EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.10.2022

COM(2022) 559 final

2022/0343(NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se pro rok 2023 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a kterým se pro roky 2023 a 2024 stanoví tato rybolovná práva pro některé populace hlubinných druhů ryb

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Všechna nařízení o rybolovných právech musí omezovat odlov rybích populací na úrovně, které jsou v souladu s obecnými cíli společné rybářské politiky (SRP). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 o společné rybářské politice 1 (dále jen „základní nařízení“) stanoví cíle pro roční a dvouleté návrhy na omezení odlovu a intenzity rybolovu, aby bylo zajištěno, že rybolov EU je ekologicky, ekonomicky a sociálně udržitelný.

Rybolovná práva mají být stanovena každoročně pro většinu populací a každé dva roky pro některé hlubinné populace, což však nebrání dlouhodobým přístupům k řízení. Evropský parlament a Rada přijaly víceleté plány pro Severní moře 2 a západní vody 3 .

Některá z navrhovaných rybolovných práv stanoví EU samostatně, zatímco některá budou dohodnuta po mnohostranných nebo dvoustranných konzultacích se zeměmi mimo EU. Celkový přípustný odlov (TAC) dohodnutý v rámci těchto konzultací je rozdělen mezi členské státy v souladu se zásadou relativní stability.

Tento návrh se vztahuje na:

–populace, o nichž rozhoduje pouze EU,

–sdílené populace, které mají být společně řízeny se Spojeným královstvím v Severním moři a severozápadních vodách, které mají být společně řízeny s Norskem a Spojeným královstvím v Severním moři a Skagerraku, nebo jichž se týkají konzultace pobřežních států v rámci Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC),

–rybolovná práva podle dohod uzavřených v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu (RFMO) a

–určitá rybolovná práva ve vodách zemí mimo EU.

U mnoha rybolovných práv v tomto návrhu je uvedeno „pm“(pro memoria), neboť:

–vědecká doporučení týkající se některých populací, o nichž rozhoduje pouze EU, nebyla v době přijetí návrhu ještě k dispozici, nebo

–chybí některá omezení odlovu a jiná doporučení příslušných regionálních organizací pro řízení rybolovu, protože ještě neproběhla výroční zasedání těchto organizací, nebo

–do uzavření konzultací s těmito zeměmi mimo EU dosud nejsou k dispozici údaje o některých populacích ve vodách zemí mimo EU, sdílených populacích nebo rybolovných právech vyměňovaných se zeměmi mimo EU.

Přístup ke stanovení rybolovných práv

Komise jako obvykle vypracovala každoroční sdělení. Cesta k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a hlavní směry pro rok 2023 (COM(2022) 253). V každoročním sdělení je přehled o stavu populací, který vychází z vědeckých doporučení, a vysvětlení přístupu ke stanovení rybolovných práv.

V období od 31. května do 30. června 2022 vydala Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) na žádost Komise své roční nebo víceleté vědecké doporučení pro několik rybích populací, o nichž rozhoduje pouze EU a na něž se vztahuje tento návrh 4 .

Vědecké doporučení rady ICES závisí především na údajích: úplně lze posoudit pouze populace, u nichž jsou k dispozici dostatečné a spolehlivé údaje, s odhady velikosti populací a předpovědí, jak budou reagovat na různé scénáře odlovu („tabulky scénářů odlovu“). Pokud je k dispozici dostatek údajů, je ICES schopna odhadnout takové úpravy rybolovných práv, aby populace dosáhla maximálního udržitelného výnosu (MSY). Tato doporučení se označují jako „doporučení MSY“. V ostatních případech vychází ICES při doporučení úrovně rybolovných práv z přístupu předběžné opatrnosti. Rada ICES vysvětlila metodiku používanou v tomto ohledu ve zveřejněném materiálu o vydávání doporučení u populací, pro něž není dostatek údajů 5 . Toto doporučení se označuje jako „doporučení vycházející z předběžné opatrnosti“.

Všechna rybolovná práva, která zde Komise navrhuje, odrážejí vědecká doporučení, která obdržela do okamžiku přijetí tohoto návrhu, a to způsobem uvedeným ve výše uvedeném každoročním sdělení.

Rybolovná práva pro ostatní populace, o nichž rozhoduje pouze EU, budou do tohoto návrhu zahrnuta, jakmile budou k dispozici vědecká doporučení pro tyto populace, a to v souladu s přístupem uvedeným v každoročním sdělení.

Stejně tak budou do tohoto návrhu zahrnuta rybolovná práva pro jiné populace s ohledem na výsledky konzultací se zeměmi mimo EU nebo výročních zasedání regionálních organizací pro řízení rybolovu.

V souvislosti s těmito konzultacemi a výročními zasedáními regionálních organizací pro řízení rybolovu Komise navrhuje a Rada přijímá postoje EU, které se vyjadřují jménem Unie, v souladu s přístupem uvedeným v každoročním sdělení. V případě dvoustranných konzultací se Spojeným královstvím o sdílených populacích a v případě výročních zasedání regionálních organizací pro řízení rybolovu Komise navrhuje a Rada přijímá specifikace víceletých mandátů 6 .

Zatímco konzultace pokračují a výroční zasedání regionálních organizací pro řízení rybolovu ještě neproběhla nebo vědecká doporučení nejsou ještě k dispozici, příslušné body odůvodnění a ustanovení uvádějí v hranatých závorkách odpovídající znění nařízení Rady (EU) 2022/109 7 a u rybolovných práv je uvedeno „pm“.

Jakmile budou konzultace ukončeny a proběhne výroční zasedání regionálních organizací pro řízení rybolovu nebo budou k dispozici nejnovější dostupná vědecká doporučení, budou příslušné návrhy Komise zveřejněny jako neoficiální dokumenty útvarů Komise, které se stanou nedílnou součástí tohoto návrhu. 

Povinnost vykládky

Od 1. ledna 2019 se podle článku 15 základního nařízení povinnost vykládky vztahuje na všechny populace, pro které platí omezení odlovu. Základní nařízení však stanoví z povinnosti vykládky určité výjimky. Komise na základě společných doporučení členských států přijala nařízení v přenesené pravomoci, která stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky u některých druhů rybolovu („plány výmětů“) a umožňují omezené množství výmětů na základě výjimky de minimis nebo výjimky z důvodu vysoké míry přežití.

Od zavedení povinnosti vykládky a v souladu s čl. 16 odst. 2 základního nařízení musí navrhovaná rybolovná práva odrážet ulovené množství, a nikoli vyložené množství, přičemž výměty už nejsou povoleny. Tato změna vychází z vědeckého doporučení týkajícího se populací lovených v druzích rybolovu podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení. Navrhovaná rybolovná práva jsou rovněž stanovena v souladu s dalšími příslušnými ustanoveními, tj. čl. 16 odst. 1 o zásadě relativní stability a čl. 16 odst. 4 odkazujícím na cíle SRP a příslušná pravidla víceletých plánů řízení.

S ohledem na plné uplatňování povinnosti vykládky navrhuje Komise celkové přípustné odlovy na základě doporučení ohledně úlovků, a nikoli na základě doporučení ohledně vykládek (které se používalo dříve). Navrhované kvóty EU zohledňují omezené výměty na základě stanovených výjimek; tato množství se nevyloží ani nezapočtou do kvót, a odečtou se proto od kvót EU.

Meziroční flexibilita

Je třeba rovněž zohlednit vazby mezi základním nařízením a nařízením Rady (ES) č. 847/96 8 . Články 3 a 4 posledně uvedeného nařízení stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně flexibility pro populace, na něž se vztahují preventivní TAC, a populace, na něž se vztahují analytické TAC (v tomto případě se rozumí populace s doporučením ICES vycházejícím z předběžné opatrnosti a s doporučením ICES pro maximální udržitelný výnos). Podle článku 2 nařízení (ES) č. 847/96 Rada při stanovení TAC rozhodne, na které populace se nevztahují články 3 a 4 uvedeného nařízení, zejména na základě biologického stavu populací. Ustanovení čl. 15 odst. 9 základního nařízení stanoví další mechanismus meziroční flexibility.

Aby se zabránilo nadměrné flexibilitě, která by narušila zásadu racionálního a odpovědného využívání živých mořských biologických zdrojů a dosažení cílů SRP, nelze opatření podle článků 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 a podle čl. 15 odst. 9 základního nařízení použít kumulativně.

Meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 základního nařízení by měla být vyloučena, pokud by to ohrozilo dosažení cílů SRP, zejména u populací s biomasou pod úrovní Blim. Blim je úroveň biomasy, pod kterou může dojít ke snížení reprodukční schopnosti.

Navrhovaná rybolovná práva a vysvětlení

Kvóty EU představují množství, které by mohlo být uloveno a vyloženo a které se započítá do kvót členských států. Srovnání rybolovných práv navržených na rok 2023 s rybolovnými právy stanovenými na stávající rok (2022) proto vychází z kvót EU.

Populace, o nichž rozhoduje pouze EU

Hlubinné populace, o nichž rozhoduje pouze EU

Úhoř

ICES poskytuje doporučení pro celý přirozený areál rozšíření úhoře říčního (Anguilla anguilla), který zahrnuje severovýchodní Atlantik a Středozemní moře. Vzhledem ke kritickému stavu úhoře říčního ICES již dvě desetiletí doporučuje, aby se úmrtnost úhoře říčního způsobená lidskou činností v celém jeho přirozeném areálu rozšíření co nejvíce přiblížila nule. Dne 4. listopadu 2021 ICES 9 konkrétně doporučila, aby při uplatňování přístupu předběžné opatrnosti byly pro rok 2022 stanoveny nulové úlovky úhoře ve všech stanovištích a ve všech fázích života, v celém jeho přirozeném areálu rozšíření. Týkalo se to rekreačních i komerčních úlovků a zahrnovalo úlovky sklovitých úhořů pro účely doplnění stavů a chovu. Dne 30. května 2022 navíc ICES 10 oznámila, že navzdory úsilí členských států nebylo dosaženo žádného celkového pokroku při dosahování cíle týkajícího se úniku biomasy úhoře stříbrného ve výši 40 % v celé EU, jak požaduje čl. 2 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 11 . Doporučila rovněž, aby se úsilí o jeho zachování zaměřilo na opatření, u nichž je z jejich podstaty vysoká pravděpodobnost, že sníží úmrtnost a zvýší úroveň úniku. Doporučení ICES pro rok 2023 bude zveřejněno dne 3. listopadu 2022.

V každoročních nařízeních o rybolovných právech je pro vody EU oblastí ICES od roku 2018 a pro Středozemní moře od roku 2019 stanoven zákaz rybolovu úhoře v délce tří po sobě jdoucích měsíců. Po zveřejnění doporučení ICES ze dne 4. listopadu 2021 Komise po několik měsíců konzultovala s poradními sbory a regionálními skupinami členských států, jak toto doporučení ICES co nejlépe provést. Kromě toho byl v prosinci 2021 stanoven pro rok 2022 zákaz rybolovu úhoře na období tří po sobě následujících měsíců nařízením Rady (EU) 2022/109 12 pro severovýchodní Atlantik a nařízením Rady (EU) 2022/110 13 pro Středozemní moře.

Na základě konzultace se zúčastněnými stranami a doporučení ICES ze dne 4. listopadu 2021 navrhuje Komise pro rok 2023 prodloužit zákaz rybolovných činností zaměřených na úhoře ze tří na šest po sobě jdoucích měsíců v mořských a přilehlých brakických vodách v severovýchodním Atlantiku (což zahrnuje Baltské moře) a ve Středozemním moři (avšak s výjimkou Černého moře). Šestiměsíční zákaz rybolovu, pokud by byl stanoven ve vhodném období, by se vztahoval na převážnou většinu migrujících úhořů sklovitých a úhořů stříbrných, a zajistil by proto vyšší úroveň ochrany populace úhoře ve vodách, na něž se zákaz vztahuje. Šestiměsíční zákaz by rovněž přispěl k dosažení cíle úniku biomasy úhoře stříbrného ve výši alespoň 40 % podle nařízení (ES) č. 1100/2007. Měl by proto pokrýt hlavní migrační období úhořů sklovitých i úhořů stříbrných. Zákaz by navíc měl pokrýt i příslušné období jejich nejvyšší migrace, Vzhledem k tomu, že se toto období může v jednotlivých letech lišit v důsledku environmentálních faktorů, měl by zákaz rovněž zahrnovat období nejméně dvou měsíců před měsícem nejvyšší migrace a po něm. Kromě toho je období migrace úhoře ovlivněno celou řadou environmentálních a biologických faktorů, a může se proto lišit v závislosti na fázi života úhoře a v závislosti na stanovišti a zeměpisné poloze, zejména v průlivech. Zákaz by proto měl vycházet ze všech těchto faktorů, aby se maximalizovala ochrana a obnova populace úhoře. To by mohlo vést ke stanovení různých období zákazu rybolovu pro různé oblasti a různé fáze života úhoře v daném členském státě a k tomu, že by daný zákaz mohl skončit v roce 2024. Zákazy rybolovu v průlivech a přeshraničních oblastech by měly být v souladu s okolními oblastmi, a proto by měly být dohodnuty na příslušných konzultačních fórech. Tento návrh může být aktualizován po zveřejnění vědeckého doporučení ICES pro rok 2023.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Navrhovaná opatření jsou v souladu s cíli a pravidly společné zemědělské politiky.

•Soulad s ostatními politikami EU

Navrhovaná opatření jsou v souladu s ostatními politikami EU, zejména v oblasti životního prostředí.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

•Subsidiarita (pro nevýlučné pravomoci)

Návrh spadá do výlučné pravomoci EU v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. d) SFEU. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

•Proporcionalita

Návrh přiděluje členským státům rybolovná práva v souladu s cíli základního nařízení, platnými víceletými plány a výsledky konzultací se zeměmi mimo EU a výročních zasedání regionálních organizací pro řízení rybolovu. Podle článků 16 a 17 základního nařízení členské státy rozhodnou, jakým způsobem mohou být rybolovná práva, která jim byla přidělena, přidělena rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou v souladu s určitými kritérii pro přidělování rybolovných práv. Členské státy tak mají při rozdělování přidělených TAC nezbytnou volnost uvážení v souladu se sociálním/ekonomickým modelem, který si zvolí pro využití rybolovných práv, na něž se návrh vztahuje.

•Výběr nástroje

Nařízení.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

a)Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Komise konzultovala zúčastněné strany, zejména prostřednictvím poradních sborů, a členské státy v otázce jejich přístupu k různým návrhům týkajícím se rybolovných práv na základě každoročního sdělení Cesta k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a hlavní směry pro rok 2023 (COM(2022) 253 final).

Komise rovněž postupovala podle sdělení Zlepšení konzultace v oblasti řízení rybolovu Společenství (KOM(2006) 246 v konečném znění). Tím se rozumí, že vedla se zúčastněnými stranami předběžné konzultace, a tak se umožnila strategičtější diskuse.

b)Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu

V reakcích na výše uvedené každoroční sdělení vyjádřily zúčastněné strany své názory na hodnocení stavu zdrojů ze strany Komise a na vhodnou reakci řízení. Komise při formulaci tohoto návrhu vzala tyto reakce v úvahu.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise konzultovala radu ICES ohledně metodiky, kterou je třeba použít. Vědecké doporučení ICES je založeno na rámcovém doporučení vypracovaném jejími odbornými skupinami a rozhodovacími orgány a vydává se v souladu s rámcovou dohodou o partnerství s Komisí.

Konečným cílem SRP je obnovit populace na úroveň, která může přinést maximální udržitelný výnos, a udržet je na této úrovni. V čl. 2 odst. 2 základního nařízení je výslovně uvedeno, že tohoto cíle „bude dosaženo [...] pro všechny populace do roku 2020“. Zařazení tohoto cíle zohledňuje závazek EU týkající se závěrů Světového summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu (2002) a s ním související prováděcí plán. Jak je uvedeno výše, pro některé populace, včetně některých, které jsou důležité z hlediska objemu úlovků a obchodní hodnoty (např. štikozubec obecný, treska obecná, ďasovití, jazyk obecný, pakambala rodu Lepidorhombus, treska jednoskvrnná a humr severský), je k dispozici doporučení pro maximální udržitelný výnos (dále jen „doporučení MSY“).

Rybolovná práva pro cílené populace v Severním moři a západních vodách a pro populace, pro které existuje doporučení MSY, se mají stanovovat na základě příslušných víceletých plánů, které určují rozmezí hodnot úmrtnosti způsobené rybolovem, jež vede k maximálnímu udržitelnému výnosu (dále jen „rozmezí FMSY“), a tudíž poskytují za jistých podmínek určitou míru pružnosti. Komise požádala ICES o vědecké doporučení, které lze použít k posouzení potřeby této pružnosti a k jejímu zavedení. Horní mez hodnot FMSY se může použít k navržení celkových přípustných odlovů za předpokladu, že biomasa dotčené populace je nad hodnotou Btrigger, a pouze pokud je na základě vědeckého doporučení nezbytné:

–dosáhnout cílů stanovených v příslušném víceletém plánu v případě smíšeného rybolovu nebo

–zabránit vážnému poškození populace způsobenému vnitrodruhovou nebo mezidruhovou dynamikou populace nebo

–omezit vysoké meziroční výkyvy.

