EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 15.9.2022
COM(2022) 456 final
2022/0275(NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být zaujat jménem Unie účastníky Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“), pokud jde o modernizaci ujednání
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.Předmět návrhu
Tento návrh se týká rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), kterým se stanoví postoj, který má být zaujat jménem Unie, pokud jde o modernizaci Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“).
2.Souvislosti návrhu
2.1.Ujednání
Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech vstoupilo v platnost v dubnu 1978 jako džentlmenská, tj. nezávazná, dohoda. Ujednání je administrativně zakotveno v OECD a dostává podporu sekretariátu OECD pro vývozní úvěry, ačkoli se ve skutečnosti nejedná o akt OECD 1 .
Účelem ujednání je poskytnout rámec pro řádné využívání státem podporovaných vývozních úvěrů (dále jen „státní podpora“) a vytvořit rovné podmínky pro státní podporu s cílem podpořit hospodářskou soutěž mezi vývozci na základě kvality a ceny vyváženého zboží a služeb, a nikoli na základě nejpříznivějších státem podporovaných finančních podmínek. Dohoda WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (dále jen „dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních“) uznává úlohu, kterou hraje při předcházení narušení obchodu, a zavádí výjimku z obecného zákazu státní podpory vývozních úvěrů. Tato tzv. „bezpečná zóna WTO“ se uděluje postupům členů WTO, kteří jsou účastníky ujednání, ale také postupům států, které nejsou účastníky ujednání, za předpokladu, že jsou v souladu s pravidly ujednání (příloha I písm. k) dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních).
Evropská unie je účastníkem ujednání, které je provedeno v acquis communautaire na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 2 . Ujednání je proto právně závazné z hlediska práva Unie.
2.2.Účastníci
Ujednání má v současné době jedenáct účastníků (dále jen „účastníci“): Austrálie, Kanada, Evropská unie, Japonsko, Korea, Nový Zéland, Norsko, Švýcarsko, Turecko, Spojené království a Spojené státy. Účastníci rozhodují o změnách ujednání na základě konsensu.
Evropská komise zastupuje Unii na zasedáních účastníků, a to i v případech, kdy účastníci přijímají rozhodnutí.
2.3.Zamýšlený akt účastníků
Zamýšlené rozhodnutí je výsledkem jednání mezi účastníky o modernizaci pravidel ujednání, jak je uvedeno v příloze tohoto návrhu rozhodnutí.
Ujednání od svého přijetí v roce 1978 pravidelně aktualizuje jednotlivé podmínky, ale nikdy nedošlo ke komplexnímu přezkumu celkové přiměřenosti pravidel pro současné podmínky. To vedlo k tomu, že ujednání bylo z řady důvodů nutné změnit.
Za prvé, kvůli nárůstu agresivního financování vývozu ze strany velkých rozvíjejících se ekonomik, které nejsou účastníky ujednání. Za druhé, podmínky ujednání jsou neúměrně rigidní ve vztahu k jejich cílům zajistit rovné podmínky mezi účastníky a zabránit vytěsňování soukromého sektoru. Ve stejném duchu vedl nedostatek komplexního přezkumu v průběhu desetiletí k příliš složité směsici změn. V neposlední řadě je třeba poznamenat, že ujednání je rovněž třeba přepracovat, pokud jde o jeho vztah k prioritám EU v oblasti udržitelnosti, v neposlední řadě ve vztahu ke změně klimatu. Touto otázkou se zabývá samostatný návrh rozhodnutí Rady podle čl. 218 odst. 9 Smlouva o fungování EU týkající se odvětvové dohody o vývozních úvěrech pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování a vodního hospodářství (dále též „dohoda CCSU“)(COM(2022) 455).
V této souvislosti byly v roce 2018 zahájeny neformální diskuse mezi členskými státy EU o možném zefektivnění pravidel ujednání a v roce 2019 byly zahájeny diskuse v OECD, které vedly k dohodě o „společném rámci“ pro modernizaci v roce 2020, stanovení oblasti působnosti a klíčových zásad reformy a zahájení technické práce. Tato modernizace má za cíl především:
1)zajistit, aby rovné podmínky pro státní podporu financování vývozu odrážely řádné tržní postupy a byly založeny na vhodných cenových pravidlech, aby exportní úvěrové agentury mohly lépe řešit selhání trhu a zaplnit mezery ve financování,
2)řešit otázky hospodářské soutěže ve financování celosvětového obchodu se státy, které nejsou účastníky ujednání, a
3)zefektivnit a zjednodušit pravidla ujednání a zajistit, aby platila jen nezbytná a přiměřená pravidla, aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži pro uživatele.
