EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 18.10.2022

COM(2022) 549 final

2022/0339(NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, přeshraničních výměn plynu a spolehlivých referenčních cen

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Reakce na měnící se kontext

Nevyprovokovaná agresivní válka Ruska proti Ukrajině a jeho využívání dodávek energií jakožto zbraně odhalily závislost Unie na ruských fosilních palivech, otestovaly naše nástroje k zajištění bezpečnosti dodávek energie a vyhnaly ceny energie na úroveň, která dosud neměla obdoby.

V minulém roce Komise navrhla a zrealizovala několik iniciativ a postupně se posouvá od poskytování poradenství členským státům k vytvoření integrované strategie pro bezpečnost dodávek energie 1 , která se v případě potřeby opírá o právní nástroje. Sem v poslední době patřilo mimořádné opatření k řešení problému vysokých cen energií, 2 jehož součástí bylo například koordinované snížení poptávky po elektřině (zejména v době špičky), zdokonalený soubor nástrojů členských států na ochranu spotřebitelů a společností před vysokými cenami energie a solidární příspěvek pro odvětví fosilních paliv.

V návaznosti na sdělení o „REPowerEU“ požádaly Komise a členské státy o vytvoření energetické platformy EU 3 s cílem zajistit bezpečnost dodávek energie. Tato platforma by měla v duchu solidarity podporovat členské státy a smluvní strany Energetického společenství a jejich plynárenské podniky při získávání dodatečných dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) a plynu z plynovodů, které nahradí chybějící ruské dodávky plynu.

Potřeba dalších opatření ve stavu nouze

Současná situace způsobuje hospodářské a sociální těžkosti a představuje velkou zátěž pro občany i ekonomiku. Rostoucí náklady na energii vedou ke snížení kupní síly občanů 4 a ke ztrátě konkurenceschopnosti podniků 5 . Nedostatek dodávek plynu a elektřiny a relativně nepružná poptávka po energii vedly k výraznému nárůstu cen a kolísání cen plynu a elektřiny v EU. Vnitrostátní opatření proti těmto trendům mohou vést k roztříštěnosti vnitřního trhu a nemusí zaručit solidaritu.

Využívání dodávek plynu jakožto zbraně a způsob, jak Ruská federace manipuluje s trhy úmyslným narušováním toků plynu, zároveň vedly k prudkému nárůstu cen energie v Unii, což ohrozilo nejen hospodářství Unie, ale také vážně narušilo bezpečnost dodávek energie. Je proto zapotřebí koordinovaná a rychlá reakce ze strany EU. Ruské dodávky paliv se výrazně snížily, přičemž v září 2022 dosahoval podíl dodávek ruského plynu dopravovaného plynovody 9 % a při zahrnutí LNG 14 % (oproti 41 % a 45 % v roce 2021). Zjevná sabotáž plynovodu Nord Stream 1 zvyšuje potřebu rychle a trvale nahradit objemy ruského plynu. Kromě snížení poptávky, opatření pro zvýšení energetické účinnosti a podílu obnovitelných zdrojů energie bude třeba zaplnit mezeru v dodávkách tam, kde nejsou k dispozici žádné jiné způsoby náhrady, a to nákupem rovnocenných objemů plynu od jiných dodavatelů, většinou v podobě LNG.

Ve srovnání s touto zimou by se podniky mohly potýkat se závažnými obtížemi při překonávání dvou dalších výzev souvisejících s doplňováním zásobníků plynu během příští zimy (2023/2024). Zaprvé, vzhledem k současné politické situaci je vysoce pravděpodobné, že z Ruska do EU bude plynovodem do EU přicházet méně plynu a s největší pravděpodobností nebude přicházet plyn žádný. Zadruhé, v nařízení (EU) 2022/1032 o skladování plynu je jako cíl stanoveno naplnit zásobníky plynu v EU na 90 % jejich kapacity oproti 80 % naplněných kapacit na tuto zimu. V takové situaci a vzhledem ke stávajícím právním předpisům a dalším iniciativám by užitečným nástrojem mohla být agregace poptávky EU a společný nákup, které by členským státům pomohly splnit trajektorie naplňování a cíle zakotvené v nařízení o skladování plynu.

Cíle tohoto návrhu

Komise proto navrhuje toto nařízení ve stavu nouze, jehož cílem je zmírnit dopad na cenu plynu tím, že řeší otázky nabídky a poptávky 6 , zajišťuje bezpečnost dodávek energie v celé Evropské unii a posiluje solidaritu.

Nařízení obsahuje čtyři hlavní prvky, které budou soudržným způsobem vést ke snížení cen a posílení solidarity a bezpečnosti dodávek energie.

Zaprvé, agregace poptávky po plynu v EU a společný nákup plynu umožní EU využít kolektivní kupní sílu k vyjednání lepších cen a ke snížení rizika, že si členské státy budou vzájemně konkurovat na již napjatém trhu, což by vedlo ke kontraproduktivnímu zvyšování cen. Zlepší se tak transparentnost a pomůže se zejména menším členským státům, které se jako kupující nacházejí v méně výhodné situaci. Krátkodobý důraz bude podle článku 122 kladen na koordinaci a agregaci (sdružení) poptávky s cílem podpořit plnění zásobníků plynu pro další, rychle se blížící vtláčecí období. 

Zadruhé, návrh obsahuje celý balíček opatření týkajících se cen plynu, jejichž cílem je řešit nadměrnou úroveň cen a zajistit spravedlivé ceny plynu a elektřiny i v krizové situaci. Stávající návrh poskytuje jistotu, pokud jde o cenu, která se použije při nedostatku plynu, je-li vyhlášen stav nouze. Navrhuje rovněž doplňkovou referenční hodnotu pro dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG), aby se zajistilo, že reprezentativní referenční hodnota pro dovoz LNG není ovlivňována ruskou manipulací. Pro řešení nadměrné volatility na trzích zahrnuje návrh mechanismy, jejichž cílem je zmírnění volatility na budoucích trzích s použitím mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility cen, který omezuje extrémní změny v krátkém časovém období („přerušení obchodování“).

Zatřetí, společný přístup k omezování cen vyžaduje solidaritu v celé Unii. Vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy uzavřely dohody o vzájemné solidaritě, navrhuje Komise v případě, že takové dohody o solidaritě neexistují, přímo použitelná ujednání. Navrhne rovněž rozšířit povinnost solidarity na nepropojené členské státy, které mají zařízení LNG. Zajistí se tak, že budeme připraveni a schopni jednat v případě, že tyto dohody budou zapotřebí. Komise rovněž zkoumá potřebu dalších návrhů pro situace, kdy některé regiony čelí větší krizi dodávek než jiné.

V neposlední řadě by mělo být možné dále snižovat poptávku po plynu a zároveň zajistit, aby byli spotřebitelé i nadále odpovídajícím způsobem chráněni před nedostatkem dodávek. EU již posílila své nástroje pro úspory plynu a elektřiny. Pro dosažení nezbytných cílů v oblasti snižování poptávky je však zapotřebí provádět dohodnutá nařízení v plném rozsahu. Pomůže to odolat dalšímu narušení dodávek plynu a zmírnit tlak na mezinárodní trhy s plynem, a tudíž i na ceny. Komise bude pozorně sledovat opatření ke snížení poptávky a je připravena aktivovat výstrahu na úrovni EU nebo i přezkoumat cíle snížení poptávky po plynu, pokud se dobrovolná opatření ke snížení poptávky ukáží jako nedostatečná pro zajištění dostatečných dodávek plynu na zimu.

Hlavní prvky tohoto návrhu

1)Společný nákup a účinné fungování plynárenské infrastruktury

a) Společný nákup

Tento návrh řeší tyto naléhavé otázky vytvořením dočasného nástroje pro společný nákup v souladu s požadavkem členských států 7 . Je značný časový tlak na to, aby byl tento nástroj připraven nejpozději na začátku jara 2023, a zejména před příštím vtláčecím obdobím. S ohledem na tuto skutečnost se navrhuje rychle a co nejdříve zavést hlavní zásady společného nákupu podle článku 122, a řada těchto prvků by měla být uplatňována prozatímně.

Návrh společného nákupu zavádí postup sestávající ze dvou kroků: zaprvé, agregace poptávky po zemním plynu; zadruhé, možný společný nákup v rámci energetické platformy.

i)První krok: Agregace poptávky

V rámci prvního kroku by společnosti nakupující zemní plyn agregovaly svou poptávku prostřednictvím poskytovatele služeb, který tento proces organizuje a s nímž Komise za tímto účelem uzavřela smlouvu prostřednictvím zadávacího řízení. Společnosti mohou svou poptávku po plynu (s uvedením objemu, dodací lhůty, doby trvání a místa) předložit poskytovateli služeb prostřednictvím nástroje IT pro shromažďování těchto údajů. Poskytovatel služeb by tyto údaje s náležitou ochranou důvěrných informací zveřejňoval na svých internetových stránkách a prostřednictvím veřejného zadávacího řízení by hledal nabídky k prodeji na objemy zemního plynu, které uspokojují agregovanou poptávku. Tento krok by byl dobrovolný s tou výjimkou, že by vzhledem k důležitosti naplnění zařízení pro skladování plynu členské státy musely požadovat, aby jejich společnosti zahrnuly do procesu agregace poptávky objemy odpovídající alespoň 15 % (přibližně 13,5 miliardy m³ pro EU jako celek) jejich požadavků na naplnění zařízení pro sladování na příští rok 8 . Společnosti, které se zúčastní agregace poptávky na základě závazné povinnosti, by se přesto mohly rozhodnout, zda plyn po agregačním procesu skutečně nakoupí, či nikoli. Nakoupený plyn navíc nemusí být nutně použit k plnění zásobníků.

Vzhledem k důležitosti naplnění zásobníků zejména v nadcházejícím roce by tento mechanismus společného nákupu plynu těžil z tržní síly, která z tohoto způsobu nákupu plyne, a pomohl by zmírnit nejistotu a abnormálně vysoké ceny zaznamenané v minulém vtláčecím období letošního roku.

Vzhledem k naléhavosti by poskytovatel služeb měl být existující společností s podrobnými znalostmi trhů s energií a vhodnými nástroji IT a odbornými znalostmi pro plnění těchto úkolů. Společný nákup je otevřen účasti společností ze smluvních stran Energetického společenství (západní Balkán, Ukrajina, Moldavsko a Gruzie).

ii)Druhý krok: Koordinovaný nákup plynu

V rámci druhého kroku se společnosti, které se účastnily výše popsaného procesu agregace poptávky, mohou rozhodnout vytvořit konsorcium pro nákup plynu, aby uzavřely smlouvy s dodavateli, kteří v rámci tohoto procesu nabídli plyn. Mohly by tak rozhodovat o nákupu plynu společně a koordinovat prvky své pozice na burze, jako jsou objemy, ceny, místa dodávek a dodací doba. Jediné konsorcium pro nákup plynu s velkou kupní silou zvyšuje pravděpodobnost, že budou sjednány lepší ceny, ale vzhledem k velmi odlišné struktuře poptávky podniků napříč EU by mohlo konsorcií pro nákup plynu vzniknout více. Mělo by být zajištěno dodržování pravidel hospodářské soutěže (viz níže „Soulad s ostatními politikami EU“).

iii) Systém řízení a správy ad hoc 

Uvedená opatření by měla být doprovázena odpovídající strukturou řízení, aby byla zajištěna účinná koordinace, která povede k dosažení cílů. Proto by měl být zřízen řídící výbor ad hoc složený ze zástupců Komise a členských států, který by dohlížel jak na proces a) agregace poptávky, tak na b) koordinovaný nákup plynu. Tento řídící výbor může zajistit transparentnost procesu a poskytnout pokyny s cílem zajistit, aby společný nákup účinně respektoval bezpečnost dodávek energie a zásadu energetické solidarity.

Návrh je pečlivě vyvážený a respektuje zásadu proporcionality. Existují určité nezbytné povinné prvky – například pokud jde o agregování poptávky po naplnění zásobníků plynu. Tyto prvky však v žádném případě neomezují svobodu podniků rozhodnout se, zda nakoupí, či nikoli, v závislosti na podmínkách, které jsou v rámci procesu agregace poptávky nabízeny. Cílem společného nákupu je podpořit podniky EU v jejich úsilí o získání dodatečného plynu a pomoci zajistit rovnější přístup k novým nebo dodatečným zdrojům plynu vzhledem k současné akutní hrozbě pro bezpečnost dodávek. Kromě toho návrh řeší velký zájem řady členských států působit v konsorciích pro nákup plynu, s výhradou příslušných aspektů hospodářské soutěže.

Jak bylo popsáno, konkrétně nabídková řízení na agregovanou poptávku po plynu ze strany poskytovatele služeb by mohla hrát klíčovou úlohu při pomoci členským státům naplnit zásobníky plynu na zimu 2023/2024. Mohla by proto také posílit solidaritu EU tím, že pomůže zajistit spravedlivější distribuci plynu. Agregace poptávky a společný nákup by rovněž pro jednotlivé plynárenské podniky v některých členských státech mohly snížit riziko přeplácení plynu, jehož dodávky byly sjednány na napjatých krátkodobých trzích. Mohlo to by rovněž pomoci menším podnikům v EU, včetně vnitrozemských zemí, které nemají potřebné zkušenosti s uzavíráním smluv na LNG, spojit svou poptávku a uzavírat smlouvy na náklady LNG (které mohou být příliš velké na to, aby je jednotlivé podniky zvládly najednou), a rovněž jim pomoci strukturovat dodávky LNG podle jejich konkrétních potřeb. Společný nákup by mohl podpořit zejména ty podniky, které dříve nakupovaly plyn pouze nebo převážně od ruských dodavatelů. Společný nákup by mohl poskytnout preferenční zacházení nebo podporu pro dodávky plynu z obnovitelných zdrojů, jako je biometan a vodík, a plynu, který by jinak byl vypuštěn do atmosféry nebo spalován. Podniky uzavírající smlouvy podle tohoto nařízení by měly být vybízeny k tomu, aby k měření, vykazování a ověřování emisí metanu v rámci dodavatelského řetězce do Evropské unie používaly normu Partnerství pro metan v odvětví ropy a zemního plynu 2.0. OSN. V neposlední řadě by společný nákup v budoucnu mohl posílit potenciál pro dodávky energie z obnovitelných zdrojů tím, že pomůže zajistit přístup k budoucímu dovozu vodíku ze zdrojů mimo EU.

b)Účinné fungování plynovodů a terminálů LNG

Navrhované nařízení se rovněž zabývá způsoby co nejúčinnějšího fungování plynovodů a terminálů LNG.

Diverzifikace zdrojů pro dodávky odklonem od Ruska mění vzorce toku plynu v EU. Trasy z terminálů LNG do míst spotřeby se proto mohou stát relevantnějšími než v současnosti převládající směr toků plynovodů východ-západ. Takové změny v tocích plynu mohou vést k překročení kapacity (smluvní a fyzické) stávajících plynovodů a terminálů LNG v EU

Stávající opatření pro řízení přetížení plynovodů stanoví postupy podle zásady „ztráta v případě nevyužití“, jejichž účinek se projeví nejdříve za šest měsíců. Navíc je nezbytné, aby vnitrostátní regulační orgán v příslušných členských státech provedl administrativně náročný postup. Tento návrh dává provozovatelům plynárenských soustav nástroje pro rychlou reakci na změny toků plynu a možné smluvní přetížení. Díky novým pravidlům by zejména mohly být na trhu rychleji nabízeny nevyužité dlouhodobé kapacity v případě krátkodobého překročení kapacity.

Kromě toho je navýsost důležité optimalizovat absorpční kapacitu terminálů LNG v EU a využívání skladovacích zařízení. Je zapotřebí platforma pro transparentnost a rozvoj organizovaného trhu se sekundárními kapacitami podobné těm, které existují pro přepravu plynu plynovody. Návrh Komise na revizi nařízení o plynu v rámci balíčku opatření pro dekarbonizaci trhu s vodíkem a plynem 9 již obsahuje ustanovení za tímto účelem v článcích 10 a 31. Stávající návrh nyní tato ustanovení staví do popředí v rámci reakce na krizi, aby se v budoucnu zabránilo situacím, kdy jsou opatřeny nové zdroje plynu, ale terminály LNG nebo zásobníky plynu jsou využívány neúčinně bez nezbytné transparentnosti.

2) Bezpečnost dodávek energie

a)Snížení poptávky

Nedílnou součástí reakce EU v oblasti bezpečnosti dodávek energie v současné náročné situaci je proaktivně snižovat poptávku po plynu, připravit se na případné narušení dodávek a zároveň zabránit vyčerpání zařízení pro skladování plynu. Komise v případě potřeby navrhne spuštění výstrahy na úrovni Unie podle nařízení o snížení poptávky (nařízení (EU) 2022/1369).

Veškerá poptávka po plynu, kterou se nyní podaří snížit, bude výhodou. Díky tomu bude možné lépe předvídat situaci v zimě 2023–2024 a připravit se na ni a naplnit podzemní zásobníky až na 90 %, jak bylo dohodnuto v rámci nařízení (EU) 2022/1032. Úsilí o snižování poptávky po plynu by proto mělo pokračovat i po březnu 2023, aby bylo možné naplnit podzemní zásobníky až do 90 % jejich kapacity, jak bylo dohodnuto v nařízení (EU) 2022/1032. Komise bude pozorně sledovat opatření ke snižování poptávky a je připravena aktivovat výstrahu na úrovni EU nebo dokonce přezkoumat cíle snižování poptávky po plynu, pokud se dobrovolná opatření ke snižování poptávky ukáží jako nedostatečná k zajištění dostatečných dodávek plynu na zimu. Členské státy by mezitím měly aktivně přijmout veškerá možná opatření v souladu s nařízením o poptávce po plynu, jehož cílem je snížit poptávku plynu, a s evropským plánem snižování poptávky po plynu „Bezpečná zima díky úsporám plynu“, který byl přijat v červenci 2022. Tato opatření zahrnují osvětové kampaně pro veřejnost, opatření ke snížení poptávky v budovách provozovaných orgány veřejné moci a v obchodních a venkovních prostorách.