Btrigger je úroveň biomasy, pod níž je třeba přijmout řídící opatření, aby se populaci umožnila obnova nad úroveň, která je schopna dlouhodobě vytvořit maximální udržitelný výnos. Nedosahuje-li biomasa určité populace hodnoty Btrigger, měla by se rybolovná práva stanovit na úrovni, jež odpovídá úmrtnosti způsobené rybolovem, která je úměrně snížena, aby se zohlednil pokles biomasy.

V některých případech může dosažení maximálního udržitelného výnosu zahrnovat snížení míry úmrtnosti způsobené rybolovem a/nebo snížení úlovků.

Tento návrh odpovídajícím způsobem používá jako základ doporučení MSY, pokud je k dispozici. V souladu s cíli SRP, pokud se TAC navrhují na základě doporučení MSY, odpovídají úrovni, která by podle uvedeného doporučení zajistila dosažení maximálního udržitelného výnosu. Tento přístup je v souladu se zásadami stanovenými v každoročním sdělení Komise Cesta k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a hlavní směry pro rok 2023.

Pro cílové populace, pro něž není dostatek údajů, poskytuje vědecké doporučení ICES kvantitativní pokyny pro odlovy, které byly použity pro stanovení výše navrhovaných TAC.

Rybolovná práva pro populace ulovené jako vedlejší úlovky v Severním moři a západních vodách musí být rovněž stanovena na základě příslušných víceletých plánů. U těchto populací Komise požádala ICES, aby pokud možno poskytla doporučení MSY. TAC pro populace ulovené jako vedlejší úlovky se navrhují v závislosti na podmínkách stanovených v příslušném víceletém plánu na základě doporučení MSY nebo doporučení vycházejících z předběžné opatrnosti.

Pro populace ulovené jako vedlejší úlovky, pro něž není dostatek údajů, jsou TAC navrhovány na základě kvantitativních pokynů pro odlovy uvedených ve vědeckém doporučení ICES.

•Posouzení dopadů

Oblast působnosti nařízení o rybolovných právech je vymezena v čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

Cílem tohoto návrhu je vyhnout se krátkodobým přístupům ve prospěch dlouhodobé udržitelnosti. Návrh proto zohledňuje iniciativy zúčastněných stran a poradních sborů, pokud byly kladně přezkoumány radou ICES a/nebo Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR). Návrh Komise na reformu SRP vycházel z posouzení dopadů (SEK(2011) 891), v němž se mělo za to, že dosažení cíle maximálního udržitelného výnosu je nezbytnou podmínkou environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nařízením se zavádí zjednodušení administrativních postupů pro veřejnou správu EU i jednotlivých států, zejména pokud jde o požadavky na řízení intenzity rybolovu.

•Základní práva

Návrh respektuje základní práva, zejména práva uznaná Listinou základních práv Evropské unie.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Navrhovaná opatření nebudou mít žádné rozpočtové důsledky.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

2022/0343 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se pro rok 2023 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a kterým se pro roky 2023 a 2024 stanoví tato rybolovná práva pro některé populace hlubinných druhů ryb

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k tomu, že:

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 14 vyžaduje, aby se při přijímání opatření pro zachování zdrojů zohlednila dostupná vědecká, technická a hospodářská doporučení, případně včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) a jinými poradními orgány, jakož i doporučení vydaná poradními sbory.

(2)Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Podle čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 mají být rybolovná práva stanovena v souladu s cíli společné rybářské politiky stanovenými v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení. Kromě toho by pro populace, na něž se vztahují zvláštní víceleté plány, měly být stanoveny celkové přípustné odlovy (dále jen „TAC“) v souladu s cíli a opatřeními stanovenými v těchto plánech. Podle čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se rybolovná práva rozdělují mezi členské státy tak, aby byla zajištěna relativní stabilita rybolovných činností každého členského státu pro každou populaci ryb nebo druh rybolovu.

(3)Celkové přípustné odlovy by měly být stanoveny v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013 na základě dostupných vědeckých doporučení s ohledem na biologické a socioekonomické aspekty, přičemž by se mělo všem odvětvím rybolovu zajistit spravedlivé zacházení a měly by se zohlednit názory vyjádřené v konzultacích se zúčastněnými stranami, zejména na jednáních poradních sborů. TAC by měly být rovněž stanoveny v souladu s příslušnými víceletými plány.

(4)Od 1. ledna 2019 se podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 povinnost vykládky vztahuje na všechny populace, pro které platí omezení odlovu, ačkoli se mohou uplatnit určité výjimky. Na základě společných doporučení členských států a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 přijala Komise řadu nařízení v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky, ve formě plánů výmětů pro konkrétní druhy rybolovu.

(5)Rybolovná práva pro populace, na něž se vztahuje povinnost vykládky, by měla zohlednit skutečnost, že výměty již v zásadě nejsou povoleny. Měla by proto vycházet z doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) ohledně množství celkového úlovku (a nikoli doporučení ohledně vykládek nebo doporučení ohledně záměrného úlovku). Od kvót Unie by měla být odečtena množství, která mohou být na základě výjimky z povinnosti vykládky í nadále předmětem výmětů.

(6)U určitých populací doporučuje ICES nulové úlovky. Pokud by však TAC u těchto populací byly stanoveny na doporučenou úroveň, vedla by povinnost vykládky všech úlovků, včetně vedlejších úlovků těchto populací ve smíšeném rybolovu, k jevu tzv. „blokačních druhů“. Aby bylo dosaženo rovnováhy mezi udržením rybolovu, s ohledem na potenciálně závažné socioekonomické důsledky v případě, že tomu tak nebude, a potřebou dosáhnout dobrého biologického stavu těchto populací při zohlednění obtížnosti rybolovu všech populací ve smíšeném rybolovu s maximálním udržitelným výnosem (MSY), je třeba stanovit zvláštní TAC pro vedlejší úlovky těchto populací. Tyto TAC by měly být stanoveny na úrovních, které zajistí snížení úmrtnosti těchto populací a podnítí zlepšení selektivity a zamezení těmto vedlejším úlovkům. Za účelem snížení úlovků populací, pro něž jsou stanoveny TAC pro vedlejší úlovky, by rybolovná práva pro lov ryb těchto populací měla být stanovena na úrovních, které napomohou obnově biomasy ohrožených populací a dosažení udržitelné úrovně. Aby se zabránilo nezákonným výmětům, měla by být rovněž zavedena technická a kontrolní opatření, která jsou neoddělitelně spjata s rybolovnými právy.

(7)S cílem zaručit co největší využívání rybolovných práv ve smíšeném rybolovu v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 je vhodné vytvořit sdílenou rezervu pro výměnu kvót pro členské státy, které nemají žádné kvóty pro pokrytí svých nevyhnutelných vedlejších úlovků.

(8)Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 15 byl zaveden víceletý plán řízení pro Severní moře, který vstoupil v platnost v roce 2018. Víceletý plán řízení pro západní vody byl stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 16 a vstoupil v platnost v roce 2019. Rybolovná práva pro populace uvedené v čl. 1 odst. 1 uvedených nařízení by měla být stanovena v souladu s rozmezím hodnot úmrtnosti způsobené rybolovem, které vede k maximálnímu udržitelnému výnosu (dále jen „rozmezí hodnot FMSY“), a zárukami stanovenými v uvedených nařízeních. Rozmezí FMSY byla stanovena v příslušném doporučení ICES. Nejsou-li k dispozici žádné dostatečné vědecké informace, měla by být rybolovná práva pro vedlejší úlovky populací stanovena v souladu s přístupem předběžné opatrnosti, jak se v uvedených nařízeních uvádí.

(9)Vyplývá-li z vědeckého doporučení, že biomasa reprodukující se populace kterýchkoli populací uvedených v čl. 1 odst. 1 nařízení (EU) 2018/973 a nařízení (EU) 2019/472 poklesla pod úroveň limitního referenčního bodu pro biomasu Blim, mají se v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2018/973 a článkem 8 nařízení (EU) 2019/472 přijmout další nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat populace nad úroveň, na níž je možné dosahovat maximálního udržitelného výnosu. Blim je úroveň biomasy, pod kterou může dojít ke snížení reprodukční schopnosti. Tato nápravná opatření mohou zahrnovat zejména pozastavení cíleného rybolovu dotčené populace a přiměřené snížení rybolovných práv pro tyto nebo jiné populace v daném druhu rybolovu.

(10)TAC pro tuňáka obecného (Thunnus thynnus) ve východním Atlantiku a Středozemním moři by měly být stanoveny v souladu s pravidly stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 17 .

(11)Opatření pro řízení a úrovně TAC populací, pro něž neexistují dostatečné nebo spolehlivé údaje, z nichž by vycházel odhad jejich velikosti, by se měly řídit přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, jak je vymezen v čl. 4 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, přičemž je třeba zohlednit faktory specifické pro jednotlivé populace, zejména dostupné informace o vývojových trendech populace a úvahy týkající se smíšeného rybolovu.

(12)V souladu s víceletým plánem pro západní vody stanoveným nařízením (EU) 2019/472 má být cílová hodnota úmrtnosti způsobené rybolovem u populací uvedených v čl. 1 odst. 1 uvedeného nařízení v souladu s článkem 4 uvedeného nařízení zachována v rozmezí hodnot FMSY definovaném v čl. 2 bodě 2 uvedeného nařízení. Celková úmrtnost mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax) způsobená rybolovem v divizích ICES 8a a 8b by proto měla být stanovena v souladu s doporučením ICES pro MSY a hodnotou FMSY, s přihlédnutím ke komerčním úlovkům včetně výmětů (pm tuny) a rekreačním úlovkům (pm tuny) (celkem 3 398 tun podle doporučení ICES). Hodnota FMSY je hodnota úmrtnosti způsobené rybolovem, která udává dlouhodobý MSY. Příslušné členské státy (Francie a Španělsko) by měly přijmout vhodná opatření s cílem zajistit, aby úmrtnost způsobená rybolovem prováděným jejich loďstvy a rekreačními rybáři nepřekročila hodnotu FMSY, jak je požadováno v čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2019/472.

(13)Opatření týkající se rekreačního rybolovu mořčáka evropského v divizích ICES 8a a 8b by měla být zachována, neboť rekreační rybolov má na uvedenou populaci významný dopad. Omezení množství úlovků by měla být zachována v souladu s vědeckým doporučením. Pevné sítě by měly být vyloučeny, neboť nejsou dostatečně selektivní a je pravděpodobné, že uloví určitý počet jedinců překračující stanovená omezení. S ohledem na environmentální, sociální a hospodářskou situaci, zejména na závislosti komerčních rybářů v pobřežních komunitách na dotčených populacích, vytvářejí opatření pro mořčáka evropského vhodnou rovnováhu mezi zájmy komerčních a rekreačních rybářů. Opatření by měla zejména umožňovat, aby rekreační rybáři mohli lovit a zároveň byl zohledněn dopad jejich rybolovu na danou populaci.

(14)Dne 4. listopadu 2021 ICES 18 doporučila, aby při uplatňování přístupu předběžné opatrnosti byly pro rok 2022 stanoveny nulové úlovky úhoře říčního (Anguilla anguilla) na všech stanovištích a ve všech fázích života, v celém jeho přirozeném areálu rozšíření. To se týká rekreačních i komerčních úlovků a zahrnuje i úlovky sklovitých úhořů pro účely doplnění stavů a akvakultury. ICES rovněž uznala, že úlovky výlučně za účelem následného vypuštění mohou být součástí ochranných opatření, pokud tato opatření zvyšují celkovou pravděpodobnost přežití. Komise konzultovala poradní sbory a regionální skupiny členských států o tom, jak nejlépe provést toto doporučení ICES. Dne 30. května 2022 dále ICES 19 konstatovala, že navzdory úsilí členských států nebylo dosaženo žádného celkového pokroku při dosahování cíle týkajícího se úniku biomasy úhoře stříbrného ve výši 40 % v celé Unii, jak požaduje čl. 2 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1100/2007, a že nebyly pozorovány žádné jasné vzorce úmrtnosti. ICES rovněž doporučila, aby se úsilí o jeho zachování zaměřilo na opatření, u nichž je z jejich podstaty vysoká pravděpodobnost, že se sníží úmrtnost a zvýší úroveň úniků.

(15)[Dne 3. listopadu 2022 rada ICES zopakovala své doporučení pro rok 2023 týkající se nulového úlovku úhoře ve všech stanovištích. Na základě tohoto doporučení a s přihlédnutím ke zpětné vazbě získané při konzultacích se zúčastněnými stranami je vhodné prodloužit zákaz rybolovu úhoře v mořských a přilehlých brakických vodách v severovýchodním Atlantiku a ve Středozemním moři na šest po sobě jdoucích měsíců. Šestiměsíční zákaz rybolovu by lépe chránil populaci úhoře a přispěl k její obnově, a napomohl by tak dosažení cíle úrovně úniku alespoň 40 % dospělých úhořů stanoveného v nařízení (ES) č. 1100/2007. Zákaz rybolovu v délce šesti měsíců by se vztahoval také na většinu migrujících úhořů sklovitých a úhořů stříbrných, pokud by byl stanoven ve vhodném období nebo obdobích. Zákaz rybolovu by se proto měl vztahovat na příslušné po sobě jdoucí týdny a měsíce hlavního období migrace úhoře v životní fázi úhoře sklovitého a stříbrného. Kromě toho by období zákazu mělo pokrývat období nejvyšší migrace úhoře v každé fázi jeho života, a mělo by proto zahrnovat také období nejméně dvou měsíců před měsícem nejvyšší migrace a po něm. Období migrace úhoře dále ovlivňuje celá řada environmentálních a biologických faktorů, a může se proto lišit v závislosti na fázi života úhoře a v závislosti na stanovišti a zeměpisné oblasti, zejména v průlivech. Na základě těchto kritérií by dotčené členské státy měly určit příslušné období nebo příslušná období pro každou fázi života a/nebo pro příslušnou zeměpisnou oblast. Za tímto účelem a vzhledem k tomu, že se období migrace může v jednotlivých letech lišit, by členské státy měly použít nejlepší dostupné vědecké informace o migraci úhoře za posledních 10 let. Stanovená období by mohla vést členské státy k tomu, aby ve svých vodách stanovily různá období zákazu rybolovu, která by mohla skončit v roce 2024, pokud je to vědecky odůvodněné a nezbytné pro účinnou ochranu populace úhoře. A konečně, období zákazu stanovená sousedícími členskými státy v přeshraničních oblastech nebo v případě průlivů by měla být v souladu s okolními oblastmi. Za tímto účelem by se dotčené členské státy nebo regiony měly na příslušných konzultačních fórech dohodnout na odpovídajících obdobích zákazu. Členské státy by měly do 31. ledna 2023 oznámit Komisi, které nebo která období zákazu stanovily, spolu s podpůrnými informacemi odůvodňujícími zvolené nebo zvolená období a příslušnými vnitrostátními opatřeními.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po zveřejnění vědeckého doporučení ICES pro rok 2023.]

(16)[Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) na svém 42. výročním zasedání v roce 2018 přijala doporučení GFCM/42/2018/1, které stanoví opatření pro řízení populace úhoře říčního ve Středozemním moři (zeměpisných podoblastech GFCM 1 až 27). Tato opatření zahrnují omezení odlovu nebo intenzity rybolovu a roční období zákazu rybolovu v délce tří po sobě jdoucích měsíců, které stanoví každý členský stát v souladu s cíli nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 v oblasti zachování zdrojů, vnitrostátním plánem nebo plány řízení rybolovu úhoře a časovými migračními vzorci úhoře v daném členském státě. Pokud byly před vstupem tohoto doporučení v platnost zavedeny vnitrostátní plány řízení, které vedly ke snížení intenzity rybolovu nebo odlovu nejméně o 30 %, neměla by být již stanovená a zavedená omezení odlovu nebo intenzity rybolovu překročena. Zákaz by se měl vztahovat na všechny mořské vody Středozemního moře a na brakické vody, jako jsou ústí řek, pobřežní laguny a přechodné vody, v souladu s uvedeným doporučením. Období zákazu rybolovu je funkčně spojeno s rybolovnými právy, protože bez něj by se měla snížit úroveň úlovků nebo intenzita rybolovu, aby se zajistila obnova populace. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání GFCM.]