V červnu tohoto roku se účastníci dohodli na parametrech dohody o balíčku otázek, které mají být přijaty na zasedání v listopadu 2022. Probíhají jednání za účelem finalizace podrobností. Balíček zahrnuje tyto prvky:
·Maximální lhůty splatnosti: maximální lhůty, které má kupující k dispozici pro provedení všech splátek v rámci finančního balíčku, by byly prodlouženy a zjednodušeny, a to z 8–14 let v závislosti na produktu na delší dobu, a to s menšími výjimkami, přičemž podle názoru EU by to mělo být 20 let. Z důvodu udržitelnosti je z prodloužení zejména vyloučena dvanáctiletá maximální lhůta splatnosti pro nejaderné elektrárny.
·Profil splácení: Obecné pravidlo pro splácení by již nevyžadovalo, aby bylo třeba provádět stejné splátky každých šest měsíců. Namísto toho by bylo požadováno, aby více než polovina jistiny byla splacena po uplynutí 60 % lhůty pro splacení.
·Úprava pojistné sazby za delší dobu splatnosti: Evropské exportní úvěrové agentury musí účtovat kupujícím pojistné při poskytování oficiálního pojistného krytí transakcí. S delšími lhůtami splatnosti vede současný vzorec pro pojistné k prohibitivním cenám. Plánovaná mírná úprava usnadní např. projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které se stanou finančně životaschopnými pouze v delších obdobích.
·Pohyblivé úrokové sazby: zavedení možnosti použití minimálních pohyblivých úrokových sazeb odrážejících tržní podmínky u transakcí s vývozními úvěry podle ujednání. V současné době jsou normou regulované minimální pevné sazby.
Tato pravidla sice umožní nabízet kupujícím a dlužníkům zboží a služeb ve třetích zemích takové podmínky financování, které odpovídají zdravým tržním postupům, ale zároveň chrání před „závodem ke dnu“, a to i ve vztahu k těm, kteří se k ujednání nepřipojili. To pomůže zajistit rovnější podmínky pro vývozní průmysl EU, zejména v klíčových odvětvích strategické infrastruktury.
Změny pravidel ujednání budou mít dopad na „odvětvová ujednání“, která se odchylují od standardních pravidel a nabízejí podmínky specifické pro dané odvětví. To se odráží v příloze tohoto návrhu, která obsahuje následné změny příslušných ustanovení odvětvových dohod. Především dvě odvětvová ujednání, týkající se financování projektů a železnic, existovala pouze proto, aby poskytla delší lhůty splatnosti, než je současná standardní lhůta 8–10 let, a proto se v důsledku předpokládaných dvacetiletých lhůt stávají nadbytečnými, a jsou proto zrušena. Během jednání si někteří účastníci přejí prodloužit maximální dobu splácení i v rámci sektorové jaderné dohody, která v současnosti umožňuje dobu 18 let, ale EU je proti. Jak je uvedeno výše, pro CCSU se předpokládá samostatný rozhodovací proces.
Podrobné návrhy reformy ujednání jsou uvedeny v příloze navrhovaného rozhodnutí. Jak bylo uvedeno, jednání mohou vést k některým dalším změnám znění, ale ohledně hlavních zásad výsledku panuje shoda. Tyto změny by byly zohledněny v příloze před přijetím tohoto rozhodnutí Radou postupem podle článku 2 návrhu rozhodnutí.
Je vhodné stanovit návrh Unie jako postoj, který má být jménem Unie zaujat v orgánu zřízeném dohodou, neboť rozhodnutí o změně ujednání bude mít v EU právní účinky z hlediska práva Unie (viz bod 2.1 výše).
3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie
Navrhovaná modernizace pravidel ujednání by umožnila exportním úvěrovým agenturám zemí účastníků, včetně Evropské unie, nabízet kupujícím a dlužníkům vyváženého zboží a služeb ve třetích zemích finanční podmínky, které jsou v souladu s řádnými tržními postupy, což by umožnilo řešit selhání trhu a zaplnit mezery ve financování bez vytěsňování komerčních finančních subjektů. Modernizovaná pravidla ujednání by tak posílila globální konkurenceschopnost vývozců z EU, a významně by tak přispěla k hospodářskému růstu a zaměstnanosti v Unii.