Aby se posílila připravenost na možné mimořádné události v zimě, zavádí návrh nová níže uvedená ustanovení týkající se bezpečnosti dodávek energie. Vzhledem k tomu, že je důležité, aby všechny skupiny spotřebitelů přispívaly v rámci svých možností k úsporám plynu, obsahuje tento návrh ustanovení, která členským státům umožňují výjimečně přijmout opatření ke snížení „spotřeby, která není nezbytně nutná“ chráněných zákazníků, pokud to nesnižuje ochranu jejich základní spotřeby. Tato opatření se za žádných okolností nedotknou zranitelných spotřebitelů, kteří nemají prostor ke snížení své spotřeby, a nepovedou k odpojení chráněných zákazníků. Členské státy by mohly nově definovat, kteří spotřebitelé jsou chráněni, pokud budou i nadále za všech okolností chráněny zranitelné domácnosti.

b)Rozšíření povinnosti ochrany v rámci solidarity na kritické plynové elektrárny

Podle stávajícího regulačního rámce by v členských státech, kde kritické plynové elektrárny hrají klíčovou roli pro bezpečnost dodávek elektřiny, musely být tyto nejprve omezeny, a to potenciálně na úkor bezpečnosti dodávek elektřiny v jiných členských státech, než by členské státy mohly požádat o solidární opatření podle nařízení (EU) 2017/1938. Aby se zabránilo těmto negativním vedlejším účinkům na výrobu elektřiny, navrhuje se, aby členské státy mohly za určitých podmínek požádat o solidární pomoc, pokud hrozí, že plynovým elektrárnám, které jsou potřebné k zajištění přiměřenosti elektrizační soustavy, nebudou dodány kritické objemy plynu. Ze stejného důvodu budou mít členské státy poskytující solidární pomoc právo zajistit, aby provoz jejich kritických plynových elektráren nebyl ohrožen při poskytování takové solidární pomoci jinému členskému státu.

c)Standardní pravidla pro dvoustrannou solidaritu

Konkrétní opatření v tomto návrhu zavádějí mezi členskými státy standardní mechanismus, který má zajistit, aby si členské státy navzájem pomáhaly zásobovat „zákazníky chráněné v rámci solidarity“ (domácnosti a dálkové vytápění a základní sociální služby za určitých podmínek) a kritické plynové elektrárny ve stavu nouze, který vede k velmi závažnému nedostatku plynu. Současná pravidla pro bezpečnost dodávek energie zavedla zásadu takové solidarity, ale její skutečné uplatnění v krizi vyžaduje podrobná technická a finanční ujednání, která měla být mezi členskými státy dohodnuta dvoustranně. Dosud však bylo dohodnuto pouze šest z více než 40 požadovaných ujednání. Navrhované nařízení proto stanoví pravidla a postupy, které se budou automaticky uplatňovat mezi členskými státy, které se nedohodly na dvoustranných ujednáních o solidaritě. Vychází z doporučení Komise (EU) 2018/177 a ze standardního vzoru navrženého Komisí v příloze 2 návrhu COM(2021) 804 s nezbytnými aktualizacemi, které odrážejí skutečnost, že situace na trhu a v oblasti bezpečnosti dodávek energie se od té doby výrazně zhoršila.

Tento standardní mechanismus solidarity použitelný v případě absence jiných dvoustranných ujednání zahrnuje:

·Solidární kompenzace, kterou má členský stát žádající o solidární pomoc zaplatit členskému státu poskytujícímu solidární pomoc, bude založena na průměrné tržní ceně plynu na nejrelevantnější burze za 30 dnů předcházejících žádosti o solidární pomoc žádajícím členským státem. Toto zprůměrování odráží pravděpodobnou extrémní volatilitu cen ve stavu nouze.

·Případné náklady vyplývající ze soudních nebo rozhodčích řízení po omezení průmyslu nebudou zahrnuty do solidární kompenzace, která má být vyplacena mezi členskými státy. Pokud by takové náklady vznikly, musel by je tedy nést členský stát, který poskytl pomoc, a to v souladu se svými vnitrostátními pravidly. Důvodem je skutečnost, že náklady na kompenzaci pro průmysl vyplývající z omezování jsou částečně pokryty cenou plynu, a pokud by část měla být určena výsledkem soudního sporu, byla by tato část velmi nejistá a mohla by do značné míry převýšit náklady na plyn. Nejistota ohledně nepřímých nákladů na kompenzaci se proto ukázala být hlavní překážkou dohod o solidaritě. Členské státy se však stále budou moci dohodnout na různých podmínkách kompenzace.

·Postup podávání žádostí o solidární pomoc a jejího poskytování by měl pokud možno upřednostňovat dobrovolná tržní opatření a zároveň zavést to, že solidarita možná bude muset zahrnovat opatření, jako je uvolnění strategických zásob nebo omezení jako poslední možnost v případě krize. Z návrhu jasně vyplývá, že po obdržení žádosti o solidární pomoc musí propojené členské státy odpovědět do 12 hodin a poskytnout dohodnutá solidární opatření do tří dnů.

Stávající povinnost solidarity platí mezi členskými státy, které jsou propojeny přímo nebo přes třetí zemi. Tento návrh bude rovněž uplatňovat tuto povinnost na členské státy s zařízeními LNG, která, i když nejsou přímo připojena, by mohla členskému státu v mimořádné situaci poskytnout solidaritu, pokud by měl k dispozici infrastrukturu nezbytnou k získání tohoto LNG.

d)Přidělování kapacity v mimořádné situaci na úrovni Unie nebo na regionální úrovni

V neposlední řadě návrh poukazuje na možnost mimořádné situace na úrovni Unie nebo na regionální úrovni se závažným narušením dodávek plynu a s nedostatkem dodávek. V takových případech by Unie měla být připravena rychle uplatňovat mechanismy solidarity regionálně koordinovaným způsobem za účelem zmírnění takové mimořádné situace. Za těchto mimořádných okolností by Rada měla mít možnost rozhodnout na základě návrhu Komise o účinném přidělování kapacit zemního plynu, které jsou k dispozici členským státům postiženým stavem nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie. V takovém případě a v případě absence dvoustranné dohody o solidaritě by cena plynu dodávaného v rámci solidarity měla být definována jako průměrná tržní cena na nejrelevantnější burze za 30 dnů předcházejících žádosti o solidární pomoc členského státu žádajícího o pomoc (viz rovněž bod 3a níže).

3)Opatření týkající se úrovně cen plynu

a)Cenový vzorec ve standardních dohodách o solidaritě

Jak bylo uvedeno výše, solidarita by měla být založena na spravedlivé kompenzaci jak pro žádající, tak pro poskytující členské státy. Cena plynu je od roku 2021 mnohem kolísavější, takže spotová tržní cena v krizových situacích je jako základ pro spravedlivou kompenzaci méně vhodná. Toto nařízení proto navrhuje použít průměrnou tržní cenu nejrelevantnější burzy za poslední měsíc předcházející žádosti členského státu žádajícího o pomoc s cílem poskytnout jistotu různým stranám.

Při průměrné tržní ceně za poslední měsíc je kompenzace stále založena na „tržní ceně“, jak je stanoveno v doporučení z roku 2018. Měsíční průměrná tržní cena je však více nezávislá na nestabilním prostředí a pravděpodobně velmi vysokých spotových cenách během krizových situací, a jako taková omezuje jakékoli nevhodné pobídky. Poskytující členské státy stále dostávají spravedlivou kompenzaci, neboť toky plynu pocházejí z dlouhodobých smluv a skladovacích zařízení, přičemž všechny jsou nakupovány za nižší než očekávané spotové ceny v krizi.

b)Vypracování nové doplňkové referenční hodnoty pro LNG

Trh EU s LNG se stále rozvíjí a indexované ceny v uzlech jsou i nadále silně ovlivněny dodávkami z plynovodů, a tudíž i ruskou manipulací s dodávkami zemního plynu do EU, jakož i stávajícími překážkami v infrastruktuře. Má se za to, že ceny dovozu LNG v rámci EU jsou těmito omezeními nepatřičně ovlivněny a přetrvávají otázky ohledně reprezentativnosti současných indexů. Důvěru veřejnosti zároveň narušuje vnímání špatného fungování finančních trhů s energií.

Je třeba zajistit stabilní a předvídatelné ceny za dovoz LNG, který je nezbytný k nahrazení výpadků dodávek způsobených pravděpodobným zastavením dovozu ruského plynu. Tento návrh ukládá Agentuře Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „ACER“), aby v krátké době vytvořila nástroj pro objektivní odhad cen a časem i referenční hodnotu pro dovoz LNG do EU, a to prostřednictvím shromažďování informací v reálném čase o všech denních transakcích. Tato nová referenční hodnota se bude opírat o zprávy o dovozu LNG ve stejný den – zahrnující nabídky ke koupi, nabídky k prodeji a transakce s LNG, které specifikují dodávku nebo jsou dodány v EU – osobou, která vykonává takovou činnost, bez ohledu na místo jejího sídla nebo bydliště. Tím se kupujícím poskytnou komplexnější informace a zvýší se transparentnost cen.

Navrhované nařízení uděluje agentuře ACER nezbytné pravomoci ke shromažďování údajů o transakcích potřebných pro stanovení referenční hodnoty pro LNG, přičemž vychází z úkolů a pravomocí, které ACER již má podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 ze dne 17. prosince 2014 o vykazování údajů, kterým se provádí čl. 8 odst. 2 a čl. 8 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (dále společně jen „REMIT“), a posiluje je.

c)Mechanismus korekce trhu s plynem

Virtuální obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) je virtuálním místem stanovování cen v Nizozemsku, které vzhledem ke své vysoké likviditě často slouží jako referenční cena pro evropský trh s plynem, což má dopad na smlouvy a zajišťovací operace v celé EU. TTF je však především fyzický plynovodní index pro vtláčení plynu do nizozemské sítě, který slouží především jako uzel pro severozápadní Evropu. V současné době obchoduje TTF za cenu vyšší, než je jmenovitá hodnota pro většinu obchodních uzlů EU, což z velké části odráží nedostatek dodávek z Ruska a nedostatky v infrastruktuře regionu.

Skutečnost, že TTF se používá jako referenční cena a základ pro zajištění smluv o dodávkách plynu v různých uzlech EU, svědčí o jeho významu pro stanovení ceny zemního plynu v EU.

Jako krajní opatření je cílem tohoto návrhu opatření v mimořádné situaci řešit situace nadměrných cen zemního plynu tím, že Komisi zmocňuje k tomu, aby navrhla opatření Rady ke stanovení maximální dynamické ceny, za kterou se mohou za určitých podmínek provádět transakce se zemním plynem na spotových trzích TTF. Ostatní plynárenské uzly v Unii mají být propojeny s opravenou spotovou cenou TTF prostřednictvím dynamického cenového koridoru. Aby se zajistilo, že nedojde k žádným negativním účinkům, mělo by opatření umožnit mimoburzovní obchod se zemním plynem, nemělo by ovlivnit bezpečnost dodávek plynu v EU a toky uvnitř EU, nemělo by vést ke zvýšení spotřeby plynu a nemělo by ovlivnit stabilitu a řádné fungování trhů s energetickými deriváty.

4)Opatření ke snížení kolísání cen

a)Mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility cen:

Finanční nařízení (MiFID II) již vyžaduje, aby regulované trhy zavedly soubor mechanismů, které by omezily značnou volatilitu na finančních trzích a zabránily chybným obchodním vzorcům. Zdá se však, že počet případů, kdy byly spuštěny obchodními systémy, zůstává nízký, což je způsobeno zejména tím, že zavedené mechanismy mají zabránit chybným příkazům, a nikoli rychlým výkyvům cen odrážejícím nejistotu na trhu. Velké výkyvy na trzích se zemním plynem a elektřinou ztěžují energetickým firmám další účast na těchto trzích a uspokojování jejich zajišťovacích potřeb při současném zajištění bezpečnosti dodávek energie pro konečné spotřebitele. Tento návrh proto stanoví požadavek, aby obchodní systémy zavedly nový dočasný mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility, jehož cílem je omezit velké pohyby cen u derivátových smluv s elektřinou a plynem v rámci téhož obchodního dne. S cílem zaměřit se na nejlikvidnější smlouvy a zabránit nezamýšleným narušením trhů s méně likvidními deriváty by se měl mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility zaměřit na energetické deriváty s nejbližší měsíční splatností. Očekává se, že obchodní systémy zavedou předběžné nástroje, které mohou obecně dosáhnout stejného cíle jako mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility, aby obchodním systémům poskytly čas potřebný k zavedení tohoto mechanismu.

Tento nový mechanismus by měl doplnit veškeré statické nebo dynamické přerušování obchodování, které obchodní systémy zavedly, a měl by se uplatňovat vedle nich. Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění nového mechanismu pro řízení volatility, měla by mít Komise možnost specifikovat určité technické prvky jeho kalibrace v prováděcím aktu. Aby se navíc zajistilo, že nový mechanismus bude dobře přizpůsoben specifickým rysům dotčených derivátových smluv, měly by mít obchodní systémy možnost uplatňovat limity volatility specifické pro jednotlivé smlouvy a zároveň dodržovat požadavky stanovené právními předpisy. Úkolem Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy bude na základě zpráv pravidelně předkládaných příslušnými vnitrostátními orgány koordinovat uplatňování tohoto mechanismu v celé Unii a dokumentovat rozdíly ve způsobech jeho provádění.

b)Nelegislativní opatření připojené k tomuto návrhu

Opatření navržená v tomto nařízení jsou doplněna dalšími opatřeními, která mají orgán ESMA a agentura ACER přijmout s cílem posílit trhy s energií a jejich transparentnost.

Orgán ESMA a agentura ACER posilují svou spolupráci s cílem zvýšit své kapacity v oblasti sledování a odhalování možné manipulace s trhem a jeho zneužívání. Orgán ESMA a příslušné vnitrostátní orgány rovněž posilují své příslušné činnosti v oblasti sledování trhu a dohledu nad trhem s energetickými deriváty.

Pro energetické společnosti je stále obtížnější účinně zajistit jejich obchodní rizika na trzích s energií v EU s centrálním clearingem. Rostoucí maržové požadavky a obtíže, s nimiž se některé energetické společnosti potýkají při zajišťování dostatečné likvidity pro splnění maržových požadavků, mohou tyto společnosti přimět k omezení zajišťovacích činností, a následně je vystavit dalším rizikům. Aby se tento tlak zmírnil, přijala Komise akt v přenesené pravomoci, který by za určitých podmínek umožnil použití nezajištěných bankovních záruk a veřejných záruk jako způsobilého kolaterálu pro plnění výzev k dodatkové úhradě. Tento akt v přenesené pravomoci je v souladu s návrhem orgánu ESMA ze dne 14. října. Orgán ESMA rovněž objasnil, že komerční cenné papíry a dluhopisy EU jsou zařazeny na seznam způsobilých kolaterálů pro zajištění nehotovostním kolaterálem.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Navrhovaná iniciativa stanoví dočasná, přiměřená a mimořádná opatření. Doplňuje stávající příslušné iniciativy a právní předpisy EU, které zajišťují, aby občané mohli mít prospěch z bezpečných dodávek plynu a aby zákazníci byli chráněni před závažným narušením dodávek.

Logicky vyplývá ze stávajících iniciativ, jako je „plán REPowerEU“ a návrh balíčku opatření pro dekarbonizaci trhu s vodíkem a plynem 10 . Nedávno přijaté nařízení (EU) 2022/1032 11 o skladování plynu navíc zavedlo povinnosti skladování v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Nařízení 2022/1032 stanoví v článku 6a povinnosti plnit zásobníky plynu v souladu s předem stanovenými trajektoriemi a cíli. Navrhovaná iniciativa doplňuje právní předpisy EU týkající se vnitřního trhu a bezpečnosti dodávek energie.

Po ruské invazi na Ukrajinu vypracovala EU plán REPowerEU, jehož cílem je co nejdříve a nejpozději do roku 2027 ukončit závislost EU na ruských fosilních palivech. Ke splnění tohoto cíle zavádí plán REPowerEU energetickou platformu EU, kterou Komise a členské státy zřídily pro účely společného nákupu plynu, LNG a vodíku. Plán také oznámil, že Komise vytvoří mechanismus společného nákupu. V těchto ohledech je navrhovaná iniciativa plně v souladu s cíli stanovenými v plánu REPowerEU.

Návrh posiluje a doplňuje nařízení (EU) 2017/1938 o bezpečnosti dodávek zemního plynu. Uvedené nařízení již obsahuje povinnost poskytovat solidaritu, jakož i pojem zákazníků chráněných v rámci solidarity, což zahrnuje domácnosti a za určitých okolností základní sociální služby a dálkové vytápění. Návrh tuto povinnost solidarity rozšiřuje s cílem zabezpečit dodávky kritických objemů pro plynové elektrárny a uvádí ji do praxe prostřednictvím standardního mechanismu, který se použije, neexistují-li dvoustranná ujednání o solidaritě.

Návrh rovněž plně zohledňuje cíl nařízení (EU) 2022/1369 o snížení poptávky, kterým je proaktivní snížení poptávky po plynu, aby se zmírnila potenciální narušení dodávek v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Snížení poptávky zůstává klíčovým pilířem reakce v oblasti bezpečnosti dodávek energie a návrh tento pilíř posiluje tím, že členským státům umožňuje dosáhnout úspor ze zbytné spotřeby, avšak zároveň chránit zranitelné a jiné chráněné zákazníky.

Návrh nařízení o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, který předložila Komise a který byl přijat v rámci balíčku opatření pro dekarbonizaci trhu s vodíkem a plynem, zahrnuje opatření ke zvýšení transparentnosti a zlepšení přístupu k terminálům LNG a zásobníkům plynu. Předkládaný návrh obsahuje tatáž ustanovení s kratšími lhůtami pro provedení, je tedy plně konzistentní s nařízením o plynu. Kromě toho je také konzistentní s požadavky nedávno přijatého nařízení (EU) 2022/1032 o skladování plynu, které v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zavedlo povinnosti skladování.

Bod 2.2.5 přílohy 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 obsahuje ustanovení týkající se mechanismu ztráty v případě nevyužití. Tato ustanovení byla přijata s cílem zabránit blokování přepravních kapacit účastníky trhu v době, kdy je nemohou nebo neplánují využívat. Vzhledem ke krizové situaci tento návrh snižuje administrativní zátěž a předjímá uplatňování těchto ustanovení. Tento návrh zejména zkracuje dobu, po kterou trvá případné nevyužití kapacity, ze šesti měsíců na jeden měsíc. Návrh je proto v souladu s pravidly vnitřního trhu, která mají zabránit neefektivnímu využívání plynárenských sítí.

Ustanovení umožňující agentuře ACER zveřejňovat referenční hodnotu pro LNG vycházejí ze stávajících úkolů agentury ACER podle právního rámce nařízení REMIT a doplňují je. 

Kromě intervence v mimořádné situaci na trhu s elektřinou za účelem řešení vysokých cen Komise zlepší dlouhodobé uspořádání trhu s elektřinou.