(17)Vědecké doporučení pro populace příčnoústých (žraloky a rejnoky) uvádí nulové úlovky z důvodu jejich špatného stavu z hlediska ochrany. Vysoká míra přežití navíc znamená, že by zachování těchto populací podpořily spíše výměty než vykládka úlovků, protože se má za to, že výměty výrazně nezvyšují jejich úmrtnost způsobenou rybolovem. Rybolov těchto druhů by proto měl být zakázán. Podle čl. 15 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013 se povinnost vykládky nevztahuje na druhy, jejichž rybolov je zakázán.

(18)U některých druhů, jako jsou některé druhy žraloků, by i omezená rybolovná činnost mohla mát za následek závažné riziko pro jejich zachování. Rybolovná práva pro takové druhy by proto měla být zcela omezena všeobecným zákazem jejich lovu.

(19)Na 12. zasedání konference stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Manila, 23.–28. října 2017) byla na seznamy chráněných druhů v dodatcích I a II uvedené úmluvy doplněna řada druhů. Je proto vhodné stanovit ochranu těchto druhů v souvislosti s činnostmi rybářských plavidel Unie provozujících rybolov ve všech vodách a rybářských plavidel třetích zemí provozujících rybolov ve vodách Unie.

(20)S cílem zajistit maximální využívání rybolovných práv je vhodné umožnit zavedení flexibilního uspořádání mezi některými oblastmi TAC, pokud se jedná o stejnou biologickou populaci.

(21)Nařízení Rady (ES) č. 847/96 20 stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC (články 3 a 4). Podle článku 2 uvedeného nařízení Rada při stanovení TAC rozhodne, na které populace se nevztahují články 3 a 4 uvedeného nařízení, zejména na základě biologického stavu populací. Ustanovení čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 zavedlo mechanismus meziroční flexibility pro všechny populace, na které se vztahuje povinnost vykládky. Aby se zabránilo nadměrné flexibilitě, jež by podrývala zásadu rozumného a odpovědného využívání mořských biologických zdrojů, dosažení cílů společné rybářské politiky a biologický stav předmětných populací, měly by se články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 použít na analytické TAC pouze tehdy, pokud není využívána meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(22)V případech, kdy se TAC přidělí pouze jednomu členskému státu, je vhodné tento členský stát v souladu s čl. 2 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) zmocnit, aby určil tento TAC. Mělo by se zajistit, aby při určení úrovně TAC členský stát jednal v naprostém souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky.

(23)V souladu s články 5, 6, 7 a 9 a přílohou I nařízení (EU) 2016/1627 je třeba stanovit stropy intenzity rybolovu pro rok 2023.

(24)Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení, která jsou k dispozici rybářským plavidlům Unie, se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 21 , a zejména jeho články 33 a 34, které se týkají zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv. Je tudíž nezbytné určit kódy, které mají členské státy použít, když zasílají Komisi údaje o vykládkách populací podle tohoto nařízení.

(25)[Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (dále jen „NEAFC“) na svém výročním zasedání v roce 2021 přijala opatření na zachování obou populací okouníků rodu Sebastes (Sebastes marinus a Sebastes mentella) v Irmingerově moři a přilehlých vodách, přičemž cílený rybolov těchto populací zakázala. S cílem minimalizovat vedlejší úlovky navíc NEAFC zakázala rybolovné činnosti v oblasti, kde se okouníci hromadí. Uvedená opatření vycházející z doporučení ICES ohledně nulových úlovků by měla být provedena v právu Unie. NEAFC nebyla s to přijmout doporučení pro okouníky rodu Sebastes v podoblastech ICES 1 a 2. Pro tuto populaci by měl být příslušný TAC stanoven v souladu s postojem Unie vyjádřeným v NEAFC.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání NEAFC.]

(26)[Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) se na svém výročním zasedání v roce 2021 rozhodla zachovat v roce 2022 stávající TAC pro tuňáka obecného, mečouna obecného (Xiphias gladius), marlína modrého (Makaira nigricans), marlína bělavého (Tetrapturus albidus), tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares) a žraloka modrého (Prionace glauca). ICCAT rovněž stanovila TAC pro tuňáka velkookého (Thunnus obesus) pro rok 2022 ve výši 62 000 tun. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání ICCAT.]

(27)[S cílem snížit úmrtnost nedospělých tuňáků velkookých a žlutoploutvých způsobenou rybolovem stanovila ICCAT pro rok 2022 rovněž maximální limit 300 zařízení s uzavíracím mechanismem na rybářské plavidlo a období zákazu rybolovu pro používání uvedených zařízení. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání ICCAT.]

(28)[ICCAT rovněž přijala patnáctiletý plán obnovy populace středomořského tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) (na období 2022–2036). Pro rok 2022 stanovila ICCAT pro středomořského tuňáka křídlatého TAC ve výši 2 500 tun. Kromě toho přijala ICCAT pro období 2022–2023 pro severoatlantského tuňáka křídlatého TAC ve výši 37 801 tun na základě pravidla kontroly odlovu s cílem přijmout pro tuto populaci dlouhodobý postup řízení. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání ICCAT.]

(29)[Na svém výročním zasedání v roce 2021 přijala ICCAT rovněž plán obnovy populace žraloka mako (Isurus oxyrinchus) v severním Atlantiku lovené společně s jinými druhy ryb ve vodách ICCAT s cílem ukončit nadměrný rybolov a postupně dosáhnout úrovně biomasy dostatečné k podpoře MSY do roku 2070. Plán obnovy zahrnuje dvouletý zákaz uchovávání počínaje rokem 2022. Celková úmrtnost způsobená rybolovem byla stanovena na maximálně 250 tun, dokud nebude poskytnuto nové vědecké doporučení. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání ICCAT.]

(30)Podle několika doporučení ICCAT může Unie na vyžádání převést stanovený procentní podíl své nevyužité kvóty rybolovných práv z roku 2021 do roku 2023. Dokud nebudou tato doporučení ICCAT provedena v právu Unie, měly by být před jakýmkoli převodem nevyužitých kvót nebo odpočtů za přečerpaná množství provedených ICCAT stanoveny kvóty pro jednotlivé členské státy pro určité populace na základě celkové kvóty Unie pro rok 2023 stanovené ICCAT. Úpravy kvót jednotlivých členských států pro rok 2023 s ohledem na veškeré převody a odpočty by měly být provedeny později na základě předpisů Unie pro převod a odpočty, konkrétně nařízení (ES) č. 847/96, čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 nebo článek 105 nařízení (ES) č. 1224/2009.

(31)[Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (dále jen „CCAMLR“) na svém výročním zasedání v roce 2021 přijala pro období od 1. prosince 2021 do 30. listopadu 2022 omezení odlovu cílových druhů i druhů ulovených jako vedlejší úlovek. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání CCAMLR.]

(32)Komise pro tuňáky Indického oceánu (dále jen „IOTC“) na svém výročním zasedání v roce 2022 ponechala v platnosti dříve přijatá opatření platná v oblasti pravomoci IOTC. Uvedená opatření by měla být nadále prováděna v právu Unie.

(33)Výroční zasedání Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (dále jen „SPRFMO“) se bude konat ve dnech 6. až 15. února 2023. Stávající opatření v oblasti úmluvy SPRFMO, která jsou funkčně spojena s TAC, by proto měla být prozatímně zachována až do konání výročního zasedání a stanovení TAC na rok 2023.

(34)Meziamerická komise pro tropické tuňáky (dále jen „IATTC“) na svém výročním zasedání v roce 2022 rozhodla ponechat v platnosti stávající opatření platná v oblasti úmluvy. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.

(35)[Komise na ochranu tuňáka jižního (dále jen „CCSBT“) na svém výročním zasedání v roce 2021 stanovila roční TAC pro tuňáka jižního (Thunnus maccoyii) na tříleté období (2021–2023), a to na stejné úrovni jako v předchozím tříletém období. Uvedené opatření by mělo být provedeno v právu Unie.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání CCSBT.]

(36)[Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (dále jen „SEAFO“) na svém výročním zasedání v roce 2021 rozhodla zachovat většinu stávajících TAC pro hlavní druhy spadající do její působnosti až do výročního zasedání v roce 2023. TAC pro ledovku patagonskou (Dissostichus eleginoides) a kraby rodu Chaceon byly v souladu s vědeckým doporučením mírně sníženy. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání SEAFO.]

(37)[Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (dále jen „WCPFC“) na svém výročním zasedání v roce 2021 rozhodla o zachování stávajících opatření použitelných v oblasti úmluvy WCPFC. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání WCPFC.]

(38)[Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (dále jen „NAFO“) na svém 43. výročním zasedání v roce 2021 přijala řadu rybolovných práv na rok 2022 pro některé populace v podoblastech 1 až 4 oblasti úmluvy NAFO. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání NAFO.]

(39)Smluvní strany Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu (dále jen „SIOFA“) na svém 9. zasedání v roce 2022 ponechaly v platnosti dříve přijatá rybolovná práva pro populace, na něž se uvedená dohoda vztahuje. Uvedená opatření by měla být nadále prováděna v právu Unie.

(40)[V roce 2021 vedly Unie, Spojené království a Norsko třístranné konzultace o šesti sdílených a společně řízených populacích v Severním moři a přilehlých oblastech s cílem dohodnout se na řízení těchto populací, včetně rybolovných práv na příští rok. Tyto konzultace probíhaly v období od 28. října do 10. prosince 2021 na základě postoje Unie dohodnutého Radou. Výsledek konzultací byl dokumentován ve schváleném zápisu mezi Unií, Spojeným královstvím a Norskem ze dne 10. prosince 2021. Příslušná rybolovná práva by měla být stanovena na úrovni stanovené v uvedeném schváleném zápisu a ostatní opatření funkčně spojená s rybolovnými právy, která jsou rovněž stanovena v uvedeném schváleném zápisu, by měla být provedena v právu Unie.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po třístranných konzultacích mezi Unií, Spojeným královstvím a Norskem.]

(41)[Rybolovná práva pro tresku obecnou (Gadus morhua) v Severním moři by měla být stanovena s cílem podpořit rovné podmínky pro hospodářské subjekty Unie vůči hospodářským subjektům třetích zemí v souladu s čl. 28 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 1380/2013 a umožnit obnovu této populace nad úroveň, která může zajistit maximální udržitelný výnos, v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. Funkčně propojená opatření dohodnutá společně se Spojeným královstvím a Norskem by měla být zachována, aby bylo možné tuto populaci obnovit.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po třístranných konzultacích mezi Unií, Spojeným královstvím a Norskem.]

(42)[V roce 2021 vedly Unie a Norsko dvoustranné konzultace o dvou sdílených a společně řízených populacích v oblasti Skagerraku s cílem dosáhnout dohody o řízení těchto populací, včetně rybolovných práv pro příští rok, přístupu do vod, jakož i o výměně rybolovných práv. Tyto konzultace probíhaly v období od 8. listopadu do 10. prosince 2021 na základě postoje Unie dohodnutého Radou. Výsledek konzultací byl zdokumentován ve třech schválených zápisech mezi Unií a Norskem ze dne 10. prosince 2021. Příslušná rybolovná práva by měla být stanovena na úrovni uvedené v těchto schválených zápisech a ostatní ustanovení schválených zápisů by měla být provedena v právu Unie.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po konzultacích mezi Unií a Norskem.]

(43)ICES v roce 2019 konstatovala, že úlovky sledě obecného (Clupea harengus) v divizi ICES 3a by se měly co nejvíce blížit nule vzhledem k tomu, že bez dodatečného oblastního či časového omezení rybolovu sledě obecného by byl odlov populace sledě obecného třoucí se na jaře v západní části Baltského moře (WBSS) nevyhnutelný Z nejnovějších informací ICES vyplývá, že se populace sledě obecného třoucí se na jaře v západní části Baltského moře mísí se severomořskou populací sledě obecného ve Skagerraku a v Severním moři, přičemž většina odlovu populace sledě obecného třoucí se na jaře v západní části Baltského moře nyní probíhá ve Skagerraku a v menší míře ve východní části Severního moře.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po konzultacích mezi Unií a Norskem.]

(44)[Ve schváleném zápisu dvoustranných konzultací mezi Unií a Norskem pro Skagerrak se Unie zavazuje omezit své skutečné úlovky ve Skagerraku na 969 tun, přičemž Norsko souhlasilo s převedením nejméně 95 % své kvóty do Severního moře v zájmu ochrany populace sledě obecného třoucí se na jaře v západní části Baltského moře. V souladu s tím se navrhuje omezit celkové úlovky loďstev C (HER/03A.) a D (HER/03A-BC) příslušných členských států doplněním poznámky pod čarou obsahující zvláštní podmínku do tabulek TAC těchto kvót a zároveň zachovat úroveň kvót v tabulkách, aby se zohlednila relativní stabilita a regulovala související mezioblastní flexibilita. V případě Norska by maximální skutečné úlovky, které by se mohly uskutečnit ve vodách Unie divize ICES 3a, odpovídaly 167 tunám (5 % jeho kvóty).] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po konzultacích mezi Unií a Norskem.]

(45)[Podle bodu 13.11 schváleného zápisu z dvoustranných konzultací mezi Unií a Norskem pro Skagerrak by Norsko a Unie měly mít možnost lovit až 100 % své kvóty pro sledě obecného ve Skagerraku v Severním moři za účelem ochrany populace sledě obecného třoucí se na jaře v západní části Baltského moře. Do ukončení dvoustranných konzultací se Spojeným královstvím na rok 2022 nebylo možné k 20. prosinci 2021 potvrdit, že by mohla být zachována mezioblastní flexibilita ve vodách Spojeného království na rok 2022 pro HER/03A. Je proto nezbytné výslovně uvést, že mezioblastní flexibilita ve vodách Spojeného království by se v příslušných poznámkách pod čarou netýkala loďstev C, dokud se Unie a Spojené království nedohodnou na této flexibilitě v rámci vzájemných dvoustranných konzultací.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po konzultacích mezi Unií a Norskem a konzultacích mezi Unií a Spojeným královstvím.]

(46)[V bodě 13.12 schváleného zápisu z dvoustranných konzultací mezi Unií a Norskem pro Skagerrak oznámila Unie svůj záměr využít určitou flexibilitu v oblastech Severního moře 4a a 4b ve výši 5,7 % úrovně loďstva A, tj. 21 038 tun.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po konzultacích mezi Unií a Norskem.]

(47)[Unie vedla každoroční dvoustranné konzultace s Faerskými ostrovy o výměně kvót a recipročním přístupu pro rok 2022. Tyto konzultace nevedly k uzavření dohody v roce 2021.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po konzultacích mezi Unií a Faerskými ostrovy.]

(48)[V roce 2021 vedly Unie a Spojené království dvoustranné konzultace o stanovení velkého počtu TAC na rok 2022 pro populace uvedené v příloze 35 dohody o obchodu a spolupráci mezi Unií a Spojeným královstvím (dále jen „dohoda o obchodu a spolupráci“) 22 v souladu s čl. 498 odst. 2, čl. 498 odst. 4 písm. a) až d) a čl. 498 odst. 6 dohody o obchodu a spolupráci. Tyto konzultace proběhly v období od 11. listopadu do 21. prosince 2021 na základě postoje Unie dohodnutého Radou. Výsledek konzultací byl dokumentován v zápisu, který Rada potvrdila dne 21. prosince 2021 a téhož dne podepsali vedoucí delegace Spojeného království a zástupce Komise jménem Unie v souladu s čl. 498 odst. 6 dohody o obchodu a spolupráci a s rozhodnutím Rady (EU) 2021/1875 23 . Příslušná rybolovná práva by měla být stanovena na úrovni stanovené v uvedeném zápisu a ostatní opatření funkčně spojená s rybolovnými právy, která jsou rovněž stanovena v uvedeném zápisu, by měla být provedena v právu Unie.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po konzultacích mezi Unií a Spojeným královstvím.] 

(49)[U určitých sdílených populací řízených společně se Spojeným královstvím vydala ICES při posuzování jejich stavu z hlediska maximálního udržitelného výnosu vědecké doporučení v podobě nulových úlovků. Unie a Spojené království se dohodly, že je vhodné stanovit pro tyto populace zvláštní TAC pro vedlejší úlovky. Tyto TAC by měly být stanoveny na úrovních, které zajistí snížení úmrtnosti těchto populací a podpoří zlepšení selektivity a zamezení vedlejším úlovkům těchto populací.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po konzultacích mezi Unií a Spojeným královstvím.]

(50)[Unie se Spojeným královstvím usilovala o nalezení nejvyšší možné úrovně sbližování při uplatňování povinnosti vykládky, včetně výjimek z povinnosti vykládky podle čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, aby zajistily dodržování cílů ochrany a rovné podmínky pro všechny v souladu s čl. 28 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 1380/2013. Rybolovná práva dohodnutá se Spojeným královstvím pro populace druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky, zohledňují skutečnost, že výměty již v zásadě nejsou povoleny. Od kvót Unie bylo proto odečteno množství, které může být na základě výjimky z povinnosti vykládky i nadále předmětem výmětů.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po konzultacích mezi Unií a Spojeným královstvím.]