S ohledem na účel a očekávané pozitivní účinky modernizovaného ujednání na vývozní odvětví a hospodářství Unie by měl být jménem Unie zaujat postoj k podpoře předlohy návrhu v příloze tohoto rozhodnutí.
4.Právní základ
4.1.Procesněprávní základ
4.1.1.Zásady
Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.
Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterými se dotyčný orgán řídí. Zahrnuje rovněž nástroje, jež podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale „mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie“ 3 .
4.1.2.Použití na stávající případ
Akt, k jehož přijetí budou účastníci vyzváni, představuje akt s právními účinky. Zamýšlený akt má právní účinky na základě článku 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES, který ustanoví: „V Unii se použijí pravidla uvedená v Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“). Znění ujednání je uvedeno v příloze k tomuto nařízení.“
Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.
4.2.Hmotněprávní základ
4.2.1.Zásady
Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, v souvislosti s nímž se postoj jménem Unie zaujímá.
4.2.2.Použití na stávající případ
Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají společné obchodní politiky. Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž článek 207.
4.3.Závěr
Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být čl. 207 odst. 4 první pododstavec Smlouvy o fungování EU ve spojení s čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.
5.Zveřejnění zamýšleného aktu
Jelikož se aktem účastníků změní Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech, je vhodné jej po jeho přijetí zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie.
2022/0275 (NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být zaujat jménem Unie účastníky Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“), pokud jde o modernizaci ujednání
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“) bylo provedeno v právu Unie nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011, a stalo se tak pro Unii právně závazným 4 .
(2)Účastníci ujednání (dále jen „účastníci“) mají rozhodnout o modernizaci pravidel ujednání, zejména pokud jde o ustanovení upravující maximální lhůty splatnosti, profil splácení, minimální pojistné sazby a zavedení možnosti uplatňovat pohyblivé úrokové sazby v transakcích s podporou vývozních úvěrů.
(3)Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie, protože rozhodnutí účastníků změnit ujednání bude mít právní účinky v Unii z hlediska práva Unie na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES.
(4)Navrhované změny ujednání by umožnily exportním úvěrovým agenturám zemí účastníků, včetně Evropské unie, nabízet kupujícím a dlužníkům vyváženého zboží a služeb ve třetích zemích finanční podmínky, které jsou v souladu s řádnými tržními postupy, což by umožnilo řešit selhání trhu a zaplnit mezery ve financování bez vytěsňování komerčních finančních subjektů. Modernizované ujednání by tak posílilo globální konkurenceschopnost vývozců z EU, a významně by tak přispělo k hospodářskému růstu a zaměstnanosti v Unii,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Postoj, který má být zaujat jménem Unie, pokud jde o přijetí rozhodnutí účastníků Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“) o modernizaci pravidel ujednání, vychází z přílohy tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Pokud jsou na zasedání účastníků nebo před zasedáním účastníků předloženy nové návrhy týkající se předmětu uvedeného v příloze tohoto rozhodnutí, k nimž dosud neexistuje postoj Unie, stanoví se postoj Unie prostřednictvím koordinace na úrovni Unie předtím, než jsou účastníci vyzváni, aby přijali změnu ujednání. V takových případech musí být postoj Unie v souladu se stávajícími politikami a právními předpisy.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno Komisi.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 15.9.2022
COM(2022) 456 final
PŘÍLOHA
návrhu rozhodnutí Rady
o postoji, který má být zaujat jménem Unie účastníky Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“), pokud jde o modernizaci ujednání
PŘÍLOHA
NÁVRH
Postojem Evropské unie je podpořit změny Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“) uvedené v částech 1 až 4 této přílohy. Níže jsou uvedeny odkazy na články a přílohy ujednání. Doplněné části textu jsou vyznačeny tučně a podtrženy. Vypuštěný text je přeškrtnut.
Část 1
Maximální lhůta splatnosti
Odvětvová dohoda o vývozních úvěrech pro civilní letadla a odvětvová dohoda o vývozních úvěrech pro lodě zůstávají beze změny.
Přílohy V a VI budou zcela vypuštěny, neboť budoucí „standardní“ podmínky týkající se podmínek splatnosti a profilu splácení budou „atraktivnější“ než podmínky, které jsou v současnosti obsaženy v těchto dvou přílohách.
