DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Jednotný trh je jedním z největších aktiv EU a představuje páteř hospodářského růstu a blahobytu EU. Nedávné krize, jako je například pandemie COVID-19 nebo ruská invaze na Ukrajinu, poukázaly na určitou zranitelnost jednotného trhu a jeho dodavatelských řetězců v případě nepředvídaných narušení a zároveň na to, do jaké míry jsou evropské hospodářství a všechny jeho zúčastněné strany závislé na dobře fungujícím jednotném trhu. V budoucnu mohou nastat další, nové mimořádné situace způsobené kromě geopolitické nestability také změnou klimatu a z ní vyplývajícími přírodními katastrofami, ztrátou biologické rozmanitosti a celosvětovou hospodářskou nestabilitou. Z tohoto důvodu musí být fungování jednotného trhu zaručeno i v dobách mimořádných situací.

Dopad krize na jednotný trh může být dvojí. Na jedné straně se mohou v důsledku krize objevit překážky volného pohybu v rámci jednotného trhu, které naruší jeho fungování. Na druhé straně může krize v případě, že je jednotný trh roztříštěný a nefunkční, ještě více prohloubit nedostatek krizově relevantního zboží a služeb. V důsledku toho může dojít k rychlému přerušení dodavatelských řetězců a k tomu, že společnosti budou čelit obtížím při získávání, dodávání nebo prodeji zboží a služeb. Dochází k narušení přístupu spotřebitelů ke klíčovým produktům a službám. Dopad těchto narušení se ještě prohlubuje v důsledku nedostatku informací a právní jasnosti. Kromě přímých rizik pro společnost způsobených krizí jsou občané, a zejména zranitelné skupiny, vystaveni silným negativním hospodářským dopadům. Cílem tohoto návrhu je proto řešit dva samostatné, ale vzájemně související problémy: překážky volného pohybu zboží, služeb a osob v dobách krize a nedostatek krizově relevantního zboží a služeb.

Balíček nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu v úzké součinnosti se všemi členskými státy a dalšími stávajícími krizovými nástroji EU poskytne silnou a pružnou strukturu správy a řízení a cílený soubor nástrojů pro zajištění hladkého fungování jednotného trhu při budoucí krizi jakéhokoli druhu. Není pravděpodobné, že všechny nástroje obsažené v tomto návrhu budou zapotřebí současně. Jeho účelem je spíše připravit EU na budoucnost a vybavit ji možnostmi, které se mohou ukázat jako nezbytné v dané krizové situaci s vážným dopadem na jednotný trh.

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 1. a 2. října 2020 1 uvedla, že EU využije zkušenosti, které během pandemie COVID-19 získala, a odstraní přetrvávající roztříštěnost, překážky a slabá místa jednotného trhu v zájmu řešení mimořádných situací. Ve sdělení o aktualizaci průmyslové strategie 2 Komise představila nástroj k zajištění volného pohybu osob, zboží a služeb, jakož i větší transparentnosti a koordinace v dobách krize. Tento podnět je součástí pracovního programu Komise na rok 2022 3 . Evropský parlament uvítal plán Komise předložit nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu a vyzval Komisi, aby jej vyvinula jako právně závazný strukturální nástroj k zajištění volného pohybu osob, zboží a služeb pro případ budoucích krizí 4 .

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Ustanovení, která jsou relevantní obecně pro řešení krizí, obsahuje celá řada právních nástrojů EU. Na druhé straně některé rámce EU a nedávno přijaté návrhy Komise stanoví cílenější opatření, která se zaměřují na určité aspekty řešení krizí nebo jsou relevantní pro konkrétní odvětví. Nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu se použije, aniž jsou dotčena ustanovení těchto cílených nástrojů řešení krizí, která je třeba považovat za lex specialis. Z oblasti působnosti tohoto podnětu jsou vyloučeny zejména finanční služby, léčivé přípravky, zdravotnické prostředky nebo jiná lékařská protiopatření a produkty související s bezpečností potravin z toho důvodu, že pro tyto oblasti existuje zvláštní krizově relevantní rámec.

Provázanost s horizontálními mechanismy reakce na krize

Mechanismus integrovaných opatření pro politickou reakci na krize (IPCR) 5 patří mezi horizontální mechanismy reakce na krize 6 . Předsednictví Rady EU využívá mechanismus IPCR k usnadnění sdílení informací a politické koordinace mezi členskými státy při řešení komplexních krizí. Mechanismus IPCR se v říjnu 2015 poprvé zabýval uprchlickou a migrační krizí, má zásadní význam pro monitorování a podporu reakce na krizi a podává zprávy Výboru stálých zástupců, Radě a Evropské radě. Mechanismus IPCR řídil odezvu Unie na významné krize způsobené kybernetickými útoky, přírodními katastrofami nebo hybridními hrozbami. V nedávné době se mechanismus IPCR podílel rovněž na řešení situace po vypuknutí pandemie COVID-19 a po brutální ruské agresi na Ukrajině.

Dalším mechanismem EU pro obecnou reakci na krize je mechanismus civilní ochrany Unie a jeho Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) 7 . Středisko ERCC je ústředním operačním centrem Komise s nepřetržitým provozem pro první reakci na mimořádné situace, vytváření strategických zásob na úrovni EU pro reakci na mimořádné situace („rescEU“), posuzování rizika katastrof, tvorbu scénářů, cíle v oblasti odolnosti vůči katastrofám, celoevropský přehled rizik přírodních a člověkem způsobených katastrof a další opatření v oblasti prevence a připravenosti, jako je odborná příprava a cvičení.

Provázanost s horizontálními mechanismy jednotného trhu

Ve vhodných a nezbytných případech by měla být zajištěna koordinace mezi nástrojem pro mimořádné situace na jednotném trhu a činností pracovní skupiny pro prosazování jednotného trhu (SMET). Komise zejména postoupí skupině SMET k projednání/přezkoumání nahlášené překážky, které významně narušují volný pohyb zboží a služeb strategického významu.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Provázanost s opatřeními zaměřenými na konkrétní aspekty řešení krizí

Výše uvedené horizontální mechanismy reakce na krize jsou doplněny dalšími cílenějšími opatřeními zaměřenými na konkrétní aspekty jednotného trhu, jako je například volný pohyb zboží, společná pravidla vývozu nebo zadávání veřejných zakázek.

Jedním z takových rámců je nařízení (ES) č. 2679/98, kterým se zřizuje mechanismus reakce pro odstranění překážek volného pohybu zboží, které lze přičíst členskému státu a které vedou k vážným narušením a vyžadují okamžitá opatření („jahodové nařízení“) 8 . Toto nařízení stanoví mechanismus oznamování a systém výměny informací mezi členskými státy a Komisí. (Další podrobnosti viz oddíly 8.1 a 8.2.)

Nařízení o společných pravidlech vývozu 9 umožňuje Komisi uložit pro určité kategorie produktů povinnost dohledu nad vývozem mimo EU nebo předložení povolení k vývozu mimo EU. Na jeho základě 10 podrobila Komise dohledu nad vývozem některé očkovací látky a účinné látky používané k výrobě těchto očkovacích látek.

Mezi další hospodářská opatření patří jednací řízení a příležitostné společné zadávání veřejných zakázek Komisí jménem členských států 11 .

Provázanost s krizovými opatřeními specifickými pro dané odvětví

Některé rámce EU stanoví cílenější opatření, která se zaměřují pouze na určité specifické aspekty řešení krizí, případně se týkají pouze určitých specifických odvětví.

Sdělení Komise „Plán pro nepředvídané události pro zajištění dodávek potravin a potravinového zabezpečení“ 12 vychází z poznatků získaných během pandemie COVID-19 a předchozích krizí s cílem posílit koordinaci a řešení krizí včetně připravenosti. Za tímto účelem jsou v plánu pro nepředvídané události stanoveny hlavní zásady, které je třeba dodržovat pro zajištění dodávek potravin a potravinové bezpečnosti v případě budoucích krizí. Aby Komise zajistila provádění plánu pro nepředvídané události a klíčových zásad, které jsou v něm obsaženy, zřídila současně s cílem posílit koordinaci a výměnu údajů a postupů evropský mechanismus připravenosti a reakce na krize v oblasti potravinového zabezpečení, což je skupina složená ze zástupců členských států a zemí mimo EU, jakož i zúčastněných stran v rámci potravinového řetězce, které předsedá Komise. Evropský mechanismus připravenosti a reakce na krize v oblasti potravinového zabezpečení byl poprvé svolán v březnu 2022, aby projednal dopady nárůstu cen energií a vstupů a důsledky ruské invaze na Ukrajinu na potravinové zabezpečení a dodávky potravin. Dalšími fóry, která zajišťují transparentnost a tok informací v potravinářském odvětví, jsou střediska pro sledování trhu a skupiny pro občanský dialog.

Cílem sdělení Komise „Plán pro mimořádné situace v dopravě“ 13 je zajistit připravenost na krizové situace a kontinuitu provozu v odvětví dopravy. Tento plán zavádí „krizový manuál“ obsahující soubor nástrojů sestávající z deseti opatření ke zmírnění veškerých negativních dopadů na odvětví dopravy, na cestující a na vnitřní trh v případě krize. Patří mezi ně mimo jiné opatření zajišťující přizpůsobení právních předpisů EU v oblasti dopravy krizovým situacím, zajištění odpovídající podpory pro odvětví dopravy, zajištění volného pohybu zboží, služeb a osob, sdílení dopravních informací, testování mimořádných situací v dopravě v reálných situacích atd. 14

Nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty 15 (nařízení o jednotné společné organizaci trhů), jakož i sesterské nařízení o jednotné společné organizaci trhů v oblasti rybolovu 16 poskytuje právní základ pro shromažďování příslušných informací od členských států s cílem zlepšit transparentnost trhu 17 .

Nařízení (EU) 2021/1139, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond 18 (nařízení o ENRAF), poskytuje právní základ pro podporu odvětví rybolovu a akvakultury v případě mimořádných událostí, které způsobí významné narušení trhů.

Nařízení (EU) 2021/953, kterým se zavádí digitální certifikát EU COVID 19 , stanoví společný rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 za účelem usnadnění volného pohybu občanů EU a jejich rodinných příslušníků během pandemie COVID-19. Rada dále na základě návrhů Komise přijala konkrétní doporučení týkající se koordinovaného přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 20 . Komise rovněž ve zprávě o občanství pro rok 2020 21 oznámila, že hodlá revidovat pokyny z roku 2009 týkající se volného pohybu s cílem zlepšit právní jistotu pro občany EU, kteří uplatňují právo na volný pohyb, a zajistit účinnější a jednotnější uplatňování právních předpisů o volném pohybu v celé EU. Revidované pokyny by se měly zabývat mimo jiné uplatňováním omezujících opatření týkajících se volného pohybu, zejména těch, která jsou způsobena obavami o veřejné zdraví.

Nařízení (EU) 2022/123 o posílené úloze Evropské agentury pro léčivé přípravky při připravenosti na krize a krizovém řízení v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků poskytuje rámec pro sledování a zmírňování potenciálního a skutečného nedostatku centrálně a vnitrostátně registrovaných humánních léčivých přípravků, které jsou považovány za kriticky důležité pro řešení dané „mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví“ nebo „závažné události“ 22 .

A konečně byl rozhodnutím Komise ze dne 16. září 2021 zřízen Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví 23 za účelem koordinovaných opatření na úrovni Unie s cílem reagovat na mimořádné situace v oblasti zdraví, včetně monitorování potřeb, rychlého rozvoje, výroby, pořizování a spravedlivého rozdělení lékařských protiopatření.

Provázanost s probíhajícími podněty

Aspektů důležitých pro reakci na krizi a připravenost na ni se zároveň týká i řada podnětů, které byly v nedávné době navrženy a v současné době se o nich diskutuje. Tyto podněty však mají omezenou oblast působnosti, neboť se vztahují na konkrétní typy krizových scénářů a jejich cílem není vytvořit obecný horizontální rámec pro krizové řízení ani zavést mimořádné postupy v příslušném odvětvovém rámci Unie upravujícím navrhování zboží, posuzování jeho shody, uvádění zboží na trh a dozor nad trhem v souvislosti s tímto zbožím. Pokud budou tyto podněty zahrnovat odvětvový rámec pro reakce na krize a připravenost na ně a pokud budou odvětvové rámce zvažované v souvislosti s tímto podnětem, které stanoví harmonizovaná pravidla na úrovni Unie pro navrhování zboží, posuzování jeho shody, uvádění zboží na trh a dozor nad trhem v souvislosti s tímto zbožím, maximálními harmonizačními rámci, nebudou se překrývat s žádným z probíhajících podnětů.

Žádný z příslušných probíhajících podnětů nestanoví žádné odvětvové mimořádné postupy, které mají být začleněny do příslušných odvětvových harmonizovaných rámců upravujících volný pohyb zboží.

Cílem návrhu nařízení Komise o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách, kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1082/2013/EU („rozhodnutí o přeshraničních zdravotních hrozbách“) 24 , je posílit rámec EU pro zdravotní bezpečnost, jakož i úlohu klíčových agentur EU v oblasti krizové připravenosti a reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby 25 . Po svém přijetí posílí toto nařízení plánování připravenosti a reakce a epidemiologický dozor a monitorování, zlepší vykazování údajů a posílí intervence EU.

Návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady předložený Komisí, kterým se mění nařízení (ES) č. 851/2004, se zřizuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí 26 .