(51)[Unie a Spojené království se dohodly, že budou pokračovat v přístupu vypracovaném pro zachování severní populace mořčáka evropského, jak je stanoveno v článku 11 nařízení (EU) 2021/92 24 . V souladu s tímto přístupem má celkový rybolovný tlak na populaci zůstat nižší nebo být roven tlaku doporučenému radou ICES. Pro uvedenou populaci v divizích ICES 4b, 4c, 7a a 7d až 7h by proto měla být i nadále stanovena opatření na omezení odlovu i pro rok 2023. Unie a Spojené království se již dříve dohodly na tom, že prioritou bude zlepšení nástroje ICES pro posuzování populace mořčáka evropského, aby bylo možné provádět prognostické výpočty na základě modelů maximálního udržitelného výnosu. Dále se dohodly, že je nezbytné zachovat stávající opatření na omezení odlovu vztahujících se na rekreační rybolov.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po konzultacích mezi Unií a Spojeným královstvím.]

(52)[Unie a Spojené království se dohodly na pokračování sezónního zákazu rybolovu smačků rodu Ammodytes za použití některých vlečných zařízení v divizích ICES 2a a 3a a podoblasti ICES 4, aby se umožnila ochrana oblastí tření a omezení úlovků nedospělých jedinců.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po konzultacích mezi Unií a Spojeným královstvím.]

(53)[Postupem podle Dohody mezi Evropskou unií na jedné straně a vládou Grónska a vládou Dánska na straně druhé o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a prováděcího protokolu k této dohodě 25 stanovil smíšený výbor úroveň rybolovných práv, která jsou Unii k dispozici, ve vodách Grónska v roce 2022. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po konzultacích mezi Unií a vládou Grónska a vládou Dánska.]

(54)Pokud jde o rybolovná práva na kraby rodu Chionoecetes v oblasti Svalbardu, Dohoda ze dne 9. února 1920 o Špicberkách (Svalbardu) (dále jen „Pařížská smlouva z roku 1920“) přiznává všem smluvním stranám uvedené dohody rovný a nediskriminační přístup ke zdrojům, mimo jiné v oblasti rybolovu. Postoj Unie k tomuto přístupu, pokud jde o lov krabů rodu Chionoecetes na pevninském šelfu kolem Svalbardu, je uveden v několika verbálních nótách Norsku, přičemž poslední jsou ze dne 26. února 2021 a ze dne 28. června 2021. Aby se zajistila slučitelnost využívání populace krabů rodu Chionoecetes v oblasti Svalbardu s takovými nediskriminačními pravidly pro řízení, jež může stanovit Norsko, pod jehož svrchovanost a jurisdikci oblast spadá v souladu s příslušnými ustanoveními Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) a Pařížské smlouvy z roku 1920, je vhodné stanovit počet plavidel oprávněných k výkonu tohoto rybolovu. Přidělení těchto rybolovných práv členským státům je omezeno na rok 2023. Připomíná se, že hlavní odpovědnost v Unii za zajištění dodržování platného práva nesou členské státy vlajky.

(55)Pokud jde o rybolovná práva pro tresku obecnou ve vodách Svalbardu, Pařížská smlouva z roku 1920 přiznává všem smluvním stranám uvedené dohody rovný a nediskriminační přístup ke zdrojům v okolí Svalbardu, mimo jiné v oblasti rybolovu. Je proto vhodné, aby Rada stanovila kvótu Unie pro tresku obecnou ve vodách Svalbardu a v mezinárodních vodách podoblasti ICES 1 a divize ICES 2b na základě referenčního TAC tresky obecné v severovýchodní Arktidě a historických rybolovných práv Unie. V souladu s politickou dohodou mezi Unií a Norskem týkající se rybolovu v oblastech ICES 1 a 2 ze dne 29. dubna 2022 by Norsko mělo ve svých právních předpisech stanovit kvótu pro tresku obecnou pro plavidla Unie lovící tresku obecnou v podoblastech ICES 1 a 2 ve výši 2,8274 % referenčního TAC. Výše uvedené kvóty stanovená Norskem odpovídá historickému podílu Unie na dané populaci. Připomíná se, že hlavní odpovědnost v Unii za zajištění dodržování platného práva nesou členské státy vlajky.

(56)V souladu s prohlášením Unie určeným Bolívarovské republice Venezuele o udělení rybolovných práv ve vodách Unie rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Venezuely ve výlučné ekonomické zóně při pobřeží Francouzské Guyany 26 je třeba stanovit rybolovná práva pro chňapalovité pro Venezuelu ve vodách Unie.

(57)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k udělování povolení jednotlivým členským státům, aby mohly řídit určování intenzity jejich rybolovu na základě systému založeného na kilowattdnech; k přidělení dodatečných dní na moři za trvalé ukončení rybolovných činností a za posílenou přítomnost vědeckých pozorovatelů a ke stanovení tabulkových formátů pro shromažďování a přenos informací o převodu dní na moři mezi rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou jednoho členského státu. Komise by měla tyto pravomoci vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 27 .

(58)Vzhledem k tomu, že některá ustanovení by měla být uplatňována bez přerušení, a s cílem zabránit právní nejistotě v období mezi koncem předchozího roku a dnem vstupu v platnost nařízení, jímž se stanoví rybolovná práva na následující rok, měla by se ustanovení tohoto nařízení o zákazech a obdobích zákazu uplatňovat i na začátku roku 2024, a to až do doby, než vstoupí v platnost nařízení, jímž se stanoví rybolovná práva na rok 2024. Tato ustanovení platná od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2024 by navíc měla platit i na začátku roku 2025, dokud nevstoupí v platnost nařízení, kterým se stanoví rybolovná práva na rok 2025.

(59)Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistil se výdělek rybářům Unie, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2023, s výjimkou ustanovení o omezení intenzity rybolovu, která by se měla použít ode dne 1. února 2023, a zvláštních ustanovení o určitých oblastech, která by měla mít zvláštní datum použitelnosti. Z důvodu naléhavosti by toto nařízení mělo vstoupit v platnost ihned po vyhlášení.

(60)Některá mezinárodní opatření, kterými se vytvářejí či omezují rybolovná práva Unie, byla příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu přijata na konci roku 2022 a vstoupila v platnost před vstupem tohoto nařízení v platnost. Ustanovení, kterými se tato opatření provádějí do práva Unie, by se proto měla použít se zpětnou působností. Zejména proto, že rybářská sezóna v oblasti úmluvy CCAMLR probíhá od 1. prosince do 30. listopadu, a některá rybolovná práva nebo zákazy v oblasti úmluvy CCAMLR jsou stanoveny na období počínající dnem 1. prosince 2022, měla by se příslušná ustanovení tohoto nařízení použít od téhož dne. Rovněž rybářská sezóna pro ledovky rodu Dissostichus v oblasti dohody SIOFA trvá od 1. prosince do 30. listopadu, a jelikož jsou TAC pro tuto skupinu druhů stanoveny na období od 1. prosince 2022, měly by se TAC použít od téhož dne. Touto zpětnou působností není dotčena zásada oprávněného očekávání, jelikož plavidla plující pod vlajkou smluvního státu mají zakázáno lovit v oblasti úmluvy CCAMLR a v oblasti dohody SIOFA bez oprávnění. Mimoto by členské státy měly v souladu s pravidly ICCAT zajistit, aby jejich plavidla během 15 dnů před začátkem období zákazu rybolovu, tj. od 17. prosince 2022, nepoužívala zařízení s uzavíracím mechanismem,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět

1.Toto nařízení stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace, včetně některých populací hlubinných druhů ryb.

2.Rybolovná práva uvedená v odstavci 1 zahrnují:

a)omezení odlovu pro rok 2023 a v případě, že je to uvedeno v tomto nařízení, pro rok 2024;

b)omezení intenzity rybolovu pro rok 2023, s výjimkou omezení intenzity rybolovu stanovených v příloze II, která se použijí v období od 1. února 2023 do 31. ledna 2024;

c)rybolovná práva pro období od 1. prosince 2022 do 30. listopadu 2023 pro některé populace v oblasti úmluvy CCAMLR a pro některé populace v oblasti dohody SIOFA.

Článek 2
Oblast působnosti

1.Toto nařízení se vztahuje na tato rybářská plavidla:

a)rybářská plavidla Unie a

b)rybářská plavidla třetích zemí ve vodách Unie.

2.Toto nařízení se rovněž vztahuje na:

a)určité druhy rekreačního rybolovu výslovně uvedené v příslušných ustanoveních tohoto nařízení a

b)komerční rybolov z pobřeží.

Článek 3
Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013. Kromě toho se rozumí:

a)„plavidlem třetí země“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou třetí země a registrované ve třetí zemi;

b)„rekreačním rybolovem“ nekomerční rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje v souvislosti s rekreací, turistikou nebo sportem;

c)„mezinárodními vodami“ vody, které nepodléhají svrchovanosti ani jurisdikci žádného státu;

d)„celkovým přípustným odlovem“ (TAC):

i)při rybolovu, na nějž se vztahuje výjimka z povinnosti vykládky podle čl. 15 odst. 4 až 7 nařízení (EU) č. 1380/2013, množství ryb, které lze každoročně z každé populace vyložit;

ii)ve všech ostatních druzích rybolovu množství ryb, které lze každoročně z každé populace odlovit;

e)„kvótou“ část TAC, která je přidělena Unii, členskému státu nebo třetí zemi;

f)„analytickým posouzením“ kvantitativní posouzení trendů dané populace založené na údajích o biologii a využívání této populace, které mají podle vědeckého přezkumu dostatečnou kvalitu, aby z nich vycházela vědecká doporučení o možnostech budoucích úlovků;

g)„velikostí oka“ velikost oka rybářských sítí ve smyslu čl. 6 bodu 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 28 ;

h)„rejstříkem rybářského loďstva Unie“ rejstřík zřízený Komisí podle čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013;

i)„lodním deníkem rybolovu“ lodní deník uvedený v článku 14 nařízení (ES) č. 1224/2009;

j)„instrumentální bójí“ bóje jasně označená jedinečným referenčním číslem umožňujícím identifikaci jejího vlastníka a vybavená systémem satelitního sledování za účelem monitorování její polohy;

k)„bójí v provozu“ jakákoli instrumentální bóje, jež byla nejprve aktivována, zapnuta a umístěna na moři na unášeném zařízení s uzavíracím mechanismem nebo na logu a která vysílá polohu a jiné dostupné informace, jako například odhady echolotu.

Článek 4
Rybolovné oblasti

Pro účely tohoto nařízení se příslušnými oblastmi rozumí:

a)„oblastmi ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří)“ zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 29 ;

b)„Skagerrakem“ zeměpisná oblast, která je na západě ohraničena linií vedoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu hranicí vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží;

c)„Kattegatem“ zeměpisná oblast vymezená na severu linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží a na jihu hranicí vedoucí od Hasenøre ke Gnibens Spids, od Korshage ke Spodsbjergu a od Gilbjerg Hoved ke Kullenu;

d)„funkční jednotkou 16 podoblasti ICES 7“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–53° 30' s. š., 15° 00' z. d.

–53° 30' s. š., 11° 00' z. d.

–51° 30' s. š., 11° 00' z. d.

–51° 30' s. š., 13° 00' z. d.

–51° 00' s. š., 13° 00' z. d.

–51° 00' s. š., 15° 00' z. d.

e)„funkční jednotkou 25 divize ICES 8c“ zeměpisná mořská oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–43° 00' s. š., 9° 00' z. d.

–43° 00' s. š., 10° 00' z. d.

–43° 30' s. š., 10° 00' z. d.

–43° 30' s. š., 9° 00' z. d.

–44° 00' s. š., 9° 00' z. d.

–44° 00' s. š., 8° 00' z. d.

–43° 30' s. š., 8° 00' z. d.

f)„funkční jednotkou 26 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–43° 00' s. š., 8° 00' z. d.

–43° 00' s. š., 10° 00' z. d.

–42° 00' s. š., 10° 00' z. d.

–42° 00' s. š., 8° 00' z. d.

g)„funkční jednotkou 27 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–42° 00' s. š., 8° 00' z. d.

–42° 00' s. š., 10° 00' z. d.

–38° 30' s. š., 10° 00' z. d.

–38° 30' s. š., 9° 00' z. d.

–40° 00' s. š., 9° 00' z. d.

–40° 00' s. š., 8° 00' z. d.

h)„funkční jednotkou 30 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast podléhající španělské jurisdikci v Cádizském zálivu a v přilehlých vodách divize ICES 9a;

i)„funkční jednotkou 31 divize ICES 8c“ zeměpisná mořská oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–43° 30' s. š., 6° 00' z. d.

–44° 00' s. š., 6° 00' z. d.

–44° 00' s. š., 2° 00' z. d.

–43° 30' s. š., 2° 00' z. d.

j)„Cádizským zálivem“ zeměpisná oblast divize ICES 9a východně od 7º 23' 48″ z. d.;

k)„oblastí úmluvy CCAMLR (Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě)“ zeměpisná oblast vymezená v čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 601/2004 30 ;

l)„oblastmi CECAF“ (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku) zeměpisné oblasti vymezené v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 31 ;

m)„oblastí úmluvy IATTC“ (Meziamerické komise pro tropické tuňáky) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky, zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949 (Antigujská úmluva) 32 ;

n)„oblastí úmluvy ICCAT (Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku)“ zeměpisná oblast vymezená v Mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku 33 ;

o)„oblastí pravomoci komise IOTC (Komise pro tuňáky Indického oceánu)“ zeměpisná oblast vymezená v Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu 34 ;

p)„oblastmi NAFO“ (Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku) zeměpisné oblasti uvedené v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009 35 ;

q)„oblastí úmluvy SEAFO (Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku)“ zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o ochraně a řízení rybolovných zdrojů v jihovýchodním Atlantiku 36 ;

r)„oblastí dohody SIOFA (Dohoda o rybolovu v jižním Indickém oceánu)“ zeměpisná oblast vymezená v Dohodě o rybolovu v jižním Indickém oceánu 37 ;

s)„oblastí úmluvy SPRFMO (Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří)“ zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu 38 ;

t)„oblastí úmluvy WCPFC (Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu)“ zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu 39 ;

u)„oblastí volného moře Beringova moře“ zeměpisná oblast volného moře Beringova moře vzdálená více než 200 námořních mil od základních linií, odkud se měří šířka teritoriálních vod pobřežních států Beringova moře;

v)„oblastí překrývajících se pravomocí mezi oblastmi úmluv IATTC a WCPFC“ zeměpisná oblast vymezená těmito hranicemi:

–zeměpisnou délkou 150° z. d.,

–zeměpisnou délkou 130° z. d.,

–zeměpisnou šířkou 4° j. š.,

–zeměpisnou šířkou 50º j. š;

w)„zeměpisnými podoblastmi GFCM“ oblasti vymezené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 40 .

HLAVA II
RYBOLOVNÁ PRÁVA PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UNIE

Kapitola I
Obecná ustanovení

Článek 5
TAC a jejich rozdělení

1.TAC pro rybářská plavidla Unie ve vodách Unie a v některých vodách mimo Unii, jejich rozdělení mezi členské státy a případné podmínky funkčně spojené s užíváním těchto práv jsou stanoveny v příloze I.

2.Rybářská plavidla Unie mohou být oprávněna k rybolovu ve vodách podléhajících rybářské jurisdikci Faerských ostrovů, Grónska, Norska a v rybolovné oblasti kolem ostrova Jan Mayen v mezích TAC stanovených v příloze I a za podmínek stanovených v článku 19 a části A přílohy V tohoto nařízení a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 41 a v jeho prováděcích předpisech.

3.Rybářská plavidla Unie mohou být oprávněna k rybolovu ve vodách podléhajících rybářské jurisdikci Spojeného království v mezích TAC stanovených v příloze I a za podmínek stanovených v článku 19 tohoto nařízení a v nařízení (EU) 2017/2403 a v jeho prováděcích předpisech.

Článek 6
TAC určené členskými státy

1.TAC pro některé populace ryb uvedené v příloze I určí dotčený členský stát.

2.TAC určené členským státem podle odstavce 1:

a)musí být v souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky, zejména se zásadou udržitelného využívání populací, a

b)musí vést k využívání populace, která je:

i)s co největší pravděpodobností, je-li k dispozici analytické posouzení, v souladu s maximálním udržitelným výnosem, nebo

ii)v souladu s přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, není-li analytické posouzení k dispozici nebo je-li neúplné.

3.Do 15. března 2023 předloží každý dotčený členský stát Komisi tyto informace:

a)TAC, které určil;

b)údaje, které shromáždil, vyhodnotil a použil jako základ pro určení TAC;

c)údaje o tom, jakým způsobem jsou určené TAC v souladu s odstavcem 2.