[…]
13. MAXIMÁLNÍ LHŮTA SPLATNOSTI
Aniž je dotčen článek 14, je maximální lhůta splatnosti 20 let. Maximální doba splatnosti nesmí nikdy přesáhnout dobu životnosti vyváženého zboží. liší se maximální lhůta splatnosti podle klasifikace země určení, která je stanovena podle kritérií v článku 11.
a)Pro země kategorie I je maximální lhůta splatnosti osm a půl roku.
b)Pro země kategorie II je maximální lhůta splatnosti deset let.
c)V případě smlouvy zahrnující více než jednu zemi určení by účastníci měli usilovat o vytvoření společného postupu v souladu s postupy uvedenými v článcích 56 až 61, aby dosáhli dohody o vhodných podmínkách.
[…]
PŘÍLOHA V: ODVĚTVOVÁ DOHODA O VÝVOZNÍCH ÚVĚRECH PRO ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURU
Účastníci této odvětvové dohody se dohodli, že finanční podmínky této odvětvové dohody, která doplňuje ujednání, se provádějí způsobem, který je v souladu s účelem ujednání.
KAPITOLA I: OBLAST PŮSOBNOSTI ODVĚTVOVÉ DOHODY
1. OBLAST PŮSOBNOSTI
a)Tato odvětvová dohoda stanoví finanční podmínky, které se vztahují na státem podporované vývozní úvěry týkající se smluv na aktiva železniční a jiné drážní infrastruktury zásadní pro provoz vlaků, včetně systémů řízení (např. signalizačních a jiných informačních technologií), elektrifikace, kolejí, trolejových vedení a kabelů, sloupů, kolejových vozidel, lanovek, trolejbusů a souvisejících stavebních prací.
b)Podle podmínek této přílohy jsou pro podporů způsobilé tyto konkrétní druhy systémů drážní dopravy: 1) Každý typ systému železniční dopravy. 2) Dopravní systémy v Trolleybusu. 3) Systémy kabelové přepravy automobilů 1 .
KAPITOLA II: USTANOVENÍ O VÝVOZNÍCH ÚVĚRECH
2. MAXIMÁLNÍ LHŮTA SPLATNOSTI
a)Maximální lhůta splatnosti v případě státem podporovaných vývozních úvěrů týkajících se smluv v působnosti této odvětvové dohody je stanovena takto: 1) pro smlouvy v zemích kategorie I (definovaných v článku 10 ujednání): 12 let. 2) pro smlouvy v zemích kategorie II (definovaných v článku 10 ujednání): 14 let.
b)Aby bylo možno využít lhůt splatnosti stanovených v písmeni a) výše, musí být splněny následující podmínky:
1)předmětem transakce je smlouva v celkové hodnotě více než 10 milionů SDR a
2)lhůta splatnosti nepřekročí životnost financovaného aktiva drážní infrastruktury a
3)v případě transakcí v zemích kategorie I transakce zahrnuje / má tyto znaky:
Účastí na syndikaci úvěru se soukromými finančními institucemi, které nevyužívají státní podporu vývozních úvěrů, přičemž:
i) Účastník je menšinovým partnerem s rovným postavením po celou dobu trvání úvěru; a
ii) státní podpora vývozních úvěrů poskytovaná účastníky tvoří méně než 50 % syndikace.
Pojistnými sazbami jakékoli státní podpory, které se nepodbízejí financování dostupnému na soukromém trhu a které odpovídají příslušným sazbám účtovaným jinými soukromými finančními institucemi, které se účastní syndikace.
c)Účastník může požádat o upuštění od podmínky uvedené v písm. b) bodě 3 výše, a to prostřednictvím společného postupu podle článků 56 až 61 ujednání. V takových případech účastník navrhující společný postup podrobně vysvětlí podporu buď v navrhovaném společném postupu, nebo v jednotlivých poté oznámených transakcích, přičemž uvede konkrétní údaje o stanovení ceny, a zdůvodní nutnost neuplatnit písm. b) bod 3 výše.
3. SPLÁCENÍ JISTINY A ÚROKŮ
Splácení jistiny a úroků se provádí podle článku 15 ujednání s výjimkou toho, že maximální vážený průměr doby splácení podle písm. d) bodu 4 uvedeného článku činí: a) u transakcí v zemích kategorie I šest a čtvrt roku a b) u transakcí v zemích kategorie II sedm a čtvrt roku.
