyjasňují, a tudíž posilují postavení orgánu ESMA vzhledem k tomu, že stanoví jasné povinnosti.

Další orgány Evropské unie: Přestože jsou zaváděny menší změny úlohy jiných orgánů Evropské unie, jako je například Evropská komise nebo Evropská centrální banka, nebudou mít rozpočtové důsledky.

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

☒    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

◻    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl:

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

☒    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

◻    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

☒    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

◻    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

☒    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

◻    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

◻    vyžaduje revizi VFR.

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

☒    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

☒    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

◻    na vlastní zdroje

◻    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, Úř. věst. L 201, 27.7.2012.

(2)    Podrobné informace o derivátech a o tom, jak ústřední protistrany fungují na finančních trzích, viz příloha 7 připojeného posouzení dopadů. 

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně (Text s významem pro EHP.) (Úř. věst. L 141, 28.5.2019, s. 42).

(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2099 ze dne 23. října 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o postupy a orgány zapojené do povolování ústředních protistran a požadavky na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí (Úř. věst. L 322, 12.12.2019, s. 1).

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran (Úř. věst. L 22, 22.1.2021, s. 1).

(6)    Toto nařízení vychází ze standardů vypracovaných Radou pro finanční stabilitu po finanční krizi. Viz „Key Attributes of Effective Resolution Regimes for Financial Institutions“ („Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce“) , Rada pro finanční stabilitu (listopad 2011) http://www.financialstabilityboard.org/publications/r_111104cc.pdf . Aktualizováno v říjnu 2014 s přílohami pro konkrétní odvětví http://www.financialstabilityboard.org/wp-content/uploads/r_141015.pd .

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran (Úř. věst. L 22, 22.1.2021, s. 1).

(8)    […]    

(9)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, Úř. věst. L 176, 27.6.2013.

(10)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU, Úř. věst. L 314, 5.12.2019.

(11)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (přepracované znění), Úř. věst. L 302, 17.11.2009.

(12)    Sdělení Komise „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“, COM(2020) 590.

(13)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti“, COM/2021/32 final.

(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“), Úř. věst. L 243, 9.7.2021.

(15)    Například dosud nebyly přijaty regulační technické normy týkající se postupů schvalování rozšíření služeb nebo schvalování změn rizikových modelů podle článků 15 a 49 nařízení EMIR.

(16)     https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/banking-and-finance/regulatory-process-financial-services/consultations-banking-and-finance/targeted-consultation-review-central-clearing-framework-eu_en  

(17)     https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13378-Derivatives-clearing-Review-of-the-European-Market-Infrastructure-Regulation_cs  

(18)    Spíše nulovou nebo omezenou podporu zaznamenaly vyšší kapitálové požadavky v nařízení o kapitálových požadavcích u expozic vůči ústředním protistranám tier 2 mimo EU, cíle snížení expozic vůči konkrétním ústředním protistranám tier 2 mimo EU, povinnost provádět clearing v EU a makroobezřetnostní nástroje.

(19)    Zpráva orgánu ESMA o ústředních protistranách ze Spojeného království, 2021.

(20)     https://www.esrb.europa.eu/pub/pdf/other/esrb.letter220120_on_response_to_esma_consultation~3182592790.en.pdf

(21)    Vložte odkaz na kladné stanovisko Výboru pro kontrolu regulace

(22)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. Text s významem pro EHP (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu (Text s významem pro EHP.) (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 8).

(24)    […]

(25)    […]

(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(27)    COM(2017) 331 final.

(28)    Zpráva orgánu ESMA „Hodnotící zpráva podle čl. 25 odst. 2c nařízení EMIR – Hodnocení LCH Ltd a ICE Clear Europe Ltd“, ze dne 16. prosince 2021, ESMA91-372-1945.

(29)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 19. ledna 2021: „Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti“ (COM/2021/32 final).

(30)    Zpráva orgánu ESMA „Hodnotící zpráva podle čl. 25 odst. 2c nařízení EMIR – Hodnocení LCH Ltd a ICE Clear Europe Ltd“, ze dne 16. prosince 2021, ESMA91-372-1945.

(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(32)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(33)    Závěry Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti a jeho přílohy (Úř. věst. C 413 I, 12.10.2021, s. 1).

(34)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně (Úř. věst. L 141, 28.5.2019, s. 42).

(35)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 s ohledem na regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu, povinnosti clearingu, veřejného rejstříku, přístupu k obchodnímu systému, nefinančních smluvních stran a technik zmírňování rizika pro OTC derivátové smlouvy, u nichž ústřední protistrana neprovádí clearing (Úř. věst. L 52, 23.2.2013, s.11).

(36)    […]

(37)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 8).

(39)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(40)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(41)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně (Text s významem pro EHP.) (Úř. věst. L 141, 28.5.2019, s. 42).

(42)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2099 ze dne 23. října 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o postupy a orgány zapojené do povolování ústředních protistran a požadavky na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí (Úř. věst. L 322, 12.12.2019, s. 1).

(43)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran (Úř. věst. L 22, 22.1.2021, s. 1).

(44)    Sdělení Komise „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“, COM(2020) 590.

(45)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti, COM/2021/32 final.

(46)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(47)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(48)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(49)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(50)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(51)    Podle oficiální rozpočtové nomenklatury.

(52)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(53)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(54)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(55)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“

(56)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(57)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(58)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(59)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(60)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(61)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.