EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 19.9.2022

COM(2022) 459 final

2022/0278(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2679/98

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2022) 323 final} - {SWD(2022) 288 final} - {SWD(2022) 289 final} - {SWD(2022) 290 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Jednotný trh je jedním z největších aktiv EU a představuje páteř hospodářského růstu a blahobytu EU. Nedávné krize, jako je například pandemie COVID-19 nebo ruská invaze na Ukrajinu, poukázaly na určitou zranitelnost jednotného trhu a jeho dodavatelských řetězců v případě nepředvídaných narušení a zároveň na to, do jaké míry jsou evropské hospodářství a všechny jeho zúčastněné strany závislé na dobře fungujícím jednotném trhu. V budoucnu mohou nastat další, nové mimořádné situace způsobené kromě geopolitické nestability také změnou klimatu a z ní vyplývajícími přírodními katastrofami, ztrátou biologické rozmanitosti a celosvětovou hospodářskou nestabilitou. Z tohoto důvodu musí být fungování jednotného trhu zaručeno i v dobách mimořádných situací.

Dopad krize na jednotný trh může být dvojí. Na jedné straně se mohou v důsledku krize objevit překážky volného pohybu v rámci jednotného trhu, které naruší jeho fungování. Na druhé straně může krize v případě, že je jednotný trh roztříštěný a nefunkční, ještě více prohloubit nedostatek krizově relevantního zboží a služeb. V důsledku toho může dojít k rychlému přerušení dodavatelských řetězců a k tomu, že společnosti budou čelit obtížím při získávání, dodávání nebo prodeji zboží a služeb. Dochází k narušení přístupu spotřebitelů ke klíčovým produktům a službám. Dopad těchto narušení se ještě prohlubuje v důsledku nedostatku informací a právní jasnosti. Kromě přímých rizik pro společnost způsobených krizí jsou občané, a zejména zranitelné skupiny, vystaveni silným negativním hospodářským dopadům. Cílem tohoto návrhu je proto řešit dva samostatné, ale vzájemně související problémy: překážky volného pohybu zboží, služeb a osob v dobách krize a nedostatek krizově relevantního zboží a služeb.

Nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu v úzké součinnosti se všemi členskými státy a dalšími stávajícími krizovými nástroji EU poskytne silnou a pružnou strukturu správy a řízení a cílený soubor nástrojů pro zajištění hladkého fungování jednotného trhu při budoucí krizi jakéhokoli druhu. Není pravděpodobné, že všechny nástroje obsažené v tomto návrhu budou zapotřebí současně. Jeho účelem je spíše připravit EU na budoucnost a vybavit ji možnostmi, které se mohou ukázat jako nezbytné v dané krizové situaci s vážným dopadem na jednotný trh.

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 1. a 2. října 2020 1 uvedla, že EU využije zkušenosti, které během pandemie COVID-19 získala, a odstraní přetrvávající roztříštěnost, překážky a slabá místa jednotného trhu při mimořádných situacích. Ve sdělení o aktualizaci průmyslové strategie 2 Komise představila nástroj k zajištění volného pohybu osob, zboží a služeb, jakož i větší transparentnosti a koordinace v dobách krize. Tento podnět je součástí pracovního programu Komise na rok 2022 3 . Evropský parlament uvítal plán Komise předložit nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu a vyzval Komisi, aby jej vyvinula jako právně závazný strukturální nástroj k zajištění volného pohybu osob, zboží a služeb pro případ budoucích krizí 4 .

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Ustanovení, která jsou relevantní obecně pro řešení krizí, obsahuje celá řada právních nástrojů EU. Na druhé straně některé rámce EU a nedávno přijaté návrhy Komise stanoví cílenější opatření, která se zaměřují na určité aspekty řešení krizí nebo jsou relevantní pro konkrétní odvětví. Nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu se použije, aniž jsou dotčena ustanovení těchto cílených nástrojů řešení krizí, která je třeba považovat za lex specialis. Z oblasti působnosti tohoto podnětu jsou vyloučeny zejména finanční služby, léčivé přípravky, zdravotnické prostředky nebo jiná lékařská protiopatření a zejména produkty související s bezpečností potravin z toho důvodu, že pro tyto oblasti existuje zvláštní krizově relevantní rámec.

Provázanost s horizontálními mechanismy reakce na krize

Mechanismus integrovaných opatření pro politickou reakci na krize (IPCR) 5 patří mezi horizontální mechanismy reakce na krize 6 . Předsednictví Rady EU využívá mechanismus IPCR k usnadnění sdílení informací a politické koordinace mezi členskými státy při řešení komplexních krizí. Mechanismus IPCR se v říjnu 2015 poprvé zabýval uprchlickou a migrační krizí a má zásadní význam pro monitorování a podporu reakce na krizi, jelikož podává zprávy Výboru stálých zástupců, Radě a Evropské radě. Mechanismus IPCR řídil odezvu Unie na významné krize způsobené kybernetickými útoky, přírodními katastrofami nebo hybridními hrozbami. V nedávné době se mechanismus IPCR podílel rovněž na řešení situace po vypuknutí pandemie COVID-19 a po brutální ruské agresi na Ukrajině.

Dalším mechanismem EU pro obecnou reakci na krize je mechanismus civilní ochrany Unie a jeho Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) 7 . Středisko ERCC je ústředním operačním centrem Komise s nepřetržitým provozem pro první reakci na mimořádné situace, vytváření strategických zásob na úrovni EU pro reakci na mimořádné situace („rescEU“), posuzování rizika katastrof, tvorbu scénářů, cíle v oblasti odolnosti vůči katastrofám, celoevropský přehled rizik přírodních a člověkem způsobených katastrof a další opatření v oblasti prevence a připravenosti, jako je odborná příprava a cvičení.

Provázanost s horizontálními mechanismy jednotného trhu

Ve vhodných a nezbytných případech by měla být zajištěna koordinace mezi nástrojem pro mimořádné situace na jednotném trhu a činností pracovní skupiny pro prosazování jednotného trhu (SMET). Komise zejména postoupí skupině SMET k projednání/přezkoumání nahlášené překážky, které významně narušují volný pohyb strategického zboží a služeb.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Provázanost s opatřeními zaměřenými na konkrétní aspekty řešení krizí

Výše uvedené horizontální mechanismy reakce na krize jsou doplněny dalšími cílenějšími opatřeními zaměřenými na konkrétní aspekty jednotného trhu, jako je například volný pohyb zboží, společná pravidla vývozu nebo zadávání veřejných zakázek.

Jedním z takových rámců je nařízení (ES) č. 2679/98, kterým se zřizuje mechanismus reakce pro odstranění překážek volného pohybu zboží, které lze přičíst členskému státu a které vedou k vážným narušením a vyžadují okamžitá opatření („jahodové nařízení“) 8 . Toto nařízení stanoví mechanismus oznamování a systém výměny informací mezi členskými státy a Komisí. (Další podrobnosti viz oddíly 8.1 a 8.2.)

Nařízení o společných pravidlech vývozu 9 umožňuje Komisi uložit pro určité kategorie produktů povinnost dohledu nad vývozem mimo EU nebo předložení povolení k vývozu mimo EU. Na jeho základě 10 podrobila Komise dohledu nad vývozem některé očkovací látky a účinné látky používané k výrobě těchto očkovacích látek.

Mezi další hospodářská opatření patří jednací řízení a příležitostné společné zadávání veřejných zakázek Komisí jménem členských států 11 .

Provázanost s krizovými opatřeními specifickými pro dané odvětví

Některé rámce EU stanoví cílenější opatření, která se zaměřují pouze na určité specifické aspekty řešení krizí, případně se týkají pouze určitých specifických odvětví.

Sdělení Komise „Plán pro nepředvídané události pro zajištění dodávek potravin a potravinového zabezpečení“ 12 vychází z poznatků získaných během pandemie COVID-19 a předchozích krizí s cílem posílit koordinaci a řešení krizí včetně připravenosti. Za tímto účelem jsou v plánu pro nepředvídané události stanoveny hlavní zásady, které je třeba dodržovat pro zajištění dodávek potravin a potravinové bezpečnosti v případě budoucích krizí. Aby Komise zajistila provádění plánu pro nepředvídané události a klíčových zásad, které jsou v něm obsaženy, zřídila současně s cílem posílit koordinaci a výměnu údajů a postupů evropský mechanismus připravenosti a reakce na krize v oblasti potravinového zabezpečení, což je skupina složená ze zástupců členských států a zemí mimo EU, jakož i zúčastněných stran v rámci potravinového řetězce, které předsedá Komise. Evropský mechanismus připravenosti a reakce na krize v oblasti potravinového zabezpečení byl poprvé svolán v březnu 2022, aby projednal dopady nárůstu cen energií a vstupů a důsledky ruské invaze na Ukrajinu na potravinové zabezpečení a dodávky. Dalšími fóry, která zajišťují transparentnost a tok informací v potravinářském odvětví, jsou střediska pro sledování trhu a skupiny pro občanský dialog.

Cílem sdělení Komise „Plán pro mimořádné situace v dopravě“ 13 je zajistit připravenost na krizové situace a kontinuitu provozu v odvětví dopravy. Tento plán zavádí „krizový manuál“ obsahující soubor nástrojů sestávající z deseti opatření ke zmírnění veškerých negativních dopadů na odvětví dopravy, na cestující a na vnitřní trh v případě krize. Patří mezi ně mimo jiné opatření zajišťující přizpůsobení právních předpisů EU v oblasti dopravy krizovým situacím, zajištění odpovídající podpory pro odvětví dopravy, zajištění volného pohybu zboží, služeb a osob, sdílení dopravních informací, testování mimořádných situací v dopravě v reálných situacích atd. 14

Nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty 15 (nařízení o jednotné společné organizaci trhů), jakož i sesterské nařízení o jednotné společné organizaci trhů v oblasti rybolovu 16 poskytuje právní základ pro shromažďování příslušných informací od členských států s cílem zlepšit transparentnost trhu 17 .

Nařízení (EU) 2021/1139, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond 18 (nařízení o ENRAF), poskytuje právní základ pro podporu odvětví rybolovu a akvakultury v případě mimořádných událostí, které způsobí významné narušení trhů.

Nařízení (EU) 2021/953, kterým se zavádí digitální certifikát EU COVID 19 , stanoví společný rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 za účelem usnadnění volného pohybu občanů EU a jejich rodinných příslušníků během pandemie COVID-19. Rada dále na základě návrhů Komise přijala konkrétní doporučení týkající se koordinovaného přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 20 . Komise rovněž ve zprávě o občanství pro rok 2020 21 oznámila, že hodlá revidovat pokyny z roku 2009 týkající se volného pohybu s cílem zlepšit právní jistotu pro občany EU, kteří uplatňují právo na volný pohyb, a zajistit účinnější a jednotnější uplatňování právních předpisů o volném pohybu v celé EU. Revidované pokyny by se měly zabývat mimo jiné uplatňováním omezujících opatření týkajících se volného pohybu, zejména těch, která jsou způsobena obavami o veřejné zdraví.

Nařízení (EU) 2022/123 o posílené úloze Evropské agentury pro léčivé přípravky při připravenosti na krize a krizovém řízení v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků poskytuje rámec pro sledování a zmírňování potenciálního a skutečného nedostatku centrálně a vnitrostátně registrovaných humánních léčivých přípravků, které jsou považovány za kriticky důležité pro řešení dané „mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví“ nebo „závažné události“ 22 .

A konečně byl rozhodnutím Komise ze dne 16. září 2021 zřízen Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví 23 za účelem koordinovaných opatření na úrovni Unie s cílem reagovat na mimořádné situace v oblasti zdraví, včetně monitorování potřeb, rychlého rozvoje, výroby, pořizování a spravedlivého rozdělení lékařských protiopatření.

Provázanost s probíhajícími podněty

Aspektů důležitých pro reakci na krizi a připravenost na ni se zároveň týká i řada podnětů, které byly v nedávné době navrženy a v současné době se o nich diskutuje. Tyto podněty však mají omezenou oblast působnosti, neboť se vztahují na konkrétní typy krizových scénářů a jejich cílem není vytvořit obecný horizontální rámec pro krizové řízení. Pokud tyto podněty zahrnují odvětvový rámec pro reakci na krize a připravenost na ně, bude mít tento rámec jakožto lex specialis přednost před nástrojem pro mimořádné situace na jednotném trhu.

Cílem návrhu nařízení Komise o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách, kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1082/2013/EU („rozhodnutí o přeshraničních zdravotních hrozbách“) 24 , je posílit rámec EU pro zdravotní bezpečnost, jakož i úlohu klíčových agentur EU v oblasti krizové připravenosti a reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby 25 . Po svém přijetí posílí toto nařízení plánování připravenosti a reakce a epidemiologický dozor a monitorování, zlepší vykazování údajů a posílí intervence EU.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady předložený Komisí, kterým se mění nařízení (ES) č. 851/2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí 26 .

Návrh nařízení Rady o rámci opatření pro zajištění dodávek lékařských protiopatření pro krizové situace v případě mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví na úrovni Unie 27 , předložený Komisí, stanoví nástroje reakce na krize, jako je například společné zadávání veřejných zakázek, výzva podnikům k povinnému poskytnutí informací o jejich výrobních kapacitách a změna účelu výrobních linek v případě krizí v oblasti veřejného zdraví, jakmile je vyhlášena mimořádná situace v oblasti veřejného zdraví. Vyhlášení mimořádné situace v EU by vyvolalo zahájení intenzivnější koordinace a umožnilo by vývoj krizově relevantních produktů, tvorbu jejich zásob a zadávání zakázek na tyto produkty. Tento návrh se vztahuje na lékařská protiopatření definovaná jako humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky nebo jiné zboží či služby pro účely připravenosti a reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby.

Cílem návrhu evropského aktu o čipech 28 , který předložila Komise, je posílit evropský polovodičový ekosystém. Jedním z důležitých pilířů této strategie je zřízení mechanismu koordinovaného monitorování a reakce na nedostatky v oblasti dodávek polovodičů, jehož cílem je předvídat jakékoli budoucí narušení dodavatelského řetězce a rychle na něj reagovat společně s členskými státy a mezinárodními partnery prostřednictvím specializovaného souboru nástrojů pro mimořádné situace. Plánovaný mechanismus je specifický pro případnou krizi v oblasti polovodičů a uplatní se výhradně v případě aktivace krizového režimu.

Návrh aktu o datech 29 , který předložila Komise, umožní subjektům veřejného sektoru přístup k datům soukromého sektoru, který bude nezbytný za výjimečných okolností, zejména k provedení právního mandátu, nejsou-li data jinak k dispozici, nebo v případě výjimečného stavu (tj. výjimečné situace, která negativně ovlivňuje obyvatelstvo Unie, členského státu nebo jeho části a kdy hrozí závažné a trvalé následky pro životní podmínky nebo hospodářskou stabilitu nebo podstatné znehodnocení hospodářských aktiv v Unii nebo příslušném členském státě (příslušných členských státech)).

Cílem návrhu Komise na změnu Schengenského hraničního kodexu 30 je zajistit společnou reakci na vnitřních hranicích při hrozbách, které postihují většinu členských států. Navrhovaná změna zavede rovněž procesní záruky v případě, že dojde k jednostrannému znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích, a stanoví uplatňování zmírňujících opatření a zvláštních záruk na přeshraniční regiony při znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích. Tato ochrana se dotýká zejména osob překračujících hranice za účelem každodenních aktivit (práce, vzdělávání, zdravotní péče, rodinné návštěvy), jak se ukázalo během pandemie COVID-19. Návrh podporuje větší využívání účinných alternativních opatření v zájmu řešení zjištěných hrozeb pro vnitřní bezpečnost nebo veřejný pořádek namísto kontrol na vnitřních hranicích, například zvýšených kontrol ze strany policie nebo jiných orgánů v příhraničních regionech, a to za určitých podmínek. Návrh rovněž zahrnuje možnost, aby Rada urychleně přijala závazná pravidla stanovující dočasná cestovní omezení pro státní příslušníky třetích zemí na vnějších hranicích v případě hrozby pro veřejné zdraví. Objasňuje rovněž, jaká opatření mohou přijmout členské státy v oblasti účinné správy vnějších hranic EU v situaci účelového využívání migrantů třetími zeměmi k politickým účelům.

Cílem návrhu směrnice o posílení odolnosti kritických subjektů, který Komise přijala v prosinci 2020 31 , je posílit odolnost subjektů poskytujících služby, které jsou zásadní pro zachování klíčových společenských funkcí nebo významných hospodářských činností EU. Cílem tohoto podnětu je vytvořit komplexní rámec na podporu členských států při zajišťování toho, aby kritické subjekty poskytující základní služby byly schopny předcházet závažným rušivým událostem, jako jsou přírodní nebezpečí, havárie nebo terorismus, chránit proti nim, reagovat na ně, odolávat jim, zmírňovat je a absorbovat, přizpůsobovat se jim a zotavovat se z nich. Tato směrnice bude zahrnovat jedenáct klíčových odvětví včetně energetiky, dopravy, bankovnictví a zdravotnictví.

Společné sdělení ze dne 18. května 2022 o analýze nedostatků v oblasti investic do obrany a dalším postupu identifikovalo řadu problémů, například ohledně schopnosti technologické a průmyslové základny obrany EU (jakož i globální technologické a průmyslové základny obrany) řešit nadcházející potřeby členských států v oblasti obrany, a navrhlo několik opatření.

V souvislosti s revizí směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků se Komise hodlá zabývat otázkami, zda a do jaké míry, případně jakými způsoby by problematika výroby, kterou v případě zboží, na něž se vztahují různé harmonizované režimy, upravují pravidla stanovená v nařízení Omnibus, mohla být řešena v odlišném kontextu neharmonizovaného zboží.

Soulad s vnější činností EU

Evropská služba pro vnější činnost bude podporovat vysokého představitele ve funkci místopředsedy Komise při koordinaci vnější činnosti Unie v rámci Komise. Delegace Unie pod vedením vysokého představitele budou vykonávat své funkce vnějších zástupců Unie a případně napomáhat při vnějších dialozích.

Provázanost s jinými nástroji

Komise může podporovat členské státy při navrhování a provádění reforem s cílem předvídat dopady přírodních nebo člověkem způsobených krizí na jednotný trh, připravit se na ně a reagovat na ně prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu 32 .

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh je založen na článcích 114, 21 a 45 SFEU.

Jednotný trh může být v souvislosti s krizí ovlivněn jak výskytem konkrétních narušení a nedostatků spojených s uvedenou krizí, tak možnými omezeními volného pohybu zboží, služeb a osob v rámci EU, k nimž může ve snaze řešit uvedenou krizi dojít. Obecným cílem tohoto podnětu je stanovit mechanismy a postupy, které by umožnily připravit se na potenciální krize a narušení řádného fungování jednotného trhu a řešit je. Cílem těchto opatření je rovněž minimalizovat překážky volného pohybu v rámci EU v dobách krize. Zatímco opatření týkající se volného pohybu zboží a služeb jsou upravena právním základem týkajícím se vnitřního trhu, ustanovení o volném pohybu osob vyžadují, aby se nařízení navíc opíralo o články 21 a 45 SFEU. V případě krize, která má dopad na dodavatelské řetězce jednotného trhu, je třeba přijmout opatření k řešení veškerých zjištěných nedostatků a k zajištění dostupnosti zboží a služeb, které mají v krizi zásadní význam, v celé EU.