Hlavním cílem této reformy uspořádání trhu s elektřinou bude přinést spotřebitelům výhody cenově dostupných nefosilních technologií a zároveň zachovat výhody společné tržní elektroenergetické soustavy. Cílem této reformy je zajistit, aby žádný energetický nosič nemohl způsobit narušení trhu, jako je tomu v současnosti u zemního plynu, a zároveň zohlednit zásadní změny, které jsou nezbytné pro dekarbonizovaný a z velké části elektrifikovaný kontinent.

Komise se zavázala předložit hlavní prvky reformy do konce roku 2022. Ty poslouží jako základ pro konzultace s ministry a dalšími zúčastněnými stranami ohledně souboru podnětů předkládaných Komisí. V současné době se očekává, že tento proces povede k návrhu Komise v roce 2023.

Soulad s ostatními politikami Unie

Zelená dohoda pro Evropu

Návrh, jehož cílem je zásadně posílit bezpečnost dodávek energie a řešit vysoké a kolísavé ceny energie, je rovněž v souladu s dlouhodobějším cílem Zelené dohody, neboť úsilí o snížení poptávky urychlí opatření v oblasti energetické účinnosti a strukturální změny.

Politika vnitřního trhu

Návrh je slučitelný s pravidly vnitřního trhu s energií, včetně pravidel hospodářské soutěže EU. Fungující přeshraniční trhy s energií mají klíčový význam pro zajištění bezpečnosti dodávek energie v situaci, kdy dochází k výpadkům dodávek.

Ustanovení umožňující agentuře ACER stanovit referenční hodnotu pro LNG přispívají k transparentnosti trhu a nepřímo ke snížení velkoobchodních cen plynu, a jsou proto v souladu s politikou EU v oblasti hospodářské soutěže.

Bude obzvláště důležité zajistit, aby transparentnost, která je nezbytná pro fungování agregace poptávky, stejně jako mezi jednotlivými zúčastněnými podniky a poskytovatelem služeb, Komisí a příslušnými vnitrostátními orgány, nevedla k širší transparentnosti, pokud jde o objemy, harmonogramy dodávek nebo realizované ceny pro jednotlivé zúčastněné podniky, nebo dokonce na úrovni daného odvětví nebo pododvětví, které by mohlo představovat navazující nebo související trh, na němž by měla nadále existovat hospodářská soutěž. 

Zatímco pokyny Komise k použitelnosti článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie na dohody o horizontální spolupráci 12 uvádějí, že společný podíl na trhu nižší než 15 % na nákupním a prodejním trhu (trzích) svědčí o nedostatku tržní síly, společný podíl na trhu přesahující tuto prahovou hodnotu na jednom nebo obou trzích automaticky nenaznačuje, že ujednání o společném nákupu pravděpodobně povede k omezujícím účinkům na hospodářskou soutěž. U ujednání o společném nákupu, na které se nevztahuje toto pravidlo „bezpečného přístavu“, musí být posouzeny jeho účinky na trh, včetně faktorů, jako je možná vyrovnávací síla silných dodavatelů a nezbytná opatření v oblasti řízení a výměny informací k zajištění trvalé hospodářské soutěže na navazujících trzích, a to s ohledem na současných výjimečných tržních podmínek.

Stanovení způsobů společného nákupu plynu koordinovanějším způsobem je rovněž v souladu s postupem dekarbonizace vytyčeným v Zelené dohodě pro Evropu a plánu REPowerEU. Energetická platforma zahrnuje ve své oblasti působnosti také vodík z obnovitelných zdrojů.

Ustanovení umožňující agentuře ACER stanovit referenční hodnotu pro LNG přispívají k transparentnosti trhu a nepřímo ke snížení velkoobchodních cen plynu, a jsou proto v souladu s politikou EU v oblasti hospodářské soutěže.

PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Právním základem tohoto nástroje je čl. 122 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). Tento článek lze použít pouze v případě závažných obtíží a musí být uplatňován v duchu solidarity.

Stávající regulační rámec pro bezpečnost dodávek zemního plynu, zejména nařízení (EU) 2017/1938 o bezpečnosti dodávek zemního plynu, byl navržen tak, aby řešil krátkodobá narušení dodávek, nikoli však dlouhodobé přerušení dodávek ze strany našeho hlavního dodavatele. Proto jsou zapotřebí další dočasné nouzové nástroje pro bezpečnost dodávek zemního plynu, mimo jiné s cílem předcházet nepatřičným přeshraničním omezením a zabránit tomu, aby dlouhodobé narušení dodávek zemního plynu mělo významné vedlejší účinky poškozující přiměřenost elektroenergetické soustavy. Obdobně byl pojem chránění zákazníci koncipován pro krátká období nedostatku, zatímco v případě dlouhodobého narušení dodávek by členské státy měly být schopny umožnit, aby chránění zákazníci rovněž přispívali ke snižování poptávky snížením spotřeby, která není nezbytně nutná.

Ustanovení o solidaritě stanovená v nařízení (EU) 2017/1938 o bezpečnosti dodávek zemního plynu by měla být doplněna dvoustranně dohodnutými ujednáními o solidaritě obsahujícími právní, technické a finanční podrobnosti ohledně solidarity. Tato povinnost solidarity není funkční z důvodu chybějících dohod, což odůvodňuje potřebu doplnit stávající ustanovení zahrnutím standardního mechanismu solidarity v případě neexistence dvoustranně dohodnutých ujednání.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Stanovení celounijní referenční hodnoty pro transakce s LNG rovněž není možné na úrovni členských států, avšak lze jej lépe dosáhnout na úrovni Unie. Předchozí zkušenosti s referenční hodnotou TTF, která je spojena s obchodním uzlem v jediném členském státě, ukazují, že systém decentralizovaných referenčních hodnot může účastníkům trhu poskytovat neúplné informace a vést k vyšším cenám.

Proporcionalita

Iniciativa je v souladu se zásadou proporcionality. Intervenční opatření v rámci politiky je úměrné rozsahu a povaze definovaných problémů a dosažení stanovených cílů.

Vzhledem k bezprecedentní geopolitické situaci a značné hrozbě pro občany a hospodářství EU je jednoznačně zapotřebí koordinované opatření. Opatření stanovená v návrhu nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k dosažení jejich cílů, a jsou těmto cílům přiměřená. V co největší míře vycházejí zejména ze stávajících přístupů, jako jsou stávající uspořádání vnitřního trhu s plynem.

Konkrétně tento návrh předpokládá, že agregace poptávky a společný nákup plynu budou probíhat na dobrovolném základě, pouze s omezenou výjimkou, pokud jde o povinnou účast na agregaci poptávky pro účely plnění zásobníků plynu. Soukromé podniky zůstanou stranami smluv o dodávkách plynu uzavřených v rámci společného nákupu.

Zemní plyn přicházející přes vstupní body z Ruské federace je z účasti na mechanismu vyloučen, neboť jeho zahrnutí by bylo v rozporu s cílem navrhovaného nařízení, jímž je zajistit alternativní zdroje k ruským dodávkám. Kromě toho podniky ovládané ruskou vládou nebo jakoukoli ruskou fyzickou či právnickou osobou nebo podniky kontrolované jakoukoli jinou fyzickou nebo právnickou osobou, které jsou uvedeny na sankčních seznamech Unie stanovených na základě článku 215 Smlouvy o fungování EU, jsou vyloučeny z účasti na společném nákupu, jakož i na účasti na společném nákupu, který provádí poskytovatel služeb.

Opatření, jež budou moci členské státy přijmout za účelem snížení zbytné spotřeby u chráněných zákazníků, by měla být nezbytná a přiměřená a měla by se uplatňovat zejména v situacích vyhlášené krize podle čl. 11 odst. 1 a článku 12 nařízení (EU) 2017/1938 nebo výstrahy na úrovni Unie podle nařízení (EU) 2022/1369. I přes uplatňování opatření na snížení zbytné spotřeby bude chráněným zákazníkům i nadále poskytována ochrana před odpojením. Kromě toho nemohou taková opatření omezovat požadovanou ochranu zranitelných zákazníků, jejichž současná spotřeba by měla být považována za nezbytnou.

Rozšíření solidarity na kriticky důležité plynové elektrárny ukládá tržním operátorům omezení, která jsou nezbytná k zajištění bezpečnosti dodávek plynu v situaci, kdy dojde ke snížení dodávek plynu a zvýšené poptávce v zimní sezóně. Vycházejí ze stávajících opatření stanovených v nařízeních (EU) 2022/1369 a (EU) 2017/1938 s cílem zvýšit účinnost těchto opatření za současných okolností.

Povinnost tržních operátorů poskytovat agentuře ACER informace o transakcích s LNG je nezbytná a přiměřená pro dosažení cíle, kterým je umožnit této agentuře stanovit referenční hodnotu pro LNG; je v souladu se stávajícími povinnostmi tržních operátorů podle nařízení REMIT a agentura ACER bude zachovávat důvěrnost citlivých obchodních informací.

Opatření k omezení vnitrodenní volatility cen stanoví požadavky na obchodní systémy a obchodníky, které jsou nezbytné k tomu, aby se energetické společnosti mohly i nadále účastnit trhů se zemním plynem a elektřinou a uspokojit své potřeby v oblasti zajištění, a tím zajistit bezpečnost dodávek energie pro konečné spotřebitele.

Volba nástroje

VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace se zúčastněnými subjekty

Základní práva

ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Rozpočtový dopad tohoto návrhu na rozpočet EU se rovněž týká lidských zdrojů a dalších správních výdajů Generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku (GŘ pro energetiku) a agentury ACER.

Návrh stanoví novou, posílenou architekturu bezpečnosti dodávek plynu s novými povinnostmi pro členské státy a odpovídajícím způsobem posílenou úlohu GŘ pro energetiku v celé řadě oblastí, konkrétně:

·Celkové řízení a provádění nařízení (3 FTE).

·Příprava a provedení návrhu opatření Rady, které stanoví mechanismus přidělování kapacit plynu pro dodávky do členských států, pro něž byl vyhlášen stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie; řízení a provádění návrhu, včetně zapojení skupiny pro řešení krize (2 FTE).

·Navržení takového fungování konsorcia pro nákup plynu, které bude v souladu s právem hospodářské soutěže, k čemuž bude zapotřebí komunikovat se subjekty v oboru (2 FTE).

·Posuzování žádostí členských států o povolení vyšších kritických objemů plynu (1 FTE).

·Přijímání opatření v návaznosti na žádosti o solidární pomoc; pomoc s prováděním dohod o solidaritě (1 FTE).

·Administrativní pomoc (1 FTE).

·Návrh rovněž stanoví nové úkoly agentury ACER, pokud jde o shromažďování údajů o transakcích s LNG za účelem stanovení referenční hodnoty pro LNG (5 FTE).

OSTATNÍ PRVKY

2022/0339 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, přeshraničních výměn plynu a spolehlivých referenčních cen

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 122 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Vojenská agrese Ruské federace vůči Ukrajině a bezprecedentní omezení dodávek zemního plynu z Ruské federace do členských států ohrožují bezpečnost dodávek do Unie a jejích členských států. Využívání dodávek plynu jakožto zbraně a způsob, jakým Ruská federace manipuluje s trhy úmyslným narušením toků plynu, zároveň vedly k prudkému nárůstu cen energie v Unii, což ohrozilo nejen hospodářství Unie, ale také vážně narušilo bezpečnost dodávek.

(2)To vyžaduje důraznou a koordinovanou reakci ze strany Unie s cílem chránit své občany a hospodářství před nadměrnými a manipulovanými tržními cenami a zajistit, aby plyn proudil ke všem potřebným spotřebitelům přes hranice, a to i v situacích, kdy je ho nedostatek. Pro snížení závislosti na dodávkách zemního plynu z Ruské federace a snížení nadměrných cen je zásadní lepší koordinace nákupů plynu od externích dodavatelů.

(3)Podle čl. 122 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie může Rada na návrh Komise a v duchu solidarity mezi členskými státy rozhodnout o opatřeních přiměřených hospodářské situaci, zejména když vzniknou závažné obtíže v zásobování určitými produkty, především v oblasti energetiky. Tak závažné obtíže představují vysoké riziko úplného zastavení dodávek ruského plynu a extrémní nárůst cen energie ohrožující hospodářství Unie.

(4)Komise ve svém sdělení týkajícím se plánu REPowerEU oznámila zřízení platformy EU pro nákup energie 14 společně s členskými státy pro společný nákup plynu, zkapalněného zemního plynu (LNG) a vodíku. Toto oznámení potvrdila Evropská rada ve dnech 30. a 31. května 2022. V rámci plánu REPowerEU Komise rovněž představila strategii pro vnější energetickou angažovanost EU 15 , která vysvětluje, jak EU podporuje globální, čistou a spravedlivou transformaci energetiky s cílem zajistit udržitelnou, bezpečnou a cenově dostupnou energii, mimo jiné diverzifikací dodávek energie do EU, zejména vyjednáváním politických závazků se stávajícími nebo novými dodavateli plynu s cílem zvýšit dodávky plynu do Evropy.

(5)Platforma EU pro nákup energie může hrát klíčovou úlohu při hledání vzájemně prospěšných partnerství, která přispívají k bezpečnosti dodávek energie a vedou k nižším dovozním cenám plynu nakupovaného ze třetích zemí, a to při plném využití kolektivní síly Unie. Pro tento účel má zásadní význam lepší mezinárodní dosah jak pro dodavatele plynu (z plynovodů i LNG), tak i pro budoucí dodavatele zeleného vodíku. Účinnější kolektivní sílu Unie by zajistila zejména mnohem intenzivnější koordinace s členskými státy a mezi nimi ve vztahu ke třetím zemím prostřednictvím platformy EU pro nákup energie.

(6)Pokud budou přetrvávat závažné obtíže při zajišťování bezpečnosti dodávek energie, měl by společný nákup pomoci zajistit podnikům ve všech členských státech a ve smluvních stranách Energetického společenství rovnější přístup k novým nebo dodatečným zdrojům plynu a pomoci zajistit nižší ceny, než jaké by jinak platily pro ty, kdo plyn nakupují prostřednictvím poskytovatele služeb, ve prospěch konečných spotřebitelů.

(7)Společný nákup by mohl vést k poskytnutí příznivějšího zacházení nebo podpory pro dodávky plynu z obnovitelných zdrojů, jako je biometan a vodík, pokud jej lze bezpečně dodávat do plynárenské soustavy, a pro dodávky plynu, který by jinak byl vypuštěn do atmosféry nebo spalován bez využití. Vzhledem k tomu, že v žádné příslušné jurisdikci neexistuje formální právní požadavek, podniky uzavírající smlouvy podle tohoto nařízení jsou vybízeny k tomu, aby k měření, vykazování a ověřování emisí metanu v rámci dodavatelského řetězce do Evropské unie používaly normu rámce 2.0 partnerství pro metan v odvětví ropy a zemního plynu OSN.

(8)Společný nákup podle tohoto nařízení spočívá ve dvoufázovém procesu. Nejprve by plynárenské podniky nebo podniky spotřebovávající plyn usazené v Unii nebo ve smluvních stranách Energetického společenství agregovaly svou poptávku po plynu prostřednictvím poskytovatele služeb, s nímž Komise uzavřela smlouvu. To by dodavatelům plynu umožnilo předkládat nabídky k prodeji na základě velkých agregovaných objemů namísto mnoha menších nabídek kupujících, kteří se na ně obracejí individuálně. Ve druhé fázi mohou plynárenské podniky nebo podniky, které spotřebovávají plyn, usazené v Unii nebo ve smluvních stranách Energetického společenství uzavírat smlouvy o nákupu plynu, a to jednotlivě nebo koordinovaně s jinými podniky, s dodavateli nebo výrobci zemního plynu, kteří odpovídají agregované poptávce.

(9)Pokud budou přetrvávat závažné obtíže při zajišťování bezpečnosti dodávek energie, měl by společný nákup pomoci zajistit podnikům ve všech členských státech rovnější přístup k novým nebo dodatečným zdrojům plynu a pomoci zajistit nižší ceny, než jaké by jinak platily pro ty, kdo plyn nakupují prostřednictvím poskytovatele služeb, ve prospěch konečných spotřebitelů. První odkaz na možnost velmi omezené formy společného nákupu plynu pro účely vyrovnávání je již obsažen v návrhu nařízení o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem 16 , který předložila Komise. Návrh však pochází z doby před vojenskou agresí Ruské federace vůči Ukrajině; kromě toho nebyla do návrhu zahrnuta žádná podrobná koncepce, týkal se pouze velmi specifických potřeb provozovatelů přenosových soustav v oblasti vyrovnávání energie. Vzhledem k tomu, že je zapotřebí okamžité a mnohem komplexnější řešení problému chybějících struktur pro koordinovaný nákup plynu, je vhodné navrhnout dočasné zrychlené řešení.

(10)Společný nákup by proto mohl posílit solidaritu Unie při nákupu a distribuci plynu. V duchu solidarity by měl společný nákup podporovat zejména ty podniky, které dříve nakupovaly plyn pouze nebo převážně od ruských dodavatelů, tím, že jim pomohou získat dodávky od alternativních dodavatelů nebo poskytovatelů zemního plynu za výhodných podmínek na základě nabídkového řízení na agregovanou poptávku.

(11)Nabídková řízení na agregovanou poptávku po plynu ze strany poskytovatele služeb by měla pomoci naplnit zásobníky plynu v současné mimořádné situaci, pokud by většina evropských zásobníků plynu byla po nadcházející zimě vyčerpána. Kromě toho by měla přispět ke koordinovanějšímu nákupu plynu v duchu solidarity.

(12)Stávající návrh je založen na článku 122 SFEU s ohledem na naléhavou potřebu rychle a dočasně zavést společný nákup. Bylo by tak možné rychle zřídit poskytovatele služeb, což by umožnilo agregaci poptávky. Poskytovatel služeb smluvně sjednaný Komisí by měl pouze některé základní funkce a proces, který organizuje, zahrnuje pouze povinné prvky týkající se účasti na agregaci poptávky, ale zatím by nezahrnoval povinnou koordinaci smluvních podmínek ani povinnost předkládat závazné nabídky na nákup plynu jeho prostřednictvím.

(13)Plynárenské podniky nebo podniky, které spotřebovávají plyn, by neměly mít povinnost nakupovat plyn prostřednictvím poskytovatele služeb, uzavíráním smluv o dodávkách plynu nebo memorand o porozumění s dodavateli nebo výrobci plynu, kteří odpovídají agregované poptávce. Plynárenským podnikům nebo podnikům spotřebovávajícím zemní plyn se však důrazně doporučuje, aby prozkoumaly formy spolupráce, které jsou slučitelné s právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže, a poskytovatelů služeb využily a měly tak plný prospěch z výhod společného nákupu. Mezi poskytovatelem služeb a zúčastněnými podniky by proto mohl být vytvořen mechanismus, který stanoví hlavní podmínky, za nichž se zúčastněné podniky zaváží k nákupu plynu v souladu s agregovanou poptávkou.