4.    Pokud jde o TAC pro tkaničnici tmavou (Aphanopus carbo) v oblasti CECAF 34.1.2, Portugalsko předloží informace uvedené v odstavci 3 pro tento TAC na rok 2023 do 15. března 2023 a na rok 2024 do 15. března 2024.

Článek 7
Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

1.Úlovky, které nepodléhají povinnosti vykládky stanovené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, se uchovávají na palubě nebo vykládají pouze tehdy, pokud:

a)byly odloveny rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou členského státu, jenž má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána, nebo

b)představují tu část kvóty Unie, která nebyla rozdělena mezi členské státy a dosud nebyla vyčerpána.

2.Pro účely odchylky od povinnosti započítat úlovky do příslušných kvót stanovené v čl. 15 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 jsou populace necílových druhů v rámci bezpečných biologických limitů podle uvedeného článku uvedeny v příloze I tohoto nařízení.

Článek 8
Mechanismus výměny kvót u TAC pro nevyhnutelné vedlejší úlovky

1.S cílem zohlednit povinnost vykládky a zpřístupnit kvóty pro některé vedlejší úlovky členským státům, které vlastní kvótu nemají, se na TAC stanovené v příloze IA použije mechanismus pro výměnu kvót stanovený v odstavcích 2 až 5.

2.6 % z každé kvóty přidělené členskému státu z TAC pro tresku obecnou (Gadus morhua) v Keltském moři, tresku obecnou západně od Skotska, tresku bezvousou v Irském moři a platýse evropského v divizích ICES 7h, 7j a 7k a 3 % z každé kvóty z TAC pro tresku bezvousou západně od Skotska se zpřístupní jako sdílená rezerva pro výměnu kvót (dále jen „sdílená rezerva“), jež bude otevřena od 1. ledna 2023. Členské státy bez kvóty mají k této rezervě výhradní přístup do 31. března 2023.

3.Množství, jež se ze sdílené rezervy vyberou, nelze vyměnit ani převést do následujícího roku. Po 31. březnu 2023 se nevyužitá množství vrátí členským státům, které do sdílené rezervy původně přispěly.

4.Členské státy bez kvóty poskytují jako náhradu kvóty pro populace uvedené v části C přílohy IA, pokud se členský stát bez kvóty a členský stát přispívající do sdílené rezervy nedohodnou jinak.

5.Kvóty uvedené v odstavci 4 musí mít stejnou obchodní hodnotu na základě tržního směnného kurzu nebo jiných vzájemně přijatelných směnných kurzů. Pokud neexistuje jiná možnost, určí se obchodní hodnota na základě průměrných cen Unie z předchozího roku, které poskytlo Evropské středisko pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury.

6.Pokud mechanismus pro výměnu kvót stanovený v odstavcích 2 až 5 členským státům neumožňuje pokrýt jejich nevyhnutelné vedlejší úlovky v podobném rozsahu, usilují členské státy o dohodu na výměně kvót podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, přičemž zajistí, aby vyměňované kvóty měly rovnocennou obchodní hodnotu.

Článek 9
Omezení intenzity rybolovu v divizi ICES 7e

1.V příloze II se stanoví technické aspekty práv a povinností v případě řízení populace jazyka obecného v divizi ICES 7e pro období uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení.

2.Na žádost členského státu v souladu s bodem 7.4 přílohy II může Komise přijmout prováděcí akt, kterým přidělí tomuto členskému státu počet dní na moři nad rámec dní uvedených v bodě 5 přílohy II, během nichž může být rybářské plavidlo plující pod jeho vlajkou a mající na palubě jakékoli regulované zařízení přítomno v divizi ICES 7e. Komise přijme tento prováděcí akt přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2 tohoto nařízení.

3.Na žádost členského státu může Komise přijmout prováděcí akt, kterým přidělí tomuto členskému státu nejvýše tři dny v období od 1. února 2023 do 31. ledna 2024 ke dnům, které jsou uvedeny v bodě 5 přílohy II, během nichž se rybářské plavidlo může nacházet v divizi ICES 7e, na základě programu posílené přítomnosti vědeckých pozorovatelů uvedeného v bodě 8.1 přílohy II. Tyto dny přidělí na základě popisu, který daný členský stát předložil v souladu s bodem 8.3 přílohy II, a po konzultaci s výborem VTHVR. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2 tohoto nařízení.

[Článek 10
Opatření týkající se rybolovu mořčáka evropského v divizích ICES 4b, 4c a 6a a v podoblasti ICES 7

1.Rybářským plavidlům Unie a v rámci veškerého komerčního rybolovu z pobřeží se zakazuje lovit mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax) v divizích ICES 4b a 4c a v podoblasti ICES 7 nebo mořčáka evropského odloveného v uvedené oblasti uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat či vykládat.

2.Zákaz stanovený v odstavci 1 se nevztahuje na vedlejší úlovky mořčáka evropského v rámci komerčního rybolovu pomocí sítí z pobřeží. Tato výjimka se vztahuje na historické počty plážových sítí stanovené na úrovni před rokem 2017. Komerční lov pomocí sítí z pobřeží se nesmí zaměřovat na mořčáka evropského a vykládat lze pouze nevyhnutelné vedlejší úlovky mořčáka evropského.

3.Odchylně od odstavce 1 se rybářským plavidlům Unie v divizích ICES 4b, 4c, 7d, 7e, 7f a 7h povoluje v lednu 2023 a od 1. dubna do 31. prosince 2023 lovit mořčáka evropského, jakož i uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat nebo vykládat mořčáka evropského odloveného v uvedené oblasti prostřednictvím těchto zařízení a s těmito omezeními:

a)za použití vlečných sítí pro lov při dně 42 , pro nevyhnutelné vedlejší úlovky nepřesahující 760 kilogramů za dva kalendářní měsíce (leden a duben; květen a červen; červenec a srpen; září a říjen; listopad a prosinec) a 5 % hmotnosti celkového úlovku mořských organismů na palubě odlovených dotčeným rybářským plavidlem za jeden rybářský výjezd;

b)za použití nevodů 43 , pro nevyhnutelné vedlejší úlovky nepřesahující 760 kilogramů za dva kalendářní měsíce (leden a duben; květen a červen; červenec a srpen; září a říjen; listopad a prosinec) a 5 % hmotnosti celkového úlovku mořských organismů na palubě odlovených dotčeným rybářským plavidlem za jeden rybářský výjezd;

c)za použití háčků a šňůr 44 , a to do 5,95 tuny na rybářské plavidlo;

d)za použití ukotvených tenatových sítí 45 , pro nevyhnutelné vedlejší úlovky nepřesahující 1,5 tuny na rybářské plavidlo.

Odchylky uvedené v prvním pododstavci písm. c) platí pro rybářská plavidla Unie se záznamy úlovků mořčáka evropského za použití háčků a šňůr v období od 1. července 2015 do 30. září 2016.

Odchylky uvedené v prvním pododstavci písm. d) platí pro rybářská plavidla Unie se záznamy úlovků mořčáka evropského za použití ukotvených tenatových sítí v období od 1. července 2015 do 30. září 2016.

V případě nahrazení rybářského plavidla Unie mohou členské státy povolit, aby tyto odchylky platily pro jiné rybářské plavidlo Unie, za předpokladu, že počet rybářských plavidel Unie, na něž se každá z odchylek vztahuje, a jejich celková rybolovná kapacita se nezvýší.

4.Omezení odlovu stanovená v odstavci 3 nejsou převoditelná mezi rybářskými plavidly a v případě, že existuje dvouměsíční omezení, ani z jednoho dvouměsíčního období na další.

Pro rybářská plavidla Unie, která používají více než jeden druh lovného zařízení během jednoho dvouměsíčního období, platí pro každý typ lovného zařízení nejnižší omezení odlovu stanovené v odstavci 3.

Do 15 dní po uplynutí každého měsíce ohlásí členské státy Komisi všechny úlovky mořčáka evropského rozdělené podle druhu lovného zařízení.

5.Při rekreačním rybolovu, včetně rybolovu z pobřeží, v divizích ICES 4b, 4c, 6a a 7a až 7k:

a)v období od 1. ledna do 28. února 2023 a od 1. do 31. prosince 2023:

i)se povoluje lov mořčáka evropského pouze udicí a ruční šňůrou, při němž se jedinci vypouštějí zpět do moře;

ii)se zakazuje uchovávat mořčáka evropského odloveného v uvedené oblasti na palubě, přemísťovat ho, překládat nebo vykládat;

b)v období od 1. března do 30. listopadu 2023:

i)se povoluje odlovit a uchovat nejvýše dva kusy mořčáka evropského na rybáře a den;

ii)minimální velikost uchovaného mořčáka evropského je 42 cm;

iii)nesmějí být použity pevné sítě k lovu ani uchovávání mořčáka evropského.

6.Odstavcem 5 nejsou dotčena přísnější vnitrostátní opatření týkající se rekreačního rybolovu.]

Článek 11
Opatření týkající se rybolovu mořčáka evropského v divizích ICES 8a a 8b

1.Francie a Španělsko v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2019/472 zajistí, aby úmrtnost populace mořčáka evropského v divizích ICES 8a a 8b způsobená jejich komerčním a rekreačním rybolovem nepřekročila hodnotu FMSY definovanou v čl. 2 odst. 5 nařízení (EU) 2019/472.

2.Při rekreačním rybolovu, včetně rybolovu z pobřeží, v divizích ICES 8a a 8b:

a)se povoluje odlovit a ponechat si nejvýše dva kusy mořčáka evropského na rybáře a den;

b)nesmějí být použity pevné sítě k lovu ani uchovávání mořčáka evropského.

3.Odstavcem 2 nejsou dotčena přísnější vnitrostátní opatření týkající se rekreačního rybolovu.

[Článek 12
Opatření týkající se rybolovu úhoře říčního 

1.    Veškeré komerční a rekreační rybolovné činnosti úhoře říčního (Anguilla anguilla) ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 28 nařízení (EU) č. 1380/2013 ve všech fázích života jsou zakázány ve všech mořských vodách Unie a přilehlých brakických vodách, jako jsou ústí řek, pobřežní laguny a přechodné vody, a pro rybářská plavidla Unie v mezinárodních vodách.

2.    Za tímto účelem se stanoví období zákazu nebo případně i více období zákazu rybolovu, jež musí splňovat tyto kumulativní podmínky:

a)trvá šest po sobě jdoucích měsíců, ale může skončit i v roce 2024, je-li to vhodné;

b)zahrnuje příslušné po sobě jdoucí týdny a měsíce hlavní migrace úhoře říčního v životních fázích úhoře sklovitého i stříbrného;

c)zahrnuje měsíc nejvyšší migrace a také období nejméně dvou měsíců před měsícem nejvyšší migrace a po něm;

d)    pokud jde o průlivy a přeshraniční oblasti, musí být v souladu s okolními oblastmi a sousední členské státy a regiony se na něm případně snaží dohodnout na příslušných konzultačních fórech.

3.    S cílem zohlednit zeměpisné a časové migrační vzorce úhoře v jednotlivých fázích jeho života stanoví každý dotčený členský stát:

a)týdny a měsíce hlavní migrace úhoře říčního v životních fázích úhoře sklovitého a úhoře stříbrného na základě nejlepších dostupných vědeckých informací o migraci úhoře říčního za posledních 10 let, včetně migračně nejintenzivnějšího období a měsíce nejvyšší migrace pro každou příslušnou zeměpisnou oblast, včetně průlivů a přeshraničních oblastí, a

b)vhodné období nebo vhodná období zákazu rybolovu úhoře říčního podle odstavců 1 a 2 na základě kritérií stanovených v odstavci 2 a v odst. 3 písm. a) pro své vody a přilehlé mezinárodní vody pro každou z těchto oblastí:

i)oblast ICES definovanou v čl. 4 písm. a) tohoto nařízení a

ii)oblast zahrnující zeměpisné podoblasti GFCM 1 až 27 definované v čl. 4 písm. w) tohoto nařízení.

4.    Do 31. ledna 2023 předloží každý dotčený členský stát Komisi:

a) informace o období nebo obdobích zákazu podle odst. 3 písm. b), jež stanovil, a

b) podpůrné informace, včetně informací uvedených v odst. 3 písm. a), které odůvodňují zvolená období, a

c) příslušná vnitrostátní opatření.]

Článek 13
Zvláštní ustanovení o rozdělení rybolovných práv

1.Rozdělením rybolovných práv mezi členské státy stanoveným v tomto nařízení nejsou dotčeny:

a)výměny podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)odpočty a přerozdělení podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;

c)přerozdělení podle článků 12 a 47 nařízení (EU) 2017/2403;

d)vykládky dodatečných množství povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96 a podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

e)množství převedená podle článku 4 nařízení (ES) č. 847/96 a čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

f)odpočty podle článků 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009;

g)převody a výměny kvót podle článků 20 a 52 tohoto nařízení.

2.Populace, na které se vztahují preventivní nebo analytické TAC pro účely meziročního řízení TAC a kvót stanovených v nařízení (ES) č. 847/96, jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení.

3.Není-li v příloze I tohoto nařízení uvedeno jinak, použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 na populace, na které se vztahuje preventivní TAC, a čl. 3 odst. 2 a 3 a článek 4 uvedeného nařízení na populace, na které se vztahuje analytický TAC.

4.Články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužijí, pokud členský stát využije meziroční flexibilitu podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

[Článek 14
Období zákazu rybolovu smačků rodu Ammodytes

V divizích ICES 2a a 3a a v podoblasti ICES 4 je od 1. ledna do 31. března 2023 a od 1. srpna do 31. prosince 2023 zakázán komerční rybolov smačků rodu Ammodytes vlečnou sítí pro lov při dně, nevody nebo podobnými vlečnými zařízeními o velikosti ok menších než 16 mm.]

[Článek 15
Nápravná opatření týkající se tresky obecné v Severním moři

1.Oblasti se zákazem rybolovu, s výjimkou rybolovu za použití pelagických zařízení (pomocí košelkových nevodů a vlečných sítí), a období, během nichž zákazy platí, jsou stanoveny v příloze IV.

2.Plavidlům, která loví pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů s minimální velikostí ok nejméně 70 mm v divizích ICES 4a a 4b nebo nejméně 90 mm v divizi ICES 3a a dlouhých lovných šňůr 46 , se zakazuje rybolov ve vodách Unie divize ICES 4a, severně od 58° 30′ 00″ s. š. a jižně od 61° 30′ 00″ s. š., a ve vodách Unie divizí ICES 3a.20 (Skagerrak), 4a a 4b, severně od 57° 00′ 00″ s. š. a východně od 5° 00′ 00″ v. d.

3.Odchylně od odstavce 2 mohou rybářská plavidla v něm uvedená lovit v oblastech v něm uvedených, pokud splňují alespoň jedno z následujících kritérií:

a)jejich úlovky tresky obecné nepředstavují více než 5 % jejich celkových úlovků na jeden rybářský výjezd; rybářská plavidla, jejichž úlovky tresky obecné nepřekročily 5 % jejich celkových úlovků v letech 2017–2019, se považují za plavidla, která splňují toto kritérium, pokud nadále používají stejná lovná zařízení, jaká používala v uvedeném období; tato domněnka je vyvratitelná;

b)používá se regulovaná a vysoce selektivní vlečná síť pro lov při dně nebo nevod, což podle vědecké studie vede k alespoň 30% snížení úlovků tresky obecné ve srovnání s plavidly, která loví vlečnými zařízeními se základní velikostí ok uvedenou v bodě 1.1 části B přílohy V nařízení (EU) 2019/1241; tyto studie může vyhodnotit výbor VTHVR a v případě negativního hodnocení již dotyčná zařízení nelze považovat za vhodná pro použití v oblastech uvedených v odstavci 2 tohoto článku;

c)u plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů o velikosti ok 100 mm nebo větší (TR1) jsou používána tato vysoce selektivní lovná zařízení:

i)vlečné sítě s vyklenutou prostřední částí o minimální velikosti ok v této části 600 mm;

ii)zdvižená lovná šňůra (0,6 m);

iii)horizontální dílec pro oddělování s únikovým dílcem s velkými oky;

d)u plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů o velikosti ok větších než 70 mm v divizi ICES 4a a 90 mm v divizi ICES 3a a menších než 100 mm (TR2) jsou používána tato vysoce selektivní lovná zařízení:

i)horizontální třídící mřížka s maximální roztečí 50 mm oddělující platýsovité a jiné ryby, s nezablokovaným otvorem pro jiné než platýsovité ryby;

ii)dílec seltra se čtvercovými oky o velikosti 300 mm;

iii)třídící mřížka s maximální roztečí 35 mm s nezablokovaným otvorem pro ryby;

e)rybářská plavidla podléhají národnímu plánu na zamezení odlovu tresky obecné, který je určen k dosažení úrovní úlovků tresky obecné v souladu s úmrtností způsobenou rybolovem odpovídající stanoveným rybolovným právům na základě úrovní vědeckého poradenství, a to prostřednictvím prostorových nebo technických opatření nebo jejich kombinací; tyto plány posoudí nejpozději dva měsíce po jejich provedení v případě členských států výbor VTHVR nebo v případě třetích zemí příslušný vnitrostátní vědecký orgán, přičemž se v případě potřeby zreviduje, pokud z těchto posouzení vyplyne, že cíle národního plánu na zamezení odlovu tresky obecné se nepodaří dosáhnout.