Řada opatření v tomto návrhu se odchyluje od stávajících harmonizačních právních předpisů EU nebo je doplňuje, přičemž vychází z obecného právního základu vnitřního trhu. Opatření, jako je například usnadnění navyšování výrobních kapacit krizově relevantního zboží a služeb, urychlení povolovacích postupů, stanovení priorit objednávek a vytváření a rozdělování strategických rezerv, mají výjimečnou povahu a jejich cílem je zajistit soudržnou reakci na budoucí krize a zabránit roztříštěnosti jednotného trhu. V případech, kdy existují značná rizika pro fungování jednotného trhu, nebo v případech závažného nedostatku zboží strategického významu nebo výjimečně vysoké poptávky po něm se mohou opatření na úrovni EU zaměřená na zajištění dostupnosti krizově relevantních produktů, jako jsou například strategické rezervy nebo přednostní objednávky, ukázat jako nezbytná pro návrat k normálnímu fungování jednotného trhu. Tato opatření jsou uplatňována postupným, odstupňovaným přístupem, kdy se k závaznějším opatřením přistupuje až v důsledku nečinnosti hospodářských subjektů při řešení dané krize.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Hospodářské činnosti na celém jednotném trhu jsou vzájemně hluboce provázány. Stále častěji dochází k interakci mezi společnostmi, poskytovateli služeb, klienty, spotřebiteli a pracovníky usazenými v různých členských státech, kteří využívají právo na volný pohyb. Zkušenosti z minulých krizí ukázaly, že rozložení výrobních kapacit v rámci EU je často nerovnoměrné. Současně může v případě krize nastat rovněž nerovnoměrná poptávka po krizově relevantním zboží nebo službách na celém území EU, neboť některé regiony EU, zejména nejvzdálenější regiony EU 33 vzdálené tisíce kilometrů od pevninské Evropy, jsou nadměrně zranitelné a vystavené narušením dodavatelského řetězce. Cíle, kterým je zajistit bezproblémové a nerušené fungování jednotného trhu, nelze dosáhnout jednostrannými vnitrostátními opatřeními. Navíc, i když opatření přijatá jednotlivými členskými státy samostatně mohou do určité míry řešit nedostatky vyplývající z krize na vnitrostátní úrovni, ve skutečnosti je pravděpodobnější, že uvedenou krizi v celé EU ještě více prohloubí tím, že způsobí další překážky volného pohybu a/nebo další zátěž pro produkty, které jsou již tak dotčeny nedostatkem.

Zavedení pravidel, jimiž se řídí fungování jednotného trhu, je sdílenou pravomocí EU a členských států. V EU již existuje značný počet rámců upravujících různé aspekty, které přispívají k bezproblémovému fungování jednotného trhu tím, že stanoví ucelené soubory pravidel, jež platí na všech územích členských států. Stávající rámce EU však obecně stanoví pravidla týkající se každodenního fungování jednotného trhu, a to mimo konkrétní krizové scénáře. V současné době neexistuje žádný horizontální soubor pravidel a mechanismů, které by řešily aspekty, jako je například pohotovostní plánování, předjímání a monitorování krizí a opatření pro reakci na krize, a které by byly uplatňovány soudržným způsobem ve všech hospodářských odvětvích a na celém jednotném trhu.

Cílem nástroje pro mimořádné situace je zajistit koordinovaný přístup k předjímání krizí, které mají významné účinky v přeshraničním měřítku nebo v konkrétních příhraničních regionech, případně obojí, a které ohrožují fungování jednotného trhu, k přípravě na ně a reakci na ně, pokud dosud neexistuje žádný nástroj EU nebo pokud stávající nástroje neobsahují krizově relevantní ustanovení. Koordinaci opatření reagujících na krizi může usnadnit zavedení pohotovostního plánování a opatření v oblasti ostražitosti v rámci celého jednotného trhu. Tato opatření mohou být navíc doplněna účinnou a účelnou koordinací a spoluprací mezi Komisí a členskými státy během této krize s cílem zajistit, aby byla přijata nejvhodnější opatření k řešení krize.

Účelem nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu není stanovit podrobný soubor ustanovení na úrovni EU, z nichž by se mělo v případě krize výlučně vycházet. Tento nástroj má naopak stanovit a zajistit soudržné uplatňování možných kombinací ustanovení přijatých na úrovni EU společně s pravidly pro koordinaci opatření přijatých na úrovni členských států. V tomto ohledu by byla opatření případně přijatá na úrovni EU na základě nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu koordinována s opatřeními reakce přijatými členskými státy a doplňovala by je. Aby nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu tuto koordinaci a doplňkovost umožnil, stanoví specifická opatření, jejichž ukládání by se měly členské státy po aktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu na úrovni EU zdržet.

Za této situace by přidaná hodnota tohoto nástroje na úrovni EU spočívala ve stanovení mechanismů rychlého a strukturovaného způsobu komunikace mezi Komisí a členskými státy, koordinace a výměny informací v případě tlaku na jednotný trh a ve schopnosti přijímat nezbytná opatření transparentním a inkluzivním způsobem, což by urychlilo stávající mechanismy a přidalo nové cílené krizově relevantní nástroje. Rovněž by to zajistilo transparentnost na celém vnitřním trhu a to, aby podniky a občané, kteří využívají právo na volný pohyb, měli k dispozici náležité informace o platných opatřeních ve všech členských státech. To by zvýšilo právní jistotu a umožnilo by jim to přijímat informovaná rozhodnutí.

Další výhodou opatření v této oblasti by bylo to, že by vybavilo EU nástroji odolnosti potřebnými k zachování konkurenceschopnosti průmyslu EU v geopolitickém kontextu, v němž se naši mezinárodní partneři a konkurenti již nyní mohou spolehnout na právní nástroje umožňující strukturované sledování narušení dodavatelského řetězce a přijímání možných opatření reagujících na tato narušení, jako jsou například strategické rezervy.

•Proporcionalita

Opatření obsažená v tomto nařízení jsou pečlivě uzpůsobena tak, aby nepřekračovala rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jeho cíle, tj. zajištění bezproblémového a nerušeného fungování jednotného trhu. Tato opatření doplňují činnost členských států v případech, kdy cílů tohoto nařízení nelze dosáhnout jednostrannými opatřeními členských států. Zohledňují potřebu toho, aby byly hospodářské subjekty schopny řídit běžná podnikatelská rizika, měly vlastní plány pro nepředvídané události a přicházely s podněty pro řešení problémů v dodavatelském řetězci. To je zajištěno zejména na základě povinnosti Komise provádět konzultace s hospodářskými subjekty předtím, než přistoupí k povinným mimořádným opatřením na jednotném trhu, jako jsou například výzvy k povinnému poskytnutí informací a přednostní objednávky.

•Volba nástroje

Podnět týkající se nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu má podobu návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady. Vzhledem k tomu, že v případě ustanovení obsažených v nařízení není nutné, aby je členské státy prováděly do svých vnitrostátních právních předpisů, by tento specifický právní nástroj umožnil zajistit, aby byla ustanovení uplatňována jednotným způsobem.

Navrhované nařízení zavede postupy, které doplňují směrnici o transparentnosti jednotného trhu nebo směrnici o službách a budou uplatňovány v režimu mimořádné situace. Nařízení vyjasňuje vztah mezi příslušnými právními rámci, aniž by však tyto příslušné právní rámce měnilo.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nařízení (ES) č. 2679/98, kterým se zřizuje mechanismus reakce pro odstranění překážek volného pohybu zboží, které lze přičíst členskému státu a které vedou k závažným narušením a vyžadují okamžitá opatření („jahodové nařízení“), bude zrušeno. Podle hodnocení dokončeného v říjnu 2019 a podpořeného externí studií se tento mechanismus používá jen zřídka a jeho systém výměny informací je nedostatečný, neboť je příliš pomalý a zastaralý 34 .

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Zúčastněné strany se do značné míry shodují na potřebě zajistit volný pohyb, jakož i větší transparentnost a koordinaci v dobách krize. Většina zkušeností popisovaných zúčastněnými stranami se týkala krize COVID-19. Pokud jde o zajištění dostupnosti krizově relevantního zboží, členské státy vyjádřily podporu opatření, jako je například koordinace zadávání veřejných zakázek, zrychlené posuzování shody a lepší dozor nad trhem. Řada členských států vyjádřila znepokojení nad začleňováním rozsáhlých opatření v oblasti připravenosti na krize v okamžiku, kdy žádná krize bezprostředně nehrozí, aniž by byly specifikovány dodavatelské řetězce, na něž jsou tato opatření zacílena. Zatímco některé zúčastněné strany z řad podniků vyjádřily obavy týkající se povinných opatření zaměřených na hospodářské subjekty, jiné vyjádřily podporu ohledně větší koordinace a transparentnosti, opatření k zajištění volného pohybu pracovníků, zrychleného oznamování vnitrostátních opatření, zrychlených postupů pro vypracování a zveřejňování evropských norem, jednotných informačních míst EU a členských států a simulací mimořádných situací pro odborníky.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Důkazy a údaje, které byly použity pro vypracování posouzení dopadů, zahrnovaly:

–studii „Dopad pandemie COVID-19 na vnitřní trh“, vypracovanou na žádost výboru IMCO Evropského parlamentu,

–hodnocení „jahodového nařízení“ (ES) č. 2679/98 a jeho podpůrnou externí studii,

–hodnocení nového legislativního rámce,

–relevantní informace a/nebo důkazy shromážděné v souvislosti s přípravou stávajících nebo navrhovaných podnětů a mechanismů EU pro reakci na krize, mimo jiné prostřednictvím konzultačních činností nebo studií posouzení dopadů (např. akt o datech, nástroj pro zjišťování informací o jednotném trhu (SMIT), rámec EU pro zdravotní bezpečnost, Schengenský hraniční kodex, Plán pro nepředvídané události pro zajištění dodávek potravin a potravinového zabezpečení, mechanismus integrovaných opatření pro politickou reakci na krize (IPCR), Plán pro mimořádné situace v dopravě, nařízení o digitálním certifikátu EU COVID, doporučení Rady (EU) 2020/1475 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 a jeho úpravy),

–akademické studie a literaturu o dopadu předchozích krizí na fungování jednotného trhu, jakož i stávající stanoviska a další dokumenty vypracované příslušnými zúčastněnými stranami,

–novinové články a tiskové materiály.

Posouzení dopadů dále vycházelo z informací získaných na základě konzultačních činností podrobně uvedených v souhrnné zprávě obsažené v příloze 2 posouzení dopadů.

Faktický základ této zprávy je silně omezený vzhledem k relativně nízkému počtu odpovědí na výzvu k předložení faktických podkladů a na veřejnou konzultaci a k neexistenci podpůrné studie. Za účelem nápravy této situace uspořádala Komise dne 6. května 2022 pracovní setkání zúčastněných stran, kterého se zúčastnil velký počet zúčastněných stran, a provedla řadu cílených konzultací, zejména s členskými státy a zúčastněnými stranami.

•Posouzení dopadů

V souladu se svou politikou zlepšování právní úpravy provedla Komise posouzení dopadů 35 . Toto posouzení dopadů hodnotilo tři možnosti politiky, kterými se zřizuje řídící orgán a rámec pro pohotovostní plánování, režim ostražitosti a režim mimořádné situace. Jak režim ostražitosti na jednotném trhu, tak režim mimořádné situace na jednotném trhu by byly aktivovány podle konkrétních kritérií a spouštěcích mechanismů. Některá opatření v tomto souboru nástrojů by vyžadovala dodatečnou aktivaci.

Na základě analýzy příčin problémů a nedostatků v příslušných odvětvových právních předpisech bylo definováno osm základních prvků opatření, přičemž opatření byla seskupena do bloků platných v různých dobách (vždy, v režimu ostražitosti a v režimu mimořádné situace). Pro každý základní prvek byly analyzovány tři politické přístupy, které se pohybovaly od nelegislativních opatření (přístup 1) přes hybridní přístup (přístup 2) až po komplexnější legislativní rámec (přístup 3). Na základě této analýzy byly pro každý základní prvek vybrány některé nebo všechny přístupy a byly sloučeny do tří realistických možností politiky odrážejících různé úrovně politických ambicí a podpory zúčastněných stran:

Posouzení dopadů nepředložilo upřednostňovanou možnost a místo toho ponechalo volbu možností na politickém rozhodnutí. Opatření zvolená v návrhu právního předpisu odpovídají možnosti politiky č. 3 pro všechny základní prvky s výjimkou základního prvku č. 8. Pro základní prvek č. 8 byla zvolena kombinace možnosti politiky č. 1 (pro zvýšení výroby), možnosti politiky č. 2 (pro distribuci nahromaděných zásob produktů a pro urychlení povolovacích postupů) a možnosti politiky č. 3 (pro povinnosti podniků přijímat a upřednostňovat objednávky a poskytovat krizově relevantní informace).

Dne 15. června 2022 předložila Komise posouzení dopadů Výboru pro kontrolu regulace. Výbor pro kontrolu regulace vydal záporné stanovisko, v němž zmínil zejména 1) potřebu poskytnout jasné a podrobné informace týkající se předpokládané mimořádné situace na jednotném trhu včetně definice, kritérií a rozhodovacích mechanismů pro vyhlášení mimořádné situace a její ukončení, jakož i opatření, která by byla v jejím průběhu prováděna; 2) potřebu zajistit důkladné posouzení dopadů jednotlivých možností politiky a 3) potřebu předložit kromě politických přístupů také alternativní kombinace příslušných politických možností a propojit toto srovnání s analýzou dopadů. Komise poskytla za účelem řešení těchto zjištění jasnou definici mimořádné situace na jednotném trhu, upřesnila kritéria a rozhodovací mechanismy, vysvětlila všechny tři režimy fungování nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu a uvedla, který základní prvek tohoto nástroje bude v rámci kterého režimu aktivován. Dále rozpracovala posouzení dopadů tak, aby zahrnovalo více druhů dopadů, tj. ekonomické dopady na klíčové zúčastněné strany (podniky, členské státy a Komisi), dopady na malé a střední podniky a dopady na konkurenceschopnost, hospodářskou soutěž a mezinárodní obchod, a rozlišila, který dopad by nastal s okamžitým účinkem a který by bylo možné očekávat v rámci režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace. Posouzení dopadů dále definovalo tři alternativní možnosti politiky založené na kombinaci různých přístupů k některým základním prvkům, poskytlo posouzení dopadů těchto možností a rozšířilo srovnání možností tak, aby zahrnovalo proporcionalitu a subsidiaritu.

Dne 29. července 2022 předložila Komise revidované posouzení dopadů Výboru pro kontrolu regulace. Výbor pro kontrolu regulace poté vydal kladné stanovisko s připomínkami. Tyto připomínky se týkaly potřeby dále prozkoumat jednotlivé typy krizí, které mohou mít dopad na fungování jednotného trhu, jasněji vymezit provázanost s potenciálními opatřeními přijatými na základě čl. 4 odst. 2 SFEU a dostatečně odůvodnit některá navrhovaná opatření z hlediska subsidiarity a proporcionality. Za účelem řešení těchto připomínek byly doplněny údaje o účincích potenciálních budoucích krizí, byla lépe vysvětlena provázanost s potenciálními opatřeními podle čl. 4 odst. 2 SFEU a byly doplněny další podrobnosti o povinných opatřeních plánovaných v režimu mimořádné situace.

Další informace o tom, jak byla doporučení Výboru pro kontrolu regulace zohledněna ve zprávě o posouzení dopadů, jsou uvedeny v bodě 3 přílohy 1 posouzení dopadů.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Podle Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) vytvořeného Komisí by se všechny podněty, jejichž cílem je změnit stávající právní předpisy EU, měly zaměřit na zjednodušení a zajištění účinnějšího dosahování stanovených politických cílů (tj. snížení nadbytečných nákladů na regulaci).

Návrh poskytuje soubor opatření k řešení mimořádné situace na jednotném trhu, který sestává ze sady opatření použitelných vždy, jakož i některých opatření použitelných pouze v režimu ostražitosti nebo v režimu mimořádné situace, které je třeba aktivovat samostatně. Nezahrnuje žádné administrativní náklady pro podniky a občany, které by byly uplatňovány s okamžitou platností a při normálním fungování jednotného trhu.

U opatření, která by mohla vést k výrazným dopadům a potenciálním nákladům pro malé a střední podniky, zejména u opatření, jako jsou například výzvy k povinnému poskytnutí informací a žádosti o zvýšení výroby a o přijímání přednostních objednávek, provede Komise během dodatečné aktivace těchto opatření zvláštní analýzu a posouzení jejich dopadu a přiměřenosti, především jejich dopadu na malé a střední podniky. Toto posouzení bude součástí procesu dodatečné aktivace těchto specifických opatření prováděcím aktem Komise (nad rámec celkové aktivace režimu mimořádné situace). V závislosti na povaze krize a dotčených strategických dodavatelských řetězců a krizově relevantních produktů budou stanovena zvláštní opatření pro malé a střední podniky. Ačkoli není možné z oblasti působnosti opatření, jako jsou například výzvy k povinnému poskytnutí informací, zcela vyjmout mikropodniky, neboť tyto podniky mohou mít specifické výjimečné know-how nebo patenty, které mají v krizi zásadní význam, budou pro ně stanovena zvláštní opatření například v podobě zjednodušených koncepcí zjišťování, méně zatěžujících požadavků na podávání zpráv a delších lhůt pro odpovědi, pokud to bude v kontextu konkrétní krize možné vzhledem k potřebě rychle jednat.

Nařízení (ES) č. 2679/98, kterým se zřizuje mechanismus reakce pro odstranění překážek volného pohybu zboží, které lze přičíst členskému státu a které vedou k závažným narušením a vyžadují okamžitá opatření („jahodové nařízení“), bude zrušeno. To povede ke zjednodušení právního rámce.

•Základní práva

Toto nařízení, a zejména přednostní objednávky a opatření usnadňující změnu účelu výrobních linek, jakož i opatření usnadňující rozšíření výrobní kapacity, ovlivňují svobodu podnikání hospodářských subjektů působících na jednotném trhu, stanovenou v článku 16 Listiny základních práv EU, během mimořádné situace na jednotném trhu. Taková omezení jsou pečlivě uzpůsobena na míru a jsou v rovnováze s klíčovými zájmy společnosti. Ustanovení o přednostních objednávkách obsahují řadu záruk pro hospodářské subjekty, na které se tyto objednávky vztahují, s cílem vyvážit intenzitu tohoto omezení.

Výzvy hospodářským subjektům k povinnému poskytnutí informací mohou mít vliv rovněž na ochranu obchodního tajemství a jiných citlivých informací hospodářských subjektů. Nařízení však stanoví pojistky a záruky, že tyto žádosti o informace budou předkládány pouze v případě, že příslušné informace budou nezbytné pro řešení dané mimořádné situace na jednotném trhu a nebudou přístupné dobrovolně ani dostupné z veřejně přístupných zdrojů, že se získanými informacemi bude nakládáno obezřetně a bude zajištěno jejich utajení a nezveřejňování citlivých obchodních informací a že tato omezení budou přiměřená a odůvodněná.

