DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU

Umělá inteligence (UI) nabízí velké příležitosti pro společnost, životní prostředí i hospodářství. Určitá UI může zároveň v závislosti na okolnostech týkajících se jejího konkrétního uplatňování a využívání působit hmotnou nebo nehmotnou újmu a může vytvářet rizika pro veřejné zájmy a základní práva a svobody jednotlivců. Pro řešení těchto výzev a využití potenciálu UI je proto zásadní soudržný právní rámec pro UI, který chrání tyto veřejné zájmy a základní práva a zároveň podporuje důvěru a inovace.

V dubnu 2021 navrhla Evropská komise komplexní nařízení o UI, které by harmonizovalo pravidla pro systémy UI ve všech 27 členských státech EU 1 . Evropský parlament a Rada v současné době o návrhu jednají v souladu s řádným legislativním postupem. Své úsilí v této oblasti zintenzivnily také různé mezinárodní organizace, včetně Rady Evropy, které si uvědomují přeshraniční povahu UI a potřebu mezinárodní spolupráce při řešení společných výzev.

Na cestě k úmluvě Rady Evropy o umělé inteligenci, lidských právech, demokracii a právním státu

Dne 11. září 2019 rozhodl Výbor ministrů Rady Evropy o zřízení ad hoc Výboru pro umělou inteligenci 2 . Jeho úkolem bylo prozkoumat proveditelnost a možné prvky právního rámce pro vývoj, koncepci a aplikaci umělé inteligence, a to při zohlednění norem Rady Evropy v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu, jakož i příslušných stávajících mezinárodních právních nástrojů 3 . Práce ad hoc Výboru pro umělou inteligenci vycházela ze studie proveditelnosti 4 a konzultace s více zúčastněnými stranami, která se uskutečnila na jaře 2021 5 . Dne 3. prosince 2021 ad hoc Výbor pro umělou inteligenci dokončil svůj úkol a vypracoval výstupní dokument, který určil možné prvky takového právního rámce 6 . Podle tohoto dokumentu je pro vývoj, koncepci a aplikaci systémů UI nezbytný právní nástroj obsahující základní zásady ochrany lidské důstojnosti a dodržování lidských práv, demokracie a právního státu. Tento nástroj by měl stanovit metodiku klasifikace rizik systémů UI, která by obsahovala kategorie „nízké riziko“, „vysoké riziko“ a „nepřijatelné riziko“. Aplikace UI, které představují „nepřijatelná“ rizika, by měly být zakázány 7 . Aby se předešlo neodůvodněným předsudkům, mělo by být zahrnuto ustanovení o dodržování rovného zacházení a zákazu diskriminace. Právní záruky by měly zaručit alespoň právo na účinný opravný prostředek před vnitrostátním orgánem, právo být informován o aplikaci systému UI v rozhodovacím procesu, právo zvolit si interakci s člověkem a právo vědět, že člověk komunikuje se systémem UI. Specifické otázky, jako je manipulace s obsahem (tzv. deep fakes), by však měly být řešeny v jiných odvětvových nástrojích. Měl by se zvážit požadavek na zřízení mechanismů dodržování předpisů a vnitrostátních orgánů dohledu. Právní nástroj by mohl doplnit nezávazný model posouzení dopadů.

Na období 2022–2024 byl zřízen nástupce ad hoc Výboru pro umělou inteligenci – Výbor pro umělou inteligenci. Výbor pro umělou inteligenci je podle svého mandátu 8 pověřen zahájením mezinárodního vyjednávacího procesu za účelem vytvoření právního rámce pro vývoj, koncepci a aplikaci umělé inteligence. Tento rámec by měl vycházet z norem Rady Evropy v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu a měl by vést k inovacím. Rámec má být vypracován do 15. listopadu 2023 a dokončen do ukončení činnosti Výboru pro umělou inteligenci v roce 2024. Výbor pro umělou inteligenci by v rámci plnění svého mandátu měl koordinovat svou práci s ostatními mezivládními výbory a subjekty Rady Evropy, vycházet z pádných důkazů a inkluzivního konzultačního procesu, včetně mezinárodních a nadnárodních partnerů, a zohlednit závěrečný dokument ad hoc Výboru pro umělou inteligenci.