Návrh nařízení Rady o rámci opatření pro zajištění dodávek lékařských protiopatření pro krizové situace v případě mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví na úrovni Unie 27 , předložený Komisí, stanoví nástroje reakce na krize, jako je například společné zadávání veřejných zakázek, výzva podnikům k povinnému poskytnutí informací o jejich výrobních kapacitách a změna účelu výrobních linek v případě krizí v oblasti veřejného zdraví, jakmile bude vyhlášena mimořádná situace v oblasti veřejného zdraví. Vyhlášení mimořádné situace v EU by vyvolalo zahájení intenzivnější koordinace a umožnilo by vývoj krizově relevantních produktů, tvorbu jejich zásob a zadávání zakázek na tyto produkty. Tento návrh se vztahuje na lékařská protiopatření definovaná jako humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky nebo jiné zboží či služby pro účely připravenosti a reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby.

Cílem návrhu evropského aktu o čipech 28 , který předložila Komise, je posílit evropský polovodičový ekosystém. Jedním z důležitých pilířů této strategie je zřízení mechanismu koordinovaného monitorování a reakce na nedostatky v oblasti dodávek polovodičů, jehož cílem je předvídat jakékoli budoucí narušení dodavatelského řetězce a rychle na něj reagovat společně s členskými státy a mezinárodními partnery prostřednictvím specializovaného souboru nástrojů pro mimořádné situace. Plánovaný mechanismus je specifický pro případnou krizi v oblasti polovodičů a uplatní se jako výlučné opatření v případě aktivace krizového režimu.

Návrh aktu o datech 29 , který předložila Komise, umožní subjektům veřejného sektoru přístup k datům soukromého sektoru, který bude nezbytný za výjimečných okolností, zejména k provedení právního mandátu, nejsou-li data jinak k dispozici, nebo v případě výjimečného stavu (tj. výjimečné situace, která negativně ovlivňuje obyvatelstvo Unie, členského státu nebo jeho části a kdy hrozí závažné a trvalé následky pro životní podmínky nebo hospodářskou stabilitu, nebo podstatné znehodnocení hospodářských aktiv v Unii nebo příslušném členském státě (příslušných členských státech)).

Cílem návrhu Komise na změnu Schengenského hraničního kodexu 30 je zajistit společnou reakci na vnitřních hranicích při hrozbách, které postihují většinu členských států. Navrhovaná změna zavede rovněž procesní záruky v případě, že dojde k jednostrannému znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích, a stanoví uplatňování zmírňujících opatření a zvláštních záruk na přeshraniční regiony při znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích. Tato ochrana se dotýká zejména osob překračujících hranice za účelem každodenních aktivit (práce, vzdělávání, zdravotní péče, rodinné návštěvy), jak se ukázalo během pandemie COVID-19. Návrh podporuje větší využívání účinných alternativních opatření v zájmu řešení zjištěných hrozeb pro vnitřní bezpečnost nebo veřejný pořádek namísto kontrol na vnitřních hranicích, například zvýšených kontrol ze strany policie nebo jiných orgánů v příhraničních regionech, a to za určitých podmínek. Návrh rovněž zahrnuje možnost, aby Rada urychleně přijala závazná pravidla stanovující dočasná cestovní omezení pro státní příslušníky třetích zemí na vnějších hranicích v případě hrozby pro veřejné zdraví. Objasňuje rovněž, jaká opatření mohou přijmout členské státy v oblasti účinné správy vnějších hranic EU v situaci účelového využívání migrantů třetími zeměmi k politickým účelům.

Cílem návrhu směrnice o posílení odolnosti kritických subjektů, který Komise přijala v prosinci 2020 31 , je posílit odolnost subjektů poskytujících služby, které jsou zásadní pro zachování klíčových společenských funkcí nebo významných hospodářských činností EU. Cílem tohoto podnětu je vytvořit komplexní rámec na podporu členských států při zajišťování toho, aby kritické subjekty poskytující základní služby byly schopny předcházet závažným rušivým událostem, jako jsou přírodní nebezpečí, havárie nebo terorismus, chránit proti nim, reagovat na ně, odolávat jim, zmírňovat je a absorbovat, přizpůsobovat se jim a zotavovat se z nich. Tato směrnice bude zahrnovat jedenáct klíčových odvětví včetně energetiky, dopravy, bankovnictví a zdravotnictví.

Společné sdělení ze dne 18. května 2022 o analýze nedostatků v oblasti investic do obrany a dalším postupu identifikovalo řadu problémů, například ohledně schopnosti technologické a průmyslové základny obrany EU (jakož i globální technologické a průmyslové základny obrany) řešit nadcházející potřeby členských států v oblasti obrany, a navrhlo několik opatření.

V souvislosti s revizí směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků se Komise hodlá zabývat otázkami, zda a do jaké míry, případně jakými způsoby by problematika výroby, kterou v případě zboží, na něž se vztahují různé harmonizované režimy, upravují pravidla stanovená v nařízení Omnibus, mohla být řešena v odlišném kontextu neharmonizovaného zboží

Soulad s vnější činností EU

Evropská služba pro vnější činnost bude podporovat vysokého představitele ve funkci místopředsedy Komise při koordinaci vnější činnosti Unie v rámci Komise. Delegace Unie pod vedením vysokého představitele budou vykonávat své funkce vnějších zástupců Unie a případně napomáhat při vnějších dialozích.

Provázanost s jinými nástroji

Komise může podporovat členské státy při navrhování a provádění reforem s cílem předvídat dopady přírodních nebo člověkem způsobených krizí na jednotný trh, připravit se na ně a reagovat na ně prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh vychází z článku 114 SFEU, který je původním právním základem pro přijetí pět odvětvových rámců, jejichž změna je cílem tohoto návrhu. Těmito pěti odvětvovými rámci jsou: nařízení (EU) 2016/424 o lanových dráhách; nařízení (EU) 2016/425 o osobních ochranných prostředcích; nařízení (EU) 2016/426 o plynových spotřebičích; nařízení (EU) 2019/1009 o hnojivých výrobcích a nařízení (EU) č. 305/2011 o stavebních výrobcích.

Odvětvové rámce EU, které jsou zvažovány v souvislosti s tímto návrhem, se týkají tzv. harmonizovaných produktů. Společným rysem těchto odvětvových rámců je, že stanoví harmonizovaná pravidla pro navrhování, výrobu a posuzování shody těchto produktů a jejich uvádění na trh. Tyto odvětvové rámce v zásadě zavádějí pro každé příslušné odvětví/kategorii produktů základní bezpečnostní požadavky, které by tyto produkty měly splňovat, a postupy, jak posuzovat soulad s těmito požadavky. Tato pravidla stanoví úplnou harmonizaci, a proto se členské státy nemohou od těchto pravidel odchýlit, a to ani v naléhavých případech, pokud příslušný rámec takovou možnost nestanoví.

Dalším společným rysem těchto rámců je, že jsou více či méně úzce sladěny s obecnými zásadami stanovenými v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh 32 , které stanoví referenční ustanovení pro vypracování právních předpisů Společenství harmonizujících podmínky uvádění výrobků na trh.

Další harmonizované rámce EU, které se řídí stejným přístupem, jako je nařízení (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích a nařízení (EU) 2017/746 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, již obsahují ustanovení, která členským státům umožňují se v určitých případech od těchto harmonizovaných postupů odchýlit. Proto není nutné tyto rámce měnit.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Cílem tohoto návrhu je změnit harmonizovaná pravidla stanovená řadou odvětvových rámců EU. Tyto rámce neumožňují členským státům přijímat opatření pro reakci na krize odchylně od harmonizovaných pravidel. Vzhledem k tomu, že nařízení, která má tento návrh změnit, jsou maximálními harmonizačními rámci, mohou být tyto změny provedeny pouze na úrovni EU.

•Proporcionalita

Hospodářské činnosti na celém jednotném trhu jsou vzájemně hluboce provázány. Stále častěji dochází k interakci mezi společnostmi, poskytovateli služeb, klienty, spotřebiteli a pracovníky usazenými v různých členských státech, kteří využívají právo na volný pohyb. Zkušenosti z minulé krize ukázaly, že rozložení výrobních kapacit v rámci EU je často nerovnoměrné (např. výrobní linky některých produktů se nacházejí primárně v několika málo členských státech). Současně může dojít k tomu, že pokud nastane krize, může být poptávka po krizově relevantním zboží nebo službách na celém území EU rovněž nerovnoměrná. Cíle zajistit hladké a nenarušené fungování jednotného trhu nelze dosáhnout jednostrannými vnitrostátními opatřeními. Navíc platí, že i když opatření přijatá jednotlivými členskými státy samostatně mohou být schopna do určité míry řešit nedostatky vyplývající z krize na vnitrostátní úrovni, ve skutečnosti je pravděpodobnější, že uvedenou krizi v celé EU ještě více prohloubí tím, že budou znamenat další překážky volného pohybu a/nebo další zátěž pro produkty, které jsou již tak postiženy nedostatkem.

•Volba nástroje

Cílem tohoto návrhu je změnit 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady. V zájmu dodržení zásady souběžnosti má tento návrh podobu návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/424, nařízení (EU) 2016/425, nařízení (EU) 2016/426, nařízení (EU) 2019/1009 a nařízení (EU) č. 305/2011.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nařízení (ES) č. 2679/98, kterým se zřizuje mechanismus reakce pro odstranění překážek volného pohybu zboží, které lze přičíst členskému státu a které vedou k závažným narušením a vyžadují okamžitá opatření („jahodové nařízení“), bude zrušeno. Podle hodnocení dokončeného v říjnu 2019 a podpořeného externí studií se tento mechanismus používá jen zřídka a jeho systém výměny informací je nedostatečný, neboť je příliš pomalý a zastaralý 33 .

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Jak je uvedeno v příloze 2 posouzení dopadů připojeného k tomuto návrhu, konzultace se zúčastněnými stranami probíhaly od října 2021 do května 2022. Konzultační činnosti zahrnovaly: výzvu k předložení faktických podkladů zveřejněnou na portálu „Podělte se o svůj názor“ a otevřenou od 13. dubna do 11. května 2022, veřejnou konzultaci vedenou formou dotazníku zveřejněného na témže portálu ve stejném období, pracovní setkání zúčastněných stran dne 6. května 2022, průzkum u členských států v květnu 2022 a cílené konzultace vedené prostřednictvím setkání s členskými státy a konkrétními zúčastněnými stranami.

Zúčastněné strany se do značné míry shodují na potřebě zajistit volný pohyb, jakož i větší transparentnost a koordinaci v dobách krize. Většina zkušeností popisovaných zúčastněnými stranami se týkala krize COVID-19. Pokud jde o zajištění dostupnosti krizově relevantního zboží, členské státy vyjádřily podporu opatření, jako je například koordinace zadávání veřejných zakázek, zrychlené posuzování shody a lepší dozor nad trhem. Řada členských států vyjádřila znepokojení nad začleňováním rozsáhlých opatření v oblasti připravenosti na krize v okamžiku, kdy žádná krize bezprostředně nehrozí, aniž by byly specifikovány dodavatelské řetězce, na něž jsou tato opatření zacílena. Zatímco některé zúčastněné strany z řad podniků vyjádřily obavy týkající se povinných opatření zaměřených na hospodářské subjekty, jiné vyjádřily podporu větší koordinace a transparentnosti, opatření k zajištění volného pohybu pracovníků, zrychleného oznamování vnitrostátních opatření, zrychlených postupů pro vypracování a zveřejňování evropských norem, jednotných informačních míst EU a členských států a cvičení reakce na mimořádnou situaci pro odborníky.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Důkazy a údaje, které byly použity pro vypracování posouzení dopadů, zahrnovaly:

–studii „Dopad pandemie COVID-19 na vnitřní trh“, vypracovanou na žádost výboru Evropského parlamentu IMCO,

–hodnocení „jahodového nařízení“ (ES) č. 2679/98 a jeho podpůrnou externí studii,

–hodnocení nového legislativního rámce,

–relevantní informace a/nebo důkazy shromážděné v souvislosti s přípravou stávajících nebo navrhovaných podnětů a mechanismů EU pro reakci na krize, mimo jiné prostřednictvím konzultačních činností nebo studií posouzení dopadů (např. akt o datech, nástroj pro zjišťování informací o jednotném trhu (SMIT), rámec EU pro zdravotní bezpečnost, Schengenský hraniční kodex, Plán pro nepředvídané události pro zajištění dodávek potravin a potravinového zabezpečení, mechanismus integrovaných opatření pro politickou reakci na krize (IPCR), Plán pro mimořádné situace v dopravě, nařízení o digitálním certifikátu EU COVID, doporučení Rady (EU) 2020/1475 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 a jeho úpravy),

–akademické studie a literaturu o dopadu předchozích krizí na fungování jednotného trhu, jakož i stávající stanoviska a další dokumenty vypracované příslušnými zúčastněnými stranami,

–novinové články a tiskové materiály.

Posouzení dopadů dále vycházelo z informací získaných na základě konzultačních činností podrobně uvedených v souhrnné zprávě obsažené v příloze 2 posouzení dopadů.

Faktický základ této zprávy je silně omezený vzhledem k relativně nízkému počtu odpovědí na výzvu k předložení faktických podkladů a na veřejnou konzultaci a k neexistenci podpůrné studie. Za účelem nápravy této situace uspořádala Komise dne 6. května 2022 pracovní setkání zúčastněných stran, kterého se zúčastnil velký počet zúčastněných stran, a provedla řadu cílených konzultací, zejména s členskými státy a zúčastněnými stranami.