KAPITOLA III: POSTUPY
4. OZNÁMENÍ PŘEDEM
a)Jestliže účastník hodlá poskytnout podporu pro transakci v zemi kategorie I, oznámí tuto skutečnost předem v souladu s článkem 45 ujednání nejméně deset kalendářních dnů před vydáním jakéhokoli příslibu. Tato oznámení obsahují podrobné vysvětlení státní podpory, včetně konkrétních údajů o stanovení ceny.
b)Účastník oznámí předem v souladu s článkem 46 ujednání nejméně deset kalendářních dnů před vydáním jakéhokoli příslibu, jestliže hodlá poskytnout podporu na: 1) transakci v zemi kategorie II nebo 2) transakci podporovanou na základě společného postupu podle čl. 2 písm. c) této odvětvové dohody. Toto oznámení předem může být učiněno souběžně s návrhem společného postupu a s výhradou jeho schválení.
5. DOBA PLATNOSTI SPOLEČNÝCH POSTUPŮ
Bez ohledu na čl. 61 písm. a) ujednání skončí platnost všech schválených společných postupů dne 31. prosince 2023, nedohodnou-li se účastníci na prodloužení této odvětvové dohody podle jejího čl. 6 písm. d).
KAPITOLA IV: MONITOROVÁNÍ A PŘEZKOUMÁNÍ
6. MONITOROVÁNÍ A PŘEZKOUMÁNÍ
a)Sekretariát každoročně informuje o provádění této odvětvové dohody.
b)Po 31. prosinci 2023 a s výhradou písmene c) níže se požadavek na méně než 50% syndikaci stanovený v čl. 2 písm. b) bodě 3 první pododrážce podbodě ii) této odvětvové dohody nahradí požadavkem na nejvýše 35% syndikaci, nedohodnou-li se účastníci jinak.
c)Účastníci přezkoumají tuto odvětvovou dohodu do konce roku 2023 s cílem posoudit tržní podmínky a další faktory, aby určili, zda mají být podmínky zachovány či změněny.
d)Po 31. prosinci 2023 podmínky této odvětvové dohody přestanou platit, nedohodnou-li se účastníci jinak.
[…]
PŘÍLOHA VI: PODMÍNKY PRO TRANSAKCE PROJEKTOVÉHO FINANCOVÁNÍ
KAPITOLA I: OBECNÁ USTANOVENÍ
1. OBLAST PŮSOBNOSTI
a)Tato příloha uvádí podmínky, které mohou účastníci užít pro transakce projektového financování, které splňují kritéria způsobilosti podle dodatku 1.
b)Pokud tato příloha neobsahuje odpovídající ustanovení, platí podmínky ujednání.
KAPITOLA II: FINANČNÍ PODMÍNKY
2. MAXIMÁLNÍ LHŮTA SPLATNOSTI- Maximální lhůta splatnosti je 14 let s výjimkou případů, kdy státní podpora vývozních úvěrů poskytnutá účastníky zahrnuje více než 35 % syndikace projektu země OECD s vysokým příjmem – v tomto případě činí maximální lhůta splatnosti deset let.
3. SPLÁCENÍ JISTINY A PLATBA ÚROKŮ Jistinu vývozního úvěru lze splatit v nestejných splátkách a jistinu i úrok lze splácet v méně častých než pololetních splátkách, pokud budou splněny následující podmínky: a) žádná jednotlivá splátka jistiny nebo řady splátek jistiny během šestiměsíčního období nepřesáhne 25 % jistiny úvěru. b) první splátka jistiny musí být provedena nejpozději 24 měsíců po počátku úvěru a nejméně 2 % jistiny úvěru musí být splacena 24 měsíců po počátku úvěru. c) Úroky se platí nejméně každých 12 měsíců a první úroková platba se provede nejpozději šest měsíců po počátku úvěru. d) Vážený průměr doby splácení nesmí přesáhnout sedm a čtvrt roku, s výjimkou případů, kdy oficiální podpora vývozního úvěru poskytnutá účastníky zahrnuje více než 35 % syndikace projektu země OECD s vysokým příjmem v tomto případě vážený průměr doby splácení nepřekročí pět a čtvrt roku. e) Účastník provede oznámení předem v souladu s článkem 4 této přílohy.
KAPITOLA III: POSTUPY
4. OZNÁMENÍ PŘEDEM PRO TRANSAKCE PROJEKTOVÉHO FINANCOVÁNÍ
Účastník oznámí všem účastníkům svůj úmysl poskytnout podporu v souladu s podmínkami této přílohy nejméně deset kalendářních dnů před vydáním jakéhokoli příslibu. Toto oznámení bude poskytnuto v souladu s přílohou VII ujednání. Pokud kterýkoli účastník požaduje vysvětlení podmínek podporovaných v daném období, vyčká oznamující účastník před vydáním jakéhokoli příslibu dalších deset kalendářních dnů.