(14)Je důležité, aby Komise a členské státy měly jasný přehled o zamýšlených a uzavřených smlouvách na dodávky zemního plynu v celé Unii, aby bylo možné posoudit, zda jsou splněny cíle bezpečnosti dodávek energie a energetické solidarity. Podniky by proto měly Komisi informovat o plánovaných velkých nákupech plynu nad 5 TWh. Komise by proto měla příslušným členským státům vydat doporučení varující před případnými negativními dopady plánovaných nákupů na fungování společného nákupu, bezpečnost dodávek energie, vnitřní trh nebo energetickou solidaritu.

(15)Členské státy by měly být Komisi nápomocny při posuzování toho, zda příslušné nákupy plynu zvyšují bezpečnost dodávek energie v Unii a jsou slučitelné se zásadou energetické solidarity. Proto by měl být zřízen řídící výbor ad hoc složený ze zástupců členských států a Komise, který by pomáhal s koordinací.

(16)Proces agregace poptávky pro účely společného nákupu by měl být prováděn vhodným poskytovatelem služeb. Komise by proto měla uzavřít smlouvu s poskytovatelem služeb prostřednictvím postupu zadávání veřejných zakázek 17 , v jehož rámci lze vyvinout vhodný nástroj IT a organizovat proces agregace poptávky. Od účastníků společného nákupu by mohly být vybírány poplatky na pokrytí provozních nákladů.

(17)Agregace poptávky a nákup zemního plynu jsou složité procesy, které musí zohledňovat různé prvky, kde nehraje roli pouze cena, ale také objem, místa dodávek a další parametry. Vybraný poskytovatel služeb by proto měl mít potřebnou úroveň zkušeností s řízením a agregací nákupů zemního plynu nebo souvisejícími službami na úrovni EU. Agregace poptávky a nákup zemního plynu je totiž klíčovým prvkem pro zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu do Unie.

(18)Společný nákup může mít různou podobu. Může se uskutečnit prostřednictvím nabídkových řízení nebo aukcí pořádaných poskytovatelem služeb, který agreguje poptávku plynárenských podniků a podniků spotřebovávajících zemní plyn, s cílem sladit ji s nabídkami k prodeji dodavatelů nebo výrobců zemního plynu, a to prostřednictvím nástroje IT pro společný nákup.

(19)Jedním z cílů agregace poptávky a společného nákupu je snížit riziko zbytečných zvýšení cen ze strany společností, které se ucházejí o stejnou tranši plynu. Zajištění toho, aby se výhody společného nákupu přenesly na konečné spotřebitele, v konečném důsledku závisí na rozhodnutích samotných podniků. Velké společnosti by se měly omezit, i když mohou plyn prodávat za vyšší ceny. Podniky, které mají prospěch z nižších cen za nákup plynu v rámci společného nákupu, by měly tyto výhody přenést na spotřebitele. Přenesení nižších cen by bylo důležitým ukazatelem úspěchu společného nákupu, neboť je pro spotřebitele zásadní.

(20)Veškerá opatření přijatá podle navrhovaného nařízení jsou v souladu s omezujícími opatřeními Unie stanovenými na základě článku 215 Smlouvy o fungování EU. Podniky ovládané ruskou vládou nebo jakoukoli ruskou fyzickou či právnickou osobou nebo podniky, na něž se vztahují omezující opatření (sankce) Unie zřízené na základě článku 215 Smlouvy o fungování EU nebo vlastněné či ovládané jakoukoli jinou fyzickou nebo právnickou osobou, subjektem nebo orgánem, na něž se vztahují taková omezující opatření, by měly být z účasti na společném nákupu a z organizace procesu společného nákupu vyloučeny. Tato omezující opatření byla přijata za účelem dosažení cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie, zejména cílů zachování míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti a bezpečnosti Unie v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů. Tím nejsou dotčeny budoucí sankce přijaté vůči Rusku nebo jiným zemím.

(21)Předmětem společného nákupu by neměl být zemní plyn pocházející z Ruské federace, který vstupuje do členských států nebo smluvních stran Energetického společenství přes vstupní body z Ruské federace. To je v souladu s cílem navrhovaného nařízení, tj. zajistit k ruským dodávkám alternativní zdroje.

(22)Účastníci společného nákupu plynu mohou potřebovat finanční záruky, pokud by některý z podniků nebyl schopen zaplatit konečnou sjednanou částku. Členské státy nebo jiné zúčastněné strany mohou účastníkům společného nákupu poskytnout finanční podporu, včetně záruk. Finanční pomoc by měla být poskytována v souladu s pravidly státní podpory, případně včetně dočasného krizového rámce.

(23)Plnění zásobníků plynu má zásadní význam pro zajištění bezpečnosti dodávek energie v Unii. Vzhledem k poklesu dodávek zemního plynu z Ruské federace se členské státy mohou potýkat s problémy ohledně plnění zásobníků plynu s cílem zajistit bezpečnost dodávek plynu na zimu 2023/2024, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2022/1032 18 . Využití možnosti agregace poptávky poskytovatele služeb by mohlo členským státům pomoci tyto problémy zmírnit; v mezích právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže by mohlo zejména napomoci koordinovanému řízení doplňování a uskladňování s ohledem na příští období plnění a zabránit nadměrným prudkým nárůstům cen způsobeným mimo jiné nekoordinovaným doplňováním zásobníků.

(24)Aby se zajistilo, že společný nákup může přispět k plnění zásobníků plynu v souladu s průběžnými cíli stanovenými v nařízení (EU) 2022/1032, měly by členské státy přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby plynárenské podniky spadající do jejich jurisdikce využívaly proces organizovaný poskytovatelem služeb jako jeden z možných prostředků ke splnění cílů naplnění.

(25)Nařízení (EU) 2022/1032 vyžaduje, aby členské státy do listopadu 2023 naplnily své zásobníky až na 90 %. Tento cíl je vyšší než cíl pro listopad 2022 (80 %). Společný nákup by mohl členským státům pomoci tento nový cíl splnit. Členské státy by přitom měly od domácích podniků požadovat, aby využívaly poskytovatele služeb k agregaci poptávky s dostatečně vysokými objemy plynu, aby se snížilo riziko, že zásobníky nebudou moci být naplněny. Členské státy by měly požadovat, aby jejich společnosti zahrnuly do procesu agregace poptávky objemy odpovídající alespoň 15 % (přibližně 13,5 miliardy m³ pro EU jako celek) jejich cílového objemu naplnění zásobníků na příští rok. Členské státy, jež na svém území nemají podzemní zásobníky, by se měly účastnit procesu agregace poptávky s objemy odpovídajícími jejich povinnostem v oblasti sdílení břemene.

(26)Za účelem účinného využití společného nákupu a uzavření dohod o plynu s dodavateli, kteří nabízejí plyn poskytovateli služeb, mohou podniky koordinovat podmínky nákupu, jako jsou objemy, cena plynu, místa dodávek a čas, v mezích práva Unie. Plynárenské podniky, které jsou členy konsorcia pro nákup plynu, by však měly zajistit, aby byly přímo či nepřímo vyměňované informace omezeny na to, co je nezbytně nutné k dosažení sledovaného cíle, v souladu s článkem 101 SFEU. Ustanovení tohoto nařízení týkající se transparentnosti a řízení navíc zajistí, aby smlouvy konsorcia pro nákup neohrožovaly bezpečnost dodávek energie ani energetickou solidaritu, zejména pokud jsou členské státy přímo či nepřímo zapojeny do procesu nákupu.

(27)Ačkoli může být vytvořeno více než jedno konsorcium pro nákup plynu, nejúčinnější možností by bylo vytvořit jediné konsorcium pro nákup plynu, které by zahrnovalo co nejvíce společností a sdružilo poptávku prostřednictvím poskytovatele služeb a které by bylo koncipováno způsobem slučitelným s právními předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže. Spojení sil v jediném konsorciu pro nákup plynu navíc na trh přivede větší vyjednávací sílu Unie a umožní výhodné podmínky, jichž by bylo stěží dosaženo menšími podniky v Unii nebo v případě, že by se jednalo roztříštěnějším způsobem.

(28)Zřizování a fungování konsorcií pro nákup plynu podle tohoto nařízení se provádí v souladu s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže platnými s ohledem na stávající výjimečné tržní podmínky. Komise uvedla, že je připravena podpořit společnosti při vytváření takového konsorcia pro nákup plynu a vydat rozhodnutí podle článku 10 nařízení č. 1/2003 o nepoužitelnosti článků 101 a 102 SFEU, pokud jsou začleněny a dodrženy příslušné záruky. Komise rovněž uvedla, že je připravena poskytnout neformální rady v rozsahu, v jakém zúčastněné podniky v jakýchkoli jiných konsorciích čelí nejistotě, pokud jde o posouzení jednoho nebo více prvků jejich ujednání o společném nákupu podle pravidel hospodářské soutěže EU 19 .

(30)V souladu se zásadou proporcionality nepřekračují opatření týkající se agregace poptávky a společného nákupu rámec toho, co je nezbytné k dosažení jejich cíle, neboť budou prováděna dobrovolně, pouze s omezenou výjimkou, pokud jde o povinnou účast na agregaci poptávky pro účely plnění zásobníků plynu, a soukromé podniky zůstanou stranami smluv o dodávkách plynu uzavřených v rámci společného nákupu.

(31)Aby se optimalizovala absorpční kapacita terminálů LNG v EU a využívání zásobníků, jsou nezbytná posílená opatření v oblasti transparentnosti a organizovaný trh usnadňující sekundární obchod s kapacitami zásobníků zemního plynu a kapacitami zařízení LNG, podobně jako je tomu u přepravy plynu plynovody. To je obzvláště důležité v dobách nouze a změn v tocích plynu z plynovodu z Ruské federace na LNG. Návrh Komise na revizi nařízení o plynu v rámci balíčku opatření pro dekarbonizaci trhu s vodíkem a plynem 20 obsahuje ustanovení za tímto účelem v článcích 10 a 31. Předsunutí těchto ustanovení v rámci reakce na krizi má zásadní význam pro využívání terminálů LNG a zásobníků plynu s nezbytnou transparentností a účinnějším využíváním.

(32)Pokud jde o dlouhodobé rezervace přepravních kapacit zemního plynu, stávající pravidla pro řízení přetížení stanoví postupy ztráty v případě nevyužití. Tyto postupy jsou však pomalé (alespoň šest měsíců, než se projeví jejich účinek) a vyžadují náročné administrativní postupy vnitrostátních regulačních orgánů. Tato pravidla by proto měla být posílena a zjednodušena, aby provozovatelé plynárenských soustav mohli rychle reagovat na změny toků plynu a řešit případná přetížení. Nová pravidla by zejména mohla urychlit uvádění nevyužitých dlouhodobých kapacit, které by jinak zůstaly nevyužité, na trh a zefektivnit tak využívání plynovodů.

(33)Provozovatelé přepravní soustavy by měli analyzovat dostupné informace o využívání přepravní soustavy uživateli sítě a měli by určit, zda nedochází k nedostatečnému využívání smluvní pevné kapacity. Takové nedostatečné využívání by bylo možné definovat jako situaci, kdy uživatel soustavy během posledních 30 dnů na trhu využil nebo nabídl v průměru méně než 80 % rezervované pevné kapacity. V případě nedostatečného využívání by měl provozovatel přepravní soustavy zveřejnit dostupnou kapacitu pro příští měsíční aukci a následně ji vydražit.

(34)Nevyprovokovaná a neodůvodněná invaze Ruské federace na Ukrajinu vedla k velké nejistotě a narušení evropských trhů se zemním plynem. V důsledku toho tyto trhy v posledních měsících promítly nejistotu ohledně dodávek a výsledné tržní očekávání do mimořádně vysokých a kolísavých cen zemního plynu. To následně vytvořilo další tlak na účastníky trhu a narušilo hladké fungování unijních trhů s energií.

(35)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU 21 stanoví pravidla pro zajištění řádného fungování obchodních systémů, v nichž se rovněž obchodují energetické komoditní deriváty. Uvedená směrnice stanoví, že členské státy vyžadují, aby regulovaný trh měl zavedeny mechanismy, které zaručí spravedlivé a řádné fungování finančních trhů. Tyto mechanismy však nemají za cíl stanovit limit pro vnitrodenní vývoj cen a nezabránily případům mimořádné volatility pozorované na trzích s deriváty zemního plynu a elektřiny. 

(36)Vzhledem k obtížím, s nimiž se potýkají účastníci trhu v obchodních systémech, v nichž se obchodují energetické komoditní deriváty, a vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zajistit, aby trhy s energetickými deriváty i nadále plnily svou úlohu při zajišťování potřeb reálné ekonomiky v oblasti zajištění, je vhodné požadovat, aby obchodní systémy, v nichž se obchodují energetické komoditní deriváty, zavedly dočasné mechanismy pro řízení vnitrodenní volatility, aby účinněji bránily nadměrným pohybům cen. Aby se zajistilo, že se mechanismus bude vztahovat na smlouvy s nejvyšší likviditou, a aby se zabránilo nezamýšleným narušením trhů s méně likvidními deriváty, měl by se mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility vztahovat pouze na energetické deriváty s nejbližší měsíční splatností.

(37)Obchodní systémy nabízející energetické komoditní deriváty s nejbližší měsíční splatností často přijímají k účasti různé energetické podniky ze všech členských států. Tyto energetické podniky jsou při zajišťování klíčových dodávek plynu a elektřiny v celé Unii silně závislé na derivátech obchodovaných v těchto obchodních systémech. Nadměrné pohyby cen, k nimž dochází v komoditních obchodních systémech, proto ovlivňují činnost energetických podniků v celé Unii a v konečném důsledku také nepříznivě ovlivňují konečné spotřebitele. V duchu solidarity mezi členskými státy by proto mělo být koordinováno provádění a uplatňování mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility s cílem zajistit, aby provozovatelé, kteří mají zásadní význam pro bezpečnost dodávek energie ve všech členských státech, měli prospěch z ochranných opatření proti velkým pohybům cen, které poškozují plynulý provoz jejich podnikání a poškodily by rovněž konečné spotřebitele.

(38)Mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility by měl zajistit, aby se zabránilo nadměrným pohybům cen v rámci obchodního dne. Mechanismus by měl být založen na pozorované tržní ceně v pravidelných intervalech. Vzhledem k velké rozmanitosti nástrojů na trzích s energetickými deriváty a zvláštnostem obchodních systémů spojených s těmito nástroji by mechanismy pro řízení vnitrodenní volatility měly být přizpůsobeny zvláštnostem těchto nástrojů a trhů. Pro obchodní systémy by proto měly být stanoveny cenové hranice podle specifik každého energetického komoditního derivátu s nejbližší měsíční splatností, profilu trhu s tímto derivátem z hlediska likvidity a jeho profilu volatility.

(39)Mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility by měl doplňovat veškeré statické nebo dynamické přerušovací mechanismy, které obchodní systémy již zavedly v souladu se směrnicí 2014/65/EU před vstupem tohoto nařízení v platnost.

(40)V zájmu zajištění transparentnosti fungování mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility, který uplatňují, by obchodní systémy měly zveřejnit popis jeho obecných rysů. V zájmu zajištění spravedlivého a řádného obchodování by však obchodní systémy neměly mít povinnost zveřejňovat všechny technické parametry mechanismu, který zavedly.

(41)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility a zajištění hladkého fungování obchodních systémů, které nabízejí obchodování energetických komoditních derivátů s nejbližší měsíční splatností, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení podmínek provádění mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility, včetně stanovení četnosti, s jakou se cenové hranice obnovují, nebo opatření, která mají být přijata v případě, že se obchodování pohybuje mimo tyto cenové hranice. Komise by měla být schopna zohlednit specifika každého energetického komoditního derivátu, profil trhu s tímto derivátem z hlediska likvidity a jeho profil volatility.

(42)Aby měly obchodní systémy dostatek času na důsledné zavedení mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility, jak je uvedeno v tomto nařízení, měly by mít obchodní systémy k zavedení mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility lhůtu do 31. ledna 2023. Aby bylo zajištěno, že obchodní systémy budou schopny rychle čelit nadměrným pohybům cen ještě před zavedením tohoto mechanismu, měly by mít zaveden předběžný mechanismus, který může obecně dosáhnout stejného cíle jako mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility.

(43)Povinnosti a omezení uložená tímto opatřením obchodním systémům a obchodníkům nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k tomu, aby se energetické společnosti mohly i nadále účastnit trhů se zemním plynem a elektřinou a uspokojit své potřeby v oblasti zajištění, a tím přispět k bezpečnosti dodávek energie pro konečné spotřebitele.

(44)Aby bylo zajištěno účinné uplatňování mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility, měly by příslušné orgány dohlížet na jeho provádění obchodními systémy a pravidelně o něm podávat zprávy Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). Aby bylo zajištěno důsledné provádění mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility, měly by příslušné orgány rovněž zajistit, aby rozdíly v provádění mechanismu obchodními systémy byly řádně odůvodněny.

(45)Aby bylo možné řešit případné rozdíly v uplatňování mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility mezi členskými státy a na základě zpráv předložených příslušnými orgány, měl by orgán ESMA koordinovat opatření příslušných orgánů členských států a zdokumentovat veškeré zjištěné rozdíly ve způsobu, jakým je mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility obchodními systémy napříč jurisdikcemi v Unii uplatňován.

(46)Vzhledem k bezprecedentnímu snížení dodávek zemního plynu z Ruské federace a přetrvávajícímu riziku dalšího náhlého přerušení dodávek se Unie potýká s naléhavou potřebou diverzifikovat své dodávky plynu. Trh s LNG pro Evropu však stále teprve vzniká a je obtížné posoudit přesnost cen, které na tomto trhu převládají. Aby Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „ACER“) získala přesný, objektivní a spolehlivý odhad ceny dodávek LNG do Unie, měla by shromažďovat veškeré údaje o trhu s LNG, které jsou nezbytné pro stanovení denního odhadu ceny LNG.