A konečně sankce stanovené za nevyhovění výzev k povinnému poskytnutí informací předložené hospodářským subjektům a nesplnění přednostních objednávek představují omezení práva na vlastnictví stanoveného v článku 17 Listiny základních práv EU. Vzhledem k tomu, že výše pokut je stanovena na přiměřeně odrazující, nikoli však nadměrné úrovni, doba jejich uplatňování je časově omezená a existuje možnost napadnout je před Soudním dvorem Evropské unie, jedná se o přiměřená a odůvodněná omezení práva na vlastnictví.

Nařízení respektuje právo na účinnou soudní ochranu a spravedlivý proces stanovené v článku 47 Listiny. Znovu připomíná právo hospodářských subjektů, na něž se vztahují žádosti o informace a přednostní objednávky, hájit svá práva před Soudním dvorem Evropské unie a stanoví možnost ještě dříve napadnout tyto žádosti Komise ve správních řízeních.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Rozpočtové důsledky návrhů by se týkaly tří kategorií výdajů. Opakující se náklady na zaměstnance v rámci Komise by byly v zásadě pokryty z okruhu „Správní výdaje“, zatímco náklady na plánované vzdělávací činnosti a nezbytné rozšíření nástroje IT používaného pro systém oznamování by byly hrazeny z Programu pro jednotný trh. Podle současného uspořádání by náklady spojené s režimem mimořádné situace, konkrétně s vytvářením strategických rezerv, s bezpečnými dodávkami, jako jsou například náklady související se zadáváním veřejných zakázek na zboží a služby strategického významu a na krizově relevantní zboží, případně s přednostními objednávkami, nesly výhradně členské státy a neměly by žádný dopad na zdroje Unie. Dodatečné náklady Komise na řízení vyplývající z výskytu krize, které jsou ze své podstaty nepředvídatelné, by byly v zásadě pokryty vnitřním přerozdělením prostředků Unie v rámci okruhu 1 „Jednotný trh, inovace a digitální agenda“ a/nebo okruhu 7 „Správní výdaje“.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise provede pět let od data použitelnosti legislativních aktů hodnocení účinnosti, efektivnosti, soudržnosti, relevance a přidané hodnoty EU tohoto legislativního podnětu a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Komise může na základě této hodnotící zprávy navrhnout, jak nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu zlepšit.

Všechny smlouvy a finanční dohody vydané na základě tohoto nařízení budou konzultovány s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) s cílem zajistit, že do nich budou náležitě začleněny doložky proti podvodům.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Cílem nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu je vytvořit komplexní architekturu připravenosti a reakce na krize sestávající z těchto hlavních složek:

–poradní skupina,

–rámec pro pohotovostní plánování,

–rámec ostražitosti na jednotném trhu a

–rámec pro mimořádné situace na jednotném trhu.

1.Poradní skupina

Úlohou této skupiny bude poskytovat Komisi poradenství ohledně vhodných opatření v oblasti prevence nebo řešení dopadu krize na jednotný trh. Může se podílet na aktivaci a určování oblasti působnosti režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na jednotném trhu a analyzovat příslušné informace shromážděné dobrovolnými nebo povinnými prostředky, a to i od hospodářských subjektů. Tento ústřední orgán se bude skládat ze stálých členů představovaných jedním zástupcem za každý členský stát s odbornými znalostmi v oblasti jednotného trhu a z pozorovatelů zastupujících další krizově relevantní orgány, jako je například skupina Rady pro integrovanou politickou reakci na krize, Rada pro zdravotní krize, Výbor pro zdravotní bezpečnost, Evropská rada pro polovodiče nebo skupina odborníků pro evropský mechanismus připravenosti a reakce na krize v oblasti potravinového zabezpečení. Komise bude organizovat zasedání a předsedat jim.

2.Rámec pro pohotovostní plánování

Za normálních okolností, kdy není pravděpodobné, že jakákoli náhlá událost bude mít nebo již má závažné rušivé účinky na jednotný trh, zajišťují fungování podniků a jednotného trhu tržní síly. Rámec pro pohotovostní plánování nevyžaduje žádný aktivační krok a skládá se z následujících částí:

a)opatření pro krizové protokoly a krizovou komunikaci, jakož i odborná příprava a simulace mimořádných situací s cílem zajistit včasnou spolupráci a výměnu informací mezi Komisí, členskými státy a příslušnými orgány na úrovni Unie a organizovat odbornou přípravu a nácviky týkající se možných scénářů mimořádných situací na jednotném trhu;

b)ad hoc upozornění pro systém včasného varování v souvislosti s veškerými incidenty, které významně/vážně narušují nebo mají potenciál významně/vážně narušit fungování jednotného trhu a jeho dodavatelských řetězců zboží a služeb. Při určování významnosti nebo závažnosti tohoto narušení se zohlední předem stanovené parametry, jako je například počet dotčených hospodářských subjektů, zeměpisná oblast nebo doba trvání narušení.

3.Rámec ostražitosti na jednotném trhu

Bude se jednat o rámec pro dopady významných incidentů, které dosud nepřerostly v plně rozvinutou mimořádnou situaci na jednotném trhu. Jeho aktivace je na místě v případě, že incident, k němuž došlo, má potenciál významně narušit dodavatelské řetězce zboží a služeb strategického významu, které jsou závislé na nediverzifikovatelných a nenahraditelných vstupech, případně způsobuje první známky vážného nedostatku tohoto zboží a služeb. Tento rámec zahrnuje soubor opatření, jako například:

a)monitorování dodavatelských řetězců zboží a služeb strategického významu, které byly označeny v posouzení rizik na úrovni Unie uvedeném v rámci pohotovostního plánování a jejichž dodávky by mohly být v důsledku výskytu incidentu významně narušeny. Toto monitorování budou provádět členské státy na základě dobrovolných žádostí o informace o faktorech ovlivňujících dostupnost vybraného zboží a služeb strategického významu (jako je výrobní kapacita, zásoby, omezení dodavatelů, možnosti diverzifikace a nahrazení, podmínky poptávky, úzká místa) všem subjektům v příslušném dodavatelském řetězci zboží a služeb strategického významu a dalším příslušným zúčastněným stranám usazeným na území členských států;

b)vytváření strategických rezerv, což je opatření podléhající dodatečné aktivaci prostřednictvím dodatečných prováděcích aktů Komise. Komise může vypracovat seznamy individuálních a nezávazných cílů týkajících se strategických rezerv, které by členské státy měly udržovat. Členské státy společně v duchu solidarity vynaloží maximální úsilí na vytvoření strategických rezerv zboží označeného za zboží strategického významu. Komise by mohla za výjimečných okolností z vlastního podnětu nebo na žádost čtrnácti členských států posoudit potřebu přijmout další opatření k vytvoření strategických rezerv tohoto zboží. Na základě takového posouzení podloženého objektivními údaji může Komise přijmout prováděcí akt s cílem učinit daný individuální cíl závazným pro jeden nebo více členských států;

c)zadávání veřejných zakázek: i) zadávání veřejných zakázek na zboží a služby strategického významu Komisí jménem členských států a ii) zadávání veřejných zakázek na zboží a služby strategického významu členskými státy.

4.Rámec pro mimořádné situace na jednotném trhu

Aktivace mimořádné situace na jednotném trhu okamžitě aktivuje uplatňování celé řady opatření reakce na mimořádné situace, mezi něž patří například:

a)opatření ke zvýšení transparentnosti: povinnost členských států oznamovat veškeré návrhy opatření týkajících se krizově relevantního zboží a služeb a zboží a služeb strategického významu, jakož i krizově relevantní omezení volného pohybu osob, společně s odůvodněním těchto opatření;

b)opatření k obnovení a usnadnění volného pohybu: obecné požadavky na omezení volného pohybu během mimořádné situace na jednotném trhu (seznam klíčových zásad), jakož i ustanovení o zakázaných omezeních;

c)zákaz omezení práva na volný pohyb během mimořádné situace na jednotném trhu, který vyžaduje, aby se členské státy zdržely například zavádění zákazů vývozu krizově relevantního zboží nebo služeb uvnitř EU a jakýchkoli omezení vývozu produktů nebo služeb, které

–brání jejich volnému pohybu,

–narušují jejich dodavatelské řetězce a

–vytvářejí nebo prohlubují nedostatky na jednotném trhu;

d)zadávání veřejných zakázek: i) zadávání veřejných zakázek na krizově relevantní zboží Komisí jménem členských států a ii) zadávání veřejných zakázek na krizově relevantní zboží členskými státy;

e)opatření k zajištění dostupnosti a dodávek krizově relevantního zboží

–usnadňující rozšíření nebo změnu využití stávajících nebo zřízení nových výrobních kapacit pro krizově relevantní zboží,

–usnadňující rozšíření stávajících nebo zřízení nových kapacit souvisejících s činnostmi,

–zavedení opatření zajišťujících regulační flexibilitu, a to i v oblasti povolování, s cílem usnadnit výrobu krizově relevantního zboží a jeho uvádění na trh;

f)cílená a koordinovaná distribuce strategických rezerv:

Komise může členským státům doporučit cílenou distribuci strategických rezerv Unie, a pokud nejsou tyto rezervy k dispozici nebo nejsou dostatečné, strategických rezerv členských států, jestliže existují konkrétní a spolehlivé důkazy o závažných narušeních dodavatelského řetězce zboží krizově relevantní zboží, která vedou ke kritickému nedostatku zboží strategického významu, a to i v zeměpisných oblastech obzvláště ohrožených takovým narušením, jako jsou nejvzdálenější regiony EU;

g)mimořádná opatření výjimečné povahy vyžadující dodatečnou aktivaci:

–žádosti o informace určené hospodářským subjektům

Je-li to v případě závažného nedostatku zboží nebo služeb krizově relevantní zboží nebo bezprostřední hrozby tohoto nedostatku nezbytné, a po konzultaci s určenou poradní skupinou požádá Komise organizace zastupující hospodářské subjekty nebo v případě potřeby jednotlivé hospodářské subjekty v krizově relevantních dodavatelských řetězcích, aby Komisi poskytly cílené informace o svých výrobních kapacitách a o stávajících narušeních dodavatelského řetězce.

Komise předloží určené poradní skupině souhrnné informace založené na jakýchkoli cílených žádostech o informace předložených hospodářským subjektům nebo organizacím zastupujícím hospodářské subjekty,

–přednostní objednávky:

V první fázi může Komise vyzvat hospodářské subjekty, aby přijaly a upřednostnily objednávku vstupů pro výrobu zboží krizově relevantní zboží nebo objednávky na výrobu nebo dodávku zboží krizově relevantní zboží jako konečných produktů.

Ve druhé fázi může Komise za výjimečných okolností z vlastního podnětu nebo na žádost čtrnácti členských států posoudit nezbytnost a přiměřenost uplatnění přednostních objednávek tohoto zboží s přihlédnutím k postavení daného hospodářského subjektu a potenciálních dotčených stran. Na základě tohoto posouzení může Komise vydat prováděcí akt požadující, aby určitý hospodářský subjekt přijímal a upřednostňoval objednávky vstupů pro výrobu nebo dodávky zboží krizově relevantní zboží nebo objednávky zboží krizově relevantní zboží jako konečných produktů. Hospodářské subjekty mohou do deseti pracovních dnů odmítnout přijetí tohoto závazku a poskytnout řádně odůvodněné vysvětlení tohoto odmítnutí. Komise může toto odůvodněné vysvětlení nebo jeho části zveřejnit. Je-li tento závazek přijat, má přednost před jakýmkoli závazkem k plnění podle soukromého nebo veřejného práva.

–Komise přihlédne k okolnostem daného případu včetně zásad nezbytnosti a proporcionality. Daná přednostní objednávka musí být zadána za spravedlivou a přiměřenou cenu; cílené změny harmonizovaných právních předpisů o výrobcích

b)Toto opatření umožní urychlené uvedení určeného zboží krizově relevantní zboží zavedením mimořádných postupů pro posuzování shody, jakož i přijímání společných technických specifikací a dozor nad trhem v souvislosti s mimořádnou situací na jednotném trhu.

2022/0278 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2679/98

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 114, 21 a 45 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 39 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 40 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Uplynulé krize, zejména první dny pandemie COVID-19, ukázaly, že vnitřní trh (označovaný také jako jednotný trh) a jeho dodavatelské řetězce mohou být těmito krizemi vážně zasaženy a že vhodné nástroje pro řešení krizí a koordinační mechanismy buď zcela chybí, nepokrývají všechny nezbytné aspekty jednotného trhu, nebo neumožňují včasnou reakci na tyto dopady.

(2)Unie nebyla dostatečně připravena na zajištění účinné výroby, nákupu a distribuce jiného než zdravotnického zboží krizově relevantní zboží, jako jsou osobní ochranné prostředky, zejména v počáteční fázi pandemie COVID-19, a opatření přijatá Komisí ad hoc za účelem obnovení fungování jednotného trhu a zajištění dostupnosti jiného než krizově relevantního zdravotnického zboží během pandemie COVID-19 byla nutně reaktivní. Pandemie odhalila rovněž nedostatečný přehled o výrobních kapacitách v celé Unii, jakož i zranitelná místa související s globálními dodavatelskými řetězci.

(3)Opatření přijímaná Komisí byla o několik týdnů opožděna vzhledem k tomu, že v rámci celé Unie neexistovala opatření pro pohotovostní plánování a nebylo dostatečně zřejmé, na který vnitrostátní správní orgán se obrátit za účelem nalezení rychlých řešení dopadů krize na jednotný trh. Kromě toho vyšlo najevo, že nekoordinovaná omezující opatření přijímaná členskými státy ještě více zhorší dopady krize na jednotný trh. Ukázalo se, že je třeba uzavřít ujednání mezi členskými státy a orgány Unie, pokud jde o pohotovostní plánování, koordinaci a spolupráci na technické úrovni a výměnu informací.

(4)Organizace zastupující hospodářské subjekty uvedly, že hospodářské subjekty neměly v průběhu pandemie dostatečné informace o opatřeních členských států přijímaných v reakci na krizi, částečně kvůli tomu, že nevěděly, kde tyto informace získat, a částečně kvůli jazykovým omezením a administrativní zátěži vyplývající z provádění opakovaných šetření ve všech členských státech, zejména vzhledem k neustále se měnícímu regulačnímu prostředí. To jim neumožnilo činit informovaná obchodní rozhodnutí o tom, do jaké míry mohou během krize využívat právo na volný pohyb nebo pokračovat v přeshraničních obchodních operacích. Je nezbytné zlepšit dostupnost informací o opatřeních pro reakci na krizi na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie.

(5)Tyto nedávné události rovněž poukázaly na potřebu lepší připravenosti Unie na možné budoucí krize, zejména s ohledem na pokračující dopady změny klimatu a následných přírodních katastrof, jakož i globální hospodářskou a geopolitickou nestabilitu. Vzhledem k tomu, že není známo, jaký druh krize se závažnými dopady na jednotný trh a jeho dodavatelské řetězce by v budoucnu mohl nastat, je nezbytné zajistit nástroj, který bude použitelný při dopadech široké škály krizí na jednotný trh.

(6)Dopad krize na jednotný trh může být dvojí. Na jedné straně může krize způsobit překážky volného pohybu na jednotném trhu, a tím narušit jeho normální fungování. Na druhé straně může krize prohloubit nedostatek krizově relevantního zboží a služeb na jednotném trhu. Nařízení by se mělo zabývat oběma těmito typy dopadů na jednotný trh.

(7)Vzhledem k tomu, že je obtížné předvídat jakékoli konkrétní aspekty budoucích krizí s dopady na jednotný trh a jeho dodavatelské řetězce, mělo by toto nařízení stanovit obecný rámec upravující předvídání negativních dopadů, které může mít na jednotný trh a jeho dodavatelské řetězce jakákoli krize, přípravu na tyto dopady a jejich zmírňování a minimalizaci.

(8)Rámec opatření stanovený v tomto nařízení by měl být prováděn soudržným, transparentním, účinným, přiměřeným a včasným způsobem a s náležitým ohledem na potřebu zachovat klíčové funkce společnosti, především veřejnou bezpečnost a bezpečnost obecně, veřejný pořádek a veřejné zdraví, při současném respektování odpovědnosti členských států za zajištění národní bezpečnosti a jejich pravomoci chránit další základní funkce státu včetně zajištění územní celistvosti státu a udržování práva a pořádku.

(9)Za tímto účelem toto nařízení stanoví:

–prostředky nezbytné k zajištění nepřetržitého fungování jednotného trhu, podniků působících na jednotném trhu a jeho strategických dodavatelských řetězců, včetně volného pohybu zboží, služeb a osob v dobách krize a dostupnosti krizově relevantního zboží a služeb pro občany, podniky a veřejné orgány v době krize,

–fórum pro odpovídající koordinaci, spolupráci a výměnu informací a

–prostředky pro včasnou dostupnost a přístupnost informací, které jsou potřebné pro cílenou reakci a odpovídající tržní chování podniků a občanů během krize.

(10)Toto nařízení by mělo pokud možno umožňovat předvídání událostí a krizí na základě průběžné analýzy týkající se strategicky významných oblastí hospodářství jednotného trhu a nepřetržité prognostické práce Unie.

(11)Toto nařízení by nemělo zdvojovat stávající rámec pro léčivé přípravky, zdravotnické prostředky nebo jiná zdravotnická protiopatření podle rámce EU pro zdravotní bezpečnost, včetně nařízení (EU) .../... o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách (nařízení o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách (COM(2020) 727)), nařízení Rady (EU) .../.... o rámci opatření pro zajištění dodávek lékařských protiopatření krizově relevantní zboží (nařízení o rámci pro mimořádné situace (COM(2021) 577)), nařízení (EU) .../... o rozšířeném mandátu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (nařízení o ECDC (COM(2020) 726)) a nařízení (EU) 2022/123 o rozšířeném mandátu Evropské agentury pro léčivé přípravky (nařízení o EMA). Proto jsou léčivé přípravky, zdravotnické prostředky nebo jiná zdravotnická protiopatření, pokud byly zařazeny na seznam uvedený v čl. 6 odst. 1 nařízení o rámci pro mimořádné situace, vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení, s výjimkou ustanovení týkajících se volného pohybu během mimořádné situace na jednotném trhu, a zejména ustanovení určených k obnovení a usnadnění volného pohybu, jakož i oznamovacího mechanismu.

(12)Toto nařízení by mělo doplnit mechanismus integrovaných opatření pro politickou reakci na krize, který spravuje Rada podle prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2018/1993, pokud jde o její činnost v oblasti dopadů meziodvětvových krizí, které vyžadují politické rozhodování, na jednotný trh.