DODATEK 1: KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI PRO TRANSAKCE PROJEKTOVÉHO FINANCOVÁNÍ
I. ZÁKLADNÍ KRITÉRIA
Operace zahrnuje/je charakterizována: a) Financováním konkrétní hospodářské jednotky, u které může věřitel uspokojivě předpokládat, že úvěr bude splácen z peněžních toků a výdělků této hospodářské jednotky a že aktiva této hospodářské jednotky mohou sloužit jako záruka úvěru. b) financováním vývozních transakcí (právně a hospodářsky) nezávislou projektovou společností, například účelově vytvořenou společností, s ohledem na investiční projekty vytvářející vlastní výnosy. c) Přiměřeným sdílením rizika partnery projektu, například soukromými nebo bonitními veřejnými akcionáři, vývozci, věřiteli a odběrateli včetně přiměřeného vlastního kapitálu. d) Dostatečným peněžním tokem projektu během celé doby splácení, který umožňuje pokrýt provozní náklady a dluhovou službu pro cizí kapitál. e) Přednostním odečtením provozních nákladů a dluhové služby od výnosů projektu. f) Jiným než suverénním kupujícím/dlužníkem bez suverénní záruky za zaplacení (kromě záruk za splnění smlouvy, například dohod o odběru zboží). g) Majetkovými cennými papíry pro výnosy/aktiva projektu, například postoupeními, zástavami, účty výnosů. h) Omezeným nebo žádným postihem sponzorů akcionářů ze soukromého sektoru/sponzorů projektu po jeho ukončení.
II. DOPLŇKOVÁ KRITÉRIA PRO TRANSAKCE PROJEKTOVÉHO FINANCOVÁNÍ V ZEMÍCH OECD S VYSOKÝM PŘÍJMEM
Operace zahrnuje/je charakterizována: a) Účastí na syndikaci úvěru se soukromými finančními institucemi, které nevyužívají státní podporu vývozních úvěrů, přičemž:
·Účastník je menšinovým partnerem se stejným postavením po celou dobu trvání úvěru a
·státní podpora vývozních úvěrů poskytovaná účastníky tvoří méně než 50 % syndikace. b) Pojistnými sazbami jakékoli státní podpory, které se nepodbízejí financování dostupnému na soukromém trhu a které odpovídají příslušným sazbám účtovaným jinými soukromými finančními institucemi, které se účastní syndikace.
Část 2
Profil splácení
15. SPLÁCENÍ JISTINY A PLATBA ÚROKŮ
a) Splácení jistiny vývozního úvěru musí být odůvodněno načasováním finančních prostředků, které má dlužník k dispozici, a musí splňovat tato kritéria:
1)Úrok je placen alespoň každých 12 měsíců a první splátka úroku je provedena nejpozději 12 měsíců po počátku úvěru.
2)Maximální vážená průměrná doba splatnosti nepřesáhne 12 let, což se rovná 60 % maximální doby splatnosti, a v případě transakcí zahrnujících podporu nejaderných elektráren podle článku 14 dobu šest a čtvrt roku rovnající se 60 % maximální doby splatnosti.
3)Účastník podá oznámení předem v souladu s článkem 46 v případě, že splácení jistiny není ve stejných a pravidelných splátkách.
b) Úroky splatné po počátku úvěru se nekapitalizují.
a)Jistina vývozního úvěru je obvykle splácena stejnými splátkami nebo v příslušných případech (např. je-li podpora poskytnuta na leasingové transakce nebo na vývoz samostatných strojů nebo vybavení) stejnými splátkami spojené částky jistiny a úroku.
b)Jistina je splácena a úrok je placen alespoň každých šest měsíců a první splátka jistiny a úroku je provedena nejpozději šest měsíců po počátku úvěru.
c)Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech lze podporu na vývozní úvěry poskytnout i za jiných podmínek než těch, které jsou uvedeny výše v písmenech a) a b). Uvedená podpora se poskytne v případě časové nerovnováhy doby, kdy jsou prostředky k dispozici dlužníkovi, a profilu dluhové služby dostupné v rámci kalendáře rovnoměrných pololetních splátek, a je v souladu s následujícími kritérii:
1) Žádná jednotlivá splátka jistiny ani řada splátek jistiny v období šesti měsíců nepřesáhne 25 % výše jistiny daného úvěru.