(47)Tento odhad ceny by měl být proveden na základě všech transakcí týkajících se dodávek LNG do Unie. ACER by měla být zmocněna shromažďovat tyto údaje o trhu od všech účastníků působících v oblasti dodávek LNG do Unie. Všichni tito účastníci by měli mít povinnost vykazovat pro agenturu ACER veškeré své údaje o trhu s LNG co nejblíže reálnému času, jak je to technologicky možné, a to buď po uzavření transakce, nebo po odeslání nabídky ke koupi nebo nabídky k prodeji pro uzavření transakce. Odhad ceny agenturou ACER by měl zahrnovat nejúplnější soubor údajů, včetně transakčních cen, a od 1. března 2023 ceny nabídek ke koupi a nabídek k prodeji u dodávek LNG do Unie. Každodenní zveřejňování tohoto objektivního odhadu ceny a rozpětí stanoveného ve srovnání s jinými referenčními cenami na trhu ve formě referenční hodnoty pro LNG otevírá cestu k tomu, aby tuto hodnotu účastníci trhu dobrovolně přijali jako referenční cenu ve svých smlouvách a transakcích. Odhad ceny LNG a referenční hodnota pro LNG by se, jakmile budou stanoveny, mohly rovněž stát referenční sazbou pro derivátové smlouvy používané k zajištění ceny LNG nebo rozdílu v ceně mezi cenou LNG a jinými cenami plynu. Vzhledem k naléhavosti opatření by měl být odhad ceny LNG poprvé zveřejněn nejpozději dva týdny po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(48)Stávající zmocnění udělená ACER nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 a prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1348/2014, kterým se provádí čl. 8 odst. 2 a 6 nařízení (EU) č. 1227/2011 (dále společně jen „nařízení REMIT“), nestačí k vytvoření úplného a komplexního souboru údajů o všech dodávkách LNG do Unie. Takový komplexní a úplný soubor údajů pro denní odhad ceny je však nezbytný k tomu, aby Unie mohla v duchu solidarity řídit své politiky nákupu vztahující se na mezinárodní dovoz LNG, a to zejména během probíhající krizové situace. Relevantní údaje a informace o smlouvách týkajících se LNG jsou rovněž nezbytné k tomu, aby bylo zajištěno sledování vývoje cen a mohla být prováděna kontrola kvality údajů i zajištění kvality. Tento nástroj ad hoc by měl agentuře ACER umožnit shromažďovat veškeré údaje o trhu, které jsou nezbytné k provedení komplexního a reprezentativního stanovení ceny dodávek LNG do Unie.

(49)I když by trvalé stanovování denního odhadu ceny LNG a referenční hodnoty pro LNG mělo být v pozdější fázi zahrnuto do komplexnější revize právního rámce nařízení REMIT, probíhající krizová situace vyžaduje již nyní naléhavá opatření k řešení bezprostředních závažných obtíží při dodávkách a přesném stanovování cen dodávek LNG do Unie, a to dočasně do doby, než bude možné tuto revizi právního rámce nařízení REMIT přijmout řádným legislativním postupem.

(50)Aby se okamžitě zvýšila transparentnost cen a bezpečnost plánování na dovozním trhu LNG, mělo by být upřesněno, že příslušný soubor údajů by měl zahrnovat jak informace o cenách a objemech dokončených transakcí s LNG, cenách a objemech nabídek ke koupi nebo nabídek k prodeji týkajících se dodávek LNG do Unie, tak případně i cenový vzorec v dlouhodobé smlouvě, z něhož je cena odvozena.

(51)Všichni účastníci trhu, na něž se vztahuje povinnost vykazování, by měli být definováni jako ti, kteří se zabývají nákupem nebo prodejem nákladů LNG určených k dodání do Unie. Na tyto účastníky trhu s LNG by se měly vztahovat povinnosti a zákazy platné pro účastníky trhu podle nařízení REMIT.

(52)ACER by ve spolupráci s Komisí měla mít široký mandát k upřesnění kvality a podstaty údajů o trhu, které shromažďuje za účelem denního odhadu ceny dodávek LNG do Unie. Měla by mít rovněž široký prostor pro uvážení při výběru upřednostňovaného přenosového protokolu. V zájmu dosažení co nejvyšší kvality údajů o trhu, které mají být vykazovány, by ACER měla být zmocněna ke stanovení všech parametrů údajů o trhu, které by jí měly být oznamovány. Tyto parametry by měly mimo jiné zahrnovat referenční jednotky, v nichž se vykazují údaje o cenách, referenční jednotky, v nichž se vykazují údaje o objemech, forwardové doby do splatnosti transakcí nebo údaje o nabídce ke koupi a nabídce k prodeji před transakcí, jakož i přenosové protokoly, které mají být použity pro předávání požadovaných údajů agentuře ACER.

(53)ACER by rovněž měla stanovit metodiku, kterou používá k dennímu odhadu ceny LNG a stanovení referenční hodnoty pro LNG, jakož i postup pravidelného přezkumu této metodiky.

(54)Odhad ceny zveřejněný podle tohoto nařízení by měl členským státům a ostatním účastníkům trhu zajistit větší transparentnost, pokud jde o převládající cenu dovozu LNG do Evropy. Větší transparentnost cen by pak měla členským státům a soukromým subjektům se sídlem v Unii umožnit, aby při nákupu LNG na světových trzích, a zejména při využívání poskytovatele služeb, jednaly informovanějším a koordinovanějším způsobem. Větší koordinace při nákupu LNG by měla členským státům umožnit zabránit vzájemnému přeplácení nebo nabídkovým cenám, které neodpovídají převládající tržní ceně. Proto mají odhady ceny a rozpětí referenční hodnoty zveřejňované podle tohoto nařízení zásadní význam pro dosažení větší solidarity mezi členskými státy při nákupu omezených dodávek LNG.

(55)Povinnost účastníků trhu poskytovat agentuře ACER informace o transakcích s LNG je nezbytná a přiměřená pro dosažení cíle, kterým je umožnit agentuře ACER stanovit referenční hodnotu pro LNG, a to zejména z toho důvodu, že je v souladu se stávajícími povinnostmi účastníků trhu podle nařízení REMIT a ACER bude zachovávat důvěrnost citlivých obchodních informací.

(56)Title Transfer Facility (TTF) je virtuálním místem pro stanovování cen v Nizozemsku, které vzhledem ke své vysoké likviditě často slouží jako zástupný ukazatel cen pro evropský trh s plynem, což má vliv na smlouvy a zajišťovací operace v celé EU. Za zvláštních podmínek a po provedení ostatních opatření týkajících se cen plynu může být zapotřebí cílený nouzový zásah do spotových cen TTF. Na návrh Komise by měla Rada přijmout opatření v podobě rozhodnutí, kterým se zavede mechanismus dynamické korekce trhu pro transakce se zemním plynem na spotovém trhu TTF. Maximální cena, která má být stanovena, musí zajistit bezpečnost dodávek zemního plynu v Unii a jeho toky uvnitř EU a zohledňovat dopad cen plynu na ceny elektřiny. Aby nebyly ovlivněny toky uvnitř EU, které by měly i nadále umožňovat, aby se zemní plyn dostal tam, kde je to nejvíce zapotřebí, mohou být jiné plynárenské obchodní uzly Unie propojeny s korigovanou spotovou cenou TTF prostřednictvím dynamického cenového koridoru. Při rozhodování o návrzích na zavedení mechanismu korekce trhu pro plynárenské obchodní uzly v Unii by měly být zváženy alternativní možnosti, jako jsou regulační zásahy do mechanismu pro stanovování cen používaného ve smlouvách o nákupu plynu.

(57)Unie je atraktivním trhem pro mezinárodní dodávky plynu a při obchodování s energií je považována za spolehlivého partnera. Před provedením jakékoli intervence na trhu s dopadem na dovoz by se příslušné kroky měly zaměřit na spolupráci s mezinárodními partnery a na vyjednané přístupy k omezení možných rizik.

(58)Vzhledem k možnému závažnému narušení a nedostatku dodávek plynu by Unie měla být připravena rychle uplatňovat různé mechanismy solidarity ke zmírnění stavů nouze. Za těchto mimořádných okolností by Rada měla mít možnost rozhodnout na základě návrhu Komise o účinném mechanismu přidělování plynu, včetně pravidel pro stanovení cen, který mají členské státy k dispozici v případě stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie.

(59)Nařízení (EU) 2017/1938 již členským státům umožňuje, aby ve stavu nouze upřednostnily dodávky plynu do některých kriticky důležitých plynových elektráren vzhledem k jejich významu pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny a zabránění energetické nerovnováze v elektrizační soustavě. Kriticky důležité plynové elektrárny a jejich objemy plynu mohou mít významný dopad na objemy plynu, které jsou k dispozici v rámci solidarity ve stavu nouze. V této souvislosti by členské státy měly mít možnost dočasně požádat o nouzová solidární opatření, nejsou-li schopny zajistit kritické objemy plynu nezbytné k zajištění pokračování výroby elektřiny v kriticky důležitých plynových elektrárnách. Ze stejného důvodu by členské státy, které poskytují solidární pomoc, měly mít rovněž právo zajistit, aby při poskytování solidární pomoci jinému členskému státu nebyl ohrožen provoz jejich kriticky důležitých plynových elektráren.

(60)Při aktivaci mechanismu solidarity by mělo být povoleno požadovat pouze objemy plynu potřebné pro elektrárny, které členské státy určily jako kriticky důležité pro evropskou přiměřenost elektroenergetické soustavy. Měl by být stanoven maximální limit pro kritické objemy plynu potřebné v každém členském státě k zachování bezpečnosti dodávek. Základem pro stanovení těchto limitů je metodika použitá ve výhledu ENTSO-E na zimní období. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech by členské státy měly mít možnost maximální limit stanovený v tomto nařízení překročit. 

(61)Omezení, která toto opatření ukládá účastníkům trhu, jsou nezbytná k zajištění bezpečnosti dodávek plynu v situaci, kdy dojde ke snížení dodávek plynu a zvýšené poptávce v zimní sezóně. Vycházejí ze stávajících opatření stanovených v nařízeních (EU) 2022/1369 a (EU) 2017/1938 s cílem zvýšit účinnost těchto opatření za současných okolností.

(62)Někteří zákazníci, včetně domácností a zákazníků, kteří poskytují klíčové sociální služby, jsou na negativní dopady narušení dodávek plynu obzvláště citliví. Z tohoto důvodu nařízení (EU) 2017/1938 zavedlo mechanismus solidarity mezi členskými státy jako nástroj pro zmírnění dopadů závažných stavů nouze v Unii a zajištění dodávek zemního plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity. V některých případech by však i používání plynu chráněnými zákazníky mohlo být považováno za zbytné; snížení spotřeby u tohoto druhu použití v případech, kdy se jednoznačně překračuje rámec toho, co je nezbytné, by neohrozilo cíle stanovené v nařízení (EU) 2017/1938, zejména proto, že plyn spotřebovávaný pro zbytné účely by mohl chybět v jiných soukromých nebo obchodních oblastech, ve kterých by to mohlo způsobit významné škody. Členské státy by proto měly mít za určitých okolností možnost dosáhnout úspor plynu i snížením zbytné spotřeby u chráněných zákazníků. Veškerá opatření ke snížení spotřeby přijatá členskými státy by však měla být přísně omezena na zbytnou spotřebu, a v žádném případě by neměla vést ke snižování spotřeby chráněných zákazníků pro základní využívání ani omezení jejich schopnosti dostatečně vytápět své domovy.

(63)Členské státy a jejich příslušné orgány by měly mít možnost stanovit použitelná opatření ke snížení zbytné spotřeby a činnosti odpovídající této spotřebě, jako je venkovní vytápění, vytápění bazénů v obytných budovách a vytápění dalších doplňkových obytných zařízení. Díky možnosti omezit zbytnou spotřebu by členské státy měly být schopny posílit záruky a zajistit, aby byl plyn dodáván do jiných základních odvětví, oblastí služeb a průmyslových odvětví, což by umožnilo zachování jejich provozu během krize.

(64)Jakékoli opatření ke snížení zbytné spotřeby u chráněných zákazníků, by mělo být nutné a přiměřené a mělo by se uplatňovat zejména v situacích vyhlášené krize podle čl. 11 odst. 1 a článku 12 nařízení (EU) 2017/1938 nebo výstrahy na úrovni Unie podle nařízení (EU) 2022/1369. I přes uplatňování opatření na snížení zbytné spotřeby by chráněným zákazníkům měla být i nadále poskytována ochrana před odpojením. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby tato opatření neomezovala ochranu zranitelných zákazníků, jejichž současná spotřeba by měla být považována za nezbytnou.

(65)V případě stavu nouze by členské státy i Unie měly zajistit, aby plyn tekl v rámci vnitřního trhu. To znamená, že opatření přijatá na vnitrostátní úrovni by neměla vést k problémům s bezpečností dodávek energie v jiném členském státě, zatímco přístup k přeshraniční infrastruktuře by měl zůstat bezpečný a kdykoli technicky možný. Stávající legislativní rámec nestanoví postup, který by mohl účinně řešit spory mezi dvěma členskými státy ohledně opatření, která mají negativní dopad na přeshraniční toky. Vzhledem k tomu, že plynárenské a elektrické rozvodné sítě EU jsou vzájemně propojeny, mohlo by to nejen vést k vážným problémům s bezpečností dodávek energie, ale také oslabit jednotu Unie vůči třetím zemím. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc hodnotit přijatá vnitrostátní opatření a v případě potřeby v přiměřené lhůtě rozhodovat. Za tímto účelem by Komise měla mít možnost požádat o jejich změnu v případě, že zjistí ohrožení bezpečnosti dodávek plynu v jiných členských státech nebo v Unii. Vzhledem k výjimečné povaze současné energetické krize by ke splnění rozhodnutí Komise mělo dojít bez prodlení, jež by potenciálně mohlo dodávkám plynu v Unii bránit. Proto by po dobu použitelnosti tohoto nařízení měly být v zájmu zajištění fungování vnitřního trhu pozastaveny postupy sesouhlasení.

(66)Zásada energetické solidarity je obecnou zásadou práva Unie 22 a vztahuje se na všechny členské státy, a nikoli pouze na sousední členské státy. Kromě toho je pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu v duchu solidarity důležité účinné využívání stávající infrastruktury včetně přeshraničních přepravních kapacit a zařízení LNG. V době narušení dodávek plynu na vnitrostátní, regionální nebo unijní úrovni a významného přechodu z plynovodů na LNG by členské státy měly mít možnost využívat nejen dodávek ze sousedních plynovodů, ale také dodávek ze zemí, které mají k dispozici zařízení LNG. Některé členské státy by měly být schopny projevit solidaritu s jinými členskými státy, i když nejsou přímo propojeny plynovodem ani přes třetí zemi či jiné členské státy. Je tedy vhodné rozšířit povinnost solidarity na nepropojené členské státy, které mají zařízení LNG.

(67)Při provádění zásady energetické solidarity byl nařízením (EU) 2017/1938 zaveden mechanismus solidarity, jehož cílem je posílit spolupráci a důvěru mezi členskými státy v případě vážné krize. Členské státy se při přijímání opatření nezbytných k provádění mechanismu solidarity musí ve svých dvoustranných ujednáních dohodnout na řadě technických, právních a finančních otázek podle čl. 13 odst. 10 téhož nařízení.

(68)Navzdory právní povinnosti uzavřít dvoustranná ujednání o solidaritě do 1. prosince 2018 však bylo dokončeno pouze několik těchto ujednání, což ohrožuje plnění právní povinnosti poskytnout solidární podporu ve stavu nouze. Návrh nařízení Komise o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem z prosince 2020 obsahoval první vzor dohody o solidaritě 23 . Vzhledem k tomu, že tento vzor byl vypracován před nevyprovokovanou agresí Ruska vůči Ukrajině a s ohledem na současnou situaci extrémního nedostatku plynu a prudce rostoucích cen a naléhavou potřebu zavést dočasná standardní pravidla již pro nadcházející zimu, je vhodné vytvořit dočasný rámec standardních pravidel pro zajištění požadovaných solidárních opatření podle čl. 13 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2017/1938, která jsou účinná a rychle proveditelná, nezávisí na dlouhých dvoustranných jednáních a jsou přizpůsobena současné situaci nepřiměřených cen a vysoce kolísavých cen plynu.

(69)Solidarita by měla být v zásadě poskytována na základě spravedlivé kompenzace přímo placené žádajícím členským státem nebo jím pověřenými subjekty. Kompenzace by měla pokrývat cenu plynu, veškeré skutečné/potenciální náklady na skladování, přeshraniční přepravu a související náklady. Kompenzace by měla být spravedlivá, a to jak pro žádající, tak pro poskytující členské státy.

(70)Cenové hladiny a pravidelně dosahovaná cenová maxima jsou v současné krizi mnohem vyšší než v situaci možné krize dodávek, o níž se uvažovalo v době přijetí nařízení o bezpečnosti dodávek. Při určování výše kompenzace pro členské státy, které poskytují solidární pomoc, by proto měla být zohledněna volatilita cen, která je v současnosti v důsledku stávající krize v oblasti plynu pro trh se zemním plynem charakteristická. Na základě solidarity a s cílem vyhnout se stanovování cen za extrémních tržních okolností by bylo problematické považovat kolísající tržní cenu za základ standardní ceny solidárního opatření. Cena plynu by měla odrážet cenu, která je na trhu členského státu poskytujícího solidární pomoc průměrem za určité období. Vezmeme-li v úvahu průměrnou tržní cenu za období 30 dnů před podáním žádosti, je kompenzace stále založena na „tržní ceně“, jak je stanoveno v doporučení Komise (EU) 2018/177 ze dne 2. února 2018. Průměrná tržní cena je méně ovlivněna volatilitou a velmi vysokými spotovými cenami v krizových situacích a jako taková omezuje případné nevhodné pobídky. Využití velmi vysokých spotových tržních cen v krizové situaci jako základu pro kompenzaci by oslabilo rozměr solidarity. Poskytující členské státy i tak obdrží spravedlivou kompenzaci, neboť největší část plynu bude pocházet z dlouhodobých smluv a skladování, bude tedy nakoupena za ceny, které jsou nižší než spotové tržní ceny v krizové situaci.

(71)Jak je zdůrazněno v doporučení Komise (EU) 2018/177 ze dne 2. února 2018, náklady na náhradu škod způsobených omezením průmyslové výroby mohou být pokryty kompenzací pouze v případě, že se neodrážejí v ceně plynu, kterou musí členský stát žádající o solidární pomoc zaplatit; členský stát, který požádal o solidární pomoc, by neměl být nucen kompenzovat tytéž náklady dvakrát. Vzhledem k výjimečným okolnostem, kdy ceny plynu dosáhly nebývalé úrovně, by členský stát přijímající solidární pomoc neměl být automaticky povinen hradit jiné náklady, jako jsou náhrady škod nebo náklady na soudní řízení, které vzniknou v poskytujícím členském státě.

(72)Členské státy však stále mají možnost dohodnout se dvoustranně na dodatečné kompenzaci pokrývající jiné náklady, jako jsou náklady vzniklé v důsledku povinnosti vyplatit kompenzaci v poskytujícím členském státě, včetně náhrady škod způsobených omezením průmyslové výroby. Tyto náklady mohou být do kompenzace zahrnuty, pokud vnitrostátní právní rámec stanoví povinnost zaplatit náhradu škod způsobených omezením průmyslové výroby, včetně náhrady za hospodářské škody, nad rámec ceny za plyn.