•Posouzení dopadů

V souladu se svou politikou zlepšování právní úpravy provedla Komise posouzení dopadů 34 . Toto posouzení dopadů hodnotilo tři možnosti politiky, kterými se zřizuje řídící orgán a rámec pro pohotovostní plánování, režim ostražitosti a režim mimořádné situace. Jak režim ostražitosti na jednotném trhu, tak režim mimořádné situace na jednotném trhu by byly aktivovány podle konkrétních kritérií a spouštěcích mechanismů. Některá opatření v tomto souboru nástrojů by vyžadovala dodatečnou aktivaci.

Na základě analýzy příčin problémů a nedostatků v příslušných odvětvových právních předpisech bylo definováno osm základních prvků opatření, přičemž opatření byla seskupena do bloků platných v různých dobách (vždy, v režimu ostražitosti a v režimu mimořádné situace). Pro každý základní prvek byly analyzovány tři politické přístupy, které se pohybovaly od nelegislativních opatření (přístup 1) přes hybridní přístup (přístup 2) až po komplexnější legislativní rámec (přístup 3). Na základě této analýzy byly pro každý základní prvek vybrány některé nebo všechny přístupy a byly sloučeny do tří realistických možností politiky odrážejících různé úrovně politických ambicí a podpory zúčastněných stran:

Režim	Základní prvky	Možnost politiky č. 1 TRANSPARENTNOST	Možnost politiky č. 2 SPOLUPRÁCE	Možnost politiky č. 3 SOLIDARITA
Vždy	1. Správa a řízení, koordinace a spolupráce	Přístup 2 Formální poradní skupina jako fórum na technické úrovni a povinnost členských států sdílet informace v rámci této skupiny v období před krizí a v jejím průběhu
Vždy	2. Pohotovostní plánování pro případ krize	Přístup 2 Doporučení členským státům v oblasti hodnocení rizik, odborné přípravy a cvičení a kompendium opatření pro reakci na krize	Přístup 3 – Doporučení členským státům v oblasti hodnocení rizik a kompendium opatření pro reakci na krize – Povinnost Komise týkající se posouzení rizik na úrovni Unie – Povinnost členských států pravidelně školit příslušné pracovníky krizového řízení
Ostražitost	3. Ostražitost na jednotném trhu	Přístup 2 – Doporučení členským státům ohledně shromažďování informací týkajících se určených strategických dodavatelských řetězců – Doporučení členským státům pro vytváření strategických rezerv zboží strategického významu		Přístup 3 – Povinnost členských států shromažďovat informace týkající se určených strategických dodavatelských řetězců – Povinnost Komise vypracovat a pravidelně aktualizovat seznam obsahující cíle v oblasti strategických rezerv – Povinnost členských států 35 vytvářet strategické rezervy vybraného zboží strategického významu, pokud strategické rezervy členských států výrazně zaostávají za stanovenými cíli
Mimořádná situace	4. Klíčové zásady a podpůrná opatření pro usnadnění volného pohybu v průběhu mimořádné situace	Přístup 2 Posílení klíčových zásad volného pohybu krizově relevantního zboží a služeb závaznými pravidly, je-li to vhodné pro účinné řešení krizí
Mimořádná situace	5. Transparentnost a správní pomoc v průběhu mimořádné situace	Přístup 3 Závazný plnohodnotný mechanismus urychleného oznamování, bleskové vzájemné hodnocení a možnost prohlásit oznámená opatření za neslučitelná s právem EU; kontaktní místa a elektronická platforma
Mimořádná situace	6. Urychlení uvádění krizově relevantních produktů na trh v průběhu mimořádné situace	Přístup 2 Cílené změny stávajících harmonizačních právních předpisů v oblasti jednotného trhu: rychlejší uvádění krizově relevantních produktů na trh; Komise může přijmout technické specifikace; členské státy upřednostní dohled nad trhem krizově relevantních produktů
Mimořádná situace	7. Zadávání veřejných zakázek v průběhu mimořádné situace	Přístup 2 Nové ustanovení o společném zadávání veřejných zakázek / společném nákupu, které vydá Komise pro některé nebo všechny členské státy
Mimořádná situace	8. Opatření s dopadem na krizově relevantní dodavatelské řetězce v průběhu režimu mimořádné situace	Přístup 1 Pokyny pro zvyšování výrobní kapacity; urychlení povolovacích řízení; přijímání a upřednostňování objednávek krizově relevantního zboží doporučení podnikům, aby sdílely krizově relevantní informace	Přístup 2 Doporučení členským státům ohledně distribuce nahromaděných zásob produktů; urychlení povolovacích řízení; podpora hospodářských subjektů při přijímání a upřednostňování objednávek Zmocnění členských států 36 k tomu, aby hospodářským subjektům ukládaly povinnost zvyšovat výrobní kapacitu a aby hospodářským subjektům zasílaly závazné žádosti o informace	Přístup 3 Povinnosti členských států 37 distribuovat dříve nahromaděné zásoby produktů; urychlení povolovacích řízení, Povinnosti hospodářských subjektů přijímat a upřednostňovat objednávky; zvyšování výrobní kapacity a poskytování krizově relevantních informací

Posouzení dopadů nepředložilo upřednostňovanou možnost a místo toho ponechalo volbu možností na politickém rozhodnutí. Opatření zvolená v návrhu právního předpisu odpovídají možnosti politiky č. 3 pro všechny základní prvky s výjimkou základního prvku č. 8. Pro základní prvek č. 8 byla zvolena kombinace možnosti politiky č. 1 (pro zvýšení výroby), možnosti politiky č. 2 (pro distribuci nahromaděných zásob produktů a pro urychlení povolovacích postupů) a možnosti politiky č. 3 (pro povinnosti podniků přijímat a upřednostňovat objednávky a poskytovat krizově relevantní informace).

Dne 15. června 2022 předložila Komise posouzení dopadů Výboru pro kontrolu regulace. Výbor pro kontrolu regulace vydal záporné stanovisko, v němž zmínil zejména 1) potřebu poskytnout jasné a podrobné informace týkající se předpokládané mimořádné situace na jednotném trhu včetně definice, kritérií a rozhodovacích mechanismů pro vyhlášení mimořádné situace a její ukončení, jakož i opatření, která by byla v jejím průběhu prováděna; 2) potřebu zajistit důkladné posouzení dopadů jednotlivých možností politiky; a 3) potřebu předložit kromě politických přístupů také alternativní kombinace příslušných politických možností a propojit toto srovnání s analýzou dopadů. Komise poskytla za účelem řešení těchto zjištění jasnou definici mimořádné situace na jednotném trhu, upřesnila kritéria a rozhodovací mechanismy, vysvětlila všechny tři režimy fungování nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu a uvedla, který základní prvek tohoto nástroje bude v rámci kterého režimu aktivován. Dále rozpracovala posouzení dopadů tak, aby zahrnovalo více druhů dopadů, tj. ekonomické dopady na klíčové zúčastněné strany (podniky, členské státy a Komisi), dopady na malé a střední podniky a dopady na konkurenceschopnost, hospodářskou soutěž a mezinárodní obchod a rozlišila, který dopad by nastal s okamžitým účinkem a který by bylo možné očekávat v rámci režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace. Posouzení dopadů dále definovalo tři alternativní možnosti politiky založené na kombinaci různých přístupů k některým základním prvkům, poskytlo posouzení dopadů těchto možností a rozšířilo srovnání možností tak, aby zahrnovalo proporcionalitu a subsidiaritu.

Dne 29. července 2022 předložila Komise revidované posouzení dopadů Výboru pro kontrolu regulace. Výbor pro kontrolu regulace poté vydal kladné stanovisko s připomínkami. Tyto připomínky se týkaly potřeby dále prozkoumat jednotlivé typy krizí, které mohou mít dopad na fungování jednotného trhu, jasněji vymezit provázanost s potenciálními opatřeními přijatými na základě čl. 4 odst. 2 SFEU a dostatečně odůvodnit některá navrhovaná opatření z hlediska subsidiarity a proporcionality. Za účelem řešení těchto připomínek byly doplněny údaje o účincích potenciálních budoucích krizí, byla lépe vysvětlena provázanost s potenciálními opatřeními podle čl. 4 odst. 2 SFEU a doplněny další podrobnosti o povinných opatřeních plánovaných v režimu mimořádné situace.

Další informace o tom, jak byla doporučení Výboru pro kontrolu regulace zohledněna ve zprávě o posouzení dopadů, jsou uvedeny v bodě 3 přílohy 1 posouzení dopadů.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Podle Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) vytvořeného Komisí by se všechny podněty, jejichž cílem je změnit stávající právní předpisy EU, měly zaměřit na zjednodušení a zajištění účinnějšího dosahování stanovených politických cílů (tj. snížení nadbytečných nákladů na regulaci).

Celkový balíček nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu poskytuje soubor opatření k řešení mimořádné situace na jednotném trhu, který sestává ze sady opatření použitelných vždy, jakož i z některých opatření použitelných pouze v režimu ostražitosti nebo v režimu mimořádné situace, která je třeba aktivovat samostatně. Stávající návrh stanoví mimořádné postupy pro posuzování shody, uvádění na trh, přijímání společných specifikací a dozor nad trhem. Nezahrnuje žádné administrativní náklady pro podniky a občany, které by byly uplatňovány s okamžitou platností a při normálním fungování jednotného trhu.

U opatření, která jsou součástí celkového balíčku nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu a mohla by vést k výrazným dopadům a potenciálním nákladům pro malé a střední podniky, zejména u opatření, jako jsou například výzvy k povinnému poskytnutí informací a žádosti o zvýšení výroby a o přijímání přednostních objednávek, provede Komise během dodatečné aktivace těchto opatření zvláštní analýzu a posouzení jejich dopadu a přiměřenosti, především jejich dopadu na malé a střední podniky. Toto posouzení bude součástí procesu dodatečné aktivace těchto specifických opatření prováděcím aktem Komise (nad rámec celkové aktivace režimu mimořádné situace). V závislosti na povaze krize a dotčených strategických dodavatelských řetězců a krizově relevantních produktů budou stanovena zvláštní opatření pro malé a střední podniky. Ačkoli není možné z oblasti působnosti opatření, jako jsou například výzvy k povinnému poskytnutí informací, zcela vyjmout mikropodniky, neboť tyto podniky mohou mít specifické výjimečné know-how nebo patenty, které mají v krizi zásadní význam, budou pro ně stanovena zvláštní opatření například v podobě zjednodušených koncepcí zjišťování, méně zatěžujících požadavků na podávání zpráv a delších lhůt pro odpovědi, pokud to bude v kontextu konkrétní krize možné vzhledem k potřebě rychle jednat

Nařízení (ES) č. 2679/98, kterým se zřizuje mechanismus reakce pro odstranění překážek volného pohybu zboží, které lze přičíst členskému státu a které vedou k závažným narušením a vyžadují okamžitá opatření („jahodové nařízení“) bude v souvislosti s celkovým balíčkem nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu zrušeno. To povede ke zjednodušení právního rámce.

•Základní práva

Návrh nemá dopad na výkon základních práv občanů nebo podniků.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Opatření v tomto aktu upravují cílené změny stávajících právních předpisů týkajících se produktů. Odpovědnost za jeho provádění a uplatňování nesou členské státy. Nebude tedy mít důsledky pro rozpočet Unie.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Tento návrh neobsahuje žádný zvláštní monitorovací mechanismus. Zvláštní požadavky na monitorování jsou již obsaženy v odvětvových rámcích EU, které jsou tímto návrhem pozměněny, a dotčené změny nemají na tyto stávající mechanismy monitorování, hodnocení a podávání zpráv dopad.

•Evropský hospodářský prostor

Navrhovaný akt má význam pro EHP, a měl by se proto rozšířit také na něj.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Změny, které má tento návrh zavést, se týkají následujících aspektů:

1)upřednostnění posuzování shody produktů označených za krizově relevantní produkty oznámenými subjekty;

2)možnosti, aby příslušné vnitrostátní orgány vydávaly dočasná povolení pro krizově relevantní produkty, které nebyly podrobeny standardním postupům posuzování shody, za předpokladu, že tyto produkty splňují všechny příslušné základní požadavky a že povolení je omezeno na dobu trvání dané mimořádné situace na jednotném trhu a na území vydávajícího členského státu;

3)možnosti, aby se výrobci v mimořádné situaci spoléhali na příslušné mezinárodní a vnitrostátní normy, pokud nejsou k dispozici harmonizované normy a pokud alternativní normy zajišťují rovnocennou úroveň bezpečnosti;

4)možnosti, aby Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijala dobrovolné nebo povinné obecné technické specifikace pro krizově relevantní produkty;

5)upřednostnění činností dozoru nad trhem pro krizově relevantní zboží.

2022/0279 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426, (EU) 2019/1009 a (EU) č. 305/2011, pokud jde o mimořádné postupy pro posuzování shody, přijímání společných specifikací a dozor nad trhem v souvislosti s mimořádnou situací na jednotném trhu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 38 ,

v souladu s řádným legislativním postupem 39 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Cílem [vložte odkaz na nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu] je zajistit normální fungování jednotného trhu včetně volného pohybu zboží, služeb a osob a zaručit dostupnost krizově relevantního zboží a služeb a zboží a služeb strategického významu pro občany, podniky a veřejné orgány v průběhu krize.

(2)Rámec vytvořený [vložte odkaz na nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu] stanoví opatření, která musí být zavedena soudržným, transparentním, účinným, přiměřeným a včasným způsobem s cílem předejít potenciálnímu dopadu krize na fungování jednotného trhu, zmírnit jej a minimalizovat.

(3)[vložte odkaz na nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu] stanoví vícevrstvý mechanismus sestávající z pohotovostního plánování, režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na jednotném trhu.