2) Jistina bude splácena alespoň každých dvanáct měsíců. První splátka jistiny bude provedena nejpozději dvanáct měsíců po počátku úvěru a nejméně 2 % jistiny úvěru budou uhrazena dvanáct měsíců po počátku úvěru.
3) Úrok je placen alespoň každých dvanáct měsíců a první splátka úroku je provedena nejpozději šest měsíců po počátku úvěru.
4) Maximální vážený průměr doby splácení nepřesáhne:
– U transakcí se suverénními kupujícími (nebo se suverénní zárukou za zaplacení) čtyři a půl roku u transakcí v zemích kategorie I a pět a čtvrt roku u zemí kategorie II.
– U transakcí s jinými než suverénními kupujícími (a bez suverénní záruky za zaplacení) pět let u zemí kategorie I a šest let u zemí kategorie II.
– Bez ohledu na ustanovení dvou předchozích odrážek u transakcí zahrnujících podporu nejaderných elektráren v souladu s článkem 14 šest a čtvrt roku.
5) Účastník podá oznámení předem v souladu s článkem 46, ve kterém uvede důvod, proč neposkytl podporu v souladu s písmeny a) až b) výše.
d)Úroky splatné po počátku úvěru se nekapitalizují.
[…]
PŘÍLOHA II: ODVĚTVOVÁ DOHODA O VÝVOZNÍCH ÚVĚRECH PRO JADERNÉ ELEKTRÁRNY
3. SPLÁCENÍ JISTINY A PLATBA ÚROKŮ
Splácení jistiny a úroků se provádí podle článku 15 ujednání s výjimkou toho, že vážený průměr doby splácení nepřesáhne dobu 15 let, což se rovná 60 % maximální doby splatnosti pro tuto odvětvovou dohodu.
a)Účastníci uplatní profil splácení jistiny a platby úroků podle následujícího bodu 1 nebo 2:
1)Jistina se splácí ve stejných splátkách.
2)Spojené částky jistiny a úroku se splácí ve stejných splátkách.
b)Jistina je splácena a úrok je placen alespoň každých šest měsíců a první splátka jistiny a úroku je provedena nejpozději šest měsíců po počátku úvěru.
c)Státní podpora pro zboží a služby uvedené v čl. 1 písm. a) bodech 1 a 2 této dohody mohou být ve výjimečných a řádně odůvodněných případech poskytnuty i za jiných podmínek, než jsou podmínky uvedené v písmenech a) a b) výše. Uvedená podpora se poskytne v případě časové nerovnováhy doby, kdy jsou prostředky k dispozici dlužníkovi, a profilu dluhové služby dostupné v rámci kalendáře rovnoměrných pololetních splátek, a je v souladu s následujícími kritérii:
1)Maximální lhůta splatnosti je patnáct let.
2)Žádná jednotlivá splátka jistiny ani řada splátek jistiny v období šesti měsíců nepřesáhne 25 % výše jistiny daného úvěru.
3)Jistina bude splácena alespoň každých dvanáct měsíců. První splátka jistiny bude provedena nejpozději dvanáct měsíců po počátku úvěru a nejméně 2 % jistiny úvěru budou uhrazena dvanáct měsíců po počátku úvěru.
4)Úrok je placen alespoň každých dvanáct měsíců a první splátka úroku je provedena nejpozději šest měsíců po počátku úvěru.
5)Maximální vážený průměr doby splácení nepřesáhne devět let.
d)Úroky splatné po počátku úvěru se nekapitalizují.
PŘÍLOHA IV: ODVĚTVOVÁ DOHODA O VÝVOZNÍCH ÚVĚRECH PRO PROJEKTY V OBLASTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE, PŘIZPŮSOBOVÁNÍ SE ZMĚNĚ KLIMATU A JEJÍHO ZMÍRŇOVÁNÍ A VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
6. SPLÁCENÍ JISTINY A PLATBA ÚROKŮ
Splácení jistiny a úroků se provádí podle článku 15 ujednání s výjimkou toho, že vážený průměr doby splácení nepřesáhne dobu 15 let, což se rovná 60 % maximální doby splatnosti pro tuto odvětvovou dohodu.
a)Účastníci uplatní profil splácení jistiny a platby úroků podle následujícího bodu 1 nebo 2:
1)Jistina se splácí ve stejných splátkách.