(73)Vzhledem k tomu, že opatření solidarity je krajním řešením, může být žádajícím členským státem spuštěno, pouze pokud trh není schopen dodat objemy plynu nezbytné k uspokojení poptávky zákazníků chráněných v rámci solidarity, včetně objemů dobrovolně nabídnutých zákazníky, kteří chráněni nejsou. Kromě toho musí být vyčerpána opatření stanovená v plánu pro stav nouze žádajícího členského státu, včetně nuceného omezení dodávek až na úroveň zákazníků chráněných v rámci solidarity.

(74)Naléhavá povaha a důsledky případné aktivace mechanismu solidarity by měly zahrnovat úzkou spolupráci mezi zúčastněnými členskými státy, Komisí a příslušnými krizovými manažery určenými členskými státy v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) 2017/1938. Žádost by proto měla být sdělena všem stranám včas a měla by obsahovat minimální soubor prvků, které umožní poskytujícím členským státům neprodleně reagovat. Odpověď poskytujícího členského státu by měla zahrnovat informace o množství plynu, které by mohlo být žádajícímu členskému státu dodáno, včetně objemů, které by mohly být uvolněny při uplatnění netržních opatření. Členské státy se mohou dohodnout na dalších technických a koordinačních ujednáních s cílem usnadnit včasnou reakci na žádost o solidární pomoc. Členské státy a jejich příslušné orgány by při poskytování solidární pomoci měly zajistit provozní bezpečnost a spolehlivost sítě.

(75)Žádající členský stát by měl mít možnost získat solidární pomoc od více členských států. Standardní mechanismus solidarity by měl být zaveden pouze v případě, že poskytující členský stát neuzavřel s žádajícím členským státem žádné dvoustranné ujednání. V případě dvoustranného ujednání mezi žádajícím a poskytujícím členským státem by toto ujednání mělo mít přednost a mělo by se mezi nimi použít.

(76)Komise by měla být schopna sledovat uplatňování standardního mechanismu solidarity, a bude-li to považováno za nezbytné, měla by být schopna pomáhat při vyhledávání nabídek odpovídajících žádostem o solidární pomoc. Komise by proto měla vytvořit interaktivní platformu, která by měla sloužit jako šablona a umožňovat průběžné předkládání žádostí o solidární pomoc v reálném čase a jejich propojení s příslušnými dostupnými objemy.

(77)Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcí pravomoci.

(78)Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy a vyžaduje spolupráci na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality, a jak je stanoveno ve výše uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I – PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla pro urychlené zřízení nástroje, který podnikům usazeným v Unii nebo ve smluvních stranách Energetického společenství umožní společnou agregaci poptávky a nákup plynu, dále pravidla pro urychlené zřízení rezervační platformy a platformy pro transparentnost pro skladování LNG a plynu a pravidla pro řízení přetížení plynárenských přepravních soustav;

zavádí rovněž mechanismy na ochranu občanů a hospodářství před nadměrně vysokými cenami prostřednictvím ad hocreferenční cenové hodnoty LNG, kterou vypracuje Evropská agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), dočasného mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility pro případ extrémních výkyvů cen a vytvoření mechanismu korekce trhu pro burzy plynu;

stanoví pravidla pro případ vyhlášení stavu nouze v oblasti plynu s cílem spravedlivě distribuovat plyn přes hranice, chránit plyn pro nejkritičtější zákazníky a zajistit provádění přeshraničních solidárních opatření.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„plynárenským podnikem“ fyzická nebo právnická osoba, která vykonává alespoň jednu z těchto činností: výrobu, přepravu, distribuci, dodávky, nákup nebo skladování zemního plynu, včetně LNG, a která zajišťuje obchodní, technické nebo údržbářské úkoly související s těmito činnostmi, mimo konečných zákazníků;

1)„zařízením LNG“ terminál, který se používá pro zkapalnění zemního plynu nebo dovoz, vyložení a znovuzplyňování LNG, zahrnuje pomocné služby a prozatímní skladování nezbytné k znovuzplyňování a k následnému dodání do přepravní soustavy, avšak nezahrnuje žádnou část terminálů LNG používanou ke skladování;

2)„zásobníkem plynu“ zařízení používané pro skladování zemního plynu, které je vlastněno a/nebo provozováno plynárenským podnikem, včetně části zařízení LNG používané pro skladování, avšak mimo části používané pro výrobní činnosti a mimo zařízení vyhrazená pouze pro provozovatele přepravní soustavy při plnění jejich činností;

3)„poskytovatelem služeb“ podnik usazený v Unii, s nímž Komise uzavřela smlouvu na základě zadávacího řízení podle nařízení (EU) 2018/1046 za účelem organizace společného nákupu a plnění úkolů vyjmenovaných v článku 7;

4)„nástrojem IT pro společný nákup“ nástroj IT, jehož prostřednictvím podnik, s nímž Komise uzavřela smlouvu, jedná jako poskytovatel služeb tím, že agreguje poptávku plynárenských podniků a podniků spotřebovávajících plyn a vyhledává nabídky k prodeji od dodavatelů nebo výrobců zemního plynu, které by odpovídaly uvedené agregované poptávce;

5)„agenturou ACER“ Evropská agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů zřízená nařízením (EU) 2019/942;

6)„obchodováním s LNG“ nabídky ke koupi, nabídky k prodeji nebo transakce týkající se nákupu nebo prodeje LNG:

a)pokud je ve specifikacích uvedeno dodání v Unii, nebo

b)pokud je výsledkem dodání v Unii, nebo

c)pokud jedna smluvní strana provede znovuzplyňování LNG v terminálu v Unii;

7)„údaji o trhu s LNG“ záznamy o nabídkách k prodeji, nabídkách ke koupi nebo transakcích týkajících se obchodování s LNG s odpovídajícími informacemi, jak je uvedeno v čl. 21 odst. 1;

8)„účastníkem trhu s LNG“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, bez ohledu na místo založení nebo bydliště této osoby, která se zabývá obchodováním s LNG;

9)„odhadem ceny LNG“ stanovení denní referenční ceny pro obchodování s LNG v souladu s metodikou, kterou stanoví ACER;

10)„referenční hodnotou pro LNG“ pro účely tohoto nařízení určení rozpětí mezi denním odhadem ceny LNG a denní vypořádací cenou TTF gas futures s nejbližší měsíční splatností, kterou ICE všem bezplatně zpřístupňuje jako oznámení ke konci dne na svých internetových stránkách;

11)„obchodním systémem“ kterýkoli z těchto systémů:

a)„regulovaný trh“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU;

b)„mnohostranný obchodní systém“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2014/65/EU;

c)„organizovaný obchodní systém“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 23 směrnice 2014/65/EU;

12)„energetickým komoditním derivátem s nejbližší měsíční splatností“ komoditní derivát ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 24 obchodovaný v obchodním systému, jehož podkladovým aktivem je elektřina nebo plyn, přičemž jeho datum skončení platnosti je nejbližší z derivátů s jednoměsíční splatností obchodovaných v daném obchodním systému;

13)„příslušným orgánem“ příslušný orgán ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 26 směrnice (EU) 2014/65/EU;

14)„kritickým objemem plynu pro výrobu elektřiny“ maximální spotřeba plynu potřebná v odvětví energetiky k zajištění přiměřenosti v nejhorším scénáři simulovaném v rámci zimního posouzení přiměřenosti podle článku 9 nařízení (EU) 2019/941 o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny.

15)„chráněným zákazníkem“ chráněný zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 5 nařízení (EU) 2017/1938;

16)„zákazníkem chráněným v rámci solidarity“ zákazník chráněný v rámci solidarity ve smyslu čl. 2 bodu 6 nařízení (EU) 2017/1938.

KAPITOLA II – Lepší koordinace nákupů plynu

Oddíl 1

Koordinace nákupů plynu v Unii

Článek 3

Transparentnost a výměna informací

1)Plynárenské podniky nebo podniky spotřebovávající plyn usazené v EU nebo orgány či regulované subjekty členských států, které mají v úmyslu zahájit jednání s producenty nebo dodavateli zemního plynu o nákupu, obchodování nebo dodávkách plynu o objemu vyšším než 5 TWh, informují Komisi o svém záměru uzavřít smlouvu o dodávce plynu nebo memorandum o porozumění před uzavřením takové smlouvy nebo memorandum o porozumění v souladu s tímto článkem.

2)Plynárenské podniky nebo podniky spotřebovávající plyn usazené v EU nebo orgány či regulované subjekty členských států informují Komisi přinejmenším šest týdnů před uzavřením právně závazné smlouvy nebo memoranda o porozumění uvedených v odstavci 1 o totožnosti smluvního partnera nebo smluvních partnerů, příslušných objemech, příslušných datech a případně poskytovateli služeb, který takové nákupy jménem členského státu organizuje.

3)Pokud se Komise domnívá, že plánované nákupy plynu plynárenskými podniky nebo podniky spotřebovávajícími plyn usazenými v EU nebo orgány či regulovanými subjekty členských států mohou mít negativní dopad na fungování společného nákupu, na vnitřní trh nebo na bezpečnost dodávek energie nebo energetickou solidaritu, může příslušným členským státům doporučit, aby přijaly vhodná opatření, jimiž by takovému negativnímu dopadu zabránily.

4)Komise před vydáním kteréhokoli z doporučení uvedených v odstavci 3 informuje řídící výbor ad hoc uvedený v článku 4.

5)Při poskytnutí informací Komisi podle odstavců 1 a 2 mohou subjekty, které informace poskytují, uvést, zda některé z informací, ať už obchodní či jiné povahy, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit činnost příslušných stran, mají být považovány za důvěrné a zda lze poskytnuté informace sdílet s ostatními členskými státy.

6)Přístup Komise k důvěrným informacím není žádostmi o zachování důvěrnosti podle tohoto článku omezen. Komise zajistí, aby byl přístup k důvěrným informacím přísně omezen na útvary Komise, pro které je přístup k těmto informacím zcela nezbytný. Zástupci Komise nakládají s citlivými informacemi s náležitou důvěrností.

7)Aniž je dotčen článek 346 Smlouvy o fungování EU, vyměňují se důvěrné informace s Komisí a dalšími příslušnými orgány pouze tehdy, je-li taková výměna nezbytná pro uplatňování tohoto nařízení. Vyměňované informace se omezí na informace, které jsou relevantní a přiměřené účelu takové výměny. Při výměně informací je zachována důvěrnost daných informací a chráněna bezpečnost a obchodní zájmy subjektů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení. Nástroj nepoužije shromážděné informace k jinému účelu než k plnění smlouvy.

8)Veškeré servery a informace musí být fyzicky umístěny a uloženy na území Unie.

Článek 4

Řídící výbor ad hoc 

1)Pro usnadnění koordinace agregace poptávky a společného nákupu se zřizuje řídící výbor ad hoc.

2)Komise řídící výbor ad hoc zřídí do šesti týdnů od vstupu tohoto nařízení v platnost. Řídící výbor sestává z jednoho zástupce každého členského státu a z jednoho zástupce Komise. Zástupci smluvních stran Energetického společenství mohou být Komisí pozváni k účasti na zasedání výboru, která se týkají otázek společného zájmu. Zasedáním výboru předsedá Komise.

3)Řídící výbor ad hoc přijme svůj jednací řád kvalifikovanou většinou do jednoho měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost.

4)Řídící výbor ad hoc je nápomocen při posuzování informací poskytnutých Komisi podle článku 3, zejména pokud jde o to, zda příslušné nákupy plynu zvyšují bezpečnost dodávek energie v Unii a jsou slučitelné se zásadou energetické solidarity. Řídící výbor ad hoc zohlední pozitivní dopady účasti podniků na společném nákupu organizovaném poskytovatelem služeb na bezpečnost dodávek energie v Unii a případně na energetickou solidaritu.

Oddíl 2

Společná nabídková řízení a agregace poptávky

Článek 5

Dočasná smlouva o službách s poskytovatelem služeb

1)Komise prostřednictvím zadávacího řízení podle nařízení (EU) 2018/1046 uzavře smlouvu o nezbytných službách se subjektem usazeným v EU, který působí jako poskytovatel služeb za účelem plnění úkolů stanovených v článku 7.

2)Smlouva o službách s vybraným poskytovatelem služeb určí vlastnictví informací, které poskytovatel služeb získá, a stanoví možné předání těchto informací Komisi při ukončení nebo uplynutí platnosti dané smlouvy.

3)Komise ve smlouvě o službách vymezí praktické aspekty činnosti poskytovatele služeb, včetně používání nástroje IT pro společný nákup, bezpečnostních opatření, měny nebo měn, platebního režimu a závazků.

4)Smlouva o službách s poskytovatelem služeb vyhrazuje Komisi právo jej sledovat a kontrolovat. Za tímto účelem má Komise plný přístup k informacím, které má v držení poskytovatel služeb.

5)Komise může poskytovatele služeb požádat, aby poskytl veškeré nezbytné informace potřebné pro plnění úkolů uvedených v článku 7 a aby Komisi umožnil ověřit, zda plynárenské podniky a podniky spotřebovávající plyn plní povinnosti vyplývající z článku 6b nařízení (EU) 2017/1938.

Článek 6

Kritéria pro výběr poskytovatele služeb

1)Poskytovatele služeb vybírá Komise na základě těchto kritérií způsobilosti:

a)Poskytovatel služeb musí být usazen a mít své skutečné sídlo na území členského státu.

b)Pokud jde o poskytovatele služeb, nesmí:

i)proti němu být namířena omezení v rámci omezujících opatření Unie přijatých podle článku 215 Smlouvy o fungování EU, zejména omezující opatření Unie přijatá vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině nebo vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny;

ii)být přímo či nepřímo vlastněn nebo ovládán fyzickými či právnickými osobami, subjekty či orgány, proti nimž jsou tato omezující opatření Unie namířena, nebo jednat jejich jménem či na jejich pokyn; nebo

iii)být přímo či nepřímo vlastněn nebo ovládán Ruskou federací či její vládou nebo jakoukoli ruskou fyzickou či právnickou osobou nebo subjektem či orgánem usazeným v Rusku nebo jednat jejich jménem či na jejich pokyn.

2)Aniž jsou dotčeny další povinnosti náležité péče, zavedou se smluvní povinnosti zajišťující, že poskytovatel služeb přímo ani nepřímo nezpřístupní žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje fyzickým či právnickým osobám, subjektům či orgánům ani ve prospěch fyzických či právnických osob, subjektů či orgánů:

a)proti nimž jsou namířena omezení v rámci omezujících opatření Unie přijatých podle článku 215 Smlouvy o fungování EU, zejména omezující opatření Unie přijatá vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině nebo vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny;

b)které jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány fyzickými či právnickými osobami, subjekty či orgány, proti nimž jsou tato omezující opatření Unie namířena, nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn nebo

c)které jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány Ruskou federací či její vládou nebo jakoukoli ruskou fyzickou či právnickou osobou nebo subjektem či orgánem usazeným v Rusku nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn.

3)Poskytovatel služeb nesmí být součástí vertikálně integrovaného podniku působícího v oblasti výroby nebo dodávek zemního plynu v rámci Unie nebo smluvních stran Energetického společenství.

4)Komise stanoví kritéria pro výběr poskytovatele a zadání zakázky mimo jiné s ohledem na následující kritéria, která budou upřesněna ve výzvě k podávání nabídek:

a)úroveň zkušeností se zaváděním a provozováním nabídkových řízení nebo dražebních procesů týkajících se zemního plynu nebo souvisejících služeb, jako jsou přepravní služby, s využitím specializovaných nástrojů IT;

b)úroveň zkušeností s přizpůsobováním nabídkových řízení nebo dražebních procesů různým potřebám, jako je zeměpisné zaměření nebo načasování;

c)úroveň zkušeností s vývojem nástrojů IT pro agregaci poptávky od více účastníků a její sladění s nabídkou;

d)kvalitu bezpečnosti informačního systému, zejména pokud jde o ochranu údajů a zabezpečení internetu, a

e)kapacitu pro identifikaci a akreditaci účastníků, a to jak z hlediska právního subjektu, tak z hlediska finanční kapacity.

Článek 7

Úkoly poskytovatele služeb

1)Poskytovatel služeb organizuje společný nákup, a zejména:

a)agreguje poptávku plynárenských podniků a podniků spotřebovávajících plyn za podpory nástroje IT pro společný nákup;

b)vyhledává nabídky k prodeji od dodavatelů nebo výrobců zemního plynu s cílem sladit je s agregovanou poptávkou za podpory nástroje IT pro společný nákup a přiděluje přístupová práva k dodávkám;

c)ověřuje, akredituje a registruje uživatele a

d)poskytuje svým uživatelům nebo Komisi veškeré pomocné služby nezbytné pro správné provádění operací, jak je stanoveno ve smlouvě uvedené v článku 5.

2)Podmínky týkající se registrace uživatelů, zveřejňování a podávání zpráv se stanoví ve smlouvě.

Článek 8

Účast na společném nákupu

1)Účast na společném nákupu je otevřena všem plynárenským podnikům a podnikům spotřebovávajícím plyn usazeným v Unii nebo ve smluvních stranách Energetického společenství. Na agregaci poptávky se nepodílejí plynárenské podniky a podniky spotřebovávající plyn:

a)proti nimž jsou namířena omezení v rámci omezujících opatření Unie přijatých podle článku 215 Smlouvy o fungování EU, zejména omezující opatření Unie přijatá vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině nebo vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny;

b)které jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány fyzickými či právnickými osobami, subjekty či orgány, proti nimž jsou tato omezující opatření Unie namířena, nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn nebo

c)které jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány Ruskou federací či její vládou nebo jakoukoli ruskou fyzickou či právnickou osobou nebo subjektem či orgánem usazeným v Rusku nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn.

2)Zavedou se smluvní závazky zajišťující, že žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje pocházející z účasti na společném nákupu organizovaném poskytovatelem služeb nebudou přímo ani nepřímo zpřístupněny fyzickým či právnickým osobám, subjektům či orgánům ani ve prospěch fyzických či právnických osob, subjektů či orgánů:

a)proti nimž jsou namířena omezení v rámci omezujících opatření Unie přijatých podle článku 215 Smlouvy o fungování EU, zejména omezující opatření Unie přijatá vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině nebo vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny;

b)které jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány fyzickými či právnickými osobami, subjekty či orgány, proti nimž jsou tato omezující opatření Unie namířena, nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn nebo

c)které jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány Ruskou federací či její vládou nebo jakoukoli ruskou fyzickou či právnickou osobou nebo subjektem či orgánem usazeným v Rusku nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn.