Ve dnech 4.–6. dubna 2022 se konala ustavující schůze Výboru pro umělou inteligenci, na které byl zvolen předseda, místopředseda a předsednictvo. Dne 30. června 2022 Výbor ministrů Rady Evropy pověřil Výbor pro umělou inteligenci, aby „urychleně přistoupil k vypracování právně závazného průřezového nástroje (dále jen „úmluva“ nebo „rámcová úmluva“) o umělé inteligenci, který by vycházel z norem Rady Evropy v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu, byl v souladu s jeho mandátem, zaměřoval se na obecné společné zásady, podporoval inovace a byl otevřený účasti nečlenských států, přičemž by zohledňoval další relevantní stávající nebo připravované mezinárodní právní rámce“ 9 .

Následně předseda Výboru pro umělou inteligenci rozeslal „nultý návrh“ budoucí (rámcové) úmluvy, který stanoví základní zásady a pravidla, jejichž cílem je zajistit, aby koncepce, vývoj a aplikace systémů umělé inteligence byly v souladu s dodržováním lidských práv, fungováním demokracie a dodržováním zásad právního státu. Budoucí (rámcová) úmluva bude muset být prováděna v příslušných jurisdikcích smluvních stran. Oblast působnosti se vztahuje na veřejné i soukromé poskytovatele a uživatele systémů UI, ale nezahrnuje systémy UI týkající se obrany státu. Nultý návrh navrhuje zahrnout následující ustanovení:

·účel a oblast působnosti (rámcové) úmluvy,

·definice systému UI, životního cyklu, poskytovatele, uživatele a „subjektu UI“,

·určité základní zásady, včetně procesních záruk a práv subjektů UI, které by se vztahovaly na všechny systémy UI bez ohledu na míru jejich rizika,

·dodatečná opatření pro veřejný sektor, jakož i pro systémy UI, které představují „nepřijatelnou“ a „významnou“ úroveň rizika určenou na základě metodiky posuzování rizik a dopadů (bude stanovena později v příloze úmluvy),

·mechanismus následných opatření a spolupráce mezi stranami,

·závěrečná ustanovení, včetně možnosti členských států EU uplatňovat právo EU ve vzájemných vztazích v záležitostech, na které se úmluva vztahuje, a možnosti Unie přistoupit k úmluvě.

Nultý návrh bude projednán na plenárních zasedáních Výboru pro umělou inteligenci ve Štrasburku plánovaných na 21. až 23. září a 23. až 25. listopadu 2022. Čtyři zasedání jsou naplánována také na rok 2023 a jedno zasedání na rok 2024.

•Odůvodnění a cíle návrhu

Toto doporučení k rozhodnutí se předkládá Radě podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). Toto rozhodnutí by umožnilo zahájit jménem Unie jednání o budoucí úmluvě Rady Evropy o umělé inteligenci, lidských právech, demokracii a právním státu, přijmout směrnice pro jednání a jmenovat Komisi vyjednavačem Unie.

V čl. 3 odst. 2 SFEU se stanoví, že ve výlučné pravomoci Unie je „uzavření mezinárodní smlouvy, (…) pokud její uzavření může ovlivnit společná pravidla či změnit jejich působnost“. Mezinárodní dohoda může ovlivnit společná pravidla nebo změnit jejich působnost, pokud se oblast, na kterou se dohoda vztahuje, překrývá s právem Unie nebo je jím do značné míry pokryta 10 .

V tomto ohledu právo EU stanoví komplexní soubor pravidel společného jednotného trhu pro výrobky 11 a služby 12 , pro které lze systémy UI používat. Kromě toho může mít vývoj a používání některých systémů UI vliv na výkon základních práv zakotvených v Listině základních práv EU 13 a sekundárních právních předpisech EU, včetně například práva na fyzickou a psychickou nedotknutelnost osobnosti 14 , ochranu osobních údajů 15 , soukromí 16 , zákaz diskriminace 17 , svobodu projevu a informací 18 , presumpci neviny 19 , spravedlivý proces a účinnou právní ochranu 20 . Takový vývoj a používání může rovněž ovlivnit hodnoty, na nichž je Unie založena, včetně lidské důstojnosti, demokracie a právního státu 21 .

Posouzení toho, zda se již na určitou oblast z velké části vztahuje právo EU, především vyžaduje, aby se přihlédlo nejen k současnému stavu práva EU v dotyčné oblasti, ale rovněž k perspektivám jeho vývoje, dají-li se tyto perspektivy v době vzniku analýzy předvídat 22 . Oblast, na kterou se vztahuje budoucí úmluva Rady Evropy o UI, má přímý význam pro takovýto předvídatelný budoucí vývoj, a to s ohledem na návrh nařízení o UI („akt o UI“) 23 , předložený Komisí v dubnu 2021, o němž v současné době jednají Evropský parlament a Rada.