(4)[vložte odkaz na nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu] stanoví pravidla s cílem zajistit volný pohyb zboží, služeb a osob na jednotném trhu a zajistit dostupnost zboží a služeb, které jsou obzvláště důležité, i v době krize. [vložte odkaz na nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu] se vztahuje jak na zboží, tak na služby.

(5)Za účelem doplnění, zajištění konzistentnosti a dalšího zvýšení účinnosti těchto opatření je vhodné zajistit, aby krizově relevantní zboží uvedené v [vložte odkaz na nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu] mohlo být urychleně uvedeno na trh Unie s cílem přispět k řešení a zmírnění jeho narušení.

(6)Řada unijních odvětvových právních aktů stanoví harmonizovaná pravidla týkající se navrhování, výroby a posuzování shody určitých produktů a jejich uvádění na trh. Mezi tyto právní akty patří nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 40 , (EU) 2016/425 41 , (EU) 2016/426 42 , (EU) 2019/1009 43 a (EU) č. 305/2011 44 . Tyto právní akty jsou založeny na zásadách nového přístupu k technické harmonizaci. Nařízení (EU) 2016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426 a (EU) 2019/1009 jsou rovněž v souladu s referenčními ustanoveními stanovenými v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 768/2008/ES 45 .

(7)Ani referenční ustanovení stanovená rozhodnutím č. 768/2008/ES, ani zvláštní ustanovení unijních odvětvových harmonizačních právních předpisů nestanoví postupy, které se mají použít v případě krize. Je vhodné zavést cílené úpravy těchto nařízení zaměřené na přípravu a reakci na dopady krizí ovlivňujících produkty, které byly označeny za krizově relevantní zboží a na něž se tato nařízení vztahují.

(8)Zkušenosti z nedávných krizí, které ovlivňují jednotný trh, ukazují, že postupy stanovené v odvětvových právních předpisech nejsou navrženy tak, aby uspokojovaly potřeby scénářů reakce na krize, a neposkytují nezbytnou regulační flexibilitu. Proto je vhodné stanovit právní základ pro tyto postupy reakce na krize jako doplněk k opatřením přijatým podle [vložte odkaz na nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu].

(9)Za účelem překonání potenciálních dopadů narušení na jednotný trh a zajištění toho, aby bylo krizově relevantní zboží uváděno na trh rychle, je vhodné stanovit požadavek, aby subjekty posuzování shody upřednostňovaly žádosti o posouzení shody těchto produktů před veškerými nevyřízenými žádostmi týkajícími se produktů, které nebyly označeny za krizově relevantní.

(10)Za tímto účelem by měly být v nařízeních (EU) 2016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426, (EU) 2019/1009 a (EU) č. 305/2011 stanoveny mimořádné postupy. Tyto postupy by měly být k dispozici pouze na základě aktivace mimořádné situace na jednotném trhu v souladu s [vložte odkaz na nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu].

(11)Kromě toho v případech, kdy by tato narušení mohla ovlivnit subjekty posuzování shody nebo v případech, kdy by kapacity pro testování těchto krizově relevantních produktů nebyly dostatečné, je vhodné umožnit, aby příslušné vnitrostátní orgány výjimečně a dočasně povolily uvádět na trh produkty, které nebyly podrobeny obvyklým postupům posuzování shody požadovaným příslušnými odvětvovými právními předpisy EU.

(12)Pokud jde o produkty spadající do oblasti působnosti těchto nařízení, které byly označeny za krizově relevantní zboží, měly by mít příslušné vnitrostátní orgány možnost odchýlit se v souvislosti s probíhající mimořádnou situací na jednotném trhu od povinnosti provádět tyto postupy posuzování shody stanovené v uvedených nařízeních v případech povinného zapojení oznámeného subjektu, a měly by mít možnost vydávat povolení pro tyto produkty za předpokladu, že jsou v souladu s příslušnými základními bezpečnostními požadavky. Splnění těchto základních požadavků lze prokázat různými prostředky, které mohou zahrnovat zkoušky vzorků poskytnutých výrobcem, který požádal o povolení, prováděné vnitrostátními orgány. V povolení vydaném příslušným vnitrostátním orgánem by měly být jasně popsány konkrétní postupy, které byly použity k prokázání souladu, a jejich výsledky.

(13)Pokud mimořádná situace na jednotném trhu vede k exponenciálnímu nárůstu poptávky po určitých produktech, je v zájmu podpory úsilí hospodářských subjektů o uspokojení této poptávky vhodné poskytnout technické odkazy, které mohou výrobci použít k navrhování a výrobě krizově relevantního zboží splňujícího příslušné základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost.

(14)Řada odvětvových harmonizovaných právních předpisů Unie umožňuje výrobci využít předpokladu shody, pokud je jeho produkt v souladu s harmonizovanou evropskou normou. Avšak v případech, kdy takové normy neexistují nebo by jejich dodržování mohlo být nadměrně ztíženo narušeními způsobenými krizí, je vhodné stanovit alternativní mechanismy.

(15)Pokud jde o nařízení (EU) 2016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426 a (EU) 2019/1009, měly by mít příslušné vnitrostátní orgány možnost vycházet z předpokladu, že produkty vyrobené v souladu s vnitrostátními nebo mezinárodními normami ve smyslu nařízení (EU) č.1025/2012 46 zajišťujícími úroveň ochrany rovnocennou úrovni, kterou poskytují harmonizované evropské normy, splňují příslušné základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost.

(16)Ve vztahu k nařízením (EU) 2016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426, (EU) 2019/1009 a (EU) č. 305/2011 by Komise navíc měla mít možnost přijmout prostřednictvím prováděcích aktů společné specifikace, z nichž výrobci budou moci vycházet, aby se na ně vztahoval předpoklad shody s příslušnými základními požadavky. Prováděcí akt, kterým se tyto společné specifikace stanoví, by měl zůstat použitelný po dobu trvání mimořádné situace na jednotném trhu.

(17)Pokud jde o nařízení (EU) 2016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426, (EU) 2019/1009 a (EU) č. 305/2011, měla by mít Komise ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, zejména za účelem zajištění interoperability mezi výrobky nebo systémy, možnost přijmout prostřednictvím prováděcích aktů společné specifikace stanovující povinné technické specifikace, které budou výrobci povinni dodržovat. Prováděcí akt, kterým se tyto společné specifikace stanoví, by měl zůstat použitelný po dobu trvání mimořádné situace na jednotném trhu.

(18)Pro zajištění toho, aby nebyla ohrožena úroveň bezpečnosti poskytovaná harmonizovanými produkty, je nezbytné stanovit pravidla pro posílený dozor nad trhem, zejména pokud jde o zboží označené za krizově relevantní, a to včetně umožnění užší spolupráce a vzájemné podpory mezi orgány dozoru nad trhem.

(19)Komise by v souladu se svou zavedenou praxí prováděla systematické konzultace s odborníky z příslušného odvětví v rané fázi přípravy všech návrhů prováděcích aktů, které stanoví společné specifikace.

(20)Nařízení (EU) 2016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426, (EU) 2019/1009 a (EU) č. 305/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(21)Aby se toto nařízení mohlo použít od stejného data jako [nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu], mělo by být jeho použití odloženo,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Změny nařízení (EU) 2016/424

V nařízení (EU) 2016/424 se vkládá nová kapitola VIa, která zní:

„KAPITOLA VIa
MIMOŘÁDNÉ POSTUPY

Článek 43a
Použití mimořádných postupů

1.Články 43b až 43g se použijí pouze v případě, že Komise přijala prováděcí akt podle článku 23 [nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu], jímž se aktivuje článek 26 [nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu] ve vztahu k tomuto nařízení.

2.Články 43b až 43g se vztahují výhradně na dílčí systémy a bezpečnostní komponenty, které jsou v prováděcím aktu uvedeném v odstavci 1 tohoto článku označeny za krizově relevantní zboží.

3.Články 43b až 43g se použijí během režimu mimořádné situace na jednotném trhu s výjimkou ustanovení týkajících se pravomocí Komise.

Ustanovení čl. 43c odst. 2 druhého pododstavce a čl. 43c odst. 5 se však použijí jak během režimu mimořádné situace na jednotném trhu, tak po jeho deaktivaci nebo skončení jeho platnosti.

4.Komisi je svěřena pravomoc stanovit prostřednictvím prováděcích aktů pravidla týkající se následných opatření, která mají být přijata v souvislosti s dílčími systémy a bezpečnostními komponentami uvedenými na trh v souladu s články 43c až 43f. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 3.

Článek 43b
Upřednostnění posuzování shody u krizově relevantních dílčích systémů a bezpečnostních komponent

1.Tento článek se vztahuje na všechny dílčí systémy a bezpečnostní komponenty označené za krizově relevantní zboží, které podléhají postupům posuzování shody v souladu s článkem 18 vyžadujícím povinné zapojení oznámeného subjektu.

2.Oznámené subjekty musí zpracovávat všechny žádosti o posouzení shody týkající se dílčích systémů a bezpečnostních komponent označených za krizově relevantní zboží přednostně.

3.Všechny nevyřízené žádosti o posouzení shody týkající se dílčích systémů a bezpečnostních komponent označených za krizově relevantní zboží se vyřizují přednostně před všemi ostatními žádostmi o posouzení shody týkajícími se dílčích systémů a bezpečnostních komponent, které za krizově relevantní zboží označeny nebyly. Tento požadavek se vztahuje na všechny žádosti o posouzení shody týkající se dílčích systémů a bezpečnostních komponent označených za krizově relevantní zboží bez ohledu na to, zda byly podány před aktivací mimořádných postupů podle článku 43a nebo po ní.

4.Upřednostněním žádostí o posouzení shody týkajících se dílčích systémů a bezpečnostních komponent podle odstavce 3 nevznikají výrobcům, kteří tyto žádosti podali, žádné další náklady.

5.Oznámené subjekty musí vyvíjet maximální úsilí za účelem zvýšení své kapacity pro testování dílčích systémů a bezpečnostních komponent označených za krizově relevantní zboží, ohledně nichž dané oznámení obdržely.

Článek 43c
Odchylka od postupů posuzování shody vyžadujících povinné zapojení oznámeného subjektu

1.Odchylně od článku 18 může kterýkoli příslušný vnitrostátní orgán na základě řádně odůvodněné žádosti povolit uvedení na trh určitého dílčího systému nebo bezpečnostní komponenty nebo jejich zabudování do lanové dráhy na území dotčeného členského státu, pokud byly tento dílčí systém nebo bezpečnostní komponenta označeny za krizově relevantní zboží a oznámený subjekt pro ně neprovedl postupy posuzování shody vyžadující povinné zapojení oznámeného subjektu podle článku 18, ale byl u nich prokázán soulad se všemi příslušnými základními požadavky.

2.Výrobce dílčího systému nebo bezpečnostní komponenty, které podléhají postupu povolování uvedenému v odstavci 1, prohlásí na vlastní odpovědnost, že dotčený dílčí systém nebo bezpečnostní komponenta splňuje všechny příslušné základní požadavky uvedené v příloze II, a odpovídá za splnění všech postupů posuzování shody stanovených příslušným vnitrostátním orgánem.

Výrobce musí rovněž přijmout veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že dílčí systém nebo bezpečnostní komponenta, kterým bylo uděleno povolení podle odstavce 1, neopustí území členského státu, který povolení udělil.

3.Každé povolení vydané příslušným vnitrostátním orgánem podle odstavce 1 stanoví podmínky a požadavky, za kterých mohou být daný dílčí systém nebo bezpečnostní komponenta uvedeny na trh nebo zabudovány do lanové dráhy, včetně:

a)popisu postupů, kterými byl úspěšně prokázán soulad s příslušnými základními požadavky;

b)zvláštních požadavků týkajících se zpětné vysledovatelnosti dotčeného dílčího systému nebo bezpečnostní komponenty;

c)data ukončení platnosti daného povolení, které nesmí nastat později než poslední den období, na které byl aktivován režim mimořádné situace na jednotném trhu;

d)veškerých zvláštních požadavků týkajících se potřeby zajistit průběžné posuzování shody ve vztahu k dotčenému dílčímu systému nebo bezpečnostní komponentě;

e)opatření, která je třeba přijmout ve vztahu k dotčenému dílčímu systému nebo bezpečnostní komponentě po skončení platnosti povolení s cílem zajistit, aby dotčený dílčí systém nebo bezpečnostní komponenta opět splňovaly všechny požadavky tohoto nařízení.

4.Odchylně od čl. 43a odst. 3 prvního pododstavce může příslušný vnitrostátní orgán případně změnit podmínky povolení uvedeného v odstavci 3 i po deaktivaci nebo ukončení režimu mimořádné situace na jednotném trhu.

5.Odchylně od článků 7 a 20 nesmí dílčí systémy nebo bezpečnostní komponenty, pro něž bylo uděleno povolení podle odstavce 1 tohoto článku, opustit území členského státu, který povolení udělil, a nesmí být opatřeny označením CE.

6.Orgány dozoru nad trhem členského státu, jehož příslušný orgán udělil povolení podle odstavce 1, jsou oprávněny přijímat ve vztahu k uvedeným dílčím systémům nebo bezpečnostním komponentám veškerá nápravná a omezující opatření na vnitrostátní úrovni stanovená tímto nařízením.

7.Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy o každém rozhodnutí schválit uvedení dílčích systémů nebo bezpečnostních komponent na trh podle odstavce 1.

8.Uplatněním článků 43a až 43g a použitím postupu povolování stanoveného v odstavci 1 tohoto článku není dotčeno použití příslušných postupů posuzování shody stanovených v článku 18 na území dotčeného členského státu.