(13)Tímto nařízením by neměl být dotčen mechanismus civilní ochrany Unie. Toto nařízení by mělo mechanismus civilní ochrany Unie doplňovat a v případě potřeby jej podporovat, pokud jde o dostupnost kritického zboží a volný pohyb pracovníků civilní ochrany včetně jejich vybavení v případě krizí, které spadají do působnosti tohoto mechanismu.

(14)Tímto nařízením by neměly být dotčeny články 55 až 57 nařízení (ES) č. 178/2002 o obecném plánu řízení krizí v oblasti potravin a krmiv, které se provádí rozhodnutím Komise (EU) 2019/300.

(15)Tímto nařízením by neměl být dotčen evropský mechanismus připravenosti a reakce na krize v oblasti potravinového zabezpečení. Ustanovení tohoto nařízení by se však měla vztahovat na potravinářské výrobky, a to včetně ustanovení týkajících se mechanismu oznamování a omezení práva na volný pohyb. Opatření týkající se potravinářských výrobků oznámená podle tohoto nařízení mohou být přezkoumána rovněž z hlediska toho, zda jsou v souladu s dalšími příslušnými ustanoveními právních předpisů EU.

(16)Aby byla zohledněna výjimečná povaha mimořádné situace na jednotném trhu a možné dalekosáhlé důsledky této situace pro základní fungování jednotného trhu, měly by být Radě výjimečně svěřeny prováděcí pravomoci pro aktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu podle čl. 281 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(17)Článek 21 Smlouvy o fungování EU stanoví právo občanů EU svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich provedení. Podrobné podmínky a omezení jsou stanoveny ve směrnici 2004/38/ES. Uvedená směrnice stanoví obecné zásady, které se na tato omezení vztahují, a důvody, kterými lze taková opatření odůvodnit. Těmito důvody jsou veřejný pořádek, veřejná bezpečnost nebo veřejné zdraví. V této souvislosti lze omezení svobody pohybu odůvodnit, pokud jsou přiměřená a nediskriminační. Cílem tohoto nařízení není stanovit další důvody pro omezení práva na volný pohyb osob nad rámec důvodů stanovených v kapitole VI směrnice 2004/38/ES.

(18)Opatření k obnovení a usnadnění volného pohybu osob a jakákoli další opatření ovlivňující volný pohyb osob stanovená tímto nařízením vycházejí z článku 21 Smlouvy o fungování EU a doplňují směrnici 2004/38/ES, aniž by bylo dotčeno její uplatňování během mimořádných situací na jednotném trhu. Tato opatření by neměla vést k tomu, že budou povolena nebo odůvodněna omezení volného pohybu v rozporu se Smlouvami nebo jinými ustanoveními práva Unie.

(19)Článek 45 Smlouvy o fungování EU stanoví právo na volný pohyb pracovníků s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich provedení. Toto nařízení obsahuje ustanovení, která doplňují stávající opatření s cílem posílit volný pohyb osob, zvýšit transparentnost a poskytnout administrativní pomoc při mimořádných situacích na jednotném trhu. Tato opatření zahrnují zřízení jednotných kontaktních míst a jejich zpřístupnění pracovníkům a jejich zástupcům v členských státech a na úrovni Unie v průběhu režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na jednotném trhu podle tohoto nařízení.

(20)Pokud členské státy přijmou opatření, která mají vliv na volný pohyb zboží, osob nebo služeb v rámci přípravy na mimořádné situace na jednotném trhu a během nich, měly by tato opatření omezit na nezbytnou míru a odstranit je, jakmile to situace umožní. Tato opatření by měla respektovat zásady proporcionality a nediskriminace a měla by zohledňovat zvláštní situaci příhraničních regionů.

(21)Aktivace režimu mimořádné situace na jednotném trhu by měla vyvolat povinnost členských států oznámit krizově relevantní omezení volného pohybu.

(22)Při posuzování slučitelnosti jakýchkoli oznámených návrhů nebo přijatých opatření se zásadou proporcionality by Komise měla náležitě zohlednit vyvíjející se krizovou situaci a často omezené informace, které mají členské státy k dispozici, když se snaží snížit rizika vznikající v souvislosti s krizí. Je-li to za daných okolností odůvodněné a nezbytné, může Komise na základě jakýchkoli dostupných informací včetně odborných nebo vědeckých informací zvážit opodstatněnost argumentů členských států, které uplatňují zásadu předběžné opatrnosti jako důvod pro přijetí omezení volného pohybu osob. Úkolem Komise je zajistit, aby tato opatření byla v souladu s právem Unie a nevytvářela neodůvodněné překážky fungování jednotného trhu. Komise by měla na oznámení členských států reagovat co nejrychleji s ohledem na okolnosti dané konkrétní krize, a to nejpozději ve lhůtách stanovených tímto nařízením.

(23)Aby bylo zajištěno, že zvláštní opatření přijatá v souvislosti s mimořádnou situací na jednotném trhu stanovená v tomto nařízení budou použita pouze v případech, kdy je to nezbytné pro reakci na konkrétní mimořádnou situaci na jednotném trhu, měla by tato opatření vyžadovat individuální aktivaci prostřednictvím prováděcích aktů Komise, v nichž budou uvedeny důvody této aktivace a zboží nebo služby krizově relevantní zboží, na které se tato opatření vztahují.

(24)Aby byla zajištěna přiměřenost prováděcích aktů a náležité respektování úlohy hospodářských subjektů při řešení krizí, měla by Komise rovněž přistoupit k aktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu pouze v případě, že hospodářské subjekty nebudou schopny dobrovolně poskytnout řešení v přiměřené lhůtě. V každém takovém aktu by měly být uvedeny důvody tohoto postupu ve vztahu ke všem konkrétním aspektům krize.

(25)Komise by měla využívat žádosti o informace určené hospodářským subjektům pouze v případech, kdy informace nezbytné pro adekvátní reakci na mimořádnou situaci na jednotném trhu, jako jsou například informace nezbytné pro zadávání veřejných zakázek Komisí jménem členských států nebo odhad výrobních kapacit výrobců zboží krizově relevantní zboží, jejichž dodavatelské řetězce byly narušeny, nelze získat z veřejně dostupných zdrojů nebo na základě dobrovolně poskytnutých informací.

(26)Aktivace režimu mimořádné situace na jednotném trhu by měla v případě potřeby rovněž vyvolat uplatnění určitých postupů reakce na krizi, které zavádějí úpravy pravidel, jimiž se řídí navrhování, výroba a posuzování shody zboží, na něž se vztahují harmonizovaná pravidla Unie, a jeho uvádění na trh. Tyto postupy reakce na krizi by měly umožnit rychlé uvádění produktů označených jako zboží krizově relevantní zboží na trh v případě, že nastane mimořádná situace. Subjekty posuzování shody by měly upřednostňovat posuzování shody zboží krizově relevantní zboží před jakýmikoli jinými probíhajícími žádostmi týkajícími se jiných produktů. Na druhé straně by příslušné vnitrostátní orgány měly mít v případech, kdy dojde k nepřiměřeným prodlevám v postupech posuzování shody, možnost vydávat povolení pro uvádění produktů, které nebyly podrobeny platným postupům posuzování shody, na příslušný trh za předpokladu, že splňují příslušné požadavky na bezpečnost. Tato povolení jsou platná pouze na území vydávajícího členského státu a jsou omezena na dobu trvání dané mimořádné situace na jednotném trhu. Kromě toho by měla být v zájmu usnadnění zvýšení dodávek produktů krizově relevantní zboží zavedena určitá flexibilita, pokud jde o mechanismus předpokladu shody. Za mimořádné situace na jednotném trhu by výrobci zboží krizově relevantní zboží měli mít možnost spolehnout se rovněž na vnitrostátní a mezinárodní normy, které poskytují úroveň ochrany rovnocennou harmonizovaným evropským normám. V případech, kdy tyto normy neexistují nebo je kvůli narušení jednotného trhu jejich dodržování příliš obtížné, by Komise měla mít možnost vydávat společné technické specifikace, které by byly uplatňovány na dobrovolné nebo povinné bázi, aby výrobcům poskytla technická řešení připravená k okamžitému použití.

(27)Zavedení těchto krizově relevantních úprav do příslušných odvětvových harmonizovaných pravidel Unie vyžaduje cílené úpravy následujících devatenácti odvětvových rámců: směrnice 2000/14/ES, směrnice 2006/42/ES, směrnice 2010/35/EU, směrnice 2013/29/EU, směrnice 2014/28/EU, směrnice 2014/29/EU, směrnice 2014/30/EU, směrnice 2014/31/EU, směrnice 2014/32/EU, směrnice 2014/33/EU, směrnice 2014/34/EU, směrnice 2014/35/EU, směrnice 2014/53/EU, směrnice 2014/68/EU, nařízení (EU) 2016/424, nařízení (EU) 2016/425, nařízení (EU) 2016/426, nařízení (EU) 2019/1009 a nařízení (EU) č. 305/2011. Aktivace těchto mimořádných postupů by měla být podmíněna aktivací mimořádné situace na jednotném trhu a měla by být omezena na produkty označené jako zboží krizově relevantní zboží.

(28)V případech, kdy existují značná rizika pro fungování jednotného trhu, nebo v případech závažného nedostatku zboží strategického významu nebo výjimečně vysoké poptávky po něm se mohou opatření na úrovni Unie zaměřená na zajištění dostupnosti produktů krizově relevantní zboží, jako jsou například přednostní objednávky, ukázat jako nezbytná pro návrat k normálnímu fungování jednotného trhu.

(29)V zájmu podpory kupní síly a vyjednávací pozice Komise během režimu ostražitosti na jednotném trhu a režimu mimořádné situace na jednotném trhu by členské státy měly mít možnost požádat Komisi, aby zadávala veřejné zakázky jejich jménem.

(30)Pokud v průběhu mimořádné situace na jednotném trhu nastane závažný nedostatek produktů nebo služeb krizově relevantní zboží a je zřejmé, že hospodářské subjekty působící na jednotném trhu žádné takové zboží nevyrábějí, ale v zásadě by mohly změnit účel svých výrobních linek, případně by mohly mít dostatečnou kapacitu k poskytování potřebného zboží nebo služeb, měla by mít Komise možnost v krajním případě doporučit členským státům, aby přijaly opatření usnadňující navýšení nebo změnu účelu výrobní kapacity výrobců nebo kapacity poskytovatelů služeb za účelem poskytování služeb krizově relevantní zboží, případně si toto navýšení nebo změnu účelu vyžádaly. Komise by přitom informovala členské státy o závažnosti daného nedostatku a o druhu potřebného zboží nebo služeb krizově relevantní zboží a poskytla by jim podporu a poradenství v souvislosti s flexibilními možnostmi, které pro tyto účely poskytuje acquis EU.

(31)Opatření zajišťující regulační flexibilitu by Komisi umožnila doporučit členským státům, aby urychlily postupy udělování povolení, které by byly nezbytné pro zvýšení kapacity výroby zboží krizově relevantní zboží nebo poskytování služeb krizově relevantní zboží.

(32)Komise navíc může za účelem zajištění dostupnosti zboží krizově relevantní zboží během mimořádné situace na jednotném trhu vyzvat hospodářské subjekty, které působí v krizově relevantních dodavatelských řetězcích, aby upřednostnily objednávky vstupů nezbytných pro výrobu konečného zboží krizově relevantní zboží nebo objednávky tohoto konečného zboží jako takového. Pokud hospodářský subjekt odmítne přijmout a upřednostnit takové objednávky i po předložení objektivních důkazů o nezbytnosti zajistit dostupnost takového zboží krizově relevantní zboží, může Komise rozhodnout, že dotčené hospodářské subjekty vyzve, aby přijaly a upřednostnily určité objednávky, jejichž splnění pak bude mít přednost před jakýmikoli jinými závazky podle soukromého nebo veřejného práva. Pokud dotčený hospodářský subjekt tuto žádost neakceptuje, měl by objasnit své oprávněné důvody pro odmítnutí této žádosti. Komise může takové odůvodněné vysvětlení nebo jeho části zveřejnit, přičemž náležitě zohlední obchodní tajemství.

(33)Kromě toho může Komise v průběhu mimořádné situace na jednotném trhu doporučit členským státům, aby v zájmu zajištění dostupnosti zboží krizově relevantní zboží provedly distribuci strategických rezerv s náležitým ohledem na zásady solidarity, nezbytnosti a proporcionality.

(34)Pokud činnosti, které mají být prováděny podle tohoto nařízení, zahrnují zpracování osobních údajů, mělo by být toto zpracování v souladu s příslušnými právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů, konkrétně s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 41 a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 42 .

(35)Komisi by měly být za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o možnost přijímat podpůrná opatření pro usnadnění volného pohybu osob a pro stanovení seznamu jednotlivých cílů (množství a lhůt) pro ty strategické rezervy, které by členské státy měly udržovat, aby bylo dosaženo cílů tohoto podnětu. Dále by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o aktivaci režimu ostražitosti a opatření v oblasti ostražitosti s cílem pečlivě sledovat strategické dodavatelské řetězce a koordinovat vytváření strategických rezerv zboží a služeb strategického významu. Kromě toho by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o aktivaci zvláštních opatření pro reakci na mimořádnou situaci během mimořádné situace na jednotném trhu, což umožní rychlou a koordinovanou reakci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(36)Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Dodržuje zejména právo na soukromí hospodářských subjektů zakotvené v článku 7 Listiny, právo na ochranu údajů stanovené v článku 8 Listiny, svobodu podnikání a smluvní svobodu, které jsou chráněny článkem 16 Listiny, právo na vlastnictví chráněné článkem 17 Listiny, právo na kolektivní vyjednávání a akce chráněné článkem 26 Listiny a právo na účinnou soudní ochranu a spravedlivý proces podle článku 47 Listiny. Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej z důvodu rozsahu nebo účinků daného opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. Tímto nařízením by neměla být dotčena samostatnost sociálních partnerů, kterou uznává Smlouva o fungování EU.

(37)Unie je i nadále plně odhodlána prosazovat mezinárodní solidaritu a důrazně podporuje zásadu, že veškerá opatření přijatá podle tohoto nařízení, včetně opatření nezbytných pro k předcházení kritickému nedostatku nebo ke zmírnění tohoto nedostatku, musí být prováděna cíleným, transparentním a přiměřeným způsobem a pouze dočasně a musí být v souladu se závazky WTO.

(38)Rámec Unie zahrnuje meziregionální prvky umožňující zavádění soudržných a víceodvětvových přeshraničních opatření pro reakci v oblasti ostražitosti a reakci pro mimořádnou situaci na jednotném trhu, zejména s ohledem na zdroje, kapacity a zranitelná místa v sousedních regionech, zvláště v pohraničních regionech.

(39)Komise rovněž tam, kde to bude vhodné, zahájí jménem Unie konzultace nebo spolupráci s příslušnými třetími zeměmi, přičemž zvláštní pozornost bude věnována rozvojovým zemím, s cílem nalézt opatření založená na spolupráci při řešení narušení dodavatelského řetězce v souladu s mezinárodními závazky. To ve vhodných případech zahrnuje i koordinaci na příslušných mezinárodních fórech.

(40)Za účelem zavedení rámce krizových protokolů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem doplnění regulačního rámce stanoveného v tomto nařízení dalším upřesněním způsobů spolupráce členských států a orgánů Unie během režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na jednotném trhu, bezpečné výměny informací a komunikace o rizicích a krizích. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(41)Nařízení Rady (ES) č. 2679/98, které stanoví mechanismus pro dvoustranná jednání o překážkách fungování jednotného trhu, se používá jen zřídka a je zastaralé. Z jeho hodnocení vyplynulo, že řešení stanovená v uvedeném nařízení nejsou schopna obstát v podmínkách složitých krizí, které se neomezují pouze na incidenty na hranicích dvou sousedních členských států. Uvedené nařízení by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Část I
Obecná ustanovení

Hlava I
Oblast působnosti

Článek 1
Předmět

1.Toto nařízení stanoví rámec opatření pro předvídání dopadů krizí na jednotný trh, přípravu na ně a reakci na ně s cílem zajistit volný pohyb zboží, služeb a osob, jakož i dostupnost zboží a služeb strategického významu a krizově relevantního zboží a služeb na jednotném trhu.

2.Opatření uvedená v odstavci 1 zahrnují:

a)poradní skupinu, která bude Komisi poskytovat poradenství ohledně vhodných opatření umožňujících předvídat krizi na jednotném trhu, předcházet jí nebo reagovat na její dopad;

b)opatření v oblasti získávání, sdílení a výměny příslušných informací;

c)krizová opatření zaměřená na předvídání a plánování;

d)opatření pro řešení dopadů významných incidentů, které dosud nevyústily v mimořádnou situaci na jednotném trhu, na jednotný trh (ostražitost na jednotném trhu), včetně souboru opatření v oblasti ostražitosti, a

e)opatření pro řešení mimořádných situací na jednotném trhu včetně souboru opatření pro reakci na mimořádnou situaci.

3.Členské státy si mezi sebou navzájem a s Komisí pravidelně vyměňují informace o všech záležitostech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení.

4.Komise může získat jakékoli příslušné specializované a/nebo vědecké poznatky, které jsou nezbytné pro uplatňování tohoto nařízení.

Článek 2
Oblast působnosti

1.Opatření stanovená v tomto nařízení se použijí ve vztahu k významným dopadům krize na fungování jednotného trhu a jeho dodavatelských řetězců.

2.Toto nařízení se nevztahuje na:

a)léčivé přípravky ve smyslu čl. 2 odst. 2 směrnice 2001/83/ES;

b) zdravotnické prostředky ve smyslu čl. 2 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/123 43 ;

c) jiná lékařská protiopatření stanovená v čl. 3 bodě 8 nařízení (EU) .../... o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách [nařízení o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách] 44 a zařazená na seznam vytvořený v souladu s čl. 6 odst. 1 [návrhu] nařízení Rady (EU) .../... o rámci opatření pro zajištění dodávek lékařských protiopatření pro krizové situace 45 ;

d)polovodiče ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení Rady a Evropského parlamentu, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (akt o čipech) 46 ;

e)energetické produkty podle definice v čl. 2 odst. 1 směrnice 2003/96/ES 47 , elektřinu podle čl. 2 odst. 2 uvedené směrnice a jiné produkty podle čl. 2 odst. 3 uvedené směrnice;

f)finanční služby jako bankovnictví, úvěry, pojištění a zajištění, zaměstnanecké nebo osobní důchody, cenné papíry, investiční fondy, platební a investiční poradenství, včetně služeb uvedených v příloze I směrnice 2013/36, jakož i činnosti týkající se vypořádání a clearingu a poradenské, zprostředkovatelské a jiné pomocné finanční služby.

3.Odchylně od odst. 2 písm. a), b) a c) se na produkty uvedené v těchto písmenech použijí články 16 až 20 a článek 41 tohoto nařízení.

4.Tímto nařízením není dotčen mechanismus civilní ochrany Unie stanovený v rozhodnutí č. 1313/13/EU a obecný plán řízení krizí v oblasti potravin a krmiv v souladu s nařízením (ES) č. 178/2002.

5.Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla Unie v oblasti hospodářské soutěže (články 101 až 109 Smlouvy o fungování EU a prováděcí nařízení) včetně antimonopolních pravidel, pravidel týkajících se spojování podniků a pravidel státní podpory.