Jednání o budoucí (rámcové) úmluvě Rady Evropy o UI se týkají záležitostí spadajících do pravomoci Unie a nultý návrh úmluvy a navrhovaný akt o UI se z hlediska rozsahu, povahy a obsahu velmi významně překrývají. Vzhledem k tomu je důležité, aby jednání byla jménem Unie vedena tak, aby nebyla narušena konzistentnost a jednotnost pravidel EU pro UI a řádné fungování systému, který zavádějí, a aby budoucí úmluva Rady Evropy byla plně v souladu se stávajícím i budoucím právem EU v této oblasti.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Dne 21. dubna 2021 Komise navrhla nařízení, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění na trh, uvádění do provozu a používání systémů UI v Unii. Návrh má dvojí cíl: vytvořit jednotný trh na podporu rozvoje a zavádění UI a zároveň řešit rizika pro bezpečnost, zdraví a základní práva. Návrh je horizontální povahy a vztahuje se na poskytovatele a uživatele systémů UI bez ohledu na to, zda se jedná o veřejné nebo soukromé subjekty. Systémy UI vyvinuté nebo používané výhradně pro vojenské účely jsou z oblasti působnosti vyloučeny.

Návrh stanoví přiměřené požadavky a povinnosti omezené na minimum nutné k řešení rizik pro zdraví, bezpečnost a základní práva, aniž by bránil technologickému rozvoji UI nebo nepřiměřeně zvyšoval finanční a administrativní zátěž provozovatelů. Za tímto účelem se řídí přístupem založeným na riziku, který klasifikuje systémy UI do různých kategorií, a to „nepřijatelné“, „vysoké“, „související s transparentností“ a „nízké“ nebo „minimální“ riziko.

·Navrhuje se zákaz systémů UI, které jsou považovány za neslučitelné s hodnotami EU a za zjevnou hrozbu pro bezpečnost, živobytí nebo práva osob a představují „nepřijatelné riziko“ (např. bodování občanů ze strany veřejných orgánů, škodlivé manipulativní praktiky umělé inteligence, biometrická identifikace na dálku v reálném čase pro účely vymáhání práva ve veřejně přístupných prostorách, s výhradou některých omezených výjimek).

·Systémy UI s „vysokým rizikem“, které představují významné riziko pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva, musí projít kontrolou shody a splňovat určité povinné požadavky (např. v souvislosti s řízením rizik, kvalitou údajů, dokumentací, transparentností, lidským dohledem, přesností, kybernetickou bezpečností), než mohou být uvedeny na trh nebo používány v Unii. Poskytovatelům a uživatelům jsou rovněž uloženy přiměřené a účinné povinnosti v oblasti monitorování a dohledu, které jasně vymezují jejich úlohy a povinnosti v celém hodnotovém řetězci, aniž by byly dotčeny jiné povinnosti vyplývající z odvětvových právních předpisů.

·V případě systémů UI, které představují „riziko související s transparentností“, by lidé měli být informováni, když s takovými systémy komunikují nebo jsou jim vystaveni (např. chatboty, systémy rozpoznávání emocí a biometrické kategorizace, tzv. deep fakes (realistické fotomontáže a videomontáže)).

·Všechny ostatní systémy, které představují „minimální“ nebo „nízké riziko“ pro zdraví, bezpečnost a základní práva, jsou povoleny bez dalších omezení, ale poskytovatelé se mohou rozhodnout dodržovat dobrovolné kodexy chování.

Návrh projednává Rada a Evropský parlament řádným legislativním postupem.

Jednání o budoucí úmluvě Rady Evropy o UI, lidských právech, demokracii a právním státu by měla zajistit, aby dohodnutá ustanovení byla slučitelná s právem EU a na něj navázanými závazky členských států, a to s ohledem na jeho budoucí vývoj a navrhovaný akt o UI. Bude rovněž nutné zajistit, aby úmluva Rady Evropy obsahovala ustanovení o neuplatňování, která členským státům EU, jež se stanou stranami úmluvy, umožní upravovat vzájemné vztahy na základě práva EU. Navrhovaný akt o UI tak, jak se bude vyvíjet v rámci legislativního postupu a jednání spolunormotvůrců, a nakonec i ve své konečné (přijaté) podobě, by měl být v rámci členských států EU zachován. Evropská unie by rovněž měla mít možnost přistoupit k úmluvě jako smluvní strana.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Toto doporučení je relevantní pro další probíhající nebo plánované iniciativy Komise, jejichž cílem je řešit problémy vyvolané rozvojem a využíváním systémů umělé inteligence uvedené v bílé knize o UI 24 . Mezi tyto další iniciativy patří revize odvětvových právních předpisů o výrobcích (např. směrnice o strojních zařízeních 25 , směrnice o obecné bezpečnosti výrobků) 26 a připravované iniciativy, které se zabývají otázkami odpovědnosti souvisejícími s novými technologiemi, včetně systémů UI.