Článek 43d
Předpoklad shody na základě vnitrostátních a mezinárodních norem

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby zajistily, že jejich příslušné orgány budou mít pro účely uvedení na trh za to, že dílčí systémy a bezpečnostní komponenty, které jsou v souladu s příslušnými mezinárodními normami nebo jakýmikoli vnitrostátními normami platnými v členském státě výroby, jež zajišťují úroveň bezpečnosti požadovanou základními požadavky stanovenými v příloze II, splňují tyto základní požadavky v kterémkoli z následujících případů:

a)pokud není v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněn odkaz na harmonizované normy vztahující se na příslušné základní požadavky uvedené v příloze II v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012;

b) pokud závažná narušení fungování jednotného trhu, která byla zohledněna při aktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu v souladu s čl. 15 odst. 4 [nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu], významně omezují možnosti výrobců využívat harmonizované normy vztahující se na příslušné základní požadavky stanovené v příloze II tohoto nařízení, které již byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012.

Článek 43e
Přijetí společných specifikací zakládajících předpoklad shody

1.Pokud jsou dílčí systémy a bezpečnostní komponenty označeny za krizově relevantní zboží, je Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví společné specifikace pro tyto dílčí systémy a bezpečnostní komponenty tak, aby byly splněny základní požadavky stanovené v příloze II, a to ve kterémkoli z následujících případů:

b)pokud závažná narušení fungování jednotného trhu, která vedla k aktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu v souladu s článkem 14 [nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu], významně omezují možnosti výrobců využívat harmonizované normy týkající se příslušných základních požadavků stanovených v příloze II tohoto nařízení, které již byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s nařízením (EU) 1025/2012.

2.Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají po konzultaci s odborníky z příslušného odvětví přezkumným postupem uvedeným v čl. 44 odst. 3, a vztahují se na dílčí systémy nebo bezpečnostní komponenty uvedené na trh nejpozději poslední den období, pro které zůstává režim mimořádné situace na jednotném trhu aktivní. V rané fázi přípravy návrhu prováděcího aktu, kterým se stanoví daná společná specifikace, shromáždí Komise názory příslušných subjektů nebo skupin odborníků zřízených podle příslušných odvětvových právních předpisů Unie. Na základě těchto konzultací vypracuje Komise návrh prováděcího aktu.

3.Aniž je dotčen článek 17, předpokládá se, že dílčí systémy a bezpečnostní komponenty, které jsou ve shodě se společnými specifikacemi přijatými podle odstavce 2 tohoto článku, jsou ve shodě se základními požadavky stanovenými v příloze II, na které se tyto společné specifikace nebo jejich části vztahují.

4.Odchylně od čl. 43a odst. 3 prvního pododstavce platí, že pokud neexistuje dostatečný důvod se domnívat, že dílčí systémy nebo bezpečnostní komponenty, na které se vztahují společné specifikace uvedené v odstavci 1 tohoto článku, představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob, má se za to, že dílčí systémy nebo bezpečnostní komponenty, které jsou v souladu s těmito společnými specifikacemi a které byly uvedeny na trh, jsou v souladu s tímto nařízením i po uplynutí doby platnosti nebo zrušení prováděcího aktu přijatého podle odstavce 2 tohoto článku a po uplynutí doby platnosti nebo deaktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu v souladu s [nařízením o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu].

5.Pokud má členský stát za to, že společná specifikace uvedená v odstavci 1 nesplňuje v plné míře základní požadavky, na něž se má vztahovat a které jsou uvedeny v příloze II, informuje o tom Komisi s podrobným vysvětlením a Komise tyto informace posoudí a případně změní nebo zruší prováděcí akt, kterým se daná společná specifikace stanoví.

Článek 43f
Přijímání povinných společných specifikací

1.Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech je Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými se stanoví povinné společné specifikace zahrnující základní bezpečnostní požadavky stanovené v příloze II pro dílčí systémy nebo bezpečnostní komponenty označené za krizově relevantní zboží.

2.Prováděcí akty, kterými se stanoví povinné společné specifikace uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se přijímají po konzultaci s odborníky z příslušného odvětví přezkumným postupem uvedeným v čl. 44 odst. 3. Vztahují se na dílčí systémy nebo bezpečnostní komponenty uvedené na trh nejpozději poslední den období, pro které zůstává režim mimořádné situace na jednotném trhu aktivní. V rané fázi přípravy návrhu prováděcího aktu, kterým se stanoví daná společná specifikace, shromáždí Komise názory příslušných subjektů nebo skupin odborníků zřízených podle příslušných odvětvových právních předpisů Unie. Na základě těchto konzultací vypracuje Komise návrh prováděcího aktu.

3.Odchylně od čl. 43a odst. 3 prvního pododstavce platí, že pokud neexistuje dostatečný důvod se domnívat, že dílčí systémy nebo bezpečnostní komponenty, na které se vztahují společné specifikace uvedené v odstavci 1 tohoto článku, představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob, má se za to, že dílčí systémy nebo bezpečnostní komponenty, které jsou v souladu s těmito společnými specifikacemi a které byly uvedeny na trh, jsou v souladu s tímto nařízením i po uplynutí doby platnosti nebo zrušení prováděcího aktu přijatého podle odstavce 2 tohoto článku a po uplynutí doby platnosti nebo deaktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu v souladu s [nařízením o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu].

Článek 43g
Upřednostňování činností týkajících se dozoru nad trhem a vzájemná pomoc mezi orgány

1.Členské státy upřednostňují činnosti v oblasti dozoru nad trhem pro dílčí systémy a bezpečnostní komponenty označené za krizově relevantní zboží.

2.Orgány členských států pro dozor nad trhem musí vyvíjet maximální úsilí za účelem poskytnutí pomoci jiným orgánům dozoru nad trhem během mimořádné situace na jednotném trhu, a to včetně mobilizace a vysílání týmů odborníků, kteří dočasně posílí personál orgánů dozoru nad trhem, které požádaly o pomoc, případně poskytnutí logistické podpory, jako je například posílení kapacity pro testování dílčích systémů a bezpečnostních komponent označených za krizově relevantní zboží.“

Článek 2
Změny nařízení (EU) 2016/425

V nařízení (EU) 2016/425 se vkládá nová kapitola VIa, která zní:

„KAPITOLA VIa
MIMOŘÁDNÉ POSTUPY

Článek 41a
Použití mimořádných postupů

1.Články 41b až 41g se použijí pouze v případě, že Komise přijala prováděcí akt podle článku 23 [nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu], jímž se aktivuje článek 26 [nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu] ve vztahu k tomuto nařízení.

2.Články 41b až 41g se vztahují výhradně na OOP, které jsou v prováděcím aktu uvedeném v odstavci 1 označeny za krizově relevantní zboží.

3.Články 41b až 41g se použijí během režimu mimořádné situace na jednotném trhu s výjimkou ustanovení týkajících se pravomocí Komise.

Ustanovení čl. 41c odst. 2 druhého pododstavce a čl. 41c odst. 5 se však použijí jak během režimu mimořádné situace na jednotném trhu, tak po jeho deaktivaci nebo skončení jeho platnosti.

4.Komisi je svěřena pravomoc stanovit prostřednictvím prováděcích aktů pravidla týkající se následných opatření, která mají být přijata v souvislosti s OOP uvedenými na trh v souladu s články 41c až 41f. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 3.

Článek 41b
Upřednostnění posuzování shody u krizově relevantních OOP

1.Tento článek se vztahuje na OOP označené za krizově relevantní zboží, které podléhají postupům posuzování shody v souladu s článkem 19 vyžadujícím povinné zapojení oznámeného subjektu.

2.Oznámené subjekty musí zpracovávat všechny žádosti o posouzení shody týkající se OOP označených za krizově relevantní zboží přednostně.

3.Všechny nevyřízené žádosti o posouzení shody týkající se takových OOP se vyřizují přednostně před všemi ostatními žádostmi o posouzení shody týkajícími se OOP, které za krizově relevantní zboží označeny nebyly. Tento požadavek se vztahuje na všechny žádosti o posouzení shody týkající se OOP označených za krizově relevantní zboží bez ohledu na to, zda byly podány před aktivací mimořádných postupů podle článku 41a nebo po ní.

4.Upřednostněním žádostí o posouzení shody týkajících se OOP podle odstavce 3 nevznikají výrobcům, kteří tyto žádosti podali, žádné další náklady.

5.Oznámené subjekty musí vyvíjet maximální úsilí za účelem zvýšení své kapacity pro testování OOP označených za krizově relevantní zboží, ohledně nichž dané oznámení obdržely.

Článek 41c
Odchylka od postupů posuzování shody vyžadujících povinné zapojení oznámeného subjektu

1.Odchylně od článku 19 může kterýkoli příslušný vnitrostátní orgán na základě řádně odůvodněné žádosti povolit uvedení na trh na území dotčeného členského státu v případě konkrétního OOP označeného za krizově relevantní zboží, pro nějž oznámený subjekt neprovedl postupy posuzování shody vyžadující povinné zapojení oznámeného subjektu podle uvedeného článku, ale u něhož byl prokázán soulad se všemi příslušnými základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost.

2.Výrobce OOP podléhajícího postupu povolování uvedenému v odstavci 1 prohlásí na vlastní odpovědnost, že dotčený OOP splňuje všechny platné základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, a odpovídá za splnění všech postupů posuzování shody stanovených příslušným vnitrostátním orgánem.

Výrobce musí rovněž přijmout veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že OOP, kterému bylo uděleno povolení podle odstavce 1, neopustí území členského státu, který povolení udělil.

3.Každé povolení vydané příslušným vnitrostátním orgánem podle odstavce 1 stanoví podmínky a požadavky, za kterých může být daný OOP uveden na trh, včetně:

a)popisu postupů, kterými byl úspěšně prokázán soulad s platnými základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost;

b)zvláštních požadavků týkajících se zpětné vysledovatelnosti dotčeného OOP;

c)data ukončení platnosti daného povolení, které nesmí nastat později než poslední den období, na které byl aktivován režim mimořádné situace na jednotném trhu;

d)veškerých zvláštních požadavků týkajících se potřeby zajistit průběžné posuzování shody ve vztahu k dotčenému OOP;

e)opatření, která je třeba přijmout ve vztahu k dotčenému OOP po skončení platnosti povolení s cílem zajistit, aby dotčený OOP opět splňoval všechny požadavky tohoto nařízení.

4.Odchylně od čl. 41a odst. 3 prvního pododstavce může příslušný vnitrostátní orgán případně změnit podmínky povolení uvedeného v odstavci 3 tohoto článku i po deaktivaci nebo ukončení režimu mimořádné situace na jednotném trhu.

5.Odchylně od článků 7 a 17 nesmí OOP, kterému bylo uděleno povolení podle odstavce 1 tohoto článku, opustit území členského státu, který povolení udělil, a nesmí být opatřen označením CE.

6.Orgány dozoru nad trhem členského státu, jehož příslušný orgán udělil povolení podle odstavce 1, jsou oprávněny přijímat ve vztahu k uvedeným OOP veškerá nápravná a omezující opatření na vnitrostátní úrovni stanovená tímto nařízením.

7.Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy o každém rozhodnutí schválit uvedení OOP na trh podle odstavce 1.

8.Uplatněním článků 41a až 41g a použitím postupu povolování stanoveného v odstavci 1 tohoto článku není dotčeno použití příslušných postupů posuzování shody stanovených v článku 19 na území dotčeného členského státu.

Článek 41d
Předpoklad shody na základě vnitrostátních a mezinárodních norem

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby zajistily, že jejich příslušné orgány budou mít pro účely uvedení na trh za to, že OOP, který je v souladu s příslušnými mezinárodními normami nebo jakýmikoli vnitrostátními normami platnými v členském státě výroby, jež zajišťují úroveň bezpečnosti požadovanou základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovenými v příloze II, splňuje tyto základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost v kterémkoli z následujících případů:

a)pokud není v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněn odkaz na harmonizované normy, které se vztahují na příslušné základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v příloze II, v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012;

b)pokud závažná narušení fungování jednotného trhu, která byla zohledněna při aktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu v souladu s čl. 15 odst. 4 [nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu], významně omezují možnosti výrobců využívat harmonizované normy vztahující se na příslušné základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v příloze II tohoto nařízení, které již byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012.

Článek 41e
Přijetí společných specifikací zakládajících předpoklad shody

1.Pokud jsou OOP označeny za krizově relevantní zboží, je Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví společné specifikace pro tyto OOP tak, aby byly splněny základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v příloze II, a to ve kterémkoli z následujících případů:

b)pokud závažná narušení fungování jednotného trhu, která vedla k aktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu, významně omezují možnosti výrobců využívat harmonizované normy vztahující se na příslušné základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v příloze II tohoto nařízení, které již byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012.

2.Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají po konzultaci s odborníky z příslušného odvětví přezkumným postupem uvedeným v čl. 44 odst. 3. Vztahují se i nadále na OOP uvedené na trh nejpozději poslední den období, pro které zůstává režim mimořádné situace na jednotném trhu aktivní. V rané fázi přípravy návrhu prováděcího aktu, kterým se stanoví daná společná specifikace, shromáždí Komise názory příslušných subjektů nebo skupin odborníků zřízených podle příslušných odvětvových právních předpisů Unie. Na základě těchto konzultací vypracuje Komise návrh prováděcího aktu.

3.Aniž je dotčen článek 14, předpokládá se, že OOP, které jsou ve shodě se společnými specifikacemi přijatými podle odstavce 2 tohoto článku, jsou ve shodě se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovenými v příloze II, na které se tyto společné specifikace nebo jejich části vztahují.