6.Tímto nařízením není dotčena možnost, aby Komise:

a)v souladu s mezinárodními závazky zahajovala konzultace nebo spolupráci jménem Unie s příslušnými třetími zeměmi ve snaze hledat řešení založená na spolupráci s cílem zabránit narušení dodavatelského řetězce, přičemž zvláštní pozornost bude věnována rozvojovým zemím. To může případně zahrnovat koordinaci na příslušných mezinárodních fórech, nebo

b)posoudila, zda je vhodné uložit omezení vývozu zboží v souladu s mezinárodními právy a povinnostmi Unie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/479 48 .

7.Veškerá opatření podle tohoto nařízení musí být v souladu se závazky Unie podle mezinárodního práva.

8.Tímto nařízením není dotčena odpovědnost členských států za ochranu národní bezpečnosti ani jejich pravomoc chránit základní funkce státu, včetně zajištění územní celistvosti státu a udržování veřejného pořádku.

Článek 3
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„krizí“ výjimečná, neočekávaná a náhlá přírodní nebo člověkem způsobená událost mimořádné povahy a rozsahu, k níž dojde uvnitř Unie nebo mimo ni;

2)„režimem ostražitosti na jednotném trhu“ rámec pro řešení hrozby významného narušení dodávek zboží a služeb strategického významu, která může v následujících šesti měsících potenciálně přerůst v mimořádnou situaci na jednotném trhu;

3)„mimořádnou situací na jednotném trhu“ rozsáhlý dopad krize na jednotný trh, který vážně narušuje volný pohyb na jednotném trhu nebo fungování dodavatelských řetězců, jež jsou nezbytné pro zachování klíčových společenských nebo hospodářských činností na jednotném trhu;

4)„strategicky významnými oblastmi“ oblasti, které mají zásadní význam pro Unii a její členské státy, neboť mají systémový a klíčový význam pro ochranu obyvatelstva, veřejnou bezpečnost, veřejný pořádek nebo veřejné zdraví, a jejichž narušení, selhání, ztráta nebo zničení by měly významný dopad na fungování jednotného trhu;

5)„zbožím a službami strategického významu“ zboží a služby, které jsou nezbytné pro zajištění fungování jednotného trhu ve strategicky důležitých oblastech a které nelze nahradit ani diverzifikovat;

6)„zbožím a službami krizově relevantní zboží“ zboží a služby, které jsou nezbytné z hlediska reakce na krizi nebo z hlediska řešení dopadů krize na jednotný trh v průběhu mimořádné situace na jednotném trhu;

7)„strategickými rezervami“ zásoba zboží strategického významu, u něhož může být nezbytné vytvoření rezervy za účelem přípravy na mimořádnou situaci na jednotném trhu pod kontrolou určitého členského státu.

Hlava II
Správa a řízení

Článek 4
Poradní skupina

1.Zřizuje se poradní skupina.

2.Tato poradní skupina se skládá z jednoho zástupce z každého členského státu. Každý členský stát jmenuje jednoho zástupce a jeho náhradníka.

3.Komise této poradní skupině předsedá a zajišťuje její sekretariát. Komise může přizvat zástupce Evropského parlamentu, zástupce států ESVO, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP) 49 , zástupce hospodářských subjektů, organizací zúčastněných stran a sociálních partnerů a odborníky, aby se zúčastnili zasedání poradní skupiny jako pozorovatelé. Na příslušná zasedání poradní skupiny pozve zástupce dalších krizově relevantních subjektů na úrovni Unie jako pozorovatele.

4.Poradní skupina je nápomocna Komisi pro účely pohotovostního plánování podle článků 6 až 8 a poskytuje jí poradenství, pokud jde o tyto úkoly:

a)navrhování opatření pro správní spolupráci mezi Komisí a členskými státy v době platnosti režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na jednotném trhu, která budou obsažena v krizových protokolech;

b)posuzování významných incidentů, na něž členské státy Komisi upozornily.

5.Pro účely režimu ostražitosti na jednotném trhu uvedeného v článku 9 je poradní skupina Komisi nápomocna při těchto úkolech:

a)určení toho, zda hrozba uvedená v čl. 3 bodě 2 skutečně existuje, a rozsahu této hrozby;

b)shromažďování prognóz, analýz dat a informací o trhu;

c)konzultace se zástupci hospodářských subjektů včetně malých a středních podniků a se zástupci průmyslu za účelem shromažďování informací o trhu;

d)analýza souhrnných údajů obdržených od jiných krizově relevantních orgánů na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni;

e)usnadňování výměny a sdílení informací, a to i s dalšími příslušnými subjekty a jinými krizově relevantními orgány na úrovni Unie, jakož i případně se třetími zeměmi, přičemž zvláštní pozornost bude věnována rozvojovým zemím, a dále s mezinárodními organizacemi;

f)správa úložiště vnitrostátních a unijních krizových opatření uplatněných v předchozích krizích, které měly dopad na jednotný trh a jeho dodavatelské řetězce.

6.Pro účely režimu mimořádné situace na jednotném trhu uvedeného v článku 14 je poradní skupina nápomocna Komisi při těchto úkolech:

a)analýza krizově relevantních informací shromážděných členskými státy nebo Komisí;

b)stanovení toho, zda byla splněna kritéria pro aktivaci nebo deaktivaci režimu mimořádné situace;

c)poskytování poradenství ohledně provádění opatření na úrovni Unie zvolených v reakci na mimořádnou situaci na jednotném trhu;

d)provádění přezkumu vnitrostátních krizových opatření;

e)usnadňování výměny a sdílení informací, a to i s dalšími krizově relevantními orgány na úrovni Unie, jakož i případně se třetími zeměmi, přičemž zvláštní pozornost bude věnována rozvojovým zemím, a dále s mezinárodními organizacemi.

7.Komise zajistí účast všech subjektů na úrovni Unie, které mají význam pro danou krizi. Poradní skupina ve vhodných případech úzce spolupracuje s dalšími příslušnými orgány souvisejícími s krizí na úrovni Unie a koordinuje s nimi svou činnost. Komise zajistí koordinaci s opatřeními prováděnými prostřednictvím jiných mechanismů Unie, jako je například mechanismus civilní ochrany Unie nebo rámec EU pro zdravotní bezpečnost. Poradní skupina zajišťuje výměnu informací se Střediskem pro koordinaci odezvy na mimořádné situace v rámci mechanismu civilní ochrany Unie.

8.Poradní skupina se schází nejméně třikrát ročně. Na svém prvním zasedání přijme poradní skupina na návrh Komise a po dohodě s ní svůj jednací řád.

9.Poradní skupina může přijímat stanoviska, doporučení nebo zprávy v souvislosti se svými úkoly stanovenými v odstavcích 4 až 6.

Článek 5
Ústřední kontaktní orgány

1.Členské státy určí ústřední kontaktní orgány odpovědné za kontakty, koordinaci a výměnu informací s ústředními kontaktními orgány jiných členských států a ústředním kontaktním orgánem na úrovni Unie podle tohoto nařízení. Tyto kontaktní orgány koordinují a shromažďují vstupy od příslušných vnitrostátních orgánů.

2.Komise určí ústřední kontaktní orgán na úrovni Unie pro komunikaci s ústředními kontaktními orgány členských států během režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na jednotném trhu podle tohoto nařízení. Ústřední kontaktní orgán na úrovni Unie zajišťuje koordinaci a výměnu informací s ústředními kontaktními orgány členských států pro účely řízení režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na jednotném trhu.

Část II
Pohotovostní plánování na jednotném trhu

Článek 6
Krizové protokoly

1.Komisi je s přihlédnutím ke stanovisku poradní skupiny a příspěvkům příslušných subjektů na úrovni Unie svěřena pravomoc přijmout po konzultaci s členskými státy akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení o rámec, kterým se stanoví krizové protokoly týkající se krizové spolupráce, výměny informací a krizové komunikace v režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na jednotném trhu, zejména:

a)spolupráce mezi příslušnými orgány na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie v oblasti řízení režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace v průběhu těchto dvou režimů ve všech odvětvích jednotného trhu;

b)obecné postupy pro bezpečnou výměnu informací;

c)koordinovaný přístup ke komunikaci o rizicích a krizové komunikaci včetně přístupu vůči veřejnosti, přičemž Komise zde hraje koordinační úlohu;

d)řízení daného rámce.

2.Komise a členské státy zavedou podrobná správní opatření pro zajištění včasné spolupráce a bezpečné výměny informací mezi Komisí, příslušnými subjekty na úrovni Unie a členskými státy, pokud jde o:

a)soupis relevantních vnitrostátních příslušných orgánů, ústředních kontaktních orgánů určených podle článku 5 a jednotných kontaktních míst uvedených v článku 21, jejich kontaktních údajů a přidělených úloh a odpovědnosti v rámci režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace uvedených v tomto nařízení podle vnitrostátního práva;

b)konzultaci se zástupci hospodářských subjektů a sociálních partnerů včetně malých a středních podniků ohledně jejich podnětů a opatření za účelem zmírnění potenciálních narušení dodavatelského řetězce a reakce na ně, jakož i překonání potenciálního nedostatku zboží a služeb na jednotném trhu;

c)spolupráci na technické úrovni v oblasti režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace v rámci všech odvětví jednotného trhu;

d)komunikaci o rizicích a mimořádných situacích, přičemž Komise má koordinační úlohu a přiměřeným způsobem se zohlední již existující struktury.

3.Aby bylo zajištěno fungování rámce uvedeného v odstavci 1, může Komise společně s členskými státy provádět zátěžové testy, simulace a přezkumy v průběhu daného opatření i po jeho skončení a může příslušným orgánům na úrovni Unie a členským státům podle potřeby navrhovat aktualizaci tohoto rámce.

Článek 7
Odborná příprava a simulace

Komise organizuje odbornou přípravu pro zaměstnance určených ústředních kontaktních orgánů v oblasti spolupráce, koordinace a výměny informací v případě krizí v souladu s článkem 6. Organizuje simulace s účastí zaměstnanců ústředních kontaktních orgánů ze všech členských států na základě potenciálních scénářů mimořádných situací na jednotném trhu.

Článek 8
Ad hoc upozornění pro účely včasného varování

1.Ústřední kontaktní orgán členského státu oznámí Komisi a ústředním kontaktním orgánům ostatních členských států bez zbytečného odkladu veškeré incidenty, které významně narušují nebo mají potenciál významně narušit fungování jednotného trhu a jeho dodavatelských řetězců (významné incidenty).

2.Ústřední kontaktní orgány a veškeré příslušné vnitrostátní orgány nakládají s informacemi uvedenými v odstavci 1 v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy, které jsou v souladu s právem Unie, způsobem, který respektuje jejich důvěrnost, chrání bezpečnost a veřejný pořádek Evropské unie nebo jejích členských států a chrání bezpečnostní a obchodní zájmy dotčených hospodářských subjektů.

3.Aby ústřední kontaktní orgán členského státu určil, zda je dané narušení nebo potenciální narušení fungování jednotného trhu a jeho dodavatelských řetězců zboží a služeb významné a mělo by být předmětem upozornění, zohlední následující parametry:

a)počet hospodářských subjektů dotčených daným narušením nebo potenciálním narušením;

b)dobu trvání nebo předpokládanou dobu trvání daného narušení nebo potenciálního narušení;

c)zeměpisnou oblast; podíl jednotného trhu dotčený daným narušením nebo potenciálním narušením; dopad na konkrétní zeměpisné oblasti, které jsou obzvláště zranitelné nebo vystavené narušením dodavatelského řetězce, včetně nejvzdálenějších regionů EU;

d)dopad narušení nebo potenciálního narušení na nediverzifikovatelné a nenahraditelné vstupy.

Část III
Ostražitost na jednotném trhu

Hlava I
Režim ostražitosti

Článek 9
Aktivace

1.Pokud Komise po zohlednění stanoviska poradní skupiny dospěje k závěru, že nastala hrozba uvedená v čl. 3 bodě 2, aktivuje prostřednictvím prováděcího aktu režim ostražitosti na dobu nejvýše šesti měsíců. Tento prováděcí akt musí obsahovat:

a)posouzení možného dopadu dané krize;

b)seznam dotčeného zboží a služeb strategického významu a

c)opatření v oblasti ostražitosti, která mají být přijata.

2.Prováděcí akt uvedený v odstavci 1 se přijme přezkumným postupem uvedeným v čl. 41 odst. 2.

Článek 10
Prodloužení a deaktivace

1.Pokud má Komise za to, že důvody pro aktivaci režimu ostražitosti podle čl. 9 odst. 1 zůstávají nadále v platnosti, může s přihlédnutím ke stanovisku poradní skupiny režim ostražitosti prodloužit prostřednictvím prováděcího aktu na dobu nejvýše šesti měsíců.

2.Pokud Komise s přihlédnutím ke stanovisku poradní skupiny zjistí, že hrozba uvedená v čl. 3 bodě 2 ve vztahu k některým nebo ke všem opatřením v oblasti ostražitosti nebo k některým nebo ke všem druhům zboží a služeb již pominula, režim ostražitosti zcela nebo zčásti deaktivuje, a to prostřednictvím prováděcího aktu.

3.Prováděcí akty uvedené v odstavcích 1 a 2 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 42 odst. 2.

Hlava II
Opatření v oblasti ostražitosti

Článek 11
Monitorování

1.Pokud byl aktivován režim ostražitosti v souladu s článkem 9, monitorují příslušné vnitrostátní orgány dodavatelské řetězce zboží a služeb strategického významu, které byly určeny v prováděcím aktu aktivujícím režim ostražitosti.

2.Komise stanoví standardizované a bezpečné prostředky pro shromažďování a zpracovávání informací pro účely odstavce 1 za použití elektronických prostředků. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy, které vyžadují zachování důvěrnosti shromážděných informací včetně obchodního tajemství, musí být zajištěna ochrana důvěrnosti s ohledem na obchodně citlivé informace a informace ovlivňující bezpečnost a veřejný pořádek Evropské unie nebo jejích členských států.

3.Členské státy vytvoří a vedou soupis nejdůležitějších hospodářských subjektů usazených na území daného členského státu, které působí v dodavatelských řetězcích zboží a služeb strategického významu určených v prováděcím aktu aktivujícím režim ostražitosti.

4.Příslušné vnitrostátní orgány se na základě soupisu vytvořeného podle článku 6 obracejí se žádostmi o dobrovolné poskytnutí informací na nejvýznamnější hospodářské subjekty v dodavatelských řetězcích zboží a služeb, které jsou uvedeny v prováděcím aktu přijatém podle článku 9, a na další příslušné zúčastněné strany usazené na jejich území. V těchto žádostech uvedou zejména to, které informace o faktorech ovlivňujících dostupnost určeného zboží a služeb strategického významu jsou požadovány. Každý hospodářský subjekt / zúčastněná strana dobrovolně poskytující informace tak činí individuálně v souladu s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže, jimiž se řídí výměna informací. Příslušné vnitrostátní orgány předají bez zbytečného odkladu příslušná zjištění Komisi a poradní skupině prostřednictvím příslušného ústředního kontaktního orgánu.

5.Příslušné vnitrostátní orgány náležitě zohlední administrativní zátěž hospodářských subjektů, zejména malých a středních podniků, která bude s žádostmi o informace případně spojena, a zajistí její minimalizaci.

6.Komise může poradní skupinu požádat, aby projednala zjištění a vyhlídky vývoje na základě sledování dodavatelských řetězců zboží a služeb strategického významu.

7.Komise může na základě informací shromážděných v rámci činností podle odstavce 1 předložit zprávu o souhrnných zjištěních.

Článek 12
Strategické rezervy

1.Komise může mezi zbožím strategického významu uvedeným v prováděcím aktu přijatém podle čl. 9 odst. 1 určit zboží, u něhož může být nezbytné vytvořit rezervu s cílem připravit se na mimořádnou situaci na jednotném trhu, a to s ohledem na pravděpodobnost a dopad jeho nedostatku. Komise o tom uvědomí ostatní členské státy.

Z oblasti působnosti tohoto článku vyloučeny kapacity, které jsou součástí rezervy rescEU v souladu s článkem 12 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

2.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů požadovat, aby členské státy poskytly informace o zboží uvedeném v prováděcím aktu přijatém podle čl. 9 odst. 1, pokud jde o všechny následující skutečnosti:

a)aktuální zásoby na jejich území;

b)veškerý potenciál dalšího nákupu;

c)veškeré možnosti alternativního zásobování;

d)další informace, které by mohly zajistit dostupnost tohoto zboží.

V prováděcím aktu bude specifikováno zboží, o němž mají být informace poskytovány.

Členské státy podají Komisi zprávu o výši strategických rezerv zboží strategického významu, které drží, a o stavu ostatních zásob tohoto zboží na svém území.

3.Členské státy vynaloží maximální úsilí na vytvoření strategických zásob zboží strategického významu určeného v souladu s odstavcem 1, přičemž náležitě zohlední zásoby, které drží nebo vytvářejí hospodářské subjekty na jejich území. Komise poskytne členským státům podporu při koordinaci a zefektivňování jejich úsilí.

4.Pokud lze zvýšit efektivitu vytváření strategických rezerv zboží strategického významu určených podle odstavce 1 zefektivněním u členských států, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů vypracovat a pravidelně aktualizovat seznam individuálních cílů týkajících se množství a lhůt pro tyto strategické rezervy, které by členské státy měly udržovat. Při stanovování těchto individuálních cílů pro jednotlivé členské státy Komise zohlední:

a)pravděpodobnost a dopad nedostatku podle odstavce 1;

b)úroveň stávajících zásob hospodářských subjektů a strategických rezerv v celé Unii a veškeré informace o probíhajících činnostech hospodářských subjektů zaměřených na zvýšení jejich zásob;

c)náklady na vytváření a udržování těchto strategických rezerv.

5.Členské státy Komisi pravidelně informují o aktuálním stavu svých strategických rezerv. Pokud členský stát dosáhne individuálních cílů uvedených v odstavci 4, informuje Komisi o tom, zda má k dispozici zásoby daného zboží přesahující tyto cíle. Členské státy, jejichž zásoby těchto individuálních cílů nedosáhly, vysvětlí Komisi důvody této situace. Komise usnadní spolupráci mezi členskými státy, které již svých cílů dosáhly, a ostatními členskými státy.

6.Pokud strategické rezervy některého členského státu trvale výrazně zaostávají za individuálními cíli uvedenými v odstavci 4 a hospodářské subjekty na jeho území nejsou schopny tento nedostatek vyrovnat, může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost čtrnácti členských států posoudit potřebu přijmout další opatření k vytvoření strategických rezerv zboží strategického významu určeného podle odstavce 1.