Doporučení je rovněž v souladu s celkovou digitální strategií Komise zaměřenou na podporu technologií, které fungují pro lidi, což je jeden ze tří hlavních cílů politické vize stanovené ve sdělení „Formování digitální budoucnosti Evropy“ 27 . Jeho cílem je zajistit rozvoj umělé inteligence způsobem, který respektuje lidská práva a získává důvěru lidí, přičemž zajišťuje připravenost Evropy na digitální věk a mění příštích deset let v digitální dekádu 28 .

Navrhované doporučení rovněž významně posiluje úlohu Unie při formování globálních norem a standardů a prosazování důvěryhodné UI, která je v souladu s hodnotami a zájmy Unie. Poskytuje Unii silný základ pro posílení digitální diplomacie EU 29 a pro jednání s ostatními evropskými i mimoevropskými zeměmi o první právně závazné mezinárodní dohodě o UI založené na společných hodnotách a zásadách.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Podle čl. 218 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) Komise podává Radě doporučení a Rada přijme rozhodnutí, kterým dá zmocnění k zahájení jednání a jmenuje vyjednavače Unie. Podle čl. 218 odst. 4 SFEU může Rada vyjednavači vydávat směrnice.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Navrhovaný akt o UI stanoví harmonizovaná pravidla pro systémy UI v Unii, čímž brání členským státům v ukládání dalších omezení, pokud to tento akt výslovně nepovoluje. Podle čl. 3 odst. 2 SFEU je ve výlučné pravomoci Unie uzavření mezinárodních smluv, pokud mohou ovlivnit společná pravidla či změnit jejich působnost Z toho vyplývá, že v případě všech záležitostí týkajících se koncepce, vývoje a aplikace systémů UI, které jsou do značné míry zahrnuty v právu EU nebo které budou zahrnuty po předvídatelném budoucím vývoji práva EU, a zejména v navrhovaném aktu o UI, by Unie měla mít pravomoc sjednat budoucí úmluvu Rady Evropy o UI.

•Proporcionalita

Tato iniciativa nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení příslušných cílů politiky.

•Volba nástroje

Výběr nástroje je doporučení pro rozhodnutí Rady, jak je stanoveno v čl. 218 odst. 3 a 4 SFEU.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Není k dispozici.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Není k dispozici.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise při přípravě jednání zohlednila názory vyjádřené odborníky z členských států během diskusí v příslušné pracovní skupině Rady.

•Posouzení dopadů

Není k dispozici.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Není k dispozici.

•Základní práva

Navrhovaný akt o UI i zvažovaná úmluva Rady Evropy usilují o minimalizaci rizik a zajištění vysoké úrovně ochrany základních práv, která by mohla být za určitých okolností negativně ovlivněna vývojem a používáním UI, a zároveň uznávají potenciál umělé inteligence chránit a usnadňovat výkon těchto práv v digitálním prostředí a zlepšovat společenský a environmentální blahobyt a technologický pokrok.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Pro rozpočet Unie se nepředpokládají žádné důsledky.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Očekává se, že proces vyjednávání potrvá do roku 2024, poté může být úmluva podepsána a uzavřena.

Doporučení pro

ROZHODNUTÍ RADY

kterým se dává zmocnění k zahájení jednání jménem Evropské unie o úmluvě Rady Evropy o umělé inteligenci, lidských právech, demokracii a právním státu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 218 odst. 3 a 4 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V roce 2021 Výbor ministrů Rady Evropy zřídil Výbor pro umělou inteligenci na období 2022–2024, jehož úkolem je zahájit mezinárodní vyjednávací proces s cílem vytvořit právní rámec pro vývoj, koncepci a aplikaci umělé inteligence (UI), který by vycházel z norem Rady Evropy v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu a vedl k inovacím 30 .