4.Odchylně od čl. 41a odst. 3 prvního pododstavce platí, že pokud neexistuje dostatečný důvod se domnívat, že OOP, na které se vztahují společné specifikace uvedené v odstavci 1 tohoto článku, představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob, má se za to, že OOP, které jsou v souladu s těmito společnými specifikacemi a které byly uvedeny na trh, jsou v souladu s tímto nařízením i po uplynutí doby platnosti nebo zrušení prováděcího aktu přijatého podle odstavce 2 tohoto článku a po uplynutí doby platnosti nebo deaktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu v souladu s [nařízením o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu].

5.Pokud má členský stát za to, že společná specifikace uvedená v odstavci 1 nesplňuje v plné míře základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, na něž se má vztahovat a které jsou uvedeny v příloze II, informuje o tom Komisi s podrobným vysvětlením a Komise tyto informace posoudí a případně změní nebo zruší prováděcí akt, kterým se daná společná specifikace stanoví.

Článek 41f
Přijímání povinných společných specifikací

1.V řádně odůvodněných případech je Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými se stanoví povinné společné specifikace zahrnující základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v příloze II pro OOP označené za krizově relevantní zboží.

2.Prováděcí akty, kterými se stanoví povinné společné specifikace uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se přijímají po konzultaci s odborníky z příslušného odvětví přezkumným postupem uvedeným v čl. 44 odst. 3. Vztahují se na OOP uvedené na trh nejpozději poslední den období, pro které zůstává režim mimořádné situace na jednotném trhu aktivní. V rané fázi přípravy návrhu prováděcího aktu, kterým se stanoví daná společná specifikace, shromáždí Komise názory příslušných subjektů nebo skupin odborníků zřízených podle příslušných odvětvových právních předpisů Unie. Na základě těchto konzultací vypracuje Komise návrh prováděcího aktu.

3.Odchylně od čl. 41a odst. 3 prvního pododstavce platí, že pokud neexistuje dostatečný důvod se domnívat, že OOP, na které se vztahují povinné společné specifikace uvedené v odstavci 1 tohoto článku, představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob, má se za to, že OOP, který je v souladu s těmito společnými specifikacemi a který byl uveden na trh, je v souladu s tímto nařízením i po uplynutí doby platnosti nebo zrušení prováděcího aktu přijatého podle odstavce 2 tohoto článku a po uplynutí doby platnosti nebo deaktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu v souladu s [nařízením o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu].

Článek 41g
Upřednostňování činností týkajících se dozoru nad trhem a vzájemná pomoc mezi orgány

1.Členské státy upřednostňují činnosti v oblasti dozoru nad trhem pro OOP označené za krizově relevantní zboží.

2.Orgány členských států pro dozor nad trhem musí vyvíjet maximální úsilí za účelem poskytnutí pomoci jiným orgánům dozoru nad trhem během mimořádné situace na jednotném trhu, a to včetně mobilizace a vysílání týmů odborníků, kteří dočasně posílí personál orgánů dozoru nad trhem, které požádaly o pomoc, případně poskytnutí logistické podpory, jako je například posílení kapacity pro testování OOP označených za krizově relevantní zboží.“

Článek 3
Změny nařízení (EU) 2016/426

V nařízení (EU) 2016/426 se po kapitole VI vkládá nová kapitola VIa, která zní:

„KAPITOLA VIa
MIMOŘÁDNÉ POSTUPY

Článek 40a
Použití mimořádných postupů

1.Články 40b až 40g se použijí pouze v případě, že Komise přijala prováděcí akt podle článku 23 [nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu], jímž se aktivuje článek 26 [nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu] ve vztahu k tomuto nařízení.

2.Články 40b až 40g se vztahují výhradně na spotřebiče a vybavení, které jsou v prováděcím aktu uvedeném v odstavci 1 tohoto článku označeny za krizově relevantní zboží.

3.Články 40b až 40g se použijí během režimu mimořádné situace na jednotném trhu, s výjimkou ustanovení týkajících se pravomocí Komise.

Ustanovení čl. 40c odst. 2 druhého pododstavce a čl. 40c odst. 5 se však použijí jak během režimu mimořádné situace na jednotném trhu, tak po jeho deaktivaci nebo skončení jeho platnosti.

4.Komisi je svěřena pravomoc stanovit prostřednictvím prováděcích aktů pravidla týkající se následných opatření, která mají být přijata v souvislosti se spotřebiči a vybavením uvedenými na trh v souladu s články 40c až 40f. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 42 odst. 3.

Článek 40b
Upřednostnění posuzování shody u krizově relevantních spotřebičů a vybavení

1.Tento článek se vztahuje na všechny spotřebiče a vybavení označené za krizově relevantní zboží, které podléhají postupům posuzování shody v souladu s článkem 14 vyžadujícím povinné zapojení oznámeného subjektu.

2.Oznámené subjekty musí zpracovávat všechny žádosti o posouzení shody týkající se spotřebičů a vybavení označených za krizově relevantní zboží přednostně.

3.Všechny nevyřízené žádosti o posouzení shody týkající se spotřebičů a vybavení označených za krizově relevantní zboží se vyřizují přednostně před všemi ostatními žádostmi o posouzení shody týkajícími se spotřebičů a vybavení, které za krizově relevantní zboží označeny nebyly. Tento požadavek se vztahuje na všechny žádosti o posouzení shody týkající se spotřebičů a vybavení označených za krizově relevantní zboží bez ohledu na to, zda byly podány před aktivací mimořádných postupů podle článku 41a nebo po ní.

4.Upřednostněním žádostí o posouzení shody týkajících se spotřebičů a vybavení podle odstavce 3 nevznikají výrobcům, kteří tyto žádosti podali, žádné další náklady.

5.Oznámené subjekty musí vyvíjet maximální úsilí za účelem zvýšení své kapacity pro testování spotřebičů a vybavení označených za krizově relevantní zboží, ohledně nichž dané oznámení obdržely.

Článek 40c
Odchylka od postupů posuzování shody vyžadujících povinné zapojení oznámeného subjektu

1.Odchylně od článku 14 může kterýkoli příslušný vnitrostátní orgán na základě řádně odůvodněné žádosti povolit uvedení na trh nebo do provozu na území dotčeného členského státu v případě konkrétního spotřebiče nebo vybavení označeného za krizově relevantní zboží, pro něž oznámený subjekt neprovedl postupy posuzování shody vyžadující povinné zapojení oznámeného subjektu podle článku 14, ale u něhož byl prokázán soulad se všemi příslušnými základními požadavky.

2.Výrobce spotřebiče nebo vybavení podléhajícího postupu povolování uvedenému v odstavci 1 prohlásí na vlastní odpovědnost, že dotčený spotřebič nebo vybavení splňují všechny příslušné základní požadavky uvedené v příloze I, a odpovídá za splnění všech postupů posuzování shody stanovených příslušným vnitrostátním orgánem.

Výrobce musí rovněž přijmout veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že spotřebič nebo vybavení, kterému bylo uděleno povolení podle odstavce 1, neopustí území členského státu, který povolení udělil.

3.Každé povolení vydané příslušným vnitrostátním orgánem podle odstavce 1 stanoví podmínky a požadavky, za kterých může být daný spotřebič nebo vybavení uveden na trh, včetně:

a)popisu postupů, kterými byl úspěšně prokázán soulad s příslušnými základními požadavky;

b)zvláštních požadavků týkajících se zpětné vysledovatelnosti dotčeného dílčího systému nebo bezpečnostní komponenty;

c)data ukončení platnosti daného povolení, které nesmí nastat později než poslední den období, na které byl aktivován režim mimořádné situace na jednotném trhu;

d)veškerých zvláštních požadavků týkajících se potřeby zajistit průběžné posuzování shody ve vztahu k dotčenému dílčímu systému nebo bezpečnostní komponentě;

e)opatření, která je třeba přijmout ve vztahu k dotčenému spotřebiči nebo vybavení po skončení platnosti povolení s cílem zajistit, aby dotčený spotřebič nebo vybavení opět splňovaly všechny požadavky tohoto nařízení.

4.Odchylně od čl. 40a odst. 3 prvního pododstavce může příslušný vnitrostátní orgán případně změnit podmínky povolení uvedeného v odstavci 3 i po deaktivaci nebo ukončení režimu mimořádné situace na jednotném trhu.

5.Odchylně od článků 6 a 17 nesmí spotřebiče nebo vybavení, pro něž bylo uděleno povolení podle odstavce 1 tohoto článku, opustit území členského státu, který povolení udělil, a nesmí být opatřeno označením CE.

6.Orgány dozoru nad trhem členského státu, jehož příslušný orgán udělil povolení podle odstavce 1, jsou oprávněny přijímat ve vztahu k uvedeným spotřebičům nebo vybavení veškerá nápravná a omezující opatření na vnitrostátní úrovni stanovená tímto nařízením.

7.Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy o každém rozhodnutí schválit uvedení spotřebičů nebo vybavení na trh podle odstavce 1.

8.Uplatněním článků 40a až 40g a použitím postupu povolování stanoveného v odstavci 1 tohoto článku není dotčeno použití příslušných postupů posuzování shody stanovených v článku 14 na území dotčeného členského státu.

Článek 40d
Předpoklad shody na základě vnitrostátních a mezinárodních norem

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby zajistily, že jejich příslušné orgány budou mít pro účely uvedení na trh nebo do provozu za to, že spotřebiče nebo vybavení, které jsou v souladu s příslušnými mezinárodními normami nebo jakýmikoli vnitrostátními normami platnými v členském státě výroby, jež zajišťují úroveň bezpečnosti požadovanou základními požadavky stanovenými v příloze I, splňují tyto základní požadavky v kterémkoli z následujících případů:

a)pokud není v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněn odkaz na harmonizované normy vztahující se na příslušné základní bezpečnostní požadavky uvedené v příloze I v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012;

b)pokud závažná narušení fungování jednotného trhu, která byla zohledněna při aktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu v souladu s čl. 15 odst. 4 [nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu], významně omezují možnosti výrobců využívat harmonizované normy vztahující se na příslušné základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v příloze I této směrnice, které již byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012.

Článek 40e
Přijetí společných specifikací zakládajících předpoklad shody

1.Pokud jsou spotřebiče nebo vybavení označeny za krizově relevantní zboží, je Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví společné specifikace pro tyto spotřebiče nebo vybavení tak, aby byly splněny základní požadavky stanovené v příloze I, a to ve kterémkoli z následujících případů:

a)pokud není v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněn odkaz na harmonizované normy vztahující se na příslušné základní požadavky uvedené v příloze I v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012;

b)pokud závažná narušení fungování jednotného trhu, která vedla k aktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu v souladu s čl. 15 odst. 4 [nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu], významně omezují možnosti výrobců využívat harmonizované normy týkající se příslušných základních požadavků stanovených v příloze I tohoto nařízení, které již byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012.

2.Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají po konzultaci s odborníky z příslušného odvětví přezkumným postupem uvedeným v čl. 42 odst. 3. Vztahují se na spotřebiče a vybavení uvedené na trh nejpozději poslední den období, pro které zůstává režim mimořádné situace na jednotném trhu aktivní. V rané fázi přípravy návrhu prováděcího aktu, kterým se stanoví daná společná specifikace, shromáždí Komise názory příslušných subjektů nebo skupin odborníků zřízených podle příslušných odvětvových právních předpisů Unie. Na základě těchto konzultací vypracuje Komise návrh prováděcího aktu.

3.Aniž je dotčen článek 13, předpokládá se, že spotřebiče nebo vybavení, které jsou ve shodě se společnými specifikacemi přijatými podle odstavce 2 tohoto článku, jsou ve shodě se základními požadavky stanovenými v příloze I, na které se tyto společné specifikace nebo jejich části vztahují.

4.Odchylně od čl. 40a odst. 3 prvního pododstavce platí, že pokud neexistuje dostatečný důvod se domnívat, že spotřebiče nebo vybavení, na které se vztahují společné specifikace uvedené v odstavci 1 tohoto článku, představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob, má se za to, že spotřebiče nebo vybavení, které jsou v souladu s těmito společnými specifikacemi a které byly uvedeny na trh, jsou v souladu s tímto nařízením i po uplynutí doby platnosti nebo zrušení prováděcího aktu přijatého podle odstavce 2 tohoto článku a po uplynutí doby platnosti nebo deaktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu v souladu s [nařízením o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu].

5.Pokud má členský stát za to, že společná specifikace uvedená v odstavci 1 nesplňuje v plné míře základní požadavky, na něž se má vztahovat a které jsou uvedeny v příloze I, informuje o tom Komisi s podrobným vysvětlením a Komise tyto informace posoudí a případně změní nebo zruší prováděcí akt, kterým se daná společná specifikace stanoví.

Článek 40f
Přijímání povinných společných specifikací

1.V řádně odůvodněných případech je Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými se stanoví povinné společné specifikace zahrnující základní požadavky stanovené v příloze I pro spotřebiče nebo vybavení označené za krizově relevantní zboží.

2.Prováděcí akty, kterými se stanoví povinné společné specifikace uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se přijímají po konzultaci s odborníky z příslušného odvětví přezkumným postupem uvedeným v čl. 42 odst. 3 a vztahují se na spotřebiče nebo vybavení uvedené na trh nejpozději poslední den období, pro které zůstává režim mimořádné situace na jednotném trhu aktivní. V rané fázi přípravy návrhu prováděcího aktu, kterým se stanoví daná společná specifikace, shromáždí Komise názory příslušných subjektů nebo skupin odborníků zřízených podle příslušných odvětvových právních předpisů Unie. Na základě těchto konzultací vypracuje Komise návrh prováděcího aktu.