3)Členské státy nebo jiné zúčastněné strany mohou v příslušných případech účastníkům společného nákupu organizovaného poskytovatelem služeb v souladu s pravidly státní podpory poskytnout podporu likvidity, včetně záruk. Podpora může zahrnovat záruky na pokrytí potřeb zajištění nebo na krytí rizika dodatečných nákladů v důsledku platební neschopnosti jiných kupujících v rámci stejné smlouvy o společném nákupu.

4)Omezení stanovená v odstavcích 1 a 2 se vztahují na oddíl 2 a oddíl 3 týkající se konsorcií pro nákup plynu, a konkrétně na články 5, 7, 10, 11 a 12.

Článek 9

Dodávky zemního plynu vyloučené ze společného nákupu

1)Předmětem společného nákupu nejsou dodávky zemního plynu pocházející z Ruské federace, které vstupují do členských států nebo smluvních stran Energetického společenství přes tyto vstupní body:

a)Greifswald

b)Lubmin II

c)Imatra

d)Narva

e)Värska

f)Luhamaa

g)Sakiai

h)Kotlovka

i)Kondratki

j)Wysokoje

k)Tieterowka

l)Mozyr

m)Kobryn

n)Sudha (RU)/Ukrajina

o)Belgorod RU/Ukrajina

p)Valujki RU/Ukrajina

q)Serebrjanka RU/Ukrajina

r)Pisarevka RU/Ukrajina

s)Sochranovka RU/Ukrajina

t)Prochorovka RU/Ukrajina

u)Platovo RU/Ukrajina

v)Strandža 2 (BG) / Malkoclar (TR)

Článek 10

Povinné využívání poskytovatele služeb

1)Členské státy přijmou vhodná opatření, jež zajistí účast plynárenských podniků v jejich jurisdikci na procesu agregace poptávky organizovaném poskytovatelem služeb jako jeden z možných prostředků ke splnění cílů naplnění uvedených v článku 6a nařízení (EU) 2017/1938 a k provedení opatření stanovených za tímto účelem v článku 6b uvedeného nařízení.

2)Členské státy s podzemními zásobníky vyžadují, aby se plynárenské podniky v jejich jurisdikci účastnily procesu agregace poptávky organizovaného poskytovatelem služeb s objemy, které se rovnají alespoň 15 % celkového objemu nezbytného ke splnění cíle 90% naplnění skladovacích zařízení uvedeného v čl. 6a odst. 1 nařízení (EU) 2017/1938.

3)Členské státy bez podzemních zásobníků vyžadují, aby se plynárenské podniky v jejich jurisdikci účastnily procesu agregace poptávky organizovaného poskytovatelem služeb s objemy, které se rovnají alespoň 15 % objemu odpovídajícího přeshraničním povinnostem naplnění uvedeným v čl. 6c odst. 1 nařízení (EU) 2017/1938.

Článek 11

Konsorcium pro nákup plynu

Plynárenské podniky a podniky spotřebovávající plyn, které se účastní agregace poptávky organizované poskytovatelem služeb, mohou koordinovat prvky podmínek kupní smlouvy nebo využívat smlouvy o společném nákupu, aby získaly lepší podmínky u svých dodavatelů, pokud jsou tyto kroky v souladu s právem Unie, včetně právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže, zejména s články 101 a 102 Smlouvy o fungování EU, jak může stanovit Komise v rozhodnutí podle článku 10 nařízení 1/2003, jakož i s požadavkem na transparentnost podle článku 3.

Oddíl 3

Opatření s cílem zlepšit využívání terminálů LNG a plynovodů

Článek 12

Rezervační platforma pro sekundární kapacity pro uživatele zařízení LNG a zásobníků

Uživatelé zařízení LNG a zásobníků, kteří chtějí odprodat svou smluvní kapacitu na sekundárním trhu ve smyslu nařízení č. 715/2009, jsou oprávněni tak učinit. Provozovatelé zařízení LNG a zásobníků jednotlivě nebo regionálně zřídí transparentní a nediskriminační rezervační platformu, kde by uživatelé zařízení LNG a zásobníků mohli odprodat svou smluvní kapacitu na sekundárním trhu, a to do dvou měsíců po dni [vstupu tohoto nařízení v platnost].

Článek 13

Platforma pro transparentnost v oblasti zařízení LNG a zásobníků

1)Provozovatelé zařízení LNG zřídí evropskou platformu pro transparentnost v oblasti LNG a provozovatelé zásobníků zřídí platformu pro transparentnost skladování, kde se transparentním a uživatelsky vstřícným způsobem zveřejňují informace požadované podle článku 19 nařízení č. 715/2009, a to do dvou měsíců ode dne [vstupu tohoto nařízení v platnost]. Regulační orgány mohou tyto provozovatele požádat, aby zveřejnili případné další informace relevantní pro uživatele soustavy.

2)Zařízení LNG, kterým byla udělena výjimka z pravidel pro přístup třetích stran podle článku 22 směrnice 2003/55/ES a článku 36 směrnice 2009/73/ES, a provozovatelé zásobníků zemního plynu v rámci režimu sjednaného přístupu třetích stran podle čl. 33 odst. 3 směrnice 2009/73/ES zveřejní sazby za infrastrukturu do jednoho měsíce ode dne [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

Článek 14

Účinnější využívání přepravních kapacit

1)Provozovatelé přepravní soustavy nabízejí nedostatečně využívanou smluvní pevnou kapacitu podle odstavce 2 jako měsíční kapacitní produkt a jako denní a vnitrodenní kapacitní produkty na daný měsíc v případě nedostatečného využívání podle odstavce 2.

2)Smluvní pevná kapacita se považuje za nedostatečně využívanou, pokud uživatel soustavy během posledních 30 dnů využil nebo nabídl v průměru méně než 80 % rezervované pevné kapacity. Provozovatel přepravní soustavy nevyužívanou kapacitu průběžně sleduje a informuje uživatele soustavy o objemu kapacity, která má být odebrána, nejpozději před oznámením objemu kapacity, která má být nabídnuta pro nadcházející klouzavou aukci měsíční kapacity, v souladu s nařízením Komise (EU) 2017/459.

3)Objem kapacity, která má být nabídnuta, se rovná rozdílu mezi průměrným využitím za předchozí měsíc a 80 % pevné kapacity, která byla nasmlouvána na dobu delší než jeden měsíc.

4)Dostupná kapacita nabízená v aukci má při přidělování kapacity přednost před kapacitou, která je do aukce zahrnuta z tohoto mechanismu.

5)Pokud je kapacita nabízená provozovatelem přepravní soustavy prodána, bude původnímu držiteli smluvní kapacity odebrána. Původní držitel může odebranou pevnou kapacitu využívat jako přerušitelnou.

Kapitola III – Opatření k předcházení nadměrným cenám plynu a nadměrné vnitrodenní volatilitě na trzích s energetickými deriváty

Oddíl 1

Dočasný vnitrodenní nástroj k řízení nadměrné volatility na trzích s energetickými deriváty

Článek 15

Mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility

1)Do 31. ledna 2023 zavede každý obchodní systém, v němž se obchoduje s energetickými komoditními deriváty s nejbližší měsíční splatností, pro každý energetický komoditní derivát s nejbližší měsíční splatností, s nímž se v něm obchoduje, mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility založený na horních a dolních cenových hranicích („cenové hranice“), který definuje ceny nad a pod nimiž nelze pokyny provést („mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility“). Obchodní systémy zajistí, aby mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility bránil nadměrnému pohybu cen takového energetického komoditního derivátu s nejbližší měsíční splatností v průběhu dne obchodování.

2)U každého energetického komoditního derivátu s nejbližší měsíční splatností, který je v nich obchodován, stanoví obchodní systémy použitelnou metodu výpočtu ke stanovení cenových hranic ve vztahu k referenční ceně. První referenční cena dne se rovná otevírací ceně. Další referenční ceny odpovídají poslední tržní ceně zjištěné v pravidelných intervalech. V případě přerušení obchodování během obchodního dne je první referenční cenou po přerušení otevírací cena obnoveného obchodování.

3)Cenové hranice se vyjadřují buď v absolutní hodnotě, nebo v relativním vyjádření v podobě procentuální odchylky od referenční ceny. Obchodní systémy upraví tuto metodu výpočtu podle specifik každého energetického komoditního derivátu s nejbližší měsíční splatností, profilu trhu s tímto derivátem z hlediska likvidity a jeho profilu volatility. Obchodní systém o této metodě bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán.

4)Obchodní systémy obnovují během obchodních hodin cenové hranice v pravidelných intervalech na základě referenční ceny.

5)Obchodní systémy bez zbytečného odkladu zveřejní prvky mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility, který zavedly.

6)Mechanismus pro řízení vnitrodenní volatility nenahrazuje přerušovací mechanismy, které již obchodní systémy zavedly v souladu se směrnicí 2014/65/EU před datem vstupu tohoto nařízení v platnost, a použije se jako doplněk k nim.

7)Pokud obchodní systém hodlá změnit metodu výpočtu cenových hranic platných pro daný energetický komoditní derivát s nejbližší měsíční splatností, informuje o zamýšlených změnách bez zbytečného odkladu příslušný orgán.

8)Komise může přijmout prováděcí akty upřesňující jednotné podmínky pro provádění mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility období s přihlédnutím ke zvláštnostem každého energetického komoditního derivátu s nejbližší měsíční splatností, profilu trhu s těmito deriváty z hlediska likvidity a jeho profilu volatility. Za účelem zajištění hladkého fungování obchodních systémů, které nabízejí obchodování s energetickými komoditními deriváty s nejbližší měsíční splatností, může Komise zejména stanovit intervaly, v nichž budou obnovovány cenové hranice, nebo opatření, která mají být přijata v případě, že se při obchodování tyto cenové hranice překročí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 33.

Článek 16

Úloha příslušných orgánů

1)Na provádění mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility dohlížejí příslušné orgány. Příslušné orgány zajistí, aby rozdíly v provádění mechanismů pro řízení vnitrodenní volatility obchodními systémy usazenými v jejich členských státech byly řádně odůvodněny specifickými rysy dotčených obchodních systémů nebo komoditních derivátů.

2)Příslušné orgány zajistí, aby obchodní systémy zavedly vhodné předběžné mechanismy, které zajistí, aby nadměrná volatilita na trzích s energetickými komoditními deriváty s nejbližší měsíční splatností byla zmírněna až do zavedení mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility podle čl. 15 odst. 1.

3)Příslušné orgány podají Evropskému orgánu pro cenné papíry (ESMA) zprávu o provádění mechanismu pro řízení vnitrodenní volatility obchodními systémy, nad nimiž vykonávají dohled, do tří týdnů od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté v pravidelných intervalech.

Článek 17

Koordinační úloha orgánu ESMA

1)Orgán ESMA koordinuje a sleduje provádění mechanismů pro řízení vnitrodenní volatility na základě zpráv, které mu předloží příslušné orgány v souladu s čl. 3 odst. 3.

2)Orgán ESMA na základě zpráv příslušných vnitrostátních orgánů zdokumentuje veškeré rozdíly v provádění mechanismů pro řízení vnitrodenní volatility napříč jurisdikcemi v Unii. Dne [Úř. věst.: vložte prosím datum = 6 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží orgán ESMA Komisi zprávu hodnotící účinnost mechanismů pro řízení vnitrodenní volatility. Na základě této zprávy Komise zváží, zda předloží Radě návrh na změnu tohoto nařízení.

Oddíl 2

Pověření agentury ACER shromažďováním a zveřejňováním objektivních údajů o cenách

 Článek 18

Úkoly a pravomoci agentury ACER při stanovování odhadů ceny a referenčních hodnot

1)Nejpozději dva týdny po vstupu tohoto nařízení v platnost bude ACER neprodleně vypracovávat a zveřejňovat denní odhad ceny LNG. Pro účely odhadu ceny LNG bude ACER systematicky shromažďovat a zpracovávat údaje o transakcích na trhu s LNG.

2) Nejpozději od 31. března bude ACER vypracovávat a zveřejňovat denní referenční hodnotu pro LNG. Pro účely stanovení referenční hodnoty pro LNG bude ACER systematicky shromažďovat a zpracovávat veškeré údaje o trhu s LNG.

3)Pro účely plnění svých úkolů podle tohoto oddílu má ACER pravomoci, které jí byly svěřeny nařízením (EU) č. 1227/2011 a prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1348/2014, a na účastníky trhu s LNG se vztahují povinnosti a zákazy pro účastníky trhu podle nařízení (EU) č. 1227/2011.

Článek 19

Odhady ceny LNG a referenční hodnoty pro LNG

1)Pro účely přímého odhadu transakční ceny se odhad ceny LNG zveřejňuje denně, a to nejpozději do 18:00 hodin SEČ. Kromě zveřejnění odhadu ceny LNG bude ACER denně zveřejňovat nejpozději do 19.00 hodin nebo co nejdříve, jak to bude technicky možné, také referenční hodnotu pro LNG, a to od 1. března 2023.

2)Pro účely tohoto článku může ACER využívat služeb třetí strany.

Článek 20

Poskytování údajů o trhu s LNG agentuře ACER 

1)Účastníci trhu s LNG předkládají agentuře ACER denně údaje o trhu s LNG v souladu se specifikacemi stanovenými v článku 21, a to ve standardizovaném formátu, prostřednictvím vysoce kvalitního přenosového protokolu a co nejblíže reálnému času, jak je to technicky možné, před zveřejněním denního odhadu ceny (18:00).

2)Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví okamžik, do kdy mají být údaje o trhu předloženy před každodenním zveřejněním odhadu ceny LNG podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 33.

3)V případě potřeby vydá ACER po konzultaci s Komisí pokyny týkající se:

a) podrobných údajů o informacích, které se mají oznamovat, mimo běžných údajů o oznamovaných transakcích a základních údajů podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1348/2014, včetně nabídek ke koupi a nabídek k prodeji, a

b) postupu, standardního a elektronického formátu a technických a organizačních požadavků na předkládání údajů, které mají být použity pro poskytování požadovaných údajů o trhu.

4)Účastníci trhu s LNG předkládají požadované údaje o trhu s LNG agentuře ACER bezplatně a prostřednictvím kanálů pro podávání zpráv zřízených agenturou ACER.

Článek 21

Kvalita údajů o trhu 

1)Údaje o trhu s LNG zahrnují následující údaje:

a)smluvní strany, včetně ukazatele nákupu/prodeje;

b)oznamující stranu;

c)transakční cenu;

d)smluvní množství;

e)hodnotu smlouvy;

f)časový interval příjezdu nákladu LNG;

g)dodací podmínky;

h)místa dodávek;

i)informace časového razítka týkající se všech těchto položek:

i)okamžik podání nabídky ke koupi nebo nabídky k prodeji;

ii)čas transakce;

iii)čas oznámení nabídky ke koupi, nabídky k prodeji nebo transakce;

iv)potvrzení přijetí údajů o trhu s LNG ze strany ACER.

2)Účastníci trhu s LNG poskytnou ACER údaje o trhu s LNG v těchto jednotkách a měnách:

a)transakční, kupní a prodejní jednotkové ceny se vykazují v měně uvedené ve smlouvě a v EUR/MWh a případně zahrnují použité přepočítací a směnné kurzy;

b)smluvní množství se vykazují v jednotkách uvedených ve smlouvách a v MWh;

c)časové intervaly příjezdu se vykazují jako data dodání vyjádřená ve formátu UTC;

d)u místa dodávky je uveden platný identifikátor stanovený agenturou ACER (seznam zařízení LNG podléhajících oznamovací povinnosti a nařízení (EU) č. 1227/2011 a prováděcímu nařízení Komise (EU) č. 1348/2014); informace časového razítka se hlásí ve formátu UTC;

e)v náležitých případech se uvede celý cenový vzorec v dlouhodobé smlouvě, z něhož je cena odvozena.

3)ACER vydá pokyny ke kritériím, podle nichž je každý předkladatel odpovědný za významnou část údajů o trhu s LNG předložených v rámci určitého referenčního období, a ke způsobu, jakým se tato situace zohledňuje v denním odhadu ceny LNG a referenčních hodnotách pro LNG.

Článek 22

Kontinuita činnosti

ACER pravidelně přezkoumává a aktualizuje svou metodiku pro odhad referenční ceny LPG a stanovení referenční hodnoty pro LNG, jakož i metodiku používanou pro vykazování údajů o trhu a zveřejňování odhadů ceny LNG a referenčních hodnot pro LNG, přičemž zohledňuje názory přispěvatelů údajů o trhu.

Oddíl 3

Článek 23

Mechanismus korekce trhu 

1)Rada může na návrh Komise přijmout rozhodnutí, kterým se stanoví dočasný mechanismus k omezení nadměrných cen plynu.

2)Rozhodnutí uvedené v odstavci 1:

a)určí mechanismus dynamické korekce trhu pro transakce se zemním plynem ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) provozovaného společností Gasunie Transport Services B.V. Jiné plynárenské uzly Unie mohou být s opravenou spotovou cenou TTF propojeny prostřednictvím dynamického cenového koridoru;

b)se nedotýká mimoburzovního obchodování se zemním plynem;

c)nesmí ohrožovat bezpečnost dodávek plynu v Unii;

d)závisí na pokroku dosaženém při plnění cíle úspor plynu;

e)nesmí vést k celkovému zvýšení spotřeby plynu;

f)musí být koncipováno tak, aby nebránilo tržním tokům plynu uvnitř EU;

g)nesmí ovlivňovat stabilitu a řádné fungování trhů s energetickými deriváty a

h) musí zohlednit ceny na trhu se zemním plynem na různých organizovaných trzích v celé Unii.

Článek 24

Pozastavení mechanismu korekce trhu

Rada neprodleně a v souladu s návrhem Komise a v návaznosti na případné doporučení ACER přijme rozhodnutí o pozastavení mechanismu korekce trhu, pokud důvody pro jeho zavedení pominuly, zejména pokud jde o nadměrné ceny plynu, nebo pokud dojde k nezamýšlenému narušení trhu, které negativně ovlivňuje bezpečnost dodávek energie a toky uvnitř EU. Mechanismus korekce trhu se použije pouze po dobu platnosti tohoto nařízení.

KAPITOLA IV – OPATŘENÍ PRO PŘÍPAD STAVU NOUZE V OBLASTI PLYNU

Oddíl 1 

Mechanismus přidělování pro případ stavu nouze na regionální úrovni či na úrovni Unie 

Článek 25

Návrh mechanismu přidělování

1)Rada může na návrh Komise přijmout rozhodnutí, kterým se stanoví mechanismus pro stanovování cen, který je v souladu se standardními podmínkami pro ujednání o solidaritě a kterým se přidělují plynárenské kapacity členským státům, pro něž byl vyhlášen stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1938.