(2)Dne 30. června 2022 Výbor ministrů Rady Evropy pověřil Výbor pro umělou inteligenci, aby urychleně přistoupil k vypracování právně závazného průřezového nástroje (dále jen „úmluva“ nebo „rámcová úmluva“) o umělé inteligenci, který by vycházel z norem Rady Evropy v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu, byl v souladu s jeho mandátem, zaměřoval se na obecné společné zásady, podporoval inovace a byl otevřený účasti nečlenských států, přičemž by zohledňoval další relevantní stávající nebo připravované mezinárodní právní rámce 31 .

(3)Následně předseda Výboru pro umělou inteligenci navrhl nultý návrh (rámcové) úmluvy, která by se vztahovala na koncepci, vývoj a aplikaci systémů UI. Nultý návrh obsahuje: ustanovení o účelu a předmětu, oblasti působnosti, definicích, základních zásadách, včetně procesních záruk a práv, která se vztahují na všechny systémy UI bez ohledu na míru jejich rizika, dodatečná opatření pro systémy UI ve veřejném sektoru a pro systémy UI představující „nepřijatelnou“ a „významnou“ míru rizika, mechanismus následných opatření a spolupráce; závěrečná ustanovení, včetně možnosti Unie přistoupit k úmluvě, a připravovaný dodatek o metodice posuzování rizik a dopadů systémů UI.

(4)Unie přijala společná pravidla, která budou ovlivněna prvky zvažovanými pro úmluvu Rady Evropy. Jedná se zejména o komplexní soubor pravidel v oblasti jednotného trhu s výrobky 32 a službami 33 , pro něž lze systémy UI používat, jakož i o pravidla na ochranu základních práv zakotvených v Listině základních práv EU 34 a provedených v sekundárních právních předpisech Unie 35 s ohledem na to, že tato práva mohou být za určitých okolností nepříznivě ovlivněna vývojem a používáním některých systémů UI.

(5)Komise navíc 21. dubna 2021 předložila legislativní návrh nařízení, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro UI 36 , o němž v současné době jedná Evropský parlament a Rada. Plánovaná úmluva Rady Evropy se svým rozsahem do značné míry překrývá s legislativním návrhem, neboť cílem obou nástrojů je stanovit pravidla použitelná pro koncepci, vývoj a aplikaci systémů UI, které poskytují a používají buď veřejné, nebo soukromé subjekty.

(6)Uzavření posuzované úmluvy Rady Evropy proto může ovlivnit stávající a předvídatelné budoucí společné předpisy Unie nebo změnit jejich oblast působnosti ve smyslu čl. 3 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(7)V zájmu ochrany integrity práva Unie a zajištění souladu pravidel mezinárodního práva a práva Unie je nezbytné, aby byla Komise zmocněna sjednat jménem Unie úmluvu Rady Evropy o umělé inteligenci, lidských právech, demokracii a právním státu.

(8)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne…

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Komise se tímto zmocňuje, aby jménem Unie sjednala (rámcovou) úmluvu Rady Evropy o umělé inteligenci, lidských právech, demokracii a právním státu.

Článek 2

Směrnice pro jednání jsou stanoveny v příloze.

Článek 3

Při jednání je konzultován [název zvláštního výboru,
který vloží Rada].

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně

(1) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, KTERÝM SE STANOVÍ HARMONIZOVANÁ PRAVIDLA PRO UMĚLOU INTELIGENCI (AKT O UMĚLÉ INTELIGENCI) A MĚNÍ URČITÉ LEGISLATIVNÍ AKTY UNIE, COM/2021/206 final.

(2) Výbor ministrů, 1353. zasedání, rozhodnutí CM/Del/Dec(2019)1353/1.5, 11. září 2019.

(3) Výbor ministrů, mandát ad hoc Výboru pro umělou inteligenci (výtah z CM(2019)131).

(4) Ad hoc Výbor pro umělou inteligenci, studie proveditelnosti, CAHAI(2020)23, 17. prosince 2020.

(5) Ad hoc Výbor pro umělou inteligenci, analýza konzultace s více zúčastněnými stranami, CAHAI(2021)07, 23. června 2021.

(6) Ad hoc Výbor pro umělou inteligenci – možné prvky právního rámce pro umělou inteligenci na základě standardů Rady Evropy v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu, CAHAI(2021)09rev, 3. prosince 2021.

(7) V této souvislosti ad hoc Výbor pro umělou inteligenci upozorňuje na systémy umělé inteligence vedoucí k masovému dohledu a systémy umělé inteligence používané pro bodování občanů k určení přístupu k základním službám.

(8) Výbor ministrů, mandát Výboru pro umělou inteligenci (výtah z dokumentu CM(2021) 131).