Pokud Komise po takovém posouzení na základě objektivních údajů zjistí, že:

a)potřeba daného zboží zůstala beze změny nebo se zvýšila v porovnání se situací v době, kdy byl cíl uvedený v odstavci 4 poprvé stanoven nebo v souladu s odstavcem 4 naposledy změněn;

b)přístup k dotčenému zboží je nezbytný pro zajištění připravenosti na mimořádnou situaci na jednotném trhu;

c)dotčený členský stát nepředložil dostatečné důkazy, které by vysvětlovaly nesplnění daného individuálního cíle, a

d)nastaly výjimečné okolnosti v tom smyslu, že když daný členský stát tyto strategické rezervy nevytvoří, bude vzhledem k jeho významu pro daný dodavatelský řetězec vážně ohrožena připravenost Unie čelit hrozící mimořádné situaci na jednotném trhu,

Komise může přijmout prováděcí akt požadující, aby uvedený členský stát ve stanovené lhůtě vytvořil strategické rezervy dotčeného zboží.

7.Komise při postupu podle tohoto článku usiluje o to, aby vytváření strategických rezerv nezpůsobovalo nepřiměřenou zátěž pro dodavatelské řetězce zboží určeného podle odstavce 1 ani pro fiskální kapacitu dotčeného členského státu.

Komise plně zohlední veškeré obavy členských států týkající se národní bezpečnosti.

8.Prováděcí akty uvedené v tomto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 42 odst. 2.

Část IV
Mimořádná situace na jednotném trhu

Hlava I
Režim mimořádné situace

Článek 13 
Kritéria pro aktivaci

1.Při posuzování závažnosti narušení pro účely zjištění, zda lze dopad krize na jednotný trh kvalifikovat jako mimořádnou situaci na jednotném trhu, Komise na základě konkrétních a spolehlivých důkazů přihlédne alespoň k těmto ukazatelům:

a)krize způsobila aktivaci jakéhokoli příslušného mechanismu Rady pro reakci na krize, mechanismu civilní ochrany Unie nebo mechanismů zřízených v rámci EU pro zdravotní bezpečnost, včetně [návrhu] nařízení (EU) .../... o závažných přeshraničních zdravotních hrozbách a [návrhu] nařízení Rady (EU) .../... o rámci opatření pro zajištění dodávek lékařských protiopatření pro krizové situace;

b)odhad počtu hospodářských činností nebo uživatelů, kteří jsou při poskytování dotčeného zboží nebo služeb závislí na narušeném odvětví (narušených odvětvích) jednotného trhu;

c)význam dotčeného zboží nebo služeb pro jiná odvětví;

d)závažnost a délka trvání dopadů na hospodářské a společenské činnosti, životní prostředí a veřejnou bezpečnost;

e)dotčené hospodářské subjekty nejsou schopny v přiměřené lhůtě dobrovolně poskytnout řešení těchto konkrétních aspektů krize;

f)postavení dotčených hospodářských subjektů na trhu v dotčeném odvětví nebo odvětvích;

g)zeměpisná oblast, která je a mohla by být ovlivněna, včetně veškerých přeshraničních dopadů na fungování dodavatelských řetězců, které jsou nezbytné pro zachování klíčových společenských nebo hospodářských činností na jednotném trhu;

h)význam dotčeného hospodářského subjektu pro udržování dostatečné úrovně dodávek zboží nebo služeb s přihlédnutím k dostupnosti alternativních prostředků pro poskytování tohoto zboží nebo služeb a

i)neexistence náhradního zboží, vstupů nebo služeb.

Článek 14
Aktivace

1.Režim mimořádné situace na jednotném trhu může být aktivován bez předchozí aktivace režimu ostražitosti na jednotném trhu ve vztahu k témuž zboží nebo službám. Pokud byl režim ostražitosti aktivován již dříve, může ho režim mimořádné situace částečně nebo zcela nahradit.

2.Pokud má Komise s přihlédnutím ke stanovisku poradní skupiny za to, že nastala mimořádná situace na jednotném trhu, navrhne Radě aktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu.

3.Rada může aktivovat režim mimořádné situace na jednotném trhu prostřednictvím prováděcího aktu Rady. Doba trvání aktivace je stanovena v prováděcím aktu a činí nejvýše šest měsíců.

4.Aktivace režimu mimořádné situace na jednotném trhu, pokud jde o určité zboží a služby, nebrání aktivaci nebo dalšímu uplatňování režimu ostražitosti a zavádění opatření stanovených v článcích 11 a 12 ve vztahu ke stejnému zboží a službám.

5.Bezprostředně po aktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu Komise neprodleně prostřednictvím prováděcího aktu přijme seznam krizově relevantního zboží a služeb. Tento seznam lze měnit prostřednictvím prováděcích aktů.

6. Prováděcí akt Komise uvedený v odstavci 5 se přijme přezkumným postupem uvedeným v čl. 42 odst. 2. V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se dopadů krize na jednotný trh přijme Komise postupem podle čl. 42 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Článek 15 
Prodloužení a deaktivace

1.Pokud se Komise s přihlédnutím ke stanovisku poradní skupiny domnívá, že je nezbytné režim mimořádné situace na jednotném trhu prodloužit, může prodloužení režimu mimořádné situace na jednotném trhu navrhnout Radě. S výhradou naléhavých a výjimečných změn okolností se Komise vynasnaží tak učinit nejpozději 30 dnů před uplynutím období, na které byl režim mimořádné situace na jednotném trhu aktivován. Rada může režim mimořádné situace na jednotném trhu prodloužit prostřednictvím prováděcího aktu vždy nejvýše o šest měsíců.

2.Má-li poradní skupina konkrétní a spolehlivé důkazy o tom, že by mimořádná situace na jednotném trhu měla být deaktivována, může za tímto účelem vypracovat stanovisko a předat je Komisi. Pokud Komise s přihlédnutím ke stanovisku poradní skupiny usoudí, že mimořádná situace na jednotném trhu již pominula, navrhne Radě neprodleně deaktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu.

3.Opatření přijatá v souladu s články 24 až 33 a na základě mimořádných postupů zavedených do příslušných právních rámců Unie prostřednictvím změn odvětvových právních předpisů pro výrobky stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/424, nařízení (EU) 2016/425, nařízení (EU) 2016/426, nařízení (EU) 2019/1009 a nařízení (EU) č. 305/2011, pokud jde o mimořádné postupy pro posuzování shody, přijetí společných specifikací a dozor nad trhem v důsledku mimořádné situace na jednotném trhu, a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/14/ES, 2006/42/ES, 2010/35/EU, 2013/29/EU, 2014/28/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/31/EU, 2014/32/EU, 2014/33/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU a 2014/68/EU, pokud jde o mimořádné postupy pro posuzování shody, přijetí společných specifikací a dozor nad trhem v důsledku mimořádné situace na jednotném trhu, přestanou platit po deaktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu. Komise předloží Radě hodnocení účinnosti opatření přijatých za účelem řešení mimořádné situace na jednotném trhu nejpozději tři měsíce po skončení platnosti daných opatření na základě informací shromážděných prostřednictvím monitorovacího mechanismu stanoveného v článku 11.

Hlava II
Volný pohyb v průběhu mimořádné situace na jednotném trhu

Kapitola I
Opatření k obnovení a usnadnění volného pohybu

Článek 16
Obecné požadavky na opatření omezující volný pohyb za účelem řešení mimořádné situace na jednotném trhu

1.Při přijímání a uplatňování vnitrostátních opatření v reakci na mimořádnou situaci na jednotném trhu a na související krizi členské státy zajistí, aby jejich činnost byla plně v souladu se Smlouvou a s právem Unie, a zejména s požadavky stanovenými v tomto článku.

2.Veškerá omezení musí být časově omezená, a jakmile to situace dovolí, musí být zrušena. Kromě toho by veškerá omezení měla zohledňovat situaci v příhraničních regionech.

3.Žádné požadavky kladené na občany a na podniky nesmí vytvářet nepřiměřenou nebo zbytečnou administrativní zátěž.

4.Členské státy jasným a jednoznačným způsobem informují občany, spotřebitele, podniky, pracovníky a jejich zástupce o opatřeních, která mají vliv na jejich právo na volný pohyb.

5.Členské státy zajistí, aby všechny dotčené zúčastněné strany včetně pracovníků a poskytovatelů služeb byly informovány o opatřeních omezujících volný pohyb zboží, služeb a osob před tím, než tato opatření vstoupí v platnost. Členské státy zajistí soustavný dialog se zúčastněnými stranami včetně komunikace se sociálními partnery a mezinárodními partnery.

Článek 17
Zakázaná omezení práva na volný pohyb během mimořádné situace na jednotném trhu

1.Během režimu mimořádné situace na jednotném trhu a při reakci na mimořádnou situaci na jednotném trhu se členské státy zdrží zavádění následujících opatření:

a)zákazů vývozu v rámci Unie nebo jiná opatření s rovnocenným účinkem na zboží nebo služby krizově relevantní zboží uvedené v prováděcím aktu přijatém podle čl. 14 odst. 5;

b)omezení vývozu zboží nebo poskytování či přijímání služeb, případně opatření s rovnocenným účinkem, v rámci EU, pokud tato omezení vedou k některému z těchto důsledků:

i) narušení dodavatelských řetězců krizově relevantního zboží a služeb uvedených v prováděcím aktu přijatém podle čl. 14 odst. 5, nebo

ii) vytváření nebo prohlubování nedostatku tohoto zboží a služeb na jednotném trhu;

c)diskriminace mezi členskými státy nebo mezi občany, a to i v jejich úloze poskytovatelů služeb nebo pracovníků, a to buď přímo na základě státní příslušnosti, nebo v případě společností na základě umístění jejich sídla, ústřední správy nebo hlavní provozovny;

d)omezení volného pohybu osob podílejících se na výrobě zboží krizově relevantní zboží uvedeného v prováděcím aktu přijatém podle čl. 14 odst. 5 a jeho částí, případně na poskytování služeb krizově relevantní zboží uvedených v prováděcím aktu přijatém podle čl. 14 odst. 5, nebo jiných opatření s podobným účinkem, která:

i)     způsobují nedostatek potřebné pracovní síly na jednotném trhu, a narušují tak dodavatelské řetězce krizově relevantního zboží a služeb, případně vytvářejí či prohlubují nedostatek tohoto zboží a služeb na jednotném trhu, nebo

ii)    jsou přímo diskriminační na základě státní příslušnosti dané osoby.

2.Během režimu mimořádné situace na jednotném trhu a při reakci na mimořádnou situaci na jednotném trhu se členské státy zdrží zavádění následujících opatření s výjimkou případů, kdy toto zavádění vyplývá ze samotné podstaty krize:

a)uplatňování volnějších pravidel na zboží, které pochází ze sousedního členského státu, z jakéhokoli jiného členského státu nebo ze skupiny členských států, v porovnání se zbožím pocházejícím z jiných členských států;

b)selektivní odpírání vstupu zboží pocházejícího z jiných konkrétních členských států na své území;

c)zavádění zákazů provozování nákladní dopravy.

3.Během režimu mimořádné situace na jednotném trhu a při reakci na mimořádnou situaci na jednotném trhu se členské státy zdrží zavádění následujících opatření s výjimkou případů, kdy toto zavádění vyplývá ze samotné podstaty krize / mimořádné situace na jednotném trhu:

a)zákaz určitých druhů služeb nebo způsobů poskytování služeb;

b)blokování toků osobní dopravy.

4.Během režimu mimořádné situace na jednotném trhu a při reakci na mimořádnou situaci na jednotném trhu se členské státy zdrží zavádění následujících opatření:

a)uplatňování volnějších pravidel na cestování z jednoho členského státu do jiného nebo do skupiny členských států nebo opačně v porovnání s cestováním do jiných členských států a z jiných členských států s výjimkou případů, kdy toto uplatňování vyplývá ze samotné podstaty krize / mimořádné situace na jednotném trhu;

b)nesmí osobám požívajícím práva na volný pohyb podle práva Unie odepřít právo vstoupit na území členského státu jejich státní příslušnosti nebo bydliště, právo opustit území členských států za účelem cesty do členského státu jejich státní příslušnosti nebo bydliště ani právo tranzitu přes členský stát za účelem cesty do členského státu jejich státní příslušnosti nebo bydliště;

c)zákaz služebních cest souvisejících s výzkumem a vývojem a s výrobou krizově relevantního zboží uvedeného v prováděcím aktu přijatém podle čl. 14 odst. 5 nebo s jeho uváděním na trh, případně s kontrolami týkajícími se tohoto zboží;

d)ukládání zákazů cestování, včetně cestování z naléhavých rodinných důvodů, které nejsou vhodné pro dosažení legitimního veřejného zájmu, který taková opatření údajně sledují, nebo které zjevně překračují rámec toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné;

e)ukládání omezení pracovníkům a poskytovatelům služeb a jejich zástupcům, ledaže by to vyplývalo ze samotné povahy krize / mimořádné situace na jednotném trhu a zjevně to nepřekračovalo rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.

5.Pokud byla v souladu s článkem 14 aktivována mimořádná situace na jednotném trhu, a přitom v daném členském státě nejsou krizí dotčeny činnosti vykonávané poskytovateli služeb, zástupci podniků a pracovníky a navzdory krizi je možné bezpečně cestovat, nesmí tento členský stát ukládat těmto kategoriím osob z jiných členských států cestovní omezení, která by jim bránila v přístupu do místa výkonu jejich činnosti nebo jejich pracoviště.

6.Pokud byla v souladu s článkem 14 aktivována mimořádná situace na jednotném trhu a výjimečné okolnosti vyplývající z krize neumožňují všem poskytovatelům služeb, zástupcům podniků a pracovníkům z jiných členských států cestovat a mít neomezený přístup do místa své činnosti nebo na své pracoviště, ale cestování je stále možné, členské státy neuloží cestovní omezení:

a)poskytovatelům služeb, kteří poskytují služby krizově relevantní zboží, jež jsou uvedeny v prováděcím aktu přijatém podle čl. 14 odst. 5, nebo zástupcům podniků nebo pracovníkům, kteří se podílejí na výrobě zboží krizově relevantní zboží nebo na poskytování služeb krizově relevantní zboží, jež jsou uvedeny v prováděcím aktu přijatém podle čl. 14 odst. 5, aby jim umožnili přístup do místa výkonu jejich činnosti, pokud je činnost v daném odvětví v dotčeném členském státě stále povolena;

b)pracovníkům civilní ochrany s cílem umožnit jim i s jejich vybavením neomezený přístup do místa výkonu jejich činnosti v kterémkoli členském státě.

7.Při přijímání opatření uvedených v tomto ustanovení zajistí členské státy plný soulad se Smlouvami a s právem Unie. Žádnou část tohoto ustanovení nelze vykládat tak, že povoluje nebo odůvodňuje omezení volného pohybu v rozporu se Smlouvami nebo jinými ustanoveními práva Unie.

Článek 18
Podpůrná opatření

1.V průběhu režimu mimořádné situace na jednotném trhu může Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podpůrná opatření k posílení volného pohybu osob podle čl. 17 odst. 6 a 7. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 42 odst. 2. V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se dopadů krize na jednotný trh přijme Komise postupem podle čl. 42 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

2.Pokud Komise v průběhu režimu mimořádné situace na jednotném trhu zjistí, že členské státy zavedly šablony pro osvědčování toho, že daná fyzická osoba nebo hospodářský subjekt je poskytovatelem služeb krizově relevantní zboží, zástupcem podniku nebo pracovníkem, který se podílí na výrobě zboží krizově relevantní zboží nebo na poskytování služeb krizově relevantní zboží, případně pracovníkem civilní ochrany, a domnívá se, že používání odlišných šablon jednotlivými členskými státy je během mimořádné situace na jednotném trhu překážkou volného pohybu, může Komise v případě, že to považuje za nezbytné pro podporu volného pohybu těchto kategorií osob a jejich vybavení během probíhající mimořádné situace na jednotném trhu, vydat prostřednictvím prováděcích aktů šablony osvědčující, že splňují příslušná kritéria pro použití čl. 17 odst. 6 ve všech členských státech.

3.Prováděcí akty uvedené v odstavcích 1 a 2 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 42 odst. 2. V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se dopadů krize na jednotný trh přijme Komise postupem podle čl. 42 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Kapitola II
Transparentnost a správní pomoc

Článek 19
Oznámení

1.V průběhu mimořádné situace na jednotném trhu oznámí členské státy Komisi veškeré krizově relevantní návrhy opatření, která omezují volný pohyb zboží a volný pohyb služeb, jakož i krizově relevantní omezení volného pohybu osob včetně pracovníků, spolu s důvody těchto opatření.

Toto oznámení nebrání členským státům v přijetí dotčených opatření, pokud je z důvodů způsobených závažnými a nepředvídatelnými okolnostmi nutné okamžitě jednat. Členské státy přijaté opatření neprodleně oznámí spolu s odůvodněním potřeby toto opatření okamžitě přijmout.

2.Členské státy poskytnou Komisi prohlášení o důvodech, které činí přijetí takového opatření oprávněným a přiměřeným, pokud tyto důvody nebyly jasně uvedeny již v oznámeném opatření. Členské státy sdělí Komisi úplné znění vnitrostátních právních nebo správních předpisů, které toto opatření obsahují nebo jsou tímto opatřením změněny.

3.Členské státy používají pro oznamování podle tohoto článku informační systém zřízený pro oznamování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 50 .

4.Komise neprodleně sdělí oznámená opatření ostatním členským státům a současně je sdílí s poradní skupinou.

5.Pokud se poradní skupina rozhodne vydat k oznámenému opatření stanovisko, učiní tak do čtyř pracovních dnů ode dne, kdy Komise obdržela oznámení týkající se tohoto opatření.

6.Komise zajistí, aby občané a podniky byli informováni o oznámených opatřeních – pokud si členské státy nevyžádají zachování důvěrnosti těchto opatření, případně pokud se Komise nedomnívá, že by zveřejnění těchto opatření mělo dopad na bezpečnost a veřejný pořádek Evropské unie nebo jejích členských států –, jakož i o rozhodnutích a připomínkách členských států přijatých v souladu s tímto článkem.

7.Členské státy odloží přijetí oznámeného návrhu opatření o deset dnů ode dne, kdy Komise obdržela oznámení uvedené v tomto článku.

8.Komise do deseti dnů ode dne obdržení tohoto oznámení přezkoumá soulad každého návrhu nebo přijatého opatření s právem Unie včetně článků 16 a 17 tohoto nařízení a zásad proporcionality a nediskriminace a může k oznámenému opatření předložit připomínky, pokud existují okamžitě zřejmé a závažné důvody se domnívat, že není v souladu s právem Unie. Oznamující členský stát tyto připomínky zohlední. Komise může tuto desetidenní lhůtu za výjimečných okolností prodloužit, zejména za účelem získání vědeckého poradenství, důkazů nebo technických poznatků v souvislosti s měnící se situací. Komise uvede důvody jakéhokoli takového prodloužení, stanoví novou lhůtu a neprodleně o této nové lhůtě a o důvodech prodloužení informuje členské státy.

9.Členské státy mohou rovněž předložit připomínky členskému státu, který dané opatření oznámil; tento členský stát tyto připomínky zohlední.

10.Oznamující členský stát sdělí Komisi opatření, která má v úmyslu přijmout, aby vyhověl připomínkám předloženým v souladu s odstavcem 8, do deseti dnů od obdržení těchto připomínek.