2)Rozhodnutí zajistí, aby během závažného narušení dodávek plynu, které má dopad na celý region, byl přístup k dostupným zdrojům plynu odpovídajícím způsobem rozdělen mezi členské státy.

Článek 26

Zapojení skupiny pro řešení krize

Návrh zapojí do vytváření a provádění mechanismu přidělování skupinu pro řešení krize uvedenou v čl. 12 odst. 4 nařízení (EU) 2017/1938.

Oddíl 2 

Solidarita v oblasti plynu pro dodávky elektřiny, základní průmyslová odvětví a chráněné zákazníky 

Článek 27

Rozšíření ochrany v rámci solidarity  
na kritické objemy plynu pro zabezpečení dodávek elektřiny

1)Solidární opatření podle čl. 13 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2017/1938 se použije pouze v případě, že žádající členský stát nebyl schopen pokrýt:

a)deficit dodávek plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity nebo

b)kritický objemu plynu pro zabezpečení dodávek elektřiny, jak je stanoveno v příloze 1, navzdory uplatnění opatření uvedeného v čl. 11 odst. 3. Použijí se podmínky stanovené v čl. 13 odst. 3 písm. b) až d).

2)Členské státy, které jsou povinny poskytnout solidární pomoc podle čl. 13 odst. 1 nebo 2 nařízení (EU) 2017/1938, jsou oprávněny odečíst od nabídky solidární pomoci

a)dodávky svým chráněným zákazníkům v rozsahu, v jakém jsou dotčeny nezbytné objemy, a

b)dodávky kritických objemů plynu pro zabezpečení dodávek elektřiny.

3)Kritické objemy plynu pro zabezpečení dodávek elektřiny nesmějí překročit objemy uvedené v příloze 1. V případě, že členský stát může prokázat, že je zapotřebí vyššího objemu plynu, aby se zabránilo elektroenergetické krizi tohoto členského státu, může Komise na základě řádně odůvodněné žádosti rozhodnout o povolení odpočtu vyšších objemů.

Článek 28

Opatření ke snižování poptávky týkající se chráněných zákazníků

1)Členské státy mohou výjimečně a po dobu použitelnosti tohoto nařízení přijmout opatření ke snížení zbytné spotřeby chráněných zákazníků ve smyslu čl. 2 bodu 5 nařízení (EU) 2017/1938, zejména pokud byla vyhlášena jedna z krizových úrovní podle čl. 11 odst. 1 a článku 12 nařízení (EU) 2017/1938 nebo výstraha EU podle nařízení (EU) 2022/1369. Tato opatření se omezí na jiná než nezbytná využití plynu a zohlední prvky stanovené v čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (EU) 2022/1369 ze dne 5. srpna 2022 o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu.

2)Spotřeba zranitelných spotřebitelů, jak je vymezena členskými státy podle čl. 3 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem, nesmí být za žádných okolností snížena a členské státy nesmějí v důsledku použití odstavce 1chráněné zákazníky odpojit.

Článek 29

Záruky pro přeshraniční toky

V případě žádosti Komise podle čl. 12 odst. 6 prvního pododstavce nařízení (EU) 2017/1938 o ukončení nepatřičných omezení přeshraničních toků plynu nebo přístupu k plynárenské infrastruktuře nebo opatření ohrožujících dodávky plynu v jiném členském státě příslušný orgán ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení (EU) 2017/1938 nebo členský stát změní své opatření nebo přijme opatření s cílem zajistit soulad s čl. 12 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1938. Postup podle čl. 12 odst. 6 druhého pododstavce uvedeného nařízení se nepoužije.

Oddíl 3

Pravidla pro poskytování solidárních opatření 

Článek 30

Dočasné rozšíření solidárních povinností na členské státy se zařízeními LNG

1)Povinnost poskytnout solidární opatření podle čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1938 se vztahuje nejen na členské státy přímo propojené s žádajícím členským státem, ale také na členské státy, které mají zařízení LNG, pokud je k dispozici nezbytná infrastruktura pro přepravu plynu do žádajícího členského státu.

2)Členské státy se zařízeními LNG, která nejsou přímo propojena s žádajícím členským státem, se mohou na bilaterální bázi dohodnout s kterýmkoli jiným členským státem na nezbytných technických, právních a finančních ujednáních o solidaritě, která se vztahují na poskytování solidarity.

3)Standardní pravidla pro poskytování solidárních opatření podle článku 31 se použijí rovněž na nepropojené členské státy, pokud dvoustranné ujednání není uzavřeno v době obdržení žádosti o solidární pomoc.

Článek 31

Standardní pravidla pro solidární opatření

1)Pokud se dva členské státy nedohodly na nezbytných technických, právních a finančních ujednáních podle čl. 13 odst. 10 nařízení (EU) 2017/1938 (dále jen „dohoda o solidaritě“), vztahují se na dodávky plynu v souladu s povinností podle čl. 13 odst. 1 v případě stavu nouze podmínky stanovené v tomto článku.

2)Kompenzace za solidární opatření podle čl. 13 odst. 8 nařízení 2017/1938 nesmí překročit přiměřené náklady. V každém případě zahrnuje:

a)cenu v členském státě poskytujícím solidární pomoc;

b)náklady na skladování a přepravu do místa dodávky;

c)jiné náklady, pokud se na tom žádající členský stát a členský stát poskytující solidární pomoc dohodnou.

3)Pokud se žádající členský stát a členský stát poskytující solidární pomoc nedohodnou na jiné ceně, cena plynu dodaného do žádajícího členského státu odpovídá průměrné tržní ceně v poskytujícím členském státě za 30 dnů předcházejících žádosti o solidární pomoc nebo odpovídající průměrné tržní ceně na nejbližší dostupné burze, virtuálním obchodním bodě nebo v dohodnutém uzlu za poslední měsíc.

4)Členské státy žádající o solidární pomoc nesou náklady na přepravu a skladování. Žádající členský stát a členský stát poskytující solidární pomoc se mohou svobodně dohodnout na dalších nákladech a podmínkách.

5)Pokud se žádající členský stát a členský stát poskytující solidární pomoc nedohodnou na odlišných podmínkách kompenzace, kompenzace splatná podle čl. 13 odst. 8 nařízení 2017/1938 nezahrnuje

a)náklady na finanční nebo jiné škody vyplývající z povinného cíleného snížení odběru zákazníků v souvislosti s poskytováním solidarity;

b)náklady na soudní nebo rozhodčí řízení v členském státě poskytujícím solidární pomoc.

6)Kompenzaci za objemy plynu dodané v souvislosti s žádostí o solidární pomoc podle čl. 13 odst. 8 nařízení (EU) 2017/1938 vyplatí přímo členský stát žádající o solidární pomoc členskému státu poskytujícímu solidární pomoc nebo subjektu, který tento členský stát ve své nabídce solidární pomoci uvede.

7)Členský stát, jemuž je žádost o solidární opatření určena, poskytne solidární opatření co nejdříve, nejpozději však do [3] dnů po podání žádosti. Členský stát může poskytnutí solidární pomoci členskému státu žádajícímu o solidární pomoc odmítnout pouze tehdy, pokud prokáže, že

a)sám nemá dostatek plynu pro dodávky zákazníkům chráněným v rámci solidarity nebo pro kritické objemy plynu pro zabezpečení dodávek elektřiny, nebo

b)nemá dostatečnou kapacitu propojení, jak je stanoveno v čl. 13 odst. 7 nařízení 2017/1938, a nemá možnost poskytovat LNG.

8)Kromě standardních pravidel stanovených v tomto článku se členské státy mohou dohodnout na technických ujednáních a koordinaci poskytování solidarity.

9)Ustanoveními tohoto článku nejsou dotčena stávající opatření pro bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavy.

Článek 32

Postup pro solidární opatření v případě neexistence dohody o solidaritě

1)Členský stát žádající o uplatnění solidárních opatření podle článku 13 nařízení (EU) 2017/1938 se obrátí na jiný členský stát s žádostí o solidární pomoc, v níž uvede alespoň tyto informace: požadované objemy plynu, informace o tlaku plynu, výhřevnosti, místu dodávky, načasování první možné dodávky a předpokládané době trvání dodávek.

2)Žádost o solidární pomoc se zasílá současně členským státům, které mohou potenciálně přijmout solidární opatření, Komisi a vnitrostátním krizovým manažerům určeným podle čl. 10 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) 2017/1938.

3)Členské státy, které obdrží žádost o solidární pomoc, zašlou odpověď, v níž uvedou objem, který lze dodat do míst dodávek a v požadované době, včetně objemu vyplývajícího z možného omezení nebo uvolnění strategických zásob v případě, že objem, který lze dodat na základě dobrovolných tržních opatření, je nedostatečný.

4)Žádosti o solidární pomoc se podávají nejméně 24 hodin před uvedenou dodací lhůtou. Na žádosti o solidární pomoc je nutné reagovat do 24 hodin. Potvrzení o přijetí a o objemu převzatém žádajícím členským státem se vystaví do 24 hodin od potřebné dodací lhůty.

5)Žádost lze podat na dobu jednoho dne nebo několika dnů a reakce musí odpovídat požadované době trvání.

6)Existuje-li několik členských států poskytujících solidární pomoc a je-li uzavřeno dvoustranné ujednání o solidaritě s jedním nebo několika z nich, mají tato ujednání mezi členskými státy, které se na dvoustranné dohodě dohodly, přednost. Standardní pravidla stanovená v tomto článku se použijí pouze ve vztahu k ostatním členským státům poskytujícím solidární pomoc.

7)Komise může usnadnit provádění dohod o solidaritě, zejména prostřednictvím vzoru dohody o solidaritě na zabezpečené on-line platformě, která umožní přenos žádostí a nabídek v reálném čase.

KAPITOLA V – ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 33

Postup projednávání ve výboru

1)Komisi je nápomocen výbor, který je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

2)Pokud se odkazuje na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 34

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 14 se použije po uplynutí tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Použije se po dobu jednoho roku od svého vstupu v platnost.

Článek 35

Přezkum 

Nejpozději do dne 1. října 2023 provede Komise přezkum tohoto nařízení s ohledem na obecnou situaci v oblasti dodávek plynu do Unie a předloží Radě zprávu o hlavních zjištěních tohoto přezkumu. Komise může na základě této zprávy navrhnout prodloužení platnosti tohoto nařízení.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

Platforma EU pro nákup energie

Stanovování odhadu ceny LNG a referenční hodnoty pro LNG

1.3.Návrh/podnět se týká:

X nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 25  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

X Časově omezená doba trvání

–X    s platností od [den vstupu v platnost] do [dva roky po vstupu v platnost],

–X    finanční dopad od roku 2022 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2022 do roku 2028 u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 26

X Přímé řízení Komisí

–X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

X Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– EIB a Evropský investiční fond,

–X subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

– osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ: ENER				Rok  2022	Rok  2023	Rok  2024	Rok  2025	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)			CELKEM
□ Operační prostředky
Rozpočtová položka 30 02 20 04 02	Závazky	(1a)		1,000							1,000
	Platby	(2a)			0,500	0,500					1,000
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)
	Platby	(2b)
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 31
Rozpočtová položka		(3)
Prostředky na GŘ ENER  CELKEM	Závazky	=1a+1b +3		1,000							1,000
	Platby	=2a+2b +3			0,500	0,500					1,000

Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)				2023	2024	2025	2026	2027	2028	CELKEM
Hlava 1:	Závazky	(1)		0,785	0,785	0,785	0,785	0,785				3,925
	Platby	(2)		0,785	0,785	0,785	0,785	0,785				3,925
Hlava 2:	Závazky	(1a)			0,100	0,100	0,100	0,100				0,400
	Platby	(2a)			0,100	0,100	0,100	0,100				0,400
Hlava 3:	Závazky	(3a)		1,045	0,102	0,104	0,106	0,108				1,465
	Platby	(3b)		1,045	0,1020	0,104	0,106	0,108				1,465
Prostředky na Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)  CELKEM	Závazky	=1+1a +3a		1,830	0,987	0,989	0,991	0,993				5,790
	Platby	=2+2a +3b		1,830	0,987	0,989	0,991	0,993				5,790

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Prostředky z OKRUHU 7  víceletého finančního rámce  CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

1,757

1,757

1,757

1,757

7,028

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje agentury ACER 

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)	0,785	0,785	0,785	0,785	0,785			3,925
Dočasní zaměstnanci (třídy AST)
Smluvní zaměstnanci
Vyslaní národní odborníci

CELKEM

0,785

0,785

0,785

0,785

0,785

3,925

Požadavky na zaměstnance (FTE):

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)	5	5	5	5	5			5
Dočasní zaměstnanci (třídy AST)
Smluvní zaměstnanci
Vyslaní národní odborníci

CELKEM

5

5

5

5

5

5

Přijetí zaměstnanců je plánováno na první polovinu roku 2023.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů Komise

–Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 7  víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	1,727	1,727	1,727	1,727				6,908
Ostatní správní výdaje	0,030	0,030	0,030	0,030				0,120
Mezisoučet za OKRUH 7  víceletého finančního rámce	1,757	1, 757	1,757	1,757				7,028

Mimo OKRUH 7 35    víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	0	0	0	0				0
Ostatní výdaje správní povahy	0	0	0	0				0
Mezisoučet mimo OKRUH 7  víceletého finančního rámce	0	0	0	0				0

CELKEM

1,757

1, 757

1,757

1,757

7,028

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

–X    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–X    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 38 .

3.2.5.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–X    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky     

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Komise předložila v říjnu 2021 soubor nástrojů v oblasti cen energií, v březnu a květnu 2022 sdělení a plán REPowerEU, včetně legislativních návrhů v rámci balíčku „Fit for 55“, dále nařízení o skladování plynu, plán „Bezpečná zima díky úsporám plynu“ s nařízením o snižování poptávky po plynu a nařízení o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie.

(2)    Návrh nařízení Rady o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie, 14. září 2022, COM(2022) 473.

(3)    COM(2022) 230 final.

(4)    Nedávné publikace Eurostatu ukazují, že energie představovala v srpnu 2022 přibližně půl procentního bodu celkové roční inflace v eurozóně, která činila 9,1 %.

(5)    Rozdíl v cenách výrobního odvětví v EU ve srovnání s Čínou se například u elektřiny ve druhém čtvrtletí roku 2022 ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2021 zvýšil o 42 procentních bodů a o 60 procentních bodů u plynu; rozdíl v cenách je v porovnání se Spojenými státy americkými ještě mnohem výraznější.

(6)    Kromě toho se tento návrh snaží řešit problémy spojené s cenami plynu v EU tím, že se zaměřuje na skutečné ceny plynu ale zároveň i na kolísavost cen na energetických trzích zavedením nástroje, který doplní stávající mechanismy volatility a omezí prudký nárůst cen.

(7)    Jak předpokládá Evropská rada [odkaz na závěry], účast v energetické platformě by měla být otevřena i smluvním stranám Energetického společenství.

(8)    Cíl naplnění zařízení pro skladování plynu činí 90 % pro země s podzemními zásobníky; pro ostatní členské státy platí rovnocenná povinnost pro zimu 2023/24.

(9)    Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem COM/2021/803 final; návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem (přepracované znění), COM/2021/804 final.

(10)    Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem COM/2021/803 final; návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem (přepracované znění), COM/2021/804 final.

(11)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 ze dne 29. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1938 a (ES) č. 715/2009, pokud jde o uskladňování zemního plynu (Úř. věst. L 173, 30.6.2022, s. 17).

(12)    Sdělení Komise – Pokyny k použitelnosti článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie na dohody o horizontální spolupráci, text s významem pro EHP (Úř. věst. C 11, 14.1.2011, s. 1).

(13)    Sdělení Komise o neformálním poradenství ohledně nových nebo dosud nevyřešených otázek, které vyvstanou v souvislosti s uplatňováním článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie v jednotlivých případech (informační dopisy) (Úř. věst. C xx).

(14)    COM(2022) 108 final.

(15)    JOIN(2022) 23 final

(16)    Viz článek 64 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem (přepracované znění), COM(2021) 804 final.

(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 ze dne 29. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1938 a (ES) č. 715/2009, pokud jde o uskladňování zemního plynu (Úř. věst. L 173, 30.6.2022, s. 17).

(19)    Sdělení Komise o neformálním poradenství ohledně nových nebo dosud nevyřešených otázek, které vyvstanou v souvislosti s uplatňováním článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie v jednotlivých případech (informační dopisy) (Úř. věst. C xx).

(20)    Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem COM/2021/803 final; návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem (přepracované znění), COM/2021/804 final.

(21)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(22)

   Rozsudek Soudního dvora ze dne 15. července 2021, Německo v. Polsko, C-848/19 P, ECLI:EU:C:2021:598.

(23)    Viz článek 64 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem (přepracované znění), COM(2021) 804 final.

(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(25)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(26)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(27)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(28)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(29)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(30)    Podle oficiální rozpočtové nomenklatury.

(31)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(32)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(33)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(34)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(35)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(36)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(37)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(38)    Viz články 12 a 13 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2093/2020 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027.

(39)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(40)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 18.10.2022

COM(2022) 549 final

PŘÍLOHA

návrhu nařízení Rady

o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, přeshraničních výměn plynu a spolehlivých referenčních cen

PŘÍLOHA 1

a) Maximální kritické objemy plynu pro zabezpečení dodávek elektřiny podle článku 27 na období od prosince 2022 do března 2023 1

b) Maximální kritické objemy plynu pro zabezpečení dodávek elektřiny podle článku 27 na období od dubna 2023 do prosince 2023

Hodnoty v milionech m³	Měsíční hodnota
AT	108,78
BE	348,32
BG	61,12
CY	–
CZ	29,29
DE	1 223,41
DK	239,84
EE	2,91
EL	225,40
ES	1 519,05
IE	331,67
FI	26,48
FR	737,83
HR	33,57
HU	44,48
IT	2 187,42
LV	69,44
LT	11,37
LU	–
MT	18,83
NL	412,68
PL	58,62
PT	378,18
RO	151,04
SI	11,49
SK	37,16
SE	14,72

(1)      Údaje v příloze I písm. a) a b) vycházejí z údajů ze zimního posouzení přiměřenosti zdrojů podle článku 9 nařízení (EU) 2019/941 vypracovaného Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E). Příloha I a) představuje jednotlivé měsíční objemy vypočítané ENTSO-E za období od prosince 2022 do března 2023; údaje v tabulce 1 b) za měsíce duben 2023 až prosinec 2023 představují průměr hodnot v období od prosince 2022 do března 2023.