(9) Výbor ministrů, rozhodnutí o práci Výboru pro umělou inteligenci na 132. zasedání Výboru ministrů – následná opatření CM/Del/Dec(2022)1438/10.4 / 30. června 2022. .

(10) Např. věc C‑114/12, Komise v. Rada (práva vysílacích organizací související s autorským právem), ECLI:EU:C:2014:2151, body 68–69; posudek 1/13, Přistoupení třetích států k Haagské úmluvě, EU:C:2014:2303, body 71–74; věc C‑66/13, Green Network EU:C:2014:2399, body 27–33; posudek 3/15, Marrákešská smlouva o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení, ECLI:EU:C:2017:114, body 105–108.

(11) Např. směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4), směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29) a odvětvové právní předpisy o bezpečnosti výrobků, jako je směrnice 2006/42/ES o strojních zařízeních (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24); směrnice 2014/53/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62); směrnice 2009/48/ES o bezpečnosti hraček (Úř. věst. L 170, 30.6.2009, s. 1); nařízení (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1) ; nařízení (EU) 2019/2144 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a zranitelných účastníků silničního provozu (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 1).

(12) Např. směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu a odvětvové právní předpisy o službách, jako je směrnice 2000/31/ES o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (přepracované znění) (Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19); směrnice o audiovizuálních mediálních službách (EU) 2018/1808 (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69).

(13) Listina základních práv Evropské unie (Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391).

(14) Např. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 1).

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(16) Např. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(17) Např. směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22); směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23); směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37).

(18) Např. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu, PE/33/2018/REV/1 (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69).

(19) Např. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. L 65, 11.3.2016, s. 1).

(20) Např. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 ze dne 25. listopadu 2020 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech (dokazování) (přepracované znění) (Úř. věst. L 405, 2.12.2020, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody (Úř. věst. L 294, 6.11.2013).

(21) Článek 2 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 202, 7.6.2016).

(22) Např. posudek 1/03 nová Luganská úmluva, ECLI:EU:C:2004:490, bod 126; Věc C‑114/12, Komise v. Rada (práva vysílacích organizací související s autorským právem), ECLI:EU:C:2014:2151, bod 70; věc C‑66/13, Green Network, ECLI:EU:C:2014:2399, body 61–64.

(23) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, KTERÝM SE STANOVÍ HARMONIZOVANÁ PRAVIDLA PRO UMĚLOU INTELIGENCI (AKT O UMĚLÉ INTELIGENCI) A MĚNÍ URČITÉ LEGISLATIVNÍ AKTY UNIE, COM/2021/206 final.

(24) Bílá kniha o umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře, COM(2020) 65 final.

(25) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o strojních výrobcích, COM/2021/202 final.

(26) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a o zrušení směrnice Rady 87/357/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES, COM/2021/346 final.

(27) Sdělení Komise, Formování digitální budoucnosti Evropy, COM(2020) 67 final.

(28) Sdělení Komise Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády , COM/2021/118 final.

(29) V tomto smyslu viz také závěry Rady ze dne 18. července 2022 o digitální diplomacii EU, 11406/22.

(30) Výbor ministrů, mandát Výboru pro umělou inteligenci (výtah z dokumentu CM(2021) 131).

(31) Výbor ministrů, rozhodnutí o práci Výboru pro umělou inteligenci na 132. zasedání Výboru ministrů – následná opatření CM/Del/Dec(2022)1438/10.4 / 30. června 2022. .

(32) Např. směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4), směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29) a odvětvové právní předpisy o bezpečnosti výrobků, jako je směrnice 2006/42/ES o strojních zařízeních (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24); směrnice 2014/53/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62); směrnice 2009/48/ES o bezpečnosti hraček (Úř. věst. L 170, 30.6.2009, s. 1); nařízení (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích, (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1) ; nařízení (EU) 2019/2144 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a zranitelných účastníků silničního provozu (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 1).

(33) Např. směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu a odvětvové právní předpisy o službách, jako je směrnice 2000/31/ES o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).

(34) Listina základních práv Evropské unie (Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391).

(35) Např. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37); směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22); směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16).

(36) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, KTERÝM SE STANOVÍ HARMONIZOVANÁ PRAVIDLA PRO UMĚLOU INTELIGENCI (AKT O UMĚLÉ INTELIGENCI) A MĚNÍ URČITÉ LEGISLATIVNÍ AKTY UNIE, COM/2021/206 final.