4.Členské státy posílí sledování a kontrolu rybářských plavidel uvedených v odstavci 2 a dohled nad nimi za účelem zajištění kontroly dodržování podmínek stanovených v odstavci 3.

5.Tento článek se nevztahuje na rybolovné operace, jejichž účelem je výhradně vědecký výzkum, za předpokladu, že je výzkum prováděn v souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2019/1241.]

Článek 16
Nápravná opatření pro tresku obecnou v Kattegatu

1.Plavidla Unie lovící v Kattegatu pomocí vlečných sítí pro lov při dně 47 o minimální velikosti ok 70 mm používají jedno z těchto selektivních zařízení:

a)třídící mřížku s maximální roztečí 35 mm s nezablokovaným otvorem pro ryby;

b)třídicí mřížku s maximální roztečí 50 mm oddělující platýsovité a jiné ryby, s nezablokovaným otvorem pro jiné než platýsovité ryby;

c)dílec seltra se čtvercovými oky o velikosti 300 mm;

d)regulované vysoce selektivní zařízení, jehož technické vlastnosti mají podle vědecké studie vyhodnocené výborem VTHVR za následek, že treska obecná tvoří méně než 1,5 % úlovku, pokud je to jediné zařízení, které má dané rybářské plavidlo na palubě.

2.Rybářská plavidla Unie, která se účastní projektu realizovaného členským státem a mají funkční vybavení pro řádně zdokumentovaný rybolov, mohou používat lovné zařízení v souladu s částí B přílohy V nařízení (EU) 2019/1241. Dotčený členský stát předá seznam těchto plavidel Komisi.

3.Tento článek se nevztahuje na rybolovné operace, jejichž účelem je výhradně vědecký výzkum, za předpokladu, že je výzkum prováděn v souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2019/1241.

[Níže uvedený článek 17 bude aktualizován po konzultacích Unie se třetími zeměmi.]

Článek 17
Zakázané druhy

1.Rybářská plavidla Unie nesmějí lovit, uchovávat na palubě, překládat ani vykládat tyto druhy:

a)    rejnoka paprsčitého (Amblyraja radiata) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4 a divize 7d; ve vodách Spojeného království divize 2a a ve vodách Unie divize 3a;

b)    pilonoše rudého (Beryx splendens) v podoblasti NAFO 6;

c)    bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4; ve vodách Spojeného království divize 2a a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

d)    světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4; ve vodách Spojeného království divize 2a a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

e)    světlouna Bonnaterrova (Dalatias licha) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4; ve vodách Spojeného království divize 2a a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

f)    bezkýlovce lopatonosého (Deania calcea) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4; ve vodách Spojeného království divize 2a a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

g)    soubor druhů (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Spojeného království a Unie podoblastí ICES 4 a 6 až 8; ve vodách Spojeného království divize 2a a podoblasti 5 a ve vodách Unie podoblastí 3, 9 a 10;

h)    světlouna velkého (Etmopterus princeps) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4; ve vodách Spojeného království divize 2a a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

i)    psohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4; ve vodách Spojeného království divize 2a; ve vodách Spojeného království a mezinárodních vodách podoblasti 5; ve vodách Spojené království, Unie a mezinárodních vodách podoblastí 6 až 8 a v mezinárodních vodách podoblastí 12 a 14;

j)    žraloka nosatého (Lamna nasus) ve všech vodách;

k)    rejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES 3a;

l)    rejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 6 a ve vodách Unie podoblasti ICES 10;

m)    žraloka obrovského (Rhincodon typus) ve všech vodách;

n)    pilohřbeta obecného (Rhinobatos rhinobatos) ve Středozemním moři;

o)    ostrouna obecného (Squalus acanthias) ve vodách Spojeného království a Unie podoblastí ICES 4 a 6 až 8; ve vodách Spojeného království divize 2a a podoblasti 5 a ve vodách Unie oblastí 3, 9 a 10, kromě případů souvisejících s programy na zamezení vedlejších úlovků uvedených v příloze IA;

p)červenice atlantské (Hoplostethus atlanticus) ve vodách Spojeného království, Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 až 10, 12 a 14;

q) hlubinných druhů žraloků uvedených v části D přílohy I ve vodách Spojeného království, Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 6 až 9; ve vodách Spojeného království a mezinárodních vodách oblasti 5; ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblasti ICES 10; ve vodách Unie oblastí CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2 a v mezinárodních vodách podoblasti ICES 12.

2.    Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhů uvedených v odstavci 1 poraněni a jsou neprodleně vypuštěni.

Článek 18
Předávání údajů

Když předkládají členské státy Komisi údaje vztahující se k vykládkám a intenzitě rybolovu podle článků 33 a 34 nařízení (ES) č. 1224/2009, použijí kódy populací uvedené v příloze I tohoto nařízení.

Kapitola II
Oprávnění k rybolovu ve vodách třetích zemí

Článek 19
Oprávnění k rybolovu

1.Maximální počet oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla Unie ve vodách třetích zemí je v příslušných případech stanoven v části A přílohy V.

2.Pokud členský stát převede na základě čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 kvótu jinému členskému státu v rybolovných oblastech vymezených v příloze V části A tohoto nařízení, je součástí převodu také odpovídající převod oprávnění k rybolovu a převod se oznámí Komisi. Celkový počet oprávnění pro každou rybolovnou oblast stanovený v části A přílohy V tohoto nařízení nesmí být překročen.

Kapitola III
Rybolovná práva ve vodách regionálních organizací pro řízení rybolovu

Oddíl 1
Obecná ustanovení

Článek 20
Převody a výměny kvót

1.Pokud pravidla některé regionální organizace pro řízení rybolovu (dále jen „regionální organizace“) povolují převody nebo výměny kvót mezi jejími smluvními stranami, může členský stát (dále jen „dotčený členský stát“) jednat s některou smluvní stranou této regionální organizace a případně vypracovat možný návrh zamýšleného převodu nebo výměny kvót. Dotčený členský stát oznámí návrh Komisi.

2.Na základě oznámení podle odstavce 1 může Komise návrh zamýšleného převodu nebo výměny kvót schválit. Pokud Komise schválí tento návrh, vyjádří bez zbytečného odkladu souhlas s tím, aby byla zamýšleným převodem nebo výměnou kvót vázána. O převodu nebo výměně kvót informuje sekretariát regionální organizace v souladu s pravidly této regionální organizace.

3.Komise informuje o dohodnutém převodu nebo výměně kvót členské státy.

4.Rybolovná práva, která dotčený členský stát obdržel nebo převedl v rámci převodu nebo výměny kvót, se považují za kvóty přidané k jeho přiděleným kvótám nebo odečtené z jeho přidělených kvót, a to od okamžiku, kdy převod nebo výměna kvót nabyde účinku podle podmínek dohody se smluvní stranou regionální organizace nebo případně v souladu s pravidly příslušné regionální organizace. Těmito převody a výměnami není dotčen rozdělovací klíč k rozdělení rybolovných práv mezi členské státy v souladu se zásadou relativní stability rybolovných činností.

[Níže uvedené oddíly 2 až 11 budou aktualizovány po výročním zasedání regionálních organizací pro řízení rybolovu.]

Oddíl 2
Oblast úmluvy NEAFC

Článek 21
Zákazy rybolovu u okouníků rodu Sebastes v Irmingerově moři

Rybolovné činnosti se zakazují v oblasti vymezené těmito souřadnicemi měřenými podle systému WGS84:

Oddíl 3
Oblast úmluvy ICCAT

Článek 22
Omezení kapacity rybolovu, chovu a výkrmu

1.Počet návnadových člunů a člunů s vlečnými sítěmi Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného (Thunnus thynnus) o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve východním Atlantiku je omezen podle bodu 1 přílohy VI.

2.Počet plavidel drobného pobřežního rybolovu Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve Středozemním moři je omezen podle bodu 2 přílohy VI.

3.Počet rybářských plavidel Unie, která loví tuňáka obecného v Jaderském moři pro účely chovu a jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm, je omezen podle bodu 3 přílohy VI.

4.Počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat nebo vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je omezen podle bodu 4 přílohy VI.

5.Počet pastí používaných pro lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je omezen podle bodu 5 přílohy VI.

6.Celková kapacita chovu a výkrmu tuňáka obecného a maximální vysazení odloveného volně žijícího tuňáka obecného přidělené chovům ve východním Atlantiku a Středozemním moři jsou omezeny podle bodu 6 přílohy VI.

7.Maximální počet rybářských plavidel Unie, která mají oprávnění k rybolovu severoatlantského tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) jako cílového druhu v souladu s článkem 12 nařízení Rady (ES) č. 520/2007 48 , je omezen podle bodu 7 přílohy VI tohoto nařízení.

8.Maximální počet rybářských plavidel Unie o délce nejméně 20 metrů, která loví tuňáka velkookého (Thunnus obesus) v oblasti úmluvy ICCAT, je omezen podle bodu 8 přílohy VI.

Článek 23
Rekreační rybolov

Členské státy případně ze svých kvót přidělených podle přílohy ID přidělí zvláštní podíl pro rekreační rybolov.

Článek 24
Žraloci

1.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl liškouna velkookého (Alopias superciliosus).

2.Zakazuje se provádět cílený rybolov liškounů rodu Alopias.

3.U rybolovu v oblasti úmluvy ICCAT se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl kladivounů čeledi Sphyrnidae (kromě kladivouna tiburo, Sphyrna tiburo).

4.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus).

5.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě žraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis).

6.U rybolovu v oblasti úmluvy ICCAT se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl severoatlantského žraloka mako (Isurus oxyrinchus).

Článek 25
Zařízení s uzavíracím mechanismem pro tropické tuňáky

1.Používání zařízení s uzavíracím mechanismem se v oblasti úmluvy ICCAT zakazuje od 1. ledna do 13. března 2023.

2.Během 15 dnů před začátkem období uvedeného v odstavci 1, od 17. prosince 2022 do 31. prosince 2022, členské státy zajistí, aby jejich rybářská plavidla nepoužívala zařízení s uzavíracím mechanismem.

3. Žádné rybářské plavidlo nesmí mít v oblasti úmluvy ICCAT v žádném okamžiku více než 300 zařízení s uzavíracím mechanismem s bójemi v provozu.

4.Členské státy do 30. června 2023 oznámí Komisi historické údaje o lovných zařízeních kladených u zařízení s uzavíracím mechanismem za svá plavidla lovící košelkovými nevody. Pokud některý členský stát tyto údaje do uvedeného data nenahlásí, zakazuje se rybářským plavidlům plujícím pod jeho vlajkou umisťovat lovná zařízení u zařízení s uzavíracím mechanismem, dokud Komise tyto údaje od tohoto členského státu neobdrží k dalšímu hlášení ICCAT.

Oddíl 4
Oblast úmluvy CCAMLR

Článek 26
Oznámení o průzkumném rybolovu ledovek

Členské státy se v roce 2023 mohou účastnit průzkumného rybolovu ledovek rodu Dissostichus pomocí dlouhých lovných šňůr v podoblastech FAO 88.1 a 88.2 a v divizích FAO 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3a mimo jurisdikci jednotlivých států. Členské státy, které tak hodlají učinit, to oznámí sekretariátu CCAMLR v souladu s články 7 a 7a nařízení (ES) č. 601/2004 nejpozději do 1. června 2023.

Článek 27
Omezení průzkumného rybolovu ledovek

1.Rybolov ledovek v rybářské sezóně 2022–2023 je omezen na členské státy, podoblasti a počet rybářských plavidel podle tabulky A v příloze VII pro daný druh a TAC a omezení vedlejších úlovků stanoví tabulka B v příloze VII.

2.Cílený rybolov druhů žraloků pro jiné účely, než je vědecký výzkum, je zakázán. Jakýkoli žralok, zejména nedospělí jedinci a gravidní samice, náhodně odlovený jako vedlejší úlovek při rybolovu ledovky musí být vypuštěn živý.

3.V relevantních případech se rybolov v jakékoli malé výzkumné jednotce zastaví, jakmile ohlášené úlovky dosáhnou stanovených TAC, a po zbytek rybářské sezóny se v ní zakáže.

4.Rybolov se provádí v takovém zeměpisném rozsahu a v takových hloubkách, které jsou nezbytné k získání informací potřebných pro stanovení rybolovného potenciálu a k zamezení nadměrné koncentraci odlovu a intenzitě rybolovu. V podoblastech FAO 48.6 a 88.1 a v divizi FAO 58.4.3a, je-li to povoleno podle článku 26, je však rybolov zakázán v hloubkách menších než 550 metrů.

Článek 28
Lov krunýřovky krillové během rybářské sezóny 2022–2023

1.Členský stát, který hodlá během rybářské sezóny 2022–2023 lovit krunýřovku krillovou (Euphausia superba) v oblasti úmluvy CCAMLR, to oznámí Komisi nejpozději 1. května 2023 za použití formuláře uvedeného v části B dodatku k příloze VII. Na základě informací poskytnutých členskými státy Komise předloží tato oznámení sekretariátu CCAMLR nejpozději 30. května 2023.

2.Oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku zahrnuje informace stanovené v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004 pro všechna rybářská plavidla, kterým se má udělit oprávnění účastnit se lovu krunýřovek krillových.

3.Členský stát, který má v úmyslu lovit krunýřovku krillovou v oblasti úmluvy CCAMLR, oznámí svůj záměr tak učinit pouze u oprávněných rybářských plavidel, která v době oznámení:

a)plují pod jeho vlajkou nebo

b)plují pod vlajkou jiného člena CCAMLR a předpokládá se, že v době rybolovu se budou plavit pod vlajkou tohoto členského státu.

4.Pokud se oprávněné rybářské plavidlo oznámené sekretariátu CCAMLR v souladu s odstavci 1, 2 a 3 nemůže účastnit lovu krunýřovky krillové z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci, je dotčený členský stát oprávněn povolit jeho nahrazení jiným rybářským plavidlem. V takovém případě dotčený členský stát okamžitě uvědomí sekretariát CCAMLR a Komisi a poskytne jim:

a)úplné údaje o zamýšleném náhradním rybářském plavidle nebo plavidlech, včetně informací stanovených v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004, a

b)úplný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a veškeré relevantní podklady nebo odkazy.

5.Členské státy neudělí oprávnění k účasti na lovu krunýřovky krillové žádnému rybářskému plavidlu uvedenému na kterémkoli seznamu rybářských plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov vedeném CCAMLR.

Oddíl 5
Oblast pravomoci IOTC

Článek 29
Omezení rybolovné kapacity plavidel lovících v oblasti pravomoci IOTC

1.Maximální počet rybářských plavidel Unie lovících tropické tuňáky v oblasti pravomoci komise IOTC a odpovídající kapacita hrubé prostornosti jsou stanoveny v bodě 1 přílohy VIII.

2.Maximální počet rybářských plavidel Unie lovících mečouna obecného (Xiphias gladius) a tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) v oblasti pravomoci IOTC a odpovídající kapacita hrubé prostornosti jsou stanoveny v bodě 2 přílohy VIII.

3.Členské státy mohou změnit rozdělení rybářských plavidel z jednoho druhu rybolovu uvedeného v odstavcích 1 a 2 na jiný druh rybolovu, pokud mohou Komisi prokázat, že tato změna nezvýší intenzitu rybolovu dotčených populací ryb.

4.V případě, že je navržen převod kapacity na loďstvo některého členského státu, tento členský stát zajistí, aby rybářská plavidla, která mají být převedena, byla v evidenci oprávněných plavidel IOTC nebo v evidenci plavidel jiných regionálních organizací pro řízení rybolovu tuňáka. Rybářská plavidla, která jsou uvedena na seznamu kterékoli regionální organizace pro řízení rybolovu uvádějícího plavidla, která prováděla nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti, nesmějí být převedena.

5.Členské státy mohou zvýšit svou rybolovnou kapacitu nad stropy uvedené v odstavcích 1 a 2 pouze v mezích stanovených v rozvojových plánech předložených IOTC.

Článek 30
Unášená zařízení s uzavíracím mechanismem a pomocná plavidla

1.Unášená zařízení s uzavíracím mechanismem musejí být vybavena instrumentálními bójemi. Používání jakýchkoli jiných bójí, jako jsou rádiové bóje, je zakázáno.