2)Spojené částky jistiny a úroku se splácí ve stejných splátkách.
b)Jistina je splácena a úrok je placen alespoň každých šest měsíců a první splátka jistiny a úroku je provedena nejpozději šest měsíců po počátku úvěru.
c)Státní podpora může být ve výjimečných a řádně odůvodněných případech poskytnuta za jiných podmínek, než jsou podmínky stanovené v písmenech a) a b) výše. Uvedená podpora se poskytne v případě časové nerovnováhy doby, kdy jsou prostředky k dispozici dlužníkovi, a profilu dluhové služby dostupné v rámci kalendáře rovnoměrných pololetních splátek, a je v souladu s následujícími kritérii:
1)Žádná jednotlivá splátka jistiny ani řada splátek jistiny v období šesti měsíců nepřesáhne 25 % výše jistiny daného úvěru.
2)Jistina bude splácena alespoň každých dvanáct měsíců. První splátka jistiny bude provedena nejpozději osmnáct měsíců po počátku úvěru a nejméně 2 % jistiny úvěru budou uhrazena osmnáct měsíců po počátku úvěru.
3)Úrok je placen alespoň každých dvanáct měsíců a první splátka úroku je provedena nejpozději šest měsíců po počátku úvěru.
4)Maximální vážený průměr doby splácení nepřesáhne 60 % maximální dostupné doby splatnosti.
d)Úroky splatné po počátku úvěru se nekapitalizují.
Část 3
Pohyblivé úrokové sazby
Do ujednání se vkládá nový článek 22, který zní:
22. MINIMÁLNÍ POHYBLIVÉ ÚROKOVÉ SAZBY PODLE STÁTNÍ FINANČNÍ PODPORY
a) Účastníci poskytující státní finanční podporu použijí na úvěry s pohyblivou sazbou následující minimální pohyblivé úrokové sazby:
1)referenční hodnotu s pohyblivou sazbou přijatou trhem pro měnu a příslušné období splatnosti úroků a
2)kladné rozpětí financování.
b) Minimální pohyblivé úrokové sazby státní finanční podpory uplatňované účastníky:
1)podporují rovné podmínky pro státní podporu, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2, a to ignorováním dopadu konkurenční výhody účastníků při financování na rozpětí financování,
2)odkazují na údaje o obchodním trhu týkající se dlužníka nebo příslušné srovnatelné tržní zdroje a neměly by poskytovat subvenci,
3)platí pro všechna odvětví, včetně odvětvových dohod (s výjimkou odvětvové dohody týkající se letadel),
4)zveřejňují se transparentním způsobem, což pomůže při ověřování.
c) Poskytnutí státní finanční podpory nesmí zčásti ani zcela vyrovnávat ani kompenzovat příslušné pojistné úvěrové riziko účtované za riziko nesplacení podle článku 23.
Část 4
Minimální pojistná sazba
PŘÍLOHA VIII: VÝPOČET MINIMÁLNÍCH POJISTNÝCH SAZEB PRO TRANSAKCE V KATEGORII RIZIKA ZEMĚ 1–7
Vzorec pro výpočet minimální pojistné sazby (MPR)
Platná minimální pojistná sazba pro vývozní úvěr zahrnující dlužníka/ručitele v zemi zařazené do kategorie rizika země 1–7 se vypočte podle následujícího vzorce:
MPR = { [ (ai * HOR + bi) * max (PCC, PCP) / 0,95 ] * (1-LCF) + [cin * PCC / 0,95 * HOR * (1- CEF) ] }* QPFi * PCFi *BTSF, kde:
• ai = koeficient rizika země v kategorii rizika země i (i = 1–7)
• cin = koeficient rizika kupujícího pro kategorii rizika kupujícího n (n = SOV+, SOV/CCO, CC1-CC5) v kategorii rizika země (i = 1–7)
• bi = konstanta pro kategorii rizika země i (i = 1–7)
• HOR = horizont rizika
• PCC = procento krytí obchodního rizika (kupujícího)
• PCP = procento krytí politického rizika (země)
• CEF = faktor úvěrového posílení
• QPFi = faktor kvality produktu v kategorii rizika země i (i = 1–7)
• PCFi = faktor procenta krytí v kategorii rizika země i (i = 1–7)
• BTSF = nižší riziko než suverénního dlužníka
• LCF = faktor místní měny z platné klasifikace rizika země
Vzorec pro výpočet MPR podle doby splácení (MPRta)
Pro riziko s hodnotou BB+ a vyšší je vzorec minimální pojistné sazby pro kategorii rizika země 1–7 následující:
MPR𝐭𝐚 = MPR×(1 − Y ∙ 𝑇)
• Y = 1,70
• T je HoR, je-li počáteční bod (Inception Point) t0 12 let.