11.Pokud Komise zjistí, že opatření sdělená oznamujícím členským státem stále nejsou v souladu s právem Unie, může do 30 dnů od vydání tohoto sdělení vydat rozhodnutí ukládající příslušnému členskému státu, aby se zdržel přijetí oznámeného návrhu opatření. Oznamující členský stát neprodleně oznámí Komisi přijaté znění oznámeného návrhu opatření.

12.Pokud Komise zjistí, že již přijaté opatření, které jí bylo oznámeno, není v souladu s právem Unie, může do 30 dnů od tohoto oznámení vydat rozhodnutí, kterým bude členskému státu uloženo, aby toto opatření zrušil. V případě, že oznamující členský stát mění oznámené přijaté opatření, sdělí neprodleně znění revidovaného opatření.

13. Komise může třicetidenní lhůtu uvedenou v odstavcích 11 a 12 výjimečně prodloužit, aby zohlednila změnu okolností, zejména za účelem získání vědeckého poradenství, důkazů nebo technických poznatků v souvislosti s měnící se situací. Komise uvede důvody jakéhokoli takového prodloužení, stanoví novou lhůtu a neprodleně o této nové lhůtě a o důvodech prodloužení informuje členské státy.

14.Rozhodnutí Komise uvedená v odstavcích 11 a 12 vycházejí z dostupných informací a mohou být vydána, pokud existují okamžitě zřejmé a závažné důvody se domnívat, že oznámená opatření nejsou v souladu s právem Unie, včetně článku 16 nebo 17 tohoto nařízení, se zásadou proporcionality nebo se zásadou nediskriminace. Přijetím těchto rozhodnutí není dotčena možnost Komise přijmout opatření v pozdější fázi, včetně zahájení řízení o nesplnění povinnosti na základě článku 258 Smlouvy o fungování EU.

15.Informace poskytnuté podle tohoto článku nejsou považovány za důvěrné, pokud o to oznamující členský stát výslovně nepožádá. Každá taková žádost se musí týkat návrhu opatření a musí být odůvodněná.

16.Komise zveřejní znění opatření přijatých členskými státy v souvislosti s mimořádnou situací na jednotném trhu, která omezují volný pohyb zboží, služeb a osob včetně pracovníků a která byla sdělena prostřednictvím oznámení uvedených v tomto článku, jakož i prostřednictvím jiných zdrojů. Znění těchto opatření se zveřejní do jednoho pracovního dne od jejich obdržení prostřednictvím elektronické platformy spravované Komisí.

Článek 20
Odkaz na jiné oznamovací mechanismy

1.Pokud je členský stát povinen oznámit opatření podle článku 19 tohoto nařízení a podle čl. 5 odst. 1 směrnice (EU) 2015/1535 51 , má se za to, že oznámením učiněným podle tohoto nařízení je splněna i oznamovací povinnost stanovená v čl. 5 odst. 1 směrnice (EU) 2015/1535.

2.Pokud je členský stát povinen oznámit opatření podle článku 19 tohoto nařízení a podle čl. 15 odst. 7 nebo čl. 39 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES 52 , má se za to, že oznámením učiněným podle tohoto nařízení jsou splněny i oznamovací povinnosti stanovené ve směrnici 2006/123/ES. Obdobně se rozhodnutí Komise uvedená v čl. 19 odst. 11 a 12 tohoto nařízení považují za rozhodnutí přijatá podle čl. 15 odst. 7 směrnice 2006/123/ES pro účely uvedené směrnice.

3.Pokud je členský stát povinen oznámit opatření podle článku 19 tohoto nařízení a uvědomit Komisi v souladu s čl. 59 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES 53 , má se za to, že tímto oznámením je splněna i oznamovací povinnost stanovená v čl. 59 odst. 5 směrnice 2005/36/ES.

Článek 21
Jednotná kontaktní místa v členských státech

1.Členské státy provozují vnitrostátní jednotná kontaktní místa, která poskytují občanům, spotřebitelům, hospodářským subjektům a pracovníkům a jejich zástupcům tuto pomoc:

a)pomoc při vyžádání a získání informací o vnitrostátních omezeních volného pohybu zboží, služeb, osob a pracovníků, která souvisejí s aktivovanou mimořádnou situací na jednotném trhu;

b)pomoc při provádění veškerých krizových postupů a formalit na vnitrostátní úrovni, které byly zavedeny v důsledku aktivované mimořádné situace na jednotném trhu.

2.Členské státy zajistí, aby občané, spotřebitelé, hospodářské subjekty a pracovníci a jejich zástupci mohli na svou žádost a prostřednictvím příslušných jednotných kontaktních míst získat od příslušných orgánů informace o způsobu, jakým jsou příslušná vnitrostátní opatření pro reakci na krize obecně vykládána a uplatňována. Tyto informace zahrnují v příslušných případech návod obsahující informace o jednotlivých krocích postupu. Informace musí být poskytnuty jasným, pochopitelným a srozumitelným jazykem. Musí být snadno přístupné na dálku a elektronickými prostředky a musí být průběžně aktualizovány.

Článek 22
Jednotné kontaktní místo na úrovni Unie

1.Komise zřídí a provozuje jednotné kontaktní místo na úrovni Unie.

2.Jednotné kontaktní místo na úrovni Unie poskytuje občanům, spotřebitelům, hospodářským subjektům, pracovníkům a jejich zástupcům tuto pomoc:

a)pomoc při vyžádání a získání informací týkajících se opatření pro reakci na krize na úrovni Unie, která jsou relevantní pro aktivovanou mimořádnou situaci na jednotném trhu nebo která ovlivňují výkon volného pohybu zboží, služeb, osob a pracovníků;

b)pomoc při provádění veškerých krizových postupů a formalit, které byly zavedeny na úrovni Unie v důsledku aktivované mimořádné situace na jednotném trhu;

c)sestavení seznamu se všemi vnitrostátními krizovými opatřeními a vnitrostátními kontaktními místy.

Hlava III
Opatření pro reakci na mimořádnou situaci na trhu

Kapitola I
Cílené žádosti o informace a dostupnost krizově relevantního zboží a služeb

Článek 23
Požadavek na dvojí aktivaci

1.Komise může přijmout závazná opatření obsažená v této kapitole na základě prováděcích aktů v souladu s čl. 24 odst. 2, čl. 26 prvním pododstavcem a čl. 27 odst. 2 až poté, co byla prostřednictvím prováděcího aktu Rady v souladu s článkem 14 aktivována mimořádná situace na jednotném trhu.

2.Prováděcí akt zavádějící některé z opatření uvedených v této kapitole uvede jednoznačný a konkrétní výčet krizově relevantního zboží a služeb, na něž se dané opatření vztahuje. Toto opatření se použije pouze po dobu trvání režimu mimořádné situace.

Článek 24
Žádosti o informace určené hospodářským subjektům

1.Pokud nastane nebo bezprostředně hrozí závažný nedostatek v souvislosti s krizí, může Komise vyzvat zastupující organizace nebo hospodářské subjekty v krizově relevantních dodavatelských řetězcích, aby jí ve stanovené lhůtě dobrovolně poskytly konkrétní informace o výrobních kapacitách a případných stávajících zásobách zboží krizově relevantní zboží a jeho součástí ve výrobních zařízeních Unie a zařízeních třetích zemí, která provozují, uzavírají s nimi smlouvy nebo od nich nakupují dodávky, jakož i informace o jakémkoli relevantním narušení dodavatelského řetězce v daném termínu.

2.Pokud adresáti v uvedené lhůtě nepředají informace požadované v souladu s odstavcem 1 a neposkytnou platné odůvodnění, proč tak neučinili, může si Komise prostřednictvím prováděcího aktu vyžádat, aby tyto informace předali, přičemž v daném prováděcím aktu uvede, proč je to přiměřené a nezbytné, specifikuje dané zboží a služby krizově relevantní zboží a adresáty, jichž se žádost o informace týká, a požadované informace, a v případě potřeby poskytne šablonu s otázkami, které mohou být hospodářským subjektům položeny.

3.Žádosti o informace uvedené v odstavci 1 se mohou týkat například:

a)cílených informací pro Komisi ve vztahu k výrobním kapacitám a případným stávajícím zásobám zboží krizově relevantní zboží a jeho součástí ve výrobních zařízeních nacházejících se v Unii a ve výrobních zařízeních nacházejících se ve třetí zemi, která organizace nebo hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 provozuje, uzavírá s nimi smlouvy nebo od nich nakupuje dodávky, při plném dodržování obchodního tajemství a včetně požadavku, aby byl Komisi předán harmonogram předpokládaného objemu produkce na následující tři měsíce pro každé výrobní zařízení Unie, jakož i informace o jakýchkoli relevantních narušeních dodavatelského řetězce;

b)dalších informací nezbytných pro posouzení povahy nebo rozsahu daného narušení nebo nedostatku v rámci dodavatelského řetězce.

4.Po aktivaci výzev hospodářským subjektům k povinnému poskytnutí informací prostřednictvím prováděcího aktu zašle Komise každé ze zastupujících organizací nebo hospodářských subjektů v krizově relevantních dodavatelských řetězcích, které byly určeny v prováděcím aktu, formální rozhodnutí a požádá je, aby poskytly informace uvedené v prováděcím aktu. Komise vychází pokud možno z relevantních a dostupných seznamů kontaktů hospodářských subjektů působících ve vybraných dodavatelských řetězcích krizově relevantního zboží a služeb, které sestaví členské státy. Komise může od členských států získat nezbytné informace o příslušných hospodářských subjektech.

5.Rozhodnutí Komise obsahující jednotlivé žádosti o informace zahrnují odkaz na prováděcí akt uvedený v odstavci 2, z něhož vycházejí, a na situaci, ve které vznikl závažný nedostatek v souvislosti s krizí nebo bezprostřední hrozba takového nedostatku, jež k podání žádostí vedly. Všechny žádosti o informace musí být řádně odůvodněné a přiměřené, pokud jde o objem, povahu a podrobnost údajů, jakož i četnost přístupu k požadovaným údajům, a musí být nezbytné pro zvládání dané mimořádné situace nebo pro sestavování příslušných úředních statistik. V žádosti se stanoví přiměřená lhůta, v níž mají být tyto informace poskytnuty. Ta zohlední úsilí, které musí daný hospodářský subjekt nebo zastupující organizace vynaložit na shromáždění a zpřístupnění údajů. Formální rozhodnutí obsahuje rovněž záruky ochrany údajů v souladu s článkem 39 tohoto nařízení, záruky nezveřejnění citlivých obchodních informací obsažených v odpovědi v souladu s článkem 25 a informace o možnosti napadnout je u Soudního dvora Evropské unie v souladu s příslušnými právními předpisy Unie o pokutách za nedodržení stanovených v článku 28, jakož i lhůty pro odpověď.

6.Požadované informace mohou jménem dotčeného hospodářského subjektu nebo dotčeného sdružení hospodářských subjektů poskytnout vlastníci hospodářských subjektů nebo jejich zástupci a v případě právnických osob, společností nebo firem či případně sdružení bez právní subjektivity osoby oprávněné je zastupovat podle zákona nebo podle jejich stanov. Každý hospodářský subjekt nebo sdružení hospodářských subjektů poskytne požadované informace individuálně v souladu s pravidly Unie pro hospodářskou soutěž upravujícími výměnu informací. Za své klienty mohou sdělovat informace řádně zmocnění právní zástupci. Klienti však nesou i nadále plnou odpovědnost, jsou-li poskytnuté informace neúplné, nepravdivé či zavádějící.

7.Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž Komise vyzvala hospodářský subjekt k povinnému poskytnutí informací.

8.Prováděcí akty uvedené v odstavci 2 se přijímají postupem projednávání ve výboru podle čl. 42 odst. 2. V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se dopadů krize na jednotný trh přijme Komise postupem podle čl. 42 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Článek 25
Důvěrnost a zpracování informací

1.Informace získané v důsledku uplatňování tohoto nařízení se použijí pouze k účelu, pro který byly vyžádány.

2.Členské státy a Komise zajistí ochranu obchodního tajemství a dalších citlivých a důvěrných informací získaných a vytvořených při uplatňování tohoto nařízení, včetně doporučení a opatření, která mají být přijata, v souladu s právem Unie a s příslušným vnitrostátním právem.

3.Členské státy a Komise zajistí, aby bez předchozího písemného souhlasu původce nedošlo ke snížení stupně utajení nebo k odtajnění utajovaných informací poskytovaných nebo vyměňovaných podle tohoto nařízení.

4.Komise může poradní skupině uvedené v článku 4 předložit souhrnné informace založené na jakýchkoli informacích shromážděných podle článku 24.

5.Komise nesdílí žádné informace způsobem, který by mohl vést k identifikaci jednotlivého hospodářského subjektu, pokud má sdílení informací za následek potenciální poškození obchodních zájmů nebo dobré pověsti tohoto hospodářského subjektu nebo vyzrazení jakéhokoli obchodního tajemství.

Článek 26
Cílené změny harmonizovaných právních předpisů týkajících se výrobků

Pokud byl prostřednictvím prováděcího aktu Rady přijatého podle článku 14 aktivován režim mimořádné situace na jednotném trhu a nastal nedostatek krizově relevantního zboží, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů aktivovat nouzové postupy obsažené v právních rámcích Unie pozměněných nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/424, nařízení (EU) 2016/425, nařízení (EU) 2016/426, nařízení (EU) 2019/1009 a nařízení (EU) č. 305/2011, pokud jde o mimořádné postupy pro posuzování shody, přijetí společných specifikací a dozor nad trhem v důsledku mimořádné situace na jednotném trhu, a směrnicí Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/14/ES, 2006/42/ES, 2010/35/EU, 2013/29/EU, 2014/28/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/31/EU, 2014/32/EU, 2014/33/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU a 2014/68/EU, pokud jde o mimořádné postupy pro posuzování shody, přijetí společných specifikací a dozor nad trhem v důsledku mimořádné situace na jednotném trhu, pokud jde o zboží krizově relevantní zboží, přičemž uvede, které zboží krizově relevantní zboží a které mimořádné postupy podléhají aktivaci, stanoví důvody pro tuto aktivaci a její přiměřenost a uvede dobu trvání této aktivace.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 42 odst. 2. V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se dopadů krize na jednotný trh přijme Komise postupem podle čl. 42 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Článek 27
Přednostní objednávky

1.Komise může vyzvat jeden nebo více hospodářských subjektů v krizově relevantních dodavatelských řetězcích usazených v Unii, aby přijímaly určité objednávky na výrobu nebo dodávky zboží krizově relevantní zboží a upřednostňovaly je (dále jen „přednostní objednávka“).

2.Pokud daný hospodářský subjekt přednostní objednávky nepřijme a neupřednostní, může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost čtrnácti členských států posoudit nezbytnost a přiměřenost uplatnění přednostních objednávek. V takovýchto případech Komise rovněž poskytne dotčenému hospodářskému subjektu, jakož i všem stranám, které jsou případnou přednostní objednávkou prokazatelně dotčeny, možnost vyjádřit své stanovisko v přiměřené lhůtě, kterou Komise stanoví s ohledem na okolnosti daného případu. Za výjimečných okolností může Komise na základě takového posouzení vydat prováděcí akt určený dotčenému hospodářskému subjektu, v němž bude požadovat, aby přednostní objednávky uvedené v daném prováděcím aktu buď přijal a upřednostnil, nebo aby vysvětlil, proč to pro něj není možné nebo vhodné. Rozhodnutí Komise musí být založeno na objektivních údajích prokazujících, že takové upřednostnění je nezbytné pro zajištění zachování klíčových společenských nebo hospodářských činností na jednotném trhu.

3.Pokud hospodářský subjekt, jemuž je určeno rozhodnutí uvedené v odstavci 2, přijme požadavek přijmout a upřednostnit objednávky uvedené v tomto rozhodnutí, má tato povinnost přednost před veškerými závazky k plnění podle soukromého nebo veřejného práva.

4.Pokud hospodářský subjekt, jemuž je určeno rozhodnutí uvedené v odstavci 2, odmítne přijmout požadavek na přijetí a upřednostnění objednávek uvedených v tomto rozhodnutí, předloží Komisi do deseti dnů od oznámení tohoto rozhodnutí odůvodněné vysvětlení, v němž uvede řádně podložené důvody, proč není s ohledem na cíle tohoto ustanovení možné nebo vhodné, aby tento požadavek splnil. Mezi tyto důvody patří neschopnost provozovatele splnit danou přednostní objednávku z důvodu nedostatečné výrobní kapacity nebo vážné riziko, že přijetí této objednávky by pro provozovatele znamenalo zvlášť závažné problémy nebo ekonomickou zátěž, případně jiné srovnatelně závažné důvody.

Komise může takové odůvodněné vysvětlení nebo jeho části zveřejnit, přičemž náležitě zohlední obchodní tajemství.

5.Pokud se na hospodářský subjekt usazený v Unii vztahuje opatření třetí země, které zahrnuje přednostní objednávku, informuje o tom tento subjekt Komisi.

6.Komise přijme rozhodnutí uvedené v odstavci 2 v souladu s platným právem Unie včetně zásad nezbytnosti a proporcionality a se závazky Unie podle mezinárodního práva. Toto rozhodnutí zohlední zejména oprávněné zájmy dotčeného hospodářského subjektu a veškeré dostupné informace týkající se nákladů a úsilí potřebných pro jakoukoli změnu posloupnosti výroby. Obsahuje správní základ pro jeho přijetí, lhůty, v nichž má být daná přednostní objednávka splněna, a případně upřesnění produktu a množství. Obsahuje dále pokuty za nesplnění tohoto rozhodnutí stanovené v článku 28. Přednostní objednávka musí být zadána za spravedlivou a přiměřenou cenu.

7.Pokud hospodářský subjekt přednostní objednávku přijme a upřednostní, nenese odpovědnost za jakékoli porušení smluvních povinností podléhajících právu členského státu, které je nezbytné pro splnění přednostní objednávky. Odpovědnost je vyloučena pouze v takovém rozsahu, v jakém je porušení smluvních povinností nezbytné pro dodržení požadovaného upřednostnění.

8.Prováděcí akty uvedené v odstavci 2 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 42 odst. 2. V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se dopadů krize na jednotný trh přijme Komise postupem podle čl. 42 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Článek 28
Pokuty ukládané provozovatelům za nevyhovění výzvě k povinnému poskytnutí informací nebo nesplnění přednostní objednávky

1.Považuje-li to Komise za nezbytné a přiměřené, může prostřednictvím rozhodnutí ukládat pokuty:

a)v případě, že organizace zastupující hospodářské subjekty nebo hospodářský subjekt úmyslně nebo z hrubé nedbalosti poskytne v reakci na žádost podanou podle článku 24 nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace, případně neposkytne informace ve stanovené lhůtě;

b)v případě, že hospodářský subjekt úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nesplní povinnost informovat Komisi o povinnosti třetí země podle článku 27 nebo nevysvětlí, proč nepřijal přednostní objednávku;

c)v případě, že hospodářský subjekt úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nesplní povinnost, kterou přijal a která spočívá v upřednostnění určitých objednávek zboží krizově relevantní zboží („přednostní objednávka“) podle článku 27.