2.Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí současně sledovat více než 300 bójí v provozu.

3.Pro každé plavidlo lovící košelkovými nevody lze každoročně získat nejvýše 500 instrumentálních bójí. Žádné plavidlo lovící košelkovým nevodem nesmí mít nikdy více než 500 instrumentálních bójí (na skladě a v provozu).

4.Maximálně tři pomocná plavidla obsluhují nejméně deset plavidel s košelkovými nevody, přičemž všechna plují pod vlajkou členského státu. Toto ustanovení se nepoužije na členské státy, které používají pouze jedno pomocné plavidlo.

5.Jedno plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí být v žádném okamžiku obsluhováno více než jedním pomocným plavidlem plujícím pod vlajkou některého členského státu.

6.Unie nezaregistruje v rejstříku oprávněných plavidel IOTC žádné nové ani dodatečné pomocné plavidlo.

Článek 31
Žraloci

1.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat či vykládat upravená těla nebo části upravených těl liškounovitých všech druhů čeledi Alopiidae.

2.Zakazuje se uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus) u všech druhů rybolovu, s výjimkou rybářských plavidel o celkové délce menší než 24 metrů, která provádějí rybolovné činnosti výhradně ve výlučné ekonomické zóně svého členského státu vlajky, pokud je jejich úlovek určen výhradně pro místní spotřebu.

3.Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhů uvedených v odstavcích 1 a 2 poraněni a jsou neprodleně vypuštěni.

Článek 32
Mantovití

1.Rybářská plavidla Unie nesmějí lovit mantovité (čeleď Mobulidae zahrnující manty rodů Manta a Mobula) ani uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, nabízet k prodeji ani prodávat upravená těla nebo části upravených těl mantovitých, s výjimkou případů, kdy jsou ulovené ryby spotřebovávány přímo rodinami rybářů („rybolov pro vlastní spotřebu“).

Pro účely místní spotřeby však mohou být vyloženi mantovití, kteří jsou nezáměrně odloveni v rámci drobného rybolovu (rybolovu jiného než při hladině, tj. plavidly lovícími košelkovými nevody, na udici, pomocí tenatových sítí, ručních šňůr a vlečných šňůr s návnadou nebo dlouhých lovných šňůr, která jsou evidovaná v rejstříku oprávněných plavidel IOTC).

2.Všechna rybářská plavidla s výjimkou těch, která provozují rybolov pro vlastní spotřebu, urychleně vypustí mantovité živé a nezraněné, nakolik je to možné, jakmile jsou zpozorováni v síti, na háčku nebo na palubě, a to tak, aby odchyceným jedincům způsobila co nejmenší újmu.

Oddíl 6
Oblast úmluvy SPRFMO

Článek 33
Pelagický rybolov

1.V oblasti úmluvy SPRFMO mohou lovit pelagické populace v souladu s TAC stanovenými v příloze IH pouze ty členské státy, které v ní aktivně prováděly pelagický rybolov v letech 2007, 2008 nebo 2009.

2.Členské státy uvedené v odstavci 1 omezí v roce 2023 v uvedené oblasti celkovou hrubou prostornost plavidel plujících pod jejich vlajkou a lovících pelagické populace na celkovou výši pro Unii, tj. 78 600 tun hrubé prostornosti.

3.Členské státy uvedené v odstavci 1 mohou využívat rybolovná práva stanovená v příloze IH pouze tehdy, pokud do patnáctého dne následujícího měsíce zašlou Komisi tyto informace, aby je Komise mohla sdělit sekretariátu SPRFMO:

a)seznam plavidel aktivně provozujících rybolov nebo podílejících se na překládce v oblasti úmluvy SPRFMO;

b)měsíční hlášení o úlovcích.

Oddíl 7
Oblast úmluvy IATTC

Článek 34
Rybolov pomocí košelkových nevodů

1.Plavidla s košelkovými nevody nesmějí lovit tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares), tuňáka velkookého (Thunnus obesus) ani tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis):

a)od 29. července 2023 00:00 hod. do 8. října 2023 24:00 hod. nebo od 9. listopadu 2023 00:00 hod. do 19. ledna 2024 24:00 hod. v oblasti vymezené těmito hranicemi:

–tichomořským pobřežím Ameriky,

–zeměpisnou délkou 150° z. d.,

–zeměpisnou šířkou 40° s. š.,

–zeměpisnou šířkou 40° j. š.;

b)od 9. října 2023 00:00 hod. do 8. listopadu 2023 24:00 hod. v oblasti vymezené těmito hranicemi:

–zeměpisnou délkou 96º z. d.,

–zeměpisnou délkou 110º z. d.,

–zeměpisnou šířkou 4º s. š,

–zeměpisnou šířkou 3° j. š.

2.Členský stát vlajky informuje Komisi před 1. dubnem 2023 u každého ze svých rybářských plavidel uvedených v odstavci 1 o tom, které z období zákazu rybolovu uvedených v odst. 1 písm. a) dané plavidlo zvolilo.

3.Plavidla lovící košelkovými nevody provozující rybolov tuňáků v oblasti úmluvy IATTC uchovávají na palubě a následně překládají nebo vykládají všechny tuňáky žlutoploutvé, velkooké a pruhované, které uloví.

4.Odstavec 3 se nepoužije:

a)pokud jsou ryby shledány jako nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost;

b)během posledního výjezdu, pokud není na plavidle dostatečný prostor pro uložení všech tuňáků ulovených při tomto výjezdu.

Článek 35
Unášená zařízení s uzavíracím mechanismem

1.Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí v oblasti úmluvy IATTC v žádném okamžiku disponovat více než 400 aktivními zařízeními s uzavíracím mechanismem. Zařízení s uzavíracím mechanismem se považuje za aktivní, pokud je spuštěno na moře, začne předávat informace o své poloze a je sledováno plavidlem, jeho vlastníkem nebo provozovatelem. Zařízení s uzavíracím mechanismem lze aktivovat výhradně na palubě plavidel lovících košelkovými nevody.

2.Během 15 dnů před začátkem období zákazu zvoleného v souladu v čl. 34 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení plavidlo lovící košelkovými nevody v oblasti úmluvy IATTC:

a)se zdrží nasazení zařízení s uzavíracím mechanismem;

b)získá zpět stejný počet zařízení s uzavíracím mechanismem, jaká byla původně nasazena.

Článek 36
Omezení odlovu tuňáka velkookého při lovu dlouhými lovnými šňůrami

Celkové roční úlovky tuňáka velkookého v oblasti úmluvy IATTC plavidly jednotlivých členských států lovícími na dlouhou lovnou šňůru jsou stanoveny v příloze IL.

Článek 37
Zákaz lovu žraloka dlouhoploutvého

1.Je zakázáno lovit žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus) v oblasti úmluvy IATTC a uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, nabízet k prodeji nebo prodávat upravená těla nebo části upravených těl žraloka dlouhoploutvého odloveného v této oblasti.

2.Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci žraloka dlouhoploutvého poraněni a musejí být provozovateli rybářských plavidel neprodleně vypuštěni.

3.Provozovatelé rybářských plavidel zaznamenají počet vypuštěných jedinců s uvedením stavu (uhynulý nebo živý) a oznámí tyto údaje členskému státu, jehož jsou státními příslušníky.

Členské státy předají tyto informace shromážděné za rok 2022 Komisi do 31. ledna 2023.

Článek 38
Zákaz lovu mantovitých

Rybářská plavidla Unie nesmějí v oblasti úmluvy IATTC lovit mantovité (čeleď Mobulidae, do níž patří rejnoci rodů Manta a Mobula) ani uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, nabízet k prodeji nebo prodávat upravená těla nebo části upravených těl mantovitých ulovených v této oblasti. Jakmile zjistí, že byli uloveni mantovití, vypustí je, je-li to možné, živé a nezraněné.

Oddíl 8
Oblast úmluvy SEAFO

Článek 39
Zákaz lovu hlubinných druhů žraloků

V oblasti úmluvy SEAFO se zakazuje cílený rybolov níže uvedených hlubinných druhů žraloků:

a)máčky přízračné (Apristurus manis);

b)světlouna Bigelowova (Etmopterus bigelowi);

c)světlouna krátkoocasého (Etmopterus brachyurus);

d)světlouna velkého (Etmopterus princeps);

e)světlouna malého (Etmopterus pusillus);

f)rejnokovitých (Rajidae);

g)světlouna šupinkatého (Scymnodon squamulosus);

h)hlubinných žraloků nadřádu Selachimorpha;

i)ostrouna obecného (Squalus acanthias).

Oddíl 9
Oblast úmluvy WCPFC

Článek 40
Podmínky pro lov tuňáka velkookého, tuňáka žlutoploutvého, tuňáka pruhovaného a jihotichomořského tuňáka křídlatého

1.Členské státy zajistí, aby rybářským plavidlům lovícím košelkovými nevody tuňáka velkookého (Thunnus obesus), tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) v části oblasti úmluvy WCPFC, která se nachází na volném moři mezi 20° s. š. a 20° j. š., nebylo přiděleno více než 403 dnů rybolovu.

2.Rybářská plavidla Unie nesmějí v oblasti úmluvy WCPFC jižně od 20° j. š. lovit jihotichomořského tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga).

3.Členské státy zajistí, aby úlovky tuňáka velkookého (Thunnus obesus) plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru nepřekročily v roce 2023 množství stanovená v tabulce v příloze IG.

Článek 41
Řízení rybolovu pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem

1.V části oblasti úmluvy WCPFC nalézající se mezi 20° s. š. a 20° j. š. nesmějí plavidla lovící košelkovými nevody rozmísťovat či spouštět zařízení s uzavíracím mechanismem ani u nich klást sítě od 1. července 2023 00:00 hodin do 30. září 2023 24:00 hod.

2.Kromě zákazu uvedeného v odstavci 1 se zakazuje nastražovat sítě u zařízení s uzavíracím mechanismem na volném moři v oblasti úmluvy WCPFC nalézající se mezi 20° s. š. a 20° j. š. po dobu dalších dvou měsíců: buď od 1. dubna 2023 00:00 hod. do 31. května 2023 24:00 hod., nebo od 1. listopadu 2023 00:00 hod. do 31. prosince 2023 24:00 hod.

3. Každý dotčený členský stát určí, které z období zákazu rybolovu uvedených v odstavci 2 platí pro plavidla lovící košelkovými nevody plující pod jeho vlajkou. O zvoleném období zákazu informují členské státy Komisi do 15. února 2023. Komise oznámí období zákazu zvolená členskými státy sekretariátu WCPFC do 1. března 2023.

4.Každý členský stát zajistí, aby žádné z jeho plavidel lovících košelkovými nevody v žádném okamžiku nerozmístilo na moři více než 350 zařízení s uzavíracím mechanismem s aktivními instrumentálními bójemi. Bóje se aktivují výhradně na palubě plavidla lovícího košelkovými nevody.

Článek 42
Zákaz výmětů tropických tuňáků ulovených plavidly lovícími košelkovými nevody

1.Všechna plavidla lovící košelkovými nevody v části oblasti úmluvy WCPFC nalézající se mezi 20° s. š. a 20° j. š. uchovávají na palubě, překládají a vykládají všechny tuňáky velkooké, žlutoploutvé a pruhované, které uloví.

2.Odstavec 1 se nepoužije v těchto případech:

a)během posledního výjezdu, pokud plavidlu lovícímu košelkovými nevody nezbývá dostatek místa pro uskladnění všech ryb;

b)pokud jsou ryby nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost;

c)V případě vážné poruchy mrazicího zařízení.

Článek 43
Maximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného

Maximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného (Xiphias gladius) v oblastech jižně od 20° j. š. oblasti úmluvy WCPFC je stanoven v příloze IX.

Článek 44
Omezení odlovu mečouna obecného při lovu na dlouhou lovnou šňůru jižně od 20° j. š.

Členské státy zajistí, aby úlovky mečouna obecného (Xiphias gladius) jižně od 20° j. š. plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru v roce 2023 nepřekročily omezení stanovené v příloze IG. Zajistí také, aby toto opatření nevedlo k přesunu intenzity rybolovu mečouna obecného do oblasti severně od 20° j. š.

Článek 45
Žralok hedvábný a žralok dlouhoploutvý

1.V oblasti úmluvy WCPFC se zakazuje uchovávat na palubě, překládat, vykládat nebo skladovat upravená těla nebo části upravených těl těchto druhů:

a)žraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis);

b)žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus).

2.Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhů uvedených v odstavci 1 poraněni a jsou neprodleně vypuštěni.

Článek 46
Oblast překrývajících se pravomocí mezi oblastmi úmluv IATTC a WCPFC

1.Rybářská plavidla uvedená výhradně v rejstříku WCPFC použijí při rybolovu v oblasti překrývajících se pravomocí mezi oblastmi úmluv IATTC a WCPFC opatření stanovená v tomto oddíle.

2.Rybářská plavidla uvedená jak v rejstříku WCPFC, tak v rejstříku IATTC a rybářská plavidla uvedená výhradně v rejstříku IATTC použijí při rybolovu v oblasti překrývajících se pravomocí mezi oblastmi úmluv IATTC a WCPFC opatření stanovená v čl. 34 odst. 1 písm. a), čl. 34 odst. 2, 3 a 4 a článcích 35, 36 a 37 tohoto nařízení.

Oddíl 10
Beringovo moře

Článek 47
Zákaz rybolovu v oblasti volného moře Beringova moře

Rybolov tresky pestré (Gadus chalcogrammus) v oblasti volného moře Beringova moře se zakazuje.

Oddíl 11
Oblast dohody SIOFA

Článek 48
Omezení lovu při dně

Členské státy zajistí, aby rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou, která loví v oblasti dohody SIOFA:

a)omezila svou roční intenzitu rybolovu při dně na úroveň stanovenou v příloze X;

b)nelovila při dně vyjma lovu na nástražné dlouhé lovné šňůry;

c)nelovila v prozatímních chráněných oblastech Atlantis Bank, Coral, Fools Flat, Middle of What a Walter's Shoal, jak jsou definovány v příloze IK, vyjma lovu na nástražné dlouhé lovné šňůry a za podmínky, že je na palubě po celou dobu lovu v těchto oblastech přítomen vědecký pozorovatel.

Článek 49
Zákaz lovu hlubinných druhů žraloků

V oblasti dohody SIOFA se zakazuje cílený rybolov níže uvedených hlubinných druhů žraloků:

a)světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis);

b)bezkýlovce lopatonosého (Deania calcea);

c)bezkýlovce zrnitého (Centrophorus granulosus);

d)světlouna Bonnaterrova (Dalatias licha);

e)druhu Bythaelurus bachi;

f)druhu Chimaera buccanigella;

g)druhu Chimaera didierae;

h)druhu Chimaera willwatchi;

i)světlouna dlouhonosého (Centroscymnus crepidater);

j)světlouna novozélandského (Centroscymnus plunketi);

k)světlouna šupinkatého (Zameus squamulosus);

l)druhu Etmopterus alphus;

m)máčky indooceánské (Apristurus indicus);

n)druhu Harriota raleighana;

o)druhu Bythaelurus tenuicephalus;

p)žraloka límcového (Chlamydoselachus anguineus);

q)žraloka Nakamurova (Hexanchus nakamurai);

r)světlouna malého (Etmopterus pusillus);

s)druhu Somniosus antarcticus;

t)žraloka šotka (Mitsukurina owstoni).

HLAVA III
RYBOLOVNÁ PRÁVA PRO PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ VE VODÁCH UNIE

Článek 50
Rybářská plavidla plující pod vlajkou Norska a rybářská plavidla registrovaná na Faerských ostrovech

Rybářská plavidla plující pod vlajkou Norska a rybářská plavidla registrovaná na Faerských ostrovech mohou obdržet oprávnění lovit ve vodách Unie v rámci TAC stanovených v příloze I a za podmínek stanovených v tomto nařízení a v hlavě III nařízení (EU) 2017/2403.

Článek 51
Rybářská plavidla plující pod vlajkou Spojeného království, registrovaná ve Spojeném království a licencovaná správním orgánem Spojeného království pro rybolov

Rybářská plavidla plující pod vlajkou Spojeného království, registrovaná ve Spojeném království a licencovaná správním orgánem Spojeného království pro rybolov mohou obdržet oprávnění lovit ve vodách Unie v mezích TAC stanovených v příloze I a za podmínek stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2017/2403.

Článek 52
Převod a výměna kvót se Spojeným královstvím

1.Jakýkoli převod nebo výměna kvót mezi Unií a Spojeným královstvím se uskuteční v souladu s tímto článkem.

2.Členský stát, který hodlá převést nebo vyměnit kvóty se Spojeným královstvím, může se Spojeným královstvím projednat návrh převodu nebo výměny kvót. Dotčený členský stát oznámí návrh Komisi.