3.Odchylně od čl. 40a odst. 3 prvního pododstavce platí, že pokud neexistuje dostatečný důvod se domnívat, že spotřebiče nebo vybavení, na které se vztahují společné specifikace uvedené v odstavci 1 tohoto článku, představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob, má se za to, že spotřebiče nebo vybavení, které jsou v souladu s těmito společnými specifikacemi a které byly uvedeny na trh, jsou v souladu s tímto nařízením i po uplynutí doby platnosti nebo zrušení prováděcího aktu přijatého podle odstavce 2 tohoto článku a po uplynutí doby platnosti nebo deaktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu v souladu s [nařízením o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu].

Článek 40g
Upřednostňování činností týkajících se dozoru nad trhem a vzájemná pomoc mezi orgány

1.Členské státy upřednostňují činnosti v oblasti dozoru nad trhem pro spotřebiče a vybavení označené za krizově relevantní zboží.

2.Orgány členských států pro dozor nad trhem musí vyvíjet maximální úsilí za účelem poskytnutí pomoci jiným orgánům dozoru nad trhem během mimořádné situace na jednotném trhu, a to včetně mobilizace a vysílání týmů odborníků, kteří dočasně posílí personál orgánů dozoru nad trhem, které požádaly o pomoc, případně poskytnutí logistické podpory, jako je například posílení kapacity pro testování spotřebičů a vybavení označených za krizově relevantní zboží.“

Článek 4
Změny nařízení (EU) 2019/1009

V nařízení (EU) 2019/1009 se vkládá nová kapitola Va, která zní:

„KAPITOLA Va
MIMOŘÁDNÉ POSTUPY

Článek 41a
Použití mimořádných postupů

2.Články 41b až 41g se vztahují výhradně na hnojivé výrobky, které jsou v prováděcím aktu uvedeném v odstavci 1 tohoto článku označeny za krizově relevantní zboží.

3.Články 41b až 41g se použijí během režimu mimořádné situace na jednotném trhu s výjimkou ustanovení týkajících se pravomocí Komise.

4.Komisi je svěřena pravomoc stanovit prostřednictvím prováděcích aktů pravidla týkající se následných opatření, která mají být přijata v souvislosti s hnojivými výrobky uvedenými na trh v souladu s články 41c až 41f. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 3.

Článek 41b
Upřednostnění posuzování shody u krizově relevantních hnojivých výrobků

1.Tento článek se vztahuje na všechny hnojivé výrobky označené za krizově relevantní zboží, které podléhají postupům posuzování shody v souladu s článkem 15 vyžadujícím povinné zapojení oznámeného subjektu.

2.Oznámené subjekty musí zpracovávat všechny žádosti o posouzení shody týkající se hnojivých výrobků označených za krizově relevantní zboží přednostně.

3.Všechny nevyřízené žádosti o posouzení shody týkající se hnojivých výrobků označených za krizově relevantní zboží se vyřizují přednostně před všemi ostatními žádostmi o posouzení shody týkajícími se hnojivých výrobků, které za krizově relevantní zboží označeny nebyly. Tento požadavek se vztahuje na všechny žádosti o posouzení shody týkající se hnojivých výrobků označených za krizově relevantní zboží bez ohledu na to, zda byly podány před aktivací mimořádných postupů podle článku 41a nebo po ní.

4.Upřednostněním žádostí o posouzení shody týkajících se hnojivých výrobků podle odstavce 3 nevznikají výrobcům, kteří tyto žádosti podali, žádné další náklady.

5.Oznámené subjekty musí vyvíjet maximální úsilí za účelem zvýšení své kapacity pro testování hnojivých výrobků označených za krizově relevantní zboží, ohledně nichž dané oznámení obdržely.

Článek 41c
Odchylka od postupů posuzování shody vyžadujících povinné zapojení oznámeného subjektu

1.Odchylně od článku 15 může kterýkoli příslušný vnitrostátní orgán na základě řádně odůvodněné žádosti povolit uvedení na trh na území dotčeného členského státu v případě konkrétního hnojivého výrobku, který byl označen za krizově relevantní zboží a pro nějž oznámený subjekt neprovedl postupy posuzování shody vyžadující povinné zapojení oznámeného subjektu podle článku 15, ale u něhož byl prokázán soulad s požadavky uvedenými v přílohách I a II.

2.Výrobce hnojivého výrobku podléhajícího postupu povolování uvedenému v odstavci 1 prohlásí na vlastní odpovědnost, že dotčený hnojivý výrobek splňuje požadavky uvedené v přílohách I a II, a odpovídá za splnění všech postupů posuzování shody stanovených příslušným vnitrostátním orgánem.

Výrobce musí rovněž přijmout veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že hnojivý výrobek, kterému bylo uděleno povolení podle odstavce 1, neopustí území členského státu, který povolení udělil.

3.Každé povolení vydané příslušným vnitrostátním orgánem podle odstavce 1 stanoví podmínky a požadavky, za kterých mohou být dané hnojivé výrobky uvedeny na trh, včetně:

a)popisu postupů, kterými byl úspěšně prokázán soulad s příslušnými základními požadavky;

b)zvláštních požadavků týkajících se zpětné vysledovatelnosti dotčeného hnojivého výrobku;

c)data ukončení platnosti daného povolení, které nesmí nastat později než poslední den období, na které byl aktivován režim mimořádné situace na jednotném trhu;

d)veškerých zvláštních požadavků týkajících se potřeby zajistit průběžné posuzování shody ve vztahu k dotčenému hnojivému výrobku;

e)opatření, která je třeba přijmout ve vztahu k dotčenému hnojivému výrobku po skončení platnosti povolení s cílem zajistit, aby dotčený hnojivý výrobek opět splňoval všechny požadavky tohoto nařízení.

5.Odchylně od článků 3 a 18 nesmí hnojivé výrobky, pro něž bylo uděleno povolení podle odstavce 1 tohoto článku, opustit území členského státu, který povolení udělil, a nesmí být opatřeny označením CE.

6.Orgány dozoru nad trhem členského státu, jehož příslušný orgán udělil povolení podle odstavce 1, jsou oprávněny přijímat ve vztahu k uvedeným hnojivým výrobkům veškerá nápravná a omezující opatření na vnitrostátní úrovni stanovená tímto nařízením.

7.Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy o každém rozhodnutí schválit uvedení hnojivých výrobků na trh podle odstavce 1.

Článek 41d
Předpoklad shody na základě vnitrostátních a mezinárodních norem

Pokud závažná narušení fungování jednotného trhu, která byla zohledněna při aktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu v souladu s čl. 15 odst. 4 [nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu], významně omezují možnosti výrobců využívat harmonizované normy, které se vztahují na příslušné požadavky stanovené v přílohách I, II nebo III, případně zkoušky uvedené v čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení a již zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012, přijmou členské státy veškerá vhodná opatření, aby zajistily, že jejich příslušné orgány budou mít pro účely uvedení na trh za to, že hnojivé výrobky, které jsou v souladu s příslušnými mezinárodními normami nebo jakýmikoli příslušnými vnitrostátními normami platnými v členském státě výroby, jež zajišťují úroveň bezpečnosti rovnocennou úrovni požadované požadavky stanovenými v příloze I, II nebo III, jsou v souladu s požadavky stanovenými v příloze I, II nebo III tohoto nařízení.

Článek 41e
Přijetí společných specifikací zakládajících předpoklad shody

1.Pokud jsou hnojivé výrobky EU označeny za krizově relevantní zboží, je Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví společné specifikace pro tyto hnojivé výrobky EU z hlediska požadavků stanovených v přílohách I, II nebo III nebo zkoušek uvedených v čl. 13 odst. 2, pokud závažná narušení fungování jednotného trhu, která vedla k aktivaci [byla zohledněna při] režimu mimořádné situace na jednotném trhu, významně omezují možnosti výrobců využívat harmonizované normy, které se vztahují na příslušné požadavky stanovené v příloze I, II nebo III nebo zkoušky uvedené v čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení, které již byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012.

2.Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají po konzultaci s odborníky z příslušného odvětví přezkumným postupem uvedeným v čl. 45 odst. 3. Vztahují se na hnojivé výrobky EU uvedené na trh nejpozději poslední den období, pro které zůstává režim mimořádné situace na jednotném trhu aktivní v souladu s [nařízením o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu]. V rané fázi přípravy návrhů prováděcích aktů, kterými se stanoví společná specifikace, shromáždí Komise názory příslušných subjektů nebo skupin odborníků zřízených podle příslušných odvětvových právních předpisů Unie. Na základě těchto konzultací vypracuje Komise návrh prováděcího aktu.

3.Aniž je dotčen článek 13, předpokládá se, že hnojivé výrobky EU, které jsou ve shodě se společnými specifikacemi přijatými podle odstavce 2 tohoto článku, jsou ve shodě s požadavky stanovenými v přílohách I, II a III [nebo se zkouškami uvedenými v čl. 13 odst. 2], na které se tyto společné specifikace nebo jejich části vztahují.

4.Odchylně od čl. 41a odst. 3 prvního pododstavce platí, že pokud neexistuje dostatečný důvod se domnívat, že hnojivé výrobky, na které se vztahují společné specifikace uvedené v odstavci 1 tohoto článku, představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob, má se za to, že hnojivé výrobky, které jsou v souladu s těmito společnými specifikacemi a které byly uvedeny na trh, jsou v souladu s tímto nařízením i po uplynutí doby platnosti nebo zrušení prováděcího aktu přijatého podle odstavce 2 tohoto článku a po uplynutí doby platnosti nebo deaktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu v souladu s [nařízením o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu].

5.Pokud má členský stát za to, že společná specifikace uvedená v odstavci 1 nesplňuje v plné míře požadavky uvedené v přílohách I a II, informuje o tom Komisi s podrobným vysvětlením a Komise tyto informace posoudí a případně změní nebo zruší prováděcí akt, kterým se daná společná specifikace stanoví.

Článek 41f
Přijímání povinných společných specifikací

1.V řádně odůvodněných případech je Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými se stanoví povinné společné specifikace pro hnojivé výrobky EU, jež byly označeny za krizově relevantní zboží, v zájmu zahrnutí požadavků stanovených v přílohách I a II.

2.Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají po konzultaci s odborníky z příslušného odvětví přezkumným postupem uvedeným v čl. 45 odst. 3, a vztahují se na hnojivé výrobky EU uvedené na trh nejpozději poslední den období, pro které zůstává režim mimořádné situace na jednotném trhu aktivní. V rané fázi přípravy návrhu prováděcího aktu, kterým se stanoví daná společná specifikace, shromáždí Komise názory příslušných subjektů nebo skupin odborníků zřízených podle příslušných odvětvových právních předpisů Unie. Na základě těchto konzultací vypracuje Komise návrh prováděcího aktu.

3.Odchylně od čl. 41a odst. 3 prvního pododstavce platí, že pokud neexistuje dostatečný důvod se domnívat, že hnojivé výrobky EU, na které se vztahují povinné společné specifikace uvedené v odstavci 1 tohoto článku, představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob, má se za to, že hnojivé výrobky, které jsou v souladu s těmito společnými specifikacemi a které byly uvedeny na trh, jsou v souladu s tímto nařízením i po uplynutí doby platnosti nebo zrušení prováděcího aktu přijatého podle odstavce 2 tohoto článku a po uplynutí doby platnosti nebo deaktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu v souladu s [nařízením o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu].

Článek 41g
Upřednostňování činností týkajících se dozoru nad trhem a vzájemná pomoc mezi orgány

1.Členské státy upřednostňují činnosti v oblasti dozoru nad trhem pro hnojivé výrobky označené za krizově relevantní zboží.

2.Orgány členských států pro dozor nad trhem musí vyvíjet maximální úsilí za účelem poskytnutí pomoci jiným orgánům dozoru nad trhem během mimořádné situace na jednotném trhu, a to včetně mobilizace a vysílání týmů odborníků, kteří dočasně posílí personál orgánů dozoru nad trhem, které požádaly o pomoc, případně poskytnutí logistické podpory, jako je například posílení kapacity pro testování hnojivých výrobků označených za krizově relevantní zboží.“

Článek 5
Změny nařízení (EU) č. 305/2011

Nařízení (EU) č. 305/2011 se mění takto:

Vkládá se nová kapitola VIIIa, která zní:

„KAPITOLA VIIIa
MIMOŘÁDNÉ POSTUPY

Článek 59a

Použití mimořádných postupů

1.Články 59b až 59f se použijí pouze v případě, že Komise přijala prováděcí akt podle článku 23 [nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu], jímž se aktivuje článek 26 [nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu] ve vztahu k tomuto nařízení.

2.Články 59b až 59f se vztahují výhradně na stavební výrobky, které jsou v prováděcím aktu uvedeném v odstavci 1 tohoto článku označeny za krizově relevantní zboží.

3.Články 59b až 59f se použijí během režimu mimořádné situace na jednotném trhu s výjimkou ustanovení týkajících se pravomocí Komise.

Ustanovení čl. 59c odst. 2 druhého pododstavce a čl. 59c odst. 5 se však použijí jak během režimu mimořádné situace na jednotném trhu, tak po jeho deaktivaci nebo skončení jeho platnosti.

4.Komisi je svěřena pravomoc stanovit prostřednictvím prováděcích aktů pravidla týkající se následných opatření, která mají být přijata v souvislosti se stavebními výrobky uvedenými na trh v souladu s články 59b až 59f. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 64 odst. 2a.