2.Výše pokut uložených v případech uvedených v odst. 1 písm. a) a b) nepřesáhne 200 000 EUR.

3.Pokuty uložené za každý pracovní den nedodržení povinnosti podle článku 27 (přednostní objednávky) v případech uvedených v odst. 1 písm. c) nepřesáhnou 1 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce, počítáno ode dne stanoveného v rozhodnutí, a nepřesáhnou 1 % celkového obratu v předchozím hospodářském roce.

4.Při stanovení výše pokuty je nutné vzít v úvahu velikost dotčeného hospodářského subjektu a jeho hospodářské zdroje, jakož i povahu, závažnost a dobu trvání daného porušení, přičemž se náležitě zohlední zásady proporcionality a přiměřenosti.

5.Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, kterými Komise pokutu stanovila. Uloženou pokutu může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 29
Promlčecí lhůta pro ukládání pokut

1.Pravomoc Komise ukládat pokuty podle článku 30 podléhá těmto promlčecím lhůtám:

a)dva roky v případě porušení ustanovení týkajících se žádostí o informace podle článku 24;

b)tři roky v případě porušení ustanovení týkajících se povinnosti upřednostnit výrobu zboží krizově relevantní zboží podle čl. 26 odst. 2.

2.Tato lhůta začíná běžet dnem, kdy se Komise o daném porušení dozví. V případě pokračujícího nebo opakovaného porušení však lhůta začíná běžet dnem, kdy bylo toto porušení ukončeno.

3.Jakékoli opatření přijaté Komisí nebo příslušnými orgány členských států za účelem zajištění souladu s ustanoveními tohoto nařízení přerušuje běh promlčecí lhůty.

4.Přerušení promlčecí lhůty se vztahuje na všechny strany, které jsou shledány odpovědnými za účast na daném porušení.

5.Každým přerušením počíná lhůta běžet znovu. Promlčecí lhůta však uplyne nejpozději v den, kdy uplyne doba rovnající se dvojnásobku promlčecí lhůty, aniž by Komise uložila pokutu. Tato lhůta se prodlužuje o dobu, na kterou byla promlčecí lhůta přerušena z toho důvodu, že rozhodnutí Komise bylo předmětem jednání před Soudním dvorem Evropské unie.

Článek 30

Promlčecí lhůta pro vymáhání pokut

1.Pravomoc Komise vymáhat rozhodnutí přijatá podle článku 28 podléhá promlčecí lhůtě pěti let.

2.Tato lhůta začíná běžet dnem, kdy dané rozhodnutí nabude právní moci.

3.Promlčecí lhůta pro vymáhání pokut se přerušuje:

a)oznámením rozhodnutí, kterým se mění původní částka pokuty nebo kterým se zamítá žádost o takovou změnu;

b)každým úkonem Komise nebo členského státu jednajícího na žádost Komise, jehož cílem je vymáhat platbu této pokuty.

4)Po každém přerušení začíná lhůta běžet znovu.

5)Promlčecí lhůta pro vymáhání pokut neběží po dobu, kdy:

a)běží lhůta pro zaplacení;

b)je vymáhání platby pozastaveno rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie.

Článek 31

Právo být vyslechnut při ukládání pokut

1.Před přijetím rozhodnutí podle článku 28 poskytne Komise dotčenému hospodářskému subjektu nebo organizacím zastupujícím dotčené hospodářské subjekty příležitost vyjádřit se k:

a)předběžným zjištěním Komise včetně všech záležitostí, k nimž Komise vznesla námitky;

b)opatřením, která Komise případně zamýšlí přijmout s ohledem na předběžná zjištění podle písmene a) tohoto odstavce.

2.Podniky a organizace zastupující dotčené hospodářské subjekty mohou předložit své připomínky k předběžným zjištěním Komise ve lhůtě, kterou Komise stanoví ve svých předběžných zjištěních a která nesmí být kratší než 21 dnů.

3.Komise založí svá rozhodnutí pouze na námitkách, ke kterým se dotčené hospodářské subjekty a organizace zastupující dotčené hospodářské subjekty mohly vyjádřit.

4.Při každém řízení musí být plně respektováno právo dotčeného hospodářského subjektu nebo organizací zastupujících dotčené hospodářské subjekty na obhajobu. Dotčený hospodářský subjekt nebo organizace zastupující dotčené hospodářské subjekty jsou oprávněny nahlížet do spisu Komise za podmínek dohodnutého poskytnutí informací, s výhradou oprávněného zájmu hospodářských subjektů na ochraně jejich obchodního tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace a interní dokumenty Komise nebo orgánů členských států. Právo nahlížet do spisu se zejména nevztahuje na korespondenci mezi Komisí a orgány členských států. Žádné ustanovení tohoto odstavce nebrání Komisi sdělovat a užívat informace nezbytné k předložení důkazu protiprávního jednání.

Kapitola II 
Další opatření pro zajištění dostupnosti krizově relevantního zboží a služeb

Článek 32 
Koordinovaná distribuce strategických rezerv

Pokud se prokáže, že strategické rezervy vytvořené členskými státy v souladu s článkem 12 nepostačují k uspokojení potřeb souvisejících s mimořádnou situací na jednotném trhu, může Komise s přihlédnutím ke stanovisku poradní skupiny členským státům doporučit, aby strategické rezervy distribuovaly pokud možno cíleně s ohledem na potřebu dále nezhoršovat narušení jednotného trhu, a to i v zeměpisných oblastech, které jsou tímto narušením obzvláště zasaženy, v souladu se zásadami nezbytnosti, proporcionality a solidarity a při stanovení co nejefektivnějšího využití rezerv s cílem danou mimořádnou situaci na jednotném trhu ukončit.

Článek 33

Opatření k zajištění dostupnosti a dodávek krizově relevantního zboží a služeb

1.Pokud má Komise za to, že existuje riziko nedostatku zboží krizově relevantní zboží, může doporučit, aby členské státy provedly specifická opatření k zajištění účinné reorganizace dodavatelských řetězců a výrobních linek a k využití stávajících zásob k co nejrychlejšímu zlepšení dostupnosti a dodávek krizově relevantního zboží a služeb.

2.Opatření uvedená v odstavci 1 mohou zahrnovat zejména opatření:

a)usnadňující rozšíření nebo změnu využití stávajících výrobních kapacit zboží krizově relevantní zboží nebo zřizování kapacit nových;

b)usnadňující rozšíření stávajících kapacit souvisejících s činnostmi v oblasti služeb nebo zřizování kapacit nových;

c)zaměřená na urychlení povolování zboží krizově relevantní zboží.

Část V
Zadávání veřejných zakázek

KAPITOLA I
Zadávání veřejných zakázek na zboží a služby strategického významu a zboží krizově relevantní zboží Komisí jménem členských států během režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace

Článek 34
Žádost členských států určená Komisi, aby jejich jménem zadávala veřejné zakázky na zboží a služby

1.Dva nebo více členských států mohou požádat Komisi, aby jménem členských států, které si přejí být Komisí zastupovány (dále jen „zúčastněné členské státy“), zahájila zadávací řízení na nákup zboží a služeb strategického významu uvedených v prováděcím aktu přijatém podle čl. 9 odst. 1 nebo krizově relevantního zboží a služeb uvedených v prováděcím aktu přijatém podle čl. 14 odst. 5.

2.Komise posoudí užitečnost, nezbytnost a přiměřenost této žádosti. Pokud Komise nemá v úmyslu této žádosti vyhovět, uvědomí o tom dotčené členské státy a poradní skupinu uvedenou v článku 4 a uvede důvody svého zamítnutí.

3.Pokud Komise souhlasí s tím, že bude zadávat veřejné zakázky jménem daných členských států, vypracuje návrh rámcové dohody, která bude uzavřena se zúčastněnými členskými státy a která Komisi umožní zadávat veřejné zakázky jejich jménem. Tato dohoda stanoví podrobné podmínky zadávání veřejných zakázek jménem zúčastněných členských států uvedených v odstavci 1.

Článek 35
Zřízení a provádění mandátu Komise k jednání

1.Dohoda [uvedená v čl. 34 odst. 3] stanoví mandát k jednání, na jehož základě bude Komise při uzavírání nových smluv vystupovat jménem zúčastněných členských států jako centrální zadavatel u příslušného zboží a služeb strategického významu nebo krizově relevantního zboží a služeb.

2.Komise může být v souladu s touto dohodou oprávněna uzavírat jménem zúčastněných členských států s hospodářskými subjekty včetně jednotlivých výrobců zboží a služeb strategického významu nebo krizově relevantního zboží a služeb smlouvy týkající se nákupu tohoto zboží nebo služeb.

3.Zástupci Komise nebo odborníci jmenovaní Komisí mohou provádět kontroly na místě ve výrobních zařízeních relevantního zboží strategického významu nebo zboží krizově relevantní zboží.

4.Komise provádí zadávací řízení a uzavírá výsledné smlouvy s hospodářskými subjekty jménem zúčastněných členských států.

Článek 36
Způsoby zadávání veřejných zakázek Komisí jménem členských států

1.Zadávání veřejných zakázek podle tohoto nařízení provádí Komise v souladu s pravidly stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 54 pro její vlastní zadávání veřejných zakázek.

2.Smlouvy mohou obsahovat ustanovení o tom, že členský stát, který se nezúčastnil zadávacího řízení, může přistoupit ke smlouvě i po jejím podpisu, a v tom případě obsahují podrobný popis tohoto postupu a jeho účinků.

KAPITOLA II
Společné zadávání veřejných zakázek během režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace

Článek 37
Společné zadávací řízení

Pokud je nutné provést společné zadání veřejné zakázky Komisí a jedním nebo více veřejnými zadavateli z členských států v souladu s pravidly stanovenými v čl. 165 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046, mohou si členské státy kapacity, které byly předmětem společného zadání veřejné zakázky, v plné míře pořídit, pronajmout nebo pronajmout formou leasingu.

Kapitola III
Zadávání veřejných zakázek členskými státy během režimu mimořádné situace

Článek 38
Konzultace a koordinace týkající se jednotlivých veřejných zakázek zadávaných členskými státy

Pokud byl aktivován režim mimořádné situace na jednotném trhu podle článku 14, uskuteční členské státy před zahájením zadávání veřejných zakázek na zboží a služby krizově relevantní zboží, které jsou uvedeny v prováděcím aktu přijatém podle čl. 14 odst. 5 v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU 55 , konzultace mezi sebou a s Komisí a koordinují své kroky s Komisí a se zástupci ostatních členských států v poradní skupině.

Článek 39
Zákaz individuálních zadávacích řízení zúčastněných členských států

Pokud byl aktivován režim mimořádné situace na jednotném trhu podle článku 16 a bylo zahájeno zadávání veřejných zakázek Komisí jménem členských států v souladu s články 34 až 36, nesmí veřejní zadavatelé zúčastněných členských států zadávat zakázky na zboží nebo služby, na které se toto zadávání veřejných zakázek vztahuje, jinými způsoby.

Část VI
Závěrečná ustanovení

Článek 40
Ochrana osobních údajů

1.Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 a směrnice 2002/58/ES o soukromí a elektronických komunikacích ani povinnosti Komise a případně dalších orgánů a institucí Unie týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2018/1725 při plnění jejich povinností.

2.Osobní údaje se nezpracovávají ani nesdělují s výjimkou případů, kdy je to pro účely tohoto nařízení naprosto nezbytné. V takových případech se příslušným způsobem použijí podmínky nařízení (EU) 2016/679 a nařízení (EU) 2018/1725.

3.Není-li zpracování osobních údajů naprosto nezbytné pro potřeby mechanismů stanovených v tomto nařízení, osobní údaje se anonymizují tak, aby nebylo možné identifikovat subjekt údajů.

Článek 41

Digitální nástroje

Komise a členské státy mohou zřídit interoperabilní digitální nástroje nebo infrastrukturu IT podporující cíle tohoto nařízení. Tyto nástroje nebo tato infrastruktura mohou být vyvinuty i jindy než v průběhu mimořádné situace na jednotném trhu.

Komise stanoví technické aspekty těchto nástrojů nebo této infrastruktury prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 42 odst. 2.

Článek 42
Výbor

1.Komisi je nápomocen Výbor pro nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 43
Akty v přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 6 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost nebo od jiného data stanoveného spolunormotvůrci.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 44
Zpráva a přezkum

1.Do dne [Úřad pro publikace: vložte datum = pět let od vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování systému pohotovostního plánování, ostražitosti a reakce na mimořádnou situaci na jednotném trhu, přičemž v případě potřeby navrhne zlepšení, jejichž součástí případně mohou být příslušné legislativními návrhy.

2.Tato zpráva bude obsahovat hodnocení práce poradní skupiny podle rámce pro mimořádné situace stanoveného tímto nařízením a jejího vztahu k práci dalších příslušných orgánů krizového řízení na úrovni Unie.

Článek 45
Zrušení

Nařízení Rady (ES) č. 2679/98 se zrušuje s účinkem ode dne [datum].

Článek 46
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik

1.3Návrh/podnět se týká:

X nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 56

◻ prodloužení stávající akce

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.4Cíle

1.4.1Obecné cíle

1.4.2Specifické cíle

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

Poznámka: Vzhledem k povaze podnětu, která je úzce spjata s výskytem krize nepředvídatelné povahy a rozsahu, nelze dobu trvání tohoto podnětu určit.

◻ časově omezená doba trvání

–◻    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–◻    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

◻ časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob řízení 57

X Přímé řízení Komisí

–X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2Systémy řízení a kontroly

2.2.1Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

3.2Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.3Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.3.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Tento oddíl se vyplní s použitím „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 
 
Poznámka: vzhledem k povaze podnětu a inherentním vlastnostem neočekávaných a nepředvídatelných krizí není v současné době možné tento odhad provést.

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–⌧ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.3.3.1Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.3.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

–⌧    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–◻    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–◻    vyžaduje revizi VFR.

3.3.5Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–⌧    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.4.Odhadovaný dopad na příjmy

–◻    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–⌧    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–⌧    na jiné příjmy

–uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)

    https://www.consilium.europa.eu/media/45913/021020-euco-final-conclusions-cs.pdf  

(2)

   COM(2021) 350 final.

(3)

    https://ec.europa.eu/info/publications/2022-commission-work-programme-key-documents_en  

(4)

    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. února 2022 o řešení necelních a nedaňových překážek na jednotném trhu (2021/2043(INI)) .

(5)

    https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/ipcr-response-to-crises/

(6)

   Byl formálně zřízen prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2018/1993 ze dne 11. prosince 2018 o opatřeních pro integrovanou politickou reakci EU na krize, a to na základě již dříve existujících opatření.

(7)

   Stanoveno v rozhodnutí (EU) č. 1313/2013, kterým se upravuje fungování mechanismu civilní ochrany Unie.

(8)

   Nařízení Rady (ES) č. 2679/98 ze dne 7. prosince 1998 o fungování vnitřního trhu ve vztahu k volnému pohybu zboží mezi členskými státy (Úř. věst. L 337, 12.12.1998, s. 8).

(9)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/479 ze dne 11. března 2015.

(10)

   Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2071 ze dne 25. listopadu 2021.

(11)

   Lze je přijímat na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.

(12)

   COM(2021) 689 final.

(13)

   COM(2022) 211 final.

(14)

   Další opatření zahrnují: řízení toků uprchlíků a repatriaci uvízlých cestujících a pracovníků v dopravě, zajištění minimálního dopravního propojení a ochrany cestujících, posílení koordinace dopravní politiky prostřednictvím sítě vnitrostátních kontaktních míst pro dopravu, posílení kybernetické bezpečnosti a spolupráci s mezinárodními partnery.

(15)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(16)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

(17)

   V návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu byla povinnost členských států poskytovat měsíční oznámení o zásobách obilovin zahrnuta do změny prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1185 ze dne 20. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o oznamování informací a dokumentů Komisi, a kterým se mění a ruší několik nařízení Komise (Úř. věst. L 171, 4.7.2017, s. 113).

(18)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(19)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (Úř. věst. L 211, 15.6.2021, s. 1).

(20)

   Doporučení Rady (EU) 2020/1475 ze dne 13. října 2020 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 (Úř. věst. L 337, 14.10.2020, s. 3 a jeho následné aktualizace). 

(21)    COM(2020) 730 final.

(22)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/123 ze dne 25. ledna 2022 o posílené úloze Evropské agentury pro léčivé přípravky při připravenosti na krize a krizovém řízení v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků (Úř. věst. L 20, 31.1.2022, s. 1).

(23)

   C(2021) 6712 final. 

(24)

   COM(2020) 727 final.

(25)    Pojmem „přeshraniční“ se rozumí jak jakákoli situace týkající se více než jednoho členského státu („přes hranice“), tak konkrétněji situace týkající se regionů ve dvou nebo více členských státech sdílejících společnou hranici („příhraniční regiony“).

(26)    COM(2020) 726 final.

(27)

   COM(2021) 577 final.

(28)

   COM(2022) 46 final.

(29)

   COM(2022) 68 final.

(30)

   COM(2021) 891 final.

(31)

   COM(2020) 829 final.

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:32021R0240.

(33)    Nejvzdálenější regiony EU – Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik, Mayotte, Réunion a Svatý Martin (Francie), Azory a Madeira (Portugalsko) a Kanárské ostrovy (Španělsko) – se nacházejí v Atlantském a Indickém oceánu, v Karibské oblasti a v Jižní Americe. V souladu s článkem 349 SFEU mohou tyto regiony využívat konkrétní opatření a přizpůsobené právní předpisy EU, aby mohly lépe reagovat na zásadní výzvy, kterým čelí kvůli své poloze, odlehlosti, ostrovní povaze, malé rozloze, zranitelnosti vůči změně klimatu a extrémním povětrnostním jevům.

(34)

   Na základě posouzení uvedeného ve studii na podporu hodnocení a v pracovním dokumentu útvarů Komise SWD(2019) 371 final ze dne 8. října 2019.

(35)    Viz doprovodný pracovní dokument útvarů Komise SWD(2022) 289.

(36)    Podléhá dodatečné aktivaci.

(37)

   Podléhá dodatečné aktivaci.

(38)    Podléhá dodatečné aktivaci.

(39)    Úř. věst. C , , s. .

(40)    Úř. věst. C , , s. .

(41)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(42)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(43)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/123 ze dne 25. ledna 2022 o posílené úloze Evropské agentury pro léčivé přípravky při připravenosti na krize a krizovém řízení v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků (Úř. věst. L 20, 31.1.2022, s. 12).

(44)    [odkaz na přijatý akt bude vložen, jakmile bude k dispozici]

(45)    [odkaz na přijatý akt bude vložen, jakmile bude k dispozici]

(46)    [odkaz na přijatý akt bude vložen, jakmile bude k dispozici]

(47)    Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.

(48)    Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 34.

(49)    Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(50)    Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1.

(51)    Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1.

(52)    Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.

(53)    Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.

(54)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(55)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(56)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(57)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(58)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(59)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(60)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(61)    Dohody o přidružení v rámci Programu pro jednotný trh, které se v současné době dokončují

(62)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(63)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(64)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(65)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(66)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(67)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(68)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.