3.Pokud Komise schválí návrh převodu nebo výměny kvót uvedený v odstavci 2 oznámený dotčeným členským státem, vyjádří bez zbytečného odkladu souhlas s tím, aby byla tímto převodem nebo výměnou kvót vázána. Komise oznámí Spojenému království a členským státům dohodnutý převod nebo výměnu kvót.

4.Rybolovná práva získaná od Spojeného království nebo převedená Spojenému království v rámci dohodnutého převodu nebo výměny kvót se považují za kvóty přidělené dotčenému členskému státu nebo odečtené od tohoto přídělu od okamžiku, kdy převod nebo výměna kvót byly oznámeny v souladu s odstavcem 3. Těmito převody a výměnami není dotčen rozdělovací klíč k rozdělení rybolovných práv mezi členské státy v souladu se zásadou relativní stability rybolovných činností.

Článek 53
Rybářská plavidla plující pod vlajkou Venezuely

Rybářská plavidla plující pod vlajkou Venezuely podléhají podmínkám stanoveným v tomto nařízení a v hlavě III nařízení (EU) 2017/2403.

Článek 54
Oprávnění k rybolovu

Maximální počet oprávnění k rybolovu pro plavidla třetích zemí provádějící rybolov ve vodách Unie je stanoven v části B přílohy V.

Článek 55
Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

Podmínky uvedené v článku 7 tohoto nařízení se použijí na úlovky a vedlejší úlovky plavidel třetí země lovících na základě oprávnění uvedených v článku 54.

[Níže uvedený článek 56 bude aktualizován po konzultacích Unie se třetími zeměmi.]

Článek 56
Zakázané druhy

1.Rybářská plavidla třetích zemí nesmějí lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat tyto druhy, nacházejí-li se ve vodách Unie:

a)    rejnoka paprsčitého (Amblyraja radiata) ve vodách Unie divizí ICES 3a a 7d a ve vodách Unie podoblasti 4;

b)    soubor druhů (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Unie podoblastí ICES 3, 4 a 6 až 10;

c)    psohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Unie podoblastí ICES 4 a 6 až 8;

d)    světlouna Bonneterrova (Dalatias licha), bezkýlovce lopatonosého (Deania calcea), bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus), světlouna velkého (Etmopterus princeps) a světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Unie podoblasti ICES 4;

e)    žraloka nosatého (Lamna nasus) ve všech vodách Unie;

f)    rejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES 3a;

g)    rejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Unie podoblastí ICES 6, 9 a 10;

h)    pilohřbeta obecného (Rhinobatos rhinobatos) ve vodách Unie ve Středozemním moři;

i)    žraloka obrovského (Rhincodon typus) ve všech vodách Unie;

j)    ostrouna obecného (Squalus acanthias) ve vodách Unie podoblastí ICES 3, 4 a 6 až 10;

k) červenice atlantské (Hoplostethus atlanticus) ve vodách Unie podoblastí ICES 3 až 4 a 6 až 10;

l) hlubinných druhů žraloků uvedených v části D přílohy I ve vodách Unie podoblastí ICES 6 až 10 a ve vodách Unie oblastí CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.

2.Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhů uvedených v odstavci 1 poraněni a jsou neprodleně vypuštěni.

HLAVA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 57
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený nařízením (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 58
Přechodná ustanovení

1.Články 10 až 12, 14 až 16, čl. 17 odst. 1 písm. a) až o), články 21, 24, 31, 32, 37 až 39, 45, 47, 49 a čl. 56 odst. 1 písm. a) až j) se použijí obdobně i v roce 2024, dokud nevstoupí v platnost nařízení, kterým se stanoví rybolovná práva na rok 2024.

2.Ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. p) a q) a čl. 56 odst. 1 písm. k) a l) se použijí obdobně i v roce 2025, dokud nevstoupí v platnost nařízení, kterým se stanoví rybolovná práva na rok 2025.

Článek 59
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2023 do dne 31. prosince 2023. Avšak:

a) ustanovení čl. 6 odst. 4, čl. 17 odst. 1 písm. p) a q) a čl. 56 odst. 1 písm. k) a l) se použijí ode dne 1. ledna 2023 do dne 31. prosince 2024;

b)článek 12 se použije ode dne 1. ledna 2023 do dne 29. června 2024;

c)článek 20 se použije ode dne 1. ledna 2023 do dne 31. ledna 2024;

d) články 26, 27 a 28 a příloha VII se použijí ode dne 1. prosince 2022 do dne 30. listopadu 2023;

e)ustanovení čl. 25 odst. 2 se použije ode dne 17. prosince 2022 do dne 31. prosince 2022;

f)ustanovení čl. 34 odst. 1 písm. a) se použije ode dne 1. ledna 2023 do dne 19. ledna 2024;

g)příloha I se použije rovněž pro rok 2024, pokud je to v uvedené příloze uvedeno;

h)příloha IK se použije ode dne 1. prosince 2022 do dne 30. listopadu 2023, pokud je to v uvedené příloze uvedeno;

i)příloha II se použije ode dne 1. února 2023 do dne 31. ledna 2024.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 ze dne 4. července 2018, kterým se zavádí víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace, kterým se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky v Severním moři a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008 (Úř. věst. L 179, 16.7.2018, s. 1).

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 ze dne 19. března 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro populace druhů lovených v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139 a (EU) 2018/973, a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008 (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 1).

(4)     https://www.ices.dk/advice/Pages/Latest-Advice.aspx

(5)    Viz zejména dokument ICES approach to advice on fishing opportunities (Přístup rady ICES k doporučením týkajícím se rybolovných práv);    
https://doi.org/10.17895/ices.advice.19928060  

(6)    Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1875 ze dne 22. října 2021 o postoji, který má být zaujat jménem Unie v rámci každoročních konzultací se Spojeným královstvím za účelem dosažení dohody o celkových přípustných odlovech (Úř. věst. L 378, 26.10.2021, s. 6).    Rozhodnutí Rady (EU) 2019/865 ze dne 14. května 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC), a o zrušení rozhodnutí ze dne 26. května 2014 o postoji, který se má jménem Unie zaujmout v rámci NEAFC (Úř. věst. L 140, 28.5.2019, s. 60).    Rozhodnutí Rady (EU) 2019/868 ze dne 14. května 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), a o zrušení rozhodnutí ze dne 8. července 2014 o postoji, který se má jménem Unie zaujmout v rámci ICCAT (Úř. věst. L 140, 28.5.2019, s. 78).Rozhodnutí Rady (EU) 2019/867 ze dne 14. května 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR), a o zrušení rozhodnutí ze dne 24. června 2014 o postoji, který se má jménem Unie zaujmout v rámci CCAMLR (Úř. věst. L 140, 28.5.2019, s. 72).Rozhodnutí Rady (EU) 2019/860 ze dne 14. května 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC), a o zrušení rozhodnutí ze dne 19. května 2014 o postoji, který má být zaujat jménem Unie v rámci IOTC (Úř. věst. L 140, 28.5.2019, s. 33).Rozhodnutí Rady (EU) 2019/859 ze dne 14. května 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO), a o zrušení rozhodnutí ze dne 12. června 2017 o postoji, který má být jménem Unie zaujat v rámci SPRFMO (Úř. věst. L 140, 28.5.2019, s. 27).Rozhodnutí Rady (EU) 2019/812 ze dne 14. května 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Unie v rámci Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC) a na zasedáních smluvních stran Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů, a o zrušení rozhodnutí ze dne 12. června 2014 o postoji, který se má jménem Unie zaujmout v rámci IATTC (Úř. věst. L 133, 21.5.2019, s. 13).Rozhodnutí Rady (EU) 2019/861 ze dne 14. května 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO), a o zrušení rozhodnutí ze dne 12. června 2014 o postoji, který má být zaujat jménem Unie v rámci SEAFO (Úř. věst. L 140, 28.5.2019, s. 38).Rozhodnutí Rady (EU) 2019/862 ze dne 14. května 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC), a o zrušení rozhodnutí ze dne 12. června 2014 o postoji, který se má jménem Unie zaujmout pro zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v rámci WCPFC (Úř. věst. L 140, 28.5.2019, s. 44).Rozhodnutí Rady (EU) 2019/866 ze dne 14. května 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na výroční konferenci smluvních stran Úmluvy o zachování a řízení populací tresky tmavé ve střední části Beringova moře, a o zrušení rozhodnutí ze dne 12. června 2017 o postoji, který má být jménem Unie zaujat na uvedené výroční konferenci (Úř. věst. L 140, 28.5.2019, s. 66).Rozhodnutí Rady (EU) 2019/858 ze dne 14. května 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci zasedání smluvních stran Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu (SIOFA), a o zrušení rozhodnutí ze dne 12. června 2017 o postoji, který má být jménem Unie zaujat v rámci zasedání smluvních stran dohody SIOFA (Úř. věst. L 140, 28.5.2019, s. 21).    Rozhodnutí Rady (EU) 2019/863 ze dne 14. května 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO), a o zrušení rozhodnutí ze dne 26. května 2014 o postoji, který se má jménem Unie zaujmout v rámci NAFO (Úř. věst. L 140, 28.5.2019, s. 49).Rozhodnutí Rady (EU) 2019/824 ze dne 14. května 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Rozšířené komise Úmluvy na ochranu tuňáka modroploutvého (CCSBT), a o zrušení rozhodnutí ze dne 12. června 2014 o postoji, který se má jménem Unie zaujmout v rámci CCSBT (Úř. věst. L 134, 22.5.2019, s. 19).Rozhodnutí Rady (EU) 2019/859 ze dne 14. května 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO), a o zrušení rozhodnutí ze dne 12. června 2017 o postoji, který má být jménem Unie zaujat v rámci SPRFMO (Úř. věst. L 140, 28.5.2019, s. 27).

(7)    Nařízení Rady (EU) 2022/109 ze dne 27. ledna 2022, kterým se pro rok 2022 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 21, 31.1.2022, s. 1).

(8)    Nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3).

(9)     https://doi.org/10.17895/ices.advice.7752  

(10)     https://doi.org/10.17895/ices.advice.19902958  

(11)    Nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se stanoví opatření na obnovu populace úhoře říčního (Úř. věst. L 248, 22.9.2007, s. 17).

(12)    Nařízení Rady (EU) 2022/109 ze dne 27. ledna 2022, kterým se pro rok 2022 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 21, 31.1.2022, s. 1).

(13)    Nařízení Rady (EU) 2022/110 ze dne 27. ledna 2022, kterým se na rok 2022 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb ve Středozemním moři a Černém moři (Úř. věst. L 21, 31.1.2022, s. 165).

(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 ze dne 4. července 2018, kterým se zavádí víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace, kterým se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky v Severním moři a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008 (Úř. věst. L 179, 16.7.2018, s. 1).

(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 ze dne 19. března 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro populace druhů lovených v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139 a (EU) 2018/973, a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008 (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 1).

(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 ze dne 14. září 2016 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 1).

(18)     https://doi.org/10.17895/ices.advice.7752  

(19)     https://doi.org/10.17895/ices.advice.19902958  

(20)    Nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3).

(21)    Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(22)    Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 10).

(23)    Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1875 ze dne 22. října 2021 o postoji, který má být zaujat jménem Unie v rámci každoročních konzultací se Spojeným královstvím za účelem dosažení dohody o celkových přípustných odlovech (Úř. věst. L 378, 26.10.2021, s. 6).

(24)    Nařízení Rady (EU) 2021/92 ze dne 28. ledna 2021, kterým se pro rok 2021 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací. (Úř. věst. L 31, 29.1.2021, s. 31).

(25)    Úř. věst. L 175, 18.5.2021, s. 3.

(26)     Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1565 ze dne 14. září 2015, kterým se jménem Evropské unie schvaluje Prohlášení o udělení rybolovných práv ve vodách EU rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Bolívarovské republiky Venezuely ve výlučné ekonomické zóně při pobřeží Francouzské Guyany (Úř. věst. L 244, 19.9.2015, s. 55).

(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(28)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).

(29)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70).

(30)    Nařízení Rady (ES) č. 601/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě a kterým se zrušují nařízení (EHS) č. 3943/90, (ES) č. 66/98 a (ES) č. 1721/1999 (Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 16).

(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1).

(32)    Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 24. Unie schválila Úmluvu o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky rozhodnutím Rady 2006/539/ES ze dne 22. května 2006 o uzavření Úmluvy o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC), zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949, jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 22).

(33)    Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 34. Unie k úmluvě ICCAT přistoupila rozhodnutím Rady 86/238/EHS ze dne 9. června 1986 o přistoupení Společenství k mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku, ve znění protokolu připojeného k závěrečnému aktu konference zplnomocněných zástupců smluvních států úmluvy, podepsaného v Paříži dne 10. července 1984 (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 33).

(34)    Úř. věst. L 236, 5.10.1995, s. 25. Unie k dohodě IOTC přistoupila rozhodnutím Rady 95/399/ES ze dne 18. září 1995 o přistoupení Společenství k Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu (Úř. věst. L 236, 5.10.1995, s. 24).

(35)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik odlovů a rybolovné činnosti členských států provozujících rybolov v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 42).

(36)    Úř. věst. L 234, 31.8.2002, s. 40. Unie schválila úmluvu SEAFO rozhodnutím Rady 2002/738/ES ze dne 22. července 2002 o uzavření Úmluvy o ochraně a řízení rybolovných zdrojů v jihovýchodním Atlantiku Evropským společenstvím (Úř. věst. L 234, 31.8.2002, s. 39).

(37)    Úř. věst. L 196, 18.7.2006, s. 15. Unie schválila dohodu SIOFA rozhodnutím Rady 2008/780/ES ze dne 29. září 2008 o uzavření Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 268, 9.10.2008, s. 27).

(38)    Úř. věst. L 67, 6.3.2012, s. 3. Unie schválila úmluvu SPRFMO rozhodnutím Rady 2012/130/EU ze dne 3. října 2011 o schválení Úmluvy o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 67, 6.3.2012, s. 1).

(39)    Úř. věst. L 32, 4.2.2005, s. 3. Unie k úmluvě WCPF přistoupila rozhodnutím Rady 2005/75/ES ze dne 26. dubna 2004 o přistoupení Společenství k Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (Úř. věst. L 32, 4.2.2005, s. 1).

(40)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44).

(41)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81).

(42)    Všechny typy vlečných sítí pro lov při dně (OTB, OTT, PTB, TBB, TBN, TBS a TB).

(43)    Všechny typy nevodů (SSC, SDN, SPR, SV, SB a SX).

(44)    Veškerý rybolov na dlouhou lovnou šňůru nebo lov na udici (LHP, LHM, LLD, LL, LTL, LX a LLS).

(45)    Veškeré ukotvené tenatové sítě a pasti (GTR, GNS, GNC, FYK, FPN a FIX).

(46)    Kódy zařízení: OTB, OTT, OT, TBN, TBS, TB, TX, PTB, SDN, SSC, SX, LL, LLS.

(47)    Kódy zařízení: OTB, OTT, OT, TBN, TBS, TB, TX, PTB.

(48)    Nařízení Rady (ES) č. 520/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 973/2001 (Úř. věst. L 123, 12.5.2007, s. 3).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.10.2022

COM(2022) 559 final

PŘÍLOHA

návrhu nařízení Rady,

kterým se pro rok 2023 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a kterým se pro roky 2023 a 2024 stanoví tato rybolovná práva pro některé populace hlubinných druhů ryb

SEZNAM PŘÍLOH

PŘÍLOHA I

TAC PLATNÉ PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UNIE V OBLASTECH, KDE TAC EXISTUJÍ, PRO JEDNOTLIVÉ DRUHY A OBLASTI

Tabulky v přílohách stanoví TAC a kvóty (v tunách živé hmotnosti, není-li uvedeno jinak) podle populace a případně podmínky funkčně s nimi spojené.

Na všechna rybolovná práva stanovená v přílohách se vztahují pravidla stanovená v nařízení (ES) č. 1224/2009, a zejména v článcích 33 a 34 uvedeného nařízení.

Není-li uvedeno jinak, představují odkazy na rybolovné oblasti v přílohách odkazy na oblasti ICES. V každé oblasti jsou populace ryb uváděny v abecedním pořadí podle vědeckého názvu druhů. Pro účely právní úpravy je druh určen pouze vědeckým názvem.

Pro účely tohoto nařízení a snazší orientaci je níže uvedena srovnávací tabulka vědeckých a obecných názvů druhů uvedených v přílohách tohoto nařízení: Přílohy IA až IL jsou součástí přílohy I.

Srovnávací tabulka vědeckých a obecných názvů druhů uvedených v přílohách tohoto nařízení

PŘÍLOHA IA

SKAGERRAK, KATTEGAT, PODOBLASTI ICES 1 AŽ 10, 12 A 14, VODY UNIE OBLASTI CECAF, VODY FRANCOUZSKÉ GUYANY

ČÁST A

Populace, o nichž rozhoduje pouze Unie