Článek 59b

Upřednostňování posuzování a ověřování stálosti vlastností krizově relevantních stavebních výrobků

1.Tento článek se vztahuje na stavební výrobky označené za krizově relevantní zboží, na které se vztahují úkoly třetí strany, jež plní oznámené subjekty v souvislosti s posuzováním a ověřováním stálosti vlastností v souladu s čl. 28 odst. 1.

2.Oznámené subjekty zpracovávají žádosti o úkoly třetí strany týkající se posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebních výrobků označených za krizově relevantní zboží přednostně.

3.Všechny nevyřízené žádosti o provedení úkolů třetí strany týkající se posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebních výrobků označených za krizově relevantní zboží se vyřizují přednostně před všemi ostatními žádostmi o posouzení shody týkajícími se stavebních výrobků, které za krizově relevantní zboží označeny nebyly. Tento požadavek se vztahuje na všechny žádosti o provedení úkolů třetí strany týkajících se posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebních výrobků označených za krizově relevantní zboží bez ohledu na to, zda byly podány před aktivací mimořádných postupů podle článku 59a nebo po ní.

4.Upřednostněním žádostí o provedení úkolů třetí strany týkajících se posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebních výrobků podle odstavce 3 nevznikají výrobcům, kteří tyto žádosti podali, žádné další náklady.

5.Oznámené subjekty musí vyvíjet maximální úsilí za účelem zvýšení svých příslušných kapacit pro posuzování a ověřování stavebních výrobků označených za krizově relevantní zboží.

Článek 59c
Odchylka od postupů posuzování třetí stranou sloužících k posuzování a ověřování stálosti vlastností

1.Odchylně od čl. 28 odst. 1 může příslušný vnitrostátní orgán na základě řádně odůvodněné žádosti výjimečně povolit uvedení na trh na území dotčeného členského státu v případě konkrétního stavebního výrobku označeného za krizově relevantní zboží, pro nějž oznámený subjekt neprovedl požadované postupy posuzování a ověřování stálosti vlastností třetí stranou podle uvedeného článku.

2.Výrobce stavebního výrobku podléhajícího postupu povolování uvedenému v odstavci 1 prohlásí na vlastní odpovědnost, že dotčený stavební výrobek splňuje vlastnosti uvedené v prohlášení, a odpovídá za splnění všech postupů posuzování a ověřování stálosti vlastností stanovených příslušným vnitrostátním orgánem.

Výrobce musí rovněž přijmout veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že stavební výrobek, kterému bylo uděleno povolení podle odstavce 1, neopustí území členského státu, který povolení udělil.

3.Každé povolení vydané příslušným vnitrostátním orgánem podle odstavce 1 stanoví podmínky a požadavky, za kterých mohou být dané stavební výrobky uvedeny na trh, včetně:

a)popisu příslušných postupů, které je třeba dodržet za účelem prokázání toho, že daný stavební výrobek splňuje vlastnosti uvedené v prohlášení a je v souladu s tímto nařízením;

b)zvláštních požadavků týkajících se bezpečnosti a zpětné vysledovatelnosti dotčeného stavebního výrobku včetně jeho označování;

c)data ukončení platnosti daného povolení, které nesmí nastat později než poslední den období, na které byl aktivován režim mimořádné situace na jednotném trhu;

d)veškerých zvláštních požadavků týkajících se průběžného provádění úkolů třetí strany v souvislosti s posuzováním a ověřováním stálosti vlastností dotčeného stavebního výrobku;

e)opatření, která je třeba přijmout ve vztahu k dotčenému stavebnímu výrobku po skončení platnosti povolení s cílem zajistit, aby dotčený stavební výrobek opět splňoval všechny požadavky tohoto nařízení.

4.Odchylně od čl. 54a odst. 3 prvního pododstavce může příslušný vnitrostátní orgán případně změnit podmínky vydaného povolení uvedeného v odstavci 3 tohoto článku i po deaktivaci nebo ukončení režimu mimořádné situace na jednotném trhu.

5.Stavební výrobky, pro něž bylo uděleno povolení podle odstavce 1 tohoto článku, nesmí opustit území členského státu, který povolení udělil, a nesmí být opatřeny označením CE.

6.Orgány dozoru nad trhem členského státu, jehož příslušný orgán udělil povolení podle odstavce 1, jsou oprávněny přijímat ve vztahu k uvedeným stavebním výrobkům veškerá nápravná a omezující opatření na vnitrostátní úrovni stanovená tímto nařízením.

7.Členské státy informují Komisi o každém rozhodnutí schválit uvedení stavebních výrobků na trh podle odstavce 1.

8.Uplatněním článků 59a až 59f a použitím postupu povolování stanoveného v odstavci 1 tohoto článku není dotčeno použití příslušných postupů posuzování a ověřování stálosti vlastností požadovaných podle článku 28 na území dotčeného členského státu.

Článek 59d
Přijetí společných specifikací umožňujících posuzování vlastností

1.Pokud jsou stavební výrobky označeny za krizově relevantní zboží, je Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví společné specifikace zahrnující metody a kritéria pro posuzování vlastností těchto výrobků ve vztahu k jejich základním charakteristikám, a to v kterémkoli z následujících případů:

a)pokud není v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněn odkaz na harmonizované normy zahrnující příslušné metody a kritéria pro posuzování vlastností daných výrobků ve vztahu k jejich základním charakteristikám v souladu s čl. 17 odst. 5;

b)pokud závažná narušení fungování jednotného trhu, která vedla k aktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu, významně omezují možnosti výrobců využívat harmonizované normy obsahující příslušné metody a kritéria pro posuzování vlastností daných výrobků ve vztahu k jejich základním charakteristikám, které již byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s čl. 17 odst. 5.

2.Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají po konzultaci se Stálým výborem pro stavebnictví přezkumným postupem podle čl. 64 odst. 2a. Vztahují se na stavební výrobky uvedené na trh nejpozději poslední den období, pro které zůstává režim mimořádné situace na jednotném trhu aktivní. V rané fázi přípravy návrhu prováděcího aktu, kterým se stanoví daná společná specifikace, shromáždí Komise názory příslušných subjektů nebo skupin odborníků zřízených podle příslušných odvětvových právních předpisů Unie. Na základě těchto konzultací vypracuje Komise návrh prováděcího aktu.

3.Aniž jsou dotčeny články 4 a 6, mohou být metody a kritéria stanovené ve společných specifikacích přijatých podle odstavce 1 tohoto článku použity pro posuzování vlastností stavebních výrobků, na které se vztahují tyto společné specifikace, a jejich uvádění v prohlášení, pokud jde o jejich základní charakteristiky.

4.Odchylně od čl. 59a odst. 3 prvního pododstavce není prohlášení o vlastnostech, které je v souladu se společnými specifikacemi uvedenými v odstavci 1 tohoto článku a týká se stavebních výrobků, které byly uvedeny na trh, dotčeno následným uplynutím doby platnosti nebo zrušením prováděcího aktu, který tyto společné specifikace stanovil, pokud neexistuje dostatečný důvod se domnívat, že stavební výrobky, na které se tyto společné specifikace vztahují, představují riziko nebo nesplňují vlastnosti uvedené v prohlášení.

5.Pokud má členský stát za to, že společná specifikace uvedená v odstavci 1 je nesprávná z hlediska kritérií a metod posuzování vlastností ve vztahu k základním charakteristikám, informuje o tom Komisi s podrobným vysvětlením a Komise tyto informace posoudí a případně změní nebo zruší prováděcí akt, kterým se daná společná specifikace stanoví.

Článek 59e
Přijímání povinných společných specifikací

1.V řádně odůvodněných případech je Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými se stanoví povinné společné specifikace zahrnující metody a kritéria posuzování vlastností stavebních výrobků, které byly označeny za krizově relevantní zboží.

2.Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají po konzultaci se Stálým výborem pro stavebnictví přezkumným postupem podle čl. 64 odst. 2a. Vztahují se na stavební výrobky uvedené na trh nejpozději poslední den období, pro které zůstává režim mimořádné situace na jednotném trhu aktivní. V rané fázi přípravy návrhů prováděcích aktů, kterými se stanoví společné specifikace, shromáždí Komise názory příslušných subjektů nebo skupin odborníků zřízených podle příslušných odvětvových právních předpisů Unie. Na základě těchto konzultací vypracuje Komise návrh prováděcího aktu.

3.Odchylně od čl. 59a odst. 3 prvního pododstavce platí, že pokud neexistuje dostatečný důvod se domnívat, že stavební výrobky, na které se vztahují povinné společné specifikace uvedené v odstavci 1 tohoto článku, představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob, má se za to, že stavební výrobky, které jsou v souladu s těmito společnými specifikacemi a které byly uvedeny na trh, jsou v souladu s tímto nařízením i po uplynutí doby platnosti nebo zrušení prováděcího aktu přijatého podle odstavce 2 tohoto článku a po uplynutí doby platnosti nebo deaktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu v souladu s [nařízením o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu].

Článek 59f
Upřednostňování činností týkajících se dozoru nad trhem a vzájemná pomoc mezi orgány

1.Členské státy upřednostňují činnosti v oblasti dozoru nad trhem pro stavební výrobky označené za krizově relevantní zboží.

2.Orgány členských států pro dozor nad trhem musí vyvíjet maximální úsilí za účelem poskytnutí pomoci jiným orgánům dozoru nad trhem během mimořádné situace na jednotném trhu, a to včetně mobilizace a vysílání týmů odborníků, kteří dočasně posílí personál orgánů dozoru nad trhem, které požádaly o pomoc, případně poskytnutí logistické podpory, jako je například posílení kapacity pro testování stavebních výrobků označených za krizově relevantní zboží.“

2) V článku 64 se vkládá nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.“

Článek 6
Vstup v platnost

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne [Úřad pro publikace – vložte datum shodné s datem vstupu nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

(1)

https://www.consilium.europa.eu/media/45910/021020-euco-final-conclusions-cs.pdf .

(2)

COM(2021) 350 final.

(3)

https://ec.europa.eu/info/publications/2022-commission-work-programme-key-documents_en .

(4)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. února 2022 o řešení necelních a nedaňových překážek na jednotném trhu (2021/2043(INI) .

(5)

https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/ipcr-response-to-crises/ .

(6)

Byl formálně zřízen prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2018/1993 ze dne 11. prosince 2018 o opatřeních pro integrovanou politickou reakci EU na krize, a to na základě již dříve existujících opatření.

(7)

Stanoveno v rozhodnutí (EU) č. 1313/2013, kterým se upravuje fungování mechanismu civilní ochrany Unie.

(8)

Nařízení Rady (ES) č. 2679/98 ze dne 7. prosince 1998 o fungování vnitřního trhu ve vztahu k volnému pohybu zboží mezi členskými státy (Úř. věst. L 337, 12.12.1998, s. 8).

(9)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/479 ze dne 11. března 2015.

(10)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2071 ze dne 25. listopadu 2021.

(11)

Lze je přijímat na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.

(12)

COM(2021) 689 final.

(13)

COM(2022) 211 final.

(14)

Další opatření zahrnují: řízení toků uprchlíků a repatriaci uvízlých cestujících a pracovníků v dopravě, zajištění minimálního dopravního propojení a ochrany cestujících, posílení koordinace dopravní politiky prostřednictvím sítě vnitrostátních kontaktních míst pro dopravu, posílení kybernetické bezpečnosti a spolupráci s mezinárodními partnery.

(15)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(16)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

(17)

V návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu byla povinnost členských států poskytovat měsíční oznámení o zásobách obilovin zahrnuta do změny prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1185 ze dne 20. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o oznamování informací a dokumentů Komisi, a kterým se mění a ruší několik nařízení Komise (Úř. věst. L 171, 4.7.2017, s. 113).

(18)

(19)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (Úř. věst. L 211, 15.6.2021, s. 1).

(20)

Doporučení Rady (EU) 2020/1475 ze dne 13. října 2020 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 (Úř. věst. L 337, 14.10.2020, s. 3 a jeho následné aktualizace).

(21) COM(2020) 730 final.

(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/123 ze dne 25. ledna 2022 o posílené úloze Evropské agentury pro léčivé přípravky při připravenosti na krize a krizovém řízení v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků (Úř. věst. L 20, 31.1.2022, s. 1).

(23)

C(2021) 6712 final.

(24)

COM(2020) 727 final.

(25) Pojmem „přeshraniční“ se rozumí jak jakákoli situace týkající se více než jednoho členského státu („přes hranice“), tak konkrétněji situace týkající se regionů ve dvou nebo více členských státech sdílejících společnou hranici („příhraniční regiony“).

(26) COM(2020) 726 final.

(27)

COM(2021) 577 final.

(28)

COM(2022) 46 final.

(29)

COM(2022) 68 final.

(30)

COM(2021) 891 final.

(31)

COM(2020) 829 final.

(32) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82.

(33)

Na základě posouzení uvedeného ve studii na podporu hodnocení a v pracovním dokumentu útvarů Komise SWD(2019) 371 final ze dne 8. října 2019.

(34) Viz doprovodný pracovní dokument útvarů Komise SWD(2022) 289.

(35) Podléhá dodatečné aktivaci.

(36)

Podléhá dodatečné aktivaci.

(37) Podléhá dodatečné aktivaci.

(38) Úř. věst. C , , s. .

(39) Postoj Evropského parlamentu ze dne xxx (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne xxx.

(40) Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 1.

(41) Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 51.

(42) Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 99.

(43) Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1.

(44) Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5.

(45) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82.

(46